Srovnání motorických schopností u moderních gymnastek různých věkových kategorií

Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie

Srovnání motorických schopností u moderních gymnastek různých věkových kategorií Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Vespalec

Autorka práce: Vendula Smrkalová, TVS-T, 3. roč.

Brno, 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně, pod vedením Mgr. Tomáše Vespalce. Všechny zdroje a pouţitou literaturu řádně uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby tato práce byla uloţena na Masarykově Univerzitě v univerzitní knihovně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne

………………………………………… Vendula Smrkalová

Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce Mgr. Tomáši Vespalcovi za vedení a odborné konzultace při psaní této práce. Dále chci poděkovat Bc. Honzu Víchovi a Gabrielce Hoferové za upřímnou pomoc.

V Brně, dne

………………………………………… Vendula Smrkalová

ÚVOD ................................................................................................ 5 1

MODERNÍ GYMNASTIKA ........................................................... 7

1.1

Všeobecný přehled gymnastiky ......................................................... 7

1.1.1

Historie gymnastiky ........................................................................... 7

1.1.2

Rozdělení gymnastických disciplín ................................................... 9

1.1.3

Vznik a vývoj moderní gymnastiky ................................................. 10

1.1.4

Vývoj moderní gymnastiky na našem území ................................... 12

1.1.5

Porovnání výsledků v minulosti a současnosti ................................ 13

1.1.6

Srovnání vývoje obtíţnosti v letech 1950 – 2010 ............................ 16

1.1.7

Pravidla moderní gymnastiky pro jednotlivkyně a společné skladby ........ 20

1.1.7.1

Soutěţe a soutěţní program ............................................................. 20

1.1.7.2

Rozdělení věkových skupin ............................................................. 20

1.1.7.3

Věkové kategorie ............................................................................. 20

1.1.7.4

Hodnocení ........................................................................................ 21

1.1.7.5

Závodní plocha ................................................................................. 22

1.1.7.6

Náčiní ............................................................................................... 23

1.1.7.7

Hudební doprovod............................................................................ 24

1.1.7.8

Úbor gymnastek ............................................................................... 24

1.2

Charakteristika moderní gymnastiky ............................................... 25

1.2.1

Somatotyp moderních gymnastek .................................................... 25

1.2.2

Výběr talentů .................................................................................... 26

1.2.3

Zdravotní aspekty ............................................................................. 27

1.2.4

Faktory ovlivňující výkon ................................................................ 28

1.3

Stavba tréninku pro různé věkové skupiny ...................................... 30

1.4

Obecná charakteristika pohybových schopností .............................. 31

1.4.1

Pohybová schopnost ......................................................................... 31

1.4.2

Pohybová dovednost ........................................................................ 31

1.5

Charakteristika motorických schopností .......................................... 32

1.5.1

Koordinační schopnosti a flexibilita ................................................ 32

1.5.2

Kondiční schopnosti ......................................................................... 34

1.6

Způsoby testování motorických schopností ..................................... 36

1.6.1

Vymezení pojmů .............................................................................. 36

1.6.2

Motorické testy ................................................................................ 37

1.6.3

Rozdělení testů ................................................................................. 38

2

CÍL A HYPOTÉZY PRÁCE ........................................................ 39

2.1

Cíl práce ........................................................................................... 39

2.2

Hypotézy práce................................................................................. 39

3

METODIKA PRÁCE .................................................................... 40

3.1

Pouţité metody testování ................................................................. 40

3.1.1

Testování silových schopností ......................................................... 40

3.1.2

Testování koordinačních schopností ................................................ 41

3.1.3

Testování flexibility ......................................................................... 44

3.2

Charakteristika testovaného souboru ............................................... 44

4

VÝZKUM A VÝSLEDKY ............................................................ 46

ZÁVĚR ............................................................................................ 55 Seznam použité literatury ............................................................. 56 Internetové zdroje .......................................................................... 58 Seznam příloh ................................................................................. 60

ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma zabývající se srovnáním motorických schopností u moderních gymnastek. Moderní gymnastiku jsem si vybrala záměrně, protoţe se věnuji tomuto sportu jiţ od útlého věku. Moderní gymnastika je výhradně ţenský sport, i přesto se ve světě v posledních letech objevuje snaha zapojit do tohoto ladného sportu i muţe. V České republice se ovšem tento pokus se zájmem nesetkal. Moderní gymnastika je sport plný elegance a ladnosti, za kterou se ale skrývá tvrdý dril. Gymnastky začínají s tréninkem jiţ v ranném věku. Z tohoto důvodu dosahují vrcholu své sportovní kariéry velmi brzy ve srovnání s jinými sporty a proto je i celý tréninkový cyklus uspořádán rozlišně. Mezi nejdůleţitější schopnosti v moderní gymnastice patří koordinační schopnosti a flexibilita. Koordinační schopnosti jsou velmi důleţité při manipulaci s náčiním. S rozvojem gymnastiky stoupá i náročnost předváděných prvků. V posledních letech je kladen velký důraz na flexibilitu u obtíţnostních prvků a dále pak na originalitu v manipulaci s náčiním. Trénink gymnastek se skládá z několika částí. Patří sem baletní průprava, kondiční příprava, rozvoj flexibility, nácvik techniky prvků a manipulace s náčiním. Ve své práci jsem se rozhodla otestovat vybrané motorické schopnosti a porovnat jejich vývoj ve třech věkových skupinách. Testový soubor se skládá ze sedmi testů, z nichţ jsou dva zaměřeny na explozivní sílu a vytrvalostní silové schopnosti, čtyři na koordinační schopnosti a jeden na flexibilitu. Testování proběhlo u moderních gymnastek ve věku od šesti do dvaadvaceti let ze stejného, brněnského klubu. Skupiny jsou rozděleny podle věku na tyto tři: 6-8 let, 12-14 let, 18 a více let. První skupinu tvoří děti na začátku sportovní přípravy. Ve druhé skupině jsou gymnastky na předpokládaném vrcholu kariéry a třetí skupina je tvořena z gymnastek nejvyšší věkové kategorie. Cílem práce je zachytit vývoj motorických schopností u zvolených skupin moderních gymnastek. Rozvoj koordinačních i silových schopností je u sportovců

5

daleko rychlejší neţ u běţné nesportující populace a proto se v práci objevuje i graf vývoje motorických schopností dětí a mládeţe. Práce je tématicky rozloţena do čtyř částí. První část obsahuje všeobecný přehled gymnastiky do kterého spadá rozdělení gymnastických odvětví, vznik a vývoj moderní gymnastiky a seznámení s pravidly. V druhé části se zabýváme charakteristikou moderní gymnastiky a to rozborem z fyziologického a morfofunkčního hlediska. Dále se zabýváme faktory ovlivňující výkon, které jsou nedílnou součástí kaţdého vrcholového sportu. Třetí část zahrnuje charakteristiku motorických testů. V této kapitole se objevuje přehled motorických testů, popis pouţitých testů a testovaného souboru. V poslední čtvrté části jsou uvedeny cíle a hypotézy práce, výsledky testování, diskuze a závěr.

6

1 MODERNÍ GYMNASTIKA V následujících kapitolách představíme moderní gymnastiku jako sport. Budeme se zabývat historií, vývojem, pravidly, morfofunkční charakteristikou gymnastek a apod. Dále se zaměříme na pohybové schopnosti, jejich dělení a způsoby měření. 1.1 Všeobecný přehled gymnastiky V této kapitole popisujeme gymnastiku, její historický vývoj a pravidla. 1.1.1 Historie gymnastiky S pojmem gymnastika se setkáváme jiţ ve starém Řecku. Tento název vznikl spojením slov gymnos – nahý a gymnaszein – cvičiti. Nespojujme však tento výraz s pouhým cvičením s obnaţeným tělem. Gymnastika měla v období starého Řecka daleko hlubší význam. Jednalo se o celkovou kultivaci těla. Rozvíjela harmonii mezi fyzickou zdatností a duševní vyrovnaností. Objevuje se zde ideál „kalokagathie – soulad tělesné a duševní krásy“ (Grexa, 2007). Tehdejší gymnastika neobsahovala prvky gymnastiky jak je známe dnes, ale zaměřovala se na přirozená cvičení mezi která zapadal i např. pentatlon. Filosofií duševní krásy byla vysoká hodnota mravnosti a ušlechtilost (Kubička; 1993). V období středověku upadá zájem o kultivaci těla. Křesťanská církev udává směr vzdělání a vyznačuje se odporem k veškerému antickému systému výchovy. Tělesná cvičení povaţuje za nepřístojná a veškerá pozornost je věnována převáţně duši (Grexa; 2007). Po skončení temného období středověku dochází opět k obnově řeckých ideálů. Významné osobnosti renesance jsou J. Locke, J. J. Rousseau, J. A. Komenský a J. H. Pestalozzi. Tito filozofové se výrazně podíleli na znovuobnovení tělesné výchovy a poloţili základy pro novodobé druhy gymnastiky. „Pojetí obsahu a dělení gymnastiky se liší podle přístupu jednotlivých osobností nebo autorů gymnastických systémů. Proto se v teorii i praxi setkáváme

7

s odlišnými pohledy, rozličnými názvy a charakteristikami obsahu uváděných druhů gymnastiky. V nejširším pojetí chápeme gymnastiku jako otevřený systém uspořádaných, přesně určených gymnastických činností s cílem pozitivně ovlivňovat a rozvíjet pohybový projev cvičence, podílet se na pohybové, estetické a společenské kultivaci člověka“ (Krištofič a kol., 2003). Na přelomu 18. a 19. století německý filantropista Christian GutsMuths poloţil základy světové gymnastiky. Jeho soubor cvičení zahrnoval i nácvik na nářadích. Z jeho pojetí tělesných cvičení později vznikl turnerský systém. Švýcar J. H. Pestalozzi se zabýval rozvojem prostných cvičení. Z turnerského systému vycházel i Miroslav Tyrš – zakladatel sokolského spolku, který obsahoval cviky z nářaďové gymnastiky, úpolových sportů a dalších cvičeních, kde byl kladen důraz hlavně na estetický projev. Zakladatelka Tělocvičného spolku paní a dívek praţských Klemeňa Hanušová rozpracovala celkový systém na tělovýchovné vzdělávání dívek a ţen (Krištofič a kol., 2003). „Systém cvičení s hudbou měl pozitivně ovlivňovat estetický pohybový projev cvičenek a podněcovat jejich tvořivost. Při realizaci pohybového obsahu upřednostňovala účelnost, přiměřenost, postupnost, všestrannost a rozmanitost“ (Krištofič a kol., 2003). S rozvojem ţenské gymnastiky se utvářela stále nová odvětví jako např.: rytmická gymnastika, dţezgymnastika, kalanetika, umělecká gymnastika a výrazový tanec. Velkou reformátorkou baletu a tance je I. Duncanová. Na našem území vznikal specifický systém cvičení, který byl inspirován odborníky ze zahraničí a doplňován o nové poznatky našich předních cvičitelů. Mezi ně patří A. Otčenášek, J. Jeřábková a M. Majerová. Všechny tyto zahraniční i domácí osobnosti poloţily základy pro rytmickou gymnastiku, která je zaloţena na souladu estetického pohybu s hudbou (Krištofič a kol., 2003). „Obsah pojmu gymnastika prošel v dlouholetém historickém vývoji diferenciačním procesem. Vznikla celá řada samostatných tělovýchovných a sportovních činností, z nichţ mnohé mají základ v původní „gymnastice“. Obsah pojmu gymnastika se vývojovým procesem zúţil, avšak současně se tvořivostí lidí, technickým pokrokem a vědeckým přístupem rozvinul do neomezené šíře

8

pohybových činností, jejichţ sjednocujícím základem je estetické –koordinační hodnota tělesných cvičení“ (Kubička; 1993).

1.1.2 Rozdělení gymnastických disciplín Roku 1881 je zaloţena Nicolasem J. Cuperem federace FEG (Fédération Européenne de Gymnastique). Nicolas J. Cuper se stává ředitelem FIG (Fédération Internationále de Gymnastique) na 43 let. Jako oficiální federace zodpovědná za gymnastiku po celém světě, se olympijských her organizace FEG účastní aţ v roce 1908 v Londýně. 7.4. 1921 se FEG stává organizací FIG a sčítá 16 členů. K roku 2009 schraňuje federace 129 členských federací [14]. Mezinárodní gymnastická federace FIG a UEG (Union Europénne de Gymnastique) dohlíţí na olympijská a neolympijská gymnastická odvětví. Mezi olympijské disciplíny patří: 1. Sportovní gymnastika muţů (Gymnastique artistique masculine) Muţi soutěţí v šestiboji, mezi něţ patří bradla, prostná, kruhy, kůň na šíř, přeskok a hrazda. 2. Sportovní gymnastika ţen (Gymnastique artistique féminine) Ţeny soutěţí ve čtyřboji, který zahrnuje prostná, přeskok, kladina a bradla. 3. Moderní gymnastika (Gymnastique rytmique) Dle mezinárodních pravidel se soutěţí v pódiových skladbách, které zahrnují dvojboj a druhou soutěţní disciplínou je závod jednotlivkyň ve čtyřboji. 4. Skoky na trampolíně Soutěţními disciplínami jsou synchronizované dvojce a jednotlivci.

9

Mezi neolympijské disciplíny patří: 1. Sportovní akrobacie Soutěţní disciplíny jsou smíšené páry, ţenské skupiny o třech členkách a muţské skupiny o čtyřech členech [15]. 2. Akrobatický rokenrol Závodí se ve smíšených párech. 3. Sportovní aerobik a fitness Tyto sporty skýtají mnoho disciplín, mezi základní dělení patří soutěţ jednotlivců, párů a druţstev. 4. Euroteam Tato forma gymnastiky zahrnuje soutěţe týmů ţen, muţů a smíšených druţstev [16]. 5. Estetická skupinová gymnastika (Aesthetic Group Gymnastics) Soutěţí se v ţenských druţstvech, v počtu šest aţ deset závodnic. Speciálním oddílem gymnastiky spadající pod federace FIG a UEG je Všeobecná gymnastika (Gymnastique générálé).

1.1.3 Vznik a vývoj moderní gymnastiky Do roku 1969 byla moderní gymnastika nazývána gymnastikou uměleckou. První náznaky moderní gymnastiky pochází z různorodých tanečních škol z konce 19. století. Mezi významné osobnosti patří I. Duncanová, R. Laban, nebo L. Delsarte. Prvopočátky tehdejší umělecké gymnastiky vznikají v bývalém Sovětském svazu okolo roku 1930. Na našem území datujeme vznik umělecké gymnastiky do roku 1950. Cvičení byla formována českými a slovenskými gymnastickými systémy (Krištofič a kol., 2003). Z počátku byla cvičení stejná pro ţeny i pro muţe, ovšem cviky fyzicky neodpovídaly ţenským moţnostem a proto se zrodil nový směr, zaměřený více na

10

estetiku pohybu a práci s rytmem. Významnou osobností pro vývoj ţenské gymnastiky je francouzský pedagog L. Delsarte. Jeho myšlenkou bylo, aby se striktně vymezená pravidla gymnastiky přizpůsobila ţenskému pohybu. Gymnastika neměla slouţit pouze k udrţovaní tělesné kondice a k posilování zdraví, ale měla zachytit krásu pohybu ţenského těla. Velký důraz kladl na výraz u kaţdého pohybu. Zapojení tanečních prvků z různých baletních a tanečních škol přiblíţilo cvičení více ţenskému projevu pohybu. Tanečnice Isadora Duncanová je další propagátorkou volného tance. Podle ní by tanec měl dávat pocit svobody a měl by vyjadřovat pocity tanečníků (Hamţová, 2008). Moderní gymnastika jak ji známe nyní má své kořeny v SSSR kde pod názvem umělecká gymnastika vznikla v 19. století v leningradském institutu tělesné výchovy. Druhá světová válka zbrzdila její vývoj a proto první pevná pravidla vyšla aţ v roce 1948. První soutěţe se pořádaly pouze pro jednotlivkyně a to ve dvojboji. Na Mistrovství v Kyjevě se jiţ soutěţilo v šestiboji a závod byl otevřen i pro druţstva. Roku 1961 se moderní gymnastika stala právoplatným členem federace FIG. Na prvním mistrovství světa roku 1963 v Budapešti bylo jiţ 28 závodnic z deseti evropských zemí. Tohoto závodu se zúčastnilo i Československo se čtyřmi reprezentantkami, které dovezly stříbrnou medaili ze soutěţe druţstev. Do druhého mistrovství světa pořádaného Prahou bylo nutno upravit pravidla tak, aby se výrazně lišila od sportovní gymnastiky. V sestavách byly zakázány akrobatické prvky a více se zaměřily na cvičení s náčiním a estetický projev. Na dalším mistrovství v Kadani byli zařazeny i pódiové skladby a o rok později se světového šampionátu zúčastnila uţ i druţstva z celého světa. První mistrovství Evropy se pořádalo roku 1977 v trojboji. Významným rokem pro moderní gymnastiku je rok 1980, kde na olympijských hrách v Moskvě byla uvedena jako ukázkový sport. Na dalších OH v Los Angeles 1984 se moderní gymnastika oficiálně zapojila do soutěţe jako nový olympijský sport (Hamţová, 2008).

11

1.1.4 Vývoj moderní gymnastiky na našem území Významnou osobností pro vývoj moderní gymnastiky u nás je Augustin Otčenášek, který poloţil základy rytmického tělocviku pro ţeny (Hamţová, 2008). Umělecká gymnastika se k nám dostala z bývalého Sovětského svazu v 50. letech 19. století. Tento sport, určen výhradně ţenám, si u nás získal mnoho příznivců a Československo se hned zpočátku zařadilo k tehdejší světové špičce. Vývoj gymnastiky u nás můţeme rozdělit do čtyř etap. První období se datuje od roku 1953 do roku 1963. V těchto letech se umělecká gymnastika utváří pod záštitou sekce sportovní gymnastiky. Tehdejší činovnice sportovní gymnastiky paní Pešková, Matlochová a pan Prof. Serbus stáli u zrodu tohoto nového sportu. Účastnili se semináře v SSSR a poté uspořádali vlastní školení k umělecké gymnastice. Sport byl přijat s velkým zájmem a začaly se vytvářet první kluby. Jiţ rok poté se konala celorepubliková soutěţ v pódiových skladbách, na kterou se přihlásilo 29 druţstev. Ovšem předváděné skladby neměly nic společného s původní gymnastikou ze SSSR. Z důsledku zmatku vzniklého nejasností pravidel, utvořili členové komise dvě povinné sestavy, jednu s náčiním a druhou bez náčiní za hudebního doprovodu. Avšak tento druh gymnastiky se neustále vyvíjel a bylo zapotřebí získávat nové zkušenosti. V lednu roku 1956 se uskutečnilo šestidenní soustředění, kde instruktorky ze SSSR školily nové trenérky v tomto sportu. Seznamovaly je s metodami výuky a novými technikami (Hamţová, 2008). V roce 1958 se pořádalo první mistrovství republiky v Karlových Varech. Mistryněmi se staly Dagmar Šťastná a Alena Taušová. Tato vrcholová soutěţ dala podnět k vypracování tabulek obtíţnosti, dle kterých se řídil program následující rok. Druhou mistryní Československa se stala Jiřina Machatová, která reprezentovala republiku na první mezinárodní soutěţi v Sofii. Na Bulharském šampionátu byl vypsán trojboj jednotlivkyň a soutěţ šestičlenných druţstev, kde jsme vybojovali stříbrnou medaili. V Sofii jiţ platila nově vydaná pravidla ze SSSR (Hamţová, 2008).

12

Umělecká gymnastika se stále rychleji vyvíjela, kladly se větší nároky na obtíţnost a proto se kaţdým rokem upravovala pravidla, aby odpovídala výkonnosti gymnastek. Na špičce se stále drţely gymnastky ze SSSR. Druhá etapa v letech 1963 aţ 1968 se stala významným obdobím hlavně pro organizační sloţky. V roce 1963 vznikl první svaz umělecké, později moderní, gymnastiky. Z programu vypadl přeskok přes laťku a nahradila jej nová disciplína, volná sestava se švihadlem bez hudebního doprovodu. Na prvním mistrovství v Budapešti nás reprezentovala brněnská gymnastka Hana Machatová, která si domů odvezla 4.místo ve víceboji (Hamţová, 2008). V roce 1969 začíná třetí etapa vývoje gymnastiky. 1.ledna 1969 mění Československý svaz umělecké gymnastiky oficiální název sportu z Umělecká gymnastika na nový název moderní gymnastika. První střediska talentované mládeţe vznikají v Praze roku 1974. Zájem o moderní gymnastiku u sportovkyň roste a přibývá stále více závodnic, trenérek i rozhodčích. Po roce 1975 vzniká speciální systém pro výběr členek do reprezentačních pódiových skladeb. Vznikají druţstva sloţená z nejkvalitnějších závodnic republiky. Československo se stává váţenou zemí v moderní gymnastice a sbírá cenné kovy na světových šampionátech a to jak v soutěţi jednotlivkyň i pódiových skladeb (Hamţová, 2008). Po rozdělení Československa vznikají i dva samostatné svazy. V České republice vzniká Český svaz moderní gymnastiky ČSMG.

1.1.5 Porovnání výsledků v minulosti a současnosti Československá republika stála u zrodu moderní gymnastiky. Byla jednou z prvních zemí, která se zapojila do vytváření tohoto nového ryze ţenského sportu. I přes počáteční nesrovnalosti v pravidlech a poněkud zmatečném uspořádání cvičebního programu, se dokázala probojovat aţ na přední místa světových šampionátů [17]. Po

prvním

mistrovství

republiky

pořádaném

v roce

1958

byly

československé gymnastky vyslány na první mezinárodní závod v Bulharské

13

Sofii. Trojboj pro jednotlivkyně se skládal z jedné sestavy bez náčiní a dvou sestav s libovolným náčiním. Šestičlenná druţstva soutěţila s náčiním a přivezla domů stříbrnou medaili [17]. Na prvním MS v Budapešti roku 1963 jsme měli v soutěţi tři reprezentantky závodící ve dvojboji. Dvojboj se skládal ze sestavy bez náčiní a sestavy s libovolným náčiním, gymnastky měly na výběr buď míč, nebo obruč. Závodu se účastnilo deset zemí a celkem 28 závodnic. Vítězkou se stala závodnice ze SSSR. Nejlepší český výsledek zajistila Hana Machatová čtvrtým místem. Jana Bérová skončila šestá a Dagmar Šťastná desátá [17]. Druhé mistrovství světa hostila Praha v roce 1965. Závodilo se ve čtyřboji skládajícího se z povinné a volné sestavy bez náčiní a z dvou volných sestav s náčiním – míč a švihadlo. Toto mistrovství můţeme povaţovat za nejúspěšnější pro Československou republiku za celé období od vzniku moderní gymnastiky. Absolutní mistryní světa se stala Hana Mičechová-Sitnianská. Další naše reprezentantka Hana Machatová přidala ještě stříbrnou a bronzovou medaili z víceboje, Jana Bérová skončila čtvrtá [17]. Na třetím MS v Kodani 1967 získala Hana Mičechová-Sitnianská stříbro za sestavu se švihadlem a celkově vybojovala páté místo. Sestry Hana a Jiřina Machatovi skončily v první desítce. Poprvé se zde i předvedly společné skladby. Naše společná skladba pod vedením trenérky Květy Černé obsadila druhé místo z celkového počtu 11 zemí [17]. Ve Varně roku 1969 se pořádalo čtvrté mistrovství světa. Hana Mičechová-Sitnianská se umístnila ve víceboji na šestém místě. Společná skladba přivezla domů bronzovou medaili. Další dvě bronzové medaile za sestavy s míčem vybojovali Jana Vonášková a Hana Mičechová-Sitnianská. Dalším úspěšným MS je šampionát v Rotterdamu odkud dovezla pódiová skladba stříbro a o rok později z MS v Basileji bronz. I zde jednotlivkyně opět zazářily a Zuzana Záveská získává stříbro za sestavu se švihadlem a Iveta Havlíčková bronz ve stejné disciplíně [17]. Zcela novou soutěţí se stává mistrovství Evropy v roce 1978 v Madridu. Několikanásobná mistryně republiky Daniela Bošanská získává čtvrté místo ve víceboji a stříbro za sestavu se švihadlem, druhá reprezentantka Iveta Havlíčková

14

je osmá. Na druhém ME v Amsterdamu získáváme bronz ve společných skladbách a bronz zásluhou Daniely Bošanské v sestavě se švihadlem[17]. MS v Londýně pořádané následující rok byl znovu úspěšný pro československé gymnastky. Domů si odvezli čtyři medaile a to zásluhou zlaté Danieli Bošanské za sestavu s kuţeli a dvěma bronzovými příčkami za sestavu se švihadlem od Ivety Havlíčkové a Zuzany Záveské. Společná skladba vybojovala stříbro[17]. V roce 1983 oslavila moderní gymnastika 30 let vzniku. K tomuto datu se podařilo nasbírat československé reprezentaci celkem 24 medailí a čtyřikrát se zapsat do dějin jako mistryně světa. Úroveň tohoto krásného sportu stále rostla a čím dál více zemí se zapojovalo do programu jak společných skladeb tak i jednotlivkyň. Medailové pozice ovládly gymnastky z Ruska a zemí bývalého sovětského svazu. Kvality našich závodnic jiţ nestačily na cenné kovy. Bohuţel se v nadcházejících letech naše republika jiţ nemůţe pyšnit ţádnou medailí z MS a ME, ale stále patříme ke špičce. Jednotlivkyně i společné skladby se drţí mezi první desítkou ve světě. Velkým úspěchem jsou vybojovaná dvě místa na LOH v Soulu. Zde Denisa Sokolovská získala 12. místo a mladičká vycházející hvězda Lenka Oulehlová 22.místo. Jedním z největších úspěchů je výsledek z LOH v Barceloně v roce 1992, kde jiţ jako zkušená závodnice Lenka Oulehlová překvapila 8. místem, Jana Šrámková skončila na 25.místě. Po rozpadu Československé republiky vznikají dva samostatné svazy a zároveň i dvě mistrovství republiky. Velkou ztrátou jsou společná tréninková centra, která po rozdělení zanikla a příprava reprezentantek zůstala na jednotlivých klubech. Na LOH v Atlantě roku 1996 jsme vyslali dvě závodnice, Lenku Oulehlovou a Andreu Šebestovou z Brněnského klubu MS Gity Brno. Bohuţel toto byla na dlouhý čas poslední účast českých gymnastek na LOH. Od roku 2001 Český svaz moderní gymnastiky opět zřizuje sportovní centra mládeţe. Gymnastická základna se rozšiřuje a vychází nová naděje pro českou gymnastiku Dominika Červenková z Českých Budějovic. Dominika vybojovala jedno místo na LOH v Athénách v roce 2004, kde skončila na 20. místě. České gymnastky se opakovaně zúčastňují vrcholových soutěţí MS a ME. Program jednotlivkyň i

15

společenských skladeb máme pravidelně zastoupen v obou kategoriích (seniorky a juniorky) [17]. V posledních letech ale zájem o gymnastiku klesá a to jak u diváků, tak i u sponzorů. Nabídka sportovních aktivit pro nejmladší generaci je široká a moderní gymnastika se netěší tak velkému zájmu jako v době před čtyřiceti lety [17]. 1.1.6 Srovnání vývoje obtížnosti v letech 1950 - 2010 Moderní gymnastika se vyvíjí ve světě od roku 1930. V této době se cvičilo ve dvojboji. Postupem času se začala utvářet pravidla a formovat jednotlivé disciplíny. První pravidla vznikla v roce 1948 v SSSR. Tehdejší umělecká gymnastika ale stále neměla mnoho společného s moderní gymnastikou jak ji známe dnes. Program byl vytvořen pro šestiboj dvě povinné a dvě volné sestavy, s náčiním a bez náčiní, dále pak přeskok přes laťku a akrobacie. Výkonnost gymnastek velmi rychle rostla a proto bylo zapotřebí pravidla neustále upravovat a doplňovat. Zatím co před padesáti lety byl kladen velký důraz na výraznost ţenského pohybu, dnes se největší pozornost věnuje maximální flexibilitě a co největší originalitě v manipulaci s náčiním. Dnešní program je předepsán pro čtyřboj, na výběr je z pěti náčiní míč, obruč, kuţele, stuha a švihadlo. Pro kaţdé čtyřleté období je vylosováno čtvero náčiní. U pódiových skladeb jsou na programu vţdy dvě skladby, jedna sloţena ze stejného náčiní a druhá je kombinací více náčiní dohromady. Tyto podmínky platí u seniorských kategorií v mezinárodním programu. Náročnost prvků stoupá a s tím i zatíţení pohybového aparátu. Prvky určené pro seniorské kategorie dnes jiţ zvládají i gymnastky v dětských kategoriích. Ačkoliv je výkonnostní program pro děti omezen, stále častěji vídáme v dětských sestavách prvky vhodné spíše do starších věkových kategorií. Srovnat vývoj prvků můţeme na dobových fotografiích. Černobílá fotografie pochází ze sedmdesátých let, barevné obrázky jsou vyfoceny na mezinárodních závodech v posledních třech letech. K porovnání jsou vyfoceny dvě seniorské závodnice a jedna gymnastka z dětské kategorie. Krom tvaru provedeného prvku můţeme pozorovat i výrazný rozdíl ve stavbě těla gymnastek.

16

Současné závodnice mají daleko niţší hmotnost a poměr končetin k tělu je také výrazný oproti gymnastce na černobílém snímku.

17

Dálkový skok Dle mezinárodních pravidel je tento skok ohodnocen obtíţností C = 0,3 bodu. Roznoţení musí mít minimálně 180°. Dálkový skok můţe být různě modifikován, čímţ jeho hodnota stoupá. Další varianty skoku jsou dálka s hlubokým záklonem, se zalomením zadní nohy, s odrazem obounoţ z místa, nebo s prošvihnutím atd. (Obr. 1).

Obr. 1: Dálkový skok (zdroj viz. [3], [22] a [23]) Váha úklonmo Tento prvek spadá do skupiny rovnováh. Základní hodnocení pro rovnováhu s úklonem s dopomocí je obtíţnost D = 0,4 bodu. Jinými modifikacemi je úklon bez dopomoci, nebo promenáda na výponu v rovnováze úklonmo a to buď s dopomocí nebo bez dopomoci (Obr. 2).

Obr. 2: Váha úklonmo (zdroj viz. [3], [22] a [23])

18

Váha záklonmo Váha záklonmo je téţ jedním z prvků spadající do skupiny rovnováh. V základním tvaru (přednoţená noha v úlu 135°, tělo vodorovně s podloţkou, stojná noha ve výponu) je hodnota prvku E = 0,5 bodu. Bodovým hodnocením G = 0,7 bodu je označena tatáţ rovnováha s rozdílem přednoţení, kde je rozsah minimálně 180°. U kaţdé rovnováhy je podmínkou výdrţ v dané poloze minimálně dvě sekundy, nebo splnění některé předepsané manipulace s náčiním (Obr. 3).

Obr. 3: Váha záklonmo (zdroj viz. [3], [22] a [23]) Váha předklonmo Obtíţnostní ohodnocení rovnováţného prvku v základní poloze (Tělo vodorovně s podloţkou, zanoţená noha v protaţení těla, stojná noha ve výponu) je C = 0,3 bodu. Další hodnocení se odvíjí od polohy těla k zanoţené noze, tělo můţe být v hlubokém předklonu, v mírném předklonu asi 135°, nebo ve vodorovné poloze. Zanoţená noha má úhel minimálně 180° se zalomením, nebo bez zalomení, a nebo je ve vodorovné poloze. Třetím limitujícím prvkem je stojná noha, která je na výponu. Obratem gymnastky o 180°, nebo 360°se opět prvek povyšuje (Obr. 4).

Obr. 4: Váha předklonmo (zdroj viz. [3], [22] a [23])

19

Obraty Třetí skupinou hodnotící se v moderní gymnastice jsou obraty. Tak jako všechny prvky, se i obraty postupně zdokonalovaly a dnes gymnastky předvádějí na závodní ploše aţ neskutečné výkony. Zatím co v počátcích gymnastiky se povaţovaly za nejvyšší obtíţnost piruety se dvěma aţ třemi obrátkami, dnes jsou gymnastky schopny otočit aţ sedm obrátek (Obr. 5).

Obr. 5: Obrat (zdroj viz. [23]) Ohebnosti Poslední povinnou skupinou jsou ohebnosti. Tento soubor obsahuje převáţně prvky poţadující vysokou flexibilitu páteře (Obr. 6).

Obr. 6: Ohebnost páteře (zdroj viz. [22])

20

Sestavy by měly být vyváţené a měly by odpovídat věku gymnastek. Bohuţel spíše vídáme ve všech věkových kategoriích jednostranné přetěţování, čímţ pak dochází ke svalovým dysbalancím. Nedostatečná kompenzace a systematické přetěţování vede k brzkému ukončení kariéry ze zdravotních důvodů.

1.1.7 Pravidla moderní gymnastiky pro jednotlivkyně a společné skladby 1.1.7.1 Soutěţe a soutěţní program Program pro jednotlivkyně mezinárodního programu se skládá ze čtyř náčiní, které se losují na čtyřletý olympijský cyklus. Pro společné skladby je předepsán dvojboj, první sestava se shodným náčiním a druhá sestava s více typy náčiní [11]. 1.1.7.2 Rozdělení věkových skupin Základním dělením pro soutěţ jednotlivkyň je volný program, základní program a kombinovaný program, pro společné skladby je to soutěţ linie A a linie B. Volný program se dělí ještě na mezinárodní a národní soutěţ. Mezinárodní soutěţ začíná od věkové kategorie juniorky [11]. 1.1.7.3 Věkové kategorie Oficiální nejmladší kategorií pro rok 2011 je kategorie ročníků narození 2004 a mladší. Nejstarší věkovou kategorií jsou seniorky (dorostenky, ţeny), gymnastky ročníků narození 1995 a starší. Dále jsou věkové kategorie děleny po dvou letech [11].

21

1.1.7.4 Hodnocení Sbor rozhodčích Kaţdý sbor rozhodčích se skládá ze tří skupin. 1.Skupina D (obtíţnost) –

D1 – obtíţnost těla :

Rozhodčí hodnotí provedené prvky z daných skupin (skoky, obraty, výdrţe, rovnováhy). V kaţdém sestavě s náčiním převaţuje jedna skupina prvků charakteristická pro dané náčiní. U sestavy se švihadlem jsou to skoky, v míči převaţují ohebnosti, ve stuze obraty, v kuţelích rovnováhy a v sestavě s obručí by měla být vyváţenost. D2 – obtíţnost náčiní : Obtíţnost s náčiním se hodnotí dle předepsaných tabulek. Kaţdá manipulace je bonifikována. 2.Skupina A (artistika) Rozhodčí hodnotí uměleckou kompozici. Spadá sem známka za hudební doprovod, soulad sestavy s hudbou, nápaditost choreografie, vykrytí celé plochy koberce a výrazový projev gymnastky. 3.Skupina E (provedení) Rozhodčí hodnotící provedení sráţejí body za technické chyby. Penalizace jsou udávány za špatný tvar prvku, zdravotní aspekty, nesprávná manipulace s náčiním, pády, opuštění koberce gymnastkou,či náčiní atd. Sbor rozhodčích tvoří zástupkyně závodících států či klubů. Na důleţitých soutěţích jako třeba mistrovství republiky nebo světa bývá zvykem přizvat neutrální rozhodčí nezúčastněného státu či klubu. Rozhodčí jsou zařazeny do tří tříd, dle stupně odbornosti. Na národní úrovni jsou to třídy I. – III.třída a na mezinárodní úrovni třídy s označením Brevet. Naši republiku reprezentuje jedenáct rozhodčích s mezinárodními zkouškami brevet.

22

Celý závod kontroluje hlavní rozhodčí s asistentkou, jejich úkolem je hlídat rozchod známek dle pravidel a dodrţování pravidel fair play. Výpočet známek Obtíţnost D : od 0,00 do 10,00 bodů Z kaţdé skupiny D1 a D2 se nejvyšší a nejniţší známka se škrtá, ze zbylých se vypočítá průměr. Celková známka ze skupiny D je průměrem výsledných známek D1 a D2. Artistika A : od 0,00 do 10,00 bodů Nejvyšší a nejniţší známka se škrtá, ze zbylých se vypočítá průměr. Provedení E : od 0,00 do 10,00 bodů Nejvyšší a nejniţší známka se škrtá, ze zbylých se vypočítá průměr. Celková známka můţe činit maximálně 30,00 bodů. Vypočítáme ji součtem známek za Obtíţnost D, Artistiku A a Provedení E. Hodnocení moderní gymnastiky záleţí velmi na subjektivních pocitech kaţdé rozhodčí, i kdyţ jsou všechny penalizace přesně popsány v pravidlech, stále je známka velmi ovlivnitelná. Díky vzrůstu náročnosti sestav vytvořila mezinárodní gymnastická komise zápisový arch, kde je celá sestava pomocí značek popsána. Rozhodčí pro obtíţnost D1 a D2 mají tedy před sebou celou sestavu rozepsánu prvek po prvku. Rozhodčí pro provedení a artistiku si pouze zapisují udělené sráţky [11]. 1.1.7.5 Závodní plocha Závodní plochou rozumíme koberec o rozměrech 13x13m. Okolo celého obvodu koberce musí být minimálně 2m volné plochy. Překročení vymezené plochy během sestavy gymnastkou, či náčiním je penalizováno [11].

23

1.1.7.6 Náčiní Veškeré náčiní musí splňovat normy FIG. Společné skladby musí mít náčiní ve stejných rozměrech, pouze barva se můţe lišit. Kaţdé náčiní můţe být před závodem zkontrolováno komisí FIG. Obruč Obruč smí být vyrobena ze dřeva, nebo syntetického materiálu, ovšem její hmotnost nesmí být menší neţ 300gramů. Míč Míč je vyroben z kaučuku nebo měkkého syntetického materiálu, jeho hmotnost musí být minimálně 400gramů. Kuţele Kuţele jsou vyrobeny ze dřeva, nebo syntetického materiálu. Délka kaţdé kuţelky musí být 400 aţ 500mm a hmotnost kaţdé samostatné kuţelky je minimálně 150 gramů. Stuha Stuha se skládá ze tří částí stuha, tyčka a upevnění stuhy k tyčce. Materiál k výrobě stuhy je satén v šířce 40 aţ 60 mm. Délka stuhy je 6m, prvních 50 cm je zdvojených. Celková hmotnost stuhy je minimálně 35 gramů. Tyčka je vyrobena ze dřeva, bambusu, fibrgalsu nebo z jiného syntetického materiálu. Délka nesmí přesahovat 500 aţ 600mm a nesmí být v nejširším místě tlustší neţ 10mm. Stuha je upevněna k tyčce buď karabinou nebo provázkem v maximální délce 70 mm. Švihadlo Švihadlo je vyrobeno z konopného, nebo syntetického materiálu. Na konci mohou být uzly, ale bez dřevěných drţadel. Délka je libovolná dle výšky gymnastky [11].

24

1.1.7.7 Hudební doprovod Skladba musí být nahrána na samostatném CD a musí být řádně popsána. Popisek by měl obsahovat jméno a příjmení závodnice, klub a stát, délku skladby a její název. Délka skladby pro jednotlivkyně je 1´15´´ aţ 1´30´´ a pro společné skladby je 2´15´´ aţ 2´30´´. Překročení čí nedodrţení časového limitu je penalizováno. Hudební doprovod musí být instrumentální, můţe obsahovat vokály, ale nesmí uráţet ţádnou zemi nebo náboţenství [11]. 1.1.7.8 Úbor gymnastek První gymnastické dresy byly bavlněné, většinou jedné barvy, dnes jsou povoleny dresy se sukýnkou, která musí odpovídat pravidlům a jsou bohatě zdobeny třpytivými kameny a flitry. Gymnastický dres by neměl být z průhledného materiálu, pokud je některá část v oblasti trupu z průhledného materiálu, musí být podšita. Dres smí být s rukávy nebo bez rukávů, ovšem úzká taneční ramínka nejsou dovoleny. Trikot musí být upnutý a nesmí obsahovat ţádné ozdoby, které by mohly být nebezpečné pro gymnastku a její okolí. Sukýnka musí přiléhat k bokům a nesmí přesahovat pánevní oblast. Punčochové kalhoty jsou povoleny, avšak musí být zcela přiléhavé a musí sahat pouze po kotníky. Gymnastky smí cvičit bosy, nebo v gymnastických špičkách. Účes gymnastek musí být úhledný a nesmí obsahovat ozdoby, které by mohly přivodit gymnastce úraz [11].

25

1.2 Charakteristika moderní gymnastiky Moderní gymnastiku můţeme zařadit do sportů esteticko-koordinačních, nebo technicko-estetických. Cíl gymnastek spočívá v bezchybně předvedené sestavě. Cvičení v této sestavě je převáţně acyklického charakteru. Aby se mohla obtíţnost prvků zvyšovat, musí dojít k vysoké automatizaci základních pohybových dovedností. „Vysoké nároky jsou kladeny na koordinačně-obratnostní schopnosti zejména ve sloţitých vztazích vzájemného působení pohybu těla a náčiní. Sportovní výkon v moderní gymnastice spočívá v úrovni zvládnutí pravidly stanovených norem techniky pohybu těla a náčiní, jeţ jsou potom uplatněna tvůrčí aktivitou gymnastky ve výrazovém ztvárnění skladby“ (Krištofič a kol., 2003). Gymnastické prvky jsou zaloţeny na zvládnutí techniky těla, mezi něţ patří různé pohybové prvky jako jsou např. obraty, skoky, vlny apod.. 1.2.1 Somatotyp moderních gymnastek „Termínem somatotyp označujeme kvantitativní popis stavby a kompozice lidského těla“ [18]. Williame H. Sheldon rozdělil dle vlastností somatotypy do třech kategorií. Endomorf se vyznačuje vysokou sloţkou tuku, mezomorf má velký podíl svalové tkáně a ektomorf se vyznačuje nízkým procentem tuku. Tyto sloţky se vzájemně kombinují a vznikají tak somatotypy vhodné pro různá sportovní odvětví [18]. Somatotyp určujeme dle těchto faktorů: výška, tělesná hmotnost, tělesná stavba a poměr délky končetin. U moderních gymnastek je postava velmi štíhlá a končetiny jsou hubené a dlouhé. Podíl tukové tkáně je velmi nízký. „Somatotyp chápeme jako souhrn tvarových znaků jedinců. Vyjadřuje se pomocí tří čísel sedmibodové stupnice, kde první číslo značí endomorfní, druhé mezomorfní a třetí ektomorfní komponenty podle Sheldona“ (Hamţová, 2008). Moderní gymnastky spadají do skupiny mezomorfní-ektomorf (Obr. 7). BMI je u gymnastek výrazně niţší neţ u běţné populace, či dokonce jiných

26

sportovců. Pohybuje se okolo hodnoty 16, coţ ve stupnici pro ţenské pohlaví znamená podváhu. Procento tuku většinou nepřesahuje 7%.

Obr. 7: Somatograf s BMI gymnastů a gymnastek (zdroj viz. [3]) 1.2.2 Výběr talentů Gymnastika se všeobecně netěší stejně velké popularitě jako třeba fotbal a proto je velmi obtíţné naplnit základnu pouze výjimečně talentovanými jedinci. Do přípravky tedy přichází jen málo opravdových talentů. Luxus věnovat se pouze jedinému dítěti a „vypiplat“ z něj výtečného sportovce si za těchto podmínek nemůţeme dovolit. Bohuţel ani při splnění všech podmínek, nemáme záruku, ţe se mladý sportovec dostane aţ k věkovým kategoriím, kde by mohl získat ta nejcennější ocenění. Rozhodujícím faktorem obvykle bývá období puberty, kde se prioritou stávají jiné zájmy neţ je sport (Krištofič, 2006). Rozlišujeme výběr náborem a výběrem. U náborového získávání členů přijímáme téměř všechny zájemce. U výběru si pomocí různého testování vybíráme jednotlivce vhodné pro daný sport. Somatické vlastnosti jsou především dány geneticky a proto je přínosné si povšimnout i tělesné stavby rodičů dítěte. U

27

vysokých štíhlých rodičů se dá předpokládat, ţe jejich dítě bude mít stejnou postavu. Naopak u podsaditých rodičů nemůţeme očekávat dítě atletické postavy. Talent pro sport můţeme poznat díky motorickým testům, ačkoliv i ty mohou být ovlivněny mnoha faktory, jako je např. tréma, nebo nemoc (Krištofič, 2006). Pro moderní gymnastiku je důleţitá především flexibilita, cit pro rytmus a koordinační schopnosti. Nábor gymnastek se provádí okolo čtvrtého roku a proto by testy neměly být příliš náročné. Na zjištění flexibility by mohl být vhodný předklon v sedě, pokus o šňůru či rozštěp a „kostička“ (klek, záklon s úchopem za paty). Jako rytmický test bych zvolila opakované vytleskávání a jako koordinační test různé balanční polohy. Všechny testy jsou pouze orientační, v tomto věku se nedá přesně odhadnout úplný talent. Mnohdy se stává, ţe zjevný talent v šesti letech se ve dvanácti stává naprosto průměrným sportovcem. 1.2.3 Zdravotní aspekty Moderní gymnastika je velkou zátěţí pro celý pohybový aparát. Co se týče úrazovosti patří ale mezi nejbezpečnější sporty. Úrazy které se nejčastěji vyskytují jsou nataţení či natrţení svalstva, odřeniny a drobné pohmoţděniny, případně i únavové zlomeniny. Nejvíce jsou zatěţovány velké klouby a páteř. Nejčastěji můţeme vídat u gymnastek hyperlordózu v bederní oblasti a skoliózu. U gymnastek často pozorujeme rozvoj flexibility pouze na jednu stranu těla, tzv. „lepší noha“. Ačkoliv je trénink poskládán, tak aby rozvíjel celkový rozsah rovnoměrně, sestavy jsou sloţeny většinou jednostranně, čímţ se prohlubují svalové dysbalance. Svalové dysbalance poté způsobují bolestivé stavy zad a kloubů a mohou vést aţ k ukončení kariéry. Vzhledem k tomu, ţe je v gymnastice odmalička kladen velký důraz na rozvoj flexibility, k poškození a opotřebení těla dochází dříve neţ u jiných sportů. Vrchol sportovní kariéry přichází velmi brzy a to ve věku od 14 do 18 let, a proto i odchod do gymnastického „důchodu“ je dříve, neţ v jiných sportech. V moderní gymnastice je často opomíjená regenerace a kompenzační cvičení. V České republice se obzvláště zapomíná na tyto velice důleţité sloţky tréninku.

28

1.2.4 Faktory ovlivňující výkon Mezi faktory ovlivňující výkon řadíme faktory somatické, kondiční, taktické, psychické, technické a ostatní. Somatické faktory V moderní gymnastice je jednou z hodnotících sloţek i známka z artistiky, kam spadá bodové hodnocení za celkový vzhled gymnastky, její projev, gymnastický úbor a komunikace s rozhodčími. Proto hraje velkou roli i proporce postavy. Moderní gymnastky spadají do skupiny mezomorfní-ektomorf. Základním poţadavkem je nízké procento tuku a výrazně dlouhé končetiny. Samozřejmostí je velká flexibilita kloubů [19]. Kondiční faktory „Kondiční příprava tvoří základ pro výkon v nejmladších věkových kategoriích“ (Perič, 2004). Cílem kondiční přípravy je vytvořit určitý pohybový fond, který by měl shromaţďovat co nejširší spektrum pohybových schopností, které mladý sportovec bude dále specificky rozvíjet pro svůj sport. Rozdělujeme pět základních schopností – koordinace, síla, rychlost, pohyblivost a vytrvalost. Kvalitní kondicí tedy rozumíme dosáhnutí vysokého stupně rozvoje všech těchto pohybových schopností (Perič, 2004). V moderní gymnastice poţadujeme koordinaci orientační, diferenciační, rovnováhovou, synaptickou a adaptační. Dále pak flexibilitu kloubů, explosivní sílu dolních končetin a akční rychlost. Vytrvalost se pohybuje v metabolismu aerobním i anaerobním [19]. Taktické faktory Mezi taktické faktory řadíme výběr hudby a správné zvolení prvků bez náčiní. Hudební doprovod je dle pravidel také hodnocen a proto je velmi důleţitou součástí tvorby sestav. Technické prvky by měly trenérky volit svým svěřenkyním tak, aby byly přiměřené jejich výkonnosti a věku [19].

29

Psychické faktory „Jedná se o velmi sloţitý soubor faktorů, které jsou ovlivněné a tvořené kontaktem s okolním prostředím, stejně jako je tomu i naopak. Mezi hlavní patří schopnosti, temperament (emoce), motivace (vůle), postoje a hodnotová orientace a charakter“ (Perič, 2004). „Zdrojem emocionálních záţitků sportovce je tedy objektivní skutečnost, která můţe se sportem souviset těsněji nebo volněji. Emocionální záţitky ve sportu jsou jednou z forem odrazu reality, která souvisí se sportem. Jsou odrazem vztahů sportovce k této realitě“ (Macák, 1989; Hošek 1989). Psychické schopnosti dělíme na smyslově pohybové (schopnosti které propojují pohybové projevy a smyslové vnímání - orientace v prostoru, přesnost pohybového projevu atd.), intelektuální (rozumové zpracování podaných informací) a sociální (komunikace s okolím, schopnost zapojit se do kolektivu). Důleţitou sloţkou psychické přípravy je temperament. Za první dělení osobnosti můţeme povaţovat extroverzi, introverzi,stabilitu a labilitu. Extrovertní osobnost je komunikativní a vyhledává neustálý kontakt s vnějším okolím, introvert je opakem extroverta a soustřeďuje se spíše na nespolečenské aktivity. Stabilní člověk je charakteristický svojí citovou stálostí, kdeţto labilní osobnost je v náladě velmi proměnlivá. Všechny tyto typy emočních projevů jsou provázané a vytváří tak další specifické typy osobnosti jeţ nazýváme temperamentem. Temperament dále dělíme do čtyř podskupin, jeţ výrazně ovlivňují psychickou přípravu sportovce a vyţadují zvláštní specifický přístup. Vliv temperamentu se projeví i na závodním poli (Perič, 2004). První skupinou osobností jsou cholerici, tyto osobnosti se vyznačují vysokou výbušností a impulzivním chováním, sportovci s tímto typem temperamentu jsou vhodní pro krátké intenzivní sportovní výkony. Druhou skupinou jsou sangvinici, u nichţ převládá veselá povaha. Třetí skupinu tvoří flegmatici, kteří pro svoji nenáročnou a klidnou povahu jsou velmi dobrými vytrvalci. A poslední skupinou jsou melancholici, sportovci vynikající v adrenalinových sportech [20]. Nejdůleţitější vlastností pro sportovce je schopnost koncentrace před a při výkonu. U moderních gymnastek velmi záleţí na psychickém stavu, protoţe

30

sestavy jsou velmi náročné na koordinaci, která vyţaduje naprostou soustředěnost. Absolutní výkon musí gymnastka podat aţ čtyřikrát po sobě v různých sestavách a proto je nezbytné aby se po kaţdém výkonu dokázala znovu zkoncentrovat i po předchozím neúspěchu. Technické faktory Mezi technické faktory patří specifické manipulace s náčiním. Základní dovedností je perfektně zvládnout technicky náročné prvky bez náčiní, teprve poté je moţné provádět při prvcích různé manipulace [19]. Ostatní Do této skupiny by se dala zahrnout regenerace a kvalita sportovního náčiní. Regenerační prostředky jsou jednou z nejdůleţitějších částí celé sportovní přípravy. Pokud jsou správně zvolené a načasované, mohou velmi příznivě ovlivnit celý sportovní výkon. Kvalita sportovního náčiní je u moderní gymnastiky obzvláště důleţitá [19]. 1.1.3 Stavba tréninku pro různé věkové skupiny „Sportovní trénink je dlouhodobý proces adaptace organismu na zátěţ (řádově roky), který je provázen poklesem biologických poţadavků, nutných pro překonání zatíţení (ekonomizace funkcí, tělo se přizpůsobuje, učíme se účelně reagovat“ (Krištofič, 2006). Moderní gymnastky začínají trénovat jiţ od čtyř aţ pěti let. Vzhledem k brzkému vrcholu sportovní kariéry je nezbytné začít co nejdříve. Jako v kaţdé sportovní přípravce jsou hlavní sloţkou hry a soutěţe, kde se děti nenápadnou formou začínají učit základní pohybové dovednosti. Okolo šestého roku jsou jiţ vypisovány oficiální kategorie dle pravidel. Děvčátka soutěţí s jednou sestavou bez náčiní. Jak mladé gymnastky postupují výše kategoriemi, zvyšuje se obtíţnost a přibývá náčiní. Základem kaţdého tréninku je dobře zvolená rozcvička. Rozcvička by měla obsahovat část protahovací a část průpravnou. Většina osvědčených

31

rozcviček

pochází

z ruských

gymnastických

škol.

Součástí

týdenního

tréninkového plánu je i balet, dále pak kondiční část a část věnovaná technice těla a nácviku sestav. Tréninková jednotka u gymnastek ve věku šesti aţ sedmi let se pohybuje okolo šesti hodin týdně, vrcholové gymnastky ve sportovním centru trénují aţ 35 hodin týdně. 1.4 Obecná charakteristika pohybových schopností Pohybová dovednost je podmíněna pohybovou schopností. Získávání určitých dovedností závisí na míře geneticky daných pohybových schopností. K naučení pohybové dovednosti je předpokladem kvalitní rozvoj motorických schopností (Měkota, Novosad; 2005).

1.4.1 Pohybová schopnost Pohybová schopnost je vrozená a je to částečně geneticky podmíněný obecný předpoklad. Předurčuje k efektivnímu vykonávání činnosti a stává se relativně stabilní a stálou. Vztahuje se k objemu kapacity a udává podklady k mnoha pohybovým dovednostem. Mezi pohybové schopnosti řadíme např. silové, vytrvalostní nebo rovnováhové schopnosti. Tyto schopnosti rozvíjíme specializovaným tréninkem. Základním rozdělením je koordinační, kondiční, rychlostní, pohyblivost, silové a vytrvalostní (Měkota, Novosad; 2005). 1.4.2 Pohybová dovednost Pohybová dovednost je učením získaná činnost, která se rozvíjí dle úrovně rozvoje pohybových schopností. Vztahuje se k vyuţití kapacity a je vytvořená praxí. Do pohybových dovedností patří např. střelba na koš, skok o tyči nebo smečování. Základním rozdělením je skupina dovedností otevřených a zavřených. Dovednosti získáváme pravidelným nácvikem (Měkota, Novosad; 2005).

32

1.5 Charakteristika motorických schopností V této kapitole se zabýváme utříděním motorických schopnodtí, jejich popisem a způsoby testování. 1.5.1 Koordinační schopnosti a flexibilita Slovo koordinovat můţeme chápat jako uvádět v soulad nebo uspořádávat. Koordinace tedy znamená soulad mezi dílčími pohyby jeţ jsou mnohdy náročné na orientaci v prostoru či rovnováhu. Pohyb by měl tedy tvořit určitý harmonický celek. Rozvoj koordinačních schopností je důleţitý především pro osvojování nových dovedností a stabilizování jiţ dříve získaných dovedností (Měkota, Novosad; 2005). Dle Hirtze (1985) se koordinační schopnosti rozdělují do pěti skupin na koordinační schopnosti reakční, rytmické, rovnováhové, orientační a diferenciační (Obr. 8).

Obr. 8: Rozdělení koordinačních schopností (zdroj viz. [10]) Diferenciační schopnost „Schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry pohybového průběhu“ (Měkota, Novosad; 2005). Diferenciační schopnost upřesňuje dílčí pohyby tak, ţe v celku vytváří daleko přesnější a plynulejší celkový pohyb. Můţeme ji označit jako kinestetickou, neboť zpracovává převáţně kinestetické informace z celého pohybového aparátu (Měkota, Novosad; 2005).

33

Orientační schopnost „Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu“ (Měkota, Novosad; 2005). V různých sportovních odvětvích je prostor myšlen odlišně. U míčových sportů myslíme hřiště, u gymnastických či tanečních sportů je vymezeným prostorem míněna závodní plocha. Za pohybující objekt můţeme povaţovat míč, gymnastické náčiní nebo tanečního partnera či spoluhráče. Pro orientační schopnost je důleţité zpracování hlavně optických ale i kinestetických informací (Měkota, Novosad; 2005). Reakční schopnost „Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný (jednoduchý nebo sloţitý) podnět v co nejkratším čase. Indikátorem je reakční doba“ (Měkota, Novosad; 2005). Hlavními podněty jsou vizuální, taktilní a akustické. Ve většině případů přicházejí z vnějšího prostředí. Následnou reakcí na tyto podněty jsou pohybové odpovědi (např. pohyb ruky, pohyby nohou atd.). Podnět a následná reakce můţe předem daná (např. start ve sprintu) nebo je náhodná (např. ve sportovní hře přihrávka). Reakční doba je interval mezi vyskytnutým podnětem a následnou reakcí (Měkota, Novosad; 2005). Rytmická schopnost „Schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové činnosti obsaţený“ (Měkota, Novosad; 2005). Jedná se o schopnost vnímat akustické či vizuální podněty. Rovnováhová schopnost „Schopnost udrţovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy, respektive rovnováţný stav obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a proměnlivých podmínkách prostředí“ (Měkota, Novosad; 2005).

34

Rovnováţný stav se objevuje tehdy, pokud je oporná plocha malá, při pohybech s rotací a v delších letových fázích. Rovnováhu můţeme rozlišit téţ na statickou, dynamickou a balanční s určitým předmětem (Měkota, Novosad; 2005). Flexibilita „Flexibilita je schopnost realizovat pohyb v náleţitém rozsahu, o plné amplitudě“ (Měkota, Novosad; 2005). Flexibilita tedy zahrnuje moţnou pohyblivost v kloubech nebo v kloubním systému a vyjadřuje určitou kapacitu celého kloubního aparátu. Statická flexibilita je rozsah provedený pomalým pohybem, dynamická flexibilita je oproti tomu pohyb provedený švihem nebo normální rychlostí. Dalším rozlišením flexibility je na aktivní (dosáhnutí cíle při zapojení pouze vlastních svalů) a pasivní (dosaţení cíle za pomoci vnější síly). Při pasivní flexibilitě dosahujeme lepších výsledků neţ u aktivní flexibility (Měkota, Novosad; 2005). Hypomobilita je dočasné sníţení mobility z důvodu nedostatku aktivního pohybu nebo poúrazového stavu. Můţe se vztahovat k jednotlivým kloubům nebo postihuje celý hybný aparát (Měkota, Novosad; 2005). Hypermobilita se projevuje nadměrným rozsahem v kloubních systémech a je geneticky podmíněná (Měkota, Novosad; 2005). 1.5.2 Kondiční schopnosti „Kondiční schopnosti jsou v rozhodující míře ovlivňovány metabolickými procesy“ (Měkota, Novosad; 2005). Základem pohybu je vyuţití získané energie. Kondice zahrnuje celkovou motorickou, psychickou a fyzickou připravenost ke sportovnímu výkonu (Měkota, Novosad; 2005). Silové schopnosti „Silová schopnost je kondičním základem pro svalový výkon vyţadující nasazení síly, jejíţ hodnota se pohybuje kolem 30% individuálně realizovaného maxima“ (Měkota, Novosad; 2005).

35

Pohybová síla je spjata s činností všech svalů v těle. Síla, kterou je schopen člověk vyvolat, je schopnost zdolávat určitý odpor z vnějšího prostředí za pomoci svalového úsilí (Měkota, Novosad; 2005). Sílu můţeme rozlišit dle činnosti svalové kontrakce (svalová vlákna se prodluţují, zkracují, nebo jsou neměnná). Izometrická svalová kontrakce se projevuje zvýšeným napětím ve svalu, ale délka svalu je neměnná. Při koncentrické svalové kontrakci se sval zkracuje a při excentrické svalové kontrakci se svalová vlákna prodluţují. Dalším dělením je rozdíl mezi sílou statickou (izometrická kontrakce) kde se jedná o udrţení stálého svalového napětí a sílou dynamickou (izotonická kontrakce) při které je síla hybného systému větší neţ vnější odpor. Silové schopnosti se dále dělí na sílu maximální, startovní, explozivní, reaktivní, vytrvalostní atd. (Měkota, Novosad; 2005). Rychlostní schopnosti „Rychlost (sportovního) pohybu je schopnost reagovat pokud moţno co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji“ (Měkota, Novosad; 2005). Sloţky, které ovlivňují rychlost jsou svalový systém (podíl rychlých svalových vláken ve svalech sportovců), nervový systém (rychlost přenosu vzruchu z řídícího centra ke svalům), energetické předpoklady (zásoba svalového glykogenu) a psychické předpoklady (koncentrace a přesné provedení pohybu). Rychlostní schopnosti můţeme rozdělit dle Dovalila do čtyř skupin (Měkota, Novosad; 2005). Reakční rychlost je spojena se zahájením pohybu. Jedná se o reakci na určitý podnět nebo nervové podráţdění. Hlavním ukazatelem je reakční doba – interval mezi podnětem a reakcí (Měkota, Novosad; 2005). Komplexní rychlost se projevuje u překonávání malého vnějšího odporu v činnostech kde hraje významnou roli časový úsek (Měkota, Novosad; 2005). Akční rychlost rozlišujeme na cyklickou (vyznačuje se malým odporem, maximální rychlostí a jednorázovým provedením) a acyklickou (dvoufázový pohyb) (Měkota, Novosad; 2005).

36

Vytrvalostní schopnosti „Vytrvalost je pohybová schopnost provádět déletrvající tělesnou činnost na určité úrovni, aniţ by se sníţila efektivita této činnosti“ (Dovalil; 1982). Vytrvalost můţeme charakterizovat jako vykonávání pohybové činnosti, při níţ zdoláváme únavu. Vytrvalostní schopnosti jsou podmíněny správnou technikou pohybu, čímţ se zachová ekonomičnost pohybové činnosti. Nedílnou součástí zvládnutí vytrvalostních výkonů je schopnost příjmu O2 a způsob energetického krytí. Somatické rozměry zde hrají téţ významnou roli. Vytrvalost je základem pro všechny druhy sportů a zdokonaluje tak specifické nároky na daný sport (Měkota, Novosad; 2005). Vytrvalost můţeme členit dle různých kritérií. Dle specifiky rozvoje dělíme vytrvalost na základní (rozvoj aerobního krytí energie a celkového oběhového a dýchacího systému) a speciální (rozvoj schopností pro maximální výkon jiţ v určitém sportu). Významným členěním je na vytrvalost anaerobní a aerobní. Dle délky pohybového zatíţení rozlišujeme rychlostní vytrvalost (v délce od 0,7-0,35min), krátkodobou vytrvalost (0,35min – 2min), střednědobou vytrvalost (2 – 10 min) a dlouhodobou vytrvalost (10min aţ několik hodin) (Měkota, Novosad; 2005). 1.6 Způsoby testování motorických schopností Nejčastějšími testy pouţívanými při testování motorických schopností jsou terénní zátěţové testy , neboli testy zdatnosti, které jsou uspořádány do testových baterií, testových profilů či heterogenních testových soustav čítající 4 – 10 subtestů. K testování patří i další sloţky jako je somatometrie, index BMI a dotazník o pohybové aktivitě. 1.6.1 Vymezení pojmů Testové soubory jsou souhrnem testů, ovšem nejméně dvou, které vytváří určitý celek (Čelikovský a kol.; 1979). Testové baterie dělíme na homogenní a heterogenní. Jednotlivé subtesty jeţ jsou v baterii zařazeny, jsou standardizovány (Čelikovský a kol.; 1979).

37

„Homogenní testové baterie konstruujeme za účelem zvýšení spolehlivosti, heterogenní baterie potom za účelem zvýšení validity výpovědi o tom, co je cílem testování“ (Čelikovský a kol.; 1979). Testový profil obsahuje testy, které nejsou na sobě závislé a uvádí se pouze výsledky jednotlivých subtestů, celkové hodnocení není potřebné (Čelikovský a kol.; 1979). Aby měly prováděné motorické testy nějakou vypovídající hodnotu, musí být spolehlivé a platné. To nám zajišťuje reliabilita a validita. Reliabilita testu zajišťuje přesnost prováděného testu. Testy jsou ovlivňovány náhodnými chybami a hodnota reliability udává do jaké míry je spolehlivost splněna. Validita postihuje platnost daného testu, zda se testem opravdu měří schopnosti, které předpokládáme (Čelikovský a kol.; 1979). 1.6.2 Motorické testy V českém jazyce uţíváme slovo test i pro význam zkoušky. „Uţitím odborného termínu vyjadřujeme, ţe se jedná o zkoušku vědecky podloţenou, jejímţ cílem je dosáhnout kvantitativního vyjádření výsledku“ (Měkota, Blahuš; 1983). „...motorický test můţeme také definovat jako souhrn pravidel pro přiřazování čísel (číslic) alternativám splnění pohybového úkolu, tj. pohybovým výkonům nebo řešením“ (Měkota, Blahuš; 1983). Testování tedy můţeme označit jako děj, kdy přiřazujeme jednotlivé testové výsledky. Lidé, kteří jsou testováni nazýváme testovanými osobami (TO), osobu jeţ provádí výzkum označujeme jako examinátor (Měkota, Blahuš; 1983). Standardizované testy jsou pro všechny testované osoby shodné, jejich vyhodnocení je stejné a také provedení daného testu je neměnné. Aby mohl být test povaţován za standardizovaný musí i veškeré pomůcky splňovat určitou normu, obsahovat tedy cejch pro vybraný test. Další podmínkou jsou i přesně zadané instrukce jednotlivým testovaným osobám. Za nezbytné se povaţují údaje o validitě a reliabilitě testu (Měkota, Blahuš; 1983).

38

Obsahem motorických testů je pohybová aktivita testované osoby. Tyto testy mají určitý úkol opatřen přesně danými pravidly. Situace vytvořená testem se stává podnětem pro určitý pohybový projev (motorické chování), jejíţ průběh nebo, výsledek hodnotíme. U testů motorických schopností dochází ke zprostředkovanému měření, coţ můţe vyvolat výrazné chyby ve výsledcích a proto je zde nepostradatelné pouţití statistických metod. Statistické metody charakterizují pohybové testy (Měkota, Blahuš; 1983). 1.6.3 Rozdělení testů Motorické

testy

rozdělujeme

na

testy

pohybových

schopností

(koordinační, vytrvalostní) a testy pohybových dovedností (např. basketbalových, fotbalových), mezi ostatní motorické testy řadíme testy laterality, kreativity, pohybové aktivity atd. Dále rozdělujeme testy na laboratorní a terénní. Laboratorní testování bývá přesnější, protoţe zajišťuje optimální podmínky pro měření a umoţňuje pouţití přesného přístrojového měření. Terénní testování umoţňuje větší rozsah prováděných testů. Dle obsahu testových souborů rozlišujeme testy standardizované a testy s vlastní konstrukcí. Testy s vlastní konstrukcí umoţňují cílené zaměření na poţadovanou oblast testování. Dle počtu testovaných osob máme testy individuální (převáţně laboratorní testy) a testy kolektivní, kdy nám prostředí a charakter testu umoţní testovat více osob zároveň (např. 1500m běh) (Měkota, Blahuš; 1983).

39

2 CÍL A HYPOTÉZY PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem této práce je porovnání motorických schopností tří věkově rozdílných skupin moderních gymnastek, následné vyhodnocení výsledků a vyvození závěrů. 2.2 Hypotézy práce H1:

U testu flexibility nebude mezi měřenými skupinami zásadní rozdíl ve

výsledku ve vztahu k somatickým rozměrům. H2:

U kondičních, rytmických a rovnováhových schopností v souvislosti se

somatickým rozvojem a délkou tréninku bude mezi skupinami rozdíl. H3:

Skupina nejstarších gymnastek bude mít lepší výsledky v kondičních,

rytmických i rovnováhových schopnostech, neţ skupina nejmladších gymnastek.

40

3 METODIKA PRÁCE V této kapitole se zaměříme na popis pouţitých testů a charakterizujeme si testované skupiny. 3.1 Použité metody testování Testový profil se skládá ze sedmi standardizovaných testů. Dva z nich testují silové schopnosti, čtyři jsou zaměřeny na koordinační schopnosti a jeden na flexibilitu. Porovnáváme tři věkové skupiny moderních gymnastek a sledujeme rozdíly v daných disciplínách. Kaţdá čítá deset děvčat v určitém věkovém rozpětí. V kaţdé věkové skupině proběhlo testování ve stejný den v týdnu a ve shodném tréninkovém cyklu. K testování byly pouţity normované pomůcky. 3.1.1 Testování silových schopností 1.Přednoţování v lehu Základní poloha: TO je v lehu na zádech (leh snoţný, napnuté kolena), paţe skrčit vzpaţmo zevnitř, ruce v týl (Měkota, Blahuš; 1983). Pomocník zafixuje lokty k podloţce. TO na pokyn examinátora začne střídavě zvedat dolní končetiny. Úhel mezi dolními končetinami a podloţkou musí být vţdy 90° (Obr. 9). Examinátor zaznamenává počet cyklů za časový úsek 30 sec.

Obr. 9: Přednoţování v lehu

41

2. Skok daleký z místa Základní poloha: TO je ve stoji mírně rozkročném, špičky se dotýkají startovní čáry (Měkota, Blahuš; 1983). Zášvihem paţí a následným odrazem provede TO skok snoţmo vpřed (Obr. 10). Počítáme vzdálenost od bliţší stopy ke startovní čáre. Celkem se hodnotí tři pokusy.

Obr. 10: Skok daleký z místa 3.1.2 Testování koordinačních schopností 3. Rombergův test Test probíhá ve čtyřech polohách. TO má v kaţdé poloze zavřené oči. Náročnost poloh se zvyšuje. Hodnotíme kvalitu stoje (na tříbodové stupnici) v časovém úseku 15s. (kvalitní, uspokojivý a nedostatečný) [20]. a) Stoj spojný (Obr. 11a) b) Stoj měrný (Obr. 11b) c) Stoj na jedné noze, pata volné nohy opřena o koleno druhé (Obr. 11c) d) Váha předklonmo (Obr. 11d)

Obr. 11a: Stoj spojný

Obr. 11b: Stoj měrný

42

Obr. 11c: Stoj na jedné noze

Obr. 11d: Váha předklonmo

4. Balancování s tyčí Základní poloha: TO je v poloze sedu roznoţném, balanční tyč poloţena na prostředníku a ukazováku (Obr. 12). Měříme čas, který je TO schopna tyč v této poloze udrţet (maximální doba je 15 sec) [21].

Obr. 12: Balancování s tyčí 5.Nerytmické bubnování Základní poloha: TO se dotýká oběma rukama podloţky a provádí přesně daný cyklus v intervalu 20 sec. Celý cyklus se opakuje ve čtyřech pokusech. Cyklus je takto: 1. dvakrát udeří levou rukou do podloţky, 2. překříţí pravou ruku přes levou a dvakrát udeří

43

pravou rukou do podloţky, 3. pravou rukou se udeří jedenkrát do čela, 4. poloţí pravou ruku na podloţku (Obr. 13) (Měkota, Blahuš; 1983).

Obr. 13: Nerytmické bubnování 6. Pavlíkův test Základní poloha: TO uchopí tyč v šíři ramen. Úkolem je překročit tyč v daném cyklu v co nejkratším čase. Překročení začíná vţdy levou nohou. Cyklus vypadá takto: překročení tyče levou nohou, poté pravou nohou (tyč za zády), překročení zpět levou nohou a poté pravou nohou (tyč před tělem) (Obr. 14).

Obr. 14: Pavlíkův test

44

3.1.3 Testování flexibility 7. Přesah za zády Základní poloha: TO skrčí předpaţmo vzhůru pravou ruku, levou skrčí připaţmo. Měříme přesah napnutých prstů od pravého ukazováku po levý ukazovák (Obr.15). Měření provádíme i na druhou ruku (Čelikovský a kol.; 1979).

Obr. 15: Přesah za zády 3.2 Charakteristika testovaného souboru V této práci porovnáváme některé motorické schopnosti u moderních gymnastek v různých věkových skupinách. Kaţdá skupina obsahuje deset dětí v daném věkovém rozmezí. Měření proběhlo v brněnském oddílu SK MG Mantila v závodním období sezóny. Nejmladší skupina se pohybuje ve věkovém rozmezí od 6 do 8 let. Děvčata z této skupiny jsou jiţ v závodních kategoriích. Počet tréninkových hodin týdně je 5,5 aţ 9,5 hodin. Většina z nich začala s moderní gymnastikou ve čtyřech letech.

45

Druhá skupina obsahuje gymnastky ve věku od 12 do 14 let. Všechny jsou pravidelnými účastnicemi mistrovství české republiky. Trénují 7 aţ 11 hodin týdně a gymnastice se věnují v průměru 8 let. Třetí, nejstarší skupina zahrnuje gymnastky ve věku od 18 do 22 let. Většina z nich jsou v reprezentačním druţstvu. Gymnastice se věnují okolo 15 let. Tréninková jednotka činí aţ 20 hodin týdně.

46

4 VÝZKUM A VÝSLEDKY V této kapitole porovnáme a vyhodnotíme výsledky měření jednotlivých testů. Ke kaţdému testu znázorňujeme graf, ze kterého vyčteme rozdíly ve výkonnosti. Kompletní výsledky testování přikládáme do přílohy této práce. 1.Přednoţování v lehu Gymnastky ze všech skupin provedly daný test dle pravidel popsaných v kapitole 3.1.1. V následujícím grafu (č. 1) uvádíme výkony gymnastek, rozřazených do tří skupin. Přednožování 30 25

25 21,6

20,1

Počet

20 15 10 5 0 1

2 Skupina

Graf č.1: Přednoţování v lehu – porovnání výsledků

47

3

Pro objektivitu výsledků, jsme počet přednoţení za dobu 30 sec podělili výškou v cm a tyto hodnoty jsme porovnali v Grafu č.2. Přednožování 0,25 0,198

Počet/výška

0,2 0,15

0,128

0,122

2

3

0,1 0,05 0 1

Skupina

Graf č.2: Přednoţování v lehu – porovnání relativních výsledků Z grafu je názorné, ţe i po přepočítání hodnot si nejlépe vedly gymnastky z nejmladší skupiny. Děvčata z druhé a třetí věkové skupiny jsou téměř vyrovnané.

48

2. Skok daleký z místa Výsledky skoku dalekého z místa jsme vloţili do grafu (č. 3). Skok do dálky 180

164,8

160 140

157,4

131,6

cm

120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

skupina

Graf č.3: Skok daleký z místa – porovnání výsledků Abychom získali relativní hodnoty, vydělili jsme výsledek skoku dalekého z místa hmotností jednotlivých gymnastek a výsledné hodnoty jsme zanesli do Grafu č.4. Skok do dálky 1,04

1,03

1,02 1,00 0,98 0,96

0,95

0,94

0,93

0,92 0,90 0,88 0,86 1

2

3

Skupina

Graf č.4: Skok daleký z místa – porovnání výsledků V této disciplíně vyniká výrazně první skupina nad druhou, mezi druhou a třetí skupinou není výraznější rozdíl.

49

3.Rombergův test Rombergův test se skládá ze čtyř hodnocených poloh. Polohy se hodnotí slovy kvalitní, uspokojivý a dostatečný. Pro lepší zpracování jsme ke kaţdému slovnímu hodnocení přiřadili číslo 1–3, kde jednička je nejlepším a trojka nejhorším hodnocením. Z jednotlivých hodnot jsme vypočítali aritmetický průměr a poté jej zanesli do Grafu č.5. Rombergův test 3,00

2,80 2,50

Hodnocení

2,50 2,00 1,50 1,00

1,00

1,80 1,70

1,601,70

1,60

Stoj spojný Stoj měrný

1,10 1,00

1,10 1,00

2

3

Stoj na jedné noze Váha předklonmo

0,50 0,00 1

Skupina

Graf č.5: Rombergův test – porovnání výsledků 1.poloha – stoj spojný: V této poloze si všechny gymnastky vedly výtečně a tudíţ ve skupinách není ţádný rozdíl. 2.poloha – stoj měrný: Nejhůře si vedla skupina nejmladších gymnastek, kde se známky pohybovaly v průměru 1,6. Druhé dvě věkové kategorie jsou zcela vyrovnané a provedení polohy je téměř bezchybné. 3.poloha – stoj na jedné noze: Opět je nejmladší skupina s nejhorším výsledkem blíţícímu se skoro k průměrnému hodnocení tři. Další dvě starší kategorie se jen velmi nepatrně liší. 4.poloha – váha předklonmo: Ačkoli první skupina má nejhorší výsledek ze všech skupin, v porovnání se stojem na jedné noze si vede lépe. Druhá skupina má jen o 0,1 hodnoty lepší výsledek neţ nejstarší skupina.

50

4.Balancování s tyčí V testu s balancováním s tyčí byly provedeny čtyři pokusy, přitom se nejhorší a nejlepší výsledek škrtnul a ze zbylých dvou se vypočítal aritmetický průměr. Hodnoty jsou znázorněny v Grafu č.6. Balancování s tyčí 7,44

8,00 6,55

7,00

Čas (sec)

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00

1,58

1,00 0,00 1

2

3

Skupina

Graf č.6: Balancování s tyčí – porovnání výsledků Nejlepšího výsledku dosáhla nejstarší skupina, kde se průměr pohybuje okolo 7 vteřin. V této skupině se i několikrát vyskytl 15ti sekundový limit. Pro nejmladší skupinu byla tato disciplína velmi náročná a časový průměr nepřekročil dvousekundovou hranici.

51

5.Nerytmické bubnování Cyklus nerytmického bubnování byl proveden celkem čtyřikrát, nejhorší a nejlepší výsledek se z testování vyřadil. Hodnoty aritmetického průměru jsou vykresleny v Grafu č.7. Nerytmické bubnování 14 11,55

Počet cyklů

12

10

10 8

6

6 4 2 0 1

2

3

Skupina

Graf č.7: Nerytmické bubnování – porovnání výsledků V této disciplíně excelovaly děti, které se věnují nějakému hudebnímu nástroji. Oproti tomu nejmladší dívky ze skupiny 6 aţ 8 let nebyly schopné celý cyklus několikrát za sebou zopakovat. V tomto testu se projevil i větší propad mezi druhou a třetí skupinou.

52

6.Pavlíkův test U tohoto testu byl proveden pouze jeden pokus. Zprůměrované časy jednotlivých skupin jsou zobrazeny v Grafu č.8.

Čas

Pavlíkův test 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

15,38

1

11,59

11,23

2

3

Skupina

Graf č.8: Pavlíkův test – porovnání výsledků Nejlepšími časy disponovaly nejstarší gymnastky, druhou nejúspěšnější skupinou byla věková skupina 12 – 14 let a nejvyšší časy měly gymnastky z nejmladší skupiny. U této disciplíny měly děti v první skupině problémy s udrţením tyče, kterou si stále nechtěně vykopávaly z rukou.

53

7.Přesah rukou za zády Přesah rukou za zády jsme měřili jak s pravou horní končetinou nahoře, tak i s levou končetinou. V Grafu č. 9 uvádíme naměřené hodnoty v centimetrech. Přesah 14

12

11

12

12

cm

10

8

8 6

pravá 5

levá

4

2

2 0 1

2

3

Skupina

Graf č.9: Přesah rukou za zády – porovnání výsledků Pro objektivitu výsledků jsme naměřené hodnoty vydělili výškou gymnastek a následně je vyjádřili v procentech. Přepočítané hodnoty pro pravou i levou ruku jsou zaneseny v Grafu č. 10. Přesah 8,00

7,29

6,74

Přesah (%)

7,00

7,27

6,00 5,00

5,03 4,10

pravá

4,00

levá

3,00 2,00

1,23

1,00 0,00 1

2

3

Skupina

Graf č. 10: Přesah rukou za zády – porovnání výsledků Ve skupině 6 – 8 let byl výsledek sedmkrát lepší při poloze, kdy je zdviţená pravá ruka. Všechny děti jsou praváci. Osmkrát se v celé skupině někdo nedotkl prstů buď na levou, nebo na pravou ruku. Výsledek pro pravou ruku

54

zdviţenou je výrazně lepší neţ pro levou. Zatímco u zbylých dvou skupin není rozdíl pravé a levé ruky aţ tak markantní. Celkově vyšly nejlépe druhé dvě starší skupiny.

Vyhodnocení hypotéz H1:

U testu flexibility nebude mezi měřenými skupinami zásadní rozdíl ve

výsledku ve vztahu k somatickým rozměrům. H1 se nám nepotvrdila. Hypotéza předpokládala, ţe rozdíl mezi měřenými skupinami nebude zásadní, dle výsledků testování se ale ukázalo, ţe propad mezi první a druhou skupinou je razantní, ovšem mezi druhou a třetí je zanedbatelný. H2:

U kondičních, rytmických a rovnováhových schopností v souvislosti se

somatickým rozvojem a délkou tréninku bude mezi skupinami rozdíl. H2 se potvrdila. Největší rozdíl je vţdy mezi nejmladší skupinou a dvěma staršími skupinami, u kondičního testu výrazně převyšuje výsledky nejmladší skupina. U rovnováhových schopností první skupina značně zaostává za zbylými dvěmi skupinami. Pouze v jedné z poloh Rombergova testu měla první skupina stejné výsledky jako zbylé dvě skupiny. H3:

Skupina nejstarších gymnastek bude mít lepší výsledky v rytmických i

rovnováhových schopnostech, neţ skupina nejmladších gymnastek. H3 se potvrdila. Třetí skupina vţdy převyšovala nejmladší skupinu ve všech rytmický a rovnováhových schopnostech.

55

ZÁVĚR V této práci jsme se zabývali srovnáním motorických schopností moderních gymnastek. Porovnali jsme sedm rozdílných testů, aby jsme zjistili jaké jsou rozdíly v motorice u dětí z věkové skupiny 6 - 8 let, 12 – 14 let a 18 let a více. Práce obsahuje stručný přehled o dělení gymnastických sportů. Dále je zde zmíněn vznik a vývoj moderní gymnastiky. Ačkoli je moderní gymnastika poměrně mladým sportem, těší se v některých zahraničních zemích velké oblibě, u nás ovšem není v podvědomí mnoha lidí. Média téţ neprojevují velký zájem o tento krásný, ţenský sport. Neméně významným tématem je porovnání dřívější gymnastiky co se týče výsledků, kdy naše reprezentantky dlouhá léta patřily ke světové špičce. V další kapitole se věnujeme přehledu pravidel, která se od dob vzniku gymnastiky velmi změnila. V následující kapitole se zabýváme charakteristikou moderní gymnastiky, kde je popsán somatotyp gymnastek, zdravotní aspekty a faktory ovlivňující výkon. Poslední část je věnována samotnému testování a teoretickému rozboru motorických schopností. Výsledky byly zaneseny do grafů a vyhodnoceny. Z výsledků jsme vypozorovali, ţe nejmladší skupina gymnastek vyniká v kondičních schopnostech, naopak v koordinačních a rytmických je starší gymnastky výrazně převyšují. Mezi druhou a třetí skupinou nebývá ve výsledcích patrný výrazný rozdíl.

56

Seznam použité literatury [1] ČELIKOVSKÝ, Stanislav, et al. Antropomotorika : pro studující tělesnou výchovu. 3. vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 288 s. ISBN 80-04-23248-5. [2] GREXA, Ján. Přehled světových dějin sportu. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 70 s. ISBN 978-80-210-4505-7. [3] HAMŢOVÁ, Monika. Moderní gymnastika historie a vývoj motorické přípravy v tréninkovém procesu. Brno, 2008. 70 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [4] KLÁROVÁ, Renata. Moderní gymnastika I.. Brno : Masarykova Univerzita, 1998. 50 s. ISBN 80-210-1945-X. [5] KRIŠTOFIČ, Jaroslav. Pohybová příprava dětí : kondiční a koordinační gymnastická cvičení. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 109 s. ISBN 80-247-1636-4. [6] KUBIČKA, Jiří, et al. Vybrané kapitoly z teorie gymnastiky. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 1993. 49 s. ISBN 80-7066-721-4. [7] MACÁK, Ivan; HOŠEK, Václav. Psychologie tělesné výchovy a sportu. 1. vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 222 s. ISBN 14-520-89. [8] MĚKOTA, Karel; BLAHUŠ, Petr. Motorické testy : v tělesné výchově. 1. vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 336 s. ISBN 14-467-83. [9] MĚKOTA, Karel; CUBEREK, Roman. Pohybové dovednosti - činnosti výkony. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2007. 163 s. ISBN 978-80244-1728-8.

57

[10] MĚKOTA, Karel; NOVOSAD, Jiří. Motorické schopnosti. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. 175 s. ISBN 80-244-0981-X.

[11] Mezinárodní gymnastická federace. Pravidla moderní gymnastiky. [s.l.] : [s.n.], 2009. 123 s. [12] PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 200 s. ISBN 80-247-0683-0. [13] PERIČ, Tomáš; DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-2118-7.

58

Internetové zdroje [14] Fédération Internationale de Gymnastique. Fédération Internationale de Gymnastique [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. Milestones in FIG History. Dostupné z WWW: . [15] Sportovní.net [online]. 2004 [cit. 2011-05-04]. Akrobatická gymnastika. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-9128. [16] Sportovní.net [online]. 2004 [cit. 2011-05-04]. Teamgym - Euroteam. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-9128. [17] ŠIMŮNKOVÁ, Iveta; PANKÁ, Šárka. Český svaz moderní gymnastiky [online]. 2008 [cit. 2011-05-04]. Historie moderní gymnastiky. Dostupné z WWW: . [18] VITEK, Libor. Sportvital [online]. 2010, 1.4.2011 [cit. 2011-05-04]. Co je to somatotyp

a

jak

ho

měříme?.

Dostupné

z

WWW:

. [19] BERNACIKOVÁ, Martina, et al. Fyziologie sportovních disciplín [online]. 2010

[cit.

2011-05-04].

Moderní

gymnastika.

Dostupné

z

WWW:

.

59

[20] PILAŘOVÁ, Hana. Metodický portál : inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2009, 14.12.2009 [cit. 2011-05-04]. Osobnost 2. - temperament definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-4785. [21] Sportvital [online]. 2010, 1.4.2011 [cit. 2011-05-04]. Rombergův test. Dostupné

z

WWW:


testy/obratnost/romberguv-test/>. [22] www.barny-th.de [23] www.comaneci-salto.com

60

Seznam příloh Příloha č.1: Kompletní výsledky testu Přednoţování v lehu Příloha č.2: Kompletní výsledky testu Skok daleký z místa Příloha č.3: Kompletní výsledky Rombergova testu Příloha č.4: Kompletní výsledky testu Balancování s tyčí Příloha č.5: Kompletní výsledky testu Nerytmické bubnování Příloha č.6: Kompletní výsledky Pavlíkova testu Příloha č.7: Kompletní výsledky testu Přesah za zády

61

Příloha č.1: Kompletní výsledky testu Přednožování v lehu n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x 24 24 25 31 16 20 22 30 28 30

x 23 24 19 18 20 21 22 24 23 22

x

y (cm) 129 133 128 125 123 120 118 133 132 130

0,19 0,18 0,2 0,25 0,13 0,17 0,19 0,23 0,21 0,23

2. SKUPINA 12-14 let y (cm) 165 0,14 169 0,14 158 0,12 159 0,11 168 0,12 170 0,12 170 0,13 172 0,14 177 0,13 164 0,13

3. SKUPINA 18 a víc y (cm) 17 171 0,1 19 170 0,11 18 165 0,11 21 170 0,12 20 172 0,12 22 172 0,13 20 165 0,12 23 158 0,15 20 155 0,13 21 166 0,13

aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

0,198 0,195 0,19 0,032802

aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

0,128 0,13 0,14 0,009798

aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

0,122 0,12 0,12 0,013266

Příloha č.2: Kompletní výsledky testu Skok daleký z místa

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x (cm) 131 135 119 131 91 100 76 191 181 161

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x (cm)

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x (cm)

151 173 163 158 162 176 148 173 184 160

191 156 154 146 143 192 152 157 139 144

1. SKUPINA 6-8 let v (cm) 129 1,02 133 1,02 128 0,93 125 1,05 123 0,74 120 0,83 118 0,64 133 1,44 132 1,37 130 1,24

aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

2. SKUPINA 12-14 let v (cm) 165 0,31 aritmetický průměr 169 1,02 medián 158 1,03 modus 159 0,99 směr. odchylka 168 0,96 170 1,04 170 0,87 172 1,01 177 1,04 164 0,98 3. SKUPINA 18 v (cm) 171 170 165 170 172 172 165 158 155 166

1,03 1,02 1,02 0,247903

0,93 1,00 1,04 0,210583

a víc 1,12 0,92 0,93 0,86 0,83 1,12 0,92 0,99 0,90 0,87

aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

0,95 0,92 1,12 0,096354

Příloha č.3: Kompletní výsledky Rombergova testu

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr

1. SKUPINA 6-8 let 2.pokus 3.pokus 1 1 2 1 1 3 1 2 3 1 2 3 1 1 2 1 2 3 1 3 3 1 1 3 1 1 3 1 2 3 1,00 1,60 2,80 2. SKUPINA 12-14 let 1.pokus 2.pokus 3.pokus 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1,00 1,10 1,60

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr

3. SKUPINA 18 a víc 1.pokus 2.pokus 3.pokus 1 1 1 1 2 3 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1,00 1,10 1,70

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr

1.pokus

4.pokus 2 2 3 3 3 3 3 2 1 3 2,50 4.pokus 2 1 1 2 1 2 3 1 3 1 1,70

4.pokus 2 3 1 2 2 3 2 1 1 1 1,80

Příloha č.4: Kompletní výsledky testu Balancování s tyčí 1. SKUPINA 6-8 let n 1.pokus 2.pokus 3.pokus 4.pokus arit. průměr 1 1,44 1,28 1,36 1,31 1,40 2 2,56 1,54 1,66 1,62 1,69 3 2,18 1,31 1,58 1,70 1,66 4 1,40 2,81 1,58 1,69 1,47 5 1,61 0,39 1,11 0,90 1,31 6 0,88 1,00 0,56 0,62 0,49 7 0,39 0,94 0,57 0,42 0,71 8 3,37 1,32 1,86 2,38 1,33 9 2,70 4,44 3,55 3,29 3,81 10 1,33 2,56 2,01 2,40 1,62 2. SKUPINA 12-14 let n 1.pokus 2.pokus 3.pokus 4.pokus arit. průměr 1 15,00 8,02 14,68 14,35 15,00 2 4,02 11,68 7,97 5,44 10,49 3 3,36 10,17 5,49 4,44 6,53 4 2,75 1,57 1,95 1,86 2,03 5 1,41 2,45 2,08 2,15 2,00 6 2,94 1,50 1,68 1,50 1,86 7 6,81 10,01 7,93 8,79 7,06 8 1,28 3,03 2,93 2,85 3,01 9 10,95 12,53 11,63 11,91 11,35 10 8,31 10,01 9,16 9,26 9,05

3. SKUPINA 18 a víc n 1.pokus 2.pokus 3.pokus 4.pokus arit. průměr 1 15,00 3,56 7,71 3,96 11,46 2 11,58 15,00 15,00 15,00 15,00 3 4,28 10,63 5,62 5,54 5,70 4 2,51 10,71 8,40 10,30 6,49 5 3,54 6,95 3,57 3,54 3,59 6 15,00 2,04 13,62 12,24 15,00 7 11,50 4,13 5,08 5,12 5,04 8 14,95 2,33 5,93 8,66 3,20 9 8,23 4,39 6,68 7,22 6,13 10 4,45 2,22 2,83 3,32 2,34

arit. průměr medián modus sm. odchylka

1,58 1,58 1,58 0,80648

arit. průměr medián modus sm. odchylka

6,55 6,71

arit. průměr medián modus sm. odchylka

4,26249

7,44 6,30 3,79929

Příloha č.5: Kompletní výsledky testu Nerytmické bubnování

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1.pokus 6 11 9 7 3 0 2 7 9 4

1. SKUPINA 6-8 let 2.pokus 3.pokus 4.pokus průměr 5 7 6aritmetický průměr 6 6 7 8,5medián 7 9 8 6 8 modus 8,5 7 9 8 6 7směrodatná odchylka 2,617728 7 5 3,5 4 3 2 1,5 1 2 2 2,5 2 3 10 9,5 9 10 7 8,5 9 8 8 6,5 7 6

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2. SKUPINA 12-14 let 1.pokus 2.pokus 3.pokus 4.pokus průměr 11 15 13,5aritmetický průměr 10 13 14 13 10 12medián 10,25 12 12 9 7 8modus 9,5 8 8 5 8 5,5směrodatná odchylka 2,179449 5 6 7 10 8,5 9 8 12 9 9,5 10 9 11 13 11,5 12 11 8 10 9,5 9 10 13 9 11 12 10 10 13 11 12 10

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3. SKUPINA 18 a víc 1.pokus 2.pokus 3.pokus 4.pokus průměr 12 14 13,5aritmetický průměr 11,55 13 14 11 12 10,5medián 11,5 10 11 7 10 8,5modus 14,5 9 8 9 7 7,5směrodatná odchylka 2,769928 8 7 10 13 11 11 11 16 13 14,5 15 14 13 17 15,5 15 16 6 9 8 8 8 13 11 12 12 12 10 16 14,5 15 14

Příloha č.6: Kompletní výsledky Pavlíkova testu

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1. SKUPINA 6-8 let x (sec) 11,49 aritmetický průměr 15,70 medián 11,97 modus 14,09 směrodatná odchylka 16,82 26,92 18,11 13,95 12,92 11,79

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2. SKUPINA 12-14 let x (sec) 10,25 aritmetický průměr 11,16 medián 12,34 modus 13,01 směrodatná odchylka 10,15 12,89 11,94 10,92 10,68 12,51

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3. SKUPINA 18 a víc x (sec) 11,01 aritmetický průměr 10,72 medián 11,95 modus 11,18 směrodatná odchylka 10,85 11,61 11,47 10,75 12,13 10,62

15,38 14,02 4,38

11,59 11,55 1,03

11,23 11,10 0,51

Příloha č.7: Kompletní výsledky testu Přesah za zády

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x (cm) 11 8 0 4 6 0 3 8 9 4

1. SKUPINA 6-8 let y (cm) v (cm) zx (%) 5 129 8,50 0 133 6,00 0 128 0,00 1 125 3,20 0 123 4,90 0 120 0,00 2 118 2,50 0 133 6,00 10 132 6,80 0 130 3,10

zy (%) 3,90 0,00 0,00 0,80 0,00 0,00 0,00 0,00 7,60 0,00

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

x (cm) 15 12 14 6 10 21 19 14 5 6

2. SKUPINA 12-14 let y (cm) v (cm) zx (%) 17 165 9,10 13 169 7,10 10 158 8,90 7 159 3,80 10 168 5,90 20 170 12,40 18 170 11,20 8 172 8,10 7 177 2,80 3 164 3,60

zy (%) 10,30 7,70 6,30 4,40 5,90 11,80 10,60 4,70 3,90 1,80

n 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3. SKUPINA 18 a víc x (cm) y (cm) v (cm) 24 24 171 15 15 170 9 1 165 8 5 170 10 0 172 6 4 172 7 2 165 11 9 158 15 8 155 17 16 166

zx (%) 14,00 8,80 5,50 4,70 5,80 3,50 4,20 6,90 9,10 10,20

zy (%) 14,00 8,80 0,60 2,90 0,00 2,30 1,20 5,70 5,20 9,60

pravá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

4,10 4,05 6 2,692582

levá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

1,23 0,00 0 2,418285

pravá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka levá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

pravá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka levá aritmetický průměr medián modus směr. odchylka

7,29 7,60 3,095949

6,74 6,10 3,116151

7,27 6,35 3,086114

5,03 4,05 4,331524

RESUMÉ Téma této práce je srovnání motorických schopností u moderních gymnastek v různých věkových kategoriích. Cílem práce bylo porovnat vybrané motorické schopnosti u tří rozdílných věkových skupin pomocí sedmi standardizovaných motorických testů. Následně proběhlo vyhodnocení a znázornění do grafu. Dle získaných hodnot se ukázalo, ţe dívky z mladší věkové skupiny převyšují

starší

věkové

skupiny

pouze

v kondičních

schopnostech.

V rovnováhových i rytmických schopnostech má lepší výsledky druhá a třetí věková skupina. Mezi druhou a třetí skupinou není ve výsledcích přílišný rozdíl.

SUMMARY Theme of this bachelor thesis is Comparison of Motor Skills by Rhytmic Gymnastics of Various Ages. The main aim of this bachelor thesis was to compare chosen motoric skills by three groups with different ages. This was followed by evaluation and representation of the graph. According to figures obtained showed that girls in the younger age groups are greater than the older age group only in the fitness capabilities. The steady and rhytmic abilities are better the second and third age group. Between the second and the third group there is no such big difference.