w w w.h u sto p e ce - cit y. cz
sport
kultura
ubytování
z jí zajímavosti i
Hustopeèské zajímavosti Každé město má svou historii, kterou utvářelo společenství lidí žijících na tomto území. Snad na každém místě se najde něco, co vzbudí pozornost čtenáře, který se těmito dějinami zabývá. Nemusí jít vždy jen o nějakou senzaci, krveprolití nebo smilstvo, i když i takové případy se najdou. Často jako zajímavost může posloužit přítomnost světově uznávané osobnosti ve městě, která vyvolá dohady a domněnky o tom, co asi takovou personu na tomto místě drželo, co ji přitahovalo, proč se zde zdržovala. Zajímavostí mohou být dějiny lidí a etnik, žijících ve městě nebo dějiny budov, těch stávajících, i těch už dávno zaniklých. Vždy je však podobná zajímavost přijímána ze strany veřejnosti s nadšením a trochou senzacechtivosti. Takové příběhy mají v sobě kouzlo neznámého a punc nevšednosti. Není třeba snad ani dále připomínat, že turistická veřejnost po podobných příbězích prahne, ne-li je vyhledává. Město Hustopeče má také řadu svých zajímavostí. Jejich uveřejněním a zpřístupněním však neusilujeme o senzaci. S přispěním opravdu relevantních pramenů z Městského muzea a galerie v Hustopečích jsou tyto příběhy předkládány jako historické události podložené prameny. Zbytek už necháváme na fantazii čtenářů.
1
Zøícení kostela svatého Václava
2
Zřícení kostela svatého Václava Ještě před několika desítkami let se mohly Hustopeče na náměstí pyšnit původně gotickou dominantní stavbou kostelem svatého Václava. První písemná zmínka o něm je z počátku 14. století. Hřbitov kolem kostela byl obehnaný zdí, která zajišťovala obyvatelům v době nebezpečí ochranu, což bylo tehdy vcelku obvyklé. V průběhu staletí procházel chrám několika stavebními úpravami. V období pozdní gotiky byla ke kostelu přistavěna velká kaple sv. Jana a byl ulit nový zvon na věž. Barokní úpravy se soustředily především na vybavení interiéru. Časté byly především zásahy související s věží, ta byla v 16. století renesančně upravena, roku 1858 v horní části přebudována a konečnou podobu získala roku 1902. Právě tyto mohutné změny věže, které nerespektovaly celkovou stabilitu stavby a podloží, vedly k jejímu zborcení 26. února 1961. Na vině také byl vzrůstající dopravní ruch kolem kostela, kudy tehdy vedla hlavní cesta městem. Věž svým zřícením zničila západní část kostela. Presbytář a sakristie poškozeny nebyly, a přestože občanská iniciativa si přála zachování kostela alespoň v nějaké podobě, tehdejší politickosprávní systém rozhodl o jeho úplné demolici. Obyvatelé Hustopečí poté několikrát usilovali o vybudování nového chrámu, příznivá situace nastala až po roce 1989. S návrhy na nový kostel se přihlásilo asi dvacet architektů, zvolen byl návrh architekta Ludvíka Kolka. Základní kámen byl posvěcen při první návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě, k vysvěcení nového
kostela sv. Václava a sv. Anežky České došlo 25. září 1994. V novostavbě je použito mnoho zachovalých artefaktů z původního chrámu. Bourání kostela v r. 1962
Kostel sv. Václava
Zøícení kostela svatého Václava
3
Poprava za krádež hroznù Hustopečské horenské právo, jehož znění se nedochovalo, patřilo k okruhu židlochovického práva, které bylo na rozdíl od horenského práva užívaného na Mikulovsku poměrně kruté. V artikulích židlochovického práva nacházíme nezřídka tresty, jimiž byli provinilci nadosmrti zmrzačeni, či se dokonce vyhrožovalo tresty hrdelními.
4
9. září 1610 byl „při zdejším pranýři na hromadě písku“ sťat mydlář Konrád Koblitsch z Kovářské ulice, který kradl v nočních hodinách hrozny na zdejších vinicích. Je to v českých zemích asi jediná historicky doložená poprava za takový přečin. Budova Horenského soudu
Franz Victor Werfel (10. září 1890, Praha – 26. srpna 1945, Beverly Hills, Kalifornie) byl rakousko-český, německy píšící spisovatel. Byl jedním z čelných představitelů expresionismu. Patřil ke generaci pražských německých spisovatelů stejně jako Franz Kafka či Max Brod. Jeho manželkou byla vdova po skladateli Gustavu Mahlerovi Alma Mahlerová. Ta byla v té době provdána za architekta Waltra Gropia, s nímž se rozvedla a za Werfela se provdala v roce 1929. Mezi jeho díla patří Píseň o Bernadettě nebo Čtyřicet dnů. Román Zpronevěřené nebe a Hustopeče I když po skončení první světové války žil Franz Werfel ve Vídni, literárně se vracel do Čech – zejména do rodné Prahy (např. Dům smutku, Sjezd abiturientů, Malé poměry). Románem Barbora neboli zbožnost z roku 1929 postavil literární pomník své pražské chůvě Barboře Šimůnkové. Uměleckým protějškem „Barbory“ je román Der veruntreute Himmel - Zpronevěřené nebe z roku 1939 odehrávající se zčásti na Moravě. Toto dílo reagovalo na tehdejší krizi hodnot a vládu vulgárního materialismu v souvislosti se stále hmatatelnějším nebezpečím nacismu. Hlavní hrdinka románu „teta Linek“ navzdory okolnímu dění upíná smysl svého života k hodnotám veskrze duchovním. I když je ve své naivní a vypočítavé představě o zajištění posmrtné cesty do nebe hluboce zklamána (synovec Mojmír, kterému poskytovala prostředky, aby se mohl stát knězem a misionářem, ji celá léta podváděl), dojde nakonec pokoje, neboť jak se Franz Werfel
5
Franz Victor Werfel v románu praví: „Žízeň je dokladem toho, že musí být i voda.“ Tento Werfelův román je výjimečný i tím, že hlavní hrdinka románu pochází z Moravy – konkrétně z Hustopečí. V nich se odehrává i klíčová scéna románu, kdy se teta Linek, vrací po létech služby na odpočinek na hustopečskou faru, aby na místě pochopila, že ji tam nečeká milovaný synovec a že se zbytek jejího života propadá do naprosté nejistoty. Byl to jeden posledních románů Franze Werfela. Román Zpronevěřené
6
nebe byl dvakrát zfilmován – poprvé slavným Ernstem Marischkou v roce 1958, podruhé v roce 1990 Ottokarem Runzem. V roce 2009 iniciovalo město Hustopeče překlad tohoto Werfelova románu do češtiny. Dílo vydá nakladatelství Barrister&Principal v roce 2010. Se Zpronevěřeným nebem se tak konečně budou moci seznámit i čeští čtenáři. Možná i dnes se bude mnohým zdát aktuální základní myšlenka této knihy – tedy, že „příčinou veškeré dnešní bídy je odpor vůči metafyzice“.
Novokøtìnci, habáni Novokřtěnci se v Hustopečích usadili v roce 1530 na základě povolení abatyše Johanky z Boskovic. Po počátečním provizóriu se usadili v ulici Raková (nyní Svatopluka Čecha) na předměstí Česká Ves. Zde si podle tradice vykopali studnu a dali jí jméno Raigerbrunn (Rajská studna). Hustopečská komunita byla významná především díky působení novokřtěneckého vůdce Jakuba Huttera, který se zde stal vrchním správcem a reorganizátorem. HutZprava: Alma Mahlerová, Franz Werfel a Reinhardt Novokřtěnci v německém Gemünde Jakub Hutter
7
ter prosadil dodržování principů společného vlastnictví, zatratil soukromý majetek jako „nesmiřitelný hřích proti Bohu, obci i společenstvu“ a natrvalo tím ovlivnil novokřtěnecké hnutí. I když byl Hutter v roce 1536 veřejně upálen v Innsbrucku a novokřtěnci byli z Hustopečí v roce 1622 nemilosrdně vyhnáni, existuje toto náboženské hnutí až do dnešních dní (především v Severní Americe) a jeho členové se na počest svého někdejšího vůdce označují jako Hutterští bratři. V Hustopečích je podle této komunity pojmenována ulice Habánská.
Židé v Hustopeèích Zdejší nevelká židovská komunita vznikla po roce 1848. V roce 1876 koupila židovská náboženská obec starší měšťanský dům (dnes Mrštíkova č. 7) a zadaptovala jej na synagogu. V roce 1886 byl na jižním okraji Hustopečí vybudován židovský hřbitov (dnes park s pamětní deskou na konci ulice Javorová). V roce 1900 žilo v Hustopečích 60 židovských rodin a k židovskému vyznání se hlásilo 260 osob. Předsedou židovské náboženské obce byl Jakob Redlich, rabínem dr. Isidor Böck. Židovský hřbitov
8
Židovská náboženská obec byla roku 1938 násilně zlikvidována nacisty, a protože převážná většina hustopečských Židů byla za druhé světové války zavražděna, nedošlo v roce 1945 k jejímu obnovení. Židé i přes svou nepočetnost zaujímali v Hustopečích významné postavení. Provozovali zdejší lokálku a cihelnu (Jakob Redlich), zdejší továrnu na zpracování sladkého dřeva a výrobu pendreku (Hugo Wessely). V roce 1905 se zde narodil historik a politolog JUDr. Johann Wolfgang Brügel, jemuž bylo v roce 2005 – in memoriam – uděleno čestné občanství města Hustopeče.
Židé v Hustopeèích
9
Unikátní kamenné dílo
10
V květnu roku 2007 byla na nádvoří domu U Synků slavnostně odhalena plastika kvasinky vinné v sedmdesát tisíckrát zvětšené podobě. Grafický návrh Jarmily Milotové zobrazuje kvasinku zrovna ve stádiu jejího dělení. Pískovcový výtvor se ihned po odhalení dočkal zapsání do knihy českých rekordů, jako největší zvětšenina živého organizmu. O tom, že i jiné vinařské obce chtěly vzdát hold kvasince, svědčí fakt, že podobný památník vznikl v nedalekých Bořeticích. Mohlo by se zdát, že spolu budou tato dvě díla soupeřit o přízeň návštěvníků. Je tomu však právě naopak. Ti, kdo zhlédnou hustopečskou kvasinku, se jedou podívat do Bořetic a naopak. Také iniciátoři obou těchto pomníků se s rivalitou vyrovnali po svém: veřejným soubojem za použití láhví šampaňského.
Plastika kvasinky vinné
Unikátní kamenné dílo
11
Stálá vinaøská expozice Expozice je umístěná v historických sklepích renesančního domu U Synků. Prostorné a krásné podzemní prostory prošly nákladnou rekonstrukcí, jejímž výsledkem je zajímavá expozice určená nejen milovníkům vína a historie vinařství, ale všem, kteří zavítají do města a chtějí se dozvědět něco zajímavého z jeho historie. V kójích umístěných ve dvou místnostech sklepa představuje a nabízí svá vína 37 vinařství z Velkopavlovické podoblasti. V poslední místnosti se nachází vinařské
12
muzeum s ukázkami toho, jak se víno dělalo v minulosti, s autentickými historickými vinařskými nástroji a pomůckami. Průvodcem po vinařské expozici je zkušený sommelier, který dokáže zasvěceně hovořit nejen o vinařské historii. Stejně odborně provede návštěvníky také degustací.
Stálá vinařská expozice (SVE) v domě U Synků
Stálá vinaøská expozice
13
Mandloòové sady Hustopečské mandloňové sady se nachází severně od Hustopečí a jsou unikátní v celé České republice. Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po 2. světové válce. Snahou socialistického Československa byla soběstačnost ve výrobě mandlí. Odvážná realizace proběhla pouze na jediném místě, v Hustopečích. V roce 2007 byly z iniciativy města Hustopeče provedeny první
14
zásahy k jejich záchraně a byly odborně ošetřeny stovky stromů. A tak nyní opět mandloně svými narůžovělými květy zvou mnohé místní obyvatele i turisty k prvním jarním výletům do krásné přírody v okolí Hustopečí. Mandloňový sad na severních stráních nad městem Květy mandloně
Mandloòové sady
15
Mapa Hustopeèí koupaliště
krytý bazén
16
Dùležitá telefonní èísla regionu
stadion
tenis házená
WC
radnice kostel muzeum infocentrum toalety kolem Hustopěčí stezka TGM
1 060 Radnice (ústř.) 519 44 9 441 011 Městský úřad (ústř.) 51 2 909 Infocentrum 519 41
WC
441 090 Městská policie 519 311 Nemocnice 519 407 Hasiči 519 411 020 3 Policie ČR 519 411 11 Taxi 602 506 607 Bus 519 411 241
město
HUSTOPEČE
Turistické informační centrum Dukelské nám. 23 693 01 Hustopeče tel.: +420 519 412 909
[email protected] [email protected] www.hustopece-city.cz
Jak se k nám dostanete? Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň.
