760 01 Zlín IČO: Tel./fax: zapsán v seznamu advokátů České adv.komory pod ev.č.
Mgr.M. F. , advokát Krajský soud v Brně Rooseveltova 16 601 53 Brno Doporučeně s doručenkou Dvojmo
Ke sp.zn.: 24C 81/2005 Ve Zlíně dne 21.1.2011 Věc: Stanislav Herman, Marie Hermanová vs. Ž. L. , o ochranu osobnosti – •
Námitky proti protokolu z jednání ze dne 9.12.2010
•
Odvolání proti rozsudku KS Brno č.j. 24C 81/2005-324 ze dne 9.12.2010
•
Odvolání proti usnesení KS Brno č.j. 24C 81/2005-302 ze dne 8.12.2010
Ad 1. Námitky proti protokolu z jednání ze dne 9.12.2010 Dne 9.12.2010 se u krajského soudu uskutečnilo ve věci jednání, u kterého jsme nebyli přítomni (blíže k důvodům níže), ze kterého byl pořízen protokol, který byl dne 11.1.2010 zaslán na emailovou adresu našeho právního zástupce. Přestože jsme u jednání nebyli, měli jsme možnost slyšet kompletní záznam z tohoto jednání, který na svůj diktafon pořídila veřejnost, Jan Šinágl, který záznam z tohoto jednání uveřejnil na svých www stránkách, konkrétně na webové adrese: http://www.sinagl.cz/domaci-zpravodajstvi/liou-siao-po-nastavil-cine-i-svetu-zrcadlo-budouodpovedni-hodni-jeho-vyzvy-a-nasledovat-ji.html, přičemž zvukové záznamy jsou ke slyšení na odkazech: http://www.pecina.cz/files/Sinagl/KS-Brno-Loukota-I-091210.WMA http://www.pecina.cz/files/Sinagl/KS-Brno-Loukota-namitka-II-091210.WMA http://www.pecina.cz/files/Sinagl/KS-Brno-Loukota-III-091210.WMA
http://www.pecina.cz/files/Sinagl/KS-Brno-Loukota-rozsudek-091210.WMA Pořídili jsme si doslovný přepis jednání soudu. Již po slyšení zvukového záznamu jsme dospěli k závěru, že jednání se nekonalo v souladu se zákonem a po obdržení písemného protokolu konstatujeme, že protokol neobsahuje věrně průběh dokazování u tohoto jednání ani není obrazem průběhu jednání samotného. V příloze předkládáme přepis diktafonového záznamu Jana Šinágla z tohoto jednání. Níže v bodech: •
Str.3.protokolu „žalovanému sdělen podstatný obsah námitky podjatosti předložené dne 9.12.2010 ve 14.20hod.“ – k tomuto uvádíme, že ze záznamu z jednání vyplývá, že soudkyně námitku podjatosti nepřečetla ani nesdělila její obsah. Žalovanému nebylo sděleno z této námitky podjatosti ničeho.
•
Z písemného přepisu záznamu vyplývá, že soudkyně přesvědčuje žalovaného, aby podal svou účastnickou výpověď, aby zvrátil důkazní situaci poté, co soudkyně zamítla důkaz žalobců na výslech svědka E. D. . Soudkyně doslova uvedla: „Žalovaný může zvrátit tvrzení, které jsou uvedeny v žalobě“ a tuto výzvu směřovala vůči žalovanému. Soudkyně velmi zvláštním způsobem zamíchala důkazními návrhy, když znehodnotila důkazní návrh žalobců na výslech svědka D. , přičemž vyzývá přesněji nabádá (pro důkazní nouzi, kterou takto způsobila) žalovaného k podání účastnické výpovědi. Tento postup soudkyně jde nad povolenou míru poučovací role soudu a soudkyně tak porušila rovnost účastníků.
•
Přestože právní zástupce žalobce v podání ze dne 1.12.2010 navrhl doplnění znaleckého posudku, vyžádání si srovnávacího materiálu PČR Vyškov, přestupkového spisu KPP 186/2007 Města Vyškov, materiály z Katastrálního úřadu Vyškov a ediční povinnost B. Ž. (předložení dalších pohlednic od žalovaného) a právní zástupce žalovaného u jednání dne 9.12.2010 navrhl, výslech znalce a revizní posudek, soud ve smyslu ust.§ 119a odst.2 o.s.ř. nerozhodl, že tyto důkazy neprovede. Z přepisu záznamu z jednání není uvedeno žádné stanovisko soudkyně k navrženým důkazům, nebylo vůbec sděleno, které návrhy na dokazování se zamítají, ani nebylo dáno žádné odůvodnění takového rozhodnutí soudu.
Ad 2. Odvolání proti rozsudku KS Brno č.j. 24C 81/2005-324 ze dne 9.12.2010 (pozn. 29.12.2010 jsme podali proti uvedenému rozsudku odvolání coby blanketní, níže uvedené odvolání je třeba považovat za jeho doplnění a zpřesnění po doručení písemného vyhotovení rozsudku) Dne 12.1.201 byl našemu právnímu zástupci doručen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2010 č.j.24C 81/2005-324 ve věci ochrany osobnosti, kterým bylo rozhodnuto:
•
Návrh žalobce Stanislava Hermana, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000,-Kč, se zamítá.
•
Návrh žalobkyně Marie Hermanové, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí náhradu nemajetkové újmy ve výši 500.000,-Kč, se zamítá.
•
Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 16.080,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného Mgr.R. Ch. , advokáta.
•
Žalobci jsou povinni zaplatit náhradu nákladů řízení České republice – Krajskému soudu v Brně ve výši 5.261,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2010 č.j.24C 81/2005-324 podáváme v zákonné lhůtě odvolání do všech jeho výroků (I.-IV.) pro jejich nesprávnost. Odvolání podávám z následujících důvodů: •
Řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (§205 odst.2písm.c) o.s.ř.)
•
Soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst.4 části první za středníkem (§205 odst.2písm.b) o.s.ř.)
•
Soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§205 odst.2písm.3) o.s.ř.)
•
Soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§205 odst.2písm.e) o.s.ř.)
•
Rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (205 odst.2 písm.g) o.s.ř.)
•
Rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (§205 odst.2písm.a) o.s.ř.)
Závěry soudu: Soud uvedl, že žalobci žádali přiznání náhrady nemajetkové újmy, každý ve výši 500.000,-Kč, a to jednak za zásahy spočívající v tom, že jim měl žalovaný zaslat dne 30.1.2003, 5.2.2003, 4.4.2005, 20.4.2005 a 6.4.2005 pohlednice s urážlivými texty, dále za neoprávněný zásah do osobnostních práv druhé žalobkyně, ke kterému mělo dojít dne 31.3.2005 v budově Městského úřadu ve Vyškově tím, že žalovaný na její adresu měl pronášet vulgární výroky, kterými ji označoval za osobu poskytující za úplatu sexuální služby a za osobu, která má mimomanželské sexuální kontakty s celými xxxxxxx . Soud uvedl, že neoprávněný zásah dne 31.3.2005 do osobnostních práv nebyl prokázán. Vycházel tak z účastnické výpovědi žalovaného, který toto popřel. Výslech žalobkyně nemohl být proveden, neboť se žalobkyně k jednání soudu dne 9.12.2010 bez omluvy nedostavila, výslech E. D. pro sníženou věrohodnost vzhledem k poměru navrženého svědka k žalobcům nebyl proveden. Ve vztahu k pohlednicím obsahující urážlivé texty, pak soud vzal za prokázáné ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo znalce JUDr. J. S. ze dne 7.11.2010, že žalovaný napsal pohlednici s datem 30.1.2003, tato byla adresována prvnímu žalobci s textem oznamujícím mu porušení manželské věrnosti. Soud uvažoval o možnosti zadostiučinění morálního, kterého se žalobci nedomáhali, ti vznesli požadavky na finanční satisfakci, každý 500.000,-Kč. Tyto jejich nároky byly soudem vyhodnoceny jako nepřiměřené jednání žalovaného. Soud uvádí, že čest a důstojnost žalobců nemohla být narušena v takové intenzitě, aby tím došlo k naplnění předpokladů pro přiznání požadovaného finančního zadostiučinění. Údajně reparace následků neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobci dosáhli „svémocí“, iniciovali policejní vyšetřování, přestupkového řízení, tohoto občanskoprávního řízení, čímž byl také zčásti nárok na satisfakci suplován. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Soud uvádí důvody, proč nepřistoupil k provedení dalších důkazů navržených účastníky pro nadbytečnost a to výslechu E. D. , kterého označuje jako profesionálního svědka. K odvolacímu důvodu - Řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (§205 odst.2písm.c) o.s.ř.)
Předně musíme upozornit odvolací soud, že v řízení se vyskytlo mnoho procesních vad, které nejenom že mohly, nýbrž měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 1.procesní vada – soud předvoláním ze dne 24.11.2010, doručeným dne 30.11.2010 právnímu zástupci žalobců, předvolal právního zástupce k jednání soudu na den 9.12.2010 v 13:00hod. V upozornění předvolání bylo uvedeno, že toto předvolání soud doručuje pouze zástupci a že je na zástupci, aby účastníky řízení o nařízeném jednání informoval. Dne 30.11.2010 jsem soud požádal z důvodu časové kolize s jednáním u Krajského soudu v Brně, pobočky Zlín, které se koná od 11hod., aby jednání soudu nařízení 9.12.2010 nařídil na jiné datum (konkrétní data jsem navrhl). Aniž by soud doručil právnímu zástupci nějaké nové předvolání či oznámení o změně či zrušení původního termínu, bylo pouze dne 1.12.2010 telefonicky (neznámo kým ze soudu), zanechán vzkaz (nikoli osobním rozhovorem s naším právním zástupcem), že jednání nařízené na 9.12.2010 se odročuje o půl hodiny z 13.00 hod na 13.30 hod. Předvolání k jednání soudu je zásadní procesní úkon ze strany soudu vůči účastníkům řízení. Pouhé telefonické sdělení, bez autorizace, např. následným písemným potvrzením soudu o změně termínu jednání, neznamená vůbec nic. Takové sdělení mohl učinit kdokoli. Navíc je třeba i v případě změny termínu jednání sdělit a to písemně, že ostatní upozornění v původním předvolání zůstávají zachovány. V daném případě se jedná o to, že má zástupce vyrozumět účastníky o odročeném jednání. Takto se nestalo a žalobci osobně nebyli procesně řádně předvoláni k jednání soudu na 9.12.2010 na termín13:30hod. Soud pak nesprávně ve svém odůvodnění na str. 4 poslední odstavec uvádí, že výslech žalobkyně k tvrzeným skutečnostem významným pro věc nemohl být proveden, neboť žalobkyně se k jednání dne 9.12.2010 bez omluvy nedostavila. Toto není chybou žalobkyně ani jejího právního zástupce, neboť soud účastníky k jednání na 9.12.2010 ve 13:30hod. řádně nepředvolal. Žalobci ani předvolání neobdrželi. Ust. §51 odst.1 o.s.ř. uvádí, že v naléhavých případech lze předvolat i telefonicky. Tak tomu rozhodně není v tomto případě, neboť nejde o naléhavý případ, když soud měl mezi 1.12.2010 až 9.12.2010 dostatek časového prostoru, aby zaslal předvolání účastníkům v listinné nebo elektronické podobě. Soud měl znalost o elektronické adrese právního zástupce žalobců, věděl, že se podepisuje zaručeným elektronickým podpisem (soud dokonce na tuto emailovou adresu adresoval protokoly z jednání), přesto ani elektronickou podobu k předvolání nepoužil. Velmi závažnou procesní vadou je, že soud odňal žalobcům možnost účastnit se jednání dne 9.12.2010 ve 13:30hod., když je řádně o tomto jednání neinformoval a k jednání nepředvolal. Tím znemožnil účastnický výslech žalobců a uplatňovat další svá procesní práva včetně možnosti navrhovat důkazy a vyjadřovat se k důkazům. 2.procesní vada – soud řádně nepředvolal svědka E. D. k jednání na den 9.12.2010 na 13:30hod. Důvody jsou obdobné jako u první procesní vady. Sv. D. byl žalobci jako důkaz navržen, soud dokonce ještě 30.11.2010 ho považuje za nutné vyslechnout, přesto vůči němu neučinil procesní úkon, kterým by ho k výslechu dne 9.12.2010 na 13:30hod. předvolal. 3. procesní vada – právní zástupce žalobců ve svém podání ze dne 1.12.2010 uvedl, že i za předpokladu, že jednání bylo posunuto z 13:00 na 13:30 hod. (zde podotýkám, že změna byla oznámena bez autorizace soudu, jen na základě telefonického vzkazu neznámé osoby na sekretariátu právního zástupce žalobců), není schopen se k jednání soudu dostavit pro časový interval na dopravu od zlínského soudu na brněnský krajský soud. Upozornil na problémy s parkováním, povětrnostní podmínky. Každý má právo, aby se jednání mohl zúčastnit tak, aby mu nevznikaly komplikace, aby byl uvědomen včas o jednání a aby se na jednání mohl připravit. Dne 1.12.2010 nemohl právní zástupce žalobců tušit, jak dlouho bude jednání u soudu ve Zlíně
trvat. Nakonec skončilo 11:25hod. Je nasnadě si uvědomit, že v 11:25 hod. nenasedne do auta a nepojede směr Brno (ještě zapotřebí opustit budovu soudu, dojít na parkoviště atd.). Zde jenom podotýkáme, že použití osobního auta je jen na vlastním uvážení, které je ovlivněno taktéž klimatickými podmínkami a situací v dopravě. Navíc dne 9.12.2010 bylo na cestách náledí, přičemž výstraha především platila pro Zlínský kraj, jak právní zástupce předložil ve svém podání ze dne 9.12.2010 soudu (s přílohou – dopravní informace). Jelikož bylo náledí, právní zástupce vyhodnotil, že by bylo obrovským rizikem spěchat na jednání soudu na 13:30 hod a tím riskovat svůj život a zdraví. Běžně se dá ze Zlína na krajský soud do Brno dojet za dvě hodiny, to ale za předpokladu, že není hustá doprava a že není náledí. Za takové situace se jede velmi pomalu. Právního zástupce nemůže soud nutit riskovat stíhat jednání, které objektivně ani stihnout dne 9.12.2010 nemohl. Navíc by musel při své cestě vyzvednout i žalobce a případně s nimi věc prodiskutovat. Soudkyně Mgr. Bastlová, přestože byla právním zástupcem žalobců informována o náledí na cestě, o složitosti dopravy ze Zlína do Brna, o problému parkování u krajského soudu, neprojevila ani v nejmenším kolegialitu a absolutně nepřihlédla k oprávněným požadavkům právního zástupce žalobců na odročení jednání. (Stach dodává: v kauze 24 C 42/2011 odročovala advokátovi, jak si jen řekl. ) 4.procesní vada – soudkyně u jednání dne 9.12.2010 nesdělila podstatný obsah námitky podjatosti (viz námitky proti protokolaci – bod 1.), s námitkou se nevypořádala, využila ust. § 15b odst.2 o.s.ř. tím, že zamítla důkazní návrh na výslech sv. D. a věc – námitky podjatosti – nemusela předložit nadřízenému soudu. 5.procesní vada - soudkyně u jednání dne 9.12.2010 přesvědčuje žalovaného, aby podal svou účastnickou výpověď, aby zvrátil důkazní situaci poté, co soudkyně zamítla důkaz žalobců na výslech svědka E. D. . Soudkyně doslova uvedla: „Žalovaný může zvrátit tvrzení, které jsou uvedeny v žalobě“ a tuto výzvu směřovala vůči žalovanému. Soudkyně překročila zákonný rámec poučovací povinnosti soudu, dala žalovanému návod, jak věc s úspěchem „vyhrát“, porušila zásadu rovnosti stran. (viz námitky proti protokolaci – bod 2.) 6.procesní vada - přestože právní zástupce žalobce v podání ze dne 1.12.2010 navrhl doplnění znaleckého posudku, vyžádání si srovnávacího materiálu PČR Vyškov, přestupkového spisu KPP 186/2007 Města Vyškov, materiály z Katastrálního úřadu Vyškov a ediční povinnost B. Ž. (předložení dalších pohlednic od žalovaného) a právní zástupce žalovaného u jednání dne 9.12.2010 navrhl výslech znalce a revizní posudek, soud ve smyslu ust.§ 119a odst.2 o.s.ř. nerozhodl, že tyto důkazy neprovede. Z přepisu záznamu z jednání není uvedeno žádné stanovisko soudkyně k navrženým důkazům, nebylo vůbec sděleno, které návrhy na dokazování se zamítají, ani nebylo dáno žádné odůvodnění takového rozhodnutí soudu. (viz námitky proti protokolaci – bod 3.) Toto koneckonců ani neobsahuje odůvodnění rozsudku. 7. procesní vada – v řízení opakovaně soud porušil zásadu rovnosti účastníků. Ta se projevila jak u jednání soudu dne 9.12.2010, kdy soudkyně navedla žalovaného k podání účastnické výpovědi. Pak také tehdy, kdy, aniž by to měla za prokázané, neuložila žalovanému povinnost platit zálohu na znalecký posudek, na rozdíl od žalobců, spokojila se s jeho tvrzením o nemajetnosti. Je pak zarážející, že ačkoli žalovaný jest nemajetným, může si dovolit advokáta k zastupování u jednání, nikoli však soudem či advokátní komorou ustanoveného, nýbrž na základě plné moci. Soud tak v řízení zvýhodňoval žalovaného. 8. procesní vada – ačkoli je logické a občanským zákoníkem předpokládané, že se osoba dotčená na svých osobnostních právech může domáhat po narušiteli též morální satisfakce ve formě omluvy, toto soudkyně odmítla. Podáním ze dne 11.3.2009, ve kterém jsme změnili (rozšířili) žalobu na požadavek omluvy ve znění uvedené v části 3. tohoto podání pod bodem 3., soudkyně svým usnesením č.j.24C 81/2005-177 ze dne 31.3.2009 bez jakéhokoli odůvodnění tento požadavek nepřipustila. Tento postup soudu není správný, neboť tímto postupem odňala žalobcům právo se v tomto řízení domáhat nároku, který je konzistentní, který vychází z předmětu žaloby, důkazních návrhů a to v době, kdy ještě ve věci nebylo nařízeno jednání.
Navíc soudkyně mnoho let byla ve věci pasivní, nenařizovala jednání, na což jsme si také stěžovali (Stach dodává: http://www.zaloba.kvalitne.cz/STIZNOSTI/Spr4537_2011.pdf ). Je naprosto nepravdivé tvrzení soudu v odůvodnění rozsudku na str.4, že se žalobci morální satisfakce nedomáhali. Právě činností soudu jim tato možnost byla odňata, proto se žalobci podivují, že jim nyní soud vytýká, že se tohoto nároku nedomáhali. Žalobci, přestože jim tato možnost byla podle jejich názoru nesprávným postupem soudu odňata, aniž by byl vysvětlen, jsou toho názoru, že soud za této situace, když rozhodoval o rozšíření žaloby o morální satisfakci, musel hodnotit situaci tak, že žalobcům náleží finanční satisfakce a že morální satisfakci soud nepovažuje za účinnou. Odůvodnění rozsudku pak je zcela diametrálně odlišné od procesního postupu soudu, který učinil svým usnesením ze dne 31.3.2009. 9. procesní vada - Žalobci si již dříve na soudkyni Mgr. Bastlovou stěžovali (u ministerstva spravedlnosti i u předsedy krajského soudu) na průtahy v řízení, když ode dne 25.7.2005, kdy byla podána žaloba, nebylo až do 20.3.2009 nařízeno ve věci jednání a dále od 11.12.2009 do 30.11.2010 nebyl žalobcům doručen znalecký posudek, který měl být zadán již při posledním jednání ve věci dne 11.12.2009. Dne 17.3.2009 si žalobci na postup paní soudkyně stěžovali u Ministerstva spravedlnosti, které svým přípisem ze dne 5.11.2009 (součást spisu KS Brno sp.zn.: St 197/2010) konstatovalo, že v řízení vznikaly průtahy a vzhledem k okolnostem se celková délka řízení hodnotí jako nepřiměřená. Dále stížností k předsedovi Krajského soudu v Brně ze dne 1.11.2010 si žalobci stěžovali, že ačkoli paní soudkyně svým usnesením ze dne 28.1.2010 č.j.24C 81/2005-202 ustanovuje znalce JUDr. J. S. , znalce z oboru písmoznalectví – ruční písmo, aby podal znalecký posudek do 30 dnů od doručení spisu, žalobci do 1.11.2010 posudek neobdrželi (obdrželi jej až 30.11.2010), tedy stěžovali si na další průtahy v řízení. Jelikož v průběhu doby právní zástupce několikráte soud urgoval, aby mu byl znalecký posudek doručen, z pokynu soudu znalec posudek nakonec vyhotovil tak, že nezískal pro jeho zpracování podstatné srovnávací materiály a ve stavu nedodělaném jej dne 11.11.2010 doručuje soudu. Procesní vadou je vedle zásadních průtahů řízení též snaha soudu věc rychle ukončit, neboť zde byly stížnosti žalobců na značné průtahy. Tato překotnost se projevila i do vypracování znaleckého posudku, když soud požadoval po znalci ukončení jeho znalecké práce, ačkoli si byl vědom, že pro znalecký posudek nebyly ještě získány nutné podklady a to pro obstrukci ze strany žalovaného. Žalobci jsou plně přesvědčení, že na straně soudu vznikaly významné průtahy, na které si několikráte stěžovali a to důvodně. Žalobci uplatňují po státu náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem spočívající ve značných průtazích v tomto řízení. Několikeré stížnosti na paní soudkyni Mgr.Bastlovou pak evidentně mění její poměr k žalobcům tak, že tento poměr je dnes již negativní. O tom svědčí i skutečnost, že po stížnosti k předsedovi soudu ze dne 1.11.2010 paní soudkyně věc řeší již rychle a nařizuje na den 9.12.2010 jednání na 13 hod. Přestože ji dopisem ze dne 30.11.2010 právní zástupce žalobců žádá, aby z důvodu časové kolize jednání z 9.12.2010 odročila na jiný termín, bezprostředně následující, žádosti nebylo vyhověno. 10. procesní vada – ačkoli soud věděl, že žalovaný činí obstrukce k práci znalce, ani jednou jej nepokutoval pořádkovou pokutou, že se nedostavil ke znalci, a když se ke znalci dostavil, pak odmítl dát vzorek svého písma, který znalec požadoval. Soud tuto obstrukci žalovaného v podstatě položil k tíži žalobců, když díky tomu nebylo provedeno dostatečné znalecké zkoumání pohlednic a znalec tak nemohl učinit závěr. V podání ze dne 1.12.2010 (připomínky ke znaleckému posudku) jsme soud upozornili na ust.§127 odst.3 o.s.ř., že účastníkovi může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo něco vykonal nebo snášel, jestliže je to k podání znaleckého posudku třeba. Za porušení této povinnosti lze dle ust. § 53 o.s.ř. uložit pořádkovou pokutu.
Soud však žalovanému žádnou pořádkovou pokutu neuložil a vyšel ze zjištění znalce, které bylo nedostatečné, což sám znalec potvrzoval a přičítal to ve svém posudku právě obstrukcím ze strany žalovaného. Postup soudu pak rozhodně není v souladu se zákonem, není spravedlivý, když právě významný důkaz, který by prokázal dlouhodobé a opakované snižování cti žalobců, prostřednictvím vulgárních pohlednic, soud vyhodnotil ve prospěch žalovaného. Spravedlnost tak utrpěla újmy, když soud nepostupoval razantně vůči žalovanému, nedonutil ho spolupracovat se znalcem, naopak toto pochybení opětovně odnášejí žalobci v zamítavém rozsudku. Soud měl požadovat po znalci vypracování úplného znaleckého posudku, nikoli chtít po znalci, aby dokončil posudek i ve stavu nedopracovaném, tj. bez potřebných podkladů k posouzení (blíže se k tomuto znaleckému posudku zabýváme na jiném místě). Soud měl znalci umožnit vypracování kvalitního, dokončeného posudku s jednoznačnými závěry (např. i doložením pohlednic od B. Ž. , jak žalobci navrhovali) K odvolacím důvodům - Soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst.4 části první za středníkem (§205 odst.2písm.b) o.s.ř.), Soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§205 odst.2písm.3) o.s.ř.), Soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§205 odst.2písm.e) o.s.ř.) V průběhu řízení žalobci podali několikeré návrhy na dokazování, naposledy v podání ze dne 9.12.2010 •
doplnění znaleckého posudku,
•
vyžádání si srovnávacího materiálu PČR Vyškov,
•
vyžádání si přestupkového spisu KPP 186/2007 Města Vyškov
•
vyžádání si materiálů z Katastrálního úřadu Vyškov
•
vyžádání si pohlednic od B.
Ž.
dále žalobci předložili soudu i odborné vyjádření znalce M. že autorem všech v řízení označených pohlednic je Ž. L.
R. ze dne 6.10.2006, který uvedl, , žalovaný.
Soud ve svém odůvodnění rozsudku, stejně jako při jednání dne 9.12.2010 (viz námitka proti protokolaci č.3) neuvedl, proč tyto důkazy neprovedl. Rozhodnutí soudu je pak po této stránce nepřezkoumatelné, když se vyjadřuje pouze k jednomu důkaznímu návrhu a to výslechu E. D. . Tento svědek zřejmě pro soud je natolik „nezkousnutelný“. Aniž by jej soud vnímal jako osobnost při jednání, okamžitě učinil závěr, že tento svědek musí být nevěrohodný. Na nevěrohodnost svědka nelze usuzovat z toho, že je navrhován jako svědek v jiných řízeních. Žalobci mají právo navrhovat svědky, kteří mohou dosvědčit pro soud významné skutečnosti. E. D. není v rodinné či obdobné přízni k žalobcům, nemají k němu bližší vztah. Svědek D. akorát byl svědkem události a to, že ho soud „očerní“ nálepkou „profesionální svědek“, neukazuje na to, že soud správně hodnotí důkazy. Jsme spíše přesvědčeni, že soud kryje tímto tvrzením neochotu jednání odročovat za účelem výslechu tohoto svědka. Zde poukazujeme, že dne 30.11.2010 byl zanechán v kanceláři právního zástupce žalobců vzkaz, aby zajistil účast tohoto svědka u jednání soudu, neboť se soudu nepodařilo tohoto svědka obeslat. Již z tohoto telefonického rozhovoru (telefonovala přímo soudkyně Mgr.Bastlová), vyplývá, že ještě 30.11.2010 je pro soud tento svědek důležitý a chce jej předvolat.
Z reakce právního zástupce žalobců ze dne 1.12.2010 však vyplývá, že žalobci ani jejich právní zástupce nejsou v kontaktu s E. D. a že nedokážou zajistit jeho účast u soudu, nechť jej soud předvolá postupem dle §51 o.s.ř.. Jelikož soud tohoto svědka nepředvolal, vytvořil si bez žádné předcházející zkušenosti s tímto svědkem ideu, že jde o profesionálního svědka a že není důvěryhodný. Takto volně (bez konkrétních podkladů) hodnotit důkazní návrhy jen na základě pouhého zdání soud v režimu právního státu nemůže. Dalším možným důvodem, proč soud vytvořil podle našeho názoru velmi unáhlivý pohled na svědka D. , může být okolnost, že soud v průběhu jednání obdržel naši námitku podjatosti. Kdyby musel jednání odročovat za účelem výslechu tohoto svědka, což správně měl, musel by věc nejdříve předložit k nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Soud tak svým postupem porušil práva žalobců v tom, že využil ust.§15b odst.2 o.s.ř., kdy nemusí předkládat námitku podjatosti nadřízenému soudu, pokud věc u tohoto jednání dne 9.12.2010 rozhodne. Soud si tak svým názorem na nedůvěryhodnost svědka D. učinil prostor, aby námitka podjatosti nebyla řešena v průběhu řízení u soudu prvního stupně, kdy soud musí věc nejdříve předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti a po jeho rozhodnutí o námitce dále pokračovat v řízení. Soud tak neprovedl jeden ze zásadních důkazů žalobců (výslech sv. D. ) stran jednání žalovaného na Městském úřadě ve Vyškově dne 31.3.2005. Naopak navedl žalovaného, viz bod 2.námitek proti protokolaci ze dne 9.11.2010, aby tvrzení žalobců zvrátil svou účastnickou výpovědí. Pokud vezmeme jen samu věrohodnost žalovaného, pak se musíme pozastavovat nad jeho výroky na adresu znalce, který doslova uvedl (viz přepis zvukového záznamu – str.4): „Znalec je bývalým příslušníkem STB.“, „Soud by si měl vyžádat důkazy z registru STB.“, „Znalec byl člen STB a jeho výslech by měl objasnit proč ze své funkce musel odejít.“ Soud se přiklání na stranu žalovaného, který bez jakýchkoli skrupulí pokračuje v očerňování dalších osob, tentokráte znalce, kterého označuje za příslušníka bývalé STB, aniž by pro to měl jen jediný důkaz. Pokud si přehraje odvolací soud přímo zvukový záznam, pak uslyší, že tak činí naprosto fanaticky a jeho reakce je neadekvátní a dokonce si myslím, že nepřípustná (trestná). Soud měl žalovaného v jednací síni upozornit, že se vůči znalci dopouští trestného činu pomluvy. Žalovaného účastnická výpověď, ke které byl soudem naveden, měla být okamžitě soudem hodnocena jako nevěrohodná. Soud měl rovněž vyhodnotit, zda výroky žalovaného, které byly proneseny v soudní síni, jsou vůbec možné u člověka, který chápe smysl řízení, zda není nutné řešit otázku jeho příčetnosti. Za důležitý považujeme i posudek znalce z oboru písmoznalectví. Žalobci předali již dříve soudu grafologické posouzení znalce M. R. ze dne 6.10.2006, který uvedl, že předmětné pohlednice psal žalovaný. Soud ve svém odůvodnění toto odborné vyjádření nebere vůbec v potaz. Toto posouzení znalce R. nebylo následným posudkem vyvráceno. Znalec JUDr. J. S. posoudil dvě pohlednice, že žalovaný je jejich autorem, nevyvrátil však názor znalce R. , který i ostatní pohlednice přičítá k autorství žalovaného. Pokud soud nemá k dalším pohlednicím stanovisko JUDr. J. S. , že nebyly psány žalovaným (nebo že byly psány žalovaným), pak takový znalecký posudek nevyvrací důkaz předložený stranou žalobců – grafologické posouzení znalce M. R. . Ačkoli u jednání soudu dne 11.12.2009 byl tento posudek M. R. čten, soud však z něho v rozsudku nevyvodil žádná skutková zjištění. Grafologické posouzení znalce M. R. ze dne 6.10.2006 by mělo být odvolacím soudem zopakováno, neboť v jeho světle vyplyne, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný nebyl pisatelem všech pohlednic, jak byly žalobci soudu předloženy. Navíc grafologické posouzení M. R. obsahuje i srovnávací materiál – pohlednice adresované žalovaným B. Ž. , kteréžto jako srovnávací materiál si soud nevyžádal pro doplnění znaleckého posudku JUDr. J. S. , ačkoli jsme tyto navrhovali. Dále se v průběhu řízení žalovaní vyjadřovali k posudku JUDr. J. S. a k tomuto podali soudu dne 1.12.2010 své připomínky a navrhovali jeho doplnění. Žalobci konstatovali a stále na svém stanovisku trvají, že znalecký posudek není úplný a nevyhovuje zadání. Znalecký posudek nevytváří, až na výjimku, konečná stanoviska, které jsme předpokládali a ke kterým znalecký
posudek měl vést. Předně znalecký posudek obsahuje závěr, že sporný rukopis na pohlednici datované 30.1.2003 napsal žalovaný a na pohlednici datované 20.4.2005 pravděpodobně také. U ostatních pohlednic z 6.4.2005 a 5.2.2003 však znalec konstatuje absenci srovnávacích vzorků a nemožnost k nim učinit závěr o jejich autorství. Znalecký posudek v tomto oboru musí mít jednoznačné závěry, tedy zda osoba pohled psala či nikoli. Nemůže končit konstatováním, že pro absenci srovnávacích vzorků nelze znalecký závěr učinit. Takový závěr by snad bylo možné předpokládat, pokud by se písmo určovalo k osobě dávno nežijící, kde není předpoklad, že by bylo možné srovnávací vzorky dohledat a porovnat. V našem případě je žalovaný osobou žijící a tedy srovnávací vzorky jsou dostupné. Pokud v posudku znalec konstatuje, že musí mít odpovídající kvalitní srovnávací materiál, pak je možné mu tento materiál zcela jistě zajistit. Je zarážející, že znalec konstatuje, že žalovaný se dostavil ke znalci, ale odmítl psát zkoušky písma. Žalovaný tak porušil své povinnosti dané mu procesním předpisem. Z toho by měl soud vyvodit důsledky. Dle ust.§127 odst.3 o.s.ř. účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo něco vykonal nebo snášel, jestliže je to k podání znaleckého posudku třeba. Za porušení uvedené povinnosti je možné uložit ve smyslu ust.§53 o.s.ř. pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč. Znalecký posudek nestanovuje, že by pohlednice, ke kterým absentuje srovnávací materiál, žalovaný nepsal. Znalecký posudek dokumentuje, že díky protiprávnímu (z hlediska procesního práva) postupu žalovaného není možné získat srovnávací materiál. Žalovaný tak hrubě zmařil vyhotovení kvalitního znaleckého posudku. V tomto ohledu mu měla být soudem ve smyslu ust.§127 odst.3, § 53 o.s.ř. již uložena pořádková pokuta. Naše stanovisko je v tomto ohledu takové a to jsme i navrhli soudu v podání ze dne 1.12.2010, že žádáme, aby znalecký posudek byl k pohlednicím, u kterých znalec konstatuje absenci srovnávacího materiálu v takové kvalitě, jakou požaduje, doplněn o konečné stanovisko znalce v rámci doplnění znaleckého posudku k těmto pohlednicím s tím, že soud uloží povinnost žalovanému dostavit se ke znalci a podrobit se zkouškám písma, jak bude znalec požadovat, přičemž žalovaný bude upozorněn, že v případě, že se ve lhůtě této povinnosti nepodrobí, bude mu uložena pořádková pokuta. Jako další srovnávací materiál jsme soudu navrhli materiál, který má k dispozici Policie ČR Vyškov, neboť dříve vůči žalovanému vedla trestní řízení. Rovněž je tento materiál dostupný i z přestupkového spisu KPP 186/2007 Města Vyškov. V mezidobí žalovaný taktéž zcizoval své nemovitosti převodními smlouvami, tedy i takové dokumenty by měly svou hodnotu pro srovnání písma, pokud by byly vyžádány od katastrálního úřadu (Vyškov). V neposlední řadě jsou důležitým srovnávacím materiálem listiny a pohlednice, které má v dispozici B. Ž., bytem xxxxxxx x, Vyškov, kterého jsme u jednání dne 11.12.2009 navrhovali k výslechu jako svědka (návrh byl soudem zamítnut), kterému žalovaný taktéž pohlednice i jiné písemnosti zasílal. Tato osoba může být soudem vyzvána k ediční povinnosti takové pohlednice a listiny předložit. Znalecký posudek je neúplný, nekoresponduje se zadáním dle usnesení soudu ze dne 28.1.2010, když znalec nestanovil, zda pohlednice ze dne 6.4.2005 a 5.2.2003 psal žalovaný, když znalec tyto pohlednice pro nedostatek srovnávacího materiálu neposuzoval. Je zapotřebí znalci poskytnout srovnávací materiál a to zejména tím, že se žalovaný dostaví ke znalci a poskytne mu požadované vzorky písma, neboť znalec takové vzorky k dokončení posudku požaduje. Dokončení znaleckého posudku je podmínkou správně zjištěného skutkového stavu, bez něhož nelze ve věci rozhodnout. Shrneme-li, pak soud nedoplnil dokazování a neúplně zjistil skutkový stav, nepřihlédl k žalobci označeným důkazům a to:
•
nedal doplnit znalecký posudek JUDr. J. S.
a případně provést jeho výslech
•
nevyvodil žádné závěry z posudku M.
•
neprovedl výslech svědka E.
•
nevyžádá si srovnávací materiál PČR Vyškov,
•
nevyžádal si přestupkový spisu KPP 186/2007 Města Vyškov
•
nevyžádal si materiály z Katastrálního úřadu Vyškov
•
nevyžádal si pohlednice od B.
R.
ze dne 6.10.2006
D.
Ž.
Napadený rozsudek tak nemůže být správný, neboť skutkový stav, jak byl zjištěn toliko z neúplného znaleckého posudku JUDr. J. R. a velmi pochybné výpovědi žalovaného, neobstojí ve světle označených důkazů, které žalobci v průběhu řízení navrhli. Skutkový stav, jak jej soud zjistil, není správný. Podle uvedených navržených důkazů lze bez pochyby prokázat, že žalovaný je autorem všech soudu předložených pohlednic a navíc, že se žalovaný dopustil vůči druhé žalované urážlivého jednání dne 31.3.2005 v budově Městského úřadu ve Vyškově. Rozsudek z tohoto pohledu nemůže obstát, navíc, když žalobcům nebyl dán ani prostor, aby se mohli jednání dne 9.12.2010 řádné účastnit (viz 1. procesní vada) a vyvrátit pochybnou účastnickou výpověď žalovaného a navrhnout případně další důkazy. Ve smyslu ust.§205a odst.1 písm.c) o.s.ř. navrhujeme odvolacímu soudu, aby vyslechl vedle žalobců též pana A. H. , xxxxxx, xxxx který mižto výslechy zpochybňujeme věrohodnost účastnické výpovědi žalovaného a též navrhujeme, aby soud jako důkaz použil i záznam z jednání dne 9.12.2010, který pořídil Jan Šinágl jakožto veřejnost – novinář, kterým prokazujeme procesní vady u jednání soudu dne 9.12.2010 a současně lze poukázat i na nevěrohodnost žalovaného již ze samotného přednesu vůči soudu, který nebyl vážný (viz nařčení znalce ze spolupráce s STB). Dále opakovaně navrhujeme výslech svědka B. Ž. , který potvrdí, že žalovaný mu taktéž zasílal vulgární pohlednice. Zde musíme upozornit odvolací soud na fakt, který značně snižuje důvěryhodnost žalovaného. U jednání soudu dne 11.12.2009 vědomě lhal, když tvrdil, že není autorem předložených pohlednic. Znalecký posudek JUDr, J. R. však toto tvrzení vyvrací a uvádí, že alespoň u jedné pohlednice z 30.1.2003 (u dalších absentuje srovnávací materiál) je jeho autorství 100%-ní. Ostatní pohlednice jsou psány v obdobném duchu a písmo se neliší od pohlednice z 30.1.2003, takže jeho autorství u dalších pohlednic lze důvodně předpokládat. Jestliže žalovaný v průběhu řízení lhal a navíc ještě dále nezákonně pomlouval další osoby (znalce), pak soud nemůže jeho tvrzení věřit a jeho účastnickou výpověď brát za relevantní důkaz. Nejde o žádný důkaz pravdy. K odvolacímu důvodu - Rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (205 odst.2 písm.g) o.s.ř.) Ačkoli podle našeho názoru ještě soud nezjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a je tedy zapotřebí dokazování náležitě doplnit, můžeme rozporovat též „prozatímní“ právní posouzení věci. Soud uvádí, a to pouze k jedné adresované vulgární pohlednici, ačkoli žalovaný jich zaslal pět, navíc žalovaný ještě hrubě druhou žalovanou urážel, že by bylo možno uvažovat o zadostiučinění morálním s tím, že žalobci se tohoto zadostiučinění nedomáhali. Jak jsme již výše uvedli, žalobci se i této formy satisfakce domáhali, avšak soud z nevysvětlitelných důvodů tento nárok nepřipustil. Soud má za to, že finanční satisfakce jest nárokem nepřiměřeným, že důstojnost a vážnost žalobců ve společnosti nemohly být sníženy ve značné míře, nemohly být narušeny
v takové intenzitě, aby tím došlo k naplnění předpokladů pro přiznání požadovaného finančního zadostiučinění. Do určité míry snad měli žalobci dosáhnout reparace následků neoprávněného zásahu do osobnostních práv svémocí. S tímto názorem soudem vůbec nemůžeme souhlasit. Žalovaný nezasílal pohlednice na adresu bydliště žalobců, nýbrž na adresu prodejny xxxxxxxx (xxxxxxx), kde se pošta přebírá na prodejně prodavači. Toho si byl dobře vědom, neboť znal poměry v této firmě. Tedy s obsahem pohlednic se seznamovali zaměstnanci této prodejny. K urážce na městském úřadu došlo též na místě veřejném přede svědky. Čest a důstojnost žalobců tak byla snížena ve značné míře. Žalobci nedosáhli žádné satisfakce svémocí, žalovaný za své jednání nebyl nijak potrestán, žalovaný žádné omluvy žalobcům za své jednání nedal, žalovaný nikdy neprojevil lítost nad svým jednáním, naopak vehementně toto jednání popírá a dále pokračuje v urážkách žalobců, případně jejich právních zástupců, o čemž svědčí i některá podání žalovaného v této věci. Tedy žalobci nedosáhli po žalovaném žádné morální satisfakce, ani svémocí ani z dobrovolného jednání žalovaného. Tady soud ve svém rozhodnutí selhal, když neposkytl žalobcům ochrany. Pro právní posouzení je důležité, že jednání žalovaného vůči žalobcům bylo soustavné a dlouhodobé. První pohlednici zaslal již v lednu 2003 a poslední v dubnu 2005. Víc než dva roky úmyslně urážel žalobce, a to s velkou intenzitou a opakovaně. Dokonce pohlednice graficky upravoval. Urážkám tak věnoval velkou píli. Jeho jednání bylo velmi promyšlené, dal si na něm záležet, aby co možná nejvíce urazil žalobce, případně mezi ně zasel semeno pochybností o věrnosti s úmyslem jejich manželství rozvrátit. Z pohledu dnešního platného trestního zákoníku se takové jednání dá posoudit i jako stalking. Finanční satisfakce je v tomto pohledu nutností. Žalovaný za své úmyslné jednání by měl nést i tuto odpovědnost. S ohledem na delší časový odstup, již šest let od rušivého jednání, kterého se žalovaný vůči žalobcům dopustil, je finanční satisfakce nezbytná. Pokud forma morální satisfakce (omluvný dopis) již nemůže být totožná, příp. srovnatelná s formou, v jakém k zásahu do osobnostních práv dotčené osoby došlo, příp. míjí-li se s ohledem na velký časový odstup daný (nepeněžní) způsob satisfakce účinkem, pak zpravidla nezbývá než vzniklou nerovnováhu kompenzovat zadostiučiněním finančním (nález Ústavního soudu ČR z 18.2.2004sp.zn. III.ÚS 281/03). Ve shodě s judikaturou ústavního soudu i s ohledem na dikci obč. zákoníku je nutno v daném případě již přiznat finanční zadostiučinění a to v žalobci požadované výši.
K odvolacímu důvodu - Rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (§205 odst.2písm.a) o.s.ř.) Dále namítáme, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce Mgr.Dagmar Bastlová. Podáním ze dne 9.12.2010 jsme podali námitku podjatosti vůči této soudkyni (podání došlo k soudu elektronickou poštou) a jsme toho názoru, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Na tuto námitku podjatosti odkazujeme a skutečnosti v ní obsažené pokládáme za odvolací důvod, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce Mgr.Dagmar Bastlová. K této námitce podjatosti je třeba doplnit i námitku podjatosti vznesenou druhou žalobkyní dne 23.8.2010 v řízení sp.zn. 24C 13/2008 (KS Brno). Důkaz: spis KS Brno sp.zn.: 24C 13/2008 – námitka podjatosti z 23.8.2010
Na základě všech výše uvedených skutečností jsme toho názoru, že jednáním žalovaného došlo k úmyslnému a promyšlenému zásahu do práva žalobců na ochranu jejich občanské cti a lidské důstojnosti, a to soustavným a opakovaným jednáním ze strany žalovaného, který jim zasílal na adresu prodejny jejich firmy otevřené pohlednice, ve kterých je hrubě urážel či zpochybňoval jejich manželskou věrnost a to výrazy, které se slušný člověk ani neodváží vyslovit. Jeho jednání bylo hanebné, absolutně nemravné. Jeho jednání nekončilo zasíláním pohlednic, ale pokračovalo dalšími verbálními urážkami, kterých se dopustil již na místě veřejnosti přístupném v budově Městského úřadu ve Vyškově. Důstojnost a čest žalobců byla značně poškozena, když tito si zakládají na své bezúhonnosti a dobré pověsti. Žalobci jsou společníky firmy zabývající se prodejem xxxxxx, žalobce první je navíc jejím jednatelem. Aby firma prosperovala, musí mít dobrou pověst nejenom u zákazníků, ale i vůči svým zaměstnancům. Jakékoli urážky žalobců veřejnost personifikuje k firmě a to může způsobit ztrátu zákazníků, snížení autority žalobců u zaměstnanců. Značná míra je jednoznačně dána způsobem, jakým žalovaný žalobce urážel. Navíc obsah vulgarismů je nepravdivý. Žalovaný jednal v absolutním úmyslu narušit vážnost, čest a důstojnost žalobců. Uplatněné nároky v řízení jsou oprávněnými požadavky, které by měly být žalobcům přiznány. V řízení se projevilo mnoho vad, o čemž dokumentuje soudní spis, dokazování bylo provedeno nedůsledně a nezákonně, navíc jsou tu důvody pro vyloučení soudce. Důkazy, které byly před soudem provedeny, jsou nedostatečné k prokázání rozhodných skutečností. Ty důkazy, které soud provedl a o kterých se v odvolání zmiňuji, nejsou k prokázání rozhodných skutečností relevantní.
Navrhujeme tímto soudu, aby tímto odvoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2010 č.j. 24C 81/2005-324 ve všech jeho výrocích zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Ad 3. - Odvolání proti usnesení KS Brno č.j. 24C 81/2005-302 ze dne 8.12.2010 Dne 12.1.2011 jsme obdrželi usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.12.2010 č.j.24C 81/2005302, kterým v nadepsané věci soud přiznal znalci JUDr. J. S. za podaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví č.1578/10 ze dne 7.11.2010 odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 9.261,-Kč. Proti tomuto usnesení podáváme v zákonné lhůtě odvolání, přičemž namítáme nejenom poměrně vysokou časovou odměnu za posudek, který v podstatě není dokončený a nemá vypovídající hodnotu, ale též, že ve věci bude třeba tento znalecký posudek ještě výrazně doplnit a proto je přiznání odměny a hotových výdajů znalci předčasné. V podrobnostech odkazujeme na naše vyjádření k tomuto posudku v ad 2 tohoto podání. Navrhujeme tímto odvolacímu soudu, aby odvoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.12.2010 č.j. 24C 81/2005-302 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Stanislav Herman, Marie Hermanová, Oba právně zastoupeni Mgr. M. F. , Advokátem Příl: Přepis zvukového záznamu z jednání soudu z 9.12.2010
