Stanovení druhového spektra patogenů jabloní a možnosti ochrany

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Stanovení druhového spektra patogenů jabloní a možnosti ochrany Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.

Jan Urbanec

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Stanovení druhového spektra patogenů jabloní a možnosti ochrany vypracoval samostatně, a že jsem použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU v Brně.

dne…………………………………. podpis autora...……………………..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí diplomové práce doc. Ing. Ivaně Šafránkové, Ph.D. za odborné vedení, rady, připomínky a konzultace při tvorbě diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli zapůjčením různých materiálů ke studiu dané problematiky a všem, kteří mi byli nápomocni při praktickém úkolu a technickém zpracování celé práce, především své ženě, Magdaléně Urbancové.

ABSTRAKT Autor:

Jan Urbanec

Název práce:

Stanovení druhového spektra patogenů jabloní a možnosti ochrany

Celosvětově, i v České republice, jsou jabloně nejčastěji pěstovanou ovocnou dřevinou a jablka nejvýznamnějším druhem ovoce. Kvantita i kvalita sklizně je ovlivňována původci choroby jabloní a živočišnými škůdci. Uvedeny jsou hlavní patogeny jabloně a popis symptomů. Nejvýznamnějším houbovým patogenům, tj. Venturia inaequalis (strupovitost jabloně) a Podosphaera leucotricha, původce padlí jabloně, je věnována největší pozornost, včetně možností ochrany. Výskyt strupovitosti a padlí jabloně byl hodnocen na lokalitě Ostrava-Michálkovice a byla navržena ochrana. Sledován byl také výskyt skládkových chorob, tj. moniliová hniloba jablek (Monilinia fructigena) a modrá hniloba jablek (Penicillium expansum). Klíčová slova: jabloně, Venturia inaequalis, Podosphaera leucotricha, ochrana, skládkové choroby jablek

ABSTRACT Author:

Jan Urbanec

Title of work: Determination of the species spectrum of pathogens of apple trees and protection options

Globally and also in the Czech Republic, apple tree is the most often grown fruit woody plant and apples are the most important species of fruit. The quantity as well as quality of the harvest is affected by originators of apple tree diseases and animal pests. The main pathogens and description of the symptoms are mentioned. The highest level of attention is paid to the most important fungal pathogens, Venturia inaequalis and Podosphaera leucotricha. Protection options are also included. Incidence of Venturia inaequalis and Podosphaera leucotricha is evaluated in Ostrava-Michálkovice locality and protection method is proposed. Also incidence of post-harvest rots is monitored, namely Monilinia fructigena and Penicillium expansum.

Keywords: apple trees, Venturia inaequalis, Podosphaera leucotricha, protection, storage diseases of apples

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 11 3.1 PATOGENY JABLONÍ ............................................................................................... 11 3.1.1 Bakteriózy ...................................................................................................... 11 3.1.2 Virózy a podobné choroby ............................................................................. 13 3.1.3 Mykózy .......................................................................................................... 15 3.1.3.1 Strupovitost jabloně ................................................................................ 15 3.1.3.1.1 Hostitelé ........................................................................................... 16 3.1.3.1.2 Příznaky napadení ............................................................................ 16 3.1.3.1.3 Stádia vývoje patogenu .................................................................... 17 3.1.3.1.4 Cyklus vývoje patogenu................................................................... 18 3.1.3.1.5 Vlivy abiotických faktorů na vývoj patogenu .................................. 19 3.1.3.1.6 Ochrana proti strupovitosti jabloně.................................................. 21 3.1.3.1.6.1 Nepřímá ochrana ....................................................................... 21 3.1.3.1.6.2 Přímá ochrana – Chemická ochrana ......................................... 21 3.1.3.2 Padlí jabloně ........................................................................................... 24 3.1.3.2.1 Hostitelé ........................................................................................... 24 3.1.3.2.2 Příznaky napadení ............................................................................ 25 3.1.3.2.3 Stádia vývoje patogenu .................................................................... 25 3.1.3.2.4 Cyklus vývoje patogenu................................................................... 26 3.1.3.2.4 Vlivy abiotických faktorů na vývoj patogenu .................................. 27 3.1.3.2.6 Ochrana proti padlí jabloně.............................................................. 28 3.1.3.2.6.1 Nepřímá ochrana ....................................................................... 28 3.1.3.2.6.2 Přímá ochrana – mechanická ochrana ...................................... 29 3.1.3.2.6.3 Přímá ochrana – chemická ochrana .......................................... 29 3.1.3.3 Skládkové choroby jablek ....................................................................... 30 4 MATERIÁL A METODIKA .................................................................................... 34 4.1 ÚVOD A POPIS SLEDOVANÉ LOKALITY .................................................................... 34 4.1.1 Odrůdy jabloní pěstované na sledované lokalitě ........................................... 35 4.2 KLIMATICKÉ PODMÍNKY ........................................................................................ 38

4.3 HODNOCENÍ NAPADENÍ JABLONÍ ............................................................................ 38 5 VÝSLEDKY A DISKUSE ......................................................................................... 40 5.1 HODNOCENÍ VÝSKYTU STRUPOVITOSTI JABLONĚ ................................................... 40 5.2 HODNOCENÍ VÝSKYTU PADLÍ NA JABLONI, ODRŮDA ´IDARED´ ............................... 40 5.2.1 Hodnocení napadení primárním padlím ........................................................ 40 5.2.2 Hodnocení napadení sekundárním padlím ..................................................... 41 5.3 VÝSKYT SKLÁDKOVÝCH CHOROB .......................................................................... 43 5.4 DOPORUČENÁ OCHRANA PRO SLEDOVANOU LOKALITU .......................................... 45 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 47 7 SOUHRN .................................................................................................................... 48 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 49 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 55 10 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 56

1 ÚVOD Ovocné stromy vysazujeme se záměrem vypěstovat zdravé ovoce. Dnešní spotřebitelé však požadují pouze ovoce na pohled krásné, nepoškozené a zdravé. Pěstitelé ovoce potřebují minimalizovat ztráty, a proto vyžadují po agronomech a ostatních odbornících, zabývajících se touto problematikou, aby vymysleli účinné ochranné systémy a dokázali je uvést do praxe. Takováto opatření bývají ve většině případů založena na aplikaci chemických, tj. fungicidních a insekticidních přípravků. Rozhodující podíl na celkové produkci ovoce v ČR mají jablka. Jejich podíl na celkové produkci ovoce činil v minulém roce 58%. Nízká sklizeň z tuzemských produkčních sadů z minulých období nutí k dovážení jablek ze zahraničí, což způsobuje zvyšování cen ovoce na našem trhu. Vyšší cena jablek má za následek jejich nižší konzumaci. Produkci sadů ohrožují nepříznivé počasí, živočišní škůdci a choroby, především mykózy. Jedny z nejobávanějších a nejdiskutovanější houbových onemocnění jabloní jsou strupovitost jabloně a padlí jabloně, které zapříčiňují vysoké ztráty na sklizni a výrazně ovlivňují zdravotní stav stromů. Znalosti patogenů jabloní, jejich biologie a bionomie patří k základním předpokladům zefektivnění celkové, tedy i fungicidní, ochrany. Ke sklizení a vypěstování co nejkvalitnějšího ovoce, je proto nezbytně nutné zajistit dobrou kondici stromů a udržet stromy v optimálním zdraví, úměrně k jejich věku. Neméně významnou součástí je i správná orientace a postup v ochraně ovocných dřevin proti potencionálním škůdcům a patogenům. Základem pro získání maximální produkce je znalost všech aspektů, které by mohly narušit kvalitu nebo kvantitu sklizně.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na významné patogeny jabloně, jejich biologii, popis symptomů a možnosti ochrany. Na zvolené lokalitě identifikovat a vyhodnotit četnost výskytu vybraných houbových patogenů, a na základě výsledků, v případě potřeby, navrhnout vhodnou fungicidní ochranu.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Patogeny jabloní Jabloně nejčastěji napadají prokaryotní organismy (bakterie, fytoplazmy), nebuněčné organismy (viry, viroidy) a houby.

3.1.1 Bakteriózy Bakteriózy jabloně, kromě bakteriální spály, nepatří mezi často se vyskytující onemocnění. Bakterie do rostlin obvykle pronikají přes mechanická poranění nebo přirozenými otvory, např. průduchy, lenticelami, apod. (KAZDA et al., 2003). Možnost vyvolat onemocnění rostlin bakteriemi poprvé prokázal v letech 1879 až 1882 americký fytopatolog T. J. Burril. Za původce spály jabloně označil bakterie, které dnes známe pod jménem Erwinia amylovora (KŮDELA, 1998). Bakteriální spála jabloně Erwinia amylovora (Burrill 1882) Winslow et al. 1920 V ČR je E. amylovora objektem vnitřní i vnější karantény. Okruh hostitelských rostlin zahrnuje všechny růžovité rostliny, jejichž plodem je malvice, tj. jabloň (Malus), hrušeň (Pyrus), kdouloň (Cydonia), jeřáb (Sorbus), skalník (Cotoneaster), hloh (Crataegus) a hlohyně (Pyracantha), kdoulovec (Chaenomeles), mišpule (Mespilus), muchovník (Amelanchier). Nejvíce ohroženy bývají později kvetoucí růžovité rostliny, tj. hloh a skalník. Mezi nejnáchylnější odrůdy jabloní patří ´Gloster´, ´Idared´, ´James Grieve´. Na větvích jsou typickým příznakem nekrotická spálová ložiska, která v některých případech mohou být poměrně malá a pouze v okolí průniku bakterií, nebo naopak mohou mít charakter velkoplošných nekróz obepínající celou větev nebo kmen. V tomto případě mohou být příčinou odumření větví nebo celého stromu. Symptomy napadení u hrušní a u jabloní se liší, jabloně bývají napadeny méně často. Listy a letorosty jabloní mívají hnědou barvu, případně je infekce někdy rozšířena pouze na pár květů a zpočátku snadno unikne naší pozornosti. Pro spálu letorostů jabloní je charakteristické počáteční vadnutí a ohnutí vrcholů aniž by pletiva hnědla. 11

K hnědnutí dochází až v pozdější fázi. Pokud jsou napadeny jen listy, redukuje infekce úrodu pouze v dané sezóně (NEČAS, KRŠKA, 2006). Bakterie přežívají v nekrotizovaných korových pletivech výhonů, větví a kmenů. V nich se na jaře množí a jejich přítomnost lze zaznamenat na infikovaných pletivech v podobě jantarově zbarvených kapiček. Tyto „kapky“ se poté šíří větrem a deštěm, hmyzem a ptáky na větve a letorosty. V květech, a zvláště pak v nektaru, se množí a květ epifytně kolonizuje. Bakterie také infikují pyl, déle přežívají na blizně. Z infikovaného květu jsou bakterie přenášeny hmyzem a deštěm na další květy a letorosty. Bakterie pronikají do rostlin skrz blizny, prašníky, nektárie, lenticely, průduchy a rány. V napadené rostlině se rozšiřuje mezibuněčnými prostorami korového pletiva a dřeně nebo také floémem a xylémem. V průběhu vegetačního období proběhne i několik sekundárních infekcí. Bakterie může proniknout z květů květní stopkou do řapíků listů, brachyblastů a do větví. Ve větvích se pak může rozšíření bakterie zastavit, nebo se naopak dále šíří větvemi do kmene stromu nahoru i dolů. Infikovány mohou být větve, výhony a letorosty. Patogen může přežít na rostlině latentně infikované nebo v podobě epifytní rezidentské populace. Bakterie jsou přenášeny atmosférickou vodou (větrné deště), drobným hmyzem, roztoči, pavouky, opylujícím hmyzem, ptáky, vzdušnými proudy, činností člověka – transportem infikovaného reprodukčního materiálu. Kromě včel přenášejí bakterie také mšice, mery, klopušky, vlnatka krvavá, pidikřísci, mouchy, květilky, drozofily, bělokaz a jiný hmyz. V těle hmyzu přetrvá bakterie zhruba 6 dní. Minimální teplota pro šíření bakterie během vegetace je 18,5 °C. Pro epifytocii patogenu jsou vhodným prostředím časté deště a následné teplé počasí v době kvetení a prodlužovacího růstu. Hlavním cílem ochrany je zpomalit šíření patogenu a oddálit tak zamoření jiných lokalit. Preventivním opatřením jsou zabránění kontaktu patogenu s hostitelem a pěstování odrůd s vyšším stupněm rezistence. Významnou roli v rezistenci hraje i typ podnože. Represivním opatřením je použití chemické ochrany. Jde o aplikaci oxychloridu měďnatého (Kuprikol 50) v produkčních sadech jabloní na počátku a konci květu a na počátku růstu plodů. Ve školkách se jabloně ošetřují před odlistěním (NEČAS, KRŠKA, 2006).

12

3.1.2 Virózy a podobné choroby Virózy jsou onemocnění způsobena viry. Přenáší se nejčastěji při vegetativním množení rostlin, tzn. rouby, očky nebo podnožemi. Viry mohou být přenášeny i pylem, semeny, mechanicky (šťávou z nemocných rostlin při porušení pletiv) nebo živočišnými vektory, např. mšice, molice, třásněnky, červci, křísy, brouci aj. (KAZDA et al., 2003). Hlavní zásadou pro co nejefektivnější ochranu jabloní před virózami je výběr správného výsadbového materiálu. Neméně důležitým faktorem je vhodně zvolená ochrana stromů proti vektorům. Virová mozaika jabloně Apple mosaic virus, ApMV ApMV je jedním z nejběžnějších patogenů jabloní. Nejvíce jsou ohroženy odrůdy ´Golden Delicious´, ´Lord Lambourne´, ´Jonathan´, ´Vistabela´ aj. (HLUCHÝ et al. 2008). Kromě jabloní může virus napadat i slivoň, meruňku, broskvoň, třešeň, višeň, jeřáb, růže, lísky, chmel a další dřeviny (PADDER, 2011). Napadení se projevuje na ojedinělých listech nebo částech koruny. Charakteristické jsou žlutozelené až chlorotické kresby: kroužky, proužky nebo žilkové mozaiky. Při silnějším napadení nejprve listy od středu hnědnou, poté infikovaná pletiva nekrotizují a listy se následně deformují (YARDIMCI et al., 2006). Patogen se přenáší především při vegetativním množení, např. rouby, očky či podnožemi. Nejvýraznější symptomy se objevují na listech, které vyrostly na jaře nebo na začátku léta. Listy, které vyrůstají v parném létě, bývají obvykle bez příznaků. U vnímavých odrůd může zapříčinit až 40 % snížení úrody (KAZDA et al., 2003). Virová chlorotická skvrnitost jabloně Apple chlorotic leaf-spot virus, ACLSV Virus má široký okruh hostitelů. Mimo jabloň může napadnout i hrušeň, kdouloň, jeřáb, slivoň, meruňku, broskvoň, třešeň, višeň a další dřeviny (NARAYANASAMY, 2011). Patogen je trvale latentní. Pouze u odrůd, které jsou náchylné, může zapříčinit rzivost na pokožce plodu. V kombinaci s virem mělké vrásčitosti jabloně může způsobit 13

kroužkovitost jablek. Na listech okrasných jabloní, např. Malus niedzwetzkyana, se mohou objevit světlezelené skvrny, kresby nebo mírné deformace listů. Infekční zploštělost jabloně Apple flat limb agent Patogen se šíří pouze rozmnožovacím materiálem, nemá živočišného vektora. Vyskytuje se pouze u mladých stromů. Stromy postupně slábnou a mají narušenou stabilitu. Sklizeň je velmi předčasná a trvanlivost plodů je nízká. Zvyšuje se citlivost stromů k mrazům (HLUCHÝ et al. 2008). Patogen způsobuje deformace dřevních částí rostliny. Na kmenu a větvích se objevují praskliny a podlouhlé dutiny. Později dochází k praskání kůry, deformacím a kroucení. Příznaky se mohou objevit na některých částech stromu nebo na kterékoli větvi. Praskliny v kůře umožňují snadnější proniknutí patogenních hub. Jediným efektivním ochranným řešením je používání zdravého množitelského materiálu (NAYUDU, 2008) Infekční gumovitost jabloně Apple rubbery wood agent Je závažnou virózou jabloní, která postihuje dřevní části stromů. Kromě jabloní se gumovitost vyskytuje také na hrušni, kdouloni, třešni a višni (THRESH et al., 2006). Histologické a cytologické změny v dřevních pletivech vedou k nedostatečné ligninifikaci pletiv, což signalizuje především skleslý vzhled dřeviny. Infikované větve se vlastní váhou ohýbají a při zatížení plody se lámou, plodnost je poté výrazně snížena a plody nedorůstají ani standardní velikosti (BERTACCINI et al., 2008). Větve mohou být především v horních částech oslabené a poškozené mrazem a následně odumírají. Gumovitost bývá nejvýznačnější u dvouletého dřeva. U jabloní jsou k patogenu náchylné především odrůdy ´Lord Lambourne´, ´Šampion´, ´Rubín´ a další. Onemocnění se šíří při vegetativním množení (očko, roub, vegetativní podnož). Ochrana spočívá v zajištění produkce zdravého výsadbového materiálu (THRESH et al., 2006). Fytoplazmy vyvolávají u rostlin obdobné příznaky jako viry (KŮDELA, 1998). Přenášeny jsou při vegetativním množení rostlin nebo křísy. Jejich škodlivost 14

spočívá zejména v tom, že některé druhy jsou řazeny mezi karanténní organismy (KAZDA et al., 2003). Fytoplazmová proliferace jabloně „Candidatus Phytoplazma mali“ (Seemüller et Schneider 2004) Typickými symptomy pro toto onemocnění jsou obvykle zvětšené palisty. Jsou rozděleny v řapík a čepel, a nacházejí se především v růžicích listů. Jablka bývají malá, nesprávně zbarvená, mají nápadně dlouhé stopky. U podnoží, které jsou na toto onemocnění náchylnější, můžeme pozorovat zmnožené výhony, které vyrůstají z hlavních kořenů nebo i z bází kmenů. Velmi oslabené výhony začnou od vrcholů vadnout, a poté úplně odumírají. Toto onemocnění může v některých případech způsobit i závratné ztráty na úrodě, až 75 %. (KUBE et al., 2008).

3.1.3 Mykózy 3.1.3.1 Strupovitost jabloně Teleomorfa: Venturia inaequalis (Cooke) Wint., 1897 Anamorfa: Spilocaea pomi Fr. ex Fr., 1825 (syn.: Fusicladium dendriticum (Wallr.) Fuck., 1870) Choroba u jabloní byla poprvé popsána švédským fytopatologem Friesem v roce 1819 ve Švédsku (TURECHEK, 2004). V současné době se patogen vyskytuje ve všech oblastech, kde se pěstují jabloně, a strupovitost je proto považována za nejvýznamnější houbové onemocnění jabloní (VAVERKA, 1995). Každým rokem bývá původcem epidemií po celém světě (XU et al., 2009). Především z ekonomického hlediska je patogen velmi významný (TURECHEK, 2004), protože znehodnocuje především plody, které se stávají nestandardními a proto neprodejným zbožím. Výnos může být snížen až 40 %. (VAVERKA, 1995). Nejkritičtější situace nastává na jaře. Při časném jarním napadení stromů dochází k opadu listů, květů či malých plodů, což může vést až k totálnímu znehodnocení celé sklizně (HLUCHÝ et al., 2008).

15

3.1.3.1.1 Hostitelé Patogen V. inaequalis parazituje hlavně na jabloni domácí (Malus domestica) a dalších druzích rodu jabloň (Malus), ale i na druzích r. Pyracantha, Sorbus a Crataegus. Náchylnost u různých odrůd jabloní bývá velmi odlišná. Mezi vysoce citlivé odrůdy pěstované v ČR můžeme mimo jiné zařadit ´Mac Intosh Red´, ´Šampion´, ´Golden Delicious´, naopak mezi rezistentní odrůdy patří ´Goldstar´, ´Opal´, ´Julia´, ´Rozela´, ´Luna´ a další (HLUCHÝ et al., 2008; VAVERKA, 1995). V případě pěstování rezistentních odrůd se následně snižuje počet ochranných fungicidních ošetření. PAPRŠTEIN, BLAŽEK a KUČERA (1991) vyhodnotili odrůdy jabloní podle chuti plodů, znaků plodu, výnosového potenciálu a dalších hospodářsky významných znaků včetně jejich rezistence ke strupovitosti.

3.1.3.1.2 Příznaky napadení Houba parazituje hlavně na listech, plodech, zřídka bývají napadeny květy a letorosty. První příznaky můžeme pozorovat na spodních stranách mladých listů, v případě opoždění infekce se mohou příznaky objevit i na líci listů. Prvními projevy jsou olivově zelené až hnědavé skvrny s nevýrazným okrajem. Na listech bývá počet skvrn velmi nevyrovnaný, může jich být od několika jednotek až po stovky různě velkých skvrn. Silně napadené listy mohou kadeřavět a poté opadat (TURECHEK, 2004). Předčasný opad je zapříčiněn také nadměrnou transpirací listů. V místech, na nichž se objevují skvrny, bývá poškozena kutikula a dochází zde k vyššímu odpařování vody. (BLAŽEK, 2001). Infikované listy mohou v mnoha případech zůstávat na stromech po celou dobu jejich vegetace. Někdy může dojít k zastavení růstu houby, okolo skvrn se pak vytvoří zřetelný okraj. Skvrny, které se mohou také objevit po celé délce řapíku, se podobají skvrnám na listech. Při silném napadení řapíku čepel listu žloutne, což vede k následnému opadu listu (TURECHEK, 2004). Podobné léze se mohou vyskytnout i na květech, k infekci květů však dochází pouze v ojedinělých případech. Při silné infekci mohu opadávat jak květy, tak i mladé plůdky (HLUCHÝ et al., 2008). Symptomy, které můžeme pozorovat na plodech, jsou typické pro strupovitost. Vytváří se černošedé skvrny rozličných tvarů a velikostí. K napadení je citlivý celý povrch plodů, proto je poměrně zajímavé, že skvrny bývají lokalizovány především 16

okolo kališní jamky. Čím jsou skvrny starší, tím více dochází k jejich tmavnutí, v poslední fázi korkovatí a získávají vzhled strupu – odtud pochází název strupovitost (TURECHEK, 2004). Během růstu plodů skvrny v mnoha případech praskají, a tato místa pak tvoří vstupní bránu pro další patogeny, které mohou zapříčiňovat hnilobu plodů. K největším škodám dochází při infikaci plodů v prvních fázích jejich vývoje. Pokud strupovitost napadne již vyvinutá jablka, dochází k tvorbě pouze malých, téměř přehlédnutelných skvrn, které už nejsou tak nápadné (BLAŽEK, 2001; HLUCHÝ et al., 2008; TURECHEK, 2004). Strupovitost se však může projevit i při skladování plodů. Tzv. skládková strupovitost se projevuje na zdánlivě zdravém ovoci, vytváří se mnohočetné černé léze, na celém povrchu ovoce (LÁNSKÝ, 2005). Rozvoj skládkové strupovitosti může být způsoben buď sporulací ze starších skvrn, nebo následkem nákazy plodů těsně před sklizní (TURECHEK, 2004). Napadené plody se během krátké doby svrašťují a vadnou v důsledku zvýšené transpirace (BLAŽEK, 2001).

3.1.3.1.3 Stádia vývoje patogenu Patogen V. inaequalis je fakultativní parazit. Vyskytuje se ve dvou stadiích – vřeckaté (askosporové) a konidiové. (HORÁK, 1998). Pohlavním

stadiem

patogenu

jsou

kulovitá

pseudoperithecia.

Uvnitř

pseudoperithecií vzniká 50 až 100 protáhlých vřecek, v každém vřecku dozrává osm dvoubuněčných, pohlavně vzniklých askospor. Askospory jsou až 15×7 m velké, žlutozelené až hnědé (JONES a ALDWINCKLE, 1990). Při nepohlavním rozmnožování patogenu se tvoří na myceliu konidiofory s konidiemi. Jednobuněčné konidie mívají tvar kyje (LÁNSKÝ a KEIFL, 2000), dosahují velikosti až 22×6 m a mají nažloutlou až olivově zelenou barvu (JONES a ALDWINCKLE, 1990).

17

3.1.3.1.4 Cyklus vývoje patogenu V. inaequalis napadá během vegetačního období živá pletiva svého hostitele. V období vegetačního klidu přezimuje plodničkami – pseudoperithecii – ve skvrnách (neboli stromatech) v napadených opadlých listech či přezimujících plodech. První askospory mohou dozrávat již v období, kdy začínají jabloně rašit, nejpozději však ve fázi myšího ouška. Průběžně pak zrají a uvolňují se především v závislosti na počasí, a to až do konce června, nejvíce však v době kvetení jabloní (HLUCHÝ et al., 2008, STENSVAND et al., 1998). Zralé askospory bývají za dostatečné vlhkosti vystřelovány z vřecek nad povrchy opadlých listů a následně větrem přenášeny na rašící listy, kde způsobují primární infekci (HORÁK, 1998). Na vlhkém listu askospory klíčí a klíční vlákno prorůstá přes pokožku do listu. Obvyklá inkubační doba bývá 8 až 22 dní. Na plodech nebo listech se začínají objevovat slabé léze, které jsou později pokryty vrstvou konidioforů s černošedými konidiemi. Nebezpečí výskytu primárních infekcí končí až při úplném rozkladu starých opadlých listů (LÁNSKÝ, 2005). Sekundární infekce se vytváří konidiemi, které jsou splavovány vodou na listy či plody více v dolní části stromu, avšak většinou nedochází k šíření konidií na větší vzdálenosti. Takto se může strupatka šířit po celou dobu vegetace, pokud má k tomu příhodné podmínky (LÁNSKÝ a KNEIFL, 2000). Hlavním faktorem určujícím úspěšný vývoj patogenu je dostatečné přilnutí k povrchu pletiva hostitele. Konidie houby se přichytí ihned při prvním kontaktu na mokrém hydrofobním povrchu, minuty až hodiny před klíčením. Příčinou je uvolnění přilnavého materiálu konidií v kapičce zvané STG (spore tip glue), nacházející se na vrcholu konidie. Základem pro přilnutí konidií je výskyt volné vody, STG a kontakt s hydrofobním povrchem na stejném místě ve stejnou dobu (SCHUMACHER et al., 2008). Infekce začíná, pokud se vytvoří infekční struktury – apresorium – na klíčním vláknu. Při tvorbě apresoria, se na jeho spodní straně objevuje tmavě hnědá prstencovitá struktura Melanized appressoria ring structure (MARS), která je spojena jako pečeť s povrchem rostliny a vytváří tak hranici mezi napadenou rostlinou a houbou. Předpokládá se, že je nezbytná pro proniknutí patogenu do pokožky rostliny. Apresoria, která nemají MARS, nedokážou do pletiv rostlin proniknout a napadnout ji. Tato

18

struktura je proto považována za choroboplodný faktor V. inaequalis. (STEINER a OERKE, 2007). Během vegetačního období, od počátku až do jeho konce, se proces nepohlavního množení několikrát zopakuje. Po opadu listů dochází k tvorbě přezimujících pohlavních stádií v infikovaných pletivech a celý vývojový cyklus se pak opakuje.

Obrázek 1: Schéma vývojového cyklu houby Venturia inaequalis (Cornell University; www.nysaes.cornell.edu)

3.1.3.1.5 Vlivy abiotických faktorů na vývoj patogenu Se strupovitostí se setkáváme především ve vlhčích a chladnějších oblastech. Teplota ovlivňuje zrání askospor ve vřeckách. Askospory jsou pak uvolňovány v závislosti na dešťových srážkách, při nichž dochází k ovlhčení, bobtnání a následně k prasknutí vřecka. Askospory jsou uvolňovány do ovzduší a roznášeny větrnými proudy na značné vzdálenosti (až 300 m) (LÁNSKÝ, 2005). Také růst a vývoj patogenu jsou ve značné míře ovlivněny okolní teplotou. Napadení hostitele může proběhnout za teplot v rozmezí 0,5 až 30 °C, optimální jsou 19

teploty 17 až 24 °C. Doba vyvolání infekce se dá určit podle délky ovlhčení askospor a teploty (platí zde, čím příznivější teplota, tím kratší je potřebná doba) (HLUCHÝ et al., 2008). Při teplotě 21 °C je inkubační doba sedm dní, při teplotě 2,5 °C trvá inkubace 21 dní. Pokud však nemají askospory po delší dobu vodní prostředí, neklíčí, a vyklíčené, po krátké době hynou. Z tohoto je patrné, že bez deště nedochází k infekcím (ACKERMANN, 1998). Studiem vlivů počasí na jednotlivé patogeny se v minulosti zabýval především Mills. Jeho tabulka (tabulka 1) je základem pro signalizaci ošetření fungicidy proti strupovitosti (VAVERKA, 1995). Tabulka 1: Podmínky k infekci patogenem Venturia inaequalis dle Millse (BLAŽEK, 2001) Průměrná teplota vzduchu během ovlhčení (°C) 0,5 – 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 – 24 25 25,5

Doba nepřetržitého ovlhčení povrchu listů nutná pro vznik infekce (hod) Slabé Střední Silné déle než dva dny více než 60 hodin 25 34 51 21 28 42 19 25 38 15 20 30 14 19 28 12 18 26 11 16 24 11 15 23 10 14 22 10 13 21 9 13 19 9 12 18 11 14 21 13 17 26

V Millsově tabulce je uveden počet požadovaných hodin neustálého ovlhčení listu v rozsahu teplot 6 až 25 °C, který je nutný k primární infekci listů askosporami V. inaequalis. Udává zde, že konidie potřebují asi dvě třetiny doby ovlhčení listů, než požadují askospory při dané teplotě. V tabulce se řídíme pravidlem, že za předpokladu teploty pod 6 °C je k infekci askosporami zapotřebí ovlhčení listu delší než 2 dny. Časy uváděné v tabulce jsou považovány ovšem pouze za orientační. STENSVAND et al. (1997) uvádějí, že infekční časy v uvedené tabulce jsou ve většině případů delší než ve skutečnosti a je nutné je revidovat. 20

V roce 1989 byla publikována oprava Millsovy tabulky eliminující možný zdroj chybných informací – zpožděné uvolnění askospory v případě nočního deště, s čímž nebylo u první verze tabulky kalkulováno. K tomu se ještě o 3 hodiny při všech teplotách zkrátila Millsem uváděná doba, která je zapotřebí k infekci askosporami. Infekční časy při teplotách nižších než 6 °C však stále chyběly. Podrobně také zkoumali klíčivost konidií za rozdílných světelných podmínek. Konidie pozorovali za tmy a poté i na přímém slunci, po celou dobu v rozsahu od 0,5 hod až 16,5 hod. Konidie v laboratoři vystavili či nevystavili UV záření (o vlnové délce 254 nm) po dobu 1 až 64 minut. Poté ponechali konidie klíčit 24 hodin na vodním agaru. Klíčivost konidií na poli byla snížena také až o 95 % dávkami UV-B záření silného přibližně 44 kJ·m-2. Klíčivost konidií v laboratoři byla snížena až o 95 % dávkami UV254 záření o síle 8,1–10,8 kJ·m-2. Výrazné procento konidií přežilo ozařování rovnocenné s 12 hod. na přímém slunečním světle. (AYLOR a SANOGO, 1997).

3.1.3.1.6 Ochrana proti strupovitosti jabloně 3.1.3.1.6.1 Nepřímá ochrana Základem nepřímé ochrany je dodržování preventivních pěstebních opatření. Mezi tato opatření je možné zařadit výběr vzdušného a vhodného stanoviště, použití kvalitního a zdravého výsadbového materiálu a pravidelně prováděný řez koruny, aby byla dostatečně prosvětlená a vzdušná. Neméně důležitým faktorem, který může ovlivnit zdraví stromů, je také shrabování a likvidace opadlých listů. Tím reálně snižujeme pravděpodobnost vzniku primární infekce. (LÁNSKÝ, 2005).

3.1.3.1.6.2 Přímá ochrana – Chemická ochrana Strupovitost se při pěstování jabloní daří udržovat pod kontrolou – především pravidelnou fungicidní ochranou. (XU et al., 2009). V případě integrované ochrany je potřeba provádět fungicidní ošetření jen za výhodných podmínek pro infekci. Nutnost ošetření proti strupovitosti se stále řídí Millsovou tabulkou. Vzhledem k nižší účinnosti systémových fungicidů při nižších 21

teplotách i možnému poklesu účinnosti kvůli nárůstu rezistence houby k používaným fungicidům, pokud jsou používány opakovaně v delším časovém horizontu, je vhodné ošetřovat i preventivně kontaktními fungicidy nebo kombinací obou systémů. Aplikovat fungicidy by se mělo pouze v případě úplného bezvětří a za suchého počasí, jinak hrozí opakovaná infekce patogenem v důsledku nesprávné aplikace přípravků. Systémové fungicidy bychom neměli aplikovat při teplotách pod 10 °C a po jejich aplikaci nesmí alespoň 4 hodiny padat srážky. Tvorbě nežádoucí rezistence lze úspěšně zabránit střídáním vhodných přípravků s odlišnými účinnými látkami (LÁNSKÝ, 2005). Během období preventivní ochrany (Tabulka 2) se ošetřují stromy hlavně kontaktními fungicidy, a to po celé období, kdy je riziko vzniku primárních infekcí největší (duben – polovina června). Také lze použít fungicidy kontaktní s krátkodobou kurativní účinností. Interval mezi jednotlivými ošetřeními se pohybuje mezi 5 až 14 dny podle reálného stupně ohrožení výsadby (úrovně intenzity růstu, infekčního tlaku a reziduálního působení použitého fungicidu). Při této metodě je nutné důsledně sledovat průběh počasí. Za dlouhých období sucha sad neošetřujeme a ošetříme ji až při předpokládané změně počasí. Přijde-li neočekávaný déšť ke konci preventivního působení aplikovaného fungicidu, provedeme ošetření kurativně působícím přípravkem. V případě potřeby, můžeme ošetření provádět i v době kvetení. (ACKERMANN, 1998). Tabulka 2: Fungicidní přípravky určené k preventivnímu ošetření proti Venturia inaequalis Účinná látka Obchodní název přípravku Poznámka Thiram THIRAM GRANUFLO kontaktní přípravek Captan MERPAN 80 WG kontaktní přípravky DITHANE M 45 s krátkodobou kurativní Mancozeb účinností DITHANE NEO TEC Dodine SYLLIT 65 WP kurativní přípravek Ke kurativní ochraně se přistupuje až v době zralosti askospor, aby tak byly splněny podmínky vhodné pro vznik infekce. Ošetření se opakuje, pokud přetrvávají podmínky vhodné pro infekci nebo při vzniku nové infekce. Pro sledování teploty, doby ovlhčení, popř. i relativní vlhkosti vzduchu lze využít termohygrograf, který je doplněný o jednotku zajišťující měření doby ovlhčení listu. Jelikož se provádí ošetření po ověření

22

napadení, je možno použít pouze kurativně působící fungicidy (Tabulka 3). (ACKERMANN, 1998). Tabulka 3: Fungicidní přípravky určené ke kurativnímu ošetření proti Venturia inaequalis Účinná látka Obchodní název přípravku Dodine SYLLIT 65 Flusilazol PUNCH 10 EW DELAN 750 SC Dithianon DELAN 70 WG Captan MERPAN 80 WG difenoconazole SCORE 250 EC DITHANE NEO TEC Mancozeb DITHANE M 45 Všechny přípravky, které jsou uvedeny v Tabulkách 2 a 3 se aplikují na jabloně buď postřikem, nebo rosením (ACKERMANN et al., 2004). Pěstitelé jsou při výběru fungicidů většinou nuceni zvažovat v prvé řadě ekonomičnost, poté účinnost a bohužel málokdy možný potenciál rozvoje rezistence. Proto mnoho z nich nemůže využít několik tříd vysoce efektivních fungicidů vhodných k likvidaci strupovitosti. Jde především o látky benzimidazoly, dodine a také třídu inhibitorů demetylace (DMI), včetně fenarimolu. DMI fungicidy jsou sice ještě efektivní v mnoha sadech, ale postupně ztrácejí svou účinnost kvůli posunu kvantitativní náchylnosti v populaci V inaequalis. Rezistenci patogenu V. inaequalis vůči používaným fungicidům, lze považovat za příčinu podstatných ztrát na úrodě. Fungicidní skupinu, u které se obáváme hrozby příchodu rezistence, představují zajisté také strobiluriny. TURECHEK a KÖLLER (2004) pozorovali účinnost strobilurinových fungicidů na strupovitost v jejich nejnižších a nejvyšších stanovených dávkách.

23

3.1.3.2 Padlí jabloně Teleomorfa: Podosphaera leucotricha (Ell. et Ev.) Salm., 1900 (syn.: Sphaerotheca leucotricha Ell. et Ev., 1888; Sphaerotheca mali Burr.) Anamorfa: Oidium farinosum Cooke, 1887 Poprvé informoval o onemocnění semenáčů jabloní Bessey v Iowě (USA) v roce 1871. Až na konci 19. století, v roce 1888, byla houba popsána a pojmenována Ellisem a Everhartem jako: „Sphaerotheca leucotricha“. Definitivní název Podosphaera leucotricha uvedl E. S. Salmon roku 1900. (TURECHEK, 2004). V našich podmínkách je padlí jabloně jedním z nejvýznamnějších houbových onemocnění. Ještě v nedávném čase nebylo padlí vnímáno jako závažný patogen, ale mírné zimy v minulých letech a teplejší období během vegetace zapříčinily nárůst škodlivosti a také častější výskyt. Proto dochází v poslední době k zintenzivnění ochrany stromů fungicidy. (ACKERMANN, 2001). Největší problémy způsobuje v polosuchých regionech, ale také v ovocných školkách. Mladé stromky totiž nemají ještě dostatečně zralá pletiva, proto jsou obzvláště citlivá k infekci padlím. (TURECHEK, 2004). Nejrozsáhlejší škody způsobuje padlí u citlivých odrůd. Především u stromů, kde se po delší dobu zanedbala jejich ochrana. Napadá nejen listy, ale i ne zdřevnatělé letorosty a plody a zapříčiňuje jejich zasychání. V případě, že byla ochrana stromu zanedbána dlouhodobě, může docházet k chronickému onemocnění. (HLUCHÝ et al., 2008). Největším problémem z hospodářského hlediska je snížení sklizně a kvality plodů, především snížením velikosti, nesprávným tvarem, netypickou barvou a chutí. Jablka bývají často málo vyzrálá a jabloně pak mívají větší sklony ke střídavé plodnosti. (BLAŽEK, 2001).

3.1.3.2.1 Hostitelé Hostiteli mohou být plané ale i kulturní druhy a odrůdy jabloní, u nichž se vyskytuje odlišná odrůdová náchylnost a odolnost. (HLUCHÝ et al., 2008; VAVERKA, 1995).

24

Mezi odolné odrůdy můžeme zařadit ´Julia´, ´Discovery´, ´Starkrimson – Delicious´ aj. Silně citlivými odrůdami, které jsou náchylnější k infekci, jsou ´Jonathan´, ´Průsvitné letní´ a ´Idared´ (HLUCHÝ et al., 2008; LÁNSKÝ 2002).

3.1.3.2.2 Příznaky napadení Mycelium padlí bývá dobře viditelné na povrchu pletiv, tvoří zde bílé povlaky, které můžeme pozorovat pouhým okem. Tyto příznaky můžeme vidět již během vegetačního klidu na napadených letorostech v korunách jabloní. V důsledku infekce terminálního pupenu často nedochází k větvení letorostů. Napadené letorosty mívají poměrně krátká internodia a silně redukovaný růst. (VAVERKA, 1995). Primární infekce lze pozorovat na líci listů. Infikované mladé listy se nejprve zkroutí, poté zasychají a nakonec úplně opadávají (LÁNSKÝ, 2005). Sekundární infekce se pak projevuje na již vyvinutých listech, kde můžeme pozorovat vznik jasných světlých skvrn. Stopy bílého mycelia již nejsou zcela patrné. Odumíráním buněk na povrchu listů a výhonů získávají hnědošedé zabarvení a postupně usychají. (HLUCHÝ et al., 2008). Infikované květy bývají v porovnání se zdravými nápadně menší se srostlými tyčinkami, a následně neklíčivým pylem. Kališní i korunní lístky jsou nezvykle tlusté, korunní lístky světle zelené, deformované. Napadené květy usychají a následně opadávají. (LÁNSKÝ, 2002). Infekce se může projevit i na plodech síťovitou rzivostí, která vzniká poškozením epidermálních buněk myceliem (na plodech rychle umírá). Nesprávně bývá v některých případech tento defekt vysvětlován jako fytotoxický účinek pesticidů. (BLAŽEK, 2001; VAVERKA, 1995).

3.1.3.2.3 Stádia vývoje patogenu Padlí je obligátní parazit. Z

mycelia vyrůstají konidie a vřeckaté plodničky

teleomorfního stadia – kleistothecia. Už dva týdny před rozkvětem se na bílém myceliu tvoří konidiofory s hyalinními kulovitými či eliptickými konidiemi o velikosti 30 × 12 m. (NEČAS a KRŠKA., 2006). 25

Nejčastěji se objevují na mladých pletivech jabloně. (ACKERMANN, 2001; SMITH et al., 1988). Na infikovaných listech, vrcholcích a letorostech se vytvoří plodnice pohlavního stadia – kleistothecia. Bývají kulovitá, zbarvená tmavě, velikost cca 0,1 mm a jsou opatřena několika dlouhými apikálními a krátkými bazálními přívěsky. Tvoří se spíše v sušších letech, především na konci léta nebo na podzim. V plodnici probíhá vývoj pouze jednoho vřecka s osmi askosporami (ACKERMANN, 2001; SMITH et al., 1988). Askospory dosahují maximální velikosti 26 × 14 m. (NEČAS a KRŠKA., 2006). Většinou se v kleistotheciích vřecka vůbec nevytvoří nebo jsou nedostatečně vyvinuta a nevyzrají. Takové askospory jsou nefunkční a nevyvolávají pak žádné nové infekce. (VAVERKA, 1995). V epidemiologii stále není úloha kleistothecií dostatečně objasněna, především proto, že plodničky na pletivu postupně zasychají a opadávají. Jisté je, že v našich přírodních podmínkách nemají pro přezimování padlí a vyvolání primárních infekcí podstatnější význam. (ACKERMANN, 2001).

3.1.3.2.4 Cyklus vývoje patogenu P. leucotricha přezimuje myceliem nebo kleistothecii v květních nebo listových pupenech. Přezimování kleistothecií, jako zdroj primárních infekcí v jarním období, nemá v našich klimatických podmínkách významnou roli (ACKERMANN, 2001). Z infikovaných pupenů na jaře vyrůstají květy a listy, které bývají primárně napadeny prorůstajícím myceliem. Do pokožkových buněk hostitele pronikají haustoria, která zajišťují výživu padlí (LÁNSKÝ, 2002). Na myceliu se vytvářejí konidiofory s konidiemi, které jsou roznášeny větrem a během vegetačního období vyvolávají sekundární infekce. Po dopadu z konidie vyklíčí klíční hyfa a rozrůstá se v mycelium (BLAŽEK, 2001). K největšímu šíření konidíi dochází od května do června, ale k mírnému šíření patogenu dochází od jara až do podzimu. Významné je šíření konidií během období intenzivního růstu, tj. do července, později jej můžeme považovat prakticky za bezvýznamné. Za optimálních podmínek se patogen vyvíjí od vyklíčení konidie až po tvorbu nových konidií asi 5 až 6 dní. (ACKERMANN, 2001).

26

Za předpokladu, že je ještě ke konci letního období teplé počasí, mohou se vytvářet pohlavně vzniklá kleistothecia. (HLUCHÝ et al., 2008). Zimu přežívá pouze mycelium v pupenech, na ostatních částech stromu, které byly napadeny, pak uhyne (ACKERMANN, 2001).

Obrázek 2: Vývojové schéma padlí jabloně (BLAŽEK, 2001)

3.1.3.2.4 Vlivy abiotických faktorů na vývoj patogenu K primární i sekundární infekci jsou zapotřebí teploty 10 až 32 °C, optimální teplota 22 až 24 °C, a vzdušná vlhkost 40 až 98 %, optimálně více než 90 % (ACKERMANN, 2001; HLUCHÝ et al., 2008). Pro vývoj patogenu je významnější optimální teplota než míra vlhkosti. XU a BUTT (1998) sledovali vliv teploty na raný růst kolonií P. leucotricha na mladých listech jabloně.

27

Reakce na teploty od 13 do 28 °C byla různorodá, ideální teplota pro růst kolonií byla cca 22 °C. Bylo zjištěno, že na rychlém vývoji konidií padlí se podílí až ze 79 % teplota. K sekundárnímu napadení dochází za teplého počasí a při vyšší či kolísající vlhkosti vzduchu. K šíření padlí napomáhají především rosy a mlhy, při kterých bývá zvýšená vlhkost vzduchu (HLUCHÝ et al., 2008). Naopak chladnější a velmi deštivé počasí vývoj padlí téměř úplně zastaví. Silný déšť narušuje a poškozuje mycelium, a tím omezuje tvorbu nových konidií. Ve vlhkém prostředí pak konidie praskají, neklíčí, a nedochází k šíření padlí a k novým infekcím. Výskyt padlí mohou ovlivnit jak nevhodné klimatické podmínky, tak i nevyrovnaná výživa stromů, zvláště při předávkování dusíkem. To se může projevit až zvýšenou náchylností jabloně k infekci, nebo vznikem nových agresivnějších biotypů padlí, což je důsledkem nástupu rezistence k fungicidním přípravkům (ACKERMANN, 2001).

3.1.3.2.6 Ochrana proti padlí jabloně Výskyt padlí P. leucotricha mohou omezit např. hyperparazitická houba Ampelomyces quisqualis, nebo v období vegetačního klidu mráz, který omezuje vývoj padlí především poškozením přezimujícího mycelia, a to při poklesu teplot po dobu několika hodin pod -23 °C. V posledních letech, kdy jsou zimy relativně teplé, a nelze se spoléhat na mrazivé teploty, bývá nutností přistoupit k preventivním opatřením a aplikovat na ovocné stromy registrované fungicidní přípravky (ACKERMANN, 2001; BLAŽEK et al., 2001).

3.1.3.2.6.1 Nepřímá ochrana Mezi nepřímou ochranu můžeme řadit především opatření zahrnující správnou volbu stanoviště. Je logické, že v rizikových lokalitách bychom neměli pěstovat příliš citlivé odrůdy. Šíření patogenů můžeme zamezit také preventivními pěstebními opatřeními, což by mělo být již automaticky základem správného pěstování jabloní. Naším cílem by v prvé řadě měla být optimalizace růstu a udržování optimálního poměru mezi plodností a růstem.

28

Další snahou při pěstování pak je zajištění vyvážené výživy stromů. Dávat si především pozor na nadměrné hnojení dusíkatými hnojivy a zajistit rostlinám dostatečný přísun draslíku. (ACKERMANN, 2001).

3.1.3.2.6.2 Přímá ochrana – mechanická ochrana Významnou součástí ochrany proti padlí jsou mechanická opatření. Nedílnou součástí pak je opakované mechanické odstraňování primárně napadených částí k zamezení šíření sekundární infekce. Primárně napadené části stromu by se měly odstranit ještě před kvetením (alespoň deset dní předem), čímž lze dosáhnout snížení infekce stromů až o 25 % v nejrizikovějším období (ACKERMANN, 2001).

3.1.3.2.6.3 Přímá ochrana – chemická ochrana Především v lokalitách, kde je zaznamenán zvýšený nebo pravidelně se opakující výskyt a u náchylnějších odrůd je chemická ochrana naprosto nezbytná (HLUCHÝ et al., 2008). Tabulka 4: Fungicidní přípravky povolené na ochranu jabloní proti padlí Přípravek (dávka na uvedenou jednotku, koncentraci nebo na 1 ha)

Způsob Omezen Ochrann Poznámk ošetření í á lhůta a

ZATO 50 WG (0,15 kg; 0,015 %)

P, R

TOPAS 100 EC (0,45 l; 0,045 %)

P, R

KUMULUS WG (4,5-10 kg; 0,45-1 %)

P, R

DISCUS (0,2 kg; 0,02 %)

P, R

PUNCH 10 EW (0,3 l; 0,03 %)

P, R

DOMARK 10 EC (0,25 kg; 0,025 %)

P, R

Legenda:

Xi, Š

Xn

Xn

14

4, 6

35

4, 6

3

1, 2, 3, 5

35

4, 6

35

4, 6

14

4, 6

P – postřik, R – rosení, Xn – zdraví škodlivý, Xi – dráždivý, Š – škodlivý pro včely, 1 – k přípravku je možno přidat smáčedlo, 2 – vyšší dávky použité před květem; za vysokých teplot sklon k fytotoxicitě, 3 – přípravek omezuje výskyt svilušek, 4 – přípravek účinkuje i proti strupovitosti, 5 – přípravek má vedlejší účinnost proti strupovitosti, 6 – maximálně 3 v průběhu vegetace.

29

Kvalitní ochrana závisí na pravidelném ošetřování fungicidy. Ochranu je nutné zahájit již od počátku šíření konidií, tj. cca 8 dní před kvetením. V tomto období se zpravidla provádějí dvě ošetření a následně opakovaně v pravidelných 10 až 14 denních intervalech až do července. Určujícím faktorem pro četnost intervalů mezi jednotlivými ošetřeními je úroveň ohrožení stromů, ale neměla by být nikdy překročena desetidenní lhůta. Pro určení intervalu mezi jednotlivými ošetřeními je rozhodujícím faktorem úroveň ohrožení stromů, avšak neměl by nikdy přesáhnout desetidenní lhůtu (ACKERMANN, 2001). K ochraně proti padlí můžeme využít speciální fungicidy, nebo kombinované přípravky, které jsou částečně účinné i proti strupovitosti (Tabulka 4 č. 3). Základním prvkem kvalitní ochrany proti padlí by měly být fungicidy na bázi elementární síry, např. Kumulus WG. Ošetření nebývá finančně nákladné a účinek bývá dostačující. Ošetření těmito přípravky zajišťuje i účinnou ochranu proti strupovitosti. Fungicidy Discus a Zato 50 WG jsou označovány jako strobiluriny a v ochranném systému jabloní se využívají především proti strupovitosti jabloně. Současně ale mají vynikající účinnost i proti padlí jabloně. U odrůd citlivých k napadení by měly být zařazeny mezi používané fungicidy. Ochranné přípravky typu inhibitorů dimetylace (Domark 10 EC, Punch 10 EW, Topas 100 EC) byly v minulosti velmi účinné, avšak postupně, v důsledku častého používání došlo k nástupu rezistence. V místech, kde nebylo těchto prostředků využíváno v četných případech, bývají stále dostatečně účinné a mohou proto být významnou složkou ochranného systému proti padlí. Aby nevznikla rezistence vůči těmto přípravkům, měly by být použity nejlépe dvakrát, maximálně třikrát, v ojedinělých případech až čtyřikrát za vegetaci (ACKERMANN, 2001).

3.1.3.3 Skládkové choroby jablek Modrá hniloba jablek Penicillium expansum (Link 1809) Na slupkách plodů se tvoří světle hnědé hnilobné skvrny, které se postupem času zvětšují, slupka se propadá a dužina kašovatí. Modrá hniloba je nejškodlivější a nejčastěji se vyskytující skládková choroba jablek. Na povrchu napadeného jablka,

30

obvykle bývají v kruzích konidiofory s konidiemi. Na počátku jsou zbarveny do bíla, během dozrávání konidií se svazky zbarvují do zeleno-modra. Do plodů proniká patogen drobnými poraněními, v malém množství případů i lenticelami a s velkou intenzitou se přenáší na ostatní, dosud nenapadené plody (ARNESON, 2005). Moniliová hniloba jablek Monilinia fructigena (Honey 1945) Napadá především poškozená či znehodnocená jablka. Napadení se projevuje hnědou hnilobou, rozšiřující se na celý povrch plodu. Pod takovýmito skvrnami dužina plodu postupně hnědne, až úplně shnije. Infikované plody buď ze stromu opadnou, nebo zůstávají v korunách stromů, kde mumifikují. Pod slupkou se vytvářejí sporodochia a na povrchu plodů se objevují svazky konidioforů, které jsou uspořádány do soustředných kruhů. Ve skládce houba způsobuje černou hnilobu plodů. Moniliová hniloba může u náchylných odrůd poškodit převážnou část sklizně (HRUSTIĆ et al., 2012). Šedá hniloba jablek Botrytis cinerea (Pers. 1794) Houba poškozuje kalich plodů a vyvolává hnědou hnilobu plodů, při které slupka ztrácí lesk a dužnina plodu zvláštním způsobem moučnatí. Větší výskyt této choroby se může objevit tam, kde se ovoce zpočátku skladuje v příliš vlhkém prostředí (ARNESON, 2005). Gloeosporiová hniloba Neofabraea alba (E. J. Guthrie) (Verkley 1999) syn.: Gloeosporium album (Osterw. 1907) Na jablkách okolo lenticel se v důsledku působení této houby tvoří světle hnědé propadlé skvrny. Ty jsou nejčastějšími místy vstupu patogenu a projevu infekce. Ze skvrn jsou pozorovatelné plodnice – acervuli, ve kterých se tvoří konidie, které jsou později zdrojem další infekce (ANGELES a ADAMS a PUTNAM, 2006).

31

Nektriová korová nekróza jabloně Neonectria galligena (Bres.) (Rossman & Samuels 1999) Houba způsobuje na větvích a kmenech stromů nádory, boule různých tvarů a velikostí nebo rány, které odkrývají dřevo a postupně se zvětšují a rozšiřují (KAZDA et al., 2003). Jabloně jsou infikovány otevřenými ránami. Patogen proniká i listovými jizvami po opadu listů. Kruhová hnědá hniloba Pezicula alba (E. J. Guthrie 1959) Choroba je působená nejčastěji vřeckatými houbami rodu Pezicula a Glomerella, jejichž konidiová stadia jsou řazena do rodu Gloeosporium. Na jablkách se vyskytuje většinou až v druhé polovině skladovacího období. Vyvolává ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny o průměru 0,5–3 cm, jejichž povrch se miskovitě prohýbá. Malé nároky těchto hub na teplotu jim umožňují rychlý růst i při nízkých skladovacích teplotách, takže napadené plody se rychle kazí. S postupujícím stářím uskladněného ovoce stoupá i jeho náchylnost k této chorobě (ARNESON, 2005).

Phyllosticta mali (Prill. & Delacr. 1890) Houba vytváří na listových čepelích drobné hnědé skvrnky. Na skvrnách se tvoří pyknidy s pyknosporami. Listy, které jsou silně napadeny, žloutnou a později opadávají. Onemocnění jabloní se vyskytuje zřídka a nepůsobí pěstitelům vážné hospodářské škody (HLUCHÝ et al., 1997). Fuzariová hniloba jablek Fusarium spp. Zástupci rodu Fusarium způsobují vnitřní hnilobu plodů či škodlivější a častější hnilobu jádřinců. Při jádřincové hnilobě dochází k infekci plodů již v období vegetace. V jádřinci tvoří patogen viditelné růžově či bíle zbarveným myceliem. Konidie houby se dostávají do jádřince přes kališní část plodu. Nastanou-li příhodné podmínky

pro

rozvoj

patogenu,

rozrůstá

se

dále

mycelium

z

jádřince

do dužniny plodů a následkem toho dužina zhnědne. Při vnější hnilobě dochází k infekci přes poranění slupky. Rozdíly v náchylnosti odrůd jsou v tomto případě velmi 32

významné, za velmi náchylnou je považována především odrůda ´Gloster´ (ALASTRUEY-IZQUIERDO et al., 2008). Mušincovitost jablek Schizothyrium pomi (Mont. & Fr.) (Arx 1959) Syn.: Leptothirium pomi Napadení se projevuje na povrchu plodů v podobě černých teček uspořádaných do kruhů. Zmiňované tečky mohou vypadat jako mušince, odtud název choroby. Tečky neboli stromata houby, neprorůstají pod slupku a nepoškozují dužninu jablek, pouze nepříznivě ovlivňují vzhled plodů. V některých případech lze stromata z plodu setřít. Vyskytují se především za vlhkých letních období, nejčastěji pak v srpnu a v září (HLUCHÝ et al., 1997).

33

4 MATERIÁL A METODIKA

4.1 Úvod a popis sledované lokality V průběhu jednoho vegetačního období v roce 2012 byl hodnocen výskyt houbových patogenů na vybrané lokalitě v Moravskoslezském kraji. Do pokusu byly vybrány dvě vedle sebe se nacházející soukromé zahrady v příměstské části Ostravy v Ostravě - Michálkovicích (okres Ostrava). Hodnocení bylo prováděno souběžně na obou parcelách na jaře a v létě r. 2012. (Obrázek 3).

Obrázek 3: Sledovaná lokalita – žlutě je označena zahrada č. 1, červeně je označena zahrada č. 2. GPS souřadnice: Loc: 49°49'54.743"N, 18°21'18.368"E (www.mapy.cz, 2013) Výzkumné zahrady se nacházejí v kopci se svažitostí okolo 12 % v nadmořské výšce cca 300 m n. m. Oba sledované pozemky mají rozlohu mezi 1500 až 2000 m2. Na obou zahradách byl sledován výskyt houbových patogenů na 2 stromech jabloní odrůdy ´Idared´. Největší pozornost byla věnována výskytu patogenu Venturia 34

inaequalis – strupovitost jabloně a Podosphaera leucotricha – padlí jabloně. Následně pak byl sledován výskyt původců skládkových hnilob, tj. Penicillium expansum a Monilinia fructigena. Na zahradách, kromě sledované odrůdy, jsou vysazeny také jabloně odrůd ´Mac Intosh Red´, ´Jonathan´, ´James Grieve´, ´Starkrimson Delicious´, ´Průsvitné letní´.

4.1.1 Odrůdy jabloní pěstované na sledované lokalitě Mac Intosh Red Listy mají sytě zelenou barvu a polo-matný vzhled, jejich spodek je plstnatý. Letorosty jsou pak tmavě hnědofialové a lesklé. Květy mají velikost v průměru 34 až 48 mm, bývají slabě narůžovělé, poupata jsou pak růžová. Velikost plodů je v průměru 58 až 68 mm, barvy zelenožluté, krycí barva bývá karmínově červená. Dužnina bývá zpočátku zelená, později bílá. Sklizeň této odrůdy probíhá většinou v první polovině září.

James Grieve Koruna stromů bývá zpočátku pyramidální, později až široce pyramidální. Letorosty jsou tmavě hnědé až nafialovělé. Větve rostou v tupém úhlu, lenticely mají kulatý tvar a jsou nepravidelné. Bývají méně nápadné a řídké, jsou hnědé barvy. Listy mají střední velikost, jsou protáhlé a mají eliptický tvar. Uprostřed jsou listy nejširší, protáhle špičaté. Jsou symetrické, barvy tmavě zelené, lesklé, rub bývá málo ochmýřený. Květy jsou v průměru 43 až 52 mm velké, barvy narůžovělé, poupata pak mají fialově červená barvu. Poupata se sdružují po 5 až 7, jejich tvar je vejčitý. Plody mají velikost obvykle kolem 64 až 75 mm. Jejich barva je žlutozelená, později žlutá, mohou být oranžové až světle červeně barvy. Dužnina je zelenavě bělavá, později krémová. Sklízí se obvykle koncem srpna až v polovině září.

Jonathan Stromy této odrůdy mají kulovitý obrys, později svůj tvar mění na převislý. Koruna je hustá, úhel větví bývá tupý. Letorosty mají slabě načervenalou až hnědou barvu, mohou být slabé a značně zakřivené. Internodia bývají středně dlouhá, lenticely kulaté a středně velké, ale velmi řídké. Listy jsou spíše menší až středně velké. Jejich tvar je podlouhle eliptický, mohou být i zašpičatělé. Bývají málo lesklé barvy šedavě zelené. Listy jsou 35

ze spodu ochmýřené, dvojitě pilovité. Květy jsou v průměru 35 až 44 mm velké, narůžovělé, široce miskovité. Korunní lístky mají tvar oválu nebo elipsy, poupata jsou zpočátku téměř červená, později načervenalá. Plody dosahují velikosti 54 až 78 mm, jejich barva je v počátku žlutozelená, později světle žlutá, krycí barva je pak jasně červená. Dužnina má krémovou až žlutavou barvu, pod slupkou je narůžovělá. Sklízí se obvykle v první polovině října.

Starkrimson Delicious Koruna této odrůdy má zpočátku kuželovitý až vejcovitý tvar, později bývá vznosně kulovitá, středně hustá. Letorosty bývají fialově hnědé, lesklého vzhledu, středně silné a málo zakřivené. Internodia jsou krátká až středně dlouhá. Lenticely jsou středně velké, šedoplstnaté, vystouplé a středně husté. Listy jsou menší a tužší. Květy mají průměrnou velikost 42 až 49 mm, mívají bílou barvu a bývají červeně žilkované. Korunní lístky se překrývají. Plody jsou 65 až 90 mm vysoké, barvy zpočátku zelené, později zelenožluté, překryté tmavě červenou barvou s fialově červeným ojíněním. Dužnina je žlutavě bílá, zpočátku nazelenalá. Sklizeň této odrůdy probíhá obvykle v druhé polovině října, konzumní zralosti dosahuje v listopadu až v prosinci. Průsvitné letní Průsvitné letní je známé též jako Skleněné žluté. Odrůda pochází z Pobaltí. K nám se dostala přes západní Evropu někdy během 19. století. Tvar koruny bývá kulovitý či jehlancový. Je to úrodná a mrazuvzdorná odrůda, která však zvláště v některých letech trpí padlím či strupovitostí. Pěstovat ji lze v mnoha tvarech, od zákrsku po vysoko kmennou. Plody jsou středně velké, v případě starých či špatně udržovaných stromů spíše malé. Menší velikosti dosahují i tehdy, pokud jich je na stromě velké množství. Je tedy vhodné plody včas protrhat. Jablka jsou světlezelená, později světle žlutá až bíložlutá. Mají hladkou slupku, která je obvykle mírně ojíněná. Ke sklizni dozrávají obvykle v polovině či na konci července a lze je konzumovat prakticky okamžitě.

Idared Tvar koruny bývá zpočátku vznosně kulovitý, později téměř kulovitý. Letorosty jsou nafialověle až výrazně hnědé barvy, jejich vzhled je lesklý. Internodia jsou středně dlouhá až delší. Lenticely mají velmi malou velikost, jsou řídké, čárkovité až kulaté. Listy jsou lesklé, tmavě zelené barvy. Jejich žilnatina je hustě pokrytá jemnými 36

chloupky. Květy jsou v průměru 42 až 50 mm velké, bílé barvy. Jejich tvar je miskovitý, korunní lístky jsou okrouhlé, okraje se překrývají. Poupata rostou po 5 až 6, mají růžovou barvu, oblý tvar a jsou zakulacená. Plody bývají vysoké 56 až 68 mm, zpočátku žlutozelené, později slámově žluté barvy. Krycí barva je karmínově jasně červená, dužnina bílá nebo krémová až nažloutlá. Tato odrůda se sklízí v první až druhé dekádě října. Zahrada č. 1 byla během pokusu považována za kontrolu, byla tedy bez ošetření. Zahrada č. 2 byla ošetřena 4× během vegetačního období. Obvyklá aplikace přípravků k ošetření by měla probíhat v desetidenních intervalech od stadia, kdy první květy dosahují fáze balonku (BBA stadium 59) až do konce července. V rámci pokusu na sledovaných pozemcích byl následující harmonogram ošetření, viz tab. 5. Tabulka 5: Harmonogram fungicidního ošetření jabloní ´Idared´, r. 2012 Termín ošetření 12. 4. 2012

26. 4. 2012

Přípravek Funguran-OH 50WP (5 kg/ha)

Účinná látka hydroxid měďnatý

PUNCH 10 EW (0,3 l; 0,03 %)

Flusilazol

Zato 50 WG (0,15 13. 5. 2012

Kg. Ha-1) + Kumulus trifloxystrobin+síra WG (1 %)

11. 6. 2012

Kumulus WG (1 %)

Síra

Ošetření bylo prováděno zádovým, ručním tlakovým postřikovačem – SOLO 475 s nádrží na postřik o objemu 15 l. Postřiková kapalina byla dávkována po 35 l. Termíny hodnocení: 14. 5. 2012 – výskyt primární infekce padlím 21. 5. 2012, 24. 6. 2012 – výskyt sekundární infekce padlím

37

4.2 Klimatické podmínky Pozemky jsou situovány na lokalitě s průměrnými ročními teplotami okolo 8,1 °C a úhrnem srážek cca 755 mm s relativně vysokou vzdušnou vlhkostí. Často se zde vyskytují bohaté rosy a ranní mlhy. Tabulka 6: Klimatické údaje roku 2012 (ČHMÚ Moravskoslezský kraj, 2013) Kraj

Měsíc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Rok

X.

XI.

XII.

13,5

7,9

5,7

-2

8,1

75

102

36

32

755

Průměrná teplota vzduchu (° C) Moravskoslezský -1,6 -6,5

4,1

8,6

14,1

16,9

18,8

18,1

Úhrn srážek (mm) Moravskoslezský

90

50

28

41

48

110

80

63

4.3 Hodnocení napadení jabloní Na sledované lokalitě byl sledován výskyt patogenu P. leucotricha a byla hodnocena četnost napadení dle metodiky EPPO 1/69(2). V každém opakování byla stanovena četnost letorostů primárně napadených padlím.

Obrázek 4: Padlí jabloně – primární napadení Sekundární infekce byly hodnoceny na letorostech nenapadených primárně padlím. Pro každé opakování (2 stromy na zahradě č. 1 a 2 stromy na zahradě č. 2) bylo k hodnocení četnosti napadení sekundární infekcí vybráno 10 letorostů, které nebyly primárním padlím napadeny. Ty byly poté označeny dobře viditelně provázkem, který sloužil k identifikaci daného letorostu při opakování hodnocení. 38

Četnost napadení sekundární infekce padlím byla hodnocena vždy na nejmladších pěti listech letorostu (Obrázek 5) dle následné čtyřbodové stupnice: Stupeň 1 – bez napadení padlím Stupeň 2 – slabé napadení padlím, jednotlivé, roztroušené skvrny padlí Stupeň 3 – střední až silné napadení, méně než polovina listu pokryta padlím Stupeň 4 – velmi silné napadení, padlím infikována více než polovina listu, listy se zkrucují, případně zasychají První stupeň sekundárního napadení padlím

Druhý stupeň sekundárního napadení padlím – Červeně jsou označena místa infekce.

Třetí stupeň sekundárního napadení padlím – Červeně jsou označena místa infekce.

Čtvrtý stupeň sekundárního napadení padlím – Červeně jsou označena místa infekce.

Obrázek 5: Letorosty napadené sekundárním padlím Hodnocení infekce sekundárním padlím bylo provedeno 2×, vždy na stejných, označených letorostech.

39

5 VÝSLEDKY A DISKUSE Oblast, v níž bylo prováděno sledování výskytu patogenů jabloní, není podle výše uvedených faktorů ideální oblastí pro pěstování jabloní. Pro vlastní spotřebu a s tím spojenou zahrádkářskou aktivitu je ale dostačující.

5.1 Hodnocení výskytu strupovitosti jabloně Strupovitost se na sledovaných odrůdách jabloní ve sledovaném vegetačním období (2012) na sledované lokalitě nevyskytovala. Příznaky napadení nebyly pozorovány ani na plodech nebo listech stromů. Na pozemcích, vybraných k experimentu, se v minulosti strupovitost vyskytovala poměrně často, proto pěstitel vykácel všechny vnímavé odrůdy (také pro stáří stromů) a byly vysázeny méně náchylné odrůdy jabloní. Důsledné dodržování preventivních opatření pěstitele, aplikace fungicidních přípravků, vyhrabávání a odstraňování starých opadlých listů výrazně omezila, až odstranila zdroj infekce. Ke zdraví sledovaných pozemků jistě přispívá také fakt, že v nejbližším okolí se jabloně nebo podobné ovocné dřeviny nepěstují.

5.2 Hodnocení výskytu padlí na jabloni, odrůda ´Idared´ Naopak padlí jabloně se na sledované lokalitě vyskytovalo poměrně hojně. To může být zapříčiněno polohou sledované lokality, která je situována blízko lesa, kde jsou vhodné podmínky pro přezimování a následnému přesunu patogenu padlí na sledované jabloně.

5.2.1 Hodnocení napadení primárním padlím Výskyt letorostů primárně napadených padlím na neošetřované ploše (zahrada č. 1) byl v průměru 29,5 letorostu na každý strom. Na ošetřované ploše (zahrada č. 2) se primární

40

infekce padlím na sledovaných stromech vyskytovala průměrně u 26 letorostů na jeden strom. Primární infekce se šíří z pupenů, které byly infikovány v předchozí sezóně. Z tohoto důvodu není primární napadení rozhodujícím faktorem ke zjištění funkčnosti použitých systémů ochrany, a proto podle ní není možné posuzovat účinnost daných ochranných systémů. Podle získaných výsledků v roce 2012 lze ale konstatovat, že na sledovaných zahradách byl v roce 2012 poměrně výrazný zdroj k šíření infekce sekundárním padlím. Tabulka 7: Primární infekce padlím, vyhodnocení napadení 14. 5. 2012

1. strom 2. strom Průměr

Zahrada č. 1 Zahrada č. 2 29 27 30 25 29,5 26

5.2.2 Hodnocení napadení sekundárním padlím Při prvním hodnocení dne 21. 5. 2012 (tabulka 8) dosahovala četnost sekundární infekce padlím na neošetřované ploše (zahrada č. 1) průměrně 2,3 stupně na čtyřbodové stupnici. Na ošetřované ploše (zahrada č. 2) dosahovala četnost napadení sekundárním padlím stupně 1,85. Podle tabulky uvedené v metodice se jedná o výskyt střední až slabý. Během druhého hodnocení, přibližně po měsíci, dne 24. 6. 2012 (tabulka 9) dosahovala četnost sekundární infekce padlím na neošetřované ploše (zahrada č. 1) průměrně 2,7 stupně na čtyřbodové stupnici. Na ošetřované ploše (zahrada č. 2) dosahovala četnost napadení sekundárním padlím stupně 2,15. Podle tabulky uvedené v metodice je výskyt infekce střední. Na neošetřované ploše (zahrada č. 1) a na ošetřované ploše (zahrada č. 2) se četnost výskytu padlí poměrně výrazně liší. Výsledky sledování tedy potvrzují, že ´Idared´ je odrůdou vysoce citlivou vůči padlí. Většina letorostů byla v různém rozsahu infikovaná padlím, vždy byly příznaky napadení detekovány alespoň na několika listech. Silný tlak infekce padlí se projevil později, během vegetace a sklizně, výskytem síťovité rzivosti jablek (Obrázek 6). 41

Rozsah napadení byl na neošetřované zahradě vyšší než na zahradě ošetřované. V prvním termínu hodnocení (21. 5. 2012) dosahovala četnost infekce průměrně o 0,45 stupně méně, na ošetřované ploše než na ploše neošetřované. Ve druhém termínu (24. 6. 2012) pak byl rozdíl v četnosti infekce 0,55 stupně. Tabulka 8: Sekundární infekce padlím, vyhodnocení napadení 21. 5. 2012 Hodnocení sekundární infekce padlím zahrada č. 1 – kontrola

zahrada č. 2 – ošetřovaná plocha

letorost

1. strom

2. strom

1. strom

2. strom

1

2

2

2

1

2

2

2

3

2

3

3

3

3

3

4

2

3

2

2

5

3

3

2

2

6

3

2

1

1

7

3

1

1

2

8

1

2

1

2

9

3

2

1

2

10

2

2

2

2

Průměr

2,4

2,2

1,8

1,9

celkový průměr

2,3

1,85

Tabulka 9: Sekundární infekce padlím, vyhodnocení napadení 24. 6. 2012 Hodnocení sekundární infekce padlím dle stupnice v metodice zahrada č. 1 – kontrola

zahrada č. 2 – ošetřovaná plocha

Letorost

1. strom

2. strom

1. strom

2. strom

1

2

3

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

3

3

4

3

4

2

2

5

2

3

3

1

6

4

2

2

2

7

3

3

1

2

8

1

1

2

3

9

4

3

1

2

10

3

2

2

2

Průměr

2,7

2,7

2,1

2,2

celkový průměr

2,7

2,15 42

Obrázek 6: Síťovitá rzivost plodu jabloní způsobená padlím (Šafránková, 2012)

5.3 Výskyt skládkových chorob Ke skladování ovoce využívají pěstitelé na sledované lokalitě k tomu určený sklep (Obrázek 7). Během skladování je dodržována teplota okolo 4°C a relativní vlhkost vzduchu cca 92 %. Dodržení správných podmínek pro skladování jablek většinou nebývá ve zmiňovaných skladovacích prostorách nejmenší problém.

Obrázek 7: Sklep pro skladování jablek na sledované lokalitě (Urbanec 2013)

43

Během skladování byl sledován výskyt patogenů Monilinia fructigena a Penicillium expansum pomocí morfologických znaků. Ve sledovaném vegetačním období se skládkové choroby ve sledovaných skladovacích prostorách vyskytovaly jen velmi málo. Identifikovány byly obě onemocnění: Modrá hniloba jablek (Obrázek 8) a Moniliová hniloba jablek (Obrázek 9), která se vyskytovala už během vegetace. Skládkové patogeny byly pozorovány jen na několika kusech ovoce, a to i během celého skladovacího období. I toto lze přičíst pěstitelovým včasným a důsledným preventivním opatřením, ale i dodržování správných podmínek ke skladování jablek, proto i celkové ztráty na sklizni byly nízké.

Obrázek 8: Identifikovaná infekce patogenem Penicillium expansum (Šafránková, 2012)

Skládková hniloba M. fructigena

Hnědá hniloba plodů M. fructigena

foto: Šafránková, 2012

během vegetace foto: Šafránková, 2012

Obrázek 9: Identifikovaná infekce patogenem Monilinia fructigena

44

5.4 Doporučená ochrana pro sledovanou lokalitu Protože se strupovitost se v dané lokalitě na sledovaných jabloních nevyskytla, bylo vyhodnoceno pouze napadení stromů padlím jabloně. Na základě získaných výsledků při sledování výskytu padlí lze konstatovat, že fungicidní ochrana jabloní na sledovaném pozemku byla pouze částečně, a to ne příliš, úspěšná. Vzhledem k tomu, že se na ošetřené parcele nevyskytuje strupovitost jabloní, mohlo by se zdát, že v dalším vegetačním období postačí fungicidní ochrana pouze proti padlí. Já se ale domnívám, že vhodnější ochranu bychom zajistili kombinovaným fungicidním ošetřením proti oběma uvedeným patogenům jabloní. Další možnou variantou je důslednější sledování průběhu počasí, sledování konkrétních hodnot teploty a vlhkosti. Z těchto přesných údajů poté můžeme vycházet při intenzivnější fungicidní ochraně. Po řadě konzultací s odborníky, sadaři a zahradníky jsem sestavil dvě možné varianty ochranných systémů (orientační údaje). První varianta (Tabulka 10) je ekologická, v této využíváme pouze ekologické přípravky, které jsou povoleny dle směrnice IFOAM. Druhá varianta (Tabulka 11) je sestavena na základě konvenčních, běžně užívaných fungicidů. Tabulka 10: Harmonogram ochrany jabloní ekologickými přípravky Datum 6.4. 14.4. 20.4. 28.4. 7.5. 15.5. 22.5. 28.5. 5.6. 18.6.

Přípravek Funguran-OH 50WP (5 kg/ha) MycoSin(10 kg/ha) + Sulikol K (1,5 %) MycoSin(10 kg/ha) + Sulikol K (1,5 %) MycoSin(10 kg/ha) + Sulikol K (1,5 %) Kumulus WG (1 %) Lime sulphur Lime sulphur Lime sulphur Kumulus WG (1 %) + Vitisan (2 kg/ha) Kumulus WG (1 %)

45

Účinná látka hydroxid měďnatý síran hlinitý + síra síran hlinitý + síra síran hlinitý + síra Síra polysulfid vápenatý polysulfid vápenatý polysulfid vápenatý síra + hydrogen bikarbonát sodný Síra

Tabulka 11: Harmonogram ochrany jabloní konvenčními přípravky Datum 6.4. 14.4. 16.4. 23.4. 4.5. 13.5. 20.5. 28.5. 9.6.

Přípravek Funguran-OH 50WP (5 kg/ha) Tercel (2,5 kg/ha) Kumulus WG (1 %) Clarinet (0,15 %) Thiram Granuflo (0,3%) + Kumuls WG (1%) Zato 50 WG (0,15 kg/ha) + Kumulus WG (1 %) Talent (0,045 %) + Kumuls WG (1%) Score (0,02 %) + Kumulus WG (1 %) Kumulus WG (1 %)

Účinná látka hydroxid měďnatý pyraclostrobin, dithianon Síra fluquinconazole, pyrimethanil thiram + síra trifloxystrobin + síra myclobutanil + síra difenoconazole + síra Síra

Dle předchozích poznatků lze předpokládat, že konvenční varianta ochrany by měla být účinnější. Domnívám se ale, že na sledovaných pozemcích bude ekologická varianta dostačující, zejména pokud budou důsledně a ve vhodný čas prováděna také preventivní opatření, a také budou-li fungicidy aplikovány pravidelně dle harmonogramu a dle doporučení výrobce. Preventivní zásahy pěstitelé na sledovaných zahradách poměrně důsledně dodržují, proto bych volil ekologickou variantu fungicidní ochrany. Četnost výskytu patogenů skládkových chorob byla nízká, proto pro ochranu proti těmto patogenů považuji za dostačující preventivní opatření.

46

6 ZÁVĚR Houby

Venturia

inaequalis,

Podosphaera

leucotricha,

Monilinia

fructigena

a Penicillium expansum jsou řazeny k nejzávažnějším patogenům jabloní, způsobují také největší škody na úrodě. Zejména je důležité výskyt těchto patogenů nepodcenit a při jejich výskytu včas zahájit vhodnou ochranu. Během jednoho vegetačního období v roce 2012 byl na zvolené lokalitě sledován a hodnocen výskyt houbových patogenů jabloní. Klimatický region sledované lokality je relativně vlhký a průměrně teplý. Průměrná roční teplota je v Ostravě 8,1 °C, průměrný roční úhrn srážek je pak 755 mm. Dle těchto údajů by padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně (původcem je Venturia inaequalis) zde měly mít dostatečně vhodné podmínky pro své šíření. Naše výsledky a stanovování patogenů však výskyt strupovitosti na dané lokalitě nepotvrdily. Výskyt primárního padlí byl hodnocen 14. 5. 2012. Vyhodnocení sekundárního padlí bylo provedeno ve dvou termínech, a to 21. 5. a 24. 6. 2012. Příznaky této choroby byly pozorovány pomocí morfologických znaků na odrůdě jabloní ´Idared´. Výskyt skládkové Modré hniloby jablek byl sledován po celou dobu skladovacího období. Při ochraně ovocných dřevin je zapotřebí dodržovat preventivní ochranná opatření. Dále volím použití ochranných přípravků působících na obě výše zmíněné nemoci, ať už konvenčním nebo ekologickým ochranným systémem. Při fungicidní ochraně je velmi důležité zvolené přípravky důsledně střídat, aby nemohlo dojít k vytvoření rezistence vůči tomuto přípravku. Závěrem si dovolím uvést, že podmínky na dané lokalitě nejsou zcela ideální pro pěstování tohoto druhu jabloní. V případě, že by byla v budoucnu lépe vybrána vhodná odlišná odrůda jabloní, neměl by být s jejím pěstováním a plozením nejmenší problém. Výběr vhodné odrůdy je totiž také neméně významným ochranným opatřením při pěstování jabloní.

47

7 SOUHRN Diplomová práce byla zaměřena na stanovení druhového spektra patogenů jabloní. Mnoho z nich bylo ve stručnosti popsáno, podrobněji vypracovaná byla epidemiologie patogenů

Venturia

inaequalis

a

Podosphaera

leucotricha,

které

zapříčiňují

nejzávažnější onemocnění jabloní. Tyto patogeny poškozují také plody a způsobují zhoršení kvality vypěstovaného ovoce a následně i pokles ekonomického výnosu. Na dvou pozemcích, které náleží do okresu Ostrava, byl během vegetačního období v roce 2012 sledován výskyt houbových patogenů jabloních Podosphaera leucotricha, Venturia inaequalis během vegetace a plodů po uskladnění Monilinia fructigena a Penicillium expansum. Zvolená lokalita by měla být vzhledem k vyšší vlhkosti vzduchu vhodným prostředím pro šíření houbových patogenů, zejména původce strupovitosti. Tento předpoklad se však nepotvrdil. Na dané lokalitě je nutné věnovat pozornost padlí jabloně využitím buď konvenčních, nebo ekologických přípravků.

48

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN P., (1998): Zásady efektivní ochrany proti strupovitosti jabloně. Zahradnictví, č. 23: 15-19. ACKERMANN P., (2001): Padlí jabloňové opět ohrožuje výsadby jabloní. Rostlinolékař, č. 3: 26-28. ACKERMANN P., KOŽEŠNÍK M., KRIŠTOF J., NAVRÁTILOVÁ M., RÁČIL K., TICHÁ H., VAŇUROVÁ E., (2004): Metodiky ochrany zahradních plodin. Nakladatelství Květ, Praha, 303 s.

ALASTRUEY-IZQUIERDO

A.,

CUENCA-ESTRELLA

M.,

MONZÓN

A.,

MELLADO E., RODRÍGUEZ-TUDELA J. L., (2008): Antifungal susceptibility profile of clinical Fusarium spp. isolates identified by molecular methods. Journal of Antimicrobial Chemotherapy Volume 61, Issue 4 Pp. 805-809. Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na:

ANGELES A., ADAMS G. C., PUTNAM M. L., (2006): Effect of Neofabrela alba on bark and wood anatomy of Fraxinus spp. IAWA Journal, Vol. 27 (4), 2006: 409– 418. Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na: < http://bio.kuleuven.be/sys/iawa/IAWA%20J%20pdf's/27.no.4.2006/409-418.pdf>

ARNESON P. A., (2005): Management of Applescab: Simulation with Applescab. The Plant Helth Instructor. DOI: 10.1094/PHI/A-2005-0722-02. [cit. 2013-05-05]. Dostupné na:

AYLOR D. E., SANOGO S., (1997): Germinability of Venturia inaequalis Conidia Exposed to Sunlight. Phytopathology, Volume 87, Number 6: 628-633.

49

BERTACCINI A., PALTRINIERI S., (2008): Comparison of Different Detection Systems for Apple Proliferation Phytoplasmas in Trentino (North Italy). Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na: BLAŽEK J., (2001): Pěstujeme jabloně. Nakladatelství Brázda s.r.o., Praha, 255 s. BLAŽEK J. (ed.), (2001): Ovocnictví. Nakladatelství Květ, Praha, 383 s. CORNELL UNIVERSITY: Schéma vývojového cyklu houby Venturia inaequalis. Databáze online [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: . ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, (2013): Informace o klimatu. Databáze online [cit. 2013-04-28]. Dostupné na: HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., BAGAR M., JETMAROVÁ E., VANEK G., (1997): Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont Laboratory spol. s r.o., Brno, 428 s. HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., LAŠTŮVKA Z., BAGAR M., JETMAROVÁ E., VANEK G., SZÖKE L., PLÍŠEK B., (2008): Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Biocont Laboratory spol. s r.o., Brno, 498 s. HORÁK J., (1998): Systémy racionální ochrany ovocných kultur. Nakladatelství Květ, Praha, 36 s.

50

HRUSTIĆ J., GRAHOVAĆ M., MIHAJLOVIĆ M., DELIBAŠIĆ G., IVANOVIĆ M., NIKOLIĆ M., TANOVIĆ B., (2012): Molecular Detection of Monilinia fructigena as Causal Agent of Brown Rot on Quince. Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na: < http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1820-3949/2012/1820-39491201015H.pdf >

JONES A. L., ALDWINCKLE H. S. (eds.), (1990): Compendium of Apple and Pear Diseases (Disease Compendium Series). The American Phytopathological Society, United States of America, 125 s. KAZDA J., JINDRA Z., KABÍČEK J., PROKINOVÁ E., RYŠÁNEK P., STEJSKAL V., (2003): Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zelenin. Vydavatelství odborných časopisů [Martin Sedláček], Praha, 158 s.

KUBE M., SCHNEIDER B., KUHL H., DANDEKAR T., HEITMANN K., MIGDOLL A. M., REINHARDT R., SEEMÜLER E., (2008): The linear chromosome of the plantpathogenic mycoplasma 'Candidatus Phytoplasma mali'. Databáze online [cit. 2013-0505]. Dostupné na: KŮDELA V., (1998): Obecná fytopatologie: Fytopatogenní prokaryota (Přednášky). Jihočeská univerzita, České Budějovice, 152 s. KŮDELA V., KOCOUREK F. (eds.), (2002): Seznam škodlivých organismů rostlin. Agrospoj s.r.o., Praha, 342 s. LÁNSKÝ M., (2002): Padlí jabloně. Agro – ochrana a výživa rostlin, č. 4: 20-23. LÁNSKÝ M., (2005): Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., Holovousy, 159 s. LÁNSKÝ M., KNEIFL V., (2000): Integrovaná ochrana před houbovými chorobami a živočišnými škůdci: jabloně, hrušně, třešně, višně a slivoně. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., Holovousy, 80 s. MAPY.CZ, (2013): Mapy online [cit. 2013-04-28]. Dostupné na: <www.mapy.cz> 51

NARAYANASAMY P. (2011): Microbial plant pathogens – Detection and disease diagnosis: Viral and Viroid Pathogens Vol. 3. New York, 256s.

NAYUDU M. V. (2008): Plant viruses. New Delhi, 1257s. NEČAS T., KRŠKA B., (2006): Interaktivní databáze chorob a škůdců ovocných plodin. Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na: NEČAS T., KRŠKA B., (2006): Padlí jabloně. Interaktivní databáze chorob a škůdců ovocných plodin online [cit. 2012-04-27]. Dostupné na:

PADDER B. A., SHAH M. D. (2011): Status of apple mosaic virus in Kashmir Valley. Databáze online [cit. 2013-05-05]. Dostupné na: PAPRŠTEIN F., BLAŽEK J., KUČERA J., (1991): Výsledky hodnocení odrůd jabloní rezistentních ke strupovitosti. Zahradnictví, č. 2: 101-110. ŘEPKA R., KOBLÍŽEK J., (2007): Systematická botanika. MZLU, Brno, 210 s.

SCHUMACHER C. F. A., STEINER U., DEHNE H. W., OERKE E. C., (2008): Localized Adhesion of Nongerminated Venturia inaequalis Conidia to Leaves and Artifical Surfaces. Phytopathology, Volume 98, Number 7: 760-768.

SMITH I. M., DUNEZ J., LELLIOTT R. A., PHILLIPS D. H., ARCHER S. A., (1988): European Handbook of Plant Diseases. Blackwell Scientific Publications, Oxford, 558 s.

STEINER U., OERKE E. -C., (2007): Localized Melanization of Appressoria Is Required for Pathogenicity of Venturia inaequalis. Phytopathology, Volume 97, Number 10: 1222-1230. 52

STENSVAND A., AMUNDSEN T., SEMB L., (1998): Discharge and Dissemination of Ascospore by Venturia inaequalis During Dew. Plant disease, Volume 82, Number 7: 761-764.

STENSVAND A., GADOURY D. M., AMUNDSEN T., SEMB L., SEEM R. C., (1997): Ascospore Release and Infection of Apple Leaves by Conidia and Ascospores of Venturia inaequalis at Low Temperatures. Phytopathology, Volume 87, Number 10: 1046-1053.

THRESH J. M., MARAMOROSCH K., SHATKIN A. J. (2006): Advances in Virus research, Plant virus epidemiology. London 544s.

TURECHEK W. W., (2004): Apple Diseases and their Management. Diseases of Fruits and Vegetable, Volume 1: 1-108. TURECHEK W. W., KÖLLER W., (2004): Managing resistance of Venturia inaequalis to the strobilurin fungicides. Plant Health Progress online [cit. 2011-04-16]. Dostupné na: VAVERKA S., (1995): Zemědělská fytopatologie. MZLU, Brno, 192 s.

WAGENINGEN UNIVERSITY, (2010): Ongeslachtelijke sporen van Venturia inaequalis. Databáze online [cit. 2012-04-25]. Dostupné na:

XU X. M., BUTT D. J., (1998): Effects of temperature and atmospheric moisture on the early growth of apple powdery mildew (Podosphaera leucotricha) colonies. European Journal of Plant Pathology, Volume 104, Number 2: 133-140.

XU X., ROBERTS T., BARBARA D., HARVEY N. G., GAO L., SARGENT D. J., (2009): A genetic linkage map of Venturia inaequalis, the causal agent of apple scab. BMC Research Notes, Volume 2, Number 163. Databáze online [cit. 2012-04-16]. Dostupné na:

53

YARDIMCI N., CEVIK B., ERYIGIT H., (2006): Detection of Apple Mosaic Virus on Apple Cultivars Growing in South-West Turkey by ELISA and RT-PCR Methods. International Society for Horticultural Science online [cit. 2012-04-07]. Dostupné na: < http://www.actahort.org/books/781/781_83.htm >

54

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma vývojového cyklu houby Venturia inaequalis ................................ 19 Obrázek 2: Vývojové schéma padlí jabloně ................................................................... 27 Obrázek 3: Sledovaná lokalita ........................................................................................ 34 Obrázek 4: Padlí jabloně – primární napadení................................................................ 38 Obrázek 5: Letorosty napadené sekundárním padlím..................................................... 39 Obrázek 6: Síťovitá rzivost plodu jabloní způsobená padlím ......................................... 43 Obrázek 7: Sklep pro skladování jablek na sledované lokalitě ...................................... 43 Obrázek 8: Identifikovaná infekce patogenem Penicillium expansum ........................... 44 Obrázek 9: Identifikovaná infekce patogenem Monilinia fructigena ............................. 44

55

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Podmínky k infekci patogenem Venturia inaequalis dle Millse ............................... 20 Tabulka 2: Fungicidní přípravky určené k preventivnímu ošetření proti Venturia inaequalis ... 22 Tabulka 3: Fungicidní přípravky určené ke kurativnímu ošetření proti Venturia inaequalis ..... 23 Tabulka 4: Fungicidní přípravky povolené na ochranu jabloní proti padlí ................................. 29 Tabulka 5: Harmonogram fungicidního ošetření jabloní ´Idared´, r. 2012 ................................. 37 Tabulka 6: Klimatické údaje roku 2012 (ČHMÚ Moravskoslezský kraj, 2013) ........................ 38 Tabulka 7: Primární infekce padlím, vyhodnocení napadení 14. 5. 2012 ................................... 41 Tabulka 8: Sekundární infekce padlím, vyhodnocení napadení 21. 5. 2012............................... 42 Tabulka 9: Sekundární infekce padlím, vyhodnocení napadení 24. 6. 2012............................... 42 Tabulka 10: Harmonogram ochrany jabloní ekologickými přípravky ........................................ 45 Tabulka 11: Harmonogram ochrany jabloní konvenčními přípravky ......................................... 46

56