Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Srovnání vybraných podílových fondů v ČR Bakalářská práce
Autor:
Yuliya Ermakova Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D
duben 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 29. dubna 2011
Yuliya Ermakova
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, které mi velmi pomohly k vypracování této práce.
Anotace Cílem bakalářské práce je porovnání vybraných podílových fondů v České republice. Práce je zaměřena na mladé investory, pro které je nejvhodnější kolektivní investování. V práci budou popsány základní pojmy, historie a subjekty kolektivního investování. Podrobně bude představeno rozdělení podílových fondů podle určitých kritérií. V praktické části bude formou srovnávacích tabulek provedena analýza vybraných podílových fondů s cílem zjistit optimální fond pro určitý investiční cíl.
Annotation The aim of this bachelor's thesis is to compare a selection of mutual funds in the Czech Republic. The study is aimed at young investors for whom a collective investment is the most suitable. The thesis will describe the basic history, concepts and individuals involved in collective investment. More detail will be provided for certain mutual funds according to specific criteria. In the practical section, comparative tables will aid the analysis of select mutual funds in order to identify the optimal mutual fund for a particular investment strategy.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................6 1 PODSTATA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ....................................... 8 1.1 HISTORIE KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ......................................................................8 1.2 SUBJEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ...................................................................10 1.3 ZÁKLADNÍ ORGÁNY, DOKUMENTY A UKAZATELÉ FONDŮ .................................13
2
DRUHY FONDŮ V ČR ........................................................................................ 16 2.1 ČLENĚNÍ FONDŮ PODLE LEGISLATIV.............................................................................16 2.2 ČLENĚNÍ FONDŮ PODLE AKAT ..........................................................................................16 2.3 ROZDĚLENÍ FONDŮ PODLE ÚROVNĚ VAZANOSTI PORTFOLIA ...........................24
3
POROVNÁNÍ VYBRANÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ V ČR ........... 25 3.1 INVESTIČNÍ SPOLEČNOST ING Investment Managament Luxemburg S.A. ...............25 3.1.1Fond ING (L) Invest Energy (CZK) ....................................................................................25 3.1.2 ING (L) Flex Český fond peněţního trhu. .......................................................................27 3.1.2.1
Struktura portfolia fondu ING (L) Flex Český fond peněţního trhu. ................28
3.2 ČP INVEST investiční společnost, a. s. ..................................................................................29 3.2.1 Generali PPF Oil & Energy Industry Fund .....................................................................29 3.2.1.1 Struktura portfolia fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund ................30 3.2.2 Podílový fond Generali PPF Cash & Bond Fund .............................................................32 3.2.2.1 Struktura portfolia fondu Generali PPF Cash & Bond Fund .................................33 3.3 ČSOB INVESTIČNÍ SPOLEČNOST .......................................................................................34 3.3.1. KBC Multi Cash ČSOB......................................................................................................34 3.3.1.1 Struktura portfolia fondu KBC Multi Cash ČSOB .................................................34 3.3.2 ČSOB akciový mix ..............................................................................................................35 3.3.2.1
Struktura portfolio fondu ČSOB akciový mix ......................................................35
3.4 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH PODÍLOVÝ FONDŮ PODLE URČITÝCH KRITÉRIÍ .............................................................................................................................................36
ZÁVĚR................................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 46 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 48 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 48 PŘÍLOHY.............................................................................................................................49
Úvod Téma investování vlastního kapitálu mě zaujalo z toho důvodu, ţe kaţdý z nás můţe mít krátkodobé a střednědobé cíle, které vyţadují finanční úspory. Navýšení potřebné částky k určitému času je úkol, který řeší všichni lidé, ale v různé kvalitě. Kolektivní investování shromaţďuje prostředky od veřejnosti ve fondu a následně investuje na principu rozloţení rizika a další obhospodařuje tento majetek1, nabízí investorům širokou škálu různých druhů investičních instrumentů. Hlavním důvodem, proč lidé kolektivně investují, je moţnost zhodnotit vlastní finanční prostředky jiţ od malé částky. Investor nemusí disponovat stotisíci volných korun, aby měl přístup do větších finančních instrumentů obchodovaných na domácích a zahraničních trzích. Další důvod kolektivního investování spočívá v tom, ţe investor nemusí mít ţádné znalosti z oblasti investování. Prostředky vloţené do fondů spravují odborníci, kteří mají k dispozici dostatek informací a nástrojů, s jejichţ pomocí mohou stále sledovat jakoukoli situaci na finančních trzích a okamţitě na ni reagovat. Kolektivní investování lze provozovat na základě licenčního povolení a jeho činnost podléhá dohledu České národní banky, která se snaţí minimalizovat ztráty investora na jeho majetku, které by mohly souviset s neetickým chováním investiční společnosti. Ve své bakalářské práci se budu zabývat rozborem typů vybraných podílových fondů podle různých kritérií. Hlavním úkolem porovnání je zjistit optimální fond při určitém investičním cíli. V první kapitole se zaměřím na podstatu kolektivního investování. Stručně zde popíši historii a základní subjekty kolektivního investování – investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy. Zaměřím se zejména na jejich charakteristiku. Dále popíši hlavní výhody a nevýhody související s investováním do podílových fondů. Do této části práce zahrnu také popis orgánu institucionální ochrany, dokumenty a ukazatele podílových fondů.
1
Přesnou definici pojmu kolektivní investování můţeme najít v zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování
Ve druhé kapitole představím základní rozdělení podílových fondů podle legislativy, rizika, investičního cíle a zaměření, míry zajištění budoucího výnosu a podle úrovně vázanosti portfolia. V třetí kapitole budu porovnávat vybrané podílové fondy z hlediska investičního zaměření, struktury portfolia, měny, v níţ je fond veden, výkonnosti fondu, výše hodnoty minimální investice a z hlediska poplatků, které musí investor hradit. Na základě výsledků provedeného porovnání se pokusím zjistit, do kterého fondu je vhodnější investovat finanční prostředky při vybraných investičních cílech.
1 Podstata kolektivního investování Tato kapitola věnovana kolektivnímu investování, jeho historii, vývoji, subjektům, dozorčím organům a základním dokumentům a ukazatelům fondů.
1.1 Historie kolektivního investování 1 První instituce kolektivního investování se objevují ve druhé polovině 19. století v Anglii. V roce 1868 je v Británii zaloţena investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust, obdoba dnešních uzavřených podílových fondů, která slibuje "investorům se skromnými prostředky stejné výhody, jakým se těší velcí kapitalisté rozdělením investice mezi různé akcie". Spolu s dalšími britskými a skotskými trusty později pomáhá financovat ekonomický rozvoj Spojených států, kde investuje zejména do hypoték, ţeleznic a průmyslových společností. V roce 1893 vzniká první uzavřený fond i v USA, který financuje působení profesorů na Harvardově univerzitě. V roce 1924 je v americkém Bostonu zaloţen první otevřený podílový fond s názvem Massachusetts Investors Trust, který nelimituje počet podílníků, vydává novým zájemcům další akcie a na poţádání odkupuje své podílové listy zpět. Do roka získává majetek ve výši 392 000 dolarů od 200 podílníků. Celé fondové odvětví, vytvořené převáţnou většinou uzavřených podílových fondů, v té době spravuje zhruba 10 milionů dolarů. Otevřené podílové fondy si získávají oblibu pomaleji neţ fondy uzavřené, které zaznamenávají díky rostoucímu akciovému trhu rozmach, protoţe pouţívají při svých obchodech techniky spekulace, jako jsou obchody s vypůjčenými cennými papíry a obchody s vyuţitím úvěrů. Kvůli tomu se i v říjnu 1929 krach newyorské burzy váţně podepisuje na osudu mnoha těchto uzavřených fondů. Ve 40. letech je rovněţ představen první zahraniční akciový fond, je zavedeno automatické reinvestování dividend umoţňující zvýšení výnosu investice a zřízen první hedgový fond, který je zaměřen výhradně na spekulaci. V 50. a 60. letech nastává v USA boom podílových fondů a objem spravovaných aktiv roste meziročně aţ o 600 %. Objevují se první "technologické fondy" investující do akcií firem vyvíjejících moderní technologie, jako je jaderná energetika, chemický a elektronický 1
Finance.cz [online].2011 [cit. 2011-03-25]. Historie. Dostupné z WWW:
průmysl nebo výroba proudových motorů. Zároveň vznikají první fondy orientované na investice do státních dluhopisů. V 70. letech se objevuje několik novinek - jsou představeny první podílové fondy peněţního trhu, první vysoce výnosové dluhopisové fondy, které investují do spekulativních dluhopisů ("high-yield bond funds"), dále indexové fondy a fondy municipálních dluhopisů. Atraktivitu investic do podílových fondů pouze sniţuje dlouhotrvající pokles akciového trhu. 80. léta charakterizuje opětovný rozmach podílových fondů zejména v souvislosti se schválením programu individuálního penzijního spoření (IRA), který dovoluje jednotlivcům přispívat určitou částkou na jejich penzijní účet prostřednictvím podílových fondů. Fondy také začínají vyuţívat distribuční sítě finančních zprostředkovatelů a zavádějí výstupní poplatky. V roce 1984 je rovněţ zavedeno hodnocení podílových fondů (téţ "rating") nově zaloţenou firmou Morningstar. Pro 90. léta je potom typický vznik prvních finančních supermarketů jako OneSource makléřské firmy Charles Schwab umoţňující prostřednictvím jednoho distributora investovat do širokého spektra podílových fondů. Rozvoj nových technologií přispívá také ke vzniku nových agresivních růstových fondů zaměřených na progresivní technologie. Současně roste obliba fondů, které neúčtují vstupní poplatky ("no-load funds"). Vlivem dlouhotrvajícího růstu akciového trhu přesunují domácnosti do podílových fondů značnou část svého bohatství, takţe ve Spojených státech je na přelomu tisíciletí 60 % všech finančních aktiv uloţeno právě v podílových fondech. Na celém světě v té době existuje zhruba 53 tisíc otevřených podílových fondů s celkovými aktivy ve výši téměř 11 biliónů amerických dolarů. Přestoţe v oblasti kolektivního investování došlo za posledních pár let k velkému boomu v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je česká investiční historie podstatně kratší a český fondový byznys je teprve na začátku. Rozvoj investičních fondů v ČR je neodmyslitelně spjat s kuponovou privatizací a jejími dvěma vlnami, které proběhly v letech 1992 - 1994. Právě ta totiţ měla rozhodující a klíčový význam pro podobu a vývoj českého kolektivního investování. V této době se naše hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na trţní a více neţ 1700 státních podniků se transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Běţnému občanovi se tak otevřela moţnost investovat své prostředky do některé z těchto společností a získat v ní podíl. První vlny privatizace se zúčastnilo více neţ 400 fondů, které získaly asi
73 % celkového majetku přiděleného pro první vlnu. V druhé vlně na 353 fondů připadlo 65 % privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční fondy mající formu akciové společnosti (a tedy právní subjektivitu), do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové, tj. subjekty bez právní subjektivity zaloţené investičními společnostmi. Po privatizačním období nastává „mrtvé období“, kdy zájem drobných investorů o dění na kapitálovém trhu je prakticky nulový a počet uskutečněných obchodů se dá spočítat na prstech jedné ruky. Obchodování tak zůstává právě na bedrech investičních a podílových fondů. V této době dochází, často za ne příliš právně srozumitelných podmínek, k přeměnám fondů na jiné právní subjekty. Na scénu i do povědomí lidí se dostává termín „tunel“ v jiné neţ dopravní terminologii, kdy na řadu fondů je uvalena nucená správa a některé se potýkají s konkurzem a následnou likvidací. Výraznější posun v investorské náladě je patrný aţ koncem druhého tisíciletí, kdy k nám začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002. Zlomovým rokem v oblasti kolektivního investování se stal rok 2004, který přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do EU a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami jsou sníţení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních moţností.
1.2
Subjekty kolektivního investování
Investiční společnost je právnická osoba, jejímţ předmětem podnikání je kolektivní investování. Ke své činnosti musí investiční společnost získat povolení od příslušného regulatorního orgánu pro oblast kapitálového trhu. Vlastní kapitál investiční společnosti musí v době udělení povolení k činnosti investiční společnosti činit v korunách českých alespoň částku odpovídající 125 000 €.1 Investiční společnost zakládá podílové fondy a spravuje jejich majetek. Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy. Dále můţe obhospodařovat majetek 1
§14, odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
investičních fondů a majetek podílových fondů jiné investiční společnosti. Investiční společnost také poskytuje celou řadu činností, např. vedení účetnictví, právní sluţby, oceňování majetku a závazků fondu, zajišťování plnění daňových povinností, vydávání a odkupování podílových listů a další sluţby. Dalším subjektem kolektivního investování je Investiční fond. Investiční fond je právnická osoba, která shromaţďuje peněţní prostředky upisováním akcií. Investiční fond můţe být zaloţen pouze ve formě akciové společnosti, ale tato akciová společnost nesmí být zaloţena na základě veřejné nabídky akcií. V ČR vznikají pouze na dobu určitou a musí obsahovat v názvu společnosti označení «uzavřený investiční fond». Minimální základní kapitál je 300 000 € a po 1. roce musí kapitál dosáhnout hodnoty min. 50 000 000 CZK. Investiční fondy emitují akcie pouze stejné jmenovité hodnoty. Nesmí emitovat zatímní listy, dluhopisy, prioritní nebo zaměstnanecké akcie. Shromáţděné peněţní prostředky investiční fond investuje do různých investičních instrumentů podle svého zaměření. Třetím subjektem kolektivního investování je Podílový fond. Podílový fond nemá právní subjektivitu, je zakládán investiční společností, která obhospodařuje jeho majetek, a to svým jménem na účet podílníků. Investiční společnost pro podílový fond emituje podílové listy.1 Mají zákonem předepsáno, do čeho mohou investovat. Povolení otevřít podílový fond získává investiční společnost od příslušného regulatorního orgánu, v ČR Komise pro cenné papíry. Podílový fond můţe mít podobu otevřeného a uzavřeného fondu. Otevřený fond v době vzniku není omezen mnoţstvím kapitálu, a proto není omezen mnoţstvím listů, které můţe fond vydat, a to znamená, ţe mnoţství podílníků (akcionářů) také není omezeno. Otevřený podílový fond má povinnost zpětného odkupu podílových listů do stanoveného termínu, v ČR do 15 pracovních dnů, pokud podílník o tento odkup poţádá. Většina fondů ve světě má otevřenou podobu. Uzavřený fond má při vzniku přesně definovaný počet podílových listů, které můţe emitovat. Fondem je tedy emitován omezený počet instrumentů, které má v drţení omezený počet investorů. Podílník nemá právo ţádat o zpětný odkup podílového listu. Likvidita podílového listu je v tomto případě zabezpečována obchodováním na sekundárních trzích. 1
Podílový list je cenným papírem majetkového typu, rozdíl od akcie je v tom, ţe se investor nemůţe podílet na vedení podniku, ale dostává dividendy.
Vývoj majetku v podílových fondů v ČR ukazuje obrázek č. 1 Obrázek č. 1: Vývoj majetku v podílových fondech v ČR
Pramen: www.financninoviny.cz
Největší nárůst majetku ve fondech v letech 2004 a 2005 souvisí se vstupem ČR do EU. Podílové fondy mohou být zakládány jako v otevřené nebo uzavřené formě. Z tohoto rozdělení vyplývají rozdílné moţnosti a povinnosti fondů. Hlavními výhodami investování do podílových fondů jsou:
vyšší zhodnocení neţ u běţných bankovních a depozitních produktů
Sníţení transkakčních nákladů na koupí cenných papírů, protoţe se sníţí poplatky za sprostředkování makléřské firmě.
Daňové zvýhodnění – výnosy z fondů se po 6 měsících trvání nedaní,
Profesionalita – prostředky vloţené do fondu spravují specialisté, kteří mají k dispozici profesionální zázemí, dostatek informací a nástrojů, umoţňujících okamţitě reagovat na jakékoliv situace na kapitálových trzích. Není nutné trávit čas sledováním vývoje instrumentů na trhu, investor pouze svěří své finanční prostředky do fondu kolektivního investování. Informace se prostřednictvím tisku, teletextu, internetu dostanou i k vám v srozumitelnější podobě.
Diverzifikace rizika – rozloţení portfolia fondu do různých investičních instrumentu. To znamená, ţe investor nekoupí velký balík jednoho akciového titulu, ale například akcie deseti různých firem z různých odvětví. Kdyţ jedna zklame, ostatní můţou celkovou investici ještě zachránit.
Při investování do podílových fondů je třeba počítat s určitými nevýhodami:
Vklady nejsou pojištěny – investiční fondy nepatří do skupiny pojištěných finančních produktů. Pokud investiční společnost spravující podílový fond zkrachuje, není k dispozici ţádný garanční fond, ze kterého byste mohli náhradu investovaných prostředků obdrţet.
Investice je podstatně ovlivněna dobou, kdy je realizována – kdyţ neinvestujete své prostředky do fondu pravidelně, můţe se vám stát, ţe nakoupíte podíly ve velmi nevhodnou dobu, například v situaci, kdy kapitálový trh dosáhne svého maxima a začíná se pohybovat směrem dolů.
Investice je dlouhodobou záleţitostí – minimální doba spoření ve fondech není nikde stanovena. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondu vhodná pro krátkodobé spoření. Jen pokud budete trpěliví a přečkáte krátkodobé poklesy kurzů, dočkáte se svých výnosů. Jestliţe budete spořit méně neţ 6 měsíců, musíte své výnosy zdanit.
Poplatky mohou způsobit ztráty – především vstupní poplatky a platby za správu spoření ve fondech podstatně zdraţují.
Ztráta investiční volnosti. Investor nemá moţnost výrazněji ovlivnit zaměření investic. Podílnik na majetku podlového fondu nemůţe zasahovat do tvorby portfolia a se podílet na jeho řízení. Můţe zvolit pouze oblast investování při vyběru podílového fondu.
Ztráty investorů do zahraničních fondů, které nejsou vedeny v českých korunách, ale třeba v eurech nebo dolarech, způsobené změnami devizových kurzů – znehodnocení zahraniční měny vzhledem k české koruně můţe způsobit v konečném účtování další ztráty.
1.3
Základní orgány, dokumenty a ukazatelé fondů
Dozorčí řada investiční/spravská společnost kontroluje celkové fungování a respektování pravidel při správě fondu. Je nezávislá, členové musí splňovat určitá kritéria: kvalifikační předpoklady, vhodnost pro důvěryhodnost a transparentní činnost atd.
Investiční spravcovská společnost kontroluje správu majetku fondu - od vytvoření fondu aţ po jeho kaţdodenní obhospodařování, rozhoduje o nákupu a prodeji jednotlivých cenných papírů a svých finančních nástrojů, včetně analýzy finančních trhů, poskytuje poradenskou
činnost, propagaci a reklamu fondu, zabezpečuje administrativní záleţitosti, včetně vedení účetnictví, právních a notářských sluţeb, vydávání závazných informačních materiálů atd. Kaţdý fond musí mít svého depozitáře, u kterého úschovává svá aktiva (hotovost, cenné papíry, atd.). A tím zabezpečuje ochranu před hrozbou zpronevěry ze strany investiční společnosti. Obvykle to je bankovní instituce. Depozitář kontroluje, zda činnost investiční společnosti nebo investičního fondu je v souladu s tímto zákonem a statutem fondu. V případě poškození zájmů podílníků můţe účastníkům takové operace pozastavit nakládání s účty cenných papírů ve Středisku cenných papírů, a to nejdéle na dobu tří dnů. Současně je povinen bez zbytečného odkladu informovat o tomto opatření Komisi. Komise v uvedené lhůtě toto pozastavení zruší nebo rozhodne o předběţném opatření dle zvláštního zákona.1 Auditor poskytuje externí a nezávislé ohodnocení činnosti investiční/správcovské společnosti při správě fondů.
Čistá hodnota aktiv (NAV – Net Asset Value) je aktuální cena podílových listů vydaných otevřeným fondem novým investorům. Je přepočtena na jedem podílový list, plus případný počáteční (vstupní) poplatek. Podílové fondy odkupují zpátky podílový list za NAV, minus vstupní poplatek. Hodnota NAV počítá kaţdý pracovní den jako podíl majetku fondu. Kdyţ se mění cena cenného papíru, mění se i hodnota NAV. Investor to můţe sledovat v novinách, na internetu a v dalších informačních médiích. Porovnáním změn kurzu například akcií a změn NAV můţe investor zjistit volatilitu portfolia fondu vůči trhu nebo jiným fondům. Volatilita znamená nestálost, kolísání výnosových měr, měnových kurzů anebo cen investičních instrumentů. Lze jí měřit i riziko: čím vyšší je volatilita cenného papíru, tím větší je riziko ztráty. Ale je velice důleţité, ţe dlouhodobé změny hodnot NAV fondu nemají stejnou váhu jako změny cen cenných papírů, a to z důvodu výplaty výnosů. Statut – předpis, který obsahuje nejdůleţitější informace o podílovém fondu. Investor má právo se seznámit se statutem, neţ vloţí své finanční prostředky do některého fondu. Nejdůleţitější informace o podílovém fondu uvedena v tabulce č. 1 1
§32, Zákona č. 248/1992 Sb. O investičních společnostech a investičních fondech
Tabukla č. 1: Údaje o podílovém fondu
Údaje Investiční/správcovská společnost
Poznámky Obchodní jméno, sídlo, právní forma, rozsah sluţeb, které pro fond vykonává atd.
Otevřený podílový fond Zaměření a cíle investiční politiky fondu
Např. je-li fond zaměřen na dlouhodobý kapitálový růst majetku, nebo na výnosy Informace o vnitřních kontrolních mechanizmech při správě majetku fondu, jak
Zásady hospodaření s majetkem fondu
společnost uskutečňuje obchody s cennými papíry, případně investiční limity k omezení a rozloţení rizika, postupy při pohledávkách po době splatnosti
Způsob pouţití výnosů z majetku
Informace o výnosech, nákladech hrazených
v podílovém fondu
z majetku ve fondu a nákladech hrazených společností, jak je pouţit zisk.
Výše úplaty za obhospodařování podílového fondu Zda jsou vydávány v zaknihované formě, kdo Podoba podílových listů
smí nakupovat podílové listy, práva spojená s vlastnictvím podílových listů, nákupní a prodejní cena podílových listů atd..
Stanovení prodejní ceny podílového listu Depozitář
Základní informace o činnosti depozitáře
Způsobu zveřejňování zpráv o obhospodařování majetku v podílovém fondu Pramen: vlastní tvorba na základě §84 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
2
Druhy fondů v ČR
V této kapitole se budu zabývat členěním fondů z různých hledisek.
2.1
Členění fondů podle legislativ
Legislativa rozlišuje standardní a speciální fondy. Standardní fond vzniká v souladu s legislativou Evropské unie. Shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti a můţe mít formu pouze otevřeného podílového fondu, nesmí být přeměněn na speciální fond. Standardní fond shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti a investuje pouze do přesně vymezených1 cenných papírů, nástrojů peněţního trhu, určitých cenných papírů vydaných standardními fondy, určitých cenných papírů vydaných speciálními fondy, vkladů s dobou splatnosti do 1 roku a finančních derivátů. Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují.2 Speciální fond je fond kolektivního investování, jehoţ poţadavky a práva Evropská unie nesplňuje. Vzniká v podobě investičního fondu, otevřeného nebo uzavřeného podílového fondu. Speciální fondy se dělí na fondy, které shromaţďují peněţní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromaţďují peněţní prostředky od kvalifikovaných investorů.
2.2
Členění fondů podle AKATu
AKAT – Asociace pro kapitálový trh České republiky sdruţuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují sluţby v oblasti kolektivního investování. Svými aktivitami a samoregulačními předpisy chce asociace rozvíjet povědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování. Členství v Asociaci je zárukou standardu profesionality, poctivosti při správě cizího majetku a korektního přístupu k investorům a klientům3. AKAT ČR klasifikuje fondy na základě tří kriterií: podle rizika trhu, podle geografického rizika a podle míry zajištění budoucího výnosu. 1
Přesně předmět investování standardních fondů je uveden v §26 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 2 VESELÁ J. Investování na kapitálových trzích. ASPI Praha 2007, s. 644 3 www.akatcr.cz
Podle trţního rizika rozlišuje AKAT několik druhů fondu: 1) Akciové fondy. V případě akciového fondu jsou nashromáţděné peníze od investorů pouţity na nákup akcií1 na na základě předem stanovených cílů a investiční politiky fondu. Akciové fondy jsou pro investora nejrizikovější, ale v dlouhodobém horizontu také nejziskovější. V rámci akciových fondů lze rozlišit podle trţní kapitalizace určité druhy fondů2. Jejich přehled uvádí v tabulce č. 2
Tabulka č. 2: Typy akciových fondu z hlediska tržní kapitalizace
Typ akciového fondu
Poznámka Má velkou trţní kapitalizaci (u amerických
Akciové fondy «large cap»
akcií nad 10mld. USD) Má střední trţní kapitalizaci (u amerických
Akciové fondy «mid cap» Akciové fondy «small cap»
akcií od 1 mld. do 10 mld. USD) -
Má malou trţní kapitalizaci (u amerických akcií méně něţ 1 mld. USD)
Akciové fondy «micro cap»
Má
velmi
malou
trţní
kapitalizaci
amerických akcií méně neţ 250 mln. USD)
Pramen: vlastní tvorba na základě publikace STEIGAUF, S. Fondy jak vydělávat pomocí fondů
1
investují minimálně 66% aktiv do akcií
Trţní kapitalizace společnosti je veličina, která reprezentuje celkovou hodnotu vydaných akcií v příslušné měně, papř. v korunách, dolarech nebo eurech. Tato veličina udává trţní hodnotu společnosti a měří velikost firmy. 2
(u
Rozdělení akciových fondů podle investiční strategie ukazuje obrázek č. 2
Obrázek č. 2 Zaměření investiční strategie
Pramen: www.idnes.cz
Akciové fondy orientované na hodnotu (Value Investing) Při investování zaměřeném na hodnotu vybírá investor ty akcie, které mají nízkou, a tedy atraktivní cenu oproti její vnitřní hodnotě měřené zisky, trţbami, aktivy, kapitálem, nebo cash flow akciové společnosti. Mezi nejčastější ukazatele hodnoty akcie v případě hodnotového přístupu patří nízký poměr cena akcie/zisk na akcii (P/E), nízký poměr cena/účetní hodnota akcie (P/B) a vysoké dividendové výnosy.
Investování zaměřené na růst (Growth Investing) Při investování zaměřeném na růst investor vyhledává akcie, které vykazují nadprůměrný a akcelerující růst zisků, resp. trţeb společnosti. Jinak řečeno, „růstoví investoři“ se poohlíţejí po akciích z odvětví, která se nacházejí v agresivní fázi ţivotního cyklu (výrobky nebo sluţby, které produkuje společnost procházející různými fázemi „ţivotního cyklu“ – od uvedení na trh, resp. inovace, udrţování atd.), tj. v periodě, se kterou je spojen vysoký růst trţeb a zisků s přiměřenou ziskovou marţí.1
1
zdroj: www.finance.idnes.cz
Dalším typem akciového fondu je sektorový fond, který investuje do akcií ve vybraném sektoru. Investor vybírá sektor, který ho zajímá, manaţer fondu vybírá příslušné akcie, do kterých bude investovat shromáţděné prostředky. Investoři investují do sektorových fondů z různých důvodů, např. proto, ţe investor investuje do odvětví, ve kterém pracuje. Zná to odvětví velmi dobře. A pokud má předpoklady pro dobrý růst, můţe s jistotou investovat do něho své finanční prostředky a očekávat zhodnocení hodnoty akcií. Dalšími důvody investování do sektorových fondů jsou: zaměření na oblast, která má slibné vyhlídky, a získání nadprůměrných výnosů s dlouhodobým růstovým potenciálem. Sektorové fondy orientované na finančnictví nebo reality mohou poskytovat slušné dividendy.1 Akciové fondy s určitým zaměřením. Tyto fondy investují jen do malého počtu akcií (obvykle 10 aţ 40). Manaţeři takových fondů dávají přednost kvalitě před kvantitou. Indexové akciové fondy jsou fondy, které jsou vázány na akciové indexy. Struktura portfolia fondu kopíruje stanovený trţní index. Indexové fondy, které předpokládají, ţe trh je neefektivní2, a tudíţ je moţné identifikovat podhodnocené výnosné instrumenty, převrstvují portfolio ve snaze dosáhnout nadprůměrného výnosu,3 a jsou tedy fondy s aktivní strategií. Indexové fondy, které předpokládají, ţe trh je efektivní4, a tudíţ není moţné identifikovat podhodnocené výnosné instrumenty, představují portfolio ve snaze dosáhnout nadprůměrného výnosu, a jsou tedy fondy s pasivní strategií. 2) Dluhopisové fondy, které nashromáţděné prostředky od investorů pouţívá většinou na nákup dluhopisů. Doplňkové investování do akcií se připouští, ale podíl akcií v portfoliu fondu nesmí překročit 10 % aktiv fondu.
1
STEIGAUF, S. Fondy jak vydělávat pomocí fondů. GRADA Publishing, 2003, s. 75
Akciový krus obsahuje všechny informace, které lze získat ze souborů historických dat. Proto investor nemůţe z historických dat prognózovat budoucí kursový pohyb a změna kurzu je náhodná. 2
3 4
VESELÁ J. Investování na kapitálových trzích. ASPI Praha 2007, s. 649
Aktuální akciový kurs obsahuje všechny kursotvorné informace, tzn. jak veřejného, tak neveřejného charakteru. Při této formě ztrácí význam nejen analytická činnost ve formě technické a fundamentální analýzy, ale bezcennými se stávají i neveřejné informace, poněvadţ jsou jiţ absorbovány v akciovém kursu.
Dluhopisové fondy mají vysoký potenciál výnosu, stejně tak je však vyšší i riziko, které investoři podstupují. Proto jsou určeny pro investory s delším investičním horizontem, který by měl dosahovat minimálně tří a více let. Z toho vyplývá riziko podkladového aktiva. Jedním z základních aspektů rizikovosti dluhopisů je doba do splatnosti dluhopisu. Čím je doba do splatnosti delší, tím adekvátně roste riziko jeho splacení, ale zároveň za normálních okolností také dluhopisový výnos. Výnosem dluhopisu rozumíme odměnu za to, ţe půjčujeme emitentům peníze (kupujeme dluhopis) na určitou dobu a čím je tato doba delší, tím je odměna vyšší. Druhým aspektem je kreditní bonita emitenta. Bonita je schopnost emitenta dostát svým závazkům. Nezávislé ratingové agentury, jako jsou S&P, Moody´s nebo Standard & Poor’s Corporation, zveřejňují úvěrové hodnocení kvality dluhopisu emitenta. Čím je ten rating (bonita emitenta) niţší, tím je úvěrové riziko vyšší, a na konci splatnosti dluhopisu nedojde k jeho splacení. Další příčinou, proč se cena dluhopisu mění, jsou inflace a zároveň i úrokové sazby. Jestliţe rostou inflační očekávání, rostou i úrokové sazby a dluhopisový výnos, ale zároveň s tím klesá cena dluhopisu. Proto kdyţ je dluhopis prodán před splatností, můţe mít cenu niţší, nebo vyšší, neţ je ta, za kterou byl nakoupen.1 3) Fondy peněžního trhu investují nashromáţděné prostředky od investorů do finančních instrumentů peněţního trhu. Tyto fondy jsou nejkonzervativnější investicí, protoţe kolísavost ceny jejich podílového listu je velice nízká, ale výnos je také nízký. Fondy peněţního trhu v dlouhém horizontu dokáţí pokrýt inflaci, případně přinést jen něco málo nad její míru. Investoři, kteří v podstatě investují do fondů peněţního trhu, uchovávají kupní sílu svých peněz. Často se v portfoliích fondů peněţního trhu objevují rizikové krátkodobé dluhopisy emitované firmami. Portfolia fondů, které jsou obyčejně nejkonzervativnější části investičního spektra a které by měly obsahovat skutečně jen kvalitní, a tedy bezpečné (z hlediska kolísavosti ceny) krátkodobé dluhopisy, obsahují potom i rizikové investice. Výsledkem je, ţe fondy peněţního trhu sice v některých částech ekonomického cyklu vydělávají o něco více, 1
www.finance.cz
protoţe vyšší riziko je odměňováno vyšším zhodnocením, ale v momentě, kdy se firmám nedaří nebo kdyţ dochází k problémům ve firemním sektoru, firemní dluhopisy ztrácejí, coţ se přímo odráţí v ceně fondů, které do nich investují. 4) Fond nemovitostí je fondem, který trvale investuje do nemovitostí nebo do nemovitostních společností minimálně 51% hodnoty svého majetku. Fond nemovitostí vzniká jenom jako otevřený fond. Je určen investorům, kteří se rozhodli pro uloţení svých prostředků minimálně na 5 aţ 7 let, kteří mohou v krátkodobém horizontu akceptovat i výraznější kolísání hodnoty své investice. Pravidla diverzifikace – hodnota nemovitosti pořizované do majetku fondu nemovitostí nesmí v době pořízení překročit 20 % hodnoty majetku fondu1. Celková hodnota nemovitostí nesmí překročit 25% hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Fond nemovitostí nesmí pořídit do svého majetku nemovitost z majetku investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje, a svého depozitáře2. Bez ekonomického zdůvodnění předloţeného vlastnímu depozitáři a bez následného souhlasu z jeho strany nesmí speciální fond nemovitostí pořídit do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více neţ 10 %, nebo prodat nemovitost za cenu, která je niţší o více neţ 10 % neţ vyšší cena podle posudku znalce3. V portfoliu fondu jsou zastoupeny realitní trusty. Jedná se o společnosti, které vlastní, pronajímají a spravují nemovitosti, přičemţ minimálně 90 % zisku plynoucího z této činnosti je vypláceno ve formě dividend. Určitou část svého portfolia musí drţet v rychle likvidních prostředcích, a to v doplňkovém likvidním majetku (od 20%-49%) – cenných papírech vydaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů, státních pokladničních poukázkách a obdobných zahraničních cenných papírech, poukázkách České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírech.4
1 § 53a, 2 odst., zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 2 § 53b, 2 odst zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 3 § 53b, 1 odst zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 4 § 49a, odst. 1, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
5) Fondy fondů investují minimálně 66% svých aktiv do podílových listů a akcií jiných, přesně vymezených fondů kolektivního investování, a tím se ještě víc diverzifikuje riziko. Fondy fondů mají specifickou nákladovou strukturu. Kaţdý podílový fond musí hradit určité náklady, např. vstupní poplatky a poplatky za správu portfolia. Fondy fondů k tomu musí hradit tytéţ náklady ještě jednou na úrovni fondů, které nakupují do svého portfolia. Dochází tak k tomu, ţe se poplatky vlastně platí dvakrát. Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který investuje více neţ 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování1. Na druhé straně nejvýše 20 % hodnoty svého majetku můţe speciální fond fondů investovat do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování, někdy 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, ţe tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu, přičemţ tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování..2 6) Smíšené fondy investují do akcií, dluhopisů a nástrojů peněţního trhu na různých trzích. Pro tyto fondy je klíčové, jaký je v portfoliu poměr akcií a dluhopisů. Z toho můţeme vyjmout konzervativní smíšené fondy, které mají podíl akcií minimální – kolem 20%. To je objem, který nemá mimořádný vliv na portfolio fondu, v případě poklesu kurzu akcie o polovinu to bude pro celé portfolio znamenat pokles o 10%. Fond je určen pro relativně jednoduché řešení investičních potřeb, a proto je ideálně řešen pro investory, kteří nejsou příliš zkušení nebo nechtějí mít s investicí další práci. Dynamické smíšené fondy – jsou fondy, které
mají v portfoliu 50% aţ 60% akcií. Tyto fondy se chovají podobně jako fondy akciové.3 7) Profesionální investoři představují efektivní, transparentní a kontrolovaný nástroj pro spolupráci investorů sdílejících konkrétní investiční cíle. Fond kvalifikovaných investorů je subjekt kolektivního investování, který není určen ke shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti, ale od kvalifikovaných investorů –
1 § 55 odst. 2, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 2 VESELÁ J. Investování na kapitálových trzích. ASPI Praha 2007, s. 646 3 SYROVÝ P. Investování pro začátečníky. Grada Publishing, a.s., 2010, s 63
statutem fondu je stanoven okruh investorů1, osob, které písemně prohlásí, ţe mají zkušenosti s investováním do aktiv fondu. Fond má minimálně 2 a maximálně 100 kvalifikovaných investorů. Stanovená minimální vstupní investice je 1 000 000 Kč. Vlastní kapitál fondu musí do 1 roku ode dne získání povolení ČNB dosáhnout alespoň 50 milionů Kč. Fond kvalifikovaných investorů můţe vzniknout jako podílový fond bez právní subjektivity nebo jako investiční fond ve formě a.s. K hlavním výhodám vyuţití fondu kvalifikovaných investorů patří zvýhodněná sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 5 % oproti standardní sazbě 19 %, širší moţnosti zvolení investiční strategie - tj.do čeho a jakým způsobem se budou sdruţené prostředky investovat (cenné papíry, nemovitosti, pohledávky, půjčky).
Podle geografického rizika AKAT rozlišuje tyto regiony: Česká republika Země Eurozony Evropa (včetně Eurozony) Severní Amerika Adie a Pacifik Ostatní regiony globální2 U akciových fondů je geografická příslušnost definována sídlem emitenta akcií. U dluhopisových fondů je geografická příslušnost definována měnou aktiv. Pro fondy peněţního trhu – stejně podle měny aktiv. U smíšených fondů jsou sjednoceny oba poţadavky pro akciové a dluhopisové fondy, u fondů fondů je geografická příslušnost definována podle geografického rizika fondů. Investice mimo danou kategorii nesmí překročit 10% aktiv fondů. V případě fondů nemovitostí je geografická příslušnost definována sídlem nemovitostí společností nebo umístěním nemovitostí a investice do nemovitostí nebo nemovitostní společnosti mimo danou kategorii nesmí překročit 10% aktiv fondů. § 56 odst. 1, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování přesně vymezuje okruh kvalifikovaných investorů, kterí mohou za určitých podmínek nabývat cenné papíry vydané speciálním fondem kvalifikovaných investorů. 1
2
tato kategorie je určená pro fondy, které častečně nebo zcela investují mimo uvedené regiony anebo investují
do více regionů.
Podle míry zajištění budoucího výnosu AKAT rozlišuje tyto fondy: 1)Fond je zajištěný , pokud je správcovskou společností nabízen jako garantovaný, to znamená, ţe skladba portfolia fondu zajišťuje hodnotu investice a na konci investičního období nemůţe hodnota klesnout ani v případě nepříznivého vývoje ekonomiky pod její počáteční úroveň. Ale tato garance má negativní vliv na výnosnost fondu vůči vysokým nákladům na zajištění. 2) Nezajištěný fond – je fond, který není garantovaný.
2.3
Rozdělení fondů podle úrovně vazanosti portfolia
Podle úrovně vazanosti portfolia lze fondy rozlišit na: 1) Fondy s pevnou strukturou portfolia. fondy s pevnou strukturou portfolia. Jednotlivé instrumenty v portfoliu fondu jsou stanoveny při vzniku fondu. Struktura portfolia fondu se nemění. 2) Fondy s proměnlivou strukturou portfolia. V době vzniku nemá fond přesně vymezené (stanovené) instrumenty v portfoliu. Struktura portfolia se můţe měnit s ohledem na strategie a trţní situaci. 3) Fondy s částečně proměnlivou strukturou portfolia. Část instrumentů v portfoliu je přwsně stanovená a druhá čast je proměnlivá s oledem na strategie a trţní situaci.
3
Porovnání vybraných podílových fondů v ČR
Základem porovnání jsou dva investiční cíle. První je zaměřen na dosaţení nejvyššího výnosu investice, druhý – na bezpečnost uloţených finančních prostředků. Pro uskutečnění své analýzy jsem vybrala tři nezávislé investiční společnosti – ING Investment Managament, ČP INVEST a ČSOB IS. Z kaţdé investiční společnosti jsem vybrala dva podílové fondy – akciový jako nejrizikovější fond a zároveň i nejziskovější a fond peněţního trhu, který nepřináší investorovi velký zisk, ale má minimální riziko. Hlavním úkolem je zjistit, který z vybraných podílových fondů je optimální pro určitý investiční cíl.
3.1 Investiční společnost ING Investment Managament Luxemburg S.A. Investiční společnost má velké mnoţství podílových fondů. K analýze jsem vybrala ING (L) Invest Energy (CZK)) a ING (L) Flex Český fond peněţního trhu.
3.1.1 Fond ING (L) Invest Energy (CZK) Fond byl zaloţen 13.05.2009. Depozitářem fondu je Brown Brothers Harriman (Luxemburg) S.C.A. Jedná se o otevřený sektorový akciový fond. Fond investuje do diverzifikovaného portfolia akcií emitovaných společnostmi, které podnikají v odvětví energetiky. Zahrnuty jsou společnosti z těchto oborů: ropa a plyn (těţba, produkce, marketing, rafinace a doprava ropných a plynných produktů), energetická zařízení a sluţby, výstavba a provoz ropných plošin, vrtných zařízení a další související sluţby a vybavení). Fond můţe rovněţ investovat do jiných převoditelných cenných papírů, nástrojů peněţního trhu, podílů v investičních společnostech a investičních fondech investujících do cenných papírů a v investičních společnostech a investičních fondech a vkladů. Investice do investičních společností a investičních fondů investujících do cenných papírů nesmí překročit 10 % čistých aktiv.1
1
Prospekt fondu ING (L) Invest Energy (CZK)
S úmyslem dosáhnout investičních cílů můţe podfond rovněţ vyuţít i finanční deriváty (opce, futures, výkonové swapové operace, forwardové obchody v zahraničních měnách a měnové opce). 1
3.1.1.2. Struktura portfolia fondu ING (L) Invest Energy (CZK) Z hlediska regionálního rozdělení nejvíc investuje fond do akcií USA, Velké Británie, Nizozemska a Švýcarska. Investice do dalších zemí jsou uvedeny v tabulce č. 3 Tabukla č.3 Regionální rozděléní investic fondu Invest Energy
Země
Investice
USA
72.401.101,53 USD
Velká Británie
21.906.661,44 USD
Nizozemsko
11.547.061,58 USD
Švýcarsko
9.611.059,26 USD
Nizozemské Antily
6.432.207,22 USD
Itálie
5.619.004,94 USD
Kanada
4.310.188,37 USD
Bermudy
3.330.951,47 USD
Austrálie
2.562.293,63 USD
Spojené arabské emiráty
2.192.404,99 USD
Portugalsko
1.697.647,79 USD
Brazílie
1.539.044,91 USD
Japonsko
1.519.499,64 USD
Norsko
1.074.377,73 USD
Nová Guinea
828.845,81 USD
Rusko Francie -
599.159,55 USD 4,74 USD
Pramen: vlastní vyroba na zálkadě prospektu fondu ING (L) Invest Energy (CZK)
1
Vyroční zpráva a auditované finanční výkazy ING (L) INVEST za rok uzavřený k 30. září 2010
Většina prostředků fondu je investována v dolarech. Podrobně sloţení portfolia dle měny ukazuje obrázek č. 3
Obrázek č. 3: Složení portfolia fondu Invest Energy dle měny
Pramen: www.ing.cz
Sloţení portfolia podle finančních insrtumentů ukazuje tabulka č. 4 Tabulka č. 4: složení portfolia fondu Invest Energy podle finančních instrumentů
Finanční istrument
Investice
Finanční deriváty celkem
76.975,18 CZK
Hotovost v bance
5.790.748,19 CZK
Ostatní aktiva
173.939,85 CZK
Pramen: vlastní vyroba na zálkadě prospektu fondu ING (L) Invest Energy (CZK)
3.1.2 ING (L) Flex Český fond peněžního trhu. Fond byl zaloţen 27.10.1997. Depozitářem fondu je Brawn Brithers Harriman (Luxemburg) S.C.A. Jedná se o otevřený fond peněţního trhu. Český fond peněţního trhu je určen velmi konzervativním investorům, jejichţ cílem je dosahování stabilního zhodnocení na úrovni krátkodobých úrokových sazeb investováním do přísně diverzifikovaného portfolia vysoce kvalitních dluhových nástrojů vyjádřených v českých korunách. Průměrná doba do splatnosti portfolio fondue můţe činit maximálně 1 rok. Fond musí splňovat velmi přísné podmínky investování, které jsou přesně definovány lucemburskou legislativou a vnitřními předpisy ING Investment Management. Tyto limity za
normálních trţních podmínek prakticky vylučují moţnost výraznější fluktuace ceny akcií fondue a zajišťují plynulý nárůst jejich hodnoty. Tím je tento fond optimálním instrumentem pro bezpečné zhodnocení i jen krátkodobě volných finančních prostředků.1
3.1.2.1
Struktura portfolia fondu ING (L) Flex Český fond peněžního trhu.
Z hlediska regionálního rozdělení nejvíc investuje fond do České republiky, Německa a Nizozemska. Investice do dalších zemí jsou uvedeny v tabulce č. 5 Tabukla č. 5: Regionální rozdělení portfolia fondu Flex Český fond peněžního trhu
Země
Investice
Česká republika
422 228 254,80 CZK
Německo
40 239 120,00 CZK
Nizozemí
19 992 500,00 CZK
Irsko
19 782 600,00 CZK
Spojené státy americké
18 951 205,00 CZK
Velká Británie
6 036 120,00 CZK
Pramen:vlastní tvorba na základě prospektu fondu Flex Český fond peněţního trhu
Největší podíl investic fondu připadá na obligace a jiné dluţné instrumenty, to potvrzuje tabulka č. 6 a procentuálně obrázek č. 3 Tabulka č. 6: Výkaz čistých aktiv fondu Flex Český fond peněžního trhu
Aktiva
Investice
Obligace a jiné dlużní nástroje
547,417,800.20 CZK
Nástroje peněţního trhu
176,904,785.14 CZK
Hotovost v bance
67,261,989.35 CZK
Ostatní aktiva
6,199,366.51 CZK
Pramen: vlastní tvorba na základě prospektu fondu Flex Český fond peněţního trh
1
Prospekt fondu Flex Český fond peněţního trhu
Obrazek č. 4: Procentuální podíl aktivy fondu Flex Český fond peněžního trhu Obligace a jiné dlużní nástroje 68% Nástroje peněžního trhu 22,10% hotovost 8,43%
ostatní aktiva 0,77%
Pramen: vlastní tvorba na základě prospektu fondu Flex Český fond peněţního trhu.
3.2 ČP INVEST investiční společnost, a. s. Tato investiční společnost správuje vybrané mnou fondy Generali PPF Oil & Energy Industry Fund a Generali PPF Cash & Bond Fund.
3.2.1 Generali PPF Oil & Energy Industry Fund Fond byl zaloţen 25.7.2009. Depozitářem fondu je RBC Dexia Investor Services Ireland S.A. Jedná se o otevřený sektorový akciový fond. Generali PPF Fond ropy a energetiky je určen klientům, kteří se rozhodli investovat své finanční prostředky minimálně na 5 aţ 7 let s cílem získat vyšší zhodnocení. Fond se zaměřuje na investice do perspektivních oborů, jako je výroba elektrické energie, těţba a zpracování ropy, uhlí nebo zemního plynu. Dlouhodobá poptávka po energiích stabilně roste. Naopak současné zdroje jsou relativně omezené, coţ se v budoucnu bude projevovat ve vyšších cenách. Uvedený nesoulad bude prohlubovat dynamický rozvoj rozvíjejících se ekonomik v čele s Čínou a Indií. Podílníci tohoto fondu mohou profitovat na těchto dlouhodobých trendech. Cílem Fondu je dosáhnout zhodnocení aktiv v dlouhodobém časovém horizontu prostřednictvím diverzifikovaného portfolia převoditelných cenných papírů s charakterem či chováním akcií z ekonomického sektoru v širším slova smyslu. Cílem Fondu není minimalizovat rizikovost, ale nastavit optimální poměr mezi odhadovanou rizikovostí a očekávanou výnosností.
Důvodem společného zařazení představitelů jak ropného, tak energetického průmyslu je jejich obvykle rozdílná reakce na ekonomický vývoj. Zatímco ropný průmysl je velmi cyklický a kopíruje hospodářský cyklus, v energetickém průmyslu působí stabilnější společnosti s předvídatelnými zisky, které naopak nejsou příliš závislé na aktuálním stavu ekonomiky. Celkově zastoupení společností z obou průmyslových odvětví zajišťuje portfolio proti výraznějším propadům a zároveň je moţno očekávat od těchto společností dividendové zisky i v dobách ekonomické recese. Vzhledem k predikovanému ekonomickému vývoji ve světě předpokládáme, ţe ropný průmysl bude patřit k rostoucím odvětvím, a proto jeho váha v portfoliu fondu převaţuje. Tomu ostatně odpovídá i trţní kapitalizace ropných společností. Měnové riziko Fondu je zajištěno, coţ sniţuje celkovou volatilitu fondu.1
3.2.1.1
Struktura portfolia fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
Struktura portfolia z hlediska typu finančních instrumentů uvedena v tabulce č. 7 Tabulka č. 7: Druhy aktiv ve fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
Druhy aktiv ve Fondu
vklady
Min. % podíl na celkové
Max. % podíl na celkové
hodnotě majetku
hodnotě majetku
Vklady a jiné pohledávky ---
34
Nástroje peněžního trhu krátkodobé dluhopisy akcie
34
Akcie a obdobné investiční cenné papíry 66
obdobné investiční cenné
100
---
100
- forwardy
Kladná reálná hodnota derivátů ---
10
- swapy
---
10
papíry
Cenné papíry fondu kolektivního investování, Max. podíl 30 % Pramen: vlastní tvorba na základě prospektu fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
1
Prospekt fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
Základní informace o struktuře portfolia přinášejí obrázky č. 5 aţ 7 Obrázek č. 5: Rozdělení aktiv podle sektorů
Pramen: www.cpinvest.cz
Obrázek č. 6: Rozdělení aktiv podle typu instrumentu
Pramen: www.cpinvest.cz
Obrázek č. 7: rozdělení aktiv podle regionu
Pramen: www.cpinvest.cz
3.2.2 Podílový fond Generali PPF Cash & Bond Fund Fond byl zaloţen investiční společností ČP INVEST 25.7.2009. Depozitářem fondu je Brawn Brithers Harriman (Luxemburg) S.C.A. Jedná se o otevřený fond peněţního trhu. Fond je určen pro konzervativní klienty, kteří nepoţadují vysoký výnos svých investic, ale mnohem důleţitější je pro ně nízké riziko a větší jistota zhodnocení. Fond je vhodný pro investory s investičním horizontem 6-12 měsíců.1 Tento Fond se bude snaţit dosahovat svého investičního cíle především prostřednictvím investic do diverzifikovaného portfolia nástrojů finančních trhů a obchodovatelných dluhopisových cenných papírů, které jsou zaregistrovány nebo obchodovány na Uznávané burze. Fond můţe primárně investovat do převoditelných nástrojů peněţního trhu, které zahrnují pokladniční směnky, vklady nebo termínované vklady (vklady u bank a cizích bank), vkladové certifikáty, komerční papíry, pokladniční poukázky, poukázky s proměnlivým kuponem, euroobligace, firemní dluhopisy, dluhopisy vydané mezinárodními institucemi, státní dluhopisy, dluhopisy vládních institucí.2
1
Infolist podílového fondu Generali PPF Cash & Bond Fund
2
Prospekt fondu Generali PPF Cash & Bond Fund
3.2.2.1
Struktura portfolia fondu Generali PPF Cash & Bond Fund
Struktura detailně uvedena v obrázcích č.8 aţ 9 Obrázek č. 8: Rozdělení aktiv podle typu instrumentu
Pramen: www.cpinvest.cz
Obrázek č. 9: Rozdělení aktiv podle sektorů
Pramen: www.cpinvest.cz
Obrázek č. 10: Rozdělení aktiv podle splatnosti
Pramen: www.cpinvest.cz
3.3
ČSOB INVESTIČNÍ SPOLEČNOST
Tato investiční společnost správuje vybrané mnou fondy KBC Multi Cash ČSOB a ČSOB akciový mix.
3.3.1. KBC Multi Cash ČSOB Fond peněţního trhu KBC Multi Cash CSOB byl zaloţen 3.4.2004. Depozitářem fondu je KBC Bank SA, avenue du Port 2, 1080 Brusel. Hlavní cíl bezpečnosti uloţených prostředků fondu se realizuje prostřednictvím přímých nebo nepřímých investic do nástrojů peněţního trhu, depozit a obchodovatelných cenných papírů. Tento fond z rodiny KBC investuje do korunových instrumentů s pevným úročením, zejména do investičních nástrojů peněţního trhu. Jedná se o konzervativní portfolio s nízkou volatilitou výnosu. Fond vyuţívá zejména investic do kvalitních euroobligací s krátkou dobou splatnosti, státních pokladničních poukázek a depozit.1
3.3.1.1
Struktura portfolia fondu KBC Multi Cash ČSOB
Strukturu portfolia fondu podle splatnosti finančních instruemtů vyjadřuje tabulka č.8
1
Prospect fondu KBC Multi Cash CSOB CZK
Tabulka č. 8: Rozdělení aktiv podle splatnosti
Doba splatnosti
Aktiva
do 3 měsíců
44,01%
3 - 6 měsíců
25,72%
6 - 12 měsíců
12,69%
nad 1 rok
17,59%
Pramen: vlastní tvorba na základě prospektu fondu KBC Multi Cash CSOB CZK.
3.3.2 ČSOB akciový mix Fond byl zaloţen investiční společností ČSOB IS 31.7.2003. Depozitářem fondu je Československá obchodní banka, a.s. Jedná se o otevřený akciový fond. Fond nabízí participaci na potenciálu růstu světových akcií bez ohledu na oborové hranice. V případě nedostatku investičních příleţitostí fond doplňkově investuje do dluhopisů. Fond je určen pro investory, kteří vyhledávají moţnost dosaţení velkého zisku a jsou obeznámeni s riziky akciových trhů. Fond je zajištěn proti měnovému riziku a díky tomu se v případě nepříznivého vývoje na devizovém trhu eliminuje kurzovní rozdíl, který by se tak negativně promítl do výkonu fondu. Investice do fondu je moţné doporučit pouze s dlouhodobým investičním horizontem (5 a více let). 1
3.3.2.1 Struktura portfolio fondu ČSOB akciový mix Rozdělení podle typu aktiv se nachází v obrázku č. 10
1
Prospekt fondu ČSOB akciový mix
Obrázek č. 11: Struktura portfolia podle typu aktiv
akcie zahraniční 76,64%
hotovost 1,03%
akcie tuzemské 22,33%
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prospektu fondu ČSOB akciový mix
Na základě obrázku vidíme, ţe většina akcií fondu je investována do zahraničí.
3.4
Porovnání vybraných podílových fondů podle určitých kritérií
Pro správné ocenění a hodnocení fondů existují určitá kritéria – datum zaloţení, měna, ve které je fond veden, hodnota jmění a výkonnost fondu, výše minimální investice a poplatky, které musí podílník platit. Tuto základní informaci jsem uspořádala do tabulek, na
jejichţ základě budu provádět
porovnání vybraných fondů. Tabulka č. 9 obsahuje základní informace o vybraných podílových fondech – datum zaloţení, měnu, ve které fond veden a hodnotu majetku fondu.
Tabulka č. 9: Základní informace o vybraných podílových fondech
Název akciového fondu
Datum založení
měna
hodnota jmění fondu (v mil K č)
ING(L) Invest Energy
13.5.2009
CZK
3 488,326
Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
25.7.2009
EUR
108,021
ČSOB akciový mix
31.7.2003
CZK
1 299,020
Název fondu peněžního trhu
Datum založení
měna
hodnota jmění fondu (v mil K č)
ING (L) Flex Český fond peněţního trhu
27.10.1997
CZK
713, 076
Generali PPF Cash & Bond Fund
25.7.2009
EUR
109,544
KBC Multi Cash CSOB
31.7.2003
CZK
10715,07
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prodpektů vybtaných fondů1
Tabulka č. 9 ukazuje, ţe podílový fond ČSOB akciový mix je zaloţen dříve neţ fondy ING Invest Energy a Generali PPF Oil & Energy Industry Fund a obchoduje na trhu déle neţ 7 let, a proto má větší zkušenost v historii výkonnosti, coţ je důleţitou informací pro nového investora, která určuje výběr podílového fondu. U fondů peněţního trhu je ve stejné situaci fond ING (L) Flex Český fond peněţního trhu, který byl zaloţen aţ v roce 1997. Fondy Generali PPF Oil & Energy Industry Fund a Generali PPF Cash & Bond Fund jsou
vedeny v cizí měně, v eurech, proto nesou měnové riziko. Manaţeři nakoupí v ČR finanční instrumenty do portfolia fondu na zahraničních trzích za cizí měnu, tady za eura. Pro českého investora to znamená, ţe jeho peníze jsou směněny do cizí měny a za ně jsou v zahraničí nakoupeny akcie. A z toho vyplývá riziko poklesu investice z důvodu posilování koruny vůči euru. Ale situace můţe mít i pozitivní charakter. Vaše investice se můţe zhodnotit ještě víc v případě posilování eura vůči české koruně.
Hodnota jmění fondu vyjadřuje velikost fondu a je důleţitým faktorem při jeho analýze. Velké fondy, které mají ve správě velké objemy aktiv, mají větší prostor pro niţší náklady. To vede k lepším výsledkům těchto fondů. Velké fondy obvykle zaměstnávají 1
ING(L) Invest Energy, Generali PPF Oil & Energy Industry Fund, ČSOB akciový mix, ING (L) Flex Český fond peněţního trhu Generali PPF Cash & Bond Fund
nejtalentovanější manaţery a analytiky. Paralelně také mají více lidí, a tudíţ pokrývají větší trh1. Proto čím je hodnota majetku vyšší, v daném případě je hodnota majetku u akciových fondů nejvyšší u fondu ING Invest Energy u fondů peněţního trhu - fond KBC Multi Cash CSOB, tím je fond atraktivnější a přitaţlivější pro investora. Dalším důleţitým kritériem výběru fondu je výkonnost, která vyjadřuje procentuální změnu čistého obchodního jmění fondu za příslušné časové období. Dobrá výkonnost fondu se hodnotí velké mnoţství ukazatelů, např. výsledek hospodaření s majetkem fondu, růst vlastního jmění, růst dividend, pokles nákladů fondu. Proto výkonnost je nejdůleţitějším kriteriem, podle kterého se investor rozhoduje zda bude či nebude investovat do výbraného podílového fondu. Je sice logické se při výběru fondu opírat pouze o ukazatel výkonnosti, ale výsledky uvedené fondem v minulosti nejsou vţdy garancí toho, ţe fond bude mít stejné výsledky i v budoucnu. Proto má smysl počítat s ukazateli výkonnosti za delší období – 1 rok, 3 roky a 5 let. Protoţe většina mnou vybraných fondů jsou fondy docela mladé, analyzovala jsem výkonnost za kratší období – 3 měsíce, 6 měsíců, 1 rok - a výkonnost fondu od začátku roku do dnešního data.
Ukazatele výkonnosti fondu jsou uvedený v tabulce č. 10
1
STEIGAUF, S. Fondy jak vydělávat pomocí fondů. GRADA Publishing, 2003, s. 43
Tabulka č. 10: výkonnost vybraných podílových fondů
Výkonnost fondu v %
Akciový fond 1 rok
6M
3M
YTD
ING(L) Invest Energy
21,40
26,26
8,53
11,42
Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
6,76
15,34
4,28
8,10
ČSOB akciový mix
3,41
8,08
0,38
3,16
Fond peněžního trhu
1 rok
6M
3M
YTD
ING (L) Flex Český fond peněţního trhu
0,95
0,51
0,39
0,31
Generali PPF Cash & Bond Fund
0,29
0,4
0,29
0,29
KBC Multi Cash CSOB
0,54
0,26
0,16
2,35
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prodpektů vybraných fondů1
Za stejné období nejvýšší ukazatel výkonnosti má akciový podlový fond ING(L) Invest Energy. U fondů peněţního trhu situace není tak jednoznačná. Ale hodnota výkonnosti od začatku roku je vyšší u fondu KBC Multi Cash ČSOB. Hodnota výnosu bude vţdy dána rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou a poplatky investičního fondu. Proto je velice důleţité počítat s poplatky, které si investiční fondy účtují. Největší částka - vstupní poplatek, který inkasuje investiční společnost při nákupu podílových listů. Poplatek se vypočítává z investované částky. To znamená, ţe pokud investujete 1000 Kč do podílového fondu KBC Multi Cash CSOB, činí vstupní poplatek 2,5 % tj. - 25Kč. Hodnota vstupního poplatku často záleţí na výši investice. Čím je investice vyšší, tím bude hodnota vstupního poplatku niţší. Detailně to ukazuje tabulka č. 11
1
ING(L) Invest Energy, Generali PPF Oil & Energy Industry Fund, ČSOB akciový mix, ING (L) Flex Český fond peněţního trhu Generali PPF Cash & Bond Fund
Tabulka č. 11: Vstupní poplatky podílového fondu ING(L) Invest Energy
Investiční částka (v Kč)
Výše poplatku
500 – 199 999 200 000 – 499 999 500 000 – 999 999 1 000 000 a více
3,8 % 3,5 % 3,2 % Smluvně (max. do 2,9 %)
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prospektu fondu ING(L) Invest Energy
Kromě toho výše vstupního poplatku můţe být spojena s typem investování. Například podílový fond Generali PPF Oil & Energy Industry Fund nabízí dva typy vstupního poplatku při pravidelném investování a jednorázovém. Viz tabulky č. 12, 13. Tabulka č. 12 Vstupní poplatky podílového fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund při pravidelním investování
Částka programu pravidelného investování
Vstupní poplatek
100 - 3 999 EUR 4 000 – 19 999 EUR 20 000 – 39 999 EUR 40 000 – 99 999 EUR 100 000 – 199 999 EUR od 200 000 EUR
4% 3,7% 3,3% 3% 2,5% 1,5%
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prospektu fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
Tabulka č. 13 Vstupní poplatky podílového fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund při jednorázovém investování
Částka jednorázové investice
Vstupní poplatek
100 - 3 999 EUR 4 000 – 19 999 EUR 20 000 – 119 999 EUR 200 000 – 399 999 EUR 400 000 – 1 199 999 EUR od 1 200 000 EUR
4% 3% 2% 1% 0,5% 0%
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prospektu fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
Další poplatek si účtují za správu fondu. Poplatek je většinou strháván při kaţdém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně sniţuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protoţe platba správního poplatku se sráţí přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list. Nákladovou poloţku pro investora
tvoří poplatky společnosti, která vede investiční účet. Tento účet můţe být veden přímo u společnosti, která obhospodařuje podílové fondy. To je výhodné, protoţe v mnoha případech jsou tyto účty zdarma.
Výstupní poplatek účtuje investiční společnost, pokud se rozhodnete z investičního fondu vystoupit. Většina fondů tento poplatek jiţ neúčtuje. Tabulka č. 16 obsahuje všechné typy poplatků vybraných fondů a vyše minimální investice. Tabulka č. 14 Poplatky vybraných podílových fondů
Akciový fond Minimálmí investive
POPLATKY Vstupní
za správu
výstupní
max. 3,8 %
2,0 % p.a.
0,0%
ING(L) Invest Energy
500 CZK
Generali PPF Oil & Energy Industry Fund
500 CZK
max. 4%
2,2% p.a.
0.0%
Jednorázově od 5000 Kč, pravidelně od 500Kč
2,5 %
2,0% p.a.
0.0%
ČSOB akciový mix
Fond peněžního trhu
Minimálmí investive
POPLATKY Vstupní
za správu
výstupní
ING (L) Flex Český fond peněžního trhu
500 CZK
max. 0,5%
0,55 % p.a.
0,0%
Generali PPF Cash & Bond Fund
100 EUR
0,0%
1,2% p.a.
0.0%
KBC Multi Cash CSOB CZK
Jednorázově od 5000 Kč, pravidelně od 500Kč
0,2 %
0,7% p.a.
0.0%
Pramen: vlastní tvorba na základě údajů prodpektů fondů ING(L) Invest Energy, Generali PPF Oil & Energy Industry Fund, ČSOB akciový mix, ING (L) Flex Český fond peněţního trhu Generali PPF Cash & Bond Fund
Mezi akciovými fondy je nejvýhodnější fond ČSOB akciový mix, který má nejniţší vstupní a
správní poplatky. Ale má nevýhodu pro mladé investory, kteří nemají velké mnoţství
finančních prostředků a investují jednorázově: minimální investiční částka v tomto případě činí 5 000 Kč. Nejdraţší je fond Generali PPF Oil & Energy Industry Fund, který má docela velký vstupní poplatek a poplatek za správu. Mezi fondy peněţního trhu je, podle mého názoru, nejvýhodnější fond ING (L) Flex Český fond peněžního trhu. Fond má nejniţší správcovský poplatek a vstupní poplatek stejně záleţí na výši investiční částky, přičemţ maximální investiční částka není příliš vysoká. Na základě provedeného porovnání vybraných akciových fondů se podle mého názoru jeví jako nejoptimálnější fond ING(L) Invest Energy. Bez ohledu na to, ţe je fond docela mladý, má velmi dobré ukazatele výkonnosti a velkou hodnotu jmění, coţ u mladého investora hraje důleţitou roli při výběru podílového fondu. Fond je veden v českých korunách a tím zajišťuje podílníka proti měnovému riziku. Poplatky fondu nejsou vysoké a záleţí na výši investice, a to je pro velké investory značná výhoda. Mezi fondy peněţního trhu bych dala přednost fondu ING Flex Český fond peněžního trhu. Stejně jako fond Invest Energy je fond veden v českých korunách a nemá nadnesené poplatky. Ale na rozdíl od akciového fondu energií je tento fond starší, proto má velkou zkušenost v obchodování na trhu a můţe poskytnout svým podílníkům a novým investorům výkonnost fondu například za posledních 10 let, coţ umoţňuje investorům lépe prozkoumat vývoj fondu.
Závěr V současné době je kolektivní investování jedno z nejdynamičtějších odvětví na finančních trzích. Proto počet účastníků kolektivního investování a zároveň i počet investovaných finančních prostředků pořád roste. Kolektivním investováním rozumíme shromaţďování finančních prostředků od veřejnosti, jejich následné investování na principu diverzifikace rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Významnými výhodami kolektivního investování jsou niţší transakční náklady neţ při individuálním investování, úspora času, profesionalita správy uloţených prostředků, moţnost investování peněţních prostředků malých investorů do drahých finančních instrumentů. Zároveň má kolektivní investování i své nevýhody: jsou to například povinnost platit poplatky za správu uloţených prostředků, omezení investiční volnosti investora a neexistence státního systému pojištění instrumentů kolektivního investování. Kolektivní investování mohou provozovat investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy na základě licenčního povolení. Investiční společnost je právnická osoba, jejímţ předmětem podnikání je kolektivní investování. Její činnost spočívá ve vytváření investičních a podílových fondů a správě jejich majetků. Investiční fond má formu akciové společnosti, ale nesmí být zaloţen na základě veřejné nabídky akcií a můţe vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty. Ve své práci jsem podrobně popisovala podstatu a druhy podílových fondů. Podílový fond není právnickou osobou. Investiční společnost shromaţďuje peněţní prostředky do fondu vydáváním podílových listů. Podílové fondy mohou mít formu otevřeného nebo uzavřeného fondu. Otevřený fond můţe vydávat podílové listy v neomezeném mnoţství a na ţádost podílníka má povinnost zpětného odkupu podílových listů do stanoveného termínu. Uzavřený fond emituje mnoţství podílových listů přesně stanovené při vzniku fondu a má omezený počet investorů. Z hlediska legislativy se rozlišují standardní fondy, které vznikají v souladu s legislativou Evropské unie, a speciální fondy, jejichţ poţadavky a práva Evropská unie nesplňuje.
Asociace pro kapitálový trh České republiky sdruţuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují sluţby v oblasti kolektivního investování. Asociace rozlišuje fondy podle rizika trhu na akciové fondy, které trvale investují do akcií minimálně 66% aktiv, dluhopisové fondy, které trvale investují na trhu dluhopisů, přičemţ doplňkové investování do akcií nesmí překročit 10% aktiv fondu, fondy peněţního trhu, které investují do nástrojů peněţního trhu, smíšené fondy, které investují do různých aktiv na různých trzích a nemají stanoveny limity pro podíl akcií či dluhopisů, fondy fondů trvale investují minimálně 66% aktiv do podílových listů a akcií jiných fondů, speciální fond nemovitostí, který investuje do nemovitostí nebo nemovitostních společností minimálně 51% hodnoty majetku fondu a speciální fond kvalifikovaných investorů, který není určen ke shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti, ale od kvalifikovaných investorů. Podle geografického rizika rozlišuje asociace takové regiony, jako je Česká republika, země Eurozony, Evropa (včetně Eurozony), Severní Amerika, Asie a Pacifik, ostatní regiony a globální. U akciových a smíšených fondů je geografická příslušnost definována sídlem emitenta akcií. U dluhopisových fondů a fondů peněţního trhu je geografická příslušnost definována měnou aktiv, u fondu fondů – podle geografického rizika fondů. V případě fondu nemovitostí je geografická příslušnost definována sídlem nemovitostí společnosti nebo umístěním nemovitostí. Podle míry zajištění budoucího výnosu rozlišuje asociace zajištěné nebo nezajištěné fondy. V praktické části své práce jsem vybrala tři akciové podílové fondy: ING(L) Invest Energy (CZK), Generali PPF Oil & Energy Industry Fund a ČSOB akciový mix a tři fondy peněţního trhu - ING (L) Flex Český fond peněţního trhu, Generali PPF Cash & Bond Fund a KBC Multi Cash ČSOB CZK. Provedla jsem porovnání podle určitých kritérií: data zaloţení fondu, měny, ve které je fond veden, celkové hodnoty majetku, výkonnosti, výše hodnoty minimální investice a podle poplatků, které musí podílník platit. Nejstarším z akciových fondů je ČSOB akciový mix, proto má větší zkušenost v hospodaření na trzích a jeho historie výkonnosti je důleţitou informací při výběru podílového fondu novým investorem. Stejnou situaci má fond ING (L) Flex Český fond peněţního trhu. Fondy Generali PPF Oil & Energy Industry Fund a Generali PPF Cash & Bond Fund jsou vedeny v € (eurech), z toho vyplývá měnové riziko – moţnost poklesu investice z důvodu posilování české koruny vůči euru. Hodnota jmění fondu vyjadřuje velikost fondu. Velké fondy mají ve správě velké objemy aktiv, mají větší prostor pro niţší náklady, proto čím je hodnota majetku vyšší, tím je fond
atraktivnější a přitaţlivější pro investora. Nejvyšší ukazatele hodnoty jmění mají fondy KBC Multi Cash ČSOB a ING (L) Invest Energy (CZK). Dalším důleţitým faktorem, podle něhoţ se investor rozhoduje, kam vloţit své volné peněţní prostředky, je výkonnost fondu. Za stejné období má nejvyšší ukazatele akciový podílový fond ING (L) Invest Energy (CZK). U fondů peněţního trhu situace není tak jednoznačná. Za období 1 měsíce, 6 měsíců a 1 roku má nejvyšší ukazatel fond ING (L) Flex Český fond peněţního trhu. Ale hodnota výkonnosti od začátku roku je vyšší u fondu KBC Multi Cash ČSOB. Nejniţší ukazatele mají fondy ČSOB akciový mix a Generali PPF Cash & Bond Fund. Z hlediska placených poplatků a výše minimální investice je nejvýhodnější fond, který má nejniţší vstupní a manaţerské poplatky. Jsou to fondy ČSOB akciový mix, ale má nevýhodu pro mladé investory, kteří nemají velké mnoţství finančních prostředků a investují jednorázově minimální investiční částka v tomto případě činí 5 000 Kč a fond ING (L) Flex Český fond peněţního trhu. Nejdraţšími jsou fondy Generali PPF Oil & Energy Industry a Generali PPF Cash & Bond Fund. Na základě provedené analýzy při investičním cíli – dosaţení maximálního výnosu bych doporučovala investovat do akciového fondu ING (L) Invest Energy (CZK), který investuje shromáţděné prostředky do diverzifikovaného portfolia akcií emitovaných společnostmi, které podnikají v odvětví energetiky. Bez ohledu na to, ţe fond je docela mladý, má velmi dobré ukazatele výkonnosti a velkou hodnotu jmění, coţ hraje u mladého investora důleţitou roli při výběru podílového fondu. Fond je veden v českých korunách a tím zajišťuje podílníka proti měnovému riziku. Poplatky fondu nejsou vysoké a záleţí na výši investice, coţ je pro velké investory značná výhoda. V případě, ţe investor má cíl zabezpečit hodnotu investiční částky, je smysluplné vloţit finanční prostředky do fondu ING Flex Český fond peněţního trhu, který investuje do přísně diverzifikovaného portfolia vysoce kvalitních dluhových nástrojů. Stejně jako fond Invest Energy fond je veden v českých korunách a nemá nadnesené poplatky. Ale na rozdíl od akciového fondu energií tento fond je starší, proto má velkou zkušenost v obchodování na trhu a můţe poskytnout svým podílníkům a novým investorům výkonnost fondu například za posledních 10 let, coţ umoţňuje investorům lépe prozkoumat vývoj fondu.
Seznam použité literatury Odborná literatura 1) BENEŠ, Václav, et al. Bankovní a finanční slovník. Praha: Svoboda - Libertas 1993, ISBN 80-205-0357-9. 2) LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha: Professional Publishing 2004, ISBN 80-86419-63-0. 3) MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing 1999, ISBN 80-86006-78-6. 4) MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha: Ekopress 2002, ISBN 80-86119-55-6. 5) PAVLÁT, Vladislav, et al. Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing 2005, ISBN 80-864419-87-8. 6) STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada 2003, ISBN 80-247-0247-9. 7) SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. Praha: Grada 2010, ISBN 80-247-0247-9. 8) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI 2007, ISBN 978-807357-297-6.
Legislativa Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
Internetové zdroje 1) AKAT ČR [online]. c.2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW:
2) Finance.cz [online]. c.2007 [cit. 2011-03-15]. Kapitálový trh. Dostupné z WWW: 3) Kurzy. cz [online]. c 2011 [cit. 2011-03-18]. Standardní otevřené podílové fondy. Dostupné z WWW: 4) iFondy. cz [online]. c.2007 [cit. 2011-03-25]. Výpis podílových fondů. Dostupné z WWW: < http://www.ifondy.cz/invprodukty> 5) ING [online]. c.2011 [cit. 2011-03-27]. ING Fondy. Dostupné z WWW:
6) ČP INVEST investiční společnost a.s. [online]. c.2006 [cit. 2011-03-27]. ING Fondy. Dostupné z WWW:< http://www.cpinvest.cz/obsah.php?menu=126> 7) ČSOB [online]. c.2010 [cit. 2011-03-27]. Fondy. Dostupné z WWW:
Seznam tabulek Tabukla č. 1: Údaje o podílovém fondu. Tabulka č. 2: Typy akciových fondu z hlediska trţní kapitalizace. Tabukla č. 3: Regionální rozděléní investic fondu Invest Energy. Tabulka č. 4: Sloţení portfolia fondu Invest Energy podle finančních instrumentů. Tabukla č. 5: Regionální rozděleníportfolia fondu Flex Český fond peněţního trhu. Tabulka č. 6: Výkaz čistých aktiv fondu Flex Český fond peněţního trhu. Tabulka č. 7: Druhy aktiv ve fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund. Tabulka č. 8: Rozdělení aktiv podle splatnosti. Tabulka č. 9: Základní informace o vybraných podílových fondech. Tabulka č. 10: Výkonnost vybraných podílových fondů. Tabulka č. 11: Vstupní poplatky podílového fondu ING(L) Invest Energy. Tabulka č. 12: Vstupní poplatky podílového fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund při pravidelním investování. Tabulka č. 13: Vstupní poplatky podílového fondu Generali PPF Oil & Energy Industry Fund při jednorázovém investování. Tabulka č. 14: Poplatky vybraných podílových fondů.
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vývoj majetku v podílových fondech v ČR. Obrázek č. 2: Zaměření investiční strategie. Obrázek č. 3: Sloţení portfolia fondu Invest Energy dle měny. Obrazek č. 4: Procentuální podíl aktivy fondu Flex Český fond peněţního trhu. Obrázek č. 5: Rozdělení aktiv podle sektorů. Obrázek č. 6: Rozdělení aktiv podle typu instrumentu. Obrázek č. 7: rozdělení aktiv podle regionu. Obrázek č. 8: Rozdělení aktiv podle typu instrumentu. Obrázek č. 9: Rozdělení aktiv podle sektorů. Obrázek č. 10: Rozdělení aktiv podle splatnosti. Obrázek č. 11: Struktura portfolia podle typu aktiv.
Přílohy Historie vzniku asociací Doporučení členům AKAT k poskytování informací o fondech kolektivního investování AKAT ČR – Vývoj v roce 2010
Historie vzniku asociací Potřeba profesní asociace sdruţující investiční fondy vznikla jiţ počátkem 90. let. Tehdy byly na území České republiky zaloţeny tři asociace. Asociace investičních společností a fondů - AISF byla zaloţena v roce 1991 z iniciativy malých nebankovních fondů. Účelem této asociace bylo pomáhat manaţerům investičních fondů při zvyšování kvalifikace a chránit investory. Na počátku sdruţovala 60 členů, v roce 1994 to jiţ bylo 104 členů. AISF se zaměřil na organizování seminářů a konzultací pro členy, na spolupráci s ministerstvem financí v oblasti legislativy a daní a na spolupráci se zahraničím. Sdružení investičních společností - SDIS - bylo zaloţeno v roce 1991. Členy bylo 26 vlivných společností , které vlastnily 67 % majetku privatizovaného v 1. vlně kupónové privatizace. Členem se mohla stát jakákoliv investiční společnost, která byla ochotna řídit se ve své činnosti Statutem a Etickým kodexem. Sdruţení se stalo aktivní a reprezentativní organizací, která spolupracovala s centrálními orgány a navázala kontakty s dalšími dvěma podobně zaměřenými asociacemi. V roce 1994 se sdruţení stalo pozorovatelem Evropské federace investičních fondů a společností (FEFSI). Sdružení investičních společností a fondů z Moravy a Slezska - SISMFS - bylo zaloţeno v roce 1992 v Brně. Zaměření činnosti bylo obdobné jako u předchozích dvou asociací včetně vzájemné spolupráce všech tří asociací. Členy bylo 22 fondů a společností, které působily v oblasti Moravy a Slezska. Vznik Unie investičních společností ČR Vznikem Unie investičních společností České republiky v červnu 1996 bylo završeno úsilí českých asociací investičních společností a fondů směřující ke vzniku jediné profesní organizace subjektů kolektivního investování v České republice. Unie sdruţovala v době svého vzniku nejvýznamnější investiční společnosti a samosprávné investiční fondy, které obhospodařovaly přes 80 % majetku z kupónové privatizace a téţ nově zakládané korunové fondy. V průběhu dalších let sdruţovala UNIS ČR investiční společnosti jejichţ podíl na trhu otevřených podílových fondů přesahoval více neţ 90 % a otevřené podílové fondy tvořily základ jejich činnosti. Investiční fondy a uzavřené podílové fondy zaloţené před datem účinnosti novely zákona o investičních společnostech a fondech z roku 1998 se musí do konce roku 2002 transformovat na otevřené podílové fondy.
Přeměna na Asociaci fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR) V souvislosti s vývojem na evropské úrovni došlo na začátku roku 2006 k rozšíření působnosti Asociace na oblast asset managementu. Zároveň došlo ke změně názvu na Asociace fondů a asset managementu České republiky. AFAM ČR tak nyní zastřešuje jak kolektivní investování tak i odvětví asset managementu v České republice. Sloučení Asociace fondů a asset managementu ČR (AFAM ČR) a Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Valné hromady Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a Asociace fondů a asset managementu ČR (AFAM ČR) na svém zasedání dne 9.1.2008 schválily sloučení těchto dvou asociací a sloučená asociace ponese název ASOCIACE PRO KAPITÁLOVÝ TRH (AKAT). V souvislosti se sloučením asociací došlo ke změně stanov, byl volen předseda a místopředseda asociace a voleny nové orgány asociace, kterými jsou Rada ředitelů a Výkonný výbor. 1
1
AKAT ČR [online]. c.2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW:
< http://www.akatcr.cz/static.do?page=historie.html >.
