DOPLŇUJÍCÍ TEXTY A OTÁZKY PRO DĚTI VE VĚKU 15 - 18 LET PRO PŘEDMĚT: Zeměpis
Spotřeba energie v oblastech uprchlických táborů v regionu Kagera v Tanzánii Následující zpráva je součástí studie, vypracované v prosinci 1996 dvěma experty na problematiku životního prostředí, pracujícími pro UNHCR. Studie vznikla jen několik týdnů před tím, než se veliké množství rwandských uprchlíků, přebývajících v tanzanské oblasti Kagera, vrátilo do Rwandy. Úvod Tento výzkum byl proveden v rámci společného projektu UNHCR a EU, který se zabývá rozvojem strategie udržitelné spotřeby energie v oblastech hostících uprchlíky v regionu Kagera (viz mapa), kde v současnosti přebývá více než 600.000 uprchlíků. Studie vychází z terénních průzkumů, provedených v říjnu 1996, a z dřívějších zpráv CARE. V listopadu 1996 poskytovala oblast Kagera útočiště 617.000 uprchlíkům z Rwandy a Burundi. Tito uprchlíci jsou umístění v 11 hlavních táborech, vybudovaných ve třech sousedících krajích Ngara, Karagwe a Biharamulo. Uprchlíci tvoří v těchto krajích 45% celkové populace. Ve skutečnosti, jak ukazuje graf č. 1. počet uprchlíků převyšuje počet místních obyvatel v kraji Ngara v poměru 7:3, zatímco v dalších dvou krajích je poměr přibližně opačný. Graf č. 1: Místní a uprchlické obyvatelstvo v krajích hostících uprchlíky (říjen 1996) Otázka 1 Jaké druhy problémů se pravděpodobně (s ohledem na poměry obyvatel zobrazené na grafu č. 1) vyskytly mezi uprchlíky a místním tanzanským obyvatelstvem? Závěry studie Volba paliva Jak pro uprchlíky, tak pro místní tanzanské obyvatelstvo je převládajícím zdrojem energie v domácnosti palivové dříví. Jedinou podstatnější výjimku tvoří přibližně 2 % uprchlíků, kteří jsou dost bohatí na to, aby si mohli dovolit vařit na dřevěném uhlí.
Sběr paliva Od jejich příjezdu až do poloviny roku 1994 byli uprchlíci z velké části ponecháni, co se obstarání potřebné energie týče, vlastnímu osudu. Ačkoliv byl v období do ledna 1996 za pomoci CARE a s podporou IFAD v kraji Ngara realizován projekt zásobování palivovým dřívím, nedokázal tento projekt pokrýt více než 12 % celkové spotřeby a byl přerušen pro svoji nákladnost a skutečnost, že možná působí na spotřebu energie kontraproduktivně. Práce při sběru dříví je v tanzanských komunitách zpravidla rozdělena pouze mezi ženy a děti. V uprchlických táborech je tomu však jinak - 32 % práce odvádějí muži, 35 % ženy a 33 % děti. Muži nosí těžší břemena, vážící v průměru 28 kg (21 kg váží v průměru břemena žen a 14 kg břemena dětí). Otázka 2 Uveďte některé důvody, proč se může v uprchlických komunitách a u místních obyvatel Tanzanie role mužů při sběru palivového dříví tak výrazně lišit. Úkol Abyste si udělali představu o tom, co musejí uprchlíci zakoušet, můžete si zkusit ujít několik set metrů s břemenem o hmotnosti 28 kg (případně 21 kg nebo 14 kg - ale pamatujte, že v Africe jsou děti ve vašem věku považovány za dospělé!). Uprchlické děti v kraji Kagera musely toto množství dříví nosit na vzdálenosti 5 - 15 kilometrů, zpravidla třikrát týdně. Otázka 3 Jak tato povinnost (tj. povinnost pravidelně přinášet dříví) pravděpodobně ovlivnila přístup uprchlických dětí ke vzdělání? Omezující praktiky Ve způsobech sběru dříví je možné zaznamenat viditelný vývoj, který je odrazem jak jeho naprosté dostupnosti, tak efektivnosti donucujících opatření umožňujících lépe či hůře vybírat osoby, které jsou ke sběru oprávněny. Rovněž je regulován způsob sběru. Zprvu je možné pouze sbírat popadané dříví a kácet mrtvé stromy. Avšak s postupující degradací porostu se stává stále potřebnější kácení živých stromů (23 % z celkového objemu sbíraného dříví je v současnosti z živých stromů). Tento vývoj je shrnut níže v tabulce 4.
Tabulka 4: Vztah mezi vzácností dříví a postupy kácení stromů Stupeň vzácnosti dříví
Postup při kácení
Žádný
Sběr mrtvého nebo padlého dříví požadovaného druhu
Mírný
Sběr mrtvého nebo padlého dříví jakéhokoliv druhu Ořezávání větví ze stromů požadovaného druhu
Střední
Vyřezávání křoví, křovin a větví jakýchkoliv stromů Kácení kmenů požadované velikosti Kácení kmenů jakékoliv velikosti
Vysoký
Dolování kořenů a oddenků, shromažďování větviček, trav a veškeré ostatní dostupné biomasy Zdroj: Terénní výzkum
Poznámka: Jednotlivé druhy kácení a prořezávání se vzájemně nevylučují a v různých vzdálenostech od tábora je možné spatřit různé způsoby získávání dříví. Otázka 4 Jaké bude mít získávání dříví pravděpodobně dopady na lokální stav životního prostředí v okamžiku, kdy se palivové dříví stane vzácnějším artiklem? Výše popsaný postupný vývoj způsobů získávání dříví může být zbržděn zavedením určitých donucujících mechanismů. Jestliže jsou zavedeny smysluplné odstrašující prostředky, se kterými je spojena oprávněná obava z disciplinárního potrestání, pak uprchlíci zpravidla nepřikročí rovnou k řezání větví a kácení stromů. Nejprve se vydají dále od tábora, aby přinesli mrtvé a popadané dříví. Tento důsledek donucujících opatření je možné pozorovat například východně od tábora v Lumasi, kde stále stojí mnoho vzrostlých stromů a uprchlíci chodí pro alternativní zdroje palivového dříví i dále než 10 km od tábora. V okolí většiny uprchlických táborů byl zaveden systém lesních stráží. O provozování systému se stará převážně CARE (292 "Strážníků životního prostředí") a v táborech v Kagenyi a Rubwera jej zabezpečuje Švýcarská organizace pro pomoc při katastrofách (okolo 25 strážníků na jeden tábor). V některých oblastech jsou donucovací opatření vykonávána také správci
parků, místní policií (sungu sungu) a dalšími osobami, které se však zpravidla nezabývají nutně pouze ochranou stromů. Tyto donucovací systémy jsou sice cenné, ale v žádném případě nestačí. Vymezení hranic uprchlických táborů a chráněných území není dostatečné, stejně jako není dostatečná podpory ze strany vlád. Rovněž je třeba rozšířit pravomoci při zatýkání provinilců. Spotřeba paliv a její trendy Od příjezdu uprchlíků do Tanzanie se spotřeba palivového dříví na hlavu výrazně snížila. Graf č. 3 ukazuje tento všeobecný trend (a to pro tábory, kde jsou k dispozici údaje o spotřebě v minulosti). Obrázek 3: Spotřeba palivového dříví v uprchlických táborech v oblasti Ngara, 1994-96 Otázka 5 Uveďte dva možné důvody uvedeného poklesu spotřeby palivového dříví v období od prosince 1994 do října 1996. Nedostatek dříví postupně vedl uprchlíky k zavádění celé řady postupů, směřujících k úsporám energie. Tato posloupnost příčin, ukazatelů a odpovídajících reakcí je dramaticky znázorněna na grafu č. 4. Graf č. 4: Příčiny, ukazatele a reakce na nedostatek energie v oblastech hostících uprchlíky. Otázka 6 Pro každou ze sedmi uvedených reakcí na nedostatek energie napište jednou větou, co mohlo vést uprchlíky k přijetí právě tohoto opatření. Palivo se stává stále více zbožím Jedním z klíčových průvodních jevů nedostatku energie (jak ukazuje graf č. 4) je skutečnost, že se palivové dříví stává stále více zbožím. Ve všech táborech získávalo dříví v peněžním vyjádření stále větší cenu tím, jak se stávalo vzácnějším a čím bylo složitější je opatřit. V důsledku toho s ním uprchlíci zacházejí stále šetrněji. Charakter trhu s dřívím v jednotlivých táborech (zejména převládající jednotková cena dříví) může pomoci vysvětlit, proč se jednotlivé tábory tak liší ve stupni energetických úspor. Tabulka 8 ukazuje některé modely trhů s dřívím.
Tabulka 8: Trhy s dřívím a ceny dříví v jednotlivých táborech Tábor
Počet Objem Cena trhů denních za kg prodejů (Sh) 1 (T)
Celková Denní Objem Poznámky hodnota obrat prodaného (Sh) 2 3 dříví z celkového spotřebovaného množství 4
Ngara
Benaco
Msuhura
Lumasi
4
2
4
27.6
5.3
11.6
11.8
10.4
7.6
325,244 70 %
55,411
88,060
78 %
81 %
14 %
Vysoká cena, vysoké % prodaného dříví; veliký nedostatek
3%
Vysoká cena, veliký obrat; veliký nedostatek
7%
Středně vysoká cena, veliký obrat, středně velké % prodaného dříví, střední nedostatek
6
13,142
70 %
4%
Nízká cena, malé % prodaného dříví, malý nedostatek energie
Kitali Hill5 1
nejsou data
4.4
nejsou data
nejsou nejsou data data
Nízká cena, malý nedostatek energie
Keza
2.0
2.7
5,290
64 %
Lukole
1
1
2.2
1%
Nízká cena, nízký obrat, malé %
prodaného dříví; nadbytek energie Karagwe
Kyabalisa 1
Kyabalisa 2
Kagenyi
Rubwera
4
2
2
1
Omukariro 1
23
Poznámky:
2.6
0.6
0.7
1.4
0.2
11.9
7.3
48.1
19.2
8.5
průměr 12.5
33,196
4,345
33,961
25,926
1,503
65 %
49 %
94 %
78 %
48 %
3%
Středně vysoká cena, nevelký obrat, střední nedostatek energie
1%
Nízká cena, malý obrat, malé % prodaného dříví, slabý nedostatek energie
14 %
Velmi vysoká cena, veliký obrat, vysoké % prodaného dříví; vážný nedostatek energie
6%
Vysoká cena, veliký obrat, středně vysoké % prodaného dříví, vážný nedostatek
1%
Nízká cena, malý obrat, nízké % prodaného dříví, nadbytek energie.
průměr 5 %
1 - Průměrná cena dříví je vážena množstvím jednotlivých prodávaných druhů dříví (polena, otepi a malé jednotlivé kusy); 2 - Celková hodnota je získána jako součet hodnot jednotlivých druhů dříví, vážených odpovídajícím prodaným množstvím; 3 - Denní obrat představuje procentní vyjádření množství dříví prodaného večer ve vztahu k množství dříví,které bylo ráno dodáno na trh; 4 - Procento prodaného dříví je počítáno z celkového množství dříví, které bylo v táboře spotřebováno (počítáno z dat o průměrném množství dříví spotřebovaného domácnostmi); 5 - Pro tábor v Kitali nebyl proveden potřebný průzkum; nejpozdější údaje o cenách pocházejí z průzkumu CARE ze září 1996 Otázka 7 Uveďte možný důvod, proč byla cena palivového dříví v táboře Kagenyi osm krát vyšší než cena v táboře Lukole. Spotřeba dříví na hlavu je v každém táboře silně korelována (a to negativně) s následujícími ukazateli: • • •
Tržní cena palivového dříví - s růstem ceny klesá spotřebované množství; Rychlost tržního obratu - čím živěji se na trhu v určitém táboře obchoduje, tím menší je spotřeba palivového dříví na hlavu Poměr prodaného dříví - v táborech, kde je větší část dříví prodána na trhu, je spotřeba nižší.
Následující graf (graf č. 6) dokládá graficky tyto vztahy mezi spotřebou na hlavu a třemi uvedenými "tržními indikátory" Uvedené indikátory v podstatě představují měřítko toho, do jaké míry se stalo dříví zbožím. Jak bylo již vysvětleno, tato míra je zase odrazem zejména fyzického nedostatku dříví, ale také rizika, které je třeba při sběru dříví podstoupit, a možná je také odrazem kupní síly uprchlíků. Těsnost uvedené provázanosti je dokladem toho, s jakou silou může být faktu, že se dříví stalo zbožím, využito při kontrole spotřeby energie. Skutečnost, že se dříví stane zbožím, je často reakcí na nedostatek, ale může být stejně dobře využit i jako nástroj podpory úsporných opatření. Jakékoliv prostředky, které mohou zvýšit cenu energie, jsou vysoce žádoucí. Hodnota dříví se musí zvýšit, aby věrněji odrážela skutečné náklady jeho
produkce. Graf č. 6: Znázornění vztahu mezi spotřebou paliva a tržními indikátory (uprchlické tábory v Ngara) Otázka 8 Proč by měly mít uprchlické tábory s nejvyššími denními tržními obraty palivového dříví nejmenší spotřebu palivového dříví? Otázka 9 Proč by měla být nižší spotřeba v táborech, kde je nejvyšší procentuální poměr mezi dřívím prodaným na trhu a celkově spotřebovaným dřívím? Graf č. 8: Vliv velikosti rodiny na spotřebu palivového dříví. Poznámka: Použitá data jsou společná pro všech 6 táborů v Ngaře. Otázka 10 Z jakého důvodu je šetrnější vařit pro velkou skupinu lidí, než pro několik malých skupin? Otázka 11 V době, kdy byl prováděn průzkum, bylo v uprchlických táborech v Ngaře přibližně 415.000 lidí. Průměrná velikost skupiny při přípravě jídla byla přibližně 4,4 osob. Kolik palivového dříví by bylo možné denně ušetřit, kdyby uprchlíci při přípravě jídla utvořily skupiny s dvojnásobným počtem členů. Otázka 12 Jaké mohou mít uprchlíci důvody proto, aby se při vaření bránili tvoření početnějších skupin, ačkoliv je to ekonomicky výhodnější?
