Bariéry rozvoje lidského faktoru v periferních oblastech regionu Igor Pleskot
Úvodem • bych chtěl poděkovat za možnost účasti na této konferenci – velmi mne zaujaly zvláště příspěvky zahraničních účastníků • Svědčí o tom, že otázky lidského potenciálu si zasluhují pozornost nejen jako objekt pozorování a analýzy změn a nároků, ale též jako subjektu realizátora těchto změn - jak enviromentálního prostředí - tak i socioekonomickckého postavení lidí a života v regionu
Impulz k tomuto příspěvku vychází ze tří zdrojů: • - z analýz a hodnocení výsledků studia posluchačů FSE UJEP • - z rozborů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v posledních letech • - z poznatků výzkumného projektu „Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí“
Nositel výzkumu • tým tvoří členové katedry sociální práce Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n.L. pod vedením prof.Ing. Františka Zicha DrSc. ve spolupráci s externími spolupracovníky • Informace o projektu výzkumu na webu www.vyzkumpohranici .com
Cíle výzkumu pohraničí ČR • Analýza změn života v pohraničním pásmu v posledních dvou desetiletích • Působení přeshraničních vlivů na život a postoje obyvatel • Reflexe těchto vlivů v chování a názorech obyvatel • Komparace přeshraničního vlivu z hlediska sousední země
Dosavadní výstupy výzkumu: - výsledky expert.šetření - Sb.2005, UJEP - sb.“Člověk v pohraničí“ 2006, UJEP - V tomto roce je zpracovávána závěrečná zpráva celého výzkumu | Výzk.kolektiv se nyní uchází o grant k problematice sociálního a kulturního kapitálu jako potenciálu rozvoje severočeského regionu
K následujícímu příspěvku – několik poznámek • Termín „periferní“ v názvu příspěvku charakterizuje skutečnost prostorové vzdálenosti a obtížného spojení s centry, nemá tedy negativní emocionální akcent. Objektem našeho výzkumu jsou totiž pohraniční oblasti ČR. (Komparace přitom ukazují, že je funkční i pro vnitrozemí) • Jak dobře vědí němečtí i polští kolegové, enviromentální problém tzv.“starých průmyslových oblastí“ je i společným přeshraničním problémem našich regionů
Téma příspěvku • = sociální potenciál regionu a jeho rozvoj • = rozvoj sociálního, kulturního a lidského kapitálu regionu a jeho populace • Příspěvek operuje především vzdělanostní úrovní na terciárním stupni vzdělávacího systému. Problematika však zasahuje celý systém vzdělání v celé populaci i v místních elitách
Lidský faktor jako rozhodující část potenciálu rozvoje regionů • Efekt využití potenciálu lidského faktoru závisí na jeho kulturním a sociálním kapitálu • O jeho úrovni rozhoduje nejen kapacita a dispozice celé populace daného regionu • Jeho využití závisí na synergickém efektu postupů místních elit daného regionu • (z celospolečenského hlediska je nepominutelná úroveň a role politických elit dané země)
Dispozice k dosažení vyššího vzdělání v populaci a jejich rozložení
• Racionální odhady = 60-70% příslušných populačních ročníků je sto dosáhnout terciárního stupně vzdělání • Lze předpokládat, že tyto dispozice jsou rovnoměrně rozloženy v celé společnosti • Přesto rozhodující podíl studentů VŠ tvoří studenti ze středních a vyšších vrstev
„Potencionální“ a „okamžité“ dispozice ke studiu – 1 • Rozvoj potencionálních schopností závisí na sociálním prostředí a jeho stimulační „kapacitě“ • Rozhodující vliv rodiny především v raném a předškolním věku: - komunikace a dialog - rozvoj aktivit = motivace poznání - vytváření návyků - modelování vzorů - osvojování technik (teprve u druhé skupiny větší role sociálního rozvrstvení)
„Potencionální“ a „okamžité“ dispozice ke studiu - 2 • Věk školy a dospívání: – Rodina = hodnotová stupnice + aspirace – Škola = vzdělávací proces + techniky studia + vědomosti – Členské širší sociální skupiny dospívajících = vzory chování, modely, hodnoty – Působení medií = demokratizace a současně nivelizace hodnot, návyky a představy virtuální existence, snížení úrovně „slova“
„Potencionální“ a „okamžité“ dispozice ke studiu - 3 = „čerpání“ • Podíl „okamžitě disponovaných je limitován • S růstem podílu studujících v populaci dochází ke zvýšenému vyčerpávání zdroje „okamžitě disponovaných“ uchazečů • Vznikají nové kapacitní problémy – Na straně uchazečů = méně rozvinuté dispozice – Na straně vzdělávacího systému = růst - obsahových a metodických nároků - personálních,věcných a finančních nároků
analýza výsledků prvých ročníků studentů FSE UJEP • Příliš vysoké % studentů se domnívá: Studovat = memorovat • Chybí jim „dobrodiní pochybnosti“ • Nízká úroveň logického myšlení (závěry tvrzení popírají vlastní tézi, protimluvy • Nízká uroveň ústní i písemné komunikace • Nepřesnost ve vyjadřování = neúcta ke slovu i k mateřskému jazyku • Chybějící kontrola výstupů
Kapacitní problémy vysokých škol • Přes svou závažnost hlavní nejsou problémy vybavení a věcných nákladů, nýbrž personální = nepoměr mezi rostoucím počtem studentů a počtem vyučujících násobený ještě již uvedeným nižším studijním potenciálem velké části příchozích studentů. • Kombinované, případně distanční studium, ale i studium denní, vysokým, často převažujícím podílem přednášek je formálním řešením
Před 130 lety napsal jeden z profesorů tehdejší KarloFerdinandovy univerzity v Praze, že výuka při které student pasivně sedí a poslouchá je chybná a zaostalá. „Student má studovat, číst literaturu a dotazovat se svých učitelů“ Napsal pozdější prezident ČSR – TGM v knize „Jak pracovat?“ Dnes je situace často horší
Překonání kapacitní bariéry VŠ cestou finanční účasti studentů • Podíl všech účastníků – (státu + absolventa + firmy, u které pracuje)má ekonomickou logiku ve smyslu „podílíš se na ziscích-nes také náklady“ • U soukromých škol je tento princip zčásti uplatňován a tedy umožňuje přístup většímu počtu uchazečů • Při generálním uplatnění lze však spíše předpokládat snížení kapacitní bariéry cestou snížení vstupního toku uchazečů
Rovné a nerovné šance přístupu ke vzdělání • Nerovnost reálných šancí přístupu ke vzdělání školným, či úvěrem na studium se nezmenšuje, ale zvyšuje • Problém není pouze v sociálněekonomické bariéře příjmově slabších skupin, ten lze částečně mírnit velkorysou stipendijní politikou, založenou i na principu sociální solidarity
Provázání sociálně-ekonomické a sociálně-psychologické bariéry • Nejde jen o vyšší podíl nákladů na vzdělání v rozpočtech domácností • Existence školného bude působit i na hodnocení cíle • Rozdílné hodnotové orientace, především v rodinách manuálně pracujících a v nízkopříjmových vrstvách negativně ovlivní motivace a aspirace ke studiu
Bariéry periferních oblastí regionů • Jde o bariéru prostoru, vzdálenosti, případně spojení s centrem, větší či menší nabídkou růstu vzdělání na jedné straně • Na straně druhé s menším výběrem, s nižší možností uplatnění získaného vzdělání • Projevuje se též ve větších časových ztrátách a nárocích a nákladech cesty do/z
Význam velikosti a umístění lokality • Evropská i naše šetření potvrzují vyšší tempa rozvoje metropolních oblastí oproti oblastem periferním • Větší nabídka pracovních i vzdělávacích příležitostí, vyšší mzdová i životní úroveň zvyšuje atraktivitu a přitažlivost metropolitních, především městských celků oproti oblastem periferním
Hranice a pohraniční oblasti •
Hranice - v tomto případě rozuměj státní hranice - funguje jako předěl, místo "přetržení", ale současně jako místo setkávání, místo spojení a kontaktu. Ve svých počátcích, při svém vzniku hranice "geneticky" existovala nejprve jako ohraničení "mé" moci a vlivu, tedy byla "mým" vymezením oproti vnějšku. Obvykle se záhy stává spojením - oboustranným mostem. • Jestliže na straně onoho oddělení hrála především úlohu moc, tak na straně tohoto spojení dominantní roli hraje - oboustranně zajisté - vliv. Samozřejmě z hlediska moci může být hranice nejen vytýčením a vymezením moci, ale i bariérou proti cizímu vlivu a že vliv může být pro moc prostředkem k posunutí hranice s cílem rozšíření vlastního prostoru. • Každá územní hranice - tím spíše státní hranice - je jedním z vnějších určujících faktorů, limitů lidských aktivit - tedy i práce .
Hranice a pohraniční území českých zemí Do doby, kdy industrializační procesy XIX. století učinily z českých zemí rozhodující průmyslovou oblast Rakousko-Uherska, byla hranice především projevem onoho mocenského aspektu. Začleněním do rakouské monarchie je posilován i její správní aspekt. Tak nejen geografická charakteristika pohorských a podhorských regionů, ale i hledisko ochrany českého území tyto rysy našich hranic tradičně posilovaly.
•
Industrializace zasáhla naše území v poměrně širokém pásu po ose západ a severozápad směr východ , zahrnující v podstatě západní, střední a severní Čechy, východní Čechy, severní Moravu a brněnskou oblast Moravy. • Vznikem světové bipartitní polarity po 2.sv.válce a tzv. "železné opony" došlo k recidivě dominance tohoto hlediska - hlediska moci při naplňování osudu velké části našeho pohraničí..Především šlo v tomto ohledu o západní a jihozápadní části našich pohraničních území.
Hranice a pohraničí ČR • Odtržení pohraničních území zde znamenalo rychlou změnu zaměstnanosti začleněním ekonomiky těchto území do systému válečné produkce Říše. Prakticky stejný osud očekává české země vytvořením protektorátu a podřízením celé ekonomiky válečným cílům. • Skončení 2.světové války a obnovení Československé republiky ovlivňuje bezprostředně pohraničí dvěma rozhodujícími akty :znárodněním (především těžkého průmyslu a dále veškerého průmyslu s počtem zaměstnanců přes 500) a odsunem Němců spojeným s konfiskací jejich majetku.
Hranice a pohraničí ČR •
Převzetí moci komunistickou stranou a akceptování sovětského modelu industrializace se v části pohraničních území (severní Čechy a severní Morava) promítlo ve zvýšené zaměstnanosti v oblasti důlního,hutního a železářského a také energetického průmyslu. Rozvoj infrastruktury zde byl diktován potřebami těchto odvětví. • Rozvoj, či správněji regresi bezprostředního pohraničí, ještě výrazněji ovlivnila politická opatření ve směru "hranice jako vymezení moci" a jako bariéra proti "nežádoucím vlivům" . Politika zvláštní zakázané zóny s omezeným přístupem a omezeným pohybem, přerušení dopravní infrastruktury, budování reálných i ideologických bariér - to vše podporovalo retardaci pohraničního pásma, sousedícího se západním Německem a Rakouskem a brzdilo a deformovalo zaměstnanost těchto území. • Rozpad sovětského bloku a vytvoření postkomunistických režimů vedoucí k obnově tržních vztahů podporuje vzájemné ekonomické aktivity, přímé vzájemné styky i zahraniční investice.
Charakteristické rysy českého pohraničního pásma •
• • • • • • •
(dosavadní výsledky výzkumu = území obcí s rozšířenou pravomocí ) území je součástí útlumové, či "podvivynuté" oblasti pásma a vykazuje vyšší míry nezaměstnanosti - Dominantní vliv útlumové oblasti - mezi prvními 5,10,15 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mají rozhodující zastoupení útlumové oblasti - při tom jde minimálně ze tří čtvrtin o pohraniční okresy, zbytek tvoří okresy jim přileh převážně zemědělské regiony neskýtají dostatek pracovních příležitostí poloha na ose východ-západ a tradice "rozvíjejících se území " (pás SZ-JV) podíl větších sídelních celků a hustota osídlení regionu - problém působení administrativních center a podílu služeb) historický faktor odsunu Němců a jeho důsledky pro ekonomiku a pocit "lokální příslušnosti" poloha obce v dopravní síti a síti mezinárodních spojů + hustota dopravního spojení turistická atraktivnost oblasti akceptovaná domácí i zahraniční veřejností kvalifikační a vzdělanostní struktura regionu a její úroveň + možnosti potencionálního zlepšení .
Vliv bezprostředního příhraničí (sousedního státu – přilehlé oblasti) • Značný vliv stupně rozvoje a úrovně příhraničního souseda • Výrazný vliv bavorského, případně rakouského, sousedství se projevuje vyšší ekonomickou aktivitou a nižšími mírami nezaměstnanosti • Rozdíly saského a bavorského příhraničí potvrzují podstatný vliv ekonomického rozvoje a úrovně sousedního území a výše nezaměstnanosti u "sousedů".
Diference mezi působením přeshraničního vlivu sousedních území jsou limitovány • • • • • • •
•
útlumem a reorganizací ekonomiky v území severních Čech a severní Moravy celkovou sociálně-ekonomickou úrovní a situací daného českého pohraničního území menším podílem průmyslu v ekonomice regionu ( okresy Znojmo, Břeclav, Hodonín a okresy Šumperk, Bruntál, Jeseník) celkovou úrovní a tradicí tržních vztahů a ekonomiky sousedního státu obecně vyšší aktivity přilehlých území k Spolkové Republice Německo a k Rakousku, i územními rozdíly těchto úrovní především mezi Saskem a Bavorskem vzdáleností lokality od hranic a hraničních přechodů (především pro automobilovou dopravu) významné rozdíly v pásmu do 10km a dále do 40-50km snadným dopravním spojením se zahraničím projevujícím se v přímém spojení veřejnou dopravou a bezprostřední vazbou lokality na hlavní tahy spojující zahraničí s Prahou a některými většími městy (-příklad jižních Čech) různou mírou aktivity místní elity či místní reprezentace především ve správních a veřejných funkcích projevující se v aktivitách starostů v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti ve vytváření pracovních příležitostí, dále např. v rozdílech Euroregionů při přímém i nepřímém ovlivňování pracovního trhu různou úrovní turistické atraktivnosti našich jednotlivých území i historickou tradicí v tomto ohledu.
Vliv bezprostředního sousedství na pracovní postoje •
Příhraniční vlivy na poli pracovního chování, pracovních postojů a míry ochoty k podnikání jsou v podstatě ovlivňovány stejnými faktory, větší roli tu však hraje subjektivní ochota riskovat spojená s nižším věkovým průměrem (zájem o práci za hranicemi), dále profesní orientace a v neposlední řadě ekonomická struktura sousedního zahraničního území ovlivňující jak investiční možnosti, tak nabídku pracovních míst zde i za hranicemi . Jejich struktura ovlivňuje i charakter zájmu o konkrétní práce.
Projev příhraničních vlivů, diferencovaný podle sousedních území • • • •
• •
ve vlivu zahraničních investic na zaměstnanost a míru nezaměstnanosti v růstu počtu pracovních míst v zahraničních firmách v pohraničním území, ve vlivu turistiky na existenci drobného podnikání v našem pohraničí a k tvorbě pracovních míst v tomto sektoru, v diferencovaném počtu našich pracovníků pracujících především jako pendleři, či v max.. několikaměsíčním pracovním pobytu za hranicemi a diferencovaném podílu jejich práce podle územního sousedství , v rozdílech zájmu o práci za hranicemi z naší strany podle územního sousedství, v rozdílné nabídce pracovních míst a stupni zájmu o naše pracovníky v zahraničí.
Charakteristiky severočeského regionu z hledisek růstu a využití lidského potenciálu • - geograficky horská a podhorská oblast • - pohraniční region typu tzv.„staré průmyslové oblasti“ • - těžební oblast v útlumu = silná strukturální nezaměstnanost • - oblast značných přesunů obyvatelstva odsun a osidlování poválečné • - proces změn struktury populace pokračoval: – 2. vlnou industrializace dle „sovětského modelu“ – pohybem horizontální migrace, vyvolané těžbou – současným útlumem těžby
Sociální důsledky • Obrazně „převracená země“ = „přeoraní lidé“ = problematika kořenů a tzv. náplavy • Silně jednostranná kvalifikační struktura • Vysoká nezaměstnanost – dlouhodobá • Nízký podíl sekundárního a terciárního vzdělání • Příznivější věková struktura – ohrožení nezaměstn.+ migrace mladších věk.skupin
Otázky pro komparaci a případnou kooperaci • Kvalifikační a vzdělanostní struktura před a po revitalizaci • Vývoj míry nezaměstnanosti a zaměstnanosti a jejich struktura • Vývoj migrace populace v-z-do regionu • Problematika „mobilizace místních elit“ • Problematika sociální koheze, sociálního partnerství a sociálního dialogu v regionu
Děkuji za pozornost KONEC
