SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL DÍKY PRAXÍM SE ŽÁCI DOSTANOU K MODERNÍ TECHNICE I PŘIVÝDĚLKU PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN KDE SPOLUPRÁCE FUNGUJE

středa, 3. června 2015

PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL

DÍKY PRAXÍM SE ŽÁCI DOSTANOU K MODERNÍ TECHNICE I PŘIVÝDĚLKU Ivana Gračková

[email protected]

A

bsolventům chybějí praktické znalosti, stěžují si často firmy, když hledají nové zaměstnance. Míst, kde spolupráce škol a firem funguje, ale přibývá. „Kdykoliv se někdo ptá na dobrý příklad, uvádím Střední školu průmyslovou a uměleckou Opava. Tamní tým v čele s ředitelem Vítězslavem Doležím je ta správná par‑ ta nadšenců. Opavské firmy se proto rozhodly vzít si nad školou patronát a projektu říkají Naše škola,“ uvedl Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. S tím souhlasí i personalisté místních podniků. „S ostatními strojíren‑ skými firmami na Opavsku jsme se spojili na podporu této střední školy s cílem zajistit zdejšímu průmyslu dostatek kvalifikovaných zaměstnanců,“ řekla Dagmar Stloukalová, vedoucí lidských zdrojů Ostroje Opava, společnosti, která začíná svou spolupráci se vzdělávacími institucemi už na zá‑ kladních školách. Třeba loni pro ně zřídila kroužek robotiky. Také v akciové společnosti Brano uvádějí jako dobrý příklad spolupráce na prvním místě opavské odborné školy, kromě už zmíněné jde také o Střední technickou školu Opava.

Modely lidských tkání 3Dim Laboratory + Vysoké učení technické v Brně 3D modely lidských tkání se používají při operacích. Lékaři dokážou přímo na sále vymodelovat chybějící část lebky a během operace ji usadit. Tato technologie vznikla díky Jihomoravskému inovačnímu centru a už pomohla 400 pacientů.

Stomatologická hmota Advanced Dental Materials + Vysoké učení technické v Brně Díky spolupráci vyrábějí pokročilé zubní materiály a mají patentovanou hmotu, z níž lze vyrobit zubní náhrady nebo třeba zpevnění dočasných můstků.

Více než padesát let spolupráce DobřefungujícítřístrannouspoluprácisipochvalujíiveVelké Bíteši nedaleko Brna, kde se na přípravě technicky zdatných mladýchlidípodílíStředníodbornáškolaJanaTiraye,Středis‑ ko praktického vyučování PBS Velká Bíteš a První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, která je zřizovatelem střediska. „Studenti střední školy prodělávají praktický výcvik v na‑ šem středisku, které zase velmi dobře spolupracuje s firmou. Žáci mají garantované zaměstnání a jistotu práce v moder‑ ních prostorách velkobítešských strojíren. Určitě to tak není všude. Firmy obecně by se měly více angažovat a podílet se navýchověmladýchodborníků,“myslísiAlešJaníček,ředitel střediska praktického vyučování, kde si své znalosti ze školy prakticky zkoušejí obráběči kovů a mechanici‑seřizovači. „S praktickou výukou uvedených učebních oborů máme dlouholeté zkušenosti. V loňském roce uplynulo 50 let od vzniku střediska,“ doplnil Janíček a pochvaloval si, že díky těsné vazbě na firmu se žáci mohou učit na moderních strojích a ještě dostávají měsíčně finanční odměny. Pro lepší spolupráci je potřeba upravit vyhlášky Rozsáhlý záběr spolupráce s firmami má Integrovaná střed‑ ní škola automobilní z Brna. Na praxi chodí žáci do 70 podni‑ ků, které se v Brně a okolí zabývají opravami vozidel, takže se dostanou k práci dokonce i na sanitkách či policejních motorkách. Škola se s firmami radí i při inovaci výuky. „Ně‑ které spolupracující podniky vyhledávají pouze absolventy naší školy,“ pochlubil se ředitel Martin Chylík a zároveň si povzdechl, že brněnskou školu trápí nedostatek žáků hlav‑ ně v učebních oborech zaměřených na autoopravárenství, dopravu a logistiku. „V poslední době máme také problémy uspokojit zvyšující se zájem zaměstnavatelů o spolupráci z personálních důvodů, chybí nám kapacity i finanční pro‑ středky,“ zmínil ředitel další úskalí. Na hromádku toho, co brání zkvalitňování vzdělávání a většímu propojení škol a firem, se pak ještě vrší nedosta‑ tečné znalosti matematiky dětí ze základních škol a také za‑ staralá legislativa. „Stále není nastavená koncepce systému školství od základních až po vysoké školy, proto je nutné začít nejen s legislativou, ale i s osvětou a výukou učitelů,“ prohlásila Vladimíra Michnová, personální ředitelka firmy Linet. Ta je pověstná propracovaným systémem spolupráce se školami už od těch mateřských až po vysoké. „Kdyby se měly školy striktně držet všech předpisů, tak by žáci neo‑ pouštěli školní budovy a na praxi do firem by se nejspíše ani nedostali,“ poznamenal Miloš Rathouský. Posun v legislati‑ vě se už ale rýsuje. Ze společných diskusí škol a firem třeba v projektu Pospolu vycházejí návrhy, jak upravit příslušné vyhlášky. Více o projektu Pospolu čtěte na straně 6

KDE SPOLUPRÁCE FUNGUJE Nanovlákna z Liberce Elmarco + Technická univerzita v Liberci Technologii výroby nanovláken Nanospider používá firma Elmarco, objev učinila univerzita. Nanovlákna se uplatňují v medicíně, pro sportovní oděvy i v průmyslu.

Biosenzory z Brna Photon Systems, Enenatis + Masarykova univerzita v Brně Vyvinuly zařízení, které umí rychle určit koncentraci některých toxických látek, třeba pesticidů v zemědělství. Na trhu bude do tří let, zájem mají i zahraniční firmy.

2

SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL

Anketa Podílí se vaše firma na zvyšování odbornosti učitelů různých typů škol, aby dovedli žáky a studenty lépe připravit do praxe?

Tomáš Brancuzský

Jan Rafaj

personální ředitel CZ LOKO Nedílnou součástí odborného výcviku žáků a studentů by mělo být pravidelné vzdělávání jejich učitelů, aby měli poznatky přímo z praxe – z firem, které mají vlastní vývoj a výzkum. Naposledy jsme se zapojili do projektů IQ Industry a Pospolu, kdy naši odborníci vzdělávali učitele odborných předmětů.

ředitel pro personalistiku ArcelorMittal Ostrava Zaměřili jsme se na vzdělávání pedagogů technických škol, kteří mohou studenty pro praxi lépe připravit. S podporou Evropského sociálního fondu jsme připravili dvousemestrální kurz celkem pro 20 pedagogů středních technických škol na Ostravsku, kteří získali praxi ve vybraném oboru – hutník, koksař, strojař a elektrikář.

Ve firmě

Letadla jsou srdeční záležitost, o pár odborníků se každoročně svádí boj Kateřina Adamcová

[email protected]

S

kořepina vojenského letadla je naprosto obna­ žená. Jen těžko si lze představit, že tohle zelené torzo zbavené křídel je ve skutečnosti cvičný le­ toun obvykle se vznášející kdesi nad Alžírskem. L39 Albatros je právě na generální opravě a jeho tělo zkoumají zaměstnanci společnosti Aero Vodochody. Mezi nimi je i student třetího ročníku Střední školy letecké a výpočetní techniky Odolena Voda Tomáš Karel. „Hodně jsem se naučil a díky praxi dávám stu­ diu daleko víc, než kdybych seděl pouze v lavici,“ říká student, který se připravuje na závěrečné zkoušky v oboru strojního mechanika. Podobně jako on chodí do velké haly nedaleko Pra­ hy opravovat letadla i další žáci střední školy, jež stojí naproti nejvýznamnějšímu tuzemskému výrobci le­ teckých komponentů. Společnost Aero Vodochody také poskytuje servis pro vojenskou i civilní leteckou techniku. Spolupracuje s leteckými výrobci, jako jsou Airbus či Bombardier, a v rámci vojenského programu je dlouholetým partnerem ozbrojených sil několika zemí, zejména Armády České republiky.

Ovlivňování výuky Aero Vodochody živí okolo 1900 lidí, přibližně polo­ vinu z nich tvoří zaměstnanci na dělnických profe­ sích a zbytek jsou odborníci na vyšších stupních. Při výběru specialistů naráží Aero Vodochody, podobně jako další výrobní podniky v Česku, na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Letadla jsou srdeční záležitost, které se věnuje málo lidí. A profese u nás jsou natolik specifické, že musíme hledat i za českými hranicemi,“ říká personální ředitel Aera Vodochody Tomáš Vlček. Navíc přes sedmdesát procent nových lidí do le­ tecké společnosti přichází z různých oborů a firma si je musí přeškolovat. Bližší spolupráce se školami by mohla náklady na rekvalifikace snížit. Podnik proto už začal spolupracovat s průmyslovými a strojírenskými školami v okolí, úzký vztah má především se školou v Odoleně Vodě. „Pro školu jsme sociálním partnerem a oboustranně si snažíme pomáhat například během dnů otevřených dveří, studenti k nám také chodí na stáže,“ vysvětluje personalistka Zdeňka Nováková z Aera Vodochody.

Pod dozorem Student Tomáš Karel právě pracuje na generální opravě vojenského letadla. Každý jeho krok pečlivě kontrolují zkušení odborníci. FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

Dodává, že podnik také vzdělává učitele. Ti se společně se studenty účastní odborných stáží. Firma má se školou i společný motivační stipendij­ ní program. Díky němu mají kromě pravidelných stá­ ží žáci šanci na větší přivýdělek či jistotu uplatnění. „V rámci projektu od nás studenti měsíčně dostávají necelé dva tisíce korun a dostanou pracovní smlouvu na dva roky,“ popisuje personální ředitel Vlček. V sou­ časné době firma stipendijně podporuje například 36 žáků v oboru Mechanik opravář pro letadla. „Máme

například jasno v tom, co učit, jaké jsou požadavky pra­ xe, a můžeme vyučovat moderní technologie, na které bychom jinak finančně nedosáhli,“ pochvaluje si ředi­ tel Střední školy letecké a výpočetní techniky Odolena Voda Miloslav Franěk. Firma i přímo zasahuje do vý­ uky – odborníci se také účastní závěrečných zkoušek – či poskytuje zbytkový materiál, a tak snižuje nákla­ dy na provoz školy. Obecně pak absolventi středních škol v Aeru Vodo­ chody nejčastěji pracují na dělnických pozicích, jako

Učňovské školství

Problémy učňovského školství: žákům často chybí motivace, učitelé dají příliš na samotné známky Jan Záluský

[email protected]

N

eúčast na vyučování, pro­ blémy s disciplínou a chy­ bějící zájem o školu. To jsou tři nejčastější fakto­ ry, které podle tuzemských uči­ telů mohou za to, že čeští učňové opustí školu dříve, než mohou ob­ držet výuční list. Tvrdí to alespoň nedávný průzkum společnosti Na­ vreme Boheme, která se zabývá sledováním trendů ve vzdělávání. Úplně jiné důvody opuštění školy před jejím dokončením ale uvádějí samotní studenti. Nej­ častější příčinou toho, že skončí jako nedostudovaní, jsou podle nich špatné známky, které do­ stali od svých učitelů. Na druhém místě figurují finanční těžkosti,

kterým musí během studia čelit. A třetí místo obsadila dlouhodo­ bá nemoc. Na chvostu žebříčku důvodů se pak objevilo například příliš mnoho věcí, které je potře­ ba se naučit. Roli v předčasném opuštění školy nehraje podle stu­ dentů také stěhování, svatba či těhotenství. Podle názoru tvůrců průzku­ mu se učitelé při hodnocení pří­ liš zaměřují na dosažené studijní výsledky studentů. „Když jsme zhodnotili data o dosažených známkách studentů, kteří ško­ lu opustili, ukázalo se, že špatné studijní výsledky byly důvodem jen v méně než jedné čtvrtině případů, na rozdíl od 70 procent případů, které uváděli samotní učitelé. Problém je nejspíš v tom, že kantoři mají k žákům příliš for­ mální postoj a veškeré hodnocení

40

procent Více než 40 procent respondentů z řad učitelů si myslí, že pro učně je zbytečná jakákoliv forma sebehodnocení.

vztahují v podstatě jen ke znám­ kám,“ říká Jakub Štogr, zakladatel a majitel firmy Navreme Boheme. Ten doporučuje učitelům použí­ vat další nástroje hodnocení, ze­ jména slovní. „Téměř 60 procent předčasně končících žáků se snadno zapojuje do kolektivu a mohou být na trhu užiteční. Každý pátý nedostudo­ vaný může být vedoucí se sociál­ ním cítěním a charismatem,“ cituje Štogr z výsledků projektu PROPOS, který se v minulosti zabýval stej­ ným tématem.

Musíš přispět do kasy! V průzkumu se také ukázalo, jak významně ovlivňuje učně jejich domácí i komunitní okolí. Když rodiče nemají vlastní děti pod kontrolou, přesunují odpovědnost na školu s tím, že s nimi nechtějí

mít potíže. Často vysvětlují, že jsou rádi, že alespoň neberou drogy. Jako rozhodující moment pro dosahování dobrých známek se ukázal fakt, zda jsou rodiče za­ městnaní. Problémy se studiem také často pramení z velmi malé finanční gramotnosti rodičů, kteří nutí své děti, aby přispívaly do ro­ dinného rozpočtu. Na druhou stra­ nu – průzkum ukázal, že děti, kte­ ré školu předčasně ukončily, po­ stupovaly proti vůli rodičů, kteří v 82 procentech případů odchod z učiliště neschvalovali. „Svou roli hraje i složitá situace v rodinách, kde musí dítě dojíždět do školy nebo jeho rodiče jsou alkoholici. Nepřítomnost ve škole je pak vel­ mi často prvním signálem, že stu­ dent začal pracovat, místo toho, aby chodil do školy. Chybějící ho­ diny ve škole také bývají výsled­

kem častého zaspávání,“ komen­ tuje Štogr. Situace se mnohdy nezlepší ani ve chvíli, kdy student nastou­ pí do jiné školy. „Obvykle se totiž problémy s motivací a disciplínou objeví brzy znovu. Problematic­ ká situace nastává, když student po opuštění školy začne pracovat nebo jeho pauza mezi dalším stu­ diem je příliš dlouhá, třeba půl roku. Šance na dokončení jakéko­ liv školy se významně snižují také s velkou mírou fluktuace mezi růz­ nými školami,“ varuje Štogr.

Jak žáky vnímají učitelé I když učitelé obecně považují za důvod předčasného ukončení školy chybějící zájem žáků o vzdě­ lávání a nedostatek vůle školu do­ končit, myslí si 83,3 procenta do­ tazovaných učitelů, že by nejlepší

3

Petr Vaněk

Lenka Svobodová

PR ředitel Hyundai Efektivní a časté jsou exkurze do našeho závodu v Nošovicích, ať již pro žáky základních a středních škol v doprovodu učitelů, nebo pro skupiny vybraných učitelů technických předmětů. Dalšími formami spolupráce je účast zástupců automobilky v různých komisích a poradních orgánech na úrovni kraje zabývajících se vzděláváním.

HR manažerka Jablotron Naše společnost se snaží dlouhodobě pracovat především s pedagogy středních odborných škol. Organizujeme i odbornou studentskou soutěž zaměřenou na alarmové systémy, a tam je nezbytná i aktivní role učitele. V rámci naší spolupráce s ČVUT dále probíhají školení pro učitele gymnázií.

Jedinečná šance Učni, studenti středních průmyslových škol nebo vysokoškoláci mají v pro­ storách Aera Vodochody je­ dinečnou šanci si doslova osa­ hat naučenou látku v praxi. Během stáží si také vedoucí divizí vyhlížejí své budoucí zaměstnance. Mnozí mladí lidé tak ná­ sledně po škole ve firmě zů­ stávají. FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

Placené stáže Firma o pozor­ nost studentů bojuje i s jinými společnostmi, a proto se mladé lidi snaží zaujmout již během stu­ dia. Speciální motivační stipendijní program má se Střední školou letecké a výpo­ četní techniky v Odoleně Vodě. Díky němu mají kromě pravidel­ ných stáží žáci šanci na větší přivýdělek či jis­ totu uplatnění.

jsou například klempíři, zámečníci nebo letečtí me­ chanici. „Samozřejmě jsou pro nás přínosem, a navíc máme plno zaměstnanců v důchodovém věku, mu­ síme už přemýšlet dopředu, kdo je jednou nahradí,“ objasňuje šéf oddělení pro generální opravu letadel Jiří Linka. Podle něho ale osvědčením o vzdělání prá­ ce s novými zaměstnanci nekončí. I později musejí například podstupovat různá školení a také získávat certifikáty.

Malý výběr mezi vysokoškoláky Vedle středních škol a učilišť firma spolupracuje také s vysokými školami, především s pražským ČVUT. V tomto případě se ale motivační program vzhledem k nedostatku vysokoškoláků týká pouhých několi­ ka jedinců. „Možnost výběru klesá a my se snažíme navazovat úzkou spolupráci i s pedagogy, protože se jinak velice těžko ke studentům dostáváme,“ uvádí HR ředitel Vlček. Podle něho podnik mladým lidem už během studia nabízí v rámci speciálního programu měsíční příspěvek ve výši pět tisíc korun a pracovní smlouvu na jeden rok. „Musíme jim nabídnout dobré podmínky už během školy, protože v momentě státních zkoušek je už pozdě a student má práci,“ tvrdí Vlček. Firma totiž o tech­ niky bojuje s dalšími podniky v tuzemsku i v zahra­ ničí a plno absolventů odchází i do automobilového průmyslu. Kromě ČVUT si podnik hledá potenciální zaměstnance také na brněnském VUT či na liberecké nebo ostravské technické univerzitě.

prevencí předčasného odcházení byla lepší poradenská péče. 77,5 pro­ centa učitelů pak doporučuje vět­ ší zavedení vzdělávání založeného na pracovních aktivitách žáků. Učitelé se také domnívají, že nej­ více žákům ve škole pomůže, když zlepší své chování či dostanou lep­ ší podporu z domova. „Učitelé zá­ roveň moc nevěří na zlepšování motivace studentů. Ta prý může pomoci jen ve čtyřech procentech případů. Učitelé nejspíš nevidí pro­ pojení mezi chováním a motivací,“ komentuje Štogr. Více než 40 procent responden­ tů z řad učitelů si navíc myslí, že pro žáky je zbytečná jakákoliv forma se­ behodnocení, protože učni nejsou schopnisesamiobjektivnězhodnotit azamysletsenadsvýmivýstupy.„Jen jeden z deseti zpovídaných učitelů si myslí, že sebehodnocení je problém nastavení školního systému, proto­ že děti nejsou vedeny ke kritickému myšlení a sebeúctě,“ říká majitel fir­ my Navreme Boheme Štogr. Většina učitelů také nepoužívá žádný osobní přístup k žákům, pro­ tože vzdělávací standardy jsou vel­ mi nízko a není prostor učit méně látky více do hloubky. „Učitelé si

navíc zpravidla myslí, že persona­ lizovaný přístup znamená, že ně­ komu uberou učební látku místo toho, aby přizpůsobili vzděláva­ cí proces potřebám konkrétního žáka. Učňovské školy v tuzemsku nejspíš žádné takové nástroje ne­ vyvíjejí,“ domnívá se Štogr. Jeden z pozitivních výsledků průzkumu je fakt, že podle dotaz­ níku chtějí být učitelé více aktiv­ ní při kontaktu se žáky. Dvě tře­ tiny učitelů se také domnívají, že by jim při prevenci předčasných odchodů žáků pomohly zajímavé informace o dostupných pracov­ ních místech v okolí. „Studenti by měli pochopit, že když školu dokončí, čekají na ně zajímavé pracovní příležitosti,“ říká Što­ gr. Skoro polovina dotazovaných učitelů by přivítala informace o nových místních iniciativách, pracovních ambicích mladých lidí nebo překážkách, které brání do­ sažení pracovních cílů. Učitelé uvedli, že nejvíce získá­ vají informace o potřebách mla­ dých lidí z internetu (61,6 %) a celo­ státních či místních novin (57,2 %). Úřad práce pak obsadil jako zdroj informací třetí příčku (52,9 %). Té­

FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

měř sedm procent učitelů žádné informace nemá.

Nepřítomnost ve škole je velmi často prvním signálem, že student začal pracovat místo toho, aby chodil do školy. Chybějící hodiny ve škole také bývají výsledkem častého zaspávání. Jakub Štogr zakladatel a majitel společnosti Navreme Boheme

Dejte ho na jiný obor Na základě analýzy výsledků prů­ zkumu navrhli výzkumníci i způso­ by prevence předčasných odchodů učňů ze škol. Škola by měla s ro­ diči pracovat po celý rok pomocí otevřených setkání (prezentace studentských prací, školní oslavy a výročí). Důraz by měl být dáván také na soukromé, ale i oficiální setkávání s rodiči, učiteli a žáky. Škola by také měla vytvořit nástro­ je, kterými bude lépe kontrolovat zaspávání či neúčast žáků ve škole. Součástívzdělávacíhosystémuby mělabýtiodděleníkariérníhouplat­ nění pro studenty na všech typech škol. „Roli může hrát i zlepšení kari­ érního poradenství na základních školách, kde bude škola více spolu­ pracovat se školními psychology, učiteli, rodiči a učňovskými zaříze­ ními,“ domnívá se Štogr. A dodává: „Pomoci může rovněž včasný zásah ve chvíli, kdy učeň v prvním roční­ ku poprvé selže v testu. Je možné ho lépe vést a nabídnout mu také třeba změnu učebního oboru, když je zřej­ mé, že současný nezvládá.“

Michal Kadera

vedoucí oddělení vnějších vztahů Škoda Auto Kromě provozu vlastního učiliště společnost Škoda Auto intenzivně spolupracuje s 32 dal­ šími středními školami a odbornými učilišti. Studentům technických oborů tak nabízí možnost odborné praxe, vyučujícím odborné semináře a školám poskytuje bezplatně učební pomůcky a technické vybavení pro výuku.

Diplomem to nekončí: učitelé se vzdělávají navzájem Ivana Gračková

[email protected]

S

edmadvacetiletý učitel Ondřej Solnička zeZá­ kladní školy v Mníšku pod Brdy má jasno v tom, že pro práci na celý život nestačí vy­ studovat vysokou školu. Přestože ji dokončil teprve nedávno, rozhodl se dál vzdělávat, a to tro­ chu netypickým způsobem. „Když přišla do školy nabídka zapojit se do pilotního projektu Mentoring začínajících učitelů, zalíbilo se mi to. Učím už dru­ hým rokem a dospěl jsem k názoru, že je to práce, kterou bych chtěl dělat. Uvítal jsem proto možnost zdokonalit se v profesi,“ říká. Stal se takzvaným menteem, tedy vlastně znovu žákem, kterému v dalším profesním rozvoji pomáhá zkušený kolega, mentor. Solničkovi byla mentorkou jeho spolupracovnice Renáta Bolková a zajímavá zkušenost, ze které si odnesli nové nazírání na pro­ blémy a řešení situací, to nakonec byla pro oba. „Líbilo se mi, že společná práce je systematická. Není to tak, že nějaký problém proberete s kolegou na chodbě nebo v kabinetě a pak už se k němu ne­ vracíte,“ komentuje roční společnou práci Solnička. Se svou mentorkou probíral například potíže s velmi neukázněnou třídou, kde i přes veškerou jeho snahu byl během vyučování neustále hluk. „Něco mi pora­ dila kolegyně Bolková, k nějakému řešení jsme došli ve společné diskusi. Neměli jsme to nastavené tak, že by jen ona udílela rady,“ rekapituluje Solnička.

Jak získat zájem dětí Podobnou zkušenost jako dvojice z Mníšku udělali i další učitelé. Přitom čtyři ze sedmi „žáků“ v pro­ jektu Mentoring začínajících učitelů, jehož cílem je pomoci s rozvojem mladých vyučujících na zá­ kladních školách, učí matematiku, fyziku a chemii. Právě u těchto technických předmětů je obzvlášť zapotřebí hledat metody výuky, kterými se podaří získat zájem dětí. Projekt platformy Business Lea­ ders Forum, který bude po roce končit letos v červ­ nu, zaštítilo ministerstvo školství a na jeho přípravě se podílely i firmy. Jeho realizátoři už teď připravují akreditaci vzdělávání učitelů pro mentoring, chys­ tá se také publikace, která poslouží jako pomocník základním školám při aplikaci mentoringu. Přinese zkušenosti z končící pilotní části, jež budou volně k dispozici i pro školy, které se přímo do projektu v dalších ročnících nezapojí. „V pilotním ročníku s námi spolupracovaly ško­ ly ze Středočeského kraje a z Prahy. Naším cílem je vytvořit dlouhodobý projekt, do kterého se budou moci postupně zapojit i školy z dalších krajů,“ uved­ la koordinátorka Vladimíra Bendová. „Mentorské dvojice jsme do projektu vybírali na základě jejich osobních motivačních dopisů a deklarované pod­ pory vedení školy,“ doplnila odborná expertka pro­ jektu Karolína Duschinská. Inspirace pro nováčky, ale i zkušené učitele Principem mentoringu je vytvoření dvojic zkuše­ ného učitele a jeho začínajícího kolegy z téže školy. Mentorské páry spolu nejprve absolvují pracovní se­ minář, který zmapuje jejich kompetence. Následuje rozvojový kurz, na němž se mentoři dozvídají, jak podporovat a vzdělávat začínající učitele. „Po této odborné přípravě začíná nový školní rok a s ním pro dvojice i pravidelná mentorská setkání, hlavně rozhovory mezi mentorem a menteem, rozbory vyučovací hodiny mladšího učitele či naopak men­ tora,“ objasnila Vladimíra Bendová. „Mentoři volí různé formy práce, přičemž preferu­ jí rozhovor poradenského typu, inspirovaný přístu­ py používanými v koučingu. Nováčka vedou k tomu, aby si řešení svých profesních obtíží formuloval a navrhoval sám, aby hledal zdroje zlepšení sám v sobě. Pokud je to však třeba, mohou poskytnout i radu nebo přímou podporu,“ vysvětluje Bendová. Součástí projektu jsou pravidelná setkání men­ torů pod vedením experta. To učitelům umožňuje řešit a společně rozebírat úskalí, s nimiž se během svých mentorských začátků v praxi potkali, či in­ spirovat se přístupem jiného z mentorů. Také za­ čínající učitelé udržují kontakty při setkáních pod odborným vedením. Z průběžného hodnocení projektu vyplývá, že se rozvíjejí nejen začínající učitelé, což byl primární cíl projektu, ale také jejich starší kolegové. „Men­ toři uvádějí, že proces učení v mentoringu vnímají jako osobně motivující a reciproční, tedy že se učí s menteem navzájem a přemýšlejí novým způso­ bem i o své vlastní pedagogické práci,“ říká Karo­ lína Duschinská.

4

SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL

Anketa Martin Schreier

mluvčí pro obnovitelné zdroje ČEZ Zmíněnou funkci plní zejména vzdělávací program ČEZ Svět energie, který funguje přes 20 let. Učitelům zejména středních a vysokých škol nabízí pomoc při zapojování fyzikálních témat do výuky. Pedagogy se specializací na přírodovědné a technické předměty sdružuje Klub Světa energie, zaměřený na další vzdělávaní učitelů.

Marek Hovorka

Ladislav Brázdil

mluvčí TPCA Kolín Pro pedagogy i studenty pořádáme pravidelné prohlídky továrny, kde se mohou seznámit s chodem automobilky. Podporujeme pedagogy a studenty v regionu, kde působíme. Z grantu TPCA mohou nyní 6. základní škola v Kolíně a Střední průmyslová škola strojírenská Kolín využít 700 tisíc korun na podporu technického vzdělávání.

ředitel společnosti ZLKL Problémem není ani tak odbornost učitelů, ale spíše nezájem žáků, respektive jejich rodičů o technické obory. Strojařina přitom nabízí mzdy významně převyšující republikový průměr. Učitelům se tak věnujeme spíše okrajově formou dnů otevřených dveří (prezentací nových technologií) a energii směřujeme na žáky a propagaci oboru.

Rozhovor

Nejde o souboj humanistů s techniky, ale o kvalitu škol BOHDAN WOJNAR, ČLEN PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO

Jan Záluský

Petra Horáková

[email protected]

[email protected]

K

N

epopírá, že automobilový průmysl a průmy‑ sl vůbec potřebuje novou krev, a to v po‑ měrně velkém množství. Jedním dechem však dodává, že nemá jít o souboj techniků s humanisty, jde pouze o kvalitní vzdělává‑ ní v souladu s potřebami trhu. „Nejde o to, přitáhnout všechny děti a mladé lidi k technickým předmětům, ale vysvětlit, že ve vzdělávání existuje širší nabídka a že průmysl už dávno nejsou špinavé dílny, ale zají‑ mavé prostředí, které potřebuje nejen šikovné ruce, ale i velmi chytré hlavy,“ vysvětluje člen představen‑ stva společnosti Škoda Auto a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar. Zároveň říká, že stát by měl brát nedostatek tech‑ niků vážně. „Podařilo se nám nastartovat například ve spolupráci s ministerstvem školství a profesními sdruženími projekt Pospolu, který je celý o duálním vzdělávání neboli spolupráci firem a škol. Vláda by měla naše doporučení vzít vážně a promítnout je do le‑ gislativy,“ tvrdí.

dyž chce majitel firmy v Česku sehnat do své‑ ho týmu technického experta, musí být tak tro‑ chu kouzelník. Zkušení odborníci nemají potře‑ bu opouštět dobře placená místa, případně míří za prací do zahraničí, kde dostanou lépe zaplace‑ no. Strojaři s čerstvým vysokoškolským diplomem zase často nemají dostatečnou praxi. HN proto oslovily několik tuzemských i zahraničních výrobních firem, aby se podě‑ lily o svou strategii při shánění technických specialistů.

HN: Jak funguje spolupráce se školami, když pominu vaši vlastní? Co vám na spolupráci vyhovuje a co byste změnili? Technické vzdělávání je jedním z pilířů strategie naší společenské odpovědnosti neboli CSR. Daří se nám zapojovat už mateřské i základní školy, děti malují auta, modelují je ve 3D, těch škol jsou desítky. Co se týče středních škol, nabízíme exkurze i stáže nejen pro žáky, ale i pro učitele. Přispíváme na vybavení učeben od školek po vysoké školy, poskytujeme výukové ma‑ teriály i své lidi – přednášejí, vedou diplomové i dok‑ torandské práce. Ale uvítali bychom, kdyby i školy byly vstřícnější, aby se třeba v předmětech prostřídalo více odborníků z praxe, uvolnit dlouhodobě jednoho člověka bývá problematické. HN: Vraťme se ještě k samotným pedagogům. Cítíte zájem dál se odborně vzdělávat, spolupracovat s firmami, sledovat, jak se mění trh práce? Spustili jsme před třemi lety program Věda má bu‑ doucnost, v němž je zapojeno zatím 20 škol z Mla‑ doboleslavska, a tam je program zaměřen vysloveně na učitele. Učitelé technických předmětů mají mož‑ nost být u nás v provozu a zjistit, jak třeba fyziku učit zábavněji, nyní pracujeme s kariérními poradci a chceme zapojit i vedení škol. Hodně sázím na spo‑ lupráci s kariérními poradci ve školách. Těm chceme pomoci, ukázat jim možnosti průmyslu. Protože to, že sám nerozumím technice, neznamená, že ji nebudu žákům doporučovat. Je ale důležité, aby školy učitelům, kteří se do pro‑ gramu zapojí, vyšly vstříc. Aby si tuto praxi nemuseli napracovávat, aby to bylo přímo součástí jejich práce, pak podle mě budou brát ještě ochotněji i žáky sem k nám do provozu. Aby viděli, že průmysl není špinavý, ale velice moderní a že nabízí atraktivní práci. A mu‑ sím říct, že vnímám situaci učitelů, jejich odměňování skutečně není v pořádku. HN: Když se podíváte do budoucnosti pěti deseti let, ve kterých profesích v automobilovém průmyslu budou chybět lidé? Z šetření, která máme k dispozici, nám v Česku v tech‑ nických oborech chybí už nyní celkem sto tisíc pra‑ covníků, především se středoškolským vzděláním – od vyučení po maturitu. Navíc populace stárne, tak‑ že od roku 2020 půjde do důchodu 60 tisíc lidí jen ve strojírenství a automobilovém průmyslu, což jsou nosná odvětví pro tuto zemi. Tato odvětví aktuálně potřebují asi sedm tisíc absolventů se středoškolským odborným vzděláním ročně. Nejsou. V minulosti jsme byli jakžtakž schopni naši potřebu pokrýt, ale teď už se deficit zvyšuje rok od roku a bude to horší. HN: Které profese jsou na tom nejhůře? Otázka nestojí, zda například potřebujeme nástrojáře, či svářeče. Ale na jaké profese a obory se musíme při‑ pravit, které teprve budou v příštích letech třeba právě v automobilovém průmyslu zapotřebí. Proto je tak dů‑ ležité sladit nabídku oborů ve školách s predikcí trhu.

Firmám chybějí odborníci, tak si je raději přeškolují z jiných profesí

Bohdan Wojnar Vystudoval VŠCHT a European Business School v Praze. Po absolvování vysoké školy v roce 1983 pracoval v Kaučuku Kralupy, po dvou letech přešel do mladoboleslavské automobilky, kde zastával různé funkce v ekonomické oblasti; v roce 1996 se stal vedoucím controllingu. V letech 2006 až 2010 byl členem představenstva firmy Volkswagen Slovakia. Do Škody Auto se vrátil v roce 2011 jako člen představenstva odpovědný za personalistiku. Je ženatý, má dvě děti. FOTO: HN – MARTIN SVOZÍLEK

Uvedu příklad. Na našem učilišti otevíráme v září nový obor IT mechatronik. Na tom je vidět, k jaké přeměně oborů dochází. Už to nejsou jen klasičtí se‑ řizovači, lakýrníci, nástrojáři. Dochází k propojová‑ ní dříve vzdálených oborů. A v tomto směru chybí v našem školském systému pohled do dálky. Školství nesmí jen pracovat na odstranění aktuálních problé‑ mů, musí myslet do budoucnosti. Nestačí jen nabrat do technických oborů více žáků, je také nutné si pře‑ dem říci, jak by tyto obory měly být proměněny, co trh bude potřebovat. HN: Pokud přijímáte do firmy mladého člověka, který nevystudoval přímo na vaší střední či vysoké škole, kde vidíte počáteční slabiny? Většinou jde o myšlení v souvislostech a stále ještě jazykové znalosti. Často chybí také zkušenost z firem‑ ního prostředí, z praxe, kterou absolventi naší vysoké školy mají povinnou na půl roku. I když to se postupně mění k lepšímu. A také potřebujeme v dobrém slova smyslu lidi, kteří umí zdravě riskovat, jsou odvážněj‑ ší, nesází úplně na jistoty. Byznys potřebuje lidi, kte‑ ří mají chuť se ukázat, třeba i zariskovat a hlavně se chtějí pořád učit nové věci. HN: Jak úspěšní jsou studenti vašich škol při zahraniční praxi? Například jsou velmi žádáni v Bentley. Číslo velmi roste. A úspěšní jsou i jinde, naši studenti jsou v Číně i v Rusku. Povinná zahraniční praxe se nám osvědčila. Navíc tím pomáháme i dalším vysokým školám, naše zázemí v zahraničí totiž pomáhá třeba i Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze a jejím studentům. A my zase máme možnost vyzkoušet například čínské studenty. Pro mladé lidi je dnes skutečně důležité, aby dovedli být otevřeni světu a nebyli zaměřeni jen na tu českou kotlinu.

Spolupracujte s univerzitami a vývojovými centry Oslovení potenciálních expertů na začátku jejich kariéry je zajímavou možností, jak si vybrat mezi těmi nejlepšími talenty. Zkušenosti s tím má třeba rakouská strojírenská společnost EV Group, která se zabývá litografií a nano‑ technologiemi. „Vzhledem k náplni našeho podnikání se musíme spolehnout na technické experty z celého světa, abychom zůstali na špici technického vývoje na dynamic‑ kých trzích. Navázat vztah s potenciálními uchazeči nám pomáhá zejména blízká spolupráce s univerzitami a vý‑ vojovými centry, případně místními školami nabízející‑ mi vyšší technické vzdělání,“ vysvětluje Werner Thallner, vysoký manažer společnosti EV Group a rakouský vítěz soutěže EY Podnikatel roku 2014. Podobné zkušenosti mají i Eva Stejskalová a Alexander Varga ze společnosti MicroStep, kteří původně působili na Slovenské technické univerzitě. Na částečný úvazek pracují v jejich firmě, která se zabývá úpravou a obrábě‑ ním materiálů, studenti strojírenství, elektrotechniky či informačních technologií. „Většina z nich řeší ve firmě také svoje bakalářské a diplomové práce a po skončení studia se dobře orientují v problematice vývoje, který realizuje‑ me v naší firmě. My zase máme představu o jejich schop‑ nostech a pracovních návycích. Po skončení studia u nás zpravidla zůstávají jako vývojoví pracovníci,“ říká Eva Stej‑ skalová, finanční ředitelka a spolumajitelka MicroStepu, která spolu s Alexandrem Vargou nedávno obdržela titul EY Podnikatel roku 2014 Slovenské republiky. Těžší situaci mají ve firmách, jejichž výroba je natolik specifická, že si vlastně musejí každého specialistu vycho‑ vat. Své o tom vědí ve společnosti Lusti, která vyrábí lyže, snowboardy, wakeboardy či longboardy. „Zaměstnanec u nás musí nejprve delší dobu pracovat na různých pozi‑ cích, aby si osvojil všechny výrobní postupy, návaznost jednotlivých procesů i používané materiály a mohl se pak plně soustředit pouze na zvládnutí technické stránky věci,“ popisuje Milan Luštinec, jednatel firmy Lusti. Starosti s hledáním technických specialistů mají i tu‑ zemští nábytkáři. Zvlášť když navíc sídlí v malém městě typu Litomyšl jako společnost Story Design. „Dospěli jsme k tomu, že nabíráme konstruktéry strojaře, které u nás proškolíme i pro navrhování nábytku. Obvykle je to otáz‑ ka jednoho roku,“ říká Jakub Brýdl, výkonný ředitel firmy. Na nováčky v oboru vsadila i společnost Jansen Dis‑ play, která vyrábí hliníkové profily a prezentační systémy do obchodů, kanceláří, hotelů či restaurací. Podle jednatele firmy Víta Zajíčka totiž nejde pouze o to, vyhledat specia‑ listu, který umí číst ve výkresech, ale člověka, který bude mít k práci aktivní a tvůrčí přístup. „Vzhledem k tomu, že takoví kandidáti se na pracovním trhu prakticky nevysky‑ tují, volíme u nás strategii výchovy vlastních zdrojů. Často tak dáváme šanci i úplným nováčkům bez jakékoliv praxe, jelikož máme za to, že naučit se dá při dobré vůli cokoliv,“ domnívá se Zajíček. Za experty se podívejte i za hranice Technické specialisty hledá pravidelně i firma Viscofan CZ, která vyrábí umělá střívka určená zejména pro masný průmysl. Podle zástupců firmy však mají uchazeči s tímto zaměřením a praxí obvykle neúměrná platová očekává‑ ní i bez schopnosti domluvit se cizím jazykem nebo jsou jejich znalosti v dané oblasti spíše obecné. Firmě se tedy osvědčilo využívání profesních sociálních sítí, hledání v databázích uchazečů na velkých pracovních portálech či využívání služeb headhuntera. Zvětšující se zájem o práci ve firmě registrují také ze zahraničí. „Při použití globál‑ ních náborových nástrojů na webu se pravidelně ozývají Španělé nebo Italové, kteří nemají aktuálně problém se přestěhovat za pracovní nabídkou vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti ve své domovině,“ říká Miloslav Kamiš, generální ředitel Viscofan CZ.

5

Eduard Palíšek

Lucie Svobodová

generální ředitel společnosti Siemens ČR Uzavřeli jsme například partnerství s několika středními školami, pro jejichž lektory připravujeme školení zakončená certifikátem. Ten je opravňuje k dalšímu vzdělávání, ať už v rámci společnosti Siemens v Česku, či v Německu. Zároveň v těchto školách pořádáme pravidelná setkání pro lektory, kteří tak mohou sdílet zkušenosti se svými kolegy.

personální ředitelka společnosti Safina Loni jsme zahájili jednání s vysokými školami a v tomto projektu pokračujeme. Je pro nás důležité vychovávat si mezi posluchači technických vysokých škol budoucí kolegy – odborníky, kteří jsou pro obor našeho podnikání klíčoví. Součástí tohoto projektu je samozřejmě i úzká spolupráce s pedagogy, vzájemně obohacující pro obě strany.

Jan Hevessy

statutární ředitel Dürr Systems Czech Republic Máme zájem se školami spolupracovat nejen na úrovni studentů, ale i učitelů. Bohužel jsme se však v minulosti nesetkali v případě školení pro učitele s velkým zájmem. V současnosti proto pracujeme zejména na prohloubení spolupráce s místní odbornou školou, kde své aktivity zaměřujeme v první řadě na samotné studenty.

Téma

ČEKAT NESTAČÍ. STUDENT POTŘEBUJE OSTRÉ LOKTY Zuzana Keményová

[email protected]

D

nes čtyřiadvacetiletý Adam Šamalík viděl poprvé zástupce softwarové firmy Red Hat na besedě, kterou společnost uspořádala na půdě Vysokého učení technického v Brně. Byl tehdy teprve v prvním ročníku studia informatiky. „Nápad pracovat v Red Hatu přišel nějak sám od sebe. Mám rád Linux a oni jsou v tomhle sku‑ tečně nejlepší v zemi,“ říká Šamalík o americké společ‑ nosti, která má pobočku v Brně a která pracuje s open source softwarem, tedy softwarem s otevřeným zdro‑ jovým kódem. Počkal si, až Red Hat konferenci v jeho škole uspořádá, a po besedě se přímo zástupců firmy zeptal, jestli by to u nich mohl zkusit. „Do týdne se mi ozvali, měl jsem pohovor a pak mě vzali na tři měsíce na stáž,“ říká Šamalík, který nyní v Red Hatu pracuje na poloviční úvazek a časem by rád přešel na celý. Dostat se do této firmy není jednoduché. Jak se to mladému studentovi podařilo? „Zdaleka jsem nespo‑ léhal jen na to, co mě naučí škola. Hodně pracuji sám na sobě, vzdělávám se v oboru ve svém volném čase. Například jsem si udělal odborné on‑line kurzy, kte‑ ré se svou náročností rovnají MIT (Massachusettský technologický institut, elitní vysoká škola v USA, pozn. redakce),“ vysvětluje Šamalík, proč měl právě on dveře do Red Hatu otevřené.

Mentoring pomohl studentovi k prestižní práci Také řada dalších studentů v Česku se rozhodla o mís‑ ta v žádaných firmách bojovat. Nečekají tak na diplom či na nabídku stáže, ale sami se už během studia snaží v prestižních firmách uchytit. I když pro začátek třeba jen jako „stíny“ úspěšných pracovníků. Příkladem jsou mentoringové programy, které nabízejí některé firmy studentům. O takovou zkušenost se přihlásil například třiadvacetiletý Tomáš Jungwirth. Jako student třetího ročníku Českého vysokého učení technického v Praze se stal takzvaným mentee, tedy vlastně žákem Tomáše Pršaly, zkušeného mana‑ žera RWE, který se zabývá uváděním nových produktů v prodeji zemního plynu a energie na trh. „Scházeli jsme se jednou za 14 dní v kavárně v Praze. Vždy jsme si pře‑ dem domluvili téma, které mě zajímalo a chtěl bych se o něm dozvědět víc. Tomáš Pršala se na něj vždy pečlivě připravil a zodpovídal mé dotazy, ve kterých dokázal provázat vlastní zkušenosti a nabyté znalosti během celé své kariéry tak, aby pro mě tyto informace byly co nejpřínosnější,“ podotýká Jungwirth. V RWE pracovat

Měl odvahu a pracuje na sobě Adam Šamalík se do společnosti Red Hat dostal díky tomu, že přímo oslovil vedení firmy na kon­ ferenci. Jen to ale nestačilo. Pozici v této firmě získal díky tomu, že na sobě stále pracuje a odborně se vzdělává. V průzkumu společ­ nosti LMC (která vlastní portál Jobs.cz) mezi 1465 studenty a absolventy VŠ téměř 50 pro­ cent dotázaných uvedlo, že praxi ve svém oboru chtějí, ale hledá se těžko. FOTO: HN – TOMÁŠ ŠKODA

nezačal, ale jak říká, tyto zkušenosti pak hrály klíčovou roli při výběru jeho současného pracovního místa asis‑ tenta v mezinárodní advokátní kanceláři Weil, Gotshal & Manges.

Mentor: Mnoho studentů už si praxi umí sehnat Sám Pršala říká, že takovéto mentoringové progra‑ my mohou absolventům vysokých škol hodně pomoci uspět ve výběrových řízeních do prestižních firem a po‑ moci také při nástupu do praxe se rychle zorientovat a být hned efektivní. „Spousta absolventů dnes již má praktické zkušenosti z více firem, mají za sebou více studijních pobytů v zahraničí, ovládají více cizích ja‑ zyků, což zvyšuje jejich kredit ve výběrových řízeních. A žádané firmy si pochopitelně vybírají ty nejkvalitnější uchazeče o zaměstnání,“ upozorňuje Pršala.

Žádané firmy podle studentů ekonomie 1. Google 2. Škoda Auto (Volkswagen Group) 3. Česká národní banka 4. Státní správa (ministerstva, úřady) 5. Microsoft 6. Český Aeroholding 7. Student Agency 8. L’Oréal Group 9. Skupina ČEZ 10. Red Bull 11. Česká televize 12. Coca­Cola HBC 13. KPMG 14. Kofola 15. Nestlé 16. EY (Ernst & Young) 17. Mezinárodní politické instituce 18. IKEA 19. IBM 20. Neziskové a nevládní organizace 21. Deloitte 22. Vzdělávací a výzkumné instituce (školy, Akademie věd ČR) 23. Komerční banka 24. ČSOB 25. Česká spořitelna 26. Ozbrojené, záchranné a bezpečnostní složky (policie, armáda) 27. Seznam.cz 28. PwC 29. Plzeňský Prazdroj 30. Procter & Gamble 31. PPF 32. Penta Investments 33. J&T BANKA 34. Heineken 35. Philip Morris 36. Air Bank 37. GE Money Bank 38. Agrofert Holding 39. Johnson & Johnson 40. Siemens 41. Unilever 42. Hyundai 43. Ogilvy 44. Barclays 45. České dráhy 46. Zentiva 47. McKinsey & Company 48. Toyota Peugeot Citroën Automobile 49. RWE 50. Economia O průzkumu Průzkum Czech Republic’s Most Attractive Employers 2015 provedla na konci loňského roku švédská společnost Universum a česká agentura Studenta Media. Zúčastnilo se ho 13 399 českých vysokoškoláků.

Inzerce

Současná tvář průmyslu je jiná než ji pamatujete… • je moderní a inovativní páteří české ekonomiky • nabízí atraktivní práci s dobrou životní perspektivou • zaměstnává a dobře ohodnocuje schopné talenty • pomáhá ve vzdělávání – přímou vazbou na praxi a současné trendy Další informace telefonicky na 225 279 504, emailem na [email protected] či přímo přes webové stránky www.rokprumyslu.eu.

Vyhlašovatel:

Generální partner:

Partneři: HN047752

6

SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL

Technologie

NOVÝ VĚDECKÝ PARK SPOJÍ INVESTORY I UNIVERZITY

Projekt Pospolu ukázal, jak firmy a školy mohou spolupracovat

KAMPUS NUPHARO V ÚSTECKÉM KRAJI BUDE HLEDAT I UVÁDĚT DO KOMERČNÍ PRAXE NAPŘÍKLAD NOVÉ ZPŮSOBY ÚSPORY ENERGIE. Ivana Gračková

[email protected]

B

udoucí řidiči už se nebu‑ dou muset při nácviku komplikovanějších do‑ pravních situací hned stresovat v reálném pro‑ vozu. Sednou si do simulátoru, který se dokonce bude pohybovat jako skutečné auto, a vše potřebné si vyzkoušejí. To není hudba vzdá‑ lené budoucnosti. Na děčínském pracovišti Fakulty dopravní Čes‑ kého vysokého učení technického už teď pracují na přípravě centra si‑ mulace a vizualizace, které by brzy mělo vzniknout ve vědeckém par‑ ku Nupharo v Ústeckém kraji. „Celkem pro Nupharo připravu‑ jeme tři projekty, simulátor je jed‑ ním z nich,“ prozradil Ondřej Smí‑ šek z dopravní fakulty. Virtuální autoškola, jak simulátoru říká, bude otevřena pro veřejnost. Sou‑ částí trenažéru budou i medicínské senzory, které objektivně zazna‑ menají pocity strachu, stresu nebo agresivity. Konkrétní situace, s ni‑ miž si řidič nebude vědět rady, pak bude možné natrénovat.

Zájem ze zahraničních univerzit Právě pro takové nápady vzniká v severních Čechách vědecký tech‑ nopark Nupharo, svou koncep‑ cí odlišný od většiny obdobných center, která už v Česku vyrostla. „Postupujeme opačně, než bývá obvyklé. Zatímco jinde vystavěli budovy a pak přemýšleli, co v nich bude, my jsme napřed vymysle‑ li obsah, pro který teď budujeme první objekty,“ vysvětluje autor projektu – Čechoameričan a pod‑ nikatel Milan Ganik. Myšlenka vznikla někdy v roce 2009 – první kroky společně dělali Milan Ganik, dnes předseda před‑ stavenstva a výkonný ředitel pro‑ jektu Nupharo, a Jana Ryšlinková, žena, označovaná za lídra v mno‑ ha oblastech, ať už jde o matema‑ tiku, vysoké školství, neziskový a občanský sektor, nebo o inovace ve vědě. Pro umístění vytipovali právě se‑ verní Čechy, protože zatímco v dal‑ ších krajích už byly (nebo vznikaly) vědeckotechnologické parky, tam zatím chyběl. Vhodná lokalita se našla u dálnice D8, pozemky už při‑ tom byly poškozeny vybudováním komunikace, takže nešlo o stavbu na nedotčené louce.

Začínáme. Milan Ganik a Jana Ryšlinková (vpravo) při slavnostním zahájení výstavby technologického kampusu Nupharo v Ústeckém kraji.

Ivana Gračková

[email protected]

P

FOTO: NUPHARO

Milanovi Ganikovi se pak poda‑ řil husarský kousek, když domluvil hlavního investora. Nápad se totiž zalíbil přímo v curyšské centrále technologické společnosti ABB, která se rozhodla pro rozsáhlou investici ve výši 2,5 milionu eur. Park je financován také dalšími soukromými investory, ale i z ev‑ ropských fondů. Ke spolupráci na podnikatelském inkubátoru, kde se budou testovat, vystavovat a uvádět do komerční praxe a každodenního života nová energetická řešení s využitím „ze‑ lených“ technologií a stejnosměr‑ ného proudu, se pak přidávali dal‑ ší partneři. Vedle ČVUT třeba také Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Západočeská univerzita v Plzni, Výzkumně‑vzdělávací plat‑ forma Ústeckého kraje (v níž jsou zástupci všech akademiků z regio‑ nu), nebo dokonce Technická uni‑ verzita v Drážďanech a University of Pittsburgh, která byla spolupo‑ řadatelem globální konference k vy‑ užívání stejnosměrného proudu. Na ten se v novém vědeckém par‑ ku chtějí zaměřit kvůli možnostem energetických úspor.

Podpora místních lidí „Skutečně nám záleží na tom, aby‑ chom z kampusu Nupharo vytvo‑ řili živoucí příklad toho, jak může technologie zlepšit náš život a ži‑ votní prostředí,“ říká o projektu Milan Ganik. Spolu se svými kole‑ gy denně dokazuje, že své prohlá‑ šení myslí vážně. Těžko totiž hledat v České republice stavbu obdobné‑ ho rozsahu, kterou by tak podpo‑ rovali místní lidé. „Na počátku jsme všichni obu‑ li holínky a vyrazili do terénu. V obcích Knínice, Žďárek a Libou‑ chec jsme opravdu obcházeli dům od domu a vysvětlovali, co bychom chtěli v jejich sousedství budovat,“ líčí Robin Čumpelík, člen týmu pro‑ jektu Nupharo. Jeho slova potvr‑ zuje i Lenka Manyczová z občan‑ ského sdružení, které kvůli stavbě vzniklo v Knínicích a Žďárku. „Úroveň lidí z Nuphara je vysoká, myslím, že jejich postup je napros‑ to ojedinělý. Nejsou to nafoukaní developeři, kteří by chtěli všech‑ no rozhodnout penězi,“ říká Many‑ czová a uvádí konkrétní příklady. Stavební práce podle ní nijak nena‑ rušují život v obcích. Dokonce když

Partnery přílohy Spolupráce firem a škol jsou

světla ze stavby příliš zasahovala až k domům, stačila zmínka, aby se to okamžitě řešilo. U Nuphara navíc vznikl nadační fond pro rozvoj obcí. „Teď se z něj bude například přispívat na renova‑ ce památného kříže,“ doplňuje Ma‑ nyczová. V tripartitě občanského sdružení, obce Libouchec a Nupha‑ ra nemůže nikdo nikoho přehlaso‑ vat, vše se rozhoduje společně. Není tedy divu, že při takovém přístupu se Nupharo nesetkalo s žádnou vlnou nevole občanů, i když při prv‑ ních kontaktech zaznívala ostrá slo‑ va, místní byli opatrní a nedůvěřiví. Podle Manyczové chválí vznikající stavbu i konkurenční architekti. V objektu Nuphara budou ve‑ dle klasických prostor určených k pronájmu pro realizaci vědec‑ ko‑výzkumných projektů také konferenční a vzdělávací sály, ubytování, zázemí pro inovační firmy, a to včetně školky. „Stavba už finišuje. Do provozu by měla být uvedena letos na podzim,“ prozra‑ zuje Ganik. Využitelná plocha bu‑ dov po otevření parku bude 16 000 metrů čtverečních a kapacitu bude možné dále rozšiřovat.

ožadavky průmyslových firem a orien‑ tace škol, jež dostávají peníze hlavně po‑ dle počtu žáků, se od sametové revoluce postupně rozcházely. Zhoršující se stav nakonec rozhýbal nejen nespokojené zaměstnavatele, ale i zodpovědné ministerstvo školství a další instituce. Tak vznikl projekt Po‑ spolu, jehož cílem bylo identifikovat, co nejvíce překáží školám a firmám ve spolupráci. Po dvou a půl letech vznikla série návrhů na opatření, kte‑ rá by mohla vzájemné bariéry odstranit. Do pro‑ jektu se zapojilo téměř 40 škol. Mezi těmi, kdo předváděli dobré společné fun‑ gování školy a podniku, byla Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou. Ta má úzké vazby s bezmála 30 firmami, v nichž žáci absolvují odborný výcvik a učitelé odbor‑ ných předmětů stáže. Jedním z hlavních partnerů školy je strojírenská společnost ŽĎAS. „Abychom získali ze školy kvalitní absolventy, máme vypra‑ covaný systém poskytování stipendií zájemcům o budoucí zaměstnání. Ve smlouvě o stipendiu se student zavazuje k nástupu do pracovního pomě‑ ru u nás po ukončení studia na pět let, přičemž začíná pod dohledem zkušeného pracovníka, tak‑ zvaného patrona,“ vysvětlila vedoucí vzdělávání firmy ŽĎAS Dana Fialová. Během studia žáci vy‑ konávají praxi na pracovištích podniku. „Firma tak může zasáhnout do profilu budoucího absol‑ venta a jeho teoretické znalosti rozšířit o specific‑ ké praktické zkušenosti,“ doplnila Fialová. Podle ní je potřeba cílená podpora technických škol, které produkují zaměstnavatelné absolventy, a podpora firem, které jim poskytnou uplatnění a nabídnou profesní perspektivu. Doporučení formulovaná v závěru projektu Pospolu jí dávají za pravdu. Je třeba v první řadě zajistit více hodin praxe žáků ve firmách. Pro nematuritní obory by to mělo být minimálně 12 týdnů ve školním roce, pro maturitní osm týdnů. Umožnit praxi je třeba i o prázdninách. Do konkrétní podoby oborů by měli mít možnost více zasahovat zaměstnavatelé. „Zaměstnavatelé vytvářejí profesní kvalifikace. Například potřebují sádrokartonáře. Jenže tako‑ vá profese před několika desítkami let vůbec ne‑ existovala, protože neexistoval ani žádný sádro‑ karton. Ovšem obory stanoví vyhláška minister‑ stva školství a vytvářejí se na deset až patnáct let. Takže například obor stavební by samozřejmě měl zůstat, ale musí se do něj vnést z podnětu zaměstnavatelské sféry inovativní věci,“ vysvět‑ lil Petr Jansa z Národního ústavu pro vzdělávání. Školy také musejí mít finanční motivaci otevírat obory, o které je zájem. Samozřejmostí by měly být závěrečné zkoušky v součinnosti s firmou. Vhodné by bylo vytvořit speciální fond, kam by přispívali zaměstnavatelé, kraje i stát. Finance by pak sloužily na konkrétní potřeby. Například nyní často selže dobrý úmysl, aby žáci absolvovali praktický výcvik ve firmách, protože není z čeho hradit jejich dopravu na pracoviště.

Příloha SPOLUPRÁCE FIREM A ŠKOL

Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Petra Horáková Editor: Ondřej Luštinec Grafika a zlom: Vizuální studio mediálního domu Economia Obchod a inzerce: Daniel Hort ([email protected])