Spolu jsme silnější

Spolu jsme silnější www.syngenta.cz

„MendelAgro 2012“ Sborník odborných píspvk a sdlení

Redaktoi: Neudert L., Smutný V.

Žabice, 14. ervna 2012

Poádající pracovišt: Ústav agrosystém a bioklimatologie, Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství, Ústav šlechtní a množení zahradnických rostlin, Školní zemdlský podnik MENDELU v Žabicích

Podkování Tento sborník vyšel za finanní podpory následujících firem: ƒ

AGRA pojišovna

ƒ

AGROFERT HOLDING, a.s.

ƒ

Bayer Cropscience

ƒ

Biolife s.r.o.

ƒ

ELITA semenáská, a.s.

ƒ

MEDIPO AGRAS H.B., spol. s r.o.

ƒ

ProfiPress

ƒ

Sativa Kekov, a.s.

ƒ

Syngenta Czech s.r.o.

Mediálním partnerem akce je

Vydání sborníku bylo realizováno s podporou: Výzkumného zámru . MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky a projektu OP VK reg. . CZ.1.07/2.4.00/31.0026 zemdlství, potravináství a oblasti bioenergií do praxe

cnou a jazykovou správnost odpovídají autoi. ISBN: 978-80-7375-623-9

Forte výkon pro dlouhý dolet

Komplexní herbicid pro podzimní ochranu obilnin • široké spektrum účinnosti • dlouhodobé reziduální působení • bez omezení při použití • nízké dávkování

www.bayercropscience.cz

PLÁNEK POKUSNÉ STANICE

4

18a Pšenice jarní – sortiment odrůd a novošlechtění 19a Pšenice ozimá – aplikace dusíkatých hnojiv na slámu

Brambory – sortiment odrůd

Kukuřice – hnojení dusíkem a fosforem

Ječmen jarní – sortiment odrůd

Vliv aplikace zinku a síry na výnos a kvalitu zrna ječmene jarního

Ječmen jarní – fungicidní ošetření proti fuzáriím v klasu

Ječmen jarní – linie s odlišnou nutriční kvalitou zrna

Ječmen jarní – studium výskytu fuzárií ve vztahu k mykotoxinům v zrně

Pšenice ozimá – zkoušení pro Seznam doporučených odrůd

Pšenice ozimá – dusíkatá hnojiva se sírou a hořčíkem

Pšenice ozimá – využití spektrálních charakteristik porostu k hodnocení jeho struktury a výživného stavu

2c

4a

4b

4c

4d

4e

6a

6b

7a

Kukuřice – hodnocení biologické účinnosti herbicidů

AGRO 1 – modelový osevní postup pro hospodaření bez živočišné výroby

17

15

AGRO 2 – modelový osevní postup pro hospodaření s živočišnou výrobou

Dlouhodobé stacionární pokusy (monokultury obilnin, norfolkský osevní postup)

14c Sója – herbicidní pokus

14b Sója – udržování genových zdrojů

14a Česnek – sledování výskytu škůdců

13

12a Ječmen jarní – aplikace růstových látek k regulaci poléhání

8c

Sortiment hybridních odrůd kukuřice

2b

8b

Brambory – vliv aplikace dusíkatých hnojiv s inhibitory ureázy na výnos a kvalitu hlíz

Sortiment odrůd slunečnice

2a

8a

Pšenice ozimá – sortiment odrůd

Pěstování ječmene jarního po různých meziplodinách

7b

1a

Seznam pokusů

REKORDNÍ zisk se asi nezopakuje

STRANA 3

BUDEME potřebovat více mléka

DŮRAZ na předávání poznatků

STRANA 5

STRANA 6

9 771211 138004

12

Tištěná periodika pro rostlinnou výrobu

cena 18 Kč/0,60 €• předplatitelé 16 Kč/0,50 €

Řešením je produkce

inzerce

číslo 12/2012 • 19. března 2012 • ročník XX

Novinka pro rok 2012

Návrat k výrobě, soběstačnost v produkci základních zemědělských komodit, kritika úsporných návrhů z dílny ministerstva financí a dojednání spravedlivých podmínek pro naše zemědělce v rámci reformy společné zemědělské politiky EU, to byly hlavní myšlenky, v jejichž duchu se neslo vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby na jejím XX. sněmu, který proběhl minulý týden v Olomouci. Oldřich Přibík Veleba konstatoval, že živočišná produkce u nás mizí a s ní mizí i zaměstnanost. „Na sto hektarů zemědělské půdy máme v průměru pouze dva-

náct dojných krav, například sousední Německo více než dvakrát tolik. Na téměř milion hektarů travních porostů máme pouze 180 tisíc krav bez tržní produkce mléka. Stavy prasat se za 20 let snížily ze

4,8 na pouhých 1,49 milionu kusů,“ uvedl. Nízké stavy hospodářských zvířat vedou podle něj k výrazným nepříznivým změnám i v rostlinné produkci a jediná cesta, jak vyléčit českou hospodářskou

XX. sněmu Agrární komory ČR se v Olomouci zúčastnil také ministr zemědělství Petr Bendl, na snímku zleva viceprezident AK Jindřich Šnejdrla, prezident komory Jan Veleba a zcela vpravo pak náměstek Foto Oldřich Přibík ministra zemědělství pro evropské záležitosti Martin Hlaváček

Téma týdne

Rostlinná výroba

Živočišná výroba

soustavu v zemědělství, je zvýšení produkce. „To však znamená vyjednat srovnatelné podmínky ve společné zemědělské politice EU a srovnatelnou podporu státu. Dosud tomu tak zdaleka nebylo,“ řekl. Podle jeho slov to však také znamená zajistit využití produkce, přičemž významnou možností je produkce energie z obnovitelných zdrojů zejména zemědělské bioplynové stanice. „Spočítali jsme, že i při stoprocentní soběstačnosti v potravinách by bylo možné pro energetické účely využít téměř tři čtvrtiny milionu hektarů zemědělské půdy a pětinu trvalých travních porostů,“ konstatoval s tím, že v současné době je v provozu 264 zemědělských bioplynových stanic o kapacitě 168 MW. „Bioplynové stanice jsou pojistkou udržitelnosti chovu hospodářských zvířat,“ řekl. (Pokračování na str. 3)

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu Fungicid a růstový regulátor pro vaši řepku www.bayercropscience.cz

Zemědělská technika

Nářadí a stroje do vinic

Oslavy na počest genetika Mendela

Klíčová je inseminace

Návštěva v Geldropu

Rozsah pěstitelských ploch plodných vinic v České republice se v současnosti pohybuje kolem 18 600 hektarů. Věková skladba vinic je z více než 40 % tvořena výsadbami staršími dvaceti let. Ty budou každoročně vyžadovat obnovu části ploch a u stávajících výsadeb podsazování chybějících nebo uhynulých keřů. Výsadba nových a likvidace starých vinic jsou dvě operace, při kterých se využívá řada speciálního nářadí nebo strojů. STRANA 11

Brno letos slaví 190 let od narození významného vědce a opata augustiniánského kláštera na Starém Brně Gregora Johanna Mendela, který si díky objevení zákonů dědičnosti vysloužil své místo v historii jako otec genetiky. Proslavil se jako autor tří genetických zákonů, které se uplatňují jak při křížení a šlechtění rostlin a živočichů, tak v medicíně. Do Brna přijedou světoznámí vědci z oboru genetiky, kteří budou přednášet pro veřejnost. STRANA 20

Na půdě české zemědělské univerzity se přednášelo na téma inseminace skotu. Technický ředitel společnosti Select Sires Inc. Mel DeJarnette seznámil posluchače s produkcí inseminačních dávek býků a kontrolou jejich kvality v inseminačním centru v USA. Dozvěděli se o výběru plemenných býků a provozu inseminačních stanic a laboratoří, sexování spermatu a využití genomiky ve šlechtění a reprodukci skotu. STRANA 36

Společnost TOPAGRI, s. r. o., ve spolupráci s výrobcem zemědělské techniky Kuhn uspořádaly v únoru společnou exkurzi prodejců do výrobního závodu Kuhn v nizozemském městě Geldrop. V tomto závodě firma Kuhn vyrábí celý sortiment lisů, baliček píce, bubnových žacích strojů a další zemědělské techniky. Kromě závodu v Geldropu provozuje skupina Kuhn dalších sedm, které jsou ve Francii, USA a Brazílii.

Roční předplatné 816 Kč

STRANA 40

inzerce

„ Nová účinná látka

Hvězdné výnosy

Odborný a  stavovský týdeník Zemědělec přináší informace o událostech v zemědělství za uplynulý týden. Obsahuje komplexní politické a komoditní zpravodajství, pravidelnou stránku Evropské unie, kalendář zemědělských akcí, informace o počasí, specializované Téma týdne, rubriky Rostlinná výroba, Živočišná výroba, Zemědělská technika.

v kukuřici „ Komplexní herbicidní

účinek „ Flexibilní ošetření

s reziduální účinností „ Výhodná cena

Úroda 3-2012

60. ročník časopisu

3-2012

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI

60 Kč ❘ 2,40 €

36

Téma:

Hnojení a stimulace během vegetace Fungicidní ošetření máku

44

Ochrana řepky proti krytonoscům

Časopis Úroda zaměřený na rostlinnou výrobu pokrývá všechny obory rostlinné produkce, a to v kontextu s obdobím hospodářského roku. Články řazené v systému plodinových rubrik aktuálně reflektují témata dané sezóny z pohledu ochrany a výživy rostlin, osiv a sadby a technologie pěstování. Komplexněji je pojato jedno téma v pravidelné příloze.

58

Roční předplatné 720 Kč

Přihnojení pšenice dusíkem

duben 2012 | 30 Kč

samostatná příloha časopisu

ochrana rostlin | výživa rostlin | osivo a sadba Agronom 4/2012 ročník VII Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: oddělení distribuce fax: 277 001 664 tel.: 277 001 600 (601) modrá linka: 844 111 999 e-mail: [email protected] [email protected] zelená linka pro SR zdarma: 800 042 206 (bez předvolby) sleva pro studenty 50 % Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 fax: 277 001 664 e-mail: [email protected] Šéfredaktor Ing. David Bouma tel.: 277 001 627 mobil: 724 311 085 e-mail: [email protected] Redaktoři Ing. Barbora Venclová tel.: 277 001 628 mobil: 724 531 806 e-mail: [email protected] Ing. Jana Vrzalová mobil: 602 436 932 e-mail: [email protected]

Ochrana slunečnice, cukrovky a fungicidy do brambor

Slunečnice 3 Herbicidy 9 Fungicidy 11 Insekticidy Cukrovka 12 Herbicidy 20 Fungicidy 22 Insekticidy

Brambory 25 Fungicidy Hnojiva 28 Hnojiva s řízeným uvolňováním živin

23

Fenofáze růstu brambor

Praktický rádce pro ochranu rostlin Agronom přináší každý měsíc tabulkové přehledy přípravků na ochranu rostlin. Uvedené přípravky, používané k omezení výskytu škodlivých činitelů (plevele, choroby a škůdci), jsou členěny podle plodin. Doplňují je hlavní charakteristiky, důležité při rozhodování o ošetření.

Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: 277 001 656 mobil: 602 378 575 e-mail: [email protected] Odborná spolupráce Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Marie Váňová, CSc., prof. Ing. Jan Vašák, CSc., prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Prokop Šmirous, CSc., Ing. Petr Doležal, Ing. Božetěch Málek, Ing. Pavel Fuksa Grafika Jitka Stibůrková, Ilona Frčková Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 tel.: 277 001 653

Roční předplatné 360 Kč

Tisk H.R.G. spol. s r. o. MK ČR E 16399, ISSN 1801-6022

Cena jednoho výtisku je 30 Kč, roční předplatné 360 Kč. Jako příloha časopisu Úroda je časopis Agronom poskytován zdarma. Jednotlivá čísla je možné zakoupit: ČZU, prodejna SKARTIA ČR s. r. o., Kamýcká 129, Praha 6

Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 www.agroweb.cz, modrá linka: 844 111 999, e-mail:[email protected]

Obsah

OBSAH Plánek pokusné stanice ....................................................................................................... 4 Obsah ................................................................................................................................ 7 Úvod .................................................................................................................................. 9 Mínský R. Nkolik slov o Školním zemdlském podniku MENDELU v Žabicích .........................................11 Baier P., Neudert L., Smutný V. Vliv rzných zpsob zakládání porost jemene jarního na jejich výnos .....................................16 Brotan,J.,Trnka,M., Žalud,Z. Roní prbh poasí na polní pokusné stanici v Žabicích ............................................................20 Dokoupil L., ezníek V. Využití netradiních ovocných druh v agrárním sektoru ...............................................................27 Dokoupil L., ezníek V.. Charakteristika sloupcových tvar jabloní .......................................................................................33 Doležal S., Ryant P. Mohou být organominerální hnojiva ady OMIFOS alternativou k minerálním hnojivm? .............39 Drápal K., Elzner P., Janeka L., Jzl M. Porovnání výnosu vybraných velmi raných a raných odrd brambor pstovaných na polní pokusné stanici v Žabicích v letech 2009 – 2011..........................................................................43 Dryšlová T., Smutný V., Procházková B., Ken J. Výnos zrna a jeho variabilita u jarního jemene pstovaného v dlouhodobé monokultue na lokalit Žabice ................................................................................................................................47 Gežová V., Ržiková G. Aktivity projektu „Traditional and wild“ na MENDELU .....................................................................51 Houš M. Možnosti použití regulátor rstu v jarním jemeni .........................................................................54 Hrudová, E., Tóth, P., Seidenglanz, M., Poslušná, J., Kolaík, P., Rotrekl, J.. Rezistence blýskáka epkového k insekticidm ze skupiny pyrethroid.......................................58 Lauda J., Neudert L., Smutný V. Vliv rzných zpsob zakládání porost pšenice ozimé na jejich výnos........................................62 Neischl A., Winkler J., Zelená V., Dvoáková G. Druhové spektrum plevel v podmínkách odlišných osevních postup .........................................66 Neudert L., Smutný V. Porovnání hybrid zrnové kukuice v roce 2011 na lokalit Žabice ..............................................70 Neudert L., Smutný V. Vyhodnocení parametr zhutnní pdy pi rzném zpracování pdy ............................................74 Procházková B., Lukas, V., Vytiska F. Strniskové meziplodin v kukuiné výrobní oblasti ..........................................................................80

Obsah Ržiková G. Aktuální výstupy projektu „Partnerská sí v oblasti speciálních plodin“ CZ.1.07/2.4.00/12.0043 ...................................................................................................................84 Ryant P., Syrová S.. Úinnost hnojiva DASAMAG u pšenice ozimé v Žabicích ............................................................86 Smutná P., Šipláková T. Výsledky odrdových pokus s pšenicí ozimou v Žabicích v období 2010-2011 .........................90 Smutný V. Výnos sóji pi rzném herbicidním ošetení ....................................................................................94 Smutný V., Kocurek V. Úinnost herbicid v kukuici na lokalit Žabice v roce 2011........................................................97 Smutný V., Míša P., Ken J. Modelové pstební technologie ozimé pšenice v Žabicích .........................................................100 Smutný V., Neudert L. Vliv agrotechniky na výnos a kvalitu potravináské pšenice v Žabicích v roce 2011..................104 Syrová H., Ryant P. Vliv sirné výživy na výnos, obsah dusíkatých látek a síry v zrnu sladovnického jemene ...........108 Škarpa P., Richter R. Dlené dusíkaté hnojení zvyšuje výnos semene máku jarního ....................................................112 Truhláová E., Smutná P., Steda T. Poškození odrd pšenice ozimé po zimním období 2011/2012 v Žabicích ................................116 Winkler J. Zaplevelení dlouhodobé monokultury jarního jemene v roce 2011 ............................................121 Winkler J., Klepaková V. Vliv zpracování pdy na diverzitu plevel .....................................................................................125 Winkler J., Smutný V., Kubašáková M. Heterogenita zaplevelení porostu ozimé pšenice .........................................................................129

Úvod

ÚVOD Polní den „MendelAgro2012“ je již v poadí tetí akcí stejného názvu a navazuje na tradiní akci „MZLU pstitelm“, která byla organizována v polovin ervna na polní pokusné stanici v Žabicích již od roku 1989 a vešla ve známost široké veejnosti. Setkávají se na ní zástupci zemdlské praxe z jižní a stední Moravy s odborníky z celé eské republiky i ze zahranií spolupracujícími s naší univerzitou. Letošní rok je významný zmnou financování z prostedk Agronomické fakulty MENDELU. Vedl k tomu postupn se zvyšující zájem odborné veejnosti o tuto akci a možnost získaní finanních prostedk z Operaních program. To na jedné stran zvyšuje nároky na organizátory polního dne, ale na druhé stran umožuje širší úast firem spolupracujících v oblasti rozvoje rostlinné produkce s Agronomickou fakultou. Hlavním organizátorem polního dne jsou v letošním roce pracovníci Ústavu agrosystém a bioklimatologie AF MENDELU. K jeho píprav a zdárnému prbhu také pispli pracovníci dalších souástí univerzity, pedevším Ústavu pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství AF, Ústavu šlechtní a množení zahradnických rostli ZF a Školního zemdlského podniku MENDELU v Žabicích. V souvislosti se zmnou financování polního dne MendelAgro bych rád za organizátory podkoval dlouhodobým hlavním partnerm - firmám ELITA semenáská, a.s. a SYNGENTA Czech s.r.o., které tuto akci dlouhodob podporovali a významn se zasloužily o její rozvoj. Formou prezentací výsledk pokus a samotných produkt se úastní také další ústavy AF MENDELU a spolupracující firmy z oblasti výroby a distribuce agrochemikálií, osiv a zemdlské techniky. Bhem polního dne budou prezentovány výsledky projekt, ešených na AF MENDELU, pedevším výzkumného zámru AF (MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu). Hlavním cílem poadatel je: -

seznámit odbornou veejnost s novými poznatky a inovacemi pi hospodaení na orné pd, pedevším v oblasti pstebních technologií polních plodin, stídání plodin, zpracování pdy a zakládání porost, využití meziplodin, doporuování odrd, výživy rostlin a optimalizace hnojení polních plodin, kvality produkce pro rzné užitkové smry, ochrany rostlin (plevele, choroby i škdci),

-

na základ praktických ukázek výsledk polních pokus a vybavení stanice prohloubit kontakty akademických pracovník se zemdlskou prvovýrobou, institucemi státní správy a zemdlského výzkumu,

-

vytvoit podmínky pro neformální kontakty, konzultace a diskuse bhem prezentací v polních pokusech a tím i funkní zptnou vazbu aktuálních požadavk praxe na výzkum,

-

vytvoit prostor a podmínky pro vzájemnou výmnu zkušeností a informací o aktivitách a produktech mezi zástupci všech subjekt podílejících se na rostlinné produkci a jejím rozvoji v našem stát,

-

seznámit potenciální zájemce s možnostmi studia na Mendelov univerzit v Brn.

Úvod Vzhledem k tomu, že se výzkumné a expertní aktivity, odborná spolupráce, prezentované výsledky a produkty v posledních letech stále rozrstají, je již tradin vydáván tento sborník. Píspvky v nm uvedené doplují praktické ukázky polních pokus a jsou tak zachovány pro následné využití. Sborník rovnž usnaduje orientaci v prezentovaných aktivitách a poskytuje souhrnné informace o dosažených výsledcích vetn kontakt na jejich autory. Vím, že uvedené píspvky úastníky této akce i další tenáe rovnž osloví a napomohou tomu, aby se polní den „MendelAgro“ uchoval v jejich povdomí a byl píležitostí k výmn informací mezi širokou odbornou veejností, agronomickou praxí a výzkumem i mezi absolventy naší univerzity. Prof. Ing. Jan Ken, CSc. Ústav agrosystém a bioklimatologie, AF MENDELU

Elektronickou verzi sborníku naleznete na internetové adrese: uak.af.mendelu.cz

Nkolik slov o Školním zemdlském podniku Žabice

NKOLIK SLOV O ŠKOLNÍM ZEMDLSKÉM PODNIKU ŽAB ICE Historie Školního zemdlského podniku Žabice sahá ke vzniku eskoslovenska. Impulsem pro jeho vznik byl zákon o zízení Vysoké školy zemdlské v Brn ze dne 24. ervence 1919, který stanovil, že škola má mít demonstraní statek. V roce 1925 jí byl dán do správy dvr Žabice s poplužním dvorem Oulehla, patící v dob Rakousko-Uherské monarchie arcivévodovi Bedichu Habsburskému. Vládním naízením ze dne 20. ledna 1928 íslo 11. sb. byl žabický statek vyhlášen samostatným státním podnikem. Souasnou podobu získal naízením rektora Mendelovy univerzity v Brn, když ke dni 1.1. 2001 byly sloueny do té doby samostatn hospodaící podniky v Žabicích a v Lednici na Morav. Vzhledem k tehdejší situaci a postavení podnik bylo vedením sloueného podniku poveno pracovišt Žabice, Lednice zstala jako závislý provoz. Podnik náleží do organizaní struktury univerzity, ale má samostatné hospodaení. Hlavním posláním je úelová innost, která zajišuje materiální a praktické zázemí pro výuku a praxi student, bakaláské, diplomové a doktorské práce, výzkumnou innost a také granty, pevážn pro poteby Mendelovy univerzity v Brn, dle poteb však i pro Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brn. Od roku 2006 podnik umožuje také praktickou výuku stedním školám Jihomoravského kraje ve Vyškov a Boskovicích. S vybudováním moderního zázemí pro skot a doplnní vzorníku masných plemen na 15 roste zájem o spolupráci i ze zahraniních univerzit. Hlavní innost se prolíná do všech oblastí hospodáské innosti a nelze ji striktn vylenit, i když ob mají oddlené úetnictví. Do úelové oblasti, kterou ŠZP Žabice zajišuje, lze zaadit Polní pokusnou stanici, zelináské pracovišt a demonstraní plochy ovocných devin v Žabicích. Rámec univerzity svým významem pesahují výsadby genofond merunk, broskví a mandloní, které jsou umístny v Lednici na Morav a shromaž ují cca 340 genotyp merunk a 130 genotyp broskvoní a mandloní. Stále vtšího významu z didaktického pohledu dosahuje vzorník plemen masného skotu a také chov ovcí. Ryze pro poteby výuky jsou na podniku chovány jezdecké kon. innost hospodáská, se kterou však úelové poslání úzce souvisí, probíhá na výme pibližn 2 500 ha zemdlské pdy. Vtšinu této plochy obhospodaují stediska polní rostlinné výroby, jejichž výrobní struktura je dlouhodob stabilní. Hlavní výrobní program pedstavují hust seté obilniny ve struktue: ozimá a jarní pšenice, ozimý a jarní jemen, v Lednici pak ve sladovnické kvalit. Významnými tržními plodinami se v posledních letech stal mák a slunenice. Pomrn dobré výsledky vykazuje dlouhodob i epka ozimá, pstovaná v Lednici na Morav. Stžejním úkolem rostlinné výroby je však zajištní dostateného množství krmiv pro živoišnou výrobu, hlavn kukuiné siláže, vojtškové senáže a luního a vojtškového sena. Poslední roky se dailo tento úkol plnit podle našich poteb,v letošním roce je však situace vlivem dlouhodobého sucha kritická. Pro vlastní míchání smsí pro skot, což je zmna oproti minulým letm, bylo ponecháno ve skladech dostatené množství kukuice, pšenice i jemene. Speciální rostlinnou výrobu na ŠZP Žabice pedstavují vinice a sady, jenž jsou lokalizovány jak v Žabicích, tak v Lednici. Z ovocných druh jsou pstovány na vtších plochách višn, broskvon a meruky. Sady pedstavují celkovou výmru 80 ha. Na ploše cca 160 ha je v

Nkolik slov o Školním zemdlském podniku Žabice podniku pstována vinná réva. Nejzastoupenjšími odrdami jsou Rulandské šedé, MüllerThurgau, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Tramín ervený, Sauvignon, Svatovavinecké, Ryzlink vlašský, Chardonnay a Rulandské modré. V rámci menších provozních ploch a ampelografického sortimentu pro praktická cviení student a výrobu mikrovzork vín jsou pak pstovány i mnohé další odrdy a novošlechtní. Vinice, rozkládající se v Žabicích, náleží do Velkopavlovické podoblasti. Vína jsou zde významn ovlivnna podložím, které je tvoeno tvrtohorními štrkopískovými sedimenty, na kterých se vyvinuly velmi záhevné pdy – drnovky. Výsadby v Lednici na Morav se nachází na vápenitých ernozemích se sprašovým podložím. Tato ást vinic je souástí podoblasti Mikulovské. Ob lokality disponují specifiky, která dávají ve vín vyniknout rzným odrdám. ást hrozn podnik zpracovává na víno, ást hrozn je prodávána vtším vinaským podnikm. Po letošní zim je však stav vinic natolik špatný, že bude nutné plochy redukovat. Pro další udržení vinic a sad bude nutné zbudovat závlahy, zejména na pracovišti Žabice. Velký význam jak po stránce výuky, tak i hospodaení podniku, pedstavuje živoišná výroba, do které se v posledních letech významn investovalo. Nová stáj a dojírna umožnily významné zvýšení intenzity chovu. Souasný stav se pohybuje kolem 500 ks krav holštýnského mléného plemene v uzaveném obratu stáda. Vzhledem ke kapacitním limitm jsme ukonili výkrm býk. ŠZP Žabice vykazuje pi kontrole užitkovosti prmrnou dojivost 9 747 kg mléka pi dosažení 305 kg bílkoviny (tuk 3,9 %, bílkovina 3,30 % v 1l mléka) na kus a rok. Na druhé a další laktaci dociluje chov užitkovosti 10 574 kg na kus a rok. Výrazným zlepšením prostedí ustájení dojnic a výrobou dostateného množství objemných krmiv ve velmi dobré kvalit byly vytvoeny podmínky pro zlepšení zdravotního stavu dojnic a zvýšení jejich užitkovosti, což se projevuje na dobré ekonomice chovu. K tomu pispívá i relativn stabilní výkupní cena mléka. Za poslední roky nakoupil ŠZP Žabice mlénou kvótu v množství 3,6 mil. kg mléka a její aktuální celková výše je 5 068 603 kg. Tento stav je již cílový a koresponduje s reálnou možností zintenzivnní chovu bhem 1-2 let. Významnou souástí živoišné výroby je také chov prasat, který jsme ovšem vzhledem k trvalým ekonomickým potížím zredukovali na 40 %. Chovy v nevyhovujících prostorách byly zrušeny a bylo vytvoeno jedno stádo s uzaveným obratem. Dležitým provozem, zabezpeujícím chod podniku, je úsek technických služeb, který provádí opravy a údržbu strojového parku, zajišuje provoz sezónních stroj, sklízecích mlátiek, ezaek, tžké mechanizace a autodopravy. Pro poteby celého podniku nakupuje a skladuje náhradní díly, pohonné hmoty, ochranné pomcky a ostatní materiál. Pi nákupech nových stroj a jejich ovování v praxi velmi úzce spolupracuje s pracovníky MENDELU, zejména z Ústavu zemdlské, potravináské a enviromentální techniky. V letošním roce byl opt mechanizaní park modernizován novými výkonnými stroji. Souasný stav ítá 122 stálých pracovník na obou provozech. ŠZP Žabice je i pes prbžné dílí zmny schopen plnit na požadované úrovni nároky na nj kladené jak v oblasti hlavní, tak i doplkové innosti.. Ing. Radomil Mínský editel Školního zemdlského podniku Žabice

Vyzkoušejte naši exkluzivní nabídku osiv řepky!

DK EXCELLIUM NK PETROL XENON CODIFERT ES ALEGRIA Spolehlivě vyrostou, dobře je prodáte! www.osevabzenec.cz

-ʣȷ Sʝʗ ɏWʝɤ L ʣ ʠUɛ η˹ʝʧQ ʠU͈ʧQ ʝɤ ʠ͵ ʝɤ ͟SD ɍϷ NRʏ ɨ

MODERNÍ LIKVIDACE ŠKOD • je odborná, objektivní a transparentní • garantuje rychlé vyplácení pojistného plnění • probíhá dle mezinárodně uznávaných kritérií • jsme největším specializovaným zemědělským pojistitelem v centrální Evropě • jsme korektním a spolehlivým partnerem pro případ škody www.agrapojistovna.cz ... a sklízíte jistotu

MendelAgro 2012

Vliv rzných zpsob aplikace dusíku na slámu a zakládání porost jemene jarního na jeho výnos Effect of different methods of nitrogen application on straw and the spring barley stand establishment on yield level Baier P., Neudert L., Smutný V. ABSTRAKT V pokusu AGRO 1, provádném na polní pokusné stanici v Žabicích, byl hodnocen vliv klasického a minimalizaního zpracování pdy a vliv zapravené slámy ošetené rznými dusíkatými kapalnými hnojivy na výši výnosu a strukturu porostu jemene jarního. Z výsledk pokusu AGRO 1 vyplynulo, že aplikace hnojiv na zaoranou slámu vedla ke zvýšení výnosu. Z hlediska zpracování pdy byla lepší tradiní technologie. Key words: jemen, výnos, zpracování pdy, aplikace dusíku na slámu

ABSTRACT The influences of conventional and reduced soil tillage in combination of straw incorporation with different nitrogen treatments were assessed in the field trial in Žabice. The yield level and structure of spring barley stand were evaluated. According to results, application of nitrogen on straw increased the yield. Better results were obtained in variant with conventional tillage. Key words: barley, yield, tillage, nitrogen application on straw

ÚVOD Jemen patí mezi nejstarší zemdlské plodiny a je podle velikosti osevní plochy tvrtou nejrozšíenjší zemdlskou plodinou na svt, v esku zaujímá po pšenici druhé místo mezi obilovinami. Na snížení výnos má vliv pedevším výrazná zmna struktury plodin a tím i pedplodin pro jemen, hlavn ztráta znamenité pedplodiny organicky hnojené cukrovky, pokles stavu skotu a tím produkce stájových hnojiv, úbytek jetelovin v osevním sledu, náhlý pokles všech intenzifikaních vstup, tj. dávek prmyslových hnojiv a aplikace pesticid, v první polovin 90. let i zhoršení zpsob pípravy pdy.

16

MendelAgro 2012

MATERIÁL A METODY Na 5-honném osevním postupu s vysokou koncentrací obilnin v lokalit Žabice - Obora bylo využito tradiní a redukované zpracování pdy a použití rzných kapalných hnojiv aplikovaných na slámu (sláma všech plodin byla ponechána a rozdrcena drtiem slámy za traktor a podmítkou zapravena do pdy). Sledovanou odrdou jemene jarního v polním pokusu byla odrda Amulet. Pedplodinou byla kukuice sklizená na zrno. Zvolený výsevek na 1 ha byl 4 mil. klíivých semen. Sledování jednotlivých variant probíhalo v rove 2009-2011. Varianty zpracování pdy I – tradiní zpracování (orba) Co nejdíve po sklizni a aplikaci hnojiv je provedena podmítka na hloubku cca 10 cm podmítaem Kverneland. V podzimním agrotechnickém termínubyla použita stedn hluboká orba (20-24 cm). Setí co nejdíve na jae se provádí pomocí secí kombinace Kverneland Accord. II – minimalizace (kypení) Po sklizni a aplikaci hnojiv je provedena podmítka, následuje mlké kypení (15 cm). Setí co nejdíve na jae se provádí secí kombinací Kverneland Accord. Zpsoby aplikace kapalných hnojiv na slámu Na variantách A, B, C bylo na slámu bez ohledu na plodinu aplikováno 30 kg N.ha -1 v níže uvedených hnojivech: A – Beta-liq - (obsah živin 3 % N, 5 % K2O) – dávka 1 t.ha-1 B – DAM 390 - (obsah živin 30 % N) - dávka 100 kg.ha-1 C – Unifert - (obsah živin 13 % N, 3 % K 2O ) – dávka 230 kg.ha-1 D – kontrola - bez aplikace hnojiv

VÝSLEDKY Z níže uvedených hodnot vyplývá zejmý prkazný rozdíl mezi nehnojenou variantou a ostatními variantami, u kterých bylo hnojivo aplikováno. U varianty D, tedy bez použití hnojiva, došlo ke snížení výnosu až na 6,66 t.ha-1. To je pokles o 11,62 % oproti prmrnému výnosu hnojených variant. Rozdíl mezi použitými hnojivy je neprkazný. Vliv interakce mezi zpracováním pdy a zaoranou slámou na výši výnosu jarního jemene byl neprkazný. Nejnižších výnos u obou variant zpracování pdy bylo dosaženo u nehnojené varianty slámy.

17

MendelAgro 2012 Tab. 1 Prmrné výnosy pi využití aplikace rzných kapalných hnojiv na slámu - LSD test Varianta hnojiva na slámu

prmrný -1 výnos (t.ha )

1

A

7,54

****

B

7,55

****

C

7,52

****

D

6,66

2

****

Graf. 1 Vliv aplikace kapalných N - hnojiv na slámu na výnos jemene jarního (2009-2011)

8

výnos (t.ha-1)

7,8 7,6 7,4 7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,2 6 A

B

C

D

varianty hnojiva na slámu

Tab. 2 Prmrné výnosy pi rzném zpracování pdy u jemene jarního - LSD test prmrný -1 výnos (t.ha )

1

I. – orba

7,47

****

II. - kypení

7,16

Varianta hnojiva na slámu

2

****

18

MendelAgro 2012

ZÁVR Sláma obsahuje málo dusíku pro rozkladnou innost mikroorganism, a proto pidáním Nhnojiv na strništ urychlí rozklad slámy a sníží se i obsah inhibiních látek v pd. Pokud je pedplodinou jarního jemene zrnová kukuice, jako je tomu v pokusu AGRO 1, která zanechává po sklizni velké množství posklizových zbytk, mže dle Zimolky (2006) využití minimalizaních technologií negativn ovlivovat kvalitu založení porostu, poátení rst jemene jarního i rozvoj houbových chorob. Jak uvádí Lekeš (1958), Píkopa (2005) a Zimolka (2006), ped zapravením slámy do pdy je poteba upravit nepíznivý pomr C:N ve slám vyrovnávací dávkou dusíku, aby se urychlil její rozklad. Z výsledk pokusu, kde byl sledován vliv aplikace N-hnojiv na rozdrcenou a následn zapravenou slámou vyplývá pozitivní vliv aplikace dusíku na výnos. U varianty bez aplikace N-hnojiva došlo k výraznému snížení výnosu jemene jarního. Negativní vliv nehnojené varianty zapravené slámy byl prkazn ovlivován roníkem. Technologie zpracování pdy nemla vliv na výši výnosu v interakci s hospodaením se slámou (použitým hnojivem). Rozdíly mezi použitými hnojivy na slámu byly neprkazné.

LITERATURA LEKEŠ, J. a kol., (1985): Jemen. Státní zemdlské nakladatelství, Praha, 312 s. P ÍKOPA M., (2005): Jemen jarní. Databáze online [cit. 2012-03-10]. Dostupné na: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/jecmen_jarni.h tm ZIMOLKA J. a kol., (2006): Jemen - formy a užitkové smry v eské republice. Profi Press, Praha, 200 s., ISBN 80-86726-18-5

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie AF Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]; [email protected]

19

MendelAgro 2012

Roní prbh poasí na polní pokusné stanici v Žabicích The annual course of the weather on field experimental station Žabice Brotan, J.,Trnka, M., Žalud, Z. ABSTRAKT Píspvek hodnotí chod vybraných meteorologických prvk v období erven/2011 až duben/2012 z pohledu jednotlivých msíc metodou jejich srovnání s normálovými hodnotami (1961-1990). Souasn se zamuje na výskyt typických dní (tropických, letních, mrazových, ledových) resp. extrémních situací, které jsou zásadní pro vyhodnocení polních pokus a které souasn mohly ovlivnit jejich kvalitu a výsledky. Hodnocené období lze charakterizovat jako teplotn nadnormální a srážkov podnormální. Klíová slova: teplota, srážky, extrémy, normálové období,

ABSTRACT The paper evaluates the operation of selected meteorological elements in period 6/2011 to 4/2012 from the perspective of each month by comparison with their normal (long-term) values (1961-1990). At the same time focuses on the occurrence of typical days (tropical, summer, frost, ice), respectively extreme situations that are essential for conducting field trials and which also may influence their evaluation and results. Period can be characterized as temperature above normal and below normal precipitation. Key words: temperature, precipitation, extremes, normal period

ÚVOD Prbh poasí patí mezi základní faktory ovlivující nejen vdecky i prakticky orientované polní experimenty, ale i efektivitu samotné polní produkce. Mikroklimatické resp. mezoklimatické hodnocení by mlo být nedílnou souástí každého polního pokusu a již se jedná o testování i výzkum. Detailní znalost chodu meteorologických prvk (pedevším teploty a srážek) umožuje vysvtlit rstové a vývojové reakce polních plodin a asto i objasnit jejich chování jak na úrovni rostliny tak i porostu. Píspvek hodnotí a sumarizuje období od ervna 2011 do souasnosti z pohledu msíních normálových hodnot s podrobnjším zamením na poty typických dní a extrémní situace.

METODIKA A VÝSLEDKY Pro hodnocení období (= jednotlivých msíc) na polní pokusné stanici v Žabicích ve smyslu srovnání s normálovými hodnotami byla použita metodika WMO (nap. Kožnarová, Klabzuba, 2002). Vypoetný normál z období 1961 - 1990 (Rožnovský, Svoboda, 1995):byl srovnán s namenýma údajem z agroklimatické stanice umístné na pozemku ve stední ásti pokusné stanice (více Svoboda, Brotan, 2006). Základem mení meteorologických prvk jsou ústedny (dataloggery) firmy CAMPBELL s nkolikatýdenní datovou kapacitou, na které jsou

20

MendelAgro 2012 napojeny meteorologické senzory mící ve dvouvteinových intervalech. Data jsou ukládána a zapisována jako patnáctiminutové prmry (nap. teplota ve °C) i sumy (nap. srážky v mm). Pesnost a kvalita mení odpovídá metodickému pedpisu . 13 pro pozorování meteorologických prvk vydané eským hydrometeorologickým ústavem (Tolasz, et al. 2003). U teploty byly hodnoceny prmrné msíní hodnoty, maximální a minimální dosažená telota, a poet typických dní (tab.1)

Tab. 1: Charakteristika typických dní Den arktický

den v nmž maximální teplota vzduchu byla -10,0°C nebo nižší

Den ledový

den v nmž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0,0°C

Den letní

den v nmž maximální teplota vzduchu byla 25,0°C nebo vyšší

Den mrazový

v nmž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0,0°C

Den tropický

den v nmž maximální teplota vzduchu byla 30,0°C nebo vyšší

Noc tropická

noc v niž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20,0°C

erven roku 2011 byl ve srovnání s normálovým obdobím teplotn nadnormální. Msíní prmrná teplota vzduchu 19,4°C byla o 1,7°C vyšší než normál. Nameno bylo 20 letních a z toho 4 tropické dny, maximální teplota 31,6°C byla namena 29.6., naopak minimální, 7,4°C, dne 25.6. Srážkov byl erven podnormální. Msíní srážkový úhrn 42,9 mm, pedstavuje pouze 62,5% normálu pro tento msíc. ervenec 2011: prmrná teplota vzduchu 19,2°C o 0,2°C nižší než v ervnu, ve srovnání s normálovým obdobím - normální (normál je 19,3°C), 15 letních, z toho 6 tropických dní. Maximální namená teplota vzduchu 35,1°C (10.7.), minimální 9,3°C (23.7.). Srážkov byl ervenec nadnormální. Namený msíní srážkový úhrn byl 79,8 mm pedstavuje 139,8% normálu pro ervenec. Zaznamenáno bylo 15 dní se srážkami. Denní srážkový úhrn 33,0 mm, namený 21.ervence, byl nejvyšším denním srážkovým úhrnem v Žabicích v roce 2011. Srpen 2011 byl teplotn siln nadnormální. Prmrná msíní teplota vzduchu 20,5°C pesáhla normálovou hodnotu pro tento msíc o 1,6°C. Celkem bylo zaznamenáno 25 letních, z toho 12 tropických dní. 23.,25. a 26.srpna – 3 dny s tropickou nocí.Maximální teplota vzduchu 37,98°C byla zaznamenána 26.srpna. Absolutní minimum pro tento msíc, pouhých 4,7°C pak bylo nameno 11. srpna. Msíní srážkový úhrn 42,4 mm tj. 78,1% normálu, adí srpen 2011 ješt mezi msíce srážkov normální. Záí, s prmrnou msíní teplotou vzduchu 17,1°C, o 2,4°C vyšší než hodnota normálu, bylo rovnž teplotn siln nadnormální. Zaznamenáno bylo ješt 18 letních a z toho 7 tropických dní. 11.záí dosáhla teplota vzduchu maxima 33,0°C. Minimum 5,5°C bylo zaznamenáno 16.9.

21

MendelAgro 2012 Srážkov bylo loské záí normální . Msíní srážkový úhrn 31,1 mm, pedstavuje 87,6% normálu. A byl íjen 2011 s prmrnou teplotou vzduchu 9,3°C (tj. o 0,2°C nižší než je hodnota pro normálové období) teplotn normální, za zmínku stojí skutenost, že v prvním týdnu msíce bylo zaznamenáno ješt 5 letních dní a v sobotu 1.10. ve 14:30 hod.SE, maximální teplota atakovala teplotní hranici pro den tropický, nameno bylo 30,8°C. Naopak 14.10. zaaly minimální teploty vzduchu klesat pod bod mrazu. Zaregistrováno bylo 8 mrazových dní. Srážkov byl tento msíc ješt normální. Msíní srážkový úhrn 22,6 mm, však pedstavuje pouze 71,1% normálu. Zaznamenáno bylo 14 dní se srážkami. Listopad pinesl 22 mrazových, z toho 5 ledových dní a s prmrnou teplotou vzduchu 2,5°C, tedy o 1,6°C nižší než je hodnota normálu, byl teplotn podnormální. S msíním srážkovým úhrnem pouhých 1,6 mm, což pedstavuje 4,4% normálové hodnoty, byl listopad 2011 srážkov mimoádn podnormální. Stal se tak druhým nejsušším listopadem od roku 1961. (V r.1978 bylo v listopadu v Žabicích nameno pouze 1,0 mm). Prosinec byl ,na rozdíl od listopadu, teplotn nadnormální. Prmrná teplota vzduchu byla 2,2°C, tedy o 2,2°C vyšší než normál. Zaznamenáno bylo 20 mrazových avšak žádný ledový den. Minimální teplota -8,1°C byla zaznamenána 20.12., naopak maximální 12,3°C 5.12. Pes to, že bylo v prosinci zaznamenáno 17 dní se srážkami, msíní srážkový úhrn inil pouhých 14,6 mm,což pedstavuje 55,5% normálu a tento msíc je teba oznait jako srážkov podnormální. Rovnž leden letošního roku byl teplotn nadnormální. Prmrná teplota vzduchu 1,0°C je v porovnání s hodnotou normálovou o 3,0°C vyšší. Nameno bylo 19 mrazových, z toho pouze jeden (31.1.) ledový den. Maximální teplota (3.1.) 9,9°C, minimální (31.1.) -11,0°C. Zaznamenáno bylo 16 dní se srážkami. Srážkov byl leden 2012 normální. Msíní srážkový úhrn 27,4 mm pedstavuje 110,5% normálu. Co se snhové pokrývky týká, byly zaznamenány pouze poprašek ve druhé polovin msíce, bhem týdne však roztál. Na rozdíl od pedchozích dvou msíc, byl únor 2012 teplotn podnormální. První polovina msíce pinesla 13 ledových dní s prmrnou denní teplotou vzduchu -10,7°C a minimem 20,2°C (13.2.). Celkov bylo tento msíc nameno 26 mrazových a z toho již výše zmínných 13 ledových dní. Msíní prmrná teplota vzduchu inila -3,4°C, což je hodnota o 3,6°C nižší oproti normálu. Srážkov byl únor podnormální. Nameno bylo 7,4 mm srážek, což je pouze 29,7% normálu. Snhová pokrývka , zaznamenaná v prvních dvou dekádách msíce, byla pouze nesouvislá. Teplý a mimoádn suchý, tak lze temi slovy charakterizovat bezen letošního roku. Tedy jinými slovy - teplotn byl tento msíc, v porovnání s normálem nadnormální. Zaznamenáno bylo 16 mrazových dní a minimální teplota vzduchu, namená 7.3., byla -8,1°C. Na druhé stran však bylo zaznamenáno 7 dní, kdy maximální teplota vzduchu pekonala hranici 20,0°C a 24.3. byla namena maximální teplota 21,8°C. Srážkov byl bezen 2012 mimoádn podnormální. S msíním srážkovým úhrnem pouhých 2,4 mm, byl nejsušším beznem minimáln za období od roku 1961.

22

MendelAgro 2012 Od mrazových až po tropické dny, tak lze charakterizovat duben 2012 z pohledu teploty vzduchu. Prmrná msíní teplota vzduchu 10,8°C byla o 1,2°C vyšší, než je normálová hodnota pro tento msíc, podle hodnocení WMO však byl letošní duben teplotn normální. V prvních dvou dekádách bylo zaznamenáno ješt 7 mrazových dní a 9.4. dosáhla minimální teplota vzduchu ve dvou metrech hodnoty -6,3°C a v pti centimetrech nad zemí hodnoty 8,9°C. Zatím co ve výše zmínných prvních dvou dubnových dekádách dosahovala prmrná teplota vzduchu 9,0°C, ve tetí dekád inila 15,6°C a na pelomu dubna a kvtna bylo zaznamenáno 6 letních a z toho dokonce 4 tropické dny. 29.dubna dosáhla prmrná denní teplota vzduchu hodnoty 23,7°C (maximum 30,05°C). Poslední dubnový den pak bylo nameno maximum 30,73°C. Srážkov byl duben podnormální. Zaregistrováno bylo 8 dní se srážkami a celkem napršelo 19,8 mm, což je pouze 59,6% normálu pro tento msíc.

Tab. 2 Prmrná teplota vzduchu rok

2011

2012

msíc

prm.teplota (°C) Období

normál

rozdíl

hodnocení

erven

19,4

17,7

1,7

nadnormální

ervenec

19,2

19,3

-0,1

normální

srpen

20,5

18,6

1,9

siln nadnormální

záí

17,1

14,7

2,4

siln nadnormální

íjen

9,3

9,5

-0,2

normální

listopad

2,5

4,1

-1,6

podnormální

prosinec

2,2

0

2,2

nadnormální

leden

1,0

-2,0

3,0

nadnormální

únor

-3,4

0,2

-3,6

podnormální

bezen

7,0

4,3

2,7

nadnormální

duben

10,8

9,6

1,2

normální

23

MendelAgro 2012

Msíní prmrná teplota vzduchu 25 20

t (°C)

15 normál 1961-1990

10

VI.2011-V.2012

5 0 -5 VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

msíc

Obr. 1. Srovnání prmrné msíní teploty vzduchu s normálovými hodnotami.

Tab. 3 Msíní srážkové úhrny (mm) rok

2011

msíc období

normál

rozdíl

erven

42,9

68,6

-25,7

62,5

podnormální

ervenec

79,8

57,1

22,7

139,8

nadnormální

srpen

42,4

54,3

-11,9

78,1

normální

záí

31,1

35,5

-4,4

87,6

normální

íjen

22,6

31,8

-9,2

71,1

normální

listopad

2012

Srážky (mm)

1,6

36,8

-35,2

% normálu hodnocení

mimoádn podnormální

4,4

prosinec

14,6

26,3

-11,7

55,5

podnormální

leden

27,4

24,8

2,6

110,5

normální

únor

7,4

24,9

-17,5

29,7

podnormální

24

MendelAgro 2012

bezen

2,4

23,9

-21,5

10,0

mimoádn podnormální

duben

19,8

33,2

-13,4

59,6

podnormální

Msíní srážkové úhrny 90 80 srážkový úhrn (mm)

70 60 50

normál 1961-1990

40

VI.2011-V.2012

30 20 10 0 VI. VII. VIII. IX.

X.

XI. XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

msíc

Obr. 2: Srovnání prmrných msíních úhrn srážek s normálovými hodnotami.

ZÁVR Z pohledu teploty lze konstatovat, že hodnocené období bylo nadnormální, naopak srážkov podnormální, což se negativn promítlo ve zvýšené potenciální evapotranspiraci záporné vláhové bilanci a výskytu zemdlského sucha. Pedevším listopad 2011, ale i únor, bezen a duben 2012 patily mezi msíce s extrémním nedostatkem srážek, což se spolen s absencí snhové pokrývky záporn projevilo na pezimování porost.

LITERATURA Rožnovský,J., Svoboda,J. (1995): Agroklimatologická charakteristika oblasti universitatis agriculturae et silviculturae, Fac. Agronomicae 1995, 49s.

Žabic. Folia

25

MendelAgro 2012 Kožnarová,V., Klabzuba, J.(2002): Doporuení WMO pro popis meteorologických resp. klimatologických podmínek definovaného období. Rostlinná výroba, 48, 2002(4): 190192. Svoboda,J., Brotan,J. (2006): Vybrané agroklimatické charakteristiky oblasti Žabic za období 1991 až 2005. Acta universitatis agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis roník LIV,íslo 4,2006, s 81-90. Tolasz, R. et al.: Návod pro pozorovatele meteorologických stanic, HMU metodický pedpis .13, Ostrava 2003.

PODKOVÁNÍ Zpracování píspku a mení na agroklimatické stanici bylo podpoeno z prostedk výzkumného zámru Agronomické fakulty „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“  .MSM6215648905 a projektu NAZV . QI91C054 „Atlas pdního klimatu eské republiky - Vymezení termických a hydrických režim a jejich vliv na produkní schopnost pd“.

KONTAKT Ing. Jan Brotan Ústav agrosytém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

26

MendelAgro 2012

Využití netradiních ovocných druh v agrárním sektoru Use of non-traditional fruit species in the agrarian sector Dokoupil L., ezníek V. ABSTRAKT Cílem práce bylo sledování rstových a fenologických údaj u vybraného souboru druh, odrd a ekotyp netradiních ovocných devin. Hodnocení probíhalo v pásové výsadb ke a kmenných tvar na pokusné a demonstraní ploše UŠMZR ŠZP Žabice u dínu obecného, rakytníku ešetlákového, muchovníku kanadského a jeábu obecného. Byl hodnocen objem koruny, rstové znaky i fenologické fáze podle stupnice BBCH sledující rašení, kvetení, vývoj plod a jejich zralost. S ohledem na pevážn sedmileté hodnocení lze uvedené druhy pro jejich nenáronost, mrazuodolnost, sklizové hodnoty i minimální nároky na údržbu doporuit pro využití v agrárním sektoru. Klíová slova: netradiní ovocné druhy, rstové znaky, fenologie, dín obecný, rakytník ešetlákový, muchovník kanadský, jeáb obecný

ABSTRACT The aim was to monitor growth and phenological data on a sample of non-traditional varieties and ecotypes of fruit trees. Evaluation was carried out on experimental and demonstration area Žabice. We observed a Cornus mas. L., Hippophae rhamnoides L., Amelanchier canadensis L., Sorbus aucuparia L. Reviewed by the crown volume, growth characteristics and phenological stages according BBCH scale tracking sprouting, flowering, fruit development and maturity. With regard to the seven-year evaluation is mainly those species for their modesty, hardiness, harvesting and minimal maintenance values recommended for use in the agrarian sector. Keywords: non-traditional fruit species, growth characteristics, phenology, Cornus mas. L., Hippophae rhamnoides L., Amelanchier canadensis L., Sorbus aucuparia L.

ÚVOD Netradiní ovocné druhy, v porovnání s tradin pstovanými, mají adu pedností. Vtšinou se vyznaují skromnými nároky na stanovišt, kdy se i jedná o extrémní plochy. Pedností je tém každoroní plodnost ovoce s vysokou biologickou hodnotou významnou pro zdraví lovka. Sklize ovoce se pevážn uplatuje v rúzných zpsobech konzervárenského zpracování. Mimo uvedené pednosti je zdrazován initel agroekologických funkcí psobících na životní prostedí. Rozšíením této skupiny ovocných druh lze pispt k diverzifikaci zemdlské produkce a vrátit do venkovského prostoru pvodní bohatost a rznorodost (DOLEJŠÍ a kol., 1991; PAPRŠTEIN 2009). Dležité postavení sehrává v krajin devinná vegetace tvoená soliterními stromy, alejemi i skupinami strom. Je významná z hlediska poskytování úkrytu a potravy živoichm, má funkci pdoochranou, produkní i

27

MendelAgro 2012 estetickou. lení krajinu a tvoí její ráz, má vliv na klimatické podmínky, okolí, tvoí migraní cesty pro živoichy, napomáhá zvi pi orientaci na velkých obhospodaovaných plochách.

MATERIÁL A METODY Výsadby netradiních druh byly postupn zakládány (v roce 2002 – 2005) na pokusném a demonstraním pozemku UŠMZR na ŠZP ve vybraném souboru netradiních ovocných druh: -

Dín obecný – Cornus mas. L.

-

Rakytník ešetlákový – Hippophae rhamnoides L.

-

Muchovník kanadský – Amelanchier canadensis L.

-

Jeáb obecný – Sorbus aucuparia L.

Každý sledovaný druh byl zastoupen adou odrd i ekotyp, kde byly prbžn hodnoceny rstové údaje zamené na velikost objemu vytvoené koruny – kubatury kee i stromu. Pro hodnocení bylo použito základních biometrických hodnot – výšky, šíky, délky vytvoených výhon. Objem koruny byl vypoten na základ Neumannova vzorce (V k = Pp2 . v / 1,91m3). Mimo charakteru rstu byla hodnocena tvarová regenerace, obrstání kosterních vtví, postavení hlavních a postranních partií. Jejich uspoádání v rzném stupni odklonu je pedpokladem pevnosti vtví v nepíznivých klimatických podmínkách horských poloh – vzdorování vi vtru i námraze. Neopomenutelná je tvorba výmladk z báze koenového krku i spících pupen koenové soustavy. Mimo rstových hodnot byly zaznamenány údaje fenologické podle stupnice BBCH.

VÝSLEDKY Dín obecný Ve výsadb byla hodnocena výška ke, prmrná délka výhon a objem kee. Nejvyšší výška ke byla zjištna u odrdy Jaltský a dosáhla 2,85 m, celkový pírstek za vegetaní období inil 0,29 m. U ostatních odrd Vyšegorodský (2,78 m), Elegantní (2,65 m), Vydubecký (2,60 m) byla namena nižší hodnota. Nejnižší hodnotu vykázala odrda Jolico (1,87 m) a minimální navýšení charakterizuje odrdu Fruchtal, což bylo vyvoláno mimoádnou plodností. Prmrná délka výhon byla dosažena u odrdy Jaltský 0,38 m, což je nejvyšší hodnota, nižší hodnota 0,32 m byla zjištna u odrdy Vyšegorodský. Nízká hodnota prmrné délky výhon charakterizuje odrdu Fruchtal – 0,19 m, souasn byl vypoten i nejnižší objem – kubatura kee 2,60 m3. Odrdovou charakteristikou je zahuštný kulovitý tvar kee. Naopak odrdy Jaltský (5,55 m3) a Lukjanovský (4,90 m 3), které dosáhly nejvyšší hodnotu, pedstavují ídký široce pyramidální tvar kee (tab.1). Délka pírstk, zejména jejich nižší hodnoty, byly ovlivnny mimoádn vysokou sklizní a klimatickými podmínkami, nedostatkem srážek ve druhé polovin vegetace. Rakytník ešetlákový V pásové výsadb bylo hodnoceno 9 odrd, jejich velikost – kubatura ke. Mezi vzrstné odrdy, které dosáhly nejvyšší hodnoty lze zaadit – Leicora 5,30 m 3, nižší hodnoty byly namené u odrd Ljubitelna (4,85 m 3), Peterburský (4,85 m 3) a Velkoosecký (4,60 m 3). Nízká

28

MendelAgro 2012 hodnota byla zjištna u odrdy Buchlovický 3,90 m 3. Pi hodnocení charakteru rstu patí odrda Leicora do skupiny vzrstných a s výrazným rstem vrcholových partií s výraznou apikální dominancí. Naopak výrazn rozložitý tvar vytváí odrda Buchlovický s adou horizontáln rozmístných polokosterních partií (tab.2). Muchovník kanadský V pásové výsadb tvrtkmen a ke muchovníku byly hodnoceny 2 odrdy a 4 ekotypy. Nejvyšší hodnota kubatury charakterizuje odrdu Thiessen (1,96 m 3), s nižší hodnotou se adí ekotypy Ostravský (1,69 m3) a Tišnovský (1,58 m3). Významnou vlastností je tvorba nových podrstajících partií ze spících pupen koenové soustavy. Významná tvorba byla zjištna u odrdy Thiessen (5,12 ks na ke). U odrdy Lamarckii Balerina a ekotyp, kde byl použit jeáb obecný (ekotyp Školský, Brnnský, Ostravský) v prvních létech zaniká, stárnutím se postupn zvyšuje (tab.3). Jeáb obecný Rstové vlastnosti sledovaných odrd charakterizuje tvar koruny od úzce po pyramidální tvar, ale i výskyt tvaru pevislého pendula (Alaja Krupnaja). Nejnižší hodnota kubatury koryny byla vypotena u odrdy Burka (5,10 m 3), mírn nižší hodnoty byly zaznamenány u odrd Velfed (4,90 m3), Solnný (4,80 m 3) a Koncentra (4,70 m 3). Nejnižší kubatura koruny charakterizuje odrdu Granatina (3,80 m 3) a mírné navýšení bylo vypoteno u odrdy Alaja Krupnaja (3,95 m3). Uspoádání kosterních vtví a partií nižších ád charakterizujed rstové vlastnosti hodnocených odrd (tab. 4). Fenologické údaje sledovaných druh odrd a genotyp V založených výsadbách byly bhem vegetaního období hodnoceny vybrané rstové fáze, zejména zaátek vegetaního období a sklize ovoce. Fenologické fáze, jejich zaátek byl zjišován podle stupnice BBCH bhem vegetaního období: - kód BBCH – 07 – rašení (poátek praskání pupen, první zelené špiky list) - kód BBCH – 60 – kvetení (první kvty otevené) - kód BBCH – 71 – vývoj plodu (zaátek rstu plodu, první viditelné plody) - kód BBCH – 81 – zralost plodu (zrání plodu, plod zesvtluje, získává druhové specifické vybarvení) Dín obecný Fenologické fáze, jejich nástup u jednotlivých odrd byl rozdílný. Nejranjší termín rašení charakterizuje odrdu Jaltský (11.3.), naopak pozdní termín rašení 25.3. byl shodný pro ob odrdy Vydubecký a Vyšegorodský. Kvetení sledovaných odrd bylo rozloženo do 12 dn, vývoj plodu do 10 dn a zralost plod do 44 dn. Nejranjší sklizní se vyznaovala odrda Elegantní (11.8.), o pt dn pozdji dozrávala odrda Jaltský (15.8.), naopak pozdní zrání charakterizuje odrdu Jolico (25.9.). Rakytník ešetlákový Fáze rašení byla zaznamenána u 4 odrd 25.3., ostatní odrdy se vyznaovaly opoždním, nejpozdji rašila odrda Leicora (1.4.), rovnž i vývoj plodu i jeho zralost byla u této odrdy pozdní (30.9.). Vývoj plodu u všech sledovaných odrd probíhal od 2. poloviny kvtna. U vtšiny odrd dozrávání probíhalo v 1. polovin záí. Dozrávání plod na kei nebylo jednotné, partie níže položené dozrávají až o dva týdny pozdji.

29

MendelAgro 2012 Muchovník kanadský Fenologická fáze rašení byla zaznamenána od 19. do 26. bezna. Ranjší rašení charakterizuje odrdy Lamarckii Balerina a Thiessen (19.3.). kvetení sledovaných odrd bylo rozloženo do sedmi dn od 15. do 21. kvtna. Vývoj plod následoval po odkvtu v pomrn krátkém období u ekotypu Školský po pti dnech. Zralost plod nastala s nkolikadenní rozdílností ve tech týdnech. Plody na hroznech dozrávaly postupn a zrání a vybarvení plod probíhalo po dobu jednoho týdne. Jeáb obecný U jeáb nebyl v období rašení zaznamenán velký rozdíl pi nástupu rašení. Tém shodn probíhalo rašení od 20. do 30.3., obdobná situace se projevila i v období kvetení, kdy jednotlivé odrdy kvetly od 17. do 22.5. a vývoj plod byl zaznamenán od 25. do 30.5. Výraznjší rozdíl se projevil v období zrání plod. Rané odrdy (Burka, Granátový, Solnný) dozrávaly již 23.8. a naopak nkteré odrdy dozrávaly až v polovin záí (Titan, Velfed). Pezrálé plody se jevily pi použití ke konzumu vhodnjší, postrádaly zastoupení tíslovin i kyselin. Mimoádnou kvalitou bobulí se vyznaovala odrda Koncentra. Tab. 1: prmrné hodnoty rstových údaj - dín obecný Poadí

Odrdy, genotypy

Kubatura kee m 2009

2010

2011

1

Elegantní

2,73

3,20

3,70

2

Fruchtal

1,93

2,30

2,60

3

Jaltský

4,88

5,15

5,55

4

Jolico

1,92

2,20

2,40

5

Lukjanovský

4,15

4,50

4,90

6

Vydubecký

2,94

3,40

3,85

7

Vyšegorodský

3,13

3,65

4,05

Tab. 2: Prmrné hodnoty rstových údaj - rakytník ešetlákový Poadí

Odrdy, genotypy

Kubatura kee m 2009

2010

2011

1

Aromat

3,70

3,95

4,30

2

Botanický

2,80

4,10

4,45

3

Buchlovický

2,65

3,50

3,90

4

Hergo

3,10

4,30

4,60

5

Leicora

4,25

4,90

5,30

6

Ljubitelna

3,85

4,50

4,85

7

Peterburský

3,90

4,30

4,70

8

Trofimovský

3,20

3,80

4,30

9

Velkoosecký

3,40

4,10

4,60

30

MendelAgro 2012

Tab. 3: Prmrné hodnoty rstových údaj - muchovník kanadský Poadí

Odrdy, genotypy

Kubatura koruny m 2009

2010

2011

1

Tišnovský

1,05

1,30

1,58

2

Lamarckii Balerina

0,85

0,95

1,32

3

Školský

0,90

1,15

1,46

4

Brnnský

0,75

0,98

1,15

5

Ostravský

1,03

1,25

1,69

6

Thiessen

1,35

1,55

1,96

Tab. 4: Prmrné hodnoty rstových údaj - jeab obecný Poadí

Odrdy, genotypy

Kubatura koruny m 2009

2010

2011

1

Alaja Krupnaja

2,90

3,60

3,95

2

Burka

3,85

4,50

5,10

3

Businka

2,70

3,70

4,20

4

Discolor

3,15

3,60

4,30

5

Granatina

2,20

3,10

3,80

6

Granátový

2,95

3,30

4,10

7

Koncentra

3,40

3,90

4,70

8

Krasavica

3,20

3,70

4,20

9

Likérový

3,15

3,85

4,40

10

Solnný

3,30

4,10

4,80

11

Sorbinka

3,55

4,30

4,60

12

Šarlátový

3,10

3,80

4,30

13

Titan

3,65

4,20

4,70

14

Velfed

3,70

4,40

4,90

ZÁVR Sledované netradiní ovocné druhy v minulých letech hodnocené, souasn i v roce 2011 prokázaly nenároné pstování. Prmrná teplota dosáhla 10,2oC a roní úhrn srážek inil 379,7 mm. Délka pírstk, tém u všech druh, zaznamenala nižší hodnoty, které byly ovlivnny mimoádn vysokou sklizní a souasn i klimatickými podmínkami – nedostatkem srážek ve druhé polovin vegetace. Sklizové období dínu bylo mimoádn krátké v porovnání s minulými roníky, sklize probíhala v období 31.8. – 12.9. 2011. U rakytníku byla zaznamenána nejvyšší sklize za ptileté období (odrda Leicora 18,20 kg na ke). U muchovníku ekotypu Tišnovský dosáhla hmotnost bobulí 1,02 g, u odrdy Thiessen bylo sklizeno 3,25 kg plod z kee. U souboru odrd a genotyp jeábu sklize nedosáhla takové kvality a výše jako u ostatních druh. Nejvyšší sklize byla zaznamenána u odrd Koncentra, Burka a Granatina. Pi

31

MendelAgro 2012 hodnocení vhodnosti druh byly zohlednny agroekologické, hospodáské, estetické hodnoty, vetn agrotechnické náronosti. Uvedené druhy lze pln doporuit praxi.

LITERATURA DOLEJŠÍ, A. A KOL. (1991): Mén známé ovoce. 1. vyd. Brázda: Praha, p. 149. ISBN 80-2090188-4 PAPRŠTEIN, F. A KOL. (2009): Technologie pstování a množení rakytníku ešetlákového (Hippophae rhamnoides L.) Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáský, Holovousy, p. 29, ISBN 978-80-87030-07-3

EZNÍEK, V. : Možnosti pstování netradiních druh ovoce v rzných klimatických podmínkách R. Úroda, vdecká píloha. MENDELU, Lednice pp. 519-527, ISSN 0139-6013

PODKOVÁNÍ Pedložená práce vznikla na základ ešeného projektu QH 82232 Výzkum opomíjených ovocných druh a jejich zalenní do agrárního sektoru a úkolu MZeR 20139/2006 – 13020, Národní program konzervace a využívání genetických zdroj rostlin a agrobiodiverzity.

KONTAKT Ing. Libor Dokoupil, Ph.D. Prof. Ing. Vojtch ezníek, CSc. Ústav šlechtní a množení zahradnických rostlin Zahradnická fakulta Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]; [email protected]

32

MendelAgro 2012

Charakteristika sloupcových tvar jabloní Characteristics of apple column Dokoupil L., ezníek V. ABSTRAKT Mezi intenzivní tvary jabloní jsou azeny tvary sloupcové, nacházející oblibu zejména u malopstitel. Souasn je mimo požadavek tvaru kladen draz i na odolnost vi houbovým chorobám strupovitosti jablon a padlí jablon. Na pokusné ploše ústavu 554 na ŠZP v Žabicích byly bhem desetiletí postupn zakládány výsadby odrd a genotyp jablonbí. Jedna z prvních výsadeb byla založena v roce 2000 adovým zpsobem. Ve výsadb se nachází šest odrd Golden Delicious (kontrola), Polka, Bolero, Charlotte, Mc. Intosh Wijcik, Walz pstovaných na podnoži M 9. Každoroní hodnocení sledovalo rstové, sklizové a zdravotní údaje. Rstové údaje byly zameny na výšku stromu, jednoleté pírstky jejich poet a délku. Sklizové hodnoty sledovaly poet a hmotnost sklizených plod. Zdravotní údaje hodnotily výskyt houbových chorob v šesti stanovených termínech. Klíová slova: jablon, sloupcové, kolumnární, rstové vlastnosti, sklize, houbové choroby, strupovitost jablon, padlí jablon

ABSTRACT The intense apple shapes include columnar shapes, popular especially for smaller growers. At the same time off request shape, emphasis on resistance to fungal diseases apple scab and apple powdery mildew. The experimental area at Žabice belonging to the Institute 554 during the decade were gradually established plantings of apple varieties and genotypes. One of the first plantation was established in 2000, ordinary way. The plantings are six varieties Golden Delicious (control), Polka, Bolero, Charlotte, Mc. Intosh Wijcik, Walz grown on rootstock M 9. The annual assessment followed the growth, harvest and health information. Growth data were focused on tree height, annual increases in their number and length. Harvesting value monitor the number and weight of harvested fruits. Medical data evaluated the incidence of fungal diseases in six deadlines. Key words: apple, columnar shape, growth properties, harvest, fungal diseases, apple scab, apple mildew

ÚVOD Sloupcové tvary jabloní se adí v souasné dob k nejintenzivnjším. Vytváí válcovitý tvar se stedovou osou na které se nachází krátký plodný obrost. Pedností je nejen asný vstup do plodnosti, nižší náronost agrotechniky, ale i odpovídající kvalita a uchovatelnost plod. Nejastji se výška pohybuje od 2,5 do 4,0 m, vzdálenost ad je volena 2,5 – 3,0 m, vzdálenost v ad od 0,6 do 1,0 m. Takovýto tvar nachází uplatnní pevážn u malopstitel 33

MendelAgro 2012 na malých plochách, vetn nabídky kontejnerového zpsobu pstování s využitím pevážn slab rostoucích podnoží. Mimo rstových ukazatel souasné šlechtní jabloní klade draz na odolnost vi houbovým chorobám strupovitosti jablon (Venturia inaequalis (Cke) Wint) a padlí jablon (Podosphaera leucotricha (Ell. Et Ew. (Salm). Souasná šlechtitelská pracovišt pedkládají jak kolumnární, tak zakrslé odrdy i genotypy k jejich pomrn znan širokému využití.

MATERIÁL A METODY Na pokusném a demonstraním pozemku Ústavu šlechtní a množení zahradnických rostlin na ŠZP bylo postupn bhem 10 rok založeno nkolik pokusných ploch. Jedná se o výsadby pevážn sloupcových tvar adového typu, kde meziadí je zatravnno i udržováno kultivací. Píkmenný pás je pravideln kypen. Pokusná výsadba A 1 -

rok výsadby 2000, spon 4,00 x 1,50 m

-

odrdy: Polka, Bolero, Charlotte, Mc.Intosh Wijcik, Walz, Golden Delicious

-

podnože: M 9

Prbžn byly každoron hodnoceny rstové, sklizové a zdravotní údaje.

VÝSLEDKY A DISKUSE Hodnocení rstových údaj Rstové údaje byly zameny na hodnocení výšky stromu, vytvoené jednoleté pírstky a délku vytvoeného obrostu, který byl rozdlen na základ dosažené délky do ty kategorií. Nejvyšší hodnota výšky charakterizuje odrdu Polka, dosáhla výšku 3,97 m, nižší výška byla namena u odrd Bolero (2,70 m), Mc.Intosh Wijcik (3,15). Nejnižší výška byla zjištna u odrdy Charlotte (2,70 m), s mírným navýšením se prezentuje odrda Walz (2,90 m). Jednoleté pírstky, jejich délka se pohybovala u souboru hodnocených odrd od 0,41 do 0,84 m. Nesrovnatelný je údaj kontrolní varianty (2,60 m). Poetní zastoupení a zaazení rzné délky plodných útvar do kategorie pedstavuje znanou rozdílnost. V kategorii krátkých pírstk byl dosažen jejich nejvtší poet u odrdy Mc.Intosh Wijcik (29,30 ks), rovnž následující kategorie vykázala nejvyšší poet (28,70 ks). V další kategorii délky 11-15 cm se nacházely nejvyšší shodné poty u odrd Polka a Walz ((23,50 ks). Opaná nízká hodnota 19,60 ks byla zaznamenána u odrdy Mc.Intosh Wijcik. Nízký poet v poslední kategorii byl zaznamenán u odrdy Polka (3,10 ks) a následujících dalších dvou odrd Walz (7,50 ks) a Bolero (7,80). Nejvtším potem výhon se vyznaovala kontrola odrda Golden Delicious s potem 19,60 ks (tab. 1).

34

MendelAgro 2012 Tab.1 Prmrné hodnoty rstových údaj poadí

odrda

výška m

pírstky

délka plodonoš cm

jednoleté

poet - kategorie ks

m

0-5

6 - 10

11 - 15

16 - 20

1

Golden Delicious

2,15

2,60

12,70

26,30

21,10

19,60

2

Polka

3,97

0,84

24,10

17,30

23,50

3,10

3

Bolero

3,25

0,75

21,60

23,20

20,10

7,80

4

Charlotte

2,70

0,49

22,30

17,20

23,30

9,80

5

Mc.Intosh Wijcik

3,15

0,41

29,30

28,70

19,60

10,10

6

Walz

2,90

0,46

21,80

19,40

23,50

7,50

Hodnocení sklizových údaj Sklizové údaje byly zameny na stanovení potu plod a jejich hmotnost pi sklizni a následn vypotena jejich prmrná hmotnost. V období fenologické fáze kvetení byl vypoten poet kvt a porovnán s potem sklizených plod. Zohlednny byly i pedchozí období, snížení potu plod opadem (ervnový a pedsklizový). Nejvyšší poet kvt byl zaznamenán u odrdy Mc.Intosh Wijcik (452,00 ks), naopak nízký poet vykazovala odrda Charlotte (90,66 ks). Nejvyšším potem plod se vyznaovala odrda Mc.Intosh Wijcik (87,00 ks), nižší poty byly zjištny u odrdy Polka (76,00 ks), Walz (72,00 ks). Nejnižší poet byl zaznamenán u odrdy Charlotte (19,33 ks). Sklizové práce zapoaly 5. záí, zohlednny byly poty plod a jejich hmotnost. Souasn byl posuzován výskyt strupovitosti jablon na plodech (dle stupnice VŠÚO Holovousy). Hmotnost sklizn u sledovaného souboru se pohybovala od 4,06 do 9,56 kg plod na strom. Nejvyšší hodnota sklizn byla dosažena u odrdy Polka (9,56 kg), nižší hodnota byla zaznamenána u odrdy Mc.Intosh Wijcik (8,35 kg), mírné navýšení o 5,03 % dosáhla kontrola Golden Delicious. Nejnižší sklize byla zaznamenána u odrdy Charlotte (4,06 kg), avšak plody dosáhly prmrnou hmotnost 210,03 g. Hmotnost sklizn odrdy Bolero (7,09 kg) ji adí na tetí místo a odrdu Walz (6,87 kg) na tvrté místo mimo kontrolní variantu (tab. 2). U celého souboru hodnocený výskyt strupovitosti jablon na plodech nebyl pozorován.

35

MendelAgro 2012 Tab.2 Prmrné hodnoty sklizových údaj poadí

odrda

poet kvt ks

poet plod ks

hmotnost

prmrná

sklizn kg

hmotnost g

1

Golden Delicious

273,66

66,66

8,70

130,51

2

Polka

380,00

76,00

9,56

125,78

3

Bolero

314,66

68,00

7,09

104,26

4

Charlotte

90,66

19,33

4,06

210,03

5

Mc.Intosh Wijcik

452,00

87,00

8,35

95,97

6

Walz

363,33

72,00

6,87

95,41

Hodnocení zdravotních údaj Ve výsadb A 1 byl prbžn bhem vegetaního období hodnocen výskyt houbových chorob zamený na strupovitost jablon (Venturia inaequalis Cke Wint.) a padlí jabloové (Podosphaera leucotricha (Ell. Et Ew. (Salm). Hodnocení probíhala v šesti termínech (21.5., 12.6., 2.7., 30.7., 15.8., 24.8.) podle klasifikaní tabulky s bodovou hodnotou devíti bod (1 bod velmi silné napadení, 9 bod bez napadení, listy zcela odolné). Nadmrná prmrná teplota v roce 2011 byla 10,2oC a úhrn srážek 379,7 mm. S ohledem na deficit srážek, které v období infekního tlaku byly minimální, byl i výskyt houbových chorob hodnocen pevážn jako slabé nebo velmi slabé napadení. Tabulky prmrných hodnot houbových chorob

36

MendelAgro 2012 Tab. 3 Strupovitost jablon poadí

odrda

termíny mení

prmr bod

1

2

3

4

5

6

1

Golden Delicious

7,8

7,2

6,3

7,7

8,2

8,3

7,58

2

Polka

8,2

8,1

7,0

8,2

8,6

9,0

8,18

3

Bolero

8,6

7,3

7,8

6,6

6,9

8,3

7,45

4

Charlotte

7,5

6,3

5,6

6,8

6,5

7,2

6,65

5

Mc.Intosh Wijcik

8,2

8,9

7,6

7,3

8,8

8,5

8,08

6

Walz

7,3

6,6

7,3

7,5

7,3

8,6

7,43

Tab. 4 Padlí jabloové poadí

odrda

termíny mení

prmr bod

1

2

3

4

5

6

1

Golden Delicious

7,2

7,6

8,5

8,2

8,6

9,0

8,18

2

Polka

9,0

9,0

8,5

8,3

9,0

9,0

8,80

3

Bolero

8,6

8,1

8,3

9,0

9,0

9,0

8,66

4

Charlotte

6,6

6,5

7,6

8,2

9,0

9,0

7,81

5

Mc.Intosh Wijcik

8,2

8,6

8,1

9,0

9,0

9,0

8,65

6

Walz

8,8

8,1

7,6

7,3

8,5

8,6

8,15

ZÁVR Ve výsadb sloupcových tvar jabloní založené v roce 2000 byly sledovány rstové, sklizové a zdravotní údaje. Rstové údaje hodnotily výšku stromu, tvorbu jednoletých pírstk a délku plodného obrostu. etnjší rozvtvování je podpoeno slab rostoucí podnoží M 9. Sklizové údaje sledovaly hmotnost sklizených plod, jejich poet a prmrnou hmotnost. Odrda Polka dosáhla 9,56 kg plod na strom s prmrnou hmotností 125,78 g. Velké plody byly zaznamenány u odrdy Charlotte 210,03 g. Zdravotní údaje zamené na výskyt houbových chorob, s ohledem na znaný vodní deficit, dosáhly slabé nebo velmi slabé napadení.

37

MendelAgro 2012

LITERATURA BLAŽEK, J., K ELINOVÁ, J.

(2011): Vybrané charakteristiky odrd jabloní sloupcového vzrstu. Vdecké práce ovocnáské 22, pp. 253-266, ISBN 978-80-87030-18-9

BARTOŠOVÁ,

M., ROP, M., EZNÍEK, V. (2011): Sloupcové tvary jabloní a jejich odolnost vi houbovým chorobám. Sborník odborných píspvk a sdlení MendelAgro 2011, pp. 17-22

PODKOVÁNÍ Pedložená práce vznikla na základ ešeného projektu QH 81142 „Sloupcové jablon s odolností proti chorobám „ financované NAZV MZeR

KONTAKT Ing Libor Dokoupil, Ph.D. Prof. Ing. Vojtch ezníek, CSc. Ústav šlechtní a množení zahradnických rostlin Zahradnická fakulta Lednice Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]; [email protected]

38

MendelAgro 2012

Mohou být organominerální hnojiva ady OMIFOS alternativou k minerálním hnojivm? Can be organomineral fertilizers OMIFOS series the alternative to mineral fertilizers? Doležal S., Ryant P. ABSTRAKT V roce 2009 a 2010 byl v Žabicích založen maloparcelkový polní pokus s pšenicí ozimou. Sledován byl vliv organominerálních hnojiv Omifosu A a Omifosu-S+ na výnos a kvalitu zrna. Pokus byl založen tak, aby bylo možné porovnat Omifos s vhodným minerálním hnojivem. Zahrnoval tyto varianty hnojení: (1) nehnojená kontrola, (2) Omifos A (10–30–0 + 5,5Ca) srovnávaný s (3) Amofosem (11–49–0) a (4) sirný Omifos-S+ (4–6–0 + 20Ca + 7S) srovnávaný se (5) Sádrovcem (17,9Ca + 14S), u kterého byl chybjící dusík doplnn moovinou. Hnojiva byla aplikována na podzim po setí, piemž varianty (2), (3) a (4), (5) byly založeny také na jae, aby bylo možné porovnat vliv termínu hnojení. Sledovaná hnojiva dosáhla vyšších hodnot výnosu, obsahu N látek i sedimentaní hodnoty než nehnojená varianta. Zvýšení hodnot bylo statisticky prkazné. Z výsledk pokusu vyplynulo, že organominerální hnojiva ady Omifos jsou zcela srovnatelná s minerálními. Rozdíly mezi sledovanými dvojicemi hnojiv a podzimní a jarní aplikací hnojiv byly neprkazné. Klíová slova: Omifos, pšenice ozimá, hnojení, výnos, kvalita zrna

ABSTRACT In years 2009 and 2010, a small plot field experiment with winter wheat in Žabice was established. Influence of organomineral fertilizers Omifos-A and Omifos-S+ on yield and grain quality were studied. The experiment was based on comparison of Omifos with mineral fertilizers. It included following variants of fertilization: (1) un-fertilized control, (2) Omifos-A (10–30–0 + 5,5Ca) compared to (3) Amofos (11–49–0), and (4) Omifos-S+ (4–6–0 + 20Ca + 7S) compared to (5) Gypsum (17,9Ca + 14S). In the latter variant, urea was applied to supply nitrogen. Fertilizers were applied in autumn with sowing, whereas variants (2), (3) and (6), (7) were also applied in spring time to compare autumn and spring fertilizing. The studied fertilizers reached higher levels of yield, N substances content and sedimentation value by Zeleny test. Increase of values were statistically significant. As emerged from the results of this experiment, organomineral fertilizers of Omifos series are completely comparable with mineral fertilizers. Differences between compared pairs of fertilizers and spring and autumn fertilizer aplication were non-significant. Key words: Omifos, winter wheat, fertilization, yield, grain quality

ÚVOD Souasná situace ve výživ rostlin v R je charakterizována nízkou spotebou minerálních hnojiv, zejména potom fosforených a draselných (80 % zaujímají dusíkatá hnojiva) a klesajícími stavy hospodáských zvíat, a tím nízkému pívodu stájových hnojiv do pdy.

39

MendelAgro 2012 ásteným ešením této situace by mohlo být využití organominerálních hnojiv na bázi masokostní mouky OMIFOS. Cílem práce bylo porovnat psobení klasických minerálních hnojiv a hnojiv ady OMIFOS na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé.

MATERIÁL A METODY Problematika byla ešena v roce 2008/2009 a 2009/2010 formou maloparcelkového polního pokusu na pokusné stanici v Žabicích. Byl sledován vliv organominerálních hnojiv Omifosu A a Omifosu-S+ na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Pokus byl založen tak, aby bylo možné porovnat Omifos s vhodným minerálním hnojivem. Zahrnoval tyto varianty hnojení: (1) nehnojená kontrola, (2) Omifos A (10–30–0 + 5,5Ca) srovnávaný s (3) Amofosem (11–49–0) a (4) sirný Omifos-S+ (4–6–0 + 20Ca + 7S) srovnávaný se (5) Sádrovcem (17,9Ca + 14S), u kterého byl chybjící dusík doplnn moovinou. Hnojiva byla aplikována na podzim po setí, piemž varianty (2), (3) a (4), (5) byly založeny také na jae, aby bylo možné porovnat vliv termínu hnojení (podzimní a jarní). Po sklizni byl vyhodnocen vliv roníku, variant hnojení a termínu plikace na výnos, obsah N-látek a sedimentaní hodnotu zrna pšenice.

VÝSLEDKY V roce 2010 tak dosáhl prmrný výnos o 20 % (+ 1,35 t.ha-1) prkazn vyšších hodnot než v roce 2009, jak je patrné z obr. 1. Tato diference byla zpsobena pedevším prbhem poasí bhem jednotlivých roník (sucho v dubnu 2009). Obr. 1 Výnos zrna pšenice ozimé Všechny hnojené varianty dosáhly prkazn vyššího výnosu než nehnojená kontrola. Nejvyšší prmrný výnos (8,11 t.ha-1) byl dosažen po aplikaci Amofosu, což je o 39 % více než na nehnojené kontrole (5,82 t.ha1). Rozdíl mezi Omifosem-A a Amofosem inil 7 % ve (0,43 t.ha-1) prospch Amofosu, ale rozdíl nebyl statisticky prkazný, proto se dá vliv obou hnojiv posoudit jako srovnatelný. Ke stejnému výsledku došla i Smatanová (2008) v pokusu se silážní kukuicí, kdy Amofos dosáhl nejvyššího výnosu, ale rozdíl mezi ním a Omifosem-A nebyl prkazný. Také Kubík (2008) a Svoboda (2011) uvádí prkazné zvýšení výnosu hlíz brambor oproti nehnojené kontrole po aplikaci Omifosu A a Amofosu s tím, že opt rozdíly mezi tmito dvma hnojivy byly malé a neprkazné. Po aplikaci Omifosu S+ a Sádrovce s moovinou nebyly zjištny prkazné rozdíly. V tomto pípad inila diference výnosu zrna 4 % (0,25 t.ha-1) opt ve prospch minerálního hnojiva (Sádrovce s moovinou). Termín aplikace byl neprkazný, nebyly zjištny statisticky významné rozdíly mezi podzimní a jarní aplikací hnojiv. Rozdíl mezi podzimní a jarní aplikací inil 2 % ve prospch podzimních aplikací. Také z obr. 1 jsou vidt mírn vyšší výnosy po podzimní aplikaci zkoušených hnojiv.

40

MendelAgro 2012 Obr. 2 Obsah N-látek v zrnu Pi hodnocení míry ovlivnní obsahu N látek byl prokázán pouze vliv varianty hnojení. Obsah Nlátek se u hnojených variant pohyboval od 11,4 – 13,3 %, což je signifikantn více než na nehnojené variant (9,8 – 11,9 %). V relativním srovnání se rozdíl mezi nehnojenou variantou a hnojenými variantami pohyboval od 15 – 20 % ve prospch hnojených variant. Nejvyšší obsah N látek v zrnu – 12,5 % byl zjištn po aplikaci Amofosu. Na variantách Omifos A a Sádrovec + moovina byl zjištn shodný obsah 12,4 % Nlátek, což bylo jen o 1 rel. % mén než po hnojení Amofosem. Také Svoboda (2011) uvádí vyšší obsah dusíku v zrnu jemene po aplikaci Amofosu oproti Omifosu A, ale rozdíl nebyl prkazný. Rozdíl v bsahu N-látek v zrnu pšenice po hnojení Omifosem S+ a po hnojení Sádrovcem s moovinou byl statisticky neprkazný. Ob dvojice hnojiv jsou tedy srovnatelné. Obr. 3 Sedimentaní hodnota zrna Na sedimentaní hodnotu zrna mlo prkazný vliv pouze hnojení. Hnojené varianty dosáhly o 69–100 % (32,1–37,9 ml) vyšších hodnot oproti nehnojené kontrole a splnily souasn normu 30 ml pro pekaskou jakost potravináské pšenice. Nejvyšší nárst oproti kontrole byl zaznamenán po aplikaci Amofosu (+ 100 %), jehož sedimentaní hodnota se pohybovala v rozmezí 31–47 ml (prmr 37,9 ml). Omifos A dosáhl o 10 % nižší hodnoty, ale po statistické stránce je stále srovnatelný s Amofosem. Druhé nejvyšší hodnoty dosáhla varianta Sádrovec + moovina s prmrnou sedimentaní hodnotou 36,4 ml (+91 % oproti kontrole). Omifos S+ ml sice nejnižší sedimentaní hodnotu z hnojených variant – 32,1 ml (+ 69 % oproti kontrole), ale i pesto byl jeho vliv pi souhrnném hodnocení srovnatelný se Sádrovcem s moovinou i ostatními hnojenými variantami. Zhao a kol. (1997) uvádjí, že hnojní sírou zvyšuje sedimentaní hodnotu a tím objem peiva, což se však v pípad sirného Omifosu S+ a Sádrovce s moovinou nepotvrdilo. Rozdíly mezi podzimní a jarní aplikací jsou však statisticky neprkazné.

41

MendelAgro 2012 Opt mžeme pozorovat podobný trend jako u obsahu N látek, kdy sirné varianty (Omifos S+ a Sádrovec + moovina) dosahují vyšších hodnot pi podzimní aplikaci hnojiv a naopak fosforené varianty (Omifos A a Amofos) pi jarní aplikaci tchto hnojiv.

ZÁVR Na všech hnojených variantách došlo k signifikantnímu zvýšení výnosu oproti nehnojené kontrole (v prmru o 32–39 %). Rozdíly mezi Omifosy a minerálními hnojivy byly statisticky neprkazné. Taktéž mezi podzimní a jarní aplikací nebyl pozorovány prkazné rozdíly ve výnosu, i když mírn lepší výsledky byly dosaženy pi podzimním hnojení. Obsah N látek a sedimentaní hodnota zrna pšenice byly prkazn vyšší u všech hnojených variant. Omifosy byly zcela srovnatelné s minerálními hnojivy. Vliv termínu aplikace byl neprkazný, i když se u všech tí parametr projevil shodný trend – vyšší hodnoty po jarní aplikaci u varianty Omifos A a Amofos a naopak u variant Omifos S+ a Sádrovec vykazovaly mírn vyšší hodnoty po podzimní aplikaci. Z uvedených výsledk je zejmé, že Omifos A i Omifos S+ jsou ve všech sledovaných veliinách srovnatelné s klasickými minerálními hnojivy a lze je doporuit pro využití v praxi. Pro hnojení pšenice ozimé lze tedy doporuit spíše podzimní hnojení tmito hnojivy již ped setím pšenice.

LITERATURA SMATANOVÁ, M. (2008): Ovování úinnosti organominerálních hnojiv Omifos A, Bulletin Sekce úední kontroly XVI(2): 4–10. SVOBODA, J. (2011): Ovování úinnosti organických a organominerálních hnojiv na bázi masokostních mouek ve výživ polních plodin, Disertaní práce, Mendelova univerzita v Brn, 144 s. KUBÍK, L. (2008): Ovení úinnosti organominerálních hnojiv na bramborách, Bulletin Sekce úední kontroly XVI(2): 11–22. ZHAO, F. J., MCGRATH, S. P., SALMON, S. E., SHEWRY, P. R., QUAYLE, R., WITHERS, P. J. A., EVANS, E. J., MONAGHAN, J. M. (1997): Optimising sulphur inputs for bredmaking quality of wheat, Aspect of Applied Biology, 50: 199-205.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla za finanní podpory výrobce testovaných hnojiv FOSFA, a. s.

KONTAKT doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Ústav agrochemie, pdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

42

MendelAgro 2012

Porovnání výnosu vybraných velmi raných a raných odrd brambor pstovaných na polní pokusné stanici v Žabicích v letech 2009 – 2011 The hectare yield of selected very early and early potato varieties on school farm Zabcice in years 2009 – 2011 Drápal K., Elzner P., Janeka L., Jzl M.

ABSTRAKT Cílém této práce bylo zjištní vlivu odrdy, ranosti a roníku na hektarový výnos brambor. Tíletý polní pokus byl založen v letech 2009, 2010 a 2011 na pokusné stanici v Žabicích Mendelovy univerzity v Brn. K pokusu byly použity odrdy z hlediska délky vegetaního období – velmi rané a rané, dále se k pokusu použily odrdy eské i zahraniní. Vyššího výnosu dosáhly odrdy rané a to prmrn za celý tíletý pokus 50,4 t.ha-1. Zde se potvrdilo, že odrdy s delší vegetaní dobou dosahují vyšších výnos. Z velmi raných odrd nejvyššího výnosu bylo dosaženo u odrdy Magda (43,8 t.ha-1) a z raných odrd nejvyššího výnosu bylo dosaženo u odrdy Natascha (71,0 t.ha-1). Na základ zjištných výsledk lze konstatovat, že na lokalit Žabice, kde pokus probíhal, se vyplatí z ekonomického hlediska pstovat brambory rané, protože oproti velmi raným bramborám mly brambory rané o 78 % vyšší výnos. Klíová slova: brambory, odrda, výnos.

ABSTRACT The aim of this work was to evaluate the influence of variety, maturity group and year on hectare yield of potatoes. Field trials were estabilished on school farm Žabice (MENDELU) in years 2009, 2010 and 2011. Czech and foreign very early and early varieties of potatoes were chosen to compare the yield. Higher average yield was reached by early varieties (50.4 t.ha -1). Variety Magda reached the highest average yield (43,8 t.ha-1) from group of very early varieties and variety Natascha (71,0 t.ha-1) from group of early varieties. According to these results we can recommend early varieteies, which reached up to 78 % higher average yield than very early varieties, for locality Žabice. Key words: potatoes, varieties, yield.

ÚVOD Brambory jsou pátou nejpstovanjší plodinou ve svte, kdy podle FAOSTAT (2012) v roce 2010 zaujímaly plochu 18 596 223 ha. V eské republice byla plocha brambor v roce 2010 35 050 hektar (ŽIŽKA, 2011). Bramborám patí páté místo nejpstovanjší plodiny na svt oprávnn. Nejenže se jedná o zlepšující plodinu, ale tato plodina má hlavn široké uplatnní (VOKÁL, 2004). Používají se jako krmivo pro zvíata, pi jejich prmyslovém zpracování jako surovina pro výrobu škrobu a lihu a v neposlední ad pi využití gastronomickém, jako velmi dietetická a zdravá píloha ady jídel (JZL, 2000).

43

MendelAgro 2012 Sortiment odrd ve Státní odrdové knize R v roce 2011 tvoilo 148 odrd. Jedná se o 34 odrd velmi raných, 45 odrd raných, 46 odrd poloraných a 23 odrd polopozdních až pozdních. Z tchto odrd je nejvíce zastoupeno nmeckých odrd (59), eských (49 = 33,1 %) a holandských (35). Dále jsou zde dv francouzské, rakouské odrdy a 1 odrda polská (ERMÁK, 2011). Polní pokusná stanice v Žabicích, kde byl pokus založen, se nachází v kukuiné výrobní oblasti. Jedná se o oblast, která patí k nejteplejším oblastím vbec na uzemí R, s prmrnou roní teplotou 9,1 °C. Dále je tato oblast charakteristická dlouhým vegetaním obdobím, relativn nízkým úhrnem srážek a jejich nerovnomrným rozložením a astými nkdy i silnými výsušnými vtry. Tato kombinace zmínných klimatických faktor nepsobí nikterak dobe na adu pstovaných polních plodin vetn brambor.

MATERIÁL A METODY Maloparcelní polní pokus byl založen v období 2009, 2010 a 2011 na polní pokusné stanici Žabice Mendelovy univerzity v Brn. Bylo sledováno 13 odrd z toho 7 eských a 6 zahraniních odrd. Z hlediska rozdlení brambor dle vegetaní doby se jednalo o 4 odrdy velmi rané (Koruna, Magda, Monika, *Rosara) a 9 odrd raných (Jitka, Karin, Katka, Kornelie, *Mirage, *Natascha, *Primadonna, *Secura, *Princess). Pozn.: odrdy oznaené * jsou odrdy zahraniní. Pokus byl založen ve sponu 75 x 25 cm, tj. pi hustot porostu 53 300 rostlin na hektar. Po zaschnutí bylo u každé odrdy odkopáno a rozborováno deset trs. Ze získaných hodnot byl následn vypoítán výnos a prmrný poet hlíz pod trsem.

VÝSLEDKY Výnos patí mezi nejdležitjší parametry, podle kterých se pstitel rozhoduje, zda-li danou odrdu bude pstovat i ne. Z našeho pokusu plyne, že vyššího výnosu bylo dosaženo u odrd raných a to v prmru 50,4 t.ha-1 za všechna sledovaná období, oproti velmi raným odrdám, které dosáhly výnosu pouze 39,2 t.ha-1. Zde se potvrdilo, že odrdy s delší vegetaní dobou mají i vyšší výnos. Pokud se podíváme na jednotlivé roníky zvlášt, tak zjistíme, že nejlepšího výnosu brambor bylo dosaženo v roce 2010 a to jak u brambor velmi raných, tak i raných kdy velmi rané brambory mly prmrný výnos 48,9 t.ha-1 a rané 57,6 t.ha-1. Naopak nejhorší roník co se týe výnosu byl rok 2009 a to jak u velmi raných, tak i raných brambor. Velmí rané brambory v tomto roce mly prmrný výnos 30,7 t.ha-1 a rané 45,6 t.ha-1. Z velmi raných odrd nejvyššího prmrného výnosu za sledované období dosáhla eská odrda Magda a to 43,8 t.ha-1. Naopak nejhoršího výnosu za všechna sledováná období dosáhla eská odrda Koruna s prmrným výnosem 29,6 t.ha-1. Z jednotlivých let pokusu nejvyššího prmrného výnosu bylo dosaženo v roce 2010 a to 59,3 t.ha-1 u odrdy Magda. Naopak nejnižšího prmrného výnosu bylo dosaženo v roce 2011 u odrdy Koruna a to 22,9 t.ha-1. Z raných odrd nejvyššího prmrného výnosu za všechna sledovaná období bylo dosaženo u zahraniní odrdy Natascha (71,0 t.ha-1). Naopak nejnižšího prmrného výnosu bylo dosaženo u eské odrdy Karin (35,6 t.ha-1). V jednotlivých letech pokusu bylo dosaženo nejvyššího výnosu v roce 2010 u odrdy Natascha a to 83,0 t.ha-1. Naopak nejnižšího výnosu bylo dosaženo v roce 2009 u odrdy Karin (25,9 t.ha-1).

44

MendelAgro 2012 Graf. 1 Výnos hlíz vybraných odrd brambor v roce 2009 – 2011

ZÁVR Potvrdilo se, že odrdy s delší vegetaní dobou, by jen o „pár dní“ (délka vegetace u velmi raných brambor: 90 – 100 dní, u raných brambor: 100 – 110 dní) dosahují vyšších výnos. Na základ tíletého pokusu lze doporuit z hlediska výnosu pro oblast Žabice a jím podobých z velmi raných odrd Magdu a Moniku a z raných odrd Nataschu, Princess i Katku.

LITERATURA ERMÁK, V. (2011): Seznam doporuených odrd bramboru 2011. ÚKZUZ Brno, 116 s. ©2012 [cit. 2012-05-18]. Dostupné FAOSTAT (2012) [online]. http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor

z:

JZL, M., PULKRÁBEK, J., DIVIŠ, J. A KOLEKTIV (2000): Rostlinná výroba – III (okopaniny). MZLU v Brn, s. 108 –215. VOKÁL, B., a kol. (2004): Pstování brambor. Agrospoj Praha, 275 s. ŽIŽKA, J., a kol. (2011): Situaní a výhledová zpráva brambory, kvten 2011, Ministerstvo zemdlství, 47 s.

45

MendelAgro 2012

PODKOVÁNÍ Píspvek byl zpracován s podporou výzkumného zámru . MSM 6215648905 s názvem: „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ Píspvek vznikl jako výstup projektu NAZV . QI101A184 s názvem: „Technologie pstování brambor - nové postupy šetrné k životnímu prostedí“.

KONTAKT Ing. Karel Drápal Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

46

MendelAgro 2012

Výnos zrna a jeho variabilita u jarního jemene pstovaného v dlouhodobé monokultue na lokalit Žabice Grain yield and its variability of spring barley growing under long-term monoculture in locality Žabice Dryšlová T., Smutný V., Procházková B., Ken J. ABSTRAKT Cílem píspvku je ukázat výsledky dlouhodobého vlivu rzného hospodaení se slámou v kombinaci s rzným zpracováním pdy a diferencovanými dávkami minerálního hnojení na výnos zrna a jeho variabilitu u jarního jemene pstovaného v dlouhodobé monokultue v suchých a teplých podmínkách kukuiné výrobní oblasti na lokalit Žabice. Klíová slova: dlouhodobý polní pokus, jarní jemen, výnos zrna a jeho variabilita, hospodaení se slámou, zpracování pdy, dávka dusíku

ABSTRACT The focus of this paper is to present the results of the long-term effect of different straw management practices in combination with different soil tillage techniques and mineral fertilization on grain yields and its variability of spring barley growing under long-term monoculture in dry and warm conditions of the maize-growing region in locality Žabice. Key words: long-term field experiment, spring barley, grain yield and its variability, straw management, soil tillage, nitrogen dose

ÚVOD Dlouhodobý stacionární polní pokus byl pvodn koncipován tak, aby zahrnoval všechny úseky základní agrotechniky, zejména variantní koncentrace jemene v osevním postupu, systém variantního zpracování pdy a úrovn hnojení. V monokultue jarního jemene bylo zahrnuto navíc variantní využití slámy (Krejí, 1996). Vliv zpsob hospodaení se slámou na výnosy následných plodin pi rzném zpracování pdy je hodnocen v celé ad prací (nap. Procházková et al., 2002; Hla, Procházková et al., 2008).

MATERIÁL A METODY Dlouhodobý stacionární polní pokus s monokulturou jarního jemene (Hordeum vulgare L.) byl založen na podzim r. 1969 v Žabicích v kukuiné výrobní oblasti. Dnes je pokus veden Ústavem agrosystém a bioklimatologie AF MENDELU. V pokusu jsou sledovány následující faktory: - dv varianty zpracování pdy: I. tradiní zpracování pdy (tj. orba na hloubku 0,22 m); minimální zpracování pdy (tj. mlké zpracování pdy talíovým náadím na 0,12-0,15 m);

II.

- ti varianty hospodaení se slámou: 1. sláma sklizená, 2. sláma po sklizni zapravovaná do pdy, 3. sláma pálená; 47

MendelAgro 2012 - ti varianty rozdílného minerálního hnojení, diferencované zejména dávkami dusíku (uvedeno v kg istých živin), a to: 1. 30 (kg N.ha-1), 2. 60 (kg N.ha-1), 3. 90 (kg N.ha-1).

VÝSLEDKY Výnos zrna jarního jemene Prmrné výnosové výsledky vlivu rzného zpracování pdy a hospodaení se slámou na výnos zrna jarního jemene pstovaného v dlouhodobé monokultue jsou uvedeny v tabulce 1. Do celkového hodnocení nebyl zaazen rok 2006, kdy byly porosty poškozeny tsn ped sklizní a nebylo možné provést sklizové hodnocení. Tab. 1 Výnos zrna jarního jemene (t.ha-1) – Žabice, prmr let 1975-2011 (mimo r. 2006) VARIANTY HOSPODAENÍ SE SLÁMOU

Varianty zpracování pdy

Dávka dusíku

Zpracování pdy s orbou (0,22 m)

Sláma zapravená

Sláma pálená

30

4,96

5,49

5,57

5,34

60

5,37

5,85

5,94

5,72

90

5,65

5,93

6,03

5,87

5,33

5,76

5,85

5,64

30

4,54

5,09

5,39

5,01

60

4,55

5,10

5,40

5,02

90

4,84

5,42

5,77

5,34

4,64

5,20

5,52

5,12

4,99

5,48

5,68

5,38

Prmr Mlké zpracování pdy (0,12-0,15 m)

Prmr

Prmr

Prmr

Sláma sklizená

Pi hodnocení vlivu rzných zpsob hospodaení se slámou na výnosy zrna jarního jemene pstovaného v monokultue byl v prmru za roky 1975-2011 dosažen po orb i po mlkém zpracování pdy nejvyšší výnos vždy na variant s pálením slámy, dále na variant se zapravováním slámy do pdy a nejnižší po sklizni slámy. V rámci hodnocení vlivu rzného zpracování pdy jsou vyšší výnosy dosahovány na variantách se zpracováním pdy orbou. Nejvtší rozdíly ve prospch orby byly zaznamenány na variant se zapravováním slámy do pdy. Pi hodnocení vlivu rzné úrovn minerálního hnojení bylo zjištno, že se stupovanou dávkou dusíku se výnosy pravideln zvyšovaly, a to jak na všech variantách hospodaení se slámou, tak na obou variantách zpracování pdy. Variabilita výnosu zrna jarního jemene Variabilita je vypotena pro všechny pokusné faktory, tj. hospodaení se slámou, zpracování pdy a dávky dusíkatého hnojení. Ze zpracování hodnot byl vylouen rok 2006, kdy byly porosty poškozeny tsn ped sklizní a nebylo možné provést sklizové hodnocení. Variabilita, vyjádená smrodatnou odchylkou a varianími koeficienty, pro všechny pokusné

48

MendelAgro 2012 faktory (hospodaení se slámou, zpracování pdy a minerální hnojení) je uvedena v následující tabulce. Tab. 2 Variabilita výnosu zrna jarního jemene u všech sledovaných faktor – Žabice 19752011 (mimo r. 2006); sx – smrodatná odchylka; Vk – varianí koeficient (%) a) Hospodaení se slámou sklízenou Hodnocený parametr

Zpracování pdy tradiní Úrovn hnojení

Zpracování pdy minimální Úrovn hnojení Prmr

(kg N.ha-1) 30

60

90

sx

0,985

1,108

1,143

Vk

19,86

20,65

20,24

Prmr

(kg N.ha-1) 30

60

90

1,079

1,194

1,161

1,082

1,146

20,25

26,31

25,53

22,35

24,73

b) Hospodaení se slámou zapravenou Hodnocený parametr

Zpracování pdy tradiní Úrovn hnojení -1 (kg N.ha )

Prmr

Zpracování pdy minimální Úrovn hnojení -1 (kg N.ha )

Prmr

30

60

90

30

60

90

sx

1,139

1,191

1,116

1,149

1,290

1,224

1,148

1,221

Vk

20,76

20,35

18,82

19,98

25,31

23,99

21,18

23,49

c) Hospodaení se slámou pálenou Hodnocený parametr

Zpracování pdy tradiní Úrovn hnojení -1 (kg N.ha ) 30

60

90

sx

1,167

1,231

1,097

Vk

20,94

20,73

18,18

Prmr

Zpracování pdy minimální Úrovn hnojení -1 (kg N.ha )

Prmr

30

60

90

1,165

1,331

1,257

1,173

1,254

19,95

24,66

23,30

20,32

22,76

Variabilita výnosu zrna jarního jemene je vyjádena varianím koeficientem (Vk v %). Celkový prmr var. koeficientu za období let 1975-2011 ze všech sledovaných faktor byl 21,86 %. Za poslední roky se tento koeficient nepatrn zvýšil, oproti variabilit hodnocené nap. za období 1980-2000, zde byl Vk 16,9 %. Zjištné tendence jsou ale podobné. Nejlepší výsledky zaznamenává varianta s tradiním zpracováním pdy, nejvyšší dávkou dusíku (90 kg N.ha-1) a podle získaných výpot varianta s pálenou slámou. Naopak nejvyšší variabilitu vykazuje minimální zpracování a to pedevším u varianty se sklízenou slámou a dávkou 30 kg N.ha -1.

ZÁVR Vyšší výnosy jsou dosahovány pi hlubším zpracování pdy orbou na 0,22 m než po mlkém zpracování pdy. Nejvyšší výnosy byly zaznamenávány na variant s pálením slámy. Tato

49

MendelAgro 2012 varianta je však prakticky nepoužitelná - pálení bylinných zbytk odporuje správným zásadám zemdlské praxe. Nejlepší výsledky z hlediska variability zaznamenává varianta s tradiním zpracováním pdy, nejvyšší dávkou dusíku (90 kg N.ha-1) a podle získaných výpot varianta s pálenou slámou. Naopak nejvyšší variabilitu vykazuje minimální zpracování a to pedevším u varianty se sklízenou slámou a dávkou 30 kg N.ha -1.

LITERATURA Krejí, J. Koncepce a metodika dlouhodobého stacionárního polního pokusu v Žabicích a problematika jeho hodnocení. In Sborník Význam a perspektivy dlouhodobých polních pokus v eské republice, 1996, s. 43. Hla, J., Procházková, B., et al. Minimalizace zpracování pdy. Praha: Profi Press, s.r.o., 2008, 248 s. Procházková, B., Málek, J., Dovrtl, J. Effect of different straw management practices on yields of continuous spring barley. Rostlinná výroba, 2002, 48 (1): 27-32.

PODKOVÁNÍ V souasnosti je dlouhodobý polní pokus souástí ešení VZ . MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky.

KONTAKT Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

50

MendelAgro 2012

Aktivity projektu „Traditional and wild“ na MENDELU The activities of the project “Traditional and wild” at MENDELU Gežová V., Ržiková G. ABSTRAKT Od 1. 5. 2011 je na Agronomické fakult ešen projekt „Podpora sbru a zpracování tradiních, plan rostoucích rostlin pro zmírnní spoleenských a ekonomických nerovností ve stední Evrop“. Jde o projekt v rámci Evropské územní spolupráce – operaní program Nadnárodní spolupráce (Central Europe). Národním koordinátorem a kontaktním místem je Ministerstvo pro místní rozvoj R. Tyto projekty jsou financovány Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a vyžadují spolufinancování. Projekt je 3-letý, celkový objem prostedk je 1 176 810 EUR. Vedoucím partnerem je Corvinus University v Budapešti (HU), dalšími partnery jsou: WWF WORLD WIDE FUND FOR NATURE Hungary, Village Local Authority Kunadacs (HU), South-Transdanubian Regional Resource Centre Nonprofit LTD (HU), Association for Development and Promotion of Podkarpackie Voivodeship "PRO CARPATHIA" (PL), Development Agency Kozjansko (SI), Institution Fundation BIT Planota (SI), Mendelova univerzita v Brn (CZ), Regionální agrární komora Jihomoravského kraje, Brno (CZ). Konkrétním pedmtem ešení je zavedení pilotního modelu sbru, využití a zpracování voln rostoucích rostlin, zejména léivých a aromatických a jejich ochrany. Tento model by ml být spoleensky pijatelný, ekonomický a životaschopný do budoucna a ml by pispt ke zvýšení píjm ohrožených skupin obyvatel v zemích stední Evropy. Snížením negativních vliv na ekonomické a spoleenské zmny by ml projekt pispt k lepší konkurenceschopnosti daných region. Model bude aplikovatelný v celé stední Evrop a povede k zachování tradiních zkušeností, znalostí o rostlinách, jejich zpracování a sníží i riziko ztráty tchto informací. Oekávanými výsledky jsou strategie a plán zamstnanosti a redukce spoleenských nerovností v okrajových oblastech, které budou zahrnovat analýzu region, pracovní píležitosti, možnosti partnerství, vývoj školících materiál, databáze, etnobotanické studie, zízení školících stedisek a demonstraních zaízení. Výstupem by mlo být 200 proškolených osob, minimáln 7 tradiních regionálních výrobk uvedených na trh pod spoleným logem. Mendelova univerzita v Brn je zodpovdná za adu aktivit a výstup projektu. Socio-ekonomická analýza popisuje vybrané ohrožené regiony a jejich cílové skupiny obyvatel ve všech státech úastnících se projektu. Dále se tým z MENDELU podílí na tvorb školících materiál, které zhrnují obecné informace a znalosti z oboru botaniky, využití konkrétních rostlin v terapii, potravináství, marketingové strategie pro produkty z tchto rostlin v daném regionu. eští partnei již organizovali 6 vzdlávacích seminá. Tématem seminá byly pednášky o vybraných druzích plan rostoucích rostlin (popis, sbr, zpracování, výroba, využití), které mají vysoký potenciál využití v regionu Jižní Morava, dále se témata týkala legislativy v potravináství, ve výrob kosmetiky, ochrany pírody a pozemkového práva. Další aktivitou jsou terénní výzkumy zásobenosti a udržitelnosti zdroj plan rostoucích rostlin a tvorba tzv. ressource asessment. Tato studie navazuje na tzv. etnobotanickou studii, znalosti lidí z cílové skupiny o plan rostoucích rostlinách, jejich využití a zpracování tradiními zpsoby pedávanými z generace na generaci. Mendelova univerzita

51

MendelAgro 2012 je rovnž zodpovdná za nákup sušárny rostlinného materiálu jako prostedku pro výuku cílové skupiny jak správn zpracovávat rostliny na produkty o vysoké kvalit. Sušárna bude dále sloužit studentm MENDELU ve výuce. V tomto a pístím roce jsou plánovány další cykly seminá, tvorba databází rostlin a jejich využití. Data z mnoha studí, za které jsou zodpovdní další partnei se prbžn prezentují na odborn zamených workshopech. Projekt má svoji vlastní webovou stránku www.traditionalandwild.eu s eskou mutací, dále má facebookovou stránku (https://www.facebook.com/traditionalandwild.cz). Na stránkách MENDELU je logo projektu umístno na webu Agronomické fakulty a dále v záložce projekty MENDELU (http://www.mendelu.cz/cz/rozvoj_mendelu). V obou pípadech se pes banner loga projektu dostane zájemce na domovskou stránku projektu. Zde lze najít prezentace ze seminá, dále informace týkající se jednotlivých druh planých rostlin, zajímavé recepty. Projekt generuje pomrn širokou publicitu vetn vystoupení zástupc týmu v T, rozhlase atd. Klíová slova: Central Europe, nadnárodní spolupráce, plané rostliny, udržitelný sbr a zpracování

ABSTRACT From the 1. 5. 2011, the project „Promoting traditional collection and use of wild plants to reduce social and economic disparities in Central Europe“ is held at Faculty of Agronomy. It is a project within European Territorial Cooperation – operational program Transnational cooperation (Central Europe). The national coordinator and contact point is the Ministry for Regional Development of the Czech Republic. These projects are financed by the European Regional Development Fund (ERDF). Project is planned for 3 years, with the total budget of 1.176.810 EUR. The Lead partner is Corvinus University of Budapest (Kozep-Magyarorszag, HU), another partners are: WWF WORLD WIDE FUND FOR NATURE Hungary (KozepMagyarorszag, HU), Village Local Authority Kunadacs (Del-Alfold, HU), South-Transdanubian Regional Resource Centre Nonprofit LTD (Del-Dunantul, HU), Association for Development and Promotion of Podkarpackie Voivodeship "PRO CARPATHIA" (Podkarpackie, PL), Development Agency Kozjansko (Slovenija, SI), Institution Fundation BIT Planota (Slovenija, SI), Mendel University in Brno (Jihovychod, CZ), Regional Agrarian chamber of the South Moravian Region, Brno (Jihovychod, CZ). The specific objective is to implement a pilot model that is socially and culturally acceptable, economically-sound and environmentally viable for the collection of wild plants, their processing and use and should provide a sustainable source of income to vulnerable groups in Central European countries. By reducing the negative effects of economic and social change the project will also support the competitiveness of the cooperation area. Transferable tool for the collection of plants and primary processing will be adapted in all of Central Europe and beyond and the cultural traditions of collection including knowledge about plants which are at risk of being lost will be preserved. Expected results include a strategy and action plan on employment and reducing the social disparities between populations in marginalized rural areas, which will include an analysis of the regions, employment opportunities, major partnerships to be established, the development of training materials, collecting data, an ethnobotanical studies and training materials and demonstration installations. The outputs will be the base for the training of around 200 people in traditional plant collection, minimum of 7 traditional and regional products in the frame of one logo. Mendel University in Brno is responsible for many activities and the outputs. The socio-

52

MendelAgro 2012 economic analysis describes selected marginalized regions and their target groups of people in all countries involved in the project. The MENDELU team works on the training materials which includes general information about the botany, use the plants in therapy, in food industry, the market strategy for these products in given regions. Czech partners have organized 6 educational seminars. The topics of the seminars dealed with the selected plant species with high potential of use in the region of South Moravia, their description, collection, processing and use. Another topics were focused on the legislation in food industry, cosmetics, environmental aspects and land law. Ressource assessment is a study about the occurrence of of wild plants sources in the regions. This study connects to the etnobotanical study, which is a summary of the traditional knowledge of target group about wild plants, their use and processing in the context of the handing down from the generation to the generation. Mendel University is also responsible for the buying of the pilot scale dryer of the plant material, used as the demonstration investment for the training of the target group how the wild plants can be processed properly. The dryer can be used by the students of the University. New course of the seminars, the database of the plants and capacity building strategy are planned for this and next year. The data from many studies will be presented at the workshops held by the responsible partners. The project has own website – www.traditionalandwild.eu with Czech mutation and the facebook site (https://www.facebook.com/traditionalandwild.cz). At the MENDELU website, there are two locations with the project logo – Faculty of Agronomy website and MENDELU website (http://www.mendelu.cz/cz/rozvoj_mendelu). In both cases, the logo is a hyperlink to the official website. The presentations from the seminars and many usable information and recipes from wild plants can be found there. The project generates wild scale of publicity including TV and radio interviews. Key words: Central Europe, trans-national cooperation, wild plants, sustainable collection and processing

PODKOVÁNÍ Tento lánek vznikl jako výstup projektu „Promoting traditional collection and use of wild plants to reduce social and economic disparities in Central Europe“. reg. . 3CE361P4.

KONTAKT Ing. Veronika Gežová Manažerka projektu Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

53

MendelAgro 2012

Možnosti použití regulátor rstu v jarním jemeni Possibility of growth regulators application in spring barley Houš M. ABSTRAKT V roce 2012 byl založen polní pokus, kde jsou zkoušeny rzné regulátory rstu v jarním jemeni. V tomto pokusu jsou aplikovány regulátory rstu: Retacel extra R68 (chlormequat chloride 720 g/l), Moddus (trinexapac-ethyl 250 g/l), Moddus Me (trinexapac-ethyl 250 g/l), Cerone (ethephon 480g/l). Tyto zavedené regulátory jsou aplikovány v rzných vývojových fázích, dávkách na hektar a kombinacích. Cílem pokusu je zjistit vliv tchto pesticid na rst, vývoj a výnos jarního jemene. Konkrétn by se mly hodnotit faktory, které nejvíce ovlivují poléhavost - výška rostlin, pevnost stébla (šíka a délka). Pokus by ml být také zamen na možnosti negativního psobení regulátor rstu na výnos (délka klasu, poet zrn v klasu, hmotnost tisíce semen). Klíová slova: jemen, regulátory rstu, poléhavost

ABSTRACT The field trial with testing various growth regulators in spring barley was founded in 2012. In this experiment these growth regulators were applied: Retacel extra R68 (chlormequat chloride 720 g/l), Moddus (trinexapac-ethyl 250 g/l), Moddus Me (trinexapac-ethyl 250 g/ l), Cerone (ethephon 480 g/l). These established growth regulators were applied at different stages of spring barley development, in various doses per hectare and combinations. The aim of the experiment is to determine the impact of these pesticides on the growth, development and yield of spring barley. Specifically, factors that most affect on lodging of plants - plant height, straw strength (width and length) should be evaluated. The field trial should also be focused on the possibility of negative effects of growth regulators on yield (ear length, number of grains in the ear, thousand grain weight). Key words: barley, growth regulators, lodging

ÚVOD Pi aktuálních cenách jsou nejrentabilnjší intenzivní pstební technologie. Pi pstebních technologiích založených na vysokých vstupech se samozejm oekávají i vysoké výnosy. Pi používání intenzivních pstebních technologií, které jsou založeny na vysokých dávkách N hnojiv a astému používání pesticid vzniká vysoké riziko poléhání porost. Poléhání porost je jeden z faktor, který se podílí vysokou mírou na snížení výnosu a kvality produkt, tím pádem na snížení celkové rentability pstovaných plodin. Pi dosahování vysokých výnos, a s tím spojené poléhání porost, existují dva hlavní nástroje, jak zabránit poléhání. První nástroj, který zabrauje poléhání porost, a uskuteuje se bez vynaložených náklad, je dosažení optimální hustoty porostu tedy optimální poet rostlin (u obilnin produktivních

54

MendelAgro 2012 odnoží) na 1 m2. Druhý nástroj, kterým lze zvýšit odolnost rostlin proti poléhání je aplikace regulátor rstu. Pokud se budeme bavit o obilninách, tak pi pstování ozimé pšenice lze dosáhnout výnosu 10 t/ha i relativn ídkým porostem v rozmezí 500 – 600 produktivních odnoží/m 2. Ale pi pstování jarního jemene pro dosažení vysokého výnosu kolem 8 t/ha je zapotebí 800 1000 produktivních odnoží/m 2. Z tohoto tvrzení je zejmé, že vysokého výnosu bez rizika poléhání s použitím nástroje . 1 lze dosáhnout pouze u ozimé pšenice a ješt za jistých okolností. Pi pstování sladovnického jemene i pi optimálním potu produktivních odnoži musíme použít regulátor rstu, abychom zabránili možnosti poléhání porostu. Ideální by bylo mít porosty na spodní hranici hustoty, která nám zajišuje potenciáln vysoký výnos, jenže hustotu porostu ovlivuje mnoho faktor. Mezi nejvýznamnjší patí termín setí a výsevek, vliv roníku (teplota a srážky), termíny a dávky N hnojení, atd. . Jenže každý roník je velice rozdílný, a proto je v praxi dosti složité každý rok dosáhnout porosty s ideální hustotou a podstupovat tak riziko, že nap. pijde v jarním období perioda sucha a porosty obilnin proídnou na takovou úrove, že již nemáme v rukou nástroje, kterými by jsme dokázali hustotu porostu zvýšit na akceptovatelnou úrove. Proto je v praxi zcela normální a asi i zcela logické, že se porosty zakládají vyššími výsevky a porosty se již od poátku jejich vývoje pehušují a vytváí se pomyslná základna jistoty výnosu, která ovšem nemusí vždy psobit pozitivn na výnos a kvalitu produkt. To znamená, že si již pi setí vylouíme z možností ochrany porostu ped poléháním práv ten nejvýznamnjší a ekonomicky i ekologicky nejvýhodnjší nástroj, tzn. optimální hustota porostu. A tak nezbývá nic jiného, než v dalších vývojových fázích obilnin použití regulátor rstu, které jsou pi intenzivní technologii s vysokými výnosy bezesporu neodmyslitelnou souástí pstební technologie.

MATERIÁL A METODY Maloparcelní pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích, kde budou vyhodnocovány rzné varianty ošetení regulátory rstu u jemene jarního. Tento pokus je založen s odrdou Bojos, která byla vyseta 6. 3. 2012. Výsevek byl 5 MKS, pedplodinou byla ozimá pšenice. Hnojení N bylo provedeno jednorázov ped setím jarního jemene hnojivem LAV v dávce 100 kg N/ha. Porost byl ošeten herbicidním pípravkem Sekator OD + Mero proti dvoudložným plevelm a pípravkem Axial proti chundelce metlici. Proti škdcm (kohoutkm) byl použit pípravek Proteus ve fázi BBCH 33. Proti houbovým chorobám byl ve fázi BBCH 33 použitý Archer turbo. Regulátory rstu byly aplikovány ve tech termínech: T1 – BBCH 28-30, T2 – BBCH 31-32, T3 – BBCH 37- 39.

55

Vývojová fáze BBCH varianta 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 CCC 1 l/ha

Moddus 0,2 l/ha + CCC 0,5 l/ha

CCC 1 l/ha

Moddus 0,4 l/ha

BBCH 28 - 30

Moddus 0,3 l/ha + CCC 0,5 l/ha Moddus 0,4 l/ha

Moddus ME 0.3 l/ha + CCC 0.5 l/ha

Moddus 0,3 l/ha + CCC 0,5 l/ha Moddus 0,4 l/ha Moddus 0,3 + Archer turbo 0,8 l/ha Moddus ME 0.4 l/ha + Archer turbo 0.8 l/ha

Kontrola Moddus 0,4 l/ha Moddus ME 0.4 l/ha

Pokus regulátory rstu BBCH 31 - 32

Moddus ME 0.4 l/ha Moddus 0.2 l/ha + Cerone 0.3 l/ha Cerone 0,5 l/ha Moddus 0.2 l/ha + Cerone 0.3 l/ha Cerone 0,7 l/ha

Cerone 0,7 l/ha

BBCH 37 - 39

MendelAgro 2012

Tab. 1 Varianty ošetení regulátor rstu u jemene jarního

56

MendelAgro 2012

ZÁVR Regulátory rstu proti poléhání se mohou aplikovat ve 3 termínech: 1. BBCH 28-32, 2. termín BBCH 33-37 3. Termín BBCH 37-43. V 1. termínu aplikace má aplikovaný regulátor rstu za následek zkrácení a zesílení spodních internodií, a také lepší zakoenní rostlin. V 2. termínu aplikace se nejvíce zkracují stední internodia a v posledním termínu se nejvíce zkracuje poslední internodium. Jarní jemen disponuje jak jsem již pedeslal nižší odolností proti poléhání, a tudíž se zpravidla provádí standardn dv aplikace za vegetaci. První aplikace je ve fázi BBCH 30-32 a jednou z dobrých možností je aplikace pípravk moddus v dávce 0,2 – 0,4 l/ha + CCC 0,3 – 0,6 v závislosti na podmínkách aplikace. Druhá aplikace následuje ve vývojové fázi BBCH 3743 (objevení posledního listu až naduení listové pochvy). Zde se nejastji používá pípravek cerone v dávce 0,5 - 0,7 l/ha. Velmi dobe vychází také kombinace 0,4 l/ha cerone + 0,2 l/ha moddus. Vždy je pi stanovení dávky a kombinace pípravku zapotebí pihlédnou k aktuálnímu stavu porostu a dle tohoto dávky stanovit. Obecn lze konstatovat, že porosty s vtší hustotou jsou náchylnjší na poléhání, a také lépe snášejí vyšší dávky morforegulátor než porosty s nižší hustotou klas na jednotku plochy.

LITERATURA Rademacher W. (2000): Growth Retardants: Effect on giberelin biosynthesis and other metabolit pathways. Annu. Rew. Plant. Physiol. Plant Mol. Biol. 2000, 51: 501–531. Rajala A., Peltonen-Sainio P. (2001): Plant growth regulator effects on spring cereal root and shoot growth. Agronomy Journal, Vol: 93, Issue: 4, Pages: 936–943, 2001

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“.

KONTAKT Ing. Martin Houš Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

57

MendelAgro 2012

Rezistence blýskáka epkového k insekticidm ze skupiny pyrethroid The resistance of the pollen beetle to pyrethroids insecticides Hrudová E., Tóth P., Seidenglanz M., Poslušná J., Kolaík P., Rotrekl J. ABSTRAKT Rezistence blýskáka epkového k insekticidm ze skupiny pyrethroid je celoevropským problémem. V eské republice je situace obdobná. Liší se úrovn rezistence populací blýskák v jednotlivých regionech R. V severní ásti republiky je úrove rezistence vyšší. Je to pravdpodobn zpsobeno kontaktem a kížením rezistentních populací z Polska a Nmecka s našimi populacemi. Dále se zejm projevuje vliv zvýšeného podílu epky v osevních postupech a tím vyššího selekního tlaku insekticid na blýskáky. Situaci lze ešit využitím antirezistentních postup, které zahrnují zejména omezení použití insekticid a stídání insekticid s rznými úinnými látkami. Klíová slova: blýskáek epkový, rezistence, pyrethroidy

ABSTRACT Resistance of the pollen beetles to pyrethroids insecticides is problem in Europe. The situation in the Czech Republic is similar, but there are different level of resistance in the regions. Higher level of resistance is in north regions. It is probably caused by contact and hybridization of pollen beetles population from Poland and Germany with our population. The next factor is selection pressure of insecticides on pollen beetles population. Antiresistance strategies such as reduction of spraying insecticides and changing of preparation with different active substances is recommended. Key words: pollen beatle, resistance, pyrethroids

ÚVOD Rezistence je schopnost škdc (hmyzu) pežívat dávky pesticid (insekticid), které psobí hynutí vtšiny jedinc normální populace. Vzniká jako dsledek dlouhodobého používání urité úinné látky, nebo úinných látek z jedné skupiny. Postupn dochází k selekci jedinc odolných vi tmto látkám, piemž rezistence se vyvíjí rychleji u hmyzu, který má velký poet generací bhem sezóny. Rezistence je ddiná. Mechanismy rezistence pro rzné pípravky jsou rzné, jde zejména o zmnu ve fyziologických pochodech hmyzu. V Evrop byla rezistence blýskáka epkového k pyrethroidm zjištna poprvé ve Francii, poté v Nmecku a dalších státech. V eské republice zaznamenáváme sníženou citlivost blýskáka epkového vi esterickým pyrethroidm také, piemž situace není ve všech regionech stejná. Pípravky na bázi pyrethroid patí dlouhá léta k nejpoužívanjším. Mže tak docházet k opakovanému zasažení brouk insekticidem v tzv.subletální dávce, kdy ást populace je 58

MendelAgro 2012 psobení insekticidu vystavena, ale jeho množství je tak malé, že jedinci nejsou usmrceni, pop. se vyskytují jedinci již odolní k použité látce, kteí nejsou zahubeni ani standardní polní dávkou. Tito jedinci pak dávají základ vzniku rezistentních populací.

MATERIÁL A METODY Pro zjišování úrovn rezistence blýskák byla použita metoda tzv. lahvikových test (adultvial- test; IRAC met. 11; www.irac-online.org), kdy jsou brouci vystaveni v laboratorních podmínkách psobení lambda cyhalothrinu v dávkách 0 %, 4 %, 20 %, 100 % (registrovaná polní dávka) a 500 % a po 5ti a 24ti hodinách je sledován poet mrtvých a živých brouk, ze zjištných údaj je pak dle Abbotova vzorce poítána úinnost látky.

VÝSLEDKY V roce 2011 bylo sledováno 99 sbr z rzných lokalit R. Ve zkoumaných populacích je pomrn hodn sbr, které již po pti hodinách kontaktního psobení zvoleného pyretroidu vykázaly vysoké podíly jedinc mrtvých i tžce postižených.

Graf. 1 Úinnost lambda cyhalothrinu

59

MendelAgro 2012

Graf. 2 Úinnost lambda cyhalothrinu

Graf. 3 Úinnost lambda cyhalothrinu

Graf. 3 Úinnost lambda cyhalothrinu

60

MendelAgro 2012

ZÁVR Blýskáek epkový, ale i další škdci, je vystaven zásahm insekticid. Ty vytváejí selekní tlak a vzniká riziko selekce populací rezistentních vi úinným látkám nejastji používaných pípravk. Jak potvrdily výsledky našeho výzkumu, v souasné dob je vtší podíl populací blýskáka epkového rezistentních k testované úinné látce lambda cyhalothrinu na severu území R.

LITERATURA MÜLLER A., HEIMBACH U., THIEME T.: Pyrethroid sensitivity monitoring in Germany of oilseed rape pest insects other than pollen beetle. OEPP/EPPO Bulletin 38, 2008: 85–90 SEIDENGLANZ M., POSLUŠNÁ J., ROTREKL J., KOLA ÍK, P., HAVEL J., HRUDOVÁ E.: První výsledky monitoringu výskytu rezistentních blýskák (Meligethes aeneus, Fabricius 1775) v eské republice. SEIDENGLANZ, M., POSLUŠNÁ, J., HRUDOVÁ, E., HAVEL, J., ROTREKL, J., KOLA ÍK, P., SPITZER, T., KOLA ÍKOVÁ, E., MLÝNSKÁ, J., ŠKUTOVÁ, J.: Posuny v citlivosti blýskáka epkového (Meligethes aeneus) proti pyrethroidm v R. In ŠAFRÁNKOVÁ, I., ŠEFROVÁ, H. Sborník abstrakt XVIII. eská a slovenská konference o ochran rostlin. 1. vyd. Brno: MZLU v Brn, 2009, s. 171. ISBN 978-80-7375-316-0. WEGOREK P., ZAMOYSKA, J.: Current status of resistance in pollen beetle (Meligethes aeneus F.) to selected active substances of insecticides in Poland Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 38, 2008, 91–94 IRAC Susceptibility Test Methods Series Method No: 11 Version: 1 Dostupné http://www.iraconline.org/crop_protection/methods.asp [1.10.2009]

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za podpory projektu NAZV QH 81218 Ovení nových pístup k ochran epky ozimé proti stonkovým krytonoscm založených na pesnjším monitoringu jejich výskytu a chování v porostu a testování (sub)populací blýskáka epkového na rezistenci proti pyrethroidm.

KONTAKT Ing. Eva Hrudová, Ph.D. Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

61

MendelAgro 2012

Vliv rzných zpsob zakládání porost pšenice ozimé na jejich výnos Influence of different crop stand establishment of winter wheat on yield Lauda J., Neudert L., Smutný V. ABSTRAKT V pokusu byly porovnávány ti varianty zpracování pdy: tradiní zpracování pdy, minimalizace a pímé setí do nezpracované pdy. Z výsledk této práce bylo zjištno, že pro pstování pšenice ozimé v daných pdn-klimatických podmínkách, je vhodné využít jak tradiní zpsob zpracování pdy, tak i minimalizaci. Dvodem je jen velmi malý rozdíl ve výnosech zrna. Ovšem pímé setí do nezpracované pdy se jeví jako nejmén vhodné, a to z dvodu nejnižších dosažených výnos zrna z hektaru. Klíová slova: pšenice, zpracování pdy, výnos, struktura porostu

ABSTRACT In an attempt were compared three variants of tillage: traditional tillage, reduced tillage and direct seeding. The results of this study it was found that the winter wheat growing in these soil and climatic conditions, it is appropriate to use the classic method of tillage, and minimization. The reason is very little difference in grain yield. However, direct seeding into the untreated soil appears to be the least desirable because of the lowest achieved average yields of grain per hectare. Key words: wheat, soil tillage, yield, structure of vegetation

ÚVOD Pšenice ozimá je naší nejvýznamnjší obilninou. Abychom dosahovali pi pstování pšenice odpovídajících výsledk, kvalitní produkce a využili co nejlépe potenciál rostliny, je zapotebí vnovat dostatenou pozornost pstebním technologiím. V souasné dob máme pro ozimou pšenici k dispozici široký výbr technologických postup zpracování pdy. Zpsob volby technologie zpracování pdy a založení porostu je teba upravit konkrétním podmínkám pstování, stanovištním podmínkám, zaazení ozimé pšenice v osevním postupu, pedplodin a stavu pdy.

MATERIÁL A METODY Sledování probíhalo v roce 2009-2011. Vlastní pokus byl realizován na pozemcích školní pokusné stanice v Žabicích, kde se sleduje vliv rzných zpsob zpracování pdy nejen na výši výnosu, ale i na strukturu porostu. Stanice leží v kukuiné výrobní oblasti v nadmoské výšce 179 m n. m.

62

MendelAgro 2012 Velikost parcel (variant) byla 1000 m2 (100 x 10 m), šíka parcel byla zvolena tak, aby aplikace pesticid mohla být provádna postikovaem o šíce zábru 10 m. Na parcelách byly vytvoeny kolejové ádky. Velikost pokusu byla cca 2,3 ha (100 x 225 m). Varianty pokusu – dle zpsobu zpracování pdy I – tradiní zpracování pdy podmítka – dlátový podmíta Kverneland (hloubka cca 10 cm), provedeno co nejdíve po sklizni, v pípad suchého léta uválet, pokud naroste výdrol (extrémn) ješt jednou zopakovat podmítku pro lepší zapravení následnou orbou orba – stedn hluboká (20 – 24 cm) – otoný oboustranný pluh Lemken setí - secí kombinace Accord II – minimalizace zpracování pdy - kypení podmítka - systém 1 - 2 podmítky (po sklizni, podobn jako u tradiního zpracování pdy) setí – secí kombinace Accord, III – minimalizace zpracování pdy – pímé setí pímé setí – secí kombinace Accord (seízeno na hloubku setí) Pšenice byla pstována po dvouleté vojtšce a po kukuici sklizené na siláž. V pokusu byla pouýita odrda Sultan. Byl stanoven výsevek 4 miliony semen na hektar. Sklize byla provádna maloparcelní sklízecí mlátikou SAMPO. Z každé parcely byly sklizeny 4 sklizové pásy o šíce 2,2 m a délce cca 20 m, tj. plocha cca 44 m 2. Tyto sklizové pásy byly sklizeny jako první, poté byly sklizeny zbývající tzv. odbrové pásy. Sklizené zrno bylo zváženo a byla zjištna jeho vlhkost. Následn bylo pepoítáno na vlhkost 14 % a byl stanoven výnos na 1 hektar. Zjištné hodnoty výnosu byly statisticky zpracovány pomocí speciálního programu Statistica 9. Statisticky prkazný. rozdíl byl stanoven pi hladin významnosti 95 %.

VÝSLEDKY Byl vyhodnocen vliv zpsobu zpracování pdy na výši výnosu. Hodnoty výnos z jednotlivých zpsob zpracování pdy byly statisticky zpracovány pomocí analýzy variance. Mezi jednotlivými zpsoby zpracování pdy nebyl statisticky prkazný rozdíl, pi hladin významnosti 95 %. Porovnáme-li prmrné výnosy v závislosti na jednotlivých zpsobech zpracování pdy, tak nejlepšího výnosu bylo dosaženo u tradiního zpracování pdy. Naopak nejmenší výnos byl zjištn pi pímém setí do nezpracované pdy. Výnos zjištný pi minimalizaci, byl mezi tmito dvma krajními hodnotami..V tabulce 1 jsou znázornny výsledky zjištné LSD testem. Tab. 1 LSD test podle zpracování pdy - promnná výnos (t.ha-1) zpracování pdy

výnos (t.ha-1)Prmr

1

1

I

8,84

****

2

II

8,75

****

3

III

8,57

****

63

MendelAgro 2012 V následující Tabulce 2. je vyhodnocen vliv interakce pedplodiny a zpsobu zpracování pdy na výši výnosu. Tab. 2 LSD test – podle pedplodina azpracování pdy; promnná výnos (t.ha-1) hodnoty pedplodina

zpracování pdy

prmrný výnos -1 (t.ha )

1

vojtška

I

9,12

2

vojtška

II

9,05

3

vojtška

III

8,90

4

kukuice

I

8,56

5

kukuice

II

8,45

6

kukuice

III

8,23

****

1

2

3

4

**** ****

****

****

****

****

****

****

****

****

****

Z výsledk jasn vyplývá, že vyššího výnosu bylo dosaženo pi pstování pšenice po vojtšce. Dvod mže být hned nkolik, a to poutání vzdušného dusíku vojtškou, ponechání velkého množství kvalitních posklizových zbytk na pozemku, zanechání pdy v lepším strukturním stavu a také píslušnost vojtšky do jiné eledi než pšenice a kukuice. U obou pedplodin byl nejvyšší výnos dosažen pi tradiním zpracování pdy a naopak nejhe dopadlo pímé setí. Výnos pi minimalizaci dosáhl u obou pedplodin stedních hodnot. Vertikální sloupce oznaují 0,95 intervaly spolehlivosti 9,8 9,6 9,4

výnos (t/ha)

9,2 9,0 8,8 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 vojtška

kukuice pedplodina

zprac. pdy I zprac. pdy II zprac. pdy III

Graf 1 Prmrné výnosy dle pedplodiny a zpsobu zpracování pdy

64

MendelAgro 2012

ZÁVR Vyššího výnosu zrna z hektaru bylo dosaženo v pípad, kdy byla pedplodinou vojtška. To, že je vojtška pro pšenici ozimou výborná pedplodina, potvrzuje i Zimolka a kol. (2005). Je to zejména díky velkému množství zanechaných kvalitních posklizových zbytk i fixaci vzdušného dusíku, který se pozvolna uvoluje a je využit hlavn v období tvorby zrna. Problémy však mže vojtška zpsobit následné plodin v suchých letech tím, že je nároná na vodu a tím pádem vysušuje pdu.

LITERATURA ZIMOLKA, J. A KOL. (2005): Pšenice – pstování, hodnocení a užití zrna. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. r. o., 184 s. ISBN 80-86726-09-6

PODKOVÁNÍ Tyto výsledky vznikly jako souast ešení Výzkumného zámru . MSM62156448905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky a za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“.

KONTAKT Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]; [email protected]

65

MendelAgro 2012

Druhové spektrum plevel v podmínkách odlišných osevních postup Weed species spectrum in conditions of different crop rotations Neischl A., Winkler J., Zelená V., Dvoáková G. ABSTRAKT Cílem této práce je vyhodnocení druhové diverzity plevel v jarním jemenu na jednotlivých variantách stídání plodin. Vyhodnocení bylo provedeno na polním pokusu v Žabicích. Bylo použity 3 varianty osevních postup. Na variant s monokulturou jarního jemene se vyskytovaly pedevším druhy: Avena fatua, Stellaria media, Cirsium arvense, Microrrhinum minus, Silene noctiflora, Fallopia convolvulus, Sonchus oleraceus, Persicaria lapathifolia. Na druhé variant s Norfolským osevním postupem se vyskytovaly druhy: Viola arvensis, Lamium amplexicaule, Polygonum aviculare, Trifolium pretense. Tetí skupina plevel se pedevším vyskytovala na variant, kde byl použit 5-honný osevní postup a jsou to druhy: Chenopodium album, Thlaspi arvense, Fumaria officinalis. Klíová slova: druhová diverzita, plevele, jarní jemen, osevní postup

ABSTRACT The aim of this work is to evaluate weed species diversity in spring barley on every variant of crop rotation. Evaluation was made on the field experiment in Žabice. There were used three variants of crop rotations. On variant with monoculture of spring barley were mainly: Avena fatua, Stellaria media, Cirsium arvense, Microrrhinum minus, Silene noctiflora, Fallopia convolvulus, Sonchus oleraceus, Persicaria lapathifolia. On the second variant with Norfolk crop rotation appeared species: Viola arvensis, Lamium amplexicaule, Polygonum aviculare, Trifolium pretense. The third group of weeds appeared mainly on the variant where was used the 5th crop rotation and there were: Chenopodium album, Thlaspi arvense, Fumaria officinalis. Key words: spring barley, species diversity, crop rotation, weeds

ÚVOD DVO ÁK, SMUTNÝ (2003) uvádí, že pstovaná plodina má nejvtší vliv na strukturu a intenzitu zaplevelení a asto potlaí vliv ostatních podmínek. Plodina velmi výrazn ovlivuje druhové spektrum plevel a etnost jedinc jednotlivých druh. Hustota porostu, rychlost vývoje, habitus plodiny a zpsob pstování psobí na vzcházení, rst a vývoj jednotlivých druh plevel. Zmny ve struktue pstovaných plodin jsou dány nepíznivou hospodáskou situací zemdlských podnik, ve které se nacházejí od roku 1990 a dále také možnostmi na trhu zemdlských komodit. V dsledku toho došlo ke snížení plochy jednoletých a víceletých pícnin související s poklesem stavu skotu, dále se snížila plocha okopanin (cukrovka, brambory) a luskovin. U obilovin došlo k poklesu u žita, ovsa a ásten i ozimého jemene. Nárstu ploch došlo u triticale a olejnin, pedevším epky a mák a stejn jako kukuice na 66

MendelAgro 2012 zrno. V souasné dob je hlavní ziskovou plodinou v R pedevším sladovnický jemen, pšenice obecná, epka a mák. Obecn platí, že tyto zmny vedly ke snížení podílu zúrodujících pedplodiny ve struktue pstovaných plodin a ke snížení homeostázy agrosystém (K EN, VALTÝNIOVÁ, 2008).

MATERIÁL A METODY Vyhodnocení zaplevelení probíhalo v porostech jarního jemene, který byl pstován ve tech polních pokusech s rozdílným stídáním plodin. Prvním polním pokusem je dlouhodobá monokultura jarního jemene, která byla založena v roce 1970. Velikost jedné parcely je 5,3 m x 7,0 m. V rámci této monokultu-ry jsou zde použity dv varianty zpracování pdy. V pokusu jsou použity dv varianty základního zpracování pd. První, tradiní, varianta zpracování pdy s orbou na hloub-ku 0,22 m a druhá, minimalizaní, varianta zpracování pdy talíovým náadím do hloubky 0,12 m. Skutená hloubka zapracování pdy kolísá ± 10 %. V následujícím textu jsou tyto varianty oznaovány jako tradiní a minimalizaní varianta (KREJÍ , 1996). Stídání plodin v druhém pokusu je podle norfolkského osevního postupu a byl za-ložen v roce 1970 a ásten upraven v 2002. Velikost jedné parcely je 5,3 m x 7,0 m. Sled plodin je následující: jetel luní; ozimá pšenice; kukuice na zrno; jarní jemen. I zde jsou použity dv varianty zpracování pdy tradiní a minimalizaní obdobné jako u pedchozího pokusu. Tetí polní pokus byl založen v roce 2004 a ml by být „modelovým píkladem“ hospodaení bez živoišné výroby v sušších klimatických podmínkách. Velikost jednot-livých parcel je 21 x 19,5 m. V polním pokusu je použit ptihonný osevní postup. Sled plodin je následující: kukuice na zrno; jemen jarní; svtlice barvíská; ozimá pšenice; ozimá pšenice. Varianty zpracování pdy jsou také dv jako u pedchozích pokus. První variantou je tradiní zpracování pdy a druhou variantou je minimalizaní zpracování pdy s ná-sledným mlkým zpracováním. Zaplevelení porostu jarního jemene bylo vyhodnoceno v období mezi 2.5. - 4. 5. 2011 ped aplikací herbicid. 2

Byla použita poetní metoda, poty plevel byly zjišovány 25 na 1 m , u každé varianty zpracování pdy a stídání plodin ve 24 opakováních. eské a latinské názvy jednotlivých druh plevel byly použity podle Kubáta (Kubát, 2002). Ke zjištní vlivu sledovaných faktor na jednotlivé druhy plevel, které se vyskyto-valy v polním pokusu, byly použity mnohorozmrné analýzy ekologických dat. Výbr optimální analýzy se ídil délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištného segmento-vou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byla použita kanonic-kou korespondenní analýzou CCA (Canonical Correspondence Analysis). Pi testování prkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propoítáno 499 permutací. Data byla zpra-cována pomocí poítaového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1998).

VÝSLEDKY V našem prvním pokusu na monokultue jemene se celkem vyskytovalo 19 druh plevel, v 5 – honném osevním postupu to bylo ale jen 16 druh. Nejvíce druh plevel se vyskytovalo u Norfolského osevního postupu a to 21 druh.

67

MendelAgro 2012 Analýzou DCA byla vypotena délka gradientu, která inila 3,899. Na základ tohoto výpotu byla k dalšímu zpracování zvolena a kanonická korespondenní analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspoádání jednotlivých druh plevel a variant faktor, a to na základ dat, která byla o frekvenci výskytu plevelných druh zjištna. Toto je následn graficky vyjádeno pomocí ordinaního diagramu. Druhy plevel a varianty stídání osevních postup a zpracování pdy jsou zobrazeny body odlišného tvaru a barvy.34 Výsledky analýzy CCA, která hodnotila vliv osevních postup na výskyt plevel je signifikantní na hladin významnosti = 0,002, pro všechny kanonické osy. Na základ analýzy CCA (Obr. 1) je možné nalezené druhy plevel rozdlit do 5 skupin. První varianta se vyskytovala pedevším na variant monokultura a jsou to druhy: Avena fatua, Stellaria media, Cirsium arvense, Carduus acanthoides, Microrrhinum minus, Stachys palustris, Silene noctiflora, Fallopia convolvulus, Sonchus oleraceus, Persicaria lapathifolia. Druhá varianta se vyskytovala na variant, kde byl použit Norfolský osevní postup a jsou to druhy: Anagallis arvensis, Viola arvensis, Lamium amplexicaule, Polygonum aviculare, Papaver rhoeas, Malva neglecta, Capsella bursa – pastoris, Artemisia vulga-ris, Trifolium pretense, Tripleurospermum inodorum. Tetí skupina plevel se vyskytovala na variant, kde byl použit 5-honný osevní po-stup a jsou to druhy: Chenopodium hybridum, Chenopodium album, Thlaspi arvense, Euphorbia helioscopia, Fumaria officinalis, Carthamus tinctorius. tvrtá skupina plevel byla ovlivnna jinými faktory a jsou to plevele jako: Veroni-ca persica, Veronica polita. Galium aparine se vyskytoval v 5 – honném osevním postupu i v monokultue jar-ního jemene. Obr. 1 Ordinaní diagram vyjadující vliv osevních postup na jednotlivé druhy plevel

68

MendelAgro 2012 Vysvtlivky k ordinanímu diagramu (Obr. 1): Vliv osevních postup: 5-hon – 5-honný osevní postup, Norfok- Norfolský osevní po-stup, Monokult – monokultura, Trad- tradiní zpracování pdy, Miniminimalizaaní zpracování pdy. Zkratky druh: Ana arve (Anagallis arvensis), Art vulg (Artemisia vulgarit), Ave fatu (Avena fatua), Cap burs (Capsella bursa-pastoris), Car tinc (Car-thamus tinctorius), Car Acan (Carduus acanthoides), Cir arve (Cirsium arvense), Eup heli (Euphorbia helioscopia), Fal conv (Fallopia convolvulus), Fum offic (Fumaria officinalis), Gal apar (Galium sarine), Che albu (Chenopodium album), Che hybr (Chenopodium hybridum), Lam ampl (Lamium amplexicaule), Mal negl (Malva neglec-ta), Mic minu (Microrrhinum minus), Pap Rhode (Papaver rhoeas), Per lapa (Persica-ria lapathifolia), Pol avic (Polygonum aviculare), Sil noct (Silene noctiflora), Son oler (Sonchus oleraceus), Sta palu (Stachys palustris), Ste medi (Stellaria media), Thl arve (Thlaspi arvense), Tri prat (Trifolium pretense), Tri inod(Tripleurospermum inodorum), Ver pers (Veronica persica), Ver poli (Veronica polita), Vio arve (Viola arvensis).

ZÁVR Na variantách s vyšším podílem obilnin (monokultura, 5-honný osevní postup) je druhová diverzita plevel nižší. Úzké spektrum pstovaných plodin vede pravdpodobn k dominanci nkterých druh. Pestré druhové spektrum plevel vyváí pedpoklad pro bohatší potravní nabídku, která mže dát základ vyšší diverzit ostatních složek ekosystému.

LITERATURA DVO ÁK J., SMUTNÝ, V., 2003: Herbologie – Integrovaná ochrana proti plevelm. Skriptum MZLU v Brn,. ISBN 80-7157-732-4, 186 s. KREJÍ J., 1996, Koncepce a metodika dlouhodobého stacionárního polního pokusu v Žabicích a problematika jeho hodnocení. Sborník referát z odborné konference: Význam a perspektivy dlouhodobých polních pokus v eské republice. Brno, str. 4348. K EN J., VALTÝNIOVÁ S., 2008, Czech Agriculture in the period of transformation, Acta Agrophysica, 101-116 s., ISSN 1234-4125. TER BRAAK, C., J., F.: CANOCO – A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen, 1998.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 9/2012 “Inovace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“. Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“.

KONTAKT Ing. Jan Winkler, Ph. D., Ústav agrosystém a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

69

MendelAgro 2012

Porovnání hybrid zrnové kukuice v roce 2011 na lokalit Žabice Comparison of corn hybrids in 2011 at the locality Žabice Neudert L., Smutný V. ABSTRAKT Ve sklizovém roce 2011 byl ve spolupráci s firmou Syngenta s.r.o. na pokusné bázi v Žabicích založen demonstraní pokus s 10 hybridy kukuice seté. Bhem vegetace byla provádna rstová pozorování a vyhodnoceny výnosové prvky. Provedená sledování a porovnání ukázala rozdíly mezi jednotlivými hybridy. Na základ zjištných a zhodnocených výsledk lze konstatovat, že nejlepších výsledk dosáhly hybridy – NK Thermo – 15,75 t.ha-1; NK Lucius – 15,53 t.ha-1; NK Olympic– 14,95 t.ha-1; NK Symba– 14,68 t.ha-1 a SY Ondina – 14,37 t.ha-1 které dosáhly výnos pevyšující celkový prmr porovnávané kolekce hybrid. Lze je tedy pro stanovišt podobné podmínkám kukuiné výrobní oblasti na sledované lokalit pln doporuit. Klíová slova: zrnová kukuice, hybridy, výnos

ABSTRACT Field experiment with grain maize hybrids was established in field experimental station in Zabcice in 2011. This experiment was lead in cooperation with Syngenta company. The aim of this experiment was to evaluate 10 chosen maize hybrids. During vegetation there were made growth observations and crop yields were evaluated. The observations and comparisons shown differences among hybrids and revealed that the best results reached these hybrids NK Thermo – 15,75 t.ha-1; NK Lucius – 15,53 t.ha-1; NK Olympic– 14,95 t.ha-1; NK Symba– 14,68 t.ha-1 and SY Ondina – 14,37 t.ha-1. Their yields were superior to the average of compared collection of hybrids. These hybrids can be highly recommended for maize production regions with conditions similar to the observed area. Key words: grain maize, hybrids, yield

ÚVOD Kukuice je velmi významná plodina. Její využití je velmi rozmanité. Využívá se ke krmným, potravináským, farmaceutickým a nov i energetickým úelm. Kukuice je plodina, jejíž role v rostlinné a živoišné výrob stedoevropských zemdlc se v poslední dob velmi významn mní. Zvyšující se zájem o ni je vyvolán potebou levné a pracovn nenároné plodiny. Hybridní skladba, kvalitní osiva a úrove technologie pstování rozhodují o výnosech kukuice v praxi.

70

MendelAgro 2012

MATERIÁL A METODY Polní pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích (s.z.š. 49°01´v.z.d. 16°16´), která se nachází v kukuiné výrobní oblasti, podoblasti K2. Patí mezi nejteplejší oblasti v R. Lokalita leží v nadmoské výšce 179 m, v jihomoravské suché oblasti s typickým vnitrozemským klimatem. Suchost klimatu zvyšují vtry, které zpsobují velký výpar pdní vláhy. Podle taxonomického klasifikaního systému pd eské republiky je na pozemcích polní pokusné stanice pdním typem fluvizem glejová - FMG. Byl zvolen jednofaktorový pokus uspoádaný v blocích ve tyech opakováních. Jednotlivá opakování se umísují nad sebou. Velikost jednotlivých parcel byla 21 m 2 (4 ádky x 7,0 m). Celková výmra pokusu byla 1 806 m2. V pokusu bylo sledováno a porovnáváno 10 hybrid kukuice urených pro sklize na zrno. Sortiment hybrid stanovil objednavatel pokusu. Seznam jednotlivých variant (hybrid) ukazuje tabulka . 1.

Tab. 1 Porovnávané hybridy (varianty pokusu) Varianta

Hybrid

íslo FAO

1.

NK Multitop

200

2.

SY Mascote

250

3.

NK Silotop

280

4.

NK Cubic

290

5.

SY Ondina

290

6.

NK Olympic

300

7.

NK Symba

300

8.

NK Altius

330

9.

NK Lucius

330

10.

NK Thermo

350

Pro všechny varianty pokusu byla zvolena jednotná pedplodina jemen jarní. Píprava pdy byla provedena dle bžných zvyklostí, tj. na podzim byla provedena stedn hluboká orba. Píprava seového lžka byla provedena aktivn pohánným náadím do hloubky setí s drazem na zvláštní pelivost. Ped orbou na podzim byl aplikován superfosfát (90 kg P 2O5 na 1 ha) a draselná sl (130 kg K2O na 1 ha). Orbou byl též zapraven chlévský hnj v dávce 40 t.ha -1. Ke hnojení N v dávce 120 kg.ha-1 byla použita moovina (46 % N), a to jednorázov ped setím se zapravením do pdy (17.4. 2011). Pokus byl zaset 18.4. 2011 pesným secím strojem Kleine seízeného na vzdálenost v ádku 0,17 m a hloubku setí 0,06 m. Meziádková vzdálenost byla 0,75 m. Jednotlivé hybridy byly namoeny. Moení provedl dodavatel (výrobce) osiva.

71

MendelAgro 2012 Ochrana porostu byla provedena jednotn pro všechny varianty pípravky uvedenými v Seznamu registrovaných pípravk na ochranu rostlin. V pokusu bylo provedeno preemergentní ošetení (11.5. 2011) LUMAX + ATPLUS 463 v dávce 3,5 l.ha -1 + 1,5 l.ha-1. Ošetení fungicidem a insekticidem nebylo provedeno. Sklize probhla jednotn ve fázi plné zralosti dne 17.10. 2011 jednorázov maloparcelní sklízecí mlátikou SAMPO 2010. Pro vlastní výnosové hodnocení byly použity dva prostední ádky u každé varianty. Krom výnosu zrna byla zjišována vlhkost a HTZ.

VÝSLEDKY Z pohledu vzcházení nebyl mezi jednotlivými hybridy prakticky rozdíl. Všechny hybridy vzešly 4.5. 2011. Prbh prbh poasí po zasetí a hlavn relativn nižší srážky v msíci kvtnu (73,6 % dlouhodobého normálu) pisply k pomalejšímu poátenímu rstu a vývoji. Prmrná výška rostliny byla 19,0 cm a prmrná hmotnost sušiny jedné rostliny byla 1,71 g. Výškov nadprmrný byl hybrid (v poadí od nejvyššího) SY Ondina, SY Mascote, NK Cubic a NK Thermo. Nadprmrným nárstem sušiny v poátením období rstu se vyznaovaly tyto hybridy (v poadí od nejvyšší hmotnosti) SY Ondina, NK Lucius, NK Silotop, NK Olympic a NK Multitop. Prmrný výnos 10 hybrid byl 14,02 t.ha-1. Zjištné prmrné hodnoty dosažených výnos zrna ukazuje graf .1.

Graf 1 Prmrné hodnoty výnosu zrnové kukuice v roce 2011 Prmrný výnos 2011

15,53 11,98

12

12,43

13,00

13

14,02

13,61

14

13,93

14,37

14,68

14,95

15

výnos (t.ha -1)

15,75

16

11

O

pr m r

S TH K N

N

K

LU C

ER M

IU

S IU AL T K N

K N

O LY N

K

SY M BA

M PI C

DI NA O N SY

N

K

CU

BI C

O TO P

N

K

SI L

CO M AS

SY

N

K

M U

LT I

TO

TT E

P

10

hybrid

72

MendelAgro 2012

Nejvyšší výnos byl zjištn u hybridu NK Thermo. Nadprmrné výnosy dále dosáhly hybridy NK Lucius, NK Olympic, NK Symba a SY Ondina. Ostatní hybridy dosáhly podprmrný výnos, nicmén všechny hodnoty výnosu byly nad 11,98 t.ha-1. Pi porovnání výsledk letošního roku a rok minulých, kdy byly provádny pokusy s hybridy kukuice s portfolia firmy Syngenta, zjistíme, že se jedná o výsledky nadprmrné. Celkov byla v letošním roce vlhkost zrna pi sklizni velice píznivá. Pohybovala se v rozmezí 18,60 % až 26,23 %. Nejnižší vlhkost byla namena u hybridu SY Ondina – 18,60 %. Tento hybrid má – FAO 290. Tento hybrid ml i nadprmrný výnos 14,37 t.ha-1. Naopak nejvyšší vlhkost pi sklizni (stejn jako v roce 2010) byla zjištna u hybridu NK Cubic – 26,23 %, který má také íslo FAO 290. Druhou nejvyšší vlhkost zrna pi sklizni ml hybrid NK Silotop – 24,43 %, který má FAO 2. Nemžeme tedy konstatovat, že by vlhkost zrna korespondovala s íslem ranosti. Nejvyšší hmotnost tisíce semen byla zjištna u hybridu NK Thermo, naopak nejnižší byla u hybridu NK Multitop.

ZÁVR Prbh poasí v letošním roce byl z pohledu pstování zrnové kukuice na lokalit Žabice pomrn píznivý, zvlášt v druhé polovin vegetace (siln teplotn nadprmrný srpen a záí) odpovídá tomu prmrný výnos sledovaných hybrid ve výši 14,02 t.ha-1. Provedená sledování a porovnání v roce 2011 ukázala rozdíly mezi jednotlivými porovnávanými hybridy z portfolia firmy Syngenta. Na základ zjištných a zhodnocených výsledk lze konstatovat, že nejlepších výsledk dosáhly hybridy – NK Thermo (112 % prmrného výnosu), NK Lucius (110 % prmrného výnosu), NK Olympic (106 % prmrného výnosu), NK Symba (104 % prmrného výnosu) a SY Ondina (105 % prmrného výnosu), které dosáhly výnos pevyšující celkový prmr porovnávané kolekce hybrid. Lze je tedy pro stanovišt podobné podmínkám kukuiné výrobní oblasti na sledované lokalit pln doporuit. Velmi dobrými parametry se projevil hlavn hybrid NK Ondina, který ml lehce nadprmrný výnos i HTZ a zárove i podprmrnou vlhkost zrna.

PODKOVÁNÍ Tyto výsledky vznikly ve spolupráci a za finanní podpory firmy Syngenta Czech s.r.o. a jako souast ešení Výzkumného zámru . MSM62156448905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmnu klimatu“ udleného Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky..

KONTAKT Ing. Lubomír Neudert, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatiologie AF Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

73

MendelAgro 2012

Vyhodnocení parametr zhutnní pdy pi rzném zpracování pdy The evaluation of soil compaction parameters at different soil tillage Neudert L., Smutný V. ABSTRAKT Zhutnní pd je na mnohých stanovištích vážnou píinou podstatného zhoršení úrodnosti a produkní schopnosti pd. V práci jsou shrnuty výsledky mení penetrometrického odporu pdy v polním pokusu AGRO 2 v Žabicích na jae roku 2012. Byl vyhodnocen prbh penetrometrického odporu v pdním profilu. Byl stanoven Cone index (CI). Z grafického vyhodnocení byl stanoven 1PCI - (Peak Code Index) tj. první maximální hodnota penetrometrického odporu vtší jak 2 MPa a 2PCI (druhá maximální hodnota penetrometrického odporu vtší jak 2 MPa). Dále pak byla stanovena hloubka pdy, ve které penetrometrický odpor poprvé pesáhl hranici 2 MPa. První maximální hodnota penetrického odporu pdy (1PCI) lze považovat za atribut zhutnní pdy. Technologie zpracování pdy bez orby vykazovaly horší charakteristiky zhutnní pdy. Klíová slova: zhutnní pdy, osevní postup, Cone index

ABSTRACT Soil compaction is a serious cause of many sites of significant deterioration of the fertility and productive capacity of soils. The paper summarizes the results of measurement of resistance to penetration of the soil in the field trial AGRO 2 in Žabice in the spring 2012. It was evaluated the course resistance to penetration in the soil profile. It was determined Cone index (CI). The graphical evaluation was determined 1PCI - (Peak Code Index)- the first maximum value resistance to penetration is higher than 2 MPa and 2PCI (second maximum value resistance to penetration is higherer than 2 MPa). It was determined soil depth, in which penetrometer resistance for the first time exceeded 2 MPa. The first maximum value resistance to penetration of the soil (1PCI) can be considered an attribute of soil compaction.The technology of the soil tillage without ploughing showed worse characteristics of soil compaction. Key words: soil compaction, crop rotation, Cone index

ÚVOD Zhutování pd je proces, ke kterému dochází dochází pi intenzivním hospodaení. Na mnohých stanovištích je zhutnní pd vážnou píinou podstatného zhoršení úrodnosti a produkní schopnosti pd, omezuje plné využití genetického potenciálu výkonných odrd a snižuje efektivitu vstup do produkního procesu pstovaných plodin. Penetrometrický odpor vypovídá o stupni zhutnní pdy. Jde vlastn o odpor pdy proti vnikání kužele penetrometru do pdy. Vysoké zhutnní pdy negativn ovlivuje rst rostlin a je tedy kritériem pi volb zpsobu zpracování pdy. 74

MendelAgro 2012

MATERIÁL A METODY Vliv rzných agrotechnických zásah na zhutnní pdy byl vyhodnocován na jae 2012 polním pokusu AGRO 2 založeném na lokalit Žabice. Podle taxonomického klasifikaního systému pd eské republiky (N MEEK et al., 2001) je na pozemcích polní pokusné stanice pdním typem fluvizem glejová - FMG. Z hlediska zrnitostního složení se jedná o pdu tžkou až velmi tžkou. Polní pokus AGRO 2 je modelový polní pokus pro hospodaení s živoišnou výrobou (sláma obilnin je sklizena, ke kukuici na siláž a cukrovce je hnojeno chlévským hnojem), jedná se o 7-honný osevní postup s 2-letou vojtškou (vojtška - 1. rok, vojtška - 2. rok, ozimá pšenice, kukuice na siláž, ozimá pšenice, cukrovka, jarní jemen). V pokusu byly použity následující varianty zpracování pdy: I – orba - podmítka po sklizni, orba – stedn hluboká (20 – 24 cm, podle plodiny) II – kypení - podmítka po sklizni, mlké kypení (do 15 cm) III – pímé setí - pímý výsev secí kombinací bez pedchozího zpracování pdy. Mení bylo provádno pomocí runího kuželového penetrometru s digitálním záznamníkem Penetrologger od fy. Eijkelkamp. Zaízení odpovídá standardu ASAE (American Society of Agricultural Engineers). S313.3 (1999a). Pro vlastní mení byl zvolen hrot o prmru 1 cm 2, 60°. Rychlost vnikání hrotu do pdy byla nastavena na 3 cm.s -1. V každém opakování polního pokusu bylo provedeno 5 vpich. Bhem mení byla zaznamenána vlhkost pdy pomocí sondy, která je souástí Penetrologgeru. Vyhodnocení namených dat odpovídá standardu ASAE EP 542 (1999b). Pro vyhodnocení byl použit software PenetroViewer ver. 5.08. Byl vyhodnocen prbh penetrometrického odporu v pdním profilu. Byl stanoven Cone index (CI). Jde prmrnou hodnotu namených dat s hloubky 0,01 m, 0,15 m, 0,30 m a 0,45 m. Z grafického vyhodnocení byl stanoven 1PCI (Peak Code Index) tj. první maximální hodnota penetrometrického odporu vtší jak 2 MPa a 2PCI (druhá maximální hodnota penetrometrického odporu vtší jak 2 MPa). Dále pak byla stanovena hloubka pdy, ve které penetrometrický odpor poprvé pesáhl hranici 2 MPa.

VÝSLEDKY Zaznamenaná mení penetrometrického odporu pomocí runího penetrometru u jednotlivých variant ukazují následující grafy. V grafech lze sledovat prbh a rozdíly penetrometrického odporu pdy u rzných zpsob zakládání porost u jednotlivých plodin zaazených do osevního postupu v pokusu AGRO2.

75

MendelAgro 2012 Graf. 1 Prbh penetrometrického odporu pi rzném zpracování pdy u jednotlivých plodin polního pokusu AGRO 2 AGRO2 - vojtška 1. rok

AGRO2 - vojtška 2. rok

penetrometrický odpor pdy - MPa 0

1

2

3

4

5

penetrometrický odpor pdy - MPa 6

0 5

10

10

15 20 25 30 35 40

orba kypení

45

6

30 35 40

orba kypení pímé setí

AGRO2 - kukuice silážní

1

2

3

4

5

penetrometrický odpor pdy - MPa 6

0

0

1

2

3

4

5

6

0

5

5

10

10

hloubka mení - cm

hloubka mení - cm

5

50

0

15 20 25 30 35 40

orba kypení

45

15 20 25 30 35 40

orba kypení

45

pímé setí

50

pímé setí

50

AGRO2 - pšenice o. po kuk.

AGRO2 - cukrovka

penetrometrický odpor pdy - MPa 0

1

2

3

4

5

penetrometrický odpor pdy - MPa 6

0

0

1

2

3

4

5

6

0

5

5

10

10

hloubka mení - cm

hloubka mení - cm

4

25

penetrometrický odpor pdy - MPa

15 20 25 30 35

50

3

20

AGRO2 - pšenice o. po voj.

45

2

15

45

pímé setí

50

40

1

0

5

hloubka mení - cm

hloubka mení - cm

0

orba kypení pímé setí

15 20 25 30 35 40 45

orba kypení pímé setí

50

76

MendelAgro 2012

AGRO2 - jemen jarní penetrometrický odpor pdy - MPa 0

1

2

3

4

5

6

0

hloubka mení - cm

5 10 15 20 25 30 35 40 45

orba kypení pímé setí

50

Z graf je patrné, že se stoupající hloubkou stoupá i penetrometrický odpor. Hodnota penetrometrického odporu pdy, která omezuje rst koen, je podle ASAE EP542 (1999b) stanovena na hranici 2 MPa. Lhotský (2000) stanovil jako limitní hodnotu zhutnní pro tžkou pdu v intervalu 3,3 - 3,7 MPa. Za zhutnlou vrstvu se obyejn považuje pda, kdy hodnoty penetrometrického tlaku prudce stoupnou a poté opt klesnou. První maximální hodnota penetrického odporu pdy (1PCI) lze považovat za atribut zhutnní pdy. Druhá maximální hodnota zhutnní pdy (2PCI) vzniká vtšinou pirozeným zpsobem tlakem nadložních pdních vrstev nebo technologicky jako pozstatek po hlubším zpracování pdy. Z namených hodnot zobrazených v grafech není jasn vidt, že by u nkteré plodiny nastal výše popsaný jev prudkého nárustu a poklesu penetrometrického odporu pdy. Prbh penetrometrického odporu vykazuje spíše pozvolný nárst s hloubkou je však vidt rozdíly mezi jednotlivými variantami zpracování pdy. U vtšiny plodin je vidt, že minimalizaní technologie tzn. technologie bez orby, vykazovaly vyšší penetrometrický odpor pdy oproti variantám s orbou, tuto zkutenost potvrzují i hodnoty Cone indexu (CI) zobrazené v tabulce 1. Prbh mení penetrometrického odporu u variant zpracoování pdy u jemene jarního po cukrovce vykazuje znaky zhutnlé pdy. Negativní dopady tohoto špatného stavu jsou v letošním roce ješt znásobeny nepíznivým vývojem poasí v tomto roce. Píinu tohoto nepíznivého stavu lze spatovat v negativních dopadech použití nevhodné sklízecí techniky (1 ádkový sklíze), kdy je pda velice zatížena pejezdy pomrn tžké techniky a termínu vstupu sklizové techniky pi sklizni cukrovky. Porovnání jednotlivých atribut posuzujících zhutnní pdy pi rzném zpracování pdy u jednotlivých plodin osevního postupu AGRO 2 ukazuje tabulka . 1. Z dat v tabulce je patrné, že minimalizaní technologie zpracování pdy bez orby vykazovaly horší charakteristiky zhutnní pdy (viz. tab 1) hodnocené pomocí CI. Z tabulky je také vidt, že mininmalizaní technologie vykazovali vyšší hodnoty vlkosti pdy, což potvrzuje výhodu minimalizaních technologií v podob lepšího hospodaení s vodou.

77

0,04

0,01

0,31

orba

18,30

1,3

0,05

0,29

0,28

zpracování pdy

vlhkost pdy (%)

Cone index (CI)

1 PCI (m)

2 PCI (m)

hloubka nad 2 Mpa (m)

0,68

0,25

0,11

1,4

19,40

kypení

0,28

0,10

0,06

1,8

20,10

pímé setí

0,34

0,30

0,22

1,5

17,00

orba

0,27

0,33

0,20

2,1

20,20

kypení

0,18

0,28

0,09

2,2

22,00

pímé setí

pšenice ozimá

0,04

0,14

0,03

2,9

23,80

kukuice silážní

-

0,16

0,05

2,1

24,60

pšenice ozimá

0,19

0,22

0,07

2,0

24,50

kypení

kukuice silážní

0,28

hloubka nad 2 Mpa (m)

0,42

0,11

1,4

27,80

orba

pedplodina

0,29

2 PCI (m)

0,25

2,3

19,00

kypení

plodina

1,7

0,24

1 PCI (m)

17,40

vlhkost pdy (%)

Cone index (CI)

orba

pímé setí

vojtška 1. rok

jemen jarní pímé setí

vojtška 2. rok

vojtška 1. rok

zpracování pdy

pedplodina

plodina

17,70

orba

0,26

0,33

0,12

1,9

cukrovka

0,14

0,49

0,24

2,8

18,00

kypení

0,08

0,18

0,10

0,22

0,34

0,19

1,9

23,00

kypení

2,2

20,00

pímé setí

0,15

0,27

0,15

2,3

20,20

pímé setí

pšenice ozimá

0,28

0,34

0,13

1,9

20,20

orba

vojtška 2. rok

pšenice ozimá

0,06

0,40

0,12

2,9

23,00

orba

0,03

0,30

0,24

3,8

22,00

kypení

cukrovka

0,05

0,19

0,11

2,1

27,00

pímé setí

jemen jarní

MendelAgro 2012

Tab 1 Charakteristiky penetrometrického odporu zjištné v pokusu AGRO 2

78

MendelAgro 2012

ZÁVR Prezentované výsledky ukázaly rozdíly mezi jednotlivými technologiemi zpracování pdy a také mezi jednotlivými pstovanými plodinami. Zhutnní pdy je nutné chápat jako dsledek nezodpovdného a nevhodného obdlávání pdy a ve svém dsledku tak maí úsilí pstitele o co nejefektivnjší rostlinnou produkci. Nejedná se však pouze o problém špatné volby technologie a mechanizaních prostedk na zpracování pdy. Velkou roli zde mže hrát i špatné zvolený zpsob sklizn pedplodiny. V pípad výskytu zhutnní mají dnes zemdlci pomrn dobré možnosti jeho negativní dopady eliminovat a ostranit napíklad zaazením hlubšího kypení pdy bez jejích obracení do systému zpracování pdy a zakládání porost v zemdlském podniku.

LITERATURA ASAE Standards. ASAE Standard S313.3, Soil cone penetrometer, ASAE, 1999a. ASAE Standards. ASAE Engineering Practice EP542, Procedures for using and reporting data obtained with the soil cone penetrometer, ASAE, 1999b. Nmeek et al. Taxonomický klasifikaní systém pd eské republiky. Vyd. 1. Praha: eská zemdlská univerzita, 2001, 79 s. ISBN 80-238-8061-6. Lhotský, J. Zhutování pd a opatení proti nmu: (studijní zpráva). Praha: Ústav zemdlských a potravináských informací, 2000, 61 s. ISBN 80-7271-067-2.

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Lubomír Neudert, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatiologie AF Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

79

MendelAgro 2012

Strniskové meziplodin v kukuiné výrobní oblasti Stubble intercrops in maize production area Procházková B., Lukas, V., Vytiska F. ABSTRAKT V letech 2006 - 2011 byly v kukuiné výrobní oblasti na jílovitohlinité fluvizemi glejové vedeny polní pokusy se strniskovými meziplodinami. Do pokus bylo zaazeno deset druh meziplodin: hoice bílá, edkev olejná, svazenka vratiolistá, pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, krambe habešská, sléz krmný, lesknice kanárská a svtlice barvíská. Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech. V prvním termínu, bezprostedn po sklizni pedplodiny, byly vysety všechny druhy meziplodin. V druhém termínu, v polovin záí, bylo vyséváno šest vybraných druh. Výsledky sledování ukazují, že z hlediska výnosové jistoty i pokryvnosti pdy dosahují v daných podmínkách nejlepších hodnot brukvovité meziplodiny a svazenka vratiolistá. Významnou roli hraje také vasný výsev strništních meziplodin. Pi opoždném výsevu meziplodiny pomaleji vzchází a nevytvoí dostatené množství biomasy.. Klíová slova: strniskové meziplodiny, výnos, pokryvnost pdy

ABSTRACT In the years 2006 - 2011 were in corn production area on cly-loam fluvisol established field experiments with stubble intercrops. There were ten intercrops: Sinapis alba L., Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers., Phacelia tanacetifolia Benth., Fagopyrum vulgare Hill., Secale cereale L. var. multicaule Metzg. ex Alef., Panicum miliaceum L., Crambe abyssinica L. Hochst., Malva verticillata L., Phalaris canariensis L., Carthamus tictorius L. Stands of intercrops were established after harvest of winter wheat in two terms. In the first term, immediately after crop harvest, were sown all kinds of intercrops. In the second term, in the middle of September, were sown six chosen species. Results shown that from the view of yield assurance and cover of soil reached in the given conditions the best values brassicaceae intercrops and Phacelia tanacetifolia. Important is early sowing of stubble intercrops. In case of late sowing the intercrops grow up more slowly and they do not create enough biomass. Key words: stubble intercrops, yield, cover of soil

ÚVOD Vzhledem k souasným trendm v našem zemdlství je využívání meziplodin stále aktuálnjší. Jedná se pedevším o zjednodušování skladby plodin, která se souste uje hlavn na tržní produkci obilnin a olejnin. Dále je to pokles stav skotu a z toho plynoucí snížení produkce chlévského hnoje a snižování ploch víceletých pícnin.

80

MendelAgro 2012 Z pstovaných meziplodin mají nejširší zastoupení strniskové meziplodiny. Jejich rozšiování je ovlivnno pedevším relativn nízkými náklady na pstování a dotaní podporou v rámci agroenvironmentálních opatení. Pstování meziplodin psobí pízniv na pdní a životní prostedí. Meziplodiny obohacují pdu o snadno rozložitelnou organickou hmotu, která zvyšuje mikrobiální aktivitu pdy. Organická hmota z koen a nadzemních ástí rostlin zlepšuje fyzikální stav pdy, pispívá k ochran pdy ped vodní a vtrnou erozí. Neopomenutelný význam meziplodin spoívá v poutání živin z pdy v biomase rostlin a v jejich postupném zpístupování. Meziplodiny jsou vhodnými perušovai obilních sled. Pstování meziplodin je v eské republice od roku 2004 dotan podpoeno. Sazba dotace iní v souasné dob 104 EUR na hektar orné pdy oseté meziplodinou (Procházková a kol. 2004, Vach a kol. 2005 a 2009, Procházka et al. 2009 a další).

MATERIÁL A METODY Polní pokus s pstováním strniskových meziplodin byl veden v letech 2006 - 2011 v kukuiné výrobní oblasti na jílovitohlinité, fluvizemi glejové. Hodnoceno bylo 10 druh meziplodin: hoice bílá, edkev olejná, svazenka vratiolistá, pohanka obecná, žito svatojánské, proso seté, krambe habešská, sléz krmný, lesknice kanárská a svtlice barvíská. U hoice bílé byly hodnoceny ti a u svazenky vratiolisté dv odrdy. Porosty meziplodin byly zakládány ve dvou termínech (I. termín výsevu – bezprostedn po sklizni pedplodiny, II. termín výsevu – v polovin záí). V prvním termínu výsevu byly vždy vysety všechny druhy meziplodin. V druhém termínu výsevu bylo vyseto šest vybraných druh. U prvního i druhého termínu výsevu byla do pokusu zaazena kontrolní varianta – bez meziplodiny. Pokusy byly zakládány metodou znáhodnných blok ve tyech opakování. Meziplodiny byly pstovány po sklizni ozimé pšenice. Sláma ozimé pšenice byla z pozemku sklizena. Na všech variantách pokusu byly hodnoceny - výnos erstvé hmoty a sušiny meziplodin a pokryvnost pdy. Pro stanovení výnosu erstvé nadzemní hmoty a sušiny byly ped nástupem zimy z každé parcely pokusu odebrány vzorky nadzemní biomasy z plochy 0,5 x 0,5 m. Hodnocení pokryvnosti pdy bylo provádno u I. výsevu meziplodin v letech 2007 2010. Hodnocení pokryvnosti pdy vegetací bylo provedeno pomocí analýzy obrazu. Byly poízeny kolmé snímky všech pokusných parcel. Snímky byly následn analyzovány s využitím software ESRI ArcGIS 10.

81

MendelAgro 2012

VÝSLEDKY Tab. 1 Výnosy erstvé hmoty a sušiny meziplodin – prmr let 2006 - 2011 Meziplodina

erstvá hmota (t.ha-1) I. termín výsevu

Sušina (t.ha-1)

Hoice bílá - Veronika

9,05

1,50

Hoice bílá - Severka

9,49

1,48

Hoice bílá - Ascot

edkev olejná - Ikarus

7,82 14,78

1,31 2,07

Svazenka vratiolistá - Vtrovská Svazenka vratiolistá - Angelia

10,27 11,81

1,51 1,78

Pohanka obecná – Pyra Elita

2,50

0,73

Žito svatojánské - Lesan

1,54

0,39

Proso seté - Hanácké mana Krambe habešská - Borowska

1,75 10,62

0,33 1,54

Sléz krmný - Dolina Lesknice kanárská - Judita

3,83 0,88

0,62 0,19

Svtlice barvíská - Sabina

2,45 II. termín výsevu

0,34

Hoice bílá - Severka

edkev olejná - Ikarus

2,94 3,32

0,42 0,38

Svazenka vratiolistá - Vtrovská Žito svatojánské - Lesan

2,21 0,51

0,31 0,11

Sléz krmný- Dolina

0,54

0,10

Lesknice kanárská - Judita

0,13

0,03

Obr. 1 Pokryvnosti pdy jednotlivými druhy meziplodin – prmr let 2007 - 2010

82

MendelAgro 2012 Výsledky sledování ukazují, že z hlediska výnosové jistoty i pokryvnosti pdy dosahují v daných podmínkách nejlepších hodnot brukvovité meziplodiny (edkev olejná, hoice bílá, krambe habešská) a svazenka vratiolistá. Výsledky sledování rovnž ukazují na odrdovou odlišnost. U hoice bílé byla odrda Ascot v daných podmínkách mén výnosná než odrda Severka a Veronika a u svazenky vratitiolisté byla výnosnjší odrda Angelia než odrda Vtrovská. Výsledky hodnocení výnos nadzemní hmoty i pokryvnosti pdy meziplodinami potvrzují velký význam vasného výsevu. Pi opoždném termínu výsevu porosty meziplodin vzcházely pomaleji a ped nástupem zimy nestaily vytvoit dostatené množství biomasy.

ZÁVR Úspšnost pstování strniskových meziplodin je podmínna jejich rychlým a rovnomrným vzcházením, rychlým poátením rstem a vytvoením dostateného množství biomasy. Z hlediska výnosové jistoty i pokryvnosti pdy se v daných podmínkách kukuiné výrobní oblasti ukázalo jako nejvhodnjší pstování brukvovitých druh meziplodin a svazenky vratiolisté. Úspch pstování ostatních sledovaných druh strniskových meziplodin byl více závislý na prbhu povtrnostních podmínek. Obecn vyšší výnosy meziplodin byly dosahovány pi jejich vasném výsevu.

LITERATURA PROCHÁZKA, J., PROCHÁZKOVÁ, B., DOVRT L, J. (2010): Dotaní titul pstování meziplodin, Úroda, . 5. Píl. Meziplodiny, s. 66-67. PROCHÁZKOVÁ, B. A KOL. (2001): Organické hnojení pi hospodaení bez živoišné výroby, Metodika ÚZPI, . 14/2001. 29 s. VACH, M. (2007): Hospodaení na pd bez chovu zvíat – Metodika pro praxi, 28 s., ISBN 978-80-87011-28-7. VACH, M. A KOL. (2009): Pstování strniskových meziplodin – Metodika pro praxi, 34 s., ISBN 978-80-7427-009-3.

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za finanní podpory projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 9/2012 “Inovace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“ a projektu NAZV íslo: QJ1210008 „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“.

KONTAKT Ing. Blanka Procházková, CSc. Ústav agrosystém a bioklimatologie, Agronomická fakulta Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 61300 Brno [email protected]

83

MendelAgro 2012

Aktuální výstupy projektu „Partnerská sí v oblasti speciálních plodin“ CZ.1.07/2.4.00/12.0043 Actual outputs from the project “The net in the area of special crops” Ržiková G. ABSTRAKT Od 1. 1. 2010 je na Agronomické fakult Mendelovy univerzity v Brn ešen projekt v rámci Operaního programu Vzdlávaní pro konkurenceschopnost (OP VK) „Partnerská sí v oblasti speciálních plodin“, CZ.1.07/2.4.00/12.0043. Program je administrován MŠMT R. Agronomická fakulta je v pozici koordinátora a projekt má 6 partner (Agritec Plant Research, s.r.o., Šumperk; FYTO Králík, s.r.o., Huštnovice; HOD Jabloov-Ruda; LEROS, s.r.o., Praha; SEMO a.s., Smržice; VÚRV, v.v.i. – Centrum pro výzkum zelenin a speciálních plodin Olomouc) s finanním píspvkem v celkovém objemu 9 529 519 K na 36 msíc. Cílem projektu je vytvoit sí vzdlávacích, výzkumných a výrobních organizací v oblasti speciálních plodin, zahájit a posílit spolupráci formou polních dn, seminá, stáží student. Projekt se nachází v posledním roce ešení. Souástí managementu projektu jsou operativní schzky realizaního týmu i s partnery, inspekní cesty na pracovišt student. Pracovní stáže zatím úspšn ukonilo 35 student MENDELU, v roce 2012 je pipraveno k vyslání dalších cca 15 zájemc. Významným výsledkem jsou nabídky pracovních pozic studentm ze strany partner po absolvování stáží. Partnei projektu financovali 9 odborných seminá a 5 polních dn. Studenti a zamstnanci partner mají financovanou úast na odborných semináích a konferencích. V rámci aktivit byly partnerským týmem podány žádosti o výzkumné projekty na MZe R. Na rok 2012 jsou naplánovány 3 polní dny, cca 2 semináe, kompletace a tisk monografie o pstování miíkovitých druh, podání žádostí o výzkumné projekty. Pro projektovou komunikaci a publicitu je k dispozici webová stránka www.pssp.cz. Klíová slova: speciální plodiny, OP VK, partnerská sí, pracovní stáže student, polní dny, semináe

ABSTRACT On 1st of January 2010, the Faculty of Agronomy of Mendel University in Brno has started to solve the project within the Operational Program (OP VK), “The net in the area of special crops”, CZ.1.07/2.4.00/12.0043. The program is administered by the Ministry of Education of the Czech Republic. Faculty of Agronomy is the leader institution and the project has involved 6 partners (Agritec Plant Research, s.r.o., Šumperk; FYTO Králík, s.r.o., Huštnovice; HOD Jabloov-Ruda; LEROS, s.r.o., Praha; SEMO a.s., Smržice; VÚRV, v.v.i., OZSP Olomouc) with their own budget of 9 529 519 CZK for 36 months in total. The aim of the project is to create the net of the educational, research and processing organizations in the area of special crops, then, to increase the cooperation by the field days, the seminars and the working internship of the students. The project is going to be finalized by the end of this year. The project management includes many operational meetings with the students and project partners, the tours of inspection. almost 35 students have finished their interships

84

MendelAgro 2012 successfully, another 15 students are going to be sent to the partner institutions. One of the most important outputs are the job offers for the students. The project partners have financed 9 seminars and 5 field exhibitions. The project supports the participation of the students and the workers from the partners at the seminars and conferences. As the planned activity, the research projects to the Ministry of agriculture of the Czech Republic were applied by the team. For year 2012, 3 field exhibitions, 2 seminars, the monograph of Apiaceae plants cultivation and research grant application are prepared. There is a website www.pssp.cz for the project communication and promotion. Key words: special crops, OP VK, partner’s net, student’s intership, field exhibition, seminars

PODKOVÁNÍ Práce je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpotu eské republiky jako publicita k projektu OP VK . CZ.1.07/2.4.00/12.0043.

KONTAKT Ing. Gabriela Ržiková, Ph.D. Hlavní koordinátor projektu Partnerská sí v oblasti speciálních plodin CZ.1.07/2.4.00/12.0043 Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected] www.pssp.cz

85

MendelAgro 2012

Úinnost hnojiva DASAMAG u pšenice ozimé v Žabicích Efficiency DASAMAG fertilizer for winter wheat in Žabice Ryant P., Syrová H. ABSTRAKT Úinnost hnojiva DASAMAG byl testován ve tíletém (2009-2011) maloparcelkovém polním pokusu na lokalit Žabice – Obora a Žabice – písky. Byly hodnoceny rozdílné kombinace hnojiva DASAMAG (dusinan amonný a síran amonný s magnezitem) a hnojiva LAD (dusinan amonný s dolomitem). Hnojiva byla aplikována v odnožování a na poátku sloupkování. Výnos zrna a jeho kvalita byly vyrazn ovlivnny extrémními rozdíly mezi sledovanými roníky. Nárst výnosu zrna po aplikaci hnojiva DASAMAG byl srovnatelný s variantou hnojenou LADem a inil 37-38 % na lokalit Obora a 15-16 % na pískách. Obsah N-látek a sedimentaní hodnota byly vyšší po hnojení všemi kombinacemi hnojiv LAD a DASAMAG. Lepších výsledk bylo dosaženo po hnojení DASAMAGem v DC 31. Zvýšení sedimentaní hodnoty po hnojení DASAMAGem bylo na lokalit Obora prkazné, což mže souviset s obsahem síry v tomto hnojivu. Klíová slova: DASAMAG, hnojení, ozimá pšenice, výnos, kvalita zrna

ABSTRACT The effect of DASAMAG fertilizer application was tested in the three-year (2009-2011) smallplot field experiment on locality Žabice - Obora and Žabice - písky. Different combinations of DASAMAG (ammonium nitrate and ammonium sulfate with magnesite) and LAD (ammonium nitrate with dolomite) were compared. Terms of application were the tillering and the beginning of stem elongation. The yield of winter wheat grain and its quality were heavily influenced by extreme differences between the monitored years. The increase of winter wheat grain yield after fertilization by DASAMAG was comparable with the yield on variant fertilized by LAD and it took from 37% to 38% on the site Obora and from 15% to 16% on sandy soils, respectively. The content of N-substances and sedimentation value were increased by fertilization of all combinations of LAD and DASAMAG. Better results were achieved by the fertilisation by DASAMAG at the beginning of stem elongation. The increase of sedimentation value after this fertilisation by DASAMAG at the site Obora was statistically significant, which can be attributed to sulphur content in this fertiliser. Key words: DASAMAG fertiliser, winter wheat, yield, grain quality

ÚVOD V souasn zemdlské praxi je pozornost vnována zejména dusíku, ale limitujícím faktorem se mže stát asto opomíjený fosfor a draslík, ale také síra a hoík. Síra je bezprostedn spojená s využitím dusíku rostlinou. Jako souást sirných aminokyselin podmiuje syntézu bílkovin a jako souást enzymu nitrátreduktáza ovlivuje asimilaci dusinan (1). S každým chybjícím kilogramem síry zstává nevyužito 15 kg dusíku (2). Po 86

MendelAgro 2012 rapidním snížení atmosférických depozic v 90. letech minulého století iní dnes písun síry ve spadech na více než 90 % území R mén než 10 kg/ha/rok (3). Hoík jako souást porfyrinového jádra molekuly chlorofylu je bezprostedn spojen s fotosyntetickou aktivitou rostliny. Krom toho je aktivátorem etných enzymatických systém. Pi nedostatku hoíku je proto v pletivech zvýšený obsah aminokyselin a peptid. Svým psobením na koloidní stav protoplazmy a schopností neutralizace organických kyselin se jeho úloha podobá vápníku (4). Nedostatek hoíku vykazují zejména kyselejší pdy. Nízkou zásobu hoíku vykazuje v R 19 % ploch zemdlské pdy (5). Zdrojem síry a hoíku mže nap. hnojivo DASAMAG, jehož úinnost byla u pšenice ozimé testována.

MATERIÁL A METODY Problematika úinnosti hnojiva DASAMAG u pšenice ozimé byla ešena formou tíletého polního maloparcelkového pokusu (2009 až 2011) na dvou lokalitách poblíž Žabic u Brna, a to na lokalit Obora se stedn tžkou pdou (fluvizem glejová) a na lokalit písky s lehkou písitou pdou. Do pokusu byly zaazeny následující varianty: 1. nehnojeno, 2. LAD + LAD, 3. LAD + DASAMAG, 4. DASAMAG + LAD, 5. DASAMAG + DASAMAG. Hnojiva byla aplikována jako regeneraní (60 kg N/ha) a I. produkní hnojení (40 kg N/ha). II. produkní hnojení bylo provedeno již paušáln na variantách 2 až 5 hnojivem DAM-390 (40 kg N/ha). Jako srovnávací hnojivo byl použit bžn používaný Ledek amonný s dolomitem (LAD) s obsahem 27 % dusíku a 4 % MgO. DASAMAG je stále relativní novinkou jako dusíkaté hnojivo s obsahem síry a hoíku. Výrobce, DUSLO, a. s., deklaruje obsah 24 % dusíku, z toho 16,2 % v amonné a 7,8 % v nitrátové form, 10 % síry a 6 % hoíku vyjádeného v MgO. Jedná se v podstat o dusinan amonný se síranem amonným a uhliitanem hoenatým (jemn mletým magnezitem). Výhodou tohoto hnojiva je obsah síry, která má v pšeniném zrnu význam pedevším pro zlepšení pekaských parametr. Hoík je pítomen ve form, která je ve vod nerozpustná. Rozhodující vliv na pstování pšenice a úinnost použitých hnojiv má v podmínkách jižní Moravy poasí a zejména pak množství a rozvržení srážek bhem roku. V sledovaných letech byl patrný silný deficit srážek pedevším v dubnu 2009 a naopak deštivý prbh vegetaní sezóny v roce 2010. Sklize byla provedena v plné zralosti maloparcelkovou sklízecí mlátikou Sampo Rosenlew 2010. Po sklizni byl vyhodnocen výnos zrna v t.ha-1 a obsah dusíkatých látek a sedimentaní hodnota pomocí Zelenyho testu. Výnos zrna a technologické parametry zrna byly hodnoceny analýzou rozptylu a následn Tukeyovým testem významnosti rozdíl.

VÝSLEDKY Zcela odlišný prbh poasí zpsobil prkazné rozdíly ve všech sledovaných parametrech. Výnos zrna byl na lokalit Obora vyrovnanjší než na lokalit písky, což je dáno pedevším odlišným pdním druhem a také vyšší hladinou podzemní vody na Oboe. Na lokalit písky vykázal srážkov bohatý roník 2010 7,3 x vyšší výnos než v suchém roce 2009. Také na

87

MendelAgro 2012 Oboe se výnosy zrna v jednotlivých letech prkazn lišily. V roce 2010 byl výnos o 20 % a v roce 2011 o celých 46 % vyšší v porovnání se suchým rokem 2009. Hnojení jednotlivými kombinacemi hnojiv LAD a DASAMAG statisticky prkazn zvýšilo výnosy zrna na obou lokalitách. Souasn však nebyl prokázán vliv síry obsažené v DASAMAGu na produkci zrna pšenice ozimé oproti hnojivu LAD. Podobné výsledky byly dosaženy také v pedchozích pokusech na lokalit Obora s hnojivem MAGNISUL, ve kterém je síra obsažena mimo síranu amonného také v Kieseritu, tj. síranu hoenatém (6). Nejednoznanou výnosovou reakci pšenice na hnojení sírou dokumentují ve svých pokusech nap. HAWKESFORD et al. (7) nebo ZHAO et al. (8). Pozitivní vliv síry v hnojivu DASA na výnos pšenice ozimé popisují na Slovensku FECENKO et al. (9) a po hnojení hnojivem MAGNISUL LOŽEK et al. (10). Aplikace hnojiva LAD, DASAMAG a jejich kombinací psobilo signifikantn na zvýšení množství N-látek v zrnu pšenice. Tento nárst inil na Oboe 22 % (LAD + LAD) až 25 % (DASAMAG + DASAMAG) a na lokalit písky 17 až 19 % celkového obsahu N-látek. V pípad obsahu lepku inilo zvýšení 28 až 31 % na Oboe a 19 až 22 % na pískách. Pestože mezi hnojenými variantami nebyl zaznamenán prkazný rozdíl, nejvyšší obsah bílkovin vykázala kombinace regeneraního i I. produkního hnojení DASAMAGem, a to o 3, resp. 2 % vyšší než pi hnojení LADem v obou termínech. Vyšší obsah bílkovin po hnojení sírou vykazují výsledky VERMY et al. (11) a H IVNY et al. (12). Pozitivní korelace sedimentaní hodnoty s objemem peiva potvrzuje zaazení jmenovaného ukazatele mezi nejdležitjší parametry pekaské kvality zrna pšenice. Aplikovaná síra psobí pízniv na hodnotu seditestu, a tím na objem peiva (1, 13). Tyto závry potvrzují i naše výsledky, ve kterých aplikace síry neovlivnila prkazn míru utilizace dusíku (výnos zrna, obsah bílkovin), avšak signifikantn zvýšila jakost pšeniných bílkovin danou sedimentaní hodnotou, a tím pekaskou kvalitu zrna. Prkazný nárst sedimentaní hodnoty byl zaznamenán na lokalit Obora, konkrétn u variant s produkním hnojením DASAMAGem, tj. varianta LAD + DASAMAG a DASAMAG + DASAMAG. Na lokalit písky toto zvýšení nebylo signifikantní, ale opt jej lze zaznamenat na variantách s produkní aplikací hnojiva DASAMAG. Podobná zjištní lze dokumentovat i výsledky dívjších pokus s MAGNISULem (6). Hoík obsažený v LAD (4,1 %) i v DASAMAGu (6 %) je ve form uhliitanové, tzn. ve vod nerozpustné. Obsah pístupného hoíku v pd je na obou lokalitách vysoký až velmi vysoký. Z tchto dvod byl hodnocen pedevším vliv síry, která je pítomna pouze v DASAMAGu a je zde v rostlinám pístupné síranové podob.

ZÁVR Výnos zrna a jeho kvalita byly siln ovlivnny extrémními rozdíly mezi sledovanými roníky. Zvýšení výnosu zrna pšenice ozimé po hnojení DASAMAGem bylo srovnatelné s výnosem na variant hnojené LADem a inilo na Oboe 37 resp. 38 % a na pískách 15, resp. 16 %. Obsah N-látek i sedimentaní hodnota byla zvýšena hnojením všemi kombinacemi LAD a DASAMAG. Lepší výsledky dosáhly varianty s produkním hnojením DASAMAGEM. U sedimentaní hodnoty bylo její navýšení po produkním hnojení DASAMAGem na lokalit Obora statisticky prkazné, což lze pisoudit síe obsažené v tomto hnojivu.

88

MendelAgro 2012

LITERATURA 1. SCHNUG, E. - HANEKLAUS, S. - MURPHY, D. (1993): Impact of sulphur fertilisation on fertiliser nitrogen efficiency. Sulphur in Agriculture, 17: 8–12. 2. BROWN, L. - SCHOLEFIELD, D. - JEWKES, E. C. - PREEDY, N. - W ADGE, K. - BUTLER, M. (2000): The effect of sulphur application on the efficiency of nitrogen use in two contrasting grassland soils. Journal of Agric. Science, 135(2): 131-138. 3. HMÚ 2010: Pole celkové roní depozice síry [on line]. Cit. dne: 5. 3. 2012, Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oIII4depSce.png

4. VAN K, V. - BALÍK, J. - PAVLÍKOVÁ, D. - TLUSTOŠ, P. 2007: Výživa polních a zahradních plodin. Profi Press, Praha, 176 s. 5. KLEMENT, V. - SUŠIL, A. 2005. Výsledky agrochemického zkoušení zemdlských pd za období 1999 – 2004. ÚKZÚZ, Brno, 100 s. 6. RYANT P. – HRZA M. 2007. Úinnost hnojiva Magnisul u pšenice ozimé v podmínkách jižní Moravy. In: Racionální použití hnojiv. ZU v Praze, s. 56-62. 7. HAWKESFORD, M. J. - PALMER, R. V. - ZHAO, F. J. - MCGRATH, S. P. 2002. Evaluation of critical phases of sulphur supply for optimum yield and quality of wheat. HGCA Project Repost No. 272. Home-Grown Cereals Authority, London, pp. 43. 8. ZHAO, F. J. - MCGRATH, S. P. - BLAKE-KALFF, M. M. A. - LINK, A. - TUCKER, M. 2003. Crop responses to sulphur fertilization in Europe. Fertilizers and Fertilization, 5(3): 26-51. 9. FECENKO, J. - LOŽEK, O. - KULICH, S. 2001. Problematika potreby hnojív s obsahom síry v SR. In: Sborník z konference “Racionální použití hnojiv”, ZU v Praze, Praha, s. 70-75. 10. LOŽEK, O. – SPYCHAJ-FABISIAK, E. – RALCEWICZ, M. – SLAMKA, P. – VARGA, L., HANÁKOVÁ, E. 2006. Efektívnos dusíkatých hnojív s obsahom fosforu, síry a horíka pi pestovaní ozimnej pšenice. Agrochémia 46(3): 3-8. 11. VERMA, L. P. - RAM, P. C. - WARSI, A. S. 1991. Effect of sulphur on growth, yield and quality of wheat (Triticum aestivum). Indian Journal of Agronomy, 36: 258. 12. H IVNA, L. - RICHTER, R. - RYANT, P. 1998. The effect of sulphur on nitrogen utilisation and food quality of winter wheat. In: Short Communications (Volume I), Fifth Congress, European Society for Agronomy, Nitra, s. 235 236. 13. ZHAO, F. J. - WITHERS, P. J. A. - EVANS, E. J. - MONAGHAN, J. - SALMON, S. E. - SHEWRY, P. R. - MCGRATH, S. P. 1997. Sulphur nutrition: An important factor for the quality of wheat and rapeseed. Soil Sci. & Plant Nutr., 43 (SPEC. ISS.): 1137-1142.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla za finanní podpory akciové spolenosti AGROFERT HOLDING.

KONTAKT doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Ústav agrochemie, pdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

89

MendelAgro 2012

Výsledky odrdových pokus s pšenicí ozimou v Žabicích v období 2010-2011 The results of winter wheat varietal trials in Žabice in the period 20102011 Smutná P., Šipláková T. ABSTRAKT V polních pokusech provedených na pozemcích ŠZP v Žabicích ve vegetaním období 20102011 byl sledován vliv nedostatku vláhy na výnos pšenice ozimé. Z bžn pstovaného sortimentu bylo vybráno 52 odrd, které byly použity pro dva maloparcelní pokusy na dvou stanovištích s odlišným vlhkostním režimem v pd. První stanovišt se vyznaovalo úrodnou pdou s dobrými podmínkami pro pstování pšenice, druhé pak bylo na písité pd s nízkou vododržností. Na suchém stanovišti byla zjištna výrazná redukce u vtšiny sledovaných znak. V porovnání s optimálními podmínkami byl prmrný výnos zrna za pokus nižší o 54 %, poet klas na plochu o 30 % a HTS o 17 %. Klíová slova: Triticum aestivum, odrdy, sucho

ABSTRACT The effect of limited water availability on the performance of winter wheat varieties was studied in the field experiments at the Field research station in Žabice in the 2010-2011 season. The plot trials with 52 commonly grown varieties were performed simultaneously on a site with clayey soil and good water retention and on a site with drought prone sandy soil. Almost all observed yield parameters were reduced under dry conditions compared with the performance on the site with normal conditions, particularly yield (54 % reduction), no. of ears per m2 (30 %), and thousand seed weight (17 %). Key words: Triticum aestivum, varieties, drought

ÚVOD Také v roce 2010-2011 byly na pozemcích Školního zemdlského podniku v Žabicích založeny dva maloparcelní polní pokusy s ozimou pšenicí na dvou stanovištích s odlišným vláhovým režimem v pd. První stanovišt (Obora) se vyznaovalo tžší jílovitohlinitou pdou a vysokou hladinou spodní vody. Toto stanovišt lze považovat za velmi píznivé pro pstování ozimých i jarních obilnin, dlouhodob se zde výnosy zrna v pokusech pohybují mezi 8-12 t.ha-1. Druhé stanovišt bylo umístno na pozemcích ŠZP (hon Zahrádky), kde je lehí písito-hlinitá pda ernozemního typu na štrkopískovém propustném podloží. Výnosy ozimé pšenice zde dosahují 1-4 t.ha-1 v závislosti na srážkách bhem vegetace. Na obou stanovištích byla sledována vlhkost pdy v hloubce 20 a 40 cm pomocí elektromagnetických idel VIRRIB s automatickým záznamníkem dat a úhrny srážek.

90

MendelAgro 2012

MATERIÁL A METODY Maloparcelní pokusy byly provedeny podle zásad obvyklých v pokusnické praxi. Pokusné uspoádání odpovídalo neúplným znáhodnným blokm. Na suchém stanovišti byla pstební technologie upravena s ohledem na pedpokládaný nízký výnos zrna v suchých podmínkách (Tab. 1). Bhem vegetace byl prbžn sledován zdravotní stav porostu, ve fázi dozrávání byla hodnocena výška rostlin a poet klas na plochu. Po sklizni byla zmena vlhkost zrna, stanoven výnos, objemová hmotnost a hmotnost tisíce semen (HTS). Tab. 1 Údaje o pokusu s pšenicí ozimou (2010-2011) Stanovišt Pedplodina: Výsevek: Poet odrd/opak.: Termín setí:

Hnojení:

Normální stanovišt (Obora)

Suché stanovišt (Zahrádky)

hrách

mák

3,5 MKS

4 MKS

52/3

52/4

6. 10. 2010

7. 10. 2010

1. 50 kg N, (3. 3. 2011)

1. 30 kg N, (3. 3. 2011)

2. 60 kg N, (17. 4. 2011)

2. 40 kg N, (21. 4. 2011)

3. 40 kg N, (18. 5. 2011) Herbicid: Fungicid:

Lintur (180 g.ha-1) (11. 4. 2011) Fandango 200 EC (1,2 l.ha-1) (9. 5. 2011)

-

Prosaro 250 EC (0,75 l.ha-1) (7. 6. 2011) Insekticid: Regulátor rstu:

Nurelle D (0,6 l.ha-1) (7. 6. 2011)

-

Retacel Extra R68 (0,6 l.ha-1) (21. 4. 2011) Moddus (0,3 l.ha-1) (21. 4. 2011)

Termín sklizn:

19. 7. 2011

11. 7. 2011

Rok 2011 byl charakteristický srážkov podprmrným únorem s úhrnem 4,6 mm. Srážkov i teplotn nadnormální byl msíc bezen, kdy spadlo 39,3 mm srážek a prmrná teplota byla 5,3 °C s maximem až 16,2 °C. Duben, kvten a erven byly srážkov podnormální a teplotn nadnormální msíce. Nízké srážkové úhrny spolu s vysokými teplotami vzduchu zpsobily pokles zásob pdní vláhy. Vysoká evapotranspirace a petrvávající srážkový deficit vedly k dosažení hydrolimitu „bod vadnutí“ u pokusu na suchém stanovišti v období od konce kvtna do sklizn. Do maloparcelního pokusu bylo zaazeno 52 odrd pšenice ozimé, z toho 34 odrdy registrované v R (Akteur, Aladin, Altigo, Baletka, Beduin, Biscay, Bodyek, Bohemia, Brentano, Brilliant, Carroll, Cubus, Dromos, Elly, Etela, Feria, Fermi, Graindor, Hedvika, Henrik, Chevalier, Iridium, Jindra, Magister, Manager, Matylda, Meritto, Mulan, Nikol, Orlando, Preciosa, RW Nadal, Seladon a Sultan) a 18 odrd registrovaných v ostatních státech EU (Alacris, Arktis, Bardotka, Bekend, Element, Energo, Estevan, Forhand, IS Agape, IS Bonnet, IS Corvinus, IS Karpatia, IS Median, Midas, Pannónia NS, Peppino, Premio a Venistar).

91

MendelAgro 2012

VÝSLEDKY Velikost sklizové plochy jedné parcely byla 10,5 m 2, výnosy uvedené v tabulkách a grafu jsou pepoítané na t.ha-1 pi 14% vlhkosti zrna. Prmrné hodnoty pro sledované znaky vetn minimálních a maximálních hodnot a varianích koeficient jsou shrnuty v tabulce 2. Na stanovišti Obora byl prmrný výnos zrna sledovaných odrd 11,6 t.ha-1, objemová hmotnost 82 kg.hl-1 a HTS 45 g. Výška rostlin byla po aplikaci rstových regulátor 87 cm a prmrný poet klas 785 (m-2). Nedostatek vláhy na stanovišti Zahrádky se projevil nižším výnosem zrna (5,3 t.ha-1), redukovaným potem klas na plochu (548 ks.m-2) a zkráceným stéblem (74 cm, bez aplikace rstových regulátor). Zrno mlo nižší HTS (37 g) a srovnatelnou objemovou hmotnost (81 kg.hl-1).

Tabulka 2: Údaje o hodnocených znacích v odrdových pokusech v Žabicích za období 2010-2011 Pokus

Znak

Prmr

Minimum

Maximum

Var. koef. (%)

Normální stanovišt

Výnos zrna (t.ha-1)

(Obora)

Objemová hmotnost (kg.hl-1)

11,6

10,0

12,5

4,8

82

77

85

2,6

HTS (g)

45

38

53

7,7

Výška rostliny (cm)

87

72

105

7,5

Poet klas (ks.m )

2

785

668

945

9,4

Suché stanovišt

Výnos zrna (t.ha-1)

5,3

3,1

6,1

9,6

(Zahrádky)

Objemová hmotnost (kg.hl-1)

81

77

84

2,1

HTS (g)

37

30

48

8,0

Výška (cm)

74

61

93

10,0

548

449

661

8,8

2

Poet klas (ks.m )

Údaje o výnosu zrna sledovaných odrd na obou stanovištích jsou uvedeny v grafu 1. Nejvyšší výnos ve vláhov píznivých podmínkách byl dosažen u odrd Matylda, Altigo, Bekend, Elly a Biscay (12,5 – 12,3 t.ha-1). V suchých podmínkách poskytly nejvyšší výnos odrdy Forhand, Venistar, Meritto, Seladon a Carroll (6,0 – 5,8 t.ha-1). Výrazn vyšší výnos v píznivých podmínkách a zárove podprmrný výnos za podmínek nedostatku vláhy mly odrdy Matylda, Biscay, Nikol a Baletka. Nadprmrný výnos pouze v suchých podmínkách vykázaly odrdy Forhand, IS Bonnet, a Iridium (graf 1). Objemová hmotnost zrna u všech odrd v obou pokusech pesáhla hranici 76 kg.hl-1 stanovenou normou pro pšenici potravináskou (SN 46 1100-2, Obiloviny potravináské). Nejnižší objemová hmotnost (77 kg.hl-1) byla zjištna u odrdy Carroll na stanovišti Obora a u odrd Biscay, Fermi a Meritto na suchém stanovišti.

92

MendelAgro 2012 Graf 1: Prmrný výnos zrna 52 odrd pšenice ozimé na dvou stanovištích v Žabicích za vegetaní období 2010-2011 14

Normální stanovišt Suché stanovišt

Výnos zrna (t.ha-1)

12 10 8 6 4

0

Matylda Altigo Bekend Elly Biscay Nikol Hedvika Seladon Midas Baletka Meritto Dromos Bohemia Carroll Graindor Bardotka Brilliant Venistar Henrik Aladin Fermi Bodyek Manager Feria Cubus RW Nadal Premio Beduin Etela Preciosa Sultan Forhand Magister Brentano Iridium Jindra Mulan IS Corvinus IS Bonnet Akteur Chevalier Orlando Pannónia NS Peppino IS Karpatia Arktis IS Median Estevan IS Agape Alacris Element Energo

2

ZÁVR U sortimentu sledovaných odrd byly zjištny velké rozdíly ve výnosu zrna, které na vláhov píznivém stanovišti dosáhly 2,5 t.ha-1 a na suchém stanovišti 3 t.ha-1 (rozdíl mezi nejvýnosnjší a nejmén výnosnou odrdou). Výsledky na suchém stanovišti lze zárove do urité míry vztáhnout i ke schopnosti odrd tolerovat nedostatek vláhy v období tvorby zrna. Tato informace mže pispt pi výbru vhodných odrd do oblastí s vyšším rizikem vzniku vláhového deficitu bhem vegetace.

PODKOVÁNÍ Tato práce byla podpoena projektem MZe NAZV QH 91192.

KONTAKT Dr. Ing. Pavlína Smutná Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

93

MendelAgro 2012

Výnos sóji pi rzném herbicidním ošetení Yield level of soybean at various herbicide treatments Smutný V. ABSTRAKT V maloparcelním polním pokusu byla v roce 2011 hodnocena fytotoxicita a výnos u rzných herbicidních ošetení v sóji. U žádné z ošetených variant nebyla fytotoxicita pozorována. Rozdíly byly zjištny ve výnosu, kdy nejvyšší výnos by na variant bez použití herbicid. U herbicidn ošetených variant byl výnos o 1,5 – 17,2 % nižší ve srovnání s neošetenou variantou. Klíová slova: sója, herbicidy, fytotoxicita

ABSTRACT Phytotoxicity of chosen herbicides and yield level in soybean was evaluated in small-plot field trial in 2011. The results showed differrences in yield of soybean seeds, but phytotoxicity was not occurred. The highest yield was found out on untreated variant. The yield of untreated variants was lower about 1,5 – 17,2 % in comparison with untreated plot. Key words: soybean, herbicides, phytotoxicity

ÚVOD Regulace plevel je v sóji stejn jako v jiných plodinách bžnou souástí pstební technologie. Vzhledem k tomu, že sója je u nás spíše plodina okrajová, není seznam herbicid registrovaných do této plodiny zrovna bohatý. V experimentální rovin se zde otevírá prostor pro zkoušení herbicid, jež jsou registrovány v jiných plodinách, v sólo aplikacích i v rzných kombinacích. Krom uspokojivých výsledk biologické úinnosti je teba patinou pozornost vnovat i negativnímu vlivu na plodinu (fytotoxicit).

MATERIÁL A METODY Maloparcelní pokus, v nmž byly porovnávány rzné herbicidní varianty byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích. Výsev sóji odrdy OAC ERIN byl 2. 5. 2011 pi výsevku 0,8 MKS/ha. Ve stejný den byla provedena aplikace celkem 12 variant herbicidních ošetení (tab. 1). Herbicidy byly ve všech pípadech aplikovány preemergentn pi použití 300 l vody/ha. V pokusu byl porovnán vliv herbicidních ošetení a mechanicky odplevelené kontroly na výnos semene sóji. Varianty, kde byly aplikovány herbicidy, vykazovaly úinnost na plevele v rozmezí 90 – 100 % bez významnjší rozdíl mezi jednotlivými variantami. Plevele, jež pežily chemické ošetení herbicidy, byly vas mechanicky odstranny, aby nekonkurovaly pstované plodin. Fytotoxicita byla hodnocena subjektivn, vizuálním posouzením (odhadem) zdravotního stavu rostlin ve dvou termínech (15. 6. a 7. 7. 2011). V plné zralosti byla dne 1. 10. 2011 provedena mechanizovaná sklize semen.

94

MendelAgro 2012

VÝSLEDKY V tab. 1 je uveden pehled variant herbicidního ošetení a výnos semen sóji. Pi porovnání ošetených variant zjistíme, že nejvyšší výnos byl u variant 5; 8; a 4. Na tchto variantách byly aplikovány herbicidy AFALON 45 SC, STOMP 400 EC a SUCCESSOR 600. Pokles ve výnosu v porovnání s kontrolou o více než 10 % byl zaznamenán u variant 9 (BOXER + DUAL GOLD 960 EC; 10 (AFALON 45 SC a SOMERO) a 12 (GUARDIAN SAFE MAX a AFALON 45 SC). Vizuální projevy fytotoxicity nebyly v prbhu vegetace zaznamenány.

Tab. 1 Výnos semen sóji (t/ha) u rzných variant herbicidního ošetení íslo varianty 1

neošeteno

Dávka pípravku na ha (l; kg) x

2

AFALON 45 SC (linuron)

2

4,66

93,66

3

AFALON 45 SC (linuron)

3

4,58

91,98

4

AFALON 45 SC (linuron)

4

4,75

95,40

AFALON 45 SC (linuron)

1,5

SUCCESSOR 600 STOMP 400 SC (pendimethalin) SUCCESSOR 600

1,5

4,91

98,59

4,68

93,96

OUTLOOK STOMP 400 SC (pendimethalin) STOMP 400 SC (pendimethalin) BOXER (prosulfocarb) DUAL GOLD 960 EC (S-metolachlor) AFALON 45 SC (linuron)

1 4,57

91,74

4,78

95,94

4,12

82,81

4,32

86,72

4,61

92,70

4,40

88,31

4,61

x

5

6

7 8 9

10

11

12

Název pípravku

SOMERO STOMP 400 SC (pendimethalin) AFALON 45 SC (linuron)

2

Relativní výnos (neošeteno = 100 %) 100,00

1,5

3 4 4 1,2 1,5 1,5 1 1,5

GUARDIAN SAFE MAX

2

AFALON 45 SC (linuron)

1,5

Prmr

Výnos (t/ha) 4,98

ZÁVR Výsledky pokusu s rzným herbicidním ošetením v sóji ukázaly, že u herbicidn ošetených variant byl výnos o 1,5 – 17,2 % nižší ve srovnání s neošetenou variantou. Výsledky jsou zdrojem informací využitelných pi výbru herbicid šetrných k sóji. I pes zjištné rozdíly nebyl u žádné z variant zjištn projev fytotoxicity.

95

MendelAgro 2012

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace zaplevelení v systému precizního zemdlství“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

96

MendelAgro 2012

Úinnost herbicid v kukuici na lokalit Žabice v roce 2011 Herbicide efficacy in maize in Žabice in 2011 Smutný V., Kocurek V. ABSTRAKT V maloparcelním polním pokusu s kukuicí byla v roce 2011 hodnocena úinnost herbicidních variant z portfolia fy Syngenta Czech s.r.o. V podmínkách s dostateným úhrnem srážek po aplikaci byly srovnateln úinné varianty preemergentní s asn post- i postemergentnímí. Z hodnocení výnosu vyplynulo, že na variantách herbicidn ošetených byl výnos zrna kukuice o 15-34 % vyšší ve srovnání s neošetenou variantou. U žádné z variant nebyl zaznamenán projev fytotoxicity na kukuici. Klíová slova: kukuice, herbicidy, biologická úinnost

ABSTRACT Herbicide efficacy of variants from Syngenta Czech portfolio was assessed in small-plot maize trial in 2011. In wet conditions, which were after application, herbicide efficacy of pre-, earlypost and postemergent applied variants were comparable. The yield results shown, that herbicide treated variants had 15-34 % higher yield in comparison with untreated variant. Phytotoxicity on maize was not visible in any treated variant. Key words: maize, herbicides, biological efficacy

ÚVOD Pedpokladem efektivní regulace plevel v kukuici je v prvé ad správná diagnostika plevelných druh v raných rstových fázích, což je dležité pro výbr herbicidu vhodného pro pokrytí druhového spektra plevel na daném pozemku. Krom této skutenosti je teba respektovat pdn-klimatické podmínky daného stanovišt a prbh poasí v konkrétním roce a vzhledem k tomu pak pizpsobit volbu herbicidu. Kukuice je plodinou, která má zejména v poáteních fázích rstu velmi slabou konkurenní schopnost vi plevelm. Vzhledem k tomu, že se pstuje v širokých ádcích, trvá pomrn dlouhou dobu, než dojde k zapojení porostu. Teprve pak jsou rostliny schopné konkurovat vzcházejícím plevelm.

MATERIÁL A METODY Maloparcelní herbicidní pokus s kukuicí byl založen na polní pokusné stanici MENDELU v Brn na pozemku Školního zemdlského podniku v Žabicích. Pro všechny varianty pokusu byla zvolena jednotná pedplodina jemen jarní. Ke hnojení N v dávce 120 kg.ha-1 byla použita moovina (46 % N), a to jednorázov ped setím se zapravením do pdy (17. 4. 2011). Hybrid NK ONDINA, který byl zvolen do pokusu, byl zasetý dne 19. 4. 2011, pi výsevku 80 000 jedinc na hektar. Meziádková vzdálenost byla 0,75 m. V pokusu byla ovována úinnost vybraných herbicid spolenosti Syngenta Czech, s.r.o. Celkem bylo

97

MendelAgro 2012 hodnoceno 6 variant ve 4 opakováních (Tab. 1). Varianty byly aplikovány preemergentn (po zasetí, ale ped vzejitím porostu) dne 19. 4. 2011, asn postemergentn ve fázi 1.-2. listu kukuice (15. 5. 2011) a postemergentn (rstová fáze kukuice 5.-6. list) dne 25. 5. 2011. Biologická úinnost herbicid byla hodnocena odhadem, lineární stupnicí 0 – 100%. Pi asn postemergentním termínu aplikace byla ježatka kuí noha (ECHCG) v rstové fázi 1. - 2. listu. Pítomné dvoudložné plevele byly ve fázi 1. - 4. pravého listu (AMARE=laskavec ohnutý, POLLA=rdesno blešník, MELNO= knotovka noní a FAGCO= opletka obecná). Pi postemergentním termínu mla ECHCG 2-4 listy a dvoudložné plevele 2-6 pravých list. Tab. 1 Pehled herbicidních variant a výnos zrna (t/ha) íslo varianty 1 2 3 4 5 6

Název pípravku neošeteno GARDOPRIM PLUS GOLD 500 SC LUMAX

Dávka pípravku na ha (l; kg) x

Typ aplikace x PRE

4

PRE

3,5

LUMAX

3,5

ATPLUS 463 ELUMIS MILAGRO EXTRA

1,5 1,5 0,75

CPOST POST POST

Výnos (t/ha) 12,13

Relativní výnos (neošeteno = 100 %) 100

16,22

134

17,12

141

14,96

123

14,37 13,98

118 115

VÝSLEDKY Výsledky herbicidní úinnosti ukázaly, u všech tí typ aplikací byla dosažena výborná až velmi dobrá úinnost (vtšinou nad 90 %; Tab. 2). Dosažený výnos zrna byla u všech herbicidn ošetených variant vyšší o 15-34 % v porovnání s kontrolou. U žádné z variant nebyly zaznamenány symptomy fytotoxicity. Tab. 2 Herbicidní úinnost na plevele u jednotlivých variant íslo varianty 2

ECHCG

AMARE

POLLA

MELNO

FAGCO

prmr

96

98

99

85

96

95

3

92

97

97

87

100

95

4

97

90

97

94

90

93

5

93

97

92

95

97

95

6

93

98

95

100

93

96

Obecn lze íci, že dležitým faktorem ovlivujícím úinnost preemergentn aplikovaných herbicid je zejména pdní vlhkost, pdní druh, ale významnou roli hraje také stav pozemku. Práv chybjící déš po aplikaci bývá hlavní píinou nízké úinnosti preemergentn aplikovaných herbicid. To však nebyl pípad roku 2011, kdy 5. den po aplikaci pišlo 14,7 mm. Dále je dležité, aby byl rovnaný povrch pdy bez hrud a posklizových zbytk, což umožuje vytvoení souvislého herbicidního filmu aplikovaného pípravku na povrchu pdy a tím je zajištn kontakt úinné látky herbicidu s klíícími pleveli.

98

MendelAgro 2012 V suchých oblastech si pomrn dobrou úinnost již adu let udržují pípravky aplikované asn postemergentn a postemergentn. Pod pojmem asn postemergentní herbicidní ošetení rozumíme velmi asné ošetení od vzejití kukuice do 2.-3. listu. Znanou výhodou asn postemergentní aplikace je pedevším to, že herbicid aplikujeme cílen na vzešlé plevele v raných rstových fázích, kdy jsou plevele nejcitlivjší s vylouením rizika selhání vlivem sucha. Pro dostatenou úinnost na ježatku je u ady herbicid limitující její rstová fáze, která by nemla pekroit druhý až tetí list. Postemergentní ošetení v kukuici se obvykle provádí od fáze 3. listu až do fáze 8. listu kukuice. Ke klasické postemergentní aplikaci se používají pedevším sulfonylmooviny, které spolehliv hubí dvoudložné plevele v rozmezí ty až osmi pravých list a plevelné trávy do fáze odnožování. Zaátkem roku 2012 byl registrován herbicid ELUMIS, obsahující úinné látky mesotrione a nicosulfuron. Díky jak reziduálnímu úinku pes pdu, tak i psobení pes list je prostor pro aplikaci v delším asovém úseku (2. – 8. list kukuice) s potenciální úinnosti i v pozdjších rstových fázích plevel. V neposlední ad je teba mít na pamti i maximální rstovou fázi kukuice, kterou je 8. (10.) list kukuice, nebo od této fáze se výrazn zvyšuje citlivost kukuice k ad herbicid.

ZÁVR Výsledky hodnocení úinnosti herbicid v kukuici ukázaly, že existuje ada herbicidních variant, které jsou dostaten úinné na plevele. V roce 2011, který byl srážkov podprmrný, ale s rovnomrn rozloženými srážkami v prbhu vegetace byly srovnateln úinné jak pre-, tak i postemergentn aplikované herbicidy. Dobe zvládnuté ošetení proti plevelm výrazn pispje ke zvýšení výnosu ve srovnání s neošetenou variantou.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace zaplevelení v systému precizního zemdlství“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno [email protected]

99

MendelAgro 2012

Modelové pstební technologie ozimé pšenice v Žabicích Model crop management practices of winter wheat in Žabice Smutný V., Míša P., Ken J. ABSTRAKT Pstební technologie ozimé pšenice byly v letech 2009 – 2011 porovnávány z hlediska ekonomického (náklady na 1 t zrna, píspvek na úhradu), energetické bilance (zisk energie, úinnost dodatkové energie). Polní pokusy byly provádny na lokalit Žabice (kukuiná výrobní oblast). Dobrých výsledk dosahovaly technologie modifikované podle odborného odhadu na základ pozorování a diagnostiky porostu. Klíová slova: pšenice ozimá, pstební technologie

ABSTRACT Model crop management practices of winter wheat were compared from economical point of view (gross margin, costs of 1 ton of grain) and energy balance. Field trials were located in Zabcice (maize growing region). Crop management practices modified according to canopy diagnostic and expert assessment achieved good results. Key words: winter wheat, crop management practices

ÚVOD Pstební technologie soubor lze chápat jako opatení k dané plodin v prbhu vegetace, které by mlo vycházet z požadavk plodiny a respektovat souvislosti jejího pstování v agroekosystému. Do pstebních technologií by mly být integrovány nejnovjší agronomické poznatky pi zohlednní ekonomických aspekt. Nelze opomenout ani informace o stanovišti (pdní a klimatické podmínky, aktuální prbh poasí) i aktuální situaci na trhu. Hodnocení pstebních technologií je nezbytnou souástí procesu jejich optimalizace, i když je teba brát v úvahu, že tak jako jednotlivé plodiny jsou i jednotlivé pstební technologie souástí systém vyšší úrovn. Existuje ada indikátor, podle kterých mohou být pstitelské postupy posuzovány a porovnávány. V souasné dob pevládá pojetí hodnotící pedevším ekonomické ukazatele, s rstem cen energií opt roste význam bilance energie, zejména úinnosti energie z fosilních zdroj.

MATERIÁL A METODY Polyfaktoriální polní pokus s modelovými technologiemi pstování ozimé pšenice byl veden na lokalit Žabice (kukuiná výrobní oblast) v letech 2009 – 2011. Pokusné schéma zahrnovalo 2 odrdy s odlišnou technologickou kvalitou (Sultan – potravináská jakost A, Meritto – potravináská jakost B), ti modelové pstební technologie odrážející rozdílnou intenzitu vstup a ti technologie, u nichž uplatnní a modifikace konkrétních pstebních opatení vycházela z konkrétních povtrnostních podmínek

100

MendelAgro 2012 píslušného vegetaního roníku a stavu porost (popis variant viz Tabulka 1). Pedplodinami byl hrách a kukuice na zrno. Ceny vstup pro ekonomické hodnocení a asové normativy byly pevzaty z publikace „Normativy pro zemdlskou a potravináskou výrobu – Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele“ (Kavka a kol., 2008). Pro stanovení tržeb u jednotlivých pstebních technologií byly použity prmrné ceny v období sklizn (srpen 2011), za které bylo vykupováno obilí: -

potravináská pšenice 4808 K.t-1,

-

„krmná“ pšenice 4031 K.t-1,

Energetická bilance byla vypotena podle metodiky FMZVž . 7/ 1987 „Energetické hodnocení proces v rostlinné výrob“ (Preininger, 1987). Tab. 1 Pehled testovaných variant modelových pstebních technologií ozimé pšenice Varianta

Rámcový popis

1. Nízká intenzita

Celková dávka dusíku 60 kg N.ha-1; bez aplikace fungicid, rstových regulátor a stimulátor; aplikace herbicid a insekticid dle poteby.

2. Stední intenzita

Celková dávka dusíku 120 kg N.ha-1; bez rstových regulátor a stimulátor; jedno fungicidní ošetení proti houbovým chorobám; aplikace herbicid a insekticid dle poteby.

3. Vysoká intenzita

Celková dávka dusíku 160 kg N.ha-1; s aplikací rstových regulátor proti poléhání; dv fungicidní ošetení proti houbovým chorobám; aplikace herbicid a insekticid dle poteby.

4.

Modifikace výživy dusíkem podle aktuálního obsahu Nmin v pd a stavu porostu (v duchu metodiky Pstování ozimých obilnin, Ken a kol. 1998), aplikace regulátor rstu proti poléhání, modifikace ochrany proti houbovým chorobám na základ pozorování a diagnostiky v porostu.

5.

Modifikace fungicidní ochrany podle programu Predictor (predikní systém vyvíjený Agrotestem fyto, s.r.o.), ostatní prvky pstební technologie podle varianty 3 (vysoká intenzita).

6.

Modifikace hnojení dusíkem podle aktuálního obsahu N min v pd a stavu porostu (regenerace), dále podle pístroje N – Tester (produkní hnojení, kvalitativní hnojení); ochrana rostlin podle varianty 3 (vysoká intenzita).

VÝSLEDKY Hodnoty vybraných parametr jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3. Náklady na 1 t zrna byly obecn nejnižší u modelové technologie 1 (nízká intenzita), dobrých výsledk bylo dosaženo také u variant 2 (stední intenzita) a 4 (modifikace podle odborného odhadu na základ pozorování a diagnostiky porostu). Nejvyšší náklady v pepotu na 1 t zrna pak mla technologie s nejvyšší intenzitou – varianta 6. Po hrachu bylo nejlepších výsledk u píspvku na úhradu dosaženo u variant s nižší intenzitou vstup (1 a 2), po kukuici na zrno u modelové technologie 4 a vzhledem k nízkým variabilním nákladm opt u technologie 1 (nízká intenzita). V souvislosti s výše uvedenými 101

MendelAgro 2012 výsledky u technologií s nízkou a ásten i stední intenzitou je ovšem teba si uvdomit, že do tohoto hodnocení nebyla promítnuta úrove fixních náklad (ta je individuální pro každý hospodaící subjekt, proto nebyla pro úely tohoto hodnocení brána v úvahu) a že z pohledu setrvalosti zemdlské innosti nelze postupy, jež jsou výrazn deficitní z hlediska bilance živin, aplikovat dlouhodob.

Varianta

Odrda

Tab. 2 Vybrané ukazatele modelových technologií pstování ozimé pšenice, Žabice, prmr z let 2009-2011, pedplodina hrách Výnos zrna -1 (t.ha )

Variabilní náklady -1 (K.ha )

Tržby (K.ha-1)

Náklady na 1 t zrna (K)

Píspvek na úhradu -1 (K.ha )

Zisk energie -1 (MJ.ha )

Úinnost vstup energie

1

9.17

13331

31594

1400

18760

124685

11.66

2

9.61

17378

32985

1727

17262

126609

8.76

3

9.86

20961

36961

2081

16132

126991

7.49

4

9.57

18549

35490

1895

17045

124289

8.00

5

9.01

19285

30368

2052

12712

115386

7.27

6

9.55

19733

32835

2051

13656

123178

7.56

1

9.83

13331

33101

1445

19273

134539

12.53

2

10.40

17378

35671

1795

16638

138324

9.49

3

10.52

20961

35318

2089

14225

136894

8.00

4

10.13

18549

33844

1929

15192

132507

8.44

5

10.32

19285

34442

2011

13527

134971

8.32

6

10.12

19996

34834

2032

14282

131476

7.93

Sultan

Meritto

Varianta

Odrda

Tab. 3 Vybrané ukazatele modelových technologií pstování ozimé pšenice, Žabice, prmr z let 2009-2011, pedplodina kukuice na zrno Výnos zrna (t.ha-1)

Variabilní náklady (K.ha-1)

Tržby (K.ha-1)

Náklady na 1 t zrna (K)

Píspvek na úhradu (K.ha-1)

Zisk energie (MJ.ha-1)

Úinnost vstup energie

1

8.16

13672

30573

1683

16902

109828

10.53

2

8.76

17805

32843

2043

15038

113766

7.90

3

9.14

23356

38203

2571

14847

114781

6.43

Sultan

102

MendelAgro 2012

Meritto

4

8.90

18880

37012

2134

18132

114306

7.33

5

8.86

21417

36801

2432

15384

112725

6.94

6

9.28

22707

38749

2465

16042

118153

6.93

1

8.84

13672

31953

1551

18282

119961

11.42

2

9.48

17805

35444

1880

17639

124528

8.56

3

9.71

23356

39036

2410

15679

123224

6.84

4

9.24

18880

38288

2052

19408

119266

7.61

5

9.42

21417

37941

2291

16525

121004

7.38

6

9.11

22311

32923

2456

10612

116425

7.13

ZÁVR Získané výsledky ukazují, že využívání diagnostických metod, práce s informacemi a roníkové modifikace pstebních technologií pedstavují jednu z nejvtších rezerv v zefektivnní pstování obilnin a využívání produkních faktor. Mohou pstitelm pinášet úspory na materiálových vstupech (pedevším na prmyslových hnojivech a pesticidech), v jiných pípadech zase vytváet pedpoklady k lepší realizaci výnosového potenciálu pstovaných odrd. Jak dokládají výsledky pedevším z pokus provádných v Kromíži, k ekonomickým ztrátám mže docházet jak v dsledku extenzifikace, tak nepimené intenzifikace.

LITERATURA KAVKA, M. A KOL. (2008): Výbr z normativ pro zemdlskou výrobu pro rok 2008/2009, Praha, ÚZPI, 395 s. ISBN 978-80-7271-198-7 PREININGER, M. (1987): Energetické hodnocení výrobních proces v rostlinné výrob. Metodika, . 7, ÚVTIZ, Praha.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno [email protected]

103

MendelAgro 2012

Vliv agrotechniky na výnos a kvalitu potravináské pšenice v Žabicích v roce 2011 The impact of agronomic measures on yield and quality of bread wheat in Žabice in 2011 Smutný V., Neudert L. ABSTRAKT Výnos a kvalita potravináské pšenice byly hodnoceny pi rzné úrovni agrotechniky. Nejvyšší výnos i kvalita byla dosažena po hrachu, naopak nejnižší po opakovaném pstování pšenice po sob. Vliv rzného zpracování pdy se v roce s rovnomrn rozloženými srážkami v prbhu vegetace neprojevil. Klíová slova: pšenice ozimá, výnos, kvalita, pedplodina, zpracování pdy

ABSTRACT Yield and quality of bread wheat was evaluated at different level of agronomic measures. Th highest yield and quality was carried out after pea, the lowest after repeating growing of winter wheat. The impact of various soil tillage variants was not signifivcant in year with even distributed precipitation during vegetation period. Key words: winter wheat, yield, quality, fore-crop, soil tillage

ÚVOD Pšenice ozimá je nejpstovanjší plodinou v R. Vysoké zastoupení této plodiny neumožuje vyhovt jejím vysokým nárokm na vhodnou pedplodinu. Krom dobrých pedplodin, kterých je z hlediska osevní plochy nedostatek, dochází velmi asto k pstování pšenice po pedplodinách mén vhodných i nevhodných. Krom toho se v souasné dob všeobecn pehodnocují nároky a reakce nkterých plodin na rzné zpsoby zpracování pdy a další agrotechnické zásahy. Cílem pokusu bylo zhodnocení vlivu rzného zpracování pdy, vlivu pedplodiny na výnos potravináské pšenice v podmínkách tžších pd suché lokality Žabice.

MATERIÁL A METODY V roce 2011 byly vyhodnoceny pokusy, v nichž byla pšenice ozimá pstována po rzných pedplodinách. Bylo možné porovnat výnosy a kvalitu zrna potravináské pšenice celkem po tyech rzných pedplodinách (hrách, pšenice, kukuice na siláž a vojtška). Krom vlivu pedplodiny byl vyhodnocen vliv zpracování pdy. Byla pstována odrda SULTAN, výsevek byl 4 MKS. Setí probhlo 4. 10. 2011. U pšenice ozimé byla použita celková dávka dusíku 150 kg N/ha. Hnojení bylo ve tech termínech: regeneraní dávka (50 kg N/ha; ledek amonný s dolomitem) a produkní dávka ve dvou termínech (60 kg N/ha a 40 kg N/ha v DAM 390). Na všech variantách jednotn aplikovány herbicidy proti jednodložným a dvoudložným

104

MendelAgro 2012 plevelm. Bylo provedeno fungicidní ošetení proti chorobám, a to ve dvou termínech – sloupkování (BBCH 32, Amistar Xtra, v dávce 1,0 l.ha-1), metání (BBCH 55, Artea 330 EC 460 EC, v dávce 0,5 l.ha-1). V pokusu byly porovnávány ti varianty zpracování pdy: I – orba - podmítka po sklizni, orba – stedn hluboká (20 – 24 cm, podle plodiny) II – kypení - podmítka po sklizni, mlké kypení (do 15 cm) III – pímé setí - pímý výsev secí kombinací bez pedchozího zpracování pdy. Všechny ti varianty zpracování pdy byly použity pi pstování pšenice po kukuici na siláž a po vojtšce. Po hrachu a pšenici byly pouze varianty I a II.

VÝSLEDKY Z výsledk v Tab. 1 vyplývá, že výnos zrna u pšenice ozimé se po rzných pedplodinách píliš nelišil (nejvyšší po hrachu 10,20 t/ha, nejnižší po pšenici 9,02 t/ha). Také u ostatních sledovaných parametr byly rozdíly malé. Po všech pedplodinách byly splnny limity pro potravináskou pšenici. Výnos pšenice ozimé nebyl po rzných pedplodinách jednoznan ovlivnn zpracováním pdy (Tab. 2). Nejnižší obsah bílkovin byl zjištn po pedplodin pšenici. U pšenice po kukuici na siláž byl nejnižší obsah bílkovin u varianty pímého setí (III). Celkov lze konstatovat, že v roce 2011 byly na lokalit Žabice velmi vhodné povtrnostní podmínky, které vedly k dosažení rekordní sklizn. Pestože srážkové úhrny za vegetaci patily k tm nižším, rozložení srážek bylo velmi rovnomrné, což se ve svém dsledku projevilo efektivním využitím dostupné vody pro rostliny. Od zaátku bezna do konce ervna byl srážkový úhrn 162 mm, které byly rozloženy v pevážné míe rovnomrn. I pes tyto vhodné podmínky se projevil vliv pedplodiny. Potvrdily se „uebnicové“ píklady velmi dobrých pedplodin pro ozimou pšenici v podob hrachu a vojtšky. Naopak jako nevhodné se ukázalo opakované pstování pšenice po sob. Rozdíl ve výnosu zrna po hrachu a pšenici pedstavoval tém 1,2 t/ha. V podobné relaci jsou i výsledky ukazatel potravináské kvality. Je pravdou, že po horší pedplodin je možné použít vyšší dávky pedevším hnojení dusíkem, ímž lze tyto rozdíly do jisté míry vyrovnat. Je teba však mít na pamti, že je to za cenu vyšších náklad vložených do technologie pstování pšenice.

105

MendelAgro 2012

Tab. 1 Výnos zrna a kvalitativní ukazatele u pšenice ozimé po rzných pedplodinách pedplodina Ukazatel

prmr

10,20

10,15

kukuice na siláž 9,50

poet klas/m2 (ks)

548

687

632

464

583

HTZ (g)

42,4

41,6

41,4

42,4

42,0

objemová hmotnost (kg/hl)

80,6

80,4

78,5

78,6

79,5

íslo poklesu (s)

306

281

285

290

291

sedimentaní hodnota (ml)

68,1

65,2

61,1

66,5

65,2

obsah mokrého lepku (%)

35,5

33,4

32,4

30,7

33,0

obsah bílkovin (%)

13,1

12,5

12,6

11,9

12,5

výnos (t/ha)

hrách

vojtška

pšenice 9,02

9,72

Tab. 1 Výnos zrna a obsah bílkovin u pšenice ozimé pstované po rzných pedplodinách a zpracování pdy výnos zrna (t/ha) pedplodina

Zpracování pdy

hrách

vojtška

prmr

I

10,14

10,24

kukuice na siláž 9,60

9,10

9,8

II

10,26

9,99

9,72

8,94

9,7

III

x

10,21

9,19

x

9,7

pšenice

obsah bílkovin (%) pedplodina

Zpracování pdy

hrách

vojtška

prmr

I

13,5

12,8

kukuice na siláž 12,5

11,9

12,7

II

12,8

12,7

13,7

11,8

12,8

III

x

12,1

10,9

x

11,5

pšenice

ZÁVR Výnosové výsledky a vyhodnocení kvalitativních parametr potravináské pšenice ukázaly, že v roce 2011 byly dosaženy velmi píznivé výsledky. Vysoký výnos i kvalita produkce byly dosaženy v roníku s nižším celkovým úhrnem srážek, ale jejich rovnomrným rozložením v prbhu vegetace. Výsledky ukázaly na to, které plodiny jsou vhodnými pedplodinami pro ozimou pšenici, na rozdíl od vlivu zpracování pdy, který se píliš neprojevil.

106

MendelAgro 2012

PODKOVÁNÍ Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“ a Výzkumného zámru MSM 6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti ízených ekosystém a jejich adaptace na zmny klimatu“, udleného MŠMT R.

KONTAKT Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. Ústav agrosystém a bioklimatologie Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno smutnž@mendelu.cz

107

MendelAgro 2012

Vliv sirné výživy na výnos, obsah dusíkatých látek a síry v zrnu sladovnického jemene Effect of sulphur nutrition on grain yield, nitrogen substances and sulphur content in malting barley Syrová H., Ryant P. ABSTRAKT Cílem práce bylo posouzení vlivu foliární aplikace elementární síry, respektive suspenze mikronizované elementární síry s bentonitem, DOLOSUL 80 WG, na výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a obsah síry v pedním zrnu sladovnického jemene. Síra byla aplikována ve vegetaních fázích DC 31 a v DC 57. Do pokusu bylo zaazeno 6 odrd sladovnického jemene. Ti odrdy exportní – Jersey, Prestige a Sebastian, a ti odrdy pro výrobu eského piva – Aksamit, Bojos a Radegast. Z jednoletých výsledk vyplývá, že zvolené termíny aplikace síry nemají signifikatní vliv na výnos zrna. Významný vliv má pouze odrda. Aplikace síry velmi význam ovlivuje obsah dusíkatých látek v zrnu, kdy u obou variant hnojení (tj. v DC 31 a 57) došlo k jejich významnému snížení. Obsah síry v pedním zrnu u žádné z variant ani použitých odrd nebyl aplikací síry prkazn ovlivnn. Klíová slova: sladovnický jemen, síra, dusíkaté látky, výnos

ABSTRACT The aim of this work was to evaluate the effect of foliar applications of elementary sulphur respectively suspension of micronized elementary sulphur with bentonite, DOLOSUL 80 WG, on grain yield, N-substances and sulphur content in the grain of malting barley. Sulphur was applied in the DC 31 and DC 57. Six varieties of malting barley were placed in the experiment. Tree export varieties - Jersey, Sebastian, Prestige and tree varieties for the czech beer production – Aksamit, Radegast and Bojos used.One-year results showed that the chozen dates of sulphur application did not have significant effect on grain yield. A significant influence was observed only the variety. The N-substances content in grain was strongly influenced by the sulphur application, when in both cases of fertilization (DC 31 and DC 57) a signifiant reduction was reached. The sulphur content in barley grain was not significantly influenced by the sulphur application neither in all variation nor in the used varieties. Key words: malting barley, sulphur, N-substances, grain yield

ÚVOD Správná výživa sírou pozitivn ovlivuje nejen výši výnosu, ale i kvalitu celkové produkce zrna sladovnického jemene. Dležitým faktem je, že aplikace síry mže snížit obsah dusíkatých látek v zrnu díky ze ovacímu efektu v dsledku zvýšení výnosu zrna. Síra má vliv i na kvalitativní parametry vyrábného piva. Bylo prokázáno, že nedostatená sirná výživa má vliv na složení bílkovin v zrnu jemene (Shewry at al. 2001). Dochází ke snížení obsahu na síru bohatých B a D hordein a ke zvýšení obsahu na síru chudých C hordein. Podle nkterých autor mže pi hnojení sírou v pozdjší fázi vývoje rostliny dojít ke zvýšení obsahu síry

108

MendelAgro 2012 v pedním zrnu, což se odráží na výsledné kvalit zrna sladovnického jemene. Cílem práce je zhodnocení vlivu síry na výnos zrna a obsah dusíkatých látek a síry v zrnu.

MATERIÁL A METODY Problematika sirné výživy u sladovnického jemene byla ešena formou maloparcelkového polního pokusu na pokusné stanici v Žabicích v roce 2010/2011. Agrochemické vlastnosti pdy ped založením pokusu udává tabulka 1. Obsah pístupného P, K, Ca a Mg je stanoven ve výluhu Mehlich III. Obsah vodorozpustné síry potom ve vodném výluhu v pomru 1:5. Tab. 1 Agrochemické zkoušení pd ped založením (stedn tžká pda) pH/CaCl2

P (mg/kg)

K (mg/kg)

Ca (mg/kg)

Mg (mg/kg)

N min (mg/kg)

S (mg/kg)

7,08

113

211

4396

394

7,94

3,67

Výmnná pdní reakce na pokusné stanici byla neutrální. Obsah pístupného fosforu a draslíku je dobrý, obsah vápníku vysoký, hoíku velmi vysoký a obsah vodorozpustné síry je nízký. Použité odrdy (Jersey, Sebastian, Prestige, Aksamit, Bojos, Radegast) byly vysety bezezbytkovým maloparcelkovým secím strojem Wintersteiger dne 24. 3. 2011 ve 3 opakováních a ve výsevku 4 MKS/ha. Ped setím bylo provedeno jednotné hnojení dusíkem v dávce 30 kg/ha LAV. Schéma pokusu a termíny aplikace hnojiv udává tabulka 2. Byly provedeny aplikace herbicidu LINTUR, PUMA EXTRA a fungicidu ARCHER TOP. Tab. 2 Schéma pokusu Varianta hnojení

datum

dávka

S nehnojeno

—

nehnojeno

S v DC 31

9.5.2011

8 kg/ha DOLOSUL

S v DC 57

8.6.2011

8 kg/ha DOLOSUL

Sklize byla provedena v plné zralosti 19.7.2011 maloparcelkovou sklízecí mlátikou Sampo. Po sklizni byl stanoven výnos zrna, obsah dusíkatých látek v zrnu a obsah síry v pedním zrnu.

VÝSLEDKY Výnos zrna jemene jarního se v roce 2011 pohyboval v rozmezí 6,4 – 9,0 t/ha. Na celkový výnos nemlo pihnojení sírou v obou fázích vegetace statisticky významný vliv. Nejnižšího výnosu dosáhla varianta hnojená S v DC 31, kdy cca 4,5 h po aplikaci spadlo na sledovanou lokalitu 30 mm srážek. Prkazné rozdíly byly zaznamenány mezi jednotlivými odrdami (graf 1). Statisticky prkazn se projevil pouze rozdíl mezi odrdami Prestige a Sebastian. Mezi ostatními odrdami nebyl statisticky významný rozdíl. Nejvyššího výnosu dosáhla odrda Sebastian (8,2 t/ha) a (Bojos 8,1 t/ha).

109

MendelAgro 2012 Graf 1 Vliv aplikace síry a odrdy na výnos zrna 8 ,8

8,3 8 ,6

8,2 8,1

8 ,4

8,0

8 ,2

7,9 v ý n o s (t/h a )

výnos (t/ha)

8 ,0

7,8 7,7 7,6 7,5

7 ,8 7 ,6 7 ,4

7,4

7 ,2

7,3 7 ,0

7,2 6 ,8

7,1 S nehnojeno

S v DC 31

S v DC 57 6 ,6

varianta hnojení

Ak s a m i t

Ra d e g a s t

Se b a s ti a n

Bo j o s

J e rs e y

Pre s tig e

o d r d a

Na obsah dusíkatých látek v zrnu mlo hnojení sírou statisticky velmi významný vliv. U variant hnojených sírou došlo ke statiticky významému snížení oproti variant sírou nehnojené. Nejvýraznjší pokles je u varianty hnojené S v DC 31. Obsah dusíkatých látek v zrnu se pohyboval v rozmezí 8,3 % u odrdy Sebastian do 9,5 % u odrdy Radegast (graf 3). Pokusná lokalita spadá do aridní oblasti, kde bývá obsah dusíkatých látek v zrnu výrazn pekroen. V takovém pípad je vliv snížení dusíkatých látek díky pihnojení sírou žádoucí. Podobné závry uvádí Zhao a Fortuna (2006) a Cyna-Przygocka (2007). ada autor uvádí, že aplikace síry zvyšuje obsah dusíkatých látek v zrnu, což naše výsledky nepotvrzují. Graf 3 Obsah dusíkatých látek u jednotlivých variant hnojení a odrd 1 0 ,0 1 0 ,0

9 ,8

9 ,8

9 ,6

9 ,6 9 ,4

9 ,4

N-l á tk y (% )

N-l á tk y (% )

9 ,2

9 ,2

9 ,0

9 ,0 8 ,8 8 ,6

8 ,8

8 ,4

8 ,6 8 ,2

8 ,4

8 ,0

8 ,2

7 ,8

S nehnojeno

S v DC 3 1 v a ria n ta h n o j e n í

S v DC 5 7

Ak s a m i t

Bo j o s

J e rs e y

Pre s tig e

Ra d e g a s t

Se b a s ti a n

o d r d a

Hnojení sírou se na obsahu síry v pedním zrn (>2,2 mm) statisticky významn neprojevilo. U žádné z variant hnojení sírou nedošlo k prokazatelnému zvýšení obsahu síry v pedním zrn. Nejnižší hodnoty vykazovala odrda Sebastian 0,097 % – 0,106 % a nejvyšší odrdy Bojos a Radegast 0,10 % - 0,11 % (graf 4). U odrd eského piva (Bojos, Radegast a Aksamit) je vyšší obsah síry v zrn žádaný, vzhledem k typu koneného produktu (Mikulíková 2012). Z námi získaných dat vyplývá, že pihnojování sírou, ani v pozdjší fázi, nezvyšuje obsah síry v pedním zrnu a nedochází tedy ke snížení sladovnické kvality.

110

MendelAgro 2012 Graf 4 Obsah síry v pedním zrn u jednotlivých variant hnojení a odrd 0,105

0,108 0,107 0,106

0,104

0,105

obsah S v zrnu (% )

obsah S v zrnu (% )

0,103

0,102

0,104 0,103 0,102 0,101 0,100

0,101

0,099 0,098

0,100

0,097 0,096

0,099 S nehnojeno

S v DC 31

S v DC 57

varianta hnojení

Aksamit

Bojos

Jersey

Prestige

Radegast

Sebastian

odrda

ZÁVR Z jednoletých výsledk vyplývá, že hnojení sírou nemlo prkazný vliv na na výnos zrna, prokázal se pouze významný vliv odrdy. Naopak na obsah dusíkatých látek má hnojení sírou vemi významný vliv. Obsah dusíkatých látek poklesl v obou variantách hnojení. Obsah síry v pedním zrnu nebyl u žádné z variant ani použitých odrd aplikací síry zvýšen.

LITERATURA Shewry, P. R., Tatham, A. S., Halford, N. G. (2001): Nutritional control of storage protein synthesis in developing grain of wheat and barley. Plant Growth Regulation, 34(1): 105-111 Zhao F., J., Fortuna S., Barbossa V., L., McGrath S., P., Stobartb R. Bilsborrowe P. E., Boothd E. J., Brownw A., Robsonf P. (2006): Effects of sulphur on yield and malt quality of barley. Journal of Cereal Science, 43(3): 369 - 377 Grzebisz W., Przygocka-Cyna K. (2007): Spring malt barely response to elemental sulphur the prognostic value of N and S concentrations in malt barley leaves. Plant Soil Environ, 53(9): 388 - 394.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla za finanní podpory grantu . 1G58038 Inovace pstitelských technologií sladovnického jemene vývojem diagnostických metod pro vyhodnocení struktury porostu,zdravotního a výživného stavu a . 1M0570 Výzkumné centrum pro studium obsahových látek jemene a chmele.

KONTAKT Ing. Hana Syrová Ústav agrochemie, pdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. Agronomická fakulta Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

111

MendelAgro 2012

Dlené dusíkaté hnojení zvyšuje výnos semene máku jarního Split nitrogen fertilization increases the yield of poppy seed Škarpa P., Richter R. ABSTRAKT Pi intenzivním pstování máku je poteba vycházet z vyrovnaného obsahu všech základních živin stanovených pi AZZP. Racionální a skuten potebnou dávku dusíku stanovíme podle dusíku minerálního v pd odebrané 10 – 14 dní ped setím. Po odpotu této hodnoty v kg N na ha zjistíme skutenou dávku, kterou rozdlíme na dávku základní a dávku k pihnojení bhem vegetace (podle ARR). Pedpokládanému výnosu se bude blížit skutený výnos podle pdních a povtrnostních podmínek v daném roce. Klíová slova: mák setý, dusík, hnojení, výnos

ABSTRACT A balanced supply of all essential nutrients is important in intensive cultivation of poppy. Rational dose of nitrogen fertilizers determined according to the mineral nitrogen content in soil collected 10 to 14 days before sowing. After deduction of this value (in kg N/ha) we find a real dose of N-fertilizer. This dose we divide on the fundamental dose and dose of fertilization during vegetation (by plant analysis). Real yield will approach expected yield the affected soil properties and weather conditions of the year. Key words: poppy, nitrogen, fertilizers, yield

ÚVOD Mák vyžaduje vedle optimální pdní kyselosti dobrou zásobu živin v pd bhem celé vegetace. Dležitým pedpokladem úspšného pstování je vyrovnaná bilance všech biogenních prvk, která zajišuje jak optimální výnos semene, tak i jeho kvalitu (Ramananthan 1979, Lošák, Richter 2004). Proto na pdách s nízkým obsahem fosforu, draslíku a síry (S vodorozpustné) je teba hnojit základní dávkou tchto živin, která vychází z normativní poteby na výnos 1 t semene (Richter et al., 2010). Pi intenzivní technologii jeho pstování sehrává významnou úlohu hnojení dusíkem. Dávka N musí být volena tak, aby zajistila nerušený rst a vývoj máku, s ohledem na skutenost, že ho rostliny vyžadují již krátce po vzejití a poteba dusíku se zvyšuje a petrvává od poátku dlouživého rstu pes kvetení až do období dozrávání.

MATERIÁL A METODY V pokuse provedeném v roce 2011 na lokalit Lešany a na ŠZP Žabice byl proven vliv základní dávky N stanovené podle Nmin na výnos semene máku. Pedplodinou máku byla na obou lokalitách ozimá pšenice. Na jae byla provedena pedseová píprava. Schéma hnojení v experimentech je uvedeno v tabulce 1 a 2. 112

MendelAgro 2012 Tab. 1: Schéma pokusu Varianta 1. Kontrola N1 2. N2 3. N1 + DAM 4. N1 + SAM

Dávka N ped setím kg/ha Lešany Žabice 40 60 40 60 40 60 40 60

Pihnojení v 6. -8. listu kg/ha Lešany Žabice 30 30 -

Dohnojení bhem vegetace kg/ha Lešany Žabice 30 30 30 30

Tab. 2: Výpoet dávky N Výpoet N v kg/ha Nmin ped setím v mg/kg zeminy Pepoet v kg/ha (x4,5 – obj. hmotnost 3,7) Normativní poteba v kg N na 2 t/ha semene Celková poteba N k dohnojení základní dávka v kg N/ha pihnojení

Lešany 16,1 72,4/60 140 140-72= 68 40 30

ŠZP Žabice 11,1 50/41 140 140-50=90 60 30

Dávka N byla stanovena podle normativní poteby dusíku na výnos 2 tun semene (140 kg N) s korekcí na Nmin zjištného ve vzorcích pdy odebrané 10 – 14 dní ped setím, pepotem Nmin na kg/ha (tab. 2). Od vypotené dávky N bylo u var. 2 odeteno 30 kg N, který byl aplikován ve fázi 6. – 8. listu, u var 3. a 4. odeteno 30 kg N, který byl aplikován v DAM-390 a SAM-240 ped kvtem (lokalita Lešany) a po odkvtu (lokalita ŠZP Žabice). Každá variant byla 4x opakovaná.

Tab. 3: Pehled pracovních operací Pracovní operace Pedplodina Hnojení ped setím Odrda Termín setí Výsevek Pihnojení N Var. 2 - 30kg N (moovina) Var. 3 - 30 kg N DAM 390 Var. 4 - 30 kg N SAM 240 Sklize

Lešany Ozimá pšenice 40 kg N (moovina) 25. 03. 2011 Major 27. 03. 2011 1,7 kg/ ha

ŠZP Žabice Ozimá pšenice 60 kg N (moovina) 15. 03. 2011 Major 16. 03. 2011 1,7 kg/ha

05. 05. 2011 16. 06. 2011 16. 06. 2011 03. 08. 2011

06. 05. 2011 27. 06. 2011 27. 06. 2011 04. 08. 2011

Ošetení porostu proti plevelm, chorobám a škdcm bylo provádno podle standardní metodiky provádné v podniku. Prbh srážek bhem vegetace byl na obou lokalitách vyrovnaný, jak ukazuje tab. 4.

113

MendelAgro 2012 Tab. 4: Pehled srážek bhem vegetace v mm Msíc bezen duben kvten erven ervenec srpen- po sklizni

Lešany 44 26 48 43 77 56

ŠZP Žabice 49 33 46 43 80 42

VÝSLEDKY Dobrý výživný stav porostu se projevil na výnosu semene máku, jak ukazuje tab. 5. U obou lokalit se stanovení dávek dusíku s využitím korekce na obsah Nmin v pd ped setím projevilo pozitivn ve zvýšení výnosu. Aplikace mooviny ve fázi 6. – 8. listu zvýšilo produkci semene na lokalit Lešany statisticky prkazn (navýšení o 27,8 % z 0,852 t.ha-1 na 1,089 t.ha-1). Dlené dávky N ve form kapalných hnojiv výnos v porovnání s variantou kontrolní signifikantn zvýšily (var. 1), avšak s ohledem na znané srážky v ervenci ne již tak výrazn, jako u varianty N2. Sníženým potem rostlin na 30 – 40 / m2 se výnos pohyboval na úrovni 1,045 – 1,1 t.ha-1, což iní pouze 52 – 55 % oproti pedpokládaným 2 t.ha-1.

Tab. 5 Prmrné výnosové výsledky pokusu Varianty hnojení 1. Kontrola N1 2. N2 3. N1 + DAM 4. N1 + SAM

lokalita Lešany Výnos v t/ha Rel. % 0,852 ± 0,050 a 1,089 ± 0,042 b 1,041 ± 0,031 b 1,045 ± 0,048 b

100,00 127,83 122,16 122,69

lokalita ŠZP Žabice Výnos v t/ha Rel. % 1,566 ± 0,040 a 1,753 ± 0,048 bc 1,793 ± 0,071 c 1,630 ± 0,039 ab

100,00 111,95 114,50 104,09

P0,05 - Následné testování (Fisherv LSD test) - a, b – písmena u výnosu semene máku – mezi variantami není statisticky prkazný rozdíl (p  0,05) v pípad, jsou-li písmena stejná

Obdobné tendence byly zjištny i na lokalit Žabice, i když výnosy zde byly v prmru o 67,3 % vyšší. U var. N2 s dávkou N 90 kg.ha-1 došlo ke statisticky prkaznému zvýšení výnosu oproti var. 1 z 1,566 t na 1,753 t.ha-1 (nárst o 11,9 %), U var. 3 dohnojené 30 kg N ve form DAM- 390 však výnos oproti var. 1 dále vzrostl o 14,5 %. Na lokalit v Žabicích tak vlivem píznivjších povtrnostních podmínek došlo ke zvýšení výnosu z 1,566 t.ha-1 na prmrný výnos 1,730 t.ha-1 což iní 86,5 % pedpokládaného výnosu semene (2 t.ha -1).

ZÁVR Pi intenzivním pstování máku je poteba vycházet z vyrovnaného obsahu všech základních živin stanovených pi AZZP. Racionální a skuten potebnou dávku dusíku stanovíme podle dusíku minerálního v pd odebrané 10 – 14 dní ped setím. Po odpotu této hodnoty v kg N na ha zjistíme skutenou dávku, kterou rozdlíme na dávku základní a dávku k pihnojení bhem vegetace (podle ARR). Pedpokládanému výnosu se bude blížit skutený výnos podle pdních a povtrnostních podmínek v daném roce.

114

MendelAgro 2012

LITERATURA LOSAK T, RICHTER R (2004) Split nitrogen doses and their efficiency in poppy (Papaver somniferum L.) nutrition. Plant Soil Environ. 50(11):484–488. RAMANATHAN, V. S. (1979): Study on the Deterioration of Morphine and its Preservation by Chemicals in the Fresh Latex of Opium Poppy (Papaver-Somniferum Linn).1. Indian Journal of Agricultural Research, 13 (4): 229-237 RICHTER, R., LOŠÁK, T., ŠKARPA, P., H IVNA, L.(2010): Výživa a hnojení máku. In: Vašák et al. Mák. Powerprint, 2010. s. 129--158. ISBN 978-80-904011-8-1.

PODKOVÁNÍ Píspvek byl ešený v rámci grantu NAZV „ Inovace pstitelských technologií máku (Papaver somniferum)“ pod oznaením QF 3173.

KONTAKT Ing. Petr Škarpa, Ph.D. Ústav agrochemie, pdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

115

MendelAgro 2012

Poškození odrd pšenice ozimé po zimním období 2011/2012 v Žabicích Evaluation of damage of winter wheat varieties after winter 2011/2012 in Žabice Truhláová E., Smutná P., Steda T. ABSTRAKT V roce 2012 bylo provedeno hodnocení porost po zim na dvou vlhkostn rozdílných stanovištích v Žabicích. Celkem bylo hodnoceno 48 odrd ve dvou maloparcelních pokusech. Na stanovišti Obora nebylo zjištno žádné poškození porostu. Na sušším stanovišti Písky došlo u nkterých odrd k výraznému poškození následkem nedostatku vláhy na podzim, které se projevilo slabým odnožováním, a silných únorových holomraz. Nejmén poškozeny byly odrdy Bohemia, Cimrmanova raná, Dagmar, Alacris, IS Bonnet, IS Questor, Forhand a Element. Naopak nejvtší poškození bylo zjištno u odrdy Henrik, Beduin, Elan, Carroll, Princeps, Potenzial, Altigo, Premio, Federer, Sokal a IS Pentadur. Úrove tolerance k abiotickým stresm, pedevším k mrazu a k suchu, by tedy mla být jedním z kritérií pi výbru odrd. Klíová slova: pšenice ozimá, odrdy, abiotické stresy

ABSTRACT Evaluation of plant density of winter wheat varieties was done at two locations with different soil moisture in Žabice after the winter season 2011/2012. This season was characterized by lack of the moisture in autumn and subsequently by severe freezing temperatures without snow cover. 48 varieties were evaluated in two small plot experiments. The plants were not damaged on location with higher soil moisture, but the variety dependent differences were observed on the drier location. The varieties Bohemia, Cimrmanova raná, Dagmar, Alacris, IS Bonnet, IS Questor, Forhand and Element showed only minor damage. By contrast, the varieties Henrik, Beduin, Elan, Carroll, Princeps, Potenzial, Altigo, Premio, Federer, Sokal and IS Pentadur showed the highest level of damage. The level of tolerance to abiotic stresses, especially to frost and drought, should therefore be one of the criteria for the choice of varieties. Key words: winter wheat, varieties, abiotic stresses

ÚVOD Nejzávažnjší abiotické stresy, sucho a mráz, se letos podepsaly na naší nejpstovanjší obilnin pšenici ozimé (Triticum aestivum L.) Silné mrazy, které mohou pijít náhle po teplém podzimu nebo po teplém zimním období, mohou znan poškodit nedostaten aklimatizované rostliny a pivodit ztráty na úrod. Po píznivém období v první polovin zimy (prosinec a leden 2011/2012) pišlo na zaátku února pomrn dlouhé období velmi silných mraz. Na tém celém území republiky nebyla

116

MendelAgro 2012 snhová pokrývka a tak holomrazy a sucho zpsobilo znané škody na porostech ozimé pšenice (apek, 2012). Znané rozdíly se daly pozorovat i na maloparcelních pokusech v Žabicích, kde byly zjištny jak výrazné rozdíly mezi stanovišti, tak i odrdové rozdíly ovlivnné geneticky založenou mrazuvzdorností. Porosty sortimentu eských i zahraniních odrd byly hodnoceny na dvou stanovištích s odlišným vláhovým režimem v pd. Stanovišt Obora se vyznauje vysokou výnosovou úrovní a velmi píznivými podmínkami pro pstování ozimé pšenice. Na sušším stanovišti Písky je spodní voda díky propustnému podloží pro bžné plodiny nedostupná a rostliny zde v pípad nedostatku srážek trpí suchem. Na obou stanovištích byla prbžn sledována vlhkost a teplota pdy. Pokusy zamené na sledování vlivu nedostatku srážek na výnos a kvalitu pšenice ozimé jsou v Žabicích provádny od roku 2006 (Hrstková, 2010).

MATERIÁL A METODY Maloparcelní pokusy se 48 odrdami pšenice ozimé byly založeny odpovídajícím zpsobem na dvou stanovištích v katastru obce Žabice v první dekád íjna 2011. Stav porostu ped zimou byl dobrý, na stanovišti Obora byly rostliny ve fázi 2 až 3 odnoží, na stanovišti Písky byly porosty z dvodu nízkých srážkových úhrn v íjnu a listopadu slabší, ve fázi poátek odnožování. Hodnocení pezimování bylo provedeno 2. 4. 2012. Na parcelách byly zjišovány poty rostlin které byly vyhodnoceny pomoci stupnice 1-9. Hodnota 1 znaí porosty s hustotou do 50 rostlin na m2 a 9 znaí porosty s hustotou více než 300 rostlin na m2. Celkem bylo hodnoceno 48 odrd pšenice ozimé z toho je 34 odrd registrovaných v R (Sultan, Cubus, Akteur, Mulan, Briliant, Seledon, Henrik, Aladin, Brentano, Beduin, Elan, Chevalier, Carroll, Sailor, Evina, Princeps, Hewitt, KWS Ozon, Potenzial, Turandot, Tiguan, Bohemia, Baletka, Jindra, Elly, Altigo, Matylda, Cimrmanova raná, Dagmar, Magister, Preciosa, Federer, Golem, Meritto). Dále byly hodnoceny odrdy registrované na Slovensku (Alacris, IS Agape, IS Bonnet, IS Corvinus, IS Escoria, IS Median, IS Questor, Bekend, Brejk, Forhand a IS Pentadur (Triticum durum)), ve Francii (Premio, Sokal) a v Rakousku (Element).

VÝSLEDKY Prbh teplot na obou stanovištích v období prosinec 2011 až únor 2012 je uvedený v grafech 1 a 2. Byla sledována pízemní teplota a teploty v pd v hloubce 5, 10 a 20 cm. Nejnižší teplota vzduchu na stanovišti Písky v uvedeném období klesla na -20,3 °C a teplota pdy v 5 cm na -11,9 °C. Prmrná vlhkost pdy ve 20 cm mená idly Virrib se pohybovala kolem 19 obj. %. Na stanovišti Obora klesla teplota vzduchu v uvedeném období na -22 °C a teplota pdy v 5 cm na -7,6 °C. Prmrná vlhkost pdy ve 20 cm se pohybovala kolem 22 obj. %. Za období od zasetí po vyhodnocování spadlo na stanovišti Obora jen 91 mm srážek a na stanovišti Písky 81 mm. Na stanovišti Obora nebylo v termínu 2. 4. 2012 pozorováno žádné poškození porostu, všechny odrdy pezimovaly bez problému. Na sušším stanovišti Písky byly nkteré odrdy poškozeny velmi siln, hodnocení je uvedeno v tabulce 1. Z nov registrovaných odrd (2012) patily mezi nejvíce poškozené (hodnocení 1-3) Elan (1), Potenzial (1), Tiguan (2), Evina (3), Princeps (3), Hewitt (3) a z odrd registrovaných v roce 2011 Beduin (1), Carroll (1), Altigo (1) a Golem (2), Chevalier (3). Siln byly poškozeny také již díve registrované odrdy Henrik, Aladin, Brentano, Jindra, Preciosa a Federer. Z nov registrovaných odrd v roce 2012 117

MendelAgro 2012 prmrn (4-6) obstála KWS Ozon (6), Turandot (6), a z registrovaných v roce 2011 Matylda (4). Obstály i díve registrované odrdy Sultan, Cubus, Akteur, Mulan, Seladon, Elly, Magister a Meritto. Z nov registrovaných odrd (2012) se na sušším stanovišti Písky osvdila Cimrmanova raná (9) a Dagmar (9) a z odrd registrovaných v roce 2011 Sailor (7). Z díve registrovaných odrd výborn obstály (7-9) Bohemia a Baletka. Z odrd, které nejsou registrované v eské republice, patily k nejmén poškozeným (7-9) odrdy Alacris, IS Agape, IS Bonnet, IS Corvinus, IS Escoria, IS Median, IS Questor, Forhand a Element. Prmrn (4-6) obstály odrdy Bekend a Brejk a siln poškožené (1-3) byly odrdy Premio, Sokal a pšenice tvrdá IS Pentadur (tab. 1). Tab. 1 Poškození porost ozimé pšenice 2011/2012 Registrovaná

Poškození

Registrovaná

Poškození

Sultan

Odrda

2008

4

Elly

Odrda

2010

5

Cubus

2004

5

Altigo

2011

1

Akteur

2004

4

Matylda

2011

4

Mulan

2007

5

Cimrmanova raná

2012

9

Brilliant

2009

3

Dagmar

2012

9

Seladon

2009

5

Alacris*

2006

9

Henrik

2010

1

IS Agape*

2009

8

Aladin

2010

2

IS Bonnet*

2008

9

Brentano

2010

2

IS Corvinus*

2010

8

Beduin

2011

1

IS Escoria*

2011

7

Elan

2012

1

IS Median*

2009

8

Chevalier

2011

3

IS Questor*

2010

9

Carroll

2011

1

Bekend*

2010

4

Sailor

2011

7

Brejk*

2011

4

Evina

2012

3

Forhand*

2011

9

Princeps

2012

3

Premio*

2007

1

Hewitt

2012

3

Magister

2009

4

KWS Ozon

2012

6

Preciosa

2009

3

Potenzial

2012

1

Federer

2009

1

Turandot

2012

6

Golem

2011

2

Tiguan

2012

2

Element*

2006

9

Bohemia

2007

9

Meritto

2003

4

Baletka

2008

8

Sokal*

2011

1

Jindra

2010

2

IS Pentadur*

2007

1

* Odrdy registrované ve státech EU 118

Prizemni TVz

TP_5cm

TP_10cm 28.2

13.2

10.2

8.2

6.2

4.2

1.2

30.1

28.1

26.1

23.1

21.1

19.1

17.1

14.1

12.1

10.1

8.1

5.1

3.1

1.1

30.12

27.12

25.12

23.12

21.12

18.12

16.12

14.12

12.12

9.12

7.12

5.12

3.12

Date

26.2

-25

28.2

-20 24.2

-15 22.2

-10

26.2

-5

24.2

0 19.2

5

22.2

10 17.2

15

19.2

20 15.2

Graf 2. Namené teplotní hodnoty na lokalit Písky (1.12.2011- 29.2.2012)

17.2

TP_20cm

15.2

13.2

10.2

8.2

6.2

4.2

1.2

30.1

TP_10cm

28.1

26.1

23.1

21.1

TP_5cm

19.1

17.1

14.1

12.1

Prizemni TVz

10.1

8.1

5.1

3.1

1.1

30.12

27.12

25.12

23.12

21.12

18.12

16.12

14.12

12.12

9.12

7.12

5.12

3.12

Date

MendelAgro 2012

Graf 1. Namené teplotní hodnoty na lokalit Obora (1.12.2011- 29.2.2012) 20

15

10

5

0

-5

-10

-15

-20

-25

TP_20cm

119

MendelAgro 2012

ZÁVR Na pezimování ozimé pšenice se podepsaly nízké teploty v první dekád února, holomrazy a následné sucho znemožující regeneraci porostu. Hodnocení potvrdilo, že nkteré nov registrované odrdy vykazují nižší toleranci k mrazu. Pstitelé ozimé pšenice by se tedy pi výbru odrd mli zamit nejen na výnos a kvalitu, ale také na toleranci odrdy k abiotickým stresm, které v našich podmínkách mžou nastat.

LITERATURA HRSTKOVÁ, P.: Výsledky odrdového pokusu s pšenicí ozimou v Žabicích v roce 2009. MendelAgro 2010 - sborník odborných píspvk, Žabice. APEK, J.:Doporuení k souasnému stavu ozimých pšenic po pezimování, Šlechtitelské listy. Jaro 2012.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla za podpory projektu NAZV QH 91192.

KONTAKT Ing. Eva Truhláová Ústav pstování, šlechtní rostlin a rostlinolékaství Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

120

MendelAgro 2012

Zaplevelení dlouhodobé monokultury jarního jemene v roce 2011 Weed infestation of long-term spring barley monoculture in the year 2011 Winkler J. ABSTRAKT V dlouhodobém polním pokusu s monokulturou jarního jemene v Žabicích bylo sledováno zaplevelení. V roce 2011 byl nalezeno pi vyhodnocování zaplevelení 25 druh plevel. Nejastji zastoupenými druhy v roce 2011 byly Galium aparine a Silene noctiflora. Celkové zaplevelení bylo ve srovnání s pedchozím roce nižší. Došlo k výraznému nárstu potu jedinc druhu Avena fatua a to pedevším na variantách s minimalizaním zpracováním pdy. Klíová slova: plevele; jarní jemen; monokultura

ABSTRACT Actual weed infestation was observed in long-term trial with spring barley monoculture. Weed infestation includes 25 weed species, which were occurred in 2011. Galium aparine and Silene noctiflora were the most often weeds in the year 2011, total weed infestation was lower compared with the previous year. The number of Avena fatua was increased, especially in variants with minimum tillage. Key words: weeds, spring barley, monoculture

ÚVOD Tento píspvek pináší informace o zaplevelení dlouhodobé monokultury jarního jemene v roce 2010. Polní pokus byl založen na pokusné stanici v Žabicích v roce 1970 a patí k nejdéle vedeným pokusm v eské republice a v Evrop. V pokusu jsou sledovány vlivy základního zpracování pdy, hospodaení se slámou a odlišné výživy dusíkem na vlastnosti pdy, na porost a výnos jarní jemene a také na plevele (Krejí 1996).

MATERIÁL A METODY V pokusu jsou provádny dv varianty základního zpracování pdy, a to tradiní (orba do 22 cm) a minimalizaní varianta (mlké zpracování pdy do 12 cm). Dále jsou použity ti varianty hnojení dusíkem. U první varianty je hnojeno 30 kg.ha-1 dusíku (N1), u druhé 60 kg.ha-1 (N2) a u tetí 90 kg.ha-1(N3). Dávka dusíku je aplikována jednorázov bhem pedseové pípravy ve form síranu amonného (obsah dusíku 21 %). Jsou zvoleny ti zpsoby hospodaení se slámou. První varianta je sláma sklízená (a), druhá zaorávaná (b) a tetí pálená (c). Každá varianta je v 8 opakováních (Krejí 1996). K vyhodnocení zaplevelení byla použita poetní metoda. Jedinci jednotlivých druh byly poítány na 1 m2 na každé variant v 8 opakováních. Vyhodnocení probhlo 2. 5. 2010, ped aplikací herbicid.

121

MendelAgro 2012

VÝSLEDKY V roce 2011 byl nalezeno pi vyhodnocování plevel 25 druh plevel. Zastoupení jednotlivých druh na sledovaných variantách je uvedeno v Tab. 1 a Tab. 2.

Tab. 1 Prmrný poet jedinc plevelných druh na variant s tradiním zpracováním pdy (ks.m-2) Hospodaení se slámou Hnojení dusíkem

sklízená

zaorávaná

pálená

N1

N2

N3

N1

N2

N3

N1

N2

N3

Silene noctiflora

6,63

6,38

5,38

4,25

1,88

4,00

2,88

2,25

1,25

Galium aparine

0,38

0,13

0,25

3,25

3,25

3,13

2,38

2,00

1,88

Microrrhinum minus

5,50

5,00

3,13

Fallopia convolvulus

1,25

1,00

0,63

1,75

1,13

1,25

0,88

1,13

1,63

0,25

0,13

1,63

1,25

1,75

1,13

0,63

0,38

Stellaria media

0,13

0,13

Lamium amplexicaule

0,88

0,25

0,38

0,88

0,13

0,50

1,63

1,13

1,13

Persicaria lapathifolia

0,25

0,50

0,75

0,38

0,63

0,88

0,25

0,25

0,25

Veronica persica

0,13

0,25

0,50

0,13

0,63

Veronica polita

0,38

0,25

0,25

0,25

0,25

Viola arvensis

0,38

0,13

0,13

0,25

0,25

0,13

0,13

0,13

0,13

0,13

0,25

0,38

0,38

0,13

0,13

0,13

Lamium purpureum Sonchus oleraceus Anagallis arvensis

0,50

0,13

Chenopodium album

0,25

0,25

Cirsium arvense

0,13

Thlaspi arvense

0,13

Polygonum aviculare

0,13 0,13

0,13 0,13 0,13

0,25

0,13

0,13

0,13

Echinochloa crus-galli Stachys palustris

0,13

0,25 0,13

0,25

0,13

0,13

Solanum nigrum

0,13

Poet druh

4,50

4,50

4,37

5,00

4,37

4,37

4,75

4,12

3,50

Poet jedinc

16,9

15,3

11,9

13,1

10,1

12,1

9,9

7,9

6,9

Tab. 2 Prmrný poet jedinc plevelných druh na variant s minimalizaním zpracováním pdy (ks.m-2)

122

MendelAgro 2012

Hospodaení se slámou Hnojení dusíkem

sklízená

zaorávaná

pálená

N1

N2

N3

N1

N2

N3

N1

N2

N3

Galium aparine

15,38

12,00

13,13

11,25

13,13

12,63

0,88

0,88

0,88

Avena fatua

1,63

2,25

2,75

1,50

1,88

2,50

0,38

0,38

1,13

Lamium amplexicaule

1,88

0,88

1,13

1,00

1,25

0,63

0,50

0,50

0,75

Fallopia convolvulus

0,38

1,38

1,88

0,75

1,00

1,38

0,75

0,38

0,25

Silene noctiflora

0,13

0,88

1,13

0,75

0,63

1,50

0,75

0,75

1,50

Stellaria media

0,38

1,00

0,50

0,75

0,13

0,13

0,50

0,13

0,13

Microrrhinum minus Anagallis arvensis

0,13

0,13

Veronica persica

0,25

0,50

Sonchus oleraceus

0,13

0,13

Cirsium arvense

0,13 0,38 0,38

1,13

0,63

1,50

0,63

0,38

0,38

0,13

0,38

0,13

0,13

0,75

Thlaspi arvense

0,25

Echinochloa crus-galli Persicaria lapathifolia

0,38

0,25 0,25

0,13

0,13

0,38 0,38

0,13

Amaranthus

0,25

Veronica polita

0,13

0,13

Sonchus arvensis

0,13

Polygonum aviculare

0,13

Chenopodium album

0,13

Carduus acanthoides

0,13

Poet druh

3,88

3,63

5,38

3,63

3,75

4,13

3,13

2,75

3,88

Poet jedinc

20,5

18,5

22,6

16,3

18,6

19,3

6,4

4,1

8,0

Prmrný poet jedinc na tradiní variant byl 11,56 ks.m-2 na minimalizaní inil 14,92 ks.m 2 . Nejvyšší zaplevelení bylo na variant kde se sláma sklízí 17,60 ks.m -2. O nco nižší prmrný poet plevel byl zjištn na variantách se slámou zaorávanou (14,91 ks.m -2) a nejnižší byl na variant, kde se sláma pálí (7,19 ks.m-2). Prmrné poety jedinc plevel na variantách s odlišným hnojení dusíkem byl velmi podobné. Na variant N3 to bylo 13,83 ks.m-2 na variant N2 to bylo 12,42 ks.m -2 a na poslední varaint N1 to bylo 13,46 ks.m-2.

ZÁVR Ve srovnání s pedchozím rokem 2010 došlo k výraznému poklesu intenzity zaplevelení. Nejastji zastoupenými druhy byly Galium aparine a Silene noctiflora. Došlo k výraznému

123

MendelAgro 2012 poklesu potu jedinc druhu Galium aparine a to pedevším na variantách s minimalizaním zpracováním pdy a na variantách, kde se sláma zaorává nebo sklízí. astji byl zaznamenáván druh Avena fatua pedevším na minimalizaní variant zpracování pdy.

LITERATURA KREJÍ J. (1996): Koncepce a metodika dlouhodobého stacionárního polního pokusu v Žabicích a problematika jeho hodnocení. Sborník referát z odborné konference: Význam a perspektivy dlouhodobých polních pokus v eské republice. str. 43-48, Brno.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 9/2012 “Inovace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“.

KONTAKT Ing. Jan Winkler, Ph. D., Ústav agrosystém a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

124

MendelAgro 2012

Vliv zpracování pdy na diverzitu plevel Influence soil tillage on weeds diversity Winkler J., Klepaková V. ABSTRAKT Cílem práce bylo vyhodnocení druhové diverzity v závislosti na zpracování pdy. Stanovení druhové rozmanitosti plevelných spoleenstev bylo provedeno u plodiny pšenice ozimé roce 2010 a 2011. Polní pokus byl založen v Žabicích na polní pokusné stanici Mendlovy univerzity. Pi porovnání tí variant zpracování pdy (orba, minimalizace a pímé setí) bylo zjištno nejvtší zaplevelení, na variant s minimalizaním zpracováním pdy a nejmenší na variant, kde byla použita tradiní technologie zpracování pdy. Po tradiní technologii (orb) bylo nalezeno 20 druh plevel, kde nejvíce dominoval Veronica polita, po minimalizaní technologii druh 17, kde ml opt nejvtší zastoupení Veronica polita a po bezorebné technologii druh 14, piemž dominoval plevelný druh Capsella bursa-pastoris. Klíová slova: plevele, druhová diverzita, zpracování pdy

ABSTRACT The aim of this thesis was to evaluate species diversity in relation to soil tillage. Determination of species diversity of weed communities was made in winter wheat stand in 2010 and 2011. The field experiment was established in Žabice on the field experimental station of Mendel University in Brno. Comparison of three variants of soil tillage (ploughing, minimum tillage and direct sowing) shown that the highest weed infestation was on the variant with minimum tillage and the lowest was on the variant where the conventional way of tillage was used. After conventional technology (ploughing) was found 20 species of weeds, the most dominant was Veronica polita, on the minimum-tillage variant 17 species, the most common was Veronica polita again and after no-tillage was found 14 species and the most dominant was the weed specie Capsella bursa-pastoris. Key words: weeds, species diversity, soil tillage

ÚVOD V pirozených ekosystémech mže vyšší diverzita znamenat i vyšší stabilitu, avšak diverzitu ekosystém nelze považovat za jednoznané kritérium pro hodnocení jejich stability (MÁCHAL, 2006). Za základní píinu snížení diverzity v agroekosystémech je považována ztráta funkce ekosystém jejich narušením. Je to práv zemdlství, které má zájem na jednoduchých a uniformních ekosystémech ízených lovkem. Tím zpsobuje vymizení mnoha pvodních druh rostlin a živoich, snížení druhové diverzity spoleenstev, ekosystém a zmny v poetnosti druh (MARADA ET AL., 2010; BOHÁ ET AL., 2006).

125

MendelAgro 2012

MATERIÁL A METODY Polní pokus byl založen na polní pokusné stanici v Žabicích v roce 2003. Jednotlivé parcely mají velikost 1000 m2 (100 x 10 m). V polním pokusu byl použit sedmihonný osevní postup (vojtška setá - první užitkový rok; vojtška setá – druhý užitkový rok; ozimá pšenice; kukuice na siláž; ozimá pšenice; cukrovka; jarní jemen) V rámci sedmihonného osevního postupu byly k plodin pšenice ozimé použity ti varianty zpracování pdy. První varianta byla tradiní zpracování pdy, v textu oznaena jako orba. Druhá varianta byla minimalizace zpracování pdy s mlkým zpracováním, u které bylo použito oznaení minimalizace a tetí variantou bylo pímé setí, v textu oznaeno bez orby. Zaplevelení bylo vyhodnocováno ped aplikaci herbicid v porostech pšenice ozimé. Termíny vyhodnocení byly 9. 4. 2010 a 1. 4. 2011. Poty jedinc jednotlivých druh plevel byly zjišovány na ploše 1 m2 a to ve 12 opakováních. eské a latinské názvy jednotlivých druh plevel byly použity podle Kubáta (KUBÁT, 2002). Druhová diverzita byla vyjádena pomocí Indexu diverzity (I div.), který byl vypoten dle vzorce „Idiv. = S.I-1“, kde S je poet druh a I je poet jedinc. Ke statistickému zpracování potu druh plevel a Indexu diverzity byl použit poítaový program STATISTICA.Cz, dále byla aplikována analýza rozptylu a následn metoda minimální prkazné diference (LSD).

VÝSLEDKY V Tab. 1 jsou uvedeny výsledky testování LSD potu druh. Rozdíly v potu jedinc i druh byly statisticky prkazné mezi osevními postupy a variantami zpracování pdy. V Tab. 2 jsou uvedeny výsledky testování LSD indexu diverzity. Rozdíly v potu jedinc i druh byly statisticky prkazné mezi osevními postupy a variantami zpracování pdy. Tab. 1 Výsledky testování LSD potu druh plevel Rok sledovaní

Prmrný poet druh (druh.m-2)

Statistická prkaznost

2010

3,45

a

2011

3,33

Pedplodina

( =0,05)

a Statistická prkaznost

Kukuice

3,17

( =0 01) a

Vojtška

3,62

b

Zpracování pdy

Statistická prkaznost

Orba

3,17

( =0,01; =0,05) a

Minimalizace

3,81

b

Bez orby

3,20

a

126

MendelAgro 2012

Tab. 2 Výsledky testování LSD Index diverzity Rok sledovaní

Prmrný Idiv.

Statistická prkaznost ( =0,05)

2010

0,53

2011

0,59

a b Statistická prkaznost ( =0,01)

2010

0,53

a

2011

0,59

a

Pedplodina

Statistická prkaznost

Kukuice

0,62

( =0 01) a

Vojtška

0,49

b

Zpracování pdy

Statistická prkaznost

Orba

0,64

( =0,01; =0,05) a

Minimalizace

0,50

b

Bez orby

0,53

b

Vysvtlivky: stejná písmena (a, a) znamenají statistickou neprkaznost. Z výsledk testování minimální prkazné diference (LSD) vyplývá, že rozdíly v potu druh byly statisticky prkazné mezi pedplodinami a variantami zpracování pdy. Dle výsledk testování LSD Indexu diverzity byla spoleenstva plevel druhov pestejší v roce 2010, po pedplodin vojtšce, u minimalizace a bezorebné technologie. Na variant, kde byla provedena orba bylo nalezeno 20 druh plevel, na pozemcích s minimalizací se vyskytovalo 17 plevelných rostlin a v porostech s bezorebnou technologií bylo zjištno 14 druh plevel. Na variant s orbou dominoval rozrazil lesklý a rozrazil perský. Na minimalizaní variant vykazoval nejvtší zastoupení rozrazil lesklý a hluchavka objímavá. Na pozemcích s bezorebnou technologií se v nejvíce vyskytovala kokoška pastuší tobolka a rozrazil lesklý.

Závr Prmrný poet druh byl u minimalizace vyšší oproti orb. Index diverzity vykazoval druhov pestejší spoleenstva plevel u minimalizace a bezorebné technologie, a také po pedplodin vojtšce. Celkov druh však bylo málo. Z velké ásti se jednalo a jednoleté pezimující druhy plevel. Obecn lze íci, že s vyšší diverzitou roste odolnost spoleenstva. Pi masivním používání chemických prostedk však zstává otázkou, zda je vbec možné druhovou

127

MendelAgro 2012 diverzitu plevel njak zachovat a souasn podpoit, protože celý ekosystém je výrazn ovlivován vli lovka – pstitele.

LITERATURA BOHÁ, J., MOUDRÝ, J., DESETOVÁ, L., 2006: Biodiversity and Agriculture. Život. Prostr., Vol. 41, No. 1. Katedra agroekologie Zemdlské fakulty Jihoeské univerzity V eských Budjovicích. Dostupné na: http://www.jaroslavbohac.wz.cz/download/05_bohac.pdf MARADA, P., HAVLÍEK, Z., SKLÁDANKA, J., 2010: Ochrana pírody a krajiny – Ekosystémové služby, nový trend zemdlského podnikání, 1.vyd. Brno, Mendlova univerzita v Brn, 45 s. MÁCHAL, A., 2006: Malý ekologický a environmntální slovníek, 4. vyd. Brno, Rezekvítek, 56 s.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU íslo: TP 9/2012 “Inovace pstitelských postup v suchem ohrožených oblastech“. Píspvek vznikl za finanní podpory projektu QJ1210008, s názvem: „Inovace systém pstování obilnin v rzných agroekologických podmínkách R“.

KONTAKT Ing. Jan Winkler, Ph. D., Ústav agrosystém a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

128

MendelAgro 2012

Heterogenita zaplevelení porostu ozimé pšenice Heterogeneity of weed infestation in winter wheat Winkler J., Smutný V., Kubašáková M. ABSTRAKT K vyhodnocení heterogenity zaplevelení byl založen polní pokus v porostu ozimé pšenice. Celá plocha pokusného pozemku má velikost 32 000 m 2 (320 x 100 m) a byla rozdlena do aplikaních bunk o velikosti 50 m 2 (5 x 10 m). Celkový poet byl 480 bunk. Na sledovaném pozemku bylo nalezeno 22 druh plevel. Nejastji zastoupeným druhem byl Veronica hederifolia a dalším druhem podle, kterého bude rozhodováno o budoucí aplikaci byla Viola arvensis. Regulace plevel bude provedena dvma druhy herbicid. V prvním zásahu proti plevelm nebylo ošeteno 50 buek na variant s vysokými prahy škodlivosti a 3 buky na variant se stedními prahy škodlivosti. Ve druhém zásahu proti Viola arvensis nebylo ošeteno 120 bunk na variant s vysokými prahy škodlivosti a 120 bunk na variant se stedními prahy škodlivosti a 106 bunk na variant s nízkými prahy škodlivosti. Klíová slova: plevele, ozimá pšenice, heterogenita zaplevelení

ABSTRACT Field trial in winter wheat was established for evaluation of heterogeneity of weed infestation. Whole area has 32000 m2 (320 x 100 m) a was split to 480 application cells with area of 50 m 2 (5 x 10 m). Together 22 weed species was found in observed field. Veronica hederifolia and Viola arvensis were the most frequent weed species in the field trial. Decision about herbicide application was based on occurrence ot these weeds. In first application, 50 cells were not treated on variant with high threshold of harmfulness and 3 cells in variant with medium thresholds. In case of Viola arvensis, 120 cells were not treated (high thresholds), 120 (medium thresholds) and 106 (low thresholds). Key words: weeds, winter wheat, heterogeneity of weed infestation

ÚVOD Lokáln specifická regulace zaplevelení založená na principu precizního zemdlství pedpokládá, že v místech s nulovým nebo podprahovým výskytem plevel bude aplikace pípravku vynechána a na ošetovaných ástech bude dávka pizpsobena stupni zaplevelení (Sökefeld et al., 2000, Gerhards et al., 2000).

MATERIÁL A METODY K vyhodnocení heterogenity zaplevelení byl založen polní pokus v porostu ozimé pšenice. Celá plocha pokusného pozemku má velikost 32000 m 2 (320 x 100 m) a byla rozdlena do aplikaních bunk o velikosti 50 m2 (5 x 10 m). Celkovým potem byl 480 bunk. Tyto aplikaní buky pedstavují nejmenší samostatn ošetovanou plochu a zárove plochu, ve

129

MendelAgro 2012 které byl samostatn sledován výskyt plevel. Plevele byly hodnoceny na 0,25 m 2 ve tyech opakování v každé buce. Aplikaní buky byly rozmístny do 48 pás po 10 bukách. Byly zvoleny 4 varianty prahu škodlivosti, podle kterých bylo rozhodováno o následné aplikaci herbicid. Každá varianta má 12 pásu. První varianta je kontrolní se standardním celoplošným ošetením, druhá je s nízkými prahy škodlivosti, tetí je se stedními prahy škodlivosti a tvrtá varianta je s vysokými prahy škodlivosti. V Tab. 1 jsou uvedeny prahy škodlivosti pro nalezené druhy plevel nebo skupiny druh plevel. Tab. 1 Prahy škodlivosti pro nalezené druhy plevel Rozhodující poet rostlin na 1 m2 Úrove

prahu

Veronica

Skupina

hederifolia

Viola arvensis

pezimujících

Nízký

10

5

5

5

Stední

20

10

10

10

Vysoký

30

20

20

20

škodlivosti

Ostatní plevele

VÝSLEDKY Na sledovaném pozemku bylo nalezeno celkem 22 druh plevel. Nejastji zastoupeným druhem byl Veronica hederifolia a dalším druhem podle, kterého bude rozhodováno o budoucí aplikaci byla Viola arvensis. Ostatní druhy byly rozdleny do dvou skupin. První skupinu druh tvoily „Pezimující“, kam byly zaazeny druhy: Apera spica-venti, Capsella bursa-pastoris, Consolida orientalis, Conyza canadensis, Descurainia sophia, Galium aparine, Geranium pusillum, Lamium amplexicaule, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Papaver rhoeas, Stellaria media, Thlaspi arvense a Tripleurospermum inodorum. Druhou skupinu druh tvoily Ostatní plevele, kam byly zaazeny druhy: Fallopia convolvulus, Holosteum umbellatum, Chenopodium album, Polygonum aviculare, Taraxacum officinale a Veronica triphyllos. Tab. 2 Prmrné poty plevel na variantách s rozdílnými prahy škodlivosti Prmrný poet rostlin na 1 m2 Úrove prahu škodlivosti

Veronica hederifolia

Viola arvensis

Skupina pezimujících

Ostatní plevele

Standardní ošetení

27,98

2,12

20,69

5,88

Nízký Stední Vysoký

29,50 27,45 22,78

1,88 2,12 1,54

21,85 20,77 20,52

4,21 5,22 4,76

130

MendelAgro 2012 Tab. 3 Poet bunk, kde nebyl pekroen práh škodlivosti pro Veronica hederifolia a ostatní plevele Poet bunk

Veronica hederifolia

Skupina pezimujících

Ostatní plevele

Buky kde nebyl pekroen práh u žádné kategorie

Standardní ošetení

-

-

-

-

Nízký

4

0

76

0

Stední

26

7

106

3

Vysoký

83

62

120

50

Úrove prahu škodlivosti

Tab. 4 Poet bunk, kde nebyl pekroen práh škodlivosti pro Viola arvensis Úrove prahu škodlivosti Standardní ošetení

Viola arvensis -

Nízký

106

Stední

120

Vysoký

120

ZÁVR Ze získaných údaj vyplývá, že intenzita zaplevelení je na sledovaném pozemku pomrn vysoká. Vyhodnocení zaplevelení naznauje i druhé spektrum plevel, kde dominují dvoudložné plevele. Regulace plevel byla provedena dvma druhy herbicid. Pro první regulaní zásah bude dležitý poet všech druh na parcele. Byl vybrán herbicid s vysokou úinnosti proti nalezeným druhm pedevším proti druh Veronica hederifolia, ale s nižší úinnosti proti druhu Viola arvensis. Druhý regulaní zásah bude proveden podle potu jedinc druhu Viola arvensis a budou vybrán herbicid s výraznou úinností proti tomuto druhu. Následn bude analyzován rozdíl ve výnosu ozimé pšenice mezi variantami ošetení, zejména bude sledován pokles nebo pípadný nárst výnosu variant ošetovaných na základ prah škodlivosti oproti celoplošn ošetené kontrole.

131

MendelAgro 2012

LITERATURA Gerhards R., Sökefeld M., Timmermann C., Krohmann P., Kühbauch W. (2000): Precision Weed Control – more than just saving herbicides. Z. PflKrankh. PflSchutz, Sonderh. XVII, 179-186 Sökefeld M., Gerhards R., Kühbauch W. (2000): Teilschlagspezifische Unkrautkontrolle - von der Unkrauterfassung bis zur Herbizidapplikation. – Z. Pfl.Krankh. Pfl.Schutz, Sonderh. XVII, 227-233.

PODKOVÁNÍ Práce vznikla jako výstup projektu NAZV QI111A184 „Optimalizace metod regulace zaplevelení v systému precizního zemdlství“,

KONTAKT Ing. Jan Winkler, Ph. D., Ústav agrosystém a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brn Zemdlská 1, 613 00 Brno e-mail: [email protected]

132

Na Popelce 3187/12a 150 00 Praha 5 provozovna: Kekov 72, 582 22 Pibyslav

Nabízíme tento sortiment odrd:

LILILIANA RADANA MARKETA KARIN www.sativa.cz

DAGMAR JULINKA JOLANA MARCELA [email protected]

602 551 267, 569 429 593

Název publikace:

MendelAgro 2012

Druh publikace:

Sborník odborných píspvk a sdlení

Autoi publikace:

Kolektiv autor

Odpovdní redaktoi:

Neudert L., Smutný V.

Poet stran:

134

Náklad:

350 ks

Formát:

A5

Tisk, sazba:

CORAX Group, s.r.o., Franzova 63, 614 00 Brno

Vydavatel:

Mendelova univerzita v Brn

ISBN: 978-80-7375-623-9 Texty neprošly jazykovou úpravou.

www.elita.cz

PŠENICE OZIMÉ ZE SOLAR, KVALITNÍ A MRAZUVZDORNÉ    !

R

20 LET S VÁMI "#$%&'() TRHU

Dny otevřených dveří: 4. ledna, 18. ledna a 1. února 2013 od 10:00 hodin; Přihlášky do 31. března 2013

Vzdělávání s tradicí