5. Životní prostředí Na kvalitu a stav životního prostředí má vliv řada faktorů, mezi které patří působení různých přírodních vlivů, ale v současné době je to zejména významný podíl působení lidské činnosti. Do oblasti péče o životní prostředí ve městě se v souvislosti s výkonem veřejné správy prakticky promítá činnost dvou odborů, a to odboru životního prostředí na úseku přenesené působnosti výkonu státní správy a odboru komunálních služeb, který realizuje činnost a plnění úkolů v oblasti místních (obecních) veřejných potřeb.
5.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Území města Valašské Meziříčí se nachází v povodí Vsetínské a Rožnovské Bečvy odkud vody odtékají do povodí Moravy. Řeka Bečva tvoří páteřní tok na území města a integrovaných částí.
Povrchové vody, odtokové poměry a jejich kvalita Srážkové poměry: 2003 – 2005 rok 2003 2004 2005
nejnižší srážky (mm) 6,8 únor 13,8 prosinec 9,8 říjen
nejvyšší srážky (mm) roční úhrn (mm) 154,8 593 červenec 75 629 březen 110,5 759,2 srpen Zdroj: HMÚ
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
37
Z uvedeného přehledu je patrný nárůst úhrnu srážkových vod v našem regionu za sledované období. Průtoky na tocích ve Valašském Meziříčí r.2003 profil tok min.m3/s Jarcová Vset.Bečva Val.Meziříčí-Krásno Rož.Bečva
0,548 0,127
Průtoky na tocích ve Valašském Meziříčí r. 2004 profil tok min.m3/s Jarcová Vset.Bečva 0,612 Val.Meziříčí-Krásno Rož.Bečva 0,126
datum
max.m3/s
datum
23.9.03 23.9.03
167,0 34,9
3.1.03 3.1.03
datum 12.9.04 9.9.03
průměr m3/s 5,73 1,99
max.m3/s 110,0 48,6
datum 17.3.04 24.3.04
průměr m3/s 6,02 2,02
Průtoky na tocích ve Valašském Meziříčí r. 2005 profil tok min.m3/s datum max.m3/s Jarcová Vset.Bečva 0,912 11.11.05 175,0 Val.Meziříčí-Krásno Rož.Bečva 0,267 3.11.05 85,1
datum 19.3.05 24.8.05
průměr m3/s 8,91 3,51
Zdroj: HMÚ Z porovnání za sledované období vyplývá mírně narůstající vodnost v tocích Rožnovská a Vsetínská Bečva , což má souvislost se stoupající tendencí ročních srážkových úhrnů. V jarních měsících se současně podílí na zvýšených vodních stavech rychlé odtávání v posledních letech nadprůměrného množství sněhové pokrývky. Ve sledovaném období vodoprávní úřad nemusel přistoupit k žádným omezujícím opatřením v zásobování obyvatelstva vodou . Kvalita vod je vyjádřena v třídách jakosti vod I – V , pro jednotlivé uvedené skupiny ukazatelů podle ČSN 757221
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
38
Stav povrchových vod: Klasifikace jakosti podle ČSN 75 7221 Rok 2003 tok
profil
BSK5
CHSKcr
N-NO3
N-NH4
P celk.
výsledná třída
Valašské Meziříčí pod ČOV
3
4
1
2
3
4
Pod ČOV Zubří
3
3
2
2
4
4
profil
BSK5
CHSKcr
N-NO3
N-NH4
P celk.
výsledná třída
Valašské Meziříčí pod ČOV
2
2
2
1
3
3
Valašské Meziříčí
2
2
3
2
4
4
profil
BSK5
CHSKcr
N-NO3
N-NH4
P celk.
výsledná třída
Vsetínská Bečva
Valašské Meziříčí
2
2
1
1
3
3
Rožnovská Bečva
Valašské Meziříčí
3
2
2
3
3
3
Bečva Rožnovská Bečva
Rok 2004 tok Bečva Rožnovská Bečva
Rok 2005 tok
Zdroj: Povodí Moravy s.p. V porovnání období 2003 – 2005 došlo ke zlepšení kvality vody ve výsledné třídě u Vsetínské Bečvy i Rožnovské Bečvy v profilu Valašské Meziříčí o jednu třídu. Zásobování pitnou vodou : rok
počet obyvatel napojených na veřej. vodovod
% napojených na veřej.vodovod
voda fakturovaná
2003
25 011
90
1 710 503
2004
25 059
91
1 625 200
2005
25 270
92
1 708 807
Vývoj vodného: rok
cena vodného vč. DPH
2003
22,68
2004
24,05
2005
25,50
Zdroj: VaK Vsetín a.s. Z přehledu vyplývá vzrůstající tendence obyvatel napojených na veřejný vodovod, zatímco množství vyfakturované pitné vody má kolísající až mírně sestupnou tendenci, což naznačuje vzhledem ke vzrůstající ceně vodného u odběratelů,že dochází k šetření vodou.
Čistota a likvidace odpadních vod Odkanalizování města : Na veřejnou kanalizaci k 31.12.2005 je napojeno 24 815 obyvatel (90%), což činí nárůst napojených obyvatel 1,5 % proti roku 2004.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
39
Vývoj stočného: rok
cena stočného vč. DPH
2003
11,87
2004
13,02
2005
15,44
Zdroj: VaK Vsetín a.s Čistota vod : V rámci akce Čistá řeka Bečva bylo vyřešeno odkanalizování části města Valašské Meziříčí a místních částí Bynina, Krhová, Podlesí a Poličná, které nebyly dosud napojeny na veřejnou kanalizační síť města . K zajištění nárůstu čištění odpadních vod a splnění podmínek vodoprávního rozhodnutí k nakládání s vodami je realizována intenzifikace Městské ČOV ve Valašském Meziříčí. Veřejný vodovod a kanalizace odpadních vod jsou provozovány společností Vodovody a kanalizace Vsetín a.s. Po dokončení projektu Čistá řeka Bečva je předpoklad napojení cca 95 % obyvatel na veřejnou kanalizační síť. V souvislosti s realizací tohoto projektu lze do budoucna očekávat i naplnění jeho cíle , který by měl spočívat ve zlepšení kvality vody nejen v řece Bečvě ale i ostatních povrchových tocích.
Povodňová ochrana: Na úseku ochrany před povodněmi byl vypracován nový Povodňový plán obce s rozšířenou působností vč. mapových podkladů. Zdokonalením předpovědního a hlásného systému povodňové služby s využíváním informací na webových stránkách došlo ke zlepšení komunikace mezi povodňovými orgány. Krajský úřad Zlínského kraje vyhlásil v souladu se zákonem o vodách záplavová území na Rožnovské, Vsetínské a spojené Bečvě. Činnost povodňové komise byla prověřena na několika nácvicích svolání povodňové komise. K prověření v praxi došlo při povodňovém stavu v březnu 2006, kdy bylo dosaženo 3. stupně povodňové aktivity tj. stupeň ohrožení. V průběhu povodně nedošlo k významnějším povodňovým škodám většího rozsahu. Svolání a činnost povodňové komise včetně využití varovného a hlásného systému obyvatel fungovaly bez problémů.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
40
5.2 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V roce 2005 byl v souladu se závaznou částí „Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje“ vypracován „Plán odpadového hospodářství města Valašské Meziříčí“, který stanovuje jednoznačné směry a cíle, kterými se bude odpadové hospodářství ve městě ubírat. K prvořadým cílům patří nutnost vyššího využívání vznikajících odpadů, separace složek směsných odpadů již při jejich vzniku a ne následné dodatečné třídění, využívání biologicky rozložitelných odpadů tak, aby nebylo obtěžováno obyvatelstvo zápachem ze sběrných nádob. Celý plán je „živý“ materiál a v návaznosti na technické možnosti a ekonomickou situaci se neustále vyvíjí a doplňuje. Tento strategický dokument se v rámci města v hodnoceném období dařilo naplňovat. Produkce komunálních odpadů ve sledovaném období 2002-2005 celkově poklesla a naopak se zvýšil podíl separovaného sběru. Třídí se papír, sklo, plasty a kovy a biologicky rozložitelný odpad. Kom.odpad Separovaný sběr
2002 15.558 t 359,25 t
2003 15.223 t 367,2 t
2004 14.509 t 396,5 t
2005 9.734 t 404,5 t
Zvyšuje se podíl využívaného biologicky rozložitelného odpadu a to zejména vyšší separací jednotlivých využitelných složek z odpadu zatříděného do skupiny biologicky nerozložitelného odpadu a snižováním množství tzv. odpadu z tržišť, čímž je naplňován jeden z cílů plánu odpadového hospodářství města. Biol. nerozlož.odpad Odpad z tržišť
2003 230,5 t 224 t
2004 187,9 t 103,6 t
2005 51,35 t 53,7 t
Vyšší využití biologicky rozložitelného odpadu navazuje na zvýšenou kapacitu kompostárny, kterou provozuje firma AGROTECH s.r.o., čímž je zabezpečeno využití pro odpad městské zeleně. I nadále zůstává problematické nakládání se stavebním odpadem. Chybí zde větší povolené zařízení na jeho úpravu, zpracování a následné využití. Vyřešení tohoto problému by rovněž napomohlo naplnit strategické cíle PHO, kde je zakotvena povinnost minimalizace ukládání využitelných odpadů na skládky, kde většina stavebního odpadu končí. V roce 2005 byla definitivně uzavřena skládka komunálních odpadů Hrachovec a byla vypracována projektová dokumentace na její rekultivaci, jejíž realizace by měla být zahájena v roce 2006 s využitím finanční rezervy vytvořené na základě ustanovení zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, v pl. znění. Průběžně se provádí kontroly firem z hlediska nakládání s odpady a odbor životního prostředí rovněž sleduje pohyb odpadů vyplývající z evidence jejich přepravy, z ročních přehledů o produkci, sběru a zneškodňování či využívání odpadů. V oblasti výskytu nepovolených skládek odpadů se situace mírně lepší, což je způsobeno hlavně dobrou činností sběrného dvora, kde mohou obyvatelé města odpad odevzdávat zdarma. Celkově lze konstatovat, že množství odstraňovaných odpadů se meziročně snižuje, což je převážně způsobeno důslednějším tříděním již vzniklých odpadů a vyšším využíváním odpadu jako suroviny.
5.3 OCHRANA OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší má v rámci dlouhodobých sledování emisí a imisního zatížení území zlepšující se trend. Snižování emisí je způsobeno legislativním tlakem na rekonstrukci významné části stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, při které jsou znečišťovatelé nuceni v rámci technologií zavádět způsoby výroby a zpracování, které odpovídají svými parametry nejlepším dostupným technikám tak, aby mohly být postupně naplňovány cílové imisní limity.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
41
Rozptylová studie a následné měření znečištění ovzduší Měření ovzduší bylo v 90.letech a dříve zaměřeno zejména na sledování tuhých znečišťujících látek, SO2 a NOX. Tato měření postupně začala ztrácet na významu, zejména proto, že díky opatření na zdrojích znečištění se jejich hodnoty výrazně snižovaly a přestaly být problémem z hlediska imisních limitů. V posledních letech se zájem v oblasti znečištění ovzduší soustřeďuje spíše na tzv. perzistentní organické polutanty (dále jen „POP“) – látky, které vykazují toxické vlastnosti, přetrvávají v prostředí, bioakumulují se, dochází u nich k ukládání na povrchu země a k dálkovému přenosu v ovzduší a je u nich pravděpodobný i prokázaný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé účinky na životní prostředí. V roce 2003 byla Krajským úřadem Zlínského kraje zpracována rozptylová studie celého Zlínského kraje. Z tohoto matematického modelu vycházel Krajský úřad při lokalizaci měření imisního zatížení v kraji a také v oblasti Valašského Meziříčí. V roce 2004 proběhlo měření znečišťujících látek se zaměřením na POP a těžké kovy, které prováděl Krajským úřad v několika lokalitách (Bynina, Lešná, Mštěnovice, ul. Křižná, Juřinka a Hvězdárna). Dané měření proběhlo ve dvou týdenních kampaních se záměrem prověřit údaje rozptylové studie. Z této studie vyplynuly následující závěry a doporučení - objevilo se zde konstatování, že v oblasti kolem Valašského Meziříčí se významněji projevuje vliv průmyslového podniku DEZA, a.s., a to zejména z hlediska zvýšených koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Zřejmě nejdůležitějším zjištěním tohoto měření bylo potvrzení vlivu lokálních topenišť spalující tuhá paliva na výrazném zhoršení kvality ovzduší v obcích. To potvrdilo i následné měření v r. 2005. Doporučení: Zvýšený tlak obecních samospráv na plynofikaci a její využívání občany i za cenu zvýšených nákladů na vytápění se jeví jako naprosto nezbytný předpoklad vedoucí ke splnění platných imisních limitů pro benzo(a)pyren (představitel PAU) a polétavý prach (PM10). V roce 2005 došlo k měření organického nečištění ovzduší v okolí kruhového objezdu na ul. Masarykova. Výsledky měření nepotvrdily žádné katastrofické scénáře spojované s touto silně exponovanou lokalitou. Výsledky měření jsou srovnatelné s předchozími výsledky na jiných místech ve městě a rovněž na Vsetíně, v Zubří a Rožnově p. Radh.
Kontinuální měření znečištění ovzduší ve městě Oblast Valašského Meziříčí byla v roce 2003 i v roce 2004 zařazena Ministerstvem životního prostředí dle statistických výpočtů do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě této skutečnosti, podle současné legislativní úpravy, má krajský úřad povinnost vypracovat Program ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO). Součástí PZKO je také programový dodatek, který zahrnuje prioritní akce (priority) jednotlivých obcí v oblasti zlepšení kvality ovzduší. V roce 2004 bylo po řadě let obnoveno dříve prováděné měření znečišťujících látek. Měřící stanice byla umístěna na ZŠ Žerotínova. Vybraná lokalita měla reprezentovat průměrné znečištění ovzduší na úrovni středu města s vyloučením přímého vlivu dopravy. Mezi měřené polutanty patřily SO2, NO2 a polétavý prach frakce PM10, dále se zde měřila rychlost a směr větru a teplota. Platné roční imisní limity v roce 2004 u SO2 a NO2 nebyly překročeny, naměřené hodnoty nepřesáhly 40% hodnoty platných limitů. U polétavého prachu (PM10) došlo v několika málo případech k překroční 24 hodinového imisního limitu (tj. 50mg/m3), a to převážně v zimních měsících.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
42
Výsledky měření za rok 2005, kdy byly sledovány stejné veličiny, byly obdobné. Pouze v případě polétavého prachu frakce PM10 došlo opět k několika málo překročením 24 hodinového imisního limitu. Zvýšená prašnost je však celorepublikovým problémem. Jako opatření ke snížení prašnosti se doporučuje provádět častější kropení silnic, úklid komunikací apod. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvádí, že k překračování imisních limitů u polétavého prachu dochází v krátkodobém překročení u 2/3 měřících stanic v České republice a u ročního imisního limitu téměř u ½ stanic v ČR.
Porovnání ročního průměru NO2 s imisním limitem Valašské Meziříčí-rok 2005
60,0 koncentrace (µg.m-3)
koncentrace (µg.m-3)
Porovnání ročního průměru SO2 s imisním limitem Valašské Meziříčí-rok 2005
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005 SO2 IHr=SO2
60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005 NO2 IHr=NO2
Integrované povolení Dne 1.1.2003 nabyl účinnosti zákon o integrované prevenci, který stanoví zejména podrobnější podmínky a vyšší nároky na provoz pro daná zařízení z hlediska dopadu na životní prostředí. Povolení, které se v rámci řízení o integrované prevenci vydává, získala pro své provozy - „Spalovna nebezpečných odpadů“, „Provoz energetika“ a provoz „Zařízení souboru chemických výrob“ společnost DEZA, a.s. Další integrované povolení získal Masný průmysl Krásno, a.s. – „Výroba a zpracování masa a masných výrobků – řeznictví a uzenářství“. V rámci vydaných integrovaných povolení se stanovují podmínky pro provoz zařízení a také lhůty pro realizaci daných opatření, které musí být provozovateli splněny. V rámci těchto projednávání byla např. dohodnuta postupná hermetizace zásobníků suroviny ve společnosti DEZA, a.s. včetně rekonstrukce stáčiště cisteren, čímž dojde k výraznému snížení emisí benzo-a-pyrenu spolu s pachovými látkami. Výhled : Vzhledem k dosahovaným hodnotám kontinuálního měření a plnění imisních limitů v ukazatelích SO2, NO2 se pokračování v takovém celoročním měření z hlediska sledování kvality ovzduší ve městě nejeví do budoucna jako potřebné.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
43
Případná další měření kvality ovzduší by se měla v budoucnu zaměřit na sledování organických látek (POP) a polétavého prachu.
5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území města se nachází sedm památných stromů či skupin památných stromů, které jsou zapsány v ústředním seznamu památných stromů evidovaném Agenturou pro ochranu přírody a krajiny České republiky. V předešlých čtyřech letech byly na území města nově vyhlášeny dvě skupiny památných stromů, a to Helštýnské lípy a Lípy popravených vlastenců v Poličné. Ošetření památných a významných stromů je zajišťováno v součinnosti s Českým svazem ochránců přírody za pravidelného finančního přispění Ministerstva životního prostředí z Programu péče o krajinu. V minulých pěti letech bylo za spoluúčasti Města, MŽP, Krajského úřadu Zlínského kraje a dalších sponzorů v okolí města zpřístupněno pět naučných stezek, které jejich návštěvníkům přibližují přírodní, kulturní a historické zajímavosti města a jeho okolí. Tabule zároveň svým obsahem slouží jako naučný prvek pro mladou i starší generaci. název naučné stezky (NS) NS Tomáše Garrigue Masaryka NS Jana Karafiáta NS Klenov NS Pro tělesně postižené a rodiče s malými dětmi NS Veřovické vrchy
délka
počet zastavení 12 km 14 km 7 km 0,8 km 20 km
12 16 10 11 13
V loňském roce došlo k registraci dvou významných krajinných prvků podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zaregistrovanými prvky jsou křovinatá stráň Junákov v Poličné a park u bývalé usedlosti Dr. Pelce na Brňově. Oba tyto významné krajinné prvky jsou lokalitami sloužícími k úkrytu a hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků. Křovinatá stráň Junákov je rovněž významným dokladem malovýrobního zemědělského hospodaření na svažitých pozemcích z minulých dob. V současné době probíhají přípravy k registraci významného krajinného prvku Vichury v Hrachovci s výskytem cenných mokřadních a lučních společenstev.
V souvislosti s investičními akcemi Města (např. stavba krytého bazénu, akce Čistá Bečva, oprava silnice a stavba chodníku a cyklostezky v kasárnách) došlo ve městě k rozsáhlejšímu kácení dřevin, které bude kompenzováno provedením náhradních výsadeb dřevin, jež budou realizovány po dokončení staveb. Ve spojení s vlastními investičními záměry provedly některé velké firmy kompenzační opatření na zlepšení životního prostředí (např.
prohloubení mokřadních tůní v Hrachovci). Některé společnosti, které mají ve městě Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
44
svou pobočku, z vlastní iniciativy každoročně přispívají na výsadbu zeleně ve městě. Invazní druhy rostlin jako jsou křídlatky, bolševník velkolepý či slunečnice hlíznatá způsobují potlačení původních rostlinných společenstev na území města. Křídlatky jsou rozšířeny ostrůvkovitě téměř po celém městě a především v břehových porostech podél Bečvy, kde lze místy nalézt rovněž menší porosty slunečnice hlíznaté. Výskyt bolševníku velkolepého se týká pouze drobných populací, které již byly zlikvidovány a jejich stav je pod kontrolou. Mezi další problémy patří výskyt kormorána velkého, jehož početná hejna se zdržují v zimě a v době tahu na Spojené, Rožnovské a Vsetínské Bečvě, kde významně zasahují do společenstev vodních organismů. Nemalé zásahy do rybích společenstev na vodních tocích a plochách způsobuje rovněž populace volavky popelavé hnízdící v tomto regionu. V souvislosti se vznikajícími škodami na rybách vydal odbor životního prostředí povolení k regulaci volavek popelavých odstřelem. Součástí každého povolení ke kácení dřeviny rostoucí mimo les je uložení náhradní výsadby dřevin ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřeviny. Vzhledem k hustému zasíťování zelených ploch a k přibývajícímu množství zpevněných ploch ve městě stále ubývá ploch vhodných pro umístění náhradních výsadeb vzrostlých stromů. Do budoucna je nutností zpracování kvalitní koncepce zeleně ve městě v návaznosti na schválený územní plán. Pro zachování funkční a kvalitní zeleně ve městě je nezbytné zajištění profesionální péče o zeleň, což bude do budoucna přinášet zvyšující se nároky na výdaje z rozpočtu města.
5.5 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesy pokrývají cca 8.000 ha správního území pověřené obce Valašské Meziříčí. Z této výměry převažují lesy vlastníků nad 200 ha vlastnictví a vlastníků o výměrách 50-200 ha lesů (cca 6.000 ha). Z uvedené výměry lesa jsou nejméně zastoupeni vlastníci s výměrou do 3 ha (1.533 vlastníků, 721 ha lesa). Město Valašské Meziříčí vlastní 723 ha lesa na pěti katastrálních územích v okolí Valašského Meziříčí. Lesy města jsou pronajaty společnosti Městské lesy a zeleň, s.r.o., která na základě nájemní smlouvy lesní majetek města obhospodařuje. Na neustále rostoucí výměře lesů má největší podíl dotační politika MZe ČR, které dotuje zalesňování zemědělských pozemků. V rámci správního území činí ročně nárůst výměry lesa několik hektarů zalesněné zemědělské půdy. Lesy ve správním území pověřené obce Valašské Meziříčí zasahují do 5 lesních oblastí : • 41 – Hostýnské, Vsetínské vrchy a Javorníky • 40 – Beskydy • 39 – Podbeskydská pahorkatina • 37 – Kelečská pahorkatina • 34 – Hornomoravský úval Převažující lesní oblastí je přírodní lesní oblast Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky. V této oblasti je lesnatost 52,3 %. Převažujícími dřevinami jsou dřeviny jehličnaté, z nichž převažuje smrk 60%, jedle 5 %,borovice 4,5 % a modřín 2 %. Z listnatých dřevin převažuje buk 17%, dub 3% a habr 2,5%. Zbytek tvoří ostatní listnaté dřeviny, tj. javor, jasan, bříza, lípa a olše. Převažující zastoupení z hlediska stáří lesních porostů je v rozmezí od 60 do 100 let. Lesy jsou v rámci jednotlivých oblastí málo poškozované. Úhyn jedle se v 90. letech zastavil a v současnosti patří jedle opět mezi významnou dřevinu oblasti a již se zcela běžně zmlazuje. Od 90. let se změnou vlastnických vztahů lze pozorovat posun k jemnějším způsobům hospodaření, omezení holosečných způsobů a provádění podrostních způsobů hospodaření s využitím přirozené obnovy. Plochy vytěžené holosečným způsobem jsou průběžně zalesňovány. Geologické podmínky,
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
45
půdní poměry a příhodné klima způsobují svou kombinací vynikající růstové podmínky pro všechny dřeviny. Základní údaje o stavu lesa: střední věk – jehličnaté: 59 let, listnaté : 68 let Porovnání mýtní a nahodilé těžby - ORP Val. Meziříčí (ukazatel zdravotního stavu lesů)
60000 50000 40000
těžba celkem (m3)
30000
nahodilá těžba (m3)
20000 10000 0
2003
2004
2005
Z výše uvedeného porovnání těžeb nahodilých k těžbám celkovým vyplývá trend jejího snižování, což je ukazatel zdravotního stavu porostů. Této ukazatel je každoročně ovlivněn extrémními povětrnostními a klimatickými podmínkami (sníh, bořivý vítr, námrazy aj.), které doposud v lesích v našem správním území v porovnání s ORP Rožnov p. Radh. a Vsetín nezpůsobily výrazné poškození lesních porostů. Závěrem lze vyhodnotit zdravotní stav lesních porostů jako dobrý. Největší poškození lesů v posledních letech z biotických činitelů způsobují kůrovci (lýkožrout smrkový, lýkožrout menší, lýkožrout lesklý a v současném období dosti výrazně i lýkožrout severský), což je deklarováno objemy napadeného a zpracovaného kůrovcového dříví. Kůrovci jsou současně sekundárními škůdci, kteří napadají čerstvě vytěžené smrkové dříví, polomy a fyziologicky oslabené stojící stromy (např. houbami, imisemi). Rozsah napadení lesů kůrovci závisí na zdravotním stavu porostů, dostatku pro kůrovce atraktivního dříví (živelné přírodní pohromy, zlomy, vývraty) a na průběhu počasí (teplé, suché počasí). Přes celorepublikový problém rozšíření kůrovce v různých oblastech naší republiky, můžeme říct že se doposud od roku 2002 v oblasti valašskomeziříčska daří ojedinělé lokální výskyty napadených kůrovcových stromů úspěšně likvidovat a stupeň napadení smrkových lesů kůrovci lze podle hlášení odborných lesních hospodářů vyhodnotit jako slabý – v kategorii nejmenší stupeň rozšíření. Přes převážně disciplinované chování drobných vlastníků lesa při hospodaření v lesích, registrujeme v posledním období značnou nedisciplinovanost zejména u některých stavebních firem, které nerespektují zakázané činnosti v lesích a často i bez vědomí vlastníků lesa a bez jakýchkoliv povolení státní správy lesů využívají lesní pozemky ke svým účelům pro ukládání výkopových zemin a různých stavebních materiálů.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
46
5.6 MYSLIVOST Významnou součást lesního hospodářství tvoří myslivost. Ve správním území pověřené obce Valašské Meziříčí se nachází 21 honiteb, o výměře cca 20000 ha honební plochy, z toho 2 honitby jsou vlastní a 19 je společenstevních. Nejrozšířenější zvěří v honitbách je zvěř srnčí, co do počtu následuje zvěř černá, daňčí a jelení. Největším současným problémem myslivosti, což potvrzuje vyhodnocení odlovu zvěře od roku 2003, je výrazný úbytek drobné zvěře, zejména zajíců a bažantů. Například dříve hojné stavy koroptví se v současné době nachází pod hranici populačního minima potřebného pro udržení a zachování druhu v přírodě. Naproti tomu i v minulém roce byly zaznamenány vysoké stavy některých celoročně chráněných druhů zvěře, které byly vedeny v kategoriích ohrožených živočichů. Dle statistických údajů uživatelů honiteb bylo v rámci správního území k 31.3.2006 zjištěno v honitbách 92 ks krkavce velkého, 16 ks výra velkého a 6 ks vydry říční. Zvýšený nárůst stavů kormorána velkého v zimním období migrujícího za potravou na nezamrzající úseky toku řeky Bečvy (zjištěný stav k 31.3.2006 byl 790 ks) nabylo na intenzitě a ojedinělé hnízdění kormorána v naší oblasti se stává běžným jevem. Obdobný problém představuje rostoucí populace volavky popelavé ( stav k 31.3.2006 byl 146 ks), která rovněž v našich oblastech hnízdí a stejně jako kormoráni decimuje rybí osádky vodních toků. Proto bylo povoleno kormorána velkého, v oblastech kde škodí, lovit. V roce 2005 bylo uloveno 84 kormoránů . Stálým problémem současné myslivosti jsou také druhotné důsledky každoročně prováděné ozdravovací vakcinace lišek proti vzteklině, která má za následek stále vysoké počty (k 31.3.2006 bylo zjištěno 200 ks) , které jsou rovněž jedním z hlavních faktorů snižování početních stavů drobné zvěře v honitbách. Následující graf dokumentuje odlov jednotlivých druhů zvěře v letech 2003-2005. Lov zvěře v letech 2003-2005 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Jelení zvěř Dančí zvěř Černá zvěř Srnčí zvěř Zajíc
Nárůst odlovu bažantů a kachen divokých proti roku 2004 je způsoben zazvěřováním mladou odchovanou zvěří do honiteb, prováděným uživateli honiteb.
Bažant kohout Kachna divoká odlov 2003(ks)
odlov 2004(ks)
odlov 2005(ks)
Husy
Celorepublikový problém vysokých stavů černé zvěře se projevil už v roce 2003 a od té doby u nás stále přetrvává a je důsledkem neúnosně vysokých škod na zemědělských kulturách, včetně stálého úbytku drobné zvěře, způsobené likvidací hnízd a mláďat pernaté i srstnaté užitkové zvěře. Tato skutečnost byla potvrzena v honitbách oblasti kelečska, kde se minulý rok černá zvěř nevyskytovala a nebyl tam zaznamenán žádný úlovek černé zvěře a stav zajíců a bažantů vzrostl, což bylo dáno také příkladnou péči o drobnou zvěř. Nemalou mírou k těmto výsledkům přispívá příkladné tlumení dravých druhů srstnaté zvěře, zejména lišek a kun. V ostatních honitbách správního území je např. stav zajíců stále nízký, v některých honitbách nejsou dodrženy zákonem stanovené minimální stavy zaječí zvěře. Zvěř vysoká, tzn. jelení, dančí a černá přes tuhou zimu přezimovala dobře, bachyně přes mrazivý a chladný počátek roku úspěšně vykladly a podle řady pozorovaných vodících bachyní se značným počtem selat se dají i letos očekávat vysoké odlovy a značné škody na zemědělských kulturách.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
47
Letošní dlouhá a tuhá zima, s vysokou vrstvou sněhové pokrývky měla tragický dopad zejména na zvěř srnčí, které uhynulo podle hlášení mysliveckých hospodářů 309 ks, což je více než 50% ročního odlovu srnčí zvěře za všechny honitby. Dlouhá zima se podepsala zejména na výrazných škodách jelení zvěří okusem lesních kultur a loupáním smrkových tyčovin, ve všech lesích v oblastech výskytu jelení zvěře. Zejména okusování mladých smrkových porostů ve věku 20 – 40 let, které jsou pro jelení zvěř atraktivní, způsobuje 100% napadení poškozených stromů hnilobou a značné znehodnocení nejkvalitnější části dřevní hmoty a nezanedbatelné ekonomické škody. Vzhledem k tomu,že pro žádnou z honiteb nejsou stanoveny minimální a normované stavy jelení zvěře (tzn., že nemůže být předmětem mysl. plánování), je možné těmto škodám zabránit důslednou redukcí stavů této zvěře, zejména zvěře samičí, což při hospodaření uživateli honiteb není dodržováno.
Obr. Strom napadený kůrovcem
5.7 RYBÁŘSTVÍ V našem správním obvodu působí tři místní organizace ČRS. Jedná se o MO Valašské Meziříčí, MO ČRS Choryně a MO ČRS Kelč. MO Valašské Meziříčí trpí nedostatkem generačního materiálu, proto se v posledních letech zaměřila s úspěchem na výtěr a produkci plůdku říčních druhů ryb. Ve všech místních organizacích v rámci ČRS VÚS pro Severní Moravu a Slezsko se projevuje nedostatek násady pstruha obecného. Důvodem kritické situace v produkci násady pstruha obecného je souhra řady faktorů: - ztráty způsobené rybožravými predátory - úpravy a napřimování toků, rušení splávků a vývarů pod příčnými stavbami - častá období nízkých průtoků - genetické faktory - změna kvality vody Pokles členské základy v místních organizacích je celosvazovým problémem (v působnosti Moravskoslezského územního výboru), zejména u kategorií dětí a mládeže. Důvody stagnace počtu dospělých lze přičítat narůstajícímu počtu mimosvazových revírů, které nabízejí atraktivní rybolov i když za ceny mnohem vyšší.
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
48
Popis revírů mimopstuhových MO ČRS
Název
Valašské Meziříčí
BEČVA 7
Plocha, délka
Od dolního jezu pod tůněmi Pod Juřinkou po soutok Bečev Rožnovské a Vsetínské včetně všech přítoků 8 km Valašské Meziříčí
Choryně
BEČVA 7A Revír tvoří nádrže: Podlesí I
2,7 ha
Tůně Pod Juřinkou
5,0ha
BEČVA 6A Revír tvoří: Propadlina Malvíny
Kelč
2,5ha
JUHYNĚ 1A Revír tvoří nádrže: Chmelník 1
3,8ha
Chmelník 2
0,6ha
Chmelník 3
0,8ha
Chmelník 4
0,7ha
Valcha
0,7ha
MO ČRS
Název
Plocha, délka
Valašské Meziříčí
BEČVA ROŽNOVSKÁ 1
Revíry pstruhové
Od II.st.nad starým Krásenským mostem po jez pod silnič.mostem do Stříteže vč.všech přítoků 7,6km Valašské Meziříčí
BEČVA VSETÍNSKÁ 1 Od soutoku s Bečvou Rožnovskou ve VM po sil.most Na 8km Nové u nádraží v Bystřičce vč. všech přítoků
Choryně
JUHYNĚ 1 Od soutoku s Bečvou od obcí Choryně po jez mezi obcemi Choryně a Kladeruby vč.všech přítoků 5,5km
Kelč
JUHYNĚ 2 Od jezu mezi obcemi Choryně a Kladeruby až po železnič.mostu nad obcí Komárno vč. přítoků a náhonů na MVE 16km
5.8 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA, ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Na území města je cca 2400 ha zemědělské půdy (vč. zahrad a sadů), což činí zhruba 46 % veškerého území. Zemědělskou půdu představují jak větší ucelené bloky v západní části území města (Poličná, Bynina, Juřinka, tak menší zemědělské celky oddělené lesními porosty a rozptýlenou zástavbou ve východní, severní a jižní časti území. Terénní poměry oblasti jsou dosti rozmanité. Terén je členitý, mírně zvlněný až svažitý, místy se zhoršenou mechanizační dostupností. Převážná část území je zařazena jako výrobní podoblast bramborářská, k.ú. Brňov a Křivé jako podoblast horská. Protierozní ochrana je řešena v rámci komplexních pozemkových úprav (v současnosti návrh projektu JPÚ Křivé) nebo při tvorbě územních plánů. Ke zlepšení stavu by mělo dojít doplněním územních systémů ekologické stability v krajině. Celkově se podíl zemědělské půdy snižuje v důsledku zalesňování, bytové a průmyslové výstavby a roste podíl zastoupení trvalých travních porostů na úkor zastoupení orné půdy (sociálněekonomické podmínky, dotační politika státu – podpora zalesňování trvalých travních porostů a zemědělsky nevyužívané půdy). V posledních 3 letech se tento trend zřetelně zvyšuje a je předpoklad, že tomu tak bude i v nejbližších letech – nárůst investiční činnosti, především pak občanské bytové výstavby (lokalita „Lukášov II“, Krhová, Hrachovec aj., lokality řešené již schválenými změnami
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
49
územně plánovací dokumentace), investiční činnost v průmyslových zónách, investice do modernizace komunikací (I/35, místní infrastruktura). Organizacemi obhospodařující zemědělské pozemky na území města ve větším rozsahu, včetně integrovaných obcí,jsou firma Agrotech s.r.o., se sídlem v Poličné obhospodařující cca 850 ha zemědělské půdy, z toho cca 650 ha orné a firma SIMPOL s.r.o. se sídlem v Podlesí obhospodařující cca 400 ha orné půdy.
K 1.5.2004 (vstup ČR do EU) došlo ke změnám v registraci osob podnikajících v zemědělství (novela zákona o zemědělství) – byla zavedena tzv. evidence zemědělských podnikatelů, došlo ke změnám v již stávající evidenci samostatně hospodařících rolníků, změnil se systém poskytování finančních podpor. Pozvolna dochází ke zvyšování objemu finančních prostředků do zemědělství a je předpoklad, že se tento bude pomalu přibližovat úrovni EU. Subvenční politika státu by se do budoucnosti měla přibližovat úrovni EU, což by mělo přinést nejen modernizaci zemědělské výroby, ale i zvýšení efektivity a rentability podnikatelské činnosti v zemědělství. Orientační bilance půdy a podíly z celkové výměry – Město Valašské Meziříčí včetně integrovaných obcí (duben 2004-duben 2006). Druh
ha
%
Zemědělské pozemky celkem
2400
46
z toho
- orná
1360
26
- zahrady
370
7
- sady
50
1
- trvalé travní porosty
620
12
1650
31
80
2
Ostatní
1120
21
Celková výměra
5250
100
Lesní pozemky Vodní plochy
Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006
50
