Společnost s ručením omezeným teorie a praxe

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

Společnost s ručením omezeným – teorie a praxe Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

JUDr. Dana Zapletalová

Jana Soukopová

Brno 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Společnost s ručením omezeným - teorie a praxe“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v této práci.

V Brně dne 25. 5. 2007

……………………… podpis

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Daně Zapletalové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotu, drahocenný čas a především za užitečné rady, které mi poskytla.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou společnosti s ručením omezeným. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je podat ucelený přehled informací o kapitálové společnosti, který by měl přispět k lepší orientaci v dané problematice. Hlavní snahou je poskytnout srozumitelný výklad o tomto tématu. Praktická část se zabývá popisem konkrétní společnosti s ručením omezeným. Cílem je zaměření se na aplikaci teoretických poznatků v praxi. A to především na popis jednotlivých kroků, které je nutno vykonat při jejím zakládání.

ABSTRACT My bachelor’s major thesis deals with the legal amendment to the limited company. It is divided into two parts – theoretical part and practical part. The aim of the theoretical part is to present a self-contained overview of information about Capital Company. This overview should contribute to better orientation in the given problems and purvey comprehensible interpretation of this subject. The practical part of my thesis deals with the description of a specific limited company. The aim of this part is to focus on practical application of a theory and, especially, on a description of each of the steps, which are needed to be done before the company is established.

OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE ......................................................................... 7 1.1 1.2

ÚVOD ..................................................................................................... 7 CÍL........................................................................................................... 8

2. METODIKA ......................................................................................... 9 3. TEORETICKÁ ČÁST – SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM...................................................................................... 10 3.1 3.2

HISTORICKÝ PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY................................... 10 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI OBECNĚ ............................................. 11

3.2.1 Právní úprava............................................................................................. 11 3.2.2 Typy rozdělení obchodních společností a jejich základní charakteristiky11 3.2.3 Společnost s ručením omezeným ............................................................... 12 3.2.3.1 Předpoklady vzniku společnosti s ručením omezeným .......................... 12 3.2.3.2 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným................................ 16 3.2.3.3 Práva a povinnosti společníků ................................................................ 18 3.2.3.4 Orgány společnosti ................................................................................. 20 3.2.3.5 Změny společenské smlouvy .................................................................. 24 3.2.3.6 Rezervní fond.......................................................................................... 24 3.2.3.7 Zvýšení a snížení základního kapitálu .................................................... 25 3.2.3.8 Zrušení, přeměny a zánik společnosti s ručením omezeným.................. 27 3.2.4 Obchodní rejstřík ....................................................................................... 33 3.2.4.1 Sbírka listin ............................................................................................. 35

4. PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................... 36 4.1

POSTUP ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM . 38

4.1.1 Popis firmy XY, spol. s r. o......................................................................... 39 4.1.2 Jednotlivé úkony ........................................................................................ 39 4.1.2.1 Výpis z rejstříku trestů ............................................................................ 39 4.1.2.2 Doklady o nedoplatcích daní .................................................................. 40 4.1.2.3 Čestné prohlášení a podpisové vzory...................................................... 41 4.1.2.4 Stanovení sídla společnosti..................................................................... 41 4.1.2.5 Sepsání společenské smlouvy................................................................. 42 4.1.2.6 Založení účtu v bance a složení vkladů .................................................. 42 4.1.2.7 Ohlášení živnosti..................................................................................... 43 4.1.2.8 Návrh na zápis a samotný zápis do obchodního rejstříku....................... 44 4.1.2.9 Registrace u finančního úřadu ................................................................ 46 4.1.2.10 Registrace u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny... 47 4.1.3 Možná úskalí založení společnosti s ručením omezeným......................... 47

5. SHRNUTÍ A ZÁVĚR PRÁCE .......................................................... 48 5.1 5.2

SHRNUTÍ.............................................................................................. 48 ZÁVĚR.................................................................................................. 49

6. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................ 50 7. PŘÍLOHY ........................................................................................... 53

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1.1

ÚVOD

Důležitou složkou našeho právního řádu je právní úprava obchodních společností. Podnikatel jako subjekt podnikání využívá pro svoji podnikatelskou činnost některou z forem obchodních společností. Za jednu z nejčastějších forem podnikání můžeme označit společnost s ručením omezeným. Právní úprava s. r. o. se v různých etapách historického vývoje měnila. Střídala se období ignorace její úpravy s obdobími, kdy bylo věnováno této problematice podstatně více času. V současné době lze pozorovat jisté ustálení v oblasti nově vznikajících společností s ručením omezeným. Úpravou problematiky obchodních společností (včetně s. r. o.) se zabývá obchodní zákoník. Nejedná se však o jediný předpis práva pro podnikání. Je třeba brát v úvahu dualismus mezi občanským a obchodním zákoníkem, který je zde patrný. Tato forma společnosti se těší v dnešním světě velké oblibě. Jedna z výhod je spatřována především v nekomplikované organizaci, a proto si ji vybírají převážně menší podniky. Zakladatelé mají široké pole působnosti již při zakládání samotné společnosti, kde jim zákon umožňuje do společenské smlouvy zahrnout i další náležitosti, které nejsou povinné. Všechny tyto aspekty vedou k rostoucímu počtu publikací, které se specializují na tuto právní formu společnosti. Můžeme tak hovořit o stále se rozvíjejícím procesu zdokonalování teorie v dané oblasti, což přispívá k lepší informovanosti. Neméně důležitá je aplikace těchto teoretických poznatků v praxi. Ta je poněkud složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Samotný proces je často zdlouhavý a to z důvodů odsuzované úřední byrokracie našeho státu. Může se tak stát, že například pouhé získání živnostenského oprávnění bude trvat déle, než bychom předpokládali. I výše poplatků neustále roste. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že i přes veškerá negativa je společnost s ručením omezeným jako jedna z forem obchodních společností velmi frekventovaná a lze očekávat, že se s ní budeme setkávat i v budoucnu.

7

1.2

CÍL

Cílem této bakalářské práce je podat ucelený obraz právní úpravy společnosti s ručením omezeným. Uvést jednotlivé kroky, které musí být učiněny nejen při jejím založení a vzniku, ale také při formulování práv a povinností společníků či při případném zrušení a zániku společnosti. Tyto informace by měly být přínosem nejen pro budoucí zakladatele společnosti s ručením omezeným, ale také pro ty, kteří jsou již její součástí. Předpokladem úspěchu v určité oblasti je vedle dostatečné informovanosti také neustálé prohlubování poznatků týkajících se dané problematiky. V dnešní době existuje nepřeberné množství různých publikací, odborných článků a rad na internetu, jak postupovat při zakládání společnosti s ručením omezeným. Téměř nikde ale nenajdeme cenné informace, jak se zachovat v případě, že jsme se dostali do situace, kdy společnost rušíme nebo „pouze“ měníme její formu. Dostáváme se tak k otázce, zda-li není tématika založení a vzniku společnosti přeceňována. Není sice lehké společnost založit, ale mnohem obtížnější je zorientovat se v jednotlivých právních předpisech a projít složitou fází zrušení, nastane-li tato situace. K tomu, aby se nám podařilo vybudovat prosperující a konkurenceschopnou právnickou osobu, potřebujeme znát důležitá fakta, kterými se ve své bakalářské práci zabývám a o nichž se domnívám, že by neměla být opomenuta. V průběhu časového vývoje dochází k různým změnám. V praktické části proto uvádím postup při založení společnosti s ručením omezeným dle úplného znění obchodního zákoníku a souvisejících předpisů podle stavu k 14. 8. 2006. Po bližším seznámení se s tímto tématem a po prostudování odborné literatury, mne napadla otázka, zda-li bychom v budoucnu neměli věnovat větší pozornost i jiným právním formám obchodních společností…

8

2.

METODIKA

K zorientování se v dané problematice mi byly velkým přínosem informace získané z obchodního zákoníku. Úpravu obchodních společností včetně společnosti s ručením omezeným zde najdeme v jeho druhé části. Při vypracování bakalářské práce jsem se však snažila další poznatky získávat i z odborných publikací, které mi velmi pomohly. Zdrojem informací mi byly také internetové stránky: www.mpo.cz, www.business.center.cz a internetový portál Justice. Celá práce je psána formou přehledové statě. Teoretická část je zaměřena na komplexní legislativu vztahující se ke společnosti s ručením omezeným. Mojí snahou je podat ucelený výklad problematiky týkající se této formy společnosti a poskytnout co nejpřehlednější zpracování informací. Dále se zabývám zmapováním existence této společnosti od prvopočátku, tzn. od jejího založení a vzniku až k možným úskalím, která by celý proces značně ztížila. Poté přecházím k popisu jednotlivých orgánů společnosti vytvářejících její organizaci, které dělíme na obligatorní a fakultativní. Věnuji se také jednotlivým právům a povinnostem společníků. Zmiňuji i případné změny, které mohou nastat během existence společnosti s ručením omezeným jako je fúze, převod jmění na společníka, rozdělení či změna právní formy. V závěru popisuji funkci obchodního rejstříku, bez něhož bychom o založení společnosti nemohli hovořit. V praktické části poukazuji na problematiku konkrétní společnosti. Rozebírám veškeré poznatky s následnou aplikací do praxe. Do příloh jsem zařadila příklady některých důležitých dokumentů, se kterými přijde do styku každý, kdo se rozhodne právě pro tuto formu společnosti.

9

3.

TEORETICKÁ ČÁST – SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

3.1

HISTORICKÝ PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY

Společnost s ručením omezeným (dále také s. r. o.) lze označit za jeden z nejmladších typů obchodní společnosti. Snaha omezit rozsah ručení společníků vedla ve 2. polovině 19. století v Německu ke vzniku nové formy obchodní společnosti. Německý zákon se stal vzorem pro další země. „Z nich jej jako první převzalo Portugalsko (r. 1901), Francie

kupř.

v

r.

1925;

z vyspělých

evropských

států

mezi

posledními

Dánsko (r. 1973).“ (Eliáš 1997; 17) Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českých zemích byla poněkud složitější. V Rakousku-Uhersku platil pro neuherské části říše zákon č.1/1863 ř. z., všeobecný zákoník obchodní. Zakládání s. r. o. (v němčině: GmbH) v Německu podnítilo politiky Rakousko-Uherska k aktivitě, která vyústila v roce 1906 k přijetí zákona č. 58/1906 ř. z., o společnostech s ručením omezeným. Zákon se zabýval soukromoprávní úpravou s. r. o., správními otázkami, úpravou podnikání zahraničních s. r. o., úpravou daňovou a ustanovením trestněprávní povahy. Velké oblibě, která vyústila k zakládání společností této právní úpravy, napomáhal především výhodný daňový režim a také skutečnost, že k jejich založení nebyla nutná státní koncese. Po roce 1945, kdy došlo k obnovení československé republiky po jejím osvobození, se zvedla vlna znárodňování, což vedlo k prudkému ústupu zakládání s. r. o. Úplný konec společností s ručením omezeným nastal účinností zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Snaha o likvidaci obchodního práva byla dovršena zákonem č 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku. Teprve v roce 1989 se znovu objevily snahy o obnovení tržní ekonomiky, což dalo podnět k přijetí novely hospodářského zákoníku a to zákonem č. 103/1990 Sb., který obnovil s. r. o. Jednalo se spíše o provizorní úpravu, poznamenanou tehdejší neznalostí. Teprve zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále také ObchZ) přinesl podrobnější úpravu.

10

3.2

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI OBECNĚ

3.2.1

Právní úprava

Právní úprava obchodních společností se nachází ve druhé části obchodního zákoníku (§ 56-220zc ObchZ). Ustanovení společná pro všechny společnosti najdeme v § 56 -75b ObchZ, oproti tomu následující paragrafy se specializují na konkrétní formy obchodních společností. Při výkladu obchodního zákoníku je třeba rozlišovat dispozitivní ustanovení (účastníci právních vztahů mohou práva a povinnosti dohodnout odchylně od tohoto ustanovení) a kogentní ustanovení (jedná se o nemožnost odchýlení se od takového ustanovení). Pro ostatní části se některé otázky řeší podle norem práva občanského, a to tehdy, nejsou-li řešitelná v rámci obchodního zákoníku. Obchodní společnost upravují i některé další právní předpisy, které upravují podnikatelské subjekty se zvláštním předmětem podnikání.

3.2.2

Typy rozdělení obchodních společností a jejich základní charakteristiky

Právnické osoby založené za účelem podnikání označujeme jako obchodní společnosti a dělíme je na osobní a kapitálové. „V zásadě jsou za společnosti osobní považovány veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, ke kapitálovým společnostem jsou řazeny společnost s ručením omezeným a akciová společnost.“ (Pokorná 2002; 10) Osobní společnosti se zakládají výhradně k podnikání, oproti kapitálovým společnostem, které mohou být založeny i k jiným účelům, avšak většinou je cílem dosažení zisku. U osobních společností ručí společníci za závazky neomezeně, celým svým majetkem, zatímco u kapitálových společností neručí majetkem vůbec nebo je jejich ručení značně omezeno. Obchodní zákoník tak neuděluje povinnost vytvářet u osobních společností základní kapitál (s výjimkou komanditní společnosti). Pro kapitálové společnosti je však minimální výše základního kapitálu určena a musí se udržovat po celou dobu trvání společnosti.

11

3.2.3

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, z čehož vyplývá, že má právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům. Charakterizují ji určité pojmové znaky, které nejsou přesně vymezeny.

„Za pojmové znaky lze proto označit:
vznik, existenci a zánik na základě zákona a v souladu se zákonem,
právní subjektivitu,
způsobilost k právním úkonům,
deliktní způsobilost (tzn. civilní a správní odpovědnost),
organizační struktura právnické osoby,
majetková samostatnost právnické osoby (tj. právnická osoba má samostatný majetek oddělený od majetku jejích společníků, členů nebo zakladatelů),
název právnické osoby,
sídlo právnické osoby a
národnost (nacionalita) právnické osoby.“ (Dvořák 2005; 8)

3.2.3.1 Předpoklady vzniku společnosti s ručením omezeným a) Obchodní firma K tomu, aby firma vznikla, je potřeba vytvořit její obchodní firmu. Obchodní firma je náležitostí společenské smlouvy či zakladatelské listiny (§ 110 odst. 1 písm. a) ObchZ). Jedná se o název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Skládá se z kmene firmy (lze jej tvořit věcně, osobně, fantazijně, smíšeně) a dodatků. Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení, že jde o společnost s ručením omezeným. V období od roku 1992 do roku 2001 byl místo pojmu obchodní firma používán pojem obchodní jméno. Do roku 2001 se mohly společnosti lišit pouze sídlem společnosti. Při tvorbě obchodní firmy je třeba dodržovat určité zásady jako je zásada nezaměnitelnosti, která říká, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou a nesmí působit klamavě. Dále zásada pravdivosti, jasnosti a jednotnosti, které nejsou v obchodním zákoníku přímo uvedeny.

12

Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí také odpovídat požadavkům týkajících se nekalé soutěže (§ 44 a násl. ObchZ), dále musí respektovat zákon o ochranných známkách, neboť ji je možné jako ochrannou známku zaregistrovat, dále se řídí zákonem o užitných vzorech, vynálezech, ochraně označení původu výrobků a další. Ochrana firmy se vztahuje pouze na označení těch podnikatelů, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Ten, kdo byl na svých právech dotčen, může žádat zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu, vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění a dále také náhradu škody. Přechod obchodní firmy se děje v okamžiku, kdy zaniká původní právnická osoba bez likvidace a firmu převezme nástupnická právnická osoba. Převod obchodní firmy je možný i při převodu části firmy. Ten, kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod starou obchodní firmou, jen pokud uvede nástupnický dodatek a má souhlas zůstavitele, dědiců nebo právního předchůdce.

b) Sídlo Dalším předpokladem vzniku obchodní společnosti je sídlo, kterým se rozumí adresa umístění organizační složky podniku. Sídlo musí být uvedeno ve společenské smlouvě a je zapsáno v obchodním rejstříku. Jedná se o skutečné místo podnikání. K určení sídla společnosti se nevyžaduje souhlas žádného orgánu státní správy či samosprávy. Podmínkou je předložení dokladu o vlastnickém nebo jiném právu k prostorám, v nichž má firma své sídlo a prokázat oprávnění a účel užívání.

c) Identifikační číslo Jedná se o číselný kód. Přiděluje se všem ekonomickým subjektům a vytváří ho Český statistický úřad. Podmínkou je, že již přidělené identifikační číslo nemůže být přiděleno dalšímu subjektu, ani když zanikl. Je tudíž nezaměnitelné, jedinečné.

d) Podnikatelské oprávnění „Dalším předpokladem vzniku společnosti s ručením omezeným, jestliže se jedná o společnost založenou za účelem podnikání, je získání živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění.“ (Bartošíková, Štenglová 2003; 23) Pojem podnikání je upraveno v § 2 ObchZ a pojem živnost bychom našli v živnostenském zákoně.

13

e) Základní kapitál Základní kapitál musí být vyjádřen v české měně a je součástí vlastního kapitálu. Výše základního kapitálu je zapisována do obchodního rejstříku a musí činit alespoň 200 000 Kč. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Jedná se jak o peněžité tak nepeněžité vklady, jejichž hodnota je vyjádřena v peněžité formě (§ 108 a § 109 ObchZ).

Vklad společníka Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků nebo to, co se dá penězi ocenit (§ 59 ObchZ). „Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání.“ (Mirčevská, Prudík 2005; 9) Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku. Hodnota musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině. Pohledávka vůči společnosti nemůže být předmětem nepeněžitého vkladu.

Hodnota vkladu Při založení společnosti se každý společník účastní pouze jedním vkladem. Výše vkladů nemusí být stejná. Hodnota nepeněžního majetku se stanoví nezávislým znalcem. Návrh na jmenování znalce podá zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost. Soud však není tímto návrhem vázán a může osobu znalce i odvolat. O návrhu určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu je povinna zaplatit společnost, popřípadě zakladatelé, ve sjednané výši. Pokud se strany nedohodnou, určí ji soud (§ 59 odst. 3 ObchZ).

Správa a splácení vkladů Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno celkem 100 000 Kč, z toho v případě peněžitých vkladů jde o nejméně 30% na každý vklad a dále o celé emisní ážio (§ 111 odst. 1 ObchZ). V případě jednoho zakladatele musí být základní kapitál splacen v plné výši. Zbývající část peněžitých vkladů jsou společníci povinni splatit do pěti let od vzniku společnosti nebo převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu prominutím dluhu.

14

Správu a splácení vkladu před vznikem společnosti upravuje obchodní zákoník v § 60. Před vznikem společnosti musí být určena osoba, která vklady spravuje. Většinou se jedná o zakladatele, ale může se této funkce ujmout i banka. Dnem vzniku společnosti na ni přecházejí vlastnická práva. Vlastnické právo pak přechází až vkladem do katastru nemovitostí dle § 133 občanského zákoníku.

f) Obchodní podíl Účast společníka ve společnosti je označována jako podíl, z něhož plynou práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl a nemůže se jednat o cenný papír, ledaže se jedná o akciovou společnost. Podíl je oceněn mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku (§ 61 odst. 1 ObchZ). Obchodní zákoník uvádí také pojem „obchodní podíl“, který představuje účast společníka na společnosti, která se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu (§ 114 odst. 1 ObchZ). Jeden obchodní podíl může patřit více osobám. Ustanovení § 117 ObchZ umožňuje, aby došlo k rozdělení obchodního podílu a to pouze při přechodu či převodu na dědice nebo právního nástupce společníka, k tomuto kroku je třeba souhlasu valné hromady. Oproti tomu se můžeme setkat i se spojením obchodního podílu, který upravuje § 119 ObchZ, který říká, že spojí-li se všechny obchodní podíly do rukou jednoho společníka, je jeho povinností splatit do tří měsíců všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Na základě společenské smlouvy a se souhlasem valné hromady, může společník převést svůj obchodní podíl na jiného společníka (§ 115 odst. 1 ObchZ). Souhlas lze udělit i mimo valnou hromadu. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou podobu, podpisy musí být ověřeny. Společenská smlouva upravuje i dědění, nejde-li o společnost jediného společníka. Při zániku právnické osoby přechází obchodní podíl na jejího právního zástupce, pokud takového zástupce má (§ 116 odst. 1 ObchZ). Dojde-li k vyloučení přechodu obchodního podílu společenskou smlouvou, musí společnost vyplatit právnímu nástupci vypořádací podíl. Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí být písemná a s úředně ověřenými podpisy. Při nesplnění pohledávky včas a řádně, má zástavní věřitel právo prodat obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady 15

ve veřejné dražbě nebo soutěži. Zástavní věřitel se může dohodnout na přijetí obchodního podílu k úhradě dluhu (§ 117a ObchZ). Při zániku účasti společníka ve společnosti, jinak než převodem, vzniká právo na vypořádání. Výše obchodního podílu se stanoví ke dni zániku z řádné nebo mimořádné mezitímní účetní závěrky. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Při likvidaci společnosti má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace. U společnosti s ručením omezeným se tento podíl určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

g) Společníci „Společníky společnosti s ručením omezeným mohou být jak osoby fyzické, tak i osoby právnické.“ (Bartošíková, Štenglová 2003; 102) Zakladatelem společnosti však nemůže být v tomto případě stát, přestože je právnickou osobou. Společnost s ručením omezeným může mít nejvíce padesát společníků. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným (§ 105 ObchZ). Podle § 106 odst. 2 ObchZ společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká.

3.2.3.2 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Pojem založení a pojem vznik společnosti jsou v právní úpravě chápány odlišně. Založení společnosti je dáno podpisem společenské smlouvy či vyhotovením zakladatelské listiny. Zakladatelská listina se použije v případě, že společnost zakládá jediný zakladatel. Za vznik společnosti se považuje den zápisu do obchodního rejstříku.

a) Založení společnosti Společenská smlouva Společenská smlouva je projevem vůle účastníků, proto obsahuje výsledky dohody a zákonné náležitosti a musí být vyhotovena formou notářského zápisu. „Z hlediska obsahového má společenská smlouva i zakladatelská listina stejné podstatné náležitosti.“ (Dědič 1998; 176)

16

Tyto podstatné náležitosti jsou uvedeny v § 110 odst. 1 ObchZ v následujícím pořadí:
firma a sídlo společnosti,
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
předmět podnikání (činnosti),
výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, určení správce vkladu,
jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník. Na druhé straně smlouva může obsahovat i fakultativní náležitosti, které jsou v obchodním zákoníku upraveny v různých paragrafech. Jako například:
způsob rozdělení zisku (§ 123 odst. 1 ObchZ),
lhůty pro svolání valné hromady (§ 128 odst. 1 ObchZ),
zřízení dozorčí rady (§ 137 ObchZ),
způsob výplaty vypořádacího podílu (§ 61 odst. 2 ObchZ),
nepřevoditelnost obchodního podílu (§ 115 odst.1 ObchZ), atd. Zakladatelská listina Při zakládání společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem nahradí společenskou smlouvu zakladatelská listina. Zakladatelská listina je jednostranným právním úkonem zakladatele. Je sepsána formou notářského zápisu. Nemůže-li zakladatel nebo zástupce číst a psát, musí být přítomni dva svědci. Musí také obsahovat podstatné náležitosti a to ty, které jsou uvedeny výše pro společenskou smlouvu. Další části jejího obsahu jsou variabilní podle vůle zakladatele.

b) Vznik společnosti „Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku.“ (Dědič 1998; 182) Ještě před tím však musí být učiněno několik úkonů, a to získání živnostenského či jiného oprávnění k podnikatelské činnosti, či úkony zajišťující sídlo a 17

další. Jednání jménem společnosti upravuje § 64 ObchZ, který říká, že kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. U jednání v případě více osob jsou tyto osoby zavázány společně a nerozdílně. Zavázáni jsou od počátku, pokud jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti. Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání.

3.2.3.3 Práva a povinnosti společníků Každý společník má určitá práva, která mu nesmí být upírána. Na druhou stranu má ovšem také povinnosti, které musí plnit.

a) Povinnosti společníků ke společnosti Povinnost splatit vklad Povinností každého společníka je splatit vklad, ke kterému se zavázal ve společenské smlouvě. Společník je povinen splatit vklad ve lhůtě uvedené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku smlouvy. Při nesplacení peněžitého vkladu ve stanovené lhůtě, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20%. Nepeněžitý vklad musí být splacen v plném rozsahu.

Příplatková povinnost „Jejím obsahem je povinnost přispět peněžitým plněním k úhradě ztrát společnosti, a to až do poloviny základního jmění společnosti.“ (Pokorná 1997; 62) Tento příspěvek se nestává součástí základního kapitálu. Dle § 121 odst. 4 ObchZ, lze příplatky vrátit jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. Prodlení má stejné následky jako prodlení splácení vkladu.

Další povinnosti Společníci mají povinnost na základě rozhodnutí valné hromady převzít část obchodního podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila bez právního nástupce (§ 113 odst. 6 ObchZ). V ustanovení § 59 odst. 2 ObchZ je uvedeno, že nepřejde-li majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu na společnost, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit

18

hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích. Společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala. Další povinnosti jsou stanoveny společenskou smlouvou či stanovami.

b) Práva společníků vyplývající z účasti na společnosti Právo řídit společnost Společníci

společnosti

s ručením

omezeným

neřídí

společnost

přímo,

ale

prostřednictvím příslušného orgánu a tím je valná hromada. Mohou však přijímat i rozhodnutí mimo valnou hromadu (§ 130 odst. 1 ObchZ). Společník se zúčastňuje osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě plné moci. Zmocněnec nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady. Působnost valné hromady je vymezena zákonem. Každý společník může u soudu požadovat, aby usnesení valné hromady bylo neplatné, jestliže je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou nebo stanovami.

Právo na podíl na zisku Toto právo zpravidla určí společenská smlouva a nebo je zisk rozdělen podle § 123 odst. 1 ObchZ. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které mají být použity k doplnění těchto fondů. Společnost musí ročně doplňovat rezervní fond nejméně o 5% z čistého zisku. Podíl společníků na zisku je splatný do tří měsíců ode dne přijetí usnesení valné hromady, pokud není určeno jinak. Pokud je podíl na zisku vyplacen v rozporu s ustanoveními zákona, musí jej společníci vrátit.

Právo na vypořádání a na podíl na likvidačním zůstatku „Obchodní podíl obsahuje i další podmíněné majetkové právo, a to právo na vypořádání pro případ zániku účasti společníka na společnosti, pokud společnost trvá dále bez tohoto společníka a společník nepřevedl svůj obchodní podíl na jinou osobu.“ (Dědič, Kunešová-Skálová 1999; 271) Takový stav nastává například při vyloučení společníka soudem, dále rozhodnutím valné hromady, při prohlášení konkurzu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení pro nedostatek majetku, při vydání exekučního příkazu či při dědění dle § 148 odst. 2 ObchZ, nebo při dědění podle § 116 odst. 2 ObchZ. Při

zrušení společnosti likvidací má každý společník nárok na podíl

na likvidačním zůstatku. Podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 153 ObchZ).

19

Ostatní práva Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu v poměru jejich obchodních podílů, neurčuje-li společenská smlouva jinak (§ 143 odst. 1 ObchZ). Jestliže vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu, mohou požádat o svolání valné hromady. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení žádosti, jsou společníci oprávněni ji svolat sami (§ 129 odst. 2 ObchZ). Společník má také právo domáhat se u soudu prohlášení usnesení valné hromady za neplatné. Každý společník je oprávněn podat žalobu jménem společnosti na náhradu škody proti jednateli, který odpovídá za škodu, který škodu způsobil, nebo který je v prodlení se splacením vkladu (§ 131a odst. 1 ObchZ).

3.2.3.4 Orgány společnosti Obchodní zákoník předepisuje strukturu orgánů. Orgány jako takové rozhodují o zásadních věcech, zatímco statutární orgány, které tvoří jeden nebo více jednatelů, vykonávají obchodní vedení a společnost zastupují navenek. Mezi orgány společnosti s ručením omezeným řadíme valnou hromadu a jednoho nebo několik jednatelů. Obchodní zákoník upravuje i kontrolní orgán, kterým je dozorčí rada, jehož zřízení však záleží na vůli společníků.

a) Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Každý účastník má právo se účastnit jejího zasedání a to buď osobně nebo v zastoupení. Tento zástupce však nesmí být jednatel ani člen dozorčí rady. „Z jejího postavení nejvyššího orgánu plyne, že je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách života společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. též dozorčí radě.“ (Dvořák 2002; 215)

Působnost valné hromady Do působnosti valné hromady dle § 125 ObchZ patří:
schválení jednání učiněných před vznikem společnosti,
schvalování řádné, mimořádné a konsolidované, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, 20


schvalování stanov a jejich změn,
rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy,
rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu,
jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,
jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady,
vyloučení společníka v případech, kdy to zákon povoluje,
jmenování, odvolání a odměňování likvidátora,
schvalování smluv,
rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,
schválení smlouvy o výkonu funkce,
další otázky, které do působnosti svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Usnášení valné hromady Valná hromada je podle § 127 ObchZ schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Každý společník má jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou (s výjimkou zrušení společnosti likvidací), rozhoduje o schválení jednání před vznikem společnosti, schvaluje stanovy a jejich změny, rozhoduje o změně společenské smlouvy, o snížení a zvýšení základního kapitálu a o zrušení společnosti, kde je třeba alespoň dvoutřetinový počet hlasů. Z usnesení musí být pořízen notářský zápis.

Společník nemůže vykonávat hlasovací právo, jestliže se rozhoduje o jeho:
nepeněžitém vkladu,
vyloučení či podání návrhu na vyloučení,
jeho právech a povinnostech ve vztahu ke společnosti,
prodlení se splacením vkladu.

21

Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou projevit souhlas s navrhovaným rozhodnutím do jednoho měsíce ode dne, v němž se měla konat nebo se konala valná hromada.

Organizace a fungování valné hromady Valná hromada si zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu jednatel, popřípadě pověřený společník. Sčítání hlasů provádí předsedající. Jednatel má povinnost vyhotovit zápis a zaslat jej společníkům. Jednatelé svolávají valnou hromadu minimálně jednou ročně. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Termín a program je společníkům oznámen nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 128 a 129 ObchZ). Rozhodnutí mohou společníci přijímat i mimo valnou hromadu (per rollam). Společníkům se v tomto případě předkládá návrh usnesení k písemnému vyjádření se lhůtou, v níž se musí vyjádřit. Nevyjádří-li se společník, platí, že nesouhlasí. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejícím všem společníkům (§ 130 ObchZ). „Výsledek hlasování oznámí jednatelé všem společníkům: tedy i těm, kteří se k věci nevyjadřovali.“ (Eliáš 1998; 155) Ve společnosti s jedním společníkem se valná hromada nekoná a působnost valné hromady zastává tento společník. Rozhodnutí musí mít písemnou podobu a musí být podepsána společníkem. Notářský zápis se vyžaduje jen tam, kde to zákon předepisuje i v případě více společníků. Soud může vyslovit neplatnost usnesení valné hromady na základě domáhání se tohoto páva společníkem, jednatelem, likvidátorem, správcem konkursní podstaty, vyrovnávacím správcem, nebo členem dozorčí rady a to v případě, že došlo k rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Lhůta pro uplatnění práva činí tři měsíce ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se oprávněná osoba mohla o konání dovědět. V řízení za společnost jednají jednatelé, jsou-li však účastníky řízení oni sami, zastupuje společnost určený člen dozorčí rady nebo zástupce, kterého určila valná hromada (§ 131 ObchZ).

22

b) Jednatelé Statutárním orgánem společnosti je jeden či více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 133 ObchZ). Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Dle § 194 ObchZ může být jednatelem fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona a u níž není dána překážka provozování živnosti. Tyto osoby musí být uvedeny ve společenské smlouvě a to konkrétně jejich jména, příjmení a bydliště.

Povinnosti jednatelů Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení evidence, účetnictví, seznamu společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Mají také povinnosti vyplývající ze zákazu konkurence (nesmí podnikat ve stejném nebo podobném oboru, zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti, účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením, vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern). Pokud jednatel zemře, vzdá se své funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období, musí příslušný orgán společnosti zvolit do tří měsíců jednatele nového. Dále je dána povinnost řídit se zásadami a pokyny valné hromady, vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech.

(§ 194 ObchZ). c) Dozorčí rada Dozorčí rada je fakultativním orgánem. Zřizuje se jen tehdy, dohodnou-li se na tom společníci a stanoví-li to ve společenské smlouvě. Dozorčí rada má mít alespoň tři členy, kteří jsou jmenováni valnou hromadou. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti.

Působnost dozorčí rady Dozorčí rada je kontrolním orgánem, který má za úkol:
dohlížet na činnost jednatelů,

23


nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje,
přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku,
podávat zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně.

Práva a povinnosti členů dozorčí rady Její členové jsou oprávněni účastnit se zasedání valné hromady a musí jim být uděleno slovo, kdykoli o to požádají. Dozorčí rada má právo svolat valnou hromadu, jestliže to vyžaduje zájem společnosti. Působnost jsou členové povinni vykonávat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech. I zde platí zákaz konkurence stejně jako pro jednatele společnosti.

3.2.3.5 Změny společenské smlouvy Podle ustanovení § 141 ObchZ dojde ke změně společenské smlouvy na základě souhlasu všech společníků nebo rozhodnutím valné hromady.Valná hromada rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností. Změna obsahu společenské smlouvy musí být provedena formou notářského zápisu. Jestliže k takovéto změně na základě jakékoli právní skutečnosti dojde, je jednatel povinen vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit je spolu s listinami prokazující tuto změnu do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.

3.2.3.6 Rezervní fond Společnost je povinna vytvořit rezervní fond v době a ve výši určené společenskou smlouvou. Není-li vytvořen již při vzniku, vytváří ho společnost z čistého zisku za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši 10% z čistého zisku, avšak ne více než 5% z hodnoty základního kapitálu. Tato částka se ročně doplňuje o částku určenou společenskou smlouvou či stanovami, nejméně však o 5% z čistého zisku, a to do doby dosažení částky určené ve společenské smlouvě či stanovách, nejméně však do výše 10% základního kapitálu (§ 124 ObchZ).

24

Rezervní fond lze v rozsahu, ve kterém je vytvářen podle obchodního zákoníku, použít pouze ke krytí ztrát společnosti, nejde-li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě.

3.2.3.7 Zvýšení a snížení základního kapitálu Důvody ke snížení a zvýšení základního kapitálu se mohou při různých výkladech lišit. Existuje několik rozdílných názorů. Nejčastěji se můžeme setkat s tvrzením, že snížení základního kapitálu může být povinné nebo dobrovolné.

Povinné snížení je z důvodu:
prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo při zamítnutí konkurzu,
když obchodní podíl nepřechází na dědice či jiného právního zástupce,
zavedení řízení z důvodu prodlení společníka se splacením vkladu,
ukončení nebo zrušení účasti společníka na společnosti. Ke zvýšení pak dochází při rozšíření podnikatelské základny (přistoupení nového společníka), nebo se jedná o projev vůle.

a) Zvýšení základního kapitálu „O zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti je oprávněna rozhodnout valná hromada, a to alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, s pořízením notářského zápisu o takovém rozhodnutí.“ (Ševčík 2001; 213)

Zvýšení základního kapitálu novými vklady Při zvyšování základního kapitálu novými vklady hovoříme o efektivním zvýšení základního kapitálu, protože vzroste hodnota čistého obchodního jmění.

Rozhodnutí o zvýšení musí obsahovat:
částku, o kterou se základní kapitál zvýší,
lhůtu, do níž musí být převzaty závazky k novému vkladu či jeho zvýšení,
v případě nepeněžitého vkladu jeho předmět a částku, která se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku.

25

Vklady mohou být peněžité nebo nepeněžité. Zvýšení peněžitými vklady je možné jen po splacení dosavadních peněžitých vkladů. U nepeněžitého vkladu je to přípustné již před tímto splacením. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít podle výše svých podílů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě uvedené ve smlouvě nebo do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zvýšení dozvěděli, může se souhlasem valné hromady převzít závazek kdokoli. Závazek se přebírá písemným prohlášením. V tomto prohlášení musí osoba přebírající závazek prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě a musí zde být její úředně ověřený podpis (§ 143 ObchZ).

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Tato operace je pouze účetní operací. Nemá žádný vliv na hodnotu majetku. Jedná se o nominální zvýšení. Podmínkou zvýšení základního kapitálu je schválení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky. Podle ustanovení § 208 ObchZ musí být schválena auditorem bez výhrad a musí být sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců. Ke zvýšení základního kapitálu může valná hromada při splnění podmínek použít čistý zisk, ale nelze použít rezervní fondy, které byly vytvořeny k jiným účelům.

Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů musí především obsahovat:
částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,
označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje.

Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají bez zbytečného odkladu jednatelé společnosti. Na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30% nebo uzavřena dohoda o započtení. Zvýšení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

26

b) Snížení základního kapitálu Rozhodnutí o snížení náleží do působnosti valné hromady a musí obsahovat:
částku, o kterou se základní kapitál sníží,
údaj, jak se mění výše vkladů společníků,
údaj o tom, zda bude částka zcela nebo zčásti vyplacena společníkům nebo bude prominuta povinnost splatit vklad a nebo bude naloženo s touto částkou jiným způsobem.

Vklady lze snížit nerovnoměrně, jen když s tím souhlasí všichni společníci, nebo se základní kapitál snižuje o výši nesplaceného vkladu. Rozhodnutí o snížení základního kapitálu jsou jednatelé povinni zveřejnit do 15 dnů po jeho přijetí (dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů). Věřitelé dostanou čas přihlásit své pohledávky do 90 dnů po posledním oznámení, nejde-li o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty nebo vytvoření rezervního fondu. Společnost je povinna věřitelům jejich pohledávky zajistit nebo uspokojit. Návrh na zápis snížení základního kapitálu podávají opět jednatelé. Před tím musí dojít k dodržení všech výše uvedených podmínek a musí být prokázáno jejich splnění přiloženými listinami.

3.2.3.8 Zrušení, přeměny a zánik společnosti s ručením omezeným a) Zrušení společnosti Zániku společnosti ke dni výmazu z obchodního rejstříku předchází zrušení společnosti. „I když obchodní zákoník nedefinuje zrušení společnosti, obsahuje úpravu skutečností, které ke zrušení společnosti vedou.“ (Bejček, Hajn, Kotásek, Pokorná, Večerková 2004; 88)

Podle § 68 ObchZ se společnost zrušuje:
uplynutím doby, na kterou byla založena,
dosažením účelu, pro který byla založena,
dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází ke zrušení s likvidací,
dnem uvedeným v rozhodnutí soudu,

27


dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti, pokud dochází k zániku v důsledku fúze, převodu jmění nebo rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato,
zrušením konkursu nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů na konkurs, nebo
zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Obchodní zákoník však uvádí i zvláštní případy zrušení společnosti s ručením omezeným. Jedná se o zrušení na základě rozhodnutí soudu. Ke zrušení společnosti může dojít buď s likvidací, nebo bez likvidace.

Zrušení společnosti s likvidací Při zrušení společnosti bez právního nástupce následuje její likvidace. Likvidace není nutná v případě, že společnosti nezbyl majetek. Společnost vstupuje do likvidace ke dni svého zrušení. Vstup se zapisuje do obchodního rejstříku a společnost je vedena s dovětkem „v likvidaci“. V prvním kroku musí společnost prostřednictvím své valné hromady jmenovat likvidátora. Je-li společnost zrušena na základě rozhodnutí soudu, jmenuje likvidátora soud. Likvidátor zastává funkci jednatelů společnosti. Podle ustanovení § 71 ObchZ může být likvidátorem pouze fyzická osoba, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Je-li však likvidátor právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu jako svého zástupce. Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo se vzdá své funkce anebo ji nemůže vykonávat, je jmenován nový likvidátor způsobem, jakým byl jmenován předchozí. Jestliže ho valná hromada nejmenuje včas, jmenuje nového likvidátora soud. Soud může likvidátora odvolat, pokud porušuje své právní povinnosti a nahradit ho. Likvidátor má nárok na odměnu. Odměnu určuje valná hromada. Jestliže jmenoval likvidátora soud, určuje jeho odměnu soud. Likvidátor činí jménem společnosti pouze právní úkony, které směřují k její likvidaci. Plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění. Zastupuje společnost navenek. Pokud likvidátor zjistí předlužení společnosti, je povinen podat návrh na prohlášení konkursu (to neplatí pro poslední dvě možnosti zrušení společnosti dle § 68 odst. 3 ObchZ). Při výkonu funkce oznámí likvidátor věřitelům vstup společnosti do likvidace a zveřejní to v Obchodním věstníku. Likvidátor je povinen 28

sestavit ke dni vstupu do likvidace likvidační účetní rozvahu, uzavřít účetní knihy, otevřít nové účetní knihy a provést inventarizaci a další povinnosti. Jsou-li splněny všechny úkony, sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace i s návrhem rozdělení čistého majetkového zůstatku mezi společníky a účetní závěrkou. Každý společník se může domáhat přezkoumání výše podílu likvidačního zůstatku u soudu. Musí tak ale učinit do tří měsíců, jinak právo zaniká. Likvidátor nejdříve uspokojí nároky věřitelů a poté poskytne plnění společníkům. Pokud dojde ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g) ObchZ, likvidátor majetek zpeněží a uspokojí nároky zaměstnanců a poté věřitelů a o všem sestaví zprávu. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku, převzetím majetku věřiteli, použitím prostředků z výtěžku z prodeje k uspokojení věřitelů, nebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Objeví-li se po skončení likvidace dosud neznámý majetek, nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací, rozhodne soud o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora. Stejně tomu bude i v případě, že takové okolnosti nastanou po výmazu společnosti z obchodního rejstříku (§ 75, 75a, 75b ObchZ).

Zrušení společnosti bez likvidace Při dobrovolném zrušení společnosti může být rozhodnuto o její přeměně. Společnost nezaniká jako subjekt, ale dochází k zániku její konkrétní podoby se změnou nebo bez změny ochrany názvu.

b) Přeměny společnosti s ručením omezeným Obchodní zákoník umožňuje změnu právní formy společnosti a nebo zrušení společnosti s právním nástupcem. Souhrnně jsou tyto pojmy označovány jako přeměna společnosti a jsou upraveny v § 69 a § 69a) až g) ObchZ. Přeměna společnosti je možná, i když společnost vstoupila do likvidace. O změně rozhoduje valná hromada, která také může své rozhodnutí zrušit.

Formy přeměny představují:
fúze,
převod jmění na společníka, 29


rozdělení,
změna právní formy. Zrušení společnosti s právním nástupcem K tomuto zrušení dochází třemi způsoby a to buď fúzí, převodem jmění na společníka nebo rozdělením.

Fúze Rozlišujeme fúzi sloučením nebo splynutím. Fúzovat mohou dvě nebo více společností. Právní účinky nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu. Při fúzi sloučením dochází k zániku společnosti nebo více společností a jejich obchodní jmění společně s právy a povinnostmi přechází na nástupnickou společnost. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak. Zanikající společnost je povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, mají-li být vydány nové akcie nebo vzniknout nové obchodní podíly. Při fúzi splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností a jejich obchodní jmění včetně práv a povinností z pracovněprávního vztahu přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti. Zanikající společnost je povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.

Převod jmění na společníka Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou rozhodnout, že společnost se zrušuje bez likvidace, a že jmění přechází i s právy a povinnostmi na jednoho společníka, který má sídlo nebo bydliště v České republice. Jestliže je obchodní podíl společníka, na něhož má přejít jmění společnosti, jeho akcie, nebo zatímní list zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky. Jedná-li se o jiného společníka, je ve prospěch zástavního věřitele zastavena pohledávka na vyplacení vypořádání. Právní účinky nastávají ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Není-li společník, na něhož má být převedeno jmění společnosti, zapsán v obchodním rejstříku, je povinen se zapsat.

30

Rozdělení Rozdělení se může uskutečnit formou:
rozdělení se založením nových společností,
rozdělení sloučením,
rozdělení odštěpením se založením nových společností,
rozdělení odštěpením sloučením, nebo
kombinací prvních dvou forem či posledních dvou forem. Rozdělením rozdělovaná společnost zaniká, nestanoví-li zákon jinak. Jmění, práva a povinnosti přechází na nástupnickou společnost a její společníci se stávají společníky nástupnické společnosti. Rozdělením odštěpením se rozdělovaná společnost neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou společnost nebo společnosti.

Při rozdělení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi:
společnost zanikající i nástupnická. Při rozdělení se založením nových společností je zúčastněnou společností:
zanikající společnost. Při rozdělení odštěpením sloučením jsou zúčastněnými společnostmi:
rozdělovaná i nástupnická společnost. Při rozdělení odštěpením se založením nových společností se zúčastěnou společností:
rozdělovaná společnost. Rozdělovaná společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce. V případě rozdělení odštěpením nechá rozdělovaná společnost ocenit pouze odštěpovanou část svého jmění. Přechází-li však odštěpovaná část jmění na více nástupnických společností, ocení se odštěpovaná část jmění pro každou nástupnickou společnost samostatně.

31

Změna právní formy Dle § 69d ObchZ, právnická osoba změnou právní formy nezaniká, pouze se mění její právní poměry a postavení společníků. Ke změně dojde na základě dohody společníků, a to ve formě notářského zápisu, popřípadě rozhodnutím příslušného orgánu společnosti. Statutární orgán musí vyhotovit písemnou zprávu o změně s odůvodněním z právního a ekonomického hlediska a charakterizováním postavení společníků. Zpráva nemusí být vyhotovena, jestliže to společníci nevyžadují, společníci jsou všichni statutárním orgánem a nebo má společnost jednoho společníka. Společnost je povinna vyhotovit mezitímní účetní závěrku a nechat ocenit jmění znalcem. Výše základního kapitálu nemůže být větší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku. Záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy zveřejní statutární orgán alespoň 15 dnů před přijetím rozhodnutí o změně právní formy.

Návrh rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat:
firmu, sídlo, identifikační číslo před změnou,
právní formu, jíž má společnost nabýt,
firmu po změně,
den zpracování změny právní formy,
návrh společenské smlouvy (zakladatelské listiny),
jméno, bydliště a rodné číslo osob, které budou zapisovány jako statutární či jiný orgán,
pravidla postupu při vypořádání se společníkem,
mění-li se právní forma na akciovou společnost, počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií,
výši náhrady pro vlastníka dluhopisů a opčních listů.

K návrhu zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku se přikládá :
rozhodnutí o změně právní formy,
zpráva o změně právní formy, pokud ji zákon vyžaduje, nebo souhlas společníků, že ji nevyžadují,
povolení státních orgánů, pokud jsou vyžadována,
doklady o poskytnutí jistoty, pokud to zákon vyžaduje,

32


mezitímní účetní závěrka včetně zprávy auditora, je-li takové ověření předepsáno.

Věřitelé společnosti, která změnila svoji právní formu, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, nemohou-li požadovat uspokojení svých pohledávek a zhorší-li se v důsledku změny právní formy dobytnost jejich pohledávek. Nedojde-li k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o tom soud. Pokud společnost vydala prioritní nebo vyměnitelné dluhopisy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akcií nebo výměnu dluhopisů za akcie společnosti, nebyl-li uplatněn zvláštní postup. Nebyla-li poskytnuta přiměřená náhrada, mohou uplatňovat vlastníci těchto dluhopisů náhradu, a to do tří měsíců ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Statutární orgán zašle oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění pohledávek. Právo na náhradu škody, která byla způsobena změnou právní formy, se promlčuje ve lhůtě pěti let ode dne účinnosti zápisu změny do obchodního rejstříku vůči třetím osobám. Neplatnost změny právní formy může prohlásit pouze soud, který nejdříve vyzve společnost k odstranění této vady.

c) Zánik společnosti „Společnost zaniká výmazem společnosti z obchodního rejstříku.“ (Baierl 2004; 47) K zániku subjektu může dojít až ve chvíli, kdy je vše zlikvidováno.

3.2.4

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je podle ustanovení § 27 ObchZ definován jako veřejný seznam, do kterého se zapisují v elektronické podobě zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. Obchodní rejstřík je každému přístupný a každý do něj může nahlížet a pořizovat z něj kopie či výpisy. Jestliže obsah odporuje donucujícímu ustanovení zákona, rejstříkový soud vyzve podnikatele k nápravě. Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, který je v listinné nebo elektronické podobě. Podpis musí být úředně ověřen nebo v uznávané elektronické podobě. Návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

33

Do obchodního rejstříku se zapisují:
obchodní společnosti a družstva,
zahraniční osoby,
fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají, to platí i pro fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají v některém státu trvalý pobyt,
další osoby dle zvláštního právního předpisu. Fyzická osoba se zapíše vždy, když výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku sto dvacet milionů Kč, nebo provozuje-li živnost průmyslovým způsobem.

Do obchodního rejstříku se zapíší:
firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
předmět podnikání,
právní forma právnické osoby,
u fyzické osoby rodné číslo nebo datum jejího narození, nebylo-li jí rodné číslo přiděleno,
identifikační číslo,
jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná a den vzniku a zániku její funkce, je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,
jméno a bydliště prokuristy a způsob jeho jednání,
u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno,
další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. U zahraničních osob se zapíší i další údaje vyplývající z paragrafu § 38h ObchZ.

34

3.2.4.1 Sbírka listin Rozhodnutí soudu, která se do sbírky listin ukládají, založí rejstříkový soud. Listiny vyhotovené v cizím jazyce se předkládají v originálním znění a současně v překladu do českého jazyka.

Sbírka listin, která je součástí obchodního zákoníku obsahuje:
společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu a stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady,
rozhodnutí o volbě nebo jmenování či odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob,
výroční zprávy,
rozhodnutí o zrušení právnické osoby,
rozhodnutí o změně právní formy,
posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu a další náležitosti obsažené v písmenech a) až p) § 38i a § 38j ObchZ.

35

4.

PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části bych ráda veškeré teoretické poznatky uvedené v první části této práce aplikovala do praxe. Pokusím se proto seznámit čtenáře s postupem při zakládání společnosti s ručením omezeným a s povinnostmi, které musí být vykonány v této souvislosti, a to na příkladu konkrétní firmy. O spolupráci jsem požádala brněnskou firmu zabývající se správou nemovitostí. Tato firma nechce být jmenována, a proto budu respektovat její právo na anonymitu a budu používat označení firma XY. Jak již bylo zmíněno v historickém přehledu, vývoj společnosti s ručením omezeným je zdlouhavý a neustále se měnící proces. Úprava společnosti s ručením omezeným sahá až do období Rakousko-Uherska, po roce 1945 naopak došlo k ústupu zakládání společností s touto právní formou. Teprve po roce 1989 se objevily snahy o obnovení ekonomiky, což mělo za následek přijetí novely hospodářského zákoníku a to zákonem č. 103/1990 Sb. Tato úprava však nebyla příliš propracována, což pramenilo z tehdejší neznalosti. Až teprve v roce 1991 přišel v platnost obchodní zákoník, který vstoupil v účinnost 1. ledna 1992. Společnost s ručením omezeným není ovšem jedinou formou společnosti, kterou si můžeme zvolit. Následující tři tabulky znázorňují výňatek ze statistických údajů zpracovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu, které uvádí počet podnikatelů v České republice od roku 1992 do roku 2006.

Tab. 1: Statistické údaje týkající se počtu podnikatelů v ČR (1992-1996)1 POČET KE DNI

31.12.1992 31.12.1993 31.12.1994 31.12.1995 31.12.1996 141 207 233 127 318 913 369 622 480 897 ŽO pro právnické osoby 656 123 889 857 1 113 920 1 243 637 1 470 845 Podnikatelé celkem * 794 937 985 930 1 116 803 1 301 818 fyzické osoby * 94 920 127 990 126 834 169 027 právnické osoby * 7 292 18 540 36 996 45 498 Podnikatel cizinci celkem 10 316 734 10 328 970 10 334 013 10 334 404 10 325 058 Počet obyvatel 63,6 86,15 107,79 120,34 142,45 Podnikatelů na 1000 obyv.

1

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu – http://www.rzp.cz/statistiky.html

36

Tab. 2: Statistické údaje týkající se počtu podnikatelů v ČR (1997-2001)2 POČET KE DNI

31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001 554 407 523 249 596 371 650 083 746 053 ŽO pro právnické osoby 1 648 872 1 590 810 1 713 134 1 783 203 1 861 705 Podnikatelé celkem 1 456 829 1 422 252 1 523 553 1 578 323 1 634 811 fyzické osoby 192 043 168 558 189 581 204 880 226 894 právnické osoby 63 501 43 244 58 386 61 340 64 000 Podnikatel cizinci celkem 10 315 923 10 309 366 10 303 036 10 293 662 10 292 933 Počet obyvatel 159,84 154,31 166,27 173,23 180,87 Podnikatelů na 1000 obyv.

Tab. 3: Statistické údaje týkající se počtu podnikatelů v ČR (2002-2006)3 POČET KE DNI

31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 793 974 826 839 892 584 945 911 986 414 ŽO pro právnické osoby 1 908 306 1 962 868 1 983 285 2 005 882 2 030 759 Podnikatelé celkem 1 676 221 1 726 683 1 736 800 1 751 940 1 773 785 fyzické osoby 232 085 236 185 246 485 253 942 256 974 právnické osoby 60 532 62 293 65 219 67 246 65 722 Podnikatel cizinci celkem 10 182 471 10 219 162 10 215 575 10 246 522 10 280 968 Počet obyvatel 187,41 192,08 194,14 195,76 197,53 Podnikatelů na 1000 obyv.

Na první pohled je patrné, že celkový počet podnikatelů mezi lety 1992 a 2006 neustále rostl. Můžeme předpokládat, že tento vývoj tak bude pokračovat i v následujících letech, i když to nelze říci s jistotou.

2 3

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu – http://www.rzp.cz/statistiky.html Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu – http://www.rzp.cz/statistiky.html

37

4.1

POSTUP ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Rozhodne-li se subjekt založit společnost s ručením omezeným, měl by nejdříve věnovat určitý čas obeznámení se s danou problematikou a její konkrétní úpravou ve státě, kde chce společnost zakládat. Přestože mohou být jednotlivé fáze procesu zakládání v různých státech podobné, ba dokonce i stejné, mohou se v některých bodech lišit. Při zakládání společnosti s ručením omezeným v České republice je nutné provést několik kroků před vznikem společnosti. Tyto kroky bychom mohli shrnout do několika základních bodů.

Jedná se o:
Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů.4
Potvrzení od finančního úřadu o tom, že společníci nemají nedoplatky na daních.
Čestné prohlášení jednatelů spolu s podpisovými vzory a to notářsky ověřené.5
Určení sídla společnosti.
Sepsání společenské smlouvy.6
Založení bankovního účtu, kam je následně složen základní kapitál.
Ohlášení živnosti na živnostenském úřadu nebo požádání o udělení koncese.
Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
Zaregistrování se u finančního úřadu.
Registraci u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. V dnešní době již existuje na trhu nepřeberné množství firem, které se specializují na zakládání společností s ručením omezeným. Zajišťují založení nových společností nebo dokonce i prodávají již registrované společnosti s ručením omezeným.

4

Viz příloha č. 4 Viz příloha č. 17 6 Viz příloha č. 1 5

38

4.1.1

Popis firmy XY, spol. s r. o.

Založení společnosti s ručením omezeným se pokusím popsat na konkrétní firmě, která je v obchodním rejstříku zapsána jako XY, spol. s r. o. Tato společnost má jako jednu z hlavních aktivit uvedeno „zajišťování veškerých služeb týkajících se správy, údržby a služeb spojených s provozem nájemních domů“. V současné době spravuje zhruba 110 domů. Stará se také o správu několika výrobních a skladovacích areálů. Společnost dlouhodobě spolupracuje se stavebními firmami, které zajišťují stavební a údržbové práce. Mezi nabízené služby patří také zastupování vlastníků před soudy a to ve spolupráci s advokátními kancelářemi a konzultace týkající se daňové problematiky. Společnost XY, spol. s r. o. vznikla zápisem do obchodního rejstříku v březnu roku 1991. V době zápisu společnosti do obchodního rejstříku v roce 1991 vstoupil v platnost obchodní zákoník, který však nabyl účinnosti až 1. 1. 1992. Z toho vyplývá, že založení společnosti se řídilo právní úpravou dle hospodářského zákoníku. Po několikeré změně svého sídla působí od roku 2001 na stejné adrese a to v Brně, kde má své zázemí. Předmět podnikání se měnil spolu s vývojem společnosti. Ze začátku se zabývala správou bytových a nebytových fondů, poté provozem a ekonomikou domů, přípravou a realizací výstavby, opravami a rekonstrukcemi bytového fondu. Přes tlumočení, reklamu, prodej a koupi náhradních dílů a příslušenství motorových a nemotorových vozidel se dostala až ke správě a údržbě nemovitostí, zprostředkování služeb a realitní činnosti. Zakladatelé byli tři společníci, jejichž jména uvádět nebudu. V textu o nich budu hovořit jako o panu Novotném, který ve firmě zůstal až do současné doby, a o jeho dvou spoluzakladatelích, jejichž jména nejsou podstatná.

4.1.2

Jednotlivé úkony

4.1.2.1 Výpis z rejstříku trestů Jakmile se podnikatelé rozhodnou po důkladném zvážení založit společnost s ručením omezeným, v prvním kroku musí požádat o výpis z rejstříku trestů. Ten nesmí být starší než tři měsíce. Nejinak tomu bylo i v případě zakladatelů společnosti XY, spol. s r. o. Rejstřík trestů vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Rejstřík trestů se nachází v Praze.

39

Výpis z rejstříku trestů je úřední dokument, který lze získat několika způsoby:
osobní návštěvou sídla rejstříku trestů,
poštou (podáním žádosti prostřednictvím některého z úřadů),
elektronicky. V případě zvolení si první možnosti po nás bude vyžadován: vyplněný formulář, občanský nebo jiný osobní průkaz, 50 Kč za kolek (správní poplatek za vystavení výpisu). Pan Novotný a jeho dva kolegové se rozhodli pro získání výpisu prostřednictvím pošty. U tohoto způsobu je nutné vyplnit formulář a dojít s ním k ověření na určené úřady (Okresní státní zastupitelství, obecní úřady, městské úřady, v Praze obvodní úřady a místní úřady, úřady městských částí), které formulář odešlou na Rejstřík trestů, který pošle výpis z Rejstříku trestů na určenou adresu.

Ověřování Nutností je ověření totožnosti žadatele a správnosti uvedených údajů. Totožnost se ověřuje pomocí platného osobního průkazu s fotografií (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz,…). Jestliže podá za žadatele žádost jiná osoba, musí předložit úředně ověřenou plnou moc. Správnost údajů je ověřována podle originálu platného osobního průkazu, který musí obsahovat alespoň jméno, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo a státní občanství. Všechny tyto náležitosti jsou vyžadovány z toho důvodu, že evidence Rejstříku trestů je založena na rodném příjmení osob. Nedojde-li žadateli výpis do jednoho měsíce, má právo požádat o ověření tzv. duplikátu žádosti, který je bez kolkového poplatku. Obrací se přitom na orgán, u něhož si podal původní žádost.

4.1.2.2 Doklady o nedoplatcích daní Další podstatnou náležitostí je předložení dokladů od finančního úřadu, které potvrzují, že společníci nemají žádné nedoplatky na daních. Dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vedou správci daně evidenci příjmů, kde jsou zachycovány daňové a platební povinnost, jejich úhrada nebo zánik a z toho vyplývající daňové přeplatky a nedoplatky. Z údajů evidence daní se daňovým dlužníkům na jejich žádost vystavují potvrzení o stavu jejich osobních účtů a výkazy

40

nedoplatků. V případě, že existují nějaké nedoplatky, je nutné je uhradit, jinak by žadateli nebyl následně vydán živnostenský list.

4.1.2.3 Čestné prohlášení a podpisové vzory Nezbytná jsou také čestná prohlášení budoucích jednatelů a notářsky ověřené podpisové vzory. Jedná se o prohlášení, že souhlasí s povinnostmi, které stanovuje zákon a podnikatelé, kteří ho do funkce odpovědného zástupce ustanovili.

4.1.2.4 Stanovení sídla společnosti V průběhu prvních několika dnů je nutno vyřešit otázku týkající se sídla společnosti. U společnosti XY, spol. s r. o. byly prvním sídlem Šlapanice u Brna. Konkrétně se jednalo zároveň i o bydliště jednoho ze zakladatelů. Podle nynější úpravy je společnost povinna před zápisem do obchodního rejstříku předložit listinu osvědčující právní důvod užívání místností a souhlas vlastníka. Mezi tyto listiny se řadí výpis z katastru nemovitostí, kterým se prokazuje vlastnické právo a dále nájemní smlouva. Sídlo právnické osoby bylo od 1. 1. 1992, kdy nabyl účinnosti obchodní zákoník, až do 31. 12. 2000 definováno stručně. Postačilo uvést adresu, která byla jako sídlo zapsána v obchodním rejstříku. Pod pojmem adresa se rozuměl název obce, i když některé soudy za adresu považovaly i P.O. Box. Až 1. 1. 2001 došlo k úpravě, kdy byla adresa definována jako název obce, poštovní směrovací číslo, název ulice a číslo popisné. Před touto úpravou však neexistovalo žádné spojení s umístěním právnické osoby. Ta mohla svoje sídlo zvolit libovolně a umístit je například v bytě jednatele (jak tomu bylo i v případě společnosti XY, spol. s r. o.). Tento fakt pak vedl k tomu, že společnosti nešly doručit písemnosti. Novela však uložila povinnost zapisovat do obchodního rejstříku skutečné sídlo, z něhož byla právnická osoba statutárním orgánem řízena. Poslední novela přinesla povinnost prokazování právního důvodu užívání místností. Nynější úprava říká, že sídlo právnické osoby musí být určeno adresou, kde se může veřejnost s právnickou osobou stýkat. V zakladatelském dokumentu nemusí být uvedena úplná adresa, ale v obchodním rejstříku ano.

41

4.1.2.5 Sepsání společenské smlouvy Společenská smlouva musí být sepsána formou notářského zápisu. Chybět nesmí ani podstatné náležitosti, které jsou uvedeny v teoretické části této bakalářské práce. Notářský zápis včetně potřebného počtu kopií přijde na 2-3 000 Kč. V ceně je pouze jeden stejnopis. Cena dalších stejnopisů je vysoká narozdíl od opisů, které tolik nestojí. Společnosti XY, spol. s r. o. sepsala společenskou smlouvu, která měla tři účastníky (zakladatele společnosti) a obsahovala veškeré podstatné náležitosti. Později k této smlouvě byly připojeny dodatky týkající se například změny sídla společnosti nebo převodu obchodního podílu. Postupem času docházelo ve společnosti XY, spol. s r. o. k četným změnám týkajících se účastníků a jejich postavení. V roce 1997 došlo například k převodu obchodního podílu, kterým zanikla práva vystupujícího společníka podílet se na provozu společnosti, jednat jejím jménem a disponovat s účtem společnosti.7

4.1.2.6 Založení účtu v bance a složení vkladů Založení účtu v bance je potřebné zejména kvůli složení základního kapitálu, což je další podmínkou založení společnosti. Banka poté vydá písemné prohlášení o splacení vkladů jednotlivými společníky, k čemuž je nutné předložit společenskou smlouvu. Potvrzení poté slouží jako dokument při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady však mohou být složeny i u správce vkladu. Po vzniku společnosti (zápisem do obchodního rejstříku) může společnost tyto vklady použít dle potřeby, neboť se staly jejím majetkem. V tomto ohledu se služby nabízené bankami velice zdokonalily. Došlo tak k zjednodušení administrativy související se zakládáním účtu. Výše základního kapitálu společnosti XY, spol. s r. o. činila 102 000 Kč.

7

Smlouva o převodu obchodního podílu – viz příloha č. 2

42

4.1.2.7 Ohlášení živnosti K tomu, abychom mohli živnost ohlásit, je nutné ji nejdříve získat. Mezi podmínky pro získání živnostenského listu8 nebo koncesní listiny9 patří:
společenská smlouva,
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž je umístěno sídlo,
doklad o zaplacení správního poplatku (za vydání živnostenského listu 1 000 Kč, za vydání koncesní listiny 2 000 Kč).

Živnostenské úřady fungují od roku 2006 jako Centrální registrační místa, která podnikateli umožňují vyplnit pouze jeden formulář. Prostřednictvím Centrálního registračního místa tak lze oznámit živnost, provést daňovou registraci a další potřebné úkony. Pokud se však právnická osoba rozhodne výhod Centrálního registračního místa nevyužít, má možnost potřebné formuláře podat u jednotlivých orgánů samostatně.10 Před ohlášením živnosti má právnická osoba povinnost vyplnit Jednotný registrační formulář – základní a živnostenskou část.11 Teprve po splnění těchto povinností můžeme požádat o vydání živnostenských listů. Pokud živnostenský úřad zjistí nějaké nedostatky, vyzve nás k jejich odstranění, ke kterému musí dojít do 15 dnů. Ohlášení živnosti se podává u místně příslušného živnostenského úřadu.

V ohlášení se uvádí tyto údaje:
obchodní jméno a sídlo společnosti,
předmět podnikání,
identifikační číslo (IČO),
provozovnu nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,
datum zahájení provozování živnosti,
datum ukončení provozování živnosti (v případě provozování živnosti na dobu určitou),
identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem,

8

Viz příloha č. 5 Viz příloha č. 6 10 Viz příloha č. 11 (Zvláštní část Jednotného registračního formuláře pro právnické osoby – Ohlášení živnosti/Žádost o koncesi) a příloha č. 14 (formulář pro samostatné podání – Ohlášení živnosti právnickou osobou) 11 Viz příloha č. 9 9

43


údaje o tom, zda pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry členů statutárního orgánu nevylučují nebo neomezují jejich činnost,
údaje týkající se osoby odpovědného zástupce,
údaje týkající se případné organizační složky podniku,
údaj o tom, zda je živnost provozována průmyslovým způsobem.

Přílohy, které se k ohlášení přidávají:
výpis z Rejstříku trestů,
doklad o zaplacení správního poplatku,
doklady o odborné způsobilosti k řemeslným a vázaným živnostem,
doklady prokazující provozování živnosti průmyslovým způsobem,
čestné prohlášení odpovědného zástupce,
doklad o založení právnické osoby,
při ohlášení provozoven je nutné doložit potřebné doklady k těmto provozovnám.

Jestliže jsou splněny veškeré náležitosti ohlášení, vydá živnostenský úřad živnostenský list. Společnost je povinna za vydání živnostenského listu zaplatit správní poplatek a to ve výši 1 000 Kč. U vydání koncesní listiny jsou to potom 2 000 Kč.

4.1.2.8 Návrh na zápis a samotný zápis do obchodního rejstříku Návrh se podává u příslušného rejstříkového soudu a podepisují ho všichni jednatelé. Tyto podpisy musí být úředně ověřeny. Formulář (Návrh na zápis nebo změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku) je k dispozici na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky.12

K návrhu se přikládají:
společenská smlouva nebo zakladatelská listina (tyto přílohy musíme předložit ve dvou vyhotoveních),
oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské listy,…),

12

Viz internetové stránky: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038

44


doklad o právním důvodu užívání nemovitosti (nájemní smlouvu13, výpis z katastru nemovitostí),
potvrzení o složení vkladu (dokládají se i posudky znalec při oceňování nepeněžitého vkladu, doklad o jmenování znalce, notářský zápis v případě rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, potvrzení o existenci pohledávky na vklad společníka, notářský zápis o rozhodnutí snížení základního kapitálu a další),
výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,
čestné prohlášení jednatele, že je plně způsobilý k právním úkonům, dále že neexistují překážky, které by mu bránily v provozování živnosti podle § 6 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a že nenastala skutečnost, jež by byla překážkou dle § 8 zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, musí také splnit podmínky podle § 38l obchodního zákoníku.

Pokud je ve společnosti ustanoven likvidátor, je nutné přiložit doklad o jeho jmenování, popřípadě o zániku jeho funkce a čestné prohlášení likvidátora, že splňuje stejné podmínky obchodního zákoníku jako v případě jednatele. Stejně je tomu i v případě prokury. Dokládají se listiny o vzniku, rozšíření, zúžení či zániku prokury, doklad o jmenování a čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky totožné s podmínkami určenými pro jednatele a likvidátora. Pokud dojde ve společnosti ke zřízení dozorčí rady, je nutné k návrhu na zápis do obchodního rejstříku (mimo jiné) přiložit prohlášení člena dozorčí rady o jeho odstoupení (dojde-li k této situaci), usnesení o zvolení nebo odvolání člena dozorčí rady, čestné prohlášení člena dozorčí rady o způsobilosti k právním úkonům a také o tom, že splňuje stejné podmínky jako jednatel. V případě, že je společnost s ručením omezeným zastoupena při zápisu notářem, advokátem nebo jiným zástupcem, je povinností přiložit plnou moc s úředně ověřenými podpisy osob, které ji udělily. Obchodní rejstřík zašle společnosti doporučeně rozhodnutí o zápisu. Tímto úkonem (zápisem do obchodního rejstříku) vzniká společnost s ručením omezeným. Za úplně první zápis podnikatele do obchodního rejstříku zaplatíme soudní poplatek, který je uveden v položce 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

13

Viz příloha č. 3

45

V době, kdy byla společnost XY, spol. s r. o. zakládána, nefungoval ještě obchodní rejstřík jako takový, ale byl označován jako podnikový rejstřík. Jeho snahou bylo především zaznamenat potřebné údaje o vznikajících společnostech, a proto zde byla věnována menší pozornost požadavkům vztahujícím se na obchodní firmu společnosti. Následkem toho je, že zadáme-li do vyhledávače obchodního rejstříku Ministerstva spravedlnosti název společnosti XY, zobrazí se nám první dva záznamy, z nichž jeden náleží společnosti vedené jako XY, s.r.o. a druhý XY, spol. s r. o., který patří naší popisované společnosti. V současné době je tento fakt ošetřen zásadou nezaměnitelnosti firmy, která uvádí, že k odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. Vedle obchodního rejstříku existuje také živnostenský rejstřík, do kterého jsou zapisovány zákonem stanovené údaje o právnických osobách (popřípadě fyzických osobách). Živnostenský rejstřík je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. Lze tak požádat o nahlédnutí do živnostenského rejstříku, o výpis jeho části nebo potvrzení o určitém zápisu.14 Jedná-li se o údaje z neveřejné části, má žadatel povinnost prokázat právní zájem.

4.1.2.9 Registrace u finančního úřadu Nově vzniklá společnost se musí registrovat u místně příslušného finančního úřadu. Lhůta pro registraci je stanovena v délce 30 dnů od získání oprávnění. Příslušný finanční úřad odpovídá sídlu právnické osoby. Přihláškou je růžový formulář (Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby15), který je možno použít k registraci daně z nemovitostí, daně z přidané hodnoty, daně silniční, daně z příjmu právnických osob a k dani z příjmů jako plátci dalších třech druhů daní uvedených v této přihlášce. Pro registraci k dani z přidané hodnoty je nutné vyplnit samostatný formulář (Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty16). Přihlášku je možné doručit poštou nebo osobně. Po úspěšném vyřízení obdržíme osvědčení o registraci. Vyzvednout si ho může pouze osoba oprávněná jednat za společnost. Předkládá se při veškerých změnách v registraci.

14

Viz příloha č. 18 Viz příloha č. 12 16 Viz příloha č. 13 15

46

Je také potřeba doložit doklady, kterými jsou:
kopie rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu do obchodního rejstříku,
kopie živnostenských listů,
kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu,
kopie výpisu z obchodního rejstříku.

4.1.2.10 Registrace u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny Podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení má zaměstnavatel povinnost přihlásit zaměstnance u okresní správy sociálního zabezpečení, a to do 8 dnů ode dne zahájení či skončení práce (činnosti). Povinností je také registrace zaměstnanců u zdravotní pojišťovny, což je nutné provést taktéž do osmi dnů.

4.1.3

Možná úskalí založení společnosti s ručením omezeným

Při založení společnosti s ručením omezeným je třeba projít zdlouhavým procesem, který je náročný nejen na čas, ale i na finanční prostředky. Zakladatelé by měli důkladně zvážit svá rozhodnutí a věnovat nemalou pozornost jednotlivým úkonům, které je třeba udělat. Vyhnou se tak nepříjemnostem plynoucím z nedodržení náležitostí daných zákonem. Velice často dochází například k nezaplacení různých poplatků, a to pouze z důvodu opomenutí, což může vést až k tomu, že společnost není zapsána do obchodního rejstříku, nedojde-li k nápravě. Dalším častým problémem také bývá nedodání všech živnostenských listů či neověření podpisů. Důležitá je správná forma názvu společnosti (obchodní firma). Ta nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou, nesmí působit klamavě a musí odpovídat požadavkům právní úpravy nekalé soutěže a zákonům, které jsou uvedeny v teoretické části této bakalářské práce na straně 13. Nepodaří-li se splnit veškeré náležitosti, může dojít až k tomu, že musí být tento proces absolvován celý od začátku..

47

5.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR PRÁCE

5.1

SHRNUTÍ

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala jednou z nejčastějších forem obchodních společností, konkrétně společností s ručením omezeným, kterou lze označit za jeden z nejmladších typů obchodních společností. V teoretické části jsem se nejprve zaměřila na vývoj právní úpravy této formy podnikání. Poté jsem přešla k samotnému popisu společnosti s ručením omezeným. Cílem bylo osvětlit čtenáři danou problematiku a rozebrat některé podstatné náležitosti týkající se založení, vzniku, organizace, zrušení a zániku společnosti s ručením omezeným. Informace jsem

získávala z různých

publikací,

především

monografií.

Problematika společnosti s ručením omezeným je upravena v obchodním zákoníku, ze kterého jsem vycházela. Tyto poznatky jsem se poté snažila shrnout a poskytnout ucelený popis postupu, který by pomohl nejen zakladatelům, ale také těm, kteří se na společnosti s ručením omezeným podílejí, popřípadě také posloužily jako pomůcka při výuce. Cílem praktické části bylo uvést jednotlivé poznatky do praxe. Poskytnout základní přehled o tom, jak postupovat, rozhodneme-li se založit společnost s ručením omezeným. Tento proces je značně složitý a vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Na příkladu konkrétní společnosti jsem se snažila popsat jednotlivé kroky, které musí být učiněny. Již samotný výběr názvu (obchodní firmy) může činit obtíže, neboť zde platí určitá pravidla, která musí být dodržena, chceme-li, aby náš návrh na zápis do obchodního rejstřík nebyl zamítnut. Nutné je také sepsání společenské smlouvy, kde jsou kromě podstatných náležitostí upravena i jednotlivá práva a povinnosti, na kterých se zakladatelé dohodnou. V podstatě lze jednotlivé kroky zakládání společnosti shrnout do několika bodů, kam řadíme například nutnost zažádat o výpis z rejstříku trestů, předložit potvrzení o nedoplatcích na daních, určit sídlo společnosti, zaregistrovat se u finančního úřadu či podat návrh na zápis do obchodního rejstříku a další. K práci jsem přiložila i několik vzorových dokumentů, se kterými přijdou zakladatelé do styku. Tyto dokumenty by měly posloužit jako předloha, aby nedošlo k opomenutí některé z náležitostí, což by mohlo způsobit nečekané komplikace a zpomalení celého procesu.

48

5.2

ZÁVĚR

Společnost s ručením omezeným je jednou z nejoblíbenějších forem podnikání. Avšak nebylo tomu tak vždy. V minulosti se střídala období, kdy se tato právní forma podnikání těšila velké oblibě s obdobími, kdy se nevyskytovala vůbec. Nyní existují i specializované firmy, které se zabývají poradenstvím v oblasti problematiky společnosti s ručením omezeným. Nejedná se pouze například o zpracování podnikatelského záměru, ale i o zajištění veškerých formalit, které musí být učiněny k úspěšnému založení a vzniku společnosti. Veškeré tyto služby jsou náležitě finančně ohodnoceny. Zakladatelé tak musí počítat nejen s prostředky, které je nutné vynaložit na jednotlivé dokumenty, ale také s určitým finančním obnosem, který připadne těmto specializovaným firmám. Pozornost by také měla být věnována solidnosti těchto firem, jestli se z jejich strany nejedná pouze o snahu obohatit se na úkor ostatních. Po napsání této bakalářské práce jsem se pozastavila nad otázkou, zda není založení společnosti s ručením omezeným věnováno příliš pozornosti, narozdíl od problematiky jejího zrušení, která je opomíjena. Existují sice podrobné popisy jednotlivých možností, jak lze společnost zrušit, ale nikde není podán srozumitelný přehled o tom, jak postupovat, dostaneme-li se do takovéto situace. Přestože se ve své práci zaměřuji pouze na společnost s ručením omezeným, mohla jsem se díky zpracovávání tohoto tématu obeznámit i s jinými formami obchodních společností. Někteří autoři často ve svých publikacích uvádějí vedle společnosti s ručením omezeným i jiný druh společnosti. Většinou se jedná o společnost akciovou. Na druhou stranu právní úprava například veřejné obchodní společnosti či komanditní společnosti není příliš rozšířena a podle mého názoru je i zanedbávána. Stojí-li zakladatelé před rozhodnutím, kterou právní formu společnosti si zvolit, mají tak k dispozici pouze omezené množství informací, které může být příčinou zkresleného úsudku.

49

6.

POUŽITÁ LITERATURA

Monografie: [1]

Baierl, P. Vybrané kapitoly z obchodního a živnostenského práva. Praha: Armex Publishing, 2004. ISBN 80-86244-29-6

[2]

Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-734-0

[3]

Bejček, F., Hajn, P., Kotásek, J., Pokorná, J., Večerková, E. Nástin obchodního práva I. Úvodní část. Soutěžní právo. Obchodní společnosti. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. ISBN 80-210-3603-6

[4]

Dědič, J. a kol. Právo obchodních společností. Právo v podnikání 2. Praha: PROSPEKTRUM, 1998. ISBN 80-7175-064-6

[5]

Dědič, J., Kunešová-Skálová J. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního hlediska. Praha: POLYGON, 1999. ISBN 80-7273-000-2

[6]

Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-089-0

[7]

Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. Komplexní pohled na s.r.o. Praha: ASPI, 2002. ISBN 80-86395-37-5

[8]

Eliáš, K. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. Praha: C. H. Beck, 1998. ISBN 80-7179-137-7

[9]

Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným. Praha: PROSPEKTRUM, 1997. ISBN 80-7175-047-6

[10] Mirčevská, D., Prudík, B. Vklady do obchodních společností. Praha: GRADA Publishing, 2005. ISBN 80-247-1365-9

50

[11] Pokorná, J. Obchodní společnosti po novelizaci obchodního zákoníku. Praha: Linde Praha, 1997. ISBN 80-902105-4-6

[12] Pokorná, J. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. ISBN 80-210-3024-0

[13] Ševčík, D. Společnost s ručením omezeným. Vzory podání a listin. Právní úprava po novele. Praha: PROSPEKTRUM, 2001. ISBN 80-7175-099-9

Právní předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 113/1990 Sb., hospodářský zákoník

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Elektronické zdroje: Ministerstvo spravedlnosti České republiky – Vzory podání pro obchodní rejstřík [online]. [cit. 2007-04-10]. Dostupné na Internetu: .

Informační server českého soudnictví [online]. [cit. 2007-04-05]. Dostupné na Internetu: .

51

Společnost s ručením omezeným – postup založení [online]. [cit. 2007-04-10]. Dostupné na Internetu: .

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2007-04-13]. Dostupné na Internetu: .

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2007-05-18]. Dostupné na Internetu: .

52

7.

PŘÍLOHY

1.

Společenská smlouva

2.

Smlouva o převodu obchodního podílu

3.

Nájemní smlouva

4.

Žádost o výpis z Rejstříku trestů

5.

Živnostenský list

6.

Koncesní listina

7.

Rozhodnutí o udělení koncese

8.

Zápis provozovny do živnostenského rejstříku

9.

Jednotný registrační formulář – základní a živnostenská část (právnická osoba)

10.

Pokyny k vyplnění Jednotného registračního formuláře – základní a živnostenská část (právnická osoba)

11.

Zvláštní část Jednotného registračního formuláře pro právnickou osobu- Ohlášení živnosti/Žádost o koncesi

12.

Zvláštní část Jednotného registračního formuláře – Přihláška k daňové registraci pro právnickou osobu

13.

Zvláštní část Jednotného registračního formuláře – Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty

14.

Ohlášení živnosti (právnická osoba)

15.

Žádost o koncesi (právnická osoba)

16.

Změny údajů stanovených pro ohlášení živnosti – žádost o koncesi české právnické osoby

17.

Prohlášení odpovědného zástupce

18.

Žádost – živnostenský rejstřík

53