Srovnání bankovního systému ČR a Běloruska

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Srovnání bankovního systému ČR a Běloruska Diplomová práce

Autor:

Hanna Hudkevich Finance

Vedoucí práce:

PhDr. František Jirásek, CSc.

Praha

Červen, 2014

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30.6.2014

2

Poděkování:

Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., za jeho odbornou pomoc, poskytování cenných informací a důleţitých připomínek ke zpracování bakalářské práce.

3

Anotace Cílem diplomové práce „Srovnání bankovního systému ČR a Běloruská“ je provést analýzu bankovního systému ČR a Běloruska a na základě vybraných kriterií je porovnat a ukázat hlavní rozdíly. První kapitola práce popisuje bankovní systémy dvou zemi. Druhá kapitola je zaměřena na porovnání bankovního systému podle struktury aktiv, struktury pasiv, výsledku hospodaření, rentability, kapitálové přiměřenosti, likvidity a také podle úvěrových a vkladových produktů. Třetí část je věnována vyhodnocení a vývojovým tendencím bankovního systému ČR a Běloruska.

Klíčová slova Bankovní

systém,

Česká

republika,

Bělorusko,

centrální

bankovnictví,

komerční

bankovnictví, úvěr, vklad

Annotation The aim of the thesis: "Comparing of Banking System of the Czech Republic and Belarus" is based on defined criteria to analyze the banking system of the Czech and Belarus and show major differences. The first charter describes the banking systems of two countries. The second chapter focuses on the comparison of the banking systém by the asset structure, liabilities structure, economic reset, profitability, capital adequacy, liquidit and also by loans and deposits. The third part is devoted to the evaluation and development trend sof the banking systém of the Czech Republic and Belarus.

Key words Banking systém, Czech republic, Belarus, central banking, commercial banking, loans, deposits

4

Obsah Úvod Metodologie

1. Struktura Bankovního systému ČR a Běloruska .............................................................. 8 1.1 Historický přehled vývoje bankovního systému ČR a Běloruska ........................................... 8 1.1.1 Vývoje bankovního systému Běloruska ................................................................................. 8 1.1.2 Vývoje bankovního systému ČR ............................................................................................ 9 1.2 Centrální bankovnictví ČR a Běloruska ..................................................................................11 1.2.1 Národní banka Běloruské republiky ......................................................................................11 1.2.2 Národní banka České republiky ............................................................................................16 1.3 Komerční bankovnictví ČR a Běloruska..................................................................................19 1.3.1 Komerční bankovnictví v Bělorusku .....................................................................................19 1.3.2 Komerční bankovnictví v České republice ...........................................................................23

2. Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska podle vybraných kritérií ................. 26 2.1 Porovnání bankovních systémů podle bilančních složek a vybraných ukazatelů obezřetného podnikaní .....................................................................................................................26 2.1.1 Struktura aktiv .......................................................................................................................26 2.1.2 Struktura pasiv.......................................................................................................................29 2.1.3 Hospodaření bankovních sektorů ..........................................................................................31 2.1.4 Rentabilita .............................................................................................................................32 2.1.5 Kapitálová přiměřenost .........................................................................................................35 2.1.6 Likvidita ................................................................................................................................36 2.2 Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska v oblasti bankovních produktů ...............37 2.2.1 Úvěrové produkty ..................................................................................................................37 2.2.2 Vkladové produkty ...................................................................................................................53

3. Vyhodnocení a vývoj bankovních systémů ČR a Běloruska .......................................... 58 3.1 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému ČR ...........................................................................58 3.2 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému Běloruska ................................................................63

Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých tabulek Příloha

5

Úvod Cílem této diplomové práce je provést analýzu bankovního systému ČR a Běloruska a na základě vybraných kritérií je porovnat a ukázat hlavní rozdíly. Pro srovnání s bankovním systémem ČR byla vybrána Běloruská republika. Ačkoliv Česka republika a Bělorusko nemají velkou geografickou vzdálenost mezi sebou, mají hodně odlišnou politickou a ekonomickou situaci. Coţ se odráţí na jejich bankovních sektorech. První kapitola Struktura bankovního systému ČR a Běloruska je věnovaná charakteristice bankovních sektorů obou zemi. Nejprve je stručně popsána historie bankovních systémů. Ve druhé části kapitoly je popsáno postaveni centrálních bank a jejich funkce. Třetí část je věnovaná druhému stupni bankovního systému – komerčním bankám. Ve druhé kapitole porovnávám bankovní systémy ČR a Běloruska podle vybraných kritérií. V první části kapitoly v cílech porovnání byla vybrána kritéria, která ukazují současný stav bankovních sektorů obou zemí. Těmito kritérii jsou aktiva, pasiva, výsledek hospodaření, rentabilita, kapitálová přiměřenost a likvidita bank. Ve druhé části porovnávám bankovní sektory pomocí srovnání úvěrových a vkladových produktů, které nabízejí největší banky ČR a Běloruska. Ve třetí kapitole jsou vyhodnoceny bankovní systémy ČR a Běloruska na základě provedeného porovnání a popsány moţné cesty budoucího vývoje bankovních sektorů. V závěru práce uvádím rozdíly obou bankovních systémů, které povaţuji za nejvýznamnější.

6

Metodologie Mezi dominantní metody, které jsou vyuţité v této práci, patří popis, porovnání a vyhodnocení českého a běloruského bankovního systému. První kapitola představuje historický popis stanovení bankovního systému ČR a Běloruska. Dále je charakterizováno centrální a komerční bankovnictví dvou zemi. Druha kapitola představuje porovnání a analýzu vybraných kriterii. V první části kapitoly bankovní systémy byly porovnány z hlediska: struktury aktiv, struktury pasiv, výsledku hospodaření, rentability, kapitálové přiměřenosti a likvidity. Ve druhé části byly porovnány úvěrové a vkladové produkty vybraných českých a běloruských bank. Ve třetí kapitole byla shrnuta a vyhodnocena informace o bankovních sektorech ČR a Běloruska. Na základě závěrečné syntézy získaných poznatků se autor práce pokouší o predikci budoucího vývoje bankovního sektoru obou vybraných zemí V diplomové práci byl pouţit přepočet některých údajů v běloruských rublech na americké dolary, a to z důvodu lepšího porovnání. Pro tento přepočet byl pouţit kurz platný k 31. prosinci 2013, kdyţ americký dolar měl hodnotu 9500 BYR. Hodnota tohoto kurzu pochází z kurzů zveřejňovaných Národní bankou Běloruské republiky.

7

1. Struktura Bankovního systému ČR a Běloruska 1.1 Historický přehled vývoje bankovního systému ČR a Běloruska 1.1.1 Vývoje bankovního systému Běloruska Historie vzniku a vývoje bankovního systému Běloruska pochází od doby po Říjnové revoluci, kdyţ pobočky všech soukromých bank byly znárodněny a Rada lidových komisařů BSSR rozhodla o organizaci v Minsku oddělení státní banky RSFSR. Později byly otevřeny místní pobočky banky ve Vitebsku, Borisově, Bobruisku, Mogilevě. V souvislosti se vznikem SSSR byla v roce 1923 Státní banka RSFSR transformována do Státní banky SSSR, jejíţ součástí se stalo Běloruské oddělení státní banky. V letech 1923– 1925 začaly v zemi působit celosvazové akciové banky: Prombank (Průmyslová banka), Celosvazová kooperativní banka a od roku 1936 Torgbanka (Obchodní banka). V těchto letech byl zformován systém místních bank. Za účelem soustředění dostupných finančních prostředků pro poskytování úvěrů zemědělcům byla uspořádána okresní zemědělská úvěrová sdruţení, která byla později přeměněna na Belselbank (Běloruská zemědělská banka).V těchto letech činnosti byla státní banka a specializované banky zcela podřízeny obnově a rekonstrukci národního hospodářství. V letech 1922–1924 byla provedena měnová reforma, vytvořen peněţní systém a Státní banka SSSR se stala emisním centrem a orgánem regulace peněţního oběhu. Zavádění stabilní měny mělo pozitivní dopad na růst výroby a ekonomiky vcelku. V předválečném roce 1940 fungovaly v Bělorusku 184 pobočky státní banky. Vzhledem k začátku Velké vlastenecké války bylo 25. června 1941 Běloruské oddělení Státní banky evakuováno do Tambova a v listopadu do Karagandy, v březnu 1942 se přestěhovalo do Gorkého a 9. září 1943 bylo usnesením Rady lidových komisařů SSSR uzavřeno. Po válce došlo k restrukturalizaci bankovního systému, specializované banky byly zrušeny a jejich funkce přeneseny do Státní banky a Stroibanky (Stavební banka). Od roku 1959 byl bankovní systém Běloruska zastoupen oddělením Státní banky SSSR a Promstroibanky SSSR (Průmyslová stavební banka).

8

Významná reorganizace bankovního systému byla provedena v roce 1987. Na území Běloruska zaloţily svá oddělení Vnešekonombanka (Banka pro zahraniční ekonomické činnosti), Sberegatelnogo banka (Spořitelna), Promstroibanka (Průmyslová stavební banka), Agroprombanka (Zemědělskoprůmyslová banka), Ţilsocbanka (Banka pro bydlení, komunální sluţby a sociální rozvoj) SSSR. Zásadně nová etapa v rozvoji bankovního systému začala, kdyţ Bělorusko získalo nezávislost. V prosinci 1990 byl přijat zákon "O Národní bance Běloruské republiky" a "O bankách a bankovní činnosti v Běloruské republice." Všechny bankovní instituce SSSR na území byly vyhlášeny za vlastnictví Běloruska. Na přelomu 80. a 90. let vznikají komerční banky na základě akciových společností a druţstev. Mezi nimi – Belarusbank, Priorbank, Brestkombank, Kompleksbank a další. V roce 1991 se v Běloruské republice začal rozvíjet dvoustupňový bankovní systém, jehoţ součástmi jsou: 1) Národní banka Běloruské republiky; 2) komerční banky. V roce 1992 se Běloruská republika stala členem Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní finanční korporace (IFC) atd.

1.1.2 Vývoje bankovního systému ČR Po první světové válce v Československu působilo 301 obchodních bank, ale při evropském poválečném hospodářském vývoji došlo k velkému počtu krachů a fúzí slabších bank. Po 11 letech existence státu zůstalo v českých zemích jen 114 bank, deset největších z nich: Ţivnobanka, Anglopragobanka, Česká eskontní banka, Česká banka Union, Česká průmyslová banka, Banka pro obchod a průmysl, Moravská banka, Agrární banka, Tatrabanka a Legiobanka.

9

V březnu 1919 byl po ukončení měnové odluky (rozdělení měny na měny dvě v souvislosti s rozdělením státu) zřízen Bankovní ústav při ministerstvu financí jako státní úřad, který převzal funkci emisního ústavu státu. V roce 1925 byla zřízena Národní banka československá, která 1. 4. 1926 zahájila svoji činnost. Národní banka československá působila na území celého Československa. Kromě ústředí a hlavního ústavu v Praze a Bratislavě měla 34 filiálek ve významnějších městech a 143 poboček. V období 30. let bankovní sektor pomáhal udrţovat rovnováhu státních financí zatěţovaných vojenskými výdaji na obranu proti nacistické agresi. Po druhé světové válce v roce 1945 došlo k přeměně Národní banky československé z akciové společnosti na veřejný ústav. Banka měla emisní funkci a řídila peněţní oběh uvnitř státu a styky se zahraničím. Po politickém převratu v únoru 1948 (k moci v Československu přišla komunistická strana, země se stala součástí sovětského bloku) byl proveden proces bankovní centralizace. Vládním usnesením ze dne 25. března 1948 se počet bank sníţil a byly vytvořeny dvě provozní banky: Ţivnostenská banka pro českou zemi a Slovenská Tatrabanka pro Slovensko. V červenci 1948 byla zřízena Investiční banka pro financování a kontrolu investic. Zákonem z 9. března 1950 byla zaloţena Státní banka československá (SBČS). Tímto bylo bankovnictví reorganizováno podle sovětského vzoru jediné banky, s principem centrálního řízení ekonomiky. SBČS byla emisní bankou státu, měla účast na sestavování hospodářského a finančního plánu státu, řídila platební styk s cizinou, poskytovala provozní úvěry a další bankovní sluţby státním podnikům atd. Vedle centrální banky působily na území Československa ještě Investiční banka, Ţivnostenská banka, Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna a Československá obchodní banka. Během roků 1956–1958 přišla vlna reformních myšlenek o decentralizaci bankovního systému, ale počátkem 60. byly politicky potlačeny, ale jen na krátkou dobu. V letech 1966– 1968 snahy o reformu systému kulminovaly, ale znovu byly potlačeny po okupaci Československa sovětskou armádou v srpnu 1968. V roce 1988 - 1989 došlo ke změně politického reţimu, Československo bylo připraveno na reformy bankovního systému. Od 1. ledna 1990 postupně vzniká řada bank, které mají přispět 10

k rozvoji trţní ekonomiky. Vznikají banky v důsledku rozdělení Státní banky československé na centrální-emisní banku, dále Komerční banku, Investiční banku a Všeobecnou úvěrovou banku. Na akciovou společnost byla přeměněna Česká státní spořitelna v Českou spořitelnu, a.s. Vznikají nové banky se státní účastí – Konsolidační banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka. V roce 1992 byly přijaty zákony, které přinesly zásadní změny pro bankovní systém: SBČS se stala nezávislou na výkonné moci státu, došlo k posílení bankovního dohledu, byl navýšen základní kapitál pro obchodní banky, všechny banky musely mít formu akciové společnosti, byl umoţněn vznik poboček zahraničních bank atd. V roce 1993 došlo k rozdělení Československa, které vedlo k oddělení měn a rozdělení jejich bankovních systémů. Dále došlo k rozdělení Státní banky československé na Českou národní banku a Národní banku Slovenska, vznikl tak samostatný český bankovní systém. Koncem roku 1993 existovalo v České republice 53 bank.

1.2 Centrální bankovnictví ČR a Běloruska 1.2.1 Národní banka Běloruské republiky Národní banka je centrální bankou a státním orgánem Běloruské republiky se sídlem v Minsku, která působí výhradně v zájmu země. Národní banka vykonává svou činnost v souladu s Ústavou Běloruské republiky, Bankovním kodexem, normativními právními akty prezidenta, Statutem Národní banky a dalšími právními předpisy. Řídícím orgánem Národní banky je bankovní rada. Počet členů rady, předsedu a samotné členy rady urči prezident republiky. V dnešní době se bankovní rada skládá z předsedkyně (N. Ermakova) a devíti členů. Zvláštní charakteristikou Běloruské národní banky je to, ţe je zodpovědná prezidentovi. Tato zodpovědnost zahrnuje1: • prezident schvaluje stanovy Národní banky, jejich změny a (nebo) doplnění; • prezident jmenuje předsedu a členy vedení národní banky; 1

Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 24

11

• prezident stanoví auditorskou společnost pro provedení auditu činností Národní banky; • prezident schvaluje účetní závěrky Národní banky. Dále jsou v Bankovním kodexu popsány primární cíle Národní banky2: • ochrana a zajištění stability běloruského rublu, a to včetně jeho kupní síly a devizového kurzu vůči zahraničním měnám; • zajištění stability bankovního systému Běloruské republiky; • zajištění účinného, spolehlivého a bezpečného provozu platebního systému. Dosaţení zisku není primárním cílem Národní banky. Národní banka Běloruska má větší počet primárních cílů ve srovnání s ČNB, která má jeden hlavní cíl – péči o cenovou stabilitu. Funkce Národní banky Běloruska jsou stejné s centrálními bankami v trţní ekonomice: – emisní funkce Centrální banky emitují hotovostní peníze (bankovky a mince). Na rozdíl od České republiky nejsou v běloruském oběhu mince (přehled emitovaných bankovek viz příloha č. 1)). Za rok 2013 Národní banka vytiskla běloruské ruble v celkové hodnotě 3 300 mld. BYR (0,34 mld. USD). V nejbliţším čase vláda plánuje provést denominaci (měnová reforma, při níţ dochází ke sníţení nominální hodnoty platidel), pro tento účel centrální banka uţ vytiskla nové peníze; – funkce vrcholného subjektu měnové politiky Národní banka společně s vládou Běloruska kaţdoročně ke dni 1. října předkládá prezidentovi základní směry měnové politiky na příští rok, které zahrnují:3 • stručnou charakteristiku stavu ekonomiky; • předpověď hlavních ekonomických ukazatelů na příští rok; • základní nástroje měnové politiky v příštím roce; • zhodnocení a analýzu měnové politiky v běţném období; 2 3

Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 25 Bankovní kodex Běloruské republiky, Část II, kapitola 4, článek 27

12

• opatření Národní banky na následující rok pro zlepšení bankovního systému, bankovního dohledu, finančních trhů a platebního systému. Základními směry měnové politiky Běloruska na rok 2014, podle vyhlášky prezidenta A.Lukašenka z 31. prosince 2013 roku, jsou: 1. Měnová politika musí udrţovat strategický záměr na udrţení cenové stability v ekonomice, jako základ pro hospodářský růst. 2. Cílem měnové politiky je sníţení inflace do 11 % (za rok 2013 inflace činila 16,5 %). Mezi instrumenty měnové politiky Národní banky patří: ●Diskontní sazba – je základním instrumentem regulace úrovně úrokových sazeb na měnovém trhu, slouţí pro stanovení dalších úrokových sazeb. Běloruská národní banka, za účelem omezení inflace a udrţení atraktivních podmínek pro drţení finančních prostředků v rublech, nechává diskontní sazbu na úrovni 23,5 % (platná od 10. 06. 2013). ● Sazby pro operace na finančních trzích (lombardní sazba, REPO sazba, úrokové sazby swapových operací aj.) Tabulka č. 1: Operace Národní banky Běloruska a odpovídající sazby (12. 03. 2014). Operace

Lhůta

úvěr overnight swap overnight (domácí měna) depozit overnight

30,00 % 1 den

lombardní úvěr (aukce)

20,00 % 30,00 %

lombardní úvěr (fixní sazba) swap (domácí měna)

Sazba

maximálně 7 dní

30,00 % nejvýše 30 %, ale ne niţší neţ diskontní sazba (23,5 %)

nákup CP (REPO) depozity (aukce) emise krátkodobých dluhových CP Národní banky

maximálně 3 měsíce

nejméně 20 %, ale méně neţ diskontní sazba (23,5 %)

prodej CP (REPO) Zdroj: Národní banka Běloruska http://www.nbrb.by/statistics/PrStavkiNbrb/prstavki.asp

13

● Úroveň povinných minimálních rezerv. Banky ze zákona musí převádět část získaných peněţních prostředků do povinných minimálních rezerv, které jsou evidovány Národní bankou. Výši těchto rezerv stanovuje Národní banka. Na rok 2014 v Bělorusku PMR činí: u vkladů fyzických osob vedených v domácí měně – 0 %, u vkladů právnických osob vedených v domácí měně – 9,0 %, u vkladů v cizí měně – 13 %. ●Kursové intervence. V souladu s nařízením Národní banky Běloruské republiky z 20. srpna 2001 № 208 kurz rublu je tvořen na základě poptávky a nabídky deviz při minimální účasti v tomto procesu Národní banky pouze za účelem zabránit velkým výkyvům. „Stanovení kurzu běloruského rublu k americkému dolaru a ruskému rublu se realizuje v aukci na burze na základě výsledků jeho upevnění, které spočívá v následujícím. Před aukcí banky podávají předběţné objednávky ke koupi či prodeji amerických dolarů a ruských rublů. Na počátku obchodování je kurz běloruského rublu k těmto měnám stanoven na úrovni z předchozího dne. Podle vypočtené cílové úrovně kurzu běloruského rublu Národní banka reaguje zvýšením nebo sníţením kurzu. Přitom účastníci mají právo podat další poţadavky na změny objemu nákupu nebo prodeje cizí měny v rámci dříve rezervovaných prostředků. V případě rozporu mezi celkovými objemy přijatých objednávek Národní banka vyrovná rozdíl nákupem nebo prodejem dolarů nebo ruských rublů. Uspokojení poţadavků účastníků probíhá pomocí stanoveného kurzu, který je přijatý za oficiální. Kříţové kurzy k jiným cizím měnám jsou vypočteny na základě údajů poskytnutých centrálními bankami nebo na základě informaci od agentur „Reuters“ nebo „Bloomberg“.“4

– funkce banky bank „Centrální banka vede účty ostatním bankám, přijímá od nich vklady, poskytuje jim úvěry a provádí ve vztahu k nim a vzájemně mezi nimi platební, zúčtovací a další operace.“5

4

Národní banka Běloruska http://www.nbrb.by/statistics/Rates/description.asp REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6 5

14

– funkce regulace a dohledu bankovního systému Hlavními cíli Národní banky v oblasti regulace a dohledu nad bankovním sektorem jsou zachování stability bankovního systému a ochrana zájmů vkladatelů a dalších věřitelů. Centrální banka určuje podmínky pro vstup do odvětví finančních sluţeb, pravidla činnosti bank atd. V Bělorusku se zformoval systém poţadavků pro banky zaloţený na světových zkušenostech a doporučeních Basilejského výboru. – funkce banky státu Národní banka Běloruska vystupuje jako finanční zástupce vlády republiky, místních výkonných a správních orgánů v otázkách plnění rozpočtu a realizuje záměry vlády v měnové oblasti. – funkce reprezentanta státu v měnové oblasti „Centrální banka vystupuje jako reprezentant země, resp. její vlády v měnové oblasti. Členové nejvyššího vedení centrální banky se účastní zasedání mezinárodních institucí, mezinárodních konferencí a také jednání vlád na mezinárodní úrovni. Zástupci centrálních bank řady zemí vzájemně úzce spolupracují v měnových otázkách, koordinují postupy v měnové politice a často se vyslovují i k otázkám legislativy (především v bankovní sféře), rozpočtové a celní politiky, mezinárodního obchodu atd.“ 6 V průběhu let 2013–2014 byla Národní banka aktivně zapojena do práce s mezinárodními finančními institucemi. Během návštěv odborníků z MMF byla posouzena opatření Běloruska v hospodářské politice, provedeny konzultace v otázkách kurzového reţimu, schválen plán pro řešení kurzových omezení. Bělorusko také pokračuje ve splácení dluhu MMF (pět tranší úvěru v rámci programu „stand-by“ v celkové výši 3,46 mld. USD Bělorusko dostalo od MMF během let 2009–2010, ke konci roku 2014 musí splatit úvěr a úroky). Skupina Světové banky provedla v roce 2014 program ocenění finančního sektoru Běloruska v oblasti mikrofinancování, leasingu, trhu Forex a také posouzení dopadů vstupu do WTO týkajících se bankovních sluţeb. Šestého června 2013 Světová banka přijala strategický plán pro Bělorusko na období let 2014–2017. V rámci této strategie bylo schváleno financování

6

REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6

15

projektů: zlepšení energetické účinnosti (90 mil. USD), vývoj systémů zásobováni vodou (90 mil. USD) atd. V rámci spolupráce s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj se uskutečnila řada schůzek s cílem prohlubování spolupráce EBRD s bankovním sektorem Běloruské republiky. Také pokračuje spolupráce Národní banky Běloruska v rámci SNS, EvrAzES (Euroasijské hospodářské společenství).

1.2.2 Národní banka České republiky Centrální bankou České republiky je Česká národní banka se sídlem v Praze, svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem o České národní bance a dalšími právními předpisy. ČNB se jako součást Evropského systému centrálních bank podílí na plnění jeho cílů a úkolů, a také jako součást Evropského systému dohledu nad finančními trhy spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér (M. Singer), dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. „Česka národní banka a bankovní rada při plněni hlavního čile České národní banky a při výkonu dalších činnosti nesměji přijímat ani vyţadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu“7 Primárním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu, „dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavni cil, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosaţení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného trţního hospodářství.“8

7 8

Zákon o ČNB, Část III, kapitola 9, článek 1 Zákon o ČNB, Část I, kapitola 2, článek 1

16

Funkce ČNB jsou stejné s funkcemi Národní banky Běloruska: – emisní funkce V návaznosti na emisní plán a potřeby hotovostního oběhu ČNB objednává kaţdoročně u svých smluvních dodavatelů poţadované mnoţství českých bankovek a mincí. Výhradním dodavatelem bankovek je Státní tiskárna cenin Praha, s. p. Za rok 2013, podle roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB, centrální banka odebrala 119 mil. kusů bankovek různých nominálních hodnot od Státní tiskárny, za coţ zaplatila 236 mil. Kč. Na dodávky mincí z obecného kovu a stříbrných a zlatých pamětních mincí v celkovém počtu 54 mil. kusů banka vynaloţila 176 mil. Kč, z toho 70 mil. Kč připadlo na mince z obecného kovu a 106 mil. Kč na dodávky pamětních mincí z drahých kovů. – funkce vrcholného subjektu měnové politiky Hlavním úkolem měnové politiky ČNB je udrţování cenové stability. Toho banka dosahuje pomocí cílování inflace. ČNB se snaţí udrţet inflaci na úrovni 2 % s tolerančním pásmem ± 1 procentní bod. Pro dosaţení cenové stability banka vyuţívá standardní měnověpolitické nástroje, do kterých patří: ● Diskontní sazba – je na úrovni 0,05 % od roku 2012. ● Sazby pro operace na finančních trzích (lombardní sazba, REPO sazba, úrokové sazby swapových operací aj.) Tabulka č. 2: Úrokové sazby ČNB (2. 11. 2012) Úrokové sazby

sazba

dvoutýdenní repo operace-2T repo sazba

0,05 %

depozitní facilita-diskontní sazba

0,05 %

marginální zápůjční facilita-lombardní sazba

0,25 %

Zdroj:webová stranka ČNB www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html

Vzhledem k tomu, ţe úrokové sazby v ČR jsou na úrovni „technické nuly“, se ČNB v závěru roku 2013 rozhodla vyuţít následný měnový instrument. ●Kursové intervence. O zahájení intervence rozhodla ČNB dne 7. listopadu 2013. Od tohoto data ČNB nakupovala na devizovém trhu zahraniční měnu v takovém rozsahu, aby dosáhla 17

poţadovaného uvolnění měnových podmínek, tj. oslabeni kurzu koruny vůči euru do blízkosti hladiny 27 CZK/EUR a následného zabránění posílení kurzu na úrovně, které by uţ nebylo moţné interpretovat jako „poblíţ“ uvedené hladiny. Na intervenční nákupy ČNB vynaloţila celkem 200 miliard korun, které se následně kumulovaly v bilancích bank a spořitelních a úvěrních druţstev a navýšily jejich dlouhodobý systémový přebytek likvidity. Nadbytečnou likviditu pak tuzemské banky uloţily zpět do ČNB, a to prostřednictvím repo operací a depozitních facilit.“9 ● Úroveň povinných minimálních rezerv. Aktuální účinná míra povinných minimálních rezerv v Česku jsou 2 %, tato výše sazby je stejná se stanovenou sazbou Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a měnové unii. – funkce banky bank ČNB jako banka bank vede účty obchodních bank, poskytuje úvěry bankám, provádí operace s cennými papíry s bankami a provádí regulaci a dohled. Také je v úloze věřitele poslední instance. – funkce regulace a dohledu bankovního systému ČNB provádí dohled nad osobami působícími na finančním trhu, stanovuje pravidla s cílem ochránit stabilitu finančního systému, systematicky reguluje, dohlíţí a případně postihuje nedodrţování stanovených pravidel. Je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. V Česku je také zformován systém poţadavků pro banky zaloţený na doporučeních Basilejského výboru. – funkce banky státu ČNB poskytuje státu a veřejnému sektoru na základě zákona o ČNB a zákona o rozpočtových pravidlech bankovní sluţby, vedení účtů a provádění platebního styku. – funkce reprezentanta státu v měnové oblasti V rámci evropské spolupráce se ČNB čtyřikrát ročně účastní zasedání Generální rady Evropské centrální banky. Za rok 2013 byly projednány dokumenty o makroekonomickém, 9

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2013. [online] ISBN 978-80-87225-50-9[cit. 2014-04-10] Dostupné z http://www.cnb.cz

18

měnovém a finančním vývoji ve světě a v EU, o fiskálním vývoji a limitech fiskální konsolidace v zemích EU, vývoji vnějších nerovnováh a fungování zemí v systému měnových kurzů ERM II. Zástupci ČNB se podíleli na práci 13 výborů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Evropská rada pro systémová rizika zhodnotila implementaci doporučení o poskytování úvěru v cizích měnách v ČR jako plně vyhovující. V rámci mezinárodní spolupráce odborníci z MMF uskutečnili misi v ČR, která konstatovala, ţe fundamenty české ekonomiky jsou silné, ale ekonomika se nachází uprostřed recese kvůli krizi v eurozóně. Také ČNB poskytla MMF uţ druhou bilaterální půjčku ve výši 1,5 mld. EUR pro posílení zdrojů MMF.

1.3 Komerční bankovnictví ČR a Běloruska 1.3.1 Komerční bankovnictví v Bělorusku Podle 70. článku Bankovního kodexu Běloruské republiky je banka komerční organizace, která je registrována způsobem stanoveným zákonem a která má na základě licence vydané Národní bankou výhradní právo provádět bankovní operace. Mezi bankovní operace vymezené bankovním zákoníkem Běloruska patří10: – přijímání finančních prostředků od fyzických a(nebo) právnických osob na účty a(nebo) vklady; – umisťování přijatých peněţních prostředků na vlastní jméno a účet za podmínek návratnosti a naléhavosti; – otevírání a vedení účtů fyzických a právnických osob; – otevírání a vedení účtů v drahých kovech; – prováděni platebniho styku fyzických a právnických osob, včetně korespondenčnich bank; – devizové operace; – nákup a prodej drahých kovů za podmínek vymezených zákonem; 10

Bankovní kodex Běloruské republiky, Část I, kapitola 2, článek 15

19

– přijímání drahých kovů ve formě vkladů; – bankovní záruky; – inkasování hotovostních peněţních prostředků, drahých kovů a dalších cenností; – vydávání platebních karet; – emise cenných papírů potvrzujících přijetí a umísťování peněţních prostředků ve formě vkladů (depozitů); – faktoring; – poskytování fyzickým a(nebo) právnickým osobám speciálních prostorů a(nebo) trezorů pro ukládání dokumentů a cenností (hotovost, cenné papíry, drahé kovy a drahé kameny atd.); – přeprava hotovostních peněţních prostředků, drahých kovů a dalších cenností mezi bankami. Mimo tyto bankovní operace mohou banky provádět i další operace, a to operace s drahými kovy (operace s drahými kovy jsou regulované zvláštním zákonem), emise cenných papírů, operace s cennými papíry, leasingové operace, ručení, konzultační a informační sluţby. Banka v Bělorusku můţe být zaloţena jako akciová společnost otevřeného nebo uzavřeného typu (společnost, jejíţ akcie jsou rozděleny pouze mezi zakladatele nebo předem určené skupiny lidi, počet účastníků je stanoven zákonem, nemůţe přesahovat 50 členů) nebo jako unitární podnik (komerční organizace, která nemá právo na vlastnictví, majetek, který je upevněn za ní, je nedělitelný a nemůţe byt rozdělován podle vkladů). Podle zákona mohou být v Bělorusku zaloţeny jak univerzální, tak i specializované banky. Banka získává právo provádět bankovní operace ode dne obdrţení licence vydané Národní bankou. V této licenci jsou vymezeny bankovní operace, na jejichţ realizaci má banka právo, a také měna, ve které mohou být prováděny tyto bankovní operace. Národní banka udělí následující licence k provádění bankovních operací: všeobecná licence – dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v běloruských rublech. Tato licence je vydána bance během státní registrace;

20

vnitřní licence – dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v cizí měně na území Běloruské republiky. Vnitřní licence se vydává na ţádost banky, v průběhu nebo po státní registraci; rámcová licence – dává bance právo provádět v ní uvedené bankovní operace v cizí měně na území Běloruské republiky a v zahraničí. Tato licence se vydává na základě ţádosti banky ne dříve neţ jeden rok po státní registraci; jednorázová licence – dává právo provádět jednotlivou bankovní operaci v cizí měně; licence na přijímání vkladů od fyzických osob – tuto licenci nemůţe banka získat dřív neţ po uplynutí dvou let po jejím zápisu do obchodního rejstříku a za podmínky její stabilní finanční situace. Další podmínkou pro získání této licence je, ţe banka musí mít vlastní kapitál minimálně ve výši odpovídající 10 milionům eur; licence na uskutečnění operací s drahými kovy – tuto licenci nemůţe banka získat dřív neţ po uplynutí tří let po jejím zápisu do obchodního rejstříku. Je vydána na základě stejných podmínek jako licence na přijímání vkladů fyzických osob.

K 1. lednu 2014 se bankovní sektor Běloruské republiky skládá z 31 bank. Ty lze rozdělit do dvou skupin: 4 státní banky (majoritním účastníkem na základním kapitálu banky je buď státní orgán, nebo státem vlastněná právnická osoba) – „Belarusbank“, „Belagraprombank“, „Belinvestbank“, „Belvneshekonombank“, 27 bank se zahraniční účastí, 22 z nich s více jak 50 % zahraničního kapitálu, a v 7 z nich 100 % zahraničního kapitálu. V běloruském

bankovním

sektoru

dominuje

5

komerčních

bank:

Belarusbank,

Belagraprombank, BPS-Sberbank, Belinvestbank, Priorbank. Těmto pěti velkým bankám patři kolem 80 % celkových aktiv a celkového kapitálu bankovního systému. Největší z nich je Belarusbank, která v sovětských dobách byla zaloţena jako banka pro úspory, v dnešní době představuje kolem 40 % aktiv bankovního sektoru a více neţ 40 % vkladů fyzických osob. Souhrnný základní kapitál bank k 1. lednu 2014 činil 31 799 mld. BYR (3,34 mld. USD). Obrovský podil na základních kapitálech bank mají čtyři státní banky, které jsou uvedeny výše – 78,6 %.

21

Tabulka č. 3:Podíly na ZK běloruských bank, podle původu zakladatelů Banky

ZK

Podíl na ZK (%)

Státní

Zahraniční11

Jiné

100 %

Státní

Zahraniční

Jiné

4

22

5

3,34 mld.USD

78,65 %

19,58 %

1,79 %

Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika.

Podily na základních kapitálech běloruských bank mají osoby z Ruska, USA, Německa, Ukrajiny, Švycarska, Kazachstánu, Nizozemí, Íránu, Kypru, Lucemburska, Rakouska atd.

Hodnocení od mezinárodních ratingových agentur na rok 2014 má sedm bank, pět bank rating od agentury Fitch Ratings, pět bank od Moody’s Investors Service a čtyři banky od Standard & Poor’s. Tabulka č. 4: Hodnocení běloruských bank podle mezinárodních ratingových agentur

Banky

Fitch Ratings

Moody’s Investors Service

Standard & Poor’s

Rating

Prognóza

Rating

Prognóza

Dlouhé/krátké období

Belarusbank

B-

negative

B3

negative

B-/C

BelVEB bank

B-

negative

-

-

B-/C

BPS-Sberbank

B-

negative

B1

negative

B-/C

-

--

B3

negative

B-/C

Belinvestbank

B-

negative

B3

negative

-

Belgazprombank

B-

negative

-

-

-

-

--

B3

negative

-

Belagraprombank

MTBank

Zdroj:zpracováno autorem podle informace webových stránek ratingových agentur www.fitchratings.com, www.moodys.com, www.standardandpoors.com 11

Zahraniční banka – banka s více jak 50% zahraničním kapitálem

22

Z tabulky je vidět, ţe se ratingové agentury shodují v hodnocení. Hlavní důvody pro nízký rating jsou zhoršení kvality bankovních aktiv, nízká likvidita v cizí měně při velkém mnoţství vkladů v cizí měně. Na území Běloruské republiky také existuje osm zastoupení zahraničních bank, včetně Ruské federace, Lotyšska, Německa: Сommerzbank АG (Německo), Rietumu Banka (Lotyšsko), Trasta komercbanka (Lotyšsko), UniCredit bank (RF), Rossijskij selskohoziajstvennyj bank (RF), Moscovskiy oblastnoi bank (RF), Alfa bank (RF), Mezhgosudarstvennyj bank (mezistátní banka – mezinárodní finanční instituce, zaloţená v roce 1993 deseti zeměmi SNS). Podle zákona reprezentační společnosti zahraničních bank nejsou právnickými osobami a provádí svoji činnost na základě ustanovení, které bylo stvrzeno mateřskou bankou. Zastoupení těchto bank nemají právo provádět standardní bankovní operace s výjimkou reprezentace zahraniční banky, která ho zřídila, včetně poskytování konzultačních a (nebo) informačních sluţeb.

1.3.2 Komerční bankovnictví v České republice

Banka v České republice podle zákona o bankách je akciová společnost se sídlem v ČR, která: – přijímá vklady od veřejnosti, – poskytuje úvěry, – má bankovní licenci. Kromě uvedených činností můţe banka vykonávat další činnosti, které jsou skoro stejné s bankovními operacemi vymezenými Bankovním zákoníkem Běloruska (viz. výše). 23

Pro udělení licence musí banka splnit předepsané podmínky, například výše základního jmění musí být vyšší neţ 500 mil. Kč. Předkládá také plán činnosti, finanční výhled, zajištění obezřetnosti, kontrolní mechanismy, kvalifikační předpoklady jejích vedoucích pracovníků a další povinné informace. Od vstupu ČR do Evropské unie (květen 2004) můţe provozovat svoji činnost také v jiných státech EU bez nutnosti získání licence dané země. V ČR v roce 2014 funguje 44 bank, 8 bank z nich s rozhodující českou účastí a 2 banky se státní účastí (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka), ostatních 36 bank má rozhodující zahraniční účast. V českém bankovním sektoru dominují zahraniční vlastníci, kteří kontrolují více neţ 95 % aktiv. Dominantní postavení v českém bankovním sektoru mají 3 komerční banky: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka. Česká spořitelna je členem Erste Group (Rakousko), jednoho z předních poskytovatelů finančních sluţeb v sedmi zemích střední a východní Evropy z nichţ většina je členy Evropské unie. Celková aktiva banky za rok 2013 činí 855 879 mil. CZK, coţ tvoří 16,5 % aktiv bankovního sektoru ČR. Česká spořitelna získala v soutěţi Fincentrum titul Banka roku 2013 a podesáté v řadě ocenění Nejdůvěryhodnější banka roku. ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank NV. Jediným vlastníkem společnosti KBC Bank je KBC Group NV (obě společnosti sídlí v Bruselu v Belgii). Aktiva banky představují celkem 849 172 mil. CZK – 16,3 % aktiv bankovního sektoru. Komerční banka je součástí mezinárodní skupiny Société Générale (Francie). Aktiva za rok 2013 – 863 980 mil.CZK, coţ činí 16,6 % z celkových aktiv bankovního sektoru. Souhrnný základní kapitál bank k 1. lednu 2014 činil 94 309 mil. CZK. Podíl státu a českého kapitálu na ZK bank je nepatrně menší neţ 20 %. Podíl zahraničních subjektů na celkovém základním kapitálu českých bank je vice neţ 80 %. Hlavními vlastníky jsou státy a akcionáři z Evropské unie. Tři největší banky ČR mají hodnocení od mezinárodních ratingových agentur: od agentury Fitch Ratings, Moody’s Investors Service a Standard & Poor’s a na rozdíl od běloruských bank mají dobré hodnocení.

24

Tabulka č. 5: Hodnocení českých bank podle mezinárodních ratingových agentur Banky

Fitch

Moody’s

Standard &

Ratings

Investors

Poor’s.

Service

Rating

Prognóza

Rating

Prognóza

Dlouhé/krátké období

Česká

A

negative

A2

negative

A/A-1

BBB+

stable

A2

negative

A/A-1

A-

negative

A2

negative

A/A-1

spořitelna Československá obchodní banka

a.s.

(ČSOB) Komerční banka Zdroj: zpracováno autorem podle informace webových stránek bank www.csas.cz, www.csob.cz, www.kb.cz

Na území České republiky působí více neţ 20 zastoupení zahraničních bank Ruské federace, Litvy, Německa, Rakouska, Francie, Slovinska, Švýcarska, Japonska: AB Bankas SNORAS (Litva), Credit Industriel et Commercial (Francie), VAS Chanty-Mansijská banka (RF), Nova Ljubljanska Banka (Slovinsko), SUMITOMO MITSUI BANKING CORPORATION (Japonsko) atd.

25

2. Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska podle vybraných kritérií 2.1 Porovnání bankovních systémů podle bilančních složek a vybraných ukazatelů obezřetného podnikaní 2.1.1 Struktura aktiv Aktiva banky – objekty vlastnictví, které mají peněţní hodnotu. Důleţitým rysem bankovních aktiv je jejich ziskovost. Celkova aktiva bankovního sektoru Běloruska ke dni 1.ledna 2014 tvoří 392 625,9 mld. BYR, coţ je 38,9 mld. USD. Nejvýznamnější podíl ve struktuře aktiv připadá na úvěry poskytnuté klientům – 67,29 %. Pohledávky za bankami tvoří 4,66 % celkových aktiv, cenné papíry 8,59 %. Tabulka č. 6: Strukt ura aktiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014 Položka

mld. BYR

Podíl na celkových aktivech (%)

pokladní hotovost

10 086,6

2,57

vklady u Národní banky

36 814,0

9,38

cenné papíry

33 738,7

8,59

pohledávky vůči bankám

18 299,9

4,66

pohledávky vůči klientům

264 196,2

67,29

DFM

1 542,3

0,39

DNM a DHM

12 551,9

3,20

ostatní aktiva

15 396,3

3,92

AKTIVA CELKEM

392 625,9

100,00

DFM – dlouhodobý finanční majetek

DNM a DHM – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Zdroj: zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná

charakteristika.

[online]

Minsk

2014.

[cit.

2014-05-26].

Dostupné

z:

http://nbrb.by/publications/banksector/

Celková aktiva bankovního sektoru České republiky ke dni 1. ledna 2014 tvoří 5 200 284,3 mil.CZK. Nejvýznamnější podíl ve struktuře aktiv připadá na úvěry poskytnuté klientům – 48,34 %. Cenné papíry na druhém místě – 20,70 % celkových aktiv, na třetím – pohledávky vůči centrálním bankám 12,7 %.

26

Tabulka č. 7: Struktura aktiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014 Položka

mil. CZK

Podíl na celkových aktivech (%)

pokladní hotovost

41 631,8

0,80

pohledávky vůči centrálním bankám

660 907,0

12,70

1 076 703,1

20,70

pohledávky vůči bankám

513 774,9

9,87

pohledávky vůči klientům

2 514 322,4

48,34

DFM

100 311,8

1,92

DNM a DHM

116 518,2

2,24

ostatní aktiva

176 115,1

3,38

5 200 284,3

100,00

cenné papíry

AKTIVA CELKEM DFM – dlouhodobý finanční majetek

DNM a DHM – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Zdroj: zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz

Graf č. 1:Struktura aktiv běloruského a českého bankovního sektoru Český

Běloruský

Zdroj:zpracováno autorem

Aktiva běloruského bankovního sektoru v přepočtu na české koruny tvoří 778 mld. CZK, coţ je mnohem niţší neţ aktiva českých bank – 5 200,3 mld. CZK. Znamená to, ţe bankovní sektor ČR je rozvinutější, ale meziroční růst aktiv běloruských bank je mnohem vyšší, coţ svědčí o tom, ţe se běloruský bankovní sektor pomalu rozvíjí a je na cestě ke zlepšení svého 27

postavení. Aktiva českých bank vzrostla ve srovnání s rokem 2012 o 8,8 %, o rok dříve růst aktiv činil 3,7 %. Aktiva běloruských bank oproti roku 2012 vzrostla o 23 %, růst v předchozím roce byl také kolem 23 %. Především na růst aktiv má vliv nárůst pohledávek za klienty, v ČR o 6,5 %, v Bělorusku o 28,9 % za rok 2013. Tabulka č. 8: Sektorové členění pohledávek bank vůči klientům 2012

2013

změna

Běloruské banky

mld. BYR

mld. BYR

(%)

Nefinanční

72 596,1

89 017,9

22,6

Vládni instituce

98736,1

132 456,7

34,1

Domácnosti

41 220,8

55 034,9

33,5

České banky

mld. CZK

mld. CZK

(%)

Nefinanční

835,4

867,1

3,8

Vládni instituce

61,5

57,5

-6,4

Domácnosti

1 132,2

1 180,7

4,3

podniky

podniky

Zdroj : zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz a podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. [online] Minsk http://nbrb.by/publications/banksector/

2014.

[cit.

2014-05-26].

Dostupné

z:

Z tabulky je vidět, ţe v Česku největší podíl na pohledávkách klientům mají domácnosti, v Bělorusku vládní instituce. Důvodem je to, ţe v běloruském bankovním sektoru dominují státní banky, které mají největší podíl na aktivech. Jedním z hlavních směrů státních bank je poskytování úvěrů pro různé vládni programy a aktivity. Ale objemy úvěrů pro domácnost a nefinanční podniky také zaznamenaly růst, především to je spojeno s tím, ţe banky postupně sniţují úrokové sazby. Růst objemu úvěrů pro domácnosti v ČR činil za rok 2013 4,3 %, o rok dříve 2,4 %, pro nefinanční podniky 3,8 %, za rok 2012 0,8 %. „Důvody pro oţivení poskytování úvěrů v průběhu roku 2013 lze spatřovat v kombinaci více faktorů. Meziroční zvýšení dynamiky úvěrů poskytnutých jak domácnostem, tak nefinančním podnikům však můţe naznačovat 28

postupné zlepšování ekonomické situace, resp. rostoucí důvěru jednotlivých ekonomických subjektů v budoucí vývoj.“12 Naopak významný pokles přijatých bankovních úvěrů vykázal vládní sektor, o 6,4 %.

2.1.2 Struktura pasiv „Sloţení a struktura bankovních pasiv ma přimý dopad na rozsah poskytovaných úvěrů a dalších aktivních operací komerčních bank, jakoţ i na výši příjmů ziskaných jejich uskutečněním. Pasiva se dělí na vlastni zdroje a zdroje cizí. Vlastní zdroje komerčních bank zpravidla představují malý podíl na celkových zdrojích. Je to v průměru kolem 10 %. Dominantní podíl mají zdroje cizí. Většinou je jejich podíl na celkových zdrojích kolem 70 %, některé banky však mohou dosahovat i 85–90 %.“13 Celková pasiva bankovního sektoru Běloruska ke dni 1.ledna 2014 tvoří 39 2625,9 mld. BYR, coţ je 38,9 mld. USD. Nejvýznamnější podíl ve struktuře pasiv připadá na klientské vklady – 56,5 %. Závazky vůči bankám tvoří 4,66 % celkových pasiv, vlastní zdroje 13,9 %. Tabulka č. 9: Struktura pasiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014 Položka

mld. BYR

Podíl na celkových pasivech (%)

Vlastní zdroje

54 819,1

13,9

závazky vůči centrálním bankám

12 725,1

3,24

závazky vůči bankám

80 465,2

20,5

závazky vůči klientům

222 012,1

56,5

cenné papíry

19 235,9

4,8

ostatní pasiva

3 368,5

0,8

392 625,9

100

AKTIVA CELKEM

Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika.

Celková pasiva bankovního sektoru ČR ke dni 1.ledna 2014 tvoří 5 200,2 mld. CZK. Nejvýznamnější podíl ve struktuře pasiv připadá na klientské vklady – 64,2 %. Závazky vůči bankám tvoří 11,5 % celkových pasiv, vlastní zdroje 11,

12

Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013. Oddělení Analýzy finančního trhu. Květen 2014[online] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 13

KOROTKEVICH, A. I., OCHKOLDA I. I.chkolda I. I. Denezhnoe obrashhenie i kredit, uchebnoe posobie. Minsk: TetraSistems, 2008. ISBN 978-985-470-749-5

29

Tabulka č. 10: Struktura pasiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014 Položka

mil. CZK

Podíl na celkových pasivech (%)

Vlastní zdroje

608 922,2

11,7

1,3

0,0

závazky vůči bankám

598 121,6

11,5

závazky vůči klientům

3 340 068,1

64,2

cenné papíry

426 967,8

8,2

ostatní pasiva

226 224,2

4,3

5 200 284,3

100,00

závazky vůči centrálním bankám

AKTIVA CELKEM

Zdroj: zpracováno autorem podle systému časových řad ARAD, dostupné z webových stránek ČNB www.cnb.cz

Dominantní sloţkou v pasivech běloruských a českých bank jsou závazky vůči klientům. Tabulka č. 11: Struktura závazků bank vůči klientům 2012

2013

změna

Běloruské banky

mld. BYR

mld. BYR

(%)

Nefinanční

23 897,6

24 138,3

1,0

Vládni instituce

9 514,7

10 065,1

5,7

Domácnosti

65 364,1

98 936,3

51,3

České banky

mld. CZK

mld. CZK

(%)

Nefinanční

716,0

776,7

8,5

Vládni instituce

373,5

428,1

14,6

Domácnosti

1 770,3

1 812,2

2,4

podniky

podniky

Zdroj: zpracováno autorem

V Bělorusku vklady domácností vzrostly o více neţ 50 %, především to je tím, ţe banky nabízejí dost vysoké úrokové sazby. Také obyvatelstvo preferuje depozita v cizí měně, protoţe má obavy ze znehodnocení domácí měny. Vklady ostatních subjektů za rok 2013 neukázaly velký růst. V českých bankách největší objem vkladů mají domácnosti, ale jejich meziroční růst je nevelký – 2,4 procentních bodů na rozdíl od nefinančních podniků – 8,5 %, které jsou na druhém místě v objemu vkladů. To můţe znamenat, ţe firmy zvyšují objem prostředků, které 30

by v případě hospodářského oţivení mohly pouţít k investicím v reálné ekonomice. Vklady vládního sektoru vzrostly o 14,6 %, ale v peněţním vyjádření to je malá částka – 54,6 mld. CZK.

2.1.3 Hospodaření bankovních sektorů Celkový zisk bankovního sektoru Běloruska před zdaněním za rok 2013 je 6 823,1 mld. BYR. (7,2 mil. USD), oproti roku 2012 (6 181,1 mld. BYR) se zvýšil o 10 %. Rozhodujícím faktorem růstu zisku bylo zvýšení aktivních operací bank. Jak uţ bylo uvedeno, meziroční růst pohledávek vůči klientům činil 28,9 %. Objem úvěrů v Bělorusku roste rychlým tempem, kvůli nejistotě vývoje kursu domácí měny. Největší podíl na příjmech bankovního sektoru měly úrokové příjmy 3 079,1 mld. BYR, pak výnosy z poplatků a provize 1 897,8 mld. BYR.

Celkový zisk bankovního sektoru ČR před zdaněním za rok 2013 činí 73,6 mld. CZK, coţ je o 4% méně oproti roku 2012 (76,7 CZK). Nejvýznamnější poloţkou zisku byly úrokové výnosy 105,5 mld. CZK, oproti roku 2012 (107,8 mld. CZK) klesly o 2,1 %. Výnosy z poplatků a provizí činily 37,0 mld. CZK, ve srovnání s předchozím rokem klesly o 0,7 %. K poklesu ziskovosti došlo kvůli nízkým úrokovým sazbám, které měly vliv na pokles úrokových výnosů, a kvůli sníţení výnosů z poplatků a provizí. Pokles zisku se bankám podařilo zmírňovat pomocí sniţování správních a ostatních nákladů. Graf č. 2 : Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru Běloruska 2011 - 2013(mld. BYR) 8,000.00

zisk

6,000.00 úrokové přijmy

4,000.00 2,000.00 0.00 2011

2012

2013

výnosy z poplatků a provizí

Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské

republiky. Stručná charakteristika.

31

Graf č. 3: Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru ČR 2011 – 2013 (mld. CZK) 120 zisk

100 80

úrokové přijmy

60 40

výnosy z poplatků a provizí

20 0 2011

2012

2013

Zdroj:zpracováno autorem podle Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013

2.1.4 Rentabilita „Rentabilita je poměr zisku k některému ukazateli charakterizujícímu činnost hospodářských jednotek. Měříme ji v procentech.“14 Rentabilita aktiv (ROA) vykazuje, do jaké míry se daří z dostupných aktiv generovat zisk. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost vlastního kapitálu. Tabulka č. 12:Ukazatele rentability bankovního sektoru ČR a Běloruska 2012

2013

změna

ROA

1,8 %

1,9 %

0,1 %

ROE Tier 1

12,7 %

13,8 %

1,1 %

ROA

1,3 %

1,1 %

–0,2 %

ROE Tier 1

20,4 %

16,2 %

–4,2 %

Běloruské banky

České banky

Zdroj:zpracováno autorem podle webové stránky ČNB www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukaza tele_tab05.html a Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná

charakteristika. 14

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Praha, Červen 2004. Bankovní institut, a. s. ISBN 80-7265-035-1

32

Rentabilita běloruského bankovního sektoru má rostoucí trend, ziskovost aktiv roste, coţ je spojeno s celkovým růstem aktiv bank. Ale podle jednotlivých segmentů je vidět, ţe velké banky v Bělorusku nemají vysoký ukazatel rentability, má u nich klesající trend. To je tím, ţe čím větší je banka, tím sloţitější je ji řídit. Také na velké banky, které jsou v Bělorusku převáţně státní, mají negativný vliv „zlevněné“ úvěry, které poskytují určitým skupinám obyvatelstva (viz. Hypoteční úvěry). Graf č. 4: Rentabilita běloruského bankovního sektoru podle segmentů ROA

5 4 3

2012

2

2013

1 0 Velké banky Střední banky

Malé banky

ROE Tier 1

30 25 20

2012

15

2013

10 5 0 Velké banky Střední banky Malé banky

Zdroj:zpracováno autorem podle Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika.

Český bankovní sektor jako celek dosahuje poměrně vysoké rentability kapitálu Tier 1. Ale ta meziročně mírně poklesla o 4,2 procentního bodu a dosáhla 16,2 %. Jedním z obecných 33

vysvětlení můţe být navyšování kapitálu Tier 1 a pokles čisté úrokové marţe. Rentabilita aktiv také poklesla, a to o 0,2 procentního bodu. V českém bankovním sektoru rentabilita klesá výrazněji především u středních bank, pak u velkých. Jak vyplývá z grafu, zhoršení zaznamenaly všechny segmenty s výjimkou segmentu malých bank, jejichţ rentabilita však byla niţší ve srovnání s ostatními kategoriemi bank, a to dokonce záporná. To můţe také souviset s nedávným vstupem nových bank do tohoto segmentu, které i s ohledem na ţivotní cyklus svých aktivit mohou mít v prvních letech podnikání tendenci generovat negativní hospodářský výsledek. Graf č. 5: Rentabilita českého bankovního sektoru podle segmentů ROA

2 1.5 1

2012

0.5

2013

0 -0.5

Velké banky

Střední banky

Malé banky

-1 ROE

30 25 20 15

2012

10

2013

5 0 -5

Velké banky

Střední banky

Malé banky

-10

Zdroj:

zpracováno

autorem

podle

webové

stranky

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab06.html

34

2.1.5 Kapitálová přiměřenost “Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat, a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vloţili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšší kapitálovou přiměřeností je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, ţe banka bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálové přiměřenosti by neměla klesnout pod 8 %.”15 Minimální výše kapitálové přiměřeností je stanovena podle pravidel Basilejského výboru bankovního dohledu (BASEL II). „Od roku 2012 platí pravidla BASEL III, v zemích Evropské unie je přiměřenost kapitálu zvýšena na 9%. Plné zavedení pravidel BASEL III se týká aţ roku 2018.“16 Tabulka č. 13: Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru ČR a Běloruska 2012

2013

změna

K. p.

20,8 %

15,5 %

-5,3 %

K. p. Tier 1

14,5 %

10,5 %

-4,0 %

K. p.

16,4 %

17,0 %

0,6 %

K. p. Tier 1

15,9 %

16,7 %

0,8 %

Běloruské banky

České banky

Zdroj: zpracováno autorem podle webové stránky ČNB www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukaza tele_tab05.html a Národní banka Běloruské republiky. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika.

V běloruském bankovním sektoru kapitálová přiměřenost má přijatelnou úroveň, ale meziročně se sniţuje. Důvodem toho je nárůst úvěrových operací a současně s tím sníţení vnitřních zdrojů kapitálu v důsledku zvýšení rezerv na pokrytí ztrát z úvěru. V případě pokračujícího klesání kapitálové přiměřenosti bude muset bankovní sektor přistoupit k významné rekapitalizaci, neboť kapitál bank klesne pod regulatorní minimum.

15

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky. [online]. 26. 02. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné

z https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html 16

REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin; KODERA, Jan; MUSÍLEK, Petr; DVOŘÁK, Petr; BRADA, Jaroslav.Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6

35

Český bankovní sektor disponuje dostatečně velkým kapitálovým polštářem a výrazně překračuje hranici minimálního ukazatele kapitálové přiměřenosti. To svědčí o naplňování cílů politiky obezřetného podnikání bank a jejich regulace ze strany ČNB. Podle ČNB české banky jsou v tuto chvíli schopny odolat velmi nepříznivé ekonomické situaci jak v zahraničí, tak i doma a ani v případě extrémního vývoje by jejich kapitálová přiměřenost neklesla pod regulatorní limit 8 %.

2.1.6 Likvidita „Likvidita banky je schopnost banky vyplatit klientům jejich vklady na základě sjednaných podmínek. Potřeba likvidity souvisí se zvláštnostmi bankovního obchodu a s nejistotou týkající se vkladatelů a poptávky po úvěru. Banka je povaţována za likvidní, je-li kdykoli schopna pokrýt veškeré platební závazky ve stanovených lhůtách na základě podmínek, o nichţ se s klienty dohodla. Musí být schopna dostát svým závazkům a proměnit svůj dluh (vklady klientů) v pohotové peněţní prostředky.“17 Tabulka č. 14: Likvidita bankovního sektoru ČR a Běloruska 2012

2013

změna

28,1%

26,8%

-1,3%

29,0%

30,6%

1,6%

Běloruské banky Rychle likvidní aktiva/aktiva celkem

České banky Rychle likvidní aktiva/aktiva celkem Zdroj:zpracováno

autorem

podle

informace

webových

stránek

ČNB

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ ukazatele_tab05.html a NBRB Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika

Bankovní sektor ČR má větší podíl rychle likvidních aktiv na celkových aktivech, coţ znamená, ţe má vyšší schopnost dostát svým závazkům. Likvidní situace v ČR je velmi dobrá, a to zejména díky přebytku klientských depozit vůči poskytnutým klientským úvěrům. 17

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Praha, Červen 2004. Bankovní institut, a. s. ISBN 80-7265-035-1

36

Tak výborná likvidní pozice dává bankám prostor pro podporu úvěrové aktivity při ekonomickém oţivení. I kdyţ v Bělorusku ukazatel likvidity meziročně klesl, nachází se na přijatelné úrovni. Ke sníţení likvidity u běloruských bank pravděpodobně můţe docházet kvůli většímu poskytování dlouhodobých úvěrů při nedostatku zdrojů, které odpovídají splatnosti těchto úvěrů.

.

2.2 Porovnání bankovního systému ČR a Běloruska v oblasti bankovních produktů 2.2.1 Úvěrové produkty Mezi tradiční aktivity komerčních bank patří poskytování úvěrů, coţ vţdycky bylo a stále je hlavní činností pro dosaţení ziskovosti a stability jejich existence. Díky úvěru se objevila moţnost u fyzických a právnických osob významně sníţit čas na uspokojení svých obchodních a osobních potřeb. Úvěrové operace jsou nezbytné pro normální fungování ekonomiky. Úvěr má dvě hlavní funkce: – redistribuční, prostřednictvím úvěru dočasné volné prostředky jedněch právnických a fyzických osob slouţí k uspokojení dočasných potřeb jiných právnických a fyzických osob.

37

– emise bezhotovostních peněz, „převod peněz z jednoho bankovního účtu na jiný dává moţnost sníţit hotovostní platby a zlepšit strukturu peněţního oběhu.“18 Úvěrové vztahy v ekonomice působí v souladu se základními principy úvěru: návratnost, naléhavost, hodnotnost, zajištěnost, účelovost, diferenciace.19 Návratnost znamená nutnost vracet prostředky věřitelů po ukončení jejich uţívání dluţníkem. Dluţník nemůţe nakládat se získaným úvěrem jako s vlastním kapitálem, je povinen vrátit půjčené prostředky na účet věřitele, coţ mu dovoluje pokračovat ve své činnosti. Proces vratnosti je důleţitý jak pro věřitele, tak i pro dluţníka. Věřitel poskytuje úvěr jen proto, ţe očekává jeho zpětný přiliv. Dluţník musí vyuţívat získané prostředky tak, aby zajistil jejich včasnou návratnost a úvěrový vztah mohl pokračovat dál. Naléhavost předpokládá to, ţe dluţník splatí úvěr ne v libovolné době vhodné pro něho, ale v přesně stanovenou dobu podle úvěrové smlouvy. Kdyţ dluţník nebude splácet úvěr včas, věřitel mu můţe uloţit sankce. Hodnotnost úvěru vyjadřuje nutnost zaplatit věřitelům cenu za pouţívání úvěru. Cena úvěru = úroková sazba. Zajištění – nutná ochrana zájmu věřitele, která ho ochrání proti moţným porušováním smluvních povinností dluţníkem. Zajistit úvěr lze pomocí ručitelů, kteří musí uspokojit nároky banky, jestliţe dluţník své závazky nesplní. Také lze zajistit úvěr pomocí zástavního práva k věci movité, nemovité, k obchodnímu podílu ve společnosti, k cenným papírům atd. Účelovost úvěru se pouţívá u mnohých úvěrových vztahů a vyjadřuje potřebu vyuţívat získané prostředky podle předem stanoveného cíle. Pomocí stanovení cílu úvěru věřitel můţe kontrolovat dodrţování podmínek smlouvy, kdyţ dluţník poruší stanovené podmínky, věřitel mu můţe uloţit sankce. Diferenciace úvěru znamená to, ţe výše úrokové sazby závisí na mnohých faktorech. Vliv na formování úrokové sazby mají jak makroekonomické faktory, tak i mikroekonomické faktory.

18 19

vlastní překlad ZHELEBA, B. N. Peníze, úvěr, banky. Minsk: MIU 2005 ISBN 978-5-406-03293 vlastní překlad ZHELEBA, B. N. Peníze, úvěr, banky. Minsk: MIU 2005 ISBN 978-5-406-03293

38

Obrázek č. 1:Faktory ovlivňující úrokovou sazbu

Zdroj: zpracováno autorem Makroekonomické faktory Měnová politika zemí je především politika centrálních bank, které pomocí svých sazeb a operací na volném trhu ovlivňují mnoţství peněz v oběhu. Tím přispívají ke zvýšení nebo sníţení poptávky komerčních bank po úvěru. Inflace je důleţitém faktorem ovlivňujícím úrokovou sazbu. Kdyţ centrální banka chce sníţit inflaci, provádí restriktivní měnovou politiku, zpomaluje tempo růstu mnoţství peněz v oběhu a zvyšuje sazby. Důsledkem je to, ţe komerční banky mají vysoké úrokové sazby. Kdyţ centrální banka chce zvýšit míru inflace, provádí expanzivní měnovou politiku. Hospodářská fáze. Kdyţ ekonomika země je ve fázi recese, úrokové sazby mají tendenci ke sníţení, a naopak. Měnový kurz. „Měnový kurz je vedle úrokové míry cenou, která ovlivňuje rozhodovací procesy nejširšího okruhu ekonomických subjektů. Zatímco ceny jednotlivých komodit obvykle ovlivňují chování relativně úzké skupiny subjektů, měnový kurs působí v otevřené 39

ekonomice přímo nebo nepřímo na efektivnost prakticky všech obchodních a kapitálových operací.“20Měnový kurs odráţí závislost mezi světovými a vnitřními sazbami. Jestliţe úrokové sazby v zahraničí v cizí měně jsou nízké, úrokové sazby uvnitř státu v národní měně by se také měly sniţovat, aby kapitál nepřetekl do zahraničí. Otevřenost ekonomiky pro přítok zahraničních úvěrových prostředků. Důsledkem „velké“ otevřenosti ekonomiky můţe být sbliţování domácích a zahraničních úrokových sazeb. Konkurence v bankovním sektoru. Jestliţe banka chce zvýšit objem poskytnutých úvěrových produktů, zvýšit počet klientů, musí být atraktivnější neţ ostatní banky. Pro tento cíl banky sniţují úrokovou sazbu a nabízí různé slevy z úroků při klientem splnění určitých podmínek. Přehled makroekonomické situace v ČR a Bělorusku Tabulka č. 15: Vybrané makroekonomické ukazatele české ekonomiky Ukazatel

2011

2012

2013

3 823,4

3 845,9

3 883,8

364 249

365 955

369 507

1,8

-1,0

-0,9

1,9

3,3

1,4

6,7

7,0

7,0

Vůči USD

25,8

25,1

27,4

(CZK/USD)

19,9

19,1

19,9

HDP (mld. CZK) HDP na 1 obyvatele (CZK) Růst HDP (%, stálé ceny) Inflace (CPI, průměr období, %) Míra nezaměstnanosti VŠPS (průměr období, %) Měnový kurs Vůči EUR (CZK/EUR)

Zdroj: zpracováno autorem podle Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013. a podle ČESKÝ STATISTICKÝ UŘAD http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky

20

REVENDA, Zbyněk, MANDEL, Martin, KODERA, Jan, MUSÍLEK, Petr, DVOŘÁK, Petr, BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6

40

Graf č. 6: Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ČR

Zdroj: zpracováno autorem

Graf č. 7: Vývoj měnového kurzu české koruny

Zdroj: zpracováno autorem

„Rok 2013 poznamenal českou ekonomiku pokračující recesí – meziroční pokles HDP o 0,9 % byl stejný jako v roce 2012. Zatímco tehdy však participovaly na poklesu HDP výdaje na konečnou spotřebu a ve značné míře i investice, v roce 2013 jiţ tyto výdaje v úhrnu meziročně nepatrně vzrostly, zatímco pokles investic ve srovnatelné míře přetrval. Stejnou hloubku poklesu HDP v obou letech recese tak ovlivnil dosaţený výsledek zahraničního obchodu. Ten působil v roce 2012 na vývoj ekonomiky pozitivně, zatímco v roce 2013 naopak přispěl k jejímu poklesu meziročním zhoršením salda dovozu a vývozu za 1. aţ 3. čtvrtletí. Během roku 2013 se výkonnost ekonomiky postupně zlepšovala. Meziroční poklesy v prvních třech čtvrtletích se mírnily (z –2,2 % přes –1,6 % aţ na –1 %) a v posledních třech 41

měsících roku jiţ HDP proti stejnému období 2012 stoupl o 1,3 %. Na výsledek prvního i posledního čtvrtletí však působily mimořádné vlivy na nabídkové straně ekonomiky související s výběrem daní.“21 Inflace měřená indexem spotřebitelských cen zmenšila tempo v roce 2013 o 1,9 procentních bodů na 1,4 %. Zdrojem inflace v zemi podle zprávy ČNB o inflaci za rok 2013 byly daňové změny a rostoucí ceny potravin. Počínaje rokem 1998 přešla Česká národní banka k cílování inflace (v dnešní době inflační cíl ČR jsou 2 %). Míra nezaměstnanosti v zemi se příliš nemění. V roce 2012 vyrostla o 0,3 procentního bodu na 7 % a v roce 2013 zůstala stejná. Vzhledem k tomu, ţe centrální banka v roce 2013 přistoupila k devizovým intervencím, je vidět značný rozdíl mezi kursem koruny vůči cizím měnám v roce 2012 a 2013. Koruna vůči euru meziročně oslabila o 9,1 %, vůči americkému dolaru o 4,4 %. Tabulka č. 16 : Vybrané makroekonomické ukazatele běloruské ekonomiky Ukazatele

2011

2012

2013

297 158/ 31,2

530 356/ 55,8

636 784/ 67,0

31 368/ 3,30

56 036/ 5,89

67 271/ 7,08

5,5

1,7

0,9

108,7

21,5

16,5

0,6

0,5

0,5

Vůči EUR (BYR/EUR)

6 914

11 340

13 080

Vůči USD (BYR/USD)

4 930

8 570

9 510

HDP (mld. BYR/mld. USD) HDP na 1 obyvatele (tis. BYR/ tis. USD) Růst HDP (%, stálé ceny) Inflace (CPI, průměr období, %) Míra nezaměstnanosti VŠPS (průměr období, %) Měnový kurs

Zdroj: zpracováno autorem podle informací z webové stránky http://www.belstat.gov.by/ofitsialnayastatistika/otrasli-statistiki/ 21

DUBSKA, Drahomira, KAMENICKÝ, Jiři, KUČERA, Lukaš. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online] . 17.3. 2014. ISBN 978-80-250-2537-6. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013

42

Graf č. 8: Vývoj makroekonomických ukazatelů Běloruska

Zdroj: zpracováno autorem

Graf č. 9: Vývoj měnového kursu běloruského rublu

Zdroj: zpracováno autorem

V roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 pokračovalo zpomalení tempa hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt v roce 2013 činil 636 784 mld. BYR a vyrostl o 0,9 procentního bodu v porovnání s předchozím rokem. „Hlavní podíl na růstu HDP měl maloobchod a stavebnictví při negativním podílu průmyslu a zemědělství.“22 Inflace za rok 2013 činila 16,5 % oproti 21,8 % v roce 2012. Ale i 21,5 % je mnohem niţší, neţ inflace v roce 2011, která byla způsobena devalvací běloruského rublu. V 2013 roce růst inflace zpomalil kvůli zpomalenému tempu růstu cen průmyslové produkce a zemědělské produkce.

22

NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Tendenci vývoje měnové politiky . [online]. [cit. 2014-0611]. Dostupné z: http://www.nbrb.by/publications/ectendencies/

43

Hlavním rysem běloruského trhu práce je stabilita. V Bělorusku bylo v roce 2012 dosaţeno historické minimum nezaměstnanosti 0,5 %. V roce 2013 se kurs běloruského rublu sníţil vůči euru o 15,3 procentních bodů, vůči dolaru o 11%. Během roku se měnový kurs běloruského rublu formoval pod vlivem vztahu poptávky a nabídky uvnitř devizového trhu a také na základě situace v zahraničním obchodě. Mikroekonomické faktory Regulace bankovních sazeb pro úvěrové operace. Banka musí vţdy mít dostatek prostředků pro včasné zaplacení svých závazků. Proto musí stanovit takou úrokovou sazbu pro úvěry, aby neměla problémy s vypořádáním svých depozitních obchodů. Regulace sazeb s cílem minimalizace rizika. Banka stanoví úrokovou sazbu podle bonity klienta. Čím stabilnější je finanční stav klienta a lepší jeho obchodní reputace, tím niţší pro něho je úroková sazba. Regulace podle různých kritérií Výše úrokové sazby závisí na mnoha faktorech: Typ úvěru: dispoziční, spotřebitelský, hypoteční, investiční atd. Splatnost: dlouhodobý, střednědobý, krátkodobý. Účelovost: účelový, neúčelový. Podle klientů: fyzická osoba, právnická osoba, municipalita. Podle dalších faktorů: zajištěnosti, objemu, úvěruschopnosti atd. Za rok 2013 vyuţilo uvěrových produktů celkem 3 008 918 osob, z nich 22 848 – právnické osoby, 2 989 070 – fyzické osoby.23 Uskutečněné úvěrové obchody činily 347 567 647 mil. BYR (36 586 mil. USD)

23

NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Kredit bulletin 2013. [online]. [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.nbrb.by/publications/bulletinYearBook/ 44

K 1. lednu 2014 v průměru na jednoho obyvatele Běloruské republiky vycházelo 5,7 mil BYR (599,7 USD) úvěrové zadluţenosti, kdyţ 1. ledna 2014 daný ukazatel byl 4,3 mil. BYR (495,4 USD).V České republice za rok 2013 byly provedeny úvěrové obchody v celkové výši 2 514 321,1 mil. CZK, coţ v průměru na jednoho obyvatele je 231 176 CZK (11 958 USD). Pro porovnání úvěrových produktů obou zemí byly vybrány spotřebitelský úvěr a hypoteční úvěr.

Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr je jedním z nejčastějších typů bankovních operací. Spotřebitelský úvěr je hodně populární u obyvatelstva. Nehledě na to, ţe je dost drahý, umoţňuje zvýšit ţivotní úroveň. Tento úvěr umoţňuje nákup zboţí a sluţeb ještě předtím, neţ je kupující schopen za ně zaplatit. V kaţdé zemi má většina lidí problémy s našetřením peněz potřebných na nákup auta nebo domácích spotřebičů. Pomocí získání úvěru a jeho splacení ve splátkách, měsíčními platbami, se lidé vyhýbají potřebě naspořit prostředky před nakupováním, dostávají věci v době, kdy je potřebují, kdyţ při neexistenci spotřebitelských úvěrů by museli pro jejich získání ještě dlouho spořit. Spotřebitelský úvěr do určité míry přispívá k relativnímu vyrovnání ţivotní úrovně lidí s nerovnými příjmy, sniţuje rozdíly v úrovni a struktuře mezi různými sociálními skupinami. Objem spotřebitelských úvěrů v ČR za rok 2013 činil 158 704,6 mil. CZK (7,9 mld. USD), za rok 2012 156 081,8 mil.CZK (7,8 mld. USD), coţ znamená růst skoro o 2 %.24 Objem spotřebitelských úvěrů v Bělorusku za rok 2013 činil 14 900 mld.. BYR (1,6 mld. USD), ve srovnáni s rokem 2012 vyrostl skoro o 45 %. Takový růst byl především spojen s očekávanou devalvací běloruského rublu. Objem spotřebitelských úvěrů v Bělorusku ve srovnáni s ČR a s jinými státy Evropy je zatím hodně malý.

24

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Systém časových řad ARAD. [online]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm

45

Pro porovnání bankovních úvěrů obou zemí byly vybrány tři největší banky České republiky – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka – a tři největší banky Běloruska – Belarusbank, Belagroprombank, BPS-Sberbank. Česká spořitelna nabízí klientům „Spotřebitelský úvěr“. Tento úvěr je určen pro soukromou klientelu od osmnácti let. Můţe být jak účelovým, tak i neúčelovým. Minimální výše úvěru činí 100 000 Kč, maximální výše není stanovena, do částky 600 000 CZK bez nutnosti zajištění. Úvěr je úročen pevnou úrokovou sazbou, peníze lze čerpat jednorázově nebo postupně. Úvěr je poskytován bezhotovostně na účet klienta. ČSOB poskytuje „Půjčku na cokoliv“, rychlá a jednoduchá půjčka je určena k financování aktuálních potřeb. Maximální výše úvěru je 600 000 CZK a je poskytována bez dokládání, na co budou peníze vyuţity, a bez ručitele. Čerpání je jednorázové, převodem na účet. Komerční banka nabízí „Osobní úvěr“. To je hotovostní nebo bezhotovostní úvěr pro osobní, nepodnikatelské potřeby. Jedná se o bezúčelový úvěr s moţnosti dostat aţ 2 500 000 CZK bez zajištění. Belagroprombank poskytuje svým klientům spotřebitelský úvěr bezúčelový do maximální výše 100 mil. BYR a jenom s ručitelem na dobu do 3 roků. Čerpání je jednorázové, převodem na účet. Belarusbanka nabízí spotřebitelský úvěr pouze s ručitelem, jednorázově, převodem na účet. Bez nutnosti prokázání účelovosti. BPS-Sberbank poskytuje jak účelový, tak i bezúčelový spotřebitelský úvěr do maximální výše 500 mil. BYR, můţe být převeden na účet nebo vydán v hotovosti. Úvěr je poskytován pouze s ručitelem.

46

Tabulka č. 17 : Spotřebitelské úvěry v ČR a v Bělorusku ve vybraných bankách Úroková Banky

Doba

Částka

sazba

Česká spořitelna

1–7 let

min. 100 000 CZK

5,9 % -23,45%

ČSOB

1–7 let

min. 20 000 CZK max. 600 000 CZK

8,9 % - 11,9%

Komerční banka

1–6 let

min 30 000 CZK max. 2 500 000 CZK

10 %-10,5%

České

Běloruské min 1 mil. BYR (100 USD) max. 100 mil. BYR Belagroprombank 1–3 roky

(10 500 USD)

40 – 56 %

Belarusbank

1–5 let

max. 100 mil. BYR (10 526 USD)

38,5 – 40,5 %

BPS-Sberbank

1–5 let

max. 500 mil. BYR (52 600USD)

38,5 –40,5 %

Zdroj: zpracováno autorem podle informace webových stránek bank

Seznam dokumentů pro poskytnutí spotřebitelského úvěru u vybraných bank je stejný, ţadatel musí ukázat dva doklady totoţnosti a podklady prokazující příjem. V běloruských bankách muţi do 27 let kromě uvedených dokumentů musí ještě ukázat „Vojenský lístek“. Výhodnost úvěrů, které poskytují český a běloruský bankovní trh, se porovnávají na konkrétním příkladu: Spotřebitelský úvěr na bytové potřeby, ve výše 50 000 CZK na dobu tří let, za podmínek v České spořitelně. Stejné mnoţství peněz v běloruských rublech 25 mil. v Belarusbank. V České spořitelně za těchto podmínek bude splácet 1 863 CZK měsíčně při úrokové sazbě 19,84 %

p.a (RPSN 22,97 %). Celková částka, kterou zaplatí spolu s jednorázovým

poplatkem za zpracování úvěru, bude 67 532 CZK. Cena úvěru činí 17 532 CZK. V Belarusbank za uvedených podmínek bude splácet 1,1 mil. BYR měsíčně při úrokové sazbě 39,5 %. Celková částka spolu s poplatky bude 39,8 mil BYR. Cena úvěru je 14,8 mil. BYR, coţ je v přepočtu 29 677 CZK.

47

Rozdíl v ceně úvěru je dost velký – 12 145 CZK. Především je to tím, ţe běloruské banky mají velkou úrokovou sazbu. Taková výše úrokové sazby je spojena s měnovou politikou Běloruské národní banky, která drţí diskontní sazbu pro banky na vysoké úrovni 23,5 %. Pomocí této sazby komerční banky stanoví svou sazbu pro poskytnutí úvěrů obyvatelstvu. Například Belarusbank vypočítá sazbu pro spotřebitelské úvěry tak, ţe bere dvojnásobek diskontní sazby a v závislosti na době poskytnutí můţe odečíst od ní několik procentních bodů – od 2,5 do 4,5. Z tabulky je vidět, ţe v českých bankách je moţné půjčit si větší mnoţství peněz neţ v běloruských. Výše úvěru v bankách závisí především na úvěruschopnosti osob, na jejich příjmech. Běloruské banky ve srovnání s českými nabízí menší objemy úvěrů, protoţe občané země mají menší příjmy, průměrná mzda za rok 2013 činila 5 061 418 BYR měsíčně (533 USD), v Česku je průměrná mzda za stejné období 26 128 CZK (1 306 USD). Aby bankovní sektor Běloruska v oblasti spotřebitelských úvěrů dosáhl úrovně českých bank, musí zvýšit objem spotřebitelských úvěrů. Ten proces závisí na vývoji ekonomiky vcelku s následujícími faktory: – růst důchodů obyvatelstva. Pokud lidé budou mít stabilní a relativně vysoké příjmy, úvěrový trh se bude rozvíjet ve směru poskytování většího mnoţství peněz. – přítomnost odpovídajících úvěrových zdrojů u bank, růst, který je moţný při zdravém vývoji ekonomiky. – sníţení sazeb centrální banky, které povede ke sníţení úrokových sazeb pro úvěry u komerčních bank.

Hypoteční úvěry Hypotéka – úvěr určený fyzickým a právnickým osobám, vţdy musí být zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Banky poskytuji hypotéku za účelem koupě nemovitosti, financování výstavby, rekonstrukce a oprav nemovitosti atd. Na úrokovou sazbu hypotéky, mimo jiţ uvedených faktorů, má vliv stav nemovitosti, kterou klient banky chce pořídit. Například u koupě nemovitosti ve starším bytě nebo v neatraktivní lokalitě bude úroková sazba vyšší, protoţe to má vliv na likviditu nemovitosti. Čím vyšší bude likvidita nemovitosti, tím snazší bude pro banku prodat ji v případě nesplnění smluvních podmínek klientem. 48

Úroková sazba u hypoték v běloruských bankách je pevná – neměnná po celou dobu trvání hypoteční smlouvy. Banky ČR nabízí různé doby fixace, obvykle na 1, 2, 3, 4, 5, 10 let a výjimečně na 15 nebo 20 let. K datu ukončení doby fixace banka nabízí sazby pro další období v aktuální výši. Pro srovnání hypotečních úvěrů dvou zemí byly vybrány tři největší banky České republiky – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka – a tří největší banky Běloruska – Belarusbank, Belagroprombank, BPS-Sberbank. Hypotéku u České spořitelny je moţné získat bez poplatků za vyřízení. Výše hypotéky je stanovena aţ do 100 % hodnoty nemovitosti, maximálně 7 mil. CZK. Doba poskytnutí je od 5 do 30 let. Existuje moţnost fixace úrokové sazby na 1, 2, 3, 4, 5, 10 let, při volbě tří aţ pětileté fixace úrokové sazby banka nabízí úrokové zvýhodnění 0,3 % a finanční prémii pro kaţdé další období fixace. ČSOB nabízí svým klientům Hypotéku s bonusem. Poskytovaný úvěr je ve výši od 200 000 CZK aţ do 100 % hodnoty nemovitosti. Splatnost úvěru je určena na 20 aţ 40 let, úrokovou sazbu je moţné zafixovat na 3 nebo 5 let. Moţnost získání bonusu 5 % z výše úvěru, první polovina bonusu je odečtena po 12 letech splácení a druhá na konci splatnosti úvěru, podmínkou pro bonus je minimální délka úvěru na 20 let. Komerční banka poskytuje hypotéční úvěr se splatností 5–30 let. Minimální výše úvěru 200 000 CZK, maximální 10 mil. CZK. Úroková sazba: pevná po dobu platnosti úrokových podmínek, tj. 1–10 let nebo 15 let Belarusbank nabizí hypotéku na dobu do 15 let, do 75 % hodnoty nemovitosti (maximálně 2 500 mil. BYR (263 158 USD)), úroková sazba pro tento úvěr je 37,5 %. Hypotéka v Belagroprombank jen na dobu do 20 let. Minimální výše úvěru je 10 mil. BYR (10 526 USD) aţ do 90 % hodnoty nemovitosti, maximálně 500 mil. BYR (52 631 USD). Úroková sazba je stanovena na úrovni 38 %. BPS-Sberbank nabízí hypotéku do výše 80 % hodnoty nemovitosti (maximálně 150 000 USD), na dobu do 20 let. Úroková sazba pro tento úvěr – od 39,5 % do 41,5 %.

49

Tabulka č. 18 : Hypoteční úvěry v ČR a v Bělorusku ve vybraných bankách Úroková Banky

Doba

Částka

sazba

do 30

do 100 % hodnoty nemovitosti

let

max. 7 mil. CZK

do 40

do 100 % hodnoty nemovitosti

let

max. výše není stanovena

3 – 6,5 %

do 30

do 100 % hodnoty nemovitosti

3,59 – 4,59

let

max. 10 mil. CZK

%

České

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

3–5%

Běloruské do 20 Belagroprombank

let do 15

Belarusbank

let do 20

BPS-Sberbank

let

do 90 % hodnoty nemovitosti max. 500 mil. BYR (52 631 USD)

38 %

do 75 % hodnoty nemovitosti max. 2 500 mil. BYR (263 158 USD) do výše 80 % hodnoty nemovitosti max. 1 425 mil. BYR (150 000 USD)

37,50 % 39,5 –41,5 %

Zdroj: zpracováno autorem podle informace webových stránek bank

Výhodnost úvěrů, které poskytují český a běloruský bankovní trh, se porovnávají na konkrétním příkladu: Hypotéční úvěr na nákup nemovitosti v ceně 2 mil. CZK., na dobu 15 let ,za podmínek České spořitelny. Stejné mnoţství peněz v běloruských rublech 950 mil. v Belarusbank. Naspořená častka – 450 mil. CZK, potřebná výše úvěru 1 550 000 CZK, 736,2 mil. BYR 0 (77 500 USD) V České spořitelně za těchto podmínek bude splácet 11 226 CZK měsíčně při úrokové sazbě 3,69 % , doba fixace 10 let. Orientační celková částka, kterou zaplatí (při stejné úrokové sazbě v posledních 5 letech) bude 2 020 680 CZK. Cena úvěru činí 470 680 CZK. V Belarusbank za uvedených podmínek při úrokové sazbě 37,5 %. Celková zaplacená částka bude 2 081 mil BYR. Cena úvěru – 1 345,5 mil BYR, coţ je v přepočtu 2 832 631 CZK a to je mnohem víc neţ půjčená částka. 50

Belarusbank jako jedná ze státních bank poskytuje zlevněné hypotéky pro určité skupiny lidí. Tabulka č. 19: Skupiny lidí, které mají právo na zlevněný hypotéční úvěr

Skupina

Úroková sazba (p.a) 1%

Mnohodětná rodina (vice než 2 ditě) Občané, kteří trvale žijí a pracují ve

Od 3 % do 10 %

městech s počtem obyvatelů do 20 tisíc lidí

5%

Příslušníci armády

Od 5 % do 12 %

Mladé rodiny s dvěma nezletilými dětmi Rodina se zdravotně postiženými dětmi Zdravotně postižení po černobylské katastrofě

Od 5 % do10 %

Veteráni Talentovaní mladí vědci (s doporučením Národní akademie věd) Soudci a prokurátoři

Zdroj: zpracováno autorem podle webové stránky Belarusbank www.belarusbank.by Bělorusko je nyní v paradoxní situaci, kdy hypotéční úvěry jsou dostupné pouze pro v tabulce uvedené skupiny lidi. Hlavním důvodem této situace je vysoká úroková sazba. Dalším důvodem nedostupnosti úvěru je nerozvinutost hypoték v zemi. Běloruské banky poskytují hypotéky převáţně pomocí prohlášení ručitele a zástavní právo k nemovitosti vyuţívá jen několik bank v zemi. To je způsobeno tím, ţe odebrat nemovitost v případě neplnění úvěru je moc obtíţné vzhledem k běloruským zákonům. Jestliţe se zjednoduší mechanismus prodeje nemovitosti dluţníka, hypotéka se bude vyvíjet rychlejším tempem. Systém zvýhodněných úvěrů se můţe stát velkou zátěţí pro stát vzhledem k tomu, ţe obyvatel, kteří potřebují zajistit pro sebe bydlení, je rok od roku stále více. Ročně vláda uděluje ze státního rozpočtu velké částky peněz pro kompenzaci bankám, které nabízejí zlevněné úvěry. V projektu rozpočtu na 2014 rok bylo

51

Také Národní banka musí sníţit sazby refinancování. Zatím je drţí na vysoké úrovni, protoţe chce dosáhnout makroekonomickou stabilitu. Kdyţ inflace v zemi bude nízká, sazby centrální banky se také budou sniţovat. Vysokou sazbou (23,5 %) se Národní banka Běloruska snaţí udrţet úroveň cen a měnový kurs. V následující tabulce a grafu je uvedena závislost diskontní sazby na inflaci v Bělorusku. Tabulka č. 20: Vývoj inflaci a diskontní sazby v Bělorusku 2009 - 2013

inflace

2009

2010

2011

2012

2013

10,1

9,9

108,7

21,5

16,5

14

11,75

45

30

23,5

diskontní sazba

Zdroj: zpracováno autorem podle webové stránky NÁRODNÍ STATISTICKÝ UŘAD BĚLORUSKÉ REPUBLIKY http://www.belstat.gov.by/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/ Graf č. 10 : Vývoj inflaci a diskontní sazby v Bělorusku 2009 - 2013

Zdroj: zpracováno autorem

Jak je vidět z grafu, centrální banka se snaţí nastavovat diskontní sazbu s ohledem na současný stav inflace.

52

2.2.2 Vkladové produkty Termínovaný vklady

Vklad je částka peněz, kterou osoba uloţí do banky s cílem dosáhnout zisk, který vznikne úročením uloţených prostředků. Pro komerční banky jsou vklady hlavní sloţkou pasiv, a proto jsou důleţitým zdrojem pro aktivní úvěrové operace. V Bělorusku objem celkových vkladů obyvatelstva za rok 2013 činil 102 338,5 mld. BYR (10,7 mld. USD), ve srovnání s rokem 2012 vyrostl o 31 %. Vklady v národní měně byly ve výše 33 017,9 mld. BYR, coţ je 32 % z celkového objemu, ostatních 68 % (69 320,6 mld. BYR) činily vklady v cizí měně. Obyvatelstvo preferovalo vklady v cizí měně, tomu přispívalo očekávání devalvace běloruského rublu vzhledem k postupnému oslabování vůči zahraničním měnám a nárůstu inflace. Dokonce i významné zvýšení úrokových sazeb pro vklady v domácí měně nezměnilo situaci. Například vklad v běloruských rublech je úročen v Belarusbank od 10 %, stejný vklad v cizí měně je úročen od 5 %. V ČR objem celkových vkladů za 2013 činil 3 340 068,1 mil. CZK, vklady ve srovnání s rokem 2012 vrostly o 6,7 %. Vklady v národní měně činily 2 968 245,5 mil CZK – 88 %, ostatních 12 % byly vklady v cizí měně, 371 822,5 mil. CZK. Úroková sazba u vkladů v domácí a cizí měně je v českých bankách ve většině případů stejná. Zvláštním rysem bankovního systému Běloruska je to, ţe úrokový zisk z vkladů u bank nepodléhá zdanění. V České republice podle zákona o daních z příjmů jsou výnosy z úroků zdaněny sráţkovou daní ve výši 15 procent. Banka tuto daň strhne sama a ke vkladu připíše uţ jen čistý výnos. Pro porovnání vkladových produktů obou zemi byly vybrané terminované vklady a stavební spoření. V bankách je představena spousta termínovaných vkladových produktů s různými dobami splatnosti, zde jsou popsány některé z nich. Česka spořitelna nabízí Vkladový účet, dává klientovi na výběr z velmi široké škály termínů splatnosti pro své prostředky. Splatnost peněz lze uzavřít na dobu od 1 měsíce do 4 let. Vkladový účet umoţňuje vkladateli výběr mimo den splatnosti bez poplatku s podmínkou, ţe můţe vybrat maximální částku odpovídající 25 % výše vkladu. 53

U terminovaného vkladu ČSOB je moţnost zvolit si termín od 7 dnů do 12 měsíců. Termínovaný vklad lze kdykoliv předčasně vypovědět, ale s poplatkem. Poplatek za předčasný výběr je do 6 měsíců délky vkladu včetně 0,75 % z vybírané částky a nad 6 měsíců délky vkladu je 1,5 % z vybírané částky. Komerční banka nabízí „Garantovaný vklad“ se lhůtou trvání 3, 6 nebo 12 měsíců, minimální výše vkladu je 5 000 CZK, banka dává garance vrácení celé jistiny při předčasném výběru vkladu bez poplatků a sankcí. Jedním z termínovaných vkladů u Belarusbank je „ Garant“. Poskytuje moţnost uloţit peníze na dobu 3, 6 nebo 12 měsíců. Minimální výše vkladu je 10 mil. BYR (1052 USD). Předčasné vrácení vkladu nenese ţádné poplatky. Ze střednědobých vkladů má v nabídce vklad „Nakopitelnyj“ s jedním termínem splatnosti – 3 roky. V Belagroprombanke lze uloţit peníze na dobu 3, 6 a 12 měsíců. Minimální výše vkladu je 10 mil. BYR. (1 052 USD), při předčasném výběru vkladu vkladatel dostane jistinu a úrokovou prémii sníţenou o 5–9 %. Banka také nabízí střednědobý vklad „Linia rosta“ od 2 do 5 let. BPS-Sberbank nabízí vklad „Sochraniaj“, peníze lze uloţit na dobu od 3 měsíců do 3 let. Kdyţ vkladatel chce vrátit své peníze předčasně, dostane je s úrokem zmenšeným o 5–50 %.

54

Tabulka č. 21: Vybrané vkladové produkty českých a běloruských bank Banky

Doba

Úroková sazba

1–6 měs

0,01 %

12 měs.

0,10 %

18 měs.

0,15 %

2 roky

0,20 %

3 roky

0,30 %

4 roky

0,40 %

7 dní – 3 měs.

0,01 %

6 měs.

0,10 %

9 měs.

0,15 %

1 rok

0,20 %

3 měs.

0,10 %

6 měs.

0,25 %

1 rok

0,35 %

3 měs.

10 %

6 měs.

12 %

12 měs.

15 %

6 měs.

35 %

12 měs.

36 %

2 roky – 5 let

37 %

3 měs. – 6 měs.

18 %

12 měs.

21 %

2 roky

25 %

3 roky

26 %

Částka

České

Česká spořitelna

ČSOB

Komerční banka

není stanovena

min. 5 000 CZK

min. 5 000 CZK

Běloruské Belarusbank

Belagroprombank

BPS-Sberbank

10 mil. BYR. (1 052 USD)

10 mil. BYR. (1 052 USD)

5 mil. BYR ( 526 USD)

Zdroj:zpracováno autorem podle informace webových stránek bank

Výhodnost vkladů, které poskytují český a běloruský bankovní trh, se porovnávají na konkrétním příkladu: Částku ve výši 50 000 CZK, uloţí fyzická osoba na dobu 1 roku v České spořitelně. Stejné mnoţství peněz v běloruských rublech 23 750 000 (2500 USD) uloţí v Belarusbank.

55

V České spořitelně za těchto podmínek za 1 rok dostane 50 050 CZK při úrokové sazbě 0,10 %. Rozdíl mezi uloţenou částkou a získanou je jenom 50 CZK. V Belarusbank za 1 rok při úrokové sazbě 15 % dostane 27 312 500 BYR (2875 USD). Rozdíl mezi uloţenou částkou a získanou je 375 USD (7 500 CZK). Rozdíl v úrokovém zisku v běloruské a české bance je 7 450 CZK. Na českém bankovním trhu se vklady úročí tak nízkými sazbami, protoţe úroková sazba ČNB je skoro na nule a kdyţ komerční banka bude nabízet svým klientům vyšší sazby pro vkladové produkty neţ sazbu centrální banky, přivede ji to k hospodaření ve ztrátě. Všechny vklady v domácí a cizí měně včetně úroků jsou v ČR ze zákona pojištěny, aby v případě pádu banky vkladatelé mohli dostat své prostředky zpět. Všechny banky jsou na základě zákona o bankách povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a platit do Fondu pojištění příspěvky z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů. Pro výpočet náhrady se sčítají všechny vklady vkladatele u jedné banky, od 1. 1. 2011 se poskytuje náhrada v české měně v maximální výši 100 000 EUR na jednoho vkladatele u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočítává podle kurzu devizového trhu vyhlašovaného Českou národní bankou. Bezpečnost a vracení vloţených prostředků vkladatelů je v Bělorusku zaručeno dekretem prezidenta od 4. 11. 2008. Podle něho stát zaručuje plnou zachovalost uloţených prostředků jednotlivců v běloruských rublech a cizích měnách v běloruských bankách a úhradu ve výši 100 procent z vkladu. V Bělorusku na rozdíl od Česka není stanoven ţádný limit vracení peněţních prostředků. Plna zajištěnost byla zavedena s cílem zabránit hromadné odebraní vkladu z bank před očekávanou devalvací.

Stavební spořeni Stavební spoření vzniklo za účelem umoţnit obyvatelům formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat bytové otázky. V dnešní době platí, ţe klient všechny peněţní prostředky ze stavebního spoření můţe pouţít na cokoliv. Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumoţňuje ţádná jiná forma spoření. „Na český trh bylo stavební spoření zavedeno schválením Zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Ačkoli je stavební spoření v České 56

republice jedním z nejmladších bankovních produktů, vydobylo si na trhu finančních instrumentů jiţ od počátku své existence nezastupitelné místo.“25 Stavební spoření v Česku je hodně populární, vyuţívá ho 39 % populace. Česko je na druhém místě po Rakousku (60 % populace) v rozšíření stavebního spoření.26 Celkové vklady klientů ve stavebním spoření za rok 2013 činily 429,1 mld. CZK. V Bělorusku zatím stavební spoření neexistuje. V roce 2002 ve vládním plánu pro zlepšení stávajících právních předpisů byl zařazen návrh zákona o stavebním spoření. Avšak vzhledem k nedokonalostem zákona tento nebyl přijat, ale bylo rozhodnuto zahájit zkušební projekt stavebního spoření v Belarusbank v roce 2006. Vzhledem k vývoji inflačních procesů a s tím souvisejícím rychlým růstem cen nemovitostí tento projekt nebyl realizován v plném rozsahu. Projekt také nebyl chráněn zákonem a neposkytoval státní podporu vkladatelům. V důsledku těchto faktorů pouţilo stavební spoření méně neţ 1 tisíc lidí. Dalšímu vývoji stavebního spoření v Bělorusku budou věnovány parlamentní schůzky během roku 2014.

25

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. ČR ve stavebním spoření. [online]. 14. 04. 2013. [cit. 2014-062] Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 26

ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. ČR ve stavebním spoření. [online]. 14. 04. 2013. [cit. 2014-062] Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/

57

3. Vyhodnocení a vývoj bankovních systémů ČR a Běloruska 3.1 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému ČR Český bankovní systém v současnosti tvoří Česka národní banka a komerční banky. Hlavní úlohou centrální banky je péče o cenovou stabilitu pomocí různých měnových nástrojů. Jedněmi z nich jsou úrokové sazby, které se v současné době v České republice nachází na technické nule. Bankovní sektor ČR byl k 1. lednu 2014 roku byl zastoupen 44 bankami, z nichţ 8 bank s rozhodující českou účastí, 2 banky se státní účastí, ostatních 36 bank s rozhodující zahraniční účastí. V bankovním sektoru převládá zahraniční kapitál, podíl na celkovém základním kapitálu českých bank tvoří 80 %, podíl státu 20 %. Český bankovní trh je poměrně koncentrovaný, třem hlavním bankám patří skoro 50 % aktiv bankovního sektoru, na kaţdou z nich připadá kolem 16,5 %. Bankovní sektor je v současně době ziskový, stabilní, kapitálově výborně vybavený a velmi likvidní. Ačkoliv reálná ekonomika České republiky vykazovala v roce 2013 pokles (pokles HDP o 0,9 %), celkový objem aktiv vzrostl o 8,8 % na 5,2 bil. CZK, především na to měl vliv růst o 6,5 % objemu poskytnutých úvěrů klientům. Hospodářský výsledek bankovního sektoru dosáhl 73,6 mld. CZK, coţ představuje meziroční pokles o 4 %, ale podle ministerstva financí ČR jde o druhý nejlepší výsledek v historii. Důvodem meziročního poklesu byly především niţší úrokové výnosy, které meziročně klesly o 2,1 procentního bodu a také výnosy z poplatků a provize, které klesly o 0,7 procentního bodu. Úroveň kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru v ČR pokračovala v růstu, v roce 2013 tento ukazatel činil 17 %, oproti roku 2012 vzrostl o 0,6 procentního bodu. Likvidní situace bankovního sektoru je nadále velmi dobrá, a to zejména díky přebytku klientských depozit vůči poskytnutým klientským úvěrům. Z toho vyplývá, ţe komerční 58

banky mají nízkou závislost na mezibankovním trhu, popřípadě na likvidních půjčících operacích ze strany centrální banky. Kursová intervence ČNB také měla vliv na zvýšení likvidity bankovního sektoru, ale objem dodatečné likvidity byl nicméně sterilizován v rámci standardních dvoutýdenních repo tendrů a jednodenního vkladového nástroje. Vývoj v bankovním sektoru je velmi provázán s celkovým ekonomickým vývojem země. Podle ekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) se očekává růst HDP o 1,9 % a další sníţení inflace na úroveň 0,9 %. Vývoj inflace bude mít podstatný vliv na kurz české koruny. Oslabení české koruny by podle ČNB mělo sníţit riziko vzniku dlouhodobé deflace a přiblíţit míru inflace zpět k cíli Národní banky (2 %). „Politika „slabé koruny“ bude pokračovat a průměrný kurz v roce 2014 tak bude na úrovni 27,3 Kč za Euro. Poté dojde k jeho mírnému posílení (na průměrnou hodnotu CZK/EUR 26,7 v roce 2015). V otázce odhadovaného ukončení aktuální měnové politiky ČNB panuje shoda, dnešní informace směřují tento krok do období mezi koncem roku 2014 a prvním pololetím 2015.“27 Poté co inflace dosáhne cíle Národní banky, lze předpokládat, ţe ČNB bude mít moţnost zvýšit úrokové sazby nad technickou nulu. V důsledku toho dojde ke zvýšení úrokových sazeb u komerčních bank. Pro klienty to znamená zdraţení úvěru, ale současně s tím vzroste výhodnost vkladových produktů. Pro klienty při výběru banky je také důleţitá výše poplatků. Vývoj bankovního sektoru ČR ukazuje kaţdoroční sníţení poplatků a provizí, zisk bank z poplatku a provizí v roce 2013 ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,7 %. Banky i nadále sniţuji poplatky a zjednodušují jejich systém s cílem vyhrát konkurenční boj o klienty a tím dosáhnout větší ziskovosti. Také pro zvětšení ziskovosti se banky budou snaţit o co nejsnadnější komunikaci s klienty a o sníţení svých nákladů pomocí nových technologií. Současné trendy v bankovním sektoru ČR: •vyuţití elektronických informačních kanálů. V dnešní době banky nabízí internetbanking, smartponebanking atd. Pomocí těchto kanálů banka dělá komunikaci s klientem více jednoduchou a přehlednou. Pokud banky budou nadále podporovat vývoj elektronických

27

ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Ekonomická prognóza. [online]. 10. 04. 2014[cit. 2014-06-10]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor/cba-prognozy

59

technologií, za nějakou dobu bude klient moci zřídit, změnit a zrušit jakékoliv sluţby odkudkoliv a kdykoliv. V současnosti české banky také zjednodušují komunikaci s klienty pomocí sociálních sítí. •Bezkontaktní platby. Bezkontaktní technologie umoţňuje klientům platit kartou nákupy do 500 Kč bez nutnosti zadat PIN, pouze přiloţením karty do vzdálenosti 5 cm ke čtečce bezkontaktního terminálu. Nad tuto částku je moţné bezkontaktně platit také, je ale třeba zadat PIN. Také bezkontaktní platbu je moţně provést pomoci nálepky na mobilním telefonu. V poslední době se rozvíjí bezkontaktní platba prostřednictvím QR kódů, které jde naskenovat telefonem a provést platbu. •Bankomaty. V dnešní době bankomaty v ČR slouţí nejenom pro výběr peněz, ale nabízejí také moţnost vkládání peněz. Kromě vkládání peněz je moţné u některých bankomatů také platby posílat. V oblasti vývoje bankovní regulace a dohledu velkou roli hraje přijetí sady opatření vyvinutých Basilejským výborem – BASEL III. Hlavní opatření BASEL III jsou:28 •podstatné posílení kapitálu bank a vyšší kvalita vlastního kapitálu • zavedení kapitálových polštářů (capital buffers) = vytváření kapitálových rezerv v dobrých časech pro horší období; • důraz na lepší pokrytí rizik, které se ukázaly v době krize nedostačující, zejména rizik trţního obchodního portfolia, rizik protistran a rizik plynoucích z procesu sekuritizace • zavedení nových ukazatelů pro řízení likvidity, jak krátkodobé, tak dlouhodobé • omezení pákového poměru (leverage ratio) s cílem omezit nadměrný růst bilance a podrozvahových transakcí, nezávisle na rizikovosti • zlepšení procesu dohledu a trţní disciplíny. Implementace BASEL III v českém bankovním sektoru bude probíhat postupně do roku 2019 a musí vést k:

28

ŠENFELDOVÁ, Šárka.Vybrané otázky implementace Basel III v českém bankovním sektoru. Praha, 2013. Diplomová práce. Bankovní institut, a. s. Fakulta Finance.

60

•zlepšení schopnosti bankovního sektoru pohlcovat šoky vznikající z ekonomických šoků a jiných zdrojů; •zlepšeni řízení rizik; •posílení transparentnosti bankovního sektoru a zpřístupňování informací. Velký vliv na vývoj bankovního systému ČR můţe mít vstup země do eurozóny. „Podmínkou pro vstup členské země EU do eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů této země s čl. 130 a 131 Smlouvy o fungování EU (Smlouvy) a Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB) také dosaţení vysokého stupně udrţitelné konvergence.“29Stupeň konvergence je posuzován podle maastrichtských kritérií. Jedná se o kritéria: cenové stability, stavu veřejných financí, účasti v mechanismu směnných kurzů a konvergence úrokových sazeb. Kriterium cenové stability. Členský stát musí mít dlouhodobou udrţitelnou cenovou stabilitu, průměrná roční inflace nesmí překročit o více neţ 1,5 procentního bodu průměrnou roční inflaci tři členských zemí, které mají nejlepší hodnoty v oblasti cenové stability. ČNB má stanovený inflační cíl 2 % a snaţí se, aby se tato hodnota neodchýlila od cíle o více neţ jeden procentní bod. Inflační cíl ČNB odpovídá cíli Evropské centrální banky, která pod cenovou stabilitou rozumí růst cen pod 2 %. Inflace za 2013 rok v ČR činila 1,4 %, coţ odpovídá poţadavkům ČNB a současně splňuje kritérium cenové stability. Kritérium stavu veřejných financí: • deficit veřejného rozpočtu. Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší neţ 3 %. Deficit veřejného rozpočtu v ČR za rok 2013 podle Českého statistického úřadu činil 1,44 % na HDP, v roce 2012 tento ukazatel měl hodnotu 4,2 % na HDP. V dnešní době ČR splňuje toto kritérium pro přijetí eura. • výše hrubého veřejného dluhu. Podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. „Poměr vládního dluhu k HDP je v České republice dlouhodobě pod hranicí 60 % HDP. Vzhledem k relativně nízké úrovni vládního dluhu v době vstupu do EU neměla zatím Česká 29

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2013. [online]. 18. 12. 2013. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/monitoring/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr/2013/vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konve-15684

61

republika s plněním tohoto ukazatele problémy, ačkoli se zadluţení v letech 2009–2012 výrazně zvýšilo.“30 Za rok 2013 podíl veřejného dluhu na HDP činil 46,04 %. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů. Členský stát EU by se dva roky před vstupem do měnové unie měl zapojit do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a během této doby by nemělo dojít k devalvaci. „Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude moţné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níţ by se sledovala fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria.“31 Kriterium konvergence úrokových sazeb. Členský stát EU v průběhu jednoho roku musí mít průměrnou dlouhodobou nominální úrokovou sazbu, která nebude přesahovat o více neţ 2 procentní body průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Česká republika v současnosti bez problémů plní toto konvergenční kritérium. Stanovení termínu vstupu do eurozóny je na členské zemi a závisí na míře její připravenosti. Zatím vláda České republiky nestanovila cílové datum vstupu státu do eurozóny. Pro český bankovní systém by vstup do eurozóny znamenal, ţe ČNB by se musela vzdát samostatné měnové politiky ve prospěch Eurosystému, který tvoří systém všech centrálních bank eurozóny v rámci Evropského systému národních bank. V rámci Eurosystému by ČNB měla přispívat k zabezpečení těchto funkcí: • podílet se na společné měnové politice, kterou určuje Evropská centrální banka; • podporovat nerušené fungování platebních systémů, řídit, koordinovat a zajišťovat oběh peněz a platební styk; • udrţovat a spravovat devizové rezervy podle předpisů ECB;

30

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2013. [online]. 18. 12. 2013. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/monitoring/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr/2013/vyhodnoceni-plneni-maastrichtskych-konve-15684 31

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2013. [online]. 18. 12. 2013. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/monitoring/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr/2013/vyhodnoceni-plneni-maastrichtskych-konve-15684

62

• regulovat bankovní sektor; • vydávat eurové oběţivo podle předem určeného objemu, který stanoví ECB; • zabezpečovat finanční stabilitu eurozóny atd.

3.2 Vyhodnocení a vývoj bankovního systému Běloruska Bankovní systém Běloruska má mezinárodně uznávaný dvoustupňový systém, který se skládá z Národní banky Běloruské republiky a komerčních bank druhého stupně. K 1. lednu 2014 se bankovní sektor Běloruské republiky skládá z 31 bank, 4 banky z nich jsou státní. Běloruský bankovní trh je velice koncentrovaný, pěti bankám patři kolem 80 % celkových aktiv a celkového kapitálu. Největší bance patří kolem 40 % aktiv bankovního sektoru. V bankovním sektoru převládaje státní kapitál, podíl státu na základním kapitálu běloruských bank je 78,65 %. Ekonomická situace v Běloruské republice v roce 2013 byla charakterizována zpomalením hospodářského růstu. Růst HDP činil 0,9 %, coţ je o 1 procentní bod méně neţ v minulém období. Zpomalení ekonomického růstu moc neovlivnilo bankovní sektor. Během roku 2013 běloruské banky vykazovaly dostatečnou efektivitu. Celkový zisk bankovního sektoru Běloruska za rok 2013 činil 6 823,1 mld. BYR. (7,2 mil. USD), oproti roku 2012 (6 181,1 mld. BYR) se zvýšil o 10 %. Především na to měl vliv růst o 23 % celkových aktiv běloruských bank. Celková aktiva bankovního sektoru Běloruska ke dni 1. ledna 2014 tvoří 392 625,9 mld. BYR, coţ je 38,9 mld. USD. Úroveň kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru v Bělorusku ukazoval pokles, v roce 2013 tento ukazatel činil 15,5 %, oproti roku 2012 klesl o 5,3 procentního bodu.

Vývoj bankovního sektoru Běloruska je úzce spojen s vývojem ekonomické situace. Nejdůleţitějším cílem měnové politiky země je v současné době sníţení inflace. Podle prognózy vlády bude inflace na konci roku 2014 činit 12 %. To je o jeden procentní bod vice

63

neţ je cil Národní banky. Ačkoliv by to ve srovnání s rokem 2013, v kterém inflace činila 16,5 %, znamenalo pozitivní výsledek. S poklesem inflace dojde v zemi ke sníţení úrokových sazeb na mezibankovním trhu. V dnešní době centrální banka udrţuje vysoké úrokové sazby s cílem zachovat antiinflační orientaci běloruské politiky. Kdyţ Národní banka sníţí své sazby, povede to ke sníţení sazeb úvěrových a vkladových produktů komerčních bank. Lze předpokládat, ţe výsledkem toho bude zvýšení objemu poskytnutých úvěrů. V současnosti není objem poskytnutých úvěrů v Bělorusku dost velký ve srovnání s ČR a jinými státy východní Evropy. Po sníţení úrokových sazeb se úvěry stanou více dostupnými pro klienty běloruských bank. Objem vkladů také můţe vyrůst, ačkoli v dnešní době úrokové sazby na vkladové produkty v běloruských rublech jsou dost velké, obyvatelstvo se obává toho, ţe velká inflace vstřebá jejich úspory. Hlavními cíli centrální banky v nejbliţším čase v oblasti regulace činnosti běloruských bank jsou: zlepšování stabilního fungování bankovního systému a péče o jeho finanční stabilitu; ochrana zájmů vkladatelů a ostatních věřitelů bank; zabezpečení trhu moderními bankovními produkty. Pro dosaţení uvedených cílů musí být vyřešeny následující úkoly: • zdokonalení měnové politiky a měnových nástrojů Národní banky Běloruska; Hlavním směrem vývoje měnových nástrojů je v dnešní době zvýšení efektivity kursové politiky pomocí postupného přechodu k pruţnějšímu formování kurzu běloruského rublu spolu s růstem vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy. Přechod k pruţnějšímu formování kurzu bude přispívat k zdokonalování měnové politiky v oblasti cenové stability. Zdokonalení měnové politiky také musí být doprovázeno zvýšením průhlednosti jejího provádění. Informování společnosti o záměrech a cílech měnové politiky bude přispívat k lepšímu porozumění účastníků bankovního trhu.

64

• vytvoření podmínek pro další rozvoj a zavádění nových bankovních produktů a technologií. V dnešní době běloruské banky nemají ve své nabídce dostatečné mnoţství úvěrových a vkladových produktů. Klienti bank si ne vţdy mohou vybrat bankovní produkt, který by odpovídal jejich potřebám a moţnostem. Proto je pro běloruské banky důleţité rozvinout svou nabídku a zavést nové produkty. Novým produktem pro bankovní trh Běloruska je forfaiting, vývoj kterého bude záleţet na vývoji exportu země. Také centrální banka spolu s vládou Běloruské republiky a komerčními bankami musí vypracovat plán po zavádění stavebního spoření na trh. Tento krok mohl by zlepšil situaci pro občany státu, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení. Zatím pro tento účel v zemi existuje jen jeden bankovní produkt – hypoteční úvěr, který kvůli své velké ceně je dostupný jen určitým skupinám občanů. Ve snaze následovat zájmy klientů banky rozvíjejí technologickou úroveň své činnosti. V současnosti běloruské banky sledují mezinárodní trendy, nabízejí internetbanking, smartphonebanking atd. Ale zatím tyto sluţby nejsou moc rozšířeny. Proto banky musejí zdokonalit komunikaci s klienty, zlepšit informovanost obyvatelstva. Také běloruské banky pro větší pohodlí svých klientů musejí zvýšit počet bankomatů, které budou mít více funkcí neţ jenom vydání hotovosti. • zvýšení efektivity bankovní regulace a dohledu; Hlavním směrem zlepšení bankovní regulace a dohledu je pouţívání mezinárodních standardů a sledování mezinárodních postupů v této oblasti, také implementace standardů doporučených Basilejským výborem. V roce 2012 Národní banka Běloruska schválila postupné přijeti sady opatření BASEL III. • zdokonalení systému poţadavků pro zakladatele a pracovníky bank; Efektivnímu fungování bankovního sektoru bude pomáhat zdokonalení odborného vzdělávání pracovníků. Vznik na běloruském bankovním trhu nových produktů, technologií, posílení konkurence vyţaduje zkoumání a uvedení do praxe mezinárodních zkušeností. Orientace vyškolených pracovníků by měla byt úzce spojena s celkovým vývojem bankovního sektoru, coţ by dovolilo pracovníkům efektivně řešit stanovené úkoly. Výsledkem toho by mohlo být zvýšení prestiţe a konkurenceschopnosti bankovního sektoru Běloruské republiky.

65

Všechny tyto kroky přivedou bankovní sektor Běloruska na vyšší úroveň a povedou k posílení důvěry k bankovnímu sektoru ze strany investorů, věřitelů, vkladatelů. Ovlivnit vývoj bankovního sektoru Běloruska můţe účast státu v ekonomickém společenství EurAsEC. Společenství EurAsEC bylo zaloţeno s cílem rozvoje ekonomické spolupráce, obchodu a formování společného ekonomického prostoru. Od roku 2012 je společný ekonomický prostor tvořen Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Ekonomická integrace států není moţná bez finanční integrace a bez vytvoření jednotného finančního prostoru. Finanční systémy zemí EurAsEC jsou v současné době v různých stavech: různá makroekonomická situace, různý stav finančního sektoru, jeho institucí a nástrojů. Pro překonání těchto rozdílů orgány EurAsEC vytvářejí různé strategie a plány integrace. Jedním z návrhů Rady EurAsEC je pouţívání ruského rublu při operacích uvnitř společného ekonomického prostoru. To by mělo velký vliv na stav depozit Národní banky Běloruska. Ale zatím je pouţívání ruského rublu omezeno technickými a právními překáţkami. Řadu změn běloruského bankovního sektoru přinesou opatření, která jsou plánována do budoucností: sjednocení finančních nástrojů, činnosti finančních institucí, koordinace politiky centrálních bank a bankovních asociací. Přesný termín těchto opatření zatím není stanoven.

66

Závěr Cílem mé diplomové práce je na základě mnou vybraných kritérií analyzovat a porovnat bankovní systémy ČR a Běloruska. Za hlavní rozdíly dvou bankovních systémů, po provedené analýze, lze označit: 1. Na rozdíl od českého bankovního sektoru je běloruský sektor vystaven nadměrným státním zásahům. Běloruská vláda v čele s prezidentem má velký vliv na centrální banku a její měnovou politiku. Velkou roli hraje také to, ţe podíl státu na celkovém základním kapitálu bankovního sektoru je moc velký (skoro 80 %, a největší banka země „Belarusbank“, která má 40 % na celkových aktivech, je řízena Státním výborem majetkových věcí Běloruské republiky se státním podílem 99,9 %. 2. Velký rozdíl ukazují úrokové sazby centrálních bank. Sazby České národní banky jsou v dnešní době na technické nule a v předchozích pěti letech ţádná úroková sazba banky nepřesahovala 3 %. Sazby Národní banky Běloruské republiky přesahují hranici 20 % a během pětiletého období kolísaly od 10 % do 45 %. Tento rozdíl se dále promítá v sazbách komerčních bank. Bankovní produkty českého trhu jsou úročené niţšími sazbami neţ běloruské. 3. U úvěrových produktů bank obou států, kromě výše úrokových sazeb, lze spatřit rozdíly: • v délce poskytnutí, české banky nabízejí delší doby čerpání a splacení úvěru; • ve výše poskytnuté částky, české banky nabízejí vyšší částky; • ve způsobu zajištění, běloruské banky poskytují úvěry pouze s ručitelem, kdyţ v českých bankách lze pořídit úvěr bez zajištění. • U hypotečních úvěrů lze vyznačit zvláštní systém zlevněných úvěrů běloruského bankovního sektoru, který český bankovní trh nepotřebuje kvůli nízkým sazbám, které v roce 2014 dosahují historického minima. 67

4. U vkladových produktů lze za hlavní rozdíly označit: • úrokový zisk z vkladů v Bělorusku nepodléhá zdanění, kdyţ v České republice podle zákona jsou výnosy z úroků zdaněny sráţkovou daní ve výši 15 procent • pojištění vkladů. V případě neschopnosti banky splnit své závazky vůči klientovi je v Česku poskytována náhrada v maximální výši 100 000 EUR, kdyţ v Bělorusku stát zaručuje plnou úhradu ve výši 100 procent z vkladu. • Také za významný rozdíl obou bankovních systémů lze uvést to, ţe v Bělorusku neexistuje stavební spoření, které v ČR má významnou pozici u vkladových produktů. Stavební spoření v zemi vyuţívá 39 % obyvatelstva. Celkem je moţné konstatovat, ţe bankovní systém jakéhokoliv státu závisí především na stavu ekonomiky a stupni intervence vlády.

68

Seznam použité literatury 1. REVENDA, Zbyněk, MANDEL, Martin, KODERA, Jan, MUSÍLEK, Petr, DVOŘÁK, Petr, BRADA, Jaroslav. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6 2. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Praha, Červen 2004. Bankovní institut, a. s. ISBN 807265-035-1 3. KOROTKEVICH, A. I., OCHKOLDA I. I.chkolda I. I. Denezhnoe obrashhenie i kredit, uchebnoe posobie. Minsk: TetraSistems, 2008. ISBN 978-985-470-749-5 4. ZHELEBA, B. N. Peníze, úvěr, banky. Minsk: MIU 2005 ISBN 978-5-406-03293 5. ŠENFELDOVÁ, Šárka.Vybrané otázky implementace Basel III v českém bankovním sektoru. Praha, 2013. Diplomová práce. Bankovní institut, a. s. Fakulta Finance. 6. DUBSKA, Drahomira, KAMENICKÝ, Jiři, KUČERA, Lukaš. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online] . 17.3. 2014. ISBN 978-80-250-2537-6. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013 7. ČESKO. Zákon č.6/1993 o České národní bance, Část III, kapitola 9, článek 1, Část I, kapitola 2, článek 1. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 8. BĚLORUSKO. Zákon č. 443-3 o Národní bance Běloruské republiky od 25. 10. 2000. Bannkovní kodex Běloruské republiky. Část II, kapitola 4, článek 24, Část II, kapitola 4, článek 25, Část II, kapitola 4, článek 27, Část I, kapitola 2, článek 15. Dostupné z: http://etalonline.by/?type=text®num=HK0000441#load_text_none_1 9. ŠENFELDOVÁ, Šárka.Vybrané otázky implementace Basel III v českém bankovním sektoru. Praha, 2013. Diplomová práce. Bankovní institut, a. s. Fakulta Finance. 10. Ministerstvo financí České republiky. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2013. Oddělení Analýzy finančního trhu. Květen 2014[online] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 11. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2013. [online]. 18. 12. 2013. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/monitoring/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr/2013/vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konve-15684 12. ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN. ČR ve stavebním spoření. [online]. 14. 04. 2013. [cit. 2014-06-2] Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historiestavebniho-sporeni/ 13. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zpráva 2013. [online] ISBN 978-80-87225-50-9[cit. 2014-05-30] Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/index.html 14. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Systém časových řad ARAD. [online]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm 15. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Jak jsou na tom banky. [online]. 26. 02. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html

69

16. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vybrané ukazatele podle skupin bank. [online]. [cit. 2014-0430]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_f in_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html 17. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vybrané ukazatele obezřetného podnikání bank. [online]. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_f in_trhu/banky/bs_ukazatele_tab05.html 18. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Měnověpolitické nástroje [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html 19. NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Bankovní sektor Běloruské republiky. Stručná charakteristika. [online] Minsk 2014. [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://nbrb.by/publications/banksector/ 20. NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Úrokové sazby. [online]. [cit. 2014-0421]. Dostupné z:http://www.nbrb.by/statistics/PrStavkiNbrb/prstavki.asp 21. NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Tendenci vývoje měnové politiky . [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.nbrb.by/publications/ectendencies/ 22. NÁRODNÍ BANKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Kredit bulletin 2013. [online]. [cit. 201406-12]. Dostupné z: http://www.nbrb.by/publications/bulletinYearBook/ 23. ČESKÝ STATISTICKÝ UŘAD. Statistiky. [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky 24. NÁRODNÍ STATISTICKÝ UŘAD BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. Statistiky. [online]. [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.belstat.gov.by/ofitsialnaya-statistika/otrasli-statistiki/ 25. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Ekonomická prognóza. [online]. 10. 04. 2014[cit. 201406-10]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor/cba-prognozy 26. ČESKÁ SPOŘITELNÁ. [online]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-financed00013163 27. ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA. [online]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx 28. KOMERČNÍ BANKA. [online]. Dostupné z: http://www.kb.cz 29. BELARUSBANK. [online]. Dostupné z: www.belarusbank.by 30. BELAGROPROMBANK. [online]. Dostupné z: http://www.belapb.by 31. BPS-SBERBANK. [online]. Dostupné z: http://www.bps-sberbank.by

70

Seznam použitých tabulek

Tabulka č. 1: Operace Národní banky Běloruska a odpovídající sazby (12. 03. 2014)……….….13 Tabulka č. 2: Úrokové sazby ČNB (2. 11. 2012)…………………………………………….…...17 Tabulka č. 3:Podíly na ZK běloruských bank, podle původu zakladate………………………….22 Tabulka č. 4: Hodnocení běloruských bank podle mezinárodních ratingových agentur…………22 Tabulka č. 5: Hodnocení českých bank podle mezinárodních ratingových agentur……………...25 Tabulka č. 7: Struktura aktiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014………………………26 Tabulka č. 6: Struktura aktiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014………….…….27 Tabulka č. 8: Sektorové členění pohledávek bank vůči klientům…………………………...……28 Tabulka č. 9: Struktura pasiv bankovního sektoru Běloruska ke dni 01. 01. 2014………...……..29 Tabulka č. 10: Struktura pasiv bankovního sektoru ČR ke dni 01. 01. 2014………………..……30 Tabulka č. 11: Struktura závazků bank vůči klientům ……………………………………...……30 Tabulka č. 12:Ukazatele rentability bankovního sektoru ČR a Běloruska………………………..32 Tabulka č. 13: Kapitálová přiměřenost bankovního sektoru ČR a Běloruska……………………35 Tabulka č. 14: Likvidita bankovního sektoru ČR a Běloruska……………………………...……36 Tabulka č. 15: Vybrané makroekonomické ukazatele české ekonomiky……………………..….40 Tabulka č. 16 : Vybrané makroekonomické ukazatele běloruské ekonomiky…………………...42 Tabulka č. 17 : Spotřebitelské úvěry v ČR a v Bělorusku ve vybraných bankách……….………47 Tabulka č. 18 : Hypoteční úvěry v ČR a v Bělorusku ve vybraných bankách…………………..50 Tabulka č. 19: Skupiny lidí, které mají právo na zlevněný hypotéční úvěr…………….………..51 Tabulka č. 20: Vývoj inflaci a diskontní sazby v Bělorusku 2009 – 2013………………………52 Tabulka č. 21: Vybrané vkladové produkty českých a běloruských bank……………………….55

71

Seznam použitých grafů

Graf č. 1:Struktura aktiv běloruského a českého bankovního sektoru……………………………….27 Graf č. 2 : Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru Běloruska 2011 - 2013(mld. BYR)…...…31 Graf č. 3: Dynamika vývoje zisku v bankovním sektoru ČR 2011 – 2013 (mld. CZK)……...……..32 Graf č. 4: Rentabilita běloruského bankovního sektoru podle segmentů……………………………33 Graf č. 5: Rentabilita českého bankovního sektoru podle segmentů………………………………..34 Graf č. 6: Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ČR……………………………….…..41 Graf č. 7: Vývoj měnového kurzu české koruny……………………………………….……….…..41 Graf č. 8: Vývoj makroekonomických ukazatelů Běloruska………………………………….……43 Graf č. 9: Vývoj měnového kursu běloruského rublu………………………………………..……..43 Graf č. 10 : Vývoj inflaci a diskontní sazby v Bělorusku 2009 – 2013……………………………..52

72

Příloha č. 1 Běloruské bankovky v oběhu

určeno jen pro ukázku 73