SRPEN 2014, ROČNÍK I. SLOVO NA ÚVOD Milí čtenáři! Do rukou se vám dostává první číslo Střížováku, občasníku o nás a pro nás. Bystrý pozorovatel se teď může zeptat, proč vychází první číslo už podruhé. Předcházející číslo můžeme nazvat jako nulté, nebo chcete-li zkušební. Vyzkoušeli jsme si, jestli jsme schopni takový zpravodaj vydat a chtěli jsme také vědět, zda o něj bude mezi vámi zájem. Podle ohlasů si myslíme, že ano a proto jsme zajistili registraci Střížováku u Ministerstva kultury a v rukou teď máte jeho první oficiální číslo. Budeme se snažit přinášet zajímavé informace, ohlédnutí za aktuálním životem v obci, pohledy do historie i pravidelné rubriky. Uvítáme vaše náměty i připomínky a také nabídky na spolupráci. Nejen nápady, jakým tématům bychom se měli věnovat, ale také příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu:
[email protected].
Odhodlání mít vliv na řešení věcí veřejných Bylo krátce před volbami do obecních zastupitelstev v roce 2010, do schránek dostali voliči v naší obci obálku s informacemi k nadcházejícím volbám včetně kandidátek, resp. kandidátky, protože druhé volby v pořadí byly ve Střížovicích jednobarevné. Seděli jsme už ani nevím kde, když jeden rozumbrada, říkejme mu třeba Pepík, povídá: „Je to hrozný, zase jenom jedna kandidátka. Vlastně ani nemá cenu chodit k volbám, mají to jisté….“ Byl v tom Pepíkově vyjádření velký kus pravdy, protože ani v komunálních volbách se nehraje na volební účast. A i kdyby byla účast minimální a pro jedinou kandidátku se vyslovil byť jen jediný právoplatný volič, byly by volby regulérní a kandidáti zvoleni. Preferenční hlasy jsou sice určitým vyjádřením vůle voličů, ale přímá volba starosty neexistuje a voliči si tak přímo starostu nevolí. To už je
na zvolených zastupitelích. O volby do obecních zastupitelstev je zejména v menších městech a obcích nebývalý zájem. Občané totiž chtějí mít vliv na to, kdo reprezentuje jejich obec nebo město. Zájem o volby ve Střížovicích ale postupně klesal. V roce 1994 přišlo k volbám přes 87 % voličů, o čtyři roky později přes 76 % a o další čtyři roky, tzn. v roce 2002 něco málo přes 74 %. Ve volbách v letech 2006 a 2010 byla sestavena pouze jedna kandidátka, což se projevilo i ve volební účasti, která byla kolem 54 %. Celá polovina voličů zřejmě uvažovala stejně jako náš Pepík a účast považovala za zbytečnou. „Máš pravdu“, odpověděl jsem před čtyřmi lety Pepíkovi, když hodnotil jednobarevné volby v naší obci. „Ale když se nenajde nikdo další, kdo by sestavil kandidátku, buďme rádi, že se těch sedm statečných vůbec najde, protože jinak by byla naše obec lidově řečeno v průšvihu.“ Nato konto se strhla lavina reakcí, jak nikdo nemá čas, má toho moc z
toho nebo jiného důvodu a nikdo se nemůže zapojit do řešení věcí veřejných. A tak se dostáváme do začarovaného kruhu. Každý z nás má, zjednodušeně řečeno, dvě možnosti jak ovlivnit dění věcí veřejných. Pasivní volební právo (volit) a aktivní volební právo (být volen). A když první selhává, protože není z koho vybírat, je třeba využít toho druhého práva - aktivně se zapojit a jít do voleb. Aktuální dění několika posledních měsíců přimělo skupinku lidí k tomu se zamyslet. Zjistili, že vlastně nemají moc informací o tom, jak to v obci chodí. Ne vždy je to tím, že by informace nebyly přístupné, ale jsou jako ten Pepík, který nemá čas pro jiné a jiné povinnosti. Proto se tahle skupinka lidí rozhodla kandidovat do komunálních voleb pod názvem Nezávislé sdružení kandidátů – Pro Střížovice. Kauza „Větrné elektrárny“ možná byla jedním z impulzů, ale mezi touto kauzou a odhodláním sestavit kandidátku není rovnítko. Tím nejdůležitějším motivem je zájem ovlivnit dění v obci, ve které žijeme a chceme, aby tady spokojeně vyrůstaly také naše děti a třeba i vnoučata. Sestavení kandidátky není ani namířeno proti současnému zastupitelstvu. A už vůbec ne jen proti elektrárnám. Ale pokud si to někdo myslí a chce rozdělit obec na dva tábory, uškodí nakonec nám všem. V příštím čísle Střížováku, který vyjde v září, bychom chtěli představit složení kandidátky tohoto nezávislého sdružení. Autor: Petr Kovář
Stránka 1|4
OHLÉDNUTÍ Hurá prázdniny Děti se konečně dočkaly. V sobotu 28.června domů přinesly vysvědčení a začaly jim tolik očekávané prázdniny. K tomu důležitému
školnímu vysvědčení střížovickým dětem přibylo hned den nato i vysvědčení prázdninové, které si odnesly z akce "Hurá prázdniny". Podobné akce se dosud konaly pouze na fotbalovém hřišti, kde to tentokrát nevyšlo a tak organizátoři zvolili náhradní řešení - hřiště pod obecním úřadem. Mezi účastníky byly viděti děti z okolních obcí a díky prázdninovým obyvatelům Střížovic, kteří tráví začátek července u svých prarodičů se počet dětí rozrostl skoro na čtyři desítky. Malí bojovníci prošli celkem dvanácti stanovišti, na kterých plnili různé úkoly a dostávali hodnocení
od patronů jednotlivých disciplín. Čekal je například slalom na koloběžce nebo odrážedle, běh přes
pneumatiky, házení míčkem na cíl, shazování plechovek míčkem, šipky, hod požární hadicí na cíl nebo tolik oblíbená džberovka - takový malý improvizovaný požární útok. Odměna v podobě sladkostí a špekáčků čekala na každého. Starší děti si "buřta" opekly samy, mladším pomohly maminky nebo babičky. Zážitkem bylo také malování na obličej, za které děkujeme dvěma šikovným slečnám z Netunic. Program oživili také dobrovolní hasiči ze Střížovic. Nejenže se podíleli na zajištění disciplín a předvedli dětem likvidaci požáru, navíc zájemce povozili v hasičském autě. Kromě místních hasičů patří poděkování také organizátorům, patronům, sponzorům i panu
starostovi a paní hostinské. Akce se povedla nejen díky těmto lidem a tomu, že byla vyřízena objednávka na pěkné počasí, ale hlavně díky dětem, které šly do soutěží s nadšením a s radostí. Sobotní odpoledne si užili ale i rodiče a prarodiče, kteří děti na hřiště doprovodili. Mnohým se nechtělo domů a tak na obecním hřišti poseděli do pozdního odpoledne. To, že se akce líbila, je pro pořadatele velkým zadostiučiněním a tak už jeho členové přemýšlejí o další akci, která se bude konat na konci prázdnin.
AKTUALITY Obecní volby Ve dnech 10. a 11. 10. 2014 proběhnou v České republice volby do obecních zastupitelstev měst a obcí, tzv. komunální volby. Volby proběhnou samozřejmě i v naší obci. Počet zastupitelů pro další volební období byl stanoven na 7 a kandidátní listiny je nutné podat do 16. hodin dne 5. srpna 2014 na Městský úřad v Blovicích. V příštím čísle Střížováku bychom vám chtěli představit kandidáty nezávislého sdružení.
Myši na koupališti Letošní léto zeje naše koupaliště prázdnotou. Důvodem tentokrát není ani tak špatná kvalita vody, jako obrovský výskyt myší. Na začátku června, kdy bylo naše koupaliště po každoročním čištění opět napuštěno, se ve vodě objevilo kolem čtyřiceti myší. Hasiči, kteří myši vylovili, přidávali do vody opakovaně desinfekci, ale ani ta nežádoucí návštěvníky neodradila – objevují se stále, nejčastěji po dešti. Doposud jich bylo vyloveno více jak sto. Myš je dobrý plavec, bez příčiny by se neutopila. Jde tedy o záhadu, která zřejmě nemá dle místních záznamů obdoby. Kdo ví? Možná za to může předcházející sucho, kdy se myši stáhli do písčitého podloží zasypané části koupaliště, kterým se mohou bez námahy pohybovat (na rozdíl od ztvrdlé hlíny) a odtud je pak silnější déšť může snadno vyplavit…
Autor: Petr Kovář
Stránka 2|4
KULTURA A SPORT V REGIONU 5. 4. 2014 – 28. 10. 2014 – Prohlídky s tajemnou postavou Radoušem zámek Kozel Šťáhlavy Užijte si netradiční prohlídky hradů a zámků s nádechem tajemna! 22. – 24. 8. 2014 – Nebílovské divadelní léto – večerní představení na nádvoří zámku v Nebílovech - 22. 8. 2014 od 20:00 – Filumena Marturano /S.Skopal, S.Stašová/ - 23. 8. 2014 od 19:00 – Zdravý nemocný /K.Roden/ - 24. 8. 2014 od 20:00 – Opačné pohlaví /J.Krausová, B.Klepl/ Vstupenky v předprodeji v pokladně zámku. 23. 8. 2014 od 11:00 do 18:00 – Radyně na laně – Hrad Radyně Netradiční outdoorové soutěže, ve kterých budou moci prověřit svoje síly jak velcí, tak malí návštěvníci akce na středověkém hradu uprostřed lesů. 31. 8. 2014 – Vícovské pověsti – kostel sv. Ambrože Vícov Zábavné odpoledne pro děti i dospělé (od 15:00) 6. - 7. 9. 2014 – Blovická pouť – náměstí Blovice Pouťové atrakce na blovickém náměstí. 13. 9. 2014 – Cyklisticky za zážitky – TJ Sokol Spálené Poříčí - orientační závod cyklistických týmů křížem krážem Spálenopoříčskem. Nutná přihláška předem. Registrace od 9:00, závod odstartován v 10:00 20. 9. 2014 od 13:00 do 18:00 – Radoušovy hry na hradu Radyni 9. ročník zábavného odpoledne širokou veřejnost pořádá město Starý Plzenec ve spolupráci s Občanským sdružením Hůrka a Radaně 20. 9. 2014 – Zámek Nebílovy – ochutnávka vín od vinařů z Velkých Pavlovic za doprovodu cimbálové muziky
AKCE PRO DĚTI 6. 9. 2014 start od 14:00 do 15:00 – Cesta do pohádky – dětské hřiště ve Střížovicích - děti projdou trasu plnou pohádkových postav a cestou budou plnit různé zábavné úkoly
ZAJÍMAVOST Z REGIONU Vykoupejte se v novém biotopu v Blovicích Přírodní koupací biotop Blovice se skládá z dvou jezírek s kořenovými čističkami. Součástí je i vrt, který jezírka zásobuje vodou. V koupališti je voda upravována biologicky s využitím samočištění přírodních vod.
Součástí areálu jsou šatny, převlékárny, hygienické zázemí a občerstvení. Pro děti zde bylo vybudováno i dětské hřiště a pro příznivce sportu je k dispozici hřiště na plážový volejbal. Areál najde své uplatnění i v zimě, kdy budou ledové plochy využívány pro bruslení. Samotné koupaliště se nachází u cesty, vedoucí k rekreační oblasti Kamensko. Každý návštěvník se sem pohodlně dostane pěšky, z náměstí je to jen 500 metrů.
Pranostiky na srpen Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Moc hub srpnových – moc vánic sněhových. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Stránka 3|4
SOUTĚŽ PRO DĚTI
ZAJÍMAVOST ZE SVĚTA Hlodavci ve světě V návaznosti na situaci na našem koupališti jsme pro zajímavost připravili tento příspěvek ze světa hlodavců. V severním Norsku jsou často viděny celé kolonie lumíků (hlodavci příbuzní našim hrabošům) jak se vrhají z útesů do moře. Lidé si dlouho kladli otázku, co je vede k takovému údajně „sebevražednému“ kroku. Přírodovědný výzkum dnes již dokázal, že vysvětlení je prosté:
Prosba o zapůjčení starých fotografií Jak se ve Střížovicích žilo dříve a jak to tady vypadalo před dvaceti, padesáti a více lety, to si dnes pamatují už jen někteří starousedlíci. Ti mladší a ti, kteří se do Střížovice přistěhovali až později, jsou odkázáni na jejich vyprávění nebo na dobové fotografie. Rádi bychom tedy požádali majitele takových starých fotografií, pohlednic, map, textů či jiných historických materiálů ze Střížovice či blízkého okolí, které dokumentují historický vývoj obce, o jejich laskavé zapůjčení. Vítány jsou nejen dobové fotografie krajiny, domů apod., ale i fotografie z různých společenských či sportovních akcí, které přibližují život našich předků a také staré pohlednice. Zároveň budeme velmi rádi za jakékoli bližší informace o tom, co která fotografie
znázorňuje nebo z jaké doby pochází. Dokumenty si ofotíme a v pořádku a rychle vrátíme. Daniela Hajšmanová, tel.: 724 215 721
Lumíci žijí vysoko ve skandinávských horách a normálně mají jen několik vrhů ročně. Pokud však trvají dobré životní podmínky po dobu 2 -3 roků, dochází k velkému přemnožení (populační explozi) lumíků. V krátkém čase tak dojde k vyčerpání potravních zdrojů a nastává migrace za potravou. Tisíce jedinců putuje ze svahů do nižších poloh a někteří dosáhnou i mořského pobřeží. Cestou přeplavou řeky, překonají vysoké zdi a jiné překážky, přičemž mnoho z nich již zde hyne vyčerpáním. Ti, kteří dorazí až k moři, mají snahu tuto vodní plochu přeplavat a hledat potravu dále. Hynou tak přímo ve vodě, kde se vyčerpáním utopí.
Střížovák - vydává Občanské sdružení Střížovice pro život, Střížovice 150, IČ: 02484226, e-mail:
[email protected]. Povoleno MK ČR E 21690. Vychází 4x ročně. Připravili: Ing. Daniela Hajšmanová, Ing. Radek Matoušek
Stránka 4|4
Z historie obce a blízkého okolí
Staré vodní zdroje
Studánky, potůčky a rybníky zapsané v kronice do roku 1960
V této vyjímeènì dlouhé historické èásti, se pokusím ètenáøi pøedstavit dùle¾itì vodní zdroje zapsané v kronice do roku 1960. Rozsah je tentokrát o nìco del¹í, jeliko¾ jsem nechtìl ètenáøe ochudit o rùzné zajímavé drobnosti èi veselou historku s ¾ábami. Ani rozdìlení na nìkolik èástí mi nepøi¹lo vhodné, proto¾e na záøí a dal¹í období u¾ máme v plánu jiná témata; mohl bych se tak k vodì vrátit a¾ za dlouhou dobu. Nehledì na to, ¾e rybníky, potùèky a studánky spolu souvisí a chybìla by tomu jistá kontinuita. Tentokrát tedy vychází historická èást jako samostatná pøíloha, jen¾ snad bude nìkomu dobrým poètením právì u nìjaké té vody. (Archaický styl lidového vyjadøování jsem se na mnoha místech sna¾il zachovat, aby ètenáø nebyl o nic ochuzen.)
Voda je základ pro ¾ivot. To je nejspí¹ ka¾dému jasné odedávna. Mù¾eme se ale domnívat, ¾e v minulosti to bylo lidem pøece jen jasnìj¹í ne¾ dnes. Pro vodu toti¾ museli ujít za celý svùj ¾ivot mnoho kilometrù: vodu, kterou potøebovali pro svoji potøebu, ale také pro dobytek, museli pracnì nosit nebo { ti zámo¾nìj¹í { vozit; dobytek byl na pastvu v¾dy hnán kolem nìjakého vhodného zdroje vody, kde se mohl napít; v okolí rybníka bylo v létì vidìt mladíka, co pásl husy; sedlák v parném létì chladil uøícené konì v koòské jámì uprostøed rybníka, nebo jen projí¾dìl s povozem, aby døevìné spoje voda opìt zatáhla; v zimnì se pak led z rybníkù nosil do hostince k ©enkýøom, kde nìkolik mìsícù pomálu tál a odtékal zpìt do rybníèku pod hospodou. Jistì by se na¹lo i mnoho dal¹ích èinností, které s vodou souvisely.
V tomto letním vydání to tedy bude o vodì. Snad se mi povede napsat o vodì v na¹í vsi dùstojnì, jak by si voda zaslou¾ila. Úkol to není snadný, nebo» krátké zápisky o vodì jsou roztrou¹ené po celé kronice. Mým úkolem tedy bude, sestavit ètenáøi z tìchto men¹ích èi vìt¹ích kouskù jakýsi obraz z doby, kdy mnozí chodívali pro vodu do spoleèné studny. Zaèneme tím co se v kronice pí¹e o studánkách:
Studna u Øezníkojc
Hojnì vyu¾ívaná studna stála u Øezníkojc { naproti èp. 70, kam prý v roce 1900 chodili pro vodu z patnácti chalup. Po první svìtové válce si pak mnozí { nejprve sedláci a pozdìji i domkaøi { poèali zøizovat vlastní studnì, a tak v roce 1935, kdy u¾ ji mìli témìø v ka¾dém èísle, chodily ke studánce jen asi dvì rodiny. Tato studna mìla vodu pouze vrchní, a tudí¾ v zimì zamrzala. { Zøejmì musela být velmi stará, proto¾e ji mnozí pamìtníci tenkrát znali je¹tì i z vyprávìní jejich prapøedkù, kdy prý les sahal a¾ do míst ke studánce, a kdy do ní chodili pít vlci. Voda se v této studánce v¾dy nabírala hákem a okolí studánky prý bývalo odjak¾iva znaènì zneèistìné od toho, jak ka¾dý vyplachoval svoje vìdro nebo konev. (V roce 1962 studnu koupili Trepkojc z èp. 85, v jejich¾ zahradì se nyní nachází. Tehdej¹í studánku pamatují je¹tì i mnozí souèasní pamìtníci.)
Studánka na Vole¹ce
Zajímavá studánka bývala na Vole¹ce, na Petrojc louce. (Dnes jsou v tom místì u høi¹tì nové parcely.) Je to studánka, která nikdy nezamrzala a také nikdy nevysychala. Václav Matou¹ek v roce 1950 v kronice pí¹e: þKdyby se tato studánka vyèistila a upravila, dala by po celý rok mnoho vody.ÿ V roce 1976 bylo jeho pøání vysly¹eno a dru¾stvo skuteènì studánku upravilo a vozila se pak
z ní v dobì sucha voda do kravína na Sala¹. (Také tuto studánku je¹tì mnozí pamatují, jak se k ní jezdívalo pro vodu v dobì sucha, nebo jak zásobila vodou kabiny na høi¹ti.)
Studánka v Èerném lese
Dal¹í taková studánka bývala v Èerném lese, ta { jak pí¹e kronikáø { svoji dobrou vodu u¾ mnohému lesnímu pracovníku poskytla. Kromì ní bývaly v Èerném lese ale také je¹tì dvì dal¹í { blízko sebe { které byly po celý rok plné a¾ z nich voda vytékala. Obì ji¾ ale postupnì vyschly, pí¹e kronikáø v roce 1950. Nejprve bývaly plné jen za mokrého léta, a od takového roku 1920 v nich u¾ voda témìø není. Je to prý tím, ¾e se zde po druhé válce v èásti obce pod høi¹tìm, vykopala celá øada studní a prameny z onìch studánek se tím podchytily. V tìchto místech v lese se øíkalo u Studánek a katastr je to ji¾ netunický.
Studánka v Hadnicích
Zvlá¹tì velkého významu mìla studánka v Hadnicích, do které se jezdilo pro vodu v dobì sucha. Toti¾, aè na¹e obec le¾í na vrstvách na vodu bohatých, v létì vysychají v hoøej¹í èásti obce studnì; rolníci tak byli nuceni pro vodu jezdit, nejèastìji právì do Hadnic. Zde se toti¾ nacházela studánka, která nikdy nevysychala, nebo» její pramen byl pùvodu spodního, tak¾e sucho na nìj nemìlo vliv; lze se domnívat, ¾e voda se sem táhla spodními vrstvami z rybníka i z Obecního lesa. Zaènìme ale od zaèátku { od nejstar¹ích záznamù, které se nám dochovaly. Podle vyprávìní tehdej¹ích pamìtníkù { ©tolcparta, Vydry, dìdy Souèkojc {, (je¹tì v dobì pøed druhou válkou) bývala v místì studánky moèidla, kde se máèel len a konopí. Václav Vydra také vyprávìl, ¾e v roce 1894, kdy¾ studánku obnovoval, pøi¹el
Z historie obce a blízkého okolí pøi kopání na døevìné potrubí, které vedlo smìrem do vsi. Pøitom ©ùdlojc èp.1, kdy¾ stavìli nový srub v roce 1920, pøi¹li pøi kopání základù na to samé døevìné potrubí, které mìlo smìr od Hadnic na dolej¹í rybník. Pravdìpodobnì to bylo potrubí, které vedlo z Hadnic do dolej¹ího rybníka, kde stávala ka¹na, kterou ono potrubí z Hadnic plnilo vodou. Stará Uzlová øíkávala, ¾e jako ¹estileté malé dìvèe tu ka¹nu pamatovala a potom, ¾e ji¾ ka¹na za¹la. Bylo to po velké povodni, která ka¹nu smetla a zanesla, naèe¾ se ji¾ neobnovila. { V únoru roku 1930, kdy¾ nezamìstnaní ho¹i èistili dolej¹í rybník na návsi, pøi¹li pøi vyvá¾ení bahna uprostøed na studnu, do které ony roury, jako u ©ùdlù èp.1 a v Hadnicích, vedly. V dobì kdy byla na návsi ka¹na, vedl tamtudy jen potok a pøes nìj døevìná lávka a vedle plac, na kterém ona ka¹na { jak øíkali staøí neb studna { stála. A a¾ poté v ¹edesátých letech devatenáctého století udìlali na návsi rybník, snad kvùli stále èastìj¹ím po¾árùm. { O tom, ¾e se zde takové potrubí pou¾ívalo svìdèí také nález starého døevìného potrubí v Netunicích v roce 1934, který je v kronice také zaznamenán. Ale zpìt ke studánce v Hadnicích. V devatenáctém století prý bývala v tìchto místech velká kalu¾ roz¹lapaná dobytkem; dobytek zde pásali pastýøi po sklizni po otavách. Uprostøed bývala studánka, ale toho èasu ji¾ zane¹ená, tak¾e se voda rozlévala kolem a tvoøila nevzhlednou lou¾i. Místu na nìm¾ studánka stojí se øíkalo odjak¾iva Hadnice, aè nìkdo také øíkal þHatniceÿ; ve starých spisech ze 16. a 17. století se ale v¹ude uvádí Hadnice. Slovo Hadnice jest odvozeno od slova had. Starý Vydra tehdy øíkával, ¾e dìdeèek Pískojc mu øíkával, ¾e tomu zas jeho dìda povídal, ¾e za starých èasù byly Hadnice pokryty lesy, a ¾e i studánka u Øezníkojc byla je¹tì v lese, kde bývalo velké mno¾ství hadù,
Staré vodní zdroje proto se tam øíká v Hadnicích. V roce 1894 tuto zane¹enou studánku prokopal, vyèistil a pìknì vytarasil Václav Vydra z èp. 83. Studánka pak slou¾ila v¹em lidem, kteøí vodu nemìli a byla lidem velice u¾iteèná. V létech 1937 byla tato studánka opìt upravena. Obec jí nechala vyzkru¾it, pøièem¾ i pumpa k ní byla zøízena, aby se voda nemusela nabírat ¹loufem; v¹e udìlal jako obecní práci Josef Foøt { zedník v nájmu èp. 97. Pumpa se nicménì po èase rozbila, naèe¾ si ji majitel { který ji tam propùjèil { odvezl, a tak se po èase voda nabírala zase jen ¹loufem.
Druhá studánka v Hadnicích
Jakmile po druhé válce pøi¹lo nìkolik suchých let za sebou, muselo pro vodu mnoho rolníkù z hoøej¹í èásti obce jezdit s povozem, a tehdy u¾ studánka nestaèila; jednak musel v¾dy jeden po druhém, hlavnì se v¹ak muselo èekat, ne¾ se voda znovu natáhne. Tak se obèané usnesli, ¾e si vedle vykopají je¹tì jednu studnu, aby kdy¾ jich pøijede víc, nemuseli èekat jeden na druhého. Skuteènì po senách 18. èervna 1950 se dali do práce a studnu vykopali a tu pùvodní øádnì vyèistili. Do novì vykopané svedli vodu ze staré, tak¾e jsou { v roce 1950 { obì plné a rolníci v dobì sucha se u¾ dobøe porovnají. Stará studna je 2 m hluboká a novì vykopaná 1 m, ale má ¹ir¹í skru¾e. Zároveò si tam rolníci vyspravili cestu, která byla ve ¹patném stavu. { Na nové studni a na ve¹keré úpravì pracovala suchem posti¾ená èísla: Pytlíkojc èp. 18, Pytlíkojc èp. 20, Chalupojc èp. 21, Luòákojc èp. 22, Cacánojc èp. 25, Kosnarojc èp. 20, Vondrá¹ojc èp. 27, Budkojc èp. 23, Marijièkojc èp. 77, ©afáøojc èp. 31, Koláøojc èp. 15, Kameníkojc èp. 17, Brunátojc èp. 30.
Zastavování Hadnic
V roce 1953 se zaèalo se zastavováním Hadnic. Na pozemcích vyrostly první dvì chaty. Tu
první si postavil Jaroslav Rudert z Plznì a druhou hned nad ním Václav Kule z èp. 101. Tak se zaèaly pomálu Hadnice mìnit. Studánky v¹ak stály je¹tì dlouho za vsí za posledním stavením èp. 125 kousek od dvou topolù a vedla k nim pøíjezdová cesta. Teprve a¾ novou vlnou parcelací v dobì, kterou i já dobøe pamatuji, se tyto studánky ji¾ zcela ztratily v zástavbì. A letos u¾ byla prodána i ona cesta, která u¾ stejnì dávno neslou¾ila svému pùvodnímu úèelu, pro který byla kdysi zøízena a opravena.
Ole¹enský potok
Potùèku na na¹em katastru nemáme mnoho, jeden byl odjak¾iva v obecním lese na Èamachnì a tekl v¾dy do rybníka na drahách a dále pod Chlum. Pod Chlumem je pak pøítok z Jizárek, který je zde také odnepamìti. Pøítok z Jizárek v létì zcela vysychá, a za vydatných de¹»ù naopak nestaèí nápor vody odvádìt, a to i pøesto, ¾e potok z Jizárek má jen krátký tok a nemá ¾ádný velký spád. Zatopena od nìho ve vsi v¾dy bývala silnice pøed Kulojc a¾ k Tesaøojc èp. 36 a také silnice u Hráchojc a Fremrojc èp. 75 (cesta ke Chlumu). Ole¹enský potok spolu s pøítokem z Jizárek tekl v minulosti do Chouzov lukami. A¾ roce 1959 byl potok sveden a jeho tok upraven podél cesty; døívìj¹í tok se postupnì zavezl. Tímto svodem potoka prý dru¾stevníci zdej¹í louky velice zhodnotili.
Voda z Prutic a Vole¹ky
V dobì velké vody vzniká potok z Jizárek, z Prutic a dále pak od Chalupojc Vole¹ky pøes obecní louky. Døíve, kdy¾ nebyla funkèní strouha, která by vodu odvedla, ¹la voda pøes zahradu Ondøeje Køehlíka èp. 94, pak pøes ulici potrubím do zahrady Jakuba ©peliny èp. 92 a pøes dvorek Josefa ©ilhánka, co¾ vyvolávalo hádky a soudy, nebo» tato voda ©pelinovi v¾dy velice ¹kodila. Pøi jedné ze dvou vìt¹ích povodních v roce 1954 byly ¹kody tak velké,
Z historie obce a blízkého okolí ¾e do¹lo na vybudování strouhy. V¹e je zapsáno v kronice takto: Nejvìt¹í nesnáz na¹í obci dìlá voda z Jizárek a Prutic. Odtud se voda valí do na¹í obce nìkolika proudy a na to doplácí èp., která jsou ní¾e polo¾ená v na¹em konci obce: je to èp. 92, na druhé stranì èp. 78 a v ulici Hráchojc èp. 48. U ©pelinù èp. 92 mají plnou zahradu vody a jeliko¾ ©ilhánek má mít pøes dvùr potok a on tam ¾ádný nemá a je¹tì postaví hradbu, tak se voda zadr¾uje, co¾ zpùsobuje sousedu ©pelinovi znaèné ¹kody, a po ka¾dé takové vìt¹í vodì jsou z toho soudy a po soudech komise, které nic nevyøe¹í. Také Václavu Haj¹manovi èp. 78, který podle silnice je mnohem ní¾e dvorkem i stavbou, dìlá taková voda potí¾e a ¹kody. V ulici ke Chlumu mají u Hráchù plný dvùr vody a voda protéká stodolou, potok nestaèí a je¹tì silnice je zaplavena a kus po¹kozen. Rybník na drahách pøetéká, jeliko¾ jak jsem poèítal , jde do nìho 7 silných proudù vody, také hadnická luka jsou pod vodou a tvoøí velkou øeku, která se táhne a¾ k Chouzovom. Po leto¹ních velkých vodách do¹lo tedy opìt na strouhu, aby se voda odvedla jiným smìrem. V mìsíci listopadu bylo obcím zjednáno nìkolik dìlníkù, kteøí zaèali strouhu kopat z Prutic od Jo¾kojc pole kolem Cacánojc, Pohlodkojc a okolo Vole¹ky Chalupujc, kde bylo proutí, které se vysekalo a zas po staré stoce napøíè obecními loukami k høi¹ti. Bude-li se tato strouha neboli stoka udr¾ovati v poøádku, tak se pøedejde v budoucnu mnohým ¹kodám a nepøíjemnostem mezi sousedy.
Staré vodní zdroje sí být tak, jako sama na¹e obec, proto¾e to byla jediná vìt¹í voda v na¹em katastru, kterou na¹i pøedkové potøebovali k napájení a koupání dobytka, kdy¾ se je¹tì páslo na drahách. Tehdy toti¾ mìla draha mnohem vìt¹í rozlohu { sahala a¾ k Øezníkom. Z na¹ich rybníkù byl ten na drahách nejhlub¹í. Dostatek vody mu zabezpeèoval silný potùèek s Èamachen. V kronice se pak pí¹e, ¾e v koòské jámì (prostøedek rybníka), pøelévali koním vodu pøes høbety; z èeho¾ lze usuzovat hloubku. V devatenáctém století se tomuto rybníku dostalo vìt¹í opravy v roce 1889, kdy byla vytarasena hráz a udìlána nová stavidla, která dìlal tesaø Rù¾ièka èp. 36. V první svìtové válce bylo na tomto rybníce zavedeno rybaøení, kterému se bez krmení valnì nevedlo. Nejvíc v¹ak vadil ¹patný stav vody. Od té doby co do rybníka zaèala stékat voda z nových polí na drahách, jen¾ byla zøízena v roce 1920, stal se rybník spí¹e bahni¹tìm. { V zimì roku 1920 byl rybník vypu¹tìn za úèelem výlovu ryb a zùstal a¾ do jara nenapu¹tìn, aby se bahno vyklidilo. Zjistilo se tehdy v¹ak, ¾e bahno je ¹patné jakosti, a rybník se ji¾ øádnì nevyèistil. Rybník tento býval v létì v¾dy shroma¾di¹tìm dìtí, které se tu koupávaly pøes den spoleènì s husy i s dobytkem a veèer byl oble¾en dospìlými, kteøí
se té¾ pøi¹li opláchnout. V roce 1934, kdy nebyla práce, se znovu pracovalo na úpravì hráze; pracovali na ní tehdy nezamìstnaní. Hráz byla srovnána a udìlána nová. Také se tento rok vysázely na upravené hrázi kolem rybníka lípy. Tyto lípy pøivezli na kolách z Borku Boh. Vani¹ èp. 99 a Václav Kùs èp.28. Starý ®ivník je pak vysázel (®ivník Hurt èp. 63) a za to vysázení dostal od obce dva tupláky (to je 8 piv), které si mohl vypít v nìkteré hospodì. Po druhé svìtové válce slou¾il tento rybník u¾ jen dobytku a jen ojedinìle se v nìm koupaly je¹tì dìti, nebo» dospìlí i mlad¹í se chodili koupat v¹ichni na Hadovku, kde voda byla èistá a dobytkem nezneèi¹tìná. Po druhé válce mají rybník pronajatý rybáøi z Blovic.
Jen samé ¾áby
Neèekané pøekvapení pøinesl místním výlov rybníka v roce 1920. V kronice je celá událost popsána následovnì: Jak ji¾ bylo napsáno, v roce 1920 byl rybník vypu¹tìn za úèelem výlovu ryb. Tenkráte mìli rybník pronajatý zdej¹í rolníci a sice: Václav Vacek èp. 14 a Václav Vydra èp. 83. V rybníce mìli pìkné kapry, které po celé roky pøikrmovali, tak¾e byla nadìje na pìkný výlov. Kdy¾ pøi¹la doba výlovu, zajeli do Plznì a ryby zaprodali rybáøské rmì Luft,
Na¹e rybníky
Na na¹em katastru bývaly tøi rybníky. Nejvìt¹í rybník je od nepamìti na drahách. Dva malé pak bývaly dole na návsi, kde dnes ji¾ máme jen jeden.
Rybník na drahách
Kdy byl tento rybník vykopán není známo, ale starý prý mu-
1937 { Vojtìch Kasl se synovci na Hadovce
Z historie obce a blízkého okolí která toho èasu obchodovala s rybami ve velkém. Ty pøijely v den výlovu a pøivezli velké kádì, které rozestavìly po hrázi a výlov zaèal. Voda z rybníka byla témìø vypu¹tìna a jen v koòské jámì zbývalo pùl metru. Tak hodili sítì do vody a táhlo se, a ono nic { v síti jen samé ¾áby. Tak se voda je¹tì vypustila a znovu se zabralo, a ono zase nic. Divákù byla plná hráz a zaèaly padat vtipy a bylo veselo a sudù po hrázi plno a v síti po ka¾dé jen ¾áby. To dopálilo nájemce, a ¾e vypustí vodu úplnì, a ¾e prý musí být ryby zalezlé v bahnì. Jak voda vytékala, tak divákù pøibývalo a na hrázi bylo veselo a hluèno; a kdy¾ voda z rybníka úplnì vytekla, nebylo vidìt v rybníce nic ne¾ sta ¾ab, ale po rybì ani památky. Nájemníci chodili po hrázi a nevìdìli, mají-li se tomu smát nebo nadávat. Nìkteøí jim v legraci radili, aby ty sudy naplnili ¾ábama a oni chudáci nemìli ani jednu rybu a je¹tì museli rmì Luft zaplatit cestu z Plznì do na¹í obce a z pìt. A ten posmìch dlouhá léta, jak lovili ¾áby, byl k lep¹ímu. { A teï jak ty ryby zmizely. V roce 1919-1920 byly na¹e lesy znièeny mni¹kou, ale zdej¹í obèané okolních obcí nestaèily zporá¾et velké lány lesù, tak¾e tehdej¹í majitelé lesù si najali rùzné dìlníky z rùzných krajù, aby se tato plocha lesù co nejdøíve zpracovala. Do Sukoøína
Staré vodní zdroje se náhodou dostala taková parta dìlníkù { asi 30 { odnìkud od Tøeboòì, v¹eobecnì se jim øíkalo ©umaváci. Tito dìlníci mìli v Sukoøínì postavenou boudu zvanou ©umavandu a veèer po práci chodívali nakupovat do na¹í obce { tehdy je¹tì k ¾idu Ádlerovi èp.65 {, kde se èasto zpili a odnesli ¾idu v¹echny peníze. Tyto mládencí byly velkými znalci rybníkù a té¾ ryb a proto, ani¾ by si kdo pomyslel, tyto ryby z na¹eho rybníka dùkladnì vybrali, tak¾e majitelùm nechali v rybníce jen ¾áby...
Dolej¹í rybník na vsi
Druhý rybník se nachází na vsi. Tento rybník tam kdysi nebýval. Bývala to za stara jen vìt¹í lou¾e, nebo» rybník nemìl ¾ádné poøádné hráze. Protékala jím voda z Jizárek a stále jej zaná¹ela bahnem. Toto bahno se èasto z rybníka vyhrabávalo, nebo» bylo dobré jakosti. Na místì kde je tento dne¹ní rybník, stála je¹tì v roce 1865 ka¹na, kam chodila celá ves pro vodu, nebo» za stara ¾ádný studnu nemìl. (Nejednalo se zøejmì o ¾ádnou okrasnou ka¹nu, ale èistì praktickou nádr¾ s pøívodem vody.) Voda byla do ka¹ny vedena døevìným potrubím z Hadnic. Rybníku byla dána pøibli¾nì dne¹ní podoba a¾ v roce 1936, kdy Josef Tolar vystavìl vilu na bývalé Petrojc louce a pøi té pøíle-
Hadnice – byla přibližně od dnešní cesty na koupaliště až k rybníku na drahách; zmíněně dvě studánky se nacházely mezi současným čp. 125 a čp. 139 asi dvacet metrů od potoka Voleška – oblast u hřiště směrem k lesu, kde jsou dnes nové parcely; před více jak sto lety rostly v této oblasti olše, které sedláci vyporáželi a udělali si v místě svá pole Prutice – proutím zarostlé místo při cestě do Černého lesa (okolo čp. 126) před lesem v místě zátočiny Čamachna – místo v Obecním lese, kde pramení Olešenský potok; ve staré mapě psáno jako Czamachna Jizárka – rozsáhlá oblast po pravé straně od cesty do Černého lesa táhnoucí se až k netunickému katastru, kde pramení potok z Jizárek salaš – původně pastviny pastevců ovcí u Obecního lesa; později se postavil na Salaši kravín draha – pastviny ; Petrojc dvůr – čp. 12 ; Voleška Chalupojc – Chalupojc louka na Volešce
¾itosti byl rybník nákladem obce upraven.
Hoøej¹í rybník na vsi
Hoøej¹í rybník stával pod ¹kolou, kde je dnes høi¹tì pro dìti. Tento rybník býval lep¹í ne¾ dne¹ní dolej¹í, ale scházel mu pøítok vody. Pokud býval led v hostinci èp. 30, tekl sem z lednice malý proud vody. Hoøej¹í rybník (rybník pod ¹kolou) byl postaven v roce 1874: ve starých obecních zápiscích èteme, ¾e v roce 1874 se navá¾í hráz na hoøej¹í rybník. (Rybník bez hráze { jakási lou¾e { tam v¹ak nejspí¹ byl u¾ mnohem døíve.) Men¹ích lou¾í bývalo v dávné dobì v na¹í obci dost { skoro pøed ka¾dým stavením {, ale z rozkazu politické správy musely být pozdìji zave¾eny, jednak ze zdravotních dùvodù a za druhé pro lep¹í vzhled obce. { V roce 1908 byl hoøej¹í rybník vyèi¹tìn a hráz opravena. Koupával se v nìm dobytek zvlá¹» pøed Jarmarky; ve ¾ních jimi projí¾dìli s rozeschlými vozy; v zimì pak býval ¹kolním dìtem blízkou klouzaèkou. Po výstavbì mì¹»anské ¹koly v roce 1946 bylo potøeba nìjaké vhodné høi¹tì pro dìti, a tak pøi¹lo v úvahu místo, kde byl rybník. Naèe¾ bylo rozhodnuto, rybník vypustit a místo nìj udìlat vhodné høi¹tì pro ¹kolní dìti. A tak ve dnech 15. kvìtna 1947 byl hoøej¹í rybník na vsi vypu¹tìn: hráz prokopal Boh. Vani¹ èp. 99, naèe¾ voda z nìho vytekla do rybníka pod ním. Lípy kolem rybníka byly vyporá¾eny, hráz zbourána a rybník zave¾en. A a¾ teprve v roce 1955 bylo høi¹tì za pomoci brigád dodìláno.
RM
Vá¾ení obèané Støí¾ovic, moderní doba pøiná¹í mnoho starostí a tì¾kostí. Tolik, ¾e se mnohdy ani neohlí¾íme zpátky do minulosti. Pøitom bychom se ze staré doby mohli tolik pouèit. Co je v¹ak nejhor¹í, je to, ¾e se nám historické prameny ztrácejí. Vìt¹inou ne zámìrnì, ale prostì samovolnì pøi stìhováních nebo velkých úklidech. Proto pokud byste nìjaké zajímavé fotogra e èi dokumenty na¹li u vás na pùdì èi jinde a chtìli byste je pro obec do budoucna uchovat, neváhejte se s námi podìlit. Jen bychom si je oskenovali a v poøádku vrátili. Pokud nebudete výraznì proti, mohla by se nìjaká ta fotogra e nebo zajímavý dokument pozdìji objevit v nìkterém vydání obì¾níku nebo novin.
