2014 ČERVENEC SRPEN

7–8/2014

ˇ ERVENEC–SRPEN C Jednou

Noviny nevyjdou ve zvla´sˇtnı´m vydańı´, nikdo mi s ru˚zˇemi neprˇijde prˇa´t. Pomlcˇ´ı du˚stojneˇ klasici sva´zanı´ o tom, co brzy uzˇ musı´ se sta´t. Neshorˇ´ı hveˇzdy a nevyschnou rybnı´ky. V ulicıćh nebude dechovka hra´t. Kdopak si vsˇimne? Vzˇdyt’sveˇt je tak veliky´ a trˇeba zrovna ted’ ma´ se to sta´t. Jednou teˇ potka´m, vı´m to jisteˇ! Nevı´m jen kdy, na ktere´m mı´steˇ . . . At’si klidneˇ rˇ´ıkajı´, zˇe nevı´m o zˇivoteˇ nic — mozˇna´ se to stane zı´tra, mozˇna´, zˇe azˇ za meˇsıć. Mozˇna´ zrovna ted’, na tomhle na´rozˇ´ı na mou horkou tva´rˇ svou ruku polozˇ´ısˇ. Ma´lokdo vsˇimne si nasˇeho setkańı´. Neˇkdo snad zacˇne se prˇesta´rle sma´t azˇ meˇ na ulici polı´bı´sˇ do dlanı´ a rˇeknesˇ, zˇe se to muselo sta´t. Vaćlav Hrabeˇ 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

31. Grande munus Na Slavnost Neposkvrneˇne´ho pocˇetı´ Panny Marie roku 1869 zaplnilo severnı´ lod’ basiliky sv. Petra neˇkolik set biskupu˚ z cele´ katolicke´ cı´rkve, aby spolecˇneˇ zaha´jili zasedańı´ historicky prvnı´ho koncilu, ktery´ se konal prˇ´ımo ve Vatikańu. Nasˇi pozornost neprˇitahuje ani tak dogma o papezˇske´ neomylnosti cˇi konstituce odsuzujıćı´ panteismus, deismus a dalsˇ´ı „nove´“ teorie, ale bude na´s zajı´mat samo mı´sto a neoficia´lnı´ setka´vańı´ biskupu˚. Severnı´ transept byl upraven jako koncilnı´ aula. Nemu˚zˇeme proto videˇt, zˇe pravy´ olta´rˇ je osazen mozaikou hlavnı´ho patrona cˇeske´ho na´roda. Je to jedno z velkyćh privilegiı´ Cˇechu˚ (a to uzˇ dı´ky cı´sarˇi Karlu IV.), zˇe v basilice ma´me tento olta´rˇ. Autor vy´zdoby A. Caroselli, na´sledovnı´k Carravaggia, na´m prˇedstavuje knı´zˇete v brneˇnı´ s cˇelenkou na hlaveˇ a praporcem s dvouhlavou orlicı´. S papezˇem Piem IX. neˇkolikra´t rozmlouva´ skupinka biskupu˚ ze „slovanskyćh“ diece´zı´. Mimo jine´ prˇijde i na postrˇehy z oslav mileńiı´, ktere´ zazˇil Velehrad od roku 1863. Sˇkoda jen, mıńı´ biskupove´, zˇe svatı´ bratrˇi se oficia´lneˇ neslavı´ v cele´ cı´rkvi. Doty´kajı´ se tı´m bolave´ho mı´sta konPapezˇ Pius IX cilu, na ktery´ papezˇ pozval i biskupy vyćhodnıćh cı´rkvı´ nesjednoˇ ´ımem, kterˇ´ı se k mysˇlence ekumecenyćh s R nicke´ho koncilu postavili odmı´taveˇ. Podobnou reakci, neˇkdy i tvrdsˇ´ı, obdrzˇel Pius IX. i od protestantskyćh cı´rkvı´, ktery´m papezˇ adresoval otevrˇeny´ dopis s vy´zvou k na´vratu do jednoho Kristova ovcˇince. Spojenı´ — unie — 2

ČERVENEC–SRPEN 2014

Vyćhodu a Za´padu byla tedy odsunuta do budoucnosti. Samotna´ mysˇlenka se neobjevila poprve´. Prvnı´ pokus byl ucˇineˇn prˇiblizˇneˇ sto let po velke´m schizmatu na druhe´m koncilu v Lyonu, ale proti unii s Rˇeky se postavil samotny´ rˇecky´ episkopa´t. Ani na podruhe´ se nezdarˇilo ˇ eky a Armeńy, i kdyzˇ se o to prosadit unii s R snazˇil koncil ve Florencii v pol. XV. stoletı´. Bula Magnus Dominu et laudabilis nimis papezˇe Klementa VIII. postoupila na sklonku roku 1595 o krok da´le. Potvrzovala unii s pravoslavny´mi rusıńsky´mi biskupy v Brestu a ˇ eckokatolicke´ vedla k zalozˇenı´ a rozsˇ´ırˇenı´ R ˇ ´ımem, cı´rkve, ktera´ se veˇroucˇneˇ sjednotila s R ponechala si vsˇak byzantskou liturgii a dalsˇ´ı prvky Vyćhodu. Synoda v Brestu Litevske´m tuto unii sice prˇijala v rˇ´ıjnu 1596, ale ihned se objevili i jejı´ odpu˚rci a spory vyvrcholily mucˇednickou smrtı´ arcibiskupa Josafata. Jeho ostatky byly v roce 1949 ulozˇeny ve svatopetrske´ basilice pod olta´rˇem Basila Velike´ho. Do katolicke´ho cı´rkevnı´ho kalenda´rˇe nechal tohoto mucˇednı´ka zapsat pra´veˇ Pius IX. I kdyzˇ bylo koncilnı´m otcu˚m prˇedlozˇeno neˇkolik velkyćh te´mat, ktere´ se nashroma´zˇdily od poslednı´ho setkańı´ v Tridentu, tehdejsˇ´ı politicke´ uda´losti v Ita´lii rozhodly jinak. Ani ne rok po zaha´jenı´ koncilu, na sva´tek sv. Vaćlava, prolamuje Giuseppe Garibaldi se svy´mi ˇ ´ıma a obsazuje meˇsto. Za te´to voja´ky hradby R situace nenı´ mozˇne´ da´le pokracˇovat v praći a koncil byl rozpusˇteˇn na „neurcˇito“. Forma´lneˇ ho ukoncˇ´ı azˇ Jan XXIII. v roce 1960. Pro dalsˇ´ı vy´voj cyrilometodeˇjske´ ućty ma´ svu˚j velky´ vy´znam i postava arcibiskupa Pecciho z Perugie. Na papezˇsky´ stolec useda´ pra´veˇ on a to osm let po odchodu koncilnıćh otcu˚ z Rˇ´ıma a prˇijı´ma´ jmeńo Lev. V porˇadı´ je trˇinaćty´, cozˇ jemu jako Italovi vu˚bec nevadı´, protozˇe, veˇrˇ´ı-li Ital na poveˇry, pak se


neˇjakou trˇinaćtkou nezaby´va´. Kdyby to byla sedmnaćtka, to uzˇ by bylo jine´ cappuccino. Na koncilu vznesena´ prosba ohledneˇ ućty k solunˇsky´m bratrˇ´ım dostala novy´ impuls v roce 1880. Lev XIII. prˇi prˇ´ılezˇitosti tisıćilete´ho vy´rocˇ´ı povolenı´ slovanske´ liturgie Janem VIII. (encyklika Industrie tue) vydal na sva´tek sv. Jeropapezˇ Lev XIII. ny´ma 30. za´rˇ´ı encykliku Grande munus. V textu se na´m prˇipomıńa´, zˇe sv. Cyrilu a Metodeˇjovi vdeˇcˇ´ı Slovane´ za sveˇtlo evangelia a za prˇivedenı´ z divosˇstvı´ do civilizovanosti. Slovane´ neprˇesta´vali uctı´vat a oslavovat svate´ bratry, zvykla si je mı´t v ućteˇ i rˇ´ımska´ cı´rkev. A proto, kdyzˇ papezˇ prˇedlozˇ´ı jejich kra´tky´ zˇivotopis, pokracˇuje: Rozkazujeme, aby na den 5. cˇervence, jak blahe´ pameˇti Pius IX. rozhodl, byla do kalenda´rˇe rˇ´ımske´ obecne´ cı´rkve zapsańa a kazˇdorocˇneˇ slavena slavnost svatyćh Cyrila a Metodeˇje. Zda´lo by se, zˇe by mohla nastat vsˇeobecna´ radost a veselı´, ale v Cˇechaćh, na Moraveˇ i v monarchii habsburske´ to solunˇsˇtı´ bratrˇi nikdy nemeˇli jednoduche´. Co se tedy v nasˇich krajıćh deˇlo? Rok po vydańı´ encykliky zorganizoval kneˇz a pedagog P. Frantisˇek Kozˇeluha pout’ze Slovaćka ˇ ´ıma, jako podo R deˇkovańı´ papezˇi. Ve stejne´m roce zakla´da´ i spolek Velehrad, v jehozˇ muzeu pak ulozˇ´ı cˇetne´ na´lezy pocha´zeP. Frantisˇek Kozˇeluha jıćı´ z jeho archeologicke´ho pru˚zkumu v okolı´ Velehradu.


Druhou, skoro zapomenutou, postavou je Mons. Ignać Wurm, i kdyzˇ v mnoha meˇstech najdeme po neˇm pojmenovane´ ulice, v Olomouci dokonce tu, kde stojı´ arcibiskupsky´ palać. Kardina´l Fu¨rstenberg ho poveˇrˇil organizacı´ poutnıćh oslav na VeleMons. Ignać Wurm hradeˇ. Zacˇal v roce 1880, meˇl tedy peˇt let k dobru a hlavu plnou starostı´, do ktere´ busˇilo neˇkolik bubenı´ku˚. Velky´ buben se ozy´val z Vı´dneˇ, tehdy jizˇ liberalisticke´ a silneˇ proticı´rkevneˇ zameˇrˇene´ (proti neˇktery´m za´konu˚m, ktere´ projedna´val parlament, se ohradil i papezˇ Pius IX.). Zneˇly odtud hlasy o jake´si folklo´rnı´ uda´losti, rakouska´ me´dia si prˇisadila, aby si lide´ nenechali ujı´t hromadnou svatbu cˇeskyćh Vasˇku˚ s Hana´ky, velky´mi pana´ky, vı´denˇsˇtı´ intelektua´love´ se teˇsˇili na jednu velkou ostudu a politici radeˇji teˇsneˇ prˇed oslavami tajneˇ vyhla´sili vojenskou pohotovost. Rytmicky´ buben prˇizvukoval z Prahy, kde, stejneˇ jako ve Vı´dni, vadil na´bozˇensky´ a katolicky´ ra´z oslav. Cˇesˇtı´ politici vsˇak meditovali i nad mozˇnou ztra´tou prestizˇe, kdyzˇ se „zapletou s cı´rkvı´“. Mladocˇesˇi meˇli v u´myslu zućˇastnit se oslav a ucˇinit z nich politickou na´rodneˇ–slovanskou manifestaci v nekatolicke´m a panslavisticke´m duchu, jak to bylo podporovańo i kampanı´ v cˇeske´m libera´lnı´m tisku. Nakonec v srpnu 1885 zorganizovali paralelnı´ protestnı´ oslavu v Kunsˇta´teˇ, kde odhalili pomnı´k Jirˇ´ımu z Podeˇbrad. Male´ prˇechodove´ bubıńky zneˇly prˇ´ımo z Moravy, ktera´ musela rˇesˇit i extre´mnı´ projevy vlastencˇenı´ a spory mezi neˇmecky´mi a moravsky´mi kneˇzˇ´ımi — mimochodem nic nove´ho na Moraveˇ — nakonec zvla´dli biskupove´ svy´m jednotny´m stanoviskem, zˇe se 3


jedna´ o slavnost pocˇa´tku krˇest’anstvı´, tedy na´rodnostnı´ spory zde nemajı´ co deˇlat. To vsˇechno podporovaly cˇinelky ne tak vzda´lene´ho Ruska, jejichzˇ za´stupci nakonec svou ućˇast odrˇekli, jelikozˇ meˇli v u´myslu proklamovat na oslavaćh politicke´ panslavisticke´ mysˇlenky o sjednocenı´ vsˇech Slovanu˚ pod za´sˇtitou pravoslavne´ ruske´ rˇ´ısˇe. Prˇes vsˇechny tyto proble´my i obavy, ktere´ se objevovaly, probeˇhly oslavy bez incidentu˚ a za ućˇasti mnoha na´rodnıćh skupin. Dokonce dorazila i delegace z Prahy v cˇele s Palacky´m a Riegrem, prˇijel i sta´rnoucı´ prof. Purkyneˇ. Prˇestozˇe se pravoslavny´ Vyćhod k oslava´m neprˇidal, musel vzı´t na veˇdomı´ mysˇlenku teˇchto oslav, zˇe Slovane´ majı´ spolecˇne´ duchovnı´ otce a katolicˇtı´ Slovane´ ctı´ sv. Cyrila a Metodeˇje jako aposˇtoly krˇest’anstva stejny´m zpu˚sobem jako Slovane´ nesjednocenı´. Toto duchovnı´ vzedmutı´ a za´jem o pocˇa´tky krˇest’anstvı´ meˇlo pozitivnı´ dopad i na samotny´


velehradsky´ kla´sˇter a basiliku. Neˇktere´ oslavy se konaly sice prˇ´ımo zde, ale velka´ cˇa´st se uskutecˇnila v Brneˇ. Penı´ze na opravu shańeˇli „susˇilovci“ ve velke´ sbı´rce ne nepodobne´ te´, ktera´ postavila Na´rodnı´ divadlo. To vsˇak byly jen za´klady a bylo potrˇeba jı´t da´l. Bylo potrˇeba, aby se o mı´sto neˇkdo trvale staral nejen materia´lneˇ, ale i duchovneˇ. Jezuite´ se nakonec kardina´lem Fu¨rstenbergem nechali prˇemluvit a v roce 1890 se na Velehrad nasteˇhovali, i kdyzˇ zde nemeˇli ani porˇa´dneˇ kde bydlet. Krˇest’ansky´ katolicky´ sveˇt se opeˇt zacˇ´ına´ zaby´vat mysˇlenkou jednoty — unie. Tentokra´t vsˇak na jine´m za´kladeˇ, nezˇ tomu bylo v prˇ´ıpadeˇ trˇ´ı koncilu˚. Postavy svatyćh solunˇskyćh bratrˇ´ı respektovane´ v obou cˇa´stech cı´rkve by tento za´klad mohly poskytnout. Dalsˇ´ı stoletı´ pak bude sveˇdkem pokusu o slovansky´ unionismus, jehozˇ centrem se stane Velehrad. Petr Mecl

Loreta ve Stare´m Hroznˇatoveˇ se nacha´zı´ v kra´sne´ lesnate´ krajineˇ nedaleko Chebu, na samyćh hranicıćh s Neˇmeckem. Ma´ velmi komplikovanou, nicmeńeˇ silnou a slavnou historii. Ta zacˇala 29. kveˇtna 1664, kdy chebsˇtı´ jesuite´ polozˇili za´kladnı´ ka´men k prvnı´mu zastavenı´ krˇ´ızˇove´ cesty. Kra´tce potom se zacˇala staveˇt Svata´ Chy´sˇe, do nı´zˇ byla v listopadu 1665 umı´steˇna socha Panny Marie, dovezena´ prˇ´ımo z italske´ho Loreta. K posveˇcenı´ svatyneˇ dosˇlo 7. cˇervence 1667 rˇezenˇsky´m biskupem Ungrottem, pod jehozˇ cı´rkevnı´ jurisdikci Chebsko spadalo. V letech 1675 azˇ 1683 obklopily Svatou chy´sˇi ambity. Navazujıćı´ kostel sv. Ducha byl u´dajneˇ postaven na mı´steˇ protestantske´ modlitebny. Soucˇasneˇ s vy´stavbou lorety pokracˇovali jesuite´ v realizaci celkem 29 zastavenı´ krˇ´ızˇove´ cesty v 26 kaplıćh. Soucˇa´stı´ loretańske´ho are4

a´lu byla i sˇkola pro mı´stnı´ deˇti. Autor staveb se ztratil v cˇase, ale je ho mozˇno hledat mezi spolupracovnı´ky jesuitu˚, zejmeńa mezi staviteli Svate´ Hory. Byl jı´m neˇkdo z okruhu Carla Luragha cˇi Domenica Orsiho. Prosperita a oblı´benost poutnı´ho mı´sta utrpeˇla po zrusˇenı´ jesuitu˚ v roce 1773, ale zˇivot se zastavil azˇ po


vysı´dlenı´ pohranicˇ´ı a na´sledne´ devastaci mı´sta na pocˇa´tku 50. let 20. stoletı´. Po nucene´m vysı´dlenı´ zdejsˇ´ıho obyvatelstva se poslednı´ bohosluzˇba konala v roce 1951. Potom se loreta dostala do hranicˇnı´ho pa´sma, byla vypleneˇna a v roce 1952 shorˇela vstupnı´ veˇzˇ. Sochy z Krˇ´ızˇove´ cesty prˇevzalo muzeum v Chebu, ale veˇtsˇina se ztratila. Na budovaćh se propadly strˇechy a klenby a zda´lo se, zˇe konec je neodvratny´. Na dobu nesvobody upomıńa´ socha Panny Marie nad vstupnı´m porta´lem, posˇkozena´ strˇelbou pohranicˇnı´ku˚, kterˇ´ı si z nı´ udeˇlali tercˇ. V roce 1992 byl ve Waldsassenu zalozˇen spolek, v jehozˇ cˇele stanul Anton Hart, ktery´ zacˇal financovat obnovu lorety. V nedeˇli 10. rˇ´ıjna 1993 se zde konala prvnı´ pout’za ućˇasti plzenˇske´ho biskupa Frantisˇka Radkovske´ho. K loreteˇ prˇiva´dı´ poutnı´ky krˇ´ızˇova´ cesta, dokoncˇena´ v roce 1688 stavbou kaple Bozˇ´ıho hrobu. Z 26 kaplı´ se zachovalo v ru˚zne´m stavu 13, ostatnı´ byly srovnańy se zemı´. Velka´ sˇkoda je tzv. Pila´tova domu, ve ktere´m bylo sˇest zastavenı´ instalovańo v sˇesti kaplıćh s centra´lnı´ kopulı´, vrcholıćı´ cibulovou strˇechou. Vza´jemna´ vzda´lenost kaplı´ na cesteˇ odpovı´da´ vzda´lenosti zastavenı´ v ulicıćh Jeruzale´ma. Kaple obsahovaly 127 cˇa´stecˇneˇ pozlacenyćh soch v zˇivotnı´ velikosti. Chebske´ muzeum prˇevzalo do depozita´rˇu˚ pouze 24 zachrańeˇnyćh soch, ostatnı´ byly na zacˇa´tku 50. let znicˇeny. Absolvovańı´ cesty s modlitbami trvalo poutnı´ku˚m 2,5 hodiny. Vrcholem cele´ho velke´ho duchovnı´ho area´lu v prˇ´ırodeˇ je vlastnı´ loreta na kopci nad obcı´. Svata´ chy´sˇe stojı´ uprostrˇed ambitu˚, prˇ´ıstupnyćh vstupem v cˇelnı´ veˇzˇi. V kazˇde´m rohu ambitu˚ je jedna kaple, podle smeˇru hodinovyćh rucˇicˇek dokola kaple Zveˇstovańı´ ´ teˇku do Egypta, Nanebevzetı´ Panneˇ Marii, U Panny Marie a Narozenı´ Jezˇ´ısˇe Krista. Jsou vyzdobeny novy´mi sousosˇ´ımi od otce a syna Zeidlerovyćh z Heidelbergu (2000 azˇ 2002).


V ambitu jsou take´ znovu instalovańy obrazy se sceńami ze zˇivota Panny Marie, zvane´ Ticha´ zastavenı´, ktere´ vytvorˇil malı´rˇ Jaroslav Sˇindela´rˇ z Plzneˇ, veden pouze zapsany´mi na´zvy ztracenyćh baroknıćh deˇl. Jedna´ se o 26 monumenta´lnıćh obrazu˚, namalovanyćh po roce 2004. Z ambitu˚ je arka´dou pod hudebnı´ kruchtou pro na´dvorˇ´ı prˇ´ıstupny´ kostel sv. Ducha kruhove´ho, prˇesneˇji, sˇestnaćtistranne´ho pu˚dorysu. Jeho vybavenı´ bylo zcela znicˇeno, pouze na steˇnaćh se zachovaly baroknı´ malby. Opraven je od r. 1996 a teˇsˇ´ı se z na´vsˇteˇv poutnı´ku˚. V prostoru prˇilehle´ho hrˇbitova byla zrˇ´ızena Meditacˇnı´ zahrada s neˇkolika zachrańeˇny´mi sochami z krˇ´ızˇove´ cesty. Uprostrˇed ambitu˚ stojı´ Svata´ chy´sˇe se svojı´ obvyklou dispozicı´. Vnitrˇek je rozdeˇlen drˇeveˇnou prˇepa´zˇkou s mrˇ´ızˇovany´m oknem, za nı´mzˇ je ve steˇneˇ nika s milostnou sochou, ktera´ byla prˇed vypleneˇnı´m zachrańeˇna a na na´klad rodiny Hartovyćh restaurovańa. Area´l lorety je dnes na´vsˇteˇva´m veˇrˇ´ıcıćh otevrˇen. Provoz zajisˇt’ujı´ cˇlenove´ chebske´ho spolku Maria Loreto. Poutnı´ sezońa trva´ obvykle od 1. kveˇtna do konce za´rˇ´ı. Bohosluzˇby jsou pravidelne´ o mariańskyćh sva´tcıćh i v neˇktere´ vsˇednı´ dny, je nutne´ se aktua´lneˇ informovat na webu chebske´ farnosti. Prˇijd’te za Pannou Mariı´ z Loreta a bud’te sveˇdky za´zraku obnovy poutnı´ho mı´sta, dı´ky mnoha dobry´m a cı´leveˇdomy´m lidem, kterˇ´ı se dali do sluzˇeb Matky Bozˇ´ı. Jan Soukup 5



„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, zacˇ´ınajı´ pra´zdniny a s nimi i cˇas dovolenyćh a hlavneˇ pra´zdnin pro deˇti. Ale ne vsˇechny deˇti na sveˇteˇ majı´ to sˇteˇstı´, aby si je mohly uzˇ´ıt. Podle organizace UNICEF se odhaduje, zˇe na cele´m sveˇteˇ pracuje 150 milionu˚ deˇtı´ mezi 5 a 14 lety. Deˇtska´ praće je podle organizace soucˇasneˇ prˇ´ıcˇinou i du˚sledkem chudoby a ohrozˇuje vzdeˇlańı´ nebo bezpecˇnost deˇtı´. Proto si od roku 2002 vzˇdy 12. cˇervna prˇipomıńa´me Sveˇtovy´ den proti deˇtske´ praći. Vatikań: V za´veˇru genera´lnı´ audience papezˇ Frantisˇek prohla´sil: „Desı´tky milionu˚ deˇtı´ — slysˇ´ıte dobrˇe: desı´tky milionu˚! — jsou nuceny pracovat v ponizˇujıćıćh podmıńkaćh, jsou vystaveny ru˚zny´m zpu˚sobu˚m otroctvı´, zneuzˇ´ıvańı´, sˇpatne´mu zacha´zenı´ a diskriminacı´m.“ Papezˇ na´sledneˇ vyzval mezina´rodnı´ spolecˇenstvı´, aby rozsˇ´ırˇilo spolecˇenskou ochranu mladistvyćh. K prˇ´ıtomny´m lidem — a zejmeńa k rodina´m — se obra´til s vy´zvou, aby se zasazovali o prosazovańı´ ochrany du˚stojnosti a zdrave´ho ru˚stu deˇtı´. „Pokojne´ deˇtstvı´ umozˇnı´ deˇtem, aby se dı´valy na deˇti i na budoucnost s du˚veˇrou. Vsˇechny va´s vyzy´va´m, abyste prosili Pannu Marii, ktera´ v na´rucˇ´ı chovala Jezˇ´ısˇe, za tyto deˇti, ktere´ jsou vyuzˇ´ıvańy skrze praći a take´ skrze zneuzˇ´ıvańı´,“ uvedl rˇ´ımsky´ biskup. Beˇhem genera´lnı´ audience mluvil papezˇ i o daru ba´zneˇ Bozˇ´ı, ktery´ cˇloveˇka upozornˇuje, zˇije-li v hrˇ´ıchu. „Kdyzˇ neˇkdo zˇije sˇpatneˇ (. . . ), kdyzˇ vyuzˇ´ıva´ ostatnı´, kdyzˇ je ty´ra´, kdyzˇ zˇije pouze pro penı´ze, pro marnivosti, moc nebo pyćhu, svata´ ba´zenˇ Bozˇ´ı na´s upozornˇuje: Pozor! Se vsˇ´ı touto mocı´, se vsˇemi teˇmito peneˇzi, s vesˇkerou tvou pyćhou, s celou tvou marnivostı´ nebudesˇ sˇt’astny´. Nikdo si ne6

mu˚zˇe vzı´t na druhy´ brˇeh ani penı´ze, ani moc, ani marnivost nebo pyćhu. Nic! Mu˚zˇeme si vzı´t s sebou pouze la´sku, kterou na´m da´ Bu˚h Otec, Bozˇ´ı pohlazenı´, na´mi prˇijate´ z la´sky,“ prohla´sil papezˇ. Podle Mezina´rodnı´ organizace praće (MOP) se od roku 2000 podarˇilo snı´zˇit pocˇet pracujıćıćh deˇtı´ o trˇetinu, z 246 milionu˚ na 168 milionu˚ na cele´m sveˇteˇ. Nejvıće deˇtı´ sta´le pracuje v Asii a v oblasti Tichomorˇ´ı (te´meˇrˇ 78 milionu˚, cozˇ je 9,3 procent mı´stnı´ deˇtske´ populace) a rovneˇzˇ v subsaharske´ Africe (59 milionu˚). Zemeˇdeˇlstvı´ nada´le zu˚sta´va´ odveˇtvı´m, kde je deˇtska´ praće nejcˇasteˇjsˇ´ı (98 milionu˚ nezletilyćh pracujıćıćh). Na´sledujı´ sluzˇby (54 milionu˚) a pru˚mysl (12 milionu˚). Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, [email protected], 608 976 598

Misijnı´ u´mysl na meˇsıć cˇervenec: Aby Duch Svaty´ podporoval dı´lo laiku˚, kterˇ´ı hla´sajı´ evangelium v nejchudsˇ´ıch zemıćh. Misijnı´ u´mysl na meˇsıć srpen: Aby krˇest’ane´ v Oceańii mohli radostneˇ hla´sat vı´ru lidem na sve´m kontinentu.


• Narodil se Kristus Pań v cˇervenci Azˇ do svyćh padesa´ti trˇ´ı let jsem si myslel, zˇe se koledy dajı´ zpı´vat jen o Vańocıćh. Mu˚zˇete je samozrˇejmeˇ zpı´vat i jindy, ale pak poneˇkud podivneˇ zneˇjı´ a vy zrovna tak poneˇkud podivneˇ vypada´te. V teˇch trˇiapadesa´ti jsem byl na pouti ve Svate´ zemi, kde jsme navsˇtı´vili i Betle´m, mı´sto Jezˇ´ısˇova narozenı´. Bylo to v kveˇtnu. A tam prˇi bohosluzˇbaćh zneˇly koledy o sto sˇest, nikomu to nevadilo a vu˚bec to nezneˇlo divneˇ. Takzˇe to nenı´ tak hrozne´, koledy lze zpı´vat po cely´ rok, akora´t si mimo Vańoce musı´te odskocˇit do Betle´ma. To jsem si myslel neˇkolik let, od trˇiapadesa´ti do letosˇnıćh Velikonoc. Na letosˇnı´ Bozˇ´ı hod velikonocˇnı´ jsme prˇi msˇi svate´ v plzenˇske´m Domoveˇ sv. Alzˇbeˇty zpı´vali pı´senˇ Hle, vstal jizˇ z mrtvyćh, ktera´ se prˇi oslaveˇ Kristova vzkrˇ´ısˇenı´ zpı´va´. Zpı´vali jsme ji vsˇichni, co jsme tam byli, ovsˇem azˇ na panı´ Mazochovou. Ta si zpı´vala jinou pı´senˇ, a to dost hlasiteˇ, jak to u lidı´, kterˇ´ı sˇpatneˇ slysˇ´ı, leckdy by´va´. Zpı´vala Narodil se Kristus Pań. Dvakra´t nebo trˇikra´t jsem jı´ upozornil, zˇe jsou Velikonoce a s tou jejı´ pı´snı´ musı´me pocˇkat azˇ do Vańoc. Nerˇekla na to nic. Nerˇekla, ale zpı´vala. Narodil se Kristus Pań . . . Kdyzˇ msˇe skoncˇila, rˇekl jsem ostatnı´m, zˇe kdyby se Kristus nenarodil, nemohl by vsta´t z mrtvyćh, takzˇe procˇ si i o Velikonocıćh nezazpı´vat Narodil se Kristus Pań. To jsme pak spolecˇneˇ k velke´ radosti panı´ Mazochove´ i sve´ vlastnı´ udeˇlali, a kupodivu, nezneˇlo to divneˇ. Z toho vsˇeho plyne, zˇe vsˇechno je jinak, zˇe u Boha nenı´ nic nemozˇne´ho, a pra´veˇ to se mi lı´bı´. I koledy mu˚zˇete zpı´vat po cely´ rok, nemusı´te prˇitom do Betle´ma, co jesˇteˇ chtı´t vıć? Jdu-li nynı´ na na´vsˇteˇvu k panı´ Mazochove´, nosı´va´m s sebou male´ elektrofonicke´ varhany, na ktere´ vyt’uka´va´m Narodil se Kristus Pań.


Tı´m u nı´ svojı´ na´vsˇteˇvu vzˇdycky zacˇ´ına´m. Velice se jı´ to lı´bı´. Pak prˇicha´zı´ na rˇadu i pı´sneˇ lidove´. Zeptal jsem se, kterou z nich ma´ nejradeˇji, ale neodpoveˇdeˇla, mozˇna´ meˇ neslysˇela. Tak jsem zacˇal sa´m Plzenˇskou veˇzˇ´ı. To uzˇ zareagovala a hned se prˇidala. Zpı´vala opeˇt peˇkneˇ nahlas, z plnyćh plic, pı´snicˇku Na Sˇumaveˇ je dolina. P. Jirˇ´ı Barhonˇ

• Slavnostnı´ prˇeda´vańı´ maturitnıćh vysveˇdcˇenı´ Dne 5. cˇervna 2014 jsem byla pozvańa na slavnostnı´ prˇeda´vańı´ maturitnıćh vysveˇdcˇenı´ absolventu˚ Cı´rkevnı´ho gymna´zia, jezˇ probı´halo v kostele Panny Marie Ru˚zˇencove´ v area´lu dominikańske´ho kla´sˇtera na Jira´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni. Mezi asi sˇedesa´ti spoluzˇa´ky byl i mu˚j vnuk Jan. Z dvouhodinove´ho du˚stojne´ho setkańı´ vsˇech trˇ´ı generacı´ jsem meˇla tak peˇkny´ a radostny´ pocit mla´dı´ a dobre´ho dı´la, zˇe se va´m s nı´m chci sveˇrˇit. Prˇi studentske´ hymneˇ Gaudeamus igitur jsme vsˇichni povstali. Pan rˇeditel gymna´zia Petrˇ´ıcˇek se uprˇ´ımny´mi slovy obracel ke svy´m sveˇrˇencu˚m. „Mnohe´ va´bive´ hodnoty dnesˇnı´ spolecˇnosti (penı´ze, sla´va) nezameˇnˇujte za hodnoty prˇirozeneˇ lidske´ a vytva´rˇejte dobre´ vztahy mezi lidmi.“ Prˇesveˇdcˇive´ bylo, zˇe to dolozˇil na neˇkolika povzbuzujıćıćh prˇ´ıkladech. Pak promluvil pater Vojteˇch Soudsky´. „Studenti, nenechte se zma´st pouze veˇdecky´m pohledem na sveˇt, to je jen cˇa´st poznańı´. Nezapomenˇte na etiku, bez ktere´ by zˇivot nebyl mozˇny´, a ktera´ vsˇe zarˇazuje do spra´vne´ho kontextu.“ Na´sledovala oficielnı´ cˇa´st prˇeda´vańı´ maturitnıćh vysveˇdcˇenı´, podpisu˚, gratulacı´, to vsˇe za doprovodu prˇ´ıhodne´ho zpeˇvu sˇkolnı´ho sboru. Odva´zˇna´ absolventka podeˇkovala od ambonu svy´mi slovy jmeńem vsˇech prˇ´ıtomnyćh studentu˚. Bylo take´ komu deˇkovat: do7


movu, rodicˇu˚m, profesorske´mu sboru, plzenˇske´mu biskupstvı´ i ostatnı´m spoluzˇa´ku˚m. Na za´veˇr vsˇichni ztichli a povstali. To pater Robert Bergman udeˇlil prˇ´ıtomny´m studentu˚m pozˇehnańı´. „At’je Pań Bu˚h k va´m milostivy´ a


zˇehna´ va´m . . . “ Veˇrˇ´ıcı´, cˇi pochybujıćı´, kazˇdy´ touzˇil po teˇchto slovech. Modlitba se prˇele´vala prˇes na´s vsˇechny, byli jsme jedno spolecˇenstvı´ a uprostrˇed na´s Pań Jezˇ´ısˇ a kra´snı´ mladı´ lide´.

Jak uzˇ to by´va´, spolecˇne´ foto zakoncˇilo tento pozˇehnany´ podvecˇer.

Jana Peroutkova´

do oby´va´ku jsme se vsˇichni v pohodeˇ vesˇli, meˇli jsme vsˇichni i pohodove´ sezenı´. Panı´ Te´meˇrˇ osm ty´dnu˚ prˇed slavenı´m velikodomu na´m uvarˇila lahodny´ cˇaj, i ten se tam nocˇnıćh sva´tku˚ na´s — mne a jesˇteˇ jednu pohodoveˇ vesˇel. cˇlenku z nasˇeho plzenˇske´ho spolecˇenstvı´ — ˇ oslovil Mons. Josef Za´k, jestli bychom s nı´m Ze zacˇa´tku jsme se navza´jem okukovali, nechteˇly jezdit na duchovnı´ obnovu do Beˇ- ale kdyzˇ na´m P. Zˇa´k rozdal materia´ly — texty sˇin u Klatov. Nadsˇeneˇ jsme souhlasily, pro- pro ućˇastnı´ky semina´rˇem tentokra´t od Nortozˇe duchovnı´ obnova vedena´ P. J. Zˇa´kem berta Baumarta SJ Novy´ zˇivot v Duchu svaje vzˇdycky za´ruka bohate´ho duchovnı´ho pro- te´m a dalsˇ´ı du˚lezˇite´ — samozrˇejmeˇ Pı´smo zˇitku. Byly jsme samozrˇejmeˇ hlavneˇ zveˇdave´ svate´ a texty pı´snı´, uzˇ na neˇjake´ va´hańı´ nebyl na to, jak se umı´stı´me — nahla´sˇeno bylo asi cˇas. dvacet posluchacˇu˚ — do jedne´ mı´stnosti roVysveˇtlil na´m, jak budeme pracovat, kazˇdy´ dinne´ho domku. ty´den se budeme snazˇit samostatneˇ pracovat, Beˇsˇiny jsou docela velka´ obec s kostelem a doma si prˇipravovat zadane´ u´koly a za ty´den farou, ale protozˇe by se neoby´vana´ fara teˇzˇko je pak nahlas prˇedne´st cele´mu shroma´zˇdeˇnı´. vyta´peˇla a vlastneˇ jen pro dveˇ hodiny ty´dneˇ, Celyćh teˇch sedm ty´dnu˚ jsem s u´divem a nabı´dla se jedna moc dobra´ dusˇe, zˇe mu˚zˇeme s velkou radostı´ pozorovala jak cele´ spolenedeˇlnı´ podvecˇery zu˚sta´vat u nı´. Mimo na´s trˇ´ı cˇenstvı´ se meˇnı´. Ze zacˇa´tku bylo vsˇechno tak z Plzneˇ jezdil na obnovu jesˇteˇ P. I. Pavlıćˇek trochu nesmeˇle´, jakoby zakrˇiknute´, na konci z Klatov a neˇkolikra´t na´s prˇijel poteˇsˇit svou semina´rˇe se jednotlivci nemohli docˇkat azˇ doprˇ´ıtomnstı´ i klatovsky´ vika´rˇ P. J. Hu˚lle. stanou slovo, bylo zde vysloveno hodneˇ osobUzˇ jsem se tolikra´t prˇesveˇdcˇila, zˇe u Pańa nıćh sveˇdectvı´. Prˇitom ti lide´ jakoby ztratili nenı´ nic nemozˇne´ho, prˇesto zase se meˇ stalo, za´brany o vsˇech teˇch mnohdy dost choulostizˇe mne prˇepadla pochybnost A prˇedstavte si, vyćh veˇcech prˇede vsˇemi mluvit.

• Duchovnı´ obnova

8


Prosteˇ byla nastolena atmosfe´ra ba´jecˇna´, radostna´, asi jako se rˇ´ıkalo o prvnıćh krˇest’anech „hled’te, jak se milujı´ “. Samozrˇejmeˇ byl dań prostor i na spolecˇny´ zpeˇv. Po vedenı´m P. Pavlıćˇka jsme se vsˇichni k oslaveˇ Bozˇ´ı opravdu snazˇili. Prˇes napsańı´ dopisu Jezˇ´ısˇovi — to byl jeden z domaćıćh u´kolu˚, jsme v prˇedposlednı´m setkańı´ dospeˇli k vrcholu cele´ duchovnı´ obnovy — vkla´dańı´ rukou. Byly vytvorˇeny dveˇ skupiny. V kazˇde´ byl jeden kneˇz a trˇ´ı laici, kterˇ´ı se nad kazˇdy´m ućˇastnı´kem semina´rˇe modlili. Pro kazˇde´ho bez rozdı´lu to byl urcˇiteˇ nezapomenutelny´ za´zˇitek. Vsˇichni za´rˇili neˇjaky´m nevysveˇtlitelny´m sveˇtlem. Tak neˇjak si prˇedstavuji pru˚beˇh seslańı´ Ducha sv. na aposˇtoly. Potom najednou prˇisˇlo setkańı´ poslednı´. Mı´stnı´ se domluvili, zˇe se budou i nada´le setka´vat, aby se mohli spolecˇneˇ modlit. Po velmi bohate´m pohosˇteˇnı´, vza´jemne´mu deˇkovańı´, jsme se acˇ neradi rozloucˇili. Bylo kra´sne´ pozorovat, jak Bozˇ´ı milost pu˚sobı´. Urcˇiteˇ nikdo z ućˇastnı´ku˚ nelitoval cˇasu, ktery´ spolu kazˇdou nedeˇli po dobu osmi ty´dnu˚ tra´vili. Na za´veˇr bych vsˇem, kterˇ´ı se jesˇteˇ nezućˇastnili zˇa´dnyćh duchovnıćh obnov, chteˇla rˇ´ıci, aby se nerozmy´sˇleli. V nejblizˇ´ıch dnech (9.–14. srpna) majı´ mozˇnost. Sice nebude pro nemoc prˇedna´sˇet P. Elias Vella, ale urcˇiteˇ budou velmi hodnotne´ prˇedna´sˇky i v podańı´ biskupske´ho vika´rˇe pro evangelizaci P. Alvara Grammaticy Th.D. Marie Vecˇerˇova´

• Klenecˇsky´ klenot Kra´sne´ a mile´ je chodske´ meˇstecˇko Klencˇ´ı pod Cˇerchovem. Uzˇ samo o sobeˇ vybı´zı´ k na´vsˇteˇveˇ. Na´dherna´ krajina a prˇitazˇlive´ cı´le v okolı´ rozhodneˇ stojı´ za to. Nejveˇtsˇ´ı klenot se vsˇak skry´va´ v tamnı´m kostele. Jsou to varhany, ktere´ svy´m hlasem prˇedcˇ´ı i mnohe´ velke´ na´stroje. Vsˇak je take´ uzˇ prˇed vıće nezˇ 250 lety postavil Antonıń Gartner z Tachova, baroknı´ varhana´rˇ a skutecˇny´


mistr sve´ doby. A dı´ky sˇikovny´m ruka´m pana Valenty z Prahy prodeˇlaly prˇed neˇkolika ma´lo lety genera´lnı´ omlazovacı´ ku˚ru, ktera´ jim vra´tila pu˚vodnı´ ja´sot. Zaposlouchejte se. Neˇzˇnou fle´tnu vystrˇ´ıda´ ja´savy´ vodotrysk, na ktery´ papı´r nestacˇ´ı. Musı´te se zaposlouchat. Mu˚zˇe se sta´t, zˇe va´s ta ohromna´ za´plava tońu˚ dozˇene azˇ k slza´m. Ale i kdyby ne, rozhodneˇ stojı´ za to si tento skvost vyslechnout. Pokud ma´te ra´di varhany, zavı´tejte do Klencˇ´ı. Prˇivı´ta´ va´s meˇstecˇko, ktere´ dodrzˇuje a udrzˇuje sve´ tradice. Pu˚jdete-li na nedeˇlnı´ msˇi svatou, uvidı´te i babicˇky v na´dhernyćh krojıćh. I celkova´ ućˇast je velice hojna´, u na´s nevı´dana´. Msˇe sv. zacˇ´ına´ azˇ na neˇkolik vy´jimek v 9 hodin. Vy´jimecˇneˇ v 10 hodin. Velky´ den prozˇ´ıva´ farnost 11. listopadu. Je to sva´tek svate´ho Martina, jemuzˇ je kostel zasveˇcen a slavnostnı´ msˇe svata´ se kona´ na´sledujıćı´ nedeˇli. Slavnost jak ma´ by´t. Peˇvecky´ sbor Cˇerchovan se opravdu cˇinı´, mnoho kra´snyćh skladeb zaznı´ a do toho vsˇeho jako trˇesˇnicˇka na dortu — zdejsˇ´ı varhany. Pravidelneˇ se zde porˇa´dajı´ i nejru˚zneˇjsˇ´ı koncerty, ktere´ uka´zˇ´ı vsˇechny zvukove´ mozˇnosti na´stroje. Pokud ma´te ra´di varhany, zastavte se — nebudete litovat. A lze to vy´borneˇ i vlakem. A to i z Plzneˇ. Jen je trˇeba malinko si prˇivstat. Prˇesneˇ v 700 jede mezina´rodnı´ expres, v Domazˇlicıćh je v 746 a hned v 752 odjı´zˇdı´ loka´lka smeˇr Plana´ u Mariańskyćh la´znı´. Klencˇ´ı je pa´ta´ zasta´vka. Tak sˇt’astnou cestu na Chodsko! Toma´sˇ Hladı´k

• Svaty´ P. Pio neboli svaty´ Francesco Forgione „Sveˇt by mohl existovat bez slunce, ale ne bez msˇe svate´“, rˇ´ıka´val svaty´ kneˇz Francesco Forgione, zna´my´ pod svy´m rˇeholnı´m jmeńem P. Pio, ktery´ svy´m duchovnı´m deˇtem zanechal za´veˇt’: „Milujte Pannu Marii a vzbuzujte v druhyćh la´sku k nı´.“ 9


P. Pio pocha´zel z jizˇnı´ Ita´lie z vesnicˇky Pietrelcina, kde se 25. kveˇtna 1887 narodil jako Francesco Forgione. Jako sˇestnaćtilety´ vstoupil do kapucıńske´ho kla´sˇtera v Morconu, ve dvaadvaceti letech prˇijal rˇeholnı´ jmeńo Pio a r. 1910 byl vysveˇceny´ na kneˇze. Dne 20. za´rˇ´ı 1918 byl poprve´ stigmatizovany´ Kristovy´mi ranami, ktere´ se mu od te´ doby kazˇdy´ pa´tek otevı´raly. Z jeho ran vycha´zela prˇ´ıjemna´ vu˚neˇ, kterou cı´tili lide´ v jeho blı´zkosti. V den jeho smrti byly rańy zcela zahojene´.

ˇ ezno Katholikentag R ve dnech 28. 5.–1. 6. byl velkou prˇ´ılezˇitostı´ k setkańı´ s neˇmeckou cı´rkvı´, s nejru˚zneˇjsˇ´ımi cı´rkevnı´mi organizacemi, zahrnoval mnoho prˇedna´sˇek a kulturnıćh programu˚. Stańek plzenˇske´ho biskupstvı´ nabı´zel kromeˇ ru˚znyćh brozˇurek a publikacı´ take´ chodske´ kolaćˇe (deˇkujeme do Mra´kova a Domazˇlic) a navsˇtı´vil jej take´ rˇezensky´ biskup Rudolf Voderholzer.

10


P. Pio byl zna´my´ svy´m socia´lnı´m cı´teˇnı´m a touzˇil vybudovat velkou nemocnici, jaky´si Du˚m u´levy pro trpıćı´. Velice jej tra´pilo, zˇe chudı´ a nemocnı´ lide´ cˇasto umı´rali cestou do nemocnice ve Foggii. Jeho velky´m prˇicˇineˇnı´m se r. 1940 zacˇalo v San Giovani Rotondo s vy´stavbou nemocnicˇnı´ho komplexu, dnes peˇtiposchod’ove´ budovy, ktera´ byla vysveˇcena r. 1956. Dalsˇ´ım jeho vy´znamny´m dı´lem je Krˇ´ızˇova´ cesta, ktera´ se ta´hne klikateˇ kolem chra´mu a nemocnice v San Giovano Rotondo. Dostaveˇna byla azˇ po jeho smrti v roce 1971. P. Pio zemrˇel v San Giovani Rotondo ve veˇku 81 let 23. za´rˇ´ı 1968. Jeho pohrˇbu se zućˇastnilo na 100 tisıć lidı´. Proces blahorˇecˇenı´ zacˇal v brˇeznu 1983, 2. kveˇtna 1999 jej prohla´sil papezˇ Jan Pavel II. za blahoslavene´ho a v cˇervnu 2002 za svate´ho. Veronika Pechova´



Diece´znı´ pout’do Neukirchen beim Heiligen Blut 31. kveˇtna byla soucˇa´stı´ Katholikentagu, zućˇastnili se jı´ stovky poutnı´ku˚ z Neˇmecka i z Cˇech. Po slavenı´ eucharistie s rˇezensky´m a plzenˇsky´m biskupem, kterou vıće jak tisıć poutnı´ku˚ prozˇilo prˇed velkou obrazovkou, protozˇe bazilika byla zcela obsazena, na´sledovalo obcˇerstvenı´ v kla´sˇternıćh zahradaćh a pote´ komentovana´ prohlı´dka baziliky. Kra´sne´ pocˇası´, radostna´ a burcujıćı´ promluva biskupa Rudolfa, mnoha´ setkańı´ v kla´sˇternıćh zahradaćh prˇi obcˇerstvenı´ — to vsˇe prˇispeˇlo k pozˇehnane´mu pru˚beˇhu pouti.

Vikaria´tnı´ den v Rokycanech

se konal 14. cˇervna, jeho soucˇa´stı´ bylo udı´lenı´ sva´tosti birˇmovańı´ biskupem Frantisˇkem.

• Katolicka´ charismaticka´ kon– ference 9.–13. cˇervence v Brneˇ

pro ubytovane´ 2 800 Kcˇ, bez ubyt. 1 875 Kcˇ, probeˇhnou ale v sı´dle Koinonie Jan Krˇtitel v Plzni–Liticıćh, exercita´torem bude P. Alvaro Grammatica Th.D. Ubytovańı´ v Domoveˇ mla´dezˇe v Plzni na Lochotıńeˇ, Karlovarska´ 99. Prˇihla´sˇky na adrese biskuptvı´ u Pavly Anderlove´, 731 619 660, [email protected].

Motto:„Pane, naucˇ na´s modlit se“ (Lk11,1). Pozvańı´ prˇijal P. Rene´–Luc z Francie (vıće o neˇm viz autobiograficka´ kniha Vychoval meˇ gangster, KNA 2013). Dalsˇ´ı prˇedna´sˇejıćı´: P. Vojteˇch Kodet, P. Vlastimil Kadlec, P. Toma´sˇ Holub, P. Bogdan Stepien, P. Mar. Kuffa. • Diece´znı´ evangelizacˇnı´ sˇkola ? Kurs PAVEL 6.–13. cˇervence Jak se sta´t • Diece´znı´ exercicie — ZMEˇNA evangeliza´torem, ktery´ umı´ ućˇinny´m zpu˚soVzhledem k nemoci P. Velly se exercicie ko- bem zveˇstovat evangelium a vyda´vat o neˇm najı´ v te´mzˇe termıńu 9.–14. srpna, se stejny´m sveˇdectvı´ prostrˇednictvı´m technik a dynamik te´matem „Jezˇ´ısˇ — mu˚j Pań“ a za stejnou cenu hla´sańı´. Cena 3.600 Kcˇ (2.500 Kcˇ bez ubyt.) 11


? Kurs JOZUE 15.–19. cˇervence vede ućˇastnı´ka k tomu, aby si ve sve´m zˇivoteˇ i poslańı´ osvojil pozitivnı´ postoje du˚veˇry, odvahy a nadeˇje v Pańovy prˇ´ısliby. Cena 2.100 Kcˇ (1.500 Kcˇ bez ubytovańı´) Oba kursy povede biskupsky´ vika´rˇ pro evangelizaci P. Alvaro Grammatica Th.D. se svy´m ty´mem. Kursy se konajı´ v sı´dle Koinonie Jan Krˇtitel v Plzni–Liticıćh, Budilovo na´m. 1. Ubytovańı´: SPSˇ dopravnı´, Domov mla´dezˇe, Karlovarska´ 99, Plzenˇ 323 00. ? Informace a prˇihla´sˇky: Pavla Anderlova´, tel. 731 619 660, mail [email protected] • Workship — pra´zdninova´ dobrovolnicka´ briga´da!


Cena: ubytovańı´ 220 Kcˇ (osoba za noc), kurzovne´ dobrovolne´ (600 Kcˇ na osobu na pokrytı´ nejnutneˇjsˇ´ıch na´kladu˚). Prˇihla´sˇky: [email protected] nebo tel. 737 839 108.

• Vy´stava Diktatura versus nadeˇje bude po cele´ le´to hostovat v tepelske´m kla´sˇterˇe. Vy´stava popisuje osudy katolicke´ cı´rkve, kneˇzˇ´ı, rˇeholnı´ku˚ i veˇrˇ´ıcıćh, za minule´ho rezˇimu, prˇina´sˇ´ı zajı´mave´ fotografie a archivnı´ dokumenty. Obecne´ informace jsou doplneˇny o medailonky zachycujıćı´ osudy vy´znamnyćh cı´rkevnıćh osobnostı´ 20. stoletı´ kardina´la Toma´sˇe Sˇpidlı´ka, kardina´la Josefa Berana a mnoha dalsˇ´ıch. V souvislosti s letosˇnı´m 100. vy´rocˇ´ım narozenı´ opata Josefa Herˇmana Tyla byla noveˇ doplneˇna o panel zachycujıćı´ jeho zˇivot. Vy´stavu u prˇ´ılezˇitosti Roku vı´ry a 1 150. vy´rocˇ´ı prˇ´ıchodu sv. Cyrila a Metodeˇje ˇ ´ımskokatolickou farnostı´ na ve spolupraći s R Velehradeˇ usporˇa´daly Archiv Kancela´rˇe pre´ stav pro studium totalitzidenta republiky a U nıćh rezˇimu˚. Byla zaha´jena v sobotu 7. cˇervna a potrva´ do 7. za´rˇ´ı. Otevrˇeno je denneˇ od 8 do 18 hod. Vstup volny´.

V ty´dnu od 17. do 23. srpna probeˇhne v oblasti Maneˇtıńska, Necˇtinska a Plaska druhy´ rocˇnı´k Workshipu, pra´zdninove´ dobrovolnicke´ briga´dy pro mlade´ lidi nad 18 let. Kromeˇ pomoci potrˇebny´m lidem, a tedy skveˇle´ho pocitu z dobrˇe odvedene´ a smysluplne´ praće, je na programu spousta kulturnı´ho vyzˇitı´ (letos s divadlem Vı´ti Marcˇ´ıka, letnı´m kinem, sˇermı´rˇsky´m turnajem, hudbou . . . ), celodennı´ vy´let a hlavneˇ skveˇle´ spolecˇenstvı´ mladyćh lidı´, kterˇ´ı nechteˇjı´ jen tak sedeˇt doma, ale majı´ chut’ neˇco spolecˇny´mi silami • Vı´ra, ktera ´ zahrˇeje zmeˇnit. Prˇihla´sˇky a blizˇsˇ´ı informace: Vy ´stava v letnı ´ m refekta´rˇi Muzea cı´rkevnı´ho http://workship.farnostplasy.cz ume ˇ nı ´ v Plzni seznamuje s na´bozˇensky´mi nebo na tel. 733 755 901 (o. Vlastimil, omi) motivy, ktere´ v obdobı´ pozdnı´ho strˇedoveˇku • Varhannı´ kurz v Tachoveˇ a cˇasne´ho novoveˇku zdobily vy´hrˇevne´ steˇny Porˇa´da´ Rˇ´ımskokatolicka´ farnost Tachov pro komorovyćh kachlu˚. Kachlova´ kamna, jedna samouky — zacˇa´tecˇnı´ky a mı´rneˇ pokrocˇile´ z nejvy´razneˇjsˇ´ıch inovacı´ obdobı´ vrcholne´ho 18.–23. srpna v kostele Nanebevzetı´ Panny strˇedoveˇku, byla do jiste´ mı´ry znakem spolecˇenske´ho postavenı´ majitele. Relie´fnı´ motivy Marie a farnı´m sa´le. Na´plnˇ kurzu˚: prˇ´ıprava varhanı´ku˚ pro li- komorovyćh kachlu˚ vedle esteticke´ho pu˚soturgicke´ hranı´ a zpeˇv (teoreticka´ i prakticka´). benı´ cˇasto nesly take´ symbolicke´ poselstvı´. Lektorˇi: B. Korejs, J. Steyer, P. Ju˚zova´ — Prezentovańy budou pouze expona´ty ze sbı´Krˇ´ızˇenecka´, J. Vokata´, R. Rejsˇek. rek Za´padocˇeske´ho muzea v Plzni a pro veˇtUbytovańı´: fara ve Stare´m Sedlisˇti (asi sˇinu z nich to bude vy´stavnı´ premie´ra. Vy´stava trva´ do 2. listopadu, otevrˇeno je 10 km od Tachova), stravovańı´ si kazˇdy´ zajisˇt’uje sa´m. u´t–ne 1000–1800 (Frantisˇkańska´ 11). 12



? 31. cˇervence Skvirˇ´ın, kostel sv. Petra a • S hudbou za pama´tkami Plzenˇske´ho kraje — Kralovicko Pavla, A. Dvorˇa´k, W. A. Mozart, J. S. Bach — M. Psˇenicˇka, varhany a I. Veberova´, soprań.

? 6. cˇervence 1800 Muzeum v Mariańske´ ? 14. srpna Mlyńec, kaple Nejsv. Trojice, Tyńici, kostel Zveˇstovańı´ P. Marie, Flos inter spinas — Ru˚zˇe mezi trny. Zˇivoty sv. Marke´ty, Barbory a Katerˇiny ve strˇedov. chora´lnıćh a polyfonnıćh skladbaćh, zˇensky´ vok. soubor Tiburtina ensemble, vedoucı´ B. Sojkova´ ? 19. cˇervence 1800 Potvorov, kostel sv. Mikula´sˇe, Theatrum musicum — Fenomeń cˇeske´ raneˇ baroknı´ hudby, S. Capricornus, H. I. Biber, A. Maza´k, J. C. Fischer, soubor dobove´ hudby Ensemble ine´gal, vedoucı´ A. Viktora ? 2. srpna 1800 Stra´zˇisˇteˇ u Mladotic, kostel sv. Martina, La scena barocca — Italska´ baroknı´ opera, A. Vivaldi, G. F. Ha¨ndel, C. E. Bach, C. H. Graun, N. Porpora, soubor Victoria ensemble (um. vedoucı´ V. Deˇdecˇkova´) ? 16. srpna 1800, Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla, Kytarovy´ recita´l Pavla Steidla — Hudba cˇeskyćh sˇlechticu˚, J. A. Losy, F. H. Lobkovic, J. A. Questenberg, N. Paganini ? 24. srpna 1500 Maneˇtıń, kostel sv. Barbory, Hudba z archivu Zˇelivske´ho kla´sˇtera, J. A. Plańicky´, J. L. Duka´t, F. I. Tu˚ma, voka´lneˇ instrumenta´lnı´ soubor Harmonia Delectabilis (um. vedoucı´ L. Vendl) ? Vstupne´ na jednotlive´ koncerty 160 Kcˇ dospeˇlı´, 80 Kcˇ studenti a du˚chodci ? Porˇa´da´ Sdruzˇenı´ Lochotıńsky´ pavilon ˇ KF Kralovice, Muzeem ve spolupraći R v Mariańske´ Tyńici, Sdruzˇenı´m Potvorov, Meˇstem Kralovice a Plznı´ 2015. Kontakt: 608 510 622, [email protected], www.koncerty-plzensko.cz

A. Diabelli: Diabolus in musica — Esemble Consolazione

?

28. srpna Damnov, kostel sv. Martina, Hudba severoneˇmeckyćh skladatelu˚ 18. stol. — Kolegium pro duchovnı´ hudbu Klatovy a Consortium musicum.

ˇ ive´ Skoky • Z

? Kazˇdy´ den v cˇervenci a v srpnu bude kostel prˇ´ıstupny´ denneˇ od 9 do 18 hodin. Na´vsˇteˇvnıći si beˇhem te´to doby mohou kostel prohle´dnout i s vy´kladem pru˚vodce. Soucˇa´stı´ prohlı´dky budou take´ dveˇ vy´stavy: — Zapomenuta´ zjevenı´ fotografky Heleny Kalendove´ dokumentujı´ pozapomenuta´ mı´sta mariańskyćh za´zraku˚. — Denı´k z cesty do Compostely pı´snicˇka´rˇky a malı´rˇky Martiny Trchove´ je autenticky´m vy´tvarny´m za´znamem autorcˇina putovańı´.

? 19. cˇervence Oldrˇich Janota a polska´ dvojice SOL ET LUNA

? 26. cˇervence Festival pı´snicˇka´rˇu˚ — Prˇemysl Rut, Jirˇ´ı Smrzˇ, Sla´vek Klecandr a OBOROH

? 9. srpna Lee Andrew Davison (Oklahoma USA).

? 23. srpna Vzpomıńka na Zuzanu Navarovou — Martina Trchova´ Adam Kuba´t

? koncerty zacˇ´ınajı´ v 1800 • Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ

• Hudebnı´ le´to Borska

? 11.–14. srpna Putovańı´ s Horou, prˇihla´sˇky:

? 17. cˇervence Bor, Loreta, Hudba renesance

[email protected]

a baroka — Musica Dolce

? Aktua´lneˇ http://hora.signaly.cz 13


Meditacˇnı´ zahrada Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? msˇe svate´ 10. a 24. 7. a 14. a 28. 8. v 1600 ? 14. srpna Pout’k sv. Mamiliańu Kolbe 1500 krˇ´ızˇova´ cesta; 1600 msˇe svata´ ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´ “ — sveˇdectvı´ L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ

• Na´rodnı´ pout’na Velehradeˇ 5. cˇervence Program: www.velehrad.eu

• Na´rodnı´ pout’rodin Zˇd’a´r nad Sa´zavou 29.–30. srpna. Vıće na www.narodnipoutrodin.cz. Zde take´ najdete prˇ´ıpravne´ katecheze k pouti — pro deˇti, pro mla´dezˇ a pro manzˇele.

• Skokovska´ pout’


? Kontakt: 603 809 798, [email protected] • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m Nonstop tel. 777 167 004 pro na´vsˇteˇvu kneˇze cˇi past. asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh

• Knihovna na biskupstvı´ bude otevrˇena beˇhem cˇervence a srpna pouze po domluveˇ na tel. 731 619 698 nebo [email protected].

1100 Mariańska´ pobozˇnost 1130 Chvı´le pro soukromou modlitbu Polednı´ pauza 1415 Modlitba svate´ho ru˚zˇence 1500 Pontifika´lnı´ msˇe sv., hl. celebrant Mons. Frantisˇek Radkovsky´, biskup plzenˇsky´ 1630 Pru˚vod meˇstem s obrazem Panny Marie Klatovske´ Setkańı´ s poutnı´ky z neˇmeckyćh sprˇa´telenyćh farnostı´, obcˇerstvenı´ v kla´sˇternı´ zahradeˇ 30 18 Koncert kl. skupiny Zebedeus (spiritua´ly a pı´sneˇ ve vıćehlasyćh u´pravaćh) 00 21 Koncertnı´ provedenı´ oratoria F. X. Brixiho Sermo Jesum inter Magdalenam, Kolegium pro duchovnı´ hudbu Klatovy

V sobotu 5. cˇervence ve 2030 Noc sveˇtel (zpeˇvy z Taize´). V nedeˇli 6. cˇervence hlavnı´ skokovska´ pout’ke sva´tku Navsˇtı´venı´ P. Marie s podtitulem Cˇeskoneˇmecka´ pout’porozumeˇnı´. Msˇi svatou s procesı´m od 1000 slouzˇ´ı opat tepelske´ho kla´sˇtera Zdeneˇk Filip Lob- nedeˇle 13. cˇervence, arcideˇkansky´ kostel kowicz OPraem, zaznı´ Missa in C od F. J. Au- 930 Modlitba ru˚zˇence manna v podańı´ Kolegia pro duchovnı´ hudbu. 1000 Poutnı´ msˇe sv., hl. celebrant Mons. F. V. Lobkowicz, biskup ostravsko–opavsky´ • Klatovska´ pout’

u´tery´ 8. cˇervence, kaple Zjevenı´ Panny Ma- • Pout’ke sv. Anneˇ, Plana ´ rie — CHALOUPKA pa´tek 25. cˇervence 1800 Poutnı´ msˇe sv., hl. celebrant Filip Z. Lob- 915 procesı´ z na´meˇstı´ v Plane´ kowicz O.Praem, opat tepelske´ kanonie. 1000 poutnı´ msˇe sv. s roda´ky a biskupy R. Vosobota 12. cˇervence, arcideˇkansky´ kostel derholzerem a F. Radkovsky´m u prˇ´ılezˇi1000 Adorace Nejsveˇteˇjsˇ´ı sva´tosti olta´rˇnı´ tosti oslavy 25. pouti na Sv. Annu. 1030 Co mozˇna´ nevı´te o klatovske´m obrazu 1000–2000 jarmark, vy´tvarne´ dı´lny pro deˇti, Panny Marie Mgr. Luka´sˇ Kopecky´ poha´dka, hudebnı´ vystoupenı´, divadlo 14



1900 koncert v kostele sv. Anny: Andrea Bro- • Pouteˇ ve farnostech zˇa´kova´ Fridova´, soprań Marke´ta Schley 00 Reindlova´, varhany. Vstupne´ 120/80 Kcˇ 5. cˇervence 10 Lestkov, ekumenicka´ bohosluzˇba v noveˇ zastrˇesˇene´m kostele 2115 Baroknı´ ohnˇostroj prˇed kostelem 6. cˇervence 1100 Vrsˇ´ıcˇek u Rokycan, Nanedeˇle 27. cˇervence 1000 cˇeska´ pout’ vsˇtı´venı´ P. Marie 12. c ˇ ervence 1000 Stare´ Sedlo, P. Marie • Pout’na Svatou Horu 00 v sobotu 27. za´rˇ´ı porˇa´da´ Farnı´ charita u Panny 20. cˇervence 14 Skoky, P. Marie Karmelske´ 30 Marie Ru˚zˇencove´ v Plzni. V odpolednıćh ho- 26. cˇervence 9 Domaslav, sv. Jakuba dinaćh da´le navsˇtı´vı´me blı´zky´ augustiniańsky´ 27. cˇervence 1400 My´to, sv. Anny kla´sˇter Svata´ Dobrotiva´ s kostelem Zveˇsto- 2. srpna 1000 Doly, P. Marie Sneˇzˇne´ vańı´ Pańeˇ u obce Zajecˇov. Odjezd autobusu 3. srpna 900 Rokycany, P. Marie Sneˇzˇne´ je v 7 hod. od kostela P.M.Ru˚zˇencove´ na Ji- 10. srpna 1100 Strasˇice, sv. Vavrˇince ra´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni. Autobus bude prˇista16. srpna 1400 Pavlovice, P. Marie ven v 645 hod. Prˇedpokla´dany´ na´vrat v 19 hod. 900 Plana´, Nanebevzetı´ P. Marie Cena pouti 250 Kcˇ. Na pout’ se mu˚zˇete hla´- 17. srpna 00 11 Osek, Nanebevzetı´ P. Marie sit od zacˇa´tku za´rˇ´ı. Bud’ kazˇde´ u´tery´ v za´rˇ´ı 1400 Skoky, Nanebevzetı´ P. Marie od 17 do 19 hodin na pravidelnyćh schu˚z00 kaćh Farnı´ charity u P. M. Ru˚zˇencove´ na Ji- 24. srpna 11 Volduchy, sv. Bartolomeˇje 00 15 Pı´stov, sv. Bartolomeˇje ra´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni, nebo kazˇdou nedeˇli 30 v za´rˇ´ı po msˇi sv. v 7 , 9 a 18 hodin v sakris- • Bohosluzˇby k 100. vy´rocˇ´ı tii kostela P.M.Ru˚zˇencove´ na Jira´skoveˇ na´zapocˇetı´ 1. sveˇtove´ va´lky meˇstı´ v Plzni. Mimoplzenˇsˇtı´ za´jemci se mo5. cˇervence 1000 Stare´ Sedlisˇteˇ, msˇe sv. a hou prˇedbeˇzˇneˇ prˇihla´sit na emailove´ adrese: modlitba u pama´tnı´ku [email protected] nebo [email protected]. Do 27. cˇervence 815 Blovice, msˇe sv. a modlitba prˇedmeˇtu napisˇte: Pout’na Svatou Horu. Marta Ovsjannikova´ u pama´tnı´ku

• Kde bije srdce Polska Diece´znı´ pout’ do Czestochowy a Krako´wa 9.–12. rˇ´ıjna organizuje Pastoracˇnı´ centrum biskupstvı´. Programu cesty: na´vsˇteˇva Klodzka, zejmeńa hrobky Arnosˇta z Pardubic, prvnı´ho prazˇske´ho arcibiskupa, na´vsˇteˇva nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıho poutnı´ho mı´sta v Polsku, Czestochowa — Jasna Gora, koncentracˇnı´ ta´bor v Oswiecimi, rodne´ meˇsto papezˇe Jana Pavla II. Wadowice a jeho oblı´bene´ poutnı´ho mı´sto Kalwaria Zebrzydowska, kra´lovske´ meˇsto Krako´w a jeho pama´tky, solny´ du˚l

Wieliczka, (obeˇ mı´sta jsou na seznamu sveˇt. deˇdictvı´ UNESCO). Duchovnı´ doprovod P. Krzysztof Dedek. Cena ( doprava, ubytovańı´, vstupy s pru˚vodci a polopenze) 4 900 Kcˇ. Prˇihla´sˇky a blizˇsˇ´ı informace u Majky Lachmanove´, [email protected], 728930030.

• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´ Zveme na pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe, ktere´ zaha´jı´me po pra´zdninaćh v pondeˇlı´ 15. za´rˇ´ı v ucˇebnaćh biskupstvı´ v 19 hod. Tento cˇas s Pı´smem nabı´zı´ prostor nejen ke cˇtenı´ a naslouchańı´, ale Bozˇ´ı 15



slovo promlouva´ ke kazˇde´mu z na´s. Setka´va´me se moc ra´di, abychom se povzbuzovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m. Te´ma setka´vańı´ take´ za´lezˇ´ı na Vasˇem za´jmu a prˇańı´. Pokud byste se chteˇli veˇnovat neˇjaky´m konkre´tnı´m textu˚m Pı´sma, urcˇiteˇ na´m prosı´m napisˇte na adresu: [email protected]. Nebo

budete-li mı´t cestu na biskupstvı´, ra´di Va´s na pastoracˇnı´m centru prˇivı´ta´me a Vasˇe prˇańı´ a konkre´tnı´ impulsy k biblicky´m budou pro na´s cennou vy´zvou a inspiracı´. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v za´rˇ´ı. Za organizacˇnı´ ty´m Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´. Info na 728 930 030

ˇ a´dost o kanonicke´ mise pro • Z sˇkolnı´ rok 2014/2015 Nasˇi milı´ katechete´, srdecˇneˇ Va´s zveme na • Podeˇkovańı´ katechetu˚m

setkańı´ s otcem biskupem, ktere´ se uskutecˇnı´ ve strˇedu 10. za´rˇ´ı od 1700 na biskupstvı´. Na programu bude prˇedna´sˇka, prˇedańı´ kanonickyćh misı´ a pozˇehnańı´ do dalsˇ´ıho sˇkolnı´ho roku. Prˇihla´sˇky prosı´m posı´lejte do 3. za´rˇ´ı na adresu [email protected].

• Materia´ly k vyúce na´bozˇenstvı´ Pro Vasˇi informovanost prˇeposı´la´m internetove´ strańky Katecheticke´ho a pedagogicke´ho centra Kra´love´hradecke´ diece´ze, kde mu˚zˇete najı´t inspiraci pro vyúku na´bozˇenstvı´: http://kc.diecezehk.cz — strańky Katecheticke´ho a pedagogicke´ho centra www.diecezehk.cz/skoly — nabı´dka programu˚ pro sˇkoly http://vkd.bihk.cz — metodicke´ materia´ly pro vyúku na´bozˇ. a vstupy do sˇkol www.cestykatecheze.cz — odborna´ revue pro katechetiku a na´bozˇenskou pedagogiku + pomu˚cky ke katechezi Metodicke´ materia´ly a pomu˚cky a prˇehled o nich da´le naleznete na: http://kpcpodpora.webnode.cz /metodicka-podpora, kde je prˇipraven i prˇehled o celorocˇnıćh programech, jezˇ bude pru˚beˇzˇneˇ doplnˇovań. Aktua´lnı´ prˇehled poskytuje rubrika Novinky. Biblicke´ omalovańky — cyklus A, ktere´ pro Va´s prˇipravuje panı´ Sonja Haüsl–Vad na: http://vad-art.blogspot.co.at/ 16

Prˇipomıńa´me duchovnı´m spra´vcu˚m, aby pozˇa´dali o kanonicke´ mise na sˇkolnı´ rok 2014/2015. Pro udeˇlenı´ kanonicke´ mise musı´ katecheta mı´t alesponˇ minima´lnı´ teologicke´ vzdeˇlańı´. Nemeńeˇ du˚lezˇity´m prˇedpokladem je, zˇe duchovnı´ spra´vce katechetu osobneˇ zna´ jako psychicky zdravou (!) osobu, rˇ´ımske´ho katolı´ka (katolicˇku) s dobrou poveˇstı´, zˇijıćı´ho v plne´m spolecˇenstvı´ cı´rkve vcˇetneˇ sva´tostne´ praxe a aktivneˇ se zapojujıćı´ho do zˇivota farnosti. Kanonicka´ mise je potrˇebna´ pro vyúku ve sˇkole i na farˇe. Je dokladem o tom, zˇe je ke sve´ sluzˇbeˇ vyslań cı´rkvı´, a tudı´zˇ sve´ poslańı´ ve spojenı´ s cı´rkvı´ i vykona´va´. Povinnostı´ katechety je take´ ućˇast na dalsˇ´ım vzdeˇla´vańı´ a formacˇnıćh setkańıćh ve farnostech a v diece´zi. Zˇa´dosti o udeˇlenı´ kanonicke´ mise lze poda´vat na formula´rˇi, ktery´ najdete v elektronicke´ podobeˇ k dispozici ke stazˇenı´ take´ na webu diece´ze: www.bip.cz v rubrice Informujeme > Dokumenty > Materia´ly pro kneˇze. Za vyrˇ´ızenı´ zˇa´dostı´ o kanonickou misi je odpoveˇdna´ Mgr. Marie Lachmanova´, Katecheticke´ centrum, Biskupstvı´ plzenˇske´, email: [email protected], tel: 728 930 030. Pro rok 2013/14 bylo vydańo 39 kan. misı´, z kontrolnıćh vizitacˇnıćh zpra´v bylo zjisˇteˇno, zˇe v roce 2013 a 2014 se vyucˇuje na´bozˇenstvı´ na 12 sˇkolaćh v nasˇ´ı diece´zi (vizitace jesˇteˇ probı´hajı´, informace nejsou tedy konecˇne´).


• Ohle´dnutı´ za Nocı´ kostelu˚ 2014 Dne 23. kveˇtna otevrˇelo sve´ brańy 142 kostelu˚, kaplı´, modliteben a sboru˚ v diece´zi. Je to zatı´m nejvysˇsˇ´ı pocˇet otevrˇenyćh mı´st, beˇhem letosˇnı´ noci je navsˇtı´vilo na 29 tisıć ućˇastnı´ku˚. Na mnoha mı´stech spolupracovali farnıći spolu s mı´stnı´mi u´rˇady, se starosty a organizacemi. Mezi kra´sny´mi programy nechybeˇly tradicˇnı´ duchovnı´ i jine´ hudebnı´ zˇańry, komentovane´ prohlı´dky, vy´stupy na veˇzˇ, cˇajovny, na mnoha mı´stech mohli na´vsˇteˇvnıći vyuzˇ´ıt prostor ticha, rozhovoru, rozjı´mańı´ nebo cˇetby kra´snyćh pasa´zˇ´ı z Bible. Mezi vyhleda´vane´ programy patrˇily vy´stavy deˇtskyćh kreseb souvisejıćıćh s kostelem jako liturgicky´m prostorem, s rodinou a dalsˇ´ımi te´maty.

Centrum pro rodinu [email protected],

731 619 704

• Krˇest’anska´ psychoterapeuticka´ poradna nabı´zı´ poradenstvı´ v oblasti rozvoje osobnosti, teˇzˇkyćh zˇivotnıćh situacı´, manzˇelske´ poradenstvı´ a pa´rovou terapii (vıće www.poradnaukaplicky.cz). Poradnu vede psychoterapeutka Marie Kutilova´ pro objednane´ 2. a 4. pondeˇlı´ v meˇsıći v budoveˇ biskupstvıÓbjedna´vky: 606 710 631, [email protected]. De´lka konzultace je 50 minut, cena prvnı´ konzultace je 400 Kcˇ, cena kazˇde´ dalsˇ´ı konzultace 300 Kcˇ. Pa´rova´ a manzˇelska´ terapie 600 Kcˇ (90 minut spolecˇne´ konzultace). Pokud by vy´sˇe ceny byla jedinou prˇeka´zˇkou terapie, je po dohodeˇ mozˇna´ sleva.


Velmi deˇkujeme Va´m vsˇem, kneˇzˇ´ım i laiku˚m, kterˇ´ı jste se zapojili do akce Noc kostelu˚! Deˇkujeme va´m za veˇnovany´ cˇas, a nebylo ho ma´lo, a vasˇi invenci prˇi vymy´sˇlenı´ programu a propagace. Dı´ky za celovecˇernı´ snahu veˇnovat se v kostelech stovka´m na´vsˇteˇvnı´ku˚ tak, aby si odnesli co nejlepsˇ´ı dojem. Prosı´me, abyste nasˇim jmeńem podeˇkovali vsˇem dobrovolnı´ku˚m a ućˇinkujıćı´m, kterˇ´ı v naproste´ veˇtsˇineˇ vystupovali zdarma. Fotografie, ohlasy a zkusˇenosti z cele´ CˇR je mozˇne´ najı´t na www.nockostelu.cz. Na dalsˇ´ı spolupraći s Va´mi se teˇsˇ´ı koordina´torˇi Noci kostelu˚ Majka Lachmanova´ a P. ThLic. Krzysztof Dedek, biskupsky´ vika´rˇ pro pastoraci.

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program v cˇervenci

O pra´zdninaćh ra´di a cˇasto cestujeme. Trˇeba na mı´sta, kde hory sahajı´ azˇ k nebi nebo tam, kde nara´zˇ´ı vlny morˇe o ska´ly nebo na klidnou samotu uprostrˇed lesu˚. Pu˚vab a na´dhera teˇch mı´st pozvedajı´ srdce k chva´le Bozˇ´ı a je na´m tak dobrˇe, jako by byl sa´m Bu˚h uprostrˇed na´s. A zˇe se s nı´m mu˚zˇeme pra´veˇ na • Poradna PPR cestaćh setkat v nejru˚zneˇjsˇ´ı podobeˇ a ru˚znyćh Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. kon- situacıćh — to take´ vı´me. A mu˚zˇe se na´m zultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇi- prˇihodit trˇeba i to, co zazˇil cestovatel v na´rozene´ho plań. rodicˇovstvı´. Domluva na tel. sledujıćı´m prˇ´ıbeˇhu: „Jednou se jiste´mu muzˇi 774 213 186 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka). stalo, zˇe zabloudil v pousˇti. Kdyzˇ pak svy´m 17


prˇa´telu˚m ten hru˚zny´ za´zˇitek vypra´veˇl, popisoval, jak nakonec z cˇire´ho zoufalstvı´ poklekl a prosil Boha o pomoc. No! A vyslysˇel Bu˚h ’ tvou modlitbu?‘ ptali se ho nedocˇkaveˇ. Ne’ vyslysˇel. Prˇedbeˇhl ho cestovatel, ktery´ se znicˇehonic objevil a uka´zal mi cestu.‘ “ (O cesteˇ, Anthony de Mello SJ) Doufa´m, zˇe Va´m laskavy´ humor male´ho prˇ´ıbeˇhu vykouzlil u´smeˇv na rtech a letosˇnı´ pra´zdniny budou vsˇichni cestovatele´ v kurzu. Co kdyby na´hodou . . . ? Majka Lachmanova´ Milı´ rodicˇove´, deˇti, prarodicˇe, a vsˇichni na´vsˇteˇvnıći centra. Zu˚sta´va´te-li v cˇervenci v Plzni nebo do Plzneˇ prˇijı´zˇdı´te za svy´mi prˇa´teli, prˇijd’te se poteˇsˇit a stra´vit dopoledne v materˇske´m centru Plzenˇske´ panenky. Od pondeˇlı´ 7. cˇervence ma´me otevrˇeno kazˇdy´ den 900–1200 a na programu jsou zajı´mava´ tvorˇenı´ pro cele´ rodiny. V ty´dnu od 21. cˇervence jsme prˇipravily i Architektonicke´ procha´zky po Plzni jako Za´zˇitkovy´ semina´rˇ pro rodiny s deˇtmi. Podrobnosti na www.plzenskepanenky.cz. v menu ´ ZDNINOVE´ AKCE A PROGRAMY. PRA Teˇsˇ´ıme se na videˇnou v Panenkaćh. Za organizacˇnı´ ty´m Majka Lachmanova´ a Martina Podlipna´

Vy´hledove´ akce pro rodiny • Samson hraje deˇtem i rodina´m Ve strˇedu 3. 9. v 1700 hod. se kona´ v Luftoveˇ zahradeˇ setkańı´ rodin s deˇtmi a vsˇech


za´jemcu˚. V programu vystoupı´ oblı´beny´ folkovy´ zpeˇva´k Jaroslav Samson Lenk s pı´snicˇkami nejen pro deˇti. Z doprovodne´ho programu jsme prˇipravily kromeˇ jine´ho i novinku: MALOVANE´ OBALY NA KNIHY. Nenechte si ujı´t kra´sny´ program v kra´sne´ zahradeˇ. Vasˇe Panenky.

• Ahoj po pra´zdninaćh V nedeˇli 14. 9. 2014 od 1500 do 1800 hod. v area´lu hospu˚dky u Pechtu˚ zveme vsˇechny za´jemce na tradicˇnı´ a oblı´benou akci, na ktere´ se sejdeme jesˇteˇ vonıćı´ pra´zdninami. Akce je urcˇena rodina´m s deˇtmi vsˇeho veˇku, prarodicˇu˚m s vnoucˇky a vsˇem za´jemcu˚m o hezka´ setkańı´. Prˇipravily jsme pro va´s kromeˇ oblı´benyćh stanovisˇt’ i pa´r novinek na tvu˚rcˇ´ıch dı´lnaćh. Budou to trˇeba malovane´ drˇeveˇne´ domecˇky pro deˇti a vy´roba placek s vesely´mi obra´zky, maminky se mohou teˇsˇit na SˇPERKY — DUTINKY PLNEˇNE´ KO´ LKY a tatıńkove´ jisteˇ s povdeˇkem uvı´tajı´ RA dobre´ pivo v mı´stnı´ hospodeˇ a ochutna´vku pochutinek z kuchyneˇ Plzenˇskyćh panenek. Akce se kona´ na adrese: Kveˇtna´ E414, Plzenˇ — Doudlevce, od parkovisˇteˇ u Sˇkodaparku prˇes velkou krˇizˇovatku. V za´rˇ´ı otevı´ra´me materˇske´ centrum ve strˇedu 3. 9. a moc se na Va´s milı´ rodicˇe, maminky a deˇti, moc teˇsˇ´ıme. Sledujte aktuality na adrese: plzenskepanenky.cz. Majka Lachmanova´

• Kajaky v zahranicˇ´ı 7.–20. 7. V letosˇnı´m roce se vodaćka´ vy´prava DCM zase vyda´ za dobrodruzˇstvı´m do zahranicˇ´ı. Krom plavby po rˇece navsˇtı´vı´me take´ spoustu jinyćh zajı´mavyćh mı´st (naprˇ´ıklad poustnı´ mı´sto Cze¸stochowa a Hneˇzdno, kla´sˇter v Borne Sulinowo), a tak zbude dostatek cˇasu i na duchovnı´ za´lezˇitosti. . . Bude se 18


splouvat rˇeka Pilawa v Polsku. Jedna´ se o akci pro vsˇechny, protozˇe kajaky v Polsku nemajı´ sportovnı´ charakter jak v Cˇechaćh, ale jsou to podobne´ lodeˇ jako u na´s s jediny´m rozdı´lem — pa´dluje na obeˇ strany. Prˇihlaste se co nejdrˇ´ıv! Cena 2000 Kcˇ. Poslednı´ volna´ mı´sta.

• Celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ v Trˇesˇti 17.–23. srpna


– inspiruje sve´ okolı´ k hledańı´ Krista – ozˇivuje spolecˇenstvı´, prˇijı´ma´ za neˇj zodpoveˇdnost, doprova´zı´ druhe´ – umı´ koordinovat skupinu, zorganizovat hru, setkańı´, vı´kendovku, ta´bor – prohlubuje svu˚j zˇivot z vı´ry i organizacˇnı´ schopnosti Pokud se takovy´m cˇloveˇkem chcesˇ ucˇit by´t, je pra´veˇ pro tebe urcˇen! V sˇesti vı´kendovyćh setkańıćh zazˇijesˇ: – sdı´lenı´ v atmosfe´rˇe spolecˇenstvı´ – poutave´ prˇedna´sˇky a debaty – na´vsˇteˇvy zajı´mavyćh hostu˚ vcˇetneˇ otce biskupa – nova´ prˇa´telstvı´, nove´ aktivity, nove´ hry – duchovnı´ obnovu Kurz anima´toru˚ se tak mu˚zˇe sta´t du˚lezˇitou soucˇa´stı´ tve´ho zˇivotnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Poprve´ se sejdeme 3.–5. rˇ´ıjna. Teˇsˇ´ı se na tebe DCM Plzenˇ a . . .

Smyslem akce je pomoci mlady´m lidem, kterˇ´ı se veˇnujı´ vrstevnı´ku˚m nebo se na tuto sluzˇbu prˇipravujı´ a ra´di by se neˇjaky´m zpu˚sobem vıće angazˇovali. Ty´den nabı´zı´ sˇirokou nabı´dku osobnı´ho rozvoje, od hledańı´ odpoveˇdı´ na ota´zky duchovnı´ho zˇivota azˇ po metodiku praće s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, povzbuzenı´ ve sluzˇbeˇ druhy´m a v evangelizaci. Na programu budou spolecˇne´ prˇedna´sˇky pro cele´ pleńum, te´maticke´ prˇedna´sˇky pro mensˇ´ı skupiny z oblasti kultury, psychologie, spirituality, diskusnı´ skupiny, workshopy, semina´rˇe, ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu kulturnı´ a sportovnı´ aktivity, spolecˇne´ boho´ LE SI POZNAMENEJTE . . . sluzˇby a modlitby . . . Te´ma tohoto setkańı´: DA Nikdo nenı´ ostrov aneb zaostrˇeno na vztahy. ? Netradicˇnı´ pobyt v kla´sˇterˇe u kapucıńu˚ Pokud ti za´lezˇ´ı na tom, jak vypadajı´ nasˇe v Susˇici pro muzˇe 18–30 let 6.–12. cˇervence, farnosti, nasˇe cı´rkev, jak se na´m darˇ´ı nabı´- prˇihla´sˇky: [email protected] zet evangelium dalsˇ´ım mlady´m lidem, tak se ? Festival UNITED ve Vsetıńeˇ 21.–23. srpprˇihlas na: www.csa2014.signaly.cz na, www.festivalunited.cz (zde je take´ vıće informacı´ o cele´m setkańı´). ? Valna´ hromada Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ ´ NA 30. za´rˇ´ı v 1900 na DCM • Vecˇer chval na DCM 16. za´rˇ´ı BRA Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom ? Msˇe svata´ na zaha´jenı´ akademicke´ho skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku roku za ućˇasti biskupa Radkovske´ho a nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, cˇlenu˚ Sekce pro mla´dezˇ CˇBK 1. rˇ´ıjna v 1900 ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se v kostele Panny Marie Nanebevzate´ ve Franmu podobny´mi. Dalsˇ´ı se uskutecˇnı´ po pra´zd- tisˇkańske´ ulici v Plzni) ninaćh trˇetı´ u´tery´ v za´rˇ´ı v 19.30 v sa´le frantisˇ- ? „Let‘ s dance!“ — diece´znı´ ples krˇest’ankańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozvańı´ platı´ pro ske´ mla´dezˇe v Plzni 22. listopadu vsˇechny — chvalme Pańa! ? IX. volejbalovy´ BiskupCUP 6. prosince • Kurz pro anima´tory 2014/15 ? Chva´ly s Krˇ´ızˇem sveˇtovyćh dnu˚ mla´dezˇe 9. prosince v 1930 v Plzni Anima´tor je krˇest’an, ktery´: – zˇije s Hospodinem a vı´, co to pro neˇj zna- ? Pout’ du˚veˇry na zemi Praha — Silvestr mena´ s komunitou z Taize´ 29. 12. 2014–1. 1. 2015 19


MALE´ OHLE´DNUTI´ . . .


V odpolednıćh hodinaćh pokracˇovaly poutnı´ oslavy v kla´sˇternıćh zahradaćh, kde se mı´stnı´ • Diece´znı´ pout’+ 99. katolicke´ farnıći velmi pohostinneˇ postarali o vsˇechny poutnı´ky. Bylo mozˇne´ se obcˇerstvit ru˚zny´mi dny s DCM druhy na´poju˚, zakousnout neˇco sladke´ho cˇi se Minuly´ rok na diece´znı´ pouti v Kladrubech posilnit vydatnou houskou. Beˇhem odpoledne zazneˇlo z u´st rˇezenske´ho biskupa Rudolfa Voprobı´hala ve dvou cˇasovyćh intervalech v doderholzera pozvańı´ k ućˇasti na 99. katolickyćh provodu odbornı´ka take´ prohlı´dka kostela. dnech, ktere´ probeˇhly 28. kveˇtna azˇ 1. cˇervna v Regensburgu. Vrcholem tohoto setkańı´ byla pro cˇeske´ poutnı´ky poutnı´ msˇe slouzˇena´ plzenˇsky´m biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m a rˇezensky´m biskupem R. Voderholzerem na poutnı´m mı´steˇ v Neukirchen beim Heiligen Blut, kde se uctı´va´ za´zracˇna´ sosˇka madony pocha´zejıćı´ z nedaleke´ cˇeske´ vesnice Loucˇim. Na poutnı´ mı´sto dorazili poutnıći z cele´ plzenˇske´ diece´ze a nejen z te´. Naprˇ´ıklad prˇiputovali autobusem i veˇrˇ´ıcı´ z farnosti Susˇice z cˇeskobudeˇjovicke´ diece´ze, odkud pocha´zı´m. Do Neukirchen jsem vyrazila spolecˇneˇ s dalsˇ´ımi mensˇ´ım autobusem vypraveny´m diece´znı´m centrem mla´dezˇe. S diece´znı´m centrem putovali poutnıći, kterˇ´ı po ukoncˇenı´ pouteˇ v Neukirchen pokracˇovali v cesteˇ jesˇteˇ do neˇmecke´ho Regensburgu, aby zde prozˇili vyvrcholenı´ 99. katolickyćh dnu˚. Na´sˇ autobus vyjı´zˇdeˇl od katedra´ly jizˇ o pu˚l sedme´. Brzky´ vy´jezd na´m zajistil, zˇe jsme na poutnı´ mı´sto v Neukirchen dorazili te´meˇrˇ jako prvnı´ a mohli jsme prozˇ´ıt poutnı´ msˇi prˇ´ımo v kos- Ale moje pozornost jizˇ smeˇrˇovala k Regenstele. Celou slavnostı´ se nesla take´ mysˇ- burgu. Hned po prˇ´ıjezdu do samotne´ho centra lenka prohlubovańı´ cˇesko–neˇmeckyćh sou- 99. katolickyćh dnu˚ jsem mohla zakusit sı´lu sedskyćh vztahu˚, ke ktere´mu docha´zı´ i na motta tohoto setkańı´ „Staveˇt mosty s Krisprˇ´ımluvu Panny Marie — patronky Neukir- tem“ — spolecˇneˇ hledat cestu, jak na zaćhen. Rovneˇzˇ i obeˇtnı´ pru˚vod byl tvorˇeny´ kladeˇ vı´ry utva´rˇet sveˇt. Ulice byly plne´ veˇcˇesky´mi i neˇmecky´mi poutnı´ky, kdy vedle rˇ´ıcıćh i neveˇrˇ´ıcıćh, kterˇ´ı prˇisˇli, aby se zućˇastobeˇtnıćh daru˚ byla prˇinesena zapa´lena´ poutnı´ nili prˇipravene´ho programu. Kromeˇ koncertu˚, svıće. Do Neukirchen jsem putovala nejen, prˇedna´sˇek a sveˇdectvıćh bylo mozˇne´ navsˇtıábych prozˇila s ostatnı´mi poutnı´ slavnost, ale vit stańky, ve kteryćh se prezentovala jedabych na tomto mı´steˇ prozˇila sve´ za´snuby. notliva´ cı´rkevnı´ spolecˇenstvı´, organizace, ale V kruhu svyćh nejblizˇsˇ´ıch jsme si vyprosˇo- i diece´ze, mezi nimizˇ nechybeˇlo i neˇkolik cˇesvali Bozˇ´ı pozˇehnańı´ pro prˇ´ıpravu na spolecˇny´ kyćh za´stupcu˚. Na´vsˇteˇvnı´k katolickyćh dnu˚ zˇivot, ktery´ bychom ra´di zapocˇali jizˇ toto le´to. se mohl na teˇchto mı´stech dozveˇdeˇt naprˇ´ıklad 20


neˇco z historie prezentujıćıćh, da´le sezna´mit se s jejich cˇinnostı´ a mnohdy byl dokonce i neˇcˇ´ım hmotny´m obdarovań. Plzenˇska´ diece´ze nabı´zela svy´m na´vsˇteˇvnı´ku˚m lahodne´ chodske´ kolaćˇe z Mra´kova a z Domazˇlic, ke ktery´m bylo mozˇne´ prˇipı´jet ve vedlejsˇ´ım stańku bı´le´ vıńo dovezene´ z litomeˇrˇicke´ diece´ze. Kus cesty od katedra´ly vystoupily ve vecˇernıćh hodinaćh pod sˇiry´m nebem dveˇ cˇeske´ skupiny — plzenˇska´ gospelova´ skupina Touch of Gospel a zna´ma´ skupina Traband. Skupinu Traband si prˇisˇli poslechnout i plzenˇsˇtı´ skauti, kterˇ´ı dorazili do Regensburgu na kolech. ´ derem jedenaćte´ hodiny, kdy se slavU nostneˇ rozezvucˇely vsˇechny rˇezenske´ zvony, byly 99. katolicke´ dny ukoncˇeny. Pote´ jsem se uzˇ jen vydala spolecˇneˇ s ostatnı´mi k nasˇemu autobusu a s dı´ky, zˇe jsem mohla asponˇ trochu poznat spolecˇenstvı´ neˇmecke´ katolicke´ cı´rkve, jsme se ubı´rali smeˇr Plzenˇ. Ma´ja

• Katholikentag pohledem dobrovolnı´ka Ve strˇedu 28. kveˇtna v poledne jsme vyrazily na dlouhou cestu vlakem do Regensburgu. Tam se totizˇ konalo 99. celosta´tnı´ setkańı´ katolı´ku˚ z Neˇmecka. Protozˇe Regensburg — Rˇezno lezˇ´ı nedaleko od cˇeskyćh hranic a motto tohoto setkańı´ bylo Mit Christus Bru¨cken bauen, neboli staveˇt s Kristem mosty, ućˇastnilo se tohoto setkańı´ i neˇkolik stovek Cˇechu˚. Nasˇe skupinka z Cˇech jela jako pomocnıći. Po prˇ´ıjezdu, zaregistrovańı´ a ubytovańı´ se konala prvnı´ schu˚zka cˇa´sti pomocnı´ku˚, jak z Cˇech, tak z Neˇmecka. Strˇeda byla ve stylu chystańı´ prˇedna´sˇkovyćh sa´lu˚ a dokoncˇovańı´ vsˇech potrˇebnyćh prˇ´ıprav. Ve cˇtvrtek jsme meˇli prvnı´ dopolednı´ sluzˇbu, kdy se dolad’ovaly poslednı´ detaily, otevı´raly se stańky, v nichzˇ se prˇedstavovaly ru˚zne´ cı´rkevnı´ instituce vcˇetneˇ cˇeskyćh, a zacˇ´ınaly prvnı´ prˇedna´sˇky na ru˚zna´ zajı´mava´ te´mata.


My jsme poma´hali na univerziteˇ, kde se konala velka´ cˇa´st programu. Meˇli jsme na starosti informovańı´ a kontrolu prˇ´ıchozıćh. Plno dalsˇ´ıch center, stanovisˇt’ a stanovyćh meˇstecˇek se nacha´zelo u rˇeky, na ostroveˇ apod. Na ru˚znyćh na´meˇstıćˇkaćh po meˇsteˇ se konala spousta koncertu˚, a to i trˇeba kapel z Cˇech, naprˇ. Quo Vadis z Plzneˇ, Traband atd. Nechybeˇly ani prˇedna´sˇky v neˇmcˇineˇ naprˇ. plzenˇske´ho biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, ministra kultury Daniela Hermana, profesora Toma´sˇe Halı´ka apod. Ve cˇtvrtek vecˇer se konal na univerzitnı´m stadionu veliky´ koncert neˇmecke´ A–kapely Wise Guys, dı´ky ktere´mu prˇestalo prsˇet. Zajı´mavy´ byl take´ koncert pro neslysˇ´ıcı´, ktery´ jim byl pohybem tlumocˇen ostatnı´mi ućˇastnı´ky. Pomocnıći meˇli mozˇnost ve sve´m volne´m cˇase take´ neˇktere´ programy navsˇtı´vit, prohle´dnout si starobyle´ meˇsto a v pa´tek vecˇer se pobavit na sve´ Helferparty na universiteˇ. V pa´tek a v sobotu uzˇ bylo cele´ meˇsto v plne´m proudu dı´ky tisıću˚m na´vsˇteˇvnı´ku˚, nebot’ probı´hal hlavnı´ program. Z Plzneˇ naprˇ. dorazili take´ nasˇi prˇa´tele´ skauti ve velke´m pocˇtu na kolech. V nedeˇli dopoledne vsˇe uzavrˇela na univerzitnı´m stadiońu msˇe pro neˇkolik tisıć lidı´, ktera´ byla opravdu velmi slavnostnı´ i dı´ky orchestru se sborem. To bylo vrcholne´ a kra´sne´ ukoncˇenı´ Katholikentagu, ktery´ na´m opravdu pomohl vybudovat nove´ mosty. S novy´mi cˇesky´mi i neˇmecky´mi prˇa´teli, s novy´mi zkusˇenostmi a poznatky, i s neˇmcˇinou, ktera´ uzˇ pro na´s nenı´ jen neprˇ´ıjemny´m sˇkolnı´m prˇedmeˇtem. Anezˇka a Ka´t’a Mrvı´kovy, Vodnˇany

• Ty´m FC Vilda a jeho spanila´ jı´zda BiskupCUPem 2014 Historie nasˇeho ty´mu se zacˇala psa´t v sobotu 14. cˇervna. Plni ocˇeka´vańı´ a chuteˇ prˇeva´lcovat ostatnı´ ty´my jsme vyrazili z Plzneˇ cˇasneˇ rańo. Sraz ty´mu FC Vilda se uskutecˇnil na parkovisˇti ZSˇ Komenske´ho v Domazˇlicıćh 21


o hodinu drˇ´ıve prˇed plańovany´m zaha´jenı´m turnaje. Cı´l byl jasny´ — rozcvicˇit se, probrat takticke´ pokyny, trochu se sehra´t, okouknout souperˇe a hladce si dojı´t azˇ pro poha´r vı´teˇzu˚.


uvadalo. Jesˇteˇ prˇed samotny´m vy´kopem jsme se divili de´lce hracı´ doby, ktera´ byla stanovena na 2x4 minuty. Plni sı´ly a energie jsme si kladli ota´zku, nenı´ to prˇ´ılisˇ ma´lo? Neˇkdo z na´s prohla´sil: „Za cˇtyrˇi minuty nestihnu prˇebeˇhnout hrˇisˇteˇ, natozˇ da´t go´l“. V tu chvı´li jsme jesˇteˇ netusˇili, zˇe pojmem „da´t go´l“ jsme se vu˚bec nemuseli zateˇzˇovat. Prvnı´m souperˇem byl ty´m z Polska, ze ktere´ho se pozdeˇji vyklubal vı´teˇz turnaje. Vy´sledek za´pasu byl jednoznacˇny´. My jsme za osm minut nedoka´zali vystrˇelit na branku, prˇesto jsme stihli obdrzˇet sˇest go´lu˚. Zbyle´ dva za´pasy se nesly v podobne´m duchu. V tu dobu jsem se zapojil uzˇ i ja´, jelikozˇ dorazily na´hradnı´ klıćˇe od auta. Nicmeńeˇ na prˇedvedenou hru a vy´sledek to nemeˇlo jaky´koliv vliv. At’jsem ty´m motivoval z pozice trene´ra mimo hracı´ plochu hla´sˇkami zna´my´mi z televize nebo je podporˇil zapojenı´m se do hry, na´sˇ ty´m sta´le zaujı´mal poslednı´ pozici. V takovyćh chvı´lıćh se mi vzˇdy vybavı´ zna´my´ slogan „Nenı´ du˚lezˇite´ zvı´teˇzit, ale zućˇastnit se“. Po za´kladnı´ skupineˇ se do role rozhodcˇ´ıho postavil opravdovy´ rozhodcˇ´ı pı´skajıćı´ nejvysˇsˇ´ı souteˇzˇ v CˇR a Ligu mistru˚ — Pavel Kra´lovec. Tato pocta vsˇak jizˇ nebyla pro na´s. V te´ dobeˇ jsme turnaj sledovali z pozice diva´ka s nasˇ´ım fanklubem, ktery´ byl na turnaji nejpocˇetneˇjsˇ´ı. I prˇes chabe´ vy´sledky a prˇedvedenou hru jsme si vsˇak vsˇichni turnaj uzˇili. Prˇi takovyćh akcıćh nejde o samotne´ vı´teˇzstvı´, ale o to poznat nove´ lidi a prozˇ´ıt hezke´ chvı´le se svy´mi prˇa´teli. Fanda a Marusˇka

Na´sˇ ty´m se jevil nadeˇjneˇ. I nejstarsˇ´ı cˇlen byl v dobre´ na´ladeˇ, nebot’mı´rne´ ochlazenı´ mu dle jeho slov zvysˇovalo sˇance na prˇezˇitı´. Prosteˇ nic nenasveˇdcˇovalo tomu, zˇe si poha´r neodvezeme . Zdraveˇ nabuzeny´ ty´m, slozˇeny´ ´ KOV“, meˇl prˇeva´zˇneˇ z hveˇzd ligy „ZABARA totizˇ nejvysˇsˇ´ı ambice. Vsˇichni byli na mı´steˇ. Stacˇilo vyndat veˇci z kufru auta a vyrazit na hrˇisˇteˇ. Ale to by nesmeˇl nastat jeden podstatny´ za´drhel. Klıćˇe, ktery´mi jsme si chteˇli auto otevrˇ´ıt, byly bezpecˇneˇ zamcˇene´ uvnitrˇ auta. Ve chvı´li nasˇeho u´divu a momenta´lnı´ bezmocnosti kolem na´s prosˇla druzˇina polskyćh fotbalistu˚ v u´hlednyćh a sladeˇnyćh kombine´zaćh. Kluci, kterˇ´ı byli snad o polovinu mladsˇ´ı nezˇ my, vypadali hodneˇ profesiona´lneˇ a nahańeˇli trochu strach. Ticho v tu chvı´li prolomil jeden z cˇlenu˚ nasˇeho ty´mu, ktery´ se ke mneˇ otocˇil s u´smeˇvem na tva´rˇi a se slovy, zˇe jsem si veˇci v auteˇ urcˇiteˇ zabouchl schva´lneˇ, kdyzˇ ted’ zna´me potenciona´lnı´ho souperˇe. NABI´DKA DCM Prˇeskocˇ´ım vsˇechny marne´ snahy odemknout auto pomocı´ dra´tu a podobnyćh vy- ? YOUCAT — Sva´tost smı´rˇenı´ (nova´ „fiachyta´vek a prˇejdu k nasˇemu prvnı´mu za´pasu. lova´ kniha“) za 65 Kcˇ Jak se pozdeˇji uka´zalo, takovyćh ty´mu˚ s kluky ? YOUCAT — Prˇ´ıprava na birˇmovańı´ za vyhlı´zˇejıćı´mi jako opravdovı´ fotbaliste´ se vy- 110 Kcˇ z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr rojilo vıće, takzˇe nasˇe sebeveˇdomı´ pomalu 22


Knihkupectví

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

? Katerˇina Sˇt’astna´: Jedeme v tom spolu Umı´sˇ v tom chodit i po svatbeˇ? Autorka vede cˇtena´rˇky prˇedchozı´ho dı´lu k prvnı´m kru˚cˇku˚m v manzˇelstvı´. Nabı´zı´ odpoveˇdi na prakticke´ ota´zky i na takove´, ktere´ zu˚sta´vajı´ mnohdy nevyrˇcˇeny. Jejı´ zkusˇenost je obohacena sveˇdectvı´m noha dalsˇ´ıch novomanzˇelek i novomanzˇelu˚.

brozˇ., 95 str., 135 Kcˇ


odpoveˇdi k zˇalmu˚m. S plastovy´mi deskami v va´z., 144 str., 88 Kcˇ barveˇ modre´ a bordo´.

? Liturgicky´ kalenda´rˇ 2015

Prakticke´ vydańı´ na cesty nebo k vlozˇenı´ do velkyćh pracovnıćh dia´rˇu˚ cˇi vasˇich biblı´. Kazˇda´ strańka obsahuje jeden ty´den. Dny jsou barevneˇ odlisˇeny podle liturgicke´ho obdobı´. Obsahuje modlitby na prˇ´ımluvy evangelistu˚ a vysveˇtlenı´ jejich symbolu˚ a take´ popis metody lectio divina. brozˇ., 64 str., 48 Kcˇ

? F. Fernańdez-Carvajal: Rozmluvy s Bohem (4b) 19.-23. ty´den v mezidobı´

va´z., 376 stran, 259 Kcˇ Tato novinka navazuje na starsˇ´ı titul Umı´sˇ Karmelitańske´ v tom chodit? O hlenakladatelstvı´ dańı´ spokojene´ho partnerske´ho vztahu. Auwww.ikarmel.cz torka mluvı´ o te´maKostelnı´ Vydrˇ´ı 58, 380 01 tech, ktera´ zajı´majı´ kazˇDacˇice, 384 420 295 dou „naćtiletou“ dı´vku, s prˇitazˇlivou lehkostı´ ? Jaro Krˇivohlavy´: O sˇt’astne´ rodineˇ a otevrˇenostı´. Za´rovenˇ Rozsahem nevelka´ vsˇak prˇedstavuje zˇiknı´zˇka cˇeske´ho odborvotnı´ styl, jenzˇ neodpovı´da´ dnesˇnı´m „trennı´ka na rodinne´ vztahy du˚m“, a zve mlade´ lidi na na´rocˇnou cestu, prof. Jaro Krˇivohlave´ho ktera´ jako jedina´ vede k prave´ radosti ze zˇise snazˇ´ı rodineˇ pomoci vota. brozˇ., 86 str., 99 Kcˇ zaujmout k proble´mu˚m a teˇzˇkostem v souzˇitı´ ? Kapesnı´ dia´rˇ 2015 nadeˇjneˇjsˇ´ı postoj, aby Ke kazˇde´mu dni je uveden cı´rkevnı´ a obcˇannepropadala panice ani sky´ sva´tek, odkaz na dennı´ modlitbu cı´rkve katastroficke´mu mysˇa na liturgicke´ texty, antifona k zˇalmu. Jedna lenı´ a naucˇit ji tvorˇivy´m dvojstrana zahrnuje jeden ty´den s mı´stem na brozˇ. 96 s., 99 Kcˇ pozna´mky u kazˇde´ho dne. Noveˇ jsou prˇidańy zpu˚sobem zvla´dat zmeˇny. 23

2. 7. 1700 3.–5. 7 5.–7. 7. 9. 7. 10. 7. 12. 7. 1500 1900 13. 7. 1100 13.-18. 7. 19. 7. 1000 20. 7. 1000

Plzenˇ, Plzenˇsky´ Prazdroj, zasedańı´ Rady Raprezentantu˚ Velehrad, plena´rnı´ zasedańı´ CˇBK Kostnice, ućˇast na Husovyćh oslavaćh Karlovy Vary, setkańı´ s ekumenickou porotou 49. MFF Brno, vy´stavisˇteˇ, Katolicka´ charismaticka´ konference Klatovy, kostel Narozenı´ Panny Marie, poutnı´ msˇe sv. Waldmu¨nchen, slavnostnı´ premie´ra hry Trenck der Pandur Prˇ´ıbram, Svata´ Hora, msˇe sv. na za´veˇr kurzu pro varhanı´ky spolecˇna´ dovolena´ biskupu˚ Kla´sˇter Tepla´, pout’k bl. Hroznatovi a setkańı´ s politicky´mi veˇzni Plzenˇ–Lhota, kaple sv. Anny, poutnı´ msˇe sv. s zˇehnańı´m krˇ´ızˇe na pama´tku 1. sveˇtove´ va´lky 25. 7. 900 Sv. Anna u Plane´, poutnı´ msˇe sv. 1700 Frantisˇkovy La´zneˇ — Hornı´ Lomany, kostel sv. Jakuba, poutnı´ msˇe sv. 26. 7. 1215 Horsˇovsky´ Tyń, kostel sv. Anny, poutnı´ msˇe sv. s birˇmovańı´m 1500 Vsˇeruby, 10 let Svatojakubske´ cesty spojene´ s cestou Ko¨tzting–Regensburg 1800 Eschelkam, kostel sv. Jakuba, poutnı´ msˇe sv. 28. 7.–8. 8. Trento, Cadine, studijneˇ–formacˇnı´ setkańı´ biskupu˚ 9.–14. 8. Plzenˇ–Litice, diece´znı´ exercicie 10. 8. 900 Plzenˇ–Bory, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, msˇe sv. s prˇenosem pro CˇRo 13.–18. 8. Rumunsko, pout’s Cˇechy v Rumunsku, Csiklava, Bana´t 00 19. 8. 18 Maneˇtıń, kostel Narozenı´ sv. Jana Krˇtitele, msˇe sv., na´vsˇteˇva Workshipu 21.–23. 8. Trˇesˇt’, celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ mla´dezˇe 23. 8. 1100 Osˇelıń, kostel sv. Bartolomeˇje, poutnı´ msˇe sv. 24. 8. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, poutnı´ msˇe sv. 1430 Beˇsˇiny, zrˇ´ıcenina kostela sv. Bartolomeˇje, poutnı´ msˇe sv. 26. 8. 900 Plzenˇ, meditacˇnı´ den s profesorsky´m sborem Cı´rkevnı´ho gymna´zia 1600 Praha, kostel sv. Frantisˇka, msˇe sv. s kneˇzˇsky´m sveˇcenı´m 30. 8. Zˇd’a´r n. S., na´rodnı´ pout’rodin 00 31. 8. 15 Cˇerchov, cˇesko–neˇmecka´ msˇe sv. U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 29. cˇervna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 28. srpna, uza´veˇrka je 20. srpna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2014 ČERVENEC SRPEN

Recommend Documents