Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Strana 1

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Navrhovaný předpis ČR Ustanovení (část,§,odst., písm. a pod.)

Odpovídající předpis ES Obsah

Celex č.

Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod)

Část první §1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy 32002L0091 Evropských společenství1) a stanoví a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

Článek 1 Cíl

§2 Základní pojmy

32002L0091 Pro účely tohoto zákona se rozumí: f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení,

Článek 2

Obsah

Cílem této směrnice je podporovat snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro a) obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov; b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov; c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost velkých stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace; energetickou certifikaci budov a pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů v budovách a posuzování otopných zařízení, v nichž jsou kotle starší než 15 let. 2) „energetickou náročností budovy“ množství energie skutečně spotřebované nebo odhadované pro splnění různých potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy, což může mimo jiné zahrnovat vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Toto množství energie se promítá do jednoho nebo více číselných ukazatelů, které byly vypočteny s ohledem na izolaci, technické ukazatele a vlastnosti zařízení, návrh a umístění ve vztahu ke klimatickým hlediskům,

Hodnocení slučitelnosti

Poznámka

PL

PL

1)

Směrnice Rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.

Název: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Předkladatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Spolupředkladatel: Ministerstvo životního prostředí Datum zpracování : 17. srpna 2005

PL – plná slučitelnost PS – převážná slučitelnost DS – dílčí slučitelnost NS – neslučitelnost

Strana 2

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby, k) jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu, l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem, m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy, vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,

slunečnímu osvitu a působení sousedních konstrukcí, vlastní výrobě energie a jiným faktorům, které ovlivňují potřebu energie, včetně vnitřního mikroklimatického prostředí; 3) „certifikátem energetické náročnosti budovy“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy vypočtenou podle metody vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze; 4) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná přeměna primárního paliva v mechanickou nebo elektrickou a tepelnou energii při splnění kvalitativních kritérií energetické účinnosti; 5) „klimatizačním systémem“ kombinace všech prvků, které jsou potřebné pro úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována, nebo může být snižována; úprava vzduchu může být spojena s větráním a kontrolou vlhkosti a čistoty vzduchu; 6) „kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno vodě; 7) „jmenovitým výkonem“ (vyjádřeným v kW) největší tepelný výkon stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem;



Strana 3

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES §6 Účinnost užití energie

(2) U provozovaných kotlů spalujících 32002L0091 kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví zvláštní právní předpis.4a) (3) U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. (4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu.4b)

Článek 8 Inspekce kotlů

Ke snížení spotřeby energie a omezení emisí oxidu uhličitého členské státy:

PL

a) stanoví nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce kotlů spalujících neobnovitelná kapalná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem od 20 kW do 100 kW. Tato inspekce se může provádět rovněž u kotlů používajících jiná paliva. U kotlů se jmenovitým výkonem vyšším než 100 kW se provádí inspekce nejméně každé dva roky. U plynových kotlů může být tato doba prodloužena na čtyři roky. U zařízení pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW, které jsou starší než 15 let, stanoví členské státy nezbytná opatření k zavedení jednorázové inspekce celého zařízení. Na základě této inspekce, která rovněž zahrnuje posouzení účinnosti kotle a velikosti kotle v porovnání s požadavky na vytápění budovy, poskytnou odborníci uživatelům poradenství o výměně kotlů, dalších změnách otopné soustavy a o alternativních

4)

§ 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky spalování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 4b) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. 4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 4a)



Strana 4

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES (5) Kontrolu kotlů mohou provádět pouze osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu.4c) Osoby provádějící kontrolu účinnosti kotlů od jmenovitého výkonu 200 kW musí být přezkoušené ministerstvem z problematiky účinností užití energie a návrhů opatření. Způsob provedení kontroly, vyhodnocení účinnosti a rozsah přezkoušení pro kotle od jmenovitého výkonu 200 kW stanoví prováděcí právní předpis.

§6 Účinnost užití energie

(6) Povinnosti podle odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství podle § 5 odstavce 4 písm. g). (7) U klimatizačních systémů je vlastník nebo 32002L0091 provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis. (8) Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby

řešeních; nebo b) přijme nezbytná opatření, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně kotlů, dalších změnách otopné soustavy a o alternativních řešeních, které může zahrnovat inspekce pro posouzení účinnosti a vhodné velikosti kotle. Celkový dopad tohoto přístupu by měl být v podstatě stejný jako u opatření popsaných v písmenu a). Členské státy, které zvolí tuto možnost, předloží Komisi každé dva roky zprávu o rovnocennosti svého přístupu.

Článek 9 S cílem snížit spotřebu energie a omezit emise Inspekce oxidu uhličitého stanoví členské státy nezbytná klimatizačníc opatření k zavedení pravidelné inspekce h systémů klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW.

PL

Tato inspekce musí zahrnovat posouzení účinnosti klimatizace a velikosti zařízení v porovnání s požadavky na chlazení budovy.



Strana 5

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES autorizované předpisu.4d)

podle

zvláštního

právního

Uživatelům bude poskytnuto vhodné poradenství o možném zlepšení nebo výměně klimatizačního systému a o alternativních řešeních.

4d)

§ 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.



Strana 6

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES § 6a Energetick á náročnost budov

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo 32002L0091 společenství vlastníků jednotek5) musí musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis,6a) a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. (2) Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při a) b)

výstavbě nových budov, při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

Článek 4

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov založených na metodě uvedené v článku 3. Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a různými druhy budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok ve stavebním odvětví.

PL

2. Požadavky na energetickou náročnost se uplatňují v souladu s články 5 a 6. 3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto druhů budov: – budovy a památky úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění těchto požadavků nepřijatelně změnilo jejich povahu nebo vzhled, – budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely, – dočasné budovy s plánovanou dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské



Strana 7

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES c)

provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na který se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti, – obytné budovy, které jsou určeny k užívání kratšímu než čtyři měsíce v roce, samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí.

(3) Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. (4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, d) tepelná čerpadla. (5) Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9, stanoví prováděcí právní předpis. (6) Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1 000 m2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v

Článek 7 Certifikát energetické náročnosti

1. Členské státy zajistí, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov byl vlastníkovi nebo vlastníkem potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci předložen certifikát energetické náročnosti. Platnost certifikátu nesmí překročit deset let. Certifikace bytů nebo bytových jednotek určených k samostatnému užívání v komplexu budov může být založena na - společné certifikaci všech budov v případě komplexu budov se společnou otopnou soustavou, nebo – posouzení jiného srovnatelného bytu ve stejném komplexu. Členské státy mohou z působnosti tohoto odstavce vyjmout druhy budov uvedené v čl. 4 odst. 3. 2. Certifikát energetické náročnosti budovy musí obsahovat referenční hodnoty, jako jsou platné normy a hodnotící kritéria, a umožňovat tak spotřebitelům porovnání a posouzení energetické náročnosti budovy. Certifikát je



Strana 8

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

5) 6)

budově do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

doplněn doporučeními na snížení energetické náročnosti, které je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům.

(7) Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu,4d) přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.

Certifikáty slouží pouze k poskytnutí informací. Všechny právní nebo jiné účinky těchto certifikátů je třeba řešit v souladu s předpisy jednotlivých členských států.

(8) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu.6) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále nemusí být splněny u výrobních budov v průmyslových areálech, u

Může být rovněž přehledně vystavena řada doporučených a aktuálních vnitřních teplot a případně další související klimatické údaje.

3. Členské státy přijmou opatření k tomu, aby v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, jež jsou užívány orgány veřejné moci nebo institucemi, které poskytují veřejné služby velkému počtu osob, a tudíž je tyto osoby často navštěvují, byl energetický certifikát, ne starší než deset let, vyvěšen na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.



Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Strana 9

provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění.6a)

6a)

Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.



Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Recommend Documents