Srovnávací průzkum vzdělávání dospělých v podmínkách SOŠ v ČR a vybrané asijské zemi

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Srovnávací průzkum vzdělávání dospělých v podmínkách SOŠ v ČR a vybrané asijské zemi.

Bakalářská práce

Brno 2010

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. et. Mgr. Karel Ouroda, Ph.D.

Hana Škrábalová

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ve Zlíně 29. 11. 2010

……………………... Hana Škrábalová 2

Poděkování Děkuji Mgr. et. Mgr. Karlovi Ourodovi, Ph.D. za metodickou pomoc, odborné vedení a konzultace při zpracování bakalářské práce.

3

OBSAH

ÚVOD ....................................................................................................................................5 I TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................................................7 1 VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH .................................................................................8 1.1 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ ................................................................................................8 1.2 VÝZNAM A HODNOTA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ..................................................13 1.3 MOTIVACE KE VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................14 2 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE ...............................................17 2.1 HISTORIE ..............................................................................................................17 2.2 VYŠŠÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – DÁLKOVÉ STUDIUM, ODBORNÉ ŠKOLY ..........19 2.3 KURIKULUM A DIDAKTIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ......................................19 2.4 SOUČASNÁ SITUACE, STRATEGIE A VÝVOJ ............................................................22 3 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ V ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ............................26 3.1 HISTORIE .............................................................................................................26 3.2 VYŠŠÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – DÁLKOVÉ STUDIUM, ODBORNÉ ŠKOLY ..........27 3.3 KURIKULUM A DIDAKTIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ......................................28 3.3 SOUČASNÁ SITUACE, STRATEGIE A VÝVOJ ............................................................28 4 SROVNÁNÍ ČESKÉHO A ČÍNSKÉHO ŠKOLSTVÍ ..........................................33 II 5

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................36 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PRŮZKUMNÉ ČÁSTI PRÁCE...............37 5.1 CÍLE PRŮZKUMNÉ ČÁSTI PRÁCE ............................................................................37 5.2 VOLBA A ZDŮVODNĚNÍ POUŽITÝCH TECHNIK A METOD ........................................37 5.3 STANOVENÍ PRŮZKUMNÉHO VZORKU....................................................................38 5.4 FORMULACE OTÁZEK ............................................................................................39 5.5 DOTAZNÍK JAKO PRŮZKUMNÁ METODA ................................................................39

6

VÝSLEDKY PRŮZKUMU .....................................................................................41 6.1 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU .................................................................41 6.2 VYHODNOCENÍ OTÁZEK ........................................................................................64 ZÁVĚR................................................................................................................................66 RESUMÉ.............................................................................................................................67 KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................68 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................71

4

ÚVOD Hlavním tématem mé bakalářské práce je vzdělávání dospělých. Vzdělávání dospělých

je

neodmyslitelnou

součástí

celoživotního

vzdělávání.

Celoživotní

vzdělávání představuje zásadní změnu v organizačním principu vzdělávání, v pojetí celého vzdělávacího systému. Veškeré možnosti učení – v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému nebo i mimo něj, jsou brány jako jeden celek, který umožní získávat stejné kvalifikace a kompetence kdykoli v průběhu života. Celoživotní vzdělávání vnímáme jako nezbytný proces vedoucí k aktivní zaměstnanosti a uplatnění se jedince na trhu práce. S narůstajícími nároky na pracovní pozice, s globalizací, s rozvojem informačních technologií, s novými podmínkami ekonomiky se stává součástí rozvoje jedince, součástí jeho pracovního a společenského zapojení. Lidé se učí v práci, ve vzájemné komunikaci, prostřednictvím médií, sebevzděláváním. Jedná se o vzdělání, které je určené k dodatečnému získání kvalifikace, ke zvyšování kvalifikační úrovně v oboru, k rekvalifikaci; vede také k získání stupně vzdělání potřebného ke vzdělání na vyšší úrovni. Jedinou cestou k rozvíjení je stálé přijímání nových vědomostí a dovedností. V dnešní době je proto zcela pochopitelné, že přestávají postačovat jednorázově získané školní poznatky pro celé období lidského života a na vzdělávání začínáme více pohlížet jako na neukončený proces celoživotního učení. Celoživotní učení je určeno všem bez rozdílu věku, zájmu, nadání nebo společenského postavení. Orientuje se především na jedince a jeho vzdělávací potřeby. S nástupem nových technologií se zvyšují nároky na znalosti a dovednosti. Vznikají nová povolání, některá zanikají, jiná mění zásadně svůj charakter. Je minulostí doba, kdy se celý život vystačilo s původním vzděláním, které předurčovalo profesní dráhu. Dosažené znalosti zastarávají a pro ty, kdo se dál nevzdělávají a nezvyšují si svou kvalifikaci, je stále obtížnější najít si zaměstnání. V dnešní době musí téměř každý zaměstnanec za svůj život zvládnout dvakrát až třikrát tolik znalostí, než kolik jich získal při své odborné přípravě. Trh práce reaguje na technologický vývoj a ekonomickou situaci v dané oblasti. Stále více jsou žádáni kvalifikovaní odborníci, kteří jsou schopni nalézt zdroje, které potřebují pro svou kvalifikaci v současném postavení a jsou schopni definovat soubor dovedností a znalostí, které potřebují.

5

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na studenty nástavbového dálkového studia středních odborných škol. Jedná se o studenty různých věkových kategorií, společenských a sociálních vrstev, muže i ženy. Každý z nich má ke studiu své důvody, rozličnou dobu od ukončení posledního studia, mají různé podmínky ke studiu, odlišnou motivaci. V teoretické části bakalářské práce se všeobecně věnuji popisu vzdělávání dospělých, jeho významu, hodnotě a motivaci ke vzdělávání. Následuje rozbor celoživotního učení v České republice a Čínské lidové republice – jeho historie, střední odborné vzdělávání, kurikulární reforma, současná situace a budoucí vývoj. Cílem teoretické části je shromáždění, studium a rešerše odborné literatury v oblasti vzdělávání dospělých v České republice a Číně. Čína v posledních letech prodělala velký technický pokrok, má rozvinutou ekonomiku, ovlivňuje světové trhy. Nabízí se zde otázka, kde získává kvalifikované odborníky, jaký má systém vzdělávání dospělých. Praktická část je věnována mapování skutečné situace pomocí dotazníkového šetření na středních odborných školách v České republice – ve zlínském regionu. Cílem této části je zjistit, jaké jsou podmínky vzdělávání dospělých v postsekundárním vzdělávání – důvody ke studiu, nabídka škol, odbornost výuky, spokojenost s výběrem studia atd. Zjištěné skutečnosti by mohly být inspirací pro ředitele a učitele středních odborných škol, pro odbory školství při krajských úřadech a další instituce zabývající se celoživotním vzděláváním. Školské systémy obou zemí nejsou natolik rozdílné v postsekundárním vzdělávání, aby se oba systémy nemohly zabývat i migrujícími pracovními silami po doplnění si příslušných jazykových znalostí. Srovnání systémů vzdělávání v obou zemích by také mohlo pomoci při plánování nových školských reforem v dalších letech.

6

I. TEORETICKÁ ČÁST

7

1 VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH „Vzdělávání dospělých, jako subsystém celoživotního učení, zahrnuje vzdělávání všeobecné, ale i vzdělávání profesní, které probíhá zpravidla po dosažení příslušného stupně vzdělání. Je neodmyslitelnou součástí celoživotního vzdělávání. Jeho cílem je dosáhnout zdokonalení znalostí, dovedností a odborných předpokladů“ [Veteška, Tureckiová, 2008, s. 16–18].

1.1 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ Celoživotní učení je v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení, definováno jako „veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, neformální vzdělávání a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností v osobní, občanské, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě“ [Veteška, Tureckiová, 2008, s. 13].

Vzdělávání a formování pracovních schopností člověka se v současné době stává celoživotním procesem. Je to důsledek vývoje moderní společnosti. Pojetí celoživotního učení zdůrazňuje osobní volbu každého jedince a jeho vzdělávací potřeby. Vzdělávání dospělých se stává neodmyslitelnou součástí celoživotního vzdělávání.

Celoživotní vzdělávání je podle Mužíka [2004] chápáno jako formativní proces, který probíhá v těchto etapách: 1. předškolní výchova a vzdělávání 2. základní výchova a vzdělávání po dobu povinné školní docházky na základních školách 3. všeobecné vzdělávání realizované na gymnáziích 4. odborné vzdělávání (příprava na povolání) realizované na středních odborných učilištích, vyšších odborných školách a školách vysokých 5. vzdělávání dospělých zahrnující období jejich produktivního věku i v období skončení jejich ekonomické aktivity realizované různými subjekty, např. 8

školami, podniky, vzdělávacími institucemi, rodinami, neformálními zájmovými skupinami, soukromými osobami apod. [Mužík, 2004, s. 22–23]. Dokument Strategie celoživotního učení ČR1 dělí celoživotní učení na dvě základní etapy, které označujeme jako počáteční a další vzdělávání.

Počáteční vzdělávání:

-

základní vzdělávání (primární a nižší sekundární stupeň – ISCED 1, 2), které má všeobecný charakter a kryje se zpravidla s dobou plnění povinné školní docházky,

-

střední vzdělávání (vyšší sekundární stupeň – ISCED 3), které má všeobecný nebo odborný charakter, je ukončeno maturitní zkouškou (ISCED 3A), výučním listem (ISCED 3C) nebo závěrečnou zkouškou (ISCED 3C). Součástí středního vzdělání je v České republice i tzv. nástavbové studium pro absolventy středního vzdělání s výučním listem (ISCED 4) ukončené maturitní zkouškou,

-

terciární vzdělávání (ISCED 5, 6), zahrnuje široký sektor vzdělávací nabídky následující

zpravidla

po

vykonání

maturitní

zkoušky.

Náleží

k němu

vysokoškolské vzdělání uskutečňované vysokými školami, vyšší odborné vzdělání uskutečňované vyššími odbornými školami a částečně i vyšší odborné vzdělávání v konzervatořích. V rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je pod pojmem počáteční vzdělávání vymezeno vzdělávání primární a sekundární, samostatně je vymezeno vzdělávání terciární.2

Další vzdělávání:

-

Vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně. Člení se na další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové (sociokulturní) vzdělávání.

1

Strategie celoživotního učení ČR. Adresa webu: http://www.msmt.cz/vzdelavani Počáteční odborné vzdělávání v ČR. Adresa webu: http://www.refernet.cz/dokumenty/pocatecni_vzdelavani_zprava.pdf 2

9

Další profesní vzdělávání: -

Významná součást dalšího vzdělávání. Rovněž je součástí profesního vzdělávání. Označuje všechny formy profesního a odborného vzdělávání v průběhu aktivního pracovního života, po skončení odborného vzdělávání a přípravy na povolání ve školském systému. Jeho posláním je rozvíjení postojů, znalostí a schopností, vyžadovaných pro výkon určitého povolání. Má přímou vazbu na profesní zařazení a uplatnění dospělého, a tím i na jeho ekonomickou aktivitu. Jeho podstatou je vytváření a udržování pokud možno optimálního souladu mezi kvalifikací subjektivní (reálná pracovní způsobilost jednotlivce) a kvalifikací objektivní (nároky na výkon konkrétní profese), tedy stálé přizpůsobování kvalifikace pracovníka kvalifikovanosti práce.3

Celoživotní učení zahrnuje:

-

formální vzdělávání je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Jeho funkce a cíle, obsah a další prostředky i způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně – základní, střední, vysokoškolské, jejichž absolvování je potvrzováno příslušným osvědčením – vysvědčení, diplom, certifikát apod.

-

neformální

vzdělávání

je

zaměřeno

na

získání

vědomostí,

dovedností

a kompetencí, které mohou jedinci zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Je realizováno formou kurzů, seminářů, přednášek a školení. Je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, v neziskových organizacích, ve školských zařízeních. Neformální vzdělání nevede k získání uceleného stupně vzdělání, patří sem např. kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, kurzy autoškol, školení zaměstnanců a přednášky. -

informální vzdělávání (učení) je proces vědomého i bezděčného získávání vědomostí, osvojování si dovedností, způsobilostí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Na rozdíl od formálního i neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované.

3

Andragogický slovník. Adresa webu: http://www.andromedia.cz/andra.php?id=113

10

Evropská komise přijala v říjnu 2000 Memorandum k celoživotnímu učení, ve kterém se zabývá otázkou jednotné strategie pro uskutečňování celoživotního učení ve všech sférách veřejného a soukromého života. Celoživotní učení je zde chápáno jako mnohoúčelová a neustále se rozvíjející vzdělávací činnost a učení se s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a kompetence. K široké a otevřené diskuzi nabízí Memorandum šest klíčových myšlenek, které by měly být základem strategie celoživotního učení pro Evropu: •

Nové základní dovednosti pro všechny. ➣

zaručení přístupu k učení, vzdělávání se, k získání a obnovování dovedností pro trvalé zapojení do znalostní společnosti

•

Větší investice do lidských zdrojů. ➣

•

viditelný růst investic do lidských zdrojů

Inovace vyučování a učení. ➣

rozvoj efektivních metod vyučování a učení se

• Ocenění učení. ➣

zlepšení způsobů učení jako činnosti a jeho výsledků, zejména u neformálního učení

• Přehodnocení poradenství. ➣

snadný přístup k informacím, příležitost k učení pro každého v průběhu celého života

• Přiblížení učení domovu. ➣

přiblížit příležitosti celoživotního učení co nejvíce lidem, v jejich regionálním prostředí

11

Na otázky rozvoje cílů, obsahů, metod a evaluace učení se dospělých se zaměřuje andragogika. Andragogika je vědní obor v systému věd o výchově a vyučování, zaměřený na veškeré aspekty vzdělávání a učení dospělých, studijní obor v programu pedagogických věd, sloužící přípravě budoucích odborníků v oblasti vzdělávání dospělých. V Pedagogickém slovníku [Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 17] je andragogika definována jako: -

teorie vzdělání dospělých, která se vyvíjí jako samostatný vědní obor vedle klasické (školské) pedagogiky. Čerpá z psychologie, sociologie, ekonomie, teorie profesí aj. Vědecky se rozvíjí zejména od 60. let na vysokých školách, má svou infrastrukturu, odborné časopisy, konference aj.

-

studijní obor připravující specialisty pro práci v oblasti vzdělávání dospělých, personalistiky, řízení lidských zdrojů aj.

Podle Beneše [2008, s. 11–12] může mít andragogika dva významy: -

jednou se jedná o určitou nauku (doktrínu), která se snaží definovat „správný“ přístup k učícímu se dospělému, většinou jde o vymezení se v opozici k pedagogice a jejím postupům,

-

druhá definice vidí andragogiku jako specifickou součást veškerého myšlení o výchově, vzdělávání a učení se.

Andragogická teorie učení patří k hlavním teoriím vzdělávání dospělých. Obecně uznávané zásady učení dospělých vyslovil M. Knowles [1984]: -

dospělí jsou zvyklí na sebeřízení a očekávají, že budou přebírat odpovědnost za své rozhodování,

-

vyučování pro dospělé se musí více zaměřovat na proces a méně na osvojovaný obsah,

-

dospělí potřebují vědět, proč se mají učit,

-

potřebují se učit na základě dosavadních zkušeností,

-

přistupují k učení jako k řešení problému,

-

učí se nejlépe, má-li pro ně téma bezprostřední význam.

Teorie se vztahuje k jakékoli formě učení dospělých, často se také využívá v podnikových vzdělávacích programech [Hartl, 1999, s. 93]. Mužík

[2004]

charakterizuje

učení

jako

aktivní

činnost

žáka

spočívající

v kvantitativním a kvalitativním nárůstu osvojených poznatků a dalších prvků směřujících k dalšímu rozvoji člověka.

12

Podle Hartla [1999] v dospělém věku ubývá bezděčného učení. Dochází k němu jen v mimořádných a nových situacích. Převládá učení záměrné. Popisuje učení jako aktivní proces, kterého se dospělí musí aktivně účastnit, který jim umožňuje přizpůsobovat se stále složitějším sociálním a pracovním podmínkám. Dospělý člověk pro úspěch ve svém učení potřebuje: -

mít co největší možnost volby obsahu a organizace učebních programů,

-

mít možnost podílet se na plánování a hodnocení svého učení,

-

mít k dispozici takový program učení, který staví na jeho zkušenostech,

-

nová látka je snadněji zvládnuta, když navazuje na to, co již účastník zná, použité metody by měly tento vztah podpořit,

-

učit se pomocí takových materiálů a přístrojů, které bude po skončení výuky skutečně používat,

-

čerpat ze zdrojů vědomostí, které jsou propojené.

1.2 VÝZNAM A HODNOTA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

S prodlužováním věku odchodu do důchodu souvisí delší setrvávání na trhu práce. Kvalifikační vybavenost starší populace neodpovídá poptávce, která je v současné době požadována. S příchodem nových technologií, jejich modernizací vznikly větší požadavky na výkon jednotlivých profesí, je stále menší zájem o méně kvalifikované pracovníky. Trh práce je složitý, vyžaduje více nových odborností, dovedností a schopností. Celoživotní učení by mělo umožnit každému člověku rozvíjet se po celý život podle svých schopností, zájmů a usilovat o co nejlepší uplatnění ve všech sférách života. Mělo by přispívat ke zvyšování zaměstnanosti, ke schopnosti trvale se uplatňovat na trhu práce, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Velkou roli zde má rozmanitost a dostupnost vzdělávací nabídky a rovná šance v přístupu ke vzdělání v průběhu celého života. Pozornost v dalším vzdělávání by se měla soustředit na vytváření možností, aby si každý mohl i v dospělém věku zvýšit úroveň svého formálního vzdělávání, rozvíjet a doplňovat své profesní dovednosti v souladu s měnícími se podmínkami na trhu práce.

13

Jako účel dalšího vzdělávání dospělých uvádí Beneš [2008] tato hlediska: - druhá vzdělávací šance pro lidi, kteří z nějakých důvodů nezískali potřebné vzdělání, - odborné vzdělání a zvyšování kvalifikací a kompetencí, - rozvoj schopností vyplňovat sociální role v rodině, v sociálním životě, - sociální péče týkající se zdravotní výchovy, - individuální rozvoj kulturních a všeobecných znalostí.

Celoživotní učení má edukantovi poskytovat možnost vzdělávat se v různých stádiích jeho rozvoje až do úrovně jeho možností v souladu s jeho zájmy, úkoly a potřebami. Vzdělávání a učení se dospělých se uskutečňuje jak v organizacích čistě vzdělávacích – školské organizace, tak v tržně a komerčně zaměřených organizacích. Jsou to organizace s jiným než vzdělávacím účelem (podniky, politické strany aj.).

1.3 MOTIVACE KE VZDĚLÁVÁNÍ

Základní podmínkou aktivní účasti ve vzdělávání dospělých je motivace. Pedagogický slovník [Průcha, Walterová, Mareš, 2003] motivaci označuje jako souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které:

1. vzbuzují, aktivují, dodávají energii lidskému jednání a prožívání,

2. zaměřují toto jednání a prožívání určitým směrem,

3. řídí jeho průběh, způsob dosahování výsledků,

4. ovlivňují též způsob reagování jedince na jeho jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu.

Motivaci ke vzdělávání je třeba chápat jako komplex různorodých a vzájemně se podmiňujících faktorů – motivů. Pojem motiv bývá definován jako příčina činnosti či jednání člověka zaměřená na uspokojení určité potřeby. Mezi základní motivy řadíme potřeby, zájmy, cíle, přání, návyky, hodnoty, postoje, emoce. Motivace ke vzdělání 14

závisí na individuálních potřebách a schopnostech člověka. Dospělý pociťující zdravou nespokojenost sám se sebou a přiměřený nesoulad mezi svým vzděláním a potřebou učit se, má nejlepší předpoklady pro úspěchy v dalším studiu [Hartl, 1999]. Dospělým v mnoha směrech studium usnadní zkušenosti z praxe, ví na co se hlavně zaměřit, co jim v jejich kvalifikaci schází. Velkou motivací je návaznost a následná použitelnost nově získaných znalostí a informací ve své profesi. Při učení je důležitá především pozitivní motivace – zvědavost, radost z úspěchu, vůle něco dokázat, touha po uznání. Neúspěchy nebo přehnané nároky však motivaci snižují a vyvolávají trému. Někteří dospělí mohou mít problémy se začleněním přípravy na vyučování do svého každodenního života, je to pro ně něco nového, na co již nebyli zvyklí, jelikož jejich přestávka v učení byla dlouhá, proto jim delší dobu trvá než si obnoví učební návyky. Odrazujícím vlivem mohou působit špatné zkušenosti s učením z předchozího vzdělávání. Také vnímání každého jedince je jiné, motivace a chování každého jednotlivce je odlišné. Dospělý člověk je ovlivňován lidskými vztahy, pracuje, plánuje svůj vlastní život. Sám musí odpovídat za svůj život, potýká se s těžkostmi při uskutečňování svých potřeb, svých společenských i individuálních cílů. Začleňuje se do pracovního procesu, získává určité společenské postavení, měl by mít pocit odpovědnosti k sobě i druhým. Motivace dospělých edukantů je dána také jejich pracovní zkušeností a ujasněním si další profesní kariéry. Vysoký nárůst míry nezaměstnanosti a minimalizace počtu volných pracovních míst také značně ovlivňují studium dospělé populace. Největší motivací je rozšíření možností uplatnit se na trhu práce, zvýšení kvalifikace a získání výhodnějších mzdových podmínek, investice do budoucnosti.

Nejznámější teorií o motivaci je Maslowova hierarchie potřeb. Je založena na představě, že člověk není motivován vnějšími podněty, jako je odměna nebo trest, ale vnitřním programem potřeb. Tyto potřeby vytvářejí určité soubory. Pokud je jeden soubor uspokojen, vynoří se do popředí jiný. Uspokojená potřeba přestává motivovat. Abraham Maslow identifikoval pět souborů potřeb, které viděl v určitém dynamickém vztahu – v jisté hierarchii [Adair, 2004].

15

Maslowova pyramida (hierarchie) potřeb, upravená pro podmínky školního prostředí [upraveno podle Bedrnová, Nový, 1998].

seberealizace osobní či odborný růst, samostatnost, dobré zaměstnání, možnosti postupu

↑ sebeúcta, uznání žádost o radu, spolupráci, službu, postavení v kolektivu, úspěch, dobré výsledky, zvláštní výhody, přednostní právo na exkluzivní informace

↑ společenské ocenění, sounáležitost (sociální potřeba) členství v pracovní skupině, týmu, společně sdílené úkoly, pocit sounáležitosti v kolektivu

↑ stabilita a bezpečí náplň práce, smlouva, pravidelnost činností, jasná role v kolektivu, jasná struktura organizace, komunikace, bezpečnost, přiměřené úkoly

↑ fyziologické vzhled a estetika prostředí, teplota, prostor, pohodlí, nehlučnost, čistota, stravovací zařízení, klidný prostor pro odpočinek, dostatek přestávek mezi výukou

16

2 CELOŽIVOTNÍ UČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

2.1 HISTORIE

Vznik vzdělávání dospělých je reakcí na historické a společenské změny moderních společností. V různých epochách a společenských podmínkách se názory na význam a úlohu vzdělávání dospělých mění. Specifický je i vývoj českého vzdělávání dospělých [Beneš, 2008, s. 19]. S pojmem celoživotního učení se můžeme setkat již u Jana Amose Komenského, v jeho Vševýchově (Pampediae, Obecná porada o nápravě věcí lidských), v níž formuluje problém celoživotního učení, který je v souladu se současným pojetím:

,,První, čeho si přejeme, jest, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzdělán ne nějaký jeden člověk, neb několik jich mnoho, nýbrž všichni lidi vespolek i každý zvlášť, mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, mužové i ženy, zkrátka každý, komu se dostalo údělem narodit se člověkem, aby konečně bylo jednou celé lidské pokolení učiněno vzdělaným po všech věkových stupních, stavech, pohlavích i národech. Za druhé si přejeme, aby každý člověk byl celistvě vzdělán, správně jsa vycvičen nikoli jen v nějaké jedné věci, nebo v několika málo, nebo v mnohých, nýbrž ve věcech, které dovršují podstatu lidskosti. Jako je celému lidskému pokolení celý svět školou, od počátků věků až do konce, tak i každému člověku je jeho věk školou, od kolébky až do hrobu. Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou dány člověku pro život i učení.“ 4

Na počáteční vývoj a rozvoj českého vzdělávání dospělých mělo velký vliv národní obrození, vznik české inteligence, nástup průmyslové revoluce. Byly zakládány knihovny, nedělní školy a různé umělecké spolky. Po bachovském absolutizmu vzniká hlavně přírodovědné a hospodářsko-odborné vzdělání zemědělců a řemeslníků. Základem pro vzdělávání dospělých bylo ve druhé polovině devatenáctého století založení Spolku pro veřejné populární přednášky Osvěta (tisk lidových kalendářů, almanachů, ročenek a periodik zaměřených na osvětu). Velký význam mělo v devadesátých letech devatenáctého století založení Dělnické akademie, u jejíhož 4

Andragogická komunikace : příručka lektora místních center vzdělanosti projektu UNIV. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2006.

17

zrodu stál T. G. Masaryk. K rozmachu vzdělávání dospělých dochází po vzniku Československé republiky, kdy nově vzniklý stát potřeboval najít svoji identitu, řešit sociální problémy a hospodářský rozvoj země. To byla také jedna z příčin k podpoře a rozvoji tohoto vzdělávání. Masarykův lidovýchovný ústav se zabýval koordinací vzdělávání dospělých, vznikly školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, rekvalifikaci nezaměstnaných. V roce 1919 byl schválen první zákon vztahující se ke vzdělávání dospělých – zákon č. 67 ze dne 7. 2. 1919 o organizaci kurzů občanské výchovy. Nařizoval pořádání kurzů občanské výchovy s cílem šířit základní vědomosti o fungování státu, občanských právech

a povinnostech, historického vývoje

Československa. V období hospodářské krize v letech 1929–1933 stát dotoval především bezplatné kurzy pro nezaměstnané. V roce 1936 vznikla Socialistická akademie, která se zařadila mezi vyšší odborné lidové školy. Meziválečný vývoj byl ovlivněn i rozvojem podnikového vzdělávání. Jedním z nejlepších a nejlépe propracovaným byl systém Tomáše Bati. Jako první pochopil možnosti vzdělávání a význam kvalifikace při zvyšování produktivity práce. Profesním vzděláváním se zabývaly Baťovy školy práce. Lidský kapitál a znalosti byly Tomášem Baťou chápány jako nejdůležitější forma kapitálu. Byl toho názoru, že škola musí mít velmi úzký vztah k praxi. Bez tohoto vztahu nemůže mít žádné učení úspěch. Mnohokrát vysvětloval, že výuka by měla mít vztah k praktickému životu a připravovat k plnění životních úkolů. Hlavní charakteristikou vzdělávání dospělých po roce 1948 byla jednoznačná podřízenost zájmům komunistické strany, hlavní iniciativu zde převzaly odbory – zakládaly místní školy práce. Pro poválečnou rekonstrukci a restrukturalizaci hospodaření byla nutná nová struktura pracovních sil – mnoha lidem bylo z politických důvodů znemožněno pokračovat v předchozí kariéře a bylo třeba je nahradit. Otevřela se možnost studia při zaměstnán, hlavně vybraným „dělnickým kádrům“, a to formou večerního nebo dálkového studia. Toto studium poskytovalo vzdělání obdobného obsahu i rozsahu jako denní studium, bylo podmíněno souhlasem zaměstnavatele, který tím byl zavázán k poskytování zákonem předepsaného studijního volna. V šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století došlo k rychlému hospodářskému růstu, k vývoji vědy a nových technologií. Rozsah studia při zaměstnání dosáhl maxima na počátku šedesátých let. Prosazovala se myšlenka rovnosti ve vzdělávání, vzrůstala potřeba kvalifikovaných odborníků. V roce 1966 vyšlo usnesení vlády o podnikovém vzdělávání, vznikly tak tři typy institucí pro vzdělávání pracujících: závodní školy 18

práce, podnikové technické školy, podnikové instituty. Vládním usnesením č. 264/1966, bylo rozhodnuto, že stupeň vzdělání je možno získat výlučně ve státních školách a podniky zajišťují pouze další vzdělávání. V roce 1971 byla ustavena Česká komise pro vzdělávání dospělých při Ministerstvu školství a kultury. K začlenění vzdělávání dospělých do vzdělávací soustavy došlo v roce 1976 přijetím dokumentu „Další rozvoj československé vzdělávací soustavy“. Po roce 1989 se všechny tyto struktury rozpadly vlivem společenských změn a do vzdělávání dospělých vstoupily tržní principy, především princip rovnováhy nabídky a poptávky, kromě vzdělání rekvalifikačního. To patří mezi nové vzdělávací aktivity, které jsou převážně spojeny s politikou zaměstnanosti. Rekvalifikace byly legislativně upraveny v roce 1991. Jejich rozvoji se věnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které od roku 1999 realizuje Národní plán zaměstnanosti. Vzdělávání dospělých se v rámci celoživotního učení stalo předmětem řady strategických dokumentů a projektů, připravují se konkrétní opatřeni k jejich postupné realizaci. Prvním takovým dokumentem byl v roce 2001 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – Bílá kniha. Významný je i Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který byl schválený v roce 2006 a umožňuje získání kvalifikace bez nutnosti absolvovat školní vzdělávání.

2.2 VYŠŠÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – DÁLKOVÉ STUDIUM, ODBORNÉ ŠKOLY

Střední vzdělávání dospělých ve školách je nejčastěji odborné. Poskytuje stupeň vzdělání, jehož cíle jsou totožné s cíli denního studia, liší se jen formou, popř. délkou studia. Následuje po absolvování určitého typu středního (vyššího sekundárního) vzdělávání, v mezinárodní normě ISCED5 je zařazeno do postsekundární úrovně 4. Po získání středního vzdělání s výučním listem ISCED 3C, lze nástavbovým studiem v návazném oboru zvýšit kvalifikaci a dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou ISCED 4A. Tento typ vzdělávání je organizován na středních školách. Nástavbové studium zvyšuje prostupnost školské soustavy. Poskytuje edukantům možnost získání maturitního vysvědčení, které je nezbytnou podmínkou pro podnikání 5

Schéma vzdělávací soustavy ČR v příloze 1

19

v některých oborech, pro kvalifikaci na určenou pozici v zaměstnání, pro přístup k terciárnímu vzdělávání. Postsekundární vzdělávání (nástavbové studium, zkrácené studium pro dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a zkrácené studium pro dosažení středního vzdělání s výučním listem) studují pouze dospělí žáci (starší 18 let). Podmínky pro přijetí jsou zpravidla totožné s podmínkami pro přijetí do denního (prezenčního) studia stejné úrovně. Podmínkou pro přijetí do nástavbového studia je výuční list v návazném tříletém oboru vzdělávání. Pro dospělé, kteří se vzdělávají podle školského zákona, je studium poskytující definovaný stupeň vzdělání na veřejných školách bezplatné. Na soukromých školách se platí školné. Právo školy poskytovat určité vzdělávání v jiné než denní formě vzniká zápisem do školského rejstříku, který stanoví i povolený počet žáků. Studium dospělých na středních odborných školách se podle školského zákona organizuje v těchto formách:

● večerní, s pravidelným vyučováním několikrát v týdnu v rozsahu 10 až 18 hodin týdně, zpravidla odpoledne a večer,

● dálkové v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,

● distanční, tj. samostatné uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popř. spojené s individuálními konzultacemi, ● kombinované střídající denní a jinou z uvedených forem vzdělávání.6

Dálkové studium – vzdělávací forma, ve které se studující připravuje převážně mimo školu na základě studijního plánu, který kombinuje samostudium s konzultacemi (většinou povinnými). Je jednou z forem studia při zaměstnání. Délka studia je nejvýše

6

EURYDICE - The Information Network on Education in Europe je síť informačních oddělení, kterou založila Evropská komise spolu s členskými státy Evropské unie. Tato síť existuje od roku 1980, jejím cílem je podporovat spolupráci ve vzdělávání a zlepšovat pochopení školských systémů a vzdělávací politiky jednotlivých zemí. Od roku 1995 do 2006 byla Eurydice součástí akčního programu Evropské komise v oblasti vzdělávání Socrates. Od ledna 2007 je zařazena do programu Celoživotní učení. Adresa webu: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/eurybase_en.php#czech

20

o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě. Podrobnosti stanoví vždy příslušný vzdělávací program, který zpravidla doporučuje i metody výuky.

2.3 KURIKULUM A DIDAKTIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

Kurikulum je prostředkem realizace hlavního vzdělávacího úkolu moderní školy. Podává souhrnné informace o záměrech vzdělávání, komplexně vypovídá o vyučování, o vzdělávacím procesu a jeho důležitých bodech, realizaci a výsledcích. Překračuje tak rámec učebních osnov a učebního plánu. Součástí kurikula jsou informace o učebních cílech, obsahu učiva a jeho organizaci, o vyučovacích metodách a prostředcích, způsobu hodnocení. Kurikulum je považováno za prostředek celoživotního vzdělávání člověka.

Kurikulární dokumenty jsou pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu, je uplatňován na dvojí úrovni, státní úroveň tvoří rámcové vzdělávací programy, školní úroveň školní vzdělávací programy.

Mužík charakterizuje kurikulum jako rozvoj cílů, obsahů, forem a metod vzdělávání probíhající za spoluúčasti tvůrců vzdělávacích programů, nositelů vzdělávacího působení a žáků, odběratelů výsledků vzdělávacího procesu. Formují se strategie vzdělávání, zdokonaluje se jeho plánování, realizace a vyhodnocení [Mužík, 2004]. Velmi důležité je i rozvíjení klíčových kompetencí dospělých, zejména těch, na které nebyli během své předchozí výuky připravováni. Jsou to například informační technologie a problematika životního prostředí. Kurikulární reforma je založena zejména na přechodu od osvojování velkého množství faktů k rozvoji klíčových kompetencí, jako je práce s informacemi a informačními technologiemi, cizí jazyky, komunikační dovednosti apod. a na kontaktu škol s trhem práce. Tento trend se odrazí v dvoustupňové tvorbě vzdělávacích programů, kdy rámcové vzdělávací programy budou celostátně závazné pro určitý

21

stupeň a obor vzdělání. Školní vzdělávací programy umožní výraznou individuální profilaci škol, přizpůsobení potřebám jejich žáků a potřebám regionálních trhů práce.7

Didaktika – teorie vzdělávání a vyučování, je součástí pedagogiky. Objasňuje podstatu výchovně-vzdělávací činnosti, zabývá se problematikou cílů, obsahů, metod, forem, didaktických prostředků, učebních pomůcek a jejich efektivním využíváním ve vzdělávacím procesu. Zkoumá organizaci vyučovacího procesu, vyučovací koncepce i vztahy mezi vyučujícími a vyučovanými. Dělí se na didaktiku obecnou, didaktiku oborovou (předmětovou), event. didaktiku podle typu nebo stupně školy. Její specifickou součástí je androdidaktika.

Androdidaktika – teorie výuky (vyučování) dospělých. Jejím předmětem jsou cíle, obsah, metody a organizační formy používané ve vzdělávání dospělých. Respektuje zvláštnosti vzdělávání dospělého účastníka vzdělávacího procesu – jeho věk, jeho zdravotní stav, jeho časové možnosti, vztah dospělého k dospělému, jeho informační potřeby (vědomostní i dovednostní) a jejich možnost rychlého praktického využití.8

2.4 SOUČASNÁ SITUACE, STRATEGIE A VÝVOJ

Vzdělávání dospělých, další vzdělávání, celoživotní učení a rozvoj lidských zdrojů se staly předmětem mnoha strategických dokumentů a projektů. V roce 2000 byla vypracována Strategie pro rozvoj lidských zdrojů v České republice, kterou přijala v roce 2003 vláda České republiky. Obsahuje návrhy několika strategických bloků, jejichž součástí je i strategie rozvoje celoživotního vzdělávání.

Hlavním záměrem Národního programu rozvoje vzdělávání (Bílá kniha 2001) schváleným usnesením vlády České republiky č. 113 ze dne 7. února 2001 se v letech 2001–2005 staly tyto strategické linie: 1. Realizace celoživotního učení pro všechny. 2. Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti. 3. Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání.

7 8

Národní ústav odborného vzdělávání. Adresa webu: http://www.nuov.cz/vyvoj-vzdelavaci-politiky Andragogický slovník. Adresa webu: http://www.andromedia.cz/andra.php?id=144

22

4. Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí. 5. Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků. 6. Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování. Cílem programu bylo připravit zájemcům o vzdělávání podmínky k účasti na vzdělávání v průběhu celého života, kdykoli to pocítí jako potřebné, připravit je pro celoživotní učení. Nutnost rozvoje celoživotního učení jako podmínky ekonomického a společenského rozvoje je pevně zakotvena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice zpracovaném MŠMT v r. 2005 a v r. 2007, v němž je celoživotní učení nadřazeným pojmem pro počáteční i další vzdělávání. Dlouhodobý záměr se zabývá i otázkami dalšího vzdělávání, především podporou tvorby Národní soustavy kvalifikací a zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013 zpracovaný v květnu 2006 je základním dokumentem ČR pro využívání fondů EU v letech 2007–13. Mezi jeho pozitivní faktory patří mj. rozvoj znalostí a dovedností populace. Upozorňuje na nedostatečné rozvinutí systému dalšího vzdělávání, a na to, že systém není přizpůsoben potřebám a možnostem dospělých ani potřebám zaměstnavatelů. Hlavní opory dokumentu jsou v nastartovaných zásadních změnách v systému vzdělávání od r. 2006, jakými jsou např.: •

Kurikulární reforma vzdělávání a odborné přípravy, která již byla zahájena a která má přinést podstatnou modernizaci obsahu i metod vzdělávání.

•

Přijetí zákona č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, který umožňuje zhodnotit vzdělání dosažené mimo vzdělávací soustavu transparentním a objektivním způsobem.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, zpracovaný MŠMT, představuje základní operační program České republiky na podporu celoživotního vzděláván pro období 2007–2013. Hlavní důraz klade na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání komplexního systému celoživotního učení a utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnou a výrobní sférou.9

9

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Adresa webu: http://www.msmt.cz

23

Evropská komise podporuje oblast vzdělávání dospělých v Evropě prostřednictvím programu Grundtvig. Program se jmenuje podle dánského filozofa Nikolaje Frederika Severina Grundtviga (1783–1872), který přišel s myšlenkou tzv. „lidových vysokých škol“ pro dospělé. Tyto školy mají dnes rozvinutou tradici zejména v severských zemích a na jejich odkaz stále navazují mnohé evropské státy.

Program Grundtvig Program Grundtvig je v rámci Programu celoživotního učení zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách vzdělávání dospělých a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání. Má přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního učení, napomáhat zvyšování kvality a dosažitelnosti příležitostí celoživotního učení a přispívat ke zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním učení. Cíle programu: -

zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi organizacemi vzdělávající dospělé

-

podporovat mobilitu osob zapojených do dalšího vzdělávání v celé Evropě

-

podporovat rozvoj inovačních postupů ve vzdělávání dospělých a jejich předávání

-

zlepšit pedagogické přístupy a řízení institucí vzdělávající dospělé

Program je zaměřen na: jednotlivce -

školitelé, učitelé dospělých

-

řídící a administrativní pracovníci z oblasti vzdělávání dospělých

-

studenti vzdělávání dospělých (andragogiky)

instituce -

školy všech typů včetně vysokých

-

další instituce a subjekty zabývající se vzděláváním - nadace, firmy, úřady práce, asociace apod. - výzkumná centra zabývající se otázkami vzdělávání dospělých - neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace - poradenské a konzultační servisy týkající se vzdělávání dospělých

24

Granty programu Grundtvig jsou určeny na realizaci mezinárodních projektových aktivit zaměřených na výměnu zkušeností mezi organizacemi poskytujícími vzdělávání pro dospělou veřejnost. Kromě těchto projektových aktivit si mohou sami vzdělavatelé dospělých rozšiřovat svou odbornost v rámci pobytů v zahraničí účastí na konferencích, stážích či asistentských pobytech u zahraničních organizací.10

Projekt UNIV 2 – KRAJE (Proměna škol v centra celoživotního učení) je individuální projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. Je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Projekt pomáhá středním školám při proměně v centra celoživotního učení, která budou nejen učit žáky v rámci počátečního vzdělávání, ale budou nabízet i nejrůznější formy dalšího vzdělávání pro dospělé. Do projektu jsou zapojeny školy ze všech krajů ČR kromě Prahy. Rozšíření nabídky kurzů má přispět ke zvýšení účasti obyvatel na dalším vzdělávání. Po ukončení školy se totiž dále vzdělává pouze menší část obyvatel ČR, a to už při rychlých ekonomických i společenských změnách globalizovaného světa nestačí. V každém kraji bude zapojeno průměrně 25 středních škol, ve kterých vznikne centrum celoživotního učení. 11

10

Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Adresa webu: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=63& 11 Národní ústav odborného vzdělávání. Adresa webu: http://www.nuov.cz/univ2k

25

Vzhledem k tomu, že Čína prodělává v posledních letech značný ekonomický rozvoj a nové technologie kladou stále větší nároky na pracovníky, zajímalo mě, jak probíhá způsob vzdělávání odborných pracovníků, zvyšování jejich kvalifikace a odborné úrovně.

3

CELOŽIVOTNÍ UČENÍ V ČÍNĚ

3.1 HISTORIE

V roce 1902 byl přijat vzdělávací systém, který poskytl pravidla pro odborné vzdělávání. Hlavní prioritou Čínské odborné vzdělávací společnosti založené v roce 1917, bylo zajištění odborného vzdělávání ve spolupráci čínského školství a průmyslu. Před rokem 1945 měla Čína téměř 500 milionů obyvatel, z nich 80 % bylo negramotných. Po vzniku ČLR 1. října 1949 bylo prvořadým úkolem čínské vlády zvýšení celkové úrovně kultury a hlavně vzdělávání obyvatelstva. Byl vypracován celkový plán školské výchovy, začala realizace reformy školského systému. V době kulturní revoluce v roce 1966–1977 nemělo odborné vzdělávání moc velkou hodnotu, za nejlepší profesní kvalifikaci bylo považováno vzdělávání všeobecné. V té době bylo zavřeno mnoho profesních škol. Zlom nastal na sklonku kulturní revoluce v roce 1976, kdy získalo odborné vzdělávání pro Čínu velký význam. V roce 1980 navštěvovalo profesní školu pouze necelých 20 % žáků středních škol. V 80. a 90. letech minulého století se v Shenzhenu (zemědělská oblast, která se proměnila v metropolitní město s bohatým průmyslem), začal zavádět nový vzdělávací systém s důrazem na vzdělávání dospělých a na odborný výcvik zaměstnanců. Zákon odborného vzdělávání vstoupil v platnost 1. září 1996. Čínské firmy si začaly vychovávat své vlastní technické experty a manažery, vzniklo více než dva miliony pracovních míst a profesí. Vzdělávání dospělých se stalo neodmyslitelnou součástí nově se rozvíjející tržní ekonomiky v Číně. Na konci roku 1998 studovalo na středních školách pro určitá povolání 2,51 milionu dospělých, 86,82 milionu dospělých lidí navštěvovalo technické doškolovací školy a 3,21 milionu negramotných dospělých se naučilo číst a psát.

26

3.2 VYŠŠÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – DÁLKOVÉ STUDIUM, ODBORNÉ ŠKOLY Čína dosáhla ve vzdělávání významné úspěchy, které upoutávají širokou pozornost ve světě. Vláda věnuje vzdělávání velkou pozornost jako jedné z priorit čínského ekonomického a sociálního rozvoje.

Čínské školství se skládá z několika etap: -

školství mateřské

-

základní

-

střední

-

vysoké

Čínská vláda věnuje velkou pozornost rozvoji povinné školní docházky, která je devítiletá Hlavní část čínských škol představují státní školy. V posledních letech se částečně rozvíjelo i soukromé školství, ale jeho rozsah a úroveň vyučování je stále nesrovnatelný se školstvím státním.

Čínské střední školství se dělí na nižší a vyšší: -

nižší střední školství (je obdobou 7. až 9. ročníku v ČR),

-

je povinné a bezplatné (platí se za učebnice, sešity a další školní pomůcky),

-

trvá většinou 3 roky.

Při postupu ze základní do nižší střední školy žáci nemusí projít přijímací zkouškou díky zásadě povinné školní docházky. -

vyšší střední školství (odpovídá gymnáziu, odborným školám),

-

není povinné, studenti platí školné,

-

studium trvá většinou 3 roky.

Většina škol je státních. Vzhledem k tomu, že toto studium není povinné, v posledních letech se objevily i soukromé školy. Při vstupu z nižší do vyšší střední školy se studenti musí podrobit přijímací zkoušce. Školy vybírají studenty podle jejich prospěchu a přání. Otázky přijímacího řízení stanovuje jednotně místní úřad školství. Tato zkouška, kterou prochází absolventi nižší střední školy, se v Číně nazývá „střední zkouška“. Počet přijatých žáků činí jenom necelých 60 %, proto je považována za jednu z nejtěžších zkoušek. 27

Systém odborného vzdělávání v Číně tvoří vzdělávání na odborných školách a odborné vzdělávání. Odborné vzdělávání je rozděleno do tří úrovní: -

nižší odborná úroveň (nižší střední vzdělání – ISCED 2),

-

vyšší odborná úroveň (střední odborné školy – ISCED 3),

-

terciární úroveň (vysokoškolské odborné vzdělávání – ISCED 5).

3.3 KURIKULUM A DIDAKTIKA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

V roce 2005 Čína vyhlásila přizpůsobení škol odborného vzdělávání a přípravy potřebám trhu práce za strategickou prioritu. Kurikula a vyučovací metody jsou upravovány podle potřeb hospodářských odvětví.

Vývoj kurikula a vyučovacího procesu. Výzkumná práce se týká morální výchovy žáků, vzdělávacích cílů a modelů, vytváření kurzů, přizpůsobování předmětových oblastí potřebám žáků, obsahu vyučování, vyučovacích metod a hodnocení kvality učení a učebního procesu. Do této výzkumné práce jsou také zahrnuty pilotní modely, např. zavádění duálního systému nebo vzdělávání založeného na kompetencích.

3.4 SOUČASNÁ SITUACE, STRATEGIE A VÝVOJ

Čína se stává stále více centrem moderní světové výroby. Úkolem hospodářské sféry je připravit několik milionů kvalifikovaných odborných sil. Tyto síly chybějí na všech úrovních, měly by disponovat odbornými kompetencemi, které umožňují ovládat moderní výrobní systémy, popř. plnit požadavky mezinárodního obchodu. Zákon o odborném vzdělávání vydaný v roce 1996 přenesl velkou zodpovědnost za rozvoj odborného vzdělávání na hospodářskou sféru a všechny oblasti společnosti. Na zákon navazují usnesení státní rady z roku 2005, v nichž jsou stanoveny úkoly pro období let 2006 až 2010.

28

Těžiště rozvoje všech společenských oblastí určují od existence Čínské lidové republiky pětileté plány. Odborné vzdělávání má podle strategie jedenáctého pětiletého plánu (2006–2010) plnit následující úkoly: -

odborné vzdělávaní musí přispívat k hospodářskému rozvoji připravováním kvalifikovaných odborných sil, které jsou kompetentní, kreativní, inovativní a flexibilní,

-

odborné vzdělávání je v rámci této strategie pověřeno poskytováním kvalifikací pracovním silám na venkově a obnovováním zaměstnatelnosti propuštěných dělníků a zaměstnanců.

Odbornému vzdělávání se v Číně dlouho nevěnovala dostatečná pozornost. Tato situace se od počátku reformní politiky postupně změnila. Od usnesení státní rady a vzniku dokumentů Národní konference práce, která se konala v roce 2005 v Pekingu, je za rozvoj odborného vzdělávání zodpovědná převážně hospodářská sféra spolu se státní správou. V příštích letech musí odborné vzděláváni vykonávat společensky zodpovědnou práci. Zaváděním moderních technologií mělo vliv na snižování počtu zaměstnaných v zemědělské sféře a vzrostl také počet nezaměstnaných ve městech. Odborné vzdělávaní na to musí reagovat. Na venkově je v současné době okolo 160 až 170 milionů pracovních sil, které nemohou najít zaměstnání. Mnoho z nich má pouze ukončené základní vzdělání (1.–6. ročník). Velká část bývalých zemědělců našla zaměstnání v hospodářské sféře v sekundárním sektoru ve městech. Jejich zařazení do profesního života není vzhledem k jejich chybějící profesní přípravě (nižší sekundární stupeň) jednoduché. Další problém představují zaměstnanci, jejichž propouštění začalo již v devadesátých letech v důsledku racionalizace. Někteří nezaměstnaní se nechtějí nic nového učit. Většina z nich však pochopila, že vzhledem k nárůstu moderních technologií vznikají nová pracovní místa, kde se bez odpovídající kvalifikace neobejdou. Proto se instituce odborného vzdělávání na pověření vlády zabývají nabídkou rozličných možností pro nezaměstnané k doplnění si prostřednictvím zařízení poskytujících profesní přípravu teoretické znalosti o technický a profesní výcvik orientovaný na praxi. Tak by získali odbornou kvalifikaci k náročné činnosti v moderních podnicích.

29

Úřady práce se snaží poskytovat kvantitativní údaje, např. o volných místech, pro předpovídání potřeb trhu práce. Údaje z městských oblastí jsou relativně spolehlivé, zatímco údaje z venkovských oblastí jsou často neúplné.

Důležité požadavky statní rady a Národní konference práce týkající se rozvoje odborného vzdělávaní jsou: ● zaměřovat odborné vzdělávaní na socialistické tržní hospodářství, systém odborného vzdělávaní utvářet racionálně a flexibilně a vytvářet předpoklady pro celoživotní vzdělávání, ● efektivně utvářet spolupráci mezi vzdělávacím systémem a hospodářstvím, průběžně modernizovat zařízení odborného vzdělávání, podporovat je finančně a personálně, ● zajišťovat kvalifikaci pro odborně pedagogickou práci a zlepšovat její odbornou vědeckou úroveň, ● vzdělávací proces koncipovat s orientací na jednání, uplatňovat moderní metody vzdělávání, posilovat samostatné a kooperativní učení a především odsouvat do pozadí jednostranné vyučovací činnosti, při nichž jsou žáci málo aktivní, ● otevřít všem odborným učitelům profesních škol možnosti pravidelného dalšího vzdělávání v profesní praxi, ve výrobě, popř. v oblasti služeb, ● poskytnout školám právo zaměstnávat ve vedlejším pracovním poměru učitele, kteří jsou odborně kompetentní a mají profesní zkušenosti, ● v průběhu tvorby kurikul zkoušet zavádění povinných a volitelných předmětů, ● reformovat systém hodnoceni a zkoumat, zda je účelné hodnocení výsledků podle bodového systému, ● zvýšit praktické části vzdělávání a všem žákům vyššího sekundárního stupně ve třetím ročníku umožnit půlroční praktickou přípravu popřípadě výcvik v podnicích, ● u studentů profesních a technických akademií naplánovat půlroční praktické studium, ● zavést odborně pedagogickou výzkumnou činnost ve stejné míře na vysokých školách, v zařízeních pro odborné vzdělávání a v profesní praxi, ● po celé zemi rozšiřovat vysokou kvalitu odborného vzdělávání, s jakou se můžeme setkat například v pobřežních regionech. Vyspělé regiony jsou povinny

30

pomáhat slabším regionům. Profesní školy mají za tímto účelem spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti, a také si přímo pomáhat. Zákon o odborném vzdělávání obsahuje nařízení, podle kterého mají podniky odvádět dávky na vzdělávání a výcvik. Mezi úkoly jedenáctého pětiletého plánu patří založení praktických center. Požadavky na jejich vybavení jsou vysoká technická úroveň, pracovní místa vybavená počítači a vysoce kvalifikovaní učitelé. Několik takových nadškolních praktických center je již v provozu. Regionální střediska odborného vzdělávání mají za úkol připravovat účastníky pro práce vyžadující vyšší kvalifikace. Ve spojení s tím se sleduje cíl zlepšit technické vzdělávání ve venkovských regionech, otevřít účastníkům šance na uplatnění v podnicích mimo venkov, a rozšíření dvanáctiletého školního vzdělávání. K úspěšnému plnění jsou potřebné modelové pokusy, podle jejich příkladů se ostatní mohou lépe orientovat. Ve městech se mají zřídit pro odborné vzdělávání na vyšším sekundárním stupni modelové školy. Profesní příprava se realizuje jak v profesních školách, tak v profesní praxi. ▪

Každý kraj je povinen poskytnout jednu profesní školu pro pilotní projekt.

▪

Všechny komuny, popřípadě obce, dostanou nařízeno, aby v existujících školách integrovaly profesní přípravu a odborný výcvik. Tím se má otevřít přistup k odbornému vzdělávání především dětem z venkovských rodin.

▪

Ve všech městských obvodech se mají otevírat možnosti pro odborné vzdělávání.

▪

Obyvatelům se musejí předkládat nabídky odborného vzdělávání.

▪

Podniky jsou vyzývány k tomu, aby budovaly moderní systémy odborného výcviku.

Do konce roku 2010 bude mít Čína celostátní síť 2000 středisek odborného vzdělávání a přípravy nabízející vyučováni praktických dovedností. V oblastech venkova jsou poskytovány programy odborného vzdělávání a přípravy, které mají zlepšit přístup místních mladých lidí k profesní přípravě. Uspokojuje se tak rostoucí poptávka po kvalifikovaných pracovnících v průmyslových zónách. Investování do venkovských oblastí podporuje vznik dostupné kvalifikované pracovní síly. OVP je využíváno nejen k celkovému zvýšení kvalifikací, zaměřuje se také na negativní dopady špatné kvality výrobků, na snížení spotřeby energie a počtu pracovních úrazů a na inovace. 31

Příležitosti k formálnímu odbornému vzdělávaní a uznávání výsledků předchozího učení jsou na vzestupu, profesní příprava v podnicích je hojně poskytována zvláště dospělým pracovníkům Je vynakládáno úsilí na zlepšování procedur a standardů certifikace. Čína má síť certifikačních středisek po celé zemi. Období přechodu do nového století představuje pro Čínu důležitou etapu ekonomického a sociálního rozvoje. Priorita rozvoje vzdělání tvoří základnu dvou hlavních strategických linií: zlepšování celkové úrovně a omlazování obyvatelstva tím, že se orientuje na vědu a vzdělání a zajišťuje tak stálý rozvoj země. Při vstupu lidské společnosti do věku vědomostí a informací se počítá s tím, že vzdělání bude hrát stále významnější roli.12 V červenci 2010 Čína zveřejnila Národní středně dlouhodobý reformní a rozvojový program školství (2010-2020). V programu je kladen důraz na to, že školství bude stále prioritním strategickým odvětvím. Do roku 2020 se má Čína stát zemí s bohatými lidskými zdroji.

12

Zpravodaj – odborné vzdělávání v zahraničí. Obsah stránek je bohatou základnou oficiálních informací o vzdělávání nejen pro pedagogy, ale i pro studenty. Adresa webu: http://www.nuov.cz/zpravodajodborne-vzdelavani-v-zahranici

32

4

SROVNÁNÍ ČESKÉHO A ČÍNSKÉHO ŠKOLSTVÍ

V období 21. století Čína zrychlila své úsilí v reformách školství a rozvoje. Cílem největšího vzdělávacího systému je zajistit právo lidí na vzdělání, na bezplatnou povinnou školní docházku v městských i venkovských oblastech, podporovat rychlý rozvoj odborného vzdělávání, popularizovat vysokoškolské vzdělání, dosáhnout rovného přístupu ke vzdělání a zlepšení kvality vzdělávání. V důsledku toho bylo vzdělávání ve venkovských oblastech posíleno, odborné vzdělávání se rychle rozvíjí, kvalita učitelů se výrazně zlepšila. Rozvoj vzdělávání by se měl zaměřit na poskytování lidských zdrojů k uspokojení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje a celkového zlepšení kvality populace. Nedávno uzavřená Národní konference o vzdělávání, první svého druhu v 21. století se zabývala další podporou školské reformy a rozvoje. Vzdělávací reforma Národní středně dlouhodobý reformní a rozvojový program školství (2010-2020)13, klade důraz na rozvoj vzdělávání, podporu vědeckého rozvoje vzdělávání, budování Číny jako země s bohatou škálou lidských zdrojů a poskytování lidských zdrojů pro podporu úsilí o vybudování prosperující společnosti. Plán se zaměřuje na urychlení rozvoje vzdělávání. Plán jasně identifikuje tři priority: -

dát přednost vzdělávání v hospodářském a sociálním rozvoji plánování,

-

upřednostnit financování vzdělávání z daňových výdajů,

-

dát přednost vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů ve veřejném přidělování zdrojů.

Plán zavazuje k podstatnému zvýšení financování vzdělávání, slibuje zvýšení podílu z vnitrostátních fiskálních výdajů na vzdělávání, a to na 4 % celkového HDP do roku 2012 a zajištění stabilního růstu tohoto poměru v budoucnosti. Další důležitou prioritou v úsilí o dosažení vědeckého vývoje jsou sami studenti. Podle plánu by měly být reformy vzdělávání a rozvoje vždy orientované na studenty a zaměřené na kvalitu vzdělávání. Rovný přístup ke vzdělání je základem vzdělávací politiky a významným nástrojem na podporu sociální rovnosti. Je klíčem ke vzdělávání, k legitimnímu právu na vzdělání všech občanů. Reforma se zaměřuje na podporu vyváženého rozvoje povinné školní docházky a věnuje zvláštní podporu chudému obyvatelstvu. Hlavní důraz je kladen na 13

Ministry of Education The People`s Republic of China. Adresa webu: http://www.moe.gov.cn/publicfiles/business/htmlfiles/moe/moe_2792/index.html

33

kvalitu vzdělávání. Plán se zaměřuje na některé slabiny a klíčové součásti vzdělávání 10 hlavních reformních opatření, které mají být zahájeny v blízké budoucnosti. Tato reformní opatření zahrnují podporu kvality vzdělávání, vyvážený rozvoj povinného vzdělávání, odborné vzdělávání, celoživotní vzdělávání, inovační schopnosti, moderní vysoké školy a univerzity, a dále reformu systému řízení škol, místní školské mechanismy financování a provinční koordinaci vzdělávání. Modernizaci školství plánuje Čína do poloviny 21. století. Příštích 10 let považuje za kritické období, v němž dojde k modernizaci vzdělávání. Cílem je vybudování učící se společnosti a stát se zemí s bohatou základnou lidských zdrojů prostřednictvím podpory vědeckého rozvoje vzdělávání. Vzdělávání s sebou nese naději na lepší život pro stovky milionů čínských rodin. Vzdělávací reformu Národní středně dlouhodobý reformní a rozvojový program školství (2010-2020) můžeme srovnat v České republice s operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2007-2013)14, který je víceletým tematickým programem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V programovacím období 2007-2013 lze čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). Cílem operačního programu je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti

ČR

prostřednictvím

modernizace

systémů

počátečního,

terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Jedná se především o zlepšení klíčových kompetencí absolventů, zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání, propojení terciárního vzdělávání s výzkumem, podporu dalšího vzdělávání. Program je rozdělený do 5 prioritních os. Cílem prioritní osy č.1 je podpořit zvyšování kvality ve vzdělávání, umožnit rovnou příležitost všem žákům, podporovat další vzdělávání pracovníků škol, zlepšit podmínky vzdělávání na základních školách. Úkolem prioritní osy č. 2 je podpora terciárního vzdělávání, lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Prioritní osa č. 3 se zabývá individuálním vzděláváním, nabídkou dalšího vzdělávání. Prioritní osa č. 4 se věnuje celoživotnímu učení, cílem je regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Prioritní osa č. 5 poskytuje informace o informovanosti a publicitě programu, o jeho řízení, kontrole a hodnocení.

14

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Adresa webu: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy

34

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost se zaměřuje na oblast lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání, klade důraz na systém celoživotního učení, podporuje výzkumné a vývojové aktivity.

Česká i čínská reforma mají hodně společného, obě mají v dlouhodobém plánu modernizaci školství, jeho rozvoj. Věnují velkou pozornost celoživotnímu učení, odbornému školství, propojení terciárního školství a výzkumu. Hlavním cílem obou reforem je kvalitní vzdělání všech vrstev obyvatelstva, získání odborníků, kteří si budou uvědomovat nutnost vzdělání v době technického pokroku a ekonomického růstu. Reformy jsou vytvořeny na stejných principech a až budoucnost ukáže výsledky. K tomu, aby mohly být stanoveny hypotézy ke vzájemnému srovnávání dopadu účinnosti obou školských systémů, bude nejprve potřeba zabývat se několika dílčími otázkami. V této bakalářské práci se díky jejímu předpokládanému rozsahu můžeme omezit pouze na první krok, tedy prozkoumání otázek, které vyvstávají z úvah nad českým školstvím. V dalším případném pokračování ve fázi práce diplomové, bude potřeba totéž realizovat pro školství čínské a dosažené poznatky propojit hypotézami zaměřenými na srovnávání dopadu českého a čínského školského systému v oblasti ISCED 4.

35

II. PRAKTICKÁ ČÁST

36

5

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PRŮZKUMNÉ ČÁSTI PRÁCE

5.1 CÍLE PRŮZKUMNÉ ČÁSTI PRÁCE

Cílem průzkumné části práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření, jaké jsou podmínky vzdělávání dospělých v postsekundárním vzdělávání na nástavbovém dálkovém studiu středních odborných škol. Jaká je nabídka škol v regionu, jaká je úroveň výuky? Jaké mají dospělí důvody ke studiu, jaké podmínky? Jsou spokojeni s výběrem studia, co od studia očekávají? To jsou otázky, na které se pokusím v závěru své práce odpovědět. Výsledkem této části práce má být získání podkladů o tom, jaká je spokojenost dospělých edukantů s nástavbovým studiem SOŠ ve zlínském regionu.

5.2 VOLBA A ZDŮVODNĚNÍ POUŽITÝCH TECHNIK A METOD

Z podstaty průzkumu vyplývá, že je nutné zajistit získání dat od co největšího počtu respondentů ze všech tří ročníků z obou škol. Zkušenosti se studiem se zvětšují v souvislosti s délkou studia. Střední škola oděvní a služeb ve Vizovicích zatím třetí ročník nemá, obor dálkového nástavbového studia je nový. Zvolila jsem metodu kvantitativního průzkumu, protože průzkumný soubor je pro kvalitativní průzkum příliš velký. Průzkumnou technikou je dotazník s uzavřenými otázkami. Uzavřené otázky jsou konkrétnější, jejich pomocí lze získat větší množství různých informací, a to v kratším čase. Tím, že odpovědi na ně jsou obvykle stručné (souhlasím – nesouhlasím), umožňují eliminovat nekontrolovaný tok informací od respondentů. Respondenti byli před vyplněním dotazníku informováni kdo a s jakým záměrem je žádá o jeho vyplnění. Pomocí tohoto dotazníku bych chtěla poznat motivaci a postoje respondentů k dalšímu vzdělávání.

37

5.3 STANOVENÍ PRŮZKUMNÉHO VZORKU

Zkoumaný vzorek tvoří respondenti, kteří ve školním roce 2009/2010 navštěvovali Střední školu oděvní a služeb ve Vizovicích a Střední školu obchodně technickou s.r.o. ve Zlíně.

Střední škola oděvní a služeb Vizovice

-

v současné době škola připravuje téměř 650 žáků v těchto 6 oborech vzdělání:

Oděvnictví, Kosmetička, Podnikání, Kadeřník, Fotograf a Krejčí. Charakteristika oboru vzdělání: Podnikání Jedná se o dvouleté denní a tříleté dálkové nástavbové studium, které je určeno absolventům oborů vzdělání s výučním listem. Žáci se připravují ve všeobecných a odborných předmětech na dosažení úplného středního vzdělání s maturitou. Odborná část učiva je zaměřena na podnikání v oboru, čemuž plně odpovídá složení a náplň odborných předmětů.

Střední škola obchodně technická s.r.o. Zlín

- je samostatným právním subjektem, jehož zřizovatelem a majitelem je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě denní formy nástavbového studia škola nabízí vzdělání v oborech nástavbového studia i dálkovou formou. Tento typ studia je tříletý, studium se skládá z 20 konzultačních dnů během školního roku, přičemž před každým pololetím prokáží studenti úroveň znalostí zkouškami z jednotlivých předmětů. Podmínkou pro přijetí je stejně jako u denního studia předchozí absolvování tříletého učebního oboru. Studium je zakončeno maturitní zkouškou. Za studium se platí školné.

Zkoumaný vzorek tvoří 88 respondentů, rozdáno bylo 100 dotazníků, návratnost je tedy 88 %. Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2010.

38

5.4 FORMULACE OTÁZEK

Otázka 1 Je nejvíce studentů z kategorie zaměstnaných, nebo nezaměstnaných?

Otázka 2 Je hlavním důvodem ke studiu zvýšení kvalifikace, nebo nespokojenost v dosavadním zaměstnání?

Otázka 3 Je většina studujících nespokojena s nabídkou škol v regionu, nebo spokojena?

Otázka 4 Je nejvíce studujících, kteří mají více než 10 let od ukončení předchozího studia, nebo méně než 5 let?

Otázka 5 Je dostupnost učebních materiálů dostačující, nebo obtížná?

Otázka 6 Je většina studujících přesvědčena o tom, že některé předměty ve své profesi nevyužije?

Otázka 7 Po ukončení studia očekávají studující lepší uplatnění na trhu práce, nebo lepší finanční ohodnocení?

5.5 DOTAZNÍK JAKO PRŮZKUMNÁ METODA

Pomocí dotazníků se často provádějí průzkumy mínění, které zjišťují názor osob na konkrétní problematiku. Je určený pro hromadné získávání údajů. Správné použití dotazníku, právě tak jako ostatních metod empirického výzkumu, vyžaduje náležitou

39

teoretickou přípravu. Důležitá je přesná formulace konkrétního cíle a úkolů dotazníku ve vztahu ke zvolenému problému. V úvodu dotazníku jsem uvedla stručné vysvětlení, které respondenty informuje o cílech a úkolech dotazníku. Při sestavování otázek jsem se snažila, aby byly srozumitelně a konkrétně formulovány. Způsob kladení otázek navozuje zároveň odpovědi respondentů. Z tohoto hlediska rozlišujeme dva základní typy otázek v dotazníku: a) otázky otevřené (nestrukturované), b) otázky uzavřené (strukturované). a) otázky otevřené (nestrukturované) – neurčují podrobněji ani obsah, ani formu odpovědi. Otevřené otázky lépe odhalují skutečné postoje respondentů, poskytují obsažnější informace. Jejich úroveň však záleží i na dovednosti dotazovaných písemně se vyjadřovat. b) otázky uzavřené (strukturované) – nabízejí dotazovaným volbu mezi dvěma nebo více volbami. Mohou to být otázky zcela uzavřené – vyžadující odpověď ano – ne, nebo otázky s více volbami, např. ano – ne – nevím. Jinou variantou jsou otázky, které nabízejí k volbě seznam hotových odpovědí, které mají na závěr otevřenou možnost volné odpovědi (např. „jiné“). Postup, vysvětlivky, instrukce jsou spolu s otázkami v dotazníku tištěné. Před rozdáním dotazníků je nutné skupině respondentů vysvětlit cíle a úkoly dotazníku, předat instrukce a zodpovědět případné dotazy. Pak mohou respondenti vyplnit dotazníky.15

15

Projekt Vědecké metody pro doktoranty. Adresa webu: http://www.doctorandus.info/info/index.php?page=b_doc

40

6

VÝSLEDKY PRŮZKUMU

6.1 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Dotazník16 vyplnilo a odevzdalo 88 respondentů. Z toho bylo 60 žen a 28 mužů. Obě školy byly zastoupeny přibližně stejným počtem respondentů – Vizovice 40 respondentů, Zlín 48 respondentů. Rozdíl byl v počtu mužů v jednotlivých školách – ve Vizovicích studovalo pouze 5 mužů, kdežto ve Zlíně 23 mužů – viz tabulka č. 1 a graf č. 1.

Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů žena Vizovice Zlín celkem

muž 35 25 60

5 23 28

celkem 40 48 88

Graf č. 1: Pohlaví respondentů Průzkumný vzorek 40

35

35 30

25

23

25 20 15 10

5

5 0

Vizovice

Zlín

žena

35

25

muž

5

23

Druhým identifikačním údajem byl rodinný stav respondentů. Zjišťovala jsem ho z důvodu odpovědí na další otázky, které se týkají podmínek ke studiu v zaměstnání nebo v rodině. Z odpovědí vyplývá, že počet svobodných je v obou školách shodný – 16

Dotazník v příloze 2

41

17 žáků, počet vdaných/ženatých je také takřka shodný – 20/24 žáků. Celkově na obou školách vyplnilo dotazník 39 % svobodných žáků, 50 % ženatých/vdaných žáků a zbytek – 11 % svůj stav neuvedlo (rozvedení, ovdovělí, druh/družka). . Tabulka č. 2: Rodinný stav respondentů Vizovice Zlín celkem

svobodný/svobodná ženatý/vdaná jiné 17 20 17 24 34 44

celkem 3 40 7 48 10 88

Graf č. 2 a: Rodinný stav respondentů Rodinný stav respondentů 30 24

25 20

20 17

17

15 10

7 3

5 0

Vizovice

Zlín

svobodný/svobodná

17

17

ženatý/vdaná

20

24

3

7

jiné

Graf č. 2 b: Rodinný stav respondentů Rodinný stav respondentů

11% 39% svobodný/svobodná ženatý/vdaná jiné 50%

42

Třetím identifikačním údajem byl věk respondentů. Nejméně respondentů bylo zastoupeno v kategorii 41–50 let (11 %), v kategoriích nad 50 let nestuduje žádný respondent. Nejvíce žáků je v kategorii 31–40 let, což je 49 %, v kategorii 18–30 let studuje 40 % všech respondentů.

Tabulka č. 3: Věk respondentů

Vizovice Zlín celkem

více než 18-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 60 let celkem 20 15 5 0 0 40 15 28 5 0 0 48 35 43 10 0 0 88

Graf č. 3 a: Věk respondentů Věk respondentů 28

30 25 20 20 15

15

15 10 5

5

5 0

0 0

0

0

18-30 let

31-40 let

41-50 let

51-60 let

více než 60 let

Vizovice

20

15

5

0

0

Zlín

15

28

5

0

0

Graf č. 3 b: Věk respondentů Věk respondentů 0% 11%

0% 40%

18-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let

49%

více než 60 let

43

Na otázku č. 4 – jaké je Zaměstnání respondentů – odpovědělo nejvíce procent respondentů, že jsou zaměstnanci – 69 %. Co se týká nezaměstnaných respondentů, větší počet studuje ve škole ve Vizovicích. Důvodem bude asi to, že na škole ve Zlíně se platí školné. Zajímavý je i počet studujících žen na mateřské dovolené – 11 %.

Tabulka č. 4: Zaměstnání respondentů nezaměstnaný/ nezaměstnaná

zaměstnanec/ zaměstnankyně

podnikatel/ podnikatelka

na mateřské dovolené

jiné celkem

Vizovice

7

22

4

5

2

40

Zlín celkem

2 9

38 60

2 6

5 10

1 3

48 88

Graf č. 4: Zaměstnání respondentů Zaměstnání respondentů

nezaměstnaný/nezaměstnaná 11%

3%

10% zaměstnanec/zaměstnankyně

7%

podnikatel/podnikatelka na mateřské dovolené 69% jiné

Otázka č. 5 – Hlavní důvody ke studiu – někteří respondenti označili více odpovědí. Jako hlavní důvod ke studiu označili respondenti zvýšení kvalifikace. Následovala možnost individuálního růstu, uplatnění na trhu práce, nespokojenost v dosavadním zaměstnání. Jinak hodnotili respondenti 18–30 let, kteří na druhém místě měli nespokojenost v dosavadním zaměstnání, dále možnost individuálního růstu, uplatnění se na trhu práce.

44

Tabulka č. 5: Hlavní důvody ke studiu zvýšení kvalifikace

uplatnění na trhu práce

finanční

nespokojenost v dosavadním zaměstnání

možnost individuálního růstu

jiné

celkem

ženy

28

8

20

11

20

1

muži

11

1

8

5

10

1

36

celkem

39

9

28

16

30

2

124

Vizovice ženy

14

3

11

8

13

1

50

Vizovice muži

2

0

2

0

1

1

6

celkem

16

3

13

8

14

2

56

Zlín ženy

14

5

9

3

7

0

38

Zlín muži

9

1

6

5

9

0

30

23

6

15

8

16

0

68

7

0

2

5

4

0

18

Vizovice muži 18-30 let

2

0

2

0

1

1

6

Zlín ženy 18-30 let

4

1

0

0

1

0

6

Zlín muži 18-30 let

3

0

0

4

2

0

9

Vizovice ženy 31-40 let

7

2

7

2

7

1

26

Vizovice muži 31-40 let

0

0

0

0

0

0

0

Zlín ženy 31-40 let

5

2

6

2

4

0

19

Zlín muži 31-40 let

6

1

6

1

7

0

21

Vizovice ženy 41-50 let

0

1

2

1

2

0

6

Vizovice muži 41-50 let

0

0

0

0

0

0

0

Zlín ženy 41-50 let

5

2

3

1

2

0

13

0

0

0

0

0

0

0

39

9

28

16

30

2

124

celkem Vizovice ženy 18-30 let

Zlín muži 41-50 let

88

Graf č. 5 a: Hlavní důvody ke studiu Důvody ke studiu 30

28

25 20

20

20 15

11

11 8

10

10

8 5

5

1

1

0

1

zvýšení kvalifikace

finanční

uplatnění na trhu práce

nespokojenost v dosavadním zaměstnání

možnost individuálního růstu

jiné

ženy

28

8

20

11

20

1

muži

11

1

8

5

10

1

45

Graf č. 5 b, c, d: Hlavní důvody ke studiu Důvody ke studiu 18-30 let

3%

21%

40%

23% 10%

3%

zvýšení kvalifikace

finanční

uplatnění na trhu práce

nespokojenost v dosavadním zaměstnání

možnost individuálního růstu

jiné

Důvody ke studiu 31-40 let

4% 23%

35%

13%

6%

19%

zvýšení kvalifikace

finanční

uplatnění na trhu práce

nespokojenost v dosavadním zaměstnání

možnost individuálního růstu

jiné

Důvody ke studiu 41-50 let

2% 24%

35%

15%

7%

17%

zvýšení kvalifikace

finanční

uplatnění na trhu práce

nespokojenost v dosavadním zaměstnání

možnost individuálního růstu

jiné

46

Otázka č. 6 – Co vás přimělo ke studiu – na tuto otázku odpověděla většina respondentů – 89 %, že se pro studium rozhodli sami. Z toho vyplývá, že si většina dospělých uvědomuje důležitost dalšího vzdělávání a potřebu zvyšování kvalifikace, aby lépe uspěli na trhu práce. Úřad práce doporučil studium – zvýšení kvalifikace pouze jednomu respondentovi, což mě dost překvapilo. Dva respondenti označili dvě odpovědi.

Tabulka č. 6: Co vás přimělo ke studiu zaměstnavatel sám/sama partner úřad práce jiné celkem

4 79 4 1 2 90

Graf č. 6: Co vás přimělo ke studiu Co vás přimělo ke studiu

4%

1% 2%

4%

89%

zaměstnavatel

sám/sama

partner

úřad práce

jiné

Otázka č. 7 – Jaký obor studujete – většina respondentů studuje obor obchod-služby, tj. 70 %. Technickým oborům se věnuje pouze 24 % z celkového počtu respondentů. Je zde vidět, že je potřeba technické obory zviditelnit, více je propagovat. Začít by se mělo již na základních školách, hodně by pomohla spolupráce výchovných poradců se zástupci středních škol. 47

Tabulka č. 7: Studijní obor obor technický obchod-služby jiný celkem

Vizovice Zlín 0 29 11 40

muži 5 33 10 48

ženy 2 19 7 28

celkem 3 43 14 60

5 62 21 88

Graf č. 7: Studijní obor Studijní obor

6%

24%

70%

technický

obchod-služby

jiný

Otázka č. 8 – Jaký ročník studujete – na obou školách studuje přibližně stejný počet žáků, ve Vizovicích 3. ročník zatím není, protože obor je nový. Ženy ve studiu převládají, nejpočetnější skupinu tvoří ve druhém ročníku.

Tabulka č. 8: Studijní ročník ženy 1. ročník 2. ročník 3. ročník celkem

muži 23 31 6 60

14 8 6 28

Vizovice Zlín 20 20 0 40

17 19 12 48

48

Graf č. 8: Studijní ročník Studijní ročník

3. ročník 0

12

2. ročník

20

1. ročník

20

0

19

17

10

20

30

40

50

1. ročník

2. ročník

3. ročník

Zlín

17

19

12

Vizovice

20

20

0

Otázka č. 9 – Spokojenost s nabídkou škol v regionu – z celkového počtu 88 dotazovaných je celkem 71 respondentů spokojeno, 17 respondentů spokojeno není. Ve Zlíně je větší nespokojenost u mužů, naopak ve Vizovicích převládá u žen. Celkově se dá však konstatovat, že většině respondentů nabídka škol vyhovuje.

Tabulka č. 9: Spokojenost s nabídkou škol v regionu Vizovice spokojen 32 nespokojen 8 celkem 40

Zlín 39 9 48

muži 21 7 28

ženy 50 10 60

Vizovice Vizovice ženy muži 27 5 8 0 35 5

Zlín ženy 23 2 25

Zlín muži 16 7 23

Graf č. 9: Spokojenost s nabídkou škol v regionu Spokojenost s nabídkou škol v regionu 30

27 23

25 20

16

15 8

10

7

5 5

2

0 0

Vizovice ženy

Vizovice muži

Zlín ženy

Zlín muži

spokojen

27

5

23

16

nespokojen

8

0

2

7

Otázka č. 10 – Kolik let uplynulo od vašeho posledního studia – nejpočetnější skupinou jsou ženy a muži ve věku 31–40 let, kteří naposledy studovali před více než 49

deseti lety. Nejméně studujících je mezi respondenty, u kterých je doba od posledního studia menší než pět let. Důvodem může být nechuť ke studiu (po absolvování střední školy jsou žáci rádi, že studium ukončili), nebo o dalším studiu zatím neuvažují a chtějí své znalosti uplatnit v praxi. Naopak lidé středního věku už mají určité postavení a uvědomují si, jestli jim vzdělání chybí v jejich profesi.

Tabulka č. 10: Doba od posledního studia ženy 10 15 35 60

méně než 5 let 5–10 let více než 10 let celkem

muži

Vizovice 5 8 15 28

8 13 19 40

Zlín 7 10 31 48

Graf č. 10 a: Doba od posledního studia Doba od posledního studia 40

35

35 30 25 20

15

15

15

10

8

10

5

5 0

méně než 5 let

5-10 let

více než 10 let

ženy

10

15

35

muži

5

8

15

Graf č. 10 b: Doba od posledního studia Doba od posledního studia 30 25 20 15 10 5 0

méně než 5 let

5-10 let

více než 10 let

žena 18-30 let

10

11

0

muž 18-30 let

5

8

1

žena 31-40 let

0

4

25

muž 31-40 let

0

0

14

žena 41-50 let

0

0

10

50

Otázka č. 11 – Podmínky ke studiu – zaměstnavatel – většině respondentů – 91 % zaměstnavatelé umožňují studovat, vycházejí jim vstříc. Potíže se zaměstnavatelem má 8 studujících, což činí 9 %.

Tabulka č. 11: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel žena 55 5

vychází vstříc je proti studiu

muž 25 3

Graf č. 11 a: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel Podmínky ke studiu - zaměstnavatel 60

55

50 40 30

25

20 10 0

5

3

žena

muž

vychází vstříc

55

25

je proti studiu

5

3

Graf č. 11 b: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel Podmínky ke studiu - zaměstnavatel

9%

91%

vychází vstříc

je proti studiu

51

Otázka č. 12 – Podmínky ke studiu – rodina – nejvíce odpovědí bylo kladných, kromě jedné ženy má 99 % respondentů podporu ke studiu od rodiny. Rodinné zázemí je pro studium velmi důležité.

Tabulka č. 12: Podmínky ke studiu – rodina žena vychází vstříc je proti studiu

muž 59 1

28 0

Graf č. 12 a: Podmínky ke studiu – rodina Podmínky ke studiu - rodina 70 60

59

50 40 28

30 20 10 0

1

0

žena

muž

vychází vstříc

59

28

je proti studiu

1

0

Graf č. 12 b: Podmínky ke studiu – rodina Podmínky ke studiu - rodina

1%

99%

vychází vstříc

je proti studiu

52

Otázka č. 13 – Jak zvládáte učivo – z celkového počtu 88 dotazovaných zvládá dobře učivo 66 respondentů (75 %), 16 žáků (19 %) má s učením problémy, 5 žáků (6 %) zvládá učivo výborně. Muži (29 %) mají se zvládáním učiva větší problémy než ženy (15 %). V kategorii 41–50 let je sice nejméně zástupců, ale procentuálně má největší problémy s učením. Je to tím, že ve vyšším věku se člověk už hůře učí, zvládá moderní techniku (počítače) a má také nejdelší dobu od předešlého studia. Celkově lze však konstatovat, že náročnost učiva je pro většinu respondentů vyhovující.

Tabulka č. 13: Zvládání učiva žena výborně dobře s problémy

muž 3 48 9

2 18 8

18-30 let 31-40 let 41-50 let 1 3 1 26 33 6 8 6 3

Graf č. 13 a: Zvládání učiva Zvládání učiva - žena

15%

5% výborně dobře s problémy

80%

Graf č. 13 b: Zvládání učiva Zvládání učiva - muž

7% 29% výborně dobře s problémy

64%

Muži mají se zvládáním učiva větší problémy, ale nijak zásadní. 53

Graf č. 13 c: Zvládání učiva Zvládání učiva 100% 90%

6

8

3

80% 70% 60%

s problémy

50%

dobře

33

40%

výborně

6

26

30% 20% 10% 1

3

1

18-30 let

31-40 let

41-50 let

0%

Otázka č. 14 – Úroveň – odbornost výuky – nejvíce odpovědí na hodnocení úrovně výuky bylo kladných. Celých 91 %, tj. 80 žáků je s výukou spokojeno. Výhrady k učivu má 8 žáků. Úroveň a odbornost výuky na obou školách je tedy vyhovující.

Tabulka č. 14: Úroveň – odbornost výuky žena spokojeno nespokojeno

muž 55 5

25 3

18-30 let 31-40 let 41-50 let 31 39 10 4 4 0

Graf č. 14: Úroveň – odbornost výuky Úroveň výuky

9%

spokojeno nespokojeno

91%

54

Otázka č. 15 – Vyhovuje vám skladba – rozvržení učiva – skladba učiva celkově vyhovuje 66 respondentům (75 %). Nespokojeno je 22 respondentů (25 %). Všem věkovým kategoriím skladba učiva vyhovuje přibližně stejně, jen trochu více jsou nespokojenější žáci ve věku 31–40 let.

Tabulka č. 15: Skladba učiva žena vyhovuje nevyhovuje

muž 45 15

21 7

18-30 let 31-40 let 41-50 let 27 31 8 8 12 2

Graf č. 15 a: Skladba učiva Skladba učiva

25%

vyhovuje nevyhovuje

75%

Graf č. 15 b: Skladba učiva Skladba učiva 100% 2

8

12

27

31

18-30 let

31-40 let

41-50 let

nevyhovuje

8

12

2

vyhovuje

27

31

8

80% 60% 40%

8

20% 0%

55

Otázka č. 16 – Dostupnost učebních materiálů – dostupnost učebních materiálů je výborná pro 23 % studujících, dostačující pro 76 % studujících. Obtížná je pro 1 ženu, což činí jen 1 %. Respondenti jsou s nabídkou učebních materiálů spokojeni.

Tabulka č. 16: Dostupnost učebních materiálů žena muž žena muž žena muž Vizovice Vizovice Zlín Zlín výborná 13 7 7 2 6 5 dostačující 46 21 27 3 19 18 obtížná 1 0 1 0 0 0

Graf č. 16 a: Dostupnost učebních materiálů Dostupnost učebních materiálů 30

27

25 19

20

18

15 10

7

6

5 0

1

2

5

3 0

0

0

žena Vizovice

muž Vizovice

žena Zlín

muž Zlín

7

2

6

5

27

3

19

18

1

0

0

0

výborná dostačující obtížná

Graf č. 16 b: Dostupnost učebních materiálů Dostupnost učebních materiálů

1%

23%

výborná dostačující obtížná 76%

56

Otázka č. 17 – Spokojenost s výkladem učiva – z celkového počtu 88 dotazovaných je skoro vždy spokojeno 77 respondentů tj. 88%. Vždy je spokojeno 10 respondentů, 1 nespokojen. Výklad učiva pedagogického sboru na obou školách je hodnocen kladně.

Tabulka č. 17: Spokojenost s výkladem učiva žena vždy skoro vždy nikdy

muž 5 54 1

18-30 let 31-40 let 41-50 let 5 4 4 2 23 30 39 8 0 1 0 0

Graf č. 17 a: Spokojenost s výkladem učiva Spokojenost s výkladem učiva 50 39

40 30 30 20 10 0

4

8

4

1

2

0

0

18-30 let

31-40 let

41-50 let

vždy

4

4

2

skoro vždy

30

39

8

nikdy

1

0

0

vždy

skoro vždy

nikdy

Graf č. 17 b: Spokojenost s výkladem učiva Spokojenost s výkladem učiva

1%

11%

vždy skoro vždy nikdy

88%

57

Otázka č. 18 – Jste spokojeni s výběrem – aktuálností učiva – převážná většina studujících 74 % je s volbou spokojena. Nelíbí se 26 %. Nejvíc nespokojených respondentů je ze Zlína – 15 osob, což je 31 % z celkového počtu respondentů zlínské školy. Je zřejmé, že učivo na této škole se jeví těmto žákům jako zastaralé.

Tabulka č. 18: Spokojenost s aktuálností učiva žena ano ne

žena muž žena Vizovice Vizovice Zlín muž Zlín Vizovice Zlín 20 27 5 18 15 32 8 8 0 7 8 8

muž 45 15

33 15

Graf č. 18 a: Spokojenost s aktuálností učiva Spokojenost s aktuálností učiva 30

27

25 18

20

15 15 8

10

8

7

5 5 0 0

žena Vizovice

muž Vizovice

žena Zlín

muž Zlín

ano

27

5

18

15

ne

8

0

7

8

Graf č. 18 b: Spokojenost s aktuálností učiva Spokojenost s aktuálností učiva

31%

ano ne 69%

58

Otázka č. 19 – Považujete některé předměty za nevyužitelné ve vaší profesi – na otázku odpovědělo 33 % respondentů kladně. Zbylých 67 % je přesvědčeno, že znalosti získané v některých předmětech nevyužije. Je to hlavně dějepis (28%) a chemie (22 %), dále fyzika (19 %) a matematika (11 %), následují předměty, které měly méně než 5 % – zbožíznalství, základy společenských věd, literatura, právní nauka, občanská nauka.

Tabulka č. 19: Využití předmětů v profesi žena nevyužiji využiji

muž 47 13

žena muž Vizovice Vizovice žena Zlín muž Zlín 12 28 4 19 8 16 7 1 6 15

Graf č. 19 a: Využití předmětů v profesi

Graf č. 19 b: Předměty, které v profesi nevyužiji Využití pře dmě tů v profe si literatura 2% zbožíznalství 5%

filozofie 2%

dějepis

psychologie 2%

chemie dějepis 28%

fyzika 19%

ZPV matematika ON právo

právo 2% ON 2%

fyzika

matematika 11%

ZPV 5%

chemie 22%

zbožíznalství literatura filozofie psychologie

59

Otázka č. 20 – Co očekáváte od studia – celkem 55 % dotazovaných respondentů si od studia slibuje lepší uplatnění na trhu práce. Profesní růst očekává 19 % a lepší finanční ohodnocení 18 % dotázaných. Výsledky jsou vyvážené, výjimka je jen u žen, u kterých se jako druhé v pořadí umístilo lepší ohodnocení, na rozdíl od mužů, kteří dávají přednost profesnímu růstu. Také v kategorii 18–30 let je jako druhé lepší finanční ohodnocení, věková skupina 31–40 a 41–50 let zvolila profesní růst.

Tabulka č. 20: Co očekáváte od studia žena lepší uplatnění profesní růst lepší ohodnocení jiné

žena Vizovice

muž 43 13 17 5

16 8 3 4

muž Vizovice 26 7 11 1

3 0 0 2

žena Zlín muž Zlín 17 13 6 8 6 3 4 2

18-30 let 31-40 let 41-50 let 19 32 7 6 12 4 9 7 3 3 3 4

lepší uplatnění profesní růst lepší ohodnocení jiné

Graf č. 20 a: Co očekáváte od studia Co očekáváte od studia 50

43

40 30 20

17

13

5

10 0

16 8 3

žena

muž

lepší uplatnění

43

16

profesní růst

13

8

lepší ohodnocení

17

3

jiné

5

4

4

60

Graf č. 20 b: Co očekáváte od studia Co očekáváte od studia

8% 18%

55% 19%

lepší uplatnění

profesní růst

lepší ohodnocení

jiné

Graf č. 20 c: Co očekáváte od studia Co očekáváte od studia 40 32 30 20 10 0

19 12

9

6

7 3

7 3

4

3

18-30 let

31-40 let

41-50 let

lepší uplatnění

19

32

7

profesní růst

6

12

4

lepší ohodnocení

9

7

3

jiné

3

3

4

4

Otázka č. 21 – Plánujete další vzdělávání – na tuto otázku odpovědělo 55 % dotázaných, že ještě není rozhodnuto, zda se bude dále vzdělávat. Ve studiu chce pokračovat 31 % respondentů, vzdělávat se určitě nebude 14 % dotázaných. Nejvíce respondentů, kteří neplánují další vzdělávání je mezi věkovou hranicí 18–30 let.

61

Tabulka č. 21: Další vzdělávání žena muž žena muž žena muž Vizovice Vizovice Zlín Zlín 18-30 let 31-40 let 41-50 let ano 17 10 11 1 6 9 11 12 4 ne 7 5 4 2 3 3 9 2 1 nevím 36 13 20 2 16 11 15 29 5

Graf č. 21 a: Další vzdělávání Další vzdělávání

31% ano ne nevím 55% 14%

Graf č. 21 b: Další vzdělávání Další vzdělávání 35 29

30 25 20 15 10

15 11

12 9

5 0

2

5

4 1

18-30 let

31-40 let

41-50 let

ano

11

12

4

ne

9

2

1

nevím

15

29

5

Otázka č. 22 – Obor vás baví a uspokojuje – nejvíce odpovědí na spokojenost se studijním oborem je kladných. Spokojeno je 51 % respondentů. Nespokojeno je 23 % dotázaných, a to nejvíce ve věkové hranici 31–40 let. Zbylých 26 % neví, jestli je

62

zvolený obor baví. Otázkou je, proč respondenti, které obor nebaví a neuspokojuje, jej dále studují – a to hlavně ve starším věku, kdy už by měli vědět, co chtějí.

Tabulka č. 22: Obor vás baví a uspokojuje žena muž žena muž žena muž Vizovice Vizovice Zlín Zlín 18-30 let 31-40 let 41-50 let ano 31 14 13 2 18 12 18 23 4 ne 14 6 11 1 3 5 5 13 2 nevím 15 8 11 2 4 6 12 7 4

Graf č. 22 a: Obor vás baví a uspokojuje Obor vás baví a uspokojuje?

26% ano ne nevím

51% 23%

Graf č. 22 b: Obor vás baví a uspokojuje Obor vás baví a uspokojuje? 23

25 20

18

15

12

13

10

7 5

4

5 0

2

18-30 let

31-40 let

41-50 let

ano

18

23

4

ne

5

13

2

nevím

12

7

4

4

63

6.2 VYHODNOCENÍ OTÁZEK Otázka 1 Je nejvíce studentů z kategorie zaměstnaných, nebo nezaměstnaných? 60 respondentů uvedlo, že je v zaměstnaneckém poměru, 10 žen je na mateřské dovolené, 9 je nezaměstnaných, 6 podniká. Nejvíce studentů je z kategorie zaměstnaných.

Otázka 2 Je hlavním důvodem ke studiu zvýšení kvalifikace, nebo nespokojenost v dosavadním zaměstnání? Někteří respondenti zvolili více odpovědí. 39 odpovědí bylo zvýšení kvalifikace, 30 možnost individuálního růstu a 28 lepší uplatnění na trhu práce.

Otázka 3 Je většina studujících nespokojena s nabídkou škol v regionu, nebo spokojena? 71 % respondentů je s nabídkou škol spokojeno. Nespokojeno je pouze 17 %. Tento výsledek mě dost udivil, zdá se mi, že nabídka dálkového nástavbového studia je ve Zlíně nedostatečná.

Otázka 4 Je nejvíce studujících kteří mají více než 10 let od ukončení předchozího studia, nebo méně než 5 let? 63 % respondentů studovalo před více něž 10 lety. Nejvíce je zastoupena skupinou ve věku 31–40 let, a to 39 respondenty a také ženami – 35 žen.

Otázka 5 Je dostupnost učebních materiálů dostačující, nebo obtížná? S dostupností učebních materiálů je dostatečně spokojeno 76 % studujících, pro 23 % je dokonce výborná.

64

Otázka 6 Je většina studujících přesvědčena o tom, že některé předměty ve své profesi nevyužije? 67 % respondentů je přesvědčeno, že znalosti získané v některých předmětech nevyužije. Jedná se o dějepis (28 %) a chemii (22 %), následuje fyzika (19 %) a matematika (11 %), nakonec předměty, které měly méně než 5 %.

Otázka 7 Po ukončení studia očekávají studující lepší uplatnění na trhu práce, nebo lepší finanční ohodnocení? 55 % respondentů si myslí, že získá lepší uplatnění na trhu práce. Lidé začínají chápat nutnost vzdělání, hlavně v době, kdy je vysoká nezaměstnanost.

SHRNUTÍ Cílem praktické části práce bylo na základě kvantitativního průzkumu formou dotazníku zjistit podmínky vzdělávání dospělých v postsekundárním vzdělávání na nástavbovém dálkovém studiu středních odborných škol ve zlínském regionu. Zjistila jsem, že s nabídkou škol je většina respondentů spokojena. Vyhovuje i úroveň výuky a dostupnost studijních materiálů. Studiu se věnuje větší počet žen. Co se týká věkové hranice, nejpočetněji je zastoupena kategorie 31–40 let, která si aktualizuje a rozšiřuje své stávající vzdělání, věnuje se dalšímu profesnímu růstu. Skoro všichni mají dobré podmínky ke studiu, jak od rodiny, i zaměstnavatele. Hlavním důvodem ke studiu jsou důvody spojené s vykonáváním profese – zvýšení kvalifikace, od studia očekávají lepší uplatnění na trhu práce, v zaměstnání. Další vzdělávání plánuje 31 % dotázaných, 55 % stále ještě není rozhodnuto, což signalizuje, že většina o dalším vzdělání uvažuje. Na závěr lze konstatovat, že nástavbové studium SOŠ ve zlínském regionu je na dobré úrovni.

65

ZÁVĚR Význam vzdělanosti a vzdělávání je pro současnou společnost vysoce aktuální. Vzdělávání, zaměstnanost a trh práce jsou těsně spojeny. Mezi hlavní důvody ke studiu patří důvody spojené s výkonem profese, především uplatnění na trhu práce a v zaměstnání. Stále se rozvíjející se ekonomika přináší nové trendy a technologie. Dosažené znalosti zastarávají a pro ty, kdo se dál nevzdělávají a nezvyšují si svou kvalifikaci, je stále obtížnější najít si zaměstnání. Je proto žádoucí doplnit si potřebné vzdělání a odbornost, a udržet si tak pracovní místo v době vysoké konkurence na trhu práce. Jak ukázal tento průzkum, s nabídkou škol byla většina oslovených respondentů spokojena. Vyhovovala i úroveň výuky a dostupnost studijních materiálů. Dále bylo zjištěno, že mezi studujícími převažují ženy. Nejčetnější věkovou kategorií byli lidé ve věku 31–40 let, kteří si aktualizovali a rozšiřovali své stávající vzdělání a snažili se o další profesní růst. Skoro všichni studující měli dobré podmínky ke studiu, jak ze strany rodiny, tak také od zaměstnavatele. Jejich hlavní důvod ke studiu byl spojený s jejich profesí. Šlo o snahu zvyšovat si kvalifikaci. Jako výsledek studia očekávají lepší uplatnění na trhu práce, v zaměstnání. Další vzdělávání plánuje 31 % dotázaných, 55 % stále ještě není rozhodnuto, což signalizuje, že většina o dalším vzdělání uvažuje. Školské systémy v obou zemích mají hodně společného, mají v dlouhodobém plánu modernizaci školství, jeho rozvoj. Věnují velkou pozornost celoživotnímu učení, odbornému školství, propojení terciárního školství a výzkumu. Hlavním cílem je kvalitní vzdělání všech vrstev obyvatelstva, získání odborníků, kteří si budou uvědomovat nutnost vzdělání v době technického pokroku a ekonomického růstu. V této bakalářské práci jsem se díky jejímu předpokládanému rozsahu musela omezit pouze na prozkoumání otázek, které vyvstávají z úvah nad českým školstvím. Jak ukazuje tento průzkum, nástavbové studium na daných školách zlínského regionu je na dobré úrovni.

66

Resumé Bakalářská práce se zabývá podmínkami vzdělávání dospělých na středních odborných školách v České republice a Čínské lidové republice. Teoretická část popisuje význam a hodnotu vzdělávání dospělých, dále se věnuje rozboru celoživotního učení v obou zemích. Zabývá se středním odborným školstvím, jeho historií, přibližuje současnou situaci a budoucí vývoj. Praktická část je věnována mapování skutečné situace pomocí dotazníkového šetření na středních odborných školách v České republice. Průzkum zachycuje názory edukantů na podmínky vzdělávání dospělých na SOŠ ve zlínském regionu.

Summary The bachelors work deals with conditions of adult education on secondary modern school in the Czech Republic and Republic of China. The theoretic part describes importance and value of adult education and analysis of lifelong learning in both countries. This part also consists of history, present situation and future development of educational system on secondary school level. The practical part consists of real situation mapping by an opinion research on secondary schools in the Czech Republic. The research results show educants opinion on educating conditions for adult people on secondary modern schools in the region of Zlín.

Klíčová slova celoživotní vzdělávání, vzdělávání dospělých, kvalifikace, trh práce, střední odborná škola, dálkové studium, motivace, odborné vzdělávání, odbornost výuky, teorie, význam, hodnota, edukant, kompetence, profese, studium

Keywords Lifelong learning, adults education, qualification, labour market, secondary modern school, extramural studies, motivation, theory, specialized education, importance, value, educant, competence, profession and study.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. AIDAR, John. Efektivní motivace. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2004. 184 s. ISBN 80- 86851-00-1. 2. BARTÁK, Jan. Vzdělávání ve firmě. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2006. 183 s. ISBN 80-86851-17-6. 2. BENEŠ, Milan. Andragogika. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 136 s. ISBN 978-80-247-2580-2. 4. ČÁP, Jan – MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha : Portál, 2007. 656 s. ISBN 978-80-7367-273-7. 5. DUFOUR, Jean. Čína ve 21. století : přísliby a výzvy. 1. vyd. Praha : Levné knihy KMa, 2006. 64 s. ISBN 80-7309-331-6. 6. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 208 s. ISBN 80-85931-79-6. 7. HARTL, Pavel. Kompendium pedagogické psychologie dospělých. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 232 s. ISBN 80-7184-841-7. 8. JŮVA, Vladimír et al. Základy pedagogiky. Brno : Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. 9. KALHOUS, Zdeněk. – OBST, Otto. Školní didaktika. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-253-X. 10. MUŽÍK, Jaroslav. Androdidaktika. 2. vyd. Praha : ASPI Publishing, 2004. 146 s. ISBN 80-7357-045-9. 11. OBUCHOVÁ, Ľubica. Číňané 21. století : dějiny – tradice – obchod. 1. vyd. Praha : Academia, 1999. 288 s. ISBN 80-200-0641-9. 12. PRŮCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 13. PRŮCHA, Jan. Vzdělávání a školství ve světě : základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-290-4. 14. VETEŠKA, Jaroslav – TURECKIOVÁ, Michaela. Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1770-8. 15. Andragogická komunikace : příručka lektora místních center vzdělanosti projektu UNIV. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 64 s.

68

Elektronické dokumenty 1. Andragogický slovník je doplněnou a rozšířenou elektronickou verzí knihy PhDr. Zdeňka Palána, Ph.D. „Lidské zdroje - Výkladový slovník“ [Academia, 2002] Dostupné na: 2. Informační databáze EU o vzdělávání Eurydice [online]. Dostupné na: 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Dostupné na: <www.msmt.cz> 4. Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2008/2009 [online]. Dostupné na: 5. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. [cit. 2010-10-7]. Dostupné na: , < http://www.nuov.cz/univ2k> 6. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. Dostupné na: 7. Strategie celoživotního učení ČR [online]. [cit. 2010-05-18]. Dostupné na: 8. Počáteční odborné odborné vzdělávání v ČR [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupné na: 9. Projekt Vědecké metody pro doktorandy [online]. [cit. 2010-10-04]. Dostupné na: 10. Ministry of Education The People`s Republic of China [online]. Dostupné na: < http://www.moe.gov.cn/publicfiles/business/htmlfiles/moe/moe_2792/index.html>

11. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 12. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 13. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 14. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 15. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 16. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 69

17. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 18. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 19. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. Dostupné na: 20. CRI – Čínský rozhlas pro zahraničí [online]. Dostupné na: 21. Velvyslanectví ČLR v ČR [online]. Dostupné na:

70

SEZNAM PŘÍLOH

1. Schéma vzdělávací soustavy ČR 2. Dotazník 3. Seznam tabulek 4. Seznam grafů

71

PŘÍLOHA 1 SCHÉMA VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY ČR17

17

http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy

72

PŘÍLOHA 2 DOTAZNÍK Vážení studující, chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká Vašeho studia. Dotazník je anonymní a bude sloužit jako podklad bakalářské práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vaše odpovědi, prosím, označte kroužkem. 1. Pohlaví:

2. Rodinný stav:

a) žena

a) svobodný/svobodná

b) muž

b) ženatý/vdaná

c) jiné

3. Kolik je vám let? a) 18–30 let

d) 51–60 let

b) 31–40 let

e) více než 60 let

c) 41–50 let

4. Jste: a) nezaměstnaný/nezaměstnaná

d) na mateřské dovolené

b) zaměstnanec/zaměstnankyně

e) jiné

c) podnikatel/podnikatelka

5. Hlavní důvody ke studiu: a) zvýšení kvalifikace

d) nespokojenost v dosavadním zaměstnání

b) finanční

e) možnost individuálního růstu

c) uplatnění na trhu práce

f) jiné (jaké)

6. Co vás přimělo ke studiu? a) zaměstnavatel

d) doporučení úřadu práce

b) sám/sama

e) jiné (jaké)

c) partner 73

7. Studujete obor: a) technický

b) obchod – služby

c) jiný

8. Studujete ročník: a) 1.

b) 2.

c) 3.

9. Spokojenost s nabídkou škol v regionu: a) spokojen/spokojena

b) nespokojen/nespokojena

10. Kolik let uplynulo od vašeho posledního studia? a)

méně než 5 let

b) 5-10 let

c) více než 10 let

11. Podmínky ke studiu – zaměstnavatel: a) vychází mi vstříc a podporuje mě

b) je proti mému studiu

12. Podmínky ke studiu – rodina: a) vychází mi vstříc a podporuje mě

b) je proti mému studiu

13. Učivo zvládáte: a) výborně

b) dobře

c) dělá mi problémy

14. Úroveň – odbornost výuky a) spokojen/spokojena

b) nespokojen/nespokojena

15. Vyhovuje vám skladba – rozvržení učiva? a) ano

b) ne

16. Dostupnost učebních materiálů: a) výborná

b) dostačující

c) obtížná

74

17. Jste spokojeni s výkladem učiva pedagogy? a) vždy

b) skoro vždy

c) nikdy

18. Jste spokojeni s výběrem – aktuálností učiva? a) ano b) ne 19. Považujete některé předměty za nevyužitelné ve vaší profesi? a) ano – jaké?

b) všechny využiji

20. Co očekáváte od studia? a) lepší uplatnění na trhu práce

c) lepší finanční ohodnocení

b) profesní růst

d) jiné (jaké)

21. Plánujete další vzdělávání? a) ano

b) ne

c) zatím nevím

22. Jste si jisti, že se věnujete oboru v odvětví, které vás (s ohledem na vaše zájmy, temperament, schopnosti, dovednosti aj.) baví a uspokojuje? a) ano

b) ne

c) nevím

Děkuji Vám za trpělivost při vyplňování tohoto dotazníku.

Hana Škrábalová, učitelka odborného výcviku Střední průmyslová škola polytechnická – Centrum odborné přípravy Zlín

75

PŘÍLOHA 3 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Tabulka č. 2: Rodinný stav respondentů Tabulka č. 3: Věk respondentů Tabulka č. 4: Zaměstnání respondentů Tabulka č. 5: Hlavní důvody ke studiu Tabulka č. 6: Co vás přimělo ke studiu Tabulka č. 7: Studijní obor Tabulka č. 8: Studijní ročník Tabulka č. 9: Spokojenost s nabídkou škol v regionu Tabulka č. 10: Doba od posledního studia Tabulka č. 11: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel Tabulka č. 12: Podmínky ke studiu – rodina Tabulka č. 13: Zvládání učiva Tabulka č. 14: Úroveň – odbornost výuky Tabulka č. 15: Skladba učiva Tabulka č. 16: Dostupnost učebních materiálů Tabulka č. 17: Spokojenost s výkladem učiva Tabulka č. 18: Spokojenost s aktuálností učiva Tabulka č. 19: Využití předmětů v profesi Tabulka č. 20: Co očekáváte od studia Tabulka č. 21: Další vzdělávání Tabulka č. 22: Obor vás baví a uspokojuje

76

PŘÍLOHA 4 SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Pohlaví respondent Graf č. 2 a: Rodinný stav respondentů Graf č. 2 b: Rodinný stav respondentů Graf č. 3 a: Věk respondentů Graf č. 3 b: Věk respondentů Graf č. 4: Zaměstnání respondentů Graf č. 5 a: Hlavní důvody ke studiu Graf č. 5 b, c, d: Hlavní důvody ke studiu Graf č. 6: Co vás přimělo ke studiu Graf č. 7: Studijní obor Graf č. 8: Studijní ročník Graf č. 9: Spokojenost s nabídkou škol v regionu Graf č. 10 a: Doba od posledního studia Graf č. 10 b: Doba od posledního studia Graf č. 11 a: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel Graf č. 11 b: Podmínky ke studiu – zaměstnavatel Graf č. 12 a: Podmínky ke studiu – rodina Graf č. 12 b: Podmínky ke studiu – rodina Graf č. 13 a: Zvládání učiva Graf č. 13 b: Zvládání učiva Graf č. 13 c: Zvládání učiva Graf č. 14: Úroveň – odbornost výuky Graf č. 15 a: Skladba učiva Graf č. 15 b: Skladba učiva Graf č. 16 a: Dostupnost učebních materiálů Graf č. 16 b: Dostupnost učebních materiálů Graf č. 17 a: Spokojenost s výkladem učiva Graf č. 17 b: Spokojenost s výkladem učiva Graf č. 18 a: Spokojenost s aktuálností učiva Graf č. 18 b: Spokojenost s aktuálností učiva 77

Graf č. 19 a: Využití předmětů v profesi Graf č. 19 b: Předměty, které v profesi nevyužiji Graf č. 20 a: Co očekáváte od studia Graf č. 20 b: Co očekáváte od studia Graf č. 20 c: Co očekáváte od studia Graf č. 21 a: Další vzdělávání Graf č. 21 b: Další vzdělávání

78