Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Jana Podrápská
Brno 2
Zadání DP
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace
ve
vybraných
střediscích
a
vypracování
návrhu
činnosti
hiporehabilitačních středisek vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………… podpis diplomanta …………………
Poděkování Děkuji doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za vedení mé práce a poskytnuté materiály. Dále bych chtěla poděkovat tázaným osobám – nejčastěji vedoucím provozu hiporehabilitace jednotlivých středisek poskytujících hiporehabilitaci v České republice za zpracování dotazníků. Děkuji také vedení Sdružení „Piafa“ ve Vyškově, kde jsem měla možnost načerpat několikaleté zkušenosti a získat cenné kontakty, které mi pomohly při zpracovávání diplomové práce.
Název tématu: Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek
Zpracovatelka: Jana Podrápská
Abstrakt: Diplomová práce na téma „Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek“ je pojata jako analýza dané problematiky v České republice. V úvodní části diplomové práce se autorka zabývá zpracováním přehledu zákonných norem a všeobecně uznávaných pravidel, která se vztahují na provozovatele hiporehabilitace. Na základě vypracovaných dotazníků a rozhovorů autorka zjišťuje, jak jsou ve střediscích provozujících hiporehabilitaci poskytovány jednotlivé formy hiporehabilitace z hlediska dodržování zákonných norem České republiky. Jedná se zejména o problematiku provozu organizace, managementu chovu a provozu koní a zajištění odbornosti a bezpečnosti při práci s klienty. Sumací těchto poznatků je vypracován návrh metodiky činnosti HR středisek, bez ohledu na jejich legislativní formu. Další kapitoly práce jsou zaměřeny na výsledky dotazníkového šetření, diskuzi k dané problematice, zhodnocení teoretických a praktických poznatků, které autorka během zpracování diplomové práce načerpala.
Klíčová slova: kůň, hiporehabilitace, hipoterapie, alternativní terapie, organizace
Name of topic: Comparison of the way how to perform the hiporehabilitation in selected centers and devising of activities in hiporehabilitation centers
Author: Jana Podrápská
Abstract: Diploma thesis "Comparison of the way how to perform the hiporehabilitation in the selected centers and devising of activities in hiporehabilitation centers" is conceived as an analysis of the issue in the Czech Republic. In the introductory part of the thesis, the author analyzes legal standards and generally accepted rules that apply to the operator of hiporehabilitation. On the basis of elaborated questionnaires and interviews the author explores how the centers are operating different individual forms of hiporehabilitation in terms of compliance with legal regulations of the Czech Republic. This is particularly issue of the organization's operations, management and operation of horse breeding and ensuring of professionalism and safety when working with clients. Based on summary of these findings, methodology design of activities for HR centers was evaluated regardless of their legal form. Other chapters are focused on the results of the survey, discussion on the issue, evaluation of the theoretical and practical knowledge, which the author during the diploma thesis drew.
Key words: horse, hiporehabilitation, hipotherapy, alternative therapie, organization
OBSAH 1 ÚVOD
9
2 CÍL TERAPIE
11
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
12
3.1 Zooterapie
12
3.2 Hiporehabilitace
13
3.3 Legislativní úpravy vztahující se na provozovatele HR
16
3.3.1 Legislativa vzniku subjektu provozujícího HR
17
3.3.2 Základní dokumenty organizace
18
3.3.3 Možnosti pojištění v organizaci provozující HR
20
3.3.3.1 Pojištěníkoní
21
3.3.4 Legislativa vztahující se na aktivity s koňmi
22
3.3.5 Veřejná vystoupení a svody koní
23
3.3.6 Veřejná hudební produkce
24
4 MATERIÁL A METODIKA
25
4.1 Metoda sběru informací
25
4.1.1 Seznam středisek HR, které vypracovaly dotazník 4.1.2 Dotazník
26 27
4.2 Zpracování získaných dat
34
5 VÝSLEDKY
35
5.1 Charakteristika dotazovaných středisek
35
5.2 Řešení problematiky bezpečnosti prováděné činnosti HR vůči klientům 37
5.3 Metodika provozu (návrh činnosti) hiporehabilitačních středisek
44
5.3.1 Provozní řád střediska HR
46
6 DISKUSE
51
7 ZÁVĚR
55
8 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
57
9 SEZNAM GRAFŮ
62
10 SEZNAM ZKRATEK
63
11 PŘÍLOHY
64
1 ÚVOD Soužití koně a člověka je pradávné. Udává se, že první kůň byl pro potřeby člověka zkrocen asi před pěti a půl tisíci lety, v mladší době kamenné. Do té doby mu sloužil pouze jako zdroj obživy. Později byli koně vytrvalými pomocníky při přepravě osob i nákladů. Byl významným pomocníkem ve vedených válkách. Stal se také výrazem společenského postavení a majetku lidí. V současné době má kůň již poněkud jiný význam. Kromě nepříliš rozsáhlého využití v lesním hospodářství a zemědělství jde o cílený chov, jehož výsledkem je sportovní a rekreační využití koní. V posledních desetiletích se kůň používá i k léčebným účelům. V prostředí mezi koňmi se nacházím již od svého předškolního věku a stalo se součástí mého života. Tuto budoucnost mi pravděpodobně přisoudila moje maminka. Založila společně se dvěma ženami v roce 1994 neziskovou organizaci s cílem pomáhat postiženým lidem prostřednictvím koní. Dnes má tato organizace 20 odborných zaměstnanců a využívá ke své činnosti 9 koní. Od roku 2007 vykonává Sdružení „Piafa“ ve Vyškově (dále jen Sdružení PIAFA) hiporehabilitaci jako součást registrovaných sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a také jako součást registrovaných zdravotních služeb dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (nestátní zdravotnické zařízení). Většinu praktických zkušeností pro svou diplomovou práci jsem tedy čerpala v prostředí hiporehabilitace (dále jen HR) v neziskové organizaci Sdružení PIAFA. Podílím se na práci této organizace řadu let jako dobrovolník a v posledních 4 letech jako zaměstnanec – fyzioterapeut, metodik HR (licence cvičitele jezdectví, rozhodčího) a vedoucí odloučeného pracoviště - středisko hiporehabilitace (organizace má více pracovišť). Ve Sdružení PIAFA pořádáme již několik let vzdělávací semináře pro zájemce o hiporehabilitaci, při kterých působím jako lektor. Zde se setkávám s mnoha lidmi, kteří se chtějí začít této metodě věnovat a neví kde začít. Během mé práce s klienty se také setkávám s rodiči, kteří využili HR, která byla prováděna s nevhodným koněm, nevhodným způsobem či nevelkým zájmem o zlepšení zdraví samotného klienta. Hiporehabilitace, jako metoda ke zlepšení zdravotního stavu, není definována v našem právním řádu, přesto se domnívám, že můžeme najít zákony a vyhlášky, které
9
je nutné dodržovat i v oblasti poskytování hiporehabilitace. Jejich shrnutím bych chtěla napomoci všem lidem začínajícím s HR i klientům a jejich rodinám s vyhledáváním kvalitního provozovatele jednotlivých forem HR. Věřím, že má práce bude přínosná a zajímavá také pro střediska, která poskytují HR již dlouhodobě. .
10
2 CÍL PRÁCE Hlavní cíl: • Zpracovat přehled zákonných norem, které se vztahují na provozovatele hiporehabilitace. Na základě rozhovorů a vypracovaných dotazníků zjistit, jak jsou poskytovány jednotlivé formy HR z hlediska dodržování zákonných norem, vnitřních pravidel, managementu koní a bezpečnosti při práci s klienty. Sumací těchto poznatků nastínit ideální metodiku provozu HR středisek. Dílčí cíle: • obecný úvod do pojmu hiporehabilitace v ČR, • vyhledání a shrnutí zákonných norem, které se vztahují na provozovatele HR, • zhotovení dotazníku, • konzultace a vyplnění dotazníku s vybranými středisky provádějícími HR, • zhodnocení dodržování zákonných norem a obecně uznaných pravidel ve střediscích s provozem HR, • kůň jako prostředek k léčbě – dodržování bezpečnosti držení a manipulace se zvířetem (koněm) a welfare, • metodika provozu HR středisek.
11
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Hiporehabilitace je léčebná metoda, při které dochází k interakci člověka s koněm. Pro zlepšení zdravotního stavu klienta a zlepšení kvality jeho života využíváme zvířete (koně), proto HR řadíme mezi zooterapie.
3.1 Zooterapie Zooterapie je zaštiťující termín pro terapeutické činnosti využívající pozitivního vlivu zvířat na člověka. Jedná se o podpůrné metody ucelené rehabilitace za podpory a přítomnosti zvířat nebo o podpůrné léčebné metody, které využívají interakce člověka a zvířete (speciálně vycvičeného k daným účelům). (Stančíková, Šabatová, 2012) Vzhledem k rozšiřujícímu se zájmu o léčebné využití zvířat byla založena na podzim roku 2004 organizace European Society for Animal Assisted Therapy (dále ESAAT). Organizace vznikla s hlavním cílem zastřešit evropské národní organizace i jednotlivé spolky zabývající se léčebným využitím zvířat. Zakládající organizace byly zejména ze zemí: Rakousko, ČR, Německo, Švýcarsko, Maďarsko. Prvním předsedou ESAAT se stal Josef Leibetseder (Rakousko), který byl hlavním iniciátorem myšlenky. ESAAT si klade za cíl také podporovat spolky v provádění zdraví zlepšujících aktivit se zvířaty a vytvářet výzkumné práce, které by léčebný efekt potvrzovaly. Dále pak zkvalitnit a sjednotit vzdělávání pracovníků v jednotlivých typech zooterapie a uznat zvířetem asistované terapie jako samostatné povolání. (www.esaat.org) Terapie s využitím zvířat ESSAT definuje jako záměrně plánované psychologické, pedagogické a sociální interakce zvířete s dětmi, dospívajícími, dospělými a seniory s kognitivními, sociálně-emocionálními, motorickými postiženími, poruchami chování atd. Do tohoto zahrnuje také podporu zdraví, preventivní a rehabilitační opatření. (www.esaat.org)
Zooterapie se celosvětově dělí: • Animal Assisted Activitis („AAA“, aktivity za pomoci zvířat, společenská činnost) – jedná se o metodu, založenou na přirozeném kontaktu člověka a zvířete. Aktivity směřující ke zlepšení kvality života klienta a podporující přirozený rozvoj jeho sociálních dovedností.
12
• Animal Assisted Therapy („AAT“, terapie za pomoci zvířat) – jedná se o metodu založenou na cíleném kontaktu člověka a zvířete, tento vede k pozitivnímu ovlivnění psychického nebo fyzického stavu klienta. • Animal Assisted Education („AAE“, vzdělávání za pomoci zvířat) – jedná se o metodu přirozeného nebo cíleného kontaktu člověka a zvířete, zaměřeného na rozšíření nebo zlepšení výchovy, vzdělávání či sociálních dovedností klienta. • Animal Assisted Response („AAR“, krizová intervence za pomoci zvířat) – je metodou přirozeného kontaktu zvířete a člověka, který se ocitl v krizovém prostředí. Aktivity jsou zaměřeny na odbourávání stresu a celkové zlepšení psychického či fyzického stavu klienta. (Tichá, 2007)
3.2 Hiporehabilitace Hiporehabilitace je zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním/specifickými potřebami. První část slova hiporehabilitace pochází z řeckého slova „hippos“ = kůň. Pojem rehabilitace pochází z latinského „habilis“ = způsobilý, vhodný a „re“ = předpona ve významu návratu či opakování děje. WHO (Světová zdravotnická organizace) zahrnuje do rehabilitace všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje zdravotně postiženým a handicapovaným osobám dosáhnout sociální integrace. V ČR rehabilitaci definoval např. Janda (in Dvořák, 2003) jako soubor opatření, která vedou k co nejoptimálnější a nejrychlejší resocializaci člověka postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu či vrozené vady. Kromě zdravotních problémů pacienta rehabilitace zahrnuje také řešení ekonomických, sociálních, politických, pedagogických, psychologických a technických okolností zdravotního stavu pacienta (to vše v souvislosti s charakterem a tíží poškození, možnostech jeho reparace a ovlivnění kvality života postiženého). Jde o cílem orientovaný proces a komplexní (komprehenzivní, ucelená) rehabilitace by se měla věnovat všem těmto problémům pacienta. (Dvořák, 2003)
V Severní Americe Professional Association of Therapeutic Horsemanship International (PATH Intl.), která původně vznikla v roce 1969 jako North American 13
Riding for the Handicapped Association (NARHA) aktivity spojené s koňmi souhrnně nazývá „equine-assisted activities and therapies“(EAAT).
Dle (PATH Intl., 2013) se aktivity s koňmi dělí: • „Equine-Assisted Activities“ (EAA) – aktivity s koněm specifické pro jednotlivá centra, zahrnující péči o koně, činnosti s ním provádějící klient ze země a ve stáji, příprava ukázek pro veřejnost, zážitkové ježdění. • „Equine-Assisted Therapy“ (EAT) – léčba prostřednictvím různých činností s využitím koní a aktivit v tomto prostředí. Stanovují se rehabilitační cíle dle potřeb klientů, činnosti probíhají pod vedením odborníka z oblasti zdravotnictví. • „Equine-Facilitated Learning“ (EFL) – jedná se o vzdělávání klientů, při interakci s koněm dochází k rozvoji schopností a dovedností klienta. • „Equine-Facilitated Psychotherapy“ (EFP) - řešení psychoterapeutických cílů stanovených odborným pracovníkem a klientem s poruchou duševního zdraví. • „Hippotherapy“ – American Hippotherapy Association definuje hipoterapii jako léčbu funkčních omezení pacientů hlavně v oblastech neuromotorické a senzorické dysfunkce, s využitím pohybu koňského hřbetu a pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta. • „Interactive Vaulting“ – provádění voltižních cviků na koni či kolem něj dle zdravotních možností klientů pod vedením voltižéra. • „Therapeutic Driving“ – metoda umožňující klientovi s tělesným, mentálním, smyslovým nebo emočním postižením se naučit ovládat koně či poníka ze sedadla vozíku či svého invalidního vozíku umístěného na voze. • „Therapeutic Riding“ – jedná se o jízdu klienta se specifickými potřebami na koni za účelem pozitivního prožitku s možností zlepšení kognitivních, tělesných a sociálních dovedností. •
„PATH International Equine Services for Heroes“ - programy s koňmi pro vojenské veterány (PATH Intl., 2013).
Organizace EAGALA zabývající se vzděláváním a psychoterapií pomocí koní rozděluje tyto aktivity na Equine Assisted Psychotherapy (EAP) a Equine Assisted Learning (EAL). (www.eagala.org) V Rakousku se obecně léčebné aktivity pomocí koní nazývají „Therapeutisches Reiten“ (terapeutické ježdění) a dále se dělí: 14
•
„Hippotherapie“
–
fyzioterapie
s využitím
koně
pod
vedením
fyzioterapeuta. •
„Heilpädagogisches Voltigieren & Reiten“ – zahrnuje psychologické, psychoterapeutické,
pedagogické,
rehabilitační
a
sociálně-integrační
přístupy ke zlepšení zdraví klienta s využitím koně. •
„Behindertenreiten“ – zahrnuje zájmové, rekreační a také sportovní ježdění na koni osob se zdravotním znevýhodněním. (www.oktr.at, 2013)
Obecně lze koně v HR chápat jako: • léčitele v pravém slova smyslu – pod vedením odborného pracovníka, • asistenta při řešení pacientova problému, • motivační prostředek k řešení pacientova zdravotního stavu, • prostředek k rehabilitaci, socializaci, resocializaci a integraci. (Hollý, Hornáček, 2005)
V ČR od roku 1991 sdružuje zájemce o činnosti hiporehabilitace dobrovolné, neziskové, nepolitické, občanské sdružení Česká hiporehabilitační společnost (ČHS), nyní se sídlem v Brně. Jejím posláním je rozvoj, propagace a zkvalitňování metodiky HR – tedy všech aktivit a terapií s pomocí koní pro osoby se zdravotním znevýhodněním a specifickými potřebami. V rámci své činnosti ČHS organizuje a účastní se aktivit vedoucích k naplnění jeho poslání, zejména se jedná o školení odborníků ve všech oblastech hiporehabilitace. Dále organizuje nebo pomáhá organizovat soutěže, soustředění, vzdělávací, kulturní a společenské akce. Poskytuje pro své členy pomoc a spolupráci při zakládání jejich středisek. (Stanovy České hiporehabilitační společnosti, 2011) V dubnu roku 2009 ČHS vytvořila a zveřejnila Oficiální slovník termínů používaných v hiporehabilitaci, který má za úkol usnadnit a zpřehlednit komunikaci mezi odbornou a laickou veřejností. Tento slovník je dle potřeby a nových poznatků měněn a doplňován – průběžně aktualizován. Od svého vzniku určuje ČHS svým členům určitá pravidla provozování aktivit v HR,
která
nedávno
byla
zpracována
jako
hiporehabilitace.
15
standardy jednotlivých
disciplín
Dle oficiálního slovníku ČHS (2013) se hiporehabilitace v ČR rozděluje do těchto disciplín: • Aktivity s využitím koní (AVK): jsou metodou speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním postižením a specifickými potřebami. • Hipoterapie (HT): je metodou fyzioterapie využívající přirozenou mechaniku pohybu koně v kroku a pohybových impulzů při něm vznikajících, k programování motorického vzoru pohybu do centrálního nervového systému klienta, prostřednictvím balanční plochy, která je tvořena koňským hřbetem. Cíle dosahuje postupnou adaptací klienta na tento pohyb v průběhu terapie. Výsledkem je facilitace reparačních procesů na úrovni neurofyziologické a psychomotorické. • Psychoterapie pomocí koní (PPK): je metoda psychoterapie, která využívá kontaktu s koněm, vzájemné interakce s ním a také prostředí stáje k terapii lidí s duševním onemocněním. • Parajezdectví:
je
obor
jezdectví,
kde
se
jezdec
se
zdravotním
postižením/oslabením s ohledem na svoje postižení, za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy, učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží.
3.3 Legislativní úpravy vztahující se na provozovatele HR V ČR není léčebné využívání zvířat při zooterapii dosud samostatně legislativně řešeno. Existují však normy (na různé legislativní úrovni) přímo se zooterapií nezabývající, ale upravující např. podmínky vzniku organizace, podmínky upravující vztah mezi pracovníky HR, podmínky chovu jednotlivých zvířat, chování lidí ke zvířatům a zajištění welfaru zvířat, jejich volný pohyb na veřejných prostranstvích a ve vnitřních prostorách, nároky na hygienu, zákony zaměřené na zdraví zvířat a veterinární péči o ně. (Tichá, 2007)
16
3.3.1 Legislativa vzniku subjektu provozujícího HR
Právní normy ČR dovolují hiporehabilitaci provádět komukoli, kdo chce pomoci ostatním, ten však za tuto pomoc nesmí žádat finanční odměnu. Tento provozovatel není omezen a řízen žádnými kritérii profesními, bezpečnostními a dalšími. Provozování HR je vykonáváno dle jeho úsudku a kritérii se stávají pouze jeho morální hodnoty. Klient však není nijak chráněn a provozovatel nemá zodpovědnost za prováděnou činnost, tedy i bezpečnost klienta. Ve chvíli, kdy je HR poskytována za úplatu, je nutné, aby se poskytovatel stal fyzickou či právnickou osobou. Pokud je účelem HR zisk, řídí se fyzická i právnická osoba živnostenským zákonem a musí mít oprávnění k provozování živnosti. Dle živnostenského zákona paragrafu 2 je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (ANONYM 1) Právnické osoby mají rozmanité právní podoby a struktury. Podnětem k jejich vytváření je buď podnikatelský zájem, který vede občany k zakládání obchodních společností a družstev, nebo občané usilují o seberealizaci mimo hospodářskou sféru v různých spolcích a zájmových organizacích kulturních, sportovních a jiných. Pokud HR nebude prováděna za účelem zisku, je nutné zřízení právnické osoby. Právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé. Právnickými osobami jsou pouze takové organizace, které vznikly zákonným způsobem. Většinou vznikají na základě písemných smluv nebo zakládacích listin zápisem do evidence, tj. do obchodního nebo jiného rejstříku. Zanikají výmazem z této evidence, zpravidla po likvidaci. (Proxová, 2010) Nejčastějším typem právnické osoby poskytující HR v ČR je občanské sdružení (o. s.), které není zřízeno za účelem zisku. Toto sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra, jeho vznik, podobu a zánik upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Založit sdružení mohou nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Členové přípravného výboru k návrhu na registraci sdružení musí přiložit stanovy obsahující název občanského sdružení, sídlo, cíl činnosti a zásady hospodaření sdružení, práva a povinnosti členů a také zvolit způsob ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení (Šplíchal, MVČR). 17
Formou neziskové organizace je také obecně prospěšná společnost (o. p. s.), která poskytuje veřejně prospěšné služby. Ta se řídí nově zákonem č. 231/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jejími zakladateli může být více osob či pouze jedna a musí povinně zřídit orgány: správní radu (řídící orgán), ředitele (statutární orgán) a dozorčí radu (kontrolní orgán). Obecně prospěšná společnost vzniká v okamžiku podepsání zakladatelské listiny a dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, který je veden u příslušného krajského soudu. Jednou z obecně prospěšných společností, které poskytují HR je například Valdek o. p. s. (Pospíšil, Rybová, www.neziskovky.cz) Poskytovateli HR jsou také příspěvkové nebo rozpočtové organizace obcí, měst, krajů a státu – např. Zámek Břežany, příspěvková organizace (zřizovatelem je Jihomoravský kraj); Centrum Kociánka, státní příspěvková organizace (zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky); Rehabilitační stacionář Nivy, organizační složka Statutárního města Zlín. Pracovníci v HR mohou svoji aktivitu provádět na základě své dobrovolné činnosti nebo jako zaměstnanci na hlavní pracovní poměr (HPP) nebo na dohodu o provedené práci (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dle druhu smlouvy jsou stanoveny povinnosti zaměstnavatele vůči pracovníkům a naopak. Vždy je vhodné mít stanovené kompetence v týmu – zaměstnanci je mají stanovené většinou v náplni práce, dobrovolníci v dobrovolnických smlouvách, často má organizace vypracované také vnitřní směrnice. Pomocí stanovených kompetencí je pracovník seznámen s odpovědností k prováděné činnosti a seznámen s hmotnou odpovědností za přidělené věci atd.
3.3.2 Základní dokumenty organizace
Zpočátku je nutné vypracování statutu organizace – jedná se o stanovy nebo zakládací listinu organizace (dle právní formy), důležitý je vhodně zvolený rozsah a obsah hlavní činnosti organizace, nastavení funkčnosti správy organizace, práv, povinností a kompetencí členů a orgánů organizace a také systému hospodaření organizace atd. Se založením a registrací organizace také souvisí komunikace s finančním úřadem (přidělení identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla ekonomickému subjektu) a případně také živnostenským úřadem. Hlavní činnost těchto organizací je 18
nezisková (uvedena ve statutu organizace), většinou je souběžně stanovena vedlejší činnost, prováděná za účelem zisku, pro dofinancování hlavní neziskové činnosti organizace, tato podléhá živnostenskému zákonu – např. reklama, nákup/výroba a prodej, vzdělávání - lektorská a trenérská práce, hostinská činnost).
(Anonym 1;
Šplíchal, MVČR) Postupně mohou organizace provozující HR také zvážit (v návaznosti na formu organizace a také na zdroje financování) registraci poskytovatele sociálních služeb (MPSV ČR prostřednictvím krajských úřadů) nebo zdravotních služeb (MZ ČR prostřednictvím krajských úřadů) nebo vzdělávacích aktivit (školská zařízení registruje MŠMT ČR - zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). (Anonym 7; Anonym 8; Anonym 9) Organizace, které pracují s osobními daty svých klientů (přihlášky, lékařské zprávy, doporučení odborných pracovišť apod.), se musí registrovat u Úřadu na ochranu osobních údajů. Při práci s dětmi bez přítomnosti rodičů (tábory), musí organizace mít pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (rozsah a pověření vydává krajský úřad - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). (Anonym 10) V průběhu činnosti organizace je vhodné zpracovávat vize, cíle, finanční plán a celkovou koncepci rozvoje organizace (krátkodobou, dlouhodobou). Velmi důležitá je průběžná kontrola a revitalizace těchto dokumentů.
Při své činnosti nesmí organizace zapomenout také na poměrně obsáhlou základní legislativu týkající se zejména jejího hospodaření (účetnictví): • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - s vyznačením změn podle zákona č. 239/2012 Sb. s účinností od 1. září 2012 a od 1. ledna 2013, • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, • zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, • zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. (PraceProPravniky, 2013)
19
3.3.3 Možnosti pojištění v organizaci provozující HR
Disponuje-li organizace vlastními zaměstnanci, pak se musí řídit těmito zákony (zákonná pojištění zaměstnanců): • zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, • zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, • zákon č. 37/1993 Sb., prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. (která stanovuje podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013)
Vzhledem k tomu, že při HR pracujeme se živým zvířetem, je tato metoda poměrně riziková. Mohou nastat nepříjemné a nebezpečné události přesto, že všichni pracovníci budou dodržovat nastavená pravidla bezpečného provozu v areálu HR.
Provozovatel by proto měl mít pro tuto činnost sjednáno vhodné pojištění např.: • Pojištění odpovědnosti podnikatelů (platí i pro jiné formy právnických osob), dle zákona č.37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, v platném znění. Ve smlouvě se vždy řeší na co vše, v rámci činnosti provozovatele HR, se bude pojištění vztahovat. Tedy kde, kým a při jaké činnosti může dojít ke škodě vůči třetím osobám, klientům, návštěvníkům organizace, (řeší se zde újma vzniklá v určitých prostorách, způsobená zvířaty, újma vzniklá činností zaměstnanců, dobrovolníků, lze sem zahrnout také ztrátu a zničení věcí a další). (ANONYM 12) • Pojištění za škodu zdravotnického zařízení (jsou sjednána pojistná nebezpečí a rozsah pojištění). Je známo také jako pojištění profesní odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. (e-Finance, a.s., 2013)
Rozšířenou praxí, zejména u osob vykonávajících rizikovou práci z hlediska zdraví klientů či značné výše svěřeného majetku, je osobní sjednání pracovníka pojištění odpovědnosti za škodu/z výkonu povolání (mezi lidmi známé jako „pojištění na blbost“). Toto pojištění v dnešní době nabízí více pojišťoven. (e-Finance, a.s., 2013)
20
V každé pojistné smlouvě je vždy uvedena výše finanční spoluúčasti pojistníka, ale ta je většinou vzhledem k výši a náhradě škodní události zanedbatelná. Využívá-li organizace k činnosti vozidla (doprava zaměstnanců, ale také např. klientů), je vhodné mít sjednané kromě zákonného pojištění vozidla také havarijní pojištění s odpovědností za škodu z provozu motorových vozidel (mimo jiné řeší také úraz přepravovaných osob).
3.3.3.1 Pojištění koní
V České republice jsou tři pojišťovny, které toto pojištění nabízejí: Generali pojišťovna, Česká pojišťovna a Hasičská vzájemná pojišťovna. Ze zahraničních pojišťoven, které spolupracují s českými pojistiteli, se touto problematikou zabývají například pojišťovna London Direct Underwriters (londýnská společnost) a německá pojišťovna Uelzener Versicherung. (Kotková, 2012)
Pojištění koní lze rozdělit do dvou kategorií: • První kategorií je pojištění koně z odpovědnosti za škodu. V rámci tohoto pojištění je možné se pojistit pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při veškerých činnostech souvisejících s jezdectvím a chovem koní. Patří sem také pojištění majitelů komerčně provozovaných stájí pro případ úrazu při jízdě na koni nebo pojištění pro případ škody způsobené koněm na zdraví či majetku jiných osob. (Kotková, 2012) • Druhou kategorií je vlastní pojištění koní vztahující se přímo k chovaným zvířatům (koním). Tímto pojištěním se lze tedy pojistit proti pojistným nebezpečím, jež ohrožují zdraví a život zvířete. To se týká získaných onemocnění, živelných pohrom, úrazů, operací, otrav a dalších zdravotních komplikací, jejichž přímým následkem je pojistná událost, kterou se rozumí uhynutí, utracení nebo nutná porážka pojištěného koně. Do této kategorie spadá i pojištění koně proti odcizení a pojištění koně při přepravě (havárie vozidla zajišťující přepravu koně). (Kotková, 2012; Generali Pojišťovna a.s., 2013)
Podmínky jednotlivých pojišťoven se mírně liší. Generali Pojišťovna (2013) poskytuje vlastní pojištění koní pro všechny majitele koní, kterým koně slouží k 21
rekreačnímu, sportovnímu či pracovnímu využití. Pojišťuje koně v rámci dané kategorie a to buď podle stupně svého vývoje (růstu) nebo užitkového zaměření. Pojišťuje koně od šesti měsíců do čtrnácti let věku. Dostihové koně od tří do čtrnácti let věku. V České pojišťovně je možné základní pojištění rozšířit o doplňkové pojištění (další pojistná nebezpečí). Těmi jsou například: ošetření a léčení koně (z důvodu úrazu, kolikového onemocnění nebo porodních komplikací); zmetání, porod mrtvého hříběte, vrozené vady hříběte, nemoci a úraz hříběte pojištěné klisny (vztahuje se na plod od 150. dne březosti klisny do šesti měsíců věku narozeného hříběte); ztráta schopnosti závodit (pouze pro dostihové koně dvou, tří a čtyřleté). (Česká pojišťovna a. s., 2013) Hasičská vzájemná pojišťovna umožňuje pojištění koní v rámci Zemědělského pojištění v pododdíle Pojištění hospodářských zvířat. V rámci tohoto pojištění je možné sjednat kompletní živelní pojištění a rovněž je také nabízeno i připojištění plodu březí klisny. (Kotková, 2012)
3.3.4 Legislativa vztahující se na aktivity s koňmi
Pro chovatele, který drží koně ve vlastní stáji, nebo ve stáji v pronájmu (netýká se to tedy majitelů koní, kteří mají pouze koně ustájeného v nájemních stájích) platí zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) a zároveň prováděcí vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence osob stanovených plemenářským zákonem ve znění vyhlášky č. 197/2007 Sb. (Anonym 2, 2009) Jako první je nutné zaregistrovat hospodářství do Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., vyplnit registrační lístek a zaslat na Ústřední evidenci. Chovateli je poté vystaveno regionálním pracovištěm registrační číslo provozovny (hospodářství). Chovatel, který má evidovanou provozovnu, má povinnost vést registr koní, oslů a jejich kříženců držených na své provozovně, kam musí zaznamenat všechna zvířata umístěná na provozovně, včetně zvířat cizích majitelů a dále je povinen zaznamenávat všechna jejich přemístění. Registry zasílá Ústřední evidence koní (dále jen ÚEK) chovatelům automaticky po přidělení čísla provozovny. Chovatel zodpovídá ze zákona za aktuální vedení tohoto registru a je povinen jej předkládat orgánům státního dozoru
22
(Česká plemenářská inspekce, orgány veterinární správy) ke kontrole. (Českomoravská společnost chovatelů, a.s., 2013)
3.3.5 Veřejná vystoupení a svody koní
Do roku 2013 bylo nutné mít vypracován řád na ochranu zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu koní. Tento dokument vymezoval míru zatížení koně na určitém stupni výcviku, stanovoval pomůcky, které jezdec či trenér může při manipulaci s koněm využít a prostředí k tomuto určené. Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého pořadatel veřejného vystoupení zvířat nebude již muset předkládat ke schválení Ministerstvu zemědělství řád ochrany zvířat (Anonym 3, 2013). Dle zákona č. 246/1992 Sb. České národní rady na ochranu zvířat proti týrání se veřejným vystoupením rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh (Anonym 4). Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen „pořadatel“), je povinna zajistit, aby při veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat, bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat a organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení a také určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat. Pořadatel je povinen oznámit nejméně 14 dnů před dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci: místo a datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, údaje umožňující identifikaci osoby zodpovědné za průběh akce a manipulaci se zvířaty (viz výše popsané). Za veřejné vystoupení se nepovažuje svod zvířat (Anonym 3, 2013).
23
Dle zákona č.166/1999 Sb. se svodem zvířat rozumí soustředění hospodářských zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o evidovaná zvířata podle plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dle paragrafu 9 lze svod zvířat pořádat jen pod státním veterinárním dozorem a pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat (Anonym 5).
3.3.6 Veřejná hudební produkce
Sdružení, které pořádá veřejnou akci (Den koní, Den dětí, Drezurní závody atd.) pro svoji propagaci a využívá reprodukovanou hudbu, má povinnost zažádat Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. (dále jen OSA) o udělení oprávnění (licence) k provozování děl za předem stanovených podmínek ve formuláři k tomu určeném. OSA je občanským sdružením autorů hudebních děl (skladatelů a autorů zhudebněných textů), hudebních nakladatelů, dědiců autorských práv a jiných nositelů autorských práv. Výše poplatku odesílaného na OSU se řídí jejich sazebníkem, dle množství sdružením vybíraného vstupného a odhadovaného počtu návštěvníků veřejné akce. Touto problematikou se podrobně zabývá autorský zákon č. 121/2000 Sb., v platném znění (ANONYM 6).
24
4 MATERIÁL A METODIKA
4.1 Metoda sběru informací Teoretické poznatky do literárního přehledu jsem čerpala ze svých zkušeností v dané problematice, odborných publikací, zákonů a vyhlášek platných pro Českou republiku, zahraničních i národních internetových zdrojů. Ke zpracování praktické části jsem zvolila výzkumnou metodu dotazníkového šetření, kdy výsledky jsou zhodnoceny v uvedené části práce a některé vybrané otázky jsou statisticky vyhodnoceny a zaznamenány do grafu. Při zpracování výsledků byly použity 2 typy grafů – výsečový a sloupcový. Do výsečového grafu byly zpracovány otázky, jejichž součet se rovnal celkovému počtu dotazovaných středisek. Sloupcové grafy zobrazují otázky, ve kterých bylo možné jedním střediskem vybírat i více možností odpovědí (součet odpovědí se nerovná součtu dotazovaných středisek). Vyplňování dotazníků probíhalo při mé přítomnosti na místech zvolených tázanou osobou (většinou v místě, kde je HR poskytována), jelikož bylo nutné s ohledem na odbornost a specifičnost jednotlivých otázek některé pojmy tázané osobě podrobněji dovysvětlit a upřesnit. Nebylo tedy možné získat odpovědi odesláním dotazníku v elektronické podobě. Ve
většině
případů
mnou
telefonicky
oslovení
vedoucí
hiporehabilitace jednotlivých středisek našli čas na rozhovor a zpracování otázek. Vybírala
jsem
střediska
HR
převážně
z jihomoravského,
olomouckého
a
moravskoslezského kraje, pro mne dobře sjízdné automobilem. Tato střediska byla doplněna také třemi středisky z Prahy, kam jsem jela na zasedání UNIFY. Střediska byla vybírána tak, aby poskytovala různé formy HR, měla odlišné provozy HR, a také byla členy různých zájmových spolků. Dotazníky od jednotlivých středisek byly promíchány a následně náhodně očíslovány a v diplomové práci vystupují anonymně.
25
4.1.1 Seznam středisek HR, které vypracovaly dotazník: • Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím.
Občanské sdružení bylo
založeno v roce 1996. Jeho činnost probíhá ve Středisku ekologické výchovy hl. m. Prahy - Toulcův dvůr. Mají vlastní koně a personál. • Centrum Kociánka. Má sídlo v Brně – Králově Poli, je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. • Zámek Břežany p. o., Domov pro osoby se zdravotním postižením. HR poskytují v rámci
registrovaných
sociálních
služeb.
Zřizovatelem
organizace
je
Jihomoravský kraj. • Šance pro život, o. s. ve spolupráci s Rehabilitačním stacionářem Nivy Zlín. Stacionář je organizační složkou statutárního města Zlína. HR poskytují v rámci nestátního zdravotnického zařízení. • Hiporehabilitační sdružení občanů Falco Kladno o. s. Sdružení vzniklo v roce 1998. Terapeutka pracuje s vlastními koňmi v pronajatém areálu. • Caballinus - občanské sdružení pro hipoterapii. Sdružení bylo založeno v roce 2008 za účelem provozovat a zajišťovat hiporehabilitační aktivity. Má vlastní personál a koně. • Občanské sdružení Šemík. Sdružení provozuje HR a parawestern při Dětské jezdecké škole Řícmanice. Tato nezisková organizace byla založena v roce 2000, pracuje v pronajatém areálu, má vlastní koně a personál. • Dětský ranč Hlučín o. s. Pro HR zde poskytují prostor, koně a personál z oblasti přípravy koní, ostatní odborný personál je vždy součástí skupiny klientů přijíždějících na HR. • Sportovní stáj Hermelín - klub Nový Jičín o. s. HR je organizována dětskými centry a školami pracujícími s postiženými dětmi. Stáj jim zapůjčuje prostředí, vodiče a koně. • S koníky za zdravím, o. s. Sdružení vzniklo v roce 2010 a HR poskytují v pronajatých prostorách. Terapeutka pracuje dobrovolně s vlastním koněm. • Vitality Slezsko, s.r.o. Tato firma v roce 2010 vybudovala jezdecký areál, ve kterém od roku 2013 začala poskytovat také HR.
26
• Terapie s úsměvem o. s. Sdružení vzniklo za účelem hiporehabilitace na podzim roku 2012. Pro aktivity si propůjčují areál a také koně s vodičem. • Občanské sdružení CHEWAL. Sdružení vzniklo v roce 2001 za účelem provozování hiporehabilitace. Pracují v pronajatém areálu, mají vlastní koně a personál. • Občanské sdružení Ryzáček. Tato nestátní nezisková organizace byla založena v roce 2006, se sídlem v Líšnici. Pro HR má vlastní zázemí, koně i personál. Část koní je v pronájmu. • Občanské sdružení Prodotyk. Tato nestátní nezisková organizace byla založena v roce 2011, se sídlem v Lesnici u Zábřehu. HR poskytují dobrovolníci, koně jsou ve vlastnictví členů sdružení, areál mají v nájmu. • Sdružení „Piafa“ ve Vyškově. Občanské sdružení poskytuje HR v rámci sociálních služeb a nestátního zdravotnického zařízení, areál má v pronájmu. • Občanské sdružení Svítání. Sdružení bylo založeno v roce 1999 se sídlem v Jablonci nad Nisou. Poskytuje hiporehabilitaci a rehabilitaci osob se zdravotním znevýhodněním prováděnou prostřednictvím koní.
4.1.2 Dotazník
Dotazník byl sestaven z 38 otázek. Některé otázky byly uzavřené, kde tázaní vybírali z předložených variant jednu či více odpovědí. Vždy měla tázaná osoba možnost doplnit vlastní postřehy či jiné sdělení vztahující se k charakteru otázky. Jiné otázky byly otevřené, tázaná osoba odpovídala jednoslovně (na zjišťovací otázky) nebo formulovala odpověď v rozsahu dle svého uvážení (na otázky doplňovací). Dotazník byl rozdělen do 3 oblastí, které spolu úzce souvisí. Otázky v první části dotazníku jsem sestavovala na základě poznatků z legislativních norem, vyhlášek a zákonů zpracovaných v literárním přehledu. Jedná se o identifikaci poskytovatele a jeho povinnosti vůči osobám provádějícím HR (zaměstnancům, dobrovolníkům, studentům) a dalším osobám zainteresovaným do provozu HR (majitelům koní, správci areálu atd.), klientům a dodržování maximální bezpečnosti pro všechny zúčastněné. Druhá část se věnuje managementu stáje, kde probíhá HR, povinnostem vyplývajícím z držení a manipulace se zvířetem (koněm). Zaměřuje se dále na 27
odbornost pracovníků v provozu střediska, denní, týdenní a roční fyzické i psychické zatížení jednotlivých koní pracujících v různých oblastech HR. Třetí část dotazníku je zaměřena na komunikaci s klientem, dokumentaci vedenou před, v průběhu a po ukončení HR jednotky v dotazovaných střediscích HR. Otázky jsou zvoleny tak, aby poukázaly na pravděpodobnou bezpečnost a kvalitu poskytované HR péče pro klienty.
Dotazník vypadal následovně:
DOTAZNÍK – MANAGEMENT PROVOZU STŘEDISKA HIPOREHABILITACE
Poskytovatel HR: Registrace (školství, zdravotnictví, soc. sl…): Tázaná osoba: Pracovní pozice: Pozice v HR: Vzdělání:
OBECNÉ OTÁZKY 1. Jaká je právní forma organizace poskytující HR? a) registrovaná fyzická osoba, b) o. s., c) nadační fond, d) o. p. s., e) a. s., f) s. r. o. g) příspěvková nebo rozpočtová organizace
2. Máte identifikační číslo organizace? a) ano b) ne
28
3. Za jakým účelem byla organizace založena? a) účelem zisku b) nezisková
4. Jaké je poslání organizace?
……………………………………………………………………………..
5. Má organizace osoby v zaměstnaneckém poměru?
……………………………………………………………………………..
6. Jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém či jiném poměru? a) HPP b) DPP, DPČ c) Dobrovolník na základě písemné smlouvy d) Dobrovolník bez písemné smlouvy e) V jiném poměru………………………………
7. Máte písemně stanovené kompetence při provádění HR (po případě v jakém dokumentu)? (náplň práce, vnitřní směrnice (pověření) - za helmy, klienta, koně atd.)
8. Máte písemně stanovená pravidla provozu HR vaší organizací (pokud ano, jaká)? a) provozní řád b) vnitřní směrnice c) instrukce pro rodiče d) další………………………………………………………………….
9. Jakou formou jsou vaši pracovníci v HR školeni v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany? a) nejsou školeni b) externí certifikovaná firma 29
c) interní certifikovaný pracovník d) interně bez certifikace e) jiná situace
10. Jak máte zajištěnou bezpečnost v areálu HR? a) Informační, výstražné a zákazové cedule b) únikový evakuační řád c) hasicí přístroje d) lékárnička e) kniha úrazů 11. Jaký je vztah mezi majitelem areálu, kde probíhá HR, majiteli koní a poskytovatelem HR? (vlastnictví, pronájem, výpůjčka, dohoda o spolupráci, písemná či ústní – prosím vypsat) Poskytovatel Majitelé koní Majitel areálu –
12. Jaké máte uzavřené pojištění: a) zákonné pojištění zaměstnanců b) pojištění odpovědnosti podnikatelů (za prováděnou činnost, zahrnutí jsou dobrovolníci, zaměstnanci, koně atd.) c) pojištění odpovědnosti pracovníka za škodu („pojištění na blbost“) d) pojištění profesní odpovědnosti e) jiné………………………………
13. Je organizace členem profesní nebo zájmové skupiny? a) ČJF b) ČHS c) UNIFY d) APSS e) Jiné ………………………………………………………
30
OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K PRÁCI S KOŇMI 14. Má organizace či provozovatel areálu evidované hospodářství u příslušného orgánu?
………………………………………
15. Kolik koní využíváte v provozu HR?
…………………………………….
16. Kdo odpovídá za očkování a udržování zdravotního stavu koní v HR?
…………………………………......
17. Pořádá vaše organizace veřejné akce? (Pokud ano, vyplňujete formuláře na OSU?) ……………………………………….
18. Provozujete běžnou jednotku HR jako veřejnou akci? (hlášení na obec, město, krajskou veterinární správu)
……………………………………...
19. Jaké oblasti HR Vaše organizace poskytuje?
………………………………………
20. Jakou kvalifikaci mají lidé provádějící HR ve vaší organizaci?
……………………………………….
31
21. Jakým způsobem pečujete o welfare koní v HR? ……………………………………………………………………. 22. Sestavujete koním v HR pravidelný denní harmonogram?
a) činnost koně před výkonem HR………………………………………..… b) činnost koně po výkonu HR………………………………………………. c) s kolika klienty pracuje 1 kůň během 1 dne, průměrně (individuální
X
skupinová práce)………………………………………
23. Jaký je týdenní harmonogram vybraného koně a kdo jej ve vaší organizaci sestavuje?
................................................................................................................................
24. Jsou koně v HR využíváni také k jiné činnosti?
a) jezdecký sport b) rekreační ježdění c) turistická jízdárna d) jezdecká škola (školní kůň) e) není mimo HR jinak využíván
25. Kolik dní v týdnu kůň pracuje v HR?
…………………………………………..
26. Jaký je roční harmonogram provozu HR?
a) Celoroční, b) Rozdělen na období, jaká…………………………………….
32
27. Kolik klientů týdně využívá HR? ………………………………………………………………….
28. Máte stanoven váhový limit klienta při jeho poloze na koni? ……………………………………………………………………
OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K PRÁCI S KLIENTEM
29. Kolik pracovníků je přítomno při jednotce HR? ……………………………………………………. 30. Jakým způsobem má klient možnost vyjádřit své připomínky? a) písemně b) ústně 31. Musí mít klient vyjádření od odborného lékaře pro využití HR u Vás? (Stačí vám někdy pouze vyjádření praktického lékaře?)
……………………………………………………………………………………...
32. Podepisuje klient či jeho zákonný zástupce souhlas s jízdou na koni a s tím spojenými riziky?
………………………………………………………
33. Evidujete písemně krizové situace, které již nastaly?
………………………………………………………
34. Jakými pravidly se řídí klient využívající HR ve Vašem zařízení?
……………………………………………………………………….. 33
35. Jakou dokumentaci klienta vedete v průběhu jeho jednotek HR?
a) pouze v některé oblasti HR, které........................................ b) poskytování HR na základě písemně uzavřené smlouvy c) poskytování HR na základě vyplnění přihlášky d) vypracování individuálního plánu (IP) a stanovení cílů s podpisem klienta či zák. zástupce e) evidence docházky klienta bez podpisu klienta či zákonného zástupce f) evidence docházky klienta s podpisem klienta po ukončení jednotky g) zápisy o průběhu jednotlivých jednotek HR h) písemné hodnocení efektivity HR klientem a pracovníkem po určité době i) ústní hodnocení klientem za určité období
36. Kolik peněz klient uhradí za jednotku HR ve Vašem zařízení?
…………………………………………………………………….
37. Poskytujete HR také formou táborů pro děti bez přítomnosti zákonného zástupce?
……………………………………………………………………
38. Máte registrované pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí?
………………………………………………………………….....
4.2 Zpracování získaných dat Textovou část a dotazník jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Word 2010. Pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel 2010 jsem zpracovávala získaná data a vytvářela tabulky a grafy.
34
5 VÝSLEDKY Celkem se do výzkumu zapojilo 17 středisek poskytujících HR. Vyplněné dotazníky jednotlivých středisek byly náhodně očíslovány a při jejich zpracovávání s nimi bylo nakládáno anonymně. Takto vystupují také v diplomové práci. Všech 17 středisek odpovědělo na celkový počet 38 otázek dotazníku. Některé otázky bylo nutné s tázanými osobami konzultovat opakovaně a ujasnit si legislativní i jiné požadavky pro provádění některých činností. Vyhodnoceny byly pouze otázky identifikující dotazovaná střediska z právního hlediska a otázky vztahující se k práci s klienty.
5.1 Charakteristika dotazovaných středisek Všechna střediska (celkem 17), která byla oslovena a vyplnila dotazník, vystupují jako právnické osoby. Právní formou organizací se zabývala první otázka v obecné části dotazníku: Jaká je právní forma organizace poskytující HR?
Graf 1 Právní formy dotázaných středisek
Z grafu je patrné, že nejčastějším typem právní formy dotázaných organizací poskytujících HR je občanské sdružení (14 středisek). Dvě střediska jsou příspěvkové organizace, kdy u jednoho je zřizovatelem stát a u druhého je zřizovatelem 35
Jihomoravský kraj. U všech jde o hlavní činnost neziskovou (16 středisek) a tázané osoby těchto středisek si jsou tohoto vědomy – odpovědi na otázku č. 3 (Za jakým účelem byla organizace založena?) zní: jako nezisková. Od začátku roku 2013 hiporehabilitaci jako přidruženou činnost k aktivitám sportovním nabízí také jedna společnost s ručením omezeným, která byla zřízena za účelem zisku. Všichni dotázaní si jsou vědomi, že jejich středisko disponuje s přiděleným identifikačním číslem (otázka č. 2 Máte identifikační číslo organizace?) a mají stanoveno poslání, které by měli mít při výkonu své hlavní činnosti stále na paměti. Na otázku č. 4 (Jaké je poslání organizace?), jej byli všichni schopni v plném znění či okrajově definovat.
Vyhodnocení otázky č. 6
Jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém či jiném poměru?
HPP pouze DPP, DPČ doplňující DPP, DPČ k pracovníkům na HPP Dobrovolníci na základě písemné smlouvy Dobrovolníci bez písemné smlouvy Jiné - pouze dohoda se školou provádějící HR HR ve středisku provádějí pouze dobrov. bez smlouvy ve středisku
8 3 4 7 4 1 2
V jedenácti střediscích jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém poměru, a to na osmi pracovištích na hlavní pracovní poměr a ve třech jsou zaměstnanci zaměstnáni pouze na dohody. Na 4 pracovištích pracují zaměstnanci na HPP a dle potřeby také využívají pracovníky na DPP a DPČ. Na základě úplného dobrovolnictví pracovníků provozuje HR 5 pracovišť. Ve dvou střediscích provádějí HR pouze dobrovolníci bez sepsání písemné smlouvy, tito pracovníci jsou zároveň členy orgánů daného občanského sdružení. Tázané osoby těchto středisek se vyjádřily, že z hlediska kompetencí při provádění HR, rozhodování se, či řešení některých situací, by bylo vhodnější mít některé věci stanoveny písemně. Z hlediska bezpečnosti klientů (snížení počtu krizových situací při průběhu HR nebo jejich rychlého a správného řešení) je velmi důležité, aby pracovníci o svých kompetencích a povinnostech věděli. 36
5.2 Řešení problematiky bezpečnosti prováděné činnosti HR vůči klientům Do této kapitoly byly vybrány a vyhodnoceny otázky dotazníku, které by mohly stanovovat míru bezpečnosti klienta při provádění činnosti HR v daných střediscích. Zvoleny byly následující otázky dotazníku: č. 7, 9, 10, 12, 30, 35. •
Vyhodnocení otázky č. 7
Graf 2 Stanovení kompetencí ve střediscích
Z grafu 2 je patrné, že v dnešní době má již většina středisek stanovené kompetence v týmu pracovníků. Podrobněji pak má 13 středisek kompetence stanovené v náplních práce, vnitřních organizačních směrnicích či jiných dokumentech. Ostatní střediska (s počtem 4) se vyjádřila, že pracovníci aktivity provádějí na základě ústní dohody. •
Vyhodnocení otázky č. 9
Patnáct pracovišť ke své práci využívá také budovy (halu, zázemí pro klienty i zaměstnance, stáje atd.). Povinností zaměstnavatelů a správců budov je proškolit každoročně všechny zainteresované osoby ve svém areálu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, a to buď certifikovanou externí firmou či vlastním oprávněným pracovníkem.
37
Graf 3 Způsoby školení pracovníků v HR v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochraně
Z dotazníků je patrné, že 7 pracovišť tyto podmínky nesplňuje: pracovníci nejsou školeni nebo si organizace provádí školení a kontroly sama, dle svého uvážení. Nedostatky zjištěné oprávněnou kontrolou, by však takovému středisku mohly způsobit nemalé problémy. •
Vyhodnocení otázky č. 10
S předešlou otázkou č. 9 úzce souvisí také následující otázka: Jak máte zajištěnou bezpečnost v areálu HR? Bezpečnost v areálu je dobré také podporovat informačními, výstražnými či zákazovými tabulkami. Povinnými jsou tabulky zahrnuté v únikovém evakuačním plánu či cedule označující elektrický ohradník, hlavní přívody/uzávěry plynu, elektřiny, vody apod. Informační tabulky je vhodné doplnit také piktogramy pro děti či osoby se sníženým intelektem nebo jinak znevýhodněné klienty. Ukázka piktogramu, který vyobrazuje nouzové situace a jejich řešení, se nachází v příloze 1 této práce. Využití piktogramů se nám osvědčilo také v přímé péči při komunikaci s některými klienty. Například pomocí obrázku, který vysvětluje postup nasazení helmy a poté nasednutí na koně z rampy, se nám podařilo odbourat počáteční strach dětí z pro ně nové, neznámé a nesrozumitelné situace (viz. Příloha 2).
38
V případě, že organizace disponuje pevnými budovami, má povinnost je vybavit přesně určeným množstvím hasicích přístrojů. Dvě z dotázaných středisek pevné budovy nemají (jak již bylo řešeno) a aktivity probíhají pouze na louce, tudíž jsou této povinnosti zbaveni. Lékárničkou musí být vybavena každá organizace, která nabízí služby lidem. Každý provozovatel HR, i přesto, že by poskytoval své služby v pronajatém areálu, měl koně ve výpůjčce a provoz by probíhal za přítomnosti „učitelek“ ze speciálních škol, které mají dohodu s majitelem areálu, musí mít označenou lékárničku v blízkosti poskytování aktivit. Lékárničku musí mít také ve střediscích, kde jsou pracovníci v zaměstnaneckém poměru. Velmi kontroverzním bodem byla možnost úrazu klienta a s tím spojené vedení knihy úrazů. Samozřejmě každý provozovatel se tomuto tématu nerad věnuje a nechce si připustit, že by tuto situaci musel řešit. Je však dobré evidovat proběhlé úrazy v areálu a mít vedenou knihu úrazů. Také v součinnosti se smlouvou s pojišťovnou i pro případ pozdějšího řešení vzniklého úrazu.
Graf 4 Bezpečnost v areálech HR
Odpovědi na tuto otázku byly zaznamenány do tabulky a přehledně vyobrazeny v grafu 4 Bezpečnost v areálech HR. Všech pět bodů odpovědí zakroužkovalo 9 středisek HR. Z toho usuzuji, že v těchto střediscích jsou co nejvíce otevřeni směrem ke klientům a dělají maximum pro přehlednou orientaci v jejich areálu a zároveň také bezpečnost
39
jejich klientů. Vyvěšené informační cedule nalezneme ve třinácti dotázaných střediscích. Z toho jedno středisko na základě svých zkušeností mělo velmi pěkně vypracované informační cedule, kterými nahradilo málo účinné cedule zákazové. Únikový evakuační řád má vypracováno 11 středisek. Zbývající střediska z většiny považují toto za zbytečné, jelikož dle jejich názoru je jasné, kde se vrata do stáje nachází. Hasicí přístroje má v objektech 15 dotázaných středisek. Pozitivně hodnotím zjištění, že lékárničku umístěnou v areálu HR má 16 středisek. Knihu úrazů má založenou 11 organizací. Většina dotázaných, kteří knihu úrazů nevedou, se vyjádřila, že nikdy k žádnému úrazu při výkonu HR nedošlo. Je důležité si ale uvědomit, že úrazem se rozumí také odřenina, alergická reakce dítěte, bodnutí včely či komára, puchýř atd. (situace, vyžadující ošetření, nemusí být ani spjata s aktivitou v přítomnosti koně). Jedná se o události proběhlé v rámci celého areálu HR. Na středisko, které nevyužívá pro činnost s klienty žádné budovy, se nevztahují možnosti odpovědí b), c). Lékárničku si toto středisko vozí vlastní, přenosnou. •
Vyhodnocení otázky č. 12
Tázaní měli na výběr ze 4 variant nejčastěji uzavíraných pojištění v této oblasti působnosti a měli možnost doplnit i jiné sdělení. Zákonné pojištění je povinné u všech jedenácti středisek, které pracovníky zaměstnává (z grafu je patrné, že všech 11 tazatelů, tuto skutečnost zná).
Graf 5 Uzavřená pojištění v areálech HR
40
Pojištění
odpovědnosti
podnikatelů
(známé
také
pod
názvem
Pojištění
odpovědnosti za prováděnou činnost) má uzavřeno celkem 13 středisek. Do tohoto pojištění je většinou zahrnut výkon činnosti pracovníků sdružení, také bezpečnost a činnost dobrovolníků (dobrovolníci na základě písemné smlouvy), činnosti s využitím živého zvířete atd. Záleží vždy na organizaci, jaké podmínky si do tohoto pojištění zahrne a na pojišťovně, se kterou dohodu o pojištění středisko HR uzavírá. Jedno středisko z dotázaných nemá uzavřeno žádné pojištění. Dle slov vedoucí střediska o uzavření pojištění uvažují. Pojištění odpovědnosti za prováděnou činnost nemají 4 subjekty. Jedno středisko má pouze pojištění na škodu způsobenou zvířaty. •
Vyhodnocení otázky č. 30
Dle mého názoru je pro pracovníky v HR a také pro efektivitu práce s klientem vždy důležitá zpětná vazba klienta nebo jeho zákonného zástupce. Hodnocení od klienta nemusí být vždy pozitivní. Negativní hodnocení se ústně sděluje hůře než hodnocení pozitivní. Někteří klienti mohou mít také pocit, že své negativní hodnocení by vyjadřovat neměli. Často se však může jednat o sdělení, které může poskytované služby zkvalitnit či zpříjemnit spolupráci klienta s pracovníkem nebo zvířetem. V druhém případě může vadit klientovi mluvit o svých pocitech před ostatními klienty a jejich rodinami. Například při poskytování HR v rámci sociálních služeb je nutné umožnit klientovy vyjádřit se také anonymně. K tomuto slouží například schránka stížností v areálu.
Graf 6 Způsob vyjádření připomínek klienty
41
Všechna tázaná střediska konzultují průběh jednotky HR s klientem nebo také s jeho zákonným zástupcem. To znamená, že kladně přijímají zpětnou vazbu své prováděné činnosti formou ústního sdělení klienta. Písemné vyjádření připomínek klientům nabízí 9 středisek. Tato střediska mají ve většině případů vypracován formulář či tabulku pro zaznamenání hodnocení za určité období a počet proběhlých jednotek terapie. Tři střediska, která poskytují metodu hiporehabilitace v rámci sociálních služeb, mají umístěnou a označenou schránku stížností. •
Vyhodnocení otázky č. 35
Tato otázka měla v dotazníku největší možnost výběru odpovědí a) – i). Zjišťovala, s jakou dokumentací pracují pracovníci v průběhu poskytování jednotlivých fází HR. V možnostech odpovědí b) a c) měli dotazovaní zaškrtnout dokument, ve kterém jsou zaznamenány identifikační údaje klienta a stanoveno o jaké aktivity má klient zájem. První možností bylo poskytování HR na základě písemně uzavřené smlouvy. Smlouva (kontrakt) je dvoustranný či vícestranný právní úkon spočívající ve vzájemných a obsahově shodných projevech vůle smluvních stran, směřujících ke vzniku, změně či zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují. Smlouva je jeden ze základních pilířů soukromého práva, obzvláště práva civilního (občanského). (Anonym 15, Wikipedie, 2010) Druhou možností bylo poskytování HR na základě vyplnění přihlášky klientem. Přihláška je písemný většinou jednostranný projev zájmu o prováděnou činnost. Dále pak dochází ze strany klienta k vyčkávání na další stupeň komunikace s protistranou (poskytovatelem HR). Přihláška může mít také charakter smlouvy, pokud jsou v ní zaznamenány identifikační údaje obou zúčastněných a jsou uvedena práva a povinnosti obou stran.
42
Graf 7 Dokumentace vedená jednotlivými středisky HR
Srovnáním odpovědí b) a c) bylo zjištěno, že většina dotázaných středisek (celkem 11) poskytují HR na základě vyplnění přihlášky klientem, a že uzavření písemné smlouvy s klienty vyžadují pouze 4 HR střediska. Jedno středisko poskytuje služby HR bez vyplnění přihlášky či uzavření smlouvy s klientem nebo zákonným zástupcem. Jedno středisko nevybralo ani jednu z odpovědí b) a c), protože uzavírá pouze nájemní smlouvu se školou, která má zájem o HR, o užívání areálu a koní v určitých dnech v týdnu. Toto středisko také nevede žádnou další dokumentaci ke klientům. Společně klient s terapeutem vypracovávají individuální plán a stanovují cíle jednotek přímé péče s podpisem obou zúčastněných stran v devíti střediscích. V těchto střediscích také dochází ke společnému písemnému hodnocení průběhu HR za určité období. 16 středisek eviduje docházku klienta a z toho 13 bez podpisu klienta či jeho zákonného zástupce a ve 3 střediscích tuto docházku klient podepisuje. Zápisy o průběhu jednotek HR klientů tvoří 13 středisek. Odpovědi h) a i) jsem srovnala s vyjádřením v otázce č. 30. Počet středisek, ve kterých má možnost klient vyjádřit své připomínky se rovná počtu středisek, která
43
provádějí písemné hodnocení průběhu HR za určité období. Ústní hodnocení HR za určité období provádí 6 středisek. To je o 2 střediska méně než v případě možnosti ústního sdělení připomínek v otázce číslo 30 a grafu 6.
5.3 Metodika provozu (návrh činnosti) hiporehabilitačních středisek Osoba (fyzická či právnická), která chce hiporehabilitaci realizovat formou služby pro veřejnost – klienty, by si měla vždy dobře promyslet výhody, nevýhody, rizika a odpovědnost za provádění této činnosti. Zajištění realizace provozu HR bude také vždy spojeno s určitou finanční nákladovostí a hospodařením s finančními prostředky. Je nutné zvážit tedy formu tzv. účetní jednotky provozovatele (fyzická osoba nebo právnická osoba). Pro výkon HR je v ČR nejčastěji zřizována forma neziskové právnické osoby, občanského sdružení (často ve spolupráci s rodiči znevýhodněných osob – klientů). Také organizace, kde je zřizovatelem obec, kraj nebo stát, jsou často iniciátory založení občanského sdružení, či jiné formy neziskové organizace (nadační fond, nadace, obecně prospěšná společnost) pro poskytování HR pro jejich klienty. Využívají tak možnost vícezdrojového financování prováděné činnosti (příspěvky klientů, dary sponzorů, granty nadací, různé formy dotací). Pro kvalitní poskytování HR je důležité zázemí a prostor, kde aktivity probíhají. Disponuje-li organizace vlastními pozemky a budovami, vztahuje se na ni řada zákonů a vyhlášek, kterými je povinna se při výkonu činnosti řídit (např. zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, podle kterého musí vlastník hospodařit na pozemku tak, aby neznečišťoval půdu a tím také potravinový řetězec, zdroj pitné vody a další). (Anonym 13, Anonym 14) Způsobilost areálu k provozu daných služeb pro veřejnost posuzuje a povolení vydává stavební úřad (pro kolaudaci či rekolaudaci jsou nutná souhlasná stanoviska krajské hygienické stanice, oblastního inspektorátu práce, orgánu požární ochrany apod.). Vnitřní směrnice organizace musí zahrnovat také způsob užívání techniky v areálu, elektrospotřebičů a podobně. Pro bezpečný provoz zvířat, personálu i klientů, by měl mít majitel zpracován provozní řád areálu, včetně poplachových směrnic (např. pro případ požáru či jiné havarijní situace) a areál musí být vybaven výstražnými, informativními a bezpečnostními tabulkami, hasicími přístroji, lékárničkou)
44
Pokud má provozovatel HR ke své činnosti areál v pronájmu, je potřebné mít s majitelem areálu uzavřenou nájemní smlouvu a v ní stanovené výše uvedené dodržování pravidel, neboť odpovědnost za své služby vůči klientům nese právě provozovatel HR sám. Řada organizací také využívá pro HR koně, které nejsou v jejím majetku. Také pronájem či zapůjčení koně pro výkon HR je dobré řešit vždy písemnou smlouvou s majitelem koně. Jedná se o smlouvu o nájmu věci (v našem právním řádu je kůň chápán stále jako věc) nebo smlouvu o výpůjčce. Obojí řeší zákon č. 40/1964, občanský zákoník. Podobně je vhodné postupovat také u využití dalších věcí či techniky (např. traktor, přepravník na koně, skokový materiál apod.). (Anonym, 15, Wikipedie, 2010) Chce-li vedení organizace, aby její činnost probíhala „hladce“ a s určitou mírou profesionality, měla by mít vždy vypracované Vnitřní předpisy organizace. Jedná se o soubor pravidel, kterými se řídí chod celé organizace. Hlavními dokumenty jsou organizační řád a pracovní řád, jejichž součástí je také podrobněji rozpracovaný provozní řád na danou činnost. Jestliže provozuje organizace více činností, měla by mít vyhotoven provozní řád na každou z nich. Tyto dokumenty si musí zpracovat každá organizace samostatně, jelikož každá pracuje za jiných podmínek (jedna – nebo více činností/organizačních složek, existence zaměstnanců či jen dobrovolníků a jejich počet, složení týmu a jeho organizační struktura, včetně nastavení kompetencí a odpovědností jeho členů včetně systému kontroly, důležitá jsou i zpracovaná pravidla chování v areálu pro klienty apod.). Má-li organizace své zaměstnance, pak je důležitým dokumentem také mzdový řád. Také dobrovolníci by měli být začleňováni do týmu na základě písemné smlouvy. Další směrnice a metodiky, se mohou týkat např. vedení dokumentace klientů (včetně skartace), provádění jednotlivých činností a terapeutických technik, provozu služebních vozidel, výcviku a provozu koní, účetní a majetkové evidence, poskytování praxí a stáží pro studenty a další). Samostatný dokument by se měl týkat také aktivit pořádaných pro širokou veřejnost, kdy je nutné zajistit správnou organizaci akce, tak aby byla pro všechny zúčastněné vždy bezpečným a příjemným zážitkem. Hiporehabilitace, jak vyplývá z její definice, je všeobecně chápána jako soubor aktivit, které ovlivňují kvalitu života (zdravotní a sociální) osob různého věku. HR by tedy měla být vykonávána odborníky nebo jinými osobami, ale pod vedením těchto odborníků z různých oborů. Každý poskytovatel HR by si měl pro výkon své činnosti nastavit a dokumentačně zpracovat základní pravidla pro přípravu, výkon a vyhodnocování prováděné HR pro své klienty. Tak jako v průmyslové výrobě byl 45
nastaven systém dodržování kvality výrobních procesů a jakosti výrobků (normy ISO), tak i pro výkon zdravotních a sociálních služeb stanovila příslušná ministerstva ČR určité standardy jejich poskytování. Je to vždy soubor kritérií, která určují minimální úroveň kvality poskytovaných služeb a týkají se zejména tří oblastí - personálního a provozního zabezpečení služeb a oblasti vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem služby. Pokud však provozovatel HR není registrovaným poskytovatelem zdravotních nebo sociálních služeb, není povinen tyto standardy kvality naplňovat (týká se i oblasti vzdělávání - školství). Určitá pravidla je však vhodné si nastavit a dodržovat vždy. Jsou důležitá pro klienty i partnery organizace z hlediska vzájemného kontaktu s organizací. Pro veřejnost by měla být organizace vždy určitým způsobem „průhledná“. Provoz střediska podléhá také kontrole některých institucí a orgánů státní správy, buď pravidelné, nebo namátkové (veterinární správa, hygiena, pojišťovna apod.).
5.3.1 Provozní řád střediska HR
1. Název a adresa zařízení -
pokud má organizace více pracovišť pro danou službu, měla by být uvedena všechna, s bližší specifikací místa.
2. Název a adresa provozovatele.
3. IČ, DIČ 4. Webová adresa, číslo telefonu, e-mailu pracoviště. 5. Jméno vedoucího pracoviště a případně kontakty na další důležité pracovníky. 6. Druh poskytovaných služeb -
popis poskytované služby (včetně případného dělení na specifické aktivity). Zde může být uvedeno také poslání organizace/služby.
46
7. Vymezení cílové skupiny -
pro jaké klienty je služba poskytována – věk, jednotlivci/rodiny, vymezení zdravotního handicapu či sociálního znevýhodnění apod. Vymezení jakým klientům středisko své služby neposkytuje.
8. Personální zajištění a kvalifikace pracovníků -
popis pracovníků a jejich kvalifikací (např. sociální pracovník, osobní asistent, pedagog, zdravotnický pracovník/ fyzioterapeut, ošetřovatel koní, administrativní pracovník, vedoucí střediska, ředitel, údržbář), každý pracovník by měl mít písemně stanovené kompetence a povinnosti v náplni práce (včetně hmotné odpovědnosti), všichni by se při své práci měli řídit také etickým kodexem, který by si organizace měla stanovit,
-
klíčem kvalitních služeb jsou lidé, kteří je přímo poskytují, jejich znalosti a schopnosti, iniciativa a otevřenost by měla směřovat k podpoře důvěry a spolupráce s cílovou skupinou,
-
neméně důležitá by pro poskytovatele služby měla být spokojenost zaměstnanců a bezpečnost práce na pracovištích, práce by měla vždy probíhat v atmosféře důvěry, dobré nálady, podpory týmovosti a spolupráce,
-
určitý postup by mělo mít zaškolování nových pracovníků,
-
měla by být nastavena pravidla pro působení osob, které nejsou v pracovně právním vztahu s organizací (dobrovolníci, studenti praktikanti a stážisté, s nimiž by měla být uzavřena písemná smlouva o pravidlech, kompetencích a povinnostech při jejich působení v organizaci a zejména s klienty).
9. Doba poskytované péče -
vymezení provozní doby pro klienty (dny v týdnu, časový rozvrh jednotlivých dní), vymezení úředních hodin pracovníka, který primárně jedná s klienty.
10. Kapacita zařízení -
každý
provozovatel
HR
by
si
měl
uvědomit,
kolika
klientům
denně/týdně/ročně je schopen poskytovat své služby, tak aby byly přínosné pro klienty a zvladatelné pro personál a koně, stanovení maximální kapacity 47
je důležité pro případ odmítnutí klienta z důvodu naplněné kapacity a tvorbu databáze čekatelů.
11. Podrobné údaje o poskytovaných službách -
každá činnost s klienty by měla být podrobně popsána, případně rozdělena do jednotlivých aktivit (včetně nabídky akcí konaných sezónně, pravidelně jednou ročně), mělo by zde být specifikováno i na základě kterých zákonů, registrací a oprávnění je služba poskytována.
12. Jednání se zájemcem o službu -
organizace by měla mít zpracovanou orientační strukturu vedení rozhovoru se zájemcem o nabízenou službu, jen doručení vyplněné přihlášky není dostačující, klient by měl být informován o všech možnostech služby, ale také o všech podmínkách jejího absolvování a pravidlech jejího průběhu.
13. Smlouva o poskytování služby -
smlouva je ochranou obou zúčastněných stran – stanovuje bližší podmínky poskytované služby, jaká práva a povinnosti pro účastníky vyplývají a co vše je obsahem služby, pracovník by měl informovat klienta o možnosti podávat stížnosti (směrnice pro podávání stížností), smlouvy, včetně případných dodatků by měly být v organizaci evidovány a archivovány,
-
smlouva by měla obsahovat tato ujednání: identifikaci smluvních stran, typ služby, úvodní ustanovení, druh a rozsah poskytované služby, osobní cíl – cíl spolupráce uživatele služby, dobu platnosti smlouvy, místo a čas poskytovaní služby, výši a způsob úhrady za poskytovanou službu, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených provozovatelem služby, souhlas se shromažďováním a zpracováním osobních údajů (včetně pořizování fotografií a videí), výpovědní důvody a výpovědní lhůty, závěrečná ustanovení, přílohou smlouvy by měl být ceník a také další dokumenty potřebné k výkonu služby (např. doporučení odborného lékaře).
48
13. Způsob realizace služby -
průběh činností při poskytování služby by se měl odvíjet od stanoveného osobního cíle klienta, který shrnuje jeho přání a požadavky a stanovuje termín jeho splnění, je vhodné, aby klient měl možnost obracet se vždy na jednoho stejného pracovníka po celou dobu spolupráce, ten s ním také plánuje a vyhodnocuje průběh jednotlivých setkání,
-
vhodné je, aby měla organizace zpracované další dokumenty pro výkon služby:
•
Identifikace vlastních rizik v oblasti porušování ochrany práv uživatelů.
•
Vymezení situací, v nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, včetně pravidel pro řešení těchto situací.
•
Pravidla pro podávání a vyřizování stížností uživatelů služby a jiných osob na způsob a kvalitu poskytované služby (každé vyjádření pochvaly, ale i připomínek by mělo být považováno za informaci, která může ovlivnit nebo vylepšit stávající stav poskytované služby).
•
Stanovení havarijních a nouzových situací (včetně pravidel jejich řešení – uvedení důležitých telefonních čísel, seznámení pracovníků a klientů s nouzovými a havarijními situacemi, dokumentace k uvedeným situacím, formulář pro záznam nouzových a havarijních situací, pravidla první pomoci, alternativní formy komunikace pro nouzové a havarijní situace, předpisy BOZP a PO).
14. Zařízení areálu, budovy a vybavení
-
jedná se o podrobný popis místa provozu služby, s vymezením, které prostory jsou bezbariérové, jak jsou uzpůsobeny a vybaveny pro pracovníky a klienty, je vhodné mít instalován v areálu informační plán areálu, s vymezením, které prostory jsou pro klienty přístupné a kam je pro ně vstup zakázán (sklady, karanténní boxy apod.),
-
v areálu by měl být na viditelném místě vyvěšen provozní řád areálu s poplachovými instrukcemi.
49
15. Úklid a desinfekční režim -
jedná se o popis systému zabezpečení (které osoby vykonávají, v jakých denních časech a týdenní/měsíční/úroční frekvenci) úklidu a desinfekce prostor v areálu, ale také vybavení a pomůcek, stanoveny jsou i zásady osobní hygieny pracovníků při terapii.
16. Chov a využití zvířat -
podmínky manipulace se zvířaty a systém jejich chovu, přípravy a využití v provozu hiporehabilitace.
17. Specifikace dalších provozních náležitostí (dle předepsaných norem, s vymezenou odpovědností určených pracovníků) -
způsob zásobování pitnou vodou,
-
způsob výroby teplé vody, četnost a způsob čištění akumulačních nádrží na tuto vodu,
-
způsob odvedení odpadních vod,
-
způsob větrání,
-
sociální zázemí zaměstnanců,
-
manipulace s odpady,
-
prováděná dezinsekce, deratizace,
-
umístění lékárniček,
-
zákaz kouření a manipulace s ohněm a nebezpečnými látkami,
-
manipulace s elektrospotřebiči a hasicími přístroji apod.,
-
manipulace se zvířaty a podmínky jejich provozu.
V dokumentu by měl být uveden soupis zákonů a norem, kterými se tento dokument řídí a kterým podléhá.
50
6 DISKUSE Hiporehabilitace (nadřazený pojem pro všechny léčebné aktivity/terapie s koňmi) jako léčebná metoda osob s různým zdravotním či sociální znevýhodněním zastává významné místo ve státech Evropy i Severní Ameriky. Na stejné pojmové úrovni jako hiporehabilitace v ČR, se v Severní Americe nacházejí pojmy „Equine Assisted Activities“, „Equine – assisted activities and therapies“ ale také „Hippotherapy“, v Rakousku jde o „Therapeutisches Reiten“. (PATH Intl., 2013; www.oktr.at, 2013; American Hippotherapy Association, 2010; Heti, 2013) Ve Švýcarsku mluví pouze o fyzioterapii s pomocí koní s názvem „Hippotherapie-K“ (Schweizer Gruppe für Hippotherapie-K, 2013). Ve světě je názvosloví nesjednocené, ale v hlavní podstatě vychází vždy z cílů HR, kterých chceme dosáhnout.
Dle mého názoru bychom cíle HR mohli rozdělit do několika základních oblastí: • Léčba pohybových a orgánových poruch, či zmírnění progrese daného onemocnění pod vedením fyzioterapeuta, ergoterapeuta. • Vzdělávání dětí a dospělých pod vedením speciálního pedagoga, pedagoga, logopeda. • Léčba, řešení psychických poruch pod vedením psychologa, psychiatra a psychoterapeuta. • Resocializace, socializace pod vedení sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách či sociálního pedagoga. • Sport s ohledem na postižení klienta a využitím speciálních pomůcek pod vedením odborníka v dané oblasti jezdectví – (cvičitele jezdectví, lonžéra často ve spolupráci s pedagogem a fyzioterapeutem).
Dle rozhovorů s vedoucími hiporehabilitace v jednotlivých střediscích v ČR je důležité nejen setkání klienta se zvířetem – koněm, ale také stanovení cíle terapie, kterého využitím zvířete chceme u klienta dosáhnout. Stanovený cíl klienta určuje odbornost pracovníka, který s uživatelem služby HR bude rehabilitaci vést. Pouze tak může dojít k dosažení stanoveného cíle u klienta ať už pedagogického, psychologického či např. motorického. Během své praxe zjišťuji, že ve většině případů se jedná o 51
znevýhodnění klienta v širším úhlu pohledu, to znamená, že nejde pouze o postižení jedné funkce. Pro většinu diagnóz je typická souvislost například motorického postižení s mentálním, psychické postižení v souvislosti s držením těla, mentální postižení s neschopností si uvědomit vlastní tělesné schéma atd. Jedna část osobnosti souvisí s některou další. Porucha funkce v jedné části tělesného schématu/osobnosti člověka může souviset s některou jinou. Toto kůň, jakožto pomůcka ke změnění porušeného tělesného schématu/osobnosti není schopen rozlišit a je nutné jej cíleně odborníky využít. Ztotožňuji se tedy s dělením, které se využívá v USA a Evropě dle jednotlivých cílů terapie a využití odborností pracovníků. Toto dělení souvisí také se samotným pojetím významu rehabilitace, kde se jedná o zapojení více odborníků pro řešení všech problémů pacienta souvisejících s jeho změněným zdravotním stavem.
Potřeba rozdělení názvu „Aktivit s využitím koní“ podle cílů terapie byla zmíněna také na Členské schůzi České hiporehabilitační společnosti konané dne 13. 4. 2013. Rozdělení názvu by mohlo vypadat následovně: • Vzdělávací aktivity s využitím koní, • Sociálně aktivizační činnosti s koňmi, • Pracovně rehabilitační aktivity s využitím koní.
Z dotazníků je patrné, že nejčastějším typem provozovatelů HR jsou občanská sdružení (82%). Je to pravděpodobně způsobeno tím, že legislativně je založení této právnické osoby nejjednodušší možností a není nutný žádný počáteční finanční vklad. V současné době je v platnosti nový občanský zákoník, jehož součástí bude nové nastavení registrace neziskových organizací od roku 2014. Současná občanská sdružení se budou muset rozhodnout, na jakou formu organizace se přeregistrují. Pokud občanská sdružení budou i nadále vykonávat činnost pouze pro své členy, přeregistrují se na „spolky“. Budou-li občanská sdružení poskytovat činnosti pro klienty/zákazníky, budou legislativně ukotveny jako „zapsané ústavy“. (Anonym 15) Největší problém středisek v dodržování legislativních norem byl zjištěn v oblasti BOZP a PO, kdy 7 pracovišť (47%), která disponují budovami, nemají zajištěnou kontrolu externí certifikovanou firmou či oprávněným pracovníkem organizace. Čtyři pracoviště nemají vypracován únikový evakuační řád (27%). Hasicími přístroji mají budovy vybaveny všichni dotazovaní. (graf 3, 4)
52
Kompetence v HR týmu pracovníků písemně stanovují ve třinácti střediscích (77%). Ostatní 3 střediska je mají stanoveny na základě ústní dohody. Tito dotazovaní se však shodli, že by se jim lépe pracovalo, kdyby kompetence byly písemně dané. Jasné vypracování kompetencí je důležité jak pro chod organizace a její jednání navenek, tak také pro bezpečnost klientů a pracovníků zároveň. Pojištění
odpovědnosti
podnikatelů
(známé
také
pod
názvem
Pojištění
odpovědnosti za prováděnou činnost), které je dle mého názoru ve vztahu ke klientům nejdůležitější, má uzavřeno celkem 13 středisek (77%). Do tohoto pojištění lze zahrnou celou řadu předpokládaných rizikových událostí. Při sestavování vhodného pojištění pro danou organizaci je dobré se poradit s poradcem (makléřskou firmou), který zná podrobně nabídku pojištění různých pojišťoven. Dokumentaci klientů si vedou jednotlivá střediska odlišně. V některých, využívá klient HR na základě písemné smlouvy (24%) a v jiných je zařazen do HR po vyplnění přihlášky (65%). Myslím si, že uzavření kontraktu smlouvou je pro klienta výhodnější. Ve smlouvě jsou přesně specifikována práva a povinnosti obou zúčastněných stran, např. výše platby za proběhlou HR (ceník pro jednotlivé disciplíny HR), nutnost dodržování provozního řádu areálu také klientem, dodržování časů rehabilitace obou smluvených stran atd. Samozřejmě, že příprava takové smlouvy bude stát organizaci více administrativy a více času při samotném podpisu s klientem, ale následně může být v různých situacích pro obě strany prospěšná. Pouze 9 středisek vypracovává s klientem jeho individuální plán pro činnosti v hiporehabilitaci (53%), ve kterém jsou zaznamenány cíle, kterých chce klient či jeho zákonný zástupce dosáhnout. Tento IP by měl sloužit jako podklad k průběžnému a závěrečnému hodnocení HR klientem i samotným pracovníkem. Jsou více zřetelné pozitivní, žádné či popřípadě negativní výsledky činností s využitím koní. Vypracovávání těchto dokumentů je administrativně náročnější a pro pracovníky časově zatěžující, ale dochází tak ke zvýšení profesionality odváděné služby. Pro členy ČHS je závazný Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní – při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností (dále jen Řád), který byl Ministerstvem zemědělství schválen dne 18.5.2009. (Česká hiporehabilitační společnost, 2013) Dle Caskové (2005), předsedkyně CHS se rozumí veřejným vystoupením i běžné provádění HR pro klienty. Dle rozhovorů s jednotlivými provozovateli HR jsem zjistila, že není dosud pochopeno, proč tato povinnost vznikla a za jakým účelem. Z odpovědí provozovatelů 53
HR na otázku č. 18 dotazníku je zřejmé, že žádné středisko neposkytuje HR jako veřejnou akci. Dle výše popsaných legislativních úprav je zřejmé, že provádění hiporehabilitace (výkon přímé péče) na základě přihlášky či smlouvy poskytovatele HR a klienta (nelze klienta označovat jako veřejnost) nebylo a dále také není chápáno jako veřejná akce. Jedná se o aktivity uzavřené společnosti lidí, které probíhají v ohraničeném areálu. Nebylo a dále není tedy nutné vypracovávat řád na ochranu zvířat, hlásit tuto téměř každodenní aktivitu na obec a krajskou veterinární správu. Veřejnou akcí je rozuměno, když sdružení poskytující HR pořádá akci pro veřejnost typu Den koní, Den dětí s koňmi atd. Tato akce vytváří danému středisku také reklamu a osvětu jeho činnosti. Pokud se těchto akcí pro veřejnost účastní také koně či další zvířata z jiných subjektů je akce legislativně chápána jako svod zvířat. Pořadatel je povinen nejméně 14 dní před tímto „svodem zvířat“ požádat obec o povolení konání akce a zažádat o dohled krajské veterinární správy a určení veterinárních podmínek pro konání akce. Z konzultací v jednotlivých střediscích HR a prostudování všech dotazníků jsem zjistila, že úroveň HR v České republice je poměrně dobrá. Každé středisko má mírné nedostatky v plnění některých legislativních norem. Ve většině případů jsou si vedoucí těchto středisek chyb vědomi, ale vzhledem k časové a finanční náročnosti provádění metody HR tyto nedostatky řeší pozvolna. Zásadní nedostatky v plnění legislativních norem, výkonu přímé péče z hlediska bezpečnosti koní a přínosu rehabilitace pro klienty jsem shledala ve dvou navštívených střediscích. Velmi pozitivní pro mne bylo zjištění, že většina HR středisek nějakým způsobem pracuje s týdenním plánem činností koní zařazených do HR. Tito koně mají také aktivity mimo HR. Nejvíce koní je rekreačně pohybováno svým majitelem či členy organizace. Šest středisek HR se v dotazníku vyjádřilo, že někteří koně vykonávající HR se účastní také sportovních soutěží (parkur, drezura, western). Myslím si však, že i přesto koně pracující v HR trpí (z návštěv HR středisek, z příspěvku o průběhu Specializačních zkoušek pro koně prezentovaného na Členské schůzi České hiporehabilitační společnosti konané dne 13. 4. 2013), ve většině případů nadváhou až obezitou, stanovenou dle stupnice tělesné kondice. Tato výživová kondice u nich může postupně způsobit vážné zdravotní problémy. (Viz. Příloha 3)
54
7 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vypracovat metodiku provozu (návrh činnosti) hiporehabilitačních středisek. Literární přehled DP srovnal názvosloví rehabilitačních aktivit s koňmi užívaných v zahraničí a v České republice. V diskuzi jsem navrhla podrobnější dělení disciplíny HR – Aktivity s využitím koní, jehož nutnost vyplývá z víceletých zkušeností autorky a také praxe v dotazovaných střediscích (návaznost na současnou legislativu, odbornost pracovníků a financování středisek). Pro potřeby dotazníkového šetření byl autorkou vypracován dotazník, jehož cílem bylo zmapovat problematiku provozu center HR ve třech základních oblastech (otázky vztahující s k formě a funkčnosti organizace, otázky vztahující se k využití koní v HR a otázky spojené s péčí o klienta). Následně jsem během pěti měsíců osobně navštívila 17 středisek provozujících HR v ČR. Byla vybrána střediska HR převážně z jihomoravského, olomouckého, moravskoslezského a středočeského kraje. Geografická poloha středisek určuje formu poskytovaných služeb, skladbu klientely a také finanční zdroje. Zjištěné informace z dotazníkového šetření jsou zaznamenány a vyhodnoceny v kapitolách výsledky a diskuse diplomové práce. Ze znalostí získaných v literárním přehledu, vyhodnocených dat a praktických zkušeností autorky byla sestavena metodika provozu (návrh činnosti) HR středisek. Myslím si, že v současnosti se pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením používá pojem ucelená rehabilitace. Také WHO (Světová zdravotnická organizace) při stanovení definice rehabilitace účelně nehovoří o tom, že by se měla dělit na léčebnou (medicínskou), sociální, pedagogickou a pracovní, ale že jde o koordinované využívání daných prostředků podle potřeby (Kolář, 2009). Toto dělení se využívá z didaktických důvodů. Z praktických zkušeností, rozhovorů učiněných při vyplňování dotazníků, požadavků kladených legislativou i zájmovými organizacemi by ideálním střediskem HR bylo takové, které může nabídnout kooperaci odborníků z různých oborů (fyzioterapie, pedagogiky, speciální pedagogiky, sociální práce, psychologie a psychiatrie) v přímé péči s klienty. Tato střediska by poté spolupracovala s místními lékaři, logopedy, pedagogicko – psychologickými poradnami, se školními psychology a výchovnými poradci, orgány sociálně-právní ochrany dětí a také poradnami pro rodiny.
55
Konzultace nad dotazníkem některým střediskům pomohla k uvědomění si vlastních organizačních nedostatků a tázané osoby si psaly poznámky, co ve své organizaci musí více propracovat a vylepšit. Nejčastěji jsem poskytovala některým sdružením rady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochraně, pojištění, nastavení pravidel provozu HR, legislativy spojené s pořádáním veřejných akcí i vedení potřebné dokumentace v jednotlivých fázích průběhu přímé péče.
56
8 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY American Hippotherapy Association, 2010. [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupné z: http://www.americanhippotherapyassociation.org/about-aha/about_aha/
ANONYM 1, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [online]. [cit. 30.3.2013] Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zivnostensky-zakon/
ANONYM 2, 19.2.2009. Ministerstvo zemědělství. Registrace hospodářských zvířat [online]. [cit. 2.4.2013]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/castokladene-otazky/registrace-hospodarskych-zvirat.html
ANONYM 3, 4.1.2013. Ministerstvo zemědělství. Ochrana zvířat při veřejném vystoupení [online]. [cit. 2.4.2013]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochranazvirat/verejna-vystoupeni-a-chov-zvirat/ochrana-zvirat-pri-verejnem-vystoupeni.html
ANONYM 4, zákon č. 246/1992 Sb. České národní rady na ochranu zvířat proti týrání
ANONYM 5, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
ANONYM 6, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.
ANONYM 7, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
ANONYM 8, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování.
ANONYM 9, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
57
ANONYM 10, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
ANONYM 11, zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - s vyznačením změn podle zákona č. 239/2012 Sb. s účinností od 1. září 2012 a od 1. ledna 2013.
ANONYM 12, zákon č.37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, v platném znění.
ANONYM 13, zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu.
ANONYM 14, zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
ANONYM 15, © 2007 – 2013. Občanský zákoník [online]. [cit. 23.4.2013]. Dostupné z http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-40-1964-sb-obcansky-zakonik/
BEČVÁŘOVÁ, Iveta, 2010. Stupnice tělesné kondice [online]. [cit. 23.4.2013]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/stupnice-telesne-kondice-kone
CASKOVÁ, Vladimíra, 2005 Návrh Řádu České hiporehabilitační společnosti a testačního systému koní pro hiporehabilitaci. Diplomová práce. MZLU v Brně, Brno, 69 s.
Česká hiporehabilitační společnost. Oficiální slovník ČHS [online]. [cit. 26.3.2013]. Dostupné z http://www.hiporehabilitace-cr.com/vse-o-chs/oficialni-slovnik-chs/)
Česká pojišťovna a. s., © 2013. Pojištění zvířat [online]. [cit. 20.4.2013]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-zvirat
Českomoravská společnost chovatelů, a.s., © 2004 – 2013. Koně, osli a jejich kříženci [online]. [cit. 2.4.2013]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/kone-osli-a-jejich-krizenci/
58
DVOŘÁK, Radmil, 2003. Základy kinezioterapie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury. ISBN 80-244-0609-8
ESAAT - European Society for Animal Assisted Therapy, [online], [cit. 25.3.2013]. Dostupné z http://www.esaat.org
e-Finance, a.s. Informace o pojištění odpovědnosti za škodu vůči zaměstnavateli [online]. [20.4.2013] Dostupné z: http://www.pojisteni.com
Generali Pojišťovna a.s., © 2013. Pojištění koní [online]. [cit. 20.4.2013]. Dostupné z: http://www.generali.cz/clanky/pojisteni-koni
HETI,
Equine
Assisted
Activities,
[online],
[cit.
14.3.2013].
Dostupné
z
http://www.frdi.net/EAA.html
HOLLÝ, Karol, HORNÁČEK, Karol, 2005. Hipoterapie: Léčba pomocí koně. Ostrava: MONTANEX. ISBN 80-7225-190-2
KOLÁŘ, Pavel et al., 2009. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-807262-657-1
KOTKOVÁ, Irena, 16. 1. 2012. Pojištění koní [online]. [cit. 20.4.2013]. Dostupné z: http://www.distanc.cz/index.php/rozum-v-hrsti/78-dobra-rada-nad-zlato/363-pojistenikoni-jak-pojistit-kone.html
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 16.4.2013. Příručka pro personální a platovou agendu.
[online].
[20.4.2013]
Praha.
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v125_1993
Österreichisches Kuratorium für Therapeutisches Reiten. [online]. [23.4.2013] Dostupné z: http://www.oktr.at/pub/behindert/behind_base.php?tab=13
POSPÍŠIL, Petr, RYBOVÁ, Marcela. Změna právní úpravy obecně prospěšných společností od 1. 1. 2011. In.: Neziskovky.cz, o.p.s. [online]. [15.4.2013] Dostupné z: 59
http://www.neziskovky.cz/clanek/1583/511_559/fakta_legislativa-a-ucetnictvi/zmenapravni-upravy-obecne-prospesnych-spolecnosti-od-1-1-2011/
PráceProPrávníky, © 2013, Zákony každodenně aktualizované úplné znění právních předpisů
ze
Sbírky
zákonů
ČR
[online],
[cit.
15.4.2013].
Dostupné
z:
http://www.pracepropravniky.cz/zakony
Professional Association of Therapeutic Horsemanship International (PATH Intl.), EAAT
Definitions,
2013
[online],
[cit.
25.3.2013].
Dostupné
z
http://www.pathintl.org/resources-education/resources/eaat/193-eaat-definitions
PROXOVÁ, Monika, 2010. Kdo je právnická osoba - definice, vysvětlení pojmu. [online], [cit. 30.3.2013]. Dostupné z: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/onlinezdarma/ruzne/pravnicky-slovnik/298-kdo-je-pravnicka-osoba-definice-vysvetlenipojmu.html
Schweizer Gruppe für Hippotherapie-K, © 2013. [online], [cit. 30.3.2013]. Dostupné z: http://www.hippotherapie-k.org/index.php?id=27
STANČÍKOVÁ, Markéta, ŠABATOVÁ, Jitka, 2012. Canisterapie v teorii a praxi. Sdružení „Piafa“ ve Vyškově, Opava: Ing. Dalibor Gregor. ISBN 978-80-87731-00-0
Stanovy České hiporehabilitační společnosti, 2011 [online], [cit. 27.3.2013.] Dostupné z http://www.hiporehabilitace-cr.com/vse-o-chs/stanovy-chs/
ŠPLÍCHAL, Josef. Občanské sdružení [online], © MVČR [cit. 30.3.2013.] Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/manual-sdruzeni-pdf.aspx
TICHÁ, Věra, 2007. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. In Kolektiv autorů: Dona 2007. ISBN 978-80-7322-109-6
Výbor Sdružení „Piafa“ ve Vyškově, 2010. Vnitřní předpisy organizace. Sdružení „Piafa“ ve Vyškově
60
WIKIPEDIE, 2012. Výpůjčka [Encyklopedie online]. [cit. 23.4.2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dka
61
9 SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Právní formy dotázaných středisek Graf 2 Stanovení kompetencí ve střediscích Graf 3 Způsoby školení pracovníků v HR v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochraně Graf 4 Bezpečnost v areálech HR Graf 5 Uzavřená pojištění v areálech HR Graf 6 Způsob vyjádření připomínek klienty Graf 7 Dokumentace vedená jednotlivými středisky HR
62
10 SEZNAM ZKRATEK
AAA – Animal Assisted Activitis AAT – Animal Assisted Therapy APSS – asociace poskytovatelů sociálních služeb AVK – aktivity s využitím koní BOZP – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČHS – Česká hiporehabilitační společnost ČJF – Česká jezdecká federace ČR – Česká republika DPČ – dohoda o provedené činnosti DPP – dohoda o provedené práci HPP – hlavní pracovní poměr HT – hipoterapie IP – individuální plán MPSV ČR – Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky MŠMT ČR – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky PO – požární ochrana o. p. s. – obecně prospěšná společnost o. s. – občanské sdružení OSA – ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. PPK – psychoterapie pomocí koní s.r.o. – společnost s ručením omezeným ÚEK – Ústřední evidence koní UNIFY – Unie fyzioterapeutů WHO – Světová zdravotnická organizace
63
11 PŘÍLOHY Příloha 1: Nouzové situace a jejich řešení (Výbor Sdružení „Piafa“ ve Vyškově, 2010)
64
Příloha 2 Příprava a postup nasedání na koně z rampy (Výbor Sdružení „Piafa“ ve Vyškově, 2010)
65
Příloha 3 Stupnice tělesné kondice (Body Condition Scoring) (Bečvářová, 2010) 1. Podvýživa: Kůň je extrémě vyhublý. Obratlové výběžky, žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu jsou výrazně prominentní. Prominentní kostní podklad kohoutku, ramenního kloubu a krku. Chybí veškerý podkožní tuk.
2. Výrazná vyhublost: Kůň je vyhublý. Malé množství tuku pokrývá obratlové výběžky. Obratlové výběžky, žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu jsou prominentní. Kohoutek, ramenní klouby a struktury krku jsou výrazně znatelné.
3. Vyhublost: Tuk dosahuje do poloviny obratlových výběžků. Tenká vrstva tuku pokrývá žebra, avšak žebra jsou snadno viditelná. Kořen ocasu je prominentní a jednotlivé obratle jsou viditelné. Kyčelní kosti, kohoutek, ramenní klouby a struktury krku jsou mírně znatelné.
4. Lehká kondice: Obratlové výběžky vytváří mírný hřeben. Linie žeber se mírně rýsuje a žebra jsou viditelná. Malé množství tuku u kořene ocasu. Kyčelní kosti, kohoutek, struktury krku a ramenní klouby nejsou výrazně znatelné.
66
5. Střední kondice: Oblast bederní páteře je v rovině. Žebra jsou dobře cítit na pohmat, ale nejsou viditelná. Tuk u kořene ocasu má pružnou konzistenci. Kohoutek je zaoblený, ramena a krk souvisle splývají s linií těla.
6. Mírná nadváha: Mírná prohlubeň se začíná tvořit podélně nad bederní páteří. Tuk u kořene ocasu má měkkou konzistenci. Tuk pokrývající žebra má pružnou konzistenci. Tuk se začíná ukládat podél kohoutku, za ramenním kloubem a na hřebeni krku.
7. Nadváha: Podélná prohlubeň nad bederní páteří. Jednotlivá žebra lze cítit na pohmat, ale jsou pokryta výraznou vrstvou tuku. Tuk u kořene ocasu má měkkou konzistenci. Znatelná vrstva tuku podél kohoutku, za ramenním kloubem a na hřebeni krku.
8. Obezita: Výrazná podélná prohlubeň nad bederní páteří. Jednotlivá žebra lze nahmatat jenom obtížně. Výrazné tukové polštáře u kořene ocasu. Výrazná vrstva tuku podél kohoutku. Oblast za ramenním kloubem vyplněná tukem. Výrazný krční hřeben. Vrstva tuku podél vnitřních stehen.
67
9. Extrémní obezita: Hluboká podélná prohlubeň nad bederní páteří. Tukové polštáře pokrývají žebra, tuk je prominentní u kořene ocasu, podél kohoutku, na krku a za ramenním kloubem. Výrazně prominentní krční hřeben. Vrstvy tuku podél vnitřních stehen se třou o sebe. Slabina je vyplněná a břicho má sudovitý tvar.
68