Spolupráce podniků v klastrech cestovního ruchu v Luhačovicku
Diplomová práce
Bc. Ondřej Semela
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislava Belešová, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: 2014-05-07 Datum obhajoby diplomové práce: 2014
Master’s Dissertation
Cooperation of businesses in tourism clusters in Luhačovice
Bc. Ondřej Semela
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Stanislava Belešová, PhD. Date of Submission: 2014-05-07 Date of Thesis Defense: 2014 Prague 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Stravování studentů středních škol“ zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.
.…………………………………
V Praze, dne 7. 5. 2014
Bc. Ondřej Semela
Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat paní panu Josefu Michálkovi a paní Mgr. Lence Blažkové za čas, který si na mne našli a přispěli tak k výsledkům mého zkoumání. A
v neposlední
radě
dotazníkového šetření.
chci
poděkovat
respondentům,
kteří
se
účastnili
Abstrakt Obsahem této práce je analýza spolupráce podniků v klastech cestovního ruchu v Luhačovicku. Nejprve jsem se zaměřil na základní definice klastru. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody. Jaké jsou možnosti financování klastru a jak je podporován veřejnou správou. Stručně jsem charakterizoval oblast Luhačovicka. Analyzoval jsem hromadné ubytovací zařízení a atraktivity, analyzoval existující formy spolupráce v této oblasti. Navrhl jsem SWOT analýzu oblasti Luhačovicka pro tvorbu klastru, identifikoval potenciální členy a navrhl oblasti jejich spolupráce. Použil jsem tyto metody sběru dat – metodu dotazování dotazníkovým šetřením a metodu kvalitativního rozhovoru. Na základě získaných dat jsem analyzoval potenciál spolupráce v klastru cestovního ruchu. Různé formy spolupráce v této oblasti již fungují, jednou z nich je i klastr cestovního ruchu, který je ve fázi vzniku. V závěru jsem uvedl několik oblastí, na které by se měl klastr cestovního ruchu v Luhačovicku zaměřit. Konkrétně oblast marketingu a propagace, ucelená nabídka volnočasových aktivit nebo rozšíření spolupráce se vzdělávacími institucemi a veřejnou správou. Klíčová slova Klastr,
Klastrová
politika,
Klastry
v
cestovním
ruchu,
Inovace,
Konkurenceschopnost, Lázně Luhačovice. Abstract The content of this thesis is to analyze the business cooperation in tourism clusters in Luhačovice. First, I focused on the basic definition of a cluster. What are the advantages and disadvantages of clusters. What are the options for funding and how the cluster is supported by public administration. I briefly described the area of Luhačovice. I analyzed the collective accommodation establishments and attractions, analyzed existing forms of cooperation in this area. I suggested SWOT analysis for area Luhačovice for creating a cluster. I identified potential members and I suggested areas for their cooperation. I used these methods of data collection - the method of questioning using questionnaire survey and the method of qualitative interview. Based on the obtained data I analyzed the potential of cooperation in tourism cluster. There are various forms of cooperation
in this area, one of them is a tourism cluster, which is at the stage of formation. Finally I mentioned several areas that should be improved by tourism cluster in Luhačovicko. Specifically, marketing and promotion,united offer of leisure activities or expansion of cooperation with educational institutions and public administration. Keywords Cluster, Cluster policy, Clusters in tourism, Innovation, Competitiveness, Spa Luhačovice.
Obsah
Úvod ........................................................................................................................ 9 1
Spolupráce podniků v klastrech cestovního ruchu.......................................... 11 1.1
Konkurenceschopnost a klastry ............................................................... 12
1.2
Klasifikace a typologie klastrů .................................................................. 16
1.3
Rizika a výhody klastru ............................................................................ 18
1.4
Financování klastru .................................................................................. 23
1.4.1 1.5 2
Systém podpory klastrů v ČR ............................................................ 25
Synergie vlády, podniků a univerzit .......................................................... 28
Analýza spolupráce podniků v klastrech cestovního ruchu v luhačovicku ...... 31 2.1
Lázně Luhačovice .................................................................................... 31
2.2
Existující spolupráce podniků v destinaci Luhačovic ................................ 35
2.3
Možnosti vytvoření klastru v cestovním ruchu a lázeňství........................ 38
2.4
Analýza potenciálu spolupráce podniků v klastru cestovního ruchu
Luhačovicko ....................................................................................................... 41
3
2.4.1
Metodika průzkumu ........................................................................... 41
2.4.2
Názory podniků cestovního ruchu na spolupráci v klastru ................. 43
2.4.3
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů ........................ 54
Návrhy na zlepšení spolupráce podniků v klastru cestovního ruchu .............. 57
Závěr ..................................................................................................................... 65 Seznam použité literatury ...................................................................................... 67 Seznam příloh ....................................................................................................... 71
Seznam Obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 Porterův diamant konkurence Tabulka 1 Vývojové stádia klastru Tabulka 2 Srovnání počtu HUZ a pokojů podle kategorií v Luhačovicích a Zlíně Tabulka 3 Porovnání počtu příjezdů hostů do Luhačovic a Zlína Tabulka 4 SWOT analýza oblasti Luhačovice a okolí pro tvorbu klastru Graf 1 Znalost pojmu klastr Graf 2 Přínosy klastru Graf 3 Výhody členství v klastru Graf 4 Financování klastru Graf 5 Případné členství v klastru Graf 6 Spolupráce podniků v cestovním ruchu Graf 7 Oblast spolupráce Graf 8 Jiné formy spolupráce Graf 9 Spolupráce s veřejným sektorem Graf 10 Spolupráce se vzdělávacími institucemi Graf 11 Oblast spolupráce s veřejnými institucemi
ÚVOD Cestovní ruch je jedním z význačných oborů hospodářství a jako takový sebou nese vznik řady podnikatelských aktivit. Nedávno převažoval turismus masový, tedy například cestování do destinací nabízejících pobyt u moře. Do oblastí, kde se nacházejí velké podniky cestovního ruchu (dále jen CR), které nemají zapotřebí vstupovat do kooperačních forem podnikání. Stále více se objevuje trend turismu zážitkového, který přináší účastníkovi komplexní uspokojení potřeb. Je potřeba vytvořit jakousi organizační jednotku, která by byla schopna nabídnout účastníkovi komplexní balíček služeb na určitém území, a tím tak konkurovat velkým podnikatelským subjektům. Oblasti, jako je Luhačovicko, kde se nacházejí malé a střední podniky CR, takovou kooperaci potřebují, aby dokázali obstát v konkurenci dnešní doby Téma diplomové práce jsem si vybral, protože si myslím, že spolupráce podniků cestovního ruchu by mohla být velkým přínosem nejen pro podniky samotné, ale i pro celou oblast jako celek. Která je podle mého názoru velmi atraktivní a podobně jako jiné oblasti CR v České Republice, se potýká s dlouhodobým úbytkem návštěvnosti. V teoretické části práce jsem se vymezením pojmu klastr obecně. Jeho různé definice, možnosti financování, typologie, jaké výhody a nevýhody může přinést členství. Dále jsem se zabýval konkurenceschopností, jako důvodem vzniku klastrových iniciativ. Spoluprácí veřejného, soukromého sektoru a vzdělávacích institucí.
Jaké
výhody
nabízí
spolupráce
podniků
cestovního
ruchu
se
vzdělávacími institucemi a veřejnou správou. Praktická část práce je zaměřena z velké části na průzkum podniků CR v turistickém regionu lázně Luhačovice. Mou snahou byla analýza místní spolupráce podniků cestovního ruchu, jestli zde existují vztahy spolupráce mezi jednotlivými podnikateli. Zda zde již neprobíhá vzájemná integrace. Zda jsou si podnikatelé vědomi možnosti využití spolupráce formou klastru a zda jsou si vědomi výhod, které tato forma spolupráce nabízí. Výsledky výzkumu jsem graficky i slovně prezentoval. V závěru práce jsem zmínil několik oblastí, na které by se měl klastr cestovního ruchu zaměřit a zlepšit tak výsledky svojí spolupráce.
9
Cíl práce Cílem práce je analyzovat rozsah a možnosti spolupráce podniků cestovního ruchu v klastrech cestovního ruchu v destinaci Luhačovicko a navrhnout možnosti zlepšení výchozího stavu. Objektem průzkumu je klastr v destinaci Luhačovicko a subjektem průzkumu je spolupráce podniků CR v klastru Luhačovicko. Hypotézy: Hypotéza H1: Předpokladáme, že podnikatelé si jsou vědomi možnosti spolupráce podnikání v seskupení zvaném klastr. Hypotéza H1: Předpokladáme, že v oblasti Luhačovicko již existují vztahy spolupráce mezi podniky CR a jinými institucemi. Výběr vzorku Základním souborem jsou pro můj průzkum všechny podnikatelské subjekty působící v oblasti Luhačovicka, kteří jsou potenciálními členy klastru. Ve výsledném výběrovém souboru, tedy pozorované skupině jednotek jsou zastoupeny konkrétní podniky CR v destinaci Luhačovicko. Metodologie V průzkumu diplomové práce jsem použil metodu sběru primárních dat – metodou dotazování, technikou dotazníkového šetření. Na základě analýzy výsledků chci získat objektivní důkaz k ověření nebo vyvrácení stanovených hypotéz. Jednotlivé otázky jsem slovně a graficky interpretoval. Jako
další
metodu
průzkumu
jsem
použil
kvalitativní
řízený
rozhovor.
Respondenty byli marketingová vedoucí projektu Resort Luhačovice – Klastr cestovního ruchu a ředitel jednoho z členských hotelů klastru. V závěru jsem provedl diskuzi výsledků získaných z dotazníků a rozhovorů a shrnul je do kompaktního textu. Z metod zpracování údajů jsem využil metodu SWOT k identifikaci slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb pro tvorbu klastru v oblasti Luhačovic a okolí. Identifikoval jsem potenciální členy klastru a navrhnul jsem možné cíle spolupráce.
10
1 SPOLUPRÁCE
PODNIKŮ
V KLASTRECH
CESTOVNÍHO
RUCHU Literatura nabízí celou řadu definic pojmu klastr, případně průmyslový klastr, konkurenční klastr nebo Porterův klastr. Podle Portera je klastr „geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru i firem v příbuzných oborech, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují“ (Porter, M., 1990). Porter (1998a) po určité době definici poupravil: Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Zahrnují skupinu provázaných
průmyslových
odvětví
a
dalších
subjektů
důležitých
pro
hospodářskou soutěž. Obsahují například dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou díly, stroje, služby, a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým kanálům a zákazníkům, do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem v příbuzných odvětvích z hlediska dovedností, technologií nebo společných vstupů. Mnoho klastrů zahrnuje vládní či jiné instituce – jako např. univerzity, normotvorné agentury, výzkumné týmy, či obchodní asociace – které poskytují specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkumnou technickou podporu (Skokan, 2004). OECD definuje klastry jako „seskupení horizontálně nebo vertikálně propojených firem z příbuzných oborů spolupracujících s podpůrnými organizacemi“ (OECD, 2005). Podle další definice jsou klastry odvětvové a geografické koncentrace podniků, které vyrábějí a prodávají řadu příbuzných nebo komplementárních výrobků a společně čelí výzvám a prioritám. Tyto koncentrace firem umožňují vznik externích úspor, jako jsou specializovaní dodavatelé surovin a komponentů, nebo růst zásoby pracovní vlyse specializovanou kvalifikací v daném sektoru, podporují rozvoj specializovaných technických, manažerských a finančních služeb (UNIDO, 2001). Podle agentury CzechInvest, která je agenturou pro podporu podnikání a investic je klastr geograficky koncentrované seskupení nezávislých firem a přidružených 11
institucí, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podle jiné definice se klastry dají chápat jako obchodně výrobní firmy a neobchodní organizace, pro které je členství v rámci skupiny významným prvkem konkurence schopnosti každého člena, klastry spojují dohromady dodavatelskoodběratelské vztahy nebo společné technologie či společné zákazníky a distribuční kanály, popř. společné pracovní trhy a lidský kapitál (Bergman, Fesser, 1999). Převážně každá z výše uvedených definic chápe klastr jako sdružení podniků příbuzného odvětví v určité oblasti nebo regionu. Ve kterém se sdružují firmy ale také dodavatelé, odběratelé a další spolupracující firmy. Kromě těchto subjektů do klastru dále vstupují univerzity, výzkumná centra a další vzdělávací instituce. Firmy si v klastru vzájemně konkurují, ale v tomto případě jde o konkurenty vzájemně kooperující, kteří tím získávají konkurenční výhodu oproti firmám nezúčastněným. Mezi hlavní přínosy klastru patří rychlá implementace inovací z teoretické sféry do praxe. To je dáno tím, že o vývoj inovací starají nejen firmy samotné, ale hlavně vzdělávací instituce. Díky vzájemnému propojení těchto institucí
a
firem
dochází
k rychlejšímu
uvedení
inovací
do
reálného
podnikatelského prostředí. Příkladem inovací mohou být oblast surovin, výrobních postupů
apod.,
ale
také
oblast
personalistiky,
řízení
lidských
zdrojů,
managementu, zlepšení logistických vazeb, spolupráce s dodavateli a odběrateli (Stejskal, Kovárník, 2009). 1.1
Konkurenceschopnost a klastry
Tato kapitola souvisí se základním ekonomickým efektem fungování klastrů a jejich vliv na růst konkurenceschopnosti podniků a regionů. Firmy klastru můžeme vnímat jako konkurenty, kteří vytváří vlastní postupy řešení problémů, ale současně prostorová blízkost a vzájemná komunikace umožňuje dalším firmám klastru učit se z řešení svých konkurentů a vytvářet inovace vlastní. Konkurence firem v klastru tak působí jako motor inovace.
klastry zvyšují konkurenceschopnost jednotlivých podniků,
12
klastry vytvářejí podmínky, které umožňují stimulovat inovace a efektivnější využití výzkumu a vývoje. To přispívá k růstu a zvyšování návratnosti investic veřejného sektoru například do institucí terciárního vzdělávání a výzkumných ústavů,
klastry vytvářejí nové zdroje regionální nebo místní konkurenční výhody a pohánějí ekonomicky růst a rozvoj,
klastry ovlivňují konkurenceschopnost národních ekonomik, a mohou se proto stát středem zájmu hospodářské politiky a jejich strategických programů. Mohou rámcově integrovat vládní iniciativy v různých oblastech, např. podpory podnikání, inovací, investic, regionálního rozvoje (Pavelková a kolektiv, 2009).
Jestliže roste jedna firma v daném seskupení, vytváří se tak poptávka po ostatních příbuzných odvětvích a dochází tak k posilování celého daného odvětví, jeho rozvoji a přínosu pro všechna odvětví daného klastru. Tím, že si firmy současně vedle spolupráce i konkurují, nutí je to stále inovovat a zlepšovat technologie, vzdělávat své zaměstnance. V důsledku toho, že se v rámci odvětvového seskupení zaměstnávají pracovní síly podobné, navazující či související kvalifikace, je umožněn volný pohyb této pracovní síly, mezi jednotlivými firmami a dochází tak i k přenosu nových znalostí (Jáč, Rydvaldová, Žižka, 2005). Dle Portera je to právě konkurence mezi firmami v seskupení odvětví, která povzbuzuje produktivitu a růst jak firem, tak současně celého odvětvového seskupení. Konkurenceschopnosti firem nebo odvětví v dané oblasti se podle něj dosahuje pomocí čtyř základních a navzájem provázaných vlivů (Břusková, P., 2003):
strategie firmy, struktura a konkurenti (strategie, způsoby řízení směrem k inovacím, firemní cíle, trvalé investice, soupeření mezi místními konkurenty),
podmínky vstupních faktorů (kvantitativních – přírodní zdroje, kvalifikovaná pracovní
síla,
technika,
materiálové
vstupy,
fyzická
infrastruktura,
administrativní, informační, vědecké a technické vstupy zaměřené na daná odvětví; faktory kvality a specializace),
13
podmínky poptávky (místní odběratelé, kteří nutí firmy k inovacím, jejich potřeby přitahují další nové firmy),
spřízněná a podporující odvětví (otázka množství místní dodavatelů schopných
dodávat
specializované
vstupy,
existence
místní
firem
v odvětvích, která jsou příbuzná svojí technologií). Tento text blíže popisuje Porterův konkurenční diamant (obrázek 1). Obrázek 1 – Porterův konkurenční diamant
Zdroj: PORTER, M., 1998, s. 127 Klastr jako nástroj rozvoje konkurenceschopného regionu Skokan doslovně uvádí (s. 8), že „… regiony představují významnou sílu v přechodu ke znalostní společnosti a mohou sehrát roli jakéhosi motoru v celkovém kontextu ekonomického růstu, založeného na výzkumu, technologiích a inovacích“ (Skokan, K., 2004). Klastry zjednodušují tok myšlenek a informací, které jsou nezbytné pro inovaci a pro zvýšení konkurenceschopnosti regionu a dovolují tak rychlé a kvalitní vzdělání – podporují transfer technologií a informací z podpůrných organizací. Vytváření
14
klastrů je z makroekonomického hlediska velmi důležitým a účinným nástrojem regionální politiky. Klastry umožňují stimulovat hospodářský růst národní ekonomiky, a to prostřednictvím zvyšování konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků, podněcování inovací včetně efektivnějšího využití výzkumu a vývoje, podpory vzniku nových podniků, zvyšování exportu a ovlivňování zaměstnanosti v daném regionu (Pavelková a kol., 2009). Vztah mezi konkurenceschopností firem a jejich vliv na konkurenceschopnost států, resp. regionů lze vyjádřit definicí, která říká, že konkurenceschopnost státu nebo regionu není jen prostým součtem úsilí a výsledků firem působících ve státě nebo regionu, ale je důsledkem spolupráce ostatních institucí a organizací, které jsou s firmami v interakci, a také důsledkem dalších faktorů v daném teritoriu působících. Přestože v definici pojmu „regionální konkurenceschopnost“ se vyskytuje řada otázek a nejednoznačností, existuje několik charakteristik, které jsou pro její chápání podstatné. Neexistuje jediný ucelený teoretický přístup, který by zachycoval složitost tohoto pojmu. Regionální konkurenceschopnost se týká schopnosti regionu (jeho firem) vytvářet dostatečnou úroveň exportu do ostatních regionů a do zahraničí za účelem udržení rostoucí úrovně příjmů a plné zaměstnanosti jeho obyvatel. Významnou úlohu sehrává také i úroveň produktivity lokálně zaměřených ekonomický aktivit (Pavelková a kol., 2009). Principy a doporučení při vytváření regionální konkurenceschopnosti a zvyšování inovační kapacity jsou následující (Skokan, 2004):
základem regionální prosperity je zdravé obecné podnikatelské prostředí,
konkurenceschopnost a inovační kapacita v regionech se specializují kolem klastrů,
růst regionální ekonomiky závisí na schopnosti vytvářet a rozvíjet klastry,
rozvoj klastrů trvá desítky let i více, a je kombinací takových faktorů, jakou jsou existující surovinové, materiálové a sociální podmínky regionu, vědomé zásahy politiky a náhoda,
regionální úspěch je závislý na síle vazeb a rozsahu spolupráce v rámci klastru.
15
1.2
Klasifikace a typologie klastrů
Porter k tématu klasifikace klastrů uvádí: „Klastry můžeme klasifikovat podle různých hledisek, a to podle velikosti, šíře a stavu rozvoje. Některé klastry jsou složeny převážně z malých nebo středních firem. Jiné zahrnují malé, střední i velké firmy. Některé klastry jsou soustředěny na výzkumných univerzitách, zatímco jiné nemají žádné kontakty s univerzitami. Tyto rozdíly v povaze klastrů odrážejí rozdíly ve strukturách odvětví, které je tvoří. Rozvinutější klastry mají hlubší a více specializovanou základnu dodavatelů, širší podle příbuzných odvětví a mnohem víc podporujících institucí“ (Porter, M., 1998b). Lednický, Vaněk a Šebestová (2009) uvádí klasifikaci podle různých kritérií, např.: Klastry podle vývojového stádia Klastry, stejně jako jiné kooperační seskupení procházejí ve svém vývoji několika etapami, které můžeme rozčlenit do šesti vývojových stádií. Následující (tabulka 1) popisuje jednotlivá stádia. Tabulka 1 - Vývojové stádia klastru Stádium 1.
Fáze Formování prvních firem na základě místních embryonální specifických podmínek, následuje odštěpení dalších.
2.
Vytvoření skupiny specializovaných dodavatelů a Růstu servisních firem a speciálního trhu práce.
3.
Formování nových organizací, které obsluhují firmy Rozvoje v klastru.
4.
Přilákání
firem
zvenčí,
přilákání
kvalifikované Vrcholová,
pracovní síly, vytvoření podmínek pro růst nových fungující firem. 5.
Vytvoření netržních a neobchodních vazeb a vztahů. Poklesu
6.
Ohrožení etapou úpadku z důvodu uzavření se Úpadková klastru do sebe v daném regionu.
Zdroj: Lednický, Vaněk, Šebestová, 2009 Klastry založené na hodnotovém řetězci
16
Tento typ klastrů vzniká na základě sítí dodavatelských vazeb. Příkladem klastru založeného na hodnotovém řetězci, je klastr cestovního ruchu Nappa Valley. Je vybudován kolem centra hodnotového řetězce spojujícího výrobce vína v oblasti, kteří mohou být dále propojeni s poskytovateli základních služeb CR či jiných doprovodných služeb, tj. produktů spojených s cestovním ruchem (Stejskal, Kovárník, 2009). Klastry založené na kompetencích Klastry tohoto typu se koncentrují na určitou oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. Příkladem takového klastru mohou být informační technologie a software, u nichž geografická koncentrace členů klastru může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé (Jáč, Rydvaldová, Žižka, 2005). Klasty podle vnitřních charakteristik Vnitřní charakteristiky klastrů charakterizuje ENRIGHT (Pavelková a kolektiv, 2009) takto:
geografický rozsah: vztahuje se územnímu rozšíření firem, zákazníků, dodavatelů, dodavatelských služeb a institucí, které jsou součástí klastru. Z geografického hlediska můžeme klastr rozdělit na: lokální, regionální, subregionální, multiregionální, národní a přeshraniční,
hustota: má vztah k počtu a ekonomické váze (podíl na trhu) firem v klastru,
šířka klastru: rozsah horizontálně vztažených odvětví v rámci klastru,
hloubka klastru: rozsah vertikálně vtažených odvětví v rámci klastru,
základna aktivit: zahrnuje počet a podstatu aktivit, které jsou vykonávány společně s regionem,
inovační kapacita: v této souvislosti jde schopnost klastru vytvářet klíčové inovace, relevantní vůči konkurenční výhodě v odvětvích, které jsou předmětem zájmu klastru,
síla konkurenční pozice: může nabývat rozsahu od světově vůdčího k vůdčímu v rámci supranacionálního regionu nebo k vůdčím na národní úrovni, s firmami, kde jsou silní konkurenti, středně schopní nebo slabí,
17
vlastnická struktura: v regionálních klastrech se týká toho, zda se klastr v převážné míře skládá z lokálně vlastněných firem, z firem se zahraničními vlastníky nebo jde o kombinaci obou. Klastry podle vzniku
Podle vzniku klastrů je můžeme rozdělit do tří skupin (Stejskal, Kovárník, 2009):
klastr se vyvíjel dlouhodobě díky specifickým historickým a geografickým podmínkám, např. na ložisku užitkového nerostu, který je důležitou surovinou pro velkou část místních podniků,
klastr vznikl „uměle“ na základě iniciativy státu nebo institucí s ním úzce svázanými,
vznikl klastru na základě iniciativy „zdola“, když podniky na daném území spontánně vytvářejí kooperační jednotky se znaky konkurence. Klastry podle právní formy
Podle studie „Posouzení odvětvových seskupení „klastrů z pohledu možného porušení hospodářské soutěže (antitrustu) v ČR a EU“ zpracovanou veřejnou obchodní společností Linklaters, na základě požadavku agentury CzechInvest (CzechInvest – LINKLATERS, 2005), byly vybrány čtyři nejvíce vhodné právní formy pro klastrové organizace. Studie obsahuje informace o jednotlivých právních formách a jejich vhodnosti pro klastrové kooperace. Z pohledu soutěžního práva není mezi jednotlivými právními formami podstatný rozdíl. Může však nastat problém při hlášení vytvoření klastru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ČR, ale ten lze ošetřit tím, že zakladatelé klastru při formulaci zakladatelských dokumentů zajistí, aby žádní společníci samostatně nebo společně nezískali nad klastrem kontrolu (Lednický, Vaněk, Šebestová, 2009).
Rizika a výhody klastru
1.3
Klastry a klastrové iniciativy nejsou zcela bez problémů. Rizika ztráty a krizové body (pasti) jsou následující (Jáč, Rydvaldová, Žižka, 2005):
zranitelnost specializace,
18
efekty z „otevření se světu“,
vznik nepružnosti – ztuhlosti,
snížení – pokles konkurenčního tlaku,
vlastní úpadek a
syndrom soběstačnosti (samolibosti).
Vysoké členské poplatky, obzvláště malým a středním podnikům CR, které mají omezené finanční prostředky, se mohou členské příspěvky zdát příliš vysoké a mohou je odradit od vstupu do seskupení. Dalším rizikem je obava z úniku citlivých informací. Jednou ze základních funkcí klastru je sdílení informací a vzájemná spolupráce. Podniky CR pracují s velmi citlivými informacemi (informace a kontakty na hosty), které mají pro jednotlivé subjekty velkou váhu. Případné zneužití těchto informací je dalším úskalím, které s sebou nese členství v klastrové iniciativě. Co se týče financování klastrů, další nevýhodou je vázanost klastrů na veřejné zdroje, tedy nesoběstačnost klastru financovat chod sdružení z vlastních prostředků. S vazbou na veřejné zdroje zároveň vyvstává otázka efektivního využití těchto zdrojů. Nejen výhody ale i nevýhody může přinést klastrové uskupení a to v případě zvolení špatné politiky klastru v tom smyslu, že může docházet k omezování možného růstu regionu a koncentrace na jedno odvětví. Je tedy nezbytné identifikovat a podporovat právě takové oblasti spolupráce firem uvnitř klastru, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Naopak členství v klastru sebou nese mnohé výhody, které případní členové klastru mohou využít nejen ku svému prospěchu, ale ku prospěchu celého regionu ve kterém působí. Břusková (2003) v deseti bodech shrnuje výhody, které členství v klastru nabízí.
Informace Jednou z výhod členství v klastrové iniciativě je sdílení informací, jednak mezi jednotlivými členy, ale také získávání informací od podpůrných institucí. Jednotliví členové mají na rozdíl od izolovaných firem možnost získávat informace snadněji, rychleji a často bezplatně. Může se jednat o informace různých podnikatelských 19
příležitostech, poptávkách tržních a technologických trendech, o podnicích a místní ekonomice, o regionálních dodavatelských řetězcích, veřejném financování, včetně možnosti financování z evropských fondů a v neposlední řadě o akcích pořádaných pro klastr (Stejskal, Kovárník, 2009). Pokud vstupuje nový člen do klastru, musí poskytnout základní informace o své firmě do databáze – registru, který slouží k analýzám a vyhodnocování klastru, jak pro potřeby směrem dovnitř klastru (mapovat klastr jako celek, možnost poznání členů mezi sebou, vysledování dodavatelských řetězců, apod.), tak pro potřeby směrem ven, tj. pro prezentaci a marketing klastru na regionální, národní a mezinárodní úrovni. Z toho důvodu je v zájmu člena kooperovat při udržování těchto informací v potřebném rozsahu a v aktuální úrovni (Břusková, 2003). Komunikace Mezi členy klastru je nedílnou součástí správného fungování klastru. Pomáhá při odstraňování komunikačních bariér. Řada podniků dosud trpí přehnanou uzavřeností. Jeden extrém je „My nikoho nepotřebujeme“, druhý „Stejně nám nikdo nepomůže“. Otevřená komunikace je projevem partnerské rovnocennosti, ochota komunikovat je přínosem jak pro člena samotného, tak pro členy ostatní. Komunikací vznikají kontakty, a tím k většímu množství příležitostí. Sdílení společných zájmům, potřeb a problémů formuje strategii klastru a umožňuje hledat způsoby jejich řešení. Součástí klastrových kompetencí je i organizace společných akcí a seminářů, které mají za cíl rozvíjet propojenou síť (Pavelková a kol., 2009). Spolupráce a poradenství Spolupráce je jednou ze základních funkcí klastru. Čím více se členové navzájem poznávají, spolupracují, tím lépe řeší společné problémy. Klastr má za úkol identifikovat možné společné projekty, nacházet vhodné partnery uvnitř klastru, organizovat kontakty apod. Zajišťuje operativní zpřístupnění poptávky po partnerech, subdodávkách, volných kapacitách, nevyužívaných prostorách, apod. na základě podnětů z okolí klastru a zahraničí, tj. vytváří předpoklady pro možnou budoucí spolupráci. V rámci klastru musí být spolupráce kombinována se zachováním konkurence a rivality. Za těchto okolností ne všechny firmy chtějí a ani nemohou, navzájem spolupracovat na principu 1:1. Přesto i v takových
20
případech se často objevuje nepřímá spolupráce prostřednictvím jiných subjektů, např. při využívání důležitých služeb a infrastruktury (např. školící systém, univerzitní průzkum), které přinášejí užitek celému klastru včetně soupeřících, nespolupracujících firem (Stejskal, Kovárník, 2009). Všichni členové klastru mohou využívat výhod klastru, tj. informací, osobností, kontaktů a příležitostí. Řídící jednotka klastru slouží jako poradenské centrum a dle zaměření klastru a jeho potřeb může poskytovat pomoc při (Břusková, P., 2003): získávání
informací
o
národních
a
nadnárodních
vládních
podpůrných
programech, zpracování žádostí na čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů, nalezení vhodného partnera nebo finančních zdrojů. Vzdělávání V rámci regionálně působícího klastru lze rychle vysledovat, jaké vzdělávací potřeby firmy v klastru mají. Vzdělávací služby pro členy klastru tak vycházejí zcela z jejich konkrétních potřeb. Klastr má tu schopnost jednodušeji přilákat pozornost nositelů nových poznatků (specializované agentury jako CzechInvest, CzechTrade, nadnárodní firmy a další vzdělávací instituce), jelikož organizovaným způsobem pokrývá celou řadu rozvíjejících se firem (být v klastru znamená snahu firmy zdokonalovat se, vzdělávat se a růst) a umožní pružné šíření těchto poznatků. Rozsah a zaměřené vzdělávání je součástí plánu práce klastru dle analyticky podložených potřeb členů klastru (Pavelková a kol., 2009). Společné potřeby klastru v profesní oblasti mohou na druhé straně ovlivňovat vzdělávací instituce od učňovského, přes střední a vysoké školy, včetně rekvalifikačních kurzů, k přesměrování vyučovacích oborů na chybějící nebo zcela nové profese. Propagace a marketing Další důležitou výhodou pro firmy klastru je jejich společná identita. Sounáležitost s logem klastru, řada finančně a organizačně náročných akcí v rámci Public
21
Relations, médií, Internetu, zpracování prezentačních materiálů a publikací, včetně jazykových mutací a jejich šíření, to všechno přináší výhodu i jednotlivému členu, který je touto formou v rámci klastru propagován. Náklady na tuto činnost se dělí s ostatními. Zvláště u menších firem takto člen dosáhne na mezinárodní veletrhy, zahraniční prezentace, apod., které by sám nemohl finančně, organizačně ani materiálně zvládnout (Břusková, 2003). Dalším z cílu marketingu je přilákání nového investora například ze zahraničí, který by se stal jedním z hlavních odběratelů vyžadujícím kvalitu, inovace a vzdělávání a umožňujícím tak další rozvoj místních dodavatelů. Za připomenutí stojí další marketingový nástroj, tzv. vertikální portály vytvořené na internetu, které umožňují zákazníkům uplatňovat agregovaný a tudíž levnější nákup standardních materiálů
a
součástek,
rychlou
odpověď
na
požadavek
napříč
celým
dodavatelským řetězcem. Firma začleněná do této koncentrované nabídky bude dostupnější a srozumitelnější než nedokonalé webové stránky jediné firmy, s nedostatečnou cizojazyčnou nabídkou (Stejskal, Kovárník, 2009). Produktivita Členství firmy v klastru snižuje podnikatelské náklady, ať už se jedná o organizování společných nákupů, společného marketingu, společného výzkumněvývojového projektu, společné logistiky nebo společné výchovy a vzdělávání pracovních sil a tím se vytváří prostor pro zvyšování produktivity. Zvyšovat produktivitu lze v rámci klastru zvyšovat i jinými způsoby (Pavelková a kol., 2009): členové mají přístup ke specializovaným vstupům a pracovním silám, což pomáhá snižovat transakční náklady; přístup k informacím (osobní kontakty, rychlejší informace o potřebách zákazníka), k institucím a veřejným zdrojům, mají možnost sdílení nákladů a investic, možnost benchmarkingu – porovnávání vlastní výkonnosti s jinými v klastru. Inovace Inovace představuje proces zavádění neustálých změn, který přináší danému podnikatelskému subjektu určité výhody před konkurenty, popř. eliminuje výhody konkurentů a dovolí mu tak zlepšit svou pozici na trhu. Podstatou inovace je
22
využití existujících zdrojů firmy k vytvoření dosud nevyužitých možností pro zvýšení výnosů z podnikatelských aktivit, neboť inovace mají vést zejména ke zvýšení produktivity. Je to vymyšlení něčeho nového jako výsledku lidské kreativity. Zdrojem podnikatelského úspěchu se stává tehdy, pokud přinese zákazníkovi hodnotu (Stejskal, Kovárník, 2009). Mezi další projevy rozvoje inovací v rámci klastru patří rozvoj mladých talentů, budování vztahů s vysokými školami a jinými vzdělávacími institucemi nebo získání přístupu ke grantovému financování a sdílení společného rizika s partnery. Členové klastru mnohem rychleji zjistí mezeru ve službách, kterou mohou vyplnit vytvořením nových firem, tzv. spinoffs (firmy vzniklé vyčleněním z mateřské organizace), které budou nositeli inovace celého klastru (Břusková, 2003). Internacionalizace Tato výhoda souvisí se vznikem mezinárodně konkurenceschopného podnikání, které klastr vytváří. Pro podporu vstupu firem v klastru na mezinárodní trhy je důležitá řídící jednotka klastru, která má za úkol zpřístupňovat informace o zahraničních firmách, trzích a hlavně jejích trendech, a které mohou záměry firem pozitivně či negativně ovlivnit. Dále tato řídící jednotka organizuje kontakty na potenciální zahraniční partnery, vyhledává a doporučuje finanční zabezpečení exportu,
je
napojená
na
specializované
agentury
a
státní
programy.
Internacionalizace je také propagace klastru, firem a jejich výrobků v zahraničí, je to také vyhledávání nových zahraničních partnerů pro společné podniky a podporu vzniku společných podniků (Břusková, 2003). Konkurenceschopnost Výhody konkurenceschopnosti jsou zpracovány v kapitole: Konkurenceschopnost a klastry. 1.4
Financování klastru
Zdroj financování klastru je jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje. Management klastru by měl disponovat dostatečným rozpočtem na uskutečňování plánovaných aktivit, aby mohla být naplněna vize klastru. Dobře financované klastry jsou tak schopny dosahovat mnohem náročnějších a ambicióznějších cílů.
23
Z hlediska financování klastru je nutné zaměřit se na rozpočet klastru a jeho čerpání a na samotnou strukturu finančních zdrojů (Pavelková a kol., 2009). Jednotlivé subjekty mohou k financování klastrů využít krajské, případně municipální rozpočtové zdroje. Tato podpora musí jít v souladu s dlouhodobým rozvojovým záměrem daného regionu. Stát se také může zapojit do financování prostřednictvím programů jednotlivých ministerstev. Univerzity mohou být partnery firem v rámci společných výzkumných, vývojových a inovačních projektů. Pro financování klastrů je možné využít zdroje soukromého sektoru, veřejného sektoru nebo jejich kombinaci: Financování soukromým sektorem
tyto zdroje pocházejí ve většině případů od firem zapojených do klastru daného klastru. Na financování se často podílí jeden nebo několik vedoucích podniků, které mohou využívat aktivit klastru k optimalizaci svého
dodavatelského
řetězce.
Do
základních
forem
financování
soukromým sektorem můžeme zařadit členské poplatky a spolufinancování dohodnutých projektů. Soukromé zdroje mohou také pocházet i od subjektů mimo klastr a mohou mít podobu klasických bankovních produktů, sponzorství nebo jiných partnerství. Bankovní produkty pak zahrnují finanční poradenství, financování samotného klastru i potřeb jeho členů. Mezi další možné zdroje financování klastru od soukromého sektoru patří: rizikový kapitál, přímé zahraniční investice, sítě investorů (investor networks) a business angels (Pavelková a kol., 2009). Financování soukromým i veřejným sektorem
iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální průmyslové dynamiky. Může se jednat o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových
schémat
a programů,
klastrových firem (CzechInvest, 2005).
24
které
vyžaduje
spolufinancování
Financování veřejným sektorem
veřejný sektor se zapojuje do financování tehdy, pokud v podpoře klastrů vidí nástroj pro regionální rozvoj. Veřejné finance mohou pocházet ze státních a regionálních rozpočtů, z rozpočtů univerzit a v prostředí EU ze strukturálních fondů. Financování klastru pouze veřejnými prostředky je velmi vzácné a může se objevit například u nových, strategicky významných odvětví, ve kterých veřejný sektor vidí velký potenciál (Stejskal, Kovárník, 2009).
V případě strukturálních fondů EU, které jsou významnou složkou financování klastrů, je klíčové pochopení určitých pravidel pro čerpání. Mimo strukturální fondy existují i jiné zdroje financování pocházejících z EU. Jsou to například rámcové programy EU pro výzkum a vývoj, včetně možného zapojení regionů do programu „Regiony znalostí“ (CzechInvest, 2005). Klastry se mohou zapojit mezinárodně do nejrůznějších forem partnerství v rámci Evropské inovační politiky – Evropa 2020 (programové období 2014-2020). Nové programové období Evropa 2020 je méně zaměřeno na cestovní ruch oproti minulému období (2007-2013). 1.4.1
Systém podpory klastrů v ČR
Podpora inovací a klastrů v ČR je součástí mnoha dokumentů na různých úrovních. Výchozím strategickým dokumentem je Strategie hospodářského růstu ČR. Na tento dokument navazují skupiny dokumentů, kterými jsou (Lednický, Vaněk, Šebestová (2009):
„Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2014-2020“. Na tento hlavní dokument navazují Strategie rozvoje krajů a Programy rozvoje krajů,
dokument „Národní inovační strategie 2012-2020“ a na něj navazující dokument „Národní inovační politika ČR“ obsahují 3 opatření na podporu klastrů: 1. Upravit podmínky programu „Klastry“ s cílem zvýšení dostupnosti pro zájemce; 2. Pro kontrolu a hodnocení efektů a výsledků dosažených na základě klastrů vytvořit účinný monitorovací a hodnotící systém; 3. Pro výkon klastrových iniciativ jako organizační a řídící nadstavby nad klastry vybrat a připravit odborníky a manažery se znalostmi v oblasti inovačního podnikání, komunikačních dovedností, včetně koučování a týmové práce,
25
další skupinou dokumentů na podporu rozvoje klastrů jsou dokumenty politiky soudržnosti EU. A to: „Národní rozvojový plán pro období 2014+“.
Programy financování pro programové období 2014 – 2020: koncepce podpory malého a středního podnikání (MPS) 2014-2020
v tomto programovacím období bude kladen větší důraz na návratné finanční nástroje než doposud. Návratné nástroje typu úvěr, záruka či přímý kapitálový vstup jsou zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty s reálnou
schopností
dosažení
požadované
návratnosti
a
jejich
charakteristickým rysem je naplnění tří kladených požadavků: efektivnosti, účelnosti a udržitelnosti. V rámci strukturálních fondů však i nadále bude podpora poskytována ve většině případů formou dotací. Další možnost podpory prostřednictvím
finančních
nástrojů
po
roce
2014 budou
představovat unijní programy EU pro oblast VaVaI a podnikání (především COSME a Horizont 2020), programy mezinárodní spolupráce ve VaVaI, a zejména pro drobné podnikatele budou tuto možnost skýtat pravděpodobně také i národní programy. Ty jsou mimo jiné klíčové pro podporu oborů, které nemohou být podpořeny z operačních programů, a hlavně také pro podporu podnikatelů z regionů, které nebudou zahrnuty do podpory ze strukturálních fondů EU (BusinessInfo.cz). rámcový program pro výzkum a inovace (horizont 2020)
je klíčový nástroj pro financování Unie inovací, jedné ze stěžejních iniciativ programu Evropa 2020. Jedná se o integrovaný systém, který bude zahrnovat
všechny
současné
evropské
nástroje
financování
vědy
a výzkumu - Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace a Evropský technický a inovační Institut (EIT). Jejich sjednocením do rámce HORIZON 2020 vznikne jediný flexibilní a jednoduchý program, který umožní financování celého inovačního řetězce od základního výzkumu po tržní využití v souladu s obsahem klíčové iniciativy Unie inovací (Horizont 2020, 2013). program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) 2014–2020 26
cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti především malých a středních podniků v členských státech EU a zvyšování počtu nových pracovních míst, které právě malé a střední podniky zajišťují až z 85 procent. Program také podpoří fondy rizikového kapitálu a bude se věnovat podnikatelům, kteří vyrážejí se zbožím za hranice svého státu. Pro období 2014 – 2020 program nabízí 2,3 miliardy EUR. Svého předchůdce měl program COSME už v programovém období 2007 až 2013. Na rozdíl od programu CIP (Competitiveness and Innovation Framework Programme) se však nový program COSME bude soustředit výhradně na podporu podnikání. Inovace, výzkum a technologický rozvoj podniků bude v následujících letech v rámci komunitárních programů pokrývat program Horizon 2020 (CzechInvest, 2005).
operační programy přeshraniční spolupráce
jde o speciální program zahrnující příhraniční subregiony a spolupráci se sousedními zahraničními regiony. Cílem programu je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a podporování jejich rozvojového potenciálu. V rámci tohoto
programu
se
především
jedná
o
posilování
vzájemných
hospodářských, společenských a kulturních vztahů, dále o společnou péči o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce (MMR, 2013). Česká republika spolupracuje v rámci operačních programů přeshraniční spolupráce s Německem (konkrétně Sasko a Bavorsko), s Polskem, Rakouskem a Slovenskem, v rámci tohoto projektu lze žádat o finanční podporu pro různé projekty. Jedním z nich je podpora cestovního ruchu a zachování tradic. Podle stanov MMR budou: obce a lokální spolky moci žádat o dotace na organizování společných kulturních a sportovních akcí, na propagaci těchto akcí nebo samotných regionů, jejich tradičních zvyklostí. K rozvoji tzv. zdravotní turistiky budou vedeny příhraniční lázeňská města. Prostředky budou určeny na budování infrastruktury určené pro rekreaci a volnočasové aktivity, tedy na výstavby a obnovy turistických tras, cyklostezek, lyžařských běžeckých tras apod. (MMR, 2013).
27
Synergie vlády, podniků a univerzit
1.5
Nejdůležitějším aspektem moderního přístupu ekonomického rozvoje je interakce mezi vládou, podniky a univerzitami, tj. mezi klíčovými aktéry klastrů. Tato vzájemná spolupráce přináší pro každého účastníka určité výhody, které mohou například malým firmám pomoci v růstu, dále může jít o ovlivňování spřízněných a podporujících odvětví atd. Klastry a vzdělávací instituce Vysoké školy a jiné vzdělávací instituce hrají významnou roli v rozvoji inovací. Pro dnešní světový trh, jsou inovace důležitou konkurenční výhodou. Vzájemná spolupráce univerzity s určitými podnikatelskými subjekty ve specializovaném sektoru nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. A jako důsledek této interakce může být například to, že absolventi univerzity jsou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány univerzit jsou lépe přizpůsobeny studentům (Lednický, Vaněk, Pyka, 2008). Další příklad výhod této spolupráce se může týkat malé firmy, které často nemají dostatek finančních prostředků na vývoj nových technologií. Pokud se ale spojí v klastru s dalšími podnikateli z oboru a vědeckým pracovištěm univerzity nebo jiné vzdělávací instituce, mohou vývoj financovat společně, případně na tyto účely získat peníze z fondů EU. Podle Lednický, Vaněk, Pyka (2008) přináší vysokým školám účast v klastru:
znalost potřeb průmyslu,
vzdělávání na míru pro jejich studenty,
aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech),
zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje,
transfer technologií do praxe,
přístup
k dalším
zdrojům
financování
(soukromé
zdroje,
grantové
prostředky atd.). Průzkum uvedený ve článku časopisu AULA vysvětluje přínosy vysokých škol pro tvorbu klastrů takto: “Vysoké školy se mohou na tvorbě klastrů podílet v rámci regionální politiky, která by měla sledovat nejen realizaci OPPP, ale především
28
dávat odpověď na poptávku po absolventech jednotlivých oborů vysokých škol a zvyšovat šance na jejich uplatnění v souladu s požadavky trhu práce. Klastry přispívají ke zvýšenému ekonomickému růstu a propojení výzkumu s praxí v regionech. Zlepšují možnost přístupu k informacím a konkurenceschopnost nejen zúčastněných firem, ale celého podnikatelského a výzkumného prostředí. A v neposlední řadě zlepšují zaměstnatelnost absolventů vysokých škol a dalších odborníků“ (Pavelková, Jirčíková, 2008). Klastry a veřejná samospráva Klastry jsou pro veřejnou správu „hledáčkem“ nových možností spolupráce s místními podnikateli, to vede k využití podnikatelského potenciálu, ke zvýšení ekonomického růstu spravovaného území. V případě uplatňování tradiční politiky ekonomického rozvoje regionu se municipality, resp. regiony zaměřují na individuální potřeby jednotlivých firem. Cílem je přilákání nových firem, aby byl zajištěn ekonomický růst. Klastry pomáhají při zpracování koncepcí regionálního rozvoje, resp. strategického plánu municipality (regionu). Klastry se snaží alokovat mezery bránící ekonomickému růstu a situaci řešit podporou či pobídkou pro nově příchozí firmy. Veřejná správa může být sama iniciátorem vzniku klastrů a to tím, že může zadat zpracování studie mapující klastrový, vědeckovýzkumný nebo inovační potenciál v daném regionu (Stejskal, Kovárník, 2009). CzechInvest (2005) ve své brožuře Průvodce klastrem uvádí několik možných kroků pro dané místní nebo regionální samosprávy, jak z praktického hlediska může jejich role pomoci při rozvoji klastru:
identifikace existujících a potenciálních klastrů pomocí jejich zmapování. Na tuto etapu poskytuje spolufinancování OPPP (Operační program Průmysl a podnikání), jak je popsáno dále,
poskytnutí finanční podpory pro počáteční aktivity klastru. I tato etapa je předmětem spolufinancování z OPPP, jak je uvedeno dále,
rozvoj
podnikatelského
prostředí
a
infrastruktury,
která
vyhovuje
specializovaným potřebám jednotlivých klastrů,
zaangažování členů klastru pomocí dialogu a průzkumů na tom, aby se zajistilo jejich porozumění klíčovým problémům a příležitostem, kterým klastr čelí, 29
podporování networkingu a vzájemných vazeb (včetně vazeb mezi univerzitami a průmyslem) rozvíjením speciálních programů zaměřených na propagaci přínosů takových aktivit.
30
2
ANALÝZA
SPOLUPRÁCE
PODNIKŮ
V KLASTRECH
CESTOVNÍHO
RUCHU V LUHAČOVICKU Tato část práce je věnována stručnému představení oblasti Luhačovicka. Součástí je analýza hromadných ubytovacích zařízení v této oblasti a srovnání s celkovým počtem zařízení v kraji. Analýza sportovních zařízení a kulturního vyžití v oblasti. Dále SWOT analýza oblasti Luhačovicka pro vytvoření klastru a analýza různých existujících forem spolupráce. 2.1
Lázně Luhačovice
„Obec Luhačovice se od počátku 20. století vyvíjela v těsné závislosti na rozvoji luhačovických lázní. Od roku 1902, kdy vznikla Akciová společnost lázní luhačovických,
došlo
k
mohutnému
rozvoji
a
modernizaci
místního
lázeňství“(Havlíček, Petráková, 2007). Luhačovice se postupem času staly významných léčebným, kulturním a společenským střediskem. K tomu z velké míry přispěla výstavba nových lázeňských budov podle plánů architekta Jurkoviče. Jeho stavby v Luhačovicích, zakomponované citlivě do přírodního prostředí, propojily moderní přístupy a nové materiály s konstrukčními a dekorativními principy lidového stavitelství. V současné době usilují Luhačovice o zápis lázeňského území se souborem historických budov, které je Kulturní památkou České republiky, do Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Luhačovice rozvíjí spolu se svými strategickými partnery nový program cestovního ruchu, jehož cílovou skupinou jsou lázeňští hosté, turisté a aktivní rekreanti z České Republiky i ze zahraničí (Havlíček, Petráková, 2007). Analýza HUZ a atraktivit Luhačovicka Největší moravské lázně Luhačovice každoročně přivítají více než 25 tisíc hostů, kteří sem přijíždějí jak za účelem léčení, ale také za odpočinkem, aktivní dovolenou i kongresovou turistikou. Jednou z mnoha výhod Luhačovic je dostatečný počet lůžek kvalitního ubytování v nově zrekonstruovaných hotelích s doplňkovými službami a speciálními programy pro všechny skupiny obyvatel, rodinných penziónech i v soukromí, bohatá nabídka stravování, půldenních i jednodenních výletů do okolí a 31
doprovodných služeb cestovního ruchu. Oblast Luhačovic je bezpochyby největším poskytovatelem ubytovacích služeb v celé turistické oblasti. Níže uvedené tabulky 2 a 3 jasně poukazují na výsadní postavení města Luhačovice v oblasti nabídky ubytovacích kapacit. Tabulka 2 – Srovnání počtu HUZ a pokojů podle kategorií v Luhačovicích a Zlíně Počet zařízení
Počet lůžek
Lokalita
Kategorie
Luhačovice
Hotel ****
8
Luhačovice
Hotel ***
9
Luhačovice
Hotel **
1
Luhačovice
Hotel garni
1
Luhačovice
Penzion
Luhačovice
Ostatní HUZ
9
Luhačovice
HUZ Celkem
59
Zlín
Hotel *****
1
Zlín
Hotel ****
2
Zlín
Hotel ***
8
Zlín
Hotel garni
1
Zlín
Penzion
Zlín
Ostatní HUZ
9
Zlín
HUZ Celkem
33
1 974
Okres Zlín
HUZ Celkem
101
8 735
31
3 796
12
Zdroj: ČSÚ, 2014. Tabulka 3 – Porovnání počtu příjezdů hostů do Luhačovic a Zlína Počet příjezdů
Počet příjezdů
Počet
Počet
hostů
hostů z ČR
přenocování
přenocování hostů z ČR
Okres - Zlín
208 374
174 276
806 224
697 929
Zlín
50 359
37 710
119 289
93 575
Luhačovice
72 005
64 725
459 588
416 131
Zdroj: ČSÚ, 2012.
32
Z celkového počtu 806 224 přenocování v okresu Zlín jich 459 588 přenocovalo právě v oblasti Luhačovicka. Z této statistiky je patrné, že více než polovina všech poskytnutých ubytovacích služeb byla realizována v této oblasti. Mezi lákadla Luhačovicka patří:
přírodní prostředí CHKO a kulturní potenciál,
kandidát na zařazení do světového kulturního dědictví UNESCO,
lidové stavby architekta Dušana Jurkoviče,
kulturní a společenské akce, lidové tradice,
návštěvy okolních regionů (Slovácko, Valašsko),
sportovní zázemí Sportovní zázemí
V Luhačovicích je bohatá nabídka sportovní aktivit: tenis, squash, minigolf, kuželky, bowling. Přibližně 30 kilometrů od Luhačovic se nachází golfové hřiště. Lázně Luhačovice a okolí jsou propleteny cyklostezkami a turistickými stezkami skrz CHKO Bílé Karpaty Čisté přírodní prostředí a ovzduší je ideální kombinací právě pro tyto aktivity. Co se týká koupání, nabízejí Luhačovice a okolí možnosti využití veřejné plovárny v Luhačovicích, aqvaparku v Pozlovicích u přehrady a samotné přehrady, která byla v nedávné době vyčištěna a nyní je opět zpřístupněna širokému obyvatelstvu a je využívána jako rekreační středisko. Další možnosti koupaní nabízejí kryté bazény jednotlivých hotelů. Přehrada taktéž každoročně přiláká davy rybářů na místní tradiční rybářské závody (MMR, 2008). Přírodní a kulturní prostředí Oblast Luhačovicka je především známá díky minerálním pramenům, které jsou neocenitelným přírodním bohatstvím. Jedním z mnoha minerálních pramenů je Vincentka, která se používá k pitné léčbě a inhalacím. Jako jedna z mála se Vincentka může plnit do lahví a je distribuována po celé České Republice. Blahodárné účinky minerálních pramenů společně s přírodními krásami a čistým vzduchem tvoří výjimečnou kombinaci přírodních vlivů, které oblast Luhačovicka nabízí. Kulturní prostředí je spjato s lidovými stavbami architekta Dušana Jurkoviče. Momentálně je snaha o zapsání těchto staveb do kulturního dědictví UNESCO, které by přineslo zviditelnění Luhačovic a tím i celkovou návštěvnost.
33
Součástí kulturního života je hudba, která je nedílnou součástí lázeňského léčení, jelikož blahodárně působí na mysl pacienta. Pobyt v Luhačovicích měl vliv na tvorbu velkého množství umělců, např. skladatel Leoš Janáček a spisovatel František Kožík. Kulturní a společenské akce Kulturní a společenské mají v Luhačovicích dlouholetou tradici a místní lidé a lidé z okolí je s velkou oblibou navštěvují. Převážně v létě, v období lázeňské sezony jsou zde konány různé společenské akce. Seznam konaných kulturních a společenských akcí:
Květen:
Otevírání pramenů – slavnostní zahájení lázeňské sezóny
Červen:
Zahájení letní sezóny v Lázeňském divadle
Červenec:
Festival „Janáček a Luhačovice“, Literární Luhačovice
Srpen:
Letní houslové kurzy Václava Hudečka, Divadelní Luhačovice
Září:
Mezinárodní festival dětských folklorních souborů
K lázním neodmyslitelně patří slavnosti otevírání pramenů v období, kdy se zahajuje lázeňská sezona. Mezi další konané akce můžeme zařadit hudební festival Janáček a Luhačovice, představení známých herců v Lázeňském divadle, různé zábavné akce v lázeňských domech a hotelech, kino nebo návštěva kolonády a místních lázeňských restaurací, kaváren a cukráren. Tabulka 4 – SWOT analýza oblasti Luhačovice a okolí pro tvorbu klastru Silné stránky
lázně (přírodní léčivé prameny, lázeňská léčba dýchacích cest, atp.),
ekonomická dostupnost,
hustá síť cyklotras,
pořádání kongresových akcí,
předešlé zkušenosti podniků CR se spoluprací,
architektura Dušana Jurkoviče,
existence vhodných členů a partnerů pro klastrové sdružení,
rozvinutý marketing a propagace Luhačovicka
dostatečné ubytovací kapacity a služby CR
34
přírodní potenciál (kvalita ovzduší, Luhačovická přehrada, čistá okolní příroda – CHKO Bílé Karpaty),
Slabé
absence služeb podél cyklotras,
stránky
špatná dopravní infrastruktura a dostupnost (nenapojení na obchvat, nezelektrifikovaná železnice),
nízký počet volnočasových aktivit,
malý podíl zahraničních návštěvníků,
nízký počet kvalifikovaných pracovníků v cestovním ruchu a veřejné správě,
Příležitosti
spolupráce veřejného a soukromého sektoru,
společná propagace Luhačovicka v jiných regionech ČR a v zahraničí,
změny ve způsobu trávení volného času,
přilákání nových cílových segmentů – mladí lidé, rodiny s dětmi,
Hrozby
rozvoj spolupráce se vzdělávacími instutcemi,
rozvoj přeshraniční spolupráce,
nedůvěra místních podnikatelů ke spolupráci s veřejnou správou,
úbytek
kvalifikované
pracovní
síly
z důvodu
nízkého
platového ohodnocení,
snížená atraktivita z důvodu dopravní obslužnosti,
menší zájem o lázeňské pobyty (z důvodu nefinancování státem),
nejednotná propagace a marketing,
malé množství investic do regionu,
neschopnost čerpat z fondů EU.
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. 2.2
Existující spolupráce podniků v destinaci Luhačovic
Luhačovice mají dlouholetou tradici, co se týče poskytování služeb CR. Proto v této oblasti jsou fungující sdružení podniků CR. Níže uvedené seskupení jsou příklady nejvýznamnějších kooperací v oblasti Luhačovicka.
35
Lázně Luhačovice, a.s. Lázně Luhačovice, a.s. mají v oblasti Luhačovic dlouholetou tradici a lákají návštěvníky ze všech koutů České Republiky i zahraničí. Akciová společnost Lázně Luhačovice sdružuje deset lázeňských hotelů a 8 lázeňských penzionů, které spolu vzájemně spolupracují. Společnou marketingová strategie a prezentace jako jeden celek je velkou výhodou před ostatními samostatnými podnikateli v této oblasti. Prezentují se pod společnou značkou, která má v České Republice dobré jméno. V roce 2011 se Lázně Luhačovice spojily s léčebnými Lázněmi Jáchymov a vytvořili tak největší lázeňskou skupinu v České Republice pod názvem Spa & Wellness Nature Resorts. S kapacitou přes dva tisíce lůžek pro dospělé a přes 200 lůžek pro děti se tak staly výrazným konkurentem Lázní v Karlových Varech, Mariánských lázní nebo Františkových lázní. Luhačovické Zálesí, o.p.s. (Resort Luhačovice) Obecně prospěšná společnost Luhačovické Zálesí je společnost, která usiluje o rozvoj regionu Luhačovské Zálesí. Cíle tohoto seskupení jsou:
„pomáhat při obnově a rozvoji regionu Luhačovské Zálesí;
koordinovat rozvojové projekty na území Luhačovského Zálesí;
vytvořit
specifickou
destinační
oblast
Luhačovské
Zálesí
s širokou
produktovou nabídkou;
propagovat Luhačovské Zálesí, jeho přírodní, kulturní, společenské, historické a volnočasové bohatství;
podávat pomocnou ruku všem subjektům na území Luhačovského Zálesí při realizaci jejich rozvojových projektů a záměrů“(Luhačovské Zálesí, o.p.s., 2007).
Co se týče spolupráce podniků cestovního ruchu a jiných institucí, veřejně prospěšná společnost Luhačovské Zálesí zřizuje tzv. Resort Luhačovice, který založil zástupci podnikatelského i neziskového sektoru. Jeho vznik inspirovaly obdobné organizace, které fungují v Rakouských nebo Italských Alpách. Mimo jiné provozuje webové stránky, na kterých se snaží ukázat turistické možnosti Luhačovic a jejich okolí a které mají fungovat jako výchozí informační, komunikační a obchodní nástroj.
36
Resort Luhačovice v tuto chvíli čítá celkem 10 přímých aktérů (místní ubytovací subjekty, obce, apod.) a 5 partnerů (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., média, apod.). Díky iniciativě Resortu Luhačovice se konalo v Luhačovicích několik akcí, zaměřených spíše na návštěvníky, kteří nepřijeli za účelem lázeňského pobytu. Jsou to například akce jako dětský adrenalinový den a akce spojené s jídlem: food festival, chutnání mladého vína a svatomartinské husy. Cílem organizace je snaha o rozšiřování nabídky volnočasových aktivit. Vytvářet další akce za účelem zatraktivnění Luhačovic pro další turisty. Přeshraniční spolupráce Luhačovice a Trenčianské Teplice – Klastry cestovního ruchu Smyslem projektu je vznik, rozvoj a kooperace klastrů cestovního ruchu, které mají za úkol zlepšit nabídku služeb a souvisejících produktů v obou turistických destinacích - v Resortu Luhačovice a v Trenčianských Teplicích. Mezi hlavní programové body tohoto síťování patří snaha o společnou prezentaci obou regionů a jejich hlavních ubytovacích, stravovacích, wellness, outdoor a dalších služeb či eventů. Cílem Resortu Luhačovice je šířit pozitivní image o Luhačovicku, informovat veřejnost o novinkách a akcích v regionu a tím zvyšovat atraktivitu destinace Luhačovice v očích veřejnosti. Jedním z prvních počinů Resortu byl vznik nového webového portálu www.resort-luhacovice.cz, který se stal informační bránou těchto
aktivit
s
integrovanou
nabídkou
služeb,
akcí
a
nabídek
všech
zainteresovaných ubytovacích i jiných komplexů. Na slovenské straně zatím rozvoj spolupráce soukromého a veřejného sektoru nemá takovou dynamiku, ačkoliv k četným jednáním mezi zástupci soukromého a veřejného sektoru v předešlých měsících došlo. Stejně jako na české straně i zde je pro zdárný rozvoj destinace nezbytné nastartovat spolupráci napříč sektory a integrovat nabídku v teritoriu. Cílem aktivit na slovenské straně je tak po vzoru českého partnera postupné etablování klastru, zahájení formalizované spolupráce jednotlivých signifikantních subjektů a její postupné rozšiřování na další partnery (Resort Luhačovice, 2014). Společně se oba příhraniční regiony zasadili o uskutečnění následujících aktivit:
37
tvorba technického zázemí pro chod klastru, jak na straně České, tak Slovenské,
snaha o společný benchmarking podniků uvnitř klastru,
vytvoření nových kontaktů s firmami a jinými institucemi – vznik nových spojenectví a tím se zvýšil celkový počet členů klastru,
vytvoření ustavujících dokumentů tj., vizí, cílů, strategií,
Slovenský partner se účastní strategických jednání, různých zasedání soukromého a veřejného sektoru, je zapojen do propagace a prezentace, dále má na starost zajištění jednání konané na Slovenské straně.
2.3
Možnosti vytvoření klastru v cestovním ruchu a lázeňství
Jak uvádí Lednický, Vaněk, Šebestová (2009), pro vytváření zákazníky požadovaných produktů je potřebné zapojení celé řady podnikatelských subjektů, ať už vzniklých jejich vyčleněním z privatizovaných státní lázeňských komplexů nebo nově vznikajících. Jedná se o malé a střední podniky, které jsou v náročném konkurenčním prostředí velmi zranitelné. Jejich zánik však může ohrozit komplexnost služeb ve zdravotním cestovním ruchu v konkrétním lázeňském místě a tím snížit jeho atraktivnost pro zákazníky Je tedy v zájmu všech podnikatelských subjektů navázat efektivní spolupráci ve vybraných aktivitách, aniž by ztrácely svou právní subjektivity a možnost konkurovat v dalších oblastech podnikání či jiných regionech. Lázeňská zařízení i různé navazující podnikatelské subjekty jsou významnou součástí regionální nabídky cestovního ruchu. Většina z lázeňských zařízení má zkušenosti s propojením zdravotnické péče s ubytovacími a hotelovými službami, stravovacím provozem a organizací volného času svých klientů a tím i významný kooperační potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. Vznik klastrů lázeňství a cestovního ruchu by zvýšil komplexnost nabídky cestovního ruchu v daném regionu a přispěl by k vyšší spokojenosti návštěvníků a tím i četnosti návštěvníků regionu. To by znamenalo zkvalitnění služeb a zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu jako celku ale i jeho jednotlivých podnikatelských subjektů.
38
Jako příklad spolupracujících podniků v oblasti cestovního ruchu a lázeňství by se dal uvést např. KLACR – Klastr cestovního ruchu na území Moravskoslezského kraje. Nebo Sdružení lázeňských míst ČR – nevládní organizace lázeňských měst a obcí ČR, apod. Shodou okolností v době, kdy jsem začal s průzkumem k této diplomové práci, došlo k vytvoření klastrového uskupení v oblasti Luhačovicka. V současné době je klastr ve fázi vzniku, kdy 27. 3. 2014 došlo k hromadné schůzi všech budoucích členů klastru. Na tomto shromáždění byly podepsány základní dokumenty týkající se vnitřní organizace, strategie rozvoje a další zakládající dokumenty. Na základě rozhovorů
s marketingovou
vedoucí
projektu
Resort Luhačovice
-
klastr
cestovního ruchu a s ředitelem Hotelu Pohoda (zakládající člen klastru) v následující části provedu charakteristiku klastru v Luhačovicích. Klastr cestovního ruchu v Luhačovicích, jinak pod názvem Resort Luhačovice vznikl z iniciativy stejnojmenné organizace, která sdružuje několik místních hotelů, město Luhačovice, městys Pozlovice a obecně prospěšnou společnost Luhačovské Zálesí. Jejich cílem je propojit subjekty veřejného, soukromého a neziskového sektoru za účelem vytvoření spolupráce, která povede k rozvoji cestovního ruchu v Luhačovicích a okolí. Protože zde již fungovala určitá spolupráce v rámci sdružení Resort Luhačovice, nebyl klastr původním záměrem. Ten vzniká následně z důvodu institucionalizace, organizace vedení tedy aby mělo uskupení určitý organizační řád a pravidla. Vznik klastru taktéž souvisí s Operačním programem přeshraniční spolupráce se Slovenskem. Klastr byl výstupem projektu „Luhačovice a Trenčianské Teplice – klastry cestovního ruchu“, který byl ukončen 24. 3. 2014. Na základě tohoto projektu došlo k vytvoření klastrů v Luhačovicích
a
v příhraničním
regionu
Trenčianských
Teplicích
s cílem
zkvalitnění nabídky služeb a souvisejících produktů cestovního ruchu v obou oblastech. Na základě této spolupráce došlo taktéž k vytvoření strategických dokumentů klastru – vize, cíle a pilíře klastrů, strategický dokument na období 2014 – 2020 a legislativní dokumenty (organizační řád, stanovy, atd.). Mezi
členy
klastru
z řad
soukromých
subjektů,
především
z řad
poskytovatelů ubytování a jiných služeb, patří Augustiniánský dům, Hotel Výhlídka Luhačovice, Hotel Vega, Hotel Pohoda, Hotel Harmonie, Hotel Radun a půjčovna kol BI-FU. Veřejná správa je zastoupena městem Luhačovice a městysem 39
Pozlovice. Posledním členem je Luhačovické Zálesí, o. p. s., které zajišťuje management organizace. Příjmy klastru tvoří členské příspěvky, dotace z evropských a národních veřejných fondů, příspěvky státních fondů, fondů územních samosprávních celků, grantové podpory a sponzorské dary. Další příjmy jsou za poskytované služby jednotlivým členů, příjmy z reklam nebo tržby z pořádaných akcí. Členský příspěvek je rozdělen v určitém poměru na finanční a marketingovou část. V tom smyslu, že například jednotlivé hotely mohou nabízet pobytové vouchery místo finančního příspěvku. Tyto vouchery jsou vkládány do soutěží a tombol na společně pořádaných akcích. Mohou tedy fungovat i jako propagační materiál, o kterém se bude mluvit v médiích. Cílem tohoto seskupení je především spolupráce v lázeňství a wellness. V oblasti dlouhodobě působí Lázně Luhačovice, a. s., které se zaměřují na lázeňské léčebné pobyty. Z toho důvodu se klastr zaměřuje na téma wellness, aktivní dovolená i pro jiné segmenty trhu (např. mladí lidé, rodiny s dětmi, atd.). Velkou důležitost kladou členové klastru na volnočasové aktivity, animaci, zkvalitnění doprovodných služeb cestovního ruchu (služby u cyklostezek, prodlužování otvírací doby stravovacích zařízení, atd.), které podle jejich názoru nejsou dostatečně v oblasti rozvinuty. Je to tedy tlak na ostatní podnikatelské subjekty poskytující doprovodné služby cestovního ruchu. Další důležitou činností je tlak na veřejnou správu, která se stará o místní infrastrukturu, komunikuje s místními obyvateli a pokud se aktivně zapojí do spolupráce s klastrem a aktivně ho podpoří, může tak přilákat další podnikatele klastrového seskupení. Klastr
cestovního
ruchu
–
Resort
Luhačovice
spolupracuje
také
s vzdělávacími institucemi. Souvisí to s dalším cílem organizace a to vzdělávání pracovníků cestovního ruchu. Spolupráce se vzdělávacími institucemi je jedna z cest, jak vzdělávat své pracovníky ale také, jak nové pracovníky vychovávat. Tím, že se na základě vyměňování zkušeností mezi podniky a univerzitami upravují studijní plány. Dalším přínosem mohou být inovace v informačních technologiích, uspořádání workshopů a exkurzí, realizace studentských stáží, atd. Konkrétně klastr v Luhačovicích spolupracuje s: Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně: Fakulta managementu a ekonomiky, podniková ekonomika se zaměřením na
40
cestovní ruch. Dále Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko – přírodovědecká fakulta, ústav lázeňství, gastronomie a turismu, Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně a SOŠ Luhačovice. Výhody klastu jsou vytvoření silného konkurenceschopného sdružení pod společnou marketingovou značkou, která bude prezentována v jiných regionech ČR, zahraničí, na národních a mezinárodních veletrzích. Výhodou je i vytvoření společných propagačních materiálů a jejich distribuce do informačních center regionů. Společně pořádané akce (např. zabijačka, dětský den, cyklo výjezd, sportovní den, food festival, svatomartinské hody, atd.), které přilákaly pozornost médií, tím i nových potenciálních hostů a zvýšily tak celkovou návštěvnost kraje. Vzájemná spolupráce jednotlivých subjektů samozřejmě přináší nižší náklady na propagační materiály, tlak na dodavatele je mnohem větší než u individuálních subjektů. Vzájemné poskytování know-how, školení a vzdělávání pracovníků s sebou nese nižší personální náklady. Další plánované projekty realizované v rámci klastru navazují na projekt přeshraniční spolupráce se Slovenskem. Jedná se o rozšíření členské základny klastru. Intenzivnější spolupráce s veřejným sektorem
a
vzdělávacími
institucemi
nebo
bezbariérový
průvodce
po
Luhačovicích.
2.4 Analýza potenciálu spolupráce podniků v klastru cestovního ruchu Luhačovicko 2.4.1 Metodika průzkumu Cílem průzkumu je analyzovat rozsah a možnosti spolupráce podniků cestovního ruchu v klastrech cestovního ruchu v destinaci Luhačovicko a navrhnout možnosti zlepšení výchozího stavu. Průzkum se zaobírá problematikou klastru, tj. vzájemné spolupráce mezi podniky CR. Zkoumal jsem názory na výhody plynoucí ze členství v klastru, na další formy spolupráce na regionální úrovni. Zajímalo mne, zda již některé z místních podniků nejsou ve spolupráci s jinými institucemi jako střední a vysoké školy. A jaké mají podniky zkušenosti ve spolupráci s veřejným sektorem. Dotazník mi byl pomyslným odrazovým můstkem k zmapování spolupráce podniků v CR v oblasti
41
Luhačovicko. A následně k vytvoření návrhů ke zlepšení této problematiky v této oblasti. Pro realizaci průzkumu jsem použil kvantitativní typ výzkumu, který umožňuje sběr dat od většího počtu respondentů. To mi dalo možnost získat názor více podnikatelů a přispělo ke zvýšení věrohodnosti
průzkumu. Pro získání
relevantních údajů jsem použil metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření. A jako další techniku sběru dat jsem použil řízený rozhovor s marketingovou manažerkou projektu Resort Luhačovice Klastr cestovního ruchu a s ředitelem jednoho z členských hotelů klastru. Dále jsem ve výzkumu využil metodu SWOT k identifikaci slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb pro tvorbu klastru v oblasti Luhačovic a okolí. Vhodnými respondenty pro tento průzkum jsou majitelé podniků cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Jedná se zejména o podniky ubytovacího a stravovacího zařízení, ale také samozřejmě o podniky poskytující doplňkové služby CR. Společným prvkem respondentů je tedy místo podnikání, jelikož zkoumám oblast Luhačovicko. Jedná se o nepravděpodobnostní, tedy nenáhodný výběr vzorku respondentů převážně z lázeňského města Luhačovice a městyse Pozlovice. Dotazníky v elektronické podobě jsem vytvořil na internetových stránkách Survio.com. Ty jsem následně distribuoval přes webové stránky mail komplet, které umožňují hromadné rozesílání mailů, s tou výhodou, že umožňuje tzv. personalizaci emailů. Rozeslal celkem padesát emailů. V dotazníku jsem upozornil na to, že respondent může být jen vedoucí managementu daného podniku. Získal jsem odpovědi od 30 respondentů. Dotazníky jsem taktéž připravil v tištěné podobě, jelikož jsem počítal s nižší návratností elektronických dotazníků. S těmito dotazník jsem osobně navštěvoval podnikatelské subjekty cestovního ruchu v Luhačovicích a okolí a snažil se získat další respondenty. Tímto způsobem se mi podařilo získat odpovědi od 8 respondentů. Dotazník je anonymní a obsahuje celkem 11 otázek (příloha I), z toho jedna je otevřeného typu a u zbylých deseti je uzavřená možnost odpovědi s tím, že u některých je možno zvolit více variant. V rozmezí měsíců únor a duben roku 2014 42
se mi podařilo získat vyplněné dotazníky od 38 respondentů. Průzkum byl vyhodnocen pomocí grafů a tabulek. Jako další výzkumnou metodu jsem použil metodu řízeného rozhovoru (příloha II). Nejprve jsem si vypracoval dvě sady otázek. Jednu pro marketingovou manažerku projektu Resort Luhačovice klastr cestovního ruchu a druhou pro ředitele Hotelu Pohoda v Luhačovicích. Rozhovor jsem nahrával na diktafon a následně jsem závěry shrnul do výsledků průzkumu. Výzkumné hypotézy Hypotéza H1: Předpokládáme, že podnikatelé si jsou vědomi možnosti spolupráce podnikání v seskupení zvaném klastr. Hypotéza H1: Předpokládáme, že v oblasti Luhačovicko již existují vztahy spolupráce mezi podniky CR a jinými institucemi. Hlavní výzkumné otázky: Jsou podnikatelé informování o možnosti spolupráce v klastru CR? Které výhody klastrové organizace považují podnikatelé za nejvýznamnější. Dílčí výzkumné otázky: Jaké mají podnikatelé zkušenosti ve spolupráci s vysokými školami? Byli by podnikatelské subjekty ochotny vstoupit do klastrové iniciativy? 2.4.2 Názory podniků cestovního ruchu na spolupráci v klastru Na začátku dotazníkového průzkumu jsem zjišťoval, zda respondenti znají pojem klastr. Na tuto otázku odpovědělo všech 38 respondentů s tím, že 61% z nich odpovědělo kladně (graf 1) a zbytek záporně. Ve výsledku to tedy znamená, že mezi respondenty převažuje znalost pojmu klastr, ale přibližně 40 % záporných odpovědí může značit nízkou vzdělanost a kvalifikaci vedoucích pracovníků. Záporně odpovídající respondenti se v dalším dotazování vyhnuli otázkám č. 2, 3, 4 a 5.
43
Graf 1 – Znalost pojmu klastr
39,47%
Ano
Ne
60,53%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Následně jsem zjišťoval, které přínosy (i pro celou destinaci) klastru považují respondenti za nejdůležitější. Respondenti měli na výběr z více odpovědí a mohli si zaznačit i více variant. Z celkového počtu devíti možných odpovědí se 38 % respondentů shodlo, že nejdůležitějším přínosem klastru, je zvýšení návštěvnosti oblasti (graf 2). Přibližně 24 % respondentů vidí také jako přínos zlepšení výsledků společností zapojených do klastru. Stejně tak možnosti podpora rozvoje regionu a vzdělávání personálu byli respondenty označeny jako jedny z nejdůležitějších přínosů klastru. Je zřejmé, že pro respondenty jsou důležité zejména ekonomické přínosy klastru. Zvýšení návštěvnosti oblasti se samozřejmě promítne do obsazenosti ubytovacích kapacit a přílivu financí do oblasti. Zlepšení výsledků společnosti zapojených do klastru je taktéž ekonomický přínos. Naopak přínosy podpora výzkumu, zvýšení počtu inovací nebo iniciace vzniku nových firem nejsou respondenty vnímány jako důležité. Graf 2 – Přínosy klastru
44
Zvýšení návštěvnosti oblasti
Podpora rozvoje kraje, regionu
Přilákání investic 24,24%
37,88% Vzdělávání personálu CR
18,18% Zlepšení výsledků společností do nich zapojených
19,70%
Zvýšení počtu inovací
Iniciace vzniku nových firem
Zvýšení exportu
Podpora výzkumu
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Zajímalo mě, jaké výhody přímo pro svoji firmu vidí respondenti v členství v klastru. Opět zde byla možnost zvolit více variant. Z grafu 3 lze vyčíst, že jako největší výhodu považují respondenti z 20% možnost kontaktu s novými dodavateli. Dále to jsou se stejným počtem odpovědí výhody vzniku partnerství, kontakt s novými zákazníky a výhoda společného marketingu. Méně častou, ale nezanedbatelnou odpovědí označenou respondenty je možnost vzdělávání a školení personálu. A mezi nejméně zvolené výhody zařadili respondenti získávání zkušeností během spolupráce na společných projektech a výhodu lepšího přístupu k dotacím. Výhody mají pro každého respondenta různou důležitost. Klastry nabízejí jednotlivým členům řadu výhod k členství, ale jejich hodnota a význam je pro jednotlivé členy individuální. Graf 3 – Výhody členství v klastru 45
Kontakt s novými zákazníky Lepší přístup k dotacím Benchmarking
16,85%
16,85% 7,87%
20,22%
Získání zkušeností během spolupráce na společných projektech Vzdělávání a školení
8,99% 16,85%
Marketing
12,36%
Kontakt s novými dodavateli Zlepšení inovací Zavádění nových technologií Poskytnutí úspory z rozsahu a snížení nákladů Vznik partnerství
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Existuje několik přístupů financování klastru, mne zajímal názor místních podnikatelských subjektů, jaký by pro ně byl nejvhodnější způsob získávání financí na chod klastru. Z grafu 4 je zřejmé, že 68 % respondentů by zvolilo možnost společných zdrojů, tedy kombinaci veřejného a soukromého sektoru. Přibližně 27% respondentů by si vybralo veřejný zdroj financování. Zbylých 4,5% by využilo financování možnost výdělečné podnikatelské činnosti klastru. Zajímavé je, že nikdo z dotazovaných by nevyužil soukromého zdroje financování. Důvodem mohou být vysoké výdaje, které s sebou nesou náklady na provozování klastru. Neúčast firmy v klastru, která by byla schopna finančně podporovat klastr. Nebo také neschopnost společně pořádat akce a eventy, které by pomohly klastr financovat.
46
Graf 4 – Financování klastru
Veřejný zdroj (rozpočty krajských samospráv, rozpočty univerzit, strukturální fondy, státní fondy a ostatní zdroje EU) 4,55% Soukromý zdroj (vlastní zdroje firny, bankovní produkty, sponzorství)
27,27%
68,18%
Společné zdroje (soukromý i veřejný sektor)
Možnost výdělečné podnikatelské činnosti klastru
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Klastrové iniciativy poskytují svým členům značné výhody, zejména pro menší a střední podnikatele. Na druhou stranu s sebou nesou i rizika, která je nutno podstoupit v případě členství. Zjišťoval jsem, zda je mezi respondenty zájem o nabídku členství v klastrovém sdružení. A také z jakých důvodů by do sdružení vstoupili či naopak nevstoupili. Výsledky dotazování můžeme rozpoznat z grafu 5. Odpovědi všech 23 respondentů jsou velmi vyrovnané. Přibližně 43% z nich by bylo pro vstup do klastru a to ze dvou důvodů. Jedním z nich jsou menší náklady na marketing a propagaci a druhým je zjištění, že klastr již v této oblasti vzniká. Zbylých 57% respondentů se vyjádřilo negativně s tím důvodem, že jsou již součástí akciové společnosti Lázně Luhačovice a nepotřebují tak vstupovat do
47
jiného seskupení. Druhým důvodem je vysoký členský příspěvek, který si žádá členství v klastru. Graf 5 – Případné členství v klastru
Proč ano: Klastr již v oblasti vzniká
26,67%
20,00%
23,33%
Proč ano: Z důvodu menších nákladů na marketing a propagaci
30,00% Proč ne: Podnik je již součástí akciové společnosti Lázně Luhačovice
Proč ne: Z důvodu vysokého členského příspěvku
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Dále mě zajímala existence dalších kooperací podniků v CR v oblasti Luhačovic a okolí. Následující graf 6 znázorňuje fakt, že v oblasti Luhačovic a okolí se již podniky sdružují v určitých integracích. 26 % respondentů uvedlo, že jsou součástí Lázní Luhačovice, a.s. 15 % je v seskupení veřejně prospěšné společnosti Luhačovické Zálesí. Zbylých 9 % z kladně odpovídajících je součástí blíže nespecifikované spolupráce s ostatními hotely, informačním střediskem a relaxačním studiem. Polovina respondentů uvedla, že nejsou součástí žádné kooperace s jiným podniky CR v oblasti. Respondenti, kteří odpověděli záporně neodpovídali na následující otázku. Graf 6 – Spolupráce podniků v CR
48
Ano, Lázně Luhačovice, a.s.
Ano, Luhačovické Zálesí, o.p.s. 26,47% 50,00% 14,71%
Ano, spolupráce s ostatními hotely, informační středisko, spolupráce s relaxačním studiem
8,82%
Ne
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. V návaznosti na předchozí otázku jsem zjišťoval, v jakých oblastech místní podnikatelské
subjekty
spolupracují
s jinými
firmami
cestovního
ruchu.
Respondenti měli u této otázky možnost otevřené odpovědi. Zajímavé je, že se ve výsledku objevili podobné odpovědi. Graf 7 poukazuje na stejnou procentuální četnost odpovědí. Respondenti uvedli, že spolupracují na společných projektech nebo mají společného dodavatele. Třetí uváděnou možností spolupráce byl marketing a propagace. Graf 7 – Oblast spolupráce
49
35,00%
35,00% Spolupráce na společných projektech 30,00% Společný marketing a propagace
Společný dodavatel
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Tématem této práce je spolupráce podniků v klastrech a tato spolupráce může mít různé podoby, např. veřejně prospěšné společnosti, specifická spolupráce s veřejným sektorem nebo participace na operačních programech přeshraniční spolupráce. Zajímali mě zkušenosti respondentů s jinými formami spolupráce v Luhačovicku. Graf 8 poukazuje na fakt, že jen malá část respondentů má zkušenosti s jinou formou spolupráce v cestovním ruchu, konkrétně 20% respondentů zmínilo program přeshraniční spolupráce se Slovenskou Republikou. Ostatní respondenti nejsou součástí žádného sdružení, síťování v oblasti cestovního ruchu. Graf 8 – Jiné formy spolupráce
50
Ano, program přeshraniční spolupráce se Slovenskem
20,00%
Ne 80,00%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Veřejná správa zabezpečuje spolu se soukromým sektorem financování, výstavbu, správu veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejných služeb. Veřejný sektor jakožto důležitý faktor rozvoje každého regionu, má napomáhat podnikatelským subjektům v rozvoji a tím blahobytu celého regionu. Zjišťoval jsem spokojenost respondentů s veřejným sektorem. Výsledky dotazování můžeme rozpoznat z grafu 9. Odpovědi všech respondentů jsou velmi vyrovnané. Zajímavé je zjištění, že ani jeden z respondentů nemá dobré zkušenosti s veřejným sektorem naopak, špatnou zkušenost uvedlo přibližně 29% respondentů. 32% respondentů označilo spolupráci s veřejným sektorem jako neutrální. A 39% respondentů zkušenost nemá. Graf 9 – Spolupráce s veřejným sektorem
51
32,26%
38,71%
Dobré Neutrální Špatné 29,03%
Nemám zkušenosti
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Spolupráce podnikatelských subjektů se vzdělávacími institucemi je vedle spolupráce s veřejným sektorem důležitým faktorem rozvoje. Spolupráce firem s vysokými
školami
přináší
výhody
vzdělávání
pracovníků,
inovace
v technologiích, vychovávání nových pracovníků. Naopak pro vysoké školy je to možnost upravovat studijní plány, tak aby byli ve výsledku, co nejužitečnější pro absolventy a jejich uplatnění na trhu. Graf 10 jasně ukazuje převahu záporných odpovědí nad kladnými respondentů, kteří vůbec nespolupracují se žádnou střední nebo vysokou školou. Jen malé množství respondentů odpovědělo, že spolupracuje s nějakou vzdělávací a výzkumnou institucí a uvedlo konkrétní příklad spolupráce s některou školskou institucí. Z celkového počtu 38 respondentů, jen 26% spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně s místní Střední odbornou školou v Luhačovicích. Ve výsledku můžeme tedy spolupráci označit za nedostatečnou. Nepřítomnost této spolupráce je nevýhodnou, jak pro vzdělávací instituce, tak pro firmy samotné. Firmy přicházejí o výhodu vzdělávání personálu, nebo přístupu k finančním zdrojům, které univerzity představují. Naopak školy přicházejí o transfer technologií do praxe, nebo vzdělávání na míru pro jejich studenty. Graf 10 – Spolupráce se vzdělávacími institucemi
52
14,81%
Ano, Střední odborná škola Luhačovice
11,11%
Ano, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
74,07%
Ne
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. V návaznosti na předchozí dotaz jsem zjišťoval, jak se projevuje případná spolupráce se vzdělávacími institucemi. Z toho důvodu, že na předešlou otázku odpověděli kladně 26% respondentů. Výpovědní hodnota této otázky je velmi nízká. Přesto tito respondenti, kteří spolupracují se střední odbornou školou uvedli, že jejich spolupráce se projevuje formou poskytování praxe. Spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně má charakter vzdělávací. Graf 11 – Oblast spolupráce s veřejnými institucemi
Marketing a propagace 50,00%
Poskytování praxe
33,33%
Vzdělávání Jiné
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. 53
2.4.3 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a rozhovorů V úvod průzkumu jsem se zabýval pojmem klastr a výhodami vyplývajícími z jeho členství. Zajímalo mne, jaké výhody a aktivity považují respondenti za nejvýznamnější. Co se týče znalosti pojmu klastr, kladně odpovědělo 61 % respondentů, zbylých 39 % nezná možnost klastrové iniciativy. Nejvýznamnější aktivita, označená respondenty, jako přínos klastru je s 38 % zvýšení návštěvnosti kraje. Dále respondenti uvedli jako přínos zlepšení výsledků společností zapojených do klastru. Stejně tak možnosti podpora rozvoje regionu a vzdělávání personálu byli označeny, jako další přínosné aktivity klastru. Další otázka byla zaměřena na výhody, které členství v klastru nabízí. Nejčastější odpovědí byla výhoda kontaktu s novými dodavateli. Další uváděné přínosy byly vznik partnerství, kontakt s novými zákazníky a výhoda společného marketingu. Méně časté, ale nezanedbatelné odpovědi označované respondenty jsou možnost vzdělávání a školení personálu, získávání zkušeností během spolupráce na společných projektech a výhoda lepšího přístupu k dotacím. Další dotaz se týkal financování klastru. Zajímalo mne, jakého financování by respondenti využili v případě založení klastru. Nejčastější odpovědí byla s 68 % možnost financování ze společných zdrojů. 27 % respondentů by zvolilo možnost financování z veřejných zdrojů, zbylých 5 % vidí možnost financování v samotné výdělečné činnosti klastru. Nikdo z respondentů by nevyužil financování klastru ze soukromých zdrojů. Na otázku zda by byli respondenti ochotni se zapojit do klastrového sdružení podniků v cestovním ruchu v oblasti Luhačovic odpovědělo celkově 43% kladně pro případný vstup do klastrového sdružení. Zbylých 57% by se do této iniciativy nezapojilo. Uváděným důvodem pro vstup do klastru je vidina menších nákladů na marketing a propagaci. Další důvod souvisí s již vznikajícím klastrovým sdružením v oblasti Luhačovic, kterého jsou respondenti členy. Naopak respondenti zdůvodňovali svou neochotu k členství v klastru vysokými členskými poplatky. Jiní jsou součástí seskupení Lázně Luhačovice, a.s., tudíž se nemají zapotřebí sdružovat v jiném. Jiná část dotazníku se týkala existence jiných sdružení spolupráce v oblasti Luhačovic. Z celkového počtu 38 respondentů je polovina součástí akciové
54
společnosti Lázně Luhačovice, Resortu Luhačovice, který je veden pod obecně prospěšnou společností Luhačovské Zálesí. Oblasti, ve kterých podniky spolupracují,
uváděli
respondenti
spolupráci
na
společných
projektech,
společného dodavatele nebo marketing a propagace. Co se týče jiných forem spolupráce. Jen malá část respondentů uvedla jako příklad operační program přeshraniční spolupráce se Slovenskem. Zbylých 80% respondentů se neúčastní žádného jiného druhu spolupráce. Ani jeden z respondentů nemá dobré zkušenosti s veřejným sektorem. Toto je nepochybně oblast, ve které by měli zapracovat obě strany. Dalším dotazováním by bylo zajímavé zjistit, proč převládají negativní zkušenosti, na které straně je chyba. Zda za to může negativní postoj podnikatelů, nebo neochota ze strany veřejné správy, a která strana by měla zlepšit svůj přístup k této problematice. Poslední část průzkumu je zaměřena na spolupráci se středními a vysokými školami, na čem spolu podniky a vzdělávací instituce spolupracují. Jen velmi malé množství podniků v oblasti Luhačovicka spolupracuje se vzdělávacími institucemi. Oblasti, ve kterých školy s podnikatelskými subjekty spolupracují jsou poskytování praxe, marketing a propagace. Dalším úkolem by mělo být rozvíjet tuto kooperaci, která je základem fungování každého klastru. Vyhodnocení hypotéz je následující. V první stanovené hypotéze předpokládáme, že podnikatelé si jsou vědomi možnosti spolupráce podnikání v seskupení zvaném klastr. Z průzkumu vyplývá převaha kladných odpovědí. Avšak z odpovědí je taktéž znatelné, že téměř 40% podnikatelských subjektů nezná pojem klastr. To může značit malou vzdělanost vrcholového managementu v různých oblastech spolupráce. Dalším možným vysvětlením je slabá spolupráce se vzdělávacími institucemi, které by mohly přispět ke zvýšení kvalifikovanosti manažerů. Došlo tedy k potvrzení první stanovené hypotézy. Druhá určená hypotéza zkoumala existující vztahy spolupráce mezi podniky CR a jinými institucemi v oblasti Luhačovicko. Polovina respondentů se neúčastní žádné spolupráce v této oblasti. Druhá polovina respondentů uvedla jako příklad spolupráce, kooperaci v Lázních Luhačovice, a. s., Luhačovské Zálesí, o. p. s. a jinou ne blíže specifikovanou kooperaci několika hotelů. Druhá hypotéza se taktéž
55
potvrdila. V oblasti Luhačovicka tedy určité formy spolupráce podniků existují, ale jsou zde viditelné rezervy, co se týče potenciálních členů klastrového sdružení. Podnikatelé jsou z větší části informování o možnosti spolupráce v klastru. Jedním z důvodů může být i to, že v průběhu mého průzkumu se klastr CR formoval a v této době je již ve fázi vzniku. V současné době dochází k rozšiřování členské základny. Proto význam tohoto pojmu je znám většímu množství subjektů. Finanční výhody klastrové organizace považují podnikatelé za nejvýznamnější. Jedná se převážně o výhody plynoucí ze zvýšení návštěvnosti oblasti. Zlepšení výsledků společností zapojených do klastru. Vzdělávání personálu, vzdělávání a školení považují respondenti taktéž za důležité. Další výhody souvisí se získáváním nových kontaktů na nové zákazníky a dodavatele. Zkušenosti místních podnikatelů ve spolupráci s vysokými školami jsou velmi malé. Na této oblasti je důležité zapracovat a snažit se o vytvoření nových partnerství, které znamenají pro účastníky oboustranný přínos. Ochota podnikatelů vstoupit do klastru je z větší části negativní. Důvody jsou různé, některým se nelíbí vysoké členské poplatky klastru. Jiní nepotřebují vstupovat do dalšího sdružení podniků, protože jsou v kooperaci s Lázněmi Luhačovice, a. s. Na druhou stranu existují zde již subjekty, které jsou pro vstup do klastrové iniciativy. Důvodem je snížení nákladů na marketing a propagaci. Jiná část těchto podnikatelských subjektů je již zapojena v tomto druhu síťování.
56
3 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE PODNIKŮ V KLASTRU CESTOVNÍHO RUCHU Na základě informací získaných z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů jsem rozdělil návrhovou část do specifických oblastí, na které by se měl klastr cestovního ruchu v Luhačovicku zaměřit a soustavně je rozvíjet. Ucelená
nabídka
doplňkových
služeb
cestovního
ruchu
a
volnočasových aktivit V Luhačovicích chybí ucelená nabídka doplňkových služeb cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Není často jasný rozsah a charakter poskytovaných služeb v jednotlivých ubytovacích zařízeních. Je zapotřebí rozšířit nabídku volnočasových aktivit, fond sportovišť, cyklostezek, pěších stezek, různých výletů do okolí. Všichni členové klastru by měli navzájem poskytovat informace, propagační materiály a rady návštěvníkům o možnostech využití volného času v lázních, o aktuální kulturní nabídce a nabídce zájezdů do okolí. Důležité je sjednotit tuto nabídku v rámci klastrového sdružení tak, aby host měl jednoduchý přístup k informacím o trávení volného času. Pokud se vytvoří jednotný propagační systém, budou hosté vědět o možnosti využít stravovacích služeb našeho partnera. Nebo využít možnosti výletu do okolí, který poskytuje taktéž člen klastru. Pokud budou hosté spokojeni s dostatečnou nabídkou doprovodných služeb, budou se rádi vracet. To je ve výsledku přínos pro všechny členy klastru, i celou oblast. Jednou z volnočasových aktivit je cykloturistika, která je v dnešní době velice rozvinutým turistickým trendem a vyžaduje komplexní služby, které nejsou pro cykloturisty dostatečně rozvinuty. Síť nově vybudovaných cyklotras postrádá dostatečné propojení s jinými stezkami a kvalita povrchů se různí. Je třeba podpořit vznik více odpočívadel pro cykloturisty, půjčoven a opraven kol. Neméně důležité jsou úschovny kol nebo místa k zabezpečení odložených kol. Zajímavé by bylo vytvořit pobyty na míru pro cykloturisty. V rámci takových pobytů, by hosté měli možnost využít převozu na místo určení. Možnost vypůjčení si kola od partnerské firmy poskytující tyto služby. Dalším možným zlepšením jsou nové cílové segmenty trhu 57
Lázeňství je stále vnímáno jako aktivita, která souvisí se zdravotnictvím, což může vést k neochotě sdílet společný pobyt těch, co se léčí s těmi, co jsou zdraví a jsou účastníky wellness pobytu. Každý cílový segment trhu vyžaduje určitý přístup. Jinak se musí přistupovat k mladým lidem, rodinám s dětmi, které v dnešní době láká
sportovně
rekreační
cestovní
ruch.
Jinak
zase
ke
starším
lidem
vyhledávajícím spíše relaxační a odpočinkový typ cestovního ruchu. Zaměření se na správný segment souvisí také s demografickým vývojem. V budoucnu dá očekávat stárnutí populace v České Republice, Evropě i ve světě. Zároveň se dá čekat i prodlužování průměrného očekávaného věku dožití díky moderní medicíně a stále se zvyšujícímu zájmu o zdravý životní styl. Tyto fakta napovídají tomu, že je důležité se do budoucna zaměřit na segment starších obyvatel, jak domácích, tak cizích. Utvořit komplexní nabídku služeb přímo na míru pro starší generace hostů. Klastr by se měl zaměřit na wellness procedury, relaxace a odpočinek, aktivní dovolená, poznávání kulturních a historických památek, sportovně rekreační dovolená. marketing a propagace Oblast Luhačovic postrádá jednotný název, “brand“. Ve svém průzkumu i ve vyhledávání informací jsem narazil na zbytečně velké množství subjektů propagujících Luhačovice např. MAS Luhačovské zálesí, Luhačovské zálesí o.p.s, Resort Luhačovice, který stále paralelně funguje s nově vzniklým Klastrem Cestovního Ruchu – Resort Luhačovic. Navíc souběžně působí Lázně Luhačovice, a. s., které jsou sdruženy s Lázněmi Jáchymov a tvoří spolu další sdružení,
která
má svoji marketingovou
strategii a
svůj “brand“.
Tato
nekoordinovaná, nepřehledná tedy negativní propagace může zapříčinit odrazení potenciálního hosta. Zdá se, že zde není utvořena jednoznačná ucelená nabídka služeb CR a převažují příliš individuální marketingové aktivity. Sjednocená nabídka by případnému hostovi zjednodušila proces rozhodování, kde strávit dovolenou. Je nutné myslet na to, že hosté ve většině případů nejezdí na dovolenou kvůli hotelu ale kvůli poznávání regionu, případně jiných atraktivit, které region nabízí. Proto je třeba nabídku jednoznačně a srozumitelně sjednotit a prezentovat ji navenek v jiných regionech i v zahraničí. Právě klastrové uskupení vzniká za účelem vytvoření jednoznačného image, loga Luhačovicka a jeho společné propagace.
58
Dalším marketingovým tahákem jsou doprovodné akce pořádané členy klastru. Mezi společné akce pořádané již předchůdcem klastru – Resortem Luhačovice patří mimo jiné zabijačka, dětský den, food festival atd. Klastr by se měl více zaměřit na tyto eventy a případně vytvořit další tematické akce, které by přilákaly pozornost médií a veřejnosti. Ambicí resortu Luhačovice by nemělo být uspořádat několik akcí ročně. Tyto doprovodné představují něco uchopitelného pro média. Cílem by měla být medializace, zviditelnění Luhačovic. Dalším plusem je výhoda úspor z nákladů na propagaci. Každý subjekt disponuje určitým omezeným množstvím finančních prostředků na propagaci. Jako jednotlivec se subjekt ocitá ve velké nevýhodě oproti členům klastru. Kteří členstvím získali možnost takové propagace, kterou by si sami nemohli dovolit. Pořádané budou velké plus i pro podnikatele, kteří nejsou členy klastru. Akce přilákají velké množství lidí, kteří zvýší návštěvnost oblasti a tím zvýší příjmy jednotlivých restaurací, kaváren a dalších subjektů poskytujících doprovodné služby cestovního ruchu. spolupráce s veřejným sektorem Veřejný sektor jako takový má být pomocníkem podnikatelských subjektů, nemá být jejich brzdou. Musí se stát někým, kdo bude usměrňovat ekonomický růst regionu, tím že bude podporovat malé a střední podnikatele. Musí neustále analyzovat mezery, které vznikají v podnikatelském prostředí a podporovat vznik nových firem, které tyto mezery zaplní. Dalším úkolem klastru je přesvědčit město Luhačovice, aby dali váhu tomuto seskupení, aby podpořily členy, kteří se aktivně podílejí o rozvoj celého regionu. S větší podporou veřejné správy roste i důvěra místní obyvatel a tím i dalších podnikatelských subjektů – potenciální členů klastru. Vzájemná spolupráce veřejného sektoru s podnikateli může mít různou formu, např. pořádání společných workshopů, setkání a seminářů za účelem zlepšení spolupráce, vzdělávání pracovníků, získání praxe, administrativní pomoc při získávání finančních dotací z veřejných zdrojů, podpora nejrůznějších projektů a aktivit klastru. spolupráce se vzdělávacími institucemi
59
Úkolem klastrů je neustálá snaha o zavádění nových technologií a inovací do procesu poskytování služeb, zvyšování kvalifikace a vzdělání pracovníků. Dosažení těchto cílů se neobejde bez nutné spolupráce se vzdělávacími institucemi,
které
v Luhačovicích
jsou
bezpochyby
spolupracuje
důležitým
s výzkumnými
partnerem
institucemi
klastrů.
v okolí,
Klastr
především
s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Dále se zaměřuje na spolupráci s oborovými vzdělávacími institucemi, konkrétně se školami zaměřenými na gastronomii, hotelnictví a lázeňství. Druhým krokem je využít tuto spolupráci správným způsobem. Vzájemný užitek této spolupráce je oboustranný. Podnikatelské subjekty se mohou na základě spolupráce se vzdělávacími institucemi mnohému naučit a ušetřit náklady na školení, vzdělání zaměstnanců nebo na výzkum. Příkladem může být realizace soustavných vzdělávacích programů a školení pro zaměstnance v cestovním ruchu, pro studenty ale i pracovníky veřejné správy. Analýzy a výzkumu provedené ve spolupráci se studenty mohou výrazně ulehčit práci jednotlivým firmám. Taktéž výhody plynoucí ze spolupráce pro vzdělávací instituce, tedy i studenty jsou markantní. Workshopy, prostor pro diskuze a různá setkání jsou možností nahlédnout do podnikatelské reality, se kterou se studenti při svých studiích nesetkávají. Organizace exkurzí a možnost studentských stáží je pro studenty možnost získat cenné zkušenosti z praxe v průběhu studií nebo bezprostředně po jejich skončení. Tato vzájemná kooperace s sebou přináší možnost úpravy nebo tvorby nových učebních materiálů, které mohou pomoci lepšímu profilování studijních oborů a tím lepšího uplatnění absolventů na trhu práce služeb cestovního ruchu. spolupráce s turistickými informačními centry Důležitým centrem pro podnikatele by mělo být informační centrum. Je zapotřebí efektivně sdružovat informace do těchto center, které by je měly dál distribuovat do zahraničí a jiných regionů. Lákat návštěvníky města k návštěvě TIC je samozřejmostí. Pracovníci TIC by měli aktivně radit a nabízet návštěvníkům další služby a programy, které mohou vést k prodloužení pobytu a tím ke zvýšení celkové spokojenosti návštěvníka.
60
Jednotlivý členové klastru by se měli aktivně podílet na sdílení a poskytování informací, propagačních materiálů informačním centrům, nejen v Luhačovicích, ale i za jejich hranicemi. Informační centrum by nemělo fungovat jen jako distributor pro hosty, kteří přijedou do Luhačovic. Mělo by se taktéž snažit o propagaci daného regionu a tím dávat důvod lidem pro návštěvu Luhačovicka. Důležitá je taktéž podpora činností a funkcí, které TIC má. Podpora vzniku informačních míst a bodů ve městě a okolí ze strany veřejné správy. Vzdělávání pracovníků TIC ve spolupráci se vzdělávacími institucemi, nebo vyhledávání vhodných pracovníků z partnerských škol. Mělo by dojít k propojení informačního systému jednotlivých TIC v kraji, aby se zjednodušila komunikace a tím i zefektivnila propagace mezi jednotlivými regiony. rozšíření nabídky služeb do večerních hodin V oblasti Luhačovicka se nachází dostatečný počet podniků nabízejících doprovodné služby pro turisty. Problémem se zdá být doba poskytování těchto služeb. Host má samozřejmě možnost navštívit kavárnu či bar situovanou v hotelovém komplexu. Ale v případě, že hotel tyto služby neposkytuje, nebo jednoduše by si host rád udělal vycházku po lázeňské kolonádě ve všední den, je problém ve večerních hodinách najít otevřenou restauraci. Proto je důležité zapojit do sdružení také podnikatelské subjekty poskytující tyto služby a zajistit, aby hosté byli informování o možnosti návštěvy. spolupráce s regiony (Slovácko, Valašsko) Vzájemná provázanost okolních regionů je taktéž důležitá pro přilákání nových hostů. Okolní regiony Slovácko a Valašsko jsou turisticky velmi atraktivní. Vytvořením společných propagačních materiálů by mohlo dojít ke zvýšení návštěvnosti těchto sousedících regionů. Lákadlem by mohly být různé tematické zájezdy, tipy na výlety, různé kombinace pobytů, např. návštěvy vinic a vinných sklepů na Slovácku, kurzy vaření tradičního jídla na Valašsku a nakonec ozdravný, wellness pobyt v Lázních Luhačovice. návštěvnické věrnostní karty
61
Pro hotelové zařízení je nejdůležitější spokojenost zákazníka a s tím související ochota o opakovanou návštěvu. Návštěvnické věrnostní karty jsou vynikajícím prostředkem pro udržení si věrnosti hosta a přináší mnoho výhod. Za každý pobyt, návštěvu, nákup služby u člena klastru získá host určitý počet bodů, které se sčítají. Čím více bodů zákazník má, tím větší výhody získá. Mohou získat například slevy na ubytování a různé služby. Vouchery na služby poskytované členy klastru. Systém věrnostní karty by měl být elektronický. Aby si sám zákazník mohl kontrolovat svůj účet. Popřípadě získat nové informace o klastru, jeho nabídce, slevách a konaných akcích. V rámci tohoto systému může být host zařazen do slosování o různé ceny. soutěže kvality mezi poskytovateli služeb Zavedení soutěží na posílení kvality mezi poskytovateli služeb v klastrovém sdružení. Organizovat soutěže založené na hodnocení odborné veřejnosti i hostů na různá témata, například o nejlepší hotel, nejlepší restauraci. Výsledkem bude zdravá konkurence mezi členy, neustálé zkvalitňování poskytovaných služeb a vzájemné vzdělávání personálu. Neméně důležité je dostačující mediální podpora těchto soutěží v novinách, rozhlase, v televizi, na internetu. rozšíření členské základny V oblasti Luhačovicka je mnoho poskytovatelů primární i sekundárních služeb CR, kteří by mohli být platnými členy klastru. Klastr by měl oslovit tuto skupinu podnikatelů skrz diskuze, workshopy. Informovat podnikatele o výhodách tohoto druhu síťování. Čím větší bude členská základna, tím větší bude síla působení klastru na veřejnou správu, investory, média nebo také na dodavatele. V klastru působí mnoho poskytovatelů stravovacích služeb, kteří mohou z této kooperace získat cenové výhody od dodavatelů potravin a jiného materiálu. regionální rezervační systém Vytvořit společný regionální rezervační systém napojený na krajský, který bude vedle cestovních kanceláří, internetových portálů zdravotních pojišťoven a lékařů dalším zprostředkovatelem nabízených pobytů. Cílem tohoto rezervačního systému by mělo být usnadnění rezervace služeb případným návštěvníkům. Zjednoduší organizaci pobytů, zvýší návštěvnost a prodlouží délku pobytu. 62
Rezervace ubytování rezervačním systémem je pro zákazníky jednodušší, ušetří čas a náklady na cestu. Systém je navíc pro poskytovatele služeb přínosný ve vytvoření přehlednější jednotné nabídky. Identifikace (potenciálních) členů klastru Luhačovice a okolí Důležité je identifikovat budoucí členy klastru, tak aby došlo k propojení podnikatelských subjektů cestovního ruchu, vzdělávacích a výzkumných institucí a orgány veřejné samosprávy. Kromě stávajících členů (Augustiniánský dům, Hotel Výhlídka Luhačovice, Hotel Vega, Hotel Pohoda, Hotel Harmonie, Hotel Radun, půjčovna kol BI-FU,město Luhačovice, městys Pozlovice a Luhačovické Zálesí, o.p.s.) jsem pro vznikající klastrové sdružení v oblasti Luhačovicka vybral tyto subjekty:
obce a jejich úřady v oblasti Luhačovicka – obec Biskupice u Luhačovic, obec Ludkovice,
občanská
sdružení
–
Jurkovičův
svět,
o.s.,
Správa
CHKO
Bílé
Karpaty,Korunka Luhačovice, spolek aktivních seniorů,
vzdělávací instituce – Univerzita Tomáše Bati (fakulta ekonomiky a managementu, obor Ekonomika cestovního ruchu), Vysoká škola obchodní a hotelová Brno, Střední škola hotelová Zlín, Střední odborná škola Luhačovice,
sportovní zařízení – plovárna Luhačovice, tenisový klub Luhačovice, centrum zdraví, outdoor fitness, půjčovna segway, relaxační studio, solná jeskyně Luhačovice, sjezdové lyžování, sportovní areál minigolf, sportovní centrum Radostova,
kulturní zařízení – kino Elektra, lázeňské divadlo, městský dům kultury, městská knihovna Luhačovice, muzeum Luhačovického Zálesí,
cestovní kanceláře a agentury – cestovní agentura Ing. Dáša Bačová, cestovní kancelář Luhanka,
ubytovací a stravovací zařízení – malé a střední podniky v oblasti stravování, ubytování,
63
městské turistické a informační centrum Luhačovice, informační centrum Luhanka, městské informační centrum Uherský Brod, Uherské Hradiště, Zlín.
Následující cíle jsou doplněním současných cílů klastru. Další spolupráce by se měla týkat těchto oblastí:
integrace veřejného a soukromého sektoru na propagaci oblasti Luhačovic,
získávání podpor pomocí grantů a operačních programů,
společná organizace kulturních a společenských akcí a jejich medializace,
vyhodnocování aktivit cestovního ruchu a segmentace uživatelů služeb,
možnost využití přeshraničního programu spolupráce Česko – Slovensko, konkrétně Luhačovicko – Trenčianske Teplice,
koordinace nabídek hotelů a jiných ubytovacích zařízení v oblasti ubytování a stravování,
posilování partnerství domácích obyvatel a podnikatelů prostřednictvím společně sdílených vizí,
zajištění společných propagačních materiálů a jejich distribuce do jiných regionů ČR a zahraničí,
podpora rozvoje cykloturistiky v Luhačovicku s mottem „Aktivní dovolená“.
64
ZÁVĚR Výhody klastru lze spatřovat v dodavatelských kooperačních a informačních vztazích. Služby, které jsou nad rámec vnitřní kapacity firem samotných a jsou řízeny společně s ostatními členy. Jedná se o vzdělávání, technologie, propagaci, marketing a reklamu, outsourcing různých služeb, průzkum trhu, kontrolu kvality atd. Partnerský vztah subjektů zapojených do cestovního ruchu (neziskových organizací, podniků, veřejné správy atd.) v regionu je důležitým pro alokaci a řešení společných problémů, jejich řešení a dosažení cílů. Pokud tato kooperace nefunguje anebo vůbec neexistuje, může to mít negativní dopady na všechny podnikatelské subjekty cestovního ruchu v regionu a má to za následek komplikace v jeho dalším rozvoji. Z důvodu, že služby cestovního ruchu jsou komplementárními a vzájemně se podmiňujícími, je vzájemná spolupráce velkou výhodou v tomto odvětví podnikání. Klastr tedy v oblasti vzniká z důvodu institucionalizace. Tedy určitého právní zastřešení již fungující spolupráce mezi určitými podnikatelskými subjekty – předchůdce klastru. Klastr se momentálně nachází ve stádiu vzniku, kdy dochází k podepisování dokumentů (stanovy, strategie rozvoje, vize, cíle a pilíře organizace) a ustanovení statutárních orgánů. Ale zároveň již předchůdce klastru dokázal, že v určitých oblastech se podnikatelské subjekty dokážou domluvit a vytvořit něco hodnotného, uchopitelného pro média a potenciální zákazníky a tím zvýšit atraktivitu celého regionu. Což je jedním ze základních cílů každého klastru cestovního ruchu. Dalším krokem by mělo být pokračování a realizace dalších společných projektů, rozšiřování členské základny z místních podnikatelů, ale i navazování nové spolupráce s veřejnou správou a vzdělávacími institucemi v oblasti. Důležitým prvkem spolupráce by měl být marketing a propagace. Společnými silami mohou členové klastru značně snížit své náklady na propagaci. Společnou propagací za hranicemi regionu, mohou podnikatelé mnohem lépe dosáhnout zviditelnění sebe sama a zároveň i celého regionu.
65
Důležitý je tedy marketing celé oblasti Luhačovic. Jde o vyváření nabídky, které musíme vtisknout specifickou tvář a pojmenovat ji. Produkt musí mít svůj charakter, který si turisté musí zapamatovat a oblíbit. Turista je tím člověkem, o kterého jde. Je to člověk, který může do oblasti přinést finanční prostředky klidně i opakovaně, neboť zalíbí-li se mu tady, může se i pravidelně vracet. Navíc je důležitým reklamním prvkem a šíří své zážitky svému okolí. Problém v tom, že si ještě ne všichni uvědomujeme důležitost svého regionu, jeho rozdílností a profilování mezi jinými regiony. Musíme se snažit vytvářet svůj jedinečný image, který bude neopakovatelným zážitkem pro návštěvníka. První hypotéza předpokládala znalost pojmu klastr u subjektů cestovního ruchu. Druhá se týkala existence spolupráce mezi podnikatelskými subjekty cestovního ruchu. Obě stanovené hypotézy se tedy průzkumem potvrdily. Ověřením hypotéz jsem došel k názoru, že v oblasti Luhačovicka jsou podnikatelské subjekty seznámeny s možností
kooperace
v klastru.
A
protože
má
Luhačovicko
dlouholetou tradici v CR, jsou zde již nějakou dobu vytvořeny určité typy vazeb mezi poskytovateli služeb CR. Jsou ale zaměřeny příliš na individuální potřeby jednotlivých účastníků. Nejsou proto takovým přínosem pro celou oblast, jakým by se v případě vzniku klastru mohli stát. Cílem práce byla analýza rozsahu a možností spolupráce podniků cestovního ruchu v klastrech cestovního ruchu v destinaci Luhačovicko a navrhnutí možností zlepšení výchozího stavu. Potenciál klastrového seskupení je v této oblasti významný. Existuje zde dostatečný počet subjektů poskytující kvalitní služby cestovního ruchu. Snahy o propojení těchto subjektů s cílem společného marketingu a propagace jsou v počáteční fázi. Další etapy rozvoje jsou v rukou samotných členů klastru, kteří musí efektivně využívat vztahy spolupráce k rozvoji svého sdružení, ale i celého regionu.
66
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1 ].
BERGMAN, E. M.; FESSER, E. J. Industrial and Regional Clusters: Concepts And Regional Competitiveness. OECD, 2007 [cit. 2014-04-23]. ISBN 978-92-64031-83-8. Dostupné na internetu:
[2 ].
BŘUSKOVÁ, P. Průmyslové klastry. Ostrava, 2003.
[3 ].
Centrála cestovního ruchu Vychodni Moravy. Luhačovice. Zlín: VychodniMorava, 2010 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na internetu:
[4 ].
Clusters Linked over Europe. Clusters Management Guide-Guidelines for the Development and Management of Clusters Initiatives. Linz: TGM, 2006. Dostupné na internetu:
[5 ].
CzechInvest. Průvodce klastrem. Praha, 2005 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na internetu: <www.czechinvest.cz>
[6 ].
Department of Trade and Industry of UK. A practical Guide to Cluster Development. London: DTI, 2001 [cit. 2014-04-12]. Dostupné na internetu:
[7 ].
HAVLÍČEK, I.; PETRÁKOVÁ, B. Jurkovičovy Luhačovice. Zlín, 2007 [cit. 2014-04-07]. Dostupné na internetu:
[8 ].
JÁČ,I.; RYDVALOVÁ, P.; ŽIŽKA, M. Inovace v malém a středním podnikání. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 174 s. ISBN 80-251-08538.
[9 ].
Kolektiv autorů Národního informačního centra TC AV ČR. Horizont 2020: stručně o programu. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2013, 32 s. [cit. 2014-04-23]. ISBN 978-80-86794-43-3. Dostupné na internetu:
67
[10 ].
Léčebné lázně České republiky. In příloha Hospodářských novin, ze dne. 20. května 2012.
[11 ].
LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; PYKA, J. Možnosti využití klastrů v cestovním ruchu. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008, 114 s. ISBN 978-80-7248-508-6.
[12 ].
LEDNICKÝ, V.; VANĚK, J.; ŠEBESTOVÁ, J. Tvorba a využití neprůmyslových klastrů malých a středních podniků. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2009, 176 s. ISBN 978-80-7248-568-0.
[13 ].
Luhačovické Zálesí, o.p.s. Profil LZ, o.p.s. Luhačovice, 2007 [cit. 2014-0403]. Dostupné na internetu:
[14 ].
MARSHALL, A. Principles of Economics. Ist ed. London: Mac Millan, 1890.
[15 ].
Ministerstvo pro místní rozvoj. Zlínsko a Luhačovicko: turistický průvodce regionem: Zlínsko, Luhačovicko, Otrokovicko, jižní Valašsko. Zlín: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2008, 63 s. [cit. 2014-05-03]. ISBN 978-80-254-8754-9. Dostupné na internetu:
68
[16 ].
Ministerstvo pro místní rozvoj. Operační programy přeshraniční spolupráce. Praha, 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné na internetu:
[17 ].
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020. Praha, 2013, č. 27913 [cit. 2014-0423]. Dostupné na internetu:
[18 ].
OECD. Business Clusters: (Promoting Enterprise in Central and Eastern Europe). OECD Publications, 2005. ISBN 92-64-00710-5.
[19 ].
PAVELKOVÁ, D. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 268 s. ISBN 978-80-247-2689-2.
[20 ].
PAVELKOVÁ, D.; JIRČÍKOVÁ, E. Aula: Podíl vysokých škola na vytváření klastrů v České Republice. Praha: Centrum pro studium vysokého školství, 2008, roč. 13, č. 02 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1210-6658. Dostupné na internetu:
[21 ].
PORTER, M. E. Clusters and the new economics of competition. Harvard Business Review. Nov/Dec 1998a, Vol. 76, Iss. 6, s. 78, ISSN 0017-8012.
[22 ].
PORTER, M. E. Konkurenční výhoda: Jak vytvořit a udržet si nadprůměrný výkon. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1997, 626 s. ISBN 80-856-0512-0.
[23 ].
PORTER, M. E. The competitive Advanatage of Nations. With a New Introduction. 11th ed. New York: Free Press, 1998b. ISBN 0-684-84147-9.
[24 ].
PORTER, M. E. The Competitive Advantage of Nations. New York: The Free Press,1990.
[25 ].
Resort Luhačovice. Luhačovice a Trenčianské teplice – klastry cestovního ruchu. Luhačovice: 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné na internetu:
69
[26 ].
SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Repronis Ostrava, 2004. ISBN 80-7329-059-6.
[27 ].
STEJSKAL, J.; KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: Portal, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2.
[28 ].
United Nations Industrial Development Oragnization. Development of Clusters and Networks of SME‘s. Vienna, 2001 [cit. 2014-05-03]. Dostupné na internetu:
70
SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I Dotazník Příloha P II Rozhovor 1 Příloha P III Rozhovor 2
71
Příloha I Dotazníkové šetření – klastry Dobrý den, jsem studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Management hotelnictví a lázeňství na Vysoké Škole hotelové v Praze. Dotazníkové šetření se vztahuje k mé diplomové práci. Jeho cílem zjistit zda podnikatelé v cestovním ruchu na Luhačovicku si jsou vědomi výhod vyplývajících ze spolupráce podniků v klastru. Jak nejlépe by tyto výhody využili ku prospěchu svého podniku. A jestli by vůbec byli ochotni vstoupit do podobného seskupení firem v oboru cestovního ruchu. Informace sesbírané dotazníkem budou použity jen pro účely zpracování diplomové práce a nebudou poskytnuty třetím stranám. Děkuji za spolupráci.
1. Víte co znamená pojem klastr? (Pokud ne, přeskočte otázky č.: 2, 3, 4) ANO NE 2. Které z aktivit považujete za nejdůležitjší přínosy klastru? (možno více odpovědí) Zvýšení návštěvnosti oblasti Podpora rozvoje kraje, regionu Přilákání investic Vzdělávání personálu CR Zlepšení výsledků společností do nich zapojených Zvýšení počtu inovací Iniciace vzniku nových firem
Zvýšení exportu Podpora výzkumu 3. V čem vidíte největší výhody v případném členství v klastru? (možno více odpovědí) Kontakt s novými zákazníky Lepší přístup k dotacím Benchmarking Získání zkušeností během spolupráce na společných projektech Vzdělávání a školení Marketing Kontakt s novými dodavateli Zlepšení inovací Zavádění nových technologií Poskytnutí úspory z rozsahu a snížení nákladů Vznik partnerství 4. Jakého financování klastru by jste využil v případě členství? Veřejný zdroj (rozpočty krajských samospráv, rozpočty univerzit, strukturální fondy, státní fondy a ostatní zdroje EU) Soukromý zdroj (vlastní zdroje firny, bankovní produkty, sponzorství) Společné zdroje (soukromý i veřejný sektor) Možnost výdělečné podnikatelské činnosti klastru
5. Spolupracuje Váš podnik s jinými podniky cestovního ruchu v této oblasti? (Pokud ne, přeskočte otázku č. 6) ANO
S jakými:
NE
6. Pokud
ano,
v jaké
oblasti spolupracujete,
jaké
aktivity
spolu
vykonáváte?
7. Máte zkušenosti s jinými formami spolupráce? Například program přeshraniční spolupráce, či jiný druh síťování nebo sdružení v oblasti cestovního ruchu. Pokud ano, s jakými? ANO
Jaké formy spolupráce:
NE
8. Jaké jsou vaše předešlé zkušenosti ve spolupráci s veřejným sektorem? Dobré
Neutrální
Špatné
Nemám zkušenosti
9. Je váš podnik součástí spolupráce s některou ze středních nebo vysokých škol v kraji? Pokud ano, se kterými? (Pokud ne, přeskočte otázku č. 10)
ANO NE
Se kterými:
10. V případě, že váš podnik spolupracuje s některou ze středních nebo vysokých škole v kraji. Jak se tato spolupráce projevuje? Marketing a propagace Poskytování praxe Vzdělávání Jiné
Jaké:
11. Jestliže by vznikla iniciativa klastru v oblasti Luhačovicka, byl by jste ochoten se stát jeho součástí? Prosím o zdůvodnění Vaší odpovědi. ANO
Proč:
NE
Proč:
Příloha II Řízený rozhovor s marketingovou vedoucí projektu klastr cestovního ruchu Resort Luhačovice. Z jaké iniciativy tento nápad klastru vznikl? Proběhl zde již výzkum, který dal impulz k vytvoření tohoto síťování? Předchůdce klastru bylo původně neformální sdružení pěti hotelů - resort Luhačovice. V rámci tohoto sdružení, jsme spolu realizovali projekt Food Festival Luhačovice, luhačovická zabijačka. Forma klastru nebyla původním záměrem. Prvotním záměrem bylo to, aby spolu místní hotely a další instituce (volnočasové zařízení apod.) určitým způsobem spolupracovali. Protože je potřeba seskupení ustálit, tak aby mělo určitý řád a pravidla. Proto vzniká Resort Luhačovice - klastr cestovního ruchu. S tím, že základem je spolupráce s vysokými školami, které se zaměřují na cestovní ruch. Jde o to propojit jednak municipality, hotely a vzdělávací instituce. Kdy oficiálně bude klastr aktivně působit? Klastr by měl být výstupem projektu: Luhačovice – Trenčianské Teplice Klastry Cestovního Ruchu, který je v konečné fázi. To znamená, že momentálně se klastr nachází v etapě vzniku, kdy bude docházet k institucionalizaci a založení orgánů, jako valná hromada, řídící rada a další management. Toto bude hlavní téma schůzky 27. 3. 2014, kde se budou podepisovat členské smlouvy, ustanoví se řídící orgány. Kdo řídí klastr a kdo v něm rozhoduje o každodenních činnostech? Předpoklad je takový, že Luhačovické Zálesí, jako o.p.s. nebude vstupovat do klastru jako člen, ale bude poskytovat management, tzn. přibližně 3 pracovníci a jeden z nich bude předseda. Nejvyšším orgánem je valná hromada a nejvyšším výkonným orgánem bude rada (členy rady volí valná hromada). Více ve informací lze nalézt ve stanovách na internetových stránkách Resortu Luhačovice. Jak je klastr Luhačovicko financován? Z fondů EU, fondy veřejné správy? Jaké jsou poplatky členů klastru?
Měl by být uzákoněn zákon o cestovním ruchu, který by měl obsahovat to, že se finance do cestovního ruchu budou rozdělovat centrálně – do centrál cestovních ruchů krajů.Tyto centrály potom přerozdělí spravedlivě peníze na různé projekty a právě jedním z nich je klastr cestovního ruchu Luhačovice. To je jedna možnost. Další možnosti jsou dotace EU, členské příspěvky, výdělky ze společně pořádaných akcí, sponzorské dary atp. Největší část rozpočtu klastru jsou pořádané akce, na které jsou vyčleňovány finance ze členských příspěvků. Poplatek je rozdělený na marketingovou část a členský vklad. Podle toho jak je firma velká, nebo jak moc se chce zapojit, si vybere jednu nebo druhou cestu. Jaké jsou cíle tohoto seskupení? V jakých oblastech budou podniky spolupracovat? Jedná se především o spolupráci v lázeňství a wellness. Co se týče lázeňství, to mají na starost Lázně Luhačovice, což je akciová společnost, která zde působí už dlouho dobu. Ostatní hotely a municipality by se měli zaměřit na volnočasové aktivity v Luhačovicích. Od cyklistických a pěších túr, plavaní, plus různé akce jako zabijačka, food festival, dětský den, které jsou uspořádány společnými silami všech členů klastru. Další cíl je vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Spolupráce s VŠ, což je jedna z cest jak jednak vzdělávat pracovníky a jednak vytvářet určité hodnoty ze spolupráce. Dalším cílem je zvyšování kvality služeb. Vysoké školy: UTB fakulta management a ekonomicky (obor CR);Vysoká škola hotelová v Brně – exkurze ze školy do Luhačovic; VUT – fakulta aplikované informatiky – výzkum a inovace informačních technologií; Střední odborná škola v Luhačovicích – hotelnictví turismus (plánuje se spolupráce) Jaké projekty plánujete realizovat v rámci klastru? Spolupracujete v rámci klastru s některým s příhraničních regionů? A jak se tato spolupráce projevuje? 1. Projekt Luhačovice – Trenčianské Teplice Klastry Cestovního Ruchu, díky kterému vzniká klastr CR. Dalším krokem je vytvoření dokumentace, smluv,
na základě kterých se bude potom analogicky zakládat klastr na straně Slovenské. Ta spolupráce je založená na vzájemném poskytování knowhow. Slovenská strana (region) je partnerem Luhačovického Zálesí o.p.s., ale na jejich straně zatím nevznikla iniciativa podobná resortu Luhačovice, se kterým jsme pořádali společné akce (zabijačka, food festival atp..). Na základě toho co my vytvoříme tady v Luhačovicích, to potom oni použijí jako základ k vytvoření podobného seskupení. 2. Další projekt, který navazuje, je projekt rozšíření klastru CR. Jedním z výstupů je bezbariérový průvodce po Luhačovicích. Jsou tam další výstupy, které jsou součástí tohoto projektu, ale jsou ve stavu projednávání. Kolik má klastr členů? A plánujete jeho rozšíření? Jaké jsou podmínky vstupu do klastru? Současný počet členů (10): Město Luhačovice a Městys Pozlovice jako zástupci veřejné správy; Luhačovické Zálesí, o.p.s , které tvoří management klastru.; dále je to 6 hotelů nacházejících se na území Luhačovic a Pozlovic a prodejna, půjčovna kol BIFU jako poslední člen. Co se týče vstupu do klastru, momentálně to funguje tak že si vybíráme, koho oslovíme. Vizí je propojit, co nejvíce podnikatelů s kvalitními službami v cestovním ruchu. Existuje etický kodex a různé podmínky, které obsahuje například cenotvorbu, což týká víceméně hotelů. Ale je tam i řada dalších pravidel, jak přistupovat ke klastru, co poskytovat, jak postupovat v součinnosti společných akcí. Tyto podmínky musí splňovat každý potenciální člen. Další podmínkou je podepsání členské smlouvy. Největší část rozpočtu jsou pořádané akce, na které jsou vyčleňovány finance ze členských příspěvků. Poplatek je rozdělený na marketingovou část a členský vklad. Podle toho jak je firma velká, nebo jak moc se chce zapojit, si vybere jednu nebo druhou cestu. Jakým způsobem budou soukromé subjekty spolupracovat s veřejným sektorem?
Na základě nového zákona o cestovním ruchu, by měl veřejný sektor blíže spolupracovat se soukromými subjekty. Měl by podporovat rozvoj malých a středních podniků. Měl by pomáhat při organizaci akcí a při rozvoji oblasti (cyklostezky), na které nemá seskupení prostředky. Jedním z výstupů této spolupráce by měl být vznik regionální karty hosta, u které je nejdůležitější zapojení municipalit.
Příloha III Řízený rozhovor s ředitelem Hotelu Pohoda (hotel je jedním z prvních členů Klastru Resort Luhačovice). Co by jste označil jako nejdůležitější faktor, který rozhodl pru vstup do seskupení klastr Luhačovicko? Důležitost propagace regionu a tím i hotelu samotného, snížení nákladů na marketing. Vzdělávání pracovníků hotelu. Přilákání dalších hostů do hotelu. A tím i do celé oblasti. Co si slibujete od partnerství s jinými podnikateli v oblasti? Silné spojenectví, zdravá vzájemná konkurence, sdílení informací, tlak na dodavatele, lepší přístup k dotacím, propagace Luhačovic jako moderního lázeňského
města
s dlouholetou
tradicí.
Propagace
Luhačovic
v okolních
regionech, i v zahraničí. Spolupracuje již váš hotel s jinými podniky CR v této oblasti? Pokud ano jak se tato spolupráce projevuje? V jakých oblastech? Spolupracujeme v rámci Resortu Luhačovice, což je předchůdce klastru (původně 5 hotelů, kteří se aktivně zapojují, město Luhačovice a městys Pozlovice a o.p.s. Luhačovské Zálesí, která organizačně zastřešuje klastr). Začali jsme pořádat akce zabijačka, food fest, dětský den, v plánu je triatlon okolo Luhačovské přehrady. Dále je to společná propagace našeho sdružení a tím i celých Lázní Luhačovice. Máme některé společné dodavatele a to se promítne i v cenách. Jak je klastr financován? Pri financovaní klastra sa môžete spýtať hotela aj na výšku jeho členského príspevku - teda ak to nebude obchodné tajomstvo. Jedna část je finanční (nebylo sděleno) a druhá část je formě voucherů, ty se například losují na akcích (zabijačka apod..) a jsou to zároveň“ propagační“ vouchery, o kterých se píše, které lidé vnímají. Klastr je mimo jiné financován z příspěvků, dotací, výdělků akcí, sponzorských darů. Kdo byl iniciátorem tohoto projektu?
Bylo to sdružení Luhačovické Zálesí o.p.s., kterého je náš hotel součástí. Klastr vzniká převážně z důvodu ustanovení řídících orgánů. Vytváří se jakási organizační jednotka, která by měla usnadnit rozhodování o dalších krocích tohoto seskupení. Došlo v rámci vašeho podniku k hlasování o vstupu do klastru? Ne nedošlo, jako ředitel jsem rozhodl o vstupu. Jelikož považuji za zpátečnické se neúčastnit této kooperace. A to z mnoha důvodů již zmíněných. Věděl jste již dřív o možnosti spolupráce, který nabízí toto síťování? Ano, jednali jsme o této možnosti v rámci schůzek Luhačovského Zálesí o.p.s., kde bylo rozhodnuto vzniku klastru cestovního ruchu, který bude fungovat paralelně s Resortem Luhačovice, který zřizuje o.p.s. Luhačovské Zálesí a účastní se ho několik místních hotelů, municipality a další subjekty. Klastr bude širší platformou oproti Resortu Luhačovice. Jak je hotel zapojený do řízení klastru? Máte, jako člen hlasovací právo v řízení klastru? Klastr je ustanoven v soulad se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, a který navazuje na zakládací listinu a statut společnosti Luhačovské Zálesí, o.p.s. Náš hotel je jako jeden z pěti hotelů členem klastru. Dále je členem Luhačovské Zálesí o.p.s., město Luhačovice, městys Pozlovice a půjčovna kol BI-FU. Jak tomu rozumím, tak klastr se jenom zakládá, ještě nefunguje. Jestli už pracuje, můžete se zkusit zeptat, jestli už teď vidí nějaké přínosy spolupráce v klastru. Ještě nefunguje. Všechny stanovy vešli v platnost 27. 3. 2014. Resort Luhačovice, předchůdce klastr, byl taktéž aktivní, co se týče kooperace různých aktivit, které přinesly užitek. Příkladem může být pořádání akcí jako zabijačka, cyklo výjezd, dětský den, sportovní den, food festival a svatomartinské hody. Všechny tyto akce byly uspořádány společně. Přilákaly mnoho návštěvníků u celého kraje a tím
zvýšili návštěvnost celého města Luhačovice a okolí. Projevilo se to na návštěvnosti kaváren, restaurací, barů atd., které by jinak byli poloprázdné.
