STANDARDY VYUŽÍVÁNÍ NETBOOKŮ A TABLETŮ PŘI LEKTOROVÁNÍ. PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D

STANDARDY VYUŽÍVÁNÍ NETBOOKŮ A TABLETŮ PŘI LEKTOROVÁNÍ PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.

E-LEARNINGOV… KURZY SOFT SKILLS LEKTORSKÉ A MANAŽERSKÉ DOVEDNOSTI NOSITELEM EFEKTIVNĂJäŐHO VZDĂLˇVˇNŐ V PARDUBICKÉM KRAJI PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.

Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování

1. VOX a.s., Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1, tel.: 226 539 670, 226 539 695 1. VOX a.s. Vzdělávací a poradenská společnost www.vox.cz Zápis v OR u MS v Praze, oddíl B, vložka č. 9706 © 1.

IČ: 272 04 987 DIČ: CZ272 04 987 Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1 Tel: 226 539 670 Fax: 222 246 429 http://www.vox.cz/projekty-esf/vzdelavani-pardubice/ VOX a.s., 2014

Elektronická publikace ISBN 978-80-87480-32-8 (ve formátu pdf)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, informační a komunikační technologie (ICT) sehrávají ve vzdělávání čím dál důležitější úlohu. Při správném využití mohou výuku i komunikaci mezi studentem a učitelem zásadním způsobem obohatit a přinést do vzdělávání efektivitu, kvalitu i zábavu. Jejich využívání ale není samozřejmostí a v praxi málokdo využívá všech možností, které moderní technika a internetové nástroje poskytují. Společnost FM Consulting proto připravila sérii metodických příruček pro pracovníky v dalším vzdělávání, které napomohou učitelům a lektorům s využitím nejmodernějších technologií v praxi, a to jak při přípravě, tak při výuce. Ačkoliv jsme si vědomi faktu, že se technologie stále vyvíjejí, praktické principy využití interaktivních prvků, počítačů a internetu ve výuce zůstávají platné při využití jakékoliv techniky. Věřím, že se pro Vás tato příručka stane užitečným nástrojem a pomocníkem a že pro ni najdete každodenní využití ve své praxi.

Jan Hauser Majitel FM Consulting s.r.o.

Publikace „Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování“ vznikla v rámci projektu „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.12/03.0027), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem projektu je vytvořit sadu metodických dokumentů, které naučí lektory správně používat nejnovější ICT zařízení (interaktivní tabule, interaktivní výukový program, netbooky a tablety) a v této oblasti proškolit cílovou skupinu lektorů z Karlovarského kraje. Publikace je poslední z řady čtyř metodických dokumentů. V průběhu let 2013 a 2014 byly již úspěšně vydány tyto publikace: • Teorie a praxe v ICT lektorování • Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování • Standardy využívání interaktivního vzdělávacího programu při lektorování

E-LEARNINGOV… KURZY SOFT SKILLS LEKTORSKÉ A MANAŽERSKÉ DOVEDNOSTI NOSITELEM EFEKTIVNĂJäŐHO VZDĂLˇVˇNŐ V PARDUBICKÉM KRAJI Projekt realizuje FM Consulting s.r.o., společnost s mezinárodní působností, která se zabývá vzděláváním, poraden-

Výsledná podoba publikací je ovlivněna návrhy a postřehy lektorů z Karlovarského kraje, kteří je připomínkovali z hlediska zařazených témat, srozumitelnosti či grafické podoby. Toto pilotní ověření všech čtyř metodických dokumentů přispělo k jejich vysoké praktické využitelnosti. stvím, event managementem a vydáváním tiskovin a periodik. Společnost se dlouhodobě věnuje rozvoji lidských zdrojů, zejména s důrazem na problematiku celoživotního učení a podpory vzdělávání. Mezi její klienty patří jak soukromá, tak veřejná i nezisková sféra. Více informací o společnosti naleznete na webu www.fmconsulting.cz. Klíčovým dodavatelem projektu je 1. VOX a.s., vzdělávací a poradenská společnost s dlouholetými zkušenostmi a týmem lektorů, expertů a odborníků. VOX pro projekt zajistil odborníky - autory jednotlivých metodických dokumentů, dále jejich korektury, odborné posudky a recenze, grafickou úpravu a v neposlední řadě zapracování připomínek lektorů. Vzdělávací a poradenská společnost 1. VOX a.s. působí na trhu vzdělávání již 20 let. Realizuje vzdělávací akce z oblasti daní, účetnictví, ekonomiky, mezd, personalistiky, práva a kurzy pro neziskovou sféru. Oblast „měkkých dovedností“ zastupují témata - řízení lidských zdrojů, komunikační, manažerské a prezentační dovednosti, marketing, PR a obchod a rozvoj osobních dovedností. VOX spolupracuje s více než 600 lektory a proškolí ročně více než 9 000 klientů z oblasti podnikatelského i neziskového sektoru. VOX je zařazen do mezinárodní databáze International Education Society Ltd. a je mu přidělen expertní skupinou třetí nejvyšší „ratingový stupeň A“, tj. „špičková instituce s mezinárodní zkušeností“. Více informací o společnosti naleznete na webu www.vox.cz.

1. VOX a.s. Vzdělávací a poradenská společnost Zápis v OR u MS v Praze, oddíl B, vložka č. 9706 IČ: 272 04 987 DIČ: CZ272 04 987 Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1 Tel: 226 539 670 Fax: 222 246 429 http://www.vox.cz/projekty-esf/vzdelavani-pardubice/

Obsah VýznaM TabLETu a nETbOOku prO LEkTOrSkOu čInnOST a daLší VzděLáVání

7

Úvod V čem se liší netbook od notebooku nebo stolního počítače? Co je netbook? Výhody a nevýhody netbooků Na co se zaměřit při výběru netbooku? Co je tablet? Výhody a nevýhody tabletů Na co se zaměřit při výběru tabletu? Srovnání tabletů a netbooků Srovnání výhod a nevýhod Bariéry využití mobilních zařízení v dalším vzdělávání Závěr

7 7 9 10 10 11 12 12 14 15 15 16

způSOby apLIkaCE MObILníCh zařízEní V daLšíM VzděLáVání

17

VyTVářEní ELEkTrOnICkýCh MaTErIáLů prO pOdpOru Výuky

30

ShrnuTí a záVěrEčné TIpy

40

SOuhrn LITEraTura

44 45

Úvod Prezenční vzdělávání Typy aktivit z hlediska časové dotace Typy aktivit z hlediska charakteru aktivity Příklady dobré praxe Distanční vzdělávání Typy aktivit Příklady dobré praxe Závěr

Úvod Elektronická prezentace Nejčastěji používané nástroje pro prezentaci Vytváření prezentací na mobilních zařízeních Zásady pro tvorbu kvalitní prezentace Závěr

Úvod Etické standardy užití počítačů Standardy pro tvorbu vzdělávacích objektů Doporučené aplikace pro další vzdělávání a celoživotní učení Závěr

17 18 22 23 24 24 26 27 28

30 30 31 32 33 39

40 40 41 42 43

VySVěTLIVky k IkOnáM Cíle kapitoly • najdete je v rámečku na počátku kapitoly

Orientačně uvedený čas ke studiu kapitoly

klíčový bod, důležitá informace

důležitá poznámka

komentář nebo doplňující informace

nevýhody

Výhody

blok pracovního materiálu

Otázky k opakování

doporučená dostupná literatura a odkazy na web

Význam tabletu a netbooku pro lektorskou činnost a další VzděláVání

VýznaM TabLETu a nETbOOku prO LEkTOrSkOu čInnOST a daLší VzděLáVání Seznámíte se s: • možnostmi uplatnění tabletů a netbooků v dalším vzdělávání, • specifiky různých typů zařízení a způsoby jejich využití.

budete schopni: • popsat tablet a netbook a vysvětlit jejich výhody a nevýhody, • objasnit význam využití informačních a komunikačních technologií prostřednictvím netbooků a tabletů v dalším vzdělávání.

získáte: • praktické tipy pro nákup a využití tabletů a netbooků. čas potřebný ke studiu kapitoly: 20 minut + rozšiřující studium, externí zdroje doporučené z internetu

Úvod V dnešní době si již nedovedeme představit, že bychom v dalším vzdělávání vůbec nevyužívali moderní technologie. Počítač, tablet, interaktivní tabule, chytrý telefon – tyto technologie dennodenně asistují studujícím, lektorům i organizátorům vzdělávacích programů dalšího vzdělávání a staly se pomocníky zcela nepostradatelnými. V tomto metodickém dokumentu se zaměříme především na využití mobilních zařízení – tabletů a netbooků, budeme je však vnímat v širším kontextu a ve spojení s dalšími možnými informačními a komunikačními technologiemi, které dnes máme k dispozici. Dříve než si představíme praktické tipy pro využívání tabletů a netbooků, pojďme se na tyto technologie podívat v kontextu ostatních typů digitálních zařízení a zamyslet se nad jejich možnostmi.

V čem se liší netbook od notebooku nebo stolního počítače? Stolní počítač je počítač, který není určen k častému přenášení. Je složený z několika komponent (PC skříň, monitor, klávesnice, myš). Obvykle má velkou kapacitu disku, víc operační paměti a silnější grafickou kartu než notebooky (není to však podmínkou, ve většině kancelářských PC nejsou takto kvalitní a drahé komponenty jako v PC herním). Je napájen z elektrické sítě (nemá baterii).

7

8


Obr. č. 1: Stolní počítač

Zdroj: commons.wikimedia.org: volné dílo V dalším vzdělávání stolní počítač využíváme především při školeních v dovednostech v oblasti informačních a komunikačních technologií, které se konají v počítačové učebně ve vzdělávací instituci, nebo přímo ve firmě, jejíž zaměstnance školíme (pokud počítačovou učebnu vlastní). Možností jsou také individuální školení, která probíhají přímo v kancelářích u stolních počítačů jednotlivých studujících (např. při zaškolení v používání nového informačního systému). notebook je přenosný počítač, který má všechny komponenty zabudované v sobě. Myš k notebooku můžeme připojit, anebo využíváme zabudovanou dotykovou část – tzv. touchpad. Notebook napájíme ze sítě nebo využíváme několikahodinové výdrže baterie.

Obr. č. 2: notebook

Zdroj: commons.wikimedia.org: autor Eurekamelon, BY-SA

VýznaM TabLETu a nETbOOku prO LEkTOrSkOu čInnOST a daLší VzděLáVání

notebooky využíváme v dalším vzdělávání ve formě mobilní učebny – s několika notebooky proměníme rychle jakoukoli běžnou učebnu v učebnu počítačovou. někdy se konají také školení, na která si účastníci přinesou notebooky vlastní a pracují pak v prostředí, na které jsou zvyklí. Oproti netbooku jsou notebooky větší a obvykle dražší, umožňují však využití informačních a komunikačních technologií bez omezení nižší kapacitou paměti nebo výkonu počítače.

Co je to ultrabook?

ultrabook je notebook, jehož rozměry nesmí přesáhnout určitou mez. Tloušťka notebooku je max. 20 mm a váha nesmí překročit 1,4 kg. Ultrabook je osazený SSD diskem a neobsahuje optickou mechaniku. Výdrž baterie je minimálně 5 hodin.

Co je netbook? netbook označuje počítač, který má menší rozměry než notebook (používá se také výraz subnotebook). Jeho přednostmi jsou mobilita a nízká spotřeba, cena i váha. Využívá se především pro přístup k Internetu (WWW, e-mail) a jednodušší kancelářské práce. Termín netbook použila poprvé firma Psion v roce 1999. Od roku 2010 se projevuje menší zájem uživatelů o netbooky vzhledem ke konkurenci tabletů. Hranice mezi netbooky a klasickými notebooky se značně rozostřila – výraz netbook se proto dnes může používat pro jakýkoli lehčí a levnější notebook.

Obr. č. 3: netbook

Zdroj: commons.wikimedia.org: autor Calle, BY-SA V dalším vzdělávání využíváme netbook především pro dílčí praktické aktivity, v jejichž rámci účastníci pracují s internetem. Malá velikost zařízení umožňuje snadnou dopravu netbooků na školení i jejich distribuci studujícím během výuky.

9

10

STandardy VyužíVání nETbOOků a TabLETů přI LEkTOrOVání

Výhody a nevýhody netbooků Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody netbooků

Flexibilita: Velká část netbooků může být na rozdíl od notebooků používána v režimu uspání do paměti mnohem delší dobu, což umožňuje zapnout přístroj téměř okamžitě i jen na krátké použití. koncentrace na úkol: Na netbooku obvykle pracujeme jen s jedním programem maximalizovaným na celý displej. To je pro řadu uživatelů zárukou lepší koncentrace na tento jediný program než v případě více otevřených aplikací na notebooku. Mobilní základna: Netbook může sloužit jako přenosná základna pro všechna naše zařízení, je možné s ním synchronizovat fotoaparát, mobilní telefon, multimediální přehrávač aj. Na rozdíl od klasického přenosného počítače je tato verze mobilní základny lehčí a skladnější, podmínkou je pouze dostatečně velké datové úložiště.

nižší výkon: I přes maximální mobilitu netbooků, která je dána minimální velikostí, kompaktním provedením a obvykle také SSD diskem, mají netbooky oproti klasickým notebookům řadu nevýhod. Slabší výkon, menší úhlopříčka a nižší rozlišení displeje omezují uživatelský komfort. nekompatibilita procesorů: Procesory používané v netbooku nedosahují dnešního standardu pro pracovní počítače. Tento nedostatek je sice často kompenzován speciálními čipy, přesto se může stát, že některé aplikace běžně využívané na osobním počítači není možné v netbooku používat.

na co se zaměřit při výběru netbooku? Rozhodneme-li se pro koupi netbooku, je pro nás důležitá jeho kompaktnost, díky které jej můžeme používat kdekoliv a kdykoliv. Proto při jeho výběru musíme sledovat následující parametry:

Váha

Jednoznačně nejdůležitější parametr netbooku. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, chceme-li netbook opravdu nosit neustále při sobě, bude znát každých 100 gramů váhy navíc. Rozmezí váhy netbooků je 1,2 až 1,6 kilogramu. Čím lehčí vyberete, tím „mobilnější“ váš netbook ve skutečnosti bude.

Velikost obrazovky

Rozhodneme-li se pro menší displej o velikosti 10.1“, získáme samozřejmě výhodu nižší váhy, ale také nevýhodu horšího rozlišení. Tato velikost podporuje maximální rozlišení 1024 x 600 bodů. Oproti tomu větší varianta netbooku s displejem 11.6“ bude znamenat těžší zařízení, ale se znatelně lepším rozlišením 1366 x 768.

Výdrž baterie

Tento parametr je také velmi důležitý pro zachování výhod netbooku. Minimální výdrž netbooku by měla být alespoň 5 hodin. Ideální variantou, která vám nabídne skutečný uživatelský komfort, je netbook s výdrží 6 a více hodin.

nízkonapěťový procesor

Frekvence procesorů u těchto zařízení se pohybuje mezi 1,1 až 1,9 Ghz. Není to nijak vysoký výkon, ale zajišťuje vyšší výdrž baterie a menší zahřívání. Pro vyšší výkon při zachování lepší mobility zařízení by bylo třeba sáhnout po ultrabooku.

klávesnice

Tu je potřeba si opravdu „osahat“. Na malé ploše jsou natěsnány všechny klávesy, jejichž velikost může být pro jedince s většími prsty nepřekonatelným problémem. A nošení externí klávesnice by značně ubralo na váhových výhodách netbooku.

Operační systém

Vzhledem k tomu, že Apple netbooky nevyrábí, omezuje se výběr operačního systému pouze na Windows a Linux. Windows je rozšířenější a podporuje nejširší spektrum aplikací, které ale u netbooku zase tak důležité nejsou. Na surfování po internetu, psaní poznámek a e-mailů a příležitostné zhlédnutí filmu můžete sáhnout i po Linuxu. Jeho výhodou je vyšší rychlost, protože tolik nezatěžuje zařízení, čímž se zvýší i výdrž baterie. Zároveň jsou netbooky s tímto operačním systémem levnější, Linux je totiž zdarma.


značka Největší výběr netbooků nabízí Acer a ASUS. Ucelenou řadu modelů najdeme také u značek HP, Lenovo, Sony, Dell či Toshiba.

Co je tablet? Tablet je zařízení vhodné na prohlížení internetu, čtení textů, prohlížení fotografií, sledování videa, práci s nejrůznějšími aplikacemi a hraní her. Je to snadno přenosné zařízení, které vtěsnáte do malé tašky, batohu či kabelky, takže ho můžete mít všude s sebou. Pro některé činnosti tablet ušetří vysedávání u počítače.

Obr. č. 4: Tablet

Zdroj: commons.wikimedia.org: autor Thelmadatter, BY-SA Obsluha tabletu je mnohem snazší a intuitivnější než obsluha počítače. Ovládání pomocí dotyku prstů funguje stejně jako u chytrých telefonů a během chvíle jej zvládnou i nováčci. Na rozdíl od mobilních telefonů se s tablety až na výjimky nedá telefonovat, vzhledem k větším rozměrům je zároveň méně pohodlné fotografování a použití tabletu jako hudebního přehrávače. Na rozdíl od počítačů jsou možnosti využívat tablet na práci poněkud omezené. Například psaní delších textů pomocí virtuální klávesnice není pohodlné ani rychlé. Částečným řešením jsou modely tabletů s klávesnicí nebo využití různých externích klávesnic. V každém případě však tablet v roli pracovního nástroje nemůže nahradit počítač.

Obr. č. 5: Tablet s klávesnicí

Zdroj: commons.wikimedia.org: autor Ridgway, BY-SA

11

12


V dalším vzdělávání nám tablet skýtá možnost vytvořit digitální třídu bez nutnosti výuky v počítačové učebně nebo dlouhého zapojování kabelů. Tablety pro 10–20 účastníků snadno dopravíme na školení ve speciálním kufru s možností synchronizace a dobíjení zařízení nebo i v běžném zavazadle. Vzhledem k rychlosti, s jakou je možné tablet zapnout a připojit k internetu, můžeme zařízení využít pro krátké úkoly s využitím informačních a komunikačních technologií (např. pokud při společné diskusi vyvstane potřeba vyhledání přesného data, ukázkového materiálu nebo multimédia, překladu cizího slova apod.). S tablety je možné snadno pracovat i v exteriéru (např. využít integrovaného fotoaparátu pro kreativní úlohy nebo dokumentární úkoly v terénu apod.).

Výhody a nevýhody tabletů Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody tabletů

Mobilita (můžete pracovat a studovat kdekoli, tablet se snadno vejde do tašky). Malá velikost a nízká váha. Flexibilita zobrazení (možnost tablet natočit do polohy landscape nebo portrait). Přechod z režimu spánku do funkčního stavu je téměř okamžitý. Velká výdrž baterie – až 10 hodin provozu. Jednoduché připojení k internetu pomocí wifi. Snadná obsluha (zvládnou i počítačově méně zdatní uživatelé). Rozpoznávání různých typů dotyku, rychlá reakce na dotyk.

Menší komfort a možnosti práce. Na ovládání je třeba si zvyknout (liší se od ovládání počítačů). Chybí tradiční klávesnice. Obrazovka je mnohem menší než obrazovka počítače. Malý počet portů pro připojení externích zařízení. Malá kapacita paměti. Nelze využívat pro hraní velkých her náročných na výkon počítače. Není zajištěna kompatibilita zobrazení veškerého obsahu internetu. Kvalitní tablety jsou drahé.

Možnost využití GPS navigace. Kvalitní fotoaparát pro pořízení digitálních fotografií i videa, kvalitní nahrávání zvuku. Téměř bezproblémový několikaletý provoz (v případě kvalitních tabletů).

na co se zaměřit při výběru tabletu? Velikost a váha Nejčastější velikost úhlopříček u tabletů je mezi 7–10 palci (tedy cca 18 až 25 cm). Pro prohlížení obsahu na internetu a sledování filmů je nejvhodnější tablet s desetipalcovou obrazovkou. Jsou různé názory, zda je vhodnější použití klasického poměru stran (iPad) a nebo širokoúhlý poměr stran (bývá u tabletů s Androidem). Velikost i poměr stran je ale hlavně záležitostí samotného uživatele (rozhodující je, na jaké typy činností uživatel tablet bude využívat). Pro sledování filmů se více hodí širokoúhlý displej, pro prohlížení internetu je lepší poměr stran 4:3, který je vhodnější pro větší množství zobrazovaných informací. Velikost tabletu je velmi individuální záležitostí. U většiny uživatelů vítězí tablet s menší úhlopříčkou (7 palců) hlavně díky své ceně a váze. Pokud budete na tabletu číst knihy, je váha velmi důležitá, není však nejdůležitější. Menší úhlopříčka tabletu zobrazuje méně informací a psaní na klávesnici malého tabletu je komplikovanější. Ideální je si před pořízením vyzkoušet několik tabletů různých úhlopříček a vybrat si ten, který vám bude vyhovovat nejvíce. Většina tabletů váží v rozmezí 300–700 gramů a dosahuje tloušťky kolem cca 1 cm. Tak jako u velikosti i váhu je třeba vyzkoušet. Pro čtení jednou rukou není velký a těžký tablet tou nejlepší volbou. Pro dobré držení tabletu je důležitý také design tabletu a použitý materiál na zadní stranu tabletu (možné zdrsnění).


Je tablet vhodný pro čtení elektronických knih (e-booků)? Pokud plánujete, že budete na tabletu hlavně číst knihy, je lepší koupit si raději čtečku elektronických knih, která díky elektronickému inkoustu tolik neunaví vaše oči. Text se neleskne, nezrcadlí a je dobře čitelný i na přímém slunci. Pokud však čtete v noci, je nutné si na čtečku svítit tak jako na knihu. Narozdíl od tabletu jsou čtečky většinou opravdu dělané jen pro čtení a další využití většinou nenabízejí. Pokud patříte mezi občasné čtenáře, kteří si krátí čas před usnutím a nechtějí ostatní obtěžovat svícením, je tablet pro vás ideální volbou (jen pozor na omezení dané různými formáty elektronických knih – ne všechny bude možné na vašem tabletu zobrazit).

displej Nejdůležitějším prvkem tabletu je jeho displej. Jeho se budete po celou dobu životnosti tabletu dotýkat, jím budete tabletu dávat příkazy a budete jej sledovat. Proto by měl být výběr tabletu raději osobní. Volte kvalitní displej, co nejpřirozenější barvy a čitelnost displeje i za slunečného dne na přímém slunci. Zkontrolujte, aby bylo zobrazení na displeji vidět i z různých úhlů, aby nebylo nutné tablet držet stále přímo před obličejem. Levnější provedení tabletů mívají displeje horší kvality – práce s tabletem na denním slunci je téměř nemožná, fotografie mají zvláštně saturované barvy a vše má vybledlý tón. Dalším aspektem, který hraje velkou roli při výběru tabletu, je odezva a citlivost displeje tabletu. U levnějších modelů bývá pomalejší reakce na označení.

provozní doba Dalším zásadním parametrem je schopnost, jak dlouho vydrží váš tablet provoz na baterii. Ty nejlepší tablety vydrží pracovat na baterii více jak 10 hodin. Levnější varianty vydrží pouze 2–3 hodiny. Vybití baterie je možné oddálit vypnutím různých připojení (wifi, 3G připojení) a ztlumením jasu displeje.

připojení k internetu a paměť Tablety některých výrobců jsou dostupné v různých provedeních. Liší se různými parametry – kapacitou vnitřní paměti, připojením a cenou. Pokud budete tablet používat v dosahu wifi připojení, bude dostatečné provedení tabletu bez 3G modulu. Pokud bude tablet používán i na místech, kde není wifi připojení dostupné, je vhodné vybrat model s 3G nebo 4G modulem. Po aktivaci datového tarifu bude internet dostupný dle pokrytí operátora. U tabletů s operačním systémem Android bývá ve většině případů možnost kapacitu paměti rozšířit pomocí SD karty. U tabletů společnosti Apple již není žádná možnost rozšíření. Pro základní provoz tabletu je však i 16 GB paměti dostatečných. Pokud plánujete do tabletu kopírovat fotografie a mít v něm také nějakou filmotéku, je dobré zvolit některou z variant větší kapacity paměti (i 64 GB se dá v tabletu zaplnit za celkem krátkou dobu). Hodnoty kapacity tabletu uvedené u jednotlivých modelů je dobré brát s rezervou, neboť nějaké místo již zabírá operační systém a již při koupi má např. nový iPad 16 GB kapacitu jen cca 13–14 GB volného místa.

Tablet na hraní? Kvalitní tablet je pro hraní her jako stvořený. Díky malým rozměrům a velkému výkonu máte prakticky herní konzoli stále s sebou. Výběr herních aplikací je obrovský. S levnějšími variantami tabletů ale ubývá herního výkonu, a tím se stávají některé hry nehratelnými.

Operační systém Potenciál tabletu nezávisí jen na technických specifikacích, ale do značné míry také na operačním systému. S ním souvisí vzhled a filosofie uživatelského rozhraní a zejména množství i kvalita aplikací. Přestože každý operační systém má své specifické vlastnosti, klady i zápory, základní principy ovládání jsou u většiny tabletů obdobné.

13

14


iOs Systém, který pohání zařízení společnosti Apple, se nazývá iOS. Původně byl vytvořen pro telefony iPhone. S příchodem zařízení iPad bylo nutné iOS přenastavit i pro zobrazení na velkém displeji. Výhodou systému iOS je jeho propracované vyladění pro daný hardware. Rychlost a odezva systému je perfektní. Díky uzavřenosti systému, velké kontrole připravovaných aplikací a nemožnosti distribuce aplikací jinak než oficiálním App Store je systém také velmi bezpečný a všechny stažené aplikace opravdu fungují. Přenos vlastních souborů je možný pouze přes program iTunes. Nelze tedy tablet připojit jen k PC a nakopírovat dané soubory do tabletu jako do externího úložiště.

android Nejrozšířenějším operačním systémem pro tablet je Android. Je to open source systém založený na linuxovém jádře, vyvinutý společností Google a stále vylepšovaný spoustou různých nadšenců. Díky tomu jsou vytvářeny různé verze a nadstavby samotného systému. Tablety se systémem Android mohou být levné i velice drahé. Hodně záleží na samotném hardware daného tabletu, a také na jeho výkonu. Android je podstatně otevřenějším systémem než iOs. Po připojení k PC se zařízení zobrazí jako datové úložiště, do kterého je možné data jednoduše nakopírovat. Android je také otevřenější podrobnějšímu nastavení a dovoluje tak zkušenějším uživatelům (prakticky i nezkušeným) si specifickým nastavením tablet personalizovat. Velmi oblíbené jsou tzv. widgety, které je možné si umístit na jednotlivé plochy tabletu a mít tak náhledy jednotlivých aplikací (emailů, počasí, hodiny) k dispozici ihned při zapnutí tabletu. Aplikace je možné stahovat i instalovat z různých umístění. Jejich stav ani funkčnost není nijak kontrolována a tak se systém Android stává pro nezkušené uživatele potenciální hrozbou. Pokud však budete na stahování aplikací používat Google Play, je většina aplikací odzkoušená a funkční. Je dobré se pod nabídkou aplikace podívat na hodnocení. Díky různým velikostem tabletů a zařízení s Androidem není zaručené, že stažená aplikace bude funkční právě na vašem tabletu.

Windows 8 a rT Tablety s operačním systémem Windows RT od společnosti Microsoft jsou na trhu teprve krátce. Rozdíl verze pro tablety (Windows RT) a klasické verze (Windows 8) pro stolní počítače je v tom, že systém RT je upravený pro instalaci jiných programů než se dají instalovat na klasické počítače. Některé tablety však pracují i s klasickou verzí Windows 8. Díky tomu je možné instalovat jakoukoliv aplikaci či program, který máte v počítači. Spojením s klávesnicí se pak dá tablet použít jako menší notebook. Aplikace je možné stahovat z Windows Store. Není jich zatím mnoho, ale postupně přibývají.

Fotoaparát a videokamera Většina dnešních tabletů je vybavena dvěma kamerami - přední kamerou a zadní kamerou. Levnější tablety mívají pouze jeden fotoaparát (většinou vpředu tabletu). U dražších modelů bývá na přední straně méně kvalitní kamera (pro menší objem dat při video hovoru). Na zadní straně bývá tablet vybaven lepší kamerou pro fotografování a záznam videa. Pravdou však je, že tablet se pro fotografování ani telefonování příliš nehodí. I u nejlepších a nejdražších tabletů fotoaparát nedosahuje kvality nejobyčejnějšího kompaktního fotoaparátu. Výhodou však je snadné pořízení fotografií, videí i jejich úprava a integrace do prezentací a dalších materiálů i jejich sdílení s dalšími uživateli.

Srovnání tabletů a netbooků Vizuální rozdíl je značný, daný především absencí hardwarové klávesnice u tabletu. Také velikost displeje je odlišná. Zatímco u netbooku se velikost displeje pohybuje mezi 10 a 12 palci, u tabletu je 10 palců až na několik výjimek maximum. Co se výkonu, procesoru či grafické karty týče, nenajdeme mezi těmito zařízeními prakticky žádný rozdíl. Pouze kapacita disku je u tabletu v zásadě několikanásobně menší.

Význam tabletu a netbooku pro lektorskou činnost a další VzděláVání

Netbooky váží 1–1,5 kg, tablety bývají i o polovinu lehčí. Při koupi netbooku či tabletu je třeba si uvědomit, že nedisponují mechanikou pro čtení CD a DVD nosičů, tedy budeme potřebovat paměťové karty a flash disky s dostatečnou pamětí. Pozor: u některých tabletů nejsou integrované čtečky karet a můžeme se setkat i s absencí USB konektorů. Netboooky jsou v poměru cena/výkon mnohem levnější než tablety. Cena netbooků se pohybuje zhruba od 5 do 15 tisíc korun (nejdražší netbooky jsou v podstatě plnohodnotnými notebooky s pouze dvanáctipalcovým displejem). Tablety začínají na ceně pod třemi tisíci u nejlevnějších jednoduchých zařízení a horní hranice se pohybuje v částkách přes dvacet tisíc. Budeme-li se rozhodovat mezi tabletem a netbookem, je třeba si uvědomit, k jakým účelům chceme zařízení používat. Oba typy poskytují značný uživatelský komfort a obdobné funkce, záleží však na preferovaném využití. Pokud má zařízení sloužit jako přenosné pracovní místo doplňující stolní počítač či notebook, je tou správnou volbou netbook. Pokud ovšem hledáte nástroj pro rychlou komunikaci emailem či prostřednictvím sociálních sítí, zařízení na surfování po internetu či prohlížení prezentací a fotografií, které bude neustále po ruce a okamžitě připravené k činnosti, je naopak tou správnou volbou tablet. Při každodenním použití jsou netbooky většinou odolnější než tablety, protože displej tabletu nelze na rozdíl od netbooku uzavřít. Odolnější jsou dražší tablety s kvalitním obalem.

Srovnání výhod a nevýhod Tabulka č. 3: Srovnání výhod a nevýhod tabletů a netbooků

TabLETy

nETbOOky

Snadno přenosné, nízká váha a velikost

Také poměrně snadno přenosné

Rychlé zapnutí

Vhodnější pro práci s dokumenty či tabulkami nežli tablet

Mnoho dostupných aplikací

Větší kapacita paměti

Vhodné pro běžné úkony (prohlížení internetu, vyřízení e-mailů apod.)

Známé prostředí pro uživatele PC

Dlouhá výdrž baterie

Obvyklá práce se složkami Snadné přenášení souborů pomocí USB portu Příznivá cena

Kvalitní tablety jsou drahé.

Oproti tabletům jsou těžší.

Některé tablety nemají připojení k mobilnímu internetu (3G).

Delší dobu trvá, než se zapnou.

Psaní delšího textu bez klávesnice je problematické i pro uživatele, kteří jsou v používání tabletu zběhlí.

Připojení přes 3G vyžaduje externí zařízení. Mají kratší provozní dobu (malá výdrž baterie).

bariéry využití mobilních zařízení v dalším vzdělávání Při využívání informačních a komunikačních technologií dochází k proměně role lektora z tradičního poskytovatele znalostí do role poradce či průvodce studujících (konstruktivistické pojetí). Vysoké procento lektorů však i při využívání informačních a komunikačních technologií vykazuje znaky tradičně orientované výuky (změna nevzniká automaticky). Řada možností efektivního využití informačních a komunikačních technologií zůstává nevyužita. Mobilní zařízení nabízejí lektorovi dalšího vzdělávání další rozšíření inventáře nástrojů využitelných ve výuce. Pro jejich efektivní použití však musí být překonány určité bariéry – především pak:

15

16


bariéry na straně lektora  nedostatečné schopnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií  nedostatek jistoty  přesvědčení, že informační a komunikační technologie nejsou přínosem

bariéry na straně vzdělávací instituce  omezený přístup k informačním a komunikačním technologiím  špatná kvalita hardware, software  neshoda lektorského týmu Pro překonání těchto bariér je třeba neopomíjet školení v oblasti nových technologií, sledovat trendy a postupně průběžně obnovovat technické zázemí vzdělávací instituce.

závěr V dalším vzdělávání poslouží netbook jako miniaturizovaná náhrada osobního počítače pro všechna školení, při kterých potřebujeme pracovat s běžným kancelářským software nebo prohlížet internet. Lektor netbook využije zároveň jako malého pracovního pomocníka na cesty. Tablety jsou vhodnější, pokud chceme zařízení využívat v terénu mimo počítačovou učebnu nebo pokud chceme pracovat se speciálními aplikacemi pro tablet. Tablet je zároveň rychlým a pohotovým nástrojem pro zábavu, komunikaci a využití multimédií. Oba typy zařízení (tablet i netbook) jsou významnými nástroji pro zařazení činností s informačními a komunikačními technologiemi v dalším vzdělávání a nabízejí velice širokou škálu možností uplatnění. Konkrétním způsobům jejich využití ze strany lektora a studujících v dalším vzdělávání se budeme věnovat v dalších kapitolách.

doporučená dostupná literatura: • EGER. L. Vzdělávání dospělých a ICT. Plzeň: NAVA, 2012, ISBN 978-80-7211-428-3.

doporučené zdroje na internetu: • Test netbooků: závěrečné srovnání. [online] [cit. 2014-07-18]. Dostupné na WWW: . • KUBÍKOVÁ, L. Acer-European Schoolnet Educational Netbook Pilot. [online] [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: .

Otázky k opakování: • • • •

Vysvětlete rozdíly mezi stolním počítačem, notebookem, netbookem a tabletem. Popište základní parametry, výhody a nevýhody netbooků. Popište základní parametry, výhody a nevýhody tabletů. Uveďte, jaké mohou být pro využití mobilních zařízení v dalším vzdělávání bariéry na straně lektora a navrhněte, jakým způsobem je možné tyto bariéry překonat.


způSOby apLIkaCE MObILníCh zařízEní V daLšíM VzděLáVání Seznámíte se s: • otázkami, které je třeba si klást při přípravě výuky s využitím informačních a komunikačních technologií, • typy aktivit v prezenčním i distančním vzdělávání, které je možné realizovat s pomocí mobilních zařízení.

budete schopni: • kvalifikovaně navrhnout a připravit aktivity s využitím informačních a komunikačních technologií pro kurz dalšího vzdělávání.

získáte: • praktické tipy pro využití mobilních zařízení v prezenčním i distančním vzdělávání. čas potřebný ke studiu kapitoly: 20 minut + rozšiřující studium, externí zdroje doporučené z internetu

Úvod Podle Zdeňka Palána (andromedia.cz) mohou být informační a komunikační technologie (počítače) využity ve vzdělávání dospělých k řadě funkcí: • při organizování řídících, plánovacích, ekonomických a jiných podnikových činností; • při zpracovávání pedagogické dokumentace, organizování modulových vzdělávacích systémů, optimalizaci zpracování rozvrhu a učebních plánů; k logistice v distančním vzdělávání, ale i k bezprostřednímu řízení výuky; • k vytváření informačních databází lektorů a studentů, adresářů, personálií; pro činnost kontrolní a hodnotící; • k vytváření informačních databází pro vzdělávací účely – ukládání obsahových informací, a to jak pro různé formy samostudia a individuálního vzdělávání, tak i pro prezentaci podle výukového programu při vyučování (viz vyučovací proces); • využívání jako nejmodernější varianty vyučovacího stroje: analyzuje a diagnostikuje správnost a časovou délku odpovědi a zpětně o výsledcích informuje studenta, nabízí varianty řešení, vyhledává optimální studijní cestu, nabízí možnosti opakování při nesprávné odpovědi, testuje výsledky pro potřeby studujícího a nabízí doplňkové informace, může sloužit i jako zpětná vazba pro učitele; řídí a koriguje další postup učení; • umožňuje využívání hotových a dostupných ucelených vzdělávacích programů, nahrazuje programovanou učebnici (viz CD-ROM); • napojením na sítě (viz např. Internet, viz též otevřené a distanční vzdělávání), umožňuje zajištění libovolných informací z celého světa, diskuse a konference odborníků i posluchačů či aktivní vzdělávání – e-learning – bez ohledu na dislokaci vzdělavatele a posluchačů; Pro všechny tyto funkce potřebujeme zařízení, které bude snadno ovladatelné a v mnoha případech i přenosné. Tablet i netbook jsou tedy často ideální volbou. Pojďme se nyní podívat na možnosti využití mobilních zařízení přímo ve výuce. Představíme si základní zásady pro přípravu efektivní výuky s technologiemi i konkrétní typy aktivit. Využití informačních a komunikačních technologií prostřednictvím mobilních zařízení budeme popisovat z pohledu různých forem e-learningu v širším pojetí (tj. e-learning jako jakékoli učení (se) s technologiemi). Nejdříve se zaměříme na e-learning v prezenční výuce (využití elektronických materiálů pro podporu výuky) a pak se podíváme na distanční vzdělávání (využití mobilních zařízení v asynchronním i synchronním e-learningu).

17

18


Obr. č. 6: E-learning v širším kontextu E-LEARNING v širším kontextu = určení (se) s technologiemi

PREZENČNÍ multimediální prezentace práce s technologií

DISTANČNÍ on-line kurzy webináře Zdroj: vlastní

Z obecného metodického pohledu lze říci, že použití netbooků a tabletů ve výuce se příliš neliší – obě zařízení využijeme především pro přístup na internet a aktivní práci studujících s různými typy aplikací. Tablet je vhodnější pro aktivity kreativní, při kterých integrujeme různé typy multimédií, netbook zase umožňuje snazší práci s klasickým kancelářským software.

prezenční vzdělávání Způsob začlenění aktivit s využitím mobilních zařízení do výuky je otázkou didaktického rozhodnutí, které je třeba založit na pečlivém výběru vhodného vzdělávacího obsahu, vhodných didaktických postupů a vhodných informačních a komunikačních technologií. Jde o volbu vyučovacích metod, forem a prostředků tak, aby odpovídaly možnostem a zkušenostem studujících a daným/zamýšleným vzdělávacím cílům.

Obr. č. 7: podklady pro didaktické rozhodnutí výběr učiva, vyučovacích metod, forem a prostředků (informačních a komunikačních technologií), které společně vedou k efektivnímu naplňování vzdělávacích cílů

volba učiva a způsobu, jak ho zprostředkovat studujícím s ohledem na jejich možnosti a vytčený vzdělávací cíl

vzdělávací obsah

didaktický obsah

technologie

volba informačních a komunikačních technologií podporujících zprostředkování konkrétního učiva

volba informačních a komunikačních technologií podporujících plánované postupy, nebo naopak volba postupů vhodných pro užití plánovaných informačních a komunikačních technologií Zdroj: Růžičková (2011), upraveno


Při přípravě výuky v dalším vzdělávání (v rámci kurzu, školení, workshopu, semináře, přednášky…) s využitím mobilních zařízení je třeba položit si následující otázky:

Obr. č. 8: Otázky při přípravě prezenčního kurzu

Co je cílem kurzu?

Jaký je charakter obsahu kurzu?

Jaký je časový plán kurzu?

Pro jakou cílovou skupinu je kurz určen?

Kolik studentů bude v kurzu?

Kdo bude lektorem kurzu?

V jakém prostředí se kurz bude konat?

Jaké bude technické zázemí kurzu?

Které multimediální prvky je možné během kurzu využít?

Zdroj: Rohlíková, Vejvodová (2013), upraveno

Co je cílem kurzu? Při plánování výuky je cíl kurzu základním odrazovým můstkem. Pokud ovládnutí informačních a komunikačních technologií není hlavním cílem kurzu, volíme obvykle kratší, méně komplikované a méně náročné aktivity s využitím mobilních zařízení. Nedovolíme, aby se v technických problémech ztratil původní cíl kurzu. Forma nesmí převažovat nad obsahem.

Jaký je charakter obsahu kurzu? U některých témat se využití informačních a komunikačních technologií v různých podobách samo nabízí a může velice zkvalitnit i zpestřit výuku. Některá témata zase takový prostor pro využití informačních a komunikačních technologií neposkytují. V každém případě je vhodné, aby lektor při přípravě kurzu pečlivě možnosti využití mobilních zařízení v jednotlivých částech výuky zvážil a promyslel, zda informační a komunikační technologie využité při výuce konkrétního tématu mohou být přidanou hodnotou.

Jaký je časový plán kurzu? Pokud se jedná o krátké školení, volíme pouze jednoduché aktivity s intuitivním a snadným zapojením studujících. Při kurzech s větší časovou dotací si naopak můžeme dovolit věnovat v úvodu prostor pro zaškolení studujících v práci s technologiemi, které neznají a chceme je v kurzu využívat.

pro jakou cílovou skupinu je kurz určen? Před zahájením kurzu nebo alespoň v úvodu kurzu je potřebné zjistit, jakou informační gramotnost mají jednotliví účastníci kurzu. Je třeba počítat s tím, že obvykle se setkáváme s heterogenní skupinou po stránce dovedností v oblasti

19

20


informačních a komunikačních technologií. Vhodné je připravit pro pokročilé uživatele technologií úkoly navíc a zároveň najít během školení prostor pro individuální pomoc začátečníkům.

kolik studentů bude v kurzu? Pokud budeme školit více než dvacet účastníků, realizace složitějších činností s mobilními technologiemi bude značně problematická (především po stránce individuální pomoci lektora studujícím s technickými problémy). I při větším počtu studujících můžeme však technologie využít např. pro multimediální prezentaci výukového obsahu, jako hlasovací zařízení v průběhu výuky, při plnění jednodušších úkolů ve dvojicích či skupinách apod. Zajímavá výuka může probíhat také tak, že se studující v průběhu výukového bloku střídají na několika stanovištích, z nichž jedním je stanoviště, na kterém studující pracují s mobilním zařízením. Tento styl výuky využijeme také, pokud nemáme mobilní zařízení k dispozici v dostatečném počtu pro všechny studující a zároveň chceme, aby studující nepracovali ve skupinách nebo dvojicích, ale každý sám.

kdo bude lektorem kurzu? Pokud plánujeme technicky složitější aktivity, není dobré, aby lektor byl během školení sám (naplánujeme spolupráci s asistentem a zajistíme podporu IT specialisty). Náročné aktivity nelze vůbec doporučit začínajícím lektorům.

V jakém prostředí se kurz bude konat? Už při přípravě kurzu je třeba vědět, v jaké učebně nebo v jakém prostoru budeme kurz realizovat. Je třeba zjistit velikost místnosti, způsob rozestavení stolů a židlí a možnost případné úpravy jejich prostorového uspořádání. Pokud plánujeme aktivity s využitím mobilních zařízení v terénu, zjistíme, zda můžeme počítat s pokrytím signálem nebo zda jsou v dané oblasti s datovým přenosem problémy.

Jaké bude technické zázemí kurzu? Pro využití mobilních zařízení je zcela zásadní připojení k internetu, především přístup k wifi. Je třeba počítat s tím, že wifi zdaleka není všude dostupná bez problémů. V mnoha institucích je blokován přístup k wifi nebo k některým stránkám na internetu. Často není možné připojit v učebně wifi router pro vytvoření místní wifi sítě bez registrace u administrátora sítě. Dopředu je třeba vše domluvit a většinou i vyzkoušet. Pokud bude kurz probíhat s využitím našich mobilních zařízení, je třeba před zahájením výuky zkontrolovat, zda jsou všechna zařízení v základním nastavení, s provedenými aktualizacemi a dobitými bateriemi. Zkontrolujeme také, zda ve všech zařízeních jsou nahrané aplikace a materiály, které budeme během výuky potřebovat. Pokud budou během kurzu účastníci využívat svoje vlastní zařízení, definujte dopředu požadavky na aplikace či verze využívaného software. Pokud je to možné, zařízení jednotlivých účastníků dopředu zkontrolujte, případně počítejte s tím, že v úvodu výuky bude potřeba věnovat čas optimálnímu technickému nastavení zařízení jednotlivých studujících. Pokud při výuce budeme používat speciální aplikace, je potřeba, aby měli všichni účastníci kurzu mobilní zařízení se stejným operačním systémem (verze pro několik platforem existují jen u některých aplikací).

které multimediální prvky je možné během kurzu využít? Pokud chceme během kurzu pracovat s audio nebo videomateriálem, je třeba ověřit, že v učebně je k dispozici projektor nebo interaktivní tabule, a také zapnuté reproduktory pro kvalitní poslech. Těsně před začátkem kurzu vyzkoušíme zobrazení a hlasitost připravených ukázek.


další konkrétní otázky pro podrobné plánování výuky: Obr. č. 9: konkrétní otázky pro didaktické rozhodnutí Co a jak budu učit? Jak budu studující motivovat? Jaké zkušenosti studujících využiji? Jaké zvolím postupy? Jaké budou požadavky na výstupy studujících? Jak budu práci a výstupy studujících hodnotit? Co výuce předcházelo, na co navazuji a co už studující umějí? Kam směřuji, co bude ve výuce následovat?

O jakou cílovou skupinu se jedná? Jaké jsou kompetence studujících při práci s technologiemi? Jak bude výuka zorganizovaná, jaké metody budou využity? Ke kterým činnostem (proč) využijí studující informační a komunikační technologie a jak? Budou studující pracovat ve skupinách nebo jednotlivě? Budou mít mobilní zařízení k dispozici všichni nebo se budou střídat? Co budou dělat ti, kteří s mobilním zařízením nebudou pracovat?

vzdělávací obsah

didaktický obsah

technologie

Jaké mám k dispozici programové vybavení? Jaké konkrétní programy/aplikace/ technologie/zařízení budeme využívat? Máme k dispozici a budeme využívat i další technologie/zařízení (mobilní telefony, tiskárny, digitální fotoaparáty, skenery...)?

Máme definovaná pravidla pro práci s informačními a komunikačními technologiemi? Znám je já i studujícící? Pracovali již studující s technologiemi, které chci ve výuce využít? Bude třeba technologie navzájem propojit? Zvládnou to studující sami?

Zdroj: Růžičková (2011), upraveno Efektivní využití technologií ve výuce vyžaduje dobré plánování a promýšlení aktivit. Projděte si podrobně tematický plán vašeho kurzu a u jednotlivých témat zvažujte pečlivě, zda by bylo možné podpořit osvojení učiva s pomocí informačních a komunikačních technologií.

21

22


nEzapOMEŇTE!  Mobilní zařízení jsou ideálními pomocníky pro individuální přístup ke studujícím (pro studující, kteří mají zadané úkoly hotové jako první, mějte stále v zásobě rozšiřující studijní materiál, kvíz, cvičení nebo zajímavou aplikaci).  Technické prostředky mají vzdělávací instituce k dispozici obvykle v omezeném počtu, proto nezapomeňte včas si zajistit rezervaci mobilní učebny (případně také technickou podporu v osobě IT specialisty).  Pracujte na sobě a držte krok s dobou. O počítačích a mobilních zařízeních nemusíte vědět vše, ale bez základní schopnosti jejich ovládání z vaší strany se při jejich využití ve výuce neobejdete.

Typy aktivit z hlediska časové dotace S technologiemi můžeme pracovat po celou dobu kurzu, ale také jen v rámci krátkého bloku. Mobilní zařízení jsou skvělá v tom, že je možné je využít z celého kurzu třeba jen dvě minuty. Na chvíli zařízení rozdáme studujícím, využijeme pro krátký úkol a pak hned je zase vybereme a sklidíme. Vhodným doplněním práce s mobilním zařízením je pracovní list, který může být připraven v elektronické podobě, ale klidně může být i tištěný (studující s pomocí mobilního zařízení vyhledávají odpovědi na otázky z tištěného pracovního listu a odpovědi zapisují). Následující tabulka přehledně prezentuje časově různě rozsáhlé typy aktivit.

Tabulka č. 4: Typy aktivit s mobilním zařízením z hlediska časové dotace

akTIVITa kráTká VSuVka 1–5 minut

čáST VyučOVaCíhO bLOku 10–20 min

dELší VyučOVaCí bLOk 45–120 min

dLOuhOdObý prOJEkT dny, týdny...

pOpIS

příkLad

Bez složitého zapojování a rozbíhání počítače může lektor nechat studující na mobilním zařízení rychle vyhledat krátkou informaci pro doplnění nebo ověření vykládané látky, krátkou aktualitu apod. Pro tento typ úkolu studující mohou využít i své vlastní chytré telefony.

Ověřte správnost tohoto pojmu v aplikaci slovník.

Delší část výuky s technologiemi může probíhat s oporou o konkrétní výukovou aplikaci nebo několik aplikací. Je možné také využít materiál, který lektor vytvořil a studujícím nasdílel např. v LMS Moodle nebo jinde na internetu. Delší blok výuky s mobilním zařízením může mít charakter poznávací, procvičovací, ale také např. kreativní.

Podívejte se na videoukázku rozhovoru rodilých mluvčích a odpovězte na připravené otázky. Video si můžete po částech zastavit, pustit několikrát atd.

Pracovat celou vyučovací hodinu s mobilním zařízením má smysl pouze pokud jsou studující v kurzu zaměřeném přímo na rozvoj informačních a komunikačních technologií dovedností nebo mají-li za úkol vytvořit nějaký komplexní materiál – např. prezentaci, e-book, krátký film apod. Určitě není vhodné např. celou vyučovací hodinu procvičovat slovíčka v jedné aplikaci.

K danému tématu vyhledejte ve skupině na internetu obrázky a přesné informace. Z nalezených informací vytvořte v grafickém programu koláž, kterou představíte ostatním.

Mobilní zařízení můžeme využívat také jako technickou podporu delších projektů. Studující mohou prostřednictvím technologií projekt plánovat, vést agendu projektových aktivit, vyhledávat informace, zapisovat poznámky, provádět měření, v terénu využívat mapy, fotografovat, filmovat, zpracovávat, vyhodnocovat a publikovat výsledky projektu.

Vytvořte prezentaci na vybrané téma doplněnou materiálem nalezeným na internetu a autentickým materiálem, který jste sami pořídili v terénu (fotografie, video).

Zjistěte, jaký je dnešní kurz koruny vůči dolaru. Hlasujte pro téma písemné práce.

Způsoby aplikace mobilních ZaříZení v dalším vZdělávání

Není dobré využívat technologie za každou cenu. Hledáme možnosti, kde technologie mohou zajistit důležitou přidanou hodnotu. Technologie využíváme všude tam, kde se s jejich pomocí studující učí snáze a získávají informace, které bez technologií získat nelze. Vhodné a nenahraditelné typy činností s využitím technologií: • vyhledání nejaktuálnějších informací (např. jaké je počasí právě teď v různých zemích světa? Jaká je aktuální politická situace v zemi, o které se právě mluvíme? Kolik jedinců tohoto chráněného živočišného druhu aktuálně žije a ve kterých zemích?) • vyhledání jinak nezjistitelných informací (údaje z elektronických databází, knihoven a dalších čistě elektronických zdrojů) • využití vizualizačních a simulačních aplikací (Google Earth, virtuální prohlídky kulturních památek, digitální knihovny starých tisků apod.) • využití komunikačních technologií (výuka doplněná o videokonzultaci s odborníkem z praxe, ze zahraničí apod.) • využití textových a grafických editorů (zpracování výstupů učebních aktivit – kreativita, profesionalita zpracování, rozvoj dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií) • zpracování multimédií (dokumentace projektové výuky, zpracování autentického materiálu, který studující shromáždili apod.)

Typy aktivit z hlediska charakteru aktivity Zounek, Šeďová (2009) provedli výzkum, ve kterém zjišťovali, jakým způsobem učitelé základních škol využívají ve výuce informační a komunikační technologie. V rámci vyhodnocení tohoto výzkumu vymezili pět kategorií využití informačních a komunikačních technologií, které můžeme vnímat jako obecně platné a využitelné nejenom v kontextu základních škol, ale i v dalším vzdělávání. Jedná se o tyto kategorie: a) informační a komunikační technologie jako nosič obsahu b) informační a komunikační technologie jako extenze (doplnění a rozšíření tělesných, smyslových a mentálních schopností) c) informační a komunikační technologie jako pracovní nástroj d) informační a komunikační technologie jako testovací stroj e) informační a komunikační technologie jako kulisa a doplněk Podle výsledků provedeného výzkumu na základních školách informační a komunikační technologie nejčastěji plní funkci testovacího stroje – učitelé využívají různé výukové programy, v jejichž rámci nechávají žáky, aby si individuálně procvičovali probírané učivo. V dalším vzdělávání obdobný výzkum proveden nebyl, ale z praxe lze odhadnout, že informační a komunikační technologie jsou v dalším vzdělávání používány nejčastěji jako nosič obsahu (většina lektorů využívá elektronické prezentace pro podporu výkladu), v kurzech zaměřených prakticky se pak setkáváme s využitím informační a komunikačních technologií jako pracovního nástroje. Pokud se na výše uvedené kategorie podíváme podrobněji a optikou využití mobilních zařízení, můžeme si představit např. následující typy aktivit. a) informační a komunikační technologie jako nosič obsahu (práce s interaktivními a multimediálními zdroji – interaktivní text, audio, video, animace, práce s primárními zdroji – např. internetové stránky pojednávající o probíraných tématech (české i zahraniční zdroje), internetové noviny, časopisy, rádia, televize, e-knihy, e-učebnice apod.) b) informační a komunikační technologie jako extenze (práce s interaktivními mapami, modely, virtuální prohlídky měst a pamětihodností, technologie jako podpora paměti – např. promítání karaoke při zpěvu cizojazyčné písně při výuce cizích jazyků apod.) c) informační a komunikační technologie jako pracovní nástroj (rozšiřování uživatelských dovedností v práci s technologií – vytváření textů, obrázků, koláží, prezentací, tabulek, grafů apod.) d) informační a komunikační technologie jako testovací stroj (procvičování, testování, zkoušení individuální i skupinové) e) informační a komunikační technologie jako kulisa a doplněk (např. poslouchání hudby při relaxaci, sledování videa při teambuildingu apod.)

23

24


Pro výuku v dalším vzdělávání je typický ještě další způsob využití technologií, kterým můžeme předchozí klasifikaci doplnit, a sice: f) informační a komunikační technologie jako prostředek komunikace (hlasovací zařízení, využití videokonference pro komunikaci s odborníkem ze zahraničí nebo z praxe apod.) U všech typů využití technologií může učitel pracovat s materiály profesionálně připravenými (interaktivní učebnice, výukové programy, aplikace pro mobilní zařízení) nebo s materiály, které si připraví sám (vlastní digitální učební materiály, prezentace pro interaktivní tabuli, blogy, webové stránky, on-line kurzy zpracované v Learning Management systémech – např. LMS Moodle, testy vytvořené v dostupných editorech pro tvorbu testů – např. Hot Potatoes apod.). U všech typů je také možné posunout těžiště přípravy materiálů, se kterými se bude v kurzu pracovat, na samotné studující (např. studující si připraví prezentace, referáty, kvízy, testy a hry pro ostatní účastníky, každý studující připraví text jednoho tématu do společně vytvářené wiki apod.).

příklady dobré praxe Tabulka č. 5: příklady dobré praxe prezenční výuky s tablety a netbooky

TabLETy

nETbOOky

Využití aplikací nevýukového charakteru

Využití sdílených Google dokumentů

Při práci s tabletem můžeme využít celou řadu aplikací, které jsou k dispozici. Není vždy nutné, aby to byly aplikace, jejichž primární cíl je výukový. Např. při výuce cizích jazyků můžeme úspěšně využívat aplikace z oblasti cestovního ruchu, které bývají k dispozici zcela zdarma, jsou velice profesionálně zpracované a aktuální. Obsahují texty, obrázky, často i audio- a videomateriály. Jsou to obvykle aplikace, které produkují města nebo instituce pro přilákání návštěvníků nebo pro poskytnutí podrobných turistických informací.

Zajímavý blok s využitím netbooků můžeme připravit zadáním úkolů, jejichž řešení bude zaznamenáno s pomocí sdílených Google dokumentů.

V rámci výuky cizích jazyků využijeme např. aplikaci s nabídkou procházek po Paříži, Londýně a dalších městech. Studující mohou jednotlivě, ve dvojicích nebo skupinkách nastudovat jednu navrženou trasu procházky a potom ji ostatním představit s obrazovou podporou prezentovanou přímo z aplikace.

Je také možné připravit s pomocí Google nástrojů otázku (případně celý dotazník), kterou studující zodpoví a lektor během chvíle může prezentovat souhrnné výsledky (např. formou grafu).

Např. na Google Disku můžeme vytvořit tabulku a vyzvat jednotlivé studující, aby za sebe vyplnili jeden řádek nebo sloupec tabulky (do tabulky mohou vyplňovat informace o sobě, svoje názory na dané oblasti, ale třeba také výsledky měření nebo informace vyhledané na internetu).

Ve skupinách mohou také studující vytvářet společný text, prezentaci, případně také dotazník či test, který posléze budou vyplňovat studující z ostatních skupin.

Paleta aktivit, kdy můžeme s úspěchem zařadit mobilní zařízení do výuky v prezenčním vzdělávání, je velice široká. V mnoha případech nám mohou zjednodušit práci, usnadnit přípravu výuky, ulehčit studujícím pochopení látky i podpořit je při zapamatování učiva. Na druhou stranu je třeba připravit se na možné technické problémy a úskalí i velmi různou úroveň informační gramotnosti studujících.

distanční vzdělávání Využití mobilních zařízení se ve velké míře týká samozřejmě také distančního vzdělávání. V současné době, pokud připravujeme distanční e-learningové kurzy, předpokládáme, že studující k nim budou přistupovat z různých typů zařízení. Z toho důvodu je potřeba ze strany vzdělávací instituce a lektora distančního kurzu (tutora) zajistit a průběžně kontrolovat kompatibilitu zobrazování studijních materiálů na různých platformách. Podobně jako v dalším vzdělávání prezenční formou i v distančním vzdělávání je třeba si při přípravě i realizaci školení s využitím e-learningu klást celou řadu otázek.


Obr. č. 10: Otázky při přípravě distančního kurzu

Co je cílem kurzu?

Jaký je charakter obsahu kurzu?

Jaký je časový plán kurzu?

Pro jakou cílovou skupinu je kurz určen?

Kolik studentů bude v kurzu?

Bude mít kurz tutora?

Jaký bude poměr mezi prezenční výukou a učením on-line?

Jak předejít studentovu pocitu osamocení?

Které multimediální prvky je možné během kurzu využít?

Zdroj: Rohlíková, Vejvodová (2013), upraveno

Co je cílem kurzu? Cíl kurzu je i zde zcela zásadní otázkou. Podle toho, čeho chceme dosáhnout, co chceme studující naučit a jaké kompetence rozvíjet, se odvíjí základní didaktická rozhodnutí, design kurzu i způsob jeho vedení.

Jaký je charakter obsahu kurzu? Některé on-line kurzy jsou spíše souhrnem studijních materiálů, některé jsou založeny především na praktických činnostech, procvičování učiva nebo komunikaci studujících a sdílení zkušeností. Rozhodující je samozřejmě, zda kurz bude asynchronní (studující i tutor mohou ke kurzu přistupovat flexibilně kdykoli dle svých časových možností) nebo synchronní (výuka probíhá v konkrétním termínu ve virtuální učebně, do které se v daném okamžiku studující i tutor přihlásí a v reálném čase spolu komunikují).

Jaký je časový plán kurzu? Harmonogram kurzu je třeba pečlivě promyslet s ohledem na cílovou skupinu. Doporučuje se dlouhodobé distanční kurzy doplnit prezenčními tutoriály, které mají socializační a motivační význam.

pro jakou cílovou skupinu je kurz určen? Vedle klasických informací, které tutor potřebuje v úvodu studia zjistit o účastnících kurzu v jakémkoli kurzu, je třeba navíc sledovat technické vybavení studujících (s pomocí jakých zařízení a v jakém technickém stavu budou ke studijním materiálům a aktivitám přistupovat) a také samozřejmě úroveň informační gramotnosti studujících.

kolik studentů bude v kurzu? V kurzech do třiceti účastníků je možné plánovat intenzivní individuální komunikaci tutora se studujícími. V kurzech s vysokým počtem účastníků bude těžiště studia spíše v práci s připravenými studijními materiály a veřejné diskusi. Pozor na kurzy, ve kterých bude mnoho účastníků a velké množství úkolů individuálně hodnocených tutorem – mohlo by dojít k nezvladatelnému zahlcení tutora úkoly a zprávami studujících.

25

26


bude mít kurz tutora? Pokud jsou v kurzu studující podporováni tutorem, můžeme připravit aktivity tutorem hodnocené a otázky pro moderovanou diskusi. V kurzech, kde se počítá s tím, že studující bude studovat zcela samostatně, je třeba důsledně promyslet všechny organizační a řídící informace, protože studující nebudou mít v průběhu studia možnost konzultovat případné dotazy.

Jaký bude poměr mezi prezenční výukou a učením on-line? Pro volbu aktivit v distančním vzdělávání má rozhodující význam fakt, zda se bude jednat o čistě distanční kurz – zcela bez docházky studujících do vzdělávací instituce nebo na konzultace s tutorem, nebo zda naopak kurz kombinuje různé formy výuky (pak dobře promyslíme, která témata je vhodnější studovat distančně a která naopak zařadíme do programu prezenčních setkání).

Jak předejít studentovu pocitu osamocení? Většina studujících má problémy distanční studium dlouhodobě zvládat, protože to vyžaduje poměrně velkou míru houževnatosti a vytrvalosti. Studující velmi často uvádějí, že mají pocity osamění, izolace, že jim chybí přímý kontakt s tutorem i s ostatními studujícími. Existuje ovšem celá řada metod a technik, jak osamocení omezit, je jen potřeba, aby autoři a tutoři jednotlivé části kurzu i z tohoto pohledu reflektovali.

které multimediální prvky je možné v kurzu využít? V souvislosti s využitím tabletů a netbooků je tato otázka zvlášť důležitá, protože u některých zařízení můžeme narážet na určité technické problémy při zařazení náročnějších multimédií. Klasickým příkladem jsou problémy s využitím flashových animací na tabletu. Autor kurzu se musí rozhodnout, zda flashové animace, s jejichž zobrazením mohou být problémy, do kurzu nezařadí nebo naopak zařadí (a současně poradí studujícím doinstalování alternativního prohlížeče nebo vysvětlí, že pro danou část kurzu je vhodnější využít počítač nežli tablet).

Typy aktivit Tabulka č. 6: Typy distančních aktivit v dalším vzdělávání

akTIVITa aSynChrOnní On-LInE kurz

pOpIS Při tomto typu kurzu jsou pro studující v Learning Management systému (např. Moodle) připraveny studijní materiály (texty, videa, audionahrávky), úkoly, testy a další aktivity (ankety, tvorba interaktivního slovníku, tvorba wiki apod.). Postup studujících monitoruje a podporuje tutor, který zodpovídá dotazy, otevírá diskuse a hodnotí zpracované úkoly a testy. Specifikem těchto kurzů je výrazná flexibilita – studující může v kurzu studovat kdykoli dle svých časových možností a dle svých potřeb. Volí různé studijní cesty a pracuje dle svého individuálního studijního plánu. Rovněž tutor se práci v kurzu věnuje v čase, který mu vyhovuje. pokud studující napíše dotaz tutorovi, dotaz se uloží v systému a tutor na něj odpoví, až se do systému přihlásí (komunikace v rámci kurzu je tedy asynchronní). Poznámka: Vedle tutorovaných kurzů se setkáme také s kurzy, kde studující pracují bez podpory tutora (kurz je připraven tak, že umožnuje, aby jím studující procházel zcela samostatně).

SynChrOnní On-LInE kurz (WEbInář)

Pokud výuka on-line probíhá tak, že v konkrétním termínu sedí u svého počítače tutor s připravenou prezentací a otevřeným virtuálním prostorem pro komunikaci (virtuální třídou, místností) a v tom samém okamžiku u svých počítačů sedí doma studující, sledují prezentaci tutora a případně s ním i v reálném čase komunikují, jedná se o synchronní on-line kurz, pro který se v poslední době ujalo označení webinář.

bLEndEd LEarnInG

Blended learning je označení pro vzdělávání, které kombinuje prezenční a distanční formu. Jeho cílem je kompenzovat nevýhody čistě distančního nebo čistě prezenčního vzdělávání a z obojího využít to nejlepší.


Podle Listiny práv e-studujícího (eLearners bill of rights), která byla sestavena roku 2004, má studující právo:  na otevřený a rovný přístup ke vzdělávání  na precizní, kompletní a ověřitelné informace o studiu, aby si mohl vybrat vhodný studijní program  na poradenské služby v oblasti celoživotního vzdělávání  na rychlé, efektivní a příjemné jednání s administrativními pracovníky  na podporu kvalifikovaného a kompetentního pedagoga, který aktivně pracuje na svém dalším profesionálním rozvoji  na vhodné, dostupné a špičkové (nejmodernější) vzdělávací prostředí umožňující snadnou podporu studujících  na digitální portfolio pro snadné plánování a řízení vzdělávání, ale také jako přehled předchozího vzdělání a podklad pro kariérní postup  na vzdělávání zaměřené na vlastní reálné potřeby a zájmy studujícího, zohledňující jeho předchozí zkušenosti a současné problémy  na dostatek profesionálně zpracovaných a stimulujících zdrojů usnadňujících sebevzdělávání  na vzdělávání a nácvik dovedností v souladu s přesně vymezenými platnými standardy uznávanými profesní komunitou  na aktivní spoluúčast při tvorbě studijního plánu a výběru konkrétních vzdělávacích aktivit  na uznání a ocenění předchozího vzdělávání příslušným počtem kreditů v daném kreditním systému, nebo v systému kariérního postupu  na kvalifikovanou metodickou podporu a pomoc v úvodu studia  na individuálně zvolené, vyvážené a efektivní výukové strategie  na využití efektivních metod pro snadnou sebekontrolu  na spravedlivý a transparentní proces hodnocení  na efektivní zpětnou vazbu a korektní postup v případě stížností a problémů

příklady dobré praxe Tabulka č. 7: příklady dobré praxe využití tabletů a netbooků v distančním vzdělávání

TabLETy

nETbOOky

blended learning ve výuce jazyků

Modul Workshop v LMS Moodle

Příkladem mohou být jazykové kurzy Archimedes Language Academy, které jsou založeny na kombinaci různých forem výuky a také na principu co největšího obklopení studujícího cizím jazykem, který se učí. Úspěšně jsou zde využívány právě tablety, ale také chytré telefony. V průběhu kurzu je studující stavěn do těchto výukových situací:

V rámci on-line vzdělávání dospělých je vhodné zařazovat aktivity, které vycházejí z praxe studujících. Ideální je, pokud zpracované úkoly mohou být hned v praxi využity. Seminární práce bez praktického dopadu, které běžně zpracovávají studenti středních a vysokých škol, jsou pro dospělé účastníky kurzů obvykle utrpením.

1. Lekce 1 na 1 – nácvik konkrétních situací (zábavných i reálných), pohybové hry, zábavné aplikace, prostředí vybízejcí ke hře, komunikace s lektorem (i rodilým mluvčím) 2. Domácí příprava – dvojjazyčná audiokniha, ozvučené kartičky, diktátový přepis, poslech v relaxovaném stavu, přehledná gramatika, sledování pokroku 3. Podpora studenta během studia – jazykový audit, stanovení cílů, pravidelné telefonáty v cizím jazyce, příprava a nahrání textů dle studentových požadavků, průběžné vyhodnocování pokroku

Smysluplnou formou úkolu jsou případové studie s praktickým zaměřením a dopadem. Případovou studii je možné zpracovat na netbooku a nahrát do LMS Moodle, kde tutor připraví modul Workshop, který je ve verzích Moodle 2 už integrován mezi základními dostupnými moduly. Modul Workshop umožňuje vzájemné hodnocení prací studujícími. V zadání úkolu proto uvedeme, že vedle odevzdání vlastní případové studie musí každý studující napsat hodnocení ke dvěma dalším studiím. Studující se tak svými pracemi inspirují a učí se od sebe navzájem.

27

28


Víte, co je to MOOC? MOOC [čti muk] je fenomén poslední doby v oblasti otevřeného distančního vzdělávání. Jedná se o nabídku online kurzů poskytovaných renomovanými institucemi. Kurzy jsou otevřené v určených termínech najednou pro stovky a tisíce zájemců z celého světa.

Obr. č. 11: Vysvětlení zkratky MOOC

M O massive Je určený pro tisíce i statisíce studentů

on-line Využívá internet a technologie Web 2.0

O

open Je otevřený zájemcům o studium z celého světa

C

course Má charakter kurzu celoživotního vzdělávání

Zdroj: http://edtechreview.in/dictionary/, přeloženo a upraveno Kurz obvykle připraví erudovaný autor nebo tým autorů, kteří zpracují studijní texty, videotutoriály, animace a veškeré další zdroje. V průběhu kurzu jsou vedeny diskuse účastníků mnoha různými způsoby s využitím sociálních sítí. Účastníci řeší zadané úkoly a pokouší se o zvládnutí testů. Kurz obvykle vede celý tým lektorů, aby bylo možné zvládnout nápor velkého počtu studujících. Příprava a realizace MOOC je prestižní záležitostí. Velmi zajímavý je fakt, že ve většině těchto kurzů můžete studovat zdarma. Často platíte pouze pokud chcete obdržet certifikát o úspěšném absolvování kurzu. Nejznámější platformy, kde můžete kurz MOOC najít, jsou Coursera, edX a Udacity.

závěr V této kapitole jsme si představili e-learning v širším kontextu prezenčního i distančního vzdělávání a seznámili jsme se s celou škálou možných aktivit s využitím informačních technologií, které je možné v dalším vzdělávání uplatnit. Je třeba si uvědomit, že každá aktivita s využitím technologií má smysl pouze tehdy, pokud má nějakou přidanou hodnotu oproti výuce bez technologií. Nikdy nepoužíváme technologie „za každou cenu“.

doporučená dostupná literatura: EGER, L. Vzdělávání dospělých a ICT. Plzeň: NAVA, 2012, ISBN 978-80-7211-428-3. ROHLÍKOVÁ, L. VEJVODOVÁ, J. Vyučovací metody na vysoké škole. Praha: Grada, 2012. ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání. Praha: CSVŠ, 2000. ZOUNEK, J. SUDICKÝ, P. E-LEARNING, učení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2012, ISBN 978-80-7357-903-6. • ZOUNEK, J.; ŠEĎOVÁ, K. Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido, 2009. 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4.

• • • •

doporučené zdroje na internetu: • RŮŽIČKOVÁ, D. Rozvíjíme ICT gramotnost žáků. Metodická příručka. [online] Praha: NÚV. 2011. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: .


Otázky k opakování: • Co vše je třeba zvážit při přípravě prezenčního kurzu s využitím informačních a komunikačních technologií? • Uveďte příklady vhodných aktivit využití mobilních zařízení (tabletů a netbooků) v dalším vzdělávání prezenční formou. • Co vše je třeba zvážit při přípravě distančního vzdělávání s využitím informačních a komunikačních technologií? • Uveďte příklady vhodných aktivit využití mobilních zařízení (tabletů a netbooků) v dalším vzdělávání distanční formou.

29

30


VyTVářEní ELEkTrOnICkýCh MaTErIáLů prO pOdpOru Výuky Seznámíte se s: • pravidly tvorby elektronických materiálů pro podporu výuky v dalším vzdělávání, • dvěma typy komplexních elektronických materiálů pro podporu výuky v dalším vzdělávání – elektronická prezentace a on-line kurz.

budete schopni: • navrhnout strukturu a obsah vlastních elektronických materiálů pro podporu výuky.

získáte: • praktické tipy pro autorskou tvorbu v dalším vzdělávání. čas potřebný ke studiu kapitoly: 30 minut + rozšiřující studium, externí zdroje doporučené z internetu

Úvod Dnešní technologie i pokročilé dovednosti jejich uživatelů umožňují, aby jednotlivec nebo malý autorský tým vytvářel vlastní interaktivní multimediální materiál ve velmi profesionální podobě. Nicméně zpracovat metodicky pečlivě propracovaný a funkční zdroj, to není vůbec nic jednoduchého. V této kapitole proto přinášíme praktické tipy, jak při přípravě výukových materiálů postupovat. Zaměříme se na přípravu elektronické prezentace, která je dnes nejpoužívanějším digitálním materiálem pro podporu výuky v dalším vzdělávání – neobejde se bez ní takřka žádné školení. Dalším typem elektronického materiálu, který si představíme v této kapitole, je on-line kurz (studijní materiál pro distanční vzdělávání). Představíme si základní pravidla, jak on-line kurzy vytvářet a na co při jejich přípravě klást důraz.

Elektronická prezentace Vytvořit funkční elektronickou prezentaci není vůbec nic jednoduchého, i když k tomu máme skvělé technické zázemí ve formě různých pokročilých nástrojů pro prezentaci. Většina dnes používaných nástrojů pro prezentace rozděluje informace (nebo informační celky) do jednotlivých snímků, které jsou promítány posluchačům a dovysvětleny komentářem (Power Point, SmartNotebook, Prezi, Keynote). Stále častěji se ale objevují i jiné postupy, které klasické rozdělení do snímků nepoužívají, ale kladou větší důraz na využití multimédií, jako např. prezentace formou videonávodu v aplikacích Camtasia, Jinx, ScreenToVideo, Webinaria apod. Další možnou variantou jsou prezentace formou flashových videí (např. běžná videa nebo nástroje typu Videoscribe pro přístroje vybavené systémy iOS a Android). Originálním způsobem prezentace jsou myšlenkové mapy (MindManager, NovaMind, iMindMap apod.). Někteří přednášející svá vysvětlení kreslí při výkladu pomocí jednoduchých obrázků, ikon a jednoduchého heslovitého textu – tato kreslená vysvětlení je možné natočit a následně používat jako videonávod (např. khanacademy.org). Elektronické nástroje pro tvorbu kreslené prezentace jsou např. AutoDesk SketchbookPro, MyPaint, SmoothDraw, LectureScribe apod. Ne příliš často se také může studující setkat s prezentacemi ve formě myšlenkových map. V rámci výuky v dalším vzdělávání studující nejvíce ocení kombinaci různých postupů – doplnění klasických prezentací flashovými animacemi a mentálními mapami apod. Důležité je, aby byl pro prezentaci vždy zvolen takový způsob, který bude pro studující přehledný, jasný a nejlépe podpoří porozumění a zapamatování dílčí části učiva.


nejčastěji používané nástroje pro prezentaci Microsoft Office powerpoint Power Point se používá od roku 1987 (původně pod názvem Presenter) a od roku 2000 je součástí balíku kancelářských aplikací Microsoft Office. Nové verze Microsoft Power Point, které jsou používány od roku 2007, mají oproti starším verzím celou řadu výhod – velké množství funkcionalit, upravené grafické rozhraní, uživatelsky přívětivější prostředí, datově menší výsledné soubory prezentací. Nově je PowerPoint propojen s on-line službami MicrosoftOffice Webapps (součást on-line úložiště Microsoftu SkyDrive), které umožňují sdílení prezentací, spolupráci s dalšími uživateli na vytváření prezentace. Na SkyDrive uložené prezentace můžete dále sdílet, a to buď formou odkazu na prezentaci, nebo přímo vnořením prezentace do webové stránky pomocí prvku <iframe>.

apple keynote

Keynote je produkován společností Apple od roku 2003. Je hlavním konkurentem Power Pointu. Jeho předností je především uživatelská přívětivost a grafická úhlednost prezentací. Keynote je součástí balíku kancelářských aplikací iWork a je vyvíjen pro operační systém OS X a další zařízení. Funguje nejen na stolních počítačích Mac, ale v upravené verzi také na mobilních zařízeních iPad a iPhone.

Impress

Impress je přímou konkurencí MS PowerPoint a Apple Keynote s vlastní verzí grafického rozhraní (připomínajícím starší verze sady MS Office). Je to open source editor pro vytváření prezentací a je součástí balíku aplikací OpenOffice.org (pozn. od roku 2010 LibreOffice). Impress má omezený počet funkcionalit (animace, přechody snímků apod.) jako výše uvedené aplikace, ale pro vytváření prezentací je množství nástrojů dostačující.

Googleprezentace

GooglePrezentace jsou dnes spolu s ostatními aplikacemi (Dokument, Formulář, Tabulka) dostupné v rámci služby Disk Google a jsou v podstatě standardem pro on-line kancelářské aplikace. Vytváření jednotlivých prezentací a následné sdílení s dalšími uživateli (ať již formou odkazu nebo vnoření prezentace do webové stránky jako prvku <iframe>) je intuitivní a uživatelsky příjemné. Aplikaci není nutné instalovat, je zdarma a úprava dokumentů probíhá přímo ve webovém prohlížeči uživatele. Změny v obsahu prezentací se ihned automaticky ukládají. Nevýhodou aplikace GooglePrezentace je ovšem závislost na rychlosti a kvalitě internetového připojení.

prezi

Prezi nepoužívá střídající se snímky, ale pracuje na principu „zaostřování“ na obsah (tzv. Zooming User Interface). Prezentovaný obraz se postupně přibližuje a vzdaluje a vytvořené prezentace jsou vizuálně efektní a neobvyklé. Prezi je online službou, která je dostupná zdarma po registraci. Základní účet je omezen velikostí obsahu do 100 MB (a veškerý obsah je veřejný). Prezi.com má dva plány zakoupení služby (v dražší verzi je k dispozici offline editor). Pro učitele a studenty Prezi nabízí velmi výhodnou EDU licenci v rozsahu 0,5 GB prostoru a neomezeného počtu prezentací s omezeným přístupem. O EDU účet musíte požádat a trvá několik hodin (i dní), než přijde potvrzení a rozšíření služby. Fotografie do prezentace lze v Prezi vkládat pouze formou odkazu. Dalším problémem je diakritika, kdy české znaky nefungují správně ve většině připravených šablon.

SMarT notebook

V software SMART Notebook je možné vytvářet soubory .notebook, které obsahují snímky s grafickými prvky, texty, tabulkami, čarami, obrazci, animacemi a dalšími objekty. Jednotlivé objekty je možné v průběhu prezentace přesouvat

31

32


a měnit, což udržuje pozornost studujících. Zajímavé výukové možnosti poskytuje také digitální pero, kterým můžete na jednotlivé snímky prezentace dopisovat v průběhu výkladu poznámky. SMART Notebook je vhodný pro prezentace, při kterých chceme studující aktivizovat. V průběhu vyučovacího bloku můžeme studující zvát k tabuli, aby sami s objekty na jednotlivých snímcích pracovali. Pokud navíc mají studující SMART Notebook nainstalovaný na svých mobilních zařízeních, mohou nejprve všichni určitý úkol na daném snímku splnit každý na svém zařízení, a pak pozveme jednoho ze studujících k tabuli a provedeme kontrolu aktivity.

různé typy specifických úloh zaměřených na práci s objekty: Spojovací úlohy – na snímku je několik položek a úkolem je spojit dvě položky, které k sobě patří (obvykle položky spojujeme čárou digitálního pera). Příklad: Spojujeme data a popisy určitých historických událostí, početní příklady a správné výsledky, anglická slovíčka a jejich český překlad apod. přesouvací úlohy – úkolem je přesunout daný objekt do určité oblasti na snímku. Příklad: Slova, která jsou na snímku „poházená“, řadíme podle určitých kritérií, třídíme, jednotlivá slova přesouváme do vět, vybíráme slova, která nepatří mezi ostatní a přesouváme je stranou apod. dokreslovací úlohy – úkolem je s pomocí nástrojů typu pero, tužka, zvýrazňovač dokreslit objekty do připravených pozic nebo tvarů. Příklad: Na snímku jsou připravené osy a úkolem studujících je dokreslit graf, studující mohou zvýrazňovačem označit informace, které považují za nejdůležitější apod. dopisovací úlohy – tyto úlohy jsou podobné dokreslovacím úlohám s tím rozdílem, že objekty psané nástrojem typu „pero“ jsou textového charakteru. Příklad: Studující napíšou postup výpočtu u zadaného příkladu, dopíšou větu, souvětí, vlastní poznámku k prezentovanému učivu, vlastní nápad při brainstormingu apod. doplňovací úlohy – úkolem je rychlé doplnění krátkého textového nebo jednoduchého netextového tvaru do přesně daných pozic. Příklad: Do pravopisného cvičení přetahováním doplňujeme „i“ nebo „y“. Odkrývací úlohy – úkolem je vybrat správné řešení otázky zadané na snímku a odkrýt příslušný objekt, pod kterým je např. schovaná pozitivní zpětná vazba (správné řešení). Příklad: Pod obrázky rostlin nebo živočichů jsou ukryté jejich názvy. Studující nejprve příslušný název vysloví a pak obrázek odkryje pro kontrolu správnosti. hry – ve SMART Notebooku je možné snadno připravit i hry, které obvykle slouží k procvičování probraného učiva. Pro některé hry jsou přímo v software SMART Notebook připravené šablony. Příklad: Hra Riskuj (na úvodním snímku si hráči volí bodovou hodnotu otázek a kliknutím na body se dostanou na snímek s otázkou) atd. Soubory .notebook můžete otevřít v aplikaci Software SMART Notebook na počítačích s operačními systémy Windows, Mac nebo Linux. Soubor můžete exportovat v řadě formátů včetně HTML a PDF.

Vytváření prezentací na mobilních zařízeních Většina výše uvedených aplikací má svou verzi i pro mobilní zařízení (Office Mobile, mobilní verze iWork, Google Disk i SMART Notebook). Často se jedná o zjednodušenou podobu aplikace, kterou uživatelé znají z počítače. Vedle nich pak existuje velké možství dalších aplikací speciálně připravených pro tvorbu prezentací na mobilních zařízeních.


kingsoft Office Kingsoft Office je jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro vytváření prezentací na mobilních zařízeních. V současné verzi existuje Kingsoft Office ve dvou verzích (pro operační systémy Microsoft Windows a Android), zdarma s dostatečnou funkcionalitou (zejména vytváření nových, prohlížení a úprava již existujících prezentací) a v placené verzi Pro. Kingsoft Office (a tedy i aplikace Prezentace) ukládá dokumenty ve svém nativním formátu, současně je ale schopna číst i upravovat dokumenty ve formátu MS Office. Nabízí také několik možností synchronizací s on-line úložišti, jako jsou Dropbox, Box.net či GoogleDisk.

polaris Office Polaris Office je placenou aplikací pro vytváření prezentací a dalších dokumentů na mobilních zařízeních. Existuje ve verzi Android i pro iOS. Základní verze nabízí pouze základní funkci – prohlížení a úpravy již existujících dokumentů. Pro vytváření dokumentů si musíte zakoupit plnou verzi aplikace. Polaris Office ukládá dokumenty ve formátu MS Office, a to jak ve starších verzích Office (tedy .doc, .xls a .ppt), tak pro formát .xml (tedy .docx, xlsx a .pptx). Jestliže to vaše zařízení umožňuje, můžete z aplikace prezentaci přímo spouštět a promítat. Polaris Office je navíc integrován s online úložištěm dokumentů box.net, které pro dokumenty nabízí 5 GB prostoru zdarma. Další obdobnou aplikací jako je Polaris Office je DocumentToGo.

zásady pro tvorbu kvalitní prezentace Důležité je uvědomit si, že prezentace je doplňkovým materiálem přednášky. Má vyzdvihnout fakta a nejdůležitější informace. Proto by měla obsahovat jen hesla nebo velmi stručné věty – podrobný komentář k prezentaci podá přednášející ústně. Pro přípravu efektivní prezentace se osvědčuje následující struktura: • První snímek prezentace by měl obsahovat název a jména autorů prezentace. • Na začátku představíme obsah prezentace. Posluchačům sdělíme, co je čeká a „navnadíme“ je na nějakou zajímavost. • Dále pokračuje vlastní výklad týkající se tématu prezentace. Snímků by nemělo být příliš mnoho – na každý snímek posluchači potřebují min. 2 minuty (tj. pro dvacetiminutovou prezentaci připravte 10 snímků). • Nezapomeneme na důležité shrnutí, ve kterém ve zkratce upozorníme na stěžejní body prezentace. • Součástí závěrečných snímků je použitá a doporučená literatura a zdroje. • V úplném závěru je prostor pro poděkování posluchačům za pozornost a otevření diskuse. Zásadou číslo jedna při přípravě prezentace je především jednoduchost. Prezentace by měla obsahovat pouze přiměřené množství textu a účelných efektů tak, aby se nezvýraznilo nepodstatné na úkor podstatného. Nesmíme zapomínat, že na obrazovce počítače se prezentace často jeví jinak, než když ji promítneme na plátně při přednášce. Výrazná barevnost nebo velké množství použitých obrázků v pozadí textu působí rušivě. Schéma celé prezentace bychom měli sjednotit jak barevně (přechod na stránky s různými barvami narušuje pozornost posluchače), tak také z hlediska formátu textu (zarovnání, velikost, typ a barva písma bychom v průběhu prezentace neměli měnit). Míra informací v prezentaci závisí na typu použité prezentace. Jiný rozsah bude mít prezentace určená pouze pro výuku, jiný ta, která bude určena k domácí přípravě pro studující. Vždy bychom měli dobře zvážit množství informací, které se v prezentaci objeví. Je nutné mít na paměti, že souvislý text svádí studující k jeho podrobnému čtení a opisování a samotný výklad lektora jim může zcela uniknout. Heslovité pojmy jsou proto při výkladu nejvhodnější. Při tvorbě prezentace pro samostudium mohou být naopak hesla podrobněji komentována. Obsah prezentace po stránce informací je přednější než vzhled prezentace. Na zvýraznění textu je nejlépe použít tučné písmo nebo vhodnou barvu. Kurzíva je hůře čitelná a špatně zvolená barva nebo dokonce blikající text působí rušivě nebo je nečitelný.

33

34


Určit nejvhodnější velikost a typ písma v prezentacích je obtížné, ale velice důležité je, aby pro všechny studující byla prezentace bez problémů čitelná. Záleží na velikosti učebny, osvětlení, velikosti promítacího plátna a velké míře dalších faktorů. Obecně jsou nejlépe čitelné jednoduché bezpatkové druhy písma (Arial, Verdana apod.) o velikosti alespoň 28 bodů. Doporučená velikost písma: • Nadpis – 40 Pt. • Text – cca 32 Pt. • Grafy a tabulky – min. 20 Pt.

Obr. č. 12: Snímek prezentace s textem

Maximálně šest slov v názvu snímku Ne více než sedm řádků na výšku Ne více než šest slov na šířku Zdroj: Stöcklová (2009), upraveno

Obr. č. 13: Snímek prezentace s tabulkou

Snímek s tabulkou Ne více než sedm řádků tabulky na výšku

než čtyři

sloupce

tabulky

Zdroj: Stöcklová (2009), upraveno


Pro dobrou čitelnost je nesmírně důležitá také vhodná kombinace (kontrast) barvy písma a pozadí. Na bílém pozadí je třeba použít černé nebo tmavé písmo. Tato kombinace je asi nejlépe čitelná na promítacím plátně. Lze použít i bílé nebo světlé písmo (např. žluté), ale v tom případě je nutné použít tmavé pozadí. Tato kombinace dobře kontrastuje na monitorech či velkoplošných televizích. Pozor na použití červené barvy – agresivně upoutává pozornost a často evokuje pocit chyby, používejte ji uvážlivě. Světlejší barvy zaujmou náš zrak dříve než tmavé, ale pokud je jejich použití přehnané, mohou oči velmi unavit. Vhodné kombinace jsou: • tmavě modrá s bílým písmem, • fialová versus žlutá, • černá versus bílá nebo žlutá.

psychologie barev Tabulka č. 8: psychologie barev

žlutá

povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně

oranžová

je slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata, úrody

světle zelená

působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin

tmavozelená

uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje

tmavomodrá

klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání a smutku

světle modrá

působí přívětivě, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy

červená

vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, mocná, spojená s představami ohně, krve, nebezpečí, lásky, hluku

purpurová

působí důstojně, hrdě, vznešeně, povzbudivě, je spojená s představou spravedlnosti a majestátu

fialová světle fialová hnědá

neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná působí začarovaně, rozpolceně, slabošsky, je to barva magie, melancholie, opojení střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti

šedá

netečná, smutná, spojená s představou chudoby a pokory

bílá

neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty

černá

barva vzdorného protestu, zlého tajemství, nicoty, smrti Zdroj: onlio.com, upraveno

35

36


Většina aplikací umožňuje přechod na následující list prezentace nebo objekt kliknutím myši nebo klávesy (např. mezerníku). Kliknutím lze také spouštět jednotlivé animace (např. se postupně objevují písmena, slova, řádky nebo obrázky). Začínající autoři prezentací mají většinou tendenci snímek „rozkouskovat“, takže je nutné velice často překliknout na další objekt. Toto nastavení je sice efektní, ale nepraktické (pokud se musíme například rychle vrátit o stránku zpět). Navíc časté klikání zhoršuje soustředění přednášejícího na výklad. Animace objektů jsou také velkým lákadlem začátečníků. Někdy se dokonce zdá, že různorodostí a intenzitou animací chce přednášející posluchačům předvést, jak dokonale ovládá prezentační program. Pokud má být počítačová prezentace kvalitní didaktickou pomůckou, je třeba vynechat všechny efekty, které mohou působit rušivě. Animace využijeme spíše pro oživení přednášky jako krátkou pauzu či rozpýlení, případně pro významné zdůraznění nějaké informace. U obrázků, grafů nebo tabulek mějte na paměti, že rozlišení projektorů bývá 1024x768, což je mnohem méně než je běžné rozlišení počítačových monitorů. Obrázek, který na monitoru počítače vypadá pěkně, může na dataprojektoru úplně ztratit kontrast a barevnost. Mnohdy pak není na první pohled ani patrné, co na obrázku je. Zvuk je pro běžnou prezentaci spíše nevhodný. Týká-li se tématu, lze krátkou zvukovou ukázku použít, ale rozhodně by se neměla přehrávat automaticky nebo dokonce na pozadí. Připravenou prezentaci s hudební nebo filmovou vložkou si raději vyzkoušejte ještě na jiném počítači, zda nevykazuje nějaké technické problémy. Pokud chcete prezentaci doplnit grafy, je třeba vybrat správný graf, podle toho, co chcete posluchači sdělit.

Tabulka č. 9: nejobvyklejší typy grafů

Spojnicový graf volíme, pokud chceme upozornit na tendence a měnící se vztahy v čase. Nezapomeňte viditelně popsat osy a barevně zdůrazněte kritická místa.

Sloupcový graf použijte tehdy, jestliže chcete vyjádřit rozdíl, poměr nebo srovnání. Příliš mnoho sloupců je pro posluchače nepřehledné.


Výsečový graf použijte, chcete-li vyjádřit rozdělení celku na části. Legenda by měla být vždy napsána dostatečně velkým písmem.

Vyvarujte se nejčastějších chyb při tvorbě prezentace! Dobře odhadněte a vyzkoušejte dopředu časový plán přednášky, abyste stihli projít celou prezentaci. Nedávejte na jeden snímek příliš mnoho textu. Dávejte pozor na barevné schéma prezentace, aby písmo bylo čitelné. Nepoužívejte nekontrastní barvy. Nevkládejte do prezentace složité grafy bez popisků. Nestřídejte snímky příliš rychle. Nikdy nepředčítejte celý text na jednotlivých snímcích prezentace. Nepoužívejte v prezentacích nepřehledné a nečitelné náhledy webových stránek.

On-line kurz Poslední část této kapitoly věnujeme přípravě komplexního interaktivního a multimediálního materiálu ve formě on-line kurzu, který může být využit v distančním vzdělávání, ale také jako elektronická podpora prezenční výuky. Pro autorskou práci existuje celá řada autorských nástrojů a Learning Management systémů, z nichž v České republice je v současné době nejrozšířenější LMS Moodle. Pro autorskou práci v LMS Moodle je třeba mít založený kurz a roli učitel s možností editace a pak už stačí jen kliknout na tlačítko Zapnout režim úprav a začít tvořit. Pro LMS Moodle existuje velké množství různých aplikací, které optimalizují prohlížení na mobilních zařízeních, ale nelze doporučit materiály na tabletech nebo na netbooku přímo vytvářet. Spíše materiály vytváříme na notebooku nebo stolním PC a na mobilních zařízeních jen kontrolujeme, zda se bude studujícím vše korektně zobrazovat. V následujícím textu si představíme hlavní metodické zásady, které je třeba respektovat pro vytvoření kvalitních elektronických materiálů. Při přípravě struktury kurzu obsah učiva rozdělíme na krátké relativně uzavřené úseky – kapitoly a podkapitoly, pro které zvolíme výstižné názvy. Připravíme si tzv. strukturní schéma (diagram, mapu stránek), které nám poslouží jako grafické znázornění struktury textu. Pro jednotlivé kapitoly a podkapitoly je třeba promyslet, navrhnout a zpracovat následující prvky: • Slovo úvodem • Cíl • Časová náročnost • Metodické pokyny pro studující • Vstupní motivace – test, anketa, dotazník, zamyšlení

37

38


• Vlastní studijní materiály o Studijní obsah – základní a rozšiřující učivo (výběr, systemizace, forma zpracování) o Grafické schéma – strukturace, zvýraznění určitých částí, úprava na stránce, písmo, barvy, schémata, obrázky atd. o Interaktivní prvky integrované přímo v textu – řečnické a problémové otázky, zamyšlení, autokorektivní aktivity (zkuste si), zamyšlení, atd. o Multimediální komponenty – audio, video, animace • Procvičovací a kontrolní aktivity – cvičení, testy, úkoly, kontrolní otázky apod. • Shrnutí učiva • Přehled literatury a pramenů, rejstřík, glosář • Slovo závěrem V žádném kurzu by neměl chybět úvod, v jehož rámci přivítáme účastníky a seznámíme je s autory a tutory kurzu. Cíle formulujeme z pohledu studenta, v jeho činnosti, a tak, aby bylo patrné, které dovednosti a vědomosti si studiem osvojí a jaké úkoly a problémy bude po prostudování daného úseku studia schopen řešit. Časové nároky slouží především k orientaci studujících a jejich individuálnímu plánování studijního postupu. Pokud máme možnost, otestujeme při prvním spuštění kurzu, zda jsme potřebný čas k prostudování učiva a splnění úkolů odhadli dobře. Metodické pokyny pro studující zpracujeme formou studijního návodu. Stručně charakterizujeme způsob efektivního studia v systému a zařadíme poznámky a pokyny k jednotlivým kapitolám a úkolům. Předvídáme možné problémy a úskalí. V úvodu studia je vhodné vedle motivačních a sebereflektivních aktivit zařadit vstupní test, který by měl být dostatečně obsáhlý a náročný, aby dokázal postihnout různé úrovně znalostí jednotlivých studujících. Test by neměl obsahovat zbytečné chytáky ani umožnit tipování odpovědi. V ideálním případě zpracováváme pro kurz více úrovní obtížnosti a vstupní test napoví, která obtížnost je pro jednotlivé studenty nejvhodnější. Dobrý distanční text pro on-line kurz je třeba zpracovat jednoduchým jazykem s použitím krátkých vět a souvětí. Upřednostňujeme české výrazy, přejatá slova a zkratky důsledně definujeme. Je vhodné průběžně studující aktivizovat otázkami (kontrolními, řečnickými). Otázku lze použít i jako motivující nadpis kapitoly. V textu se často na studující obracíme, zařazujeme osobní poznámky, myšlenky, navozujeme pocit dialogu a osobního přístupu. Odborný text odlehčíme příklady, obrázky, fotografiemi, citáty, krátkými kontrolními a opakovacími aktivitami, otázkami k zamyšlení, zařazením multimédií, odkazů k primárním zdrojům na internetu, občas můžeme zařadit i humornou poznámku či postřeh. Velký význam má kvalitní grafické zpracování kurzu – rozložení textu na stránce (rozdělení textů do menších odstavců, zvýraznění určitých pasáží, grafickou podobu nadpisů kapitol a podkapitol…); písmo (velikost, druh písma, styl, řádkování, délka řádku, barvy …) a grafické prvky doplňující text (ikony, ilustrace, fotografie, tabulky, grafy, schémata, diagramy, mapky atd.) Hlavní myšlenky v textu zvýrazňujeme raději tučně nežli podtržením (podtržení v elektronickém materiálu evokuje hypertextový odkaz). Pro zvýraznění určitých částí textu využíváme také rámečků nebo podbarvení. Významnou součástí autorské práce v on-line kurzu je zpracování příkladů, zadání cvičení a úkolů (včetně vypracování jejich modelových řešení) a zadání otázek pro diskusi v kurzu. Ze strany studujících jsou velmi oblíbené autotesty a testy, které umožňují individuální kontrolu úspěšnosti studia. Testy obsahující pouze uzavřené otázky mohou být vyhodnocovány automaticky, test s otevřenými otázkami je kontrolován tutorem. Pamatujeme na to, že studující nejvíce ocení okamžitou nebo alespoň rychlou zpětnou vazbu – testy se tedy snažíme vyhodnocovat vždy co nejdříve. Závěrečné shrnutí látky je pro studující užitečnou pomůckou. Můžeme jej zpracovat v textové podobě, ale třeba také formou schématu. Doporučujeme zpracovávat komentovaný přehled literatury a zdrojů (ten studující ocení nejvíce). Zpracování rejstříku či glosáře je pro autora velmi časově náročné, studenti však tuto aktivitu velmi vítají, protože v průběhu studia se velmi často potýkají s terminologickými nejasnostmi. Na konci každého kurzu je potřeba pamatovat na závěrečné slovo, aby si studující byli zcela jisti, že materiál dále nikam nepokračuje.


Co vše přispívá ke spokojenosti studujících s on-line kurzem?

Motivační úvod, problémové otázky, otázky k zamyšlení, multimediální uvedení tématu (krátké video k zamyšlení, hudební ukázka, animace), pestrost aktivit, červená nit, funkčně zařazené multimediální komponenty v průběhu celého kurzu, rychlá zpětná vazba, povzbuzení, pochvaly, dosažitelnost cílů, osobní rozměr, individuální přístup, optimální tempo a náročnost, prožitek úspěchu, smysl učení, reálný kontext, využití informací a dovedností v praxi, aktivní práce s dostupnými zdroji, interaktivita studijních textů, činnostní pojetí praktických cvičení, evokace předchozích zkušeností, praktické úkoly, případové studie, různorodý přínos jednotlivých členů autorského týmu, přístup k problémům z mnoha stran, pestrost, mezipředmětové vztahy, skupinové úkoly, moderované diskusní fórum, tvorba sdílených textů, postupně doplňované on-line materiály (slovníky, wiki), průběžné zveřejňování práce studujících, vzájemné hodnocení studujících, kontrola výsledků studia, testování, slovní hodnocení studujících, prostor pro sebereflexi (co mi kurz přinesl, co jsem se naučil), evaluace kurzu ze strany studujících…

závěr V této kapitole jsme si představili celou řadu praktických tipů a metodických doporučení pro přípravu elektronických materiálů a zadání úkolů s využitím technologií v dalším vzdělávání. Obecně platí, že mobilní zařízení jsou vhodnější pro prohlížení a používání elektronických materiálů nežli pro jejich autorskou tvorbu, i když aplikace pro autorskou tvorbu přímo na mobilních zařízeních jsou také dostupné. při tvorbě veškerých elektronických materiálů se snažte o maximální přehlednost a grafickou čistotu, pestrost a zároveň funkčnost, multimedialitu a interaktivitu. hodně úspěchů!

doporučená dostupná literatura: • DVOŘÁKOVÁ, E. Tvorba textových opor pro distanční vzdělávání. Přednáška a ilustrativní příklady. Seminář pro autory distančních vzdělávacích opor. Praha: NCDiV, 2000. • EGER, L.: Jak tvořit distanční text. Plzeň: ZČU, 2000. • CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. • JÉZÉGOU, A. La formation à distance: Enjeux, perspectives et limites de l‘individualisation. Paris: L‘Harmattan, 1998. • KVĚTOŇ, K. (Ed.) Trendy v e-learningu. Elektronický sborník příspěvků z konference BELCOM’05, Praha: ČVUT, 2005. • LENTELL, H. The Importance of the Tutor in Open and Distance Learning. In Rethinking Learner Support In Distance Education, London: RoutledgeFalmer, 2003, p. 64-76. • MÍKA, J. ; PRŮCHA, J. Glosář distančního vzdělávání (DiV). Praha: NCDiV/CSVŠ, 2. doplněné vydání 2004, 32 s. • PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: <www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/itvv/edidak_etuto.pdf>. • PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. • PRŮCHA, J. Výukový hypertext v distančním vzdělávání. Praha: NCDiV, 2001. • ROHLÍKOVÁ, L. VEJVODOVÁ, J. Vyučovací metody na vysoké škole. Praha: Grada, 2012.

doporučené zdroje na internetu: • STöCKLOVÁ, Anna. Hlavní zásady přípravy elektronické prezentace k přednášce. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 [cit. 2014-07-18]. Dostupný z WWW: .

Otázky k opakování: • Jaké jsou zásady pro tvorbu kvalitní výukové prezentace v dalším vzdělávání? • Představte vhodnou strukturu on-line kurzu a hlavní metodické zásady pro jeho tvorbu.

39

40


ShrnuTí a záVěrEčné TIpy Seznámíte se s: • etickými standardy využití počítačů, • obecnými standardy pro vytváření elektronických vzdělávacích objektů.

budete schopni: • vysvětlit zásady, kterými je třeba se řídit při praktickém využívání mobilních zařízení v dalším vzdělávání.

získáte: • tipy na praktické aplikace vhodné pro celoživotní vzdělávání. čas potřebný ke studiu kapitoly: 15 minut + rozšiřující studium, externí zdroje doporučené z internetu

Úvod Na závěr tohoto metodického dokumentu se zamyslíme nad etickým rozměrem využívání počítačů v dalším vzdělávání a představíme si příklad standardu pro tvorbu elektronických vzdělávacích objektů (SCORM). Jako malý bonus je zde na závěr připraven přehled aplikací, které jsou vhodné pro využití v celoživotním vzdělávání a jsou dostupné na mobilních zařízeních.

Etické standardy užití počítačů Díky rozmachu internetu a informačních a komunikačních technologií je velmi snadné najít citlivé informace a zneužít je. Digitalizováním informací se také velmi zjednodušilo pirátské kopírování autorských děl. Největším problémem jsou samotní uživatelé informačních a komunikačních technologií. Většinou nevědomě, s pocitem, že stažením díla z internetu nedělají nic špatného, poškozují autory různých zákonem chráněných děl. Většina dnešních uživatelů, kteří takto překračují zákony, nemá žádné obecné povědomí o autorském zákonu a ani pocit, že se dopouštějí krádeže. Jsou přesvědčení, že na internetu je vše volně k dispozici. Také předchozí doba s heslem „kdo nekrade, okrádá rodinu“ dává uživatelům pocit, že jsou nepostihnutelní. Stahují hudbu, filmy, obrázky a doufají, že stažení bylo tak rychlé, že si toho nikdo ani nevšiml. Zapomínají však, že každý počítač má unikátní IP adresu. Pokud si někde na internetu stáhnete do domácího počítače film, server, ze kterého jste si film stáhli, může s přesností několika metrů určit, kde přesně se nacházíte. Nejhorší hrozbou v oblasti informačních a komunikačních technologií je však krádež vlastní identity. Zcizením emailu nebo účtu na některé sociální síti se útočník může za postiženého vydávat, a tím mu způsobit klidně i velké potíže. Další hrozbou je infikování počítače, kterým je útočník schopen cizí počítač ovládnout, procházet soubory, číst cizí poštu, zjistit přihlašovací údaje do internetového bankovnictví apod. Propracovaný systém útočníků i vývoj jednotlivých virů je zajímavým fenoménem moderní doby. Hackeři jsou kreativní, zametají své digitální stopy, a tak je jejich dopadení (pokud se vůbec podaří) vždy zdlouhavé a komplikované. Pokud se má etika ve využívání informačních a komunikačních technologií zlepšit, je potřeba upozorňovat veřejnost a ukázat, jak k internetu a počítačům přistupovat správně (legálně). Je potřeba začít u sebe, ukázat okolí, že firma může fungovat i s legálními programy a není dobré číst si e-maily kolegy, který se zapomněl odhlásit ze systému. Pro začátek se můžeme inspirovat příkladem emotivně formulovaných zásad vytvořených v Institutu pro počítačovou etiku (Brookings Institution) ve Washingtonu:


Desatero počítačové etiky 1. Nepoužiješ počítače, abys uškodil jinému člověku. 2. Nebudeš rušit jiné při práci s počítačem. 3. Nebudeš slídit v cizích počítačových souborech. 4. Nepoužiješ počítače, abys kradl. 5. Nepoužiješ počítače pro falešné svědectví. 6. Nezkopíruješ ani nepoužiješ programové vybavení v něčím vlastnictví, aniž bys za ně poskytl úhradu. 7. Nepoužiješ cizí počítačové prostředky bez zmocnění nebo řádné kompenzace. 8. Nepřivlastníš si výsledek cizí duševní činnosti. 9. Budeš mít na paměti společenské důsledky programu, který píšeš, nebo systému, který navrhuješ. 10. Budeš používat počítače pouze tak, aby bylo zajištěno uznání a respekt tvých bližních.

Standardy pro tvorbu vzdělávacích objektů Při tvorbě elektronických vzdělávacích objektů se ukázalo jako potřebné respektovat určité technické standardy, aby vytvořené materiály byly přenosné v rámci různých platforem. Jedním z nejznámějších takových standardů je SCORM, který se zaměřuje na webová prostředí jako na základní platformu pro distribuci vzdělávacího obsahu. Kromě něj bývají respektovány i další standardy: AICC, IMS, IEEE (hlavně v Evropě). Základní principy standardu SCORM poskytují inspirativní pohled na tvorbu elektronických materiálů. Pokuste se tyto principy při tvorbě vlastních vzdělávacích objektů reflektovat:

1. přístupnost (accessibility) Schopnost nalézt a zpřístupnit komponenty vzdělávání (vzdělávací objekty, kurzy, moduly apod.) ze vzdálených míst a dodat je na množství dalších lokací (tam, kde je např. internet).

2. přizpůsobivost (adaptability) Schopnost upravovat komponenty vzhledem k individuálním a organizačním potřebám.

3. dostupnost (affordability) Schopnost zvyšovat efektivitu a produktivitu vzdělávání snížením času a výdajů spojených s dodávkou vzdělávacích obsahů (cenově dostupné vzdělávání).

4. Trvalost (durability) Schopnost snášet technologický rozvoj a změny bez nutnosti drahého redesignu, rekonfigurace nebo opětovného programování.

5. Interoperabilita (Interoperalibity) Schopnost přebírat vzdělávací komponenty vyvinuté v různých oblastech a používat je opětovně i na jiných platformách (například interoperabilita mezi různými LMS).

6. znovupoužitelnost (reusability) Schopnost začlenit vzdělávací komponenty v jiných aplikacích a kontextech bez ztráty specifických vlastností.

41

42


doporučené aplikace pro další vzdělávání a celoživotní učení Jako malý bonus je tu pro vás nyní připravený přehled inspirativních aplikací, jejichž použití v celoživotním vzdělávání se přímo nabízí. Většina těchto aplikací funguje na všech nebo několika platformách, takže jsou to aplikace obecně dobře dostupné. Zvažte jejich využití ve vašem vlastním celoživotním učení i zařazení práce s těmito aplikacemi do kurzů dalšího vzdělávání, které vedete. Google Earth: Díky této aplikaci se můžete vydat na virtuální výlet kamkoliv na světě. Vyhledejte města, místa i lokální firmy, prohlédněte si budovy, fotografie i terén ve 3D. Aplikace je k dispozici pro Android, iOs i Windows. World atlas hd: World Atlas HD je aplikací vytvořenou speciálně pro iPad od populární společnosti National Geographic. Umožňuje vyhledání dané geografické oblasti a zjištění veškerých informací, které potřebujete. Obsahuje databáze sociálně-ekonomických informací o jednotlivých státech. Umožňuje uložení hledaných pozic a připsání vlastních poznámek. Goodreads: Tato sociální síť a katalog knih umožňuje označit knihy, které budete číst nebo právě čtete. Zároveň můžete požádat o doporučení jednotlivých knih od ostatních uživatelů. iTranslate: Nejpopulárnější překladač pro iPad přináší překlad slov, frází a dokonce i celých textů do více než 50 jazyků. Hlasy aplikace jsou vysoce kvalitní, můžete měnit rychlost a můžete si dokonce vybrat mezi dialekty. Zadejte nebo nadiktujte slova a fráze a aplikace vše přeloží do mnoha jazyků. MyScratchWork: Tato aplikace umožňuje prohlížet web a zároveň si psát poznámky. Poznámky je možné sychronizovat do cloudového úložiště, nebo odeslat mailem jako .pdf nebo jen prostý text. Poznámky se ukládají s odpovídajícími webovými stránkami. TEd: Oficiální aplikace TED představuje přednášky nejzajímavějších lidí světa: průkopníků ve vzdělávání, technologických mágů, rebelů medicíny, podnikatelských guru či hudebních legend. Každý týden přibývají další. khan academy: Vzdělávání na Khan Academy je přístupné komukoliv, kdo má zájem rozšiřovat své znalosti a učit se. Ke studiu není třeba žádného uživatelského účtu. V případě, že chcete sledovat svoje pokroky a mít zaznačeny všechny úspěšně či neúspěšně splněné lekce, je vhodnější se zaregistrovat a budete mít všechny své výsledky na očích. Khan Academy je dostupná také jako mobilní aplikace pro všechny používané platformy – iOS, Android i Windows. iTunes u: Aplikace iTunes U (University) umožnuje kompletní přístup k přednáškám od špičkových odborníků na rozličná témata z celého světa, a to zcela zadarmo. V poslední době iTunesU umožňuje všem uživatelům také vytvářet a sdílet vlastní kurzy. Wikipedia: Aplikace podporuje vyhledávání, doplňuje a navrhuje další termíny. Pojmy si můžete uložit do oblíbených, takže později je najdete okamžitě. V aplikaci najdete i výpis historie hledání, nechybí samozřejmě zobrazení fotek, animací, videí. Podobně fungují verze pro Android a iOS, vše je zcela zdarma a oficiální. The Elements: Tato krásná aplikace vám umožní zažít údiv a okouzlení nad základními stavebními kameny našeho vesmíru tak, jak jste je ještě nikdy neviděli. Jako první je tato aplikace opravdu vyvinutá od základu výhradně pro iPad a obsah aplikace výborně ukazuje možnosti tohoto zařízení. Evernote: Evernote je pomocník, který vám pomůže vzpomenout si na všechno napříč všemi zařízeními, které používáte. Udržte si pořádek, šetřte své myšlenky a zvyšte svou produktivitu. Evernote umožňuje pořizovat poznámky, fotit, vytvářet seznamy úkolů, skenovat vizitky, nahrávat hlasové upomínky – a to ať už jste doma, v práci nebo na cestách. dropbox: Cloudové úložiště s možností synchronizace do všech připojených zařízení a sdílení obsahu (fotografií, dokumentů, složek) různým uživatelům. Quizlet: Aplikace pro tvorbu flashcards – vhodné pro učení slovíček cizícho jazyka nebo definic a pojmů. Existuje v podobě webové platformy i aplikací pro různé typy mobilních zařízení. bitsboard: Aplikace pro tvorbu flashcards s obrázkem – umožňuje následně pojmy procvičovat v různých typech her. colarMIX: Aplikace pro hry s rozšířenou realitou – možno využít v dalším vzdělávání, např. v úvodu školení v rámci ledolamek. baiboard: Aplikace pro sdílenou práci uživatelů – jeden založí on-line prostor, do kterého mohou ostatní současně přispívat texty, obrázky, ikonami, soubory apod. Vhodné např. pro brainstorming studujících v dalším vzdělávání.


závěr Nové technologie bouřlivě mění tradiční vzdělávací prostředky, metody i strategie. Přinášejí mnoho pozitivního, ale také negativní efekty, se kterými je třeba bojovat. Mezi studujícími v dalším vzdělávání je třeba dnes a denně provádět osvětu a zvyšovat jejich informační gramotnost. V oblasti technologií je velmi těžké být stále „in“, protože každou chvíli se objeví novinky u nás i v zahraničí. Abyste udrželi krok, je vhodné sledovat webové stránky, které o technologických novinkách pojednávají nebo být členem pedagogických komunit, které diskutují a sdílejí zkušenosti s novými technologiemi. Kdo se pohybuje v oblasti informačních a komunikačních technologií delší dobu a sleduje průběžně aktuální trendy, uvědomí si, že občas je velmi těžké rozpoznat, zda se vyplatí investice do nákladné aplikace – zda ji za chvíli „nepřeválcuje nějaká jiná“. Problém nastává i při tvorbě vlastních elektronických materiálů, protože nikdy nevíte, zda pracně vytvořený materiál bude možné v moderních aplikacích za nějaký čas vůbec zobrazit. Částečně může pomoci, pokud své materiály vytváříte v autorském nástroji, který respektuje uznávané standardy.

doporučená dostupná literatura: • SKLENÁK, V. et al. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0.

doporučené zdroje na internetu: • ZLATUŠKA, J. Informace a etické standardy užití počítačů [online]. Praha, 1997. [cit. 2014-07-14]. Dostupné z WWW: . • KOPECKÝ, K. The Sharable Content Object Reference Model (SCORM). [online]. [cit. 2014-07-14]. Dostupné na WWW: .

Otázky k opakování: • Jaké etické problémy souvisejí s užíváním počítačů? • K čemu slouží standardy pro tvorbu vzdělávacích objektů? Uveďte příklad principů, na kterých mohou být tyto standardy založeny. • Uveďte příklady aplikací, které je možné využít na mobilních zařízeních v celoživotním učení.

43

44

SOuhrn

V tomto metodickém dokumentu je pozornost věnována především využití mobilních zařízení v dalším vzdělávání. V úvodní části dokumentu jsou představeny základní parametry, výhody a nevýhody tabletů a netobooků. Diskutován je význam využití těchto zařízení v dalším vzdělávání a bariéry, které jejich využití brání na straně lektorů nebo na straně vzdělávacích institucí. Druhá kapitola je věnována praktickým návodům a typům využití mobilních zařízení s ohledem na propojení se vzdělávacími cíli a dalšími vzdělávacími aktivitami v dalším vzdělávání. Třetí kapitola se zaměřuje na tvorbu výukového obsahu pro další vzdělávání s důrazem na využití aplikací vhodných pro tablety a netbooky. Podrobně jsou diskutována pravidla pro přípravu multimediální prezentace a tvorbu on-line kurzu pro distanční vzdělávání nebo elektronickou podporu výuky. V závěrečné kapitole jsou představeny etické standardy a standardy pro tvorbu elektronických vzdělávacích objektů. Jako bonus je zde zpracován stručný přehled neojoblíbenějších aplikací vhodných pro celoživotní učení.

45

LITEraTura BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX, 2011, ISBN 978-80-87480-00-7. BENEŠ, M. Andragogika. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2580-2. BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-216-5. BRDIČKA, B. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. [online] [cit. 2014-07-18]. Dostupné na WWW: . DVOŘÁKOVÁ, E. Tvorba textových opor pro distanční vzdělávání. Přednáška a ilustrativní příklady. Seminář pro autory distančních vzdělávacích opor. Praha: NCDiV, 2000. EGER, L. Jak tvořit distanční text. Plzeň: ZČU, 2000. EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň: ZČU v Plzni, 2005, ISBN 80-7043-398-1. EGER, L. Trendy e-learningu 2012. Media 4u Magazine. 2012, roč. 9, č. 1, s. 70-75, ISSN 1214-9187. EGER, L. Vzdělávání dospělých a ICT. Aktuální stav a predikace vývoje. Plzeň: NAVA, 2012, ISBN 978-80-7211-428-3. CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999. JÉZÉGOU, A. La formation à distance: Enjeux, perspectives et limites de l‘individualisation. Paris: L‘Harmattan, 1998. KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002, ISBN 80-7178-253-X. KOPECKÝ, K. The Sharable Content Object Reference Model (SCORM). [online]. [cit. 2014-07-14]. Dostupné na WWW: . KVĚTOŇ, K. Základy e-learningu. Praha: Vydavatelství ČVUT v Praze, leden 2004. Vlastním nákladem autora. KVĚTOŇ, K. (Ed.) Trendy v e-learningu. Elektronický sborník příspěvků z konference BELCOM’05, Praha: ČVUT, 2005. KUBÍKOVÁ, L. Acer-European Schoolnet Educational Netbook Pilot.[online] [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: LENTELL, H. The Importance of the Tutor in Open and Distance Learning. In Rethinking Learner Support In Distance Education, London: RoutledgeFalmer, 2003, p. 64-76. LOJDA, J., HANUŠOVÁ, H. Seminář pro tutory distančního vzdělávání. Praha: CSVŠ, 1999. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, ISBN 80-7315-039-5. MÍKA, J., PRŮCHA, J. Glosář distančního vzdělávání (DiV). Praha: NCDiV/CSVŠ, 2. doplněné vydání 2004, 32 s. PALÁN, Z. Základy andragogiky. Praha: UJAK, 2002. PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: <www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/itvv/edidak_etuto.pdf>. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-7178-772-8. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997, ISBN 80-7178-170-3. PRŮCHA, J. Výukový hypertext v distančním vzdělávání. Praha: NCDiV, 2001. ROHLÍKOVÁ, L., VEJVODOVÁ, J. Vyučovací metody na vysoké škole. Praha: Grada, 2012. RŮŽIČKOVÁ, D. Rozvíjíme ICT gramotnost žáků. Metodická příručka. [online] Praha: NÚV. 2011. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z WWW: . SKLENÁK, V. et al. Data, informace znalosti a Internet. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. STöCKLOVÁ, Hlavní zásady přípravy elektronické prezentace k přednášce. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 [cit. 2014-07-18]. Dostupný z WWW: . ŠIMONOVÁ, I., POULOVÁ, P., ŠABATOVÁ, M. et al. On contribution of modern technologies towards developing key competencies. Hradec Králové: UHK, 2009, ISBN 978-80-86771-38-0. Test netbooků: závěrečné srovnání. [online] [cit. 2014-07-18]. Dostupné na WWW: .

46

VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0. ZLÁMALOVÁ, H. Úvod do distančního vzdělávání. Praha: CSVŠ, 2000. ZLATUŠKA, J. Dostupné z WWW: < ZOUNEK, J.

[online]. Praha, 1997. [cit. 2014-07-14]. . Brno: MU v Brně, 2009, ISBN 978=80-210-5123-2.

ZOUNEK, J., SUDICKÝ, P. E-LEARNING, učení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2012, ISBN 978-80-7357-903-6. ZOUNEK, J., ŠEĎOVÁ, K. Učitelé a technologie ISBN 978-80-7315-187-4.

Poznámka: Všechny obrázky čerpané z internetu byly stažené dne 15. 7. 2014.

.

Publikace „Standardy využívání netbooků a tabletů při lektorování“ je určena zejména pro lektory v dalším vzdělávání a stručně orientuje čtenáře ve využívání tabletů a netbooků v dalším vzdělávání a celoživotním učení. Publikace je poslední ze sady čtyř metodických dokumentů, které poskytují lektorům dalšího vzdělávání informace a návody, jak správně využívat nejnovější ICT prostředky (interaktivní tabule, interaktivní výukový program, netbooky a tablety aj.) ve výuce. Předložená publikace se zaměřuje na využití mobilních zařízení v dalším vzdělávání, představuje základní parametry, výhody a nevýhody tabletů a netbooků a zabývá se využitím těchto zařízení v dalším vzdělávání. Teoretické informace jsou doplněny mnoha užitečnými příklady a náměty pro praktickou lektorskou činnost, publikace je rozšířena o odkazy na relevantní externí volně dostupné zdroje z internetu a různé aplikace, které jsou doporučeny k dalšímu studiu a podpoře a obohacení lektorské činnosti čtenářů. Autorka publikace PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D. Absolvovala v roce 1998 obor učitelství pro 2. stupeň ZŠ, aprobaci hudební výchova – francouzský jazyk na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a v roce 2005 doktorské studium v oboru pedagogika na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze. K jejím hlavním profesním zájmům patří e-learning, distanční vzdělávání, vysokoškolská pedagogika a celoživotní vzdělávání. Je zkušenou autorkou elektronických studijních materiálů a on-line kurzů – za autorskou práci v e-learningu získala i několik ocenění (Cena Národního centra distančního vzdělávání, Cena European University Information Systems CZ). Dlouhodobě se věnuje vzdělávání lektorů a učitelů různých typů škol v metodice využití moderních technologií ve výuce. V roce 2011 zprovoznila na Západočeské univerzitě v Plzni jednu z prvních učeben vybavených tablety v České republice.

9 788087 480328

STANDARDY VYUŽÍVÁNÍ NETBOOKŮ A TABLETŮ PŘI LEKTOROVÁNÍ. PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D

Recommend Documents