Sportovní aktivity Klubu českých turistů

Sportovní aktivity Klubu českých turistů

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 1. 4. 2012 ................................................... Podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi, za odbornou pomoc, spolupráci a rady, dále předsedovi Klubu českých turistů Náměšť nad Oslavou, panu Svobodovi, který mi poskytl cenné materiály, informace a zkušenosti, a v neposlední řadě mé rodině, která mě při studiu a zpracovávání bakalářské práce všestranně podporovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

S p o r t o v ní a kt i v i t y K l u b u č e s ký c h t ur i s t ů n a Vy s o č i n ě Bakalářská práce

Autor: Eliška Chládková Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2012

© Eliška Chládková 2012

Abstrakt CHLÁDKOVÁ, Eliška: Sportovní aktivity Klubu českých turistů na Vysočině. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 64 stran. Ve své bakalářské práci se věnuji Klubu českých turistů a jeho aktivitám na Vysočině. Práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části pojednávám o samotném Klubu českých turistů, jeho vzniku, historii, vývoji, současnosti a také aktuální nabídce jeho sportovních aktivit. Praktickou část tvoří průzkum zájmu mladé generace o tyto aktivity a koncept atraktivnější podoby organizovaného pochodu.

Klíčová slova: Klub českých turistů. Vysočina. Sportovní aktivita. Organizovaný pochod. Mladá generace.

Abstract CHLÁDKOVÁ, Eliška: Sports activities of The Czech Tourist Club in Vysočina. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Mgr. Jaromír Fuchs. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 64 pages. In my bachelor thesis I deal with The Czech Tourist Club and its activities in Vysočina. The bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part I state information about The Czech Tourist Club, its constitution, history, development, present and actual offer of its sports activities. The practical part consist of research of interest of young generation in these activities and the concept of more atractive shape of organized march.

Key words: Czech Tourist Club. Vysočina. Sports activities. Organized march. Young generation.

11

Obsah Abstrakt ...................................................................................................................... 11 Seznam ilustrací .......................................................................................................... 13 Seznam zkratek ........................................................................................................... 15 Předmluva ................................................................................................................... 16 Úvod ........................................................................................................................... 17 1

2

Teoretická část ..................................................................................................... 18 1.1

Počátky organizované turistiky ...................................................................... 18

1.2

Založení KČT................................................................................................ 19

1.3

Historie KČT................................................................................................. 20

1.4

Z historie KČT Vysočina............................................................................... 24

1.5

Současnost KČT ............................................................................................ 24

1.6

Kalendář turistických akcí na Vysočině 2012 ................................................ 28

Praktická část....................................................................................................... 31 2.1

Mikroregion Náměšťsko................................................................................ 31

2.2

Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť - Čučice ..................... 32

2.3

Statistika účasti na pochodu v letech 2006 - 2011 .......................................... 35

2.3.1

Metoda zkoumání ................................................................................... 36

2.3.2

Grafy účasti............................................................................................ 37

2.3.3

Vyhodnocení výsledků statistiky účasti .................................................. 44

2.4

Marketingový výzkum .................................................................................. 44

2.4.1 2.5 3

Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................... 45

Netradiční turistický pochod Náměšť - Čučice .............................................. 51

Závěr ................................................................................................................... 58

Zdroje ......................................................................................................................... 59 Seznam příloh ............................................................................................................. 60 Příloha 1 Dotazník ................................................................................................... 61 Příloha 2 Tabulka značení tras ................................................................................. 63 Příloha 3 Diplom ..................................................................................................... 64

12

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. 1: Vojta Náprstek [3]............................................................................................19 Obr. 2: Znak KČT [4]...................................................................................................30 Obr. 3: Náměšťsko [5]..................................................................................................31 Obr. 4: Rozcestník; vlastní foto....................................................................................33

Seznam grafů Graf 1: Členové KČT 2006............................................................................................37 Graf 2: Veřejnost 2006...................................................................................................37 Graf 3: Členové KČT 2007............................................................................................38 Graf 4: Veřejnost 2007...................................................................................................38 Graf 5: Členové KČT 2008............................................................................................39 Graf 6: Veřejnost 2008...................................................................................................39 Graf 7: Členové KČT 2009............................................................................................40 Graf 8: Veřejnost 2009...................................................................................................40 Graf 9: Členové KČT 2010.............................................................................................41 Graf 10: Veřejnost 2010..................................................................................................41 Graf 11: Členové KČT 2011...........................................................................................42 Graf 12: Veřejnost 2011..................................................................................................42 Graf 13: Vývoj účasti......................................................................................................43 Graf 14: Podíl věkové kategorie 15 – 30 let na celkové účasti.......................................43 Graf 15: Otázka č. 1........................................................................................................45 Graf 16: Otázka č. 2........................................................................................................45 Graf 17: Otázka č. 3........................................................................................................46 Graf 18: Otázka č. 4........................................................................................................46 Graf 19: Otázka č. 5........................................................................................................47 Graf 20: Otázka č. 6........................................................................................................47 Graf 21: Otázka č. 7........................................................................................................48 Graf 22: Otázka č. 8........................................................................................................48 Graf 23: Otázka č. 9.........................................................................................................49 Graf 24: Otázka č. 10.......................................................................................................49 13

Graf 25: Otázka č. 11......................................................................................................50 Graf 26: Otázka č. 12......................................................................................................50 Graf 27: Otázka č. 13......................................................................................................51

Seznam map Mapa 1: Trasa 5 a 10 km [6] ..........................................................................................53 Mapa 2: Trasa 20 km [6].................................................................................................55 Mapa 3: Trasa 30 km [6].................................................................................................55 Mapa 4: Trasa 40 km [6].................................................................................................56 Mapa 5: Trasa 50 km [6].................................................................................................56

14

Seznam zkratek KČT – Klub českých turistů MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

15

Předmluva Vážení čtenáři, touto cestou bych Vám ráda představila mou bakalářskou práci na téma Sportovní aktivity Klubu českých turistů na Vysočině, která pojednává o organizaci samotné a jejích aktivitách. Smyslem této práce je poukázat na to, zda má dnešní generace mladých lidí zájem o aktivity tohoto typu. Výsledky mého marketingového výzkumu mohou přispět k novému a modernějšímu pohledu na sportovní akce a nastíněný model organizovaného pochodu by mohl být reálnou předlohou pro jeho zorganizování. Při zpracovávání bakalářské práce jsem pracovala samostatně, za podpory vedoucího práce Mgr. Jaromíra Fuchse a předsedy Klubu českých turistů Náměšť nad Oslavou – pana Svobody a potřebné informace jsem čerpala z odborné literatury a internetu.

16

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Sportovní aktivity Klubu českých turistů. Při výběru z nabízených témat byl pro mě Klub českých turistů jednoznačná volba. Nejen proto, že se již od dětských let pravidelně účastním akce „Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice“. Ale také proto, že tato organizace je dnes mladou generací poněkud nedoceněná, a o jejím vzniku, historii a současném působení toho moc neví. Domnívám se, že sportovní klub s takto dlouhou historií a tradicí, by si zasloužil více pozornosti, větší reklamu, lepší podmínky pro hospodaření, větší počet účastníků a v neposlední řadě větší ohlas u mladé generace, která bude jednou v těchto aktivitách pokračovat. Když se řekne Klub českých turistů, vybavím si zejména tyto charakteristiky: pevné základy, dlouholetá tradice, snaha udržet se mezi nejlepšími organizacemi tohoto druhu, celostátní uznání, důvěra obyčejných lidí, obdiv sportovních nadšenců a poctivost. A nejen o tom pojednává teoretická část mé bakalářské práce. Věnuji se v ní KČT samotnému, jeho historii, okolnostem vzniku, rozdělení, současnosti, nabízeným aktivitám, apod. Převážnou většinu mé práce tvoří praktická část - 2 výzkumy. První se týká vývoje účasti na pochodu „Nejen Praha – Prčice, také Náměšť - Čučice“ posledních šesti let a obsahuje přehledné rozdělení účastníků pochodu podle jednotlivých věkových kategorií. Tímto výzkumem zjistím, jaký je zájem různých věkových kategorií o aktivitu tohoto druhu. Druhý – marketingový výzkum provedu dotazníkovým šetřením. Zjistím zájem cílové věkové kategorie o sport obecně, o Klub českých turistů a sportovní akce, které nabízí. Na základě těchto informací sestavím model realizovatelného turistického pochodu, který je rozšířen o nové aktivity a přímo určený věkové kategorii 15 – 30 let. Pevně věřím, že moje práce dopomůže mým vrstevníkům k aktivnějšímu zapojení do Klubu českých turistů a k lepšímu pohledu na organizovanou turistiku vůbec.

17

1 Teoretická část 1.1 Počátky organizované turistiky Hranice mezi cestovateli a turisty je velice křehká. Za cestovatele můžeme považovat již mořeplavce – objevitele. Od 17. století byly organizovány vědecké výpravy, které byly pro lidstvo nesmírně důležité. Například objevení nových míst v horách, pouštích, pralesech apod. Teprve v 19. století se začaly uskutečňovat výlety a zájezdy, které se konaly organizovaně a s turistickým obsahem. Za návrat lidí do přírody může mimo jiné i průmyslová revoluce, která původně přilákala pracující lid do měst, které se postupně zvětšovaly, a lidé později začali hledat vytoužený klid v přírodě. Prokazatelně nejvíce se turistika objevovala právě v průmyslově vyspělých zemích, tedy v Anglii a Německu. Podnikaví lidé si také začali všímat jevu, že místa, která turisté navštěvují, mají z těchto návštěv užitek, a začali turistiku aktivně podporovat. Ve druhé polovině 19. století se stala průkopníkem tohoto pohledu na turistiku vyspělá země Švýcarsko. Začaly vznikat první turistické kluby, zpočátku hlavně v okolí vysokých hor. V roce 1862 vznikl ve Vídni klub Österreichischer Alpenverein, následovaly ho kluby Schweizer Alpenverein a Club Alpino Italiano. V německém pohoří Schwarzwald byl později založen první „nealpský“ klub Schwarzwaldverein. Tyto zásadní mezníky v historii turistiky znamenaly obrovský krok kupředu. Začaly vznikat značené turistické cesty, byly vytyčovány nové cíle, začaly se tisknout průvodci a mapy. Podobný vývoj turistiky, s mírným zpožděním, začal i u nás. V prvních stanovách Sokolu Pražského, založeného 16. února 1862, bylo na prvních řádcích uvedeno: „Účel jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním“. Za první formu organizované turistiky je považován sokolský výlet, uskutečněný 21. dubna 1862. Později přišla doba, kdy se u nás začaly rozvíjet německé turistické kluby, např. v Karlových Varech, nebo v Jeseníku. Češi se k tomu postavili tak, že chtějí-li se vyrovnat Němcům, musí se zasloužit o vznik a rozvoj dalších klubů. V pohraničí tak vznikly 2 kluby – Národní Jednota Pošumavská a Národní Jednota Severočeská. Jejich cílem bylo mimo jiné i zvýšení návštěvnosti národnostně smíšeného pohraničí a potřebovaly k tomuto úkolu turistický klub, který by tuto činnost zastřešoval podobně, jako tomu bylo v Německu. A to byl počátek vzniku Klubu českých turistů. (HAVELKA, Jan, 2008, str. 8 – 9) 18

1.2 Založení KČT Vůbec prvním počinem v oblasti tělesné výchovy a sportu bylo založení organizace SOKOL, ke kterému došlo roku 1862. Sokol pěstoval tělocvik zejména s hlavním smyslem branným – příprava občana pro případný střet s nepřítelem – v tomto případě s Německem. Sokol organizoval nejen výlety a setkání na významných českých místech (např. Říp), ale i gymnastiku. Tyto akce ovšem nestíhal organizovat sám, a tak se společně s Národní jednotou severočeskou snažili o založení samostatné turistické organizace, která by toto široké spektrum činností mohla zajišťovat sama. Stalo se tak 11. června 1888 v Praze – byl založen Klub českých turistů. Předsedou se stal známý cestovatel, veřejný činitel a milovník přírody Vojta Náprstek. (BRADOVÁ, Miluše a JANEČEK, František, 2008, str. 4)

Obr. 1: Vojta Náprstek

Vojta Náprstek se ovšem Klubu českých turistů moc nevěnoval. Mimo to, že byl jeho předsedou, měl ještě několik dalších aktivit, a tak po půl roce předsednictví KČT opustil. Jeho práva a povinnosti převzala malá skupinka osob, pohybující se v kruzích kolem doktora, profesora a novináře Viléma Kurze, Jaroslava Zdeňka a architekta Vratislava Pasovského. Ten se stal v roce 1890 předsedou na dlouhých 25 let. [1]

19

1.3 Historie KČT Klub českých turistů zorganizoval svou první akci na jaře roku 1889, a to hned velkou výpravu na tehdejší pompézní akci – Světovou výstavu v Paříži. Výprava slavila obrovský úspěch, zúčastnilo se jí 363 lidí. Klub při této velkolepé a úspěšné akci vydělal 1000 zlatých tehdejší rakouské měny, což byl jeho první větší příjem do klubové pokladny, a to bylo pohnutkou pro další činnost. Klub českých turistů začal s výstavbou objektů, spojených s velkou „Jubilejní výstavou“ v Praze, která se konala na výstavišti roku 1891. Klub se chtěl zúčastnit s obrazem bratří Liebscherů ve vlastním pavilonu. Pavilon byl po výstavě přenesen na Petřín, kde se nachází dodnes. Rozpočet pavilonu však přesahoval finanční možnosti klubu, nicméně k jeho stavbě došlo. Když na vstupném vydělal osmnáct tisíc zlatých, opět slavil úspěch. Toto jmění se později proměnilo v turistické chaty, rozhledny, značení turistických tras, jejich úpravu, a další zařízení. Dalším důležitým mezníkem v životě Klubu českých turistů se stala výstavba petřínské rozhledny. V roce 1890 vydal doktor Kurz dnes již dobře známý fejeton „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“, kde popsal českému lidu záměr, vystavět zmenšeninu Eiffelovy věže (konkrétně v měřítku 1:5), společně s lanovou dráhou. Tato myšlenka se zdála veřejnosti poněkud bláznivá, mimo jiné i proto, že rozpočet na stavbu činil více než sto tisíc zlatých. Vedení klubu ovšem spojilo své síly s odborníky, a aby mohl být projekt realizován, učinilo následující kroky: založení společenstva s ručením omezeným, půjčka od Živnostenské banky, prodej podílových listů po padesáti zlatých a odkup pozemků. Projekt mohl být realizován. Jednalo se o věž s restaurací, vysokou 60 metrů a lanovou dráhu s pohonem na principu převahu vody, napouštěné do nádrže vozu na horní stanici. V květnu roku 1891 byly položeny základy rozhledny i lanovky, a v červenci byla dostavěna věž z ocele. Vozy lanové dráhy poprvé vyjely 20. srpna. Bláznivá fantazie doktora Kurze se stala skutečností. Lanovka i věž jsou v provozu dodnes. Další vývoj Klubu českých turistů, v období do první světové války, se týkal kromě pěší turistiky hlavně velkých zahraničních cest a lyžování. Již v roce 1892 se vydala výprava českých turistů do Krakova a Tater, kam se později několikrát vrátila. Obrovský význam měla dále cesta do Dalmácie, Černé Hory, Bosny a Záhřebu. Konala se o Velikonocích roku 1897 a jednalo se o čtrnáctidenní zájezd, kterého se zúčastnilo 71 lidí. [1]

20

Již v roce 1889 vznikly první čtyři mimopražské odbory KČT: v Berouně, Rychnově nad Kněžnou, Mělníce a Jilemnici. To byl pouze začátek. V dalších letech byly zakládány nové odbory, které ihned začaly značit turistické trasy ve svém okolí a aktivně se zapojovaly do hledání nových možností ubytování a stravování turistů. Začaly také s výstavbou nových rozhleden. V roce 1889 byly označeny první turistické trasy: 11. května 1889 – Štěchovice - Svatojánské proudy a následovaly další trasy. Vzrostly také 4 nové rozhledny ve středních Čechách, v Českém ráji a v Českém lese. Dalším mezníkem je rok 1895, kdy byly vybudovány první turistické ubytovny – u Macochy a u Náchoda. Do první světové války ještě stihl Klub českých turistů vybudovat dřevěnou chatu s rozhlednou na Svatoboru nad Sušicí, kamennou rozhlednu na Krkavci u Plzně, pronajal hrad Štramberk, kde otevřel rozhlednu zvanou Štramberská trúba a postavil rozhlednu na hoře Tábor. Další aktivity brzy následovaly. Bylo jich nespočet – budování, pronájmy a výstavby objektů po celé republice. Následovaly dokonce opravy historických hradních zřícenin. Mezi první takové patřil Kozí hrádek a hrad Frýdštejn. Postupně se rozšiřovaly značené turistické cesty a nebyly to pouze trasy jednoduché, ale i náročné na terén, například v Krkonoších – Bucharova cesta, známá také jako Cesta přes tři kopce. Jan Buchar, řídící učitel z Dolních Štěpanic u Jilemnice, byl jedním z předních představitelů KČT a čestným členem KČT. S jeho jménem jsou spojovány počátky lyžování a lyžařské turistiky. Odbor Jilemnice byl prvním odborem u nás, který pod vedením Jana Buchara organizoval výlety na lyžích, lyžařskou školu a později Ski Klub Jilemnice. Tento klub je považován za kolébku českého lyžování. (HAVELKA, Jan, 2008, str. 12 – 13) V lyžování hraje Klub českých turistů zásadní roli. V jeho historii i vývoji. Vůbec první pár lyží se v českých zemích objevil v roce 1887. Přivezl je k nám známý propagátor sportu pan Josef Rössler Ořovský, zakladatel „Českého SKI klubu pražského“. O další lyže obohatil Čechy i hrabě Harrach. Ten je přivezl z Osla, a pro své zaměstnance jich nechal udělat ještě několik dalších. Prvním lyžařem u nás se stal pan Ing. Reich, správce harrachovského panství a s postupem času lyžování nabývalo na popularitě jak u veřejnosti, tak u sportovců. Od roku 1910 se v Časopise turistů začínají objevovat články o lyžování, zimní turistice, a zmínky o pořádaných akcích na lyžích. Patří mezi ně zejména přejezdy přes Ještědský hřbet, krkonošské a šumavské závody v běhu, krasojízdě, sjezdu a skoku, nebo padesátikilometrová distanční jízda po krkonošských hřebenech. Od roku 1911 se dokonce pořádaly závody na lyžích a výcvikové kurzy. 21

Nemalý podíl na popularitě lyžařské turistiky měly i poskytované slevy - například na zpáteční jízdné o zimních víkendech do krkonošských měst. Slevy poskytovaly zvýhodnění až o 40%. A tak se lyžařská turistika stávala čím dál více populárnější a Klub českých turistů se rozšiřoval o další a další členy. Při založení klub čítal 225 členů, po pěti letech jich bylo 1700 a po dalších pěti letech již přes 3 tisíce. V roce 1913 bylo v KČT zapsáno již pět a půl tisíce členů. Se stále zvyšujícím se počtem členů klubu byla větší potřeba zakládat nové odbory – i mimo Prahu, první byl v Berouně a v dalších městech v Čechách. Na Moravu se klub rozšířil až později – v roce 1894, kdy byl založen odbor v Brně. [1] První světová válka. Neslavně důležitá událost v životě všech lidí a organizací. Ovlivnila jak psychiku, tak hmotnou úroveň života, postoj k životu a k životnímu stylu. Podepsala se na všech na všech organizacích, výjimkou nebyl ani Klubu českých turistů. Ještě před válkou začal KČT zřizovat síť tzv. studentských nocleháren, převážně ve školách, kde přespávali prázdninoví turisté. Počty lůžek se neustále zvyšovaly a v období po první světové válce již v těchto zařízeních přespávalo desetitisíce turistů. KČT podporoval studenty na tzv. feriálních cestách a později začal ve vybraných ubytovacích a stravovacích zařízeních zřizovat tzv. stanice KČT. Mezi hlavní výhody těchto stanic patřilo zejména kvalitní a čisté ubytování, laciné a chutné stravování, česky mluvící obsluha, a členové KČT dostávali slevu. Dalším důležitým počinem KČT během války byla akce Vánoční stromky – sbírka na vánoční dárky dětem z chudých, českých rodin, žijících v pohraničí. Vybíraly se finanční i věcné dary a tato akce probíhala pravidelně až do 2. světové války. První světová válka samozřejmě zabrzdila jakoukoliv investiční činnost, omezována byla i doprava a tudíž byly znemožněny výlety. Postupně klesal počet členů KČT, neboť mladší členové museli narukovat do armády. Nicméně i v tomto těžkém období se KČT nevzdal, a připravoval se na velké úkoly, které měly být po válce realizovány. Z války se KČT rychle vzpamatoval a za první republiky se stal jedním z největších turistických spolků a jediným spolkem, jenž působil v celém státě. Členstvím v KČT se v té době chlubilo 60 000 členů a klub měl 280 odborů po celé republice. S připojením Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla potřeba sepsat stanovy, které by s tímto novým uspořádáním státu počítaly. Název klubu se změnil z českého na Československý klub turistů, probíhalo nové značení turistických tras, budování nových objektů a vznikl dokument Organizační a jednací řád KČST. Do své činnosti klub začlenil i mládež. (HAVELKA, Jan, 2008, str. 14) 22

S postupem času Klub českých turistů rozvíjel způsoby cestování. Po prvotních přesunech pouze pěšky – pěší turistice, se později obohatil i o přesuny na lyžích – lyžařská turistika, a o vodní turistiku – v roce 1924 již bylo registrováno 253 vodáků. I za vodáctvím stojí již zmiňovaný J. Rössler Ořovský. První plavidlo postavil odbor KČST v Trenčíně a v roce 1925 uspořádal první mezinárodní vodácký závod. Konal se na Váhu, na trase Trenčín – Piešťany a účastnilo se ho 22 lodí. Vznikl také Kroužek vodních turistů při pražském odboru, který si postavil vlastní loděnici. Později pak vznikaly další, podobné kroužky i v jiných místech Československa. Klub československých turistů má nemalé zásluhy také na ochraně přírody. Již ve zmíněných dvacátých letech 19. století se staral o přírodu a pracoval na její ochraně. Zasloužil se o vznik národních parků a rezervací. V tomto období také klub začíná pracovat poněkud komplexněji a s výhledem na budoucnost. Vychovává sportovní instruktory mládeže, vodácké, horské a lyžařské vůdce až do doby druhé světové války. Počátek druhé světové války byl pro KČST obrovskou ránou, stejně tak jako pro jiné organizace i jednotlivce. Nejen, že přišel o několik desítek chat a několik tisíc kilometrů značených tras, ale také byla znemožněna turistika v oblastech nejkrásnějších – v pohraničí a horách, jež byly zabrány Německem na základě Mnichovské dohody. Dále klub ztratil 79 odborů s více než deseti tisíci členy. Odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi mělo za následek zpřetrhání mnoholetých, dobrých, turistických vztahů a ztrátu několikamilionových investic. Klub českých turistů ovšem nedal průchod litování, a i na začátku války aktivně fungoval. Nepřestal značit trasy, nepřestal vydávat průvodce a mapy, i nadále pokračoval ve výstavbě různých objektů (např. rozhledna na Blaníku nebo chata na Onom světě v Povltaví). Neustala ani údržba zbylých pamětihodností, jako např. hradů, a také časopis Turista vycházel dál. Během války se potom ke KČT připojily i organizace Svaz dělnických turistů a Česká obec turistická. Koncem války již měl klub obrovské problémy, nicméně k jeho zrušení naštěstí nedošlo, na rozdíl od Sokola nebo Junáka, jehož bývalí členové našli nový „domov“ právě v Klubu českých turistů. Po válce KČT svou činnost opět naplno obnovil, ale s příchodem nové politické ideologie byl znovu značně omezen. Po příchodu komunistické strany k moci, mezi léty 1948 až 1990, byl dokonce úplně zakázán – zrušen, rozpuštěn a jeho majetek byl znárodněn. Jeho činnost přebrala sjednocená tělovýchova. Po pádu komunismu, v roce 1990, došlo k jeho znovuzrození. Pokusil se o restituci zabaveného majetku, některý mu byl vrácen, některý ne. I přes to, že některé odbory z neznámých důvodů svou činnost již neobnovily, působí dodnes. [1] 23

1.4 Z historie KČT Vysočina Oblast KČT Vysočina vznikla v roce 1992. Jsou zde sdruženy odbory KČT, které rozvíjí svou bohatou turistickou činnost na území kraje Vysočina. Ustavující konference se konala 18. 3. 1992 v Jihlavě. Tato konference ustanovila novou oblast KČT Vysočina, se sídlem v Jihlavě. V této oblasti bylo zaregistrováno 941 členů a 17 odborů. Náplní práce tohoto nově vzniklého odboru bylo zejména součinnost akcí v oblasti, zjištění účasti na těchto akcích, metodická činnost, značení turistických tras, práce s mládeží, hospodářská činnost a klasifikace. Předsedou oblastního výboru byl zvolen Vladimír Mazal z Telče. Mezi hlavní úkoly oblastního výboru bylo umožnit vstup dalším odborům, vytvořit návrh rozpočtu na rok 1992 a zabezpečit uspořádání oblastního výboru kola turistického závodu mládeže. (BRADOVÁ, Miluše a JANEČEK, František, 2008, str. 6 - 7)

1.5 Současnost KČT „KČT byl založen v roce 1888. Vyvíjí svou činnost na území celé České republiky, je organizačně členěn na ústředí, oblasti a odbory. Sdružuje kolem 35 tisíc členů všech věkových kategorií. Připravuje celoroční program pro své členy i nejširší veřejnost. Podmínky členství v KČT – Členem KČT se může stát každý, kdo souhlasí se stanovami KČT a zaplatí roční příspěvek, skládající se z příspěvku ústředí (mládež, senioři 60,- / dospělí 120,- / rodiny 260,- Kč), oblasti (50,- Kč) a odboru v některém odboru KČT. Značení turistických tras – Klub českých turistů je autorem a garantem unikátního českého značení turistických tras všech typů (pěší, cyklo i lyžařských). V celé republice KČT značí a udržuje 40 579 km pěších turistických tras, z nichž nejhustší a nejdokonalejší je síť pěších tras, které jsou označovány tzv. pásovými značkami již více než 120 let. Od roku 1996 zahájil KČT i značení cyklotras (označeno 33 356 km) a lyžařských tras (639 km). Jezdecké stezky v 6 krajích již dosahují délky 1 950 km. Značené trasy v ČR jsou vybaveny dílčími informačními prvky, zejména rozcestníky, směrovkami a turistickými vývěsnými mapami umísťovanými v terénu. Některé úseky značených tras v ČR jsou integrovány do systému 11 evropských dálkových cest, které propaguje Evropská asociace turistických klubů. Přes naše území vedou úseky čtyř těchto evropských dálkových tras. 24

Turistické mapy – Průběh všech značených turistických tras je centrálně evidován a průběžně publikován v unikátní a na českém trhu nejkomplexnější edici turistických map KČT v měřítku 1 : 50 000. Edice má celkem 98 titulů (mapové listy) a pokrývá celé území

České

republiky.

Dalším

počinem

KČT

v této

oblasti

je

vydávání

cykloturistických map v měřítku 1 : 100 000 s vyznačením cyklotras s jejich výškovými profily. Pro členy KČT je při nákupu map poskytována sleva 20% u výhradních regionálních distributorů. Časopis Turista – KČT je vydavatelem plnobarevného časopisu Turista pro turistiku a cestování s náměty pro aktivní turistiku doma i v zahraničí. Roční předplatné pro členy KČT je 350,- Kč, pro nečleny 450,- Kč. Turistické ubytování – KČT vlastní a provozuje turistické chaty v různých místech ČR. Svým členům poskytuje slevu na ubytování od 30 do 70,- Kč na osobu a noc dle kategorie ubytoven. Dále členové získají slevu 50 nebo 40% na více než 80 chatách v rakouských Alpách.

Výhody členství v KČT:  Slevy na akcích KČT (zájezdy, startovné, ap.)  Časopis Turista (viz výše)  Turistické mapy (viz výše)  Slevy na ubytování (viz výše)  Slevy na dopravu ČD – dotace 300,- Kč na kartu IN25, IN50, IN100 a 200,- Kč na kartu In-Senior (obě pro seniory) a dotace 200,- Kč na každý sešitek Kilometrické banky.  Slevový systém Eurobeds – místa, kde je sleva na kartu EUROBEDS jsou označena samolepkou, jsou zveřejněna na www.kct.cz a budou uvedena i v kapesní brožuře  Pojištění členů – členové KČT mohou využít individuální pojištění, metodičtí pracovníci jsou pojištěni zdarma. Lze uzavřít i výhodné pojištění na cesty do zahraničí, které se vztahuje i na hory nad 2000 m a lyžování mimo sjezdovky, ap.“ (TOMÁŠ, Ladislav, 2011, str. 37)

25

Organizační struktura KČT: Předseda: PhDr. Jan Stráský Místopředseda: Ing. Ján Babnič – program, vyznamenání KČT Místopředseda: Ing. Jaroslav Šlechta – majetek KČT, inventury

KČT je členem následujících tří mezinárodních organizací: EWV (Europäische Wandervereinigung) - evropská turistická asociace, založená v roce 1969, se sídlem v Německu. Tato organizace vytváří a udržuje dálkové značené trasy přes Evropu, zajišťuje práva turistů na volný pohyb v přírodě při Evropské Unii, upravuje vztahy mezi turistikou a ochranou přírody, shromažďuje informace o turistických ubytovacích objektech, s cílem vytvoření jejich společné databáze. IVV (Internationaler Volkssportverband) – světová organizace lidového sportu, která vznikla v roce 1970. Její náplní je propagace pohybu v přírodě, zabezpečování společenské činnosti na akcích, oceňování stálých účastníků akcí IVV IML (International Marching League) – mezinárodní liga chodců, vznikla v říjnu 1987 v Tokiu. Zabývá se systémem oceňování účastníků několikadenních mezinárodních pochodů. [2]

Klub českých turistů Vysočina KČT Vysočina má celkem 1748 členů (stav ke dni 29. 2. 2012). Každým rokem přibývá asi 100 nových členů. KČT Vysočina se dělí na 23 odborů. Jihlava má 4 odbory (kolem 100 členů), a např. Náměšť nad Oslavou má 9 členů. Každoročně vydává Kalendář turistických akcí, asi 3 500 ks.

Značení turistických tras Značení turistických tras a jejich pravidelné udržování je jednou z hlavních náplní práce Klubu českých turistů. Turistické značky znají již malé děti a je to nejjednodušší forma, která nám pomáhá vyznat se na cestách v přírodě. Turistické značení má svá pravidla a řád. Značení turistických tras probíhá již od roku 1889 a od roku 1997 probíhá také značení lyžařské a cyklistické. Turistické značení je díky své hustotě, kvalitě a pokrytím celé republiky, považováno za nejlepší v Evropě. Značení probíhá za podpory MMR, MŠMT, krajů a obcí. Značky se obtahují obvykle jednou za 3 roky. Používají se speciální barvy – odolné světlu (tzv. písmo malířské). 26

Zpráva o značení za rok 2011 „Všichni značkaři našeho kraje jsou začleněni v Krajské komisi značení kraje Vysočina (KKZKV) a pracují v jednotlivých značkařských obvodech (ZO). Připomínám, že značkařské obvody pracují v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Měříně, Pelhřimově, Telči, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. V terénu vloni aktivně pracovalo celkem 113 značkařů s různými kvalifikacemi, kteří obhospodařují již 3 011 km turistických značených tras (TZT), vyvěšují a obnovují 3854 směrovek a tabulek, 100 turistických vývěsních map ve stojanech a rámech, 329 ocelových a dřevěných směrovníků. Toto vše je velmi náročná práce, vyžadující nejen mnoho času, ale i finančních prostředků. A kde vlastně získává Klub na zajištění značení finanční zdroje? Snadná otázka a trochu složitější odpověď. Financování značení je vícezdrojové, část získává prostřednictvím Ministerstva pro regionální rozvoj a část financí prostřednictvím dotací přímo z Kraje Vysočina. Dotace z Kraje Vysočina v loňském roce činila 200 000 Kč a je to částka, která je zapotřebí pro řádnou obnovu pěších značených tras a pro zabezpečení údržby informačních prvků. Chtěl bych mu zde na tomto místě za všechny turisty a uživatele pěších tras poděkovat za jeho finanční podporu a za spolupráci. Pro rok 2012 mám zprávu a to, že finanční úhrada z kraje zůstává i nadále na 200 000, což je částka, kterou na značení potřebujeme, a není tedy zapotřebí přijímat nějaká omezení činnosti. Moc děkujeme za poskytnutí dotace. Pro ministerstvo byl dělán rozbor pohybu turistů po TZT a bylo zjištěno, že vynaložená dotace se mnohokrát vrátí do cestovního ruchu při pohybu turistů po těchto trasách. Je třeba si uvědomit, že tyto značené trasy slouží všem uživatelům, vedou je spolehlivě k jejich vytčenému cíli a oni zbytečně nebloudí. Naše značené trasy usměrňují pohyb všech uživatelů těchto stezek. V podzimních novinách vydávaných krajem Vysočina jsem si přečetl, že na Vysočinu přijelo více turistů a zájemců o pohyb v čisté přírodě a spolehlivě značené trasy probíhající atraktivními místy zcela jistě přispívají k jejich spokojenosti. Někteří z nich se sem velmi rádi vracejí a poznávají pro ně nová zákoutí Vysočiny. Na tuto turistickou infrastrukturu je rovněž navázáno nemalé procento drobných podnikatelů a příjem z turistického ruchu mnohanásobně převyšuje vynaložené dotace. 27

I v loňském roce jsme na základě dílčích plánů obnovy TZT obnovili značení jedné třetiny všech tras kraje a obnovili nátěr jedné pětiny všech směrovníků, stojanů a rámů s turistickými vývěsními mapami. S radostí tedy konstatuji, že plán obnovy TZT a informačních prvků byl splněn. Dále se postupně obnovují poškozené směrovky, tabulky a turistické vývěsní mapy. Při značkařské činnosti bylo odpracováno obdivuhodných 4 840 hodin, průměrně tedy každý značkař odpracoval v terénu téměř 44 hodin. A to je více než v minulých letech a za což všem našim značkařům patří náš velký obdiv. Mimo pravidelnou obnovu bylo nutno provést i nárazové práce při přeložkách některých TZT, což vyžaduje mravenčí práci všech zúčastněných značkařů i organizační schopnosti potřebné k jejich zajištění.“ (PESLER, Martin, 2012)

1.6 Kalendář turistických akcí na Vysočině 2012 V sobotu 22. 4. 2012 se uskutečnilo již 4. zahájení cykloturistické sezony a cyklojízda, spojená s otevřením nových úseků cyklostezky č. 26 Jihlava – Třebíč – Raabs. 26. 5. Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice (KČT Náměšť nad Oslavou) - pěší 31. 5. Pohádkový les (KČT Čeřínek) - pěší 1. 6. Noční Pacov (KČT Pacov) – pěší, cyklo 2. 6. Měřínská padesátka (KČT Měřín) – pěší, cyklo 2. 6. Ždírecký okruh (Město a SDH Ždírec nad Doubravou) – pěší, cyklo 3. 6. Cesta pohádkovým lesem (SK KČT Třešť) - pěší 9. 6. Putování k Javoru (KČT Trnava) – pěší, cyklo, kůň 9. 6. Hvězdicový pochod na Čeřínek (KČT Čeřínek) - pěší 16. 6. Bedřichovská 50 (KČT Bedřichov Jihlava) – pěší, cyklo 16. 6. Pohádkový les (KČT TOM Šlápoty Hněvkovice) – pěší 16. 6. Kolem Doubravníku pěsky i s kolem (KČT a městys Doubravník) – pěší, cyklo 28

23. 6. Letní Sovova stezka (KČT Pacov) – pěší, cyklo 23. 6. Napříč Havlíčkobrodskem (KČT Golčův Jeníkov) – pěší, cyklo 6. 7. Kamenské aleje (KČT Kamenná) – pěší, cyklo 3. – 12. 8. Vysočinou 2012 (KČT Bedřichov Jihlava) – pěší, cyklo 4. 8. Léto v Železných horách, (KČT Havlíčkův Brod) – pěší, cyklo 25. 8. Cestami Jaroslava Haška (KČT Sklo Bohemia Světlá n. S.) – pěší, cyklo 25. 8. Vyšlápni si s rodinou krásnou lipskou krajinou a Pohádkovým lesem (ČSŽ Lípa, spolek TILIA, SDH Lípa, TJ Sokol Lípa) – pěší, cyklo 1. 9. Havlíčkobrodská padesátka (KČT Havlíčkův Brod) – pěší, cyklo 7. 9. Kolem noční Jihlavy po historických pamětihodnostech (KČT Havlíčkův Brod) pěší, cyklo 8. 9. Cestami Oktaviána Strádala za opečeným špekáčkem (KČT Humpolec) – pěší 8. 9. Dukovanské stezky (TJ Spartak Třebíč) – pěší 8. 9. Bolzanova stezka (KČT Pacov) – pěší, cyklo 15. 9. Pelhřimovské pěšinky po střeše Evropy (KČT Pelhřimov) – pěší, cyklo 15. 9. Polenský mrkvanec (KČT Polná) – pěší, cyklo 15. 9. Pochod Třebíč – Jalovec (SK SKI a KČT Třebíč) – pěší, cyklo 21. 9. Pohádková Třebíč (KČT Třebíč) – pěší 22. 9. Se Sokolem kolem Žďáru pěšky nebo na kole (TJ Sokol Žďár n. S.) – pěší, cyklo 22. 9. Nonstop stříbrnou stopou (KČT Bedřichov Jihlava) – pěší, cyklo 22. 9. Proti proudu Želetavky (Vodácký oddíl Mor. Budějovice) – pěší 28. 9. Svatováclavské rozloučení se sezónou (KČT Bedřichov Jihlava) – cyklo

29

6. 10. Krajem Šimona kouzelníka (KČT TOM Šlápoty Hněvkovice) – pěší, cyklo 6. 10. Přírodní park Rokytná (Vodácký oddíl Mor. Budějovice) – pěší 20. 10. Podzimním Horáckem (KČT Třebíč) – pěší, cyklo 26. – 28. 10. Podzimní Vysočinou (KČT Žďár nad Sázavou) – pěší 3. 11. Vysočinou k Telči (KČT Telč) – pěší 4. 11. Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic (KČT Telč) – pěší 24. 11. Po stopách arm. gen. Ludvíka Svobody (KČT Trnava) – pěší 26. 12. Jeníkovský vánoční pochod třemi kraji (KČT Třebíč) – pěší 26. 12. Štěpánovský pochod do neznáma (KČT Třebíč) – pěší 31. 12. Výstup na Javořici s Vlastou Javořickou „Za studenský knoflík“ (KČT Telč) – pěší, lyže, cyklo 31. 12. – 1. 1. 2013 Novoroční výstup na Dědkovskou horu (KČT Jiskra Měřím) – pěší, lyže, cyklo (TOMÁŠ, Ladislav, 2011, str. 31 - 36)

Obr. 2: Znak KČT

30

2 Praktická část 2.1 Mikroregion Náměšťsko Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice probíhá v náměšťském mikroregionu. Jeho trasy vedou přes krásná, zajímavá místa mikroregionu, přírodní parky, kolem památných stromů, církevních i světských památek, a dalších zajímavostí. Náměšťsko svým návštěvníkům nabízí mnoho krásných pohledů a možností k trávení volného času. Je to oblast, která má co nabídnout turistům všech věkových kategorií, milovníkům přírody, aktivním sportovcům, ale i laikům, kteří mají rádi rekreační výlety a procházky. Nabízí se zde nespočet možností k využití volného času jak v létě, tak v zimě. Nezaostává ani co se týče kulturních pamětihodností, zámků, kostelů, hradů, historických center měst, a ani v přírodních zajímavostech.

Obr. 3: Náměšťsko

Centrem celého mikroregionu je nepochybně malebné městečko Náměšť nad Oslavou. Rozpíná se kolem řeky Oslavy a dominantou celého města je zámek – s oficiálním názvem Státní zámek Náměšť nad Oslavou. Původně, ve 13. století, byl vystavěn jako hrad, a později byl přestavěn na renesanční zámek. Je to překrásná renesanční stavba, s klasickými prvky svého slohu: točité, mramorové schodiště, vstupní dvoustranné

31

schodiště, arkády (později zasklené), čtvercový půdorys, vnitřní nádvoří a podobně. Jeho posledními majiteli byli Haugwitzové, dodnes ještě žijí jejich potomci. Zámek nyní spravuje Národní památkový ústav v Telči a provozuje ho kastelán, pan Mgr. Marek Buš. K zámku také patří zámecký park a zámecký penzion a restaurace. Dalšími unikáty města Náměšť je nepochybně barokní most, který v samotném centru města spojuje pravý a levý břeh řeky Oslavy. Pochází z roku 1737, je tvořen sedmi oblouky a po obou stranách ho lemují sochy světců. (Jsou to pouze kopie, originály jsou uschovány v zámeckém sklepě). Za zmínku o Náměšti také stojí kostel sv. Jana Křtitele, fara, špitálek, hřbitov, hrobka Haugwitzů, zámecký areál a obora, ve které žijí daňci. V okolí Náměště se dále nachází nespočet překrásných míst: kostel sv. Martina a Památník Bible Kralické v Kralicích nad Oslavou, rozhledna Babylon v Kramolíně, rozhledna v Ocmanicích, altán Gloriet v Sedleci, zřícenina hradu Lamberk v Březníku, zřícenina hradu v Sedleci, zřícenina hradu Kokštejn v Hartvíkovicích, zřícenina Kraví Hora v Kuroslepech, kostel sv. Klimenta v Jasenici, kostel Nanebevzetí Panny Marie, vodní elektrárna Dalešice (možnost plavby lodí po Dalešické přehradě), Mohelenská hadcová step (Národní přírodní rezervace), Přírodní park Střední Pojihlaví, Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice.

2.2 Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť - Čučice Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice je pro mou bakalářskou práci stěžejním bodem. Na něm postavím převážnou většinu praktické části práce. Domnívám se, že je dobrým příkladem turistického pochodu, na kterém lze zjistit, jakou část na celkové účasti tvoří mladá generace. Na základě výzkumu účasti, a po vyhodnocení marketingového dotazování, pak sestavím možnou variantu, jak by tento pochod mohl v budoucnu vypadat a být více vyhledávaný mladšími lidmi. Turistický pochod je každoročně hojně navštěvovaný a oblíbený jak mezi členy KČT, tak v řadách veřejnosti. Jeho první ročník proběhl v roce 1975. Tradičně probíhá v měsíci květnu, a 28. května roku 2011 se konal již 36. ročník. Akce se koná od 6,00 do 18,00 hodin. Registrace a start probíhá v Náměšti nad Oslavou v místní Sokolovně, kterou nelze přehlédnout. Nachází se u kruhového objezdu v centru města. Zde se účastníci dozvědí vše potřebné. Dopravní spojení do Náměště nad Oslavou je bezproblémové vlakem, na trati číslo 240 Brno – Jihlava, nebo autem po silnici číslo 23, sjezdem z dálnice D1 číslo 162. Akce se pořádá za každého počasí. 32

Po vstupu do Sokolovny se účastníci setkají s organizátory akce, kteří jsou již za svými stoly připraveni k „odbavení“ všech účastníků. Ti se předem rozhodnou, jakou trasu absolvují. Na výběr je mezi těmito devíti délkami pochodu: 5km, 10 km, 20km, 25 km, 30 km, 35 km, 40 km a 50km. Turisté, kteří si vyberou trasu 40 a 50 km jsou odbaveni přednostně, v době od 6,00 – 7,00 hod. Ostatní účastníci jsou odbavováni od 7,00 do 10,00 hod. U registračního stolku turisté nahlásí jméno, příjmení, rok narození, trasu a zaplatí startovné, které činí 20 Kč pro dospělé, 10 Kč pro děti v doprovodu rodičů. Startovné je použito na organizaci pochodu – informační plakáty, značení tras, diplomy, a podobně. Členové KČT, KST a TJT po předložení členské legitimace startovné neplatí a registrují se na speciální seznam, kde hlásí číslo průkazu KČT (desetimístný kód) - oblast, odbor a členské číslo. Zvláštní příspěvek 100 Kč potom dostávají vedoucí výprav nad 40 účastníků pochodu. Všichni účastníci dostanou plánek trasy s popisem, kartičku na kontrolní razítka, dobré rady na cestu a sladkost. Na informační tabuli si přečtou podmínky, které je nutné cestou dodržovat, jako například neodhazovat odpadky, nerozdělávat oheň v lese, chodit pouze po vyznačených cestách, nerušit lesní zvěř a podobně. V případě zájmu o členství v KČT se může turista zaregistrovat přímo na místě. Na trase turisté potkávají kontrolní stanoviště, na kterých si mohou odpočinout a dostanou razítko do kontrolní kartičky, kterou obdrželi na startu. Počet těchto stanovišť se odvíjí od délky absolvované trasy – na trase 10 km se například nachází jedno, na trase 50 km se jich nachází 5. Trasy jsou velice dobře značeny, a to klasickými turistickými značkami (žlutá, zelená, modrá, červená) nebo barevnými fáborkami, které dopomáhají orientaci při obtížnějších křižovatkách.

Obr. 4: Rozcestník

33

Všichni účastníci pochodu na trase 40 a 50 km musí dojít do cíle do 18,00 hodin. Účastníci, kteří jdou kratší trasy, musí dojít do 16,00 hodin. V případě, že tak neučiní, nebude jejich pochod považován za dokončený a nedostanou diplom. Proto je nutné zvážit čas startu, aby se dostali včas do cíle – i v případě delších tras – např. 50 km. Cíl se nachází taktéž v budově Sokolovny v Náměšti nad Oslavou. Po příchodu se účastník nahlásí opět u registračního stolku, předloží kontrolní kartičku s razítky, a v případě že prošel všemi kontrolami, obdrží diplom, pamětní razítka za účast na pochodu, a limonádu ZON. Turisté, kteří se vydali na trasu 40 a 50 km mají v restauraci v Čučicích občerstvení zdarma. Smyslem akce není závod, ale dojít v pořádku do cíle.

Popis tras: 5 km – Kralice nad Oslavou a zpět vlakem 10 km – Kralice nad Oslavou a zpět / k Vlasákovi a zpět 20 km – Ocmanice, kolem rozhledny, nádraží Studenec (možnost občerstvení) 25 km – Skřipina a zpět (na kontrolním stanovišti občerstvení) 30 km – Oslavany, Čučice, Náměšť nad Oslavou (nebo opačně) 35 km – Ivančice, Oslavany, Čučice, Náměšť (nebo opačně) 40 km – Skřipina, Čučice a zpět 50 km – Skřipina, Čučice, Mohelno, Babylon a cíl

Trasy 25 km a více jsou náročné, a nejsou vhodné pro méně zdatné turisty a děti. Na startu je možné si vyžádat záznamník, a pokusit se o zvládnutí podmínek odznaku „Pooslaví – Pojihlaví“ za jejichž splnění turisté dostanou odznak zdarma. Zajímavosti na trase: Zámek Náměšť nad Oslavou, Památník Bible kralické (trasa 5 km a 10 km), Dalešická přehrada (možnost plavby lodí), Jaderná elektrárna Dukovany, Dalešický pivovar, vodní elektrárna, Mohelenská Hadcová step, rozhledna Babylon, a další. Doporučené mapy s sebou: č. 80 Třebíčsko, č. 83 Ivančicko, č. 84 Velkomeziříčsko; atlas č. 112, 121, 122 a průvodce č. 33 Podyjí, mapa Pojihlaví, Pooslaví a mikroregionů Náměšťsko, Horácko a Chvojnice. (SZEMLOVÁ, Věra, 2011, str. 46 – 47)

34

2.3 Statistika účasti na pochodu v letech 2006 - 2011 Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice se koná již 36 let. Poprvé se konal v roce 1975. Počet účastníků na tomto pochodu se každoročně nepatrně mění, nicméně rozdíly v účasti nejsou až tolik výrazné. Jednu z nejdůležitějších rolí na pochodu je samozřejmě hrají povětrnostní podmínky. Jelikož se pochod koná v měsíci květnu, za každého počasí, často jej mohou pokazit deště. Termín akce nemá na účast vliv, poněvadž se koná již řadu let ve stejný termín a znalí a dlouholetí účastníci s ním počítají dlouho dopředu. Zajímalo mě ovšem, jaké je věkové složení účastníků. Je pravdou, že většina z nich jsou stálí a dlouholetí a není doposud známa informace, jaké generace mají největší zastoupení a které naopak chodí nejméně. Zaměřila jsem se také na to, jak účast stoupá či klesá v posledních letech. Cílem této statistiky je zjistit, jaký podíl na účasti tvoří mladí lidé. Předmětem výzkumu je věková kategorie 15 – 30 let a to z důvodu toho, že děti do 15 let se pochodu účastní ve většině případů z vůle rodičů a tudíž o tom nerozhodují sami. Naopak lidé ve věku nad 30 let se zúčastňují zejména se svými dětmi, v rámci výchovy ke zdravému životnímu stylu. Starší generace již pro tento výzkum není stěžejní, jelikož nespadá do cílové skupiny, kvůli které by případně bylo vhodné pozměnit koncepci pochodu. Výsledků jsem dosáhla zapůjčením startovacích listin, do kterých si organizátoři pochodu zaznamenávají údaje o všech účastnících. V těchto listinách nalezneme pořadové číslo, jméno a příjmení, rok narození, členství v Klubu českých turistů, bydliště, zaplacený poplatek za startovné a vybraná trasa (počet km). Z těchto materiálů jsem použila pouze část rok narození a sestavila z nich grafy – podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu účastníků. Na speciální startovní listinu se zapisují členové KČT. V nich jsou doplněny další informace, mimo výše zmíněné, a to členské číslo – desetimístný kód, dělící se na číslo oblasti, odboru a členské číslo. Z těchto členských startovacích listin jsem rovněž použila pouze kolonku rok narození, a zajímalo mě, jaké věkové kategorie na tomto pochodu zastupují členové KČT. Dále jsem si pro zajímavost rozdělila počty zúčastněných na muže a ženy. Zaměřila jsem se na posledních několik let, tedy zkoumala jsem roky 2006 – 2011 včetně, abych zjistila, jak se účast na takovéto tradiční akci vyvíjí v dnešní modernizované době, kdy mladí lidé netráví tolik času turistikou jako dříve. Bohužel starší startovní listiny (rok 2005 a

35

méně) se již nearchivují a tudíž se nedochovaly. Byla jsem proto nucena provést tento výzkum pouze na základě uvedených šesti let. Na základě výsledků tohoto průzkumu stanovím závěr, jaký je o pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice zájem mezi mladými lidmi a tudíž jestli je třeba ho přizpůsobit mladším a zda je žádoucí jeho případná inovace. Takovýto průzkum zatím ještě nebyl proveden, proto věřím, že přinese nový pohled na věc, a v případě zjištění, že generace zúčastněných stárne, napomůže organizátorům stanovit si nový cíl - přilákat novou cílovou skupinu, která předá tento již tradiční zvyk mezi turisty svým potomkům. Podle mého názoru se společnost stále více ubírá jiným směrem, než k přírodě, aktivnímu odpočinku, či organizované turistice. Pochod s více než třicetiletou tradicí by měl být zachován i pro naše děti a tudíž je třeba vědět, jestli na něj naše děti vůbec chodí, orientují se po turistických trasách, znají turistické značení, zvládnou i delší a náročnější pochody, umí se chovat slušně v přírodě a zajímají se o organizovanou turistiku, jíž je náměšťský pochod typickým představitelem.

2.3.1 Metoda zkoumání K výzkumu jsem použila zapůjčené startovní listiny, kalkulátor a tabulkový procesor Microsoft Excel 2007. Startovní listiny obsahovaly výše zmíněné informace: pořadové číslo, jméno a příjmení, rok narození, členství v Klubu českých turistů (ANO – NE), bydliště, zaplacený poplatek za startovné a vybraná trasa (počet km). V případě členských startovních listin zde byl navíc desetimístný kód, dělící se na číslo oblasti, odboru a členské číslo. Výzkum probíhal v následujících krocích: Rozdělení startovních listin na jednotlivé ročníky – od roku 2006 po rok 2011. V každém ročníku následovalo rozdělení na startovací listiny členů KČT a na startovací listinu veřejnosti. Následoval součet všech účastníků za jednotlivé ročníky. Poté jsem provedla rozdělení dle věkových kategorií – od nejmladšího po nejstaršího účastníka na pochodu a rozdělení na muže a ženy. Pro každý ročník narození jsem spočítala celkový počet účastníků a dále z těchto výsledků sestavila graf, za každý zkoumaný ročník konání pochodu. Ze všech šesti ročníků jsem nakonec sestavila celkový graf vývoje účasti (za veřejnost a členy KČT dohromady).

36

2.3.2 Grafy účasti

Graf 1: Členové KČT 2006

Z následujícího grafu je patrné, že v roce 2006 měla mezi členy KČT největší zastoupení v účasti věková kategorie 50 – 54 let. Na druhé pozici stojí generace 45 – 49, 60 – 64 a 65 – 69 let. Ve věkové kategorii do třiceti let se zúčastnili 2 členové KČT.

Graf 2: Veřejnost 2006

Z následujícího grafu je patrné, že v roce 2006 byla veřejnost zastoupena nejvíce věkovou kategorií 10 – 14 let. Na dalších místech stojí kategorie 30 – 34 let, 35 – 39 let. Ve věkové kategorii 15 - 29 let se zúčastnilo celkem 54 turistů.

37


Z tohoto grafu je patrné, že mezi členy KČT má nejvyšší zastoupení věková kategorie 65 – 69 let. Na dalších stupních jsou kategorie 50 – 54 let a 10 – 14 let. Ve věku 15 – 29 let se zúčastnili 2 členové KČT.


Z tohoto grafu vyplývá, že veřejnost byla v roce 2007 nejvíce zastoupena věkovou kategorií 30 – 34 let. Na dalších pozicích stojí kategorie 5 – 9 let, 10 – 14 let a 35 – 39 let. Věková kategorie 15 – 29 let byla zastoupena celkem 56-ti účastníky.

38


Z následujícího grafu lze vyčíst, že mezi členy KČT bylo nejvíce účastníků ve věku 55 – 59 let a 60 – 64 let. Zúčastnil se jeden turista ve věku 15 – 29 let.


Z tohoto grafu je patrné, že v roce 2008 se z veřejnosti nejvíce podílela na účasti věková skupina 35 – 39 let v počtu 42 účastníků, těsně za ní potom stojí věkové skupiny dětí 5 – 9 let a 30 – 34 let.

39


V roce 2009 se za členy KČT zúčastnilo pochodu 15 turistů, kteří tvořili většinu. Na dalších stupních můžeme vidět věkovou kategorii 55 – 59 let a 65 – 69 let. Turisté do třiceti let se zúčastnili 2.


Z veřejnosti se v roce 2009 zúčastnilo nejvíce lidí ve věku 40 – 44 let. Mezi další nejpočetnější skupiny patří věková kategorie 35 – 39 let a 50 – 54 let.

40


Z uvedeného grafu můžeme vyčíst, že v roce 2010 měla největší podíl na účasti členů KČT věková kategorie 40 – 44 let, dále potom 60 – 64 let a 65 – 69 let.


Z tohoto grafu je patrné, že v roce 2010 měla největší podíl na účasti veřejnosti věková kategorie 30 – 34 let, dále potom 55 – 59 let a 35 – 39 let.

41


Věkové kategorie 60 – 64 let a 70 – 75 let měly v roce 2011 největší podíl na účasti z řad členů KČT.


V roce 2011 byla veřejnost nejvíce zastoupená věkovou kategorií 35 – 39 let a na druhém místě stojí kategorie 45 – 49 let.

42

Vývoj účasti 80 70 60 ů ík 50 n ts ač 40 ú t e č 30 o P 20

Věková kategorie 15 - 30 let

10 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ročník akce

Graf 13: Vývoj účasti

Z tohoto grafu celkové účasti věkové kategorie 15 – 30 let lze vyčíst, že v roce 2006 se zúčastnilo celkem 58 turistů, v roce 2007 - 67 turistů, v roce 2008 - 75 turistů, v roce 2009 - 25 turistů, v roce 2010 - 56 turistů a v roce 2011 - 33 turistů.

Graf 14: Podíl věkové kategorie 15 – 30 let na celkové účasti

V letech 2006 – 2011 se pochodu zúčastnilo celkem 1885 turistů, z nichž 314 ve věku 15 až 30 let. Tvoří tak 17% z celkového počtu.

43

2.3.3 Vyhodnocení výsledků statistiky účasti Z výsledků výzkumu účasti na turistickém pochodu Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice lze vyvodit následující závěr. Díky provedené segmentaci na věkové kategorie jsem zjistila, že skupina ve věku 15 – 30 let tvoří na celkové účasti 17%. Tento podíl je podle mého názoru poněkud malý, a s postupem času se bohužel nezvyšuje. Tudíž by bylo třeba zaměřit se při organizaci pochodu více na tuto cílovou skupinu, aby se její podíl zvýšil. Toho je možné dosáhnout dalším výzkumem a to marketingovým. Dotazníkovým šetřením lze zjistit, jaké má tento segment představy o organizované turistice, co by ho na pochod přilákalo, jak tráví volný čas a jaké aktivity ho zajímají. Na základě tohoto výzkumu pak lze sestavit novou koncepci pochodu a zorganizovat ho tak, aby přilákal tuto cílovou skupinu a trvale se zvýšilo procento návštěvnosti pochodu mladými lidmi.

2.4 Marketingový výzkum Pro moji bakalářskou práci je nezbytný názor vzorku segmentu, pro který bude na míru šitá nová, možná podoba turistického pochodu, kterou sestavím na základě zjištěných informací. Základním kamenem tohoto marketingového výzkumu je dotazník. Oslovila jsem přímo cílovou skupinu osob, tedy mladé lidi ve věku 15 – 30 let. Dotazování proběhlo na internetu, jelikož cílová skupina je touto cestou snadno přístupná. Obsahuje 13 otázek – otevřených, uzavřených, i polouzavřených. Téma dotazníku je: KČT, sport, volný čas a atraktivita nabídky aktivit KČT na Vysočině. Otázky jsem vytvořila tak, abych zjistila, jestli zástupci cílové skupiny znají KČT, výhody členství v něm, jestli se účastní jeho akcí, pokud ano, tak jakých, jaké sporty provozuje, a co by je přilákalo na turistický pochod v náměšťském mikroregionu. Respondenty jsem oslovila osobně a sdělila jim internetovou adresu dotazníku, na které byl dotazník dostupný. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo průměrně 2 minuty. Během 3 týdnů jsem oslovila celkem 150 respondentů, z nichž 131 dotazník vyplnilo.

44

2.4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření

1. Slyšeli jste někdy o Klubu českých turistů? Ne 31%

Ano 69%

Graf 15: Otázka č. 1

Z uvedeného grafu vyplývá, že 69% dotázaných již někdy slyšelo o KČT a 31% dotázaných nikoliv.

2. Jste jeho členem? Ano 3%

Ne 97%


Z tohoto grafu je patrné, že 97% z těch, kteří již někdy o KČT slyšeli, nejsou jeho členy. Zbylá 3% jsou členy KČT.

45

3. Znáte výhody členství v KČT? Ano 9%

Ne 91%


Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že 91% respondentů, kteří o KČT slyšeli, nezná výhody členství. 9% respondentů výhody členství v KČT zná.

4. Účastníte se sportovních / turistických akcí, pořádaných KČT? Ano 13%

Ne 87%


Z následujícího grafu můžeme vyčíst, že 87% dotázaných, kteří KČT znají, se jeho akcí nezúčastňují. Zbylých 13% respondentů ano.

46

5. Jakých akcí, pořádaných KČT, se účastníte? Zájezdy 10%

Dětské akce 20%

Pochody 70%


Z tohoto grafu je patrné, že 70% dotázaných, kteří se akcí KČT zúčastňují, se účastní právě pochodů, 20% akcí pro děti a 10% zájezdů.

6. Znáte nějakou reklamu, propagující KČT a jeho akce? Ano 13%

Ne 87%


Na uvedeném grafu vidíme, že 87% respondentů, kteří o KČT vědí, neznají žádnou reklamu, která by ho propagovala. Zbylých 13% zná reklamu, která zviditelňuje KČT.

47

7. Sportujete? Ne 14%

Ano 86%


Na tomto grafu vidíme, že 86% všech respondentů sportuje, zbylých 14% ne.

8. Jaké sporty provozujete? Střelba

2

Posilování Motosport

2

Ostatní

3

Lezení

3

2

In-line brusle

4

Bojové sporty

5

Atletika/gymnastika

8

Sporty na ledě Běh

19 26

Taneční aktivity

39

Lyžování/snowboard

41

Míčové hry

46

Cykloturistika

52

Plavání

56

Pěší turistika

78 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


Z tohoto grafu lze vyčíst, že 78 respondentů, ze všech dotázaných, provozuje pěší turistiku, což tvoří největší podíl. Na druhém místě v oblíbenosti stojí plavání, na třetím cykloturistika. Další oblíbené sporty jsou míčové hry, lyžování/snowboard, taneční aktivity, běh a sporty na ledě.

48

9. Považujete pěší turistiku za atraktivní sport? Ne 16%

Ano 84%


Z následujícího grafu je patrné, že 84% všech dotázaných považuje pěší turistiku za atraktivní sport. Zbylých 16% ji nepovažuje za atraktivní.

10. Považujete nynější nabídku sportovních aktivit KČT za pestrou? Ano 9% Ne 1%

Ano Ne Neznám jejich nabídku Neznám jejich nabídku 90%


Na tomto grafu vidíme, že 90% respondentů, kteří znají KČT, neznají jeho nabídku aktivit. 9% ji považuje za atraktivní a 1% ji nepovažuje za atraktivní.

49

11. Jaká lákadla by vás přitáhla na turistický pochod? 8

Ostatní

15

Náročné výstupy

20

Občerstvení - síť stánků

21

Odměna v cíli (sladkosti, bagety)

51

Stanoviště s adrenalinovými aktivitami

54

Zakončení pochodu společenskou akcí

63

Kulturní a přírodní památky zdarma

87

Trasa - zajímavá/neznámá místa 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


Z následujícího grafu můžeme vyčíst, že 87 respondentů by zaujala trasa kolem zajímavých, či neznámých míst. 63 respondentů by ocenilo kulturní a přírodní památky na trase zdarma, 54 dotázaných by uvítalo zakončení pochodu společenskou akcí, a 51 respondentů by uvítalo stanoviště s adrenalinovými aktivitami. Na dalších místech v zajímavosti se umístily odměny, občerstvení a náročné výstupy.

12. Jakého jste pohlaví? Muž 33%

Žena 67%


Na dotazník odpovídalo celkem 67% žen a 33% mužů.

50

13. Do jaké věkové kategorie patříte? 15-20 5%

31-35 16%

21-25 54% 26-30 25%


Věkové složení respondentů lze vidět na následujícím grafu: 54% tvoří lidé ve věku 21 – 25 let. 23% tvoří lidé ve věku 26 – 30 let. 16% respondentů je ve věku 31 – 35 let a 5% ve věku 15 – 20 let.

2.5 Netradiční turistický pochod Náměšť - Čučice Tento koncept je založen na výsledcích ze dvou výzkumů. V prvním šetření jsem zjistila, že podíl mladých lidí, ve věkové kategorii 15 – 30 let, tvoří na celkovém počtu 17 %. Z marketingového, dotazníkového šetření jsem zjistila, že mezi mladými lidmi je sport velice oblíbený, i pěší turistika se řadí na přední pozice v oblíbenosti, nicméně Klub českých turistů v podvědomí nemají. 31% dotázaných KČT nezná a 87% z těch, kteří KČT znají, se jeho akcí neúčastní. Možností je lepší propagace Klubu českých turistů. Zde je mnoho příležitostí, jak KČT zviditelnit. Od propagace na internetu, přes informační plakáty a letáčky, až po případnou reklamu v médiích. Cílová skupina je nejlépe oslovitelná samozřejmě na internetu, v populárních rádiích, a v televizi. Vhodné by bylo také vylepení plakátů na veřejných místech, s informacemi o chystaných akcích v okolí a samozřejmě o KČT samotném, a výhodách členství. Výhody členství nezná více než 90% respondentů, kteří o KČT vědí. To jsou možnosti, jak zviditelnit KČT tak, aby se mladí lidé přihlásili k členství, zúčastňovali se jeho akcí a předali tyto zkušenosti a zvyklosti svým dětem. Lepší propagace klubu však není cílem této bakalářské práce.

51

Pro zvýšení návštěvnosti pochodu je zapotřebí oživit jeho program, zaměřit se na potřeby zmíněné cílové skupiny lidí, a přilákat jejich pozornost. Do programu je možno zařadit také sportovní aktivity, které by se jako zpestření dlouhého pochodu daly zařadit a zaujaly by mladé turisty. Z výsledků marketingového výzkumu, získaných pomocí dotazníkového šetření je zřejmé, že naše cílová skupina by ocenila kromě zpestření programu různými outdoorovými aktivitami také síť občerstvení na trase, ukončení pochodu společenskou akcí a návštěvu atraktivit na trase zdarma. Základem pro novou koncepci pochodu je samozřejmě pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice.

Program Netradičního turistického pochodu Náměšť – Čučice

Trasy: 5 km - lehká (rodiče s dětmi, méně zdatní turisté) 10 km - lehká (rodiče s dětmi, méně zdatní turisté) 20 km – středně náročná (dospělí, zdatnější turisté) 30 km středně náročná (dospělí, zdatnější turisté) 40 km náročná (dospělí, zkušení turisté) 50 km náročná (dospělí, zkušení turisté)

Start: 6 – 7 hod – trasy 40 km, 50 km 7 – 8 hod – trasy 20 km, 30 km 8 – 9 hod – trasy 5 km, 10 km, 20 km

Program pochodu: Na startu účastníci obdrží mapu vybrané trasy, program, limonádu na cestu a děti sladkost. Trasa 5 km - Náměšť nad Oslavou – Kralice a zpět vlakem. Start - Sokolovna Náměšť nad Oslavou. V Kralicích návštěvníci potkají stanoviště č. 1. Na tomto stanovišti jsou 3 hry pro děti, ze kterých si mohou vybrat.

52

1) Poznávání předmětů: (malé děti) Podél cesty leží 15 různých předmětu (lžička, balonek, jablko, klíč, kniha, zrcátko, provázek, žárovka, lopatka, kámen, obrázek koně, pastelka, kostka, plyšový medvěd, bota). Dítě pomalu prochází kolem předmětů a snaží se jich co nejvíce zapamatovat. Při překročení cílové čáry dítě dojde ke stolečku a na papír namaluje co nejvíce předmětů, které si zapamatovalo.

2) Hledej kameny: (malé i větší děti)

Na plochých kamínkách jsou voskovými pastelkami nakreslené barevné značky (pro větší děti čísla nebo letopočty) a tyto jsou rozprostřeny po louce. Každému dítěti určíme jednu barvu, kterou má hledat (popřípadě číslo, letopočet) a na signál se děti rozběhnou do trávy, hledat svůj poklad. Kdo nasbírá příslušný počet kamínků, vyhrává. Za splnění jednoho z těchto úkolů každé dítě obdrží sladkou odměnu a razítko KČT na ruku.

Muzeum Bible kralické – vstup do muzea tiskárny je pro účastníky pochodu zdarma. Připraven je zde odborný průvodce, který turistům podá výklad o Kralicích nad Oslavou, tiskárně samotné, o historii a současnosti města a u stánku jsou k prodeji umělecké fotografie a obrazy Kralic, tiskárny a okolí. Samozřejmostí je občerstvení zdarma – voda, čaj, obložené chleby a jablka.

Mapa 1: Trasa 5 a 10 km

1:190 000

Trasa 10 km – Náměšť nad Oslavou – Kralice a zpět. Na této trase potká výprava výše zmíněné stanoviště č. 1, na kterém se děti mohou děti zúčastnit aktivit „Hledej kameny“ 53

a „Poznávání předmětů“ a na cestě zpět potkají stanoviště č. 2, na kterém se děti mohou opět zúčastnit volnočasového programu, a to „Skákání přes švihadlo“ nebo „Koloběžka“. V Kralicích je k nahlédnutí Památník Bible kralické – pro účastníky pochodu zdarma. Občerstvení zdarma – voda, čaj, obložené chleby a jablka.

1) Skákání přes švihadlo: (větší děti) Úkolem je: 

10 × přeskočit švihadlo snožmo



9 × přeskočit švihadlo střídavě pravou a levou nohou



8 × jen pravou nohou



7 × jen levou nohou



6 × přeskočit snožmo se zkříženýma nohama



5 × snožmo, točit švihadlem dozadu



4 × přeskočit pravou nohou, švihadlem točit dozadu



3 × levou nohou, švihadlem točit dozadu



2 × střídavě pravou, levou nohou, švihadlem točit dozadu



1 × vajíčko - ruce jsou před tělem zkřížené, skočit snožmo

2) Koloběžka Na cestě dlouhé 100 metrů jsou rozmístěny kužely. Na startu dítě nasedne na koloběžku, musí projet trasu slalomem, a bez poražení kuželu projet cílem. Za splnění jedné z těchto aktivit děti obdrží razítko na ruku omalovánky. Opět je přichystáno občerstvení – voda, čaj, obložené chleby a jablka. Trasa 20 km - Ocmanice, kolem rozhledny, nádraží Studenec a zpět. Rozhledna v Ocmanicích je volně přístupná. Ve Studenci potkají turisté stanoviště č. 3, na kterém naleznou občerstvení (vodu, čaj, obložené chleby, jablka) a doprovodnou aktivitu. Jedná se o projížďku na koni, (za poplatek 50 Kč/10 min.) a také ukázky a instruktáže, jak se chovatelé starají o koně.

54

1:190 000

Mapa 2: Trasa 20 km

Trasa 30 km – Start: Náměšť nad Oslavou (Sokolovna) směr: Vícenice, Hartvíkovice, Dalešice, Slavětice, Sedlec, Náměšť. Turisté potkají 2 stanoviště: v Hartvíkovicích a Sedleci, kde bude přichystáno občerstvení a posezení. V dalešickém pivovaru budou probíhat prohlídky pivovaru, pro účastníky pochodu zdarma. Možnost oběda v místní restauraci (na vlastní náklady).

1:190 000

Mapa 3: Trasa 30 km

55

Trasa 40 km – Start: Náměšť nad Oslavou (Sokolovna) směr: Březník, Mohelno, Slavětice, Hrotovice, Valeč, Hartvíkovice, Náměšť. Turisté potkají na trase 2 stanoviště. První v Mohelně, kde bude připraveno občerstvení a posezení. Dalším zajímavým bodem pochodu je hrotovický zámek, kde budou mít účastníci pochodu vstup na prohlídku zdarma. Poslední stanoviště na trase je v Hartvíkovicích, u skály Wilsonka, zde je pro zájemce připraveno slaňování.

1:190 000

Mapa 4: Trasa 40 km

Trasa 50 km - Start: Náměšť nad Oslavou (Sokolovna) směr: Kralice, Rapotice, Lukovany, Čučice, Ketkovice, Březník, Náměšť. Turisté na této náročné trase potkají 3 stanoviště. V Kralicích je k vidění již zmíněný památník Bible kralické, se vstupem zdarma. V okolí Čučic se nachází přírodní park Oslava, který návštěvníkům nabízí překrásnou přírodu, zde bude stanoviště s bohatým občerstvením ve formě oběda. Nedaleko obce Březník bude stanoviště třetí – u skály, kterou je možné za pomoci zkušeného instruktora slaňovat.

56

1:190 000

Mapa 5: Trasa 50 km

Zakončení pochodu Předpokládaný návrat všech účastníků do cíle je do 19 hodin. Účastníci pochodu předloží kontrolní kartičky, a pokud nasbírali všechna příslušná razítka na trase, obdrží pamětní diplom na vlastní jméno. Dále se turisté mohou těšit na síť občerstvovacích stánků (občerstvení na vlastní náklady) a na společné ukončení akce. Pod Sokolovnou bude přichystaný táborový oheň a k poslechu a tanci bude doprovázet živá hudba, kapela NACONOTY.

57

3 Závěr Klub českých turistů neodmyslitelně patří k naší vlasti. Jeho dlouhou a bohatou historii obdivujeme dodnes, čteme knihy o základech turistiky, o stavebních kamenech Klubu českých turistů a o osobnostech, které stály u jeho vzniku. Žasneme nad tím, že přes všechny překážky, politické diktáty, nástrahy osudu a vývoji ve společnosti, se tato organizace dokázala vždy postavit problémům čelem a znovu obnovit svou činnost. Díky neuhasínající snaze udržet toto shromáždění, které spojuje obyčejné lidi, s jejich láskou k přírodě, dnes máme klub, který je neustále aktivní, shromažďuje přátele turistiky a pobytu v přírodě, a jako jedna z posledních organizací i přes modernizovaný svět 21. století dokáže lidi přesvědčit o důležitosti pobytu v přírodě, na čerstvém vzduchu, objevování nových míst, aktivnímu pohybu a shromažďování lidí s podobnými zájmy. A nejen proto byl Klub českých turistů tou nejlepší volbou pro téma mé bakalářské práce. S ohledem na jeho historii, současnost a aktivitu jsem považovala za nutné, Klub českých turistů více přiblížit generaci mladých lidí, aby věděli o jeho činnosti, možnostech a nadšení pro turistiku. Pokusila jsem se také přiblížit výhody, které nabízí KČT svým členům, a přesvědčit mladou veřejnost, aby se svoje nadšení pro sport a turistiku pokusila zúročit v klubu, a později aby svým dětem předala tyto tradice, důležité pro další vývoj turistiky v České republice. Na praktickém příkladu jsem se pokusila nastínit, jak by mohl v budoucnu probíhat již tradiční pochod v okolí Náměště, a doufám, že pro veřejnost i pro představitele KČT bude moje koncepce přínosem a inspirací. Je třeba více přizpůsobit program akcí a jejich náplň mladým lidem, kteří v těchto stopách budou jednou pokračovat. Organizovaný, turistický pochod není jen přemístění se z bodu A do bodu B, nicméně nabízí turistovi mnohem více. Je to aktivní odpočinek, při kterém si každý přijde na své. V případě navrhovaného Netradičního turistického pochodu Náměšť – Čučice si zejména mladí lidé mohou zpestřit program zajímavými aktivitami na trase, na které nebyli zvyklí. A to je cílem této práce – pozitivní změna v očích mladé generace, vyšší návštěvnost organizované aktivity, pořádané klubem v regionu Vysočina. Pozitivní motivace mladých je klíčem k úspěchu každého seskupení, které nechce své působení omezit pouze na dobu určitou, ale vidí aktivní životní styl a udržování tradic i v budoucnosti. 58

Zdroje Tištěné zdroje BRADOVÁ, Miluše a JANEČEK, František. Sborník Historie a současnost turistiky na Vysočině. 1.vyd. Jihlava, 2008, 104 s. HAVELKA, Jan. Sborník Klubu českých turistů. 1.vyd. Havlíčkův Brod, Nakladatelství S & D, 2008, 232 s. ISBN 978-80-86899-33-6. PESLER, Martin. Zpráva o značení za rok 2011. 1.vyd. Dolní Krupá, 2012. SZEMLOVÁ, Věra. Náměšťské listy 5/2011. 1.vyd. Náměšť nad Oslavou, 2011, 64 s. TOMÁŠ, Ladislav. Kalendář turistických akcí 2012. 1.vyd. Jihlava, INAPA, 2011, 41 s. Elektronické zdroje [1] Historie KČT. Klub českých turistů: Vaše dobrá značka [online]. 2011 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/historie-kct [2] Mezinárodní aktivity. Klub českých turistů: Vaše dobrá značka [online]. [cit. 201203-27]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/mezinarodni-aktivity [3] Výstava představí buditele Vojtu Náprstka jako průkopníka kremace. IDNES.cz: Kultura [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/vystavapredstavi-buditele-vojtu-naprstka-jako-prukopnika-kremace [4] KLUB ČESKÝCH TURISTŮ: Hořice v Podkrkonoší. KČT [online]. 2002 - 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://kct-horice.sweb.cz/ [5] Kulturní a přírodní dědictví. Kraj Vysočina [online]. 2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/tiskoviny/ [6] NAVTEQ. Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ Jiné zdroje Turistický pochod Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice 28.5.2011 Startovací listiny z pochodu Nejen Praha – Prčice, také Náměšť – Čučice 2006 – 2011 59

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník..........................................................................................................61 Příloha 2 Tabulka značení tras; zdroj: Zpráva o značení za rok 2011............................63 Příloha 3 Diplom.............................................................................................................64

60

Příloha 1 Dotazník 1. Slyšeli jste někdy o Klubu českých turistů (dále jen KČT)? a) ano b) ne 2. Jste jeho členem? a) ano b) ne 3. Znáte výhody členství v KČT? a) ano b) ne 4. Účastníte se sportovních/turistických akcí, pořádaných KČT? a) ano b) ne 5. Jakých akcí, pořádaných KČT, se účastníte? ............................................................................................................................................. 6. Znáte nějakou reklamu, propagující KČT a jeho akce? a) ano b) ne 7. Sportujete? a) ano – provozuji tyto sporty:...................................................................................................... b) ne 8. Jaké sporty provozujete? a) pěší turistika b) cykloturistika c) plavání d) míčové hry (fotbal, volejbal, basketbal, florbal, tenis...) e) taneční aktivity (tanec, aerobik, zumba...) f) bojové sporty (Taekwon-Do, karate, judo...) g) sporty na ledě (lední hokej, krasobruslení, rychlobruslení...) h) atletika/gymnastika i) běh j) lyžování/snowboarding 61

k) jiné:.................................................................................................................................. 9. Považujete pěší turistiku za atraktivní sport? a) ano b) ne 10. Považujete nynější nabídku sportovních aktivit KČT na Vysočině za pestrou a atraktivní? a) ano b) ne c) neznám jejich nabídku 11. Jaká lákadla by Vás přitáhla na turistický pochod, organizovaný KČT? ( možnost více odpovědí) a) trasa, vedoucí přes zajímavá / neznámá místa b) občerstvení – síť stánků na startu, na trase i v cíli c) možnost zdarma navštívit kulturní a přírodní památky na trase d) náročné výstupy e) stanoviště s adrenalinovými aktivitami – např. lanové centrum, slaňování skály f) zakončení pochodu společenskou akcí – např. táborák s hudbou g) odměna v cíli (sladkosti/bagety/pivo/suvenýry/diplomy) g) jiná - uveďte:................................................................................................................... 12. Jakého jste pohlaví: a) muž b) žena 13. Do jaké věkové kategorie patříte? a) 15 – 20 let b) 21 – 25 let b) 26 – 30 let c) 31 – 35 let

62

Příloha 2 Tabulka značení tras Značkaři a značení - Krajská komise značení kraje Vysočina - 2011

HB Počet značkařů celkem z toho

instruktorů značení vedoucích značkařů zaškolených značkařů vyškoleno letos

Turistických značených tras /km/ Počet kilometrů na jednoho značkaře O bnova turistických značených trasy tomto roce /km/ Směrovek a tabulek Nosných prvků směrovníků stojanů s turistickou m apou rámů s turistickou mapou celkem Údržba nosných prvků v tomto roce /ks/ Činnost značkařů v tomto roce /hod./ značení dle plánu jiné činnosti v terénu celkem

JI 24 4 11 9 3 534,3 23,2 163,8 742 32 3 12 47 7 574 511 1085

MR 20 3 12 5 0 428,8 21,4 144 522 94 26 3 123 26 580 930,8 1510,8

PE 8 1 5 2 2 223 27,9 74 315 7 2 0 9 7 210 196 406

TE 8 2 3 3 0 476,5 59,5 159,5 583 9 2 0 11 2 568 83 651

TR 6 1 3 2 0 152,5 25,4 52,5 293 30 8 2 40 8 80 15 95

ZR 24 2 6 16 2 537,3 26,9 164,7 595 103 19 2 124 24 271,6 128,7 400,3

28 3 11 14 2 658,8 23,5 230,5 804 54 19 1 74 11 528 164 692

Celkem 118 16 51 51 9 3011,2 25,5 989 3854 329 79 20 428 85 2811,6 2028,5 4840,1

63

Příloha 3 Diplom

64

Sportovní aktivity Klubu českých turistů

Recommend Documents