Srovnání zprávy o téže události v několika typech novin

Katedra:

Českého jazyka a literatury

Studijní program:

Filologie

Srovnání zprávy o téže události v několika typech novin

The comparing of the same event in different kinds of newspaper Comparaison d’une nouvelle de même événement aux divers journaux

Bakalářská práce: 09-FP-KČL-B-12

Autor:

Podpis:

Tereza Honzů ……………………………………… Adresa: Němcové 654 Náchod 547 01

Vedoucí práce: Počet stran 60

V Liberci dne:

Prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc.

znaků

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

75 666

0

0

30

9

Katedra: Českého jazyka a literatury

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (bakalářský studijní program) pro (kandidát):

Tereza Honzů

adresa:

Němcové 654, 54701 Náchod

obor (kombinace):

Filologie

Název BP:

Srovnání zprávy o téže události v různých novinách.

Název BP v angličtině:

The comparing of the same event in different kinds of newspaper.

Vedoucí práce:

Prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc.

Konzultant: ……………………………………………… ……………. Termín odevzdání:

23. dubna 2010

V Liberci dne: ………………………………………. ……………………………………….. děkan

vedoucí katedry

Převzal (kandidát): ……………………………………………………. Datum: ………………………………………………………………….. Podpis: …………………………………………………………………..

Cíl: Cílem mé bakalářské práce je porovnat několik zpráv o téže události v různých tištěných médiích (primárně v denním tisku) a tím ukázat, jak tištěná média na dnešní české mediální scéně (re)konstruují skutečnost. Předpoklady: V první části práce popíši obecně média a jejich kvality. V další části budu charakterizovat materiál a stanovím parametry, které budu porovnávat. Třetí část bude samotná analýza textu. Zhodnotím, do jaké míry je zpravodajství objektivní a jak se to projevuje v jeho stylizaci. V závěru práce provedu vyhodnocení a srovnání vybraných tištěných médií. Metody: Metody analýzy diskurzu, zvláště analýzy kritické a stylistické. Literatura: BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. In Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, 1997, 42-67. BARTOŠEK, J. Žurnalistika. Úvod do studia. Olomouc : UP, 1997. BURNSOVÁ, L. S. Žurnalistika. Praha : Portál, 2004, 186 s. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Red. B. Osvaldová; J. Halada. Praha, 1999. McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999, 448 s. OSVALDOVÁ, B. a kol. Zpravodajství v médiích. Praha : Karolinum, 2001. 156 s. REIFOVÁ, I. Slovník mediální komunikace. Praha : Portál, 2004. RUS-MOHL, S. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Praha : Grada, 2005, 292 s. HOMOLÁČ, J. A ta černá kronika! Brno 1998. Příručka pro novináře. Praha 1991.

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne:

Vypracovala:

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Prof. PhDr. Karlu Šebestovi, CSc., za jeho vedení, připomínky a poskytnutí cenných rad při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala rodičům, přátelům a dalším, kteří mě v mém úsilí podporovali a pomáhali mi při vypracovávání této práce.

ANOTACE Tato práce se týká srovnání jedné sportovní události v několika typech novin. Událostí je nepostup českého národního týmu na mistrovství světa 2010 ve fotbale, které se koná v červnu v Jihoafrické republice. Práce si všímá novinářských stereotypů spojených s neúspěchem české fotbalové reprezentace, dále pak jazykových rovin a jazykových prostředků užitých v několika publicistických žánrech. Vybrané deníky, ze kterých pochází zpracovaný materiál, patří k nejprodávanějším na českém trhu. Klíčová slova: srovnání, český fotbalový národní tým, světový šampionát, stereotypy, jazykové prostředky. RESUME The thesis is concerned with comparing of the same event in different kinds of newspaper. The event is not getting of the czech national fooball team on the World Championship 2010 in South Africa in June. The thesis is attending to the journalistic routines that are linked with the non-success of the czech national football team, and it is attending to the language levels and language agens that are used in some publicistic genres. The daily papers which I used for the elaborating of the thesis are one of the most selling in the Czech trade. Key words: the comparing, the Czech national football team, the World Championship, routines, language levels. ANNOTATION Ce travail concerne un événement sportif dans des divers types des journaux. Cet événement, c’est le moment quand l’équipe nationale tchèque n’a pas accédé au championnat du monde de football 2010 qui se tient au mois de juin à l’Afrique du Sud. Le travail s’aperçoit des stéréotypes journalistiques liés avec la défaite de la représentation de football tchèque et ensuite des plans et des utils linguistiques usés dans des genres de publicistes différents. Des journaux choisis, dont le matériel traité vient, sont parmi ceux les plus vendus aux marchés tchèques.

Les mots clés : comparaison, équipe nationale de football tchèque, championnat du monde, stéréotypes, utils linguistiques.

OBSAH BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: 1 MÉDIA ................................................................................................................3 2 TYPY MÉDIÍ ......................................................................................................4 2.2 OBJEKTIVITA.............................................................................................5 2.3 NEUTRALITA .............................................................................................5 2.3.1 POHLEDY NA OBJEKTIVITU ...........................................................6 2.3.2 KRITÉRIA OBJEKTIVITY ..................................................................6 2.3.3 ZKRESLOVÁNÍ REALITY .................................................................7 2.4 STYL ............................................................................................................8 2.4.1 STYL PUBLICISTICKÝ ......................................................................8 2.4.2 FUNKCE PUBLICISTICKÉHO STYLU .............................................9 2.5 KOMPOZICE ZPRÁVY ..............................................................................9 2.5.1 FORMA ZPRÁVY ..............................................................................10 2.6 JAZYK SPORTOVNÍ ŽURNALISTIKY ..................................................10 3 ANALÝZA .........................................................................................................12 4 VÝBĚR DENÍKŮ..............................................................................................14 5 POUŽITÁ MÉDIA ............................................................................................14 5.1 BLESK........................................................................................................14 5.2 DENÍK SPORT...........................................................................................15 5.3 MLADÁ FRONTA DNES .........................................................................15 5.4 LIDOVÉ NOVINY.....................................................................................16 5.5 PRÁVO.......................................................................................................17 5.6 DENÍK ........................................................................................................17 6 PRAKTICKÁ ČÁST .........................................................................................18 6.1 ANALÝZA – LIBERECKÝ DENÍK I .......................................................18 6.1.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU TOMÁŠE NOHEJLA ..........................19 6.1.2 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................20 6.2 ANALÝZA – LIBERECKÝ DENÍK II......................................................21 6.2.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU JANA ZELENKY................................21 6.2.2 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................22 6.3 ANALÝZA LIDOVÉ NOVINY ................................................................25 6.3.1 STEREOTYP V ČLÁNKU PAVLA KALOUŠE A MICHALA HOŘEJŠÍHO..................................................................................................25 6.3.2 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................26 6.3.3 PERSVAZIVNOST .............................................................................26 6.4 ANALÝZA - PRÁVO ................................................................................28 6.4.1 STEREOTYPY V REPORTÁŽI KARLA FELTA.............................28 6.4.2 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................29 6.5 ANALÝZA – MLADÁ FRONTA DNES I................................................31 6.5.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU JANA PALIČKY, JANA ŠVÉDA A FILIPA SAIVERA.........................................................................................32 6.5.2 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................32 6.6 ANALÝZA – MLADÁ FRONTA DNES II ..............................................34 6.6.1 SPECIFIKA KOMENTÁŘE JANA ŠVÉDA......................................34 6.6.2 PERSVAZIVNOST .............................................................................35 6.7 ANALÝZA - BLESK .................................................................................37

-1-

6.7.1 STEREOTYP V ČLÁNKU PAVLA KREJČI ....................................37 6.7.2 PERSVAZIVNOST .............................................................................38 6.7.4 VIZUÁLNÍ STRÁNKA ......................................................................39 6.8 ANALÝZA – SPORT I ..............................................................................40 6.8.1 STEREOTYP V ČLÁNKU MARKA BÍLKA A MICHALA PETRÁKA .....................................................................................................41 6.8.2 PERSVAZIVNOST .............................................................................41 6.8.3 PROSTŘEDKY ..................................................................................42 6.9 ANALÝZA – SPORT II ..............................................................................43 6.9.1 SPECIFIKA ANALÝZY PAVLA HARTMANA ..............................43 6.9.2 STEREOTYPY V ANALÝZE ............................................................44 6.9.3 JAZYKOVÁ ROVINA........................................................................44 7 STEREOTYPY V TEXTECH...........................................................................46 8 ZÁVĚR ..............................................................................................................51 9 POUŽITÉ ZDROJE...........................................................................................54 10 SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................57

-2-

ÚVOD Má bakalářská práce se týká srovnání jedné (re)prezentace v několika různých tištěných médiích. Vycházím z dnes obecně přijímaného předpokladu, že v mediálním sdělení se čtenář nesetkává jen s čistou událostí, čistými fakty, ale že média tuto událost prezentují v určitém významovém rámci, který čtenáře vede k jejímu určitému vnímání, k její určité interpretaci. Předpokládám zároveň, že zpracování a prezentace událostí v médiích využívá ve vysoké míře určitých ustálených vzorců. To se projevuje i v ustálených způsobech vyjadřování, v užívání ustálených jazykových výrazů a konstrukcí. Zaměřuji proto svou analýzu na zjišťování stereotypů v prezentaci vybrané události v různých tištěných médiích, zvláště stereotypů ve vyjadřování, s využitím metod analýzy stylistické a jazykové. Vybrala jsem širokou škálu novin, které jsou běžně dostupné na českém trhu a patří k nejčtenějším v republice. V první části své práce se budu zabývat obecně médii a jejich kvalitou. Ve druhé části představím blíže materiál, který jsem si vybrala pro svoji analýzu. Ve třetí, hlavní se budu zabývat samotnou analýzou textů z hlediska stylistického, jazykového a hledáním stereotypů v textech. V závěrečné části se věnuji shrnutí a vyhodnocení.

1 MÉDIA Médium pochází z latinského slova prostředek; prostředí a znamená to, že zprostředkovává děj. Masová média jsou prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Je to důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem.1

1

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vznik prostředků masové komunikace, 447 s. ISBN 80-7178-200-9. s. 22.

-3-

2 TYPY MÉDIÍ Rozlišují se média několika typů, a to buď v širokém slova smyslu, kdy je médium vše, co je schopno na sebe poutat význam, který je médiem přenášen a na základě užívání sdíleného kódu mu adresát i komunikátor rozumí. V užším slova smyslu pak médium primárně a záměrně slouží ke komunikaci. Nejde však již o komunikaci masovou. Mezi média v užším slova smyslu patří řeč, neverbální komunikace, umění, architektura, školství apod. V nejužším slova smyslu je médium prostředek masové či mediální komunikace a jde o médium tištěné, médium elektronické a takzvané médium nové. Nová média jsou založená na počítačových technologiích a později sítích masově jsou používána až posledních patnáct až dvacet let. Jedná se o ICQ, SKYPE, WWW, počítačové hry, CD-ROMy, atd.2

2.1 VÝZNAM MASOVÝCH MÉDIÍ Masová média neboli masmédia (dříve se u nás nazývala hromadné sdělovací prostředky) mají v dnešní společnosti zásadní a stále vzrůstající význam. Důvodů je několik: jsou zdrojem moci; prostředím, kde se odehrává řada mezinárodně důležitých událostí či událostí z veřejného života; důležitým klíčem ke slávě a k účinnému vystupování na veřejnosti určitých osob. V neposlední řadě jsou pak média prostředkem zábavy a určují způsob, kterým většina lidí tráví volný čas. „V nejobecnější rovině jsou masová média považována za ustavené společenské instituce s vlastní svébytnou množinou pravidel a postupů, která je ale v celém rozsahu svých činností určována a omezována společností, v níž působí. Z toho vyplývá, že masová média jsou v podstatě závislá na společnosti, zvláště na institucích, jež představují a vykonávají politickou a ekonomickou moc. Je ovšem zjevné, že sama média mohou mít na tyto instituce vliv a že se těší

2

REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. 2004. Praha : Portál, 2004. 134 s. ISBN 80 7178-926-7.

-4-

jistému stupni autonomie vyplývající z neustále vzrůstajícího objemu a rozsahu činností médií.“ 3

2.2 OBJEKTIVITA Jednou z velmi podstatných podmínek pro správné fungování médií je jejich objektivita. Je to ústřední pojem ve vztahu ke kvalitě informací. Mluví se o ní především v souvislosti se zpravodajstvím a jde o postoj k úloze sbírat, třídit, zpracovávat a rozšiřovat informace. Na objektivitu zpravodajství lze pohlížet jako na něco, co je pouhým nedosažitelným ideálem, nebo na stav, kterého lze dosáhnout skrze určité všednodenní zpracovatelské postupy, kterými jsou sběr, selekce, zpracování a distribuce zpráv. Objektivita se chápe jako relativní, závisí na tom, zda má novinář přístup až k zdrojům informací. Z čím většího počtu různých zdrojů je informace potvrzena, tím je věrohodnější.4 V mediálních studiích se často objevují zmínky o tom, že zpravodajská objektivita je pouze jakousi ideologií novinářské práce. Navzdory tomu, že si někteří novináři tak zcela nedokážou osvojit dodržování odstupu a neutrality a stále vnáší do zpravodajství své osobní zaujetí, je velmi důležité, aby se novinář zdržel předpojatosti a ve sporech se nepřikláněl na ničí stranu.5 „Proces pozorování a zpravování by tedy neměl být kontaminován subjektivitou a neměl by nijak zasahovat do skutečnosti, o níž informuje.“6

2.3 NEUTRALITA V seriózní žurnalistice je bezpodmínečně nutné oddělovat od sebe zprávu a komentář. Žurnalista by se měl odpoutat od vlastního názoru a mínění, musí se 3

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Vznik prostředků masové komunikace, 447 s. ISBN 80-7178-200-9. s. 22. 4 BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. In Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, 1997, 42-67 s. ISBN 80-200-0617-6. s. 44 5

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. Normativní teorie chování médií, 447 s.. ISBN 80-7178-200-9. s. 172 6 Tamtéž, s. 172.

-5-

vzdát citově zabarvených slov a musí podat čtenáři pouhou informaci o skutečnosti, nikoli své stanovisko. Tento postoj nazýváme neutralitou. 2.3.1 POHLEDY NA OBJEKTIVITU Podle Jeremyho Iggerse, odborníka na média, se mluví v mediálních studiích o objektivitě zpravodajství minimálně ve dvou významech. V prvním významu užívání faktů a zobrazování reality v souznění s tím, jak se věci reálně mají, druhý význam je takový, že jde o odkaz ke skupině postupů, které užívají novináři, aby produkovali pravdivé výpovědi. Podle Johanna Westerstahla je objektivita zpravodajství koncept, který je složený ze dvou kritérií, a to faktičnosti a nestrannosti. Faktičnost pak sestává z kritérií pravdivosti a kritérií relevance. Naopak Denis McQuail, tvůrce knihy „Úvod do teorie masové komunikace“, uvádí, že za některých okolností je dosažení objektivity zpravodajství téměř nemožné. Jde o tyto jevy: a) Proces selekce zpráv musí obsahovat subjektivní soudy, aniž by si jich třeba byli novináři vědomi. b) Všechny zprávy musí být zasazeny do širšího referenčního rámce, který jim poskytne hodnotící význam. c) Vypuštění části zprávy a vynechávání informací bývá někdy nevyhnutelné. d) Zprávy bývají vydávány pod interním či externím tlakem.7

2.3.2 KRITÉRIA OBJEKTIVITY Objektivita bývá spojována s určitými předpoklady – faktičností, přesností, relevancí a nestranností.

7

REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha : Portál, 2004. 134 s. ISBN 80-7178-9267.

-6-

Co se týče faktičnosti, zprávy mají podávat všechna fakta o události. Nemají nic zamlčovat. Zpráva z hlediska faktického má sdělovat, kdo, co, kdy, kde a jak udělal. Událost by měla být zachycena přesně. Tedy tak, jak se ve skutečnosti stala. Mělo by dojít ke shodě několika nezávislých zdrojů. Shoda by měla být vnímáním zdroje zprávy. „Je velice obtížné definovat relevantnost a dosáhnout jí objektivním způsobem. Vztahuje se spíše k procesu výběru než k formě prezentace a vyžaduje, aby selekce probíhala podle jasných a koherentních zásad vymezujících, co je důležité pro cílového příjemce a pro společnost. Obecně platí, že to, co se většiny lidí týká s okamžitou platností a nejsilněji, bude pravděpodobně považováno za nejrelevantnější.“8 Jinak řečeno to znamená, že zpráva má mít pro příjemce hodnotu a použitelnost.9 Zpravodajství by se mělo zdržet jakékoliv předpojatosti, držet si odstup od události a odpovědný novinář by měl upustit od osobního zaujetí. Je třeba vyhledat všechny možné zdroje informací o téže události a tím se vyvarovat absenci nestrannosti. Podstatné je nestavět se na ničí stranu, být nestranný.

2.3.3 ZKRESLOVÁNÍ REALITY Média reprodukovanou realitu zkreslují. Nelze očekávat nic jiného, protože jejich funkcí není realitu reprodukovat doslovně, nýbrž vytvářet významy a nabízet je společnosti, která si je vybírá. Na diváka má největší vliv to, co vidí, a toho média, především televizní stanice, využívají. Zkreslování reality médii je samozřejmě nebezpečné. Zprostředkovaná zpráva může vyvolat silné pozitivní i negativní dojmy. Divák dá hodně na to, co vidí, co slyší a další fakta ho dále nezajímají. Média přebírají informace i od jiných médií, jsou sobě navzájem zdrojem informací, a tak může dojít k tomu, že jedno z médií vypustí do „éteru“ 8

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999. 447 s. ISBN 807178-200-9. s. 173-174. 9 RUS-MOHL, Stephan. Žurnalistika : Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. První. Praha : Grada Publishing, 2005. 292 s. ISBN 80-247-0158-8. s. 51.

-7-

nepravdivou či zkreslenou informaci a převezmou ji i jiná média. Z toho vyplývá, že tímto je ovlivněna širší mediální scéna a posilují se tak tendence k tomu, že dojde ke zjednodušenému vykreslení reality, a tedy zkreslení.

2.4 STYL „Stylem se v jazykovědě označuje určitý ráz verbálního komunikátu, zpravidla cílevědomě volený a uspořádaný tak, aby obsahem i formou vyhovoval komunikačnímu záměru autora.“10 Autorky publikace „Současná stylistika“ myslí stylem styl jazykový. Styl se podílí na „tvorbě tvaru komunikátu i jeho smyslu, a samozřejmě i na jeho účinnosti.“11 Funkčních stylů je několik. Alois Jedlička uvádí v návaznosti na dosavadní tradici čtyři základní funkční styly, ze kterých i v současnosti většinou vycházíme: styl prostě-sdělovací styl odborný styl administrativní styl publicistický 2.4.1 STYL PUBLICISTICKÝ Pro média je příznačným stylem styl publicistický. Styl publicistický se štěpí ještě na styl zpravodajský, analytický a beletristický. Publicistický styl je využíván při ztvárňování všech žurnalistických textů. Někteří odborníci upozorňují na to, že styl publicistický by měl být přiřazován pouze k publicistickým útvarům, nikoli jiným novinářským oblastem. Ačkoli zde nejsou názory jednotné (ve zpravodajských textech převažuje styl zpravodajský a v textech komentářů, sloupků apod. převažuje styl analytický), užívá se stále ve všech případech termínu publicistický funkční styl.

10

ČECHOVÁ, Marie, et al. Současná stylistika. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4. s. 16. 11 ČECHOVÁ, Marie, et al. Současná stylistika. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4. s. 16.

-8-

Publicistický styl je dynamickým stylem. Vyvíjel se velmi rychle, což je patrné na textech vzniklých počátkem minulého století, po roce 1989 a v dnešní době. Těžištěm publicistického stylu jsou zpravodajské a analytické útvary. 2.4.2 FUNKCE PUBLICISTICKÉHO STYLU Funkční styl publicistický je nadřazený všem stylovým ztvárněním všech žurnalistických textů. Plní dvě dominantní funkce. Funkci informativní a funkci persvazivní. Funkce informativní, nebo také zpravovací, je dominantní funkcí zpravodajských textů. Spočívá v tom, že žurnalistický text informuje adresáta o nové události. Persvazivnost je příznačná nejen pro styl publicistický, ale také pro styl rétorický. Přesvědčovací funkce je přítomna ve všech komunikátorech, ať už soukromých nebo veřejných. Vyskytuje se nejen v psaném, ale i v mluveném textu.

2.5 KOMPOZICE ZPRÁVY Z hlediska obsahu zpravodajské sdělení odpovídá na čtyři následující otázky: kdo, co, kdy, kde. „Základním modelem tematicko-kompoziční výstavby psaných zpráva je tzv. obrácená pyramida.“ 12 Na vrchu pyramidy je nadpis. Vše, co je podstatné a důležité, je sděleno již v titulku. První odstavec sděluje čtenáři podstatu události, často je vytištěn tučně a je označován jako perex. V perexu by mělo být zodpovězeno sedm nejdůležitějších otázek (kdo, co, kdy, kde, eventuelně jak, proč, s jakými následky). Zopakuje to, co již bylo řečeno v titulku, leč obšírněji a připraví čtenáře na to, co bude následovat v hlavní zprávě. 12

BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. První. In Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, 1997, 4267. ISBN 80-200-0617-6. s. 57.

-9-

Poté se zpráva rozebírá podrobně. Uvedou se důležité detaily, následně pak informace dodatečné. 2.5.1 FORMA ZPRÁVY Rozlišuje se několik forem zpráv: Krátké zprávy - oznámení Krátké zprávy – jednosloupcové Delší zprávy – dvou- nebo třísloupcové Delší zprávy – tzv. zprávy s pozadím; podávají vyčerpávající informace v příslušném kontextu, který pomáhá rozumět obsahu zprávy

2.6 JAZYK SPORTOVNÍ ŽURNALISTIKY V hlavní části práce se zabývám srovnáním sportovní události v různých novinách. Jazyk je nejdůležitějším nástrojem novinářů a je fixován především na písemnou formu. Platí to i pro mluvené slovo v médiích. Pokud má nějaký příspěvek zprostředkovat informace s určitým obsahem, bývá připraven předem písemně. I zprávy jsou předčítány redaktory z materiálů, které si předtím připravili a zpracovali.13 Sportovní zpravodajství a publicistika je mladá disciplína. Sportovní zprávy se v denním tisku začaly zveřejňovat pravidelně až počátkem 20. století, kdy sportovní informace zaujímaly pouze několik řádek v novinách a šlo o pouhý přehled výsledků, zejména fotbalových. Zprávám týkajících se sportu se začalo věnovat více prostoru až později. Na stránkách tisku se začaly objevovat krátké reportáže k jednotlivým zápasům, rozhovory se sportovci, trenéry a realizačním týmem či komentáře a rozbory k různým sportovním událostem. V dnešní době je možné najít téměř v každém denním tisku sekci týkající se sportu a některé deníky mu věnují

13

RUS-MOHL, Stephan. Žurnalistika : Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. První. Praha : Grada Publishing, 2005. 292 s. ISBN 80-247-0158-8. s. 69.

- 10 -

i několikastránkovou přílohu jednou týdně. Navíc vychází řada časopisů specializovaných na sport nebo na jednotlivé sportovní disciplíny. Sport a vše, co se kolem něj děje, je součástí nejen tištěných médií, ale i rozhlasového a nejvíce pak televizního vysílání.14

14

SVOBODOVÁ, I. Jazyk sportovní publicistiky. První. In Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha : Academia, 1996, s. 174-176. ISBN 80-200-0589-7. s. 174.

- 11 -

3 ANALÝZA 10. října 2009 se prakticky rozhodlo o osudu českého fotbalového národního týmu. Ten nastoupil v GENERALI aréně v Praze proti polské reprezentaci ke kvalifikačnímu zápasu o mistrovství světa v Jihoafrické republice. Nejenže česká reprezentace potřebovala získat tři body, tedy vítězství, nad polskými soupeři, ale po své nepovedené kvalifikaci byla odkázána na výsledek utkání mezi Slovenskem a Slovinskem, které se v ten samý čas odehrávalo na Tehelném poli v Bratislavě. V případě výhry Slovenska nad slovinskými soupeři a vítězství české reprezentace nad Poláky, by Slovensko postoupilo ze skupiny přímo na šampionát, který se uskuteční v červnu 2010 v Jihoafrické republice, a česká reprezentace by si zahrála baráž o zmiňovaný šampionát. Český národní tým Polsko porazil 2:0 a čekal, jak dopadne utkání mezi Slováky a Slovinci. Slovinci stejným poměrem porazili domácí Slováky a český tým tak měl jen teoretickou vidinu toho, že se na šampionát podívá. 12. října 2009 v pondělí jsem zakoupila tento tisk: Liberecký deník, MF Dnes, Deník Sport, Lidové noviny, Právo a Blesk. Český národní tým měl v tu dobu před sebou ještě zápas se Severními Iry. Šance na postup stále žila. Bezpodmínečně jsme museli porazit soupeře ze Severního Irska a doufat, že tým San Marina porazí Slovince. V praktické části práce budu sledovat stereotypy, v (jazykové) prezentaci této události, které se v textech vyskytují, zda se některý ze stereotypů opakuje a prochází napříč všemi mnou vybranými médii, popřípadě zda a čím se od sebe jednotlivá média liší. Z každého tisku jsem si vybrala několik novinových žánrů, ať už jde o články, analýzy, sloupky či komentáře. Ty budu sledovat nejdříve nezávisle na sobě. Budu pozorovat, zda se nějakým způsobem odchylují od charakteristiky žánru, a zaměřím se na větnou stavbu a slovní zásobu. Po této analýze vyvodím závěr, porovnám jevy, které se v textech objevovaly pravidelně. Zároveň se zaměřím na srovnání materiálu, který vyšel v bulvárním deníku Blesk, s materiálem z ostatního takzvaně seriozního tisku.

- 12 -

Texty jsem vybírala především z titulních stránek sportovních rubrik, které přinášejí nejvíce důležitých informací o události. Některá periodika se věnují sportovní publicistice na více stranách a zaměřují se nejen na psaní článků, ale i na rozbory událostí, psaní sloupků či napsání reportáže z utkání. V každém periodiku byl obsažen článek. Nechtěla jsem se však zaměřit pouze na články, a tak jsem je proložila i žánrem reportáže, analýzy či komentáře. Komentáře, na rozdíl od článku, nemusí být zcela objektivní, autor může prezentovat svůj postřeh, názor, proto jsem ho považovala za zajímavý k analýze.

- 13 -

4 VÝBĚR DENÍKŮ Vybrala jsem deníky, které jsou běžně k dostupné a patří k nejčtenějším u nás. Spektrum deníků považuji za pestré. Deník Blesk zastupuje bulvární prvek a navíc jde o deník, který je na českém trhu od roku 2002 nejprodávanějším. Deník Sport je jediný svého druhu u nás, který se zabývá pouze sportem. Mladá fronta DNES je druhým nejprodávanějším deníkem na našem trhu, a ač považována za seriozní, má tendence sklouzávat k bulvárnosti, proto mě velmi zajímala. Často bývá srovnávána s Bleskem pro podobné využívání jazykových prostředků sportu věnuje několik stran, na nichž se vyskytuje široká škála publicistických žánrů, které jsou vhodné k analýze. Lidové noviny mají nejdelší tradici a patří k nejčtenějším deníkům u nás. Vizuálně jsou podobné Mladé frontě DNES, což má na svědomí stejný vydavatelský dům. Deník Právo je zajímavý z toho důvodu, že je zaměřen na zcela jiná témata a sportovní rubrika na mě působí jako nutné doplnění deníku. Liberecký deník jsem vybrala z důvodu toho, že spolu s ostatními Deníky je nejvýznamnější na regionální úrovni a sportovní publicistice věnuje velký prostor.

5 POUŽITÁ MÉDIA 5.1 BLESK V roce 1991 vstoupil Ringier jako první zahraniční vydavatel na český trh pod názvem Ringier ČSFR. První tisk, který začala společnost vydávat, byl ekonomický týdeník Profit. Roku 1992 založil Ringier bulvární deník Blesk a jeho suplement Blesk magazín TV. V roce 1993 po rozpadu federace působil na českém trhu Ringier ČR, a. s., a na trhu slovenském pak Ringier Slovakia. Ringier jako první začal vydávat nedělní vydání svých novin v České republice. Byl jím Nedělní Blesk. Blesk se v roce 2000 na nějaký čas stal nejprodávanějším deníkem u nás. V roce 2002 se Blesk již stává definitivně nejprodávanějším tiskem na českém trhu. Nevyhýbá se žádným tématům, ať už jde o zajímavosti,

- 14 -

cestování, zdraví, bydlení, různé senzace a poskytuje také kompletní zpravodajství. Co se týče zpravodajství, Blesk využívá zpravodajství z databází ČTK. Šéfredaktorem je Vladimír Mužík. Prodaný náklad denně dosahuje téměř čtyř set tisíc výtisků.15 Blesk věnuje sportovnímu zpravodajství poměrně velký prostor. Velké množství je ve sportovní rubrice věnováno fotografiím a samotným výsledkům různých zápasů, čímž se prostor pro „plnohodnotné“ články zmenšuje.

5.2 DENÍK SPORT Deník Sport, stejně jako deník Blesk, spadá pod vydavatelství Ringier. Ještě v roce 2001 patřil společnosti Československý sport. Deník vychází již od roku 1953. Je jediným deníkem svého druhu u nás. Ringier však koupil jednapadesátiprocentní podíl. V roce 2002 se stal již osmdesátiprocentním vlastníkem. Deník Sport od září 2002 začal vycházet barevně. Páteční příloha Volno Sport změnila název na Sport magazín. Jelikož v roce 2003 Ringier koupil stoprocentní podíl ve společnosti Československý sport, s. r. o. K1, stal se vlastníkem Deníku Sport, jehož vydavatelská práva tak Ringieru připadla. Šéfredaktorem Deníku Sport se stal Lukáš Tomek.16

5.3 MLADÁ FRONTA DNES Patří mezi nejprodávanější deníky na českém trhu. Začala vycházet 1. září 1990, ačkoli z doby předrevoluční přejala některé redaktory, know-how i čtenářskou základnu. Nicméně z právního hlediska jde o zcela jiný deník. Mladá fronta DNES vznikla v roce 1990 kolektivem redaktorů, kteří k jejímu vydávání založili společnost M a F a. s. Ta v roce 1991 vytvořila společně s francouzskou firmou Socpresse společnost MaFra a. s., pod kterou deník přešel. MF Dnes vychází každý den kromě neděle. Vychází ve formátu 310 x 230 mm. Vydání je specifické v tom, že každý den obsahuje regionální přílohu daného

15

Ringier [online]. Praha : 2009, 17.2.2010 [cit. 2010-04-12]. Ringier.cz. Dostupné z WWW: 16 Ringier [online]. Praha : 2009, 17.2.2010 [cit. 2010-04-12]. Ringier.cz. Dostupné z WWW:

- 15 -

kraje, ve kterém se čtenář nachází. Deník se zaměřuje převážně na komentované zpravodajství a tematické přílohy. Ačkoli se pokládá za politicky neutrální, bývá mu často vyčítáno, že je politicky spřízněn s ODS. 17 MF Dnes využívá zpravodajství Profimedia, ČTK, Reuters a AP. Šéfredaktorem MF Dnes je Robert Čásenský. Denně se prodá kolem dvou set šedesáti tisíc výtisků. Čtvrteční výtisk, ke kterému patří Magazín MF, pak přes čtyři sta tisíc výtisků. Mladá fronta DNES má tyto rubriky: Titulní strana, Téma týdne, Z domova, Ze světa, Názory, Publicistika, Byznys speciál, Sport, Kultura, televize, Magazín DNES, Víkend, Regionální přílohy, Kontakty. MF Dnes provozuje internetový portál iDNES.cz MF Dnes je deník rozdělený do tzv. sešitů. Sešit C je rubrikou sportovní. Sportu je věnován poměrně velký prostor. Šest novinových stran je věnováno důležitým sportovním událostem z domova i ze světa. Pět stran sportu obsahuje různé publicistické žánry, šestá strana obsahuje výsledky všech sportovních utkání. Dvě strany jsou věnovány regionálnímu sportu daného kraje.

5.4 LIDOVÉ NOVINY Lidové noviny jsou deník, který byl založen v Brně v roce 1893. Publikovala v něm i řady významných českých spisovatelů v čele s bratry Čapky, Karlem Poláčkem, Eduardem Bassem a mnoha dalšími. Po vítězném Únoru 1948 noviny nějaký čas vycházely dál, avšak v roce 1952 bylo vydávání deníku zakázáno. Činnost deníku byla obnovena nejprve v roce 1987. První číslo deníku vyšlo v samizdatu pod vedením Jiřího Rumla v roce 1988. Tehdy do něj přispěl i Václav Havel. Redakce samizdatových novin vyrobila asi tři sta padesát kusů výtisků měsíčně. Lidé si je mezi sebou kopírovali a opisovali a zvýšili tak náklad na deset tisíc. 18

17

WIKIPEDIE : otevřená encyklopedie [online]. 2010, 17. 3. 2010 [cit. 2010-03-22]. česká Wikipedie. Dostupné z WWW: . 18 Zpravodajský server Lidových novin [online]. 2010. Praha : 2010 [cit. 2010-03-22]. www.lidovky.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 12131385.

- 16 -

V roce 1990 začaly Lidové noviny vycházet oficiálně jako deník. Jejich barvou je modrá, kterou převzaly od deníku Lidová demokracie, se kterým se Lidové noviny sloučily. Šéfredaktorem Lidových novin je Dalibor Balšínek. Lidové noviny využívají zpravodajských služeb agentur ČTK, Reuters a AFP. Lidové noviny věnují sportovní publicistice 4-5 stran.

5.5 PRÁVO Původně vycházel pod názvem Rudé právo. Až do roku 1989 byl stranickým deníkem KSČ. Právo se profiluje jako levicově orientovaný deník a je považován za deník blízký sociální demokracii. Šéfredaktorem je Zdeněk Porybný, který i vlastní 91,4 % akcií. Právo je tak jediný deník u nás, který je v českých rukou.19 Zdrojem zpráv je samotné Právo a Borgis, a.s. Deník Právo věnuje sportu čtyři strany.

5.6 DENÍK Liberecký deník je vydáván společností VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., a používá informační servis ČTK. Deníky, které ve vydavatelství VLP vycházejí, jsou nejvýznamnější regionální noviny na našem trhu. Organizačně jsou rozděleny do devíti divizí, a to pod sekci Český deník a Moravský deník. Deník věnuje sportovní publicistice šest stran. Tři strany se zabývají sportem v regionu a další tři strany sportem v celé republice a zahraničí.

19

WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie [online]. 2010, 17. 3. 2010 [cit. 2010-03-22]. česká Wikipedie. Dostupné z WWW: .

- 17 -

6 PRAKTICKÁ ČÁST 10. října 2009 po vítězném zápase nad polskou reprezentací a prohře slovenské reprezentace s reprezentací slovinskou měl český národní tým jen teoretickou šanci na postup na mistrovství světa 2010, které se bude konat v červnu v Jihoafrické republice. V celorepublikových i regionálních denících bylo 12. října 2009 napsáno mnoho o této události, která se stala málem celonárodním smutkem. Šance na postup stále žila, neměli ji však zcela ve svých rukou čeští fotbalisté. Jakou pozici k tomu zaujali žurnalisté v šesti vybraných denících? Jak danou fotbalovou situaci podali a zhodnotili v několika různých publicistických žánrech? Jakých užívali jazykových prostředků? Toho si budu všímat v praktické části své práce.

6.1 ANALÝZA – LIBERECKÝ DENÍK I V Libereckém deníku bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události šest textů: z toho byl jeden článek na straně 13, který níže analyzuji (Marné vítězství. Slovenští bratři nepomohli). Na straně 14 je události věnován článek Jana Zelenky, který taktéž níže analyzuji. Objevuje se zde i interview, hodnocení hráčů a dva články týkající se hráčů Rosického a Jankulovského. Z všech textů věnovaných sportu to činilo cca 80% plochy na straně 13, a 100% plochy na straně 14. Ostatní stránky ve sportovní rubrice se událostí nezabývaly. Z Libereckého deníku jsem vybrala dva články. Jeden je od Tomáše Nohejla, ten druhý od Jana Zelenky. Článek Tomáše Nohejla prezentuje vystoupení hráčů proti polské reprezentaci jako zdařilé, avšak české vítězství přirovnává k Pyrrhovu vítězství.

Postup na závěrečný šampionát je v článku

považován za nereálný. Článek Jana Zelenky je zaměřený především na rozbor šancí, které český národní tým (ne)má. Tento článek reflektuje spíše stav sanmarinské reprezentace na fotbalovém poli.

- 18 -

TISK: Liberecký deník (stejný článek vyšel ve všech Denících vydavatelství Vltava-Labe-Press) ŽÁNR: Článek TITULEK: MARNÉ VÍTĚZSTVÍ. SLOVENŠTÍ BRATŘI NEPOMOHLI PODTITULEK: Postup fotbalistů na mistrovství světa 2010 zůstává jen teorií. Celkový neúspěch mocně zastínil solidní představení AUTOR: Tomáš Nohejl 6.1.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU TOMÁŠE NOHEJLA Článek Tomáše Nohejla obsahuje několik stereotypů. Prvním z nich je věta „Jenže pak budou truchlit z porážky, z vyřazení, z neúspěchu.“20 V kontextu článku se tato věta vztahuje k tomu, že i když v následujícím zápase zvítězí česká reprezentace nad Severními Iry, San Marino Slovince neporazí. San Marino je ve fotbalovém světě považováno za fotbalového trpaslíka, v jehož národním týmu hraje pouze jeden profesionál. Nikdo znalý fotbalu nepovažoval proto vítězství San Marina nad Slovinci za reálné. Nohejl to dokládá o několik odstavců níže dalšími dvěma větami: „Modlit se v zázrak, že Slovinci nevyhrají v San Marinu. Tomu by snad nevěřil ani papež, kdyby se mohl „nahoře“ přimluvit.“21 Druhým ze stereotypů, které Nohejl v článku použil, je věta: „Trefu jistoty přidal neobvykle hlavičkou Plašil po centru Pospěcha.“ 22 Jaroslav Plašil je levák, góly střílí většinou levou nohou, proto „hlavičku“ od něho málokdo čekal. Zde jde spíše o fotbalový stereotyp než o obecný či novinářský.

20

NOHEJL, Tomáš. Marné vítězství. Slovenští bratři nepomohli : Postup fotbalistů na mistroství světa 2010 zůstává jen teorií. Celkový neúspěch mocně zastínil solidní představení. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 13. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz> 20

Tamtéž, str. 13.

22

Tamtéž, str. 13

- 19 -

6.1.2 JAZYKOVÁ ROVINA Úvod článku začíná kulturním frazémem. „Ještě jedno takové vítězství… A budu ztracen! Jak přesně pasují ta 2300 let stará slova legendárního starověkého vojevůdce Pyrrha po bitvě s Římany u Ascula.“23 Tentýž kulturní frazém je pak použit znovu ve větě: „Ani Pyrrhova vítězství nedosáhli čeští fanoušci.“24 Českých fanoušků se dostavil na zápas sice větší počet než těch polských, ale ve fandění měli navrch ti polští. Obrazné lexikum je dalším z lexikálních prostředků, které se v článku vyskytuje. „Slovenští bratři“ je jedním z obrazných lexikálních prostředků. Poetičtější verze pojmenování pro „Slováky“. Je to zde použito nejspíš z toho důvodu, že český fotbalový tým a celá fotbalová veřejnost spoléhala na to, že Slováci v zápase se Slovinci sehrají roli našich dřívějších federálních bratrů a svým vítězstvím nám pomohou. „Slovenští bratři“ je tu použito i proto, aby nedocházelo stále k opakování frazému Slováci. K tomu dochází i v případě zmínky o slovinské a polské reprezentaci: „Pomohli Jihoslovanům a smrtelně „zařízli“ Čechy.“ Článek je tak obohacen o synonyma. Cizí výrazy jsou dalším lexikálním prostředkem hojně využívaným právě ve sportovních článcích. Nohejl zde použil tři. Prvním je ofenziva, druhým gólman. Tyto dva výrazy již v českém sportovním jazyce zdomácněly, nicméně by se zde dalo polemizovat nad tím, proč autor článku použil slova ofenziva namísto útoku a gólman místo brankáře, když vzápětí použije české slovo obránce, ačkoli by mohl dodržet kontinuitu cizích výrazů v pojmenování

23

NOHEJL, Tomáš. Marné vítězství. Slovenští bratři nepomohli : Postup fotbalistů na mistroství světa 2010 zůstává jen teorií. Celkový neúspěch mocně zastínil solidní představení. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 13. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>

24

 Tamtéž, str. 13. 

- 20 -

hráčských postů na hřišti a použít slovo bek. Výrazy ofenziva i gólman jsou anglicismy. Třetím cizím výrazem je polská varta. Pochází z německého slova warten – hlídat. Jedná se tedy o germanismus.

6.2 ANALÝZA – LIBERECKÝ DENÍK II TISK: Liberecký deník (stejný článek vyšel ve všech Denících vydavatelství Vltava-Labe-Press) ŽÁNR: Článek TITULEK: ČESKO VKLÁDÁ NADĚJE DO TRPASLÍKA PODTITULEK: San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. „Byl by to ale zázrak,“ shodují se hráči AUTOR: Jan Zelenka 6.2.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU JANA ZELENKY Tento článek Jana Zelenky je jedním velkým stereotypem, což dává vytušit nejen titulek článku, ale hlavně podtitulek. Již v titulku se vyskytuje dvojsmysl. Čtenář, který nesleduje fotbal, by až z podtitulku a následně vysvětlení v článku zjistil, že trpaslíkem se nemyslí San Marino pro svoji malou rozlohu, ale pro umístění v žebříčku FIFA (Mezinárodní fotbalová federace), kde figuruje až na 203. příčce. Největším a jediným stereotypem v tomto článku je to, že San Marino nemůže a nedokáže porazit fotbalisty Slovinska. Zelenka tento stereotyp podtrhuje tím, že uvádí výčet „úspěchů“ sanmarinského fotbalového týmu. Zdůrazňuje, že tým za dvacet let své existence pouze čtyřikrát remízoval a jednou vyhrál. Avšak výhru nad tureckým týmem v roce 1993 sráží konstatováním: „jenže to byla prehistorická doba fotbalového Turecka, které známe dnes.“25 25

ZELENKA, Jan. Česko vkládá naděje do trpaslíka : San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. "Byl by to ale zázrak," shodují se hráči. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 14. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>.

- 21 -

Tento stereotyp v článku zdůraznil natolik, že po přečtení posledního slova nemůže nikdo pochybovat o tom, že San Marino skutečně není schopno porazit tým Slovinců. „Jako by obr žádal komára o pomoc, jako by USA prosily desetitisícové Tuvalu o finanční půjčku, jako by měl trabant roztlačit tatru. Českou reprezentaci dělí od břehů Jižní Afriky přímo zázrak.“26 Těmito přirovnáními hned v počátku článku zdůrazňuje, že není žádná šance, aby San Marino dokázalo minimálně remízovat. 6.2.2 JAZYKOVÁ ROVINA Toto zdůraznění je zároveň i beletrizací. Beletrizace se projevuje metaforou a alegorií, zde se jedná o metaforu, o několik metafor poskládaných vedle sebe pro zdůraznění. Beletrizace užívá i humoru, což tento odstavec také splňuje. Autor se humorným způsobem snaží vpravit čtenáře do „děje“, snaží se, aby se čtenář rychle zorientoval a hned v úvodu mu bylo zřejmé, že šance českého týmu na postup na fotbalové mistrovství jsou mizivé. „Musí se spolehnout na trpaslíka ze San Marina, …“27 Opět užito přirovnání, které by mohlo být míněno jako trpaslík = země o rozloze 61 km2, nicméně je myšleno jako země, která ve fotbalovém světě příliš mnoho neznamená. Trpaslík jako země, která figuruje až na 203. místě, či země, která ve fotbale nic nedokázala. Z článku autor udělal nejenom jeden velký stereotyp, ale také má tendence zveličovat až přehánět. „Tým, který za dvacet let své existence pouze čtyřikrát remízoval, jednou jedinkrát vyhrál (!) a dostal branek jako máku, má teď spasit české naděje. Musí ve středu doma minimálně remizovat se Slovinskem.“28 Je kladen důraz na dobu, po kterou existuje sanmarinský národní tým, na to, jak málo úspěchů za sebou tento tým má. Toto zveličování ještě zdůrazňuje 26

ZELENKA, Jan. Česko vkládá naděje do trpaslíka : San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. "Byl by to ale zázrak," shodují se hráči. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 14. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>. 27 Tamtéž, str. 14. 28 Tamtéž, str. 14.

- 22 -

sousloví jednou jedinkrát, vykřičník a přirovnání dostat branek jako máku. Vygradování přichází v závěru, kdy autor použije lexém (biblismus?) spasit. Nejspíš nikdo z fotbalové veřejnosti neočekával remízu či dokonce výhru týmu San Marina. Proto slovo spasit je v tomto případě přehnaný publicismus a ještě lépe klišé. O nejlepším střelci sanmarinského týmu se autor zmiňuje jako o kanonýrovi v uvozovkách, čímž zdůrazňuje, že jde o ironii. Stejně jako Nohejl v článku výše analyzovaném i Zelenka používá sousloví „Bratry“ Slováky. Opět zde dochází k tomu, že autor článku odkazuje na společnou minulost v československé federaci. Jedná se o další stereotyp, kdy fotbalová veřejnost i autor článku očekávají, že Slováci, jakožto národ, se kterým jsme sdíleli v době nedávné jeden stát, nám pomohou. Byli jsme jedna federace, musíme si proto navzájem vypomáhat. Skutečně jde pouze o stereotyp, který ani příslušníci slovenského státu či Češi nepovažují za směrodatný. Z lexikálního hlediska jde o obrazné lexikum. Použita je fotbalová terminologie přejatá z angličtiny, tzv. anglicismy. Bek a stoper. Bek je termín pro krajního obránce a stoper je termínem pro středního obránce. Stoper je považován za více odborný výraz, čeština s ním příliš neoperuje. V češtině pro výrazy bek i stoper existuje jeden společný výraz – obránce. Pozornost autora je skutečně zaměřena na čtenáře. Evidentně chce velmi zaujmout, obrací se ke čtenáři: „Jak velké šance Česko má? Smutně minimální, považte: …“29 Dalo by se to označit za kolokviální, zahrnuje čtenáře do prostoru vyprávění. Oba žurnalisté Libereckého deníku, potažmo

Deníku, se shodnou na

stejném stereotypu, který je evidentní již od počátku článků. Využívají bohaté slovní zásoby, užívají správně fotbalové terminologie, cizích slov, které neomezují pouze na anglicismy. Dále užívají publicismy. Snaží se vymanit ze 29

ZELENKA, Jan. Česko vkládá naděje do trpaslíka : San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. "Byl by to ale zázrak," shodují se hráči. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 14. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>.

- 23 -

zbytečných stereotypních frází, využívají synonym, jazyk jejich článků je do značné míry beletrizován. Oba autoři počítají se čtenářem, obracejí se k němu. V článku Tomáše Nohejla je užito kulturního frazému, což naznačuje, že autor považuje čtenáře za uvědomělého. Situaci v současném fotbale nepodceňují, vědí, kdy a kde se stala chyba, proto si i mohou dovolit použít stereotypu týkajícího se zisku bodů sanmarinského týmu, který je zcela nereálný.

- 24 -

6.3 ANALÝZA LIDOVÉ NOVINY V Lidových novinách bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události pět textů. Všechny texty týkající se této události byly umístěny na straně 24. Z toho byl jeden článek, jeden sloupek, interview a „vysvědčení“ pro české reprezentanty. Z všech textů věnovaných sportu to činilo cca 95% plochy. Článek pánů Kalouše a Hořejšího prezentuje šance českého fotbalového týmu na postup do baráže o mistrovství světa. Zprostředkovává pocity a naděje hráčů a trenéra národního týmu. Pozastavuje se nad relativně nízkou návštěvností zápasu mezi Českem a Polskem a spekuluje nad personou Ivana Haška, zda povede národní tým i nadále. TISK: Lidové noviny ŽÁNR: Článek TITULEK: MARNÁ SNAHA. SEN O MS JE PRYČ PODTITULEK: Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií • Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane AUTOR: Pavel Kalouš, Michal Hořejší 6.3.1 STEREOTYP V ČLÁNKU PAVLA KALOUŠE A MICHALA HOŘEJŠÍHO I článek v Lidových novinách byl ovládnut stejným stereotypem jako články předchozí. Tento stereotyp je opět namířen na mužstvo San Marina, ačkoli je zde zmiňován jen jednou a ne opakovaně. Ještě před neodehraným zápasem staví i zde novináři čtenáře před fakt, že neuvidí český národní tým na mistrovství světa. „Co budete dělat příští rok v červnu, odhadnete asi jen stěží, ale jedno můžete téměř jistě vyloučit už nyní: fandit českému týmu na mistrovství světa. Sen fotbalové reprezentace o cestě do Afriky se po sobotě v podstatě rozplynul, a byť teoretická naděje zůstala, změnila se v utopii.“30 30

KALOUŠ, Pavel; HOŘEJŠÍ, Michal. Marná snaha. Sen o MS je pryč : Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií. Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane. Lidové noviny. 12. 10. 2009, 22, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.lidovky.cz>.

- 25 -

6.3.2 JAZYKOVÁ ROVINA Vyskytuje se zde fiktivní rozmluva se čtenářem, což vnutí čtenáři pocit, že článek byl napsán skutečně jen pro něho a vpraví ho rychleji do nastiňované situace. Zmiňuje se zde slovo utopie pocházející z řečtiny. Tento článek je však téměř kompletně oproštěn od cizích výrazů. Vyskytují se zde slova jako reprezentace, tým, kouč, amatérský, která původně byla taktéž anglicismy, ale v češtině již dávno zdomácněla a nejsou považována za cizí výrazy. Jaroslav Bartošek v publikaci Český jazyk na přelomu tisíciletí zmiňuje, že se jazyk žurnalistiky navrací k archaismům, které novináři hojně používají. Mnou prostudované články to zatím neprokazovaly. První archaismus jsem zaznamenala až v podobě slova byť. 6.3.3 PERSVAZIVNOST Velmi intenzivně se zde projevuje persvazivní funkce novinového článku. Autoři se snaží čtenáře přesvědčit, že šance dostat se na šampionát je skutečně pryč. „… ale jedno můžeme téměř jistě vyloučit už nyní:…“, „…, jenže šanci na postup mu zřejmě definitivně sebralo nečekané vítězství Slovinců 2:0 na Slovensku.“. „Útočník Milan Baroš dokonce míří rovnou do šatny a teprve po cestě si uvědomí, že vlastně vyhrál….“, „Jako by se Češi proměnili v pragmatické realisty…“31 Persvazivnost zde upevňují i výpovědi samotných aktérů zápasu. „Může se stát cokoliv, ale nepočítám s tím. Šance je téměř nulová.“32 Stejně jako v článcích z Libereckého deníku užívají sportovní redaktoři Lidových novin v článku kolokvia zahrnující čtenáře do samotného textu. 31

KALOUŠ, Pavel; HOŘEJŠÍ, Michal. Marná snaha. Sen o MS je pryč : Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií. Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane. Lidové noviny. 12. 10. 2009, 22, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.lidovky.cz>. 32 Roman Hubník v článku: KALOUŠ, Pavel; HOŘEJŠÍ, Michal. Marná snaha. Sen o MS je pryč : Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií. Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane. Lidové noviny. 12. 10. 2009, 22, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.lidovky.cz>.

- 26 -

Co se týče jazykových prostředků, nepoužívají příliš bohatou a zajímavou slovní zásobu ani žádné prvky beletrizace jako tomu bylo v článcích z Libereckého deníku. V hojné míře se zde vyskytují slova přejatá a většinou již zdomácnělá v české sportovní terminologii. Článek má silnou persvazivní funkci, která je podpořena výpovědí samotných aktérů zápasu a fotografií smutně se objímajících hráčů. Jakýsi zmar je zřejmý již ze samotného titulku článku.

- 27 -

6.4 ANALÝZA - PRÁVO V Právu bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události dvanáct textů. Z toho bylo jedno interview na straně 22, pět článků, jedna analýza a jedno interview na straně 23, jedna reportáž, dvě interviewa a hodnocení českých reprezentantů podle deníku na straně 24. Z všech textů věnovaných sportu to činilo na straně 22 cca 20% plochy, na straně 23 100% plochy a na straně 24 také 100% plochy. Reportáž zprostředkovává nejdůležitější momenty zápasu mezi Českou republikou a Polskem, který český národní tým vyhrál poměrem 2:0. Vítězství pak dále prezentuje jako „výhru s hořkou příchutí“. Na začátku reportáže zmiňuje šance českého národního týmu na postup na šampionát v Jihoafrické republice jako fantasmagorii, protože český tým se musí v posledním zápase spoléhat nejen na svůj výkon, ale i na výkon týmu San Marina. TISK: Právo ŽÁNR: Reportáž TITULEK: VÍTĚZSTVÍ NAD POLÁKY MÁ HOŘKOU PŘÍCHUŤ PODTITULEK: Rosický skvěle zrežíroval ve druhé půli obě gólové akce • Selhání Slováků prakticky zničilo sen o Africe AUTOR: Karel Felt 6.4.1 STEREOTYPY V REPORTÁŽI KARLA FELTA Opět i zde zaznívá stereotyp: San Marino nemá na to/nemůže vyhrát či remízovat se Slovinci, čímž je předem dané, že pro Čechy kvalifikace, byť před sebou mají ještě zápas se Severními Iry, skončila. „I když Haškův tým ve středu porazí Severní Irsko, musí spoléhat na fantasmagorii, že Slovinci nevyhrají v San Marinu.“33

33

FELT, Karel. Vítězství nad Poláky má hořkou příchuť : Rosický skvěle zrežíroval ve druhé půli obě gólové akce. Selhání Slováků prakticky zničilo sen o Africe. Právo. 12. 10. 2009, 2009, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.pravo.novinky.cz>. ISSN 1211-2119.

- 28 -

Již v podtitulu zazní tento stereotyp jasně „Selhání Slováků prakticky zničilo sen o Africe.“34 Stereotyp toho, proč vinit sebe, když se vina vždy dá svést na někoho jiného. V této reportáži není uvedeno na pravou míru, že si český tým za nepostup z kvalifikace může sám kvůli selhání v předchozích zápasech, kdy nedokázal bodovat. Tento podtitulek by se dal považovat za přehnaný či decentně zbulvarizovaný.

6.4.2 JAZYKOVÁ ROVINA V reportáži je přítomno několik metafor, které se ve fotbalové terminologii vlivem času proměnily spíše v klišé – výhra však měla hořkou příchuť; na kopačky českých hráčů se najednou vkradla nervozita; gól měl na hlavě Sivok. Věta Rosický vysunul Plašila je zde přenesení významu na základě vnitřní podobnosti, tedy metonymie. V textu jsou použity i univerbizace – poslal kolmici Rosickému; vzápětí zlikvidoval i tutovku Jankulovského. Kolmicí je zde myšlena kolmá přihrávka a tutovkou pak tutová šance. Oba univerbalismy patří do koloritu fotbalového slangu. Dalším slangovým výrazem typickým pro fotbalovou terminologii je šestnáctka. Šestnáctka je synonymem pro velké vápno. I to je však pouze fotbalovým termínem pro prostor, ve které může brankář chytat míč rukama. V reportáži se vyskytují původně anglicismy, které však v české fotbalové terminologii již zdomácněly, a to gól neboli branka, gólman neboli brankář, ofsajd (z anglického ofside) neboli postavení mimo hru. Po syntaktické stránce lze považovat za zajímavost věta: Na hustým deštěm zkrápěném trávníku. Jde o ozvláštnění větné konstrukce.

34

FELT, Karel. Vítězství nad Poláky má hořkou příchuť : Rosický skvěle zrežíroval ve druhé půli obě gólové akce. Selhání Slováků prakticky zničilo sen o Africe. Právo. 12. 10. 2009, 2009, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.pravo.novinky.cz>. ISSN 1211-2119.

- 29 -

V reportáži se stejně jako v předchozích článcích objevuje stereotyp hned v úvodu, ačkoli by se dalo očekávat, že nejdříve bude nastíněn průběh zápasu a následně až poté vyvození důsledků a s tím spojen stereotyp o teoretických šancích na postup. Felt navíc přichází s jakýmsi „obviněním“ slovenských fotbalistů z prohry se slovinským týmem. Poprvé je zmíněna „vina“ Slováků, ze které se také stává stereotyp. Ačkoli je zcela evidentní, že o ztracené body, které by český tým velmi naléhavě potřeboval k postupu, přišel již dávno a svojí vlastní vinou. Zde může tudíž být rekonstrukce události považována za zkreslenou. Po jazykové stránce užívá Felt mnoho zajímavých jazykových prostředků – básnické prostředky jako metaforu a metonymii, ale i lexikální v podobě univerbismů, které se zde objevují vůbec poprvé, cizí výrazy, především pak opět anglicismy, které v českém jazyce již zdomácněly. Autor využívá také slangových výrazů, které jsou typické pro sportovní terminologii, především pak pro fotbal.

- 30 -

6.5 ANALÝZA – MLADÁ FRONTA DNES I V Mladé frontě DNES bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události XXX sedm textů: z toho byl jeden článek na straně C1, dvě analýzy a známky MF DNES českým reprezentantům na straně C2, jeden článek (pokračování ze strany C1), jeden komentář a jeden sloupek na straně C3. Ze všech textů věnovaných sportu to činilo cca 90% plochy na straně C1, 100% plochy na straně C2 a 50% plochy na straně C3. Autoři článku reflektují prohru Slováky se Slovinci jako malou národní tragédii, která zavinila nepostup českého týmu do baráže o mistrovství světa v Jihoafrické republice. Slovensko je v článku prezentováno jako tým, který českému mužstvu v nejmenším nepomohl. Analyzují se další šance na postup. Článek se věnuje i samotnému zápasu mezi týmy Česka a Polska, dává prostor aktérům zápasu pro vyjádření. Komentář Jana Švéda rozebírá možnosti zisku bodů sanmarinské reprezentace, což by českému národnímu týmu zajistilo postup na mistrovský šampionát v Jihoafrické republice. V komentáři jsou předkládané statistiky toho, kdy i týmy považovány za outsidery dokázaly překvapit. Komentář se snaží potlačovat stereotyp o prohře San Marina. TISK: Mladá fronta DNES ŽÁNR: Článek TITULEK: PO VÝHŘE PLÁČ. AFRIKA ZMIZELA V MLZE PODTITULEK: Pokud chce fotbalová reprezentace na mistrovství světa, musí věřit v zázraky. Neboli na ztrátu Slovinců v San Marinu AUTOR: Jan Palička s přispěním Jana Švéda a Filipa Saivera

- 31 -

6.5.1 STEREOTYPY V ČLÁNKU JANA PALIČKY, JANA ŠVÉDA A FILIPA SAIVERA V článku se vyskytuje opět stereotyp ve vyslovení absolutní nedůvěry v úspěch týmu San Marina, který je znovu zdůrazněn tím, že národní tým této země je nejhorším týmem světového žebříčku Mezinárodní fotbalové federace. „Šance na barážové druhé místo ve skupině spadla k nule, už téměř neexistuje. Ledaže Češi ve středu na závěr zdolají Severní Irsko a zároveň Slovinci nezvítězí v San Marinu. První krok je schůdný, druhý nikoli.“35 „Reálně vzato je to utopie. Slaboučké San Marino, nejhorší tým světového žebříčku, získalo kvalifikační bod naposledy v dubnu 2001 s Lotyšskem. Od té doby prohrálo 42 soutěžních zápasů za sebou a v současné kvalifikaci má skóre 1:44!“36 6.5.2 JAZYKOVÁ ROVINA Text je téměř oproštěn od cizích výrazů. Vyskytují se zde pouze tři výrazy pocházející z angličtiny. Jde o mečbol a skóre. Tyto dva výrazy však v české sportovní terminologii již dávno zdomácněly, což potvrzuje fakt, že slovo mečbol je zde již foneticky. Původní anglická verze je matchball znamenající poslední míček hry, používá se především v tenisové terminologii. Druhým výrazem je skóre z anglického slova score. Znamená to stav zápasu, vztahuje se to k číselnému údaji. Posledním cizím výrazem je lajna pocházející původně opět z angličtiny od slova line, které znamená čára. Po jazykové stránce je článek velmi poetický. Objevují se zde poetismy drcnul a došoural v tomto kontextu: Míč se těsně vyhnul noze brankáře, pak drcnul do tyče a došoural se za lajnu.37

35

PALIČKA, Jan; ŠVÉD, Jan; SAIVER, Filip. Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze : Pokud chce fotbalová reprezentace na mistrovství světa, musí věřit na zázraky. Neboli na ztrátu Slovinců v San Marinu. Mladá Fronta Dnes. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C1. 36 Tamtéž, s. C1. 37 PALIČKA, Jan; ŠVÉD, Jan; SAIVER, Filip. Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze : Pokud chce fotbalová reprezentace na mistrovství světa, musí věřit na zázraky. Neboli na ztrátu Slovinců v San Marinu. Mladá Fronta Dnes. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3.

- 32 -

Vyskytuje se zde i oxymóron „z kabiny křičelo zklamané ticho“. Je to především básnický prostředek, ale jak jsem již zmínila výše, tento text si pohrává s vícero básnickými prostředky, místy je až beletrizován. Text je plný metafor. Jsou zde zastoupena: • metaforická slovesa České štěstí na dálku zadupali Slováci. Nad Prahou se v tu chvíli vznášela chuť hořkého vítězství. Potvrdil, že národní tým se probudil z kocoviny. Přirovnání - Cítili se jako v ráji. Užito je zde i deminutiva neboli zdrobněliny v souvislosti s rozlohou sanmarinské republiky: státeček v Itálii Objevuje se zde i obrazné lexikum „Jenže po sobotě se jim mys Dobré naděje (nejspíš) nadobro vzdálil.“38 Mysem Dobré naděje je zde myšlena Jihoafrická republika, která leží v samém jižním cípu kontinentu Afrika. Mys Dobré naděje je zde užit jako metonymie. Není myšleno, že by se snad mys Dobré naděje někam vzdálil, ten dále nese stejné souřadnice 34° 21′ jižní šířky a 18° 29′ východní délky, ale je to myšleno tak, že postup na mistrovství světa v Jižní Africe se po prohře Slováků se Slovinci českému fotbalovému týmu značně vzdálil. Článek autorů Paličky, Švéda a Sailera používá pro strhnutí pozornosti zveličující titulek, který se především v posledních letech stává pro Mladou frontu DNES samozřejmostí. I zde dochází ke shodě s předchozími žánry ve stereotypu týkajícího se víry v to, že San Marino získá alespoň bod v zápase se slovinskou reprezentací. Jazyková stránka článku je velmi bohatá na metafory a metonymie. Naopak v tomto případě je článek téměř oproštěn od cizích výrazů, což může být recipientem bráno jako pozitivum. Většina cizích výrazů v žánrech sportovní 38

PALIČKA, Jan; ŠVÉD, Jan; SAIVER, Filip. Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze : Pokud chce fotbalová reprezentace na mistrovství světa, musí věřit na zázraky. Neboli na ztrátu Slovinců v San Marinu. Mladá Fronta Dnes. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3.

- 33 -

publicistiky je čtenářům známá. Mnohokrát si neuvědomí, že slovo je původem z jiného jazyka a dávno ho již považují za kolorit jazyka českého.

6.6 ANALÝZA – MLADÁ FRONTA DNES II TISK: Mladá fronta DNES ŽÁNR: Komentář TITULEK: ZÁZRAKY SE (NE)DĚJÍ. ANEBO JE PRO NĚ ZROZENO SAN MARINO? PODTITULEK: AUTOR: Jan Švéd 6.6.1 SPECIFIKA KOMENTÁŘE JANA ŠVÉDA Komentář Jana Švéda v MF Dnes se ničím nevymyká svému žánru. Z komentáře je evidentní zasvěcenost Švéda do fotbalové problematiky, a nejen do ní. Zmiňuje se zde i hokejová historie na zdůraznění toho, že i malý tým, který ve svém sportu neznamená téměř nic, dokáže překvapit. Ze mnou rozebíraných textů je tento první, kde je stereotyp o tom, že San Marino nemůže remizovat či porazit Slovince, zpochybňován. „Trpaslíci si občas vyskočí … Jednou zázrak přijde i ve fotbale. Třeba ve středu v San Marinu. Vzpomínáte,

jak

Čechům

nedávno

trvalo,

než

prolomili

nepoddajnou

sanmarinskou obranu? Proč by se vynervovaným Slovincům nemohlo stát, že to nedokážou ani po 90 minutách?“39 Dále typickým pro komentář je užití statistických údajů v textu, vyskytuje se jich zde několik. Ten první je číselný, avšak číslice je zde nevyjádřená: „Pokud věříte na zázraky, nejprve čtěte vstupní fakta o zemi, která má obyvatel jako okresní Šumperk.“ 40

39

ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. 40 Tamtéž, s. C3.

- 34 -

Další užití statistického údaje se již skutečně vztahuje k fotbalovému účtování. „Fotbalový trpaslík za posledních sedm zápasů nevstřelil jediný gól a 39 jich dostal. Samozřejmě všechno prohrál. A pro pořádek, on prohrál od dubna 2001 všech 42 kvalifikačních zápasů za sebou…“41 Švéd postupuje od začátku systematicky. V úvodu komentáře poukazuje na fakt, že spoléhat na San Marino je něco, čemu se nedá věřit ani omylem. Píše zde: „Možná zamrzne Atlantik a na bruslích dojedete do New Yorku. Možná vyhasne Slunce. Možná…“; „Přírodním nesmyslům by se rovnal zázrak, kdyby San Marino ve středu neprohrálo se Slovinskem.“42 6.6.2 PERSVAZIVNOST Zde plní text persvazivní funkci. Tu umocňuje přímá řeč útočníka Papadopulose: „Jestli naděje existuje, tak jedině sci-fi.“43 Tím, že něco takového potvrzuje i samotný fotbalový hráč, umocňuje v čtenáři fakt, že skutečně věřit v minimálně remizu sanmarinského reprezentace je pošetilost. Poté Švéd jmenuje řadu týmů figurujících na chvostu žebříčku Mezinárodní fotbalové federace, kterým se zázrak nepodařil. Až doposud je čtenář přesvědčován, že Slovinci body se San Marinem neztratí. Pak ale přichází řečnická otázka „Proč by to mělo dokázat San Marino, poslední tým světového žebříčku?“44 Začíná předkládat statistické údaje o tom, kdy, kde a komu se takovýto zázrak podařil. Dává příklad nejen z historie fotbalu, ale i z historie ledního hokeje. V závěru pak přichází již výše zmíněná slova o tom, že nic není nemožné. „Jednou zázrak přijde i ve fotbale. Třeba ve středu v San Marinu. Vzpomínáte, jak Čechům nedávno trvalo, než prolomili nepoddajnou sanmarinskou obranu? Proč by se vynervovaným Slovincům nemohlo stát, že to nedokážou ani po 90 minutách?“45

41

Tamtéž, s. C3. ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. 43 Michal Papadopulos v článku: ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. 44 ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. 45 Tamtéž, s. C3. 42

- 35 -

6.6.3 JAZYKOVÁ ROVINA Zde zapojuje do textu i čtenáře: „Vzpomínáte, …?“ Po lexikální stránce využívá zajímavých a neotřelých jazykových prostředků: Trpaslíci si občas vyskočí. Myšleno jako téměř nefotbalová země. Trpaslík je metaforou pro malou a zároveň pro nefotbalovou zemi. Zemi, která je v hodnocení žebříčku Mezinárodní fotbalové federace až na poslední příčce. V odstavci, kde zmiňuje příhodu o tom, jak Faerské ostrovy, které jsou ve fotbalovém světě považovány taktéž za velké outsidery, dokázaly přehrát favorizované Rakušany. Zde užívá autor taktéž krásné metafory, kdy Faerské ostrovy přirovnává k „ostrovu vichrů, zimy a dešťů, kde nekápne jen šest dní v roce.“46 Komentář končí pointou „Udělat poslední krok je ve sportu nejtěžší. Po sobotě můžou vyprávět Slováci.“47, což je opět typické zakončení pro tento žánr. Švédův komentář se nevymyká žánrovému vymezení komentáře například podle Barbory Osvaldové a kolektivu. Autor postupuje tak, jak se od komentáře očekává. Poprvé je zde potlačen stereotyp. Respektive vyskytuje se zde, ale v průběhu komentování události je zpochybňován. V komentáři je hojně využíváno neotřelých jazykových prostředků, především pak metafor, které komentář místy poetizují. Prokazuje se v komentáři polemičnost a zapojení čtenáře do textu. Polemičnost však neznamená prosazování subjektivního názoru. Užito je i persvazivní funkce podpořené i vyjádřením samotného aktéra zápasu.

46

ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. 47 Tamtéž, s. C3.

- 36 -

6.7 ANALÝZA - BLESK V Blesku bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události šest textů. Z toho jeden text týkající se názorů fotbalových expertů a dva články na straně 17, vysvědčení hráčů základní sestavy, interview a polemika na straně 18, velká fotografie vztahující se k interview ze strany 18 na straně 19. Ze všech textů věnovaných sportu to činilo cca 100% plochy na straně 17, 95% plochy na straně 18, fotografie na straně 19 tvořila asi 75% plochy. Článek Pavla Krejči reflektuje skutečnost, která nastala po zápase české reprezentace s týmem Polska. Na výpovědích hráčů českého národního týmu staví stereotyp nemožnosti postupu na světový šampionát v Jihoafrické republice, pokud se český fotbalový tým musí spoléhat na fotbalisty ze San Marina. Navrací se i do nedávné minulosti, kdy dává prostor útočníku Barošovi, aby přiznal, že si Češi kvalifikaci prohráli sami v předchozích zápasech. Na konci článku spekuluje o nastávajícím národním trenérovi, který povede český národní tým v kvalifikaci o evropský šampionát 2012. TISK: Blesk ŽÁNR: Článek TITULEK: VÝHRA, KTEROU OPLAKALI PODTITULEK: Češi porazili Polsko, jenže to nestačí Slováci nám nepomohli – prohráli AUTOR: Pavel Krejča 6.7.1 STEREOTYP V ČLÁNKU PAVLA KREJČI Tentokrát stereotyp o nepochybném vyřazení českého národního týmu z kvalifikace o mistrovství světa 2010 nebyl vyřčen samotným autorem článku. Ten zde pouze uvádí statistiku toho, kolik gólů tým San Marina v probíhající kvalifikaci vstřelil a kolik jich obdržel (1:44). Jedinkrát zazní zpochybnění

- 37 -

úspěchu týmu San Marina „přiznejme si, to je naivní scénář…“

48

Postup Čechů

z kvalifikace označuje za utopii. 6.7.2 PERSVAZIVNOST Funkce persvazivní je zde zdůrazněna hlavně přímou řečí samotných fotbalových aktérů, kteří si již nepřipouští možnost postupu na fotbalové mistrovství světa. 6.7.3 JAZYKOVÁ ROVINA Lexikální stránka navzdory povaze deníku není příliš odlišná od ostatních médií. Miloš Mlčoch v časopise Naše řeč v čísle 5 z roku 2002 zmiňuje, že „jazykové prostředky bulvárního a tzv. seriózního tisku se v současné době přibližují. Projevuje se to především vysokou frekvencí expresivních výrazů, nepřímých

pojmenování

a

zvýšenou

frekvencí

vulgarismů

v současné

Mladé frontě DNES.“49 Mlčoch především porovnává deník Blesk a Mladou frontu DNES, jejich výběr témat, grafickou stránku, rozsah jednotlivých textů a jazykové prostředky. Nelze nesouhlasit s Milošem Mlčochem. Výběrem tématu ve sportovní rubrice po „národní tragédii“, a to vyřazení z kvalifikace, se neliší deník Blesk od jiných deníků. Článek není příliš bohatý na slovní zásobu. Vyskytuje se zde několik původně cizích výrazů. Triumf, kouč, kvalifikace, prestiž a baráž. První tři výrazy pocházejí z angličtiny, jde tedy o anglicismy. Druhá dvě slova pocházejí z francouzského jazyka. V textu je zastoupeno několik expresivních výrazů: Začátek kvalifikace český tým totálně zpackal. Při jednogólové výhře bychom se vyškrábali do baráže. Je zde užita slovesná metafora: 48

KREJČA, Pavel. Výhra, kterou oplakali : Češi porazili Polsko, jenže to nestačí. Slováci nám nepomohli - prohráli. Blesk. 12. 10. 2009, 17, 279, s. 17. Dostupný také z WWW: <www.sport.blesk.cz>. 49 MLČOCH, Miloš. Několik poznámek k nejazykovým a jazykovým prostředkům v současném bulvárním a tzv. seriózním tisku. Naše řeč. 2002, 85, 5, s. 235-243.

- 38 -

Tři body zhořkly. Dalo by se říct, že nás tedy popravili Slováci. Tato věta je zároveň i publicismem a ještě lépe klišé. Ve fotbalové terminologii se slovo popravit nějaký tým stalo velmi užívaným. Posledním neotřelým jazykovým prostředkem v textu je biblismus boží pomoc. Po syntaktické stránce neužívá autor článku složitých větných konstrukcí. Povětšinou v textu převažují souvětí o dvou větách a věty jednoduché. 6.7.4 VIZUÁLNÍ STRÁNKA Blesk používá dramatický titulek i podtitulky. Výhra, kterou oplakali. Slováci nám nepomohli – prohráli, k čemuž přidává i poměrně velkou fotografii obránce Marka Jankulovského držícího si zkroušeně tvář. Barevná fotografie i s titulkem a podtitulky je rozměry větší než samotný článek, což je typické pro bulvární deníky. Na rozdíl od ostatních titulků analyzovaných materiálů v denících má jen Blesk vícebarevné titulky i podtitulky, které se dají označit přímo za palcové. Zde dokonce barva koresponduje s „černou“ událostí v českém fotbale. Text Pavla Krejči v Blesku se nevymyká rámci sportovního článku. Jazyk a jazykové prostředky se příliš neliší od článků v ostatním analyzovaném tisku. Jedinou nápadnější odlišností je expresivita, která se v článku několikrát vyskytne. Výrazy tolik typické pro bulvární deníky (pejorativní pojmenování, zhrubělé výrazy, obecně české výrazy a kolokvialismy) se však v článku téměř nevyskytují. Událost není konstruována jinak než v ostatních denících. I Krejča se drží stereotypu a účast českého týmu na šampionátu v Africe téměř pohřbívá.

- 39 -

6.8 ANALÝZA – SPORT I Ve Sportu bylo dne 12. října 2009 věnováno dané události devět textů. Z toho byla poznámka Michala Petráka a menší část článku (s větší částí fotografie) na straně 02, větší část článku, analýza, komentář a interview na straně 03, interview a hodnocení fotbalistů na straně 04, interview na straně 05, sloupek na straně 06. Ze všech textů věnovaných sportu to činilo cca 90% plochy na straně 02, 100% plochy na straně 03, 100% plochy na straně 04, 100% plochy na straně 05, 10% plochy na straně 06. Článek autorů Bílka a Petráka reflektuje šance českého národního týmu na postup na mistrovský šampionát v Jihoafrické republice. Předkládá největší úspěchy San Marina ve fotbalových kvalifikacích. Šance na postup, které článek prezentuje jako nereálné, staví na výpovědích hráčů českého národního týmu a trenéra Ivana Haška. Obeznamuje čtenáře s faktem, o kolik milionů korun se připraví Českomoravský fotbalový svaz nepostupem na světový šampionát a spekuluje nad obměnou národního týmu pro další cyklus kvalifikací, kdy se s národním týmem rozloučí Jan Koller a Marek Jankulovski. Ani Ivan Hašek se s největší pravděpodobností na lavičce českého národního týmu neukáže. Analýza Pavla Hartmana se zabývá především rozborem příčin neúspěchu českého národního týmu v kvalifikační skupině pro mistrovství světa 2010. Pokládá otázky, na něž obratem odpovídá. Nejvíce se zaobírá bývalým národním trenérem Petrem Radou, systémem, který mu dopomohl k dosazení do funkce trenéra národního týmu a jeho autoritou u reprezentačních hráčů. Analyzuje i působení Ivana Haška u národního týmu, kterému také přisuzuje určitý podíl na propadu české reprezentace. TISK: Sport ŽÁNR: Článek TITULEK: ŠANCE? ČTYŘI PROCENTA JSOU UTOPIÍ PODTITULEK: Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku AUTOR: Marek Bílek, Michal Petrák

- 40 -

6.8.1 STEREOTYP V ČLÁNKU MARKA BÍLKA A MICHALA PETRÁKA V článku autorů Bílka a Petráka je stereotyp o nemožnosti sanmarinského vítězství či remízy nad týmem Slovinska zmírněn na rozdíl od předchozích článků v ostatním tisku. V titulku je jasně zdůrazněno, že šance českého týmu na postup z kvalifikace je mizivá. Podtitulek však tuto tíživost mírní. Sice je zde zmíněna podmínka „…, když San Marino nepodlehne Slovinsku“50, ale z perexu se dovídáme, že navzdory tomu „česká naděje ještě neumřela, ale pozvolna hyne,“51 tím však autoři netvrdí, že San Marino nedokáže sebrat alespoň bod za remízu týmu ze Slovinska. Není zde zdůrazňováno, že San Marino to dokázat nemůže. „A českému týmu k baráži nestačí výhra nad Severním Irskem, potřebuje, aby San Marino bodovalo se Slovinskem..“52 Pouze se zde konstatuje, že českému týmu k postupu na mistrovství světa nestačí vlastní přičinění v následujícím zápase se Severními Iry. Následují statistiky o tom, kolikaprocentní šance uspět má San Marino, a tím pádem i český národní tým. Statistickými údaji se autoři dopracují k tomu, že skutečná šance na postup již téměř nežije. 6.8.2 PERSVAZIVNOST Přímou řečí fotbalových aktérů a trenéra českého národního týmu pak text přesvědčí o tom, že je po nadějích. Tím si čtenář sám dojde k závěru, že český tým s největší pravděpodobností na šampionát nepostoupí, protože doufat v získání bodů v zápase mezi sanmarinskou reprezentací a Slovinskem je skutečně jen pošetilost. Sami ale v textu nezdůrazňují nemožnost zisku bodů a nepodtrhují tak stereotyp. V textu se vyskytuje mnoho použití přímé řeči, která zde má funkci nejen výpovědní, ale i persvazivní. Persvaze zafungovala již v titulku, který svým 50

BÍLEK, Marek; PETRÁK, Michal. Šance? Čtyři procenta jsou utopií : Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 2-3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz> 51 Tamtéž, s. 2-3. 5252 BÍLEK, Marek; PETRÁK, Michal. Šance? Čtyři procenta jsou utopií : Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 2-3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>

- 41 -

grafickým ztvárněním a velikostí čtenáře přesvědčuje. To dokresluje i fotografie útočníka Baroše, který si drží hlavu a v jeho tváři se odráží smutek. Zde pak jde o prostředky ideografické týkající se persvaze. Persvaze je v textu vyjádřena explicitně, a to výše zmíněným titulkem. Každému čtenáři musí být zřejmé, že čtyři procenta jsou skutečně pouhou utopií. 6.8.3 PROSTŘEDKY Poslední dva odstavce článku se navíc obrací ke čtenáři, zahrnují ho do textu, počítají s ním. Nicméně autoři textu pokládají řečnické otázku, čímž zdůrazňují přesvědčivost svého tvrzení. „Zázraky se skutečně někdy dějí. Ale bude to platit zrovna ve středu?“53 Znovu je zmiňován trpaslík, tentokrát je však již specifikováno, že jde skutečně o malinkou republiku. Po lexikální stránce není článek příliš zajímavý. Nevyskytují se zde žádná klišé tolik příznačná pro sportovní publicistiku, autoři se nesnaží používat synonym a tím textu dodat nádechu beletrizace, nepoužívají příliš metafor, vyhýbají se přejatým slovům. Ve fotbalové problematice se bezpečně orientují, což je evidentní u statistických a ekonomických údajů, a také o situaci ve fotbalovém svazu, nicméně po jazykové stránce nepřidají „nic navíc“. Za zajímavou se dá považovat metafora „zlatá éra“ českého fotbalu. Myšleno je posledních osm let, jak zmiňují autoři, kdy se český tým vždy probojoval z kvalifikace na turnaj, ať již šlo o mistrovství Evropy či světa. „Postupně se probojovali na mistrovství Evropy 2004, světový šampionát 2006 i EURO 2008.“54 To může být matoucí pro čtenáře, který se ve fotbalových dějinách, byť jde pouze o krátkodobé, neorientuje. Osm let je myšleno od roku 2002, kdy na podzim začala kvalifikace na mistrovství Evropy 2004.

53

BÍLEK, Marek; PETRÁK, Michal. Šance? Čtyři procenta jsou utopií : Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 2-3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz> 54 Tamtéž, str. 2-3.

- 42 -

6.9 ANALÝZA – SPORT II TISK: Sport ŽÁNR: Analýza TITULEK: Viníkem není jen Rada PODTITULEK: AUTOR: Pavel Hartman 6.9.1 SPECIFIKA ANALÝZY PAVLA HARTMANA Analýza Pavla Hartmana se poněkud odlišuje od ostatních žánrů. Hartman začíná obecně rozebírat, proč český národní tým nepostoupil na mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. Obecná úvaha se však vyskytuje pouze v perexu. Poté se začíná text tříštit na jednotlivé argumenty a rozbory toho, co a hlavně proč se nepovedlo. Text nemá téměř žádnou pointu. Vychází do prázdna. Hartman nastíní čtenáři námět k zamyšlení a místo s řešením přichází s dašlím námětem. Tím, že má autor volnou ruku v servírování subjektivních názorů a myšlenek, sklouzává k přílišnému spekulování, které není ničím podložené, snad jen neoficiálním vyjádřením některých hráčů a autorovými domněnkami. „Hráči Radu uznávali jen naoko. Oficiálně o něm mluvili jako o dobrém reprezentačním trenérovi, ovšem „mimo záznam“ ho líčili v odlišných barvách. Netěšil se prostě jejich respektu. To se projevilo i na disciplíně. Důkaz? Stačilo, aby se mužstva ujal fanoušky i fotbalisty respektovaný kouč Ivan Hašek a najednou přijely všechny hvězdy rády i na přátelák s Belgií.“55 Tento argument není opodstatněný. I v žánru jakým analýza je, se mohou vyskytovat statistiky. To autor dodržel. Objevuje se v textu výčet prohraných a remízových zápasů se soupeři ve skupině.

55

HARTMAN, Pavel. Viníkem není jen Rada. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>.

- 43 -

6.9.2 STEREOTYPY V ANALÝZE Dalo by se to označit i za stereotyp. Již při zvolení Petra Rady trenérem české reprezentace se ozývaly hlasy, že to Rada nezvládne, nezjedná si respekt. Proto každý neúspěch byl vodou na mlýn všech kritiků, až se stalo jakýmsi stereotypem, že s Radou se na mistrovství světa nemůže český tým dostat. Hartman výčtem faktů, co Radovi chybělo, tento stereotyp podtrhuje. „Zvítězil ve výběrovém řízení, které si v ničem nezadalo s fraškou. Jeho hlavní kritérium znělo: Kdo zbude, vyhrává. Žádný standardní konkurz, v němž hraje prim odbornost, vize, pracovní metody, síla osobnosti.“56 6.9.3 JAZYKOVÁ ROVINA V textu je použito slovesných metafor: Prsty ve fiasku si významně namočili hráči a stranou nezůstal ani Ivan Hašek. Nevyždímal maximum. Hned v počátku textu je užito zveličování – „Tu větu vykřikla do sobotní noci řada českých příznivců po celé republice: Co zpackal Petr Rada, to už Ivan Hašek nemohl napravit.“ V analýze je opět zmíněn trpaslík, tentokrát jako konotace týmu, který figuruje v žebříčku Mezinárodní fotbalové federace na poslední příčce. Autor se nevyhýbá ani ironii: „Ale proč ne, když mu to systém respektive nesystém dovolil.“57 Systém je zde navíc míněn jako českomoravský fotbalový svaz, tedy jde o metonymii. V textu se vyskytují frazémy: Nemohl se opřít o genialitu zraněného Tomáše Rosického. Genialitou je tu míněna ta fotbalová, která se Rosickému přisuzuje již od jeho útlého fotbalového mládí a kolísá na rozhraní frazému a klišé. … univerbizace: přátelák s Belgií, neboli přátelský zápas s Belgií Expresivní výraz zpackal. Pro český fotbal je užito zajímavého synonyma tuzemský. 56

HARTMAN, Pavel. Viníkem není jen Rada. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>. 57 HARTMAN, Pavel. Viníkem není jen Rada. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>.

- 44 -

Ve slově zbude je správně užito hlásky u místo y. Tvary s u jsou hodnoceny za stylově vyšší. V rovině syntaktické se vyskytují dlouhá květnatá souvětí či dlouhé věty, které však čtenáře nematou a neodvádějí od podstatné myšlenky. Analýza dala autorovi volnou ruku ve vyjadřování subjektivních názorů, čímž je potlačena jedna ze základních podmínek pro správné fungování médií.58 Nicméně analýza události je žánr, který dává autorovi možnost vnést do rozboru vlastní pohled na věc. Jazykovými prostředky, které jsou v analýze Hartmanem užity, se přibližují jazykovým prostředkům typickým pro bulvár. Není to však příliš scestné, protože deník Blesk a deník Sport jsou vydávány stejným vydavatelským domem. Co se týče stereotypů, i zde se objevují stejně jako v předchozích analyzovaných žánrech.

58

BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. In Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, 1997, 42-67 s. ISBN 80-200-0617-6. s. 44

- 45 -

7 STEREOTYPY V TEXTECH Naděje českého fotbalového mužstva na postup z evropské kvalifikace na světový šampionát, který se uskuteční v červnu 2010 v Jihoafrické republice, se staly po předposledním kvalifikačním zápase pouhým snem. Pokud před zápasem s Poláky v Praze na Letné a duelem slovenské a slovinské reprezentace v Bratislavě na Tehelném poli měli Češi šanci na barážové druhé místo ve skupině, to se po obou duelech změnilo a šance již téměř neexistovala. Český národní tým splnil to, co musel. Vyhrál 2:0 nad reprezentací Polska. Tým slovenských fotbalistů na domácí půdě stejným skóre se Slovinci prohrál. V pondělních sportovních přílohách všech celostátních i regionálních deníků se objevily nejen rozbory zápasů, ale i spekulace nad tím, zda šance na postup ještě žije a pokud ano, jak velká. Posledním soupeřem českého týmu byla reprezentace Severního Irska. Český tým potřeboval bezpodmínečně vyhrát, potřeboval však pomoct. Reprezentace San Marina byla případným spasitelem českého národního týmu. Jejím úkolem bylo obrat o body slovinský tým. Čtenář celostátních deníků nesledující příliš pozorně fotbalové dění by si mohl říct: „Proč ne?“ Titulky všech deníků v pondělí 12. října 2009 hlásily pravý opak. Všechny celostátní deníky zpochybňovaly možnost úspěchu týmu San Marina, který by zaručil postup českého týmu do baráže. Nejen v tisku, potažmo všech médiích, ale i mezi veřejností se samozřejmost prohry sanmarinského týmu stala stereotypem. V této kapitole dojde ke shrnutí výše zmiňovaných stereotypů, které se již objevily v analýze tiskových materiálů. Redaktoři Lidových novin Pavel Kalouš a Michal Hořejší tento stereotyp zmiňují hned v úvodu svého článku. Ptají se čtenáře, co bude dělat příští rok v červnu. Vzápětí mu ubírají možnost toho, že by fandil českému týmu na mistrovství světa. Píší, že to můžeme téměř jistě vyloučit. Nepravděpodobnost postupu je tu zdůrazněna, nezmiňují ani možný zázrak. Teoretická naděje stále žije, avšak stala se pouhou utopií. Postup definitivně českému týmu sebralo vítězství Slovinců nad Slovenskem. Lidové noviny se opírají o vyjádření hráčů, kteří zmiňují vítězství České republiky nad Polskem jako zbytečné nebo

- 46 -

k ničemu. Pro autory článku není prohra jen maličkostí na sportovním poli, považují ji za národní tragédii, když zmiňují: „Černý scénář totiž proměnil poslední utkání proti Severnímu Irsku v pouhou formalitu. Český tým by teď zachránil už jen zázrak. Tedy ztráta Slovinců v San Marinu. České naděje tak drží šéf fitness centra, student nebo prodavač. Bizarní představa. Vždyť amatérský tým v kvalifikaci bod uhrál naposledy před osmi lety.“59 Zde zaznívá naprosto zřejmý stereotyp. Hráči, kteří nejsou profesionálové, nemohou obrat o body slovinskou reprezentaci. Naopak trenér české reprezentace Ivan Hašek naznačil, že šance sice není velká, ale naděje umírá poslední. Přesto z celého článku vychází fakt, že sanmarinský tým vyhrát nedokáže a nepostup na světový šampionát se stane malou národní tragédií. Mladá fronta DNES, respektive její redaktoři Jan Palička, Jan Švéd a Filip Saiver v článku „Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze“ již titulkem naznačují, že navzdory poslednímu zápasu se Severními Iry, který má česká fotbalová reprezentace ještě před sebou, je již cesta na světový šampionát ztracena. Redaktoři Mladé fronty DNES označili šanci na postup českých fotbalistů do baráže a následně na šampionát za nulovou. Ve svém článku se opírají o statistiku dosavadních úspěchů týmů San Marina, které se mělo stát českým spasitelem a upozorňují na to, že reprezentace San Marina figuruje ve světovém žebříčku na poslední pozici. Jejím úkolem bylo obrat o body slovinskou reprezentaci a zajistit tak českému týmu postup do baráže. Nejen trio redaktorů Mladé fronty DNES označilo tento úkol za nemožný, a tak podpořilo stereotyp, který po zápase s Polskem zahltil českou fotbalovou veřejnost. Tým San Marina popisují jako slaboučký, ve statistikách, které v textu prezentují, se opírají především o fakt, že San Marino od dubna 2001 nezískalo žádný kvalifikační bod. V podtitulku se dokonce objevuje, že musíme věřit na zázraky. Tomáš Nohejl z Libereckého deníku se stereotypu o neúspěchu sanmarinské reprezentace proti Slovincům nevyhýbá, ale na rozdíl od redaktorů Lidových novin či Mladé fronty DNES neprezentuje vyřazení Čechů z kvalifikace 59

KALOUŠ, Pavel; HOŘEJŠÍ, Michal. Marná snaha. Sen o MS je pryč : Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií. Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane. Lidové noviny. 12. 10. 2009, 22, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.lidovky.cz>.

- 47 -

jako národní tragédii. Zmiňuje, že po zápase, který sehrají Češi se Severními Iry a Slovinci s reprezentanty San Marina, budou fotbalisté truchlit z porážky a vyřazení a následně pouze konstatuje, že poprvé po šesti letech bude česká reprezentace na velkém turnaji chybět. Zcela racionálně usoudil, že postup je skutečně jen v rovině teoretické. Nesnažil se příliš poukazovat na nemohoucnost San Marina. Jan Zelenka, novinář ze stejné redakce jako Tomáš Nohejl, stereotyp o nemožnosti zisku bodů nad slovinskou reprezentací zdůrazňuje. Možnost postupu přirovnává hned v úvodu k zázraku. To ještě zveličuje: „Jako by obr žádal komára o pomoc, jako by USA prosily desetitisícové Tuvalu o finanční půjčku, jako by měl trabant roztlačit tatru. Českou reprezentaci dělí od břehů Jižní Afriky přímo zázrak.“60 Na nemožnost úspěchu v podání sanmarinské reprezentace poukazuje i statistikami, kdy tým za dvacet let své existence dokázal jenom čtyřikrát remizovat a pouze jednou vyhrát. Následuje výčet remízových zápasů a jednoho zápasu vítězného. Tuto nepravděpodobnost ještě více zvýrazňuje vyjádřením hráčů českého národního týmu. Nejlepšího střelce sanmarinského mužstva označuje za kanonýra v uvozovkách a v titulku označuje San Marino za trpaslíka, čímž nemyslí rozlohu malého státu, ale umístění v žebříčku Mezinárodní fotbalové federace. Zelenka podtrhuje stereotyp o záchraně San Marinem téměř v každém odstavci. Deník Právo, konkrétně redaktor Karel Felt, považuje postup českého národního týmu do baráže o mistrovství světa za fantasmagorii, respektive za fantasmagorii považuje zisk alespoň jednoho bodu San Marina v zápase se Slovinci. Jelikož se jedná o reportáž, popisuje Felt vývoj zápasu České republiky s Polskem, a stereotypy se tak zaobírá pouze okrajově. V jeho podání se objevuje spíše stereotyp o selhání Slováků v zápase proti Slovincům. Tento stereotyp posléze proběhl více médii. Pavel Krejča z deníku Blesk považuje nepostup na světový šampionát za malou národní tragédii. Označuje teoretickou remízu či výhru San Marina nad 60

ZELENKA, Jan. Česko vkládá naděje do trpaslíka : San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. "Byl by to ale zázrak," shodují se hráči. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 14. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>.

- 48 -

Slovinskem za boží pomoc. Opírá se o statistiku stávající kvalifikace, kde reprezentace San Marina získala v devíti duelech nula bodů, skórovala jednou a inkasovala čtyřiačtyřicet gólů. I zde se vyskytuje stereotyp, jak nás popravili Slováci. Opírá se i o výpovědi českých hráčů, kteří sami přiznávají, že postup ztratili již dříve a že s postupem na šampionát nepočítají. Reportéři Blesku Marek Bílek a Michal Petrák již v titulku dávají českému týmu alespoň čtyřprocentní šanci na postup, kterou vzápětí srážejí konstatováním, že jde o pouhou utopii. Podtitulek na rozdíl od předchozích periodik nevykazuje žádný stereotyp, ale opět jakési „pouhé konstatování“: „Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku.“61 V titulku, podtitulku ani v perexu není stereotyp ještě zmiňován. Autoři sdělují čtenářům, že stále existuje naděje, navzdory tomu, že český tým dostal nečekaný úder z Bratislavy. Respektive není zmiňován stereotyp, že San Marino nedokáže uhrát alespoň remízu se Slovinci, ale je zmiňován opět stereotyp, že český tým Slováci nepodrželi. Bílek i Petrák se opírají opět o statistiky, kdy San Marino hrálo 97 mezistátních utkání a 93 jich prohrálo, z čehož vyplývá, že šance na postup téměř nejsou. To je zdůrazněno ještě výpovědí českých reprezentantů a trenéra Haška. Na konci článku však nepravděpodobnost úspěchu zpochybňují, když zmiňují, že zázraky se skutečně dějí, tak proč by se nemohly dít i v utkání San Marina se Slovinci. Je evidentní, že stereotypy se nevyhýbají ani sportovní publicistice. Stereotyp o tom, jak fotbalový národní tým San Marina nemůže obrat Slovince alespoň o dva body v podobě remízy, je nasnadě. Slovinská reprezentace figuruje v současném žebříčku Mezinárodní fotbalové federace na 33. pozici, San Marino zaujímá poslední 203. příčku. I proto byl tento stereotyp skutečně opodstatněný. Často se v textech objevoval i stereotyp o tom, jak nás ze hry vyřadili Slováci, kteří prohráli na domácí půdě s týmem Slovinska a sami si poněkud zkomplikovali před posledním zápasem kvalifikace přímou cestu na šampionát. 61

BÍLEK, Marek; PETRÁK, Michal. Šance? Čtyři procenta jsou utopií : Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 2-3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>

- 49 -

Nikdo z novinářů mnou vybraných periodik nezmínil fakt, že si český tým prohrál kvalifikaci sám, když nedokázal vyhrát několik předchozích zápasů. Tato zmínka v textech proběhla jen z úst českých hráčů. Stereotypem tak zůstává i to, že je snazší obvinit slovenský tým z prohry se Slovinskem, která Slovákům i nám zkomplikovala cestu k jihoafrickým břehům, než nahlédnout do výsledkových tabulek a zjistit, že český tým si svůj postup prohrál někde zcela jinde. To však ani jeden z autorů článků neudělal.

- 50 -

8 ZÁVĚR Ve své práci jsem analyzovala šest novinových článků, jednu reportáž, jednu analýzu a jeden komentář. Navzdory odlišnosti žánrů se ukázaly některé rysy shodné. Důležitým společným prvkem je stereotyp, který prochází napříč spektrem vybraných žánrů. Někteří z novinářů označili postup českého týmu z kvalifikace na závěrečný šampionát za utopii s ohledem na to, že český národní tým neměl před posledním zápasem postup ve svých rukou, ale musel spoléhat na tým San Marina. U některých novinářů se objevil pozitivnější pohled na možnosti českého týmu a sanmarinské reprezentace, ačkoli ani oni se nevyvarovali značných pochybností o úspěchu. Podpořili však určitou naději výčtem podobných zápasů mezi jasným favoritem a outsiderem, kdy favorit selhal, a dalšími statistikami. Zrekonstruovali tak skutečnost zcela reálně. Nesnažili se v recipientech vzbudit přílišnou naději a upínání se k faktu, že naděje stále žije. Popsali situaci zcela reálně s tím, že samozřejmě se může stát cokoliv, ale raději s tím nepočítejme. Po stránce jazykové užili nejbarvitějšího jazyka s nejzajímavějšími jazykovými prostředky redaktoři Libereckého deníku, ačkoli očekávání byla úplně jiná. Překvapivě se nikdo z autorů nevyhýbá užití básnických prostředků jako je metafora

či

metonymie,

v některých

případech

je

použito

poetismů

i oxymóronu. Poněkud překvapivě bulvární deník Blesk zrekonstruoval skutečnost zcela reálně, vyvaroval se i typických jazykových prostředků jakými jsou pejorativní výrazy, vulgarismy a nepřímá pojmenování. Téměř se vyhýbá zahrnutí čtenáře do textu, promlouvání k němu, to naopak nechybělo v ostatních novinových žánrech v mnou analyzovaném tisku. V deníku Blesk je užito více expresivních výrazů než v kterémkoli jiném tisku, nicméně nejde o přílišnou přehnanost. Deník Blesk se liší spíše po vizuální stránce, kdy fotografie společně s titulky zabírá větší prostor než samotný článek. Tento jev není neznámý ani deníku Sport, což přikládám stejnému vydavatelskému domu, který vydává i Blesk. Naopak redakce Libereckého deníku, Mladé fronty DNES, Lidových novin a Práva zařazují více publicisticky zaměřených článků, jde především

- 51 -

o komentáře a analýzy. Ty vyžadují větší rozsah. Typické především pro MF DNES a Lidové noviny je členění rozsáhlejších komunikátů na více částí, které jsou uveřejněny na několika různých stranách. Většinou zůstává i stejný titulek, který je jen v některých případech mírně modifikován. Napříč všemi žánry i všemi tiskovinami je hojně využíváno fotbalové terminologie vycházející především z anglicismů (bek, ofsajd, stoper, gólman, skóre, lajna, ofenziva, kouč), které již v české fotbalové terminologii (a nejen v ní) dávno zdomácněly.

Tyto termíny by se daly označit i za publicismy.

V některých vazbách jde dokonce o klišé, které je spojeno právě se sportem a je používáno i televizními reportéry. Důležitou roli ve všech textech hraje persvazivní funkce, která by však měla být přítomna ve všech novinových žánrech. Je podtrhována přímou řečí samotných aktérů zápasu, kteří sami v postup na šampionát již nevěří. Novináři používají přímou řeč pro větší autenticitu svých výpovědí. Hráči tím potvrdí to, co novináři již sami napsali. To přesvědčí čtenáře o naléhavosti toho, co je novinářem sdělováno. Ve mnou analyzovaných článcích se persvaze projevovala především ve stereotypech. Stereotypy o nulových šancích týmů San Marina byly mnohdy podtrhovány výčty a statistikami úspěchů a neúspěchů outsiderů nejen ve fotbalové historii. Syntaktická rovina nevykazuje žádné vazebné odchylky. Ozvláštnění větné konstrukce se objevilo pouze jednou, a to v reportáži v deníku Právo. Autoři se jinak snaží o jednoznačnost a přímočarost. Používají proto souvětí maximálně o dvou až třech větách, v deníku Blesk se vyskytuje velký počet vět jednoduchých. Z analýzy vychází, že jedná-li se o stejnou událost, rekonstruují ji jednotlivá média podobně, ať už se jedná o stereotypy nebo o volbu jazykových prostředků. A v podstatě nezáleží na tom, zda jde o článek, reportáž, analýzu či komentář. Ačkoli všude je využit jiný postup. V těchto článcích si média zachovala novinářskou objektivitu, podala informaci pravdivě. Nicméně místy se vytratila neutralita. Jde ale o běžný fakt v českých médiích, převážně však v textech zaměřených na politiku. Ale i v těchto sportovních žánrech, které jsem analyzovala, je zřejmý pokus o neutralitu, který se však ne vždy vydařil. Je jisté,

- 52 -

že emoce týkající se neúspěchu českého národního týmu v kvalifikaci o světový šampionát jsou příliš silné. Co se týká užitých periodik, zaujalo mě, jak všechny sportovní přílohy obsahují hodnocení fotbalistů, kteří nastoupili v základní sestavě proti Polsku. V některém z periodik je to pojmenováno jako známkování, v jiném jako hodnocení a v dalším například jako vysvědčení. Deník Sport tuto „rubriku“ dokonce pojmenoval Reprezentanti pod lupou. Z analýzy vybraných periodik vystoupil fakt, že ve sportovní publicistice tolik nezáleží na tom, zda jde o tisk s nálepkou bulvární či seriozní. Žádné z periodik se nevymykalo ostatním, všechna podávala podobný, jen málo odlišný obraz reality.

- 53 -

9 POUŽITÉ ZDROJE BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. První. In Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha, 1997, 42-67. ISBN 80-200-0617-6. BARTOŠEK, J. Žurnalistika. První. Úvod do studia. Olomouc : UP, 1997. BÍLEK, Marek; PETRÁK, Michal. Šance? Čtyři procenta jsou utopií : Český tým zvítězil nad Polskem, ale na šampionát postoupí, když San Marino nepodlehne Slovinsku. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 2-3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz> BURNSOVÁ, L. S. Žurnalistika. První. Praha : Portál, 2004, 186 s. ISBN 80-2000617-6. CENEK, Svatopluk. Teorie literatury. První. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 160 s. ISBN 81-15-49. ČECHOVÁ, Marie; KRČMÁŘOVÁ, Marie; MINÁŘOVÁ, Eva. Současná stylistika. 1. Praha : Lidové noviny, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4. FELT, Karel. Vítězství nad Poláky má hořkou příchuť : Rosický skvěle zrežíroval ve druhé půli obě gólové akce. Selhání Slováků prakticky zničilo sen o Africe. Právo. 12. 10. 2009, 2009, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.pravo.novinky.cz>. ISSN 1211-2119. HARTMAN, Pavel. Viníkem není jen Rada. Sport. 12. 10. 2009, 57., 238, s. 3. Dostupný také z WWW: <www.deniksport.cz>. HOMOLÁČ, J. A ta černá kronika! První. Brno 1998. 171 s. ISBN 80-7239-0155. JAKLOVÁ, Alena. Persvaze a její prostředky v současných žurnalistických textech. Naše řeč. 2002, 85, 4, s. 169-176. ISSN 0027-8203. KALOUŠ, Pavel; HOŘEJŠÍ, Michal. Marná snaha. Sen o MS je pryč : Přes vítězství nad Polskem zůstává postup utopií. Kouč Hašek ve středu oznámí, zda u týmu zůstane. Lidové noviny. 12. 10. 2009, 22, 238, s. 24. Dostupný také z WWW: <www.lidovky.cz>. KREJČA, Pavel. Výhra, kterou oplakali : Češi porazili Polsko, jenže to nestačí. Slováci nám nepomohli - prohráli. Blesk. 12. 10. 2009, 17, 279, s. 17. Dostupný také z WWW: <www.sport.blesk.cz>. McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. První. Praha : Portál, 1999, 448 s. ISBN 80-7178-200-9. MLČOCH, Miloš. Několik poznámek k nejazykovým a jazykovým prostředkům v současném bulvárním a tzv. seriózním tisku. Naše řeč. 2002, 85, 5, s. 235-243. ISSN 0027-8203.

- 54 -

NOHEJL, Tomáš. Marné vítězství. Slovenští bratři nepomohli : Postup fotbalistů na mistroství světa 2010 zůstává jen teorií. Celkový neúspěch mocně zastínil solidní představení. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 13. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz> NOLČ, Marcel. Příručka pro novináře : sborník informačních dokumentů pro novináře. 3. doplněné vydání. Praha : Novinář, 1989. 375 s. ISBN 80-7077-240-9. OSVALDOVÁ, B. a kol. Zpravodajství v médiích. První. Praha : Karolinum, 2001. 156 s. ISBN 80-246-0248-2. OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan. Encyklopedie praktické žurnalistiky. První. Praha : Libri, 1999. 256 s. ISBN 80-85983-76-1. PALIČKA, Jan; ŠVÉD, Jan; SAIVER, Filip. Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze : Pokud chce fotbalová reprezentace na mistrovství světa, musí věřit na zázraky. Neboli na ztrátu Slovinců v San Marinu. Mladá Fronta Dnes. 12. 10. 2009, 20, 238. s. C1-C3. REIFOVÁ, I. a kol. Slovník mediální komunikace. První. Praha : Portál, 2004. 327 s. ISBN 80-7178-926-7. RUS-MOHL, S. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. První. Praha : Grada, 2005, 292 s. ISBN 80-247-0158-8. SVOBODOVÁ, I. Jazyk sportovní publicistiky. První. In Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha : Academia, 1996, s. 174-176. ISBN 80-200-0589-7. ŠVÉD, Jan. Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?. Mladá fronta DNES. 12. 10. 2009, 20, 238, s. C3. VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literární teorie. Druhé. Praha : Československý spisovatel, 1984. 465 s. ISBN 22-141-84. ZELENKA, Jan. Česko vkládá naděje do trpaslíka : San Marino, až 203. stát v žebříčku FIFA, může pomoci národnímu týmu. "Byl by to ale zázrak," shodují se hráči. Deník : Liberecký deník. 12. 10. 2009, 18, 238, s. 14. Dostupný také z WWW: <www.denik.cz>.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE Svět informací pro každého [online]. 2009, 2010 [cit. 2010-04-17]. Ringier.cz. Dostupné z WWW: . VLTAVA-LABE-PRESS [online]. 2000-2009. 2009 [cit. 2010-04-17]. Vydávané tituly. Dostupné z WWW: .

- 55 -

WIKIPEDIE : otevřená encyklopedie [online]. 2010, 17. 3. 2010 [cit. 2010-0322]. česká Wikipedie. Dostupné z www: . WIKIPEDIE: otevřená encyklopedie [online]. 2009, 17. 3. 2010 [cit. 2010-04-12]. česká Wikipedie. Dostupné z www: . WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie [online]. 2009, 17. 3. 2010 [cit. 2010-0417]. česká Wikipedie. Dostupné z www: .

- 56 -

10 SEZNAM PŘÍLOH 1. příloha: Liberecký deník, článek Tomáše Nohejla ze dne 12. 10. 2009 „Marné vítězství. Slovenští bratři nepomohli“ 2. příloha: Liberecký deník, článek Jana Zelenky ze dne 12. 10. 2009 „Česko vkládá naděje do trpaslíka“ 3. příloha: Lidové noviny, článek Pavla Kalouše a Michala Hořejšího ze dne 12. 10. 2009 4. příloha: Právo, reportáž Karla Felta ze dne 12. 10. 2009 „Vítězství nad Poláky má hořkou příchuť“ 5. příloha: Mladá fronta DNES, článek Jana Paličky, Jana Švéda a Filipa Saivera ze dne 12. 10. 2009 „Po výhře pláč. Afrika zmizela v mlze“ 6. příloha: Mladá fronta DNES, komentář Jana Švéda ze dne 12. 10. 2009 „Zázraky se (ne)dějí. Anebo je pro ně zrozeno San Marino?“ 7. příloha: Blesk, článek Pavla Krejči ze dne 12. 10. 2009 „Výhra, kterou oplakali“ 8. příloha: Sport, článek Marka Bílka a Michala Petráka ze dne 12. 10. 2009 „Šance? Čtyři procenta jsou utopie“ 9. příloha: Sport, analýza Pavla Hartmana ze dne 12. 10. 2009 „Viníkem není jen Rada“

- 57 -

- 58 -