Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Srovnání vybraných fondů kolektivního investování v ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Lenka Limonová DiS. Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D.
Červen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 20.6.2013
Lenka Limonová
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za návrhy, připomínky a odbornou pomoc při psaní této práce.
Anotace Předmětem diplomové práce „Srovnání vybraných fondů kolektivního investování v ČR“ je podat přehled o specifické oblasti kolektivního investování v České republice se zaměřením na problematiku podílových fondů. První část práce je věnována genezi kolektivního investování v ČR a souvislostem s kuponovou privatizací. Druhá část se věnuje legislativní úpravě kolektivního investování, subjektům kolektivního investování v České republice a základní charakteristice podílových fondů. Poslední kapitola již pracuje s praktickými poznatky. Po uvedení metod měřící výkonnosti fondů, měření rizika a představení poplatkové náročnosti vybraných fondů se věnuji výběru investičních společností, charakteristice akciových fondů a jejich následné komparaci. Klíčová slova: Kolektivní investování, investiční fond, podílový fond, otevřený fond, depozitář fondu kolektivního investování, podílový list, riziko
Annotation Thesis: „Comparison of selected investment funds in the Czech Republic“ is an overview of the specific collective investments in the Czech Republic with a focus on mutual funds. The first part is dedicated to the genesis of collective investments in the Czech Republic and their relations with voucher-privatization. The sekond part is dedicated to legislative regulations of collective investments, collective investment subjects in the Czech Republic andbasic characteristics of mutual funds. The last charter makes use of practical knowledge. After listing methods for measuring fund performance, risk measurement methods and introduction of fee demands of selected funds, I am describing ways of a choice of investment companies, equity funds characteristics and thein subsequent comparison. Key words: Collective investment, investment fund, unit trust, open-end-fund, depository of collective investment fund, unit certificate, risk
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Počátky a dosavadní vývoj kolektivního investování v ČR ................................................... 8 1.1. Počátky kolektivního investování v ČR a kupónová privatizace .................................... 8 1.1.1. První vlna kupónové privatizace .............................................................................. 9 1.1.2. Druhá vlna kupónové privatizace ........................................................................... 10 1.1.3. Období po kupónové privatizaci („tříbení trhu“) ................................................... 12 1.1.4. Období po roce 2002 .............................................................................................. 13 2. Legislativní úprava kolektivního investování v ČR ............................................................. 15 2.1. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ....................................................... 15 2.2. Subjekty kolektivního investování v ČR ....................................................................... 18 2.2.1. Investiční společnost .............................................................................................. 19 2.2.2. Investiční fond ........................................................................................................ 20 2.2.3. Podílový fond ......................................................................................................... 20 2.2.4. Standardní fond kolektivního investování .............................................................. 22 2.2.5. Speciální fond ......................................................................................................... 25 2.3. Další instituce související s kolektivním investováním................................................. 28 2.3.1 Depozitář fondů kolektivního investování .............................................................. 28 2.3.2. Česká národní banka............................................................................................... 29 2.3.3. Asociace pro kapitálový trh v České republice ...................................................... 29 3. Analýza vybraných fondů působících v ČR ......................................................................... 33 3.2.1. Měření výkonnosti fondu ....................................................................................... 33 3.2.2. Měření rizika fondu ................................................................................................ 36 3.2.3. Poplatky fondu........................................................................................................ 38 3.3. Výběr a charakteristika vybraných investičních společností a fondů............................ 39 3.3.1. ČSOB Group .......................................................................................................... 40 3.3.2. Česká spořitelna, a.s. Group ................................................................................... 43 3.3.3. Komerční banka Group .......................................................................................... 45 3.3.4. Komparace vybraných akciových fondů ................................................................ 49 3.3.5. Komparace vybraných dluhopisových fondů ......................................................... 57 Závěr ......................................................................................................................................... 64 Seznam použitých zdrojů...................................................................................................... 67 Internetové stránky ............................................................................................................... 68 Seznam tabulek, grafů, obrázků ........................................................................................... 69 Přílohy .................................................................................................................................. 72
5
Úvod Fondy kolektivního investování plní ve finančním systému důležitou úlohu zprostředkovatele mezi subjekty, které nabízejí volné peněžní prostředky, a těmi, kteří s nimi chtějí disponovat pro realizaci svých investičních záměrů. V dnešní době existuje na finančních trzích rozmanité spektrum investičních instrumentů. Ve vyspělých státech západní Evropy a USA je obvyklé, že domácnosti po celý život investují část svých volných finančních prostředků na kapitálových trzích, ať už z důvodu zachování životní úrovně, na jakou byli zvyklí v průběhu svého produktivního života ve stáří, nebo z důvodu ochrany před inflací, popř. z důvodu zhodnocení majetku. Postupná integrace České republiky do západoevropských struktur se projevila také ve změně přístupu české veřejnosti k investování a ve zvýšení nabídky fondů kolektivního investování. K oblibě kolektivního investování přispívá snadná dostupnost formy investování, pohodlná profesionální správa úspor a možnost investování do široké palety investičních instrumentů. Tato diplomová práce se bude zabývat kolektivním investováním v České republice, jeho historickým vývojem, specifiky, legislativní úpravou a zejména pak analýzou vybraných fondů. Práce bude rozdělena na tři základní kapitoly. V první kapitole práce zmíním počátky a hlavní etapy vývoje českého sektoru kolektivního investování. V ČR kolektivní investování nemá příliš dlouhou tradici. Možnost investování na kapitálových trzích se české veřejnosti otevřela na počátku 90. let minulého století. Důležitou roli v této souvislosti sehrála kuponová privatizace, která spolu s nedokonalou legislativní úpravou kolektivního investování poznamenala jednání, vývoj a hospodaření některých subjektů kolektivního investování. Negativní a nestandardní jevy v odvětví kolektivního investování a značné množství nelegálních obchodů a transakcí v 90. letech minulého století vyústily v krach několika velkých fondů. Neoprávněné obohacení určitých subjektů často na úkor drobných investorů vedlo ke ztrátě důvěry v odvětví kolektivního investování ze strany investorů. Zlomovým rokem se stal rok 2004, který přinesl do odvětví kolektivního investování řadu novinek. Dochází ke změně a harmonizaci české legislativy v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Tato skutečnost částečně přispěla k obnovení důvěry kolektivního investování v ČR a zároveň umožnila nárůst poptávky investorů po produktech kolektivního investování. Do roku 2007 se stala oblast kolektivního investování jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí na českém kapitálovém trhu.
6
Návrat nejistoty přinesla celosvětová finanční krize v roce 2008, a v současnosti jsou výsledky zhoršovány recesí v zemích eurozóny aktuálně postižených dluhovou krizí. V druhé kapitole práce se budu zabývat legislativní úpravou kolektivního investování v ČR. Rozeberu zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování včetně jeho novel a vyhlášek. V této části vymezím právní úpravu jednotlivých typů fondů, popíšu základní principy fungování jednotlivých typů fondů a vztahy mezi investiční společností, fondem a podílníky. Zaměřím se také na porovnání výhod a nevýhod kolektivního investování. V poslední třetí kapitole práce provedu analýzu vybraných fondů kolektivního investování působících v ČR. V poslední třetí kapitole práce budu porovnávat otevřené podílové fondy z hlediska výkonnosti, rizika a poplatků. Vyberu vzorek třech akciových a třech dluhopisových konkrétních podílových fondů na českém trhu upřednostňující ty, které patří pod správu renomovaných společností, jež obhospodařují největší procenta z trhu kolektivního investování. Pro každý fond vypočítám ukazatel rizika měřené směrodatnou odchylkou a beta faktorem. Následně pomocí těch to ukazatelů vypočítám výkonnost fondů pomocí základních metod, Sharpeova a Treynorova indexu. Součástí této kapitoly bude i porovnání z pohledu výše vstupních a výstupních poplatků a celkové nákladovosti prostřednictvím ukazatele typu TER. Cílem mé práce je prozkoumání a zhodnocení historického a legislativního vývoje českého trhu kolektivního investování, vymezení jeho pozice a perspektiv dalšího vývoje v současném globálním finančním světě a v neposlední řadě také analýza vybraných fondů působících na českém trhu z hlediska jejich hospodaření, výkonnosti, rizika a poplatků.
7
1.
Počátky
a
dosavadní
vývoj
kolektivního
investování v ČR V první kapitole diplomové práce se budu věnovat historii kolektivního investování v České republice, která není nikterak dlouhá. Nejdříve se pokusím zachytit její počátky, které se objevují v 90. letech 20. století, po pádu komunismu a následně se zaměřím na vývoj kolektivního investování v ČR, které se neustále rozvíjí včetně právních norem upravující jeho činnost.
1.1.
Počátky
kolektivního
investování
v ČR
a
kupónová
privatizace Počátky kolektivního investování se datují k roku 1990. Rozvoj kolektivního investování v ČR začal v období, kdy se v rámci transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní více než 1700 státních podniků transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Transformace měla proběhnout rychle a i proto byla zvolena netradiční metoda kupónové privatizace. Kromě hlavního cíle, kterým byla rychlá privatizace státního majetku, byl také sledován zájem položit základy pro budoucí rozvoj kapitálového trhu. Občané tak dostali možnost investovat své finanční prostředky do některých z těchto společností, a tím získat v ní podíl. Pokud se občan nechtěl do tohoto způsobu pouštět na vlastní pěst, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se staly řešením pro určitou skupinu investorů. První institucí českého kolektivního investování se stala investiční společnost nazvaná První investiční (PIAS), dceřiná společnost Investiční banky, založena v roce 1990. V dalších měsících následovaly Investiční banku v zakládání investičních společností ostatní banky. Komerční banka zakládá Investiční kapitálovou společnost KB, Československá obchodní banka otevřela možnost investovat v OB Invest a Spořitelní investiční společnost založila Česká spořitelna1. Rozvoj investičních fondů je neodmyslitelně spjat s kupónovou privatizací a jejími dvěma vlnami, které se konaly v letech 1992 – 1994. Každá z nich se skládala z několika kol, ve kterých mohli držitelé investičních kupónu (DIK) podle stanoveného kurzu získat akcie zvolených společností. Zbylý majetek se vždy přesouval do dalšího kola, a pokud se neprodal, 1
Musílek, P. Trhy cenných papírů. První vydání. Praha: Ekopress, 2002, 455 s.
8
přešel z posledního kola do „Fondu národního majetku“. V České republice byla kupónová privatizace spojena se jmény Dušana Třísky, Tomáše Ježka a Václava Klause. Kuponovou privatizaci propagoval také Jan Švejnar coby poradce prezidenta Václava Havla2. Úspěšnost kupónové privatizace je s odstupem času hodnocená různě, ale faktem zůstává, že z milionů lidí dosud zvyklých jen ukládat úspory na vkladní knížky v Československé státní spořitelně se přes noc stali investoři společně ovládající mnohomiliardový majetek.
1.1.1. První vlna kupónové privatizace Občané tehdejší ČSFR měli možnost zúčastnit se procesu kupónové privatizace a mohli se rozhodnout, zda nakoupené investiční kupóny budou investovat individuálně do vybrané akciové společnosti, nebo své investiční body vloží v nultém kole některému z investičních privatizačních fondů, které se staly řešením pro nezkušené investory. Toto umožňoval Zákon č. 92/1991 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby, který byl znám pod názvem „Zákon o velké privatizaci“. Registrace občanů mající zájem zúčastnit se privatizace začala v listopadu 1991. V první vlně kupónové privatizace byl v ČR privatizován majetek 988 akciových společností v celkové účetní hodnotě 212 miliard korun. V této vlně privatizace investovalo 8,5 mil. občanů. Ti měli možnost buď investovat své body individuálně, anebo prostřednictvím investičních privatizačních fondů. Zúčastnilo se jí více než 400 fondů, které díky nezkušenosti občanů (DIKů)3 a masivní reklamní kampaní4 nashromáždili investiční společnosti a fondy okolo 72 % celkového majetku, který byl přidělen pro první vlnu. V této době se mohly zúčastnit kupónové privatizace pouze investiční fondy mající právní subjektivitu. Následující tabulka č. 1.1. obsahuje některé údaje týkající se první vlny kupónové privatizace:
2
Jílek, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 227 s. Držitelů investičních kupónů. 4 Za kupónovou knížku v hodnotě 1000 Kč slibovali investiční společnosti vyplacení až desetinásobku. 3
9
Tabulka č. 1.1. Situace v ČSFR v období první vlny kupónové privatizace Počet zúčastněných občanů Počet investičních privatizačních fondů Počet privatizačních společností Účetní hodnota privatizačních společností Počet investičních bodů disponované privatizačními fondy Počet investičních bodů disponované občany (DIKy)
8,5 mil. (77 %) 430 fondů 988 společností 212 mld. Kč 6,1 mld. (71,4 %) 2,4 mld. (28,6 %)
Zdroj: Musílek P. Trhy cenných papírů. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, 390 s.
Fondy touto cestou postupně získaly kontrolu nad značnou částí podniků v tehdejší ČR a následně ovládly i jejich představenstva a dozorčí rady. Nejúspěšnější byly zejména investiční společnosti založené velkými bankami a investiční skupina HC&C5. Podrobnější údaje jsou uvedené v následující tabulce č. 1.2. Tabulka č. 1.2. Rozdělení investičních bodů v první vlně kupónové privatizace (ČSFR, 1992) Subjekt SIS PIAS HC&C VÚB IKS KB KIS Fondy celkem DIKové
Počet investičních bodů (mil.) 950 724 639 501 466 334 6112 2454
Podíl celkového počtu investičních bodů (%) 11,1 8,5 7,5 5,8 5,4 3,9 71,4 28,6
Zdroj: Musílek P. Trhy cenných papírů. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, 398 s.
Již po skončení první vlny privatizace se začaly vyskytovat některé příznaky selhávání trhu kolektivního investování v důsledku nedostatků v právní úpravě. Nemyslelo se příliš na ochranu investorů jako základních subjektů kolektivního investování. Investiční fondy měly stanovenou pouze povinnost vydat majitelům předaných investičních bodů své akcie. Nebyla stanovena žádná omezení ve směru diverzifikace investic fondů.
1.1.2. Druhá vlna kupónové privatizace Druhá vlna začala po rozdělení federace a proběhla v České republice v období 1994 – 1995. Registrace DIKů probíhala od října do prosince roku 1993. Právním podkladem pro tuto vlnu se stal zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
5
Harvard Capital and Consulting a.s. založená Viktorem Koženým.
10
Na rozdíl od první vlny do druhé vlny privatizace směly vstoupit i fondy podílové6, tj. subjekty bez právní subjektivity založené investičními společnostmi. Zúčastnilo se 353 fondů, které získaly 65 % privatizovaného majetku. Následující tabulka č. 1.3. zobrazuje situaci během druhé vlny kupónové privatizace. Tabulka č. 1.3. Situace v ČR v době druhé vlny kupónové privatizace Počet zúčastněných občanů Počet investičních privatizačních fondů Počet privatizačních společností Účetní hodnota privatizačních společností Počet investičních bodů, kterými disponovali privatizačními fondy Počet investičních bodů, kterými disponovali občané (DIKové)
6,2 mil. 353 fondů 861 společnosti 155 mld. Kč 3,91 mld. (63,5 %) 2,25 mld. (36,5 %)
Zdroj: Musílek P. Trhy cenných papírů. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, 399 s.
V nulté vlně kupónové privatizace došlo k podstatně nižší koncentraci investičních bodů a fondy polostátních bank, zejména PIAS, IKS Komerční banky a SIS utrpěly velkou porážku, což potvrzuje tabulka č. 1.4. Tabulka č. 1.4. Rozdělení investičních bodů v druhé vlně kuponové privatizace (1994) Subjekt A-Invest Expandia IS OB INVEST KIS IS podnikatelů IS LinhArt Czech Inv. Comp. SIS IKS KB PPF IS
Počet investičních bodů (mil.) 309 305 198 187 159 157 152 124 124 120
Podíl z celkového počtu investičních bodů (%) 5,0 4,9 3,2 3,0 2,6 2,5 2,5 2,5 2,0 1,9
Zdroj: Musílek P. Trhy cenných papírů. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, 399 s.
V letech 1992 – 1995 počet subjektů kolektivního investování výrazně rostl, šlo o etapu extenzivního rozvoje od počátku kupónové privatizace přes naprostý vrchol v roce 1995, kdy došlo k ukončení druhé vlny kupónové privatizace. V dobách největšího rozkvětu v roce 1995 působilo na českém trhu 258 investičních fondů a 296 podílových fondů, které byly obhospodařovány kolem 150 investičními společnostmi7.
6 7
Mohly vznikat od přijetí zákona o Investičních společnostech a fondech z roku 1992. Liška J., Gazda J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. První vydání. Professional Publishing, 2004, 339 s.
11
Rozdělení socialistického majetku mezi občany bylo cílem kupónové privatizace. Podle statistik získal jeden občan během kupónové privatizace majetek v průměrné hodnotě více než 30tisíc korun. Ale jak už to bývá, někdo na privatizaci nevydělal nic, zisky jiných šly do statisíců. Celkově po sobě kupónová privatizace zanechala kolem 7 mil. akcionářů.
1.1.3. Období po kupónové privatizaci („tříbení trhu“) Jelikož během první a druhé kupónové privatizace se vytvořil ohromný počet fondů a investorů kolektivního investování, byla vlastnická struktura v ČR značně roztříštěna. Docházelo k přeskupování portfolií, vytváření neformálních sdružení, kompletování akciových balíků a jejich následnému prodeji strategickým investorům. Toto období je neoficiálně nazýváno jako „třetí vlna kupónové privatizace“. Po privatizačním období nastává první krize v kolektivním investování. Zájem drobných investorů na kapitálovém trhu byl mizivý. V tomto období se začaly objevovat na trhu i fondy, které přímo s kupónovou privatizací neměly nic společného. V polovině roku 1996 se na scéně kapitálového trhu objevil nový trend spočívající v přeměně fondů na jiné právní subjekty – holdingové společnosti s odlišným předmětem podnikání než kolektivní investování8. K přeměnám docházelo často na základě narychlo svolaných valných hromad investičních fondů, jichž se zúčastnila jen malá část akcionářů. Možnost transformace na holding byla dána nejasným výkladem zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Hlavním motivem přeměny byla snaha vymanit se z vlivu zákona o investičních společnostech a na scénu a do podvědomí lidí se dostává termín „tunel“, kdy na řadu fondů je uvalena nucená správa, někdy konkurs a následná likvidace. Klesaly ceny akcií a podílů fondů, narůstaly neúměrně diskonty, čímž se znehodnocoval majetek investorů. Převážná většina akcií (podílových listů) se začala obchodovat s obrovským diskontem dosahující až 60 %. Tato situace v kolektivním investování vyústila v silnou nedůvěru veřejnosti9. Stát tuto situaci řešil přijetím novely v červnu 1996, která přeměny na holdingové společnosti zakazovala, ale až od 8.6.1998. V témže roce byl založen Úřad pro cenné papíry při Ministerstvu financí ČR a posléze Komise pro cenné papíry (dále jen KCP), která měla vykonávat státní dozor nad kapitálovým trhem.
8 9
Přeměnu fondů kolektivního investování na holdingové společnosti odstartovala skupina HC&C. Liška J., Gazda J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. První vydání. Professional Publishing, 2004, 350 s.
12
Z iniciativy samotných investičních společností vznikla také Unie investičních společnostní ČR (UNIS ČR10) jako samoregulační orgán. Unie sdružovala v době svého vzniku nejvýznamnější investiční společnosti a samosprávné investiční fondy, které obhospodařovaly přes 80 % majetku z kupónové privatizace a též nově zakládané korunové fondy. Výrazně zvýšená regulace i transparentnost zvýšily zájem u investorů o zhodnocování úspor prostřednictvím podílových fondů. V platnost vstoupila novela zákona č. 248/1992 Sb., o investičních fondech a investičních společnostech (dále „ZISIF“), která stanovila přeměny uzavřených podílových a investičních fondů na takzvané „korunové“ otevřené podílové fondy (OPF). Podílové listy otevřených podílových fondů nejsou obchodovány na burze, ale jejich majitel je může odprodat fondu, za cenu odpovídající jeho podílu na majetku fondu. Hodnota podílového listu je tak přímo závislá na hospodaření a majetku fondu. Novela zakazovala přeměny subjektů kolektivního investování na jiné instituce s odlišnou formou podnikání, rozšiřovala pravomoci depozitáře a v neposlední řadě zavedla přísnější pravidla pro diverzifikaci investičního portfolia fondů. Stanovila uzavřeným podílovým fondům a investičním fondům povinnost transformovat se nejpozději do roku 2002 na OPF. Počátkem roku 1999 Komise pro cenné papíry zahájila přelicencování subjektů kolektivního investování, přičemž docházelo k postupnému vyčišťování kapitálového trhu od neseriozních subjektů, které neprošly přísnými požadavky „přelicenčního“ řízení. Toto období je v odborných publikacích11 nazýváno jako „perioda tříbení trhu“. Na trh začaly pronikat nové fondy, které nebyly spojené s obdobím kupónové privatizace a od roku 2001 do ČR začaly masivně pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Těmto zahraničním společnostem bylo umožněno vstoupit na český kapitálový trh na základě přijetí důležité novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech v roce 2001. Novela jim stanovila pravidla pro podnikání na území České republiky s tím, že musely získat povolení pro zahájení činnosti od Komise pro cenné papíry.
1.1.4. Období po roce 2002 V tomto období se pomalu vrací důvěra drobných investorů a roste i popularita otevřených podílových fondů, které v oblasti kolektivního investování výrazně převažují. 10
V lednu 2006, v souvislosti s vývojem na evropské úrovni, rozšířila UNIS ČR svou působnost na oblast asset managementu. Zároveň došlo ke změně názvu na Asociaci fondů a asset managementu ČR (dále jen AFAM ČR). 11 Např. Liška J., Gazda J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. První vydání. Professional Publishing, 2004.
13
Důležitým rokem v historii kolektivního investování byl rok 2004, kdy Česká republika se stala členem evropské unie. V souvislosti s tímto vstupem došlo k harmonizaci české legislativy s evropskou. V platnost vstoupil dlouho očekávaný zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Nejpozitivnějšími změnami jsou snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností12. Největší novinkou je rozdělení speciálních fondů kolektivního investování podle toho, zda budou moci shromažďovat finanční prostředky od veřejnosti, nebo jen od omezeného okruhu osob. Kromě standardních fondů určených pro drobné investory zavádí čtyři druhy speciálních fondů: fond kvalifikovaných investorů, fond cenných papírů, fond fondů a fond nemovitostí. Zákon též přinesl přesnější vymezení informační povinnosti kolektivního investování, činnost depozitáře, povinnosti fondu k depozitáři a požadavky k udělení povolení k činnosti investičních fondů13. Dalším významný krok ve vývoji celého finančního trhu, nejen tedy v kolektivním investování, přišel v roce 2006, kdy došlo ke sjednocení dozoru nad celým českým finančním trhem a činnost jednotného regulatorního a dohledového orgánu přebírá Česká národní banka. V tomto roce byl novelizován zákon o kolektivním investování a tato novela umožnila vyvářet fondy kvalifikovaných investorů, které jsou určeny pro zkušené investory a nepodléhají tak silné regulaci jako ostatní fondy. Nejdynamičtěji se ve své krátké historii trh kolektivního investování rozvíjel a rostl od roku 2004 do roku 2007. Bohužel v tomto roce byla odstartovaná americká hypoteční krize, která díky provázanosti finančních trhů, postupně přerostla ve světovou finanční krizi a v roce 2008 se začala přenášet i do ČR. Přesto, že česká ekonomika nebyla zasažena světovou krizí přímo, dopady nejhlubší globální recese se jí nevyhnuly. Finanční krize změnila chování investorů, podílníků, kteří začali převádět peněžní prostředky z rizikových produktů na klasické bankovní produkty a preferovali spořicí účty bank, jež nabízely okamžitou likviditu, ale také zhodnocení. Největší snížení aktiv ve fondech se projevilo v roce 2008, a to 23%.
12
Data čerpána z Finance.cz [online] 2012 [2012-12-03] Dostupné z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodni-podminky/UCITS_IV.pdf 13 Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007, 704 s.
14
2. Legislativní úprava kolektivního investování v ČR V minulosti byla legislativní úprava přizpůsobená velkému množství specifických problémů, které vznikly s kupónovou privatizací, jak uvádím v předešlé kapitole. Se vstupem ČR do EU se i situace na kapitálovém trhu lepšila a snaha o implementaci evropského zákona do našeho právního řádu se projevila právě v roce 2004, kdy v platnost vstoupil zákon č. 189/2004, Sb., o kolektivním investování. V současné době představuje základ pro kolektivní investování v ČR.
2.1. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování V případě kolektivního investování se ČNB snaží tuto oblast regulovat tak, aby byla minimalizována možnost zpronevěry majetku, který je tvořen často celoživotními úsporami drobných investorů. Zákon proto vymezuje povinnosti a práva všech osob, které se účastní kolektivního investování a vymezuje pravidla pro toto podnikání. Od 1. května 2004 vstoupil v platnost zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Tento zákon nahradil dosavadní právní úpravu kolektivního investování doposud obsaženou v Zákoně o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1992. Cílem nové právní úpravy byla především harmonizace českého práva v oblasti kolektivního investování s Evropskou direktivou UCITS III (Undertakings of Collective Investments in Transferable Securities Directive. Jedná se o Evropskou směrnici upravující legislativu týkající se investování do cenných papírů kolektivního investování. Cílem je zejména posílit ochranu zájmu klientů a informovat o produktech kolektivního investování14. Harmonizace tak tvořila základní kostru nové regulace kolektivního investování. Na přípravě zákona spolupracovalo Ministerstvo financí ČR, Komise pro cenné papíry a Unie investičních společností. V předmětu úpravy tento zákon zapracovává předpisy Evropské unie, kdy základní směrnicí je směrnice 85/611/EHS15, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP16). V roce 2006 byla přijata novela č. 224/2006 Sb., která představovala jednu z nejzásadnějších změn v oblasti činnosti investičních společností a investičních fondů. 14
Data čerpána z csob.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-03] Dostupné z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodni-podminky/UCITS_IV.pdf 15 Data čerpána z mfcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-03] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani.html 16 Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)
15
Zrušila speciální fondy rizikového kapitálu, speciální fond derivátů, speciální fond zvláštního majetku a speciální fond smíšeného majetku. Aplikovala rozlišování speciálních fondů určených pro veřejnost a pro kvalifikované investory a v návaznosti na to zavedla speciální fond kvalifikovaných investorů. Jako vzor byla vybrána právní úprava německá17, kde je nejrozsáhlejší sektor nemovitostních fondů v Evropě. Poměrně rozsáhlá novela zákona č. 188/2011Sb., o Kolektivním investování (KI), která nabyla účinnosti 15. července 2011, přinesla několik zásadních změn. Úpravy byly primárně vyvolány potřebou implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů KI do převoditelných CP („UCITS IV“). Hlavní změnou, kterou novela přináší, je umožnění slučování českých standardních fondů s fondy zřízenými v jiném státě EU. Důvodem bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropských fondů s jinými velkými fondy. Další změnou je zavedení a umožnění struktury řídících a podřízených fondů, tzv. master-feeder fondů. Novela zlepšuje informovanost investorů o rizicích, nákladech a očekávaných výsledcích při investování. Informace poskytované investorům se v dokumentu nazývají, sdělení klíčových informací. V souvislosti s implementací evropských norem došlo zároveň i k novelizaci dalších zákonů a ke změně řady předpisů, jako jsou nařízení vlády, vyhlášky ČNB. Subjekty kapitálového trhu se musely novým pravidlům poměrně rychle přizpůsobit a uvést své poměry do souladu s novým zněním zákona. Lhůta pro toto splnění je stanovena v přechodném ustanovení lhůtou pěti měsíců ode dne nabití účinnosti novely, tj. 15. prosince 2012. Znění právních předpisů a dalších legislativních aktů lze nalézt ve Sbírce zákonů České republiky, Úředním věstníku EU nebo Věstníku České národní banky. V zákoně je definováno kolektivní investování jako „… podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií Investičního fondů nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku“18.
17
Data čerpána z epravo.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-05] Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/novelazákona-o-kolektivnim-invetovani-43239.html 18 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, část 1, §2 vymezení pojmů
16
Zákon č. 189/2004 Sb., je rozvržen do dvanácti částí, které odpovídají vnitřnímu uspořádání do dílčích systematických celků. Pro snazší orientaci se jednotlivé části dělí podle legislativních zvyklostí na hlavy, díly a oddíly. Tematicky příbuzné instituty jsou řazeny od obecných ke speciálním. V jednotlivých částech jsou postupně upraveny definice kolektivního investování a právní vymezení jednotlivých subjektů kolektivního investování. Rozlišuje druhy subjektů na investiční společnost, investiční fond a podílový fond, dále rozeznává fondy standardní a speciální, které se rozlišují podle skladby majetku, způsobu investování a splňování podmínek evropského práva. Zákon o kolektivním investování ukládá těmto investičním společnostem a investičním fondům zveřejnit statut (např. zásady hospodaření fondů, způsoby rozdělení výnosů, rizika spojená s investováním) a jeho změny, které slouží k zajištění ochrany akcionářů a podílníků. Zákonem je uložena povinnost investiční společnosti a investičního fondu mít svého depozitáře, jenž eviduje všechen majetek investiční společnosti a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu se zákonem. V části VII zákona č. 189/2004 jsou definována pravidla pro udělování povolení k činnosti fondu KI, schvalování účasti na investičních společnostech. Devátá část specifikuje informační povinnosti fondů kolektivního investování. Dohled nad dodržováním práv a povinností, který vykonává ČNB je uveden v jedenácté části paragrafu 102. V poslední dvanácté části jsou uvedena společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Působnost a pravomoci ČNB při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí, upravuje Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Kromě zákonů a novel kolektivní investování upravují ještě další legislativní předpisy, mezi které patří osm vyhlášek19: •
Vyhláška č. 165/2011 Sb., o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu
•
Vyhláška č. 194/2011 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel v kolektivním investování
19
Data čerpána z mfc.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-05] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani.html#legislativa
17
•
Vyhláška č. 193/2011 Sb., o minimálních náležitostech statutu fondu kolektivního vyjednávání a podmínkách pro užívání označení krátkodobých fond peněžního trhu a fond peněžního trhu
•
Vyhláška č. 358/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací investiční společností a fondem kolektivního investování v České národní bance
•
Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky
•
Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomoci kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti
•
Vyhláška č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů
•
Vyhláška č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí ve znění vyhlášky č. 225/2010 Sb.
nařízení vlády a nařízení EU. Velký počet legislativních norem zabývajících se tímto sektorem dokumentují, že investorské zájmy jsou v současné době přísně chráněny regulatorními opatřeními a to nejen na národní úrovni, ale i na úrovni mezinárodní.
2.2. Subjekty kolektivního investování v ČR Neodmyslitelnou součástí na světových finančních trzích se v posledních desetiletích staly subjekty kolektivního investování. V České republice jsou za základní subjekty kolektivního investování považovány investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy. Tyto fondy se dále dělí na standardní a speciální fondy. Podstatnou roli v tomto sektoru hraje orgán dohledu a depozitář. Dalším subjektem je samozřejmě i samotný investor. Subjektům kolektivního investování povoluje k činnosti Česká národní banka po splnění zákonných podmínek. Každý subjekt má navíc své vlastní vnitřní předpisy, podle kterých se řídí.
18
2.2.1. Investiční společnost Definice investiční společnosti je uvedena v zákoně č. 189/2004 Sb., „… jako právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování“20. Obchodní firma musí obsahovat označení „investiční společnost“. Hlavním úkolem investičních společností je poskytování služeb drobným investorům ve formě správě portfolií a finančního poradenství. Společnost získává prostředky pomocí vydávání podílových listů k zakládaným podílovým fondům, které sami o sobě nejsou právnickými osobami. Majetek shromážděný v podílovém fondu spravuje investiční společnost a tento majetek je oddělen od majetku investiční společnosti. Rozhodnutí o udělení povolení činnosti je podmíněno těmito předpoklady: •
daný subjekt musí mít právní formu akciové společnosti vydávající pouze akcie na jméno
•
nesmí vydávat dluhopisy
•
musí mít sídlo na území ČR
•
vlastní kapitál v době udělení povolení k činnosti IS musí činit v korunách alespoň částku odpovídající 125tisíc EUR a po dobu existence společnosti nesmí klesnout pod tuto uvedenou hranici
Kromě svého hlavního poslání může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a může poskytovat jiné investiční společnosti činnost související s kolektivním investováním, např.: •
vedení účetnictví fondu kolektivního investování
•
zajišťování právních služeb
•
oceňování majetku a závazků a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie
•
vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování. Investiční společnost může poskytovat služby v jiném členském státě Evropské unie
prostřednictvím své organizační složky. Tuto skutečnost je povinna oznámit ČNB, jako i o veškerých změnách týkající se provozování své činnosti. 20
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, §14 odstavec 1.
19
2.2.2. Investiční fond Investiční fond je organizován podobně jako akciová společnost a získává finanční prostředky emisí akcií. Finanční prostředky, které investiční fond sdružuje od veřejnosti upisováním akcií, investuje do různých finančních aktiv na kapitálovém trhu. Svůj majetek může investiční fond svěřit do obhospodařování investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování. Akcie investičního fondu mají stejnou nominální hodnotu a dávají stejná práva všem akcionářům. Český právní systém povoluje vznik investičních fondů pouze na určitou dobu (nejdéle na 10 let21), která je uvedena ve statutu, dále musí mít ve svém názvu formulaci „uzavřený investiční fond“. Investiční fond nesmí: •
vydávat zatimní listy
•
vydávat prioritní akcie
•
vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek
•
uzavřít smlouvu o převodu zisku
•
vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky. Stále rostoucí sílu investičních fondů si uvědomily největší banky, proto každá
významnější banka má v současnosti založen jeden nebo více investičních fondů a jejich prostřednictvím nabízí analogické služby svým klientům. Pravdou je, že tyto fondy preferují ve své činnosti zájmy mateřské společnosti.
2.2.3. Podílový fond Podílový fond je fondem kolektivního investování, organizační složkou investiční společnosti a nemá právní subjektivitu. Podle Zákona ZKI je podílový fond souborem majetku, který náleží všem podílníkům22, a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Tzn., že vložené prostředky zůstávají majetkem podílníků a investiční společnost jim je v souladu se statutem23 spravuje. Majetek fondu spravuje investiční společnost, která podílový fond založila. Peněžní prostředky získané prodejem podílových listů mohou být použity na nákup cenných papírů 21
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, § 4. Podílník je vlastník podílových listů podílového fondu. 23 Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu a další informace potřebné pro investory k posouzení investice. 22
20
nebo uloženy na účtech bank. Podílový fond může investovat i do těch cenných papírů, které jsou obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu tuzemské burzy cenných papírů nebo na hlavním trhu zákonem určených zahraničních burz cenných papírů. Podílový fond nesmí nakupovat podílové listy od jiných podílových fondů ani akcie investičních fondů. Podílový list obsahuje název podílového fondu, jmenovitou hodnotu, údaj o formě podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti. Podílový list na jméno se převádí rubopisem (indosamentem). Podílový list na doručitele se převádí pouhým předáním. Investiční společnost má povinnost zveřejňovat statut a zjednodušený statut fondu, výroční a pololetní zprávu. Podílový fond může mít podobu otevřeného, anebo uzavřeného podílového fondu. a) Otevřený podílový fond je charakteristický tím, že počet podílníků není předem znám a není také omezen, existence tohoto typu fondu není časově omezena. OPF svým podílníkům výměno za vložené peníze vydávají tzv. podílové listy, jejich hodnota odpovídá podílu investovaných prostředků na vlastním jmění fondu. Přesnou informaci, jak se mění zhodnocení portfolia fondu, dává kurz podílového listu. Kdykoliv na požádání, může podílník zpětně odprodat své podílové listy investiční společnosti, z čehož vyplývá vysoká likvidita akcií a podílových listů. Hlavně proto se nazývá podílový fond otevřený. Investiční společnost, která podílový fond obhospodařuje, odkoupí podílový list za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdrželo žádost podílníka. b) Uzavřený podílový fond je spravován na určitou nebo na neurčitou dobu a po uplynutí lhůty nastává skutečnost, kdy se uzavřený podílový fond převádí na otevřený nebo vstoupí do likvidace24a podílníkům se vyplatí aktuální cena podílů, která představuje původní vklad investora a jeho zhodnocení. Vydávání podílových listů uzavřeného podílového fondu je početně zdola i shora omezeno a navíc vydání minimálního počtu podílových listů musí být dosaženo v určitém čase. Na rozdíl od otevřeného podílového fondu jsou podílové listy veřejně obchodovatelné na sekundárních trzích, kde se obchodují za tržní cenu, která může být odlišná od hodnoty majetku na podílový list připadající. U tohoto fondu je větší předpoklad vyššího zisku. Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného fondu 24
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, §13
21
právo na odkoupení podílového listu ve stanovených termínech. V takovém případě je vymezen časový úsek, ve kterém se budou podílové listy odkupovat. Doba odkupu nesmí být kratší než 24 měsíců25.
2.2.4. Standardní fond kolektivního investování V zákoně o kolektivním investování č. 189/2004 Sb. jsou rozlišeny dvě základní skupiny fondů, které se liší ve vymezení předmětu investování a v pravidlech rozložení a omezení rizika. Rozdělení je uvedeno v následujícím obrázku č. 2.1. Obrázek č. 2.1. Fondy kolektivního investování
Fondy kolektivního investování
Standardní
Speciální fondy
fondy
Fondy, které shromažďují prostředky od veřejnosti:
Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů
o speciální fond cenných papírů o speciální fond nemovitostí o speciální fond fondů
Zdroj: Jílek, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 428 s.
Standardní formou fondu kolektivního investování je fond, který splňuje požadavky práva Evropského společenství. Na základě evropského pasu může fond poskytovat služby v jiných členských zemí prostřednictvím své pobočky a to i bez licence.
25
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, § 13 a.
22
Fond shromažďuje prostředky pouze od veřejnosti, tedy jediná forma, kterou může standardní fond mít je otevřený podílový fond. Investovat může pouze do majetku, který je uveden v zákoně, jedná se především o investování do: •
investičních cenných papírů (akcie, dluhopisy) a nástrojů peněžního trhu (bankovní vklady, pokladniční poukázky)
•
cenných papírů vydávaných jiným standardním fondem
•
cenných papírů vydávaných jiným speciálním fondem
•
finančních derivátů
•
vkladů nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle jeden rok. Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují ani jiné
deriváty než finanční deriváty. Přijmout úvěr nebo půjčku může fond pouze do výše 10 % hodnoty svého majetku a nejdéle na dobu šesti měsíců. Umisťování peněžních prostředků se musí řídit statutem fondu. V zákoně o kolektivním investování je uvedeno pro standardní fondy spousta omezení a limitů, které mají ochraňovat investora a zajistit diverzifikaci rizika26. Základními typy standardních fondů jsou: •
Fondy peněžního trhu
•
Dluhopisové fondy
•
Smíšené fondy
•
Akciové fondy
•
Další typy fondů Fondy peněžního trhu investují do krátkodobých dluhopisů, termínovaných vkladů a
pokladničních poukázek. Průměrná hodnota do splatnosti, tedy celková modifikovaná durace27 by neměla přesáhnout jeden rok. Při překročení limitu je fond klasifikován jako dluhopisový fond. Rizikovost investic do tohoto fondu je nízká a jejich likvidita vysoká. V ČR patří mezi nejoblíbenější fondy i přes to, že je zde nižší výnos na úrovni úrokových sazeb u termínovaných vkladů v bankách.
26 27
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, § 24. Průměrná hodnota, za kterou získáme příjmy z dluhopisu.
23
Dluhopisový fond, jak napovídá název, je tvořen tuzemskými a zahraničními dluhopisy a v malé míře i majetkovými cennými papíry, které vydává stát, banky a podniky. Podíl akcií v portfoliu u členů AKAT ČR nesmí přesáhnout 10 %. Dluhopisové fondy jsou vhodné především pro střednědobé investice. Jsou méně rizikové než akciové fondy, ale na druhou stranu mají nižší výnosnost. Výnosy jsou těsně spjaty s pohybem úrokových sazeb, které ovlivňují cenu dluhopisů a obligací držených v portfoliu. V případě, že úrokové sazby rostou, ceny obligací klesají a naopak. Dluhopisy u firem, které mají velmi nízký nebo žádný rating a riziko insolvence je poměrně značné, zároveň vysoký je i případný výnos a považují se za vysoce rizikové. Smíšené fondy nemusí investovat pouze do jednoho či dvou druhů cenných papírů. Portfolio manažeři takových fondů při svých investicích obvykle vybírají z více druhů aktiv: například dluhopisů, akcií, nástrojů peněžního trhu, nemovitostí. Smíšené fondy bývají obvykle namíchány s různými, nejčastěji třemi investičními profily. Odlišují se stupněm kolísání portfolia a očekávanou výší ročního výnosu. Výhoda pro investora je, že si mezi smíšenými fondy vybere fond s takovým profilem, který odpovídá požadavkům na očekávaný výnos. Nejsou stanoveny limity pro podíly, fond si sám zvolí ve svém statutu určité rozmezí. Pokud není investor zkušený, nechá raději rozhodování na profesionálních a zkušených správcích fondů, kteří mu sestaví jeho portfolio, které je pro něho vhodné. V době růstu preferují smíšené fondy převážně akcie, v době stagnace pak dluhopisy a pokladniční poukázky. Optimální investiční horizont je pro tento druh fondu 3 roky. Akciové fondy investují do tuzemských a zahraničních akcií a akciových opcí. Zahrnují i indexované a garantované fondy vázané na akciové indexy. Investovat do akcií musí minimálně 6 %28 (aktiv) svého majetku, což je závazné pro členy AKAT ČR. Fondy jsou často zaměřené na nákup akcií určitého ekonomického odvětví, a tím je ohrožena diverzifikace rizika. Z tohoto důvodu investují fondy do více sektorů. Rizikovost je způsobená velkou kolísavostí akcií, danou hospodářskými výsledky firem a kurzem na kapitálových trzích.
28
Data čerpána z akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-05] Dostupné z http://www.akatcr.cz/public/vypisUniversal.do?typZpravy=8
24
Akciové fondy bývají dlouhodobě (nejméně 10 let) nejvýnosnější a zároveň však jsou nejrizikověji. Výnos v krátkodobém horizontu je velmi nejistý a může se stát, že bude po dobu několika měsíců i více let záporný. Indexové fondy jsou určeny pro investory, kteří chtějí využít potenciálu světových akciových trhů. Index je tvořen podle pevně stanovených kritérií, určitým košem vybraných akcií nebo dluhopisů, který je reprezentativním vzorem trhu s určitým druhem cenných papírů. Indexové fondy zjednodušují orientaci v nepřeberném množství akcií pro investování veřejnosti. Investiční horizont je 5 a více let. Zajištěné fondy jsou pro klienty, kteří dávají přednost jistotě. Garantují návratnost investované částky nebo jen minimální ztrátu. Skladba jejich portfolia zajišťuje, že hodnota majetku fondu vztažená ke konci jejich životnosti, nemůže klesnout ani v případě nepříznivého vývoje pod tzv. garantovanou úroveň. Možnost růstu majetku fondu ale bývá teoreticky neomezená. Fondy investují do finančních derivátů a kvalitních dluhopisů. Jsou zakládány na určitou dobu, tedy mají splatnost na rozdíl od ostatních fondů.
2.2.5. Speciální fond Jak už jsem uvedla v předchozím textu mé diplomové práce speciální fondy prošly zásadní úpravou v novele zákona o kolektivním investování v roce 2006. Speciálním fondem kolektivního investování je fond, který nesplňuje práva UNITS fondů, a proto při přeshraničním obchodování musejí získat povolení od regulátora v dané zemi. U těchto fondů se můžeme setkat s formou otevřených i uzavřených podílových fondů. Rozsah majetku, do kterého může fond investovat je uveden v ZKI včetně všech limitů, které jsou ale mírnější než u standardních fondů. Z obrázku č. 2.1. je patrné, že speciální fondy mohou shromažďovat peněžní prostředky nejen od veřejnosti, ale také od kvalifikovaných investorů. Podle toho, do které oblasti investují, je můžeme dělit na speciální fondy cenných papírů, speciální fond nemovitostí a speciální fond fondů. Speciální fond cenných papírů investuje do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, státních dluhopisů, dluhopisů vydaných centrální bankou, cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování a finančních derivátů.
25
Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu. Jak vyplývá z názvu, investuje do nemovitostí včetně jejich příslušenství, které pořizuje, provozuje a prodává za účelem dosažení zisku. Nemovitosti mohou být tuzemské i zahraniční a při pořízení mohou být zatížené zástavním právem nebo břemenem. Hodnota pořizované nemovitosti do majetku tohoto fondu nesmí překročit 20 % hodnoty majetku fondu. Nemovitost, kterou hodlá nemovitostní fond pořídit nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci, kdy jednoho znalce určí investiční společnost spravující fond a druhého znalce určí depozitář fondu. Znalecký posudek nemůže být starší než tři měsíce, ke dni nabytí nebo pozbytí. Pro průběžné sledování hodnoty nemovitostí je ustanoven výbor nezávislých odborníků, který je orgánem investiční společnosti. Nemovitosti se oceňují metodou porovnávací29, anebo výnosovou30 metodou. Aby fond nemovitostí neměl problémy s likviditou, jsou v zákoně nastaveny parametry tak, že musí investovat nejméně 20 % a nejvýše 49 % hodnoty svého majetku do doplňkového likvidního majetku. Na rozdíl od standardních fondů může fond poskytovat a přijímat půjčky samozřejmě s limity podle zákona. Platnost všech právních úkonů, na jejichž základě se zapisují věcná práva k nemovitostem do katastru nemovitostí, je podmíněna souhlasem depozitáře. Nemovitostní fondy jsou charakteristické tím, že v jejich majetku jsou hmatatelná, viditelná a ocenitelná aktiva. Nemovitá aktiva jsou méně kolísavá a citlivá než jiné investiční tituly. Otevřené nemovitostní podílové fondy jsou vhodné pro investory, kteří chtějí získat výhody z investice do nemovitosti, aniž by ji vlastnili. Doporučuje se na zajímavou střednědobou až dlouhodobou investici. Speciální fond fondů investuje svůj kapitál do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování, který podléhá dohledu. Může se jednat i o fondy, které nejsou registrované v České republice. Speciální fond fondů nesmí investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.
29
U porovnávací metody najdeme podobné nemovitosti, zjistíme jejich cenu, porovnáme je s naší nemovitostí a podle toho ji oceníme. 30 U výnosové metody odhadneme budoucí výnosy pro investor, kterému nemovitost přinese a vypočítáme jejich současnou hodnotu, kterou určíme jako cenu nemovitosti.
26
Základní myšlenkou je ještě větší rozložení rizika než u klasických fondů. Tím, že fond nakupuje podílové listy či akcie jiných fondů dochází tak vlastně ke druhé diverzifikaci a snižování rizika. Nevýhodou jsou náklady za dvojí poplatky. Náklady na správu si účtuje sám fond fondů, ale ten však musí platit poplatky fondům, od kterých nakupuje podílové listy nebo akcie. Proto je třeba rozlišovat fondy z hlediska nákladovosti. Kvalitní fondy jsou totiž schopny vyjednat s fondy výhodnější podmínky pro nákup cenných papírů a poplatků. Fondy kvalifikovaných investorů naopak od ostatních speciálních fondů nemovitostí, cenných papírů a fondů neshromažďující finanční prostředky od veřejnosti, ale od omezeného okruhu investorů. Kvalifikovaným investorem jsou takové instituce, které mají velké zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Tuto zkušenost mají banky, pojišťovny, investiční společnosti, investiční fondy, penzijní fondy, centrální banka, Evropská centrální banka i mezinárodní finanční instituce. Mohou jimi být i právnické nebo fyzické osoby, které písemně prohlásí, že mají zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Ve statutu fondu musí být uveden způsob ověření dostatečné kvalifikace těchto osob. Maximální počet 100 investorů je v zákoně omezen pro každý fond kvalifikovaných investorů a minimální částka pro vstup do fondu je určená ve výši 1 000 000 Kč. Kromě těchto požadavků na Fondy kvalifikovaných investorů je třeba mít na paměti požadavek na poměrně vysoký vlastní kapitál fondu, který musí do jednoho roku ode dne udělení povolení ČNB dosáhnout alespoň 50 mil. Kč. V případě, že požadované částky nedosáhne, musí tuto skutečnost nahlásit ČNB. Cenné papíry vydané tímto fondem nesmí být veřejně nabízeny a propagovány, jelikož investiční strategie je výrazně volnější než u standardních podílových fondů a také administrativních požadavků ze strany ČNB je výrazně méně. Větší volnost s sebou nese větší riziko podvodu, proto tyto fondy nesmí být veřejně nabízeny. Statut fondu musí být perfektně propracovaný. Výhodou těchto fondů je nižší zdanění ve výši 5 %. U jiných obchodních společností je míra zdanění na úrovni 19 %. Důvodem31 pro sníženou sazbu je snaha o přilákání zahraničních investorů do ČR. V České republice v současné době převažuje forma investičních fondů. Fondy kvalifikovaných investorů jsou v dnešní době velice atraktivní, protože nejsou svázány tolika povinnostmi.
31
Data čerpána z bankovictvi.ihned.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-07] Dostupné z http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-40099900-nektere-otazky-spojene-s-fondy-kvalifikovanych-investoru
27
Následující tabulka č. 2.1. zobrazuje počet vzniklých a zaniklých fondů kolektivního investování v období 2008 až 2011. Tabulka č. 2.1. Počet fondů kolektivního investování Fondy KI k datu
12/2009
12/2010
12/2010
12/2011
03/2012
06/2012
09/2012
Celkový počet 156 195 210 219 220 234 231 fondů KI Počet vzniklých subjektů ve 14 30 8 13 1 15 4 sledovaném období Počet zaniklých fondů ve 9 6 3 4 5 3 6 sledovaném období Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z portálu České národní banky (http://www.cnb.cz)
2.3. Další instituce související s kolektivním investováním Trh v oblasti kolektivního investování musí být z pohledu investora čestný a hlavně důvěryhodný, aby ho zaujal. Stát pro regulaci kolektivního investování nevytváří většinou samotný orgán, ale touto činností pověřil Českou národní banku a Depozitáře fondů. Na rozvoj českého kolektivního investování přispívá i samoregulující subjekt Asociace pro kapitálový trh České republiky – AKAT ČR.
2.3.1 Depozitář fondů kolektivního investování Zákonem o kolektivním investování uložená povinnost investiční společnosti a investičnímu fondu stanoví mít svého depozitáře. Funkci depozitáře může vykonávat pouze banka, jako nezávislá osoba se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na našem území. Banka musí mít tuto činnost povolenou ve své bankovní licenci a s danými subjekty uzavírá depozitářskou smlouvu tak, aby mohla plnit své povinnosti. Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šest měsíců. Depozitář je zákonem zřízen hlavně z důvodu ochrany investora. Fond kolektivního investování je povinen požádat o zřízení bankovního účtu, kam bude ukládat získané finanční prostředky a pomocí něho bude provádět veškeré obchodní převody. Základní činnost depozitáře spočívá v evidenci majetku fondu a kontrola zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a se svým statutem. Při zjištění nedostatků musí 28
být problém ihned oznámen ČNB. Depozitář zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování, evidování pohybů veškerých peněžních prostředků fondu. Kontroluje správnost výpočtu hodnoty akcie nebo podílového listu fondu, a zda výnos z majetku je používán v souladu se zákonem.
2.3.2. Česká národní banka Regulátorem finančního trhu v ČR je Česká národní banka. V sektoru kolektivního investování jsou významné kontrolní pravomoci svěřeny depozitáři fondu kolektivního investování, avšak i činnost depozitáře podléhá dohledu ČNB32. Dohledová instituce je při zjištění porušení pravidel transparence či jednání se zákazníky povinna zasáhnout svými nástroji, kterými může být i odnětí k povolení činnosti nebo zavedení nucené správy. ČNB má kromě funkce dozorové také funkci osvětovou. Provádí informování veřejnosti o poskytovatelích investičních služeb a investičních instrumentech. ČNB spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními regulátory trhu kolektivního investování. Regulace a dohled nad kapitálovým trhem zahrnují rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací, kontrolu dodržování zákonů, právních předpisů a vyhlášek.
2.3.3. Asociace pro kapitálový trh v České republice AKAT ČR vznikla v roce 2008 sloučením dvou asociací, kterými byly Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a Asociace fondů a asset managementu ČR (AFAM ČR). Asociace sdružuje nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející své produkty v ČR a další subjekty, které poskytují služby v oblasti kolektivního investování. Cílem33 AKAT je usilování o rozvoj českého kapitálového trhu a přibližování se ke standardním podmínkám vyspělých zemí. Aktivity svých členů reguluje a kontroluje v souladu se Stanovami asociace, Etickým kodexem a Závaznými pokyny asociace. Navazuje mezinárodní spolupráci a zastupuje své členy před zahraničními institucemi a organizacemi v souvislosti s členstvím v Evropské federaci investičních fondů a společností EFAMA34. V oblasti práva pomáhá svými odbornými znalostmi ovlivňovat legislativní prostředí. Usiluje o prezentace nové situace v odvětví fondů, seznamuje investorskou veřejnost s obsahem a cíli 32
Data čerpána z cnb.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-07] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/kapitalovy_trh/index.html 33 Data čerpána z akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-07] Dostupné z http://www.akatcr.cz/static.do?page=cile.html 34 Evropská federace fondů a asset managementu
29
kolektivního investování, jaké má investování prostřednictvím subjektů kolektivního investování výhody a rizika. Snaží se vybudovat důvěru veřejnosti k fondům a rozšířit tak okruh investorů do podílových fondů. V současnosti AKAT sdružuje celkem 7135 členských společností, z toho je 41 řádných členů a 30 přidružených členů a je jednou z největších asociací na finančním trhu v České republice. AKAT rozeznává fondy na základě tří kritérií: podle geografického rizika, podle rizika trhu a podle míry zajištění budoucího výnosu. Z hlediska geografického rizika klasifikuje AKAT tyto regiony: •
Česká Republika,
•
země eurozóny,
•
Evropa,
•
Severní Amerika,
•
Asie a Pacifik,
•
ostatní regiony,
•
globální (určeno pro fondy, které investují mimo uvedené regiony)36. Následující graf č. 2.1. (2.2) znázorňuje rozdělení podílových fondů podle domicilu
fondu.
35
Data čerpána z akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-08] Dostupné z http://www.akatcr.cz/download/2380tz20120521.pdf 36 Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 724 s.
30
Graf č. 2.1. 2.1. Rozdělení podílových fondů podle domicilu Trh podílových fondů v ČR k 31.12.2012 dle typů domácí fondy Fondy smíšené 21%
Dluhopisové fondy 44%
Fondy fondů 15% Fondy nemovitostní 2% Fondy peněžního trhu Akciové fondy 4% Zajištěné fondy 13% 1%
Zdroj: Dle vlastního zpracování na základě dat z portálu akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012 2012-12-10] 10] Dostupné z http://www.akatcr.cz/download/2743 tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf http://www.akatcr.cz/download/2743-tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf
Graf č. 2.2. 2.2 Rozdělení podílových fondů podle domicilu Trh podílových fondů v ČR k 31.12.2012 dle typů zahraniční fondy
Dluhopisové fondy, 25.78%
Fondy smíšené, 10.05%
Fondy nemovitostní, 0.35% Fondy peněžního trhu, 10.20%
Fondy fondů, 0.25%
Akciové fondy; 22,29% 22,29
Zajištěné fondy, 31.08%
Zdroj: Dle vlastního zpracování na základě dat z portálu akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012 2012-12-10] 10] Dostupné z http://www.akatcr.cz/download/2743 tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf http://www.akatcr.cz/download/2743-tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf
V grafech 2.1. a 2.2. jsou rozděleny rozděleny investice podle domicilu fondu. Podíl fondů ve správě domácích a zahraničních investičních společností je téměř vyrovnaný vyrovnaný,, přesto objem prostředků v zahraničních fondech překonal domácí fondy. Zahraničních správců přibylo díky nákupu tuzemských společností společností zahraničními vlastníky a díky kvalitní legislativní úpravě kolektivního investování. Největší část majetku je alokována ve fondech dluhopisových, následně v akciových fondech. Odlišná je ale struktura majetku u domácích fondů od 31
zahraničních. V domácích fondech dominují fondy dluhopisové. U zahraničních fondů to jsou fondy zajištěné. Lze to vysvětlit převládajícím konzervatismem českých investorů, kteří mají nedůvěru v zahraniční společnosti a averzi k riziku. Tabulka č. 2.2. Rozdělení investic dle typů fondů – roční změna všech fondů (2011-2012) Typ fondu Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Fondy smíšené Fondy fondů Fondy nemovitostní Celkem fondy (celý trh)
17 002 096 129 Kč 38 858 747 920 Kč 41 028 154 581 Kč 81 759 274 674 Kč 35 818 289 233 Kč 18 079 731 889 Kč 2 729 369 762 Kč
24 138 594 975 Kč 49 637 257 172 Kč 36 596 685 242 Kč 61 285 481 877 Kč 32 943 313 974 Kč 17 251 654 536 Kč 2 211 904 888 Kč
Roční změna 31.12.2012-31.12.2011 -29,56% -21,71% 12,11% 33,41% 8,73% 4,80% 23,39%
235 275 664 188 Kč
224 064892 664 Kč
5,00%
Celkem k 31.12.2012
Celkem k 31.12.2011
Zdroj: Dle vlastního zpracování na základě dat z portálu akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-10] Dostupné z http://www.akatcr.cz/public/vypisUniversal.do?typZpravy=8
V tabulce č. 2.2. je uveden objem investic majetku dle typu fondu ke konci roku 2011, 2012 a jejich roční změny. Majetek v podílových fondech vzrostl během roku 2012 o 5% (tj. 11,21 miliard korun). Z tohoto pohledu největšího úspěchu dosáhly fondy dluhopisové, které zvýšily objem svého majetku o 33%. K výraznému poklesu investovaného majetku došlo u fondů peněžního trhu a u zajištěných fondů. Nárůst aktiv se významně projevil i u nemovitostních fondů, i když stále zaujímají na trhu minoritní podíl. Tyto roční změny odpovídají situaci na trhu, což je projevem nejistoty trhu.
32
3. Analýza vybraných fondů působících v ČR V této části diplomové práce se pokusím srovnat některá kritéria u vybraných fondů kolektivního investování. Klíčovou informací pro investora je informace o výkonnosti fondu, podle které vybírá vhodnou formu investování. V následující části práce představím metody měřící výkonnosti fondů, měření rizika, které se pohybuje s výnosem ruku v ruce a nákladovou náročnost investice do podílových listů emitovaných podílovými fondy v podobě poplatků, které tyto subjekty účtují investorům. V druhé části kapitoly se zaměřím na představení tří významných investičních společností ČSOB Group, Česká spořitelna, a.s. Group, Komerční banka Group, jejichž vybrané fondy budou předmětem analýzy.
3.2.1. Měření výkonnosti fondu Výkonnost investičních fondů má stěžejní význam pří výběru fondů investorem. Vyjadřuje změnu hodnoty podílového listu v procentech za určité období. Vypovídá o tom, jak fond zhodnotil prostředky, které do něj investoři vložili. Zároveň hodnota ukazatele může napovědět o investičních schopnostech samotných manažerů fondů, při zhodnocování dané investice a samozřejmě také na konkurenceschopnost těchto fondů na trhu kolektivního investování. K hodnocení
výkonnosti
fondů
se
používají
jednodimenzionální
nebo
dvojdimenzionální metody. Jednodimenzionální metoda (jednoduchá metoda bez zohlednění rizika) zohledňuje pouze výnosovou míru. Před uvedením vzorce pro výpočet roční výnosové míry vysvětlím dva důležité pojmy37: •
Čistá hodnota aktiv38 (ČHA) vyjadřuje hodnotu majetku, tvořenou především cennými papíry, peněžními prostředky na účtech a nástroji peněžního trhu, od kterého jsou odečteny všechny závazky fondu. Je základem pro výpočet hodnoty podílového listu fondu, která se vypočte dělením ČHA a celkovým počtem podílů v oběhu. V důsledku změn tržní hodnoty aktiv jednotlivých fondů se čistá hodnota aktiv velmi mění, a tudíž jsou fondy uvedenou hodnotu pravidelně aktualizovat a zveřejňovat. Aktuální hodnota podílových listů je obvykle stanovená každý pracovní den.
37
Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 248 s. 38 Anglicky Net Asset Value.
33
/3.1./ Č
ž í á č ý í íů!
Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 248 s.
Diskont vyjadřuje podhodnocení či nadhodnocení tržní ceny cenného papíru ve srovnání s čistou hodnotou aktiv v procentech. /3.2./ "#
Č#á ž í ∗ %&& Č#á
= '%
ž í
( ∗ %&&
Č#á
Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 248 s.
Velmi snadný a na vstupní data nenáročný postup měření roční výkonnosti otevřených podílových fondů je definován vzorcem: /3.3./
V
Č% * Č& + "
∗ %&&
Č& Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 249 s.
Kde:
V = výkonnost portfolia fondu v %, ČHA0 = čistá hodnota aktiv začátkem období, ČHA1 = čistá hodnota aktiv koncem období, D = vyplacené dividendy (výnosy) za období.
Dvojdimenzionální metoda pro měření výkonnosti je založena na modelech, které berou v úvahu riziko. Metody vychází z dodatečné výnosové míry, která je následně srovnána s rizikem. V současnosti lze použít více postupů, jak hodnotit výkonnost investičních a podílových fondů. Mezi nejvíce používané metody patří: •
Sharpeův index (poměr), který má následující matematický tvar: 34
/3.4./ ,
-. -/ 0
Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 250 s.
Kde:
S = je hodnota Sharpeova indexu, Vp = historická výnosová míra portfolia fondu, Vb = výnosová míra bezriziková (státních pokladničních poukázek), σp = celkové riziko měřené směrodatnou odchylkou portfolia.
Sharpův poměr porovnává dodatečně výnosovou míru s rizikem portfolia měřené směrodatnou odchylkou. Čím vyšší je hodnota tohoto poměru, tím vyšší je výnos fondů, zohledňující riziko. Je třeba mít na zřeteli, že faktor rizika je chápán jako riziko celkové (nerozlišuje riziko na systematické a jedinečné), tudíž je ve výpočtu zastoupen směrodatnou odchylkou historické výnosové míry portfolia. Zhodnocení je pro nás pozitivní, ačkoliv podle Sharpova poměru je hodnoceno negativně. Samotná hodnota Sharpova indexu nestačí při posuzování, a proto je potřeba vypočtenou hodnotu porovnat s hodnotou jiných srovnatelných fondů. •
Treynorův index je založen na obdobném principu jako Sharpeův index, ale zde se uvažuje výhradně o riziku v systematické formě, tedy správnou diverzifikací portfolia odstraní jedinečné riziko. Problém při interpretaci je, že směrodatnou odchylkou je měřeno jak riziko při znehodnocování investice (pokles hodnoty portfolia), tak při jejím zhodnocení. Treynorův poměr umožňuje srovnání investic nebo fondů napříč investičními třídami, tedy srovnání např. akciových fondů s fondy peněžního trhu. Vzorec pro kalkulaci Treynorova indexu je možné zapsat: /3.5./ 2 * 23
T
4
Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 251 s.
Kde:
T = hodnota Treynorova indexu, Vp = historická celková výnosová míra z portfolia fondu, Vb = výnosová míra bezriziková, ßp = systematické riziko portfolia měřené beta faktorem.
35
Treynorův poměr je tedy míra výnosu dosažená nad benchmark vzhledem k jednotce rizika. Čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím lépe pro investora. Vyššího ukazatele lze dosáhnout jak vyšší výkonností, tak nižším rizikem. Vypočtený indexu musí být porovnán s hodnotou Treynorova poměru srovnatelných fondů, nebo benchmarku. •
Jensenova metoda je na rozdíl od uvedených metod schopna absolutním způsobem změřit výkonnost. K měření výkonnosti absolutním způsobem využívá alfa faktoru jako míry nadvýnosovosti či podvýnosovosti portfolia. Vzorec pro Jensenovu metodu vypadá takto: /3.6./
VP – VB α + ß V α + ß VT – VB! Zdroj: Valach, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 251 s.
Kde:
VP = výnosová míra portfolia fondu, VB = výnosová míra bezriziková, ß = beta faktor portfolia, α = alfa faktor, VT = výnosová míra tržního portfolia.
Tímto ukazatelem je také hodnocena práce manažerů a jejich schopnost dosažení vyššího zhodnocení portfolia než trh. Pokud je ukazatel kladný, překonává portfolio manažer výkonnost trhu, pokud je záporný, je manažer horší než trh.
3.2.2. Měření rizika fondu Riziko bezesporu patří mezi rozhodující faktory při investování na finančních trzích. Kvantifikace rizika je nedílnou součástí měření výkonnosti jakéhokoliv portfolia. Základním dělením se celkové riziko skládá ze dvou na sobě nezávislých složek, riziko jedinečné39 a riziko systematické40. Absolutní míra variability celkového rizika se měří směrodatnou odchylkou. Vyjadřuje míru kolísavosti výkonnosti fondu kolem střední hodnoty. Čím vyšší je výsledná hodnota směrodatné odchylky výnosů (respektive rozptyl), tím vyšší je i celkové historické riziko 39
Jedinečné riziko vyplývá z individuálních charakteristik emitenta cenného papíru. Je tudíž pro každý cenný papír jedinečné. Toto riziko je možné vytvořením vhodného portfolia diverzifikovat. 40
Systematické riziko vyplývá ze specifik a vývoje celé ekonomiky. Tato složka celkového rizika působí na všechny instrumenty obchodované na daném trhu. Toto riziko lze částečně diverzifikovat investováním na mezinárodních trzích.
36
investičního nástroje. Vzorec pro výpočet historické směrodatné odchylky výnosových měr ex post lze vyjádřit následovně: /3.7./ D
EF * EA ! ∑ σexp ? ABC H
G
Kde: σexp = směrodatná odchylka výnosových měr jakožto absolutní míra historického rizika ex post, rA = průměrná historická výnosová míra za T sledované období, rt = jednotlivé historické výnosové míry odpovídající jednotlivým sledovaným obdobím, T = počet sledovaných období.
Beta faktor slouží k měření pouze systematického rizika. Vyjadřuje citlivost výnosové míry portfolia fondu na pohyb výnosové míry tržního portfolia. Tržní výnosovou míru nejčastěji představuje vybraný tržní index. Nejznámější model oceňování kapitálových aktiv CAPM41, ukazuje vztah mezi očekávanou výnosností a rizikem pro aktiva portfolia. Výpočet koeficientu beta lze provést následovně: /3.8./
IJ
KLMNJO , NQO ! RSQO
Kde: ßi = beta faktor cenného papíru či portfolia fondu, rit = výnosová míra fondu za období t, rmt = výnosová míra tržního portfolia za období t, cov (rit, rmt) = kovariance výnosové míry fondu a výnosové míry tržního portfolia za období t, σ2mt = rozptyl výnosové míry tržního portfolia za období t.
Ideální je, pokud se výsledný beta faktor portfolia blíží jedna, to znamená, že výnosová míra z portfolia fondu se pohybuje v perfektní synchronizaci jako výnosová míra z tržního portfolia. V případě, že hodnota koeficientu beta je nižší než jedna, tak portfolio je klasifikováno jako defenzivní, výnosy kolísají méně než trh, což napovídá o konzervativnější povaze portfolia fondu. Pokud, beta faktor převyšuje hodnotu jedna, lze takové portfolio
41
Capital Asset Princing Model, publikovaný 1964 William F. Sharpe.
37
považovat oproti portfoliu tržnímu za rizikovější. Při dosažení záporného beta koeficientu se bude výnosová míra z portfolia fondu, pohybovat obráceným směrem proti trhu.
3.2.3. Poplatky fondu Při každém druhu investování se investor setkává s nějakým druhem poplatku. V případě podílových fondů jsou uvedeny ve statutu. Vstupní poplatek zaplatí investor při nákupu podílových listů procentem z investované částky. Čím menší částka je investovaná, tím je toto procento vyšší a naopak. Platí, že procento vstupního poplatku roste s rizikovostí fondu. Proto akciové fondy mají nejvyšší vstupní poplatek ve výši 3 – 5 %, smíšené na úrovni do 3 % a dluhopisové na úrovni 1 až 2 %. A u fondů peněžního trhu je hodnota menší 0,5 % i méně. Vstupní poplatek slouží jako provize pro prodejce za zprostředkování prodeje a poradenský servis. Dále se investor dozví, že vstupním a manažerským poplatkem všechno nekončí. Celkové výdaje, které jsou spojeny s fungováním podílového fondu, se náležitě projeví na výnosech investora. Mezi nejzákladnější metody, jak porovnat efektivnost fondu ve vynakládaných nákladech na vlastní činnost představuje ukazatel TER (Total expense ratio). Tento ukazatel udává kolik každoročně z majetku investora „ukousnou“ správci fondu. Jde o poměr celkových provozních nákladů k průměrné hodnotě vlastního kapitálu fondu a je vyjádřen v procentech. Do nákladů fondu se zahrnují např. úplata za obhospodařování, úplata depozitáři, úplata bankám za vedení účtu, poplatky za služby centrálnímu depozitáři, poplatky za uložení a správu zahraničních cenných papírů, převody prostředků nebo půjčky. Mezi správní náklady se počítají náklady na zaměstnance, náklady na odměny statutárním orgánům, náklady na audit, náklady na právní a daňové poradenství, náklady na reklamu, náklady na outsourcing. Ukazatel je sestaven na základě auditovaných výsledků z předešlého účetního období a je zveřejňován ve statutu fondu. Čím je TER vyšší, tím je také větší poměr nákladů fondu k jeho výnosům. Dalším důležitým ukazatelem, který vypovídá o tom, jak aktivní je portfolio manažer při spravování, je ukazatel obrátkovosti aktiv, známe ho jako PTR (portfolio turnover ratio). Tento ukazatel udává jak často a v jakém rozsahu je portfolio fondu obměňováno. Konstrukce PTR vychází z poměru obchodů s cennými papíry s celkovým majetkem fondu ve sledovaném období, očištěným o objemy obchodů s podílovými listy. Čím je portfolio manažer aktivnější a často obnovuje portfolio, je ukazatel vyšší. Ukazuje to také na vyšší transakční náklady, jelikož je zřejmé, že čím vyšších hodnot bude ukazatel dosahovat, tím vyšší počet obchodů správce portfolia zrealizuje a tím fond ponese vyšší transakční náklady.
38
Podle ukazatele obrátkovosti aktiv budou vykazovat aktivně řízené podílové fondy nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele a naopak nejnižší hodnotu vypovídají indexované fondy, které preferují pasivní investiční strategii. Hodnota PTR pohybující se okolo 100 % vypovídá o celkové obměně portfolia fondu v předešlém roce.
3.3. Výběr a charakteristika vybraných investičních společností a fondů Pro analýzu produktů kolektivního investování jsem si vybrala otevřené podílové fondy významných investičních společností. Výběr jsem omezila na fondy domicilované na českém trhu a měna fondu je zastoupená českou korunou. Kritériem pro výběr investičních společností byl podíl na celkovém objemu obhospodařovaného majetku. Pomocí při výběru investičních společností mi byla tabulka z prezentace AKAT ČR ke konci roku 201242. Podíly jednotlivých finančních skupin na celkové sumě obhospodařovaného majetku uvedu v tabulce č. 3.1. Tabulka č. 3.1. Rozdělení podle zprostředkovatelů
Správce – finanční skupiny
Fondové mandáty (CZK)
ČSOB (Group) Česká spořitelna, a.s. (Group) Komerční banka (Group) Generali PPF AM/ČP Invest ING (Group) UniCredit Bank Czech Republic, a.s./Pioneer Investments, a.s. Conseq Investment Management, a.s. Raiffeisenbank a.s. AXA investiční společnost a.s. J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Citibank Europe plc, organizačni složka OSTATNÍ CELKEM
69 050 242 136 62 067 466 565 30 605 661 915 15 267 092 997 14 389 492 775 14 281 280 474 9 881 153 927 5 327 530 154 5 327 530 154 2 060 635 367 1 169 840 046 2 062 873 276 235 275 664 188
Zdroj: Data čerpána z akatcr.cz [online] 2012 [cit. 2012-12-10] Dostupné z http://www.akatcr.cz/download/2743-tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf
Na základě uvedené tabulky jsem si pro svou práci zvolila možnost vycházet ze tří předních investičních společností, respektive podílových fondů, které mají ve svém vlastnictví a které nabízejí veřejnosti. Jedná se o: ČSOB (Group), 42
Data dostupná z akatcr.cz [online] 2013 [cit. 2013-03-01] Dostupné z http://www.akatcr.cz/download/2743tk_20130206_prezentace_roku_2012.pdf
39
Česká spořitelna, a.s. (Group), Komerční banka (Group). Jde o investiční společnosti s dlouhodobou tradicí, které spravují velké množství různých druhů podílových fondů. Tyto společnosti poskytují klientům rozsáhlé možnosti v oblasti investování, jelikož disponují moderními a propracovanými informačními systémy. U těchto společností se zaměřím na akciové fondy: •
ČSOB Akciový mix,
•
Sporotrend – České spořitelny,
•
KB Akciový PLUS a dluhopisové fondy:
•
ČSOB bond mix,
•
Sporoinvest,
•
IKS Dluhopisový PLUS. Komparaci zvolených fondů budu provádět podle následujících kritérií:
výkonnost, rizikovost, výše poplatků.
3.3.1. ČSOB Group Investiční společnost ČSOB Asset Management a.s. je členem skupiny ČSOB, která je pak členem finanční skupiny KBC43. Skupina KBC je integrovaná, multikanálová bankopojišťovací skupina se zaměřením na klientelu fyzických osob, malých a středních podniků. Zaměřuje se na působení v Belgii a zemích střední a východní Evropy. ČSOB Asset management nabízí devět typů otevřených podílových fondů, což je více než 250 fondů. Dle metodiky AKAT společnost v roce 2012 potvrdila svou pozici největšího distributora fondů v České republice. Vítězství v soutěži Investice roku 2012 potvrdilo prvenství v kategorii fondů a jejich správců. „Vítězství v této soutěži nás velice těší. Věříme, že budeme odvádět stejně dobrou
43
Skupina KBC je belgická bankopojišťovací skupina, jejíž členem je i skupina ČSOB.
40
práci i nadále a v příštím roce budeme ještě úspěšnější“, říká generální ředitel společnosti ČSOB Asset Management, a.s. investiční společnosti. 3.3.1.1. ČSOB Akciový mix Tento fond investuje do světových akcií bez ohledu na oborové hranice. Zaměřuje se především na akcie obsažené v indexech44: •
62% S&P500 = Akciový index USA,
•
50% DJ EuroStoxx = Akciový index Evropy,
•
13% FTSE 100 = Akciový index Velké Británie,
•
5% Nikkei 225 = Akciový index Japonska. Depozitářem fondu je Československá obchodní banka. Fond vznikl 14.10.1999 jako
1. IN- Fond fondů a k 31.7.2003 byl přejmenován na ČSOB akciový mix. Vlastní kapitál ČSOB akciový mix k 31.12.2012 činil 861 052 897,- Kč45. Portfolio fondu se skládá z 96,8% akcií a 3,2% depozita. Nejvýznamnější tituly v portfoliu fondu najdeme v následující tabulce č. 3.2. Tabulka č. 3.2. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu ČSOB akciový mix Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu k 28.2.2013 Titul NIKKO EXCHANGE TRADE APPLE INC EXXON MOBIL CORP I.B.M. GOOGLE INC GENERAL ELECTRIC MC DONALD´S CORP SANOFI PFIZER (NYS) CHEVRON CORP
Váha (%) 3,29% 2,27% 1,95% 1,88% 1,87% 1,59% 1,52% 1,43% 1,41 % 1,29%
Zdroj: Data čerpána z csob.cz [online] 2013 [cit. 2013-02-10] Dostupné z http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciovefondy/Stranky/770000001170/
Nejsledovanějším ukazatelem u investorů je výkonnost podílových fondů. Historickou výkonnost fondu nastíním v tabulce č. 3.3.
44
Data čerpána z csob.cz [online] 2012 [cit. 2013-02-07] Dostupné z http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciovefondy/Stranky/770000001170.aspx 45 Data čerpána z csob.cz [online] 2013 [cit. 2013-02-07] Dostupné z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/OCSOB/O-nas/Skupina-CSOB/Pololetni_zprava_csob_am_120630.pdf
41
Tabulka č. 3.3. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 Doba
1D
1T
1M
3M
6M
1R
3R
5R
YTD
Výkonnost fondu v %
-0,68
-0,95
3,15
6,57
5,10
8,00
14,86
-1,80
6,97
Zdroj: Data čerpána z csob.cz [online] 2013 [2013-03-01] Dostupné z http://www.ifondy.cz/podilovyfond/16/CSOB-akciovy-mix/
Vstupní poplatek činí 2,5% z hodnoty investice a správcovský poplatek 2% ročně z objemu investorova majetku. Poplatek při výstupu není účtován. Výše celkové nákladovosti za rok 2012 je publikován ve výši 2,14 %, kdy úplata za obhospodařování vykazuje 2 % a úplata depozitáři 0,12 %. ČSOB klasifikuje akciový fond jako středně rizikový, čtvrtý stupeň ze sedmi. 3.3.1.2. ČSOB bond mix Aktiva fondu jsou investována výhradně do českých dluhopisů s vysokým ratingem, denominovaných v CZK, včetně zahraničních cenných papírů. Může též investovat do cenných papírů fondů kolektivního investování a ukládat peníze na účty u bank. Fond byl založen 1.12.1990 a je standardním fondem kolektivního investování. Depozitářem fondu je Československá obchodní banka. Fond nesleduje ani nekopíruje žádnou oficiálně stanovenou referenční hodnotu (index). Podíly na zisku (dividendy) nejsou v průběhu trvání investice vypláceny, jelikož fond své výnosy reinvestuje. Investice není vhodná pro investory, kteří plánují získat své investované peněžní prostředky v době kratší než tři roky. Fond je zařazen do rizikové skupiny 3. Struktura portfolia je tvořena finančními instrumenty s více jak 70 % v České republice a zbývajících 30 % v zahraničí. Poplatek distributora za obstarání nákupu je účtován ve výši 0,5 %, vstupní přirážka obhospodařovatele je nulová. Výstupní poplatek si fond neúčtuje. Investovat do fondu je možné ve dvou variantách, a to investovanou částku vložit jednorázově v minimální částce 5000 Kč, nebo raději spořit pravidelně v minimální částce 500 Kč. Celková nákladovost, která zahrnuje náklady a jiné platby hrazené z majetku fondu v průběhu roku 2012 dosahuje hodnoty 1,12 %. Hodnota podílového listu je počítána obvykle v každý pracovní den. Nejvýznamnější pozice zobrazuje následující tabulka č. 3.4.
42
Tabulka č. 3.4. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu ČSOB bon mix Nejvýznamnější pozice v portfoliu k 4.2.2013 NÁZEV VÁHA (v %) CZGB 4.00 11/04/17 14,25 % CZGB 3.75 12/09/20 9,65 % CZGB 5 11/04/2019 8,58 % CZGB 3.4 01/09/2015 8,01 % CZGB 4.60 18/08/18 6,47 % CZGB 3.85 29/09/2021 5,84 % Zdroj: Data čerpána z csob.cz [online] 2013 [cit. 2013-04-06] Dostupné z http://www.csob.cz/WebCsob/Fondy/770000001147-LETAK.pdf
3.3.2. Česká spořitelna, a.s. Group Investiční společnost České spořitelny, a.s. (dále jen ISČS) vznikla v prosinci 1991. Od roku 2000 je společnost členem silné rakouské Erste Group, jež poskytuje finanční služby ve střední a východní Evropě se 17 miliony klientů. Jediným akcionářem ISČS je Erste Asset Managment GmbH. Cíl ISČS spočívá v poskytování služeb spojených s investováním do otevřených podílových fondů, jejich obhospodařování, správou majetku a zajišťováním doprovodných služeb. Do této společnosti svěřilo více než 300 tisíc podílníků svůj majetek. Základní kapitál je tvořen částkou 70 miliónů Kč. Depozitář fondu vytváří Česká spořitelna a.s. V současné době ISČS obhospodařuje 17 standardních a 12 speciálních otevřených podílových fondů. 3.3.2.1. SPOROTREND Sporotrend je
akciový podílový otevřený fond Sporotrend vznikl 31.3.1998.
Soustřeďuje se na trh nových členských a kandidátských států EU ve středoevropském a východoevropském regionu. Investuje také na ruských a tureckých trzích. 97,27 % objemu portfolia je tvořeno akciemi, 2,23 % depozity a 0,5 % ostatními instrumenty. Benchmark používá v této sestavě46: •
30% MXRU = Akciový index Morgan Stanley Capital Internationa Russia,
•
17,5% PX = Akciový index pražské burzy,
•
17,5% BUX = Akciový index budapešťské burzy,
•
17,5% MXTR = Akciový index Morgan Stanley Capital International Turkey,
•
17,5% MXPL = Akciový index Morgan Stanley Capital International Poland.
46
„Statut fondu Sporotrend“. Dostupné z WWW: https://iscs.noveranet.cz/files/documents/fondy/STATUTY/US_Sporotrend.pdf, cit. 1.3.2013.
43
Investiční strategie fondu pracuje s potencionálem dynamického růstu rozvíjejících se ekonomik. Nejvýznamnější tituly v portfoliu fondu zobrazuje následující tabulka č. 3.5. Tabulka č. 3.5. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu SPOROTREND Česká spořitelna Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu k 31.1.2013 Titul ERSTE GROUP BANK SBERBANK GAZPROM LUKOIL OAO OTP BANK PLC BANKERS PETROLEUM KGHM MOL CEZ AS PKOBP
Váha 8,77% 7,39% 6,76% 6,53% 6,28% 4,25% 4,15% 3,56% 3,15% 2,93%
Zdroj: Data čerpána z ceskasporitelna.cz [online] 2013 [cit. 2013-03-01] Dostupné z http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=trea_homepage&docid=internet /cs/treasury_ie.xml
Před uskutečněním investice je investorovi účtována částka ve formě vstupního poplatku ve výši max. 3 % z aktuální hodnoty podílového listu fondu. Náklady a jiné platby hrazené z majetku fondu v průběhu roku nejsou účtované přímo na investora, ale odráží se pouze ve výkonnosti příslušné investice. Ukazatel celkové nákladovosti podílového fondu 2,45 % udává, jak je majetek fondu zatížen veškerými náklady fondu, nejenom obhospodařovatelným poplatkem. Každý investiční produkt nabízený klientům má stanoveno tzv. produktové skóre, které vyjadřuje rizikovost produktu. Stupnice rizikového skóre má označení 1 – 7, přičemž 1 je nejnižší riziko. Fond je zařazen do rizikové skupiny 6, což odpovídá historické proměnlivosti hodnoty podílových listů ovlivněné umístěním aktiv zejména do amerických akcií. Výkonnost fondu za jednotlivá období pak zobrazuje tabulka č. 3.6. viz níže. Tabulka č. 3.6. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 Doba
1D
1T
1M
3M
6M
1R
3R
5R
YTD
Výkonnost fondu v %
0,26
-2,26%
-0,33%
-1,47%
1,65
-13,02
-38,60
-29,70
-2,93
Zdroj: Data čerpána z ifondy.cz [online] 2013 [cit. 2013-03-01] Dostupné z http://www.ifondy.cz/podilovyfond/3/SPOROTREND
44
3.3.2.2. SPOROINVEST Sporoinvest je dluhopisovým podílovým fondem velmi krátkodobých investic a svou investiční strategií se řadí mezi konzervativnější fondy. Fond byl založen 1.12.1990 a investuje kromě dluhopisů do pokladničních poukázek a bankovních depozit. Pokud investuje do cenných papírů v cizích měnách je zajišťováno měnové riziko, takže měnové výkyvy nemají velký vliv na výkonnost fondu. Investiční strategie je daná statutem fondu, neumožňuje kupovat riziková aktiva – akcie. Je vhodný pro investory, kteří zamýšlejí získat své investované prostředky v době kratší než 6 až 12 měsíců. Jeho výhodou je vysoká likvidita, dostupnost k investovaným prostředkům je obvykle již do týdne. Fond byl zatříděn do druhé rizikové skupiny, protože historická hodnota jeho podílových listů kolísala pouze málo a rizika ztrát byly relativně nízké. Jednorázové poplatky jsou účtovány před uskutečněním investice jako vstupní poplatek ve výši 0,75 % . Celková nákladovost za poslední roční účetní období (2011) činila 0,77 %.
Fond investuje z 50 % do českých investičních instrumentů. V portfoliu jsou
zastoupeny především tyto tituly, viz. tabulka č. 3.7. Tabulka č. 3.7. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu SPOROINVEST Nejvýznamnější pozice v portfoliu k 28.2.2013 NÁZEV VÁHA CZECH REP. 4,5/14 3,74 % EUROPEAN INV.BANK 4,25/14 3,49 % CZECH REP. 2,8/13 3,23 % POLAND 3,625/16 3,03 % 20305647 CZECH REP. T-BILL 2,52 % 21907652 CZECH REP. T-BILL 2,51 % GENERAL ELECTRIC 4,625/13 2,49 % CZECH REP. 3,4/15 2,09 % CESKA EXP. BANKA VAR 01/16 1,77 % SHELL INTL FIN 3/13 1,66 % Zdroj: Data čerpána z iscs.cz [online] 2013 [cit. 2013-04-06] Dostupné z https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.phtml?q=&ISIN= CZ0008472271&ID_NOTATION=
3.3.3. Komerční banka Group Investiční kapitálová společnost Komerční banky (IKS KB) patří mezi významné poskytovatele služeb kolektivního investování v České republice. Investiční kapitálová společnost byla založena 1.5.1994 a může se tedy pyšnit svojí dvacetiletou působností na trhu, což jí umístilo v respektovaného správce aktiv s regionální působností ve střední a východní Evropě. 45
Hlavním a jediným akcionářem IKS KB je mezinárodně působící skupina AMUNDI, která patří k největším na světě a zaujímá třetí místo největšího správce aktiv v Evropě. Díky partnerským distribučním sítím po celém světě, obsluhuje více než 100 milionů klientů. IKS KB je jedna ze zakládajících členů Asociace pro kapitálový trh v ČR. Investiční společnost si začleněním do skupiny AMUNDI rozšířila nabídku klientů o další investiční příležitosti, a tím zvýšila svojí konkurenceschopnost. Z pohledu struktury příjmů je hlavní činností Společnosti správa otevřených podílových fondů. V roce 2012 obhospodařovala 14 podílových fondů a navíc byla administrátorem u více jak 60 fondů. Koncem loňského roku obhospodařovala majetek v objemu 110 miliard Kč. 3.3.3.1. IKS Akciový PLUS Fond byl založen 29.8.2000. Depozitářem fondu je Komerční banka. Největší podíl na struktuře portfolia k 31.1.2013 představují akcie s 91,41%, za nimi pak hotovost 7,32% a se zastoupením 1,27% podílové fondy. Fond směřuje investice zejména do zemí střední a východní Evropy, včetně Ruska a Turecka. Největší část majetku ke konci ledna 2013 je vložena do investičních instrumentů Ruska ve výši 41,12%, Polska 20,6% a České republiky 17,13%. Důležitý podíl v portfoliu zastupují odvětví: energie, těžařský průmysl, telekomunikace, média. Kromě těchto titulů v portfoliu najdeme i emise, které byly na trh umístěny v rámci sezónní či primární emise akcií (tzv. IPO). Jelikož fond nemá ve svém portfoliu jen akciové instrumenty, ale velký podíl zaujímají i depozita, ovlivňuje tato skutečnost benchmark složeného z následujících indexů47: •
25% PX = Akciový index pražské burzy,
•
40% WIG20 = Akciový index varšavské burzy,
•
10% BUX = Akciový index budapešťské burzy,
•
30% RDX = Akciový index ruské burzy,
•
10% 3M PRIBID = průměrná úroková sazba pro tříměsíční vklady na českém mezibankovním trhu. Nejdůležitější místa portfolia fondu zaujímají tituly uvedené v tabulce č. 3.8.
47
„Statut fondu Akciový PLUS“. Dostupné z WWW: http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Akciovy_PLUS&FundId=1020001, cit.2.3.2013.
46
Tabulka č. 3.8. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu IKS Akciový PLUS Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu k 31.1.2013 Titul SBERBANK OF RUSSIA-ADR LUKOIL ADR GAZPROM OAO – ADR B – Účty v bankách ROSNEFT GDR ERSTE GROUP BANK POWSZECHNY ZAKLAD UBEZPIECZEN SA KOMERČNÍ BANKA PKO BANK POLSKI SA ČEZ
Váha (%) 8,54% 6,46% 6,28% 6,02% 5,56% 4,54% 4,22% 4,09% 4,01% 2,97%
Zdroj: Data čerpána z iks-kb.cz [online] 2013 [cit. 2013-03-01] Dostupné z http://www.ikskb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Akciovy_PLUS&FundId=1020001
Tabulka č. 3.9. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 Doba
1D
1T
1M
3M
6M
1R
3R
5R
YTD48
Výkonnost fondu v %
0,22
-2,19
-1,22
-1,12
2,55
4,23
-8,91
-26,31
n/a
Zdroj: Data čerpána z ifondy.cz [online] 2013 [cit. 2013-03-01] Dostupné z http://www.ifondy.cz/podilovyfond/699/IKS-Akciovy-PLUS
Dle ceníku IKS fondů s platností od 1.1.2013 je účtován poplatek při nákupu ve výši 3 %. Minimální výše první investice je u fondu 5000 Kč a každá následná investice 300 Kč. Při pravidelném investování je minimální výše stanovena na 300 Kč. Investiční riziko je hodnoceno stupněm 5. Odhad jednotlivých nákladů Fondu za rok 2012 ve výši 2,46 % vlastního kapitálu uvedu v tabulce č. 3.10.
48
YTD – Year To Date, znamená souhrnnou hodnotu od začátku do daného (aktuálního) okamžiku.
47
Tabulka č. 3.10. Odhad nákladů hrazených z majetku fondu IKS Akciový Plus na rok 2012 Odhad nákladů hrazených z majetku fondu pro rok 2012 (v %) Náklady na poplatky a provize Úplata za obhospodařování Úplata depozitáři Poplatky za uložení a správu cenných papírů poplatky za službu centrálnímu depozitáři Ostatní náklady na poplatky a provize
2,20% 0,15% 0,00% 0,00% 0,05%
Správní náklady Náklady na zaměstnance Náklady na odměny statutárním orgánům Náklady na audit Náklady na právní a daňové poradenství Správní a soudní poplatky Náklady na outsourcing Ostatní správní náklady
0,00% 0,00% 0,04% 0,00% 0,03% 0,00% 0,00%
Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady
0,00%
Zdroj: Data čerpána z iks-kb.cz [online] 2013 [cit. 2013-05-10] Dostupné z http://www.ikskb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/Statuty/fsi_statut.pdf?tm=1368893796873
Tato tabulka je i příkladem druhů nákladových položek, které fondy zahrnují do výpočtu total expense ratio (TER). 3.3.3.2. IKS Dluhopisový PLUS Fond nakupuje do svého portfolia hlavně české, polské a maďarské státní dluhopisy. Další část směřuje do podnikových dluhopisů vydaných emitenty působících v regionu střední a východní Evropy. Portfolio je složeno z 90 % dluhopisů a 10 % nástroji peněžního trhu. Měnové riziko investic v cizí měně zpravidla není zajišťováno. Existuje od roku 2000. Základním pilířem investiční strategie fondu je makroekonomická analýza a výhled zemí střední a východní Evropy. Fond je určen investorům, kteří si přejí investovat v horizontu dvou let. Podle historické volatility kurzy fondu za posledních pět let byl fond zařazen do 3. rizikové skupiny. Vstupní poplatek za obstarání nákupu podílových listů je účtován 1 % z aktuální hodnoty podílových listů. Výstupní poplatek fond neúčtuje. Celková nákladovost může rok od roku kolísat, za poslední roční účetní období podílového fondu, tj. rok 2011 se tyto náklady odrazily ve výši 1,48 % ve výkonnosti fondu. Nyní uvedu v tabulce č. 3.11. nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu.
48
Tabulka č. 3.11. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu IKS Dluhopisový PLUS Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu k 28.2.2013 NÁZEV VÁHA B-Účty v bankách 9,36 % UNIPETROL VAR/13 5,12 % ST.DLUHOP. 5,70/24 4,53 % ST.DLUHOP. 4,00/17 4,22 % ST.DLUHOP. 3,75/20 4,07 % ST.DLUHOP. 4,20/36 3,34 % Zdroj: Data čerpána z iks-kb.cz [online] 2013 [cit. 2013-04-06] Dostupné kb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Dluhopisovy_PLUS&FundId=1030003
z
http://www.iks-
3.3.4. Komparace vybraných akciových fondů V této podkapitole porovnám výsledky získané z předchozí analýzy investičních společností a fondů. Hodnocení výkonnosti fondů představím tzv. jednodimenzionální metodou, kde faktor rizika je spíše orientační. Proto dále provedu i kvantifikaci z hlediska historické rizikovosti v podobě směrodatné odchylky a koeficientu beta. Navážu metodami měření výkonností zastoupené Sharpeovým a Treynorovým indexem. Pro vykonání jednotlivých výpočtů jsem stanovila období pěti let, tj. od 1.3.2008 do 1.3.2013, což je doporučená minimální délka investice do akciových fondů. Tržní portfolio (benchmark) jsem považovala za index PX, jakožto hlavní index Burzy cenných papírů Praha. Pro výpočet beta faktoru jsem použila měsíční změny indexu PX a měsíční výkonnosti daného fondu. Nezbytnou proměnnou představuje bezriziková výnosová míra, kterou jsem do výpočtů dosadila jako aktuální výnosovou míru státních pokladničních poukázek č. 67249 ze dne 8.3.2013 průměrné hodnoty 0,13 % p.a. Základní charakteristiku vybraných akciových fondů najdeme v následující tabulce č. 3.12.
49
Zdroj: Data čerpána z mfcr.cz [online] 2013 [cit2013-05-20] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/emise/vysledky-aukci-spp/2013/vysledky-aukci-spp-za-rok-2013-9633
49
Tabulka č. 3.12. Základní informace vybraných akciových fondů
Základní informace o fondu NÁZEV Datum vzniku ISIN Typ fondu Teritoriální zaměření Měna Domicil Správce Depozitář Vstupní poplatek Výstupní poplatek Ukazatel TER Minimální investice Čisté obchodní jmění k 22.3.2013 Aktuální kurz k 22.3.2013 Stupeň rizika
ČSOB akciový mix
ISČS SPOROTREND
IKS Akciový PLUS
14.10.1999 CZ770000001170 OPF standardní USA, Evropa, Japonsko CZK ČR ČSOB IS ČSOB 2,5% 0% 2,14% jednorázově od 5 000 Kč nebo pravidelný od 500 Kč
31.3.1988 CZ0008472289 OPF standardní rozvíjející se trhy Evropa CZK ČR ISČS ČS 3% 0% 2,45% jednorázově od 5000 Kč nebo pravidelný od 100 Kč
29.8.2000 CZ0008472016 OPF speciální rozvíjející se trhy Evropa CZK ČR IKS KB KB 3% 2,5% 2,46% jednorázově od 5000 Kč nebo pravidelný od 300 Kč
1166,954 mil. Kč
3614,882 mil. Kč
584 mil. Kč
0,8043 CZK
1,132 CZK
0,3587 CZK
4
7
5
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
V tabulce lze vidět, že vybrané fondy jsou velmi podobné. Jedná se o akciové fondy s aktivní správou portfolia. Správci fondu mohou tedy reagovat na aktuální situaci na trhu a měnit strukturu portfolia. Sporotrend a Akciový PLUS se soustředí na akciové trhy střední a východní Evropy. ČSOB akciový mix se zaměřuje na trhy USA, Japonska a Evropy. Do všech tří fondů lze investovat pravidelně i jednorázově. Nejnižší požadavky na výši pravidelně investované částky spatřuji u Sporotrendu. Minimální výše jednorázové investice je shodná u všech fondů. Hodnota celkové nákladovosti (TER) je nejvyšší u fondu IKS Akciový Plus, jehož ČOJ je nejnižší oproti konkurenčním fondům. Zde platí, čím je obhospodařovaný kapitál nižší, tím je větší procento poplatku a naopak. U poplatků je rozdíl zejména u Akciového PLUS, který si účtuje i výstupní poplatky. Vstupní poplatek je nejnižší u fondu ČSOB Akciový mix. Nejvyšší hodnotu majetku obhospodařuje Sporotrend, jehož hodnota je skoro desetkrát větší než hodnota u Akciového PLUS.
50
Rizikovost u všech fondů dosahuje vysokého stupně, nejvyšší rizikovost vykazuje Sporotrend. Jako důvod lze označit to, že obchoduje s tituly na trzích rozvíjejících se zemí Sporotrend. střední a východní Evropy. Nyní se podívám na strukturu portfolia fondu podle typu aktiv, aktiv, jež znázorňuje graf č. 3.1. 3.1 Graf č. 3.1. Struktura aktiv analyzovaných fondů IS ČS SPOROTREND
ČSOB Akciový mix Depoz ita 3%
Ostatní instru menty 0,50%
Depozit a 2,30%
Hotov ost 7,32%
IKS Akciový Akc ový PLUS
Akcie 97,27%
Akcie 97%
Ostatn í instru menty 1,27% Akcie 91,41 %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
Předchozí grafy dokumentují, že IKS Akciový PLUS je fond fond, jenž má ve svém portfoliu nejvyšší podíl depozit. Tato skutečnost dokazuje, že IKS Akciový PLUS je nejkonzervativnější. U zbývajících fondů je akciový podíl vyšší. Níže se budu zabývat výkonností vybraných akciových fondů bez zohlednění rizika, rizika, která vypovídá o schopnosti fondu zhodnocovat svěřený majetek od podílníků. Výkonnost se odráží od vývoje ceny jednoho podílového listu. V následujících grafech č. 3.2 3.2.. uvedu u jednotlivých srovnávaných podílových fondů vývoj ceny jednoho podílového listu. Graf č. 3.2. 3.2. Čisté obchodní jmění na podílový list v období roku 2006 - 2012
51
Zdroj: Data čerpána z kurzy.cz [online] 2013 [cit. 2013-0420 -03] 03] Dostupné z http://www.kurzy.cz/podilovehttp://www.kurzy.cz/podilove fondy/fondy.asp?A=G&fond=66&spol=2&dayS1=1.1.2006&dayE1=29.3.2013&Submit1=Zobraz&dayS2=5.1. 2005&dayE2=29.3.2013&dayS3=6.4.2012&dayE3=29.3.2013&dayS4=6.4.2012&dayE4=29.3.2013 2005&dayE2=29.3.2013&dayS3=6.4.2012&dayE3=29.3.2013&dayS4=6.4.2012&dayE4=29.3.2013
Grafy dokazují, že u akciových fondů vysoce kolísá cena podílového listu. Ve znázorněných grafech je evidentní, že v polovině roku 2007 dosahovaly všechny tři akciové fondy maximálních hodnot čistého obchodního jmění na jeden jeden podílový list. Nejvyšší úroveň na počátku sledovaného období vykazoval SPOROTREND oproti IKS Akciový PLUS, jenž měl nejnižší hodnotu čistého obchodního jmění. Na všechny zkoumané fondy dolehla v první polovině roku 2008 světová finanční krize, která způsobila způsobila strmý propad výkonnosti v celé historii fondů. Pozvolné nárůsty kurzů podílových listů můžeme zaznamenat od dubna roku 2009. I v další části analýzy se budu zabývat roční výkonností vybraných akciových fondů. Pro porovnání jsem si určila období let let 2004 až 2012. Údaje jsem čerpala u jednotlivých investičních společností v dokumentu „Klíčové informace pro investory“, který musí fond povinně zveřejnit. Zpracované Zpracované údaje znázorňuje graf č. 3.3. 3.3
52
Graf č. 3.3. Roční výkonnosti akciových fondů v letech 2004 - 2012 200 150
v%
100 50 0 -50 -100
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Ø
ISČS Sporotrend
25.4
41.9
7.3
12.4
-67.5
156.4
2.1
-39.1
6.9
16.2
ČSOB Akciový Mix
13.8
17
9.3
2.9
-48
22.9
8.4
-6.8
10
3.28
IKS Akciový PLUS
-4.6
16.5
2.5
-0.7
-52.9
38.4
9
-22.5
13
-0.14
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
Roční výkonnosti bez zohlednění rizika uvedené v tabulce a v grafu dokazují, že nejvyšší hodnoty ve zkoumaném období dosáhl akciový fond ISČS Sporotrend. Tento fond i v počátku hodnotící tabulky vykazoval několikanásobně vyšší výkonnosti od zbylých fondů. Rok 2008 se zapsal do historie fondů jako rok velkých překvapení a otřesů. Po problému na trhu amerických hypoték se krize rozšířila na všechna aktiva a hlavním prvkem krize byla nedůvěra, kurzy na finančních trzích začaly hromadně klesat. Akciové fondy doplatily na finanční krizi nejvíce, hodnota podílového listu klesla v průměru až o 55 %. Pokles zaznamenaly akciové tituly na všech světových burzách. I pro Sporotrend nastaly největší poklesy výkonnosti, které byly znatelnější od dalších dvou fondů. Údaje v grafu pro rok 2009 vykazují rekordní hodnoty výkonností. Největší výkonnosti si opět připsal Sporotrend a za ním IKS Akciový PLUS. Tento stav způsobil velký zájem o akcie, u nichž došlo ke znehodnocení ceny z následku finanční krize. V nastávajících letech výkonnosti u všech analyzovaných fondů prudce klesly, což byla reakce na problémy s dluhovou krizí v eurozóně a fondy přecházely do záporných hodnot. V roce 2012 dochází k obnovení důvěry a omezení důsledku dluhové krize. Výkonnost fondů Akciový mix a Sporotrendu se dostává na úroveň roku 2006, ovšem Akciový Plus je na první pozici ve výkonnosti v roce 2012. Z grafu i z vypočtené hodnoty průměrné roční výkonnosti je patrné, že nejslabším fondem za analyzované období byl IKS Akciový PLUS, nejen v krizovém, ale i v předkrizovém období zaznamenával negativní vývoj.
53
Pro přesnější kvantifikaci historické výkonnosti podílových fondů provedu výpočty, kde bude zakomponován i faktor rizika. Provedená měření celkového rizika pomocí směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr poskytuje tabulka č. 3.13. Tabulka č. 3.13. Hodnoty směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr za období od 3.3.2008 do 1.3.2013 Historické celkové riziko akciových podílových fondů v podobě směrodatné odchylky Název fondu Směrodatná odchylka v % ČSOB Akciový mix 24,58% SPOROTREND 37,77% IKS Akciový PLUS 22,38% Zdroj: Vlastní výpočty
Z tabulky je patrné, že nejvyšší celkové riziko, kvantifikované pomocí směrodatné odchylky podstupoval fond ISČS Sporotrend. Rizikovost zbylých dvou fondů je téměř shodná. Ještě podrobnější rozbor celkového rizika měřeného směrodatnou odchylkou za každý sledovaný rok zobrazuje následující graf č. 3.4. Graf č. 3.4. Vývoj celkového rizika analyzovaných fondů v letech 03/2008 – 03/2013 Meziroční vývoj směrodatné odchylky sledovaných akciových podílových fondů 45.00% 40.00% 35.00% 30.00% 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00% 0.00%
1.rok
2.rok
3.rok
4.rok
5.rok
ČSOB Akciový mix
33.03%
23.29%
16.32%
14.44%
11.67%
SPOROTREND
41.86%
34.14%
25.36%
37.45%
24.84%
IKS Akciový PLUS
29.00%
15.36%
14.34%
20.52%
16.18%
Zdroj: Vlastní zpracování
Sporotrend ve všech jednotlivých letech vykazuje nejvyšší hodnoty celkové rizikovosti. ČSOB Akciový mix v prvních třech sledovaných letech vykazoval větší
54
rizikovost než IKS Akciový Plus. V posledních dvou období si pozici v rizikovosti vyměnily, i když rozdíly nejsou významné. Systematické riziko vybraných akciových podílových fondů měřené koeficientem beta poskytuje tabulka č. 3.14. Tabulka č.3.14. Hodnoty beta faktoru portfolií vybraných podílových fondů v období 1.3.2008 – 3.3.2013 Historické systematické riziko akciových podílových fondů v podobě beta faktoru Název fondu Beta faktor ČSOB Akciový mix 0,782 SPOROTREND 1,027 IKS Akciový PLUS 0,700 Zdroj: Vlastní výpočty
Hodnota beta faktoru u Sporotrendu převyšuje hodnotu, což svědčí o faktu, že oproti tržnímu portfoliu je rizikovější. Nejnižší citlivost na změny výnosové míry tržního portfolia vykazuje IKS Akciový Plus. Vývoj míry systematického rizika za každý sledovaný rok uvedu v tabulce č. 3.15. Tabulka č.3.15. Výsledné hodnoty beta faktoru portfolií vybraných akciových fondů Meziroční vývoj ukazatele systematického rizika fondu v podobě beta faktoru Název fondu 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok ČSOB Akciový mix 0,895 0,664 0,810 0,576 0,457 SPOROTREND 0,938 0,657 1,128 1,390 1,201 IKS Akciový PLUS 0,767 0,440 0,678 0,848 0,867 Zdroj: Vlastní výpočty
Nejméně rizikové období u všech fondů se jeví u 2. roku (období od 3/2009 – 03/2010). Sporotrend od 3. roku (období od 3/2010 – 03/2011) podstupuje nejvyšší riziko ze všech uvedených fondů. Ostatní výsledné hodnoty jsou z hlediska jednoho roku těžko porovnatelné. Pro rozhodující analýzu výkonnosti portfolia fondů však zůstávají moderní dvojdimenzionální metody. Výsledné hodnoty Sharpeova indexu vybraných akciových podílových fondů uvedu v tabulce č. 3.16.
55
Tabulka č. 3.16. Hodnoty Sharpeova indexu vybraných akciových podílových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 Název fondu ČSOB Akciový mix SPOROTREND IKS Akciový PLUS PX Index
Hodnota Sharpeova indexu -0,0016 -0,0114 -0,1682 -0,1435
Zdroj: Vlastní výpočty
V uvedené tabulce je i zadána hodnota Sharpeova indexu pro index PX BCPP pro srovnání dosažených výsledků fondů. Jak jsem již uvedla v teoretické části práce, čím vyšší hodnoty Sharpeova indexu fond dosahuje, tím má vyšší výkonnost. Nejvýkonnější ze sledovaných fondů je ČSOB Akciový mix. Sledovaný benchmark v podobě PX indexu nedokázal výkonnostně přestihnout IKS Akciový Plus, který lze označit za nejméně výkonný. Měření rizika pouze v jeho systematické podobě vypočtu dle vzorce Treynorova indexu a představím v tabulce č. 3.17. Tabulka č. 3.17. Hodnoty Treynorova indexu vybraných akciových podílových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 Název fondu ČSOB Akciový mix SPOROTREND IKS Akciový PLUS PX Index
Hodnota Treynorova indexu -0,0005 -0,0042 -0,0538 -0,0406
Zdroj: Vlastní výpočty
Dle měření výkonnosti na základě Treynorova indexu lze označit jako nejvýkonnější fond ČSOB Akciový mix, za kterým následuje Sporotrend a jako poslední IKS Akciový Plus. I v této metodě IKS Akciový Plus nedokázal jako jediný překonat výkonnost tržního indexu PX. Výsledné hodnoty měření Treynorova indexu jsou totožné s výsledky Sharpeova indexu. Při zkoumání výkonností bez zohlednění rizika jsem nabývala názoru, že nejslabším fondem byl IKS Akciový Plus, který často vykazoval záporné hodnoty jednoduchých výkonností. Nejvíce se dařilo ISČS Sporotrend. Pro rozhodnutí, které z těchto fondů je kvalitnější jsem využila dvojdimenzionálních metod pro určení výkonností fondů. Průhlednější odpovědi jsem získala u výsledků Sharpeova a Treynorova indexu.
56
Jako nejvhodnější z fondů bych vybrala ČSOB Akciový mix, mé doporučení ovlivňuje i nejnižší výše vstupních poplatků a nejnižší ukazatel celkové nákladovosti TER. Nejméně výhodný fond se mi jeví IKS Akciový Plus.
3.3.5. Komparace vybraných dluhopisových fondů V této části se budu věnovat srovnání výsledků dluhopisových fondů, které jsem uvedla v předchozí části. Hodnocení provedu na základě stejných kritérií jako u analýzy akciových fondů.
Opět využiji index PX jako tržní index k výpočtu koeficientu beta a
bezrizikovou výnosovou míru v průměrné hodnotě 0,13 % p.a. Dluhopisové fondy jsou vhodné pro opatrnější investory k naplňování jejich střednědobých a dlouhodobých cílů. Jejich výnosy bývají dlouhodobě vyšší než u spořicích účtů, termínovaných vkladů nebo fondů peněžního trhu, proto stále více lidí přichází na chuť dluhopisovým fondům. Stručnou charakteristiku vybraných fondů dluhopisového trhu uvádí tabulka č. 3.18. Tabulka č. 3.18. Základní informace vybraných dluhopisových fondů
Základní informace o fondu NÁZEV Datum vzniku ISIN Typ fondu Teritoriální zaměření Měna Domicil Správce Depozitář Vstupní poplatek Poplatek za obhospodařování Výstupní poplatek Minimální investice Čisté obchodní jmění k 4.4.2013 Aktuální kurz k 4.4.2013 Stupeň rizika Volatilita
1.12.1990 CZ770000001147 OPF standardní
ISČS SPOROINVEST 1.12.1990 CZ00084772271 OPF standardní
EU CZK ČR ČSOB IS ČSOB 0,5 % p.a.
globální CZK ČR ISČS ČS 0,3 % p.a.
IKS Dluhopisový PLUS 13.3.2000 CZ0008471976 OPF standardní střední Evropa CZK ČR IKS KB KB 1 % p.a.
1 % p.a.
0,60 % p.a.
1,30%p.a.
0%p.a. jednorázově od 5000 Kč nebo pravidelný od 500 Kč
0% p.a. jednorázově od 5000 Kč nebo pravidelný od 100 Kč
0 % p.a. jednorázově od 5000 Kč nebo pravidelný od 500 Kč
1007,819 mil. Kč
15808,035 mil. Kč
2019,369 mil. Kč
1,4049 CZK
1,8705 CZK
1,5580 CZK
2 0,63
2 0,31
3 18,71
ČSOB bond mix
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
57
Z uvedené tabulky je patrné, že porovnávané dluhopisové fondy vznikly v přibližně stejném období. IKS Dluhopisový Plus nakupuje především dluhopisy v českých a okolních zemích, ČSOB Bond mix investuje v zemích EU a u Sporoinvestu směřují investice do celého světa. Strukturu portfolia jednotlivých fondů podle regionu uvedu v následujícím grafu č. 3.5. Graf č. 3.5. Struktura portfolia podle regionu k 28.2.2013 ČSOB Bond mix
Sporoinvest ČR
ČR Rakousko Slovensko GB Dánsko USA Nizozemí Franice
Německo Rakousko Slovensko Polsko GB USA Ost. země
IKS Dluhopisový PLUS
ČR Španělsko Polsko Itálie Franice Lucemburko Slovensko Maďarsko Nizozemsko Německo
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
Tak jako u akciových fondů tak i u dluhopisových lze investovat jednorázově i pravidelně. U Sporoinvestu lze pravidelně investovat již od částky 100 Kč u zbylých fondů je výše pravidelné investice 500 Kč. Výhodou pravidelné investice i po malých částkách znamená, že investor při poklesu ceny kupuje za stejné peníze více podílových listů a tak může více profitovat při cenovém obratu. Pravidelné investování odstraňuje riziko nesprávného načasování nákupu. Nejvyšší vstupní poplatek účtuje IKS Dluhopisový Plus. Druhý v pořadí je ČSOB Bond mix a nejnižší vstupní poplatek je u Sporoinvestu. 58
Jednoznačně největším objemem majetku, který je investován v aktivech fondu, disponuje Sporoinvest. Hodnota jeho majetku přesahuje 15 miliard Kč. Zatímco celkový majetek ČSOB Bond mix se pohybuje kolem 1 miliardy a IKS Dluhopisový PLUS kolem 2 miliard. V oblasti dluhopisů je investor ohrožen především úrokovým rizikem, kreditním a měnovým rizikem. Úrokové riziko riziko je riziko, při němž dojde ke zvýšení sazeb centrální bankou, více než se předpokládalo. Kreditní riziko představuje nesplacení závazku emitentem a měnové riziko vyplývá z pohybů měnových kurzů zahraničních měn. Všechny tři analyzované fondy se řadí mezi konzervativní dluhopisové fondy, které převážně investují do státních a kvalitních korporátních dluhopisů, proto kreditní riziko je na minimální úrovni. Měnovým rizikem by mohl být ohrožen Sporoinvest a IKS Dluhopisový Dluhopisový Plus, neboť investují z padesáti procent do zahraničních dluhopisů. Fondy se však snaží o maximální zajištění proti měnovému riziku. Víceméně všechny tři fondy mají ve srovnávací tabulce velmi podobný stupeň rizikovosti. Nejvíce rizikový je IKS Dluhopisový Dluhopisový Plus, který se již nachází v úseku středního rizika. Zbylé dva fondy se nacházejí před hranicí, kde začínají být fondy středně rizikové. V následujících grafech č. 3.6. uvedu u jednotlivých srovnávaných podílových fondů vývoj ceny jednoho podílového podílového listu. Graf č. 3.6. Čisté obchodní jmění na podílový list v období roku 2006 - 2012
59
Zdroj: Data čerpána z kurzy.cz [online] 2013 [cit. 203-04-03] 203 03] Dostupné z http://www.kurzy.cz/podilovehttp://www.kurzy.cz/podilove fondy/fondy.asp?A=G&fond=66&spol=2&dayS1=1.1.2006&dayE1=29.3.2013&Submit1=Zobraz&dayS2=5.1. fondy/fondy.asp?A=G&fond=66&spol=2&dayS1=1.1.2006&dayE1=29.3.2013&Submit1=Zobraz&dayS2=5.1. 2005&dayE2=29.3.2013&dayS3=6.4.2012&dayE3=29.3.2013&dayS4=6.4.2012&dayE4=29.3.2013
Výrazně vyšší volatilitu50 IKS Dluhopisový PLUS je vidět ve srovnáva srovnávací cí tabulce č. 3.18. Vysvětlení vyšší volatility znázorňuje graf č. 3.7. Graf č. 3.7. Roční výkonnost analyzovaných dluhopisových fondů bez zohlednění rizika 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Ø
ČSOB Bon mix
4.7
2.7
1.4
0.5
4.8
4.2
1.1
2.6
8.2
3.36
SPOROINVEST
2.6
1.5
1.7
1.3
-3
3.6
1.3
-0.1
1.5
1.16
IKS Dluhopisový PLUS
7.4
1.5
0.8
-0.2
1.1
3
3.5
1
10.6
3.19
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat dostupných na internetových portálech jednotlivých investičních společností.
Z grafu je vidět, že v posledních poslední deseti letech všechny zkoumané dluhopisové fondy hospodařily s proměnlivými výsledky výkonností. Nejslabší doba pro dané fondy byl rok 50
Volatilita vyjadřuje kolísavost hodnoty aktiv ve fondu během určitého časového období. Čím větší je volatilita fondu, tím je fond rizikovější.
60
2007, kdy nejnižší výsledky v hospodaření zaznamenal IKS Dluhopisový PLUS. V době finanční krize, kdy z ní domácí dluhopisové fondy paradoxně profitovaly, se jako jediný ze tří dluhopisových fondů Sporoinvest dostal do záporných hodnot. Tato hodnota je určena velkým propadem hodnoty majetku v průběhu roku 2008. V dalším období se výkonnost fondu vrátila k trendu, který následoval před propuknutím finanční krize a dokázal se vrátit do kladných čísel. Překvapivě docílil podobného výsledku jako ČSOB bond mix a IKS Dluhopisový Plus. Přesnější výpočty historické výkonnosti podílových fondů provedu metodami při nichž je zohledněno riziko. Výsledné hodnoty směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr zobrazuje tabulka č. 3.19. Tabulka č. 3.19. Hodnoty směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr dluhopisových fondů za období od 3.3.2008 do 1.3.2013 Historické celkové riziko podílových fondů v podobě směrodatné odchylky Název fondu Směrodatná odchylka 3,10% ĆSOB bond mix 1,54% SPOROINVEST IKS Dluhopisový PLUS 3,99% Zdroj: Vlastní výpočty
Z hlediska celkového rizika vypočteného pomocí směrodatné odchylky lze za nejvíce rizikovější označit IKS Dluhopisový Plus, což je způsobeno investováním do zahraničních dluhopisů, u kterých není zajištěno měnové riziko. Nejnižší rizikovost vykazuje Sporoinvest. Detailnější pohled na historický vývoj celkového rizika prezentuje graf. č 3.8. Graf. č. 3.8. Vývoj celkového rizika analyzovaných fondů v letech 03/2008 – 03/2013 Meziroční vývoj směrodatné odchylky sledovaných dluhopisových podílových fondů 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% 1
2
3
4
5
ĆSOB bond mix
4,06%
2,09%
0,01%
0,01%
0,00%
SPOROINVEST
2,75%
1,10%
0,32%
0,86%
0,30%
IKS Dluhopisový PLUS
4,83%
3,07%
2,64%
4,77%
3,93%
Zdroj: Vlastní zpracování
61
Prvním pohledem na graf zjišťuji, že nejvyšší hodnoty celkového rizika vykazovali fondy v 1. roce pozorování, tj. 03/2008 – 03/2009. Výrazné snížení rizikovosti nastalo u ČSOB bond mix a u Sporoinvestu
ve 3. roce pozorování (03/2010 – 03/2011). Analyzované
fondy v 5. roce (03/2012 – 03/2013) zaznamenaly nejnižších hodnot rizika od ostatních sledovaných let. Systematické riziko v podobě beta faktoru vybraných dluhopisových fondů zobrazuje tabulka č. 3.20. Tabulka č. 3.20. Hodnoty beta faktoru portfolií vybraných dluhopisových fondů v období 1.3.2008 – 3.3.2013 Historické systematické riziko akciových podílových fondů v podobě beta faktoru Beta faktor Název fondu 0,02 ĆSOB bond mix 0,03 SPOROINVEST 0,05 IKS Dluhopisový PLUS Zdroj: Vlastní zpracování
Výsledné hodnoty beta faktoru u všech vybraných dluhopisových fondů se blíží hodnotě 0. Výnosové míry se pohybují stejným směrem jako výnosová míra z tržního portfolia avšak pomalejším tempem. Nejvyšší hodnotu faktoru beta má IKS Dluhopisový Plus. Zbylé fondy mají nižší citlivost na změnu výnosové míry tržního portfolia, v pořadí Sporoinvest a ČSOB bond mix. Výše uvedené závěry potvrdím i meziročním vývojem tohoto systematického ukazatele, což znázorňuje tabulka č. 3.21. Tabulka č. 3.21.Výsledné hodnoty beta faktoru portfolií vybraných dluhopisových fondů Meziroční vývoj ukazatele systematického rizika fondu v podobě beta faktoru Název fondu 1.rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok ĆSOB bond mix 0,051 -0,007 0,033 0,016 -0,013 SPOROINVEST 0,057 0,005 0,006 0,016 -0,004 IKS Dluhopisový PLUS 0,099 -0,027 0,064 0,144 0,106 Zdroj: Vlastní zpracování
Fondy ve 2. a 5. roce pozorování dosahovaly mírně záporných hodnot, tzn. že výnosová míra z portfolia fondu klesá pomaleji než výnosová míra z tržního portfolia. Ostatní hodnoty uvedené v tabulce za celé sledované období vykazují velmi konstantní hodnoty celkového rizika blížící se 0. Nejvyšších hodnot beta faktoru dosahuje IKS Dluhopisový plus. 62
Na základě vzorce podle Sharpeova indexu představím výsledné hodnoty u jednotlivých dluhopisových fondů v tabulce č. 3.22. za celé pětileté období. Tabulka č. 3.22. Hodnoty Sharpeova indexu vybraných dluhopisových podílových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 Název fondu ĆSOB bond mix SPOROINVEST IKS Dluhopisový PLUS PX Index
Hodnota Sharpeova indexu 1,23 0,33 1,11 -0,14
Zdroj: Vlastní zpracování
Všechny vybrané fondy ve sledovaném období překonaly hodnoty tržního indexu, což posuzuji velice pozitivně. Jako nejvýkonnější fond se jeví ČSOB bond mix. Nejhůře v měření dopadl Sporoinvest. Všechny vybrané dluhopisové fondy v období pěti let překonaly výkonností index PX. Výstupem měření výkonnosti třech vybraných dluhopisových fondů na základě Traynerova indexu obsahuje tabulka č. 3.23. Tabulka č. 3.23. Hodnoty Treynorova indexu vybraných dluhopisových podílových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 Název fondu ĆSOB bond mix SPOROINVEST IKS Dluhopisový PLUS PX Index
Hodnota Treynorova indexu 1,78 0,17 0,84 -0,04
Zdroj: Vlastní zpracování
Pořadí ve výkonnosti podle Treynorova indexu je totožné s výkonností podle Sharpeova indexu. I zde dominuje ČSOB bond mix a nejnižších hodnot při zohlednění systematického rizika spatřuji u Sporoinvestu. Vypočtené hodnoty Sharpeova a Treynorova indexu za pětileté období dokazují, že nejkvalitnější vztah výnosu a rizka měl ČSOB bond mix, který bych doporučila konzervativnějšímu investorovi.
63
Závěr Diplomová práce je zaměřena na oblast kolektivního investování v České republice, která je v současnosti důležitou součástí vyspělých finančních trhů. Odvětví kolektivního investování prošlo za posledních dvacet let velmi rychlým a bouřlivým vývojem, kterému napomohl zejména odklon od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. Nedostatek zkušeností jak u samotných provozovatelů, tak v organizaci dohledu a právní úpravě bylo kolektivní investování poznamenáno ztrátou důvěry veřejnosti. Nedůvěra investorů byla posílena nekalými praktiky osob ve vedení některých privatizačních fondů. Odstranění těchto problémů a praktik napomohlo ke zdokonalování české legislativy, a také vstupem ČR do EU postupně docházelo ke sladění právních předpisů českého právního řádu s evropským. S příchodem celosvětové finanční a hospodářské krize v roce 2008 až 2009 byl zpomalen rozmach kolektivního investování. V těchto letech došlo k značnému poklesu objemu majetku svěřeného do fondů a návrat investorů k méně rizikovým, ale i méně výnosovým investičním nástrojům. Obor kolektivního investování v současné době upravuje Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Jako základní subjekty v prostředí finančního trhu zákon uvádí výhradně investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy. Investiční společnost je právnická osoba, která podniká v oblasti kolektivního investování. Její činností je zakládání podílových fondů a správa majetku v těchto fondech nebo obhospodařování majetku investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování. Investiční fond je obchodní společnost, která může být zřízena pouze v podobě akciové společnosti shromažďující finanční prostředky od veřejnosti výhradně neveřejnou akciovou emisí. V ČR může fungovat pouze v uzavřené podobě. Podílový fond je nejoblíbenějším fondem mezi tuzemskou investorskou veřejností. Nemá právní subjektivitu, zakladatelem podílového fondu může být pouze investiční společnost, která obhospodařuje majetek fondu. Fond emituje podílové listy, které jsou cenným papírem, jenž představuje podíl na majetku fondu. Fondy kolektivního investování se v souladu s legislativou EU dělí na fondy standardní a speciální. Standardní fondy podléhají harmonizaci EU a mohou existovat jen
64
jako otevřené podílové fondy. Speciální fondy nepodléhají žádné harmonizaci, proto mohou být založeny jako otevřené tak uzavřené. Velký důraz kladený na ochranu investora dokazuje existenci dohledu nad podílovými fondy, který je prováděn Českou národní bankou a Depozitářem fondů. Na rozvoj českého kolektivního investování přispívá i Asociace pro kapitálový trh České republiky, AKAT ČR. Pro analýzu produktů kolektivního investování jsem si vybrala dva téměř protichůdné fondy, akciové a dluhopisové. Ke komparaci jsem zvolila tři nejvýznamnější investiční společnosti působící na českém trhu, které nabízí investorům možnost zhodnotit finanční prostředky investicemi do otevřených podílových fondů. Všechny tři investiční společnosti ČSOB IS, ISČS, IKS hrají významnou roli již od 90. let 20. století v sektoru kolektivního investování. Uvedené společnosti jsou členy finančních skupin, které poskytují různé finanční služby u nás i v zahraničí. V praktické části jsem provedla měření výkonnosti rizika a poplatků u jednotlivých akciových a dluhopisových fondů. Po uvedení jednoduchých výkonností fondů, které jsem čerpala na jejich webových stránkách, jsem následně provedla výpočty výkonnosti, které uvažují i s faktorem rizika. Období pro měření jsem zvolila pětileté, tj. od 1.3.2008 do 1.3.2013. Výkonnost jsem porovnala s benchmarkem, index PX. V rámci skupin akciových podílových fondů jsem s ohledem na výsledky provedených měření označila za nejvhodnější k investování ČSOB akciový mix, který vykazoval nejvyšší výsledky výkonnosti podle Sharpeova a Treynorova indexu. Poměr historické rizikovosti vykazoval nejpříznivější též fond ČSOB Akciový mix. Na druhém místě se umístil Sporotrend a na třetím místě je IKS Akciový Plus. Jediným fondem, který nedokázal překonat tržní index, byl IKS Akciový Plus. V porovnání celkové nákladovosti má nejnižší procento ČSOB Akciový mix. Po uvedení těchto skutečností bych doporučovala při rozhodování potencionálnímu investorovi fond ČSOB Akciový mix. Na základě provedených měření u dluhopisových fondů jsem se dopracovala k doporučení k nejvhodnějšímu investování fond ČSOB bond mix. Všechny dluhopisové fondy v pětiletém sledovaném období překonaly hodnoty tržního indexu, obecně tedy nelze žádný z analyzovaných dluhopisových podílových fondů označit jako nevhodný pro investování. Nejvyšší historické celkové i systematické riziko vykazuje IKS Dluhopisový Plus. 65
U analyzovaných fondů byla posouzena historická výnosnost, která nezaručuje obdobný výnos, ale může pomoci při výběru konkrétního fondu. Komparace také zřetelně ukázala, že akciové fondy jsou výnosnější než dluhopisové fondy, ale také rizikovější, jelikož jsou citlivější na vývoj na finančním trhu. Dluhopisové fondy vykazují sice nižší výnos. Tato skutečnost řadí dluhopisové fondy na přední místo v oblíbenosti u českých investorů. V závěru musím vyzdvihnout, že fondový průmysl se neustále rozvíjí, jsou vytvářeny nové typy fondů, roste i zájem investorů. Proto odvětví kolektivního investování má i předpoklady pro další rozvoj. I přes nepříznivé ekonomické podmínky si lidé uvědomují, že je třeba zhodnotit své úspory i formou investování do podílových fondů, kterých je na českém trhu velké množství. Záleží i na tom jak subjekty, které podnikají na sféře kolektivního investování, dokážou zaujmout a oslovit potencionální investory.
66
Seznam použitých zdrojů
Tištěná monografie 1) LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Professional Publishhing, 2004. ISBN 80-86419-63-0. 2) REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-80-87071-87-8. 3) VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. 4) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. ISBN 978-80-7357-647-9. 5) BLAKE, David. Analýza finančních trhů. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 807169-201-8. 6) AMBROŽ, Luděk. Měření rizika ve financích. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-76-7. 7) RADOVÁ, Jarmila a kolektiv. Finanční matematika pro každého. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-247-3584-9. 8) STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1.vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0247-9. 9) KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6. přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3315-9. 10) DĚDIČ, Jan. Investiční společnosti a investiční fondy. 1. vydání. Praha: Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-52-1. 11) SHILLER, Robert. Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2482-9. 12) TU, Nguyen Thi Kim. Analýza výkonnosti vybraných fondů kolektivního investování. Praha, 2012. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví. Právní úprava 1) Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 2) Zákon č. 28/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech 67
Internetové stránky
1) Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodni-podminky/UCITS_IV.pdf
2) Ministerstvo financí ČR – mfcr.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani.html
3) epravo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zákona-o-kolektivnim-invetovani-43239.html
4) AKAT ČR – akatcr.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/public/vypisUniversal.do?typZpravy=8
5) Bankovnictví – bankovnictvi.ihned.cz [online]. 2012 [2012-12-07]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-40099900-nektere-otazky-spojene-s-fondy-kvalifikovanych-investoru
6) Česká národní banka – cnb.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/kapitalovy_trh/index.html
7) Investiční společnost ČSOB – csob.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/CSOBIS/Stranky/default.aspx
8) Investiční spol. České spořitelny- iscs.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.iscs.cz/web/fondy/akciove
9) Investiční spol. KB – iks.kb [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/
10) ČSOB akciový mix. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/770000001170.aspx
11) ČSOB bond mix. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/fondy/Dluhopisove-fondy/Stranky/770000001147.aspx
12) Sporotrend. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.phtml?q= &ISIN=CZ0008472289&ID_NOTATION=
13) Sporoinvest. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Fondy/Factsheety/Fund_general/index.phtml?q= &ISIN=CZ0008472271&ID_NOTATION=
14) IKS Akciový PLUS. IKS KB [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Akciovy_PLUS&FundId=1020001
15) IKS Dluhopisový PLUS. IKS KB [online]. 2013 [cit.2013-04-06]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Dluhopisovy_PLUS&FundId=1030003
16) kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilovefondy/fondy.asp?A=G&fond=66&spol=2&dayS1=1.1.2006&dayE1=29.3 .2013&Submit1=Zobraz&dayS2=5.1.2005&dayE2=29.3.2013&dayS3=6.4.2012&dayE3=29.3.2013& dayS4=6.4.2012&dayE4=29.3.2013
68
Seznam tabulek, grafů, obrázků
Tabulky Tabulka č. 1.1. Situace v ČSFR v období první vlny kupónové privatizace ....... 10 Tabulka č. 1.2. Rozdělení investičních bodů v první vlně kupónové privatizace (ČSFR 1992 ) ....................................................................................................... 10 Tabulka č. 1.3. Situace v ČR v době druhé vlny kupónové privatizace .............. 11 Tabulka č. 1.4. Rozdělení invest. bodů v druhé vlně kup. privatizace (1994) ..... 11 Tabulka č. 2.1. Počet fondů kolektivního investování ........................................ 28 Tabulka č. 2.2. Rozdělení investic dle typů fondů - roční změna všech fondů (2011 – 2012) .................................................................................................... 32 Tabulka č. 3.1. Rozdělení podle zprostředkovatelů ............................................ 39 Tabulka č. 3.2. Nejvýznamnější pozice v portfoliu fondu ČSOB akciový mix .... 41 Tabulka č. 3.3. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 .................................... 42 Tabulka č. 3.4. Nejvýznamnější pozice v portf. fondu ČSOB bond mix .............. 43 Tabulka č. 3.5. Nejvýznamnější pozice v portf. fondu SPOROTREND ČS ........ 44 Tabulka č. 3.6. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 .................................... 44 Tabulka č. 3.7. Nejvýznamnější pozice v portf. fondu SPOROINVEST .............. 45 Tabulka č. 3.8. Nejvýznamnější pozice v portf. fondu IKS Akciový PLUS ......... 47 Tabulka č. 3.9. Historická výkonnost fondu k 21.3.2013 .................................... 47 Tabulka č. 3.10. Odhad nákladů hrazených z majetku fondu IKS Akciový PLUS na rok 2012 ......................................................................................................... 48 Tabulka č. 3.11. Nejvýznamnější pozice v portf. fondu IKS DL. PLUS .............. 49 Tabulka č. 3.12. Základní informace vybraných akciových fondů ..................... 50 69
Tabulka č. 3.13. Hodnoty směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr za období od 3.3.2008 – 1.3.2013 ........................................................................... 54 Tabulka č. 3.14. Hodnoty beta faktoru portfolií vybraných podílových fondů v období 1.3.2008 – 3.3.2013 ............................................................................. 55 Tabulka č. 3.15. Výsledné hodnoty beta faktoru portfolií vybr. akciových f. ..... 55 Tabulka č. 3.16. Hodnoty Sharpeova indexu vybraných akciových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 ...................................................................... 56 Tabulka č. 3.17. Hodnota Treynorova indexu vybraných akciových podílových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 ............................................. 56 Tabulka č. 3.18. Základní informace vybraných dluhopisových fondů .............. 57 Tabulka č. 3.19. Hodnoty směrodatné odchylky měsíčních výnosových měr dluh. fondů za období 1.3.2008 – 3.3.2013 ................................................................. 61 Tabulka č. 3.20. Hodnoty beta faktoru portf. vybraných dluhopisových fondů v období 1.3.2008 – 3.3.2013 ............................................................................. 62 Tabulka č. 3.21. Výsledky hodnoty beta faktoru portf. vybraných dl. fondů ...... 62 Tabulka č. 3.22. Hodnoty Sharpeova indexu PX za obd. 1.3.2008 – 3.3.2013 .. 63 Tabulka č. 3.23. Hodnoty Treynorova indexu vybraných dluhopisových fondů a indexu PX za období 1.3.2008 – 3.3.2013 ....................................................... 63
Grafy Graf č. 2.1. Rozdělení podílových fondů podle domicilu .................................... 31 Graf č. 2.2. Rozdělení podílových fondů podle domicilu .................................... 31 Graf č. 3.1. Struktura aktiv analyzovaných fondů .............................................. 51 Graf č. 3.2. Čisté obchodní jmění na podílový list v obd. roku 2006-2012 ........ 51 Graf č. 3.3. Roční výkonnosti akciových fondů v letech 2004-2012 ................... 53 70
Graf č. 3.4. Vývoj celkového rizika analyzovaných fondů v letech 2008-2013 .. 54 Graf č. 3.5. Struktura portfolia podle regionu k 28.2.2013 ................................ 58 Graf č. 3.6. Čisté obchodní jměním podílový list v období r. 2006-2012 ........... 59 Graf č. 3.7. Roční výkonnost analyzovaných dl. fondů bez zohlednění rizika .... 60 Graf č. 3.8. Vývoj celkového rizika analyzovaných fondů v letech 2008-2013 .. 61
Obrázky Obrázek č. 2.1. Fondy kolektivního investování ................................................. 22
71
Přílohy
Veškeré finální výpočty použité v rámci analýzy výkonnosti vybraných akciových a dluhopisových podílových fondů jsou součástí přiloženého CD.
72