LS
„SPORTSMENI V ZEMÍCH ČESKÝCH“
Národní památník na Vítkově 7. 9. 2012 – I/ 2013 výstava připravená v rámci cyklu MONARCHIE
1
LS
TÝM Komisař výstavy: Lucie Swierczeková Hlavní autor: Lucie Swierczeková Spoluautoři: Petr Jechort, Jana Dobisíková Spolupráce: Kurátoři sbírky tělesné výchovy a sportu Vyhledávání trojrozměrných exponátů z TVS: Petr Jechort Vyhledávání fotografií z Fotoarchivu TVS: Štěpán Duháň Vyhledávání archiválií ATVS a odkazů ve sportovních časopisech: Lucie Swierczeková Spolupráce – příprava textové části: Jitka Schůtová (ČOV), Petr Jechort a Vojtěch Scheinost (Míč kopaný a míč ledový) Spolupráce – doprovodné programy: Jana Dobisíková Rozsah: Výstavní sál památníku na Vítkově Doba trvání: 7. 9. 2012 – I. 2013 Realizace: Výstavní oddělení NM Propagace: Národní muzeum Kontakt:
[email protected], tel: 224 497 186
2
LS
„SPORTSMENI V ZEMÍCH ČESKÝCH“ Výstava středního rozsahu se sportovní tématikou se uskuteční ve výstavním sálu památníku na Vítkově od 6. září 2012 do první třetiny roku 2013. Chce ukázat, jak se sportovalo v 19. a na počátku 20. století v českých zemích. Představit průkopníky sportu (dobovým tiskem nazývané „sportsmeny“) a sportovní odvětví, která se vydala jinou cestou, než tou pod křídly Sokola či dalších tělovýchovných organizací. Výstava představí, formou „vybraných typů sportovníků“ možnosti, které se nabízeli občanům monarchie pro sportování. V případě, že se zájemce rozhodl pro některou z hojně se objevujících sportovních novinek, které začaly být populární právě v druhé polovině 19. století. Téměř masovou záležitostí se stala turistika, hojně provozovaná na celém našem území. Oblíbenými a módními sporty byla cyklistika, lyžování a tenis či bruslení a veslování. Tyto sporty však nebyly přístupné všem sociálním vrstvám. Byly pěstovány v převratně vznikajících klubech, z nichž některé existují i dnes (Klub českých turistů, SK Blesk, SK Slavia, AC Sparta) a bylo vysloveně prestižní záležitostí být aktivním členem některého z nich. Vzory pro tyto sporty přicházely ze západní Evropy a její kulturou a jazykem byly inspirovány. Poměrně častým jevem v tehdejší společnosti byli proto tzv. „sportsmeni“, muži i ženy vynikající v několika sportovních disciplínách zároveň. V dnešní době nám připadá samozřejmé, že sportovat může naprosto každý. V době monarchie to tak samozřejmé nebylo. Pěstování sportu, členství v klubu či spolku, reprezentace na utkáních a závodech byla výsadou šlechty a středních vrstev. Pro širokou veřejnost byl atraktivní zápas nebo kolektivní hry, jako fotbal či hokej, které byly přístupné téměř všem a získávaly stále více příznivců. Každému ze sportů se bude věnovat jeden „ostrůvek“ výstavy. Mezi sporty za císaře pána provozovanými byl vybrán pouze reprezentativní vzorek. Druhů, v té době, provozovaných
3
LS
sportů bylo daleko více. Kontrastem k historii sportu by měla být prezentace současného sportu, současného sportovního vybavení (které by mohlo být získáno od sportovních firem pro sportovní sbírku NM). Prezentace současnosti bude již v předsálí formou úvodu a kontrastu „sportu našich dědů x našeho sportu“ případně s exkurzem do budoucnosti (sportu, který můžete provozovat doma díky herním konzolám). Druhou možností jak být fyzicky činným v době českého království bylo členství v Sokolu. Sokol byl zcela unikátním jevem a nevídanou silou národní a kulturní. Poněkud odvracející se od oficiální politiky, náboženství a panovnického domu, byl ovšem nadnárodním pojítkem všech Slovanů. Svou sílu a význam prezentoval na velkolepých přehlídkách – sletech, které uchvacovaly i novináře západního světa. Sokol připravil půdu pro šíření oblíbenosti sportu u nás. Avšak sami Sokolové individuální sporty nepěstovali. Sokolu má být věnována samostatná výstava ve VHÚ od 18. 6. 2012 (na které se bude Národní muzeum díky zápůjčkám ze Sbírky a Archivu tělesné výchovy a sportu podílet), která muzejní sportovní výstavu doplní o další rozměr. MEDIÁLNÍ ANOTACE VÝSTAVY: Nová výstava Národního muzea, která se uskuteční od 7. září 2012 ve výstavních prostorách památníku na Vítkově, chce ukázat jak vypadaly sporty známé i dnes neznámé od druhé poloviny 19. století do roku 1918. Chce představit průkopníky sportu, dobovým tiskem nazývané „sportsmeny“ a sportovní odvětví, která se vydala jinou cestou, než tou pod křídly Sokola. PROSTŘEDKY VYJÁDŘENÍ: Vybraná sportovní témata spojená volnou linkou (např. formou sportovní hry). Výstavní sál jako sportovní hřiště. Jedinými solitéry v sálu by měly být dvě figuríny a kolo (žena turistka a cyklista). Plátno (látka) evokující éru němého filmu (pro promítání filmového materiálu nebo fotografií) 1) Interakce
4
LS
MAKETA SPORTOVNÍHO HŘIŠTĚ V prostoru výstavy (vhodnější by byl prostor mimo výstavu, např. galerie apod.) zmenšenina sportovního hřiště, kde si děti budou hrát s atrapami sportovního náčiní z 19. století. Např. veslařský trenažér, či velocipéd ukotvený do podlahy, činky, lyže apod.
5
LS
Fotografie ze sbírek fotoarchivu a knihovny TVS
FOTOGRAFICKÝ ATELIÉR Dobový ateliér pro fotografování návštěvníků v dobových kostýmech s replikami sportovního náčiní. Např. lyžař, tenista, turista a Sokol atp. Návštěvníci si vyberou odpovídající kostým k danému sportovnímu odvětví a zaujmou pózu sportovníka před zrcadlem. Načež se ve svých kostýmech mohou nechat vyfotografovat. DIDAKTICKÉ AKTIVITY Data s významnými historickými mezníky by návštěvníci aktivně doplňovali sportovními událostmi 6
LS
Mapa pro označování prvních turistických tras, výletních cílů a rozhleden KČT KARETNÍ HRA Přiřazování obrázků nebo současných názvů k pojmenování sportovního náčiní či sportů, např. karty, kostky (Kýj, Míč ledový, Míč kopaný, Kolo vysoké, Lawn‐Tennis, Cross‐Country – přespolní běh, training, turnýr – tenisový zápas, court – kurt, aeronaut – vzduchoplavec, A.C. – Athletic Club, training PC (příp. KARETNÍ) HRA „Jaký jsi sportovník?“ (6 možností ‐ indicií, kterými se uživatel postupně dostane k jednotlivým typům – Sportsmen, Sokol, Cyklista, Turista, Tenista, Lyžař). SIMULÁTORY Xbox pro současné sporty „sport našich vnuků“, dále ideálně simulace historické sportovní hry PRACOVNÍ LISTY SPORTOVNÍ VÍKEND s Českým klubem velocipedistů (v jednání) 2) Identifikace se skupinou či jednotlivci, prostřednictvím typů jednotlivých sportovců 3) Putovní výstava SBÍRKY: Základní materiál prezentovaný na výstavě pochází ze SPORTOVNÍCH SBÍREK NÁRODNÍHO MUZEA (archivní materiály, fotografie, tisky, trojrozměrné předměty). Jelikož se však jedná o nejstarší část sportovní sbírky, může při výběru materiálu nastat problém s nevyvážeností při představení jednotlivých sportů. Některé typy mohou být zastoupeny více trojrozměrnými předměty než jiné. U fotografií a archiválií je situace vyrovnaná, přestože i zde mohou být některé části ilustrovány zajímavějším zobrazením. NM‐HM. Oddělení starších českých dějin: Dámské šaty (oblečení ženy/turistky) Soukromá sbírka: Vysoké kolo Kohout a replika cyklistického oblečení ČKV 1890 Praha (Předběžně domluveno předvedení „reje na vysokých kolech“ na vernisáži či při doprovodném programu) AUDIO: Snahou autorů je vyhledat a získat materiály se „sportovní“ tématikou z Národního filmového archivu, např. filmy Jana Kříženeckého, který se sportovní tématice věnoval v roce 1898 několika krátkými filmy (např. vyjížďka cyklistů po městě). Najít a získat bychom chtěli 7
LS
existující kopii němého filmu z roku 1911 „Rudi Sportsman“. Měla by se nacházet v majetku Barrandovských ateliérů. Rudy Sportsmen, 1911, režie: Emil Artur Longen, 5 minut, němý f.. Obsah: Nešika Rudi zkouší své schopnosti v různých druzích sportu: jako jezdec na koni, bicyklista, fotbalista, skokan přes překážky, tenista a vodák. To všechno kvůli ženě, která mu nakonec dá sladkou hubičku. Film se natáčel na Letenské pláni na starém hřišti pražské S. K. Slávie. Film nebyl nikdy uveden do kin. Možnosti je také promítání dobových sportovních fotografií na filmové plátno/látku zavěšenou v prostoru. ZAMĚŘENÍ VÝSTAVY: Výstava je určena návštěvníkům, které zajímají počátky sportovního života u nás, nebo málo prezentované poklady a zajímavosti ze sportovních muzejních sbírek a školním skupinám jako zpestření výuky oficiálních dějin. PROSTOR VÝSTAVY: Výstavní sál památníku na Vítkově. Základní uspořádání: představení jednotlivých „typů sportovců – sportovních odvětví“. Vzhledem k šířce tématu a omezeným výstavním prostorům se jedná o základní charakteristiky jednotlivých sportů či významných sportovních mezníků.
8
LS
NAVRHOVANÉ ZPŮSOBY PREZENTACE: 12 vitrín, paneláž + pevná vitrína v předsálí s ukázkami „moderního sportovního náčiní“ + 13‐ 14 textových panelů.
Vybraná sportovní témata spojená volnou linkou (např. formou sportovní hry). Jednotlivé druhy sportů uvozené vyobrazením typickým představitelem, (např. velké karty s charakteristickým sportovním vybavením místo čísel). Plátno evokující éru němého filmu (pokud bude nalezen a získán filmový materiál, či pro promítání fotografií – diapozitivů). Speciální obal a prezentace praporu Vídeňského cyklistického klubu (rozměry: 100x73 cm)
9
LS
TÉMATA VÝSTAVY Velká vitrína v předsálí: „Jak to bylo – jak to je“. První představení „historických“ sportu skrze dnešní sportovní vybavení. 0. Úvodní panel Sál: 1. Sportsmen čili sportovník 2. Turista 3. Tenista 4. Cyklista 5. Lyžař 6. Ona a sport 7. Hry olympické 8. Veslař 9. Bruslař 10. Míc ledový a míč kopaný (kolektivní sporty a SK) 11. Borci 12. Sokol, Orel, Turneři…. Vzor TEXT/ PANEL P1 SPORTSMAN ČILI SPORTOVNÍK Sportsman Z deníku My Sports J. Rösslera‐Ořovského: V zimě 1887 – 1888 – 1889 jsem naučil dohromady přes patnáct kamarádů jezditi na lyžích prosinec football ledový bruslení na nádržce vodní, bruslil jsem celkem šedesátkrát většinou večerní trainágl
10
LS
březen skif. Hezké moře a v tom novém červeném dresu celý jak změněn + vysvětlení pojmu z Ottova slovníku naučného Foto: Josef Rössler Ořovský se skifem, H7H 19 600
„Sportsman“ se zajímá o nové druhy sportů a jeho sportovní záběr je široký. V zimě se věnuje bruslení či lyžování, v létě pěstuje cyklistiku, plave či vesluje. Je universálním sportovcem, ale není Sokolem. Někdy se také účastní tenisových matchů, sleduje sportovní dění, navštěvuje zápasy v míči kopaném či míči ledovém a někdy je i sám hraje. Je čtenářem Sportovního obzoru či mladších časopisů Sport a hry nebo Sport. Mezi sportovníky nejdeme nejprve ojediněle, ale později stále více i ženy (zvláště jako tenistky, turistiky, bruslařky či cyklistky). Představitelem dokonalého „sportsmena“ u nás byl Josef Rössler‐Ořovský – průkopník a zakladatel několika sportů a klubů nebo zakladatel Sportovního obzoru a obchodník Maxmilián Švagrovský (plavec, veslař, šermíř, jezdec, námořník či lovec). Sportovní obzor vítá své čtenáře heslem každého českého sportovníka „Always forward! Vždy ku předu! a jindy zase „Sportsmeni čeští!“ V(itrína)17245 (1895) medaile, I. běh trojnohý 200 m. A.C. Sparta Deník Josefa Rösslera‐Ořovského, f. J. Rössler‐Ořovský, k. 1 Časopis „Sportovní obzor“ titulní strana, knihovna Pražské nářadí tělocvičné, K. Vaníček, k. 4, inv. č. 28 P2 TURISTA Prototyp TURISTA: Mezi turisty bylo možno nalézt muže i ženy. OTTA U kolébky turistiky v Čechách stály pěší výlety mladých mužů vyrážející za romantikou zašlých časů i „landpartie“ pořádané do okolí měst, na památná místa. První hromadné turistické výlety byly spíše národní poutě. Nejrozšířenější formou turistiky byla turistika letní, pod turistikou zimní se skrývaly cesty zámožnějších lidí za sluncem. Nejčastěji do Nizzy či Itálie. S postupujícími lety se z krkonošských bud stávaly turistické ubytovny, turisté začali značit své cesty, stavět rozhledny a vydávat vlastní mapy a průvodce. První turistické kluby se v Evropě objevily v šedesátých letech 19. století. Organizovanou turistiku začali v Čechách pěstovat jako první čeští Němci. Snaha některých českých nadšenců z 80. let 19. století, např. Vojty Náprstka a dr. Františka Čížka, o vytvoření svébytné české organizace dala vzniknout dvěma českým turistickým organizacím. Prvním českým turistickým klubem byla u nás Podhorská jednota Radhošť, založená v roce 1887, o rok později byl založen Klub českých turistů. Členy KČT se stávaly hlavně osoby z měšťanských a podnikatelských kruhů. Alpskou, rozuměj vysokohorskou turistiku pěstoval v českých zemích Český odbor slovinského Planinského družstva.
11
LS
V2 28926 (konec 19. st.), turistické boty, kožené, okované, zhotovené ve Štýrsku 23315, 23317 ‐ hůl tatranských průvodců, nápis Tátra füred ATVS, Sb. Turistika, Staniční kniha č. 50, Rezek 1904–1923, strana 6. 8. 1908 ATVS, Officieller Führer durch die Oesterreichischen Abtheilungen der Weltausstellung Paris 1900, f. Renata Tyršová, k. 37, inv. č. 431 ATVS, Sokol Pražský, Programy výletů, Sb. Sokol ATVS, Turistická mapa „A Magas Tátra“ Vysoké Tatry, f. J. Rössler‐Ořovský, Svaz lyžařů (2x jedna rozložená, druhá složená), před 1914 ATVS, Nástin turistických cest, f. J. Rössler‐Ořovský, Svaz lyžařů f. Renata Tyršová, Officieller Führer durch die Oesterreichischen Abtheilungen der Weltausstellung Paris 1900, k. 37, inv. č. 431 P3 TENISTA Tenista Na sobě ležérní oblek, stačí ten vycházkový. Na hlavě měkký klobouk nebo slamák „girardi“. S raketou pod paždí přichází na court, odehrát svůj lawn‐tennisový match. Lawn‐tennis je společenská záležitost, určena jen pro lepší vrstvy, vždyť cena sportovního vybavení dosahuje někdy závratných výšek. + vysvětlení pojmu z Ottova slovníku naučného P3 TENISTA Na sobě ležérní oblek, stačí ten vycházkový. Na hlavě měkký klobouk nebo slamák „girardi“. S raketou pod paždí přichází na court, odehrát svůj lawn‐tennisový match. Lawn‐tennis je společenská záležitost, určena jen pro lepší vrstvy, vždyť cena sportovního vybavení dosahuje někdy závratných výšek. Přestože se tenis hrál v Čechách již dříve, od 90. let 19. století začaly vznikat české lawn‐ tennisové společnosti, které sice neměly stanovy, ale tenis se v nich začal pěstovat hlavně sportovně, nejen jako společenská záležitost. Počátky organizovaného tenisu v Čechách se datují do roku 1893, kdy byl založen První Český Lawn‐Tennis klub v Praze (jeho zakladatelem byl J. Rössler‐Ořovský). Ve stejném roce jako pražský byl založen také tenisový klub v Olomouci, tenisový odbor Plzeňského klubu velocipedistů, v následujícím roce 1894 vznikl tenisový klub v Brně. V roce 1895 se hrálo první mistrovství zemí Koruny české. V polovině 90. let patřilo právo vypisovat české i německé mistrovství v Lawn Tennisu v českým Němcům. Soutěž se hrála pravidelně do r. 1914 a přispěla k velkému rozmachu
12
LS
tenisu v Čechách. O dobré úrovni českého tenisu svědčí i to, že čeští hráči byli nominování do rakouských reprezentačních týmů k mezistátním a meziměstským utkáním. Dne 15. května 1906 byla založena Česká lawn‐tennisová associace, která sdružovala sedm klubů. Jedním z cílů asociace byla úplná samostatnost na Rakouském tenisovém svazu a možnost přímého styku s ostatními zahraničními tenisovými svazy. Byly zakládány nové kluby, kroužky a společnosti. Rozšiřoval se počet turnajů a meziklubových a meziměstských utkání. Od r. 1911 se začal pravidelně organizovat turnaj dorostu o Pohár České lawn‐ tennisové associace, od r. 1913 se každoročně hrálo utkání Čechy – Morava. V3 7381 (1895) medaile, III. Cena ve čtyřhře smíšené, I. Český Lawn Tenis klub v Praze 188 (1903) Pohár. Tenis Turner Libwerda Libwerda Franz Graf Clam‐Gallas 15.‐16. August 1903 20902 (1909) stříbrné pouzdro na cigarety, LTC Praha‐Letná, I. cena mixed‐double handicap 25193 (poč. 20. století) ukazatel skóre 26152 (poč. 20. století) raketa zn. Dreadnought Driver 10473 (1900–1905) raketa zn. College 10470 (1905–1910) raketa Em. Fiedler, Prague 22107 (1913) pouzdro na cigarety, pozůstalost K. Koželuha ATVS, Program tenisového utkání, Sb. Tenis, k. 1, inv. č. 6 ATVS, Stanovy České lawn‐tennisové asociace, Sb. Tenis, k. 1, inv. č. 27 ATVS, f. Josef Rössler‐Ořovský, XI. Mezinárodní lawn‐tennisový turnaj, Lawn‐Tennis Klub 1905, sl. Lawn‐tennis P6 ONA A SPORT Ženy participovaly na sportovním životě nejprve jako účastnice společenských akcí, nebo společných výletů. Sport byl vnímán jako nepříliš vhodná činnost pro ženy. Teprve s postupujícím 19. stoletím se začal ženský tělocvik rozvíjet, neboť zdravý vzhled a správné držení těla zvyšovalo u dívek šanci vdát se. Přičemž právě tělesné cvičení se stalo přirozeným způsobem jak toho dosáhnout. Je však třeba připomenout, že tělocvik nebyl „dopřán“ všem ženám. Manuálně pracující ženy by asi ve svém denním programu marně hledaly čas, kdy by se věnovaly sportu či tělesnému cvičení. Aktivní pohyb provozovaly hlavně mladé a neprovdané slečny z lepších rodin. Rovněž v tělovýchově se tak můžeme setkat se sociálními rozdíly, neboť sport mohly pěstovat pouze střední a vyšší společenské vrstvy. S rostoucím věkem se však i dámy z těchto sociálních skupin věnovaly sportu čím dál méně. První tělocvičné ústavy v českých zemích začaly vznikat v Praze. Největší roli v ženském cvičení sehrála tělovýchovná jednota Sokol (stejně jako v případě mužů), která se zformovala v roce 1862. A jak to bylo s ženskými sporty? V druhé polovině 19. století byla většina z nich teprve v plenkách. Jedním z nejoblíbenějších a snad pro ženy nejdostupnějším byla turistika, která se u většiny dam těšila stále větší oblibě. Výlety byly často spojovány s památnými místy. Hory navštěvovala většina turistek spíše v pánském doprovodu, nebo
13
LS
s celou společností, neboť vždy bylo potřeba „mužské pomocné ruky“ a bylo nutné předcházet situacím, které by sama žena „nemusela zvládnout“. Od konce 19. století se pak na horách (v létě i v zimě) objevovalo stále víc a víc žen‐turistek či lyžařek: „Výlet z Jilemnice na Žalý. Dlužno připomenouti, že sl. Mája Vorlíčková z Král. Vinohrad po třídenním učení na lyžích odvážila se na tento výlet a zde úplně svěží na další jízdu odhodlána jest.“. Tolik pamětní zápis v benecké staniční knize z roku 1905. Za pět let nato již slečna Anda Hanušová, vůdkyně jízdy dam na 25 kilometrů, nechala do staniční knihy na Sněžce zapsat „... slečna Hanušová žádá poznámku, že ona a slečna Beková samy vystoupily na vrch Sněžky a celou cestu konaly samy.“ V zimě se dámy většinou věnovaly bruslení na zamrzlých řekách a rybnících. Stále oblíbenější se však stávalo, zvláště po přelomu 19. a 20. století, lyžování. V letních měsících ženy holdovaly zejména plavání a pálkovým hrám, předcházejícím tenisu. Tzv. lawn‐tennisu se dokonce ženy věnovaly téměř ve stejném počtu jako muži již od počátku tohoto sportu. Zajímavostí je, že na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 se objevila jako hráčka ve dvouhře i smíšené čtyřhře Hedwiga Rosenbaumová z Prahy a získala zde dvě bronzové medaile. Na konci 19. století přinášely různé sportovní časopisy již řadu rad, jak mají dámy sportovat. Například Sportovní obzor měl pro čtenářky návody k cyklistice, šermu i tenisu. „...Ženě sluší ovšem do jisté míry něžnost a jemnost, avšak ženy nesmějí býti vesměs křehotinky, které bez opory muže ve světě by byly jen proto, aby se strachem a bázní tetelily. Nechceme míti ženy slabé, titěrné. Chceme u ženy něžnost ducha, něžnost v zjevu, ale chceme u nich viděti také silného ducha a zdravé silné tělo...“ Ženy se začaly od roku 1894 dokonce účastnit veřejných cyklistických závodů. V lepší společnosti se velocipéd stal i žádaným svatebním darem. Některé sportovní odvětví si zachovávaly svou exkluzivitu, a tak je provozovaly hlavně vyšší společenské vrstvy. Jednalo se především o šerm, jezdectví a tenis. Sportu se věnovaly rovněž dámy z dvorských kruhů: „Členové panovnické rodiny pilně pěstují sport cyklistický. Arcivévodkyně Štěpánka a dcera její, princezna Alžběta denně se projíždějí na velocipedech v parku Luxemburgském. Pak rozmýšlejí se ještě některé dámy, byla‐li by jim jízda na kolech snad zdráva!“ Sport si také vynutil změnu v dámském šatníku. Dlouhé šaty a sešněrovaná postava nebyly pro sport zrovna nejvhodnější a nejpohodlnější. Ve sportovním oblečení měla převládat účelnost a jednoduchost. Nejprve se objevily návrhy jezdeckých kostýmů, cvičebních úborů a koupacích obleků. Od konce 19. století se nabídka sportovního oblečení začala rozšiřovat. V6 Staniční kniha (s citovanými zápisy) Dámské jezdecké sedlo Dámská tenisová raketa Reklama na módní sportovní oblečení Vernisáž výstavy: 6. září 2012 Rozpočet výstavy: 600 000,‐ (bez propagace)
14
