SPOLEČNĚ PRO ÚSPĚCH ROMŮ

Vize IQ Roma servis, o. s.: Chceme svět, ve kterém budou existovat živé a přátelské vztahy mezi Romy a majoritními obyvateli — svět, ve kterém budou Romové přirozeně zastávat důstojné společenské role s respektem ke své kultuře a národnosti. Poslání IQ Roma servis, o. s.: Být prostředníkem, který podporuje možnosti, příležitosti a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění a chránit jejich práva a důstojnost v rámci společnosti.

SPOLEČNĚ PRO ÚSPĚCH ROMŮ SYSTÉMY PODPORY VZDĚLÁVÁNÍ ROMSKÉ MLÁDEŽE

ZPRÁVA Z KONFERENCE

9. ŘÍJNA 2014 VRANOVSKÁ 45, BRNO

IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Vranovská 45, Brno, 614 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: nám. Čs. Armády ½ A, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz


Konference Společně pro úspěch Romů – systémy podpory vzdělávání romské mládeže přivedla ve čtvrtek 9. října 2014 do multifunkčního sálu brněnského IQ Roma servisu více než 50 zástupců škol, neziskových organizací, relevantních institucí státní správy a samosprávy i angažované veřejnosti. Hlavním cílem konference bylo představit aktuální možnosti podpory romských dětí při snaze o dosažení středoškolského vzdělání a využít této jedinečné platformy pro sdílení zkušeností a plánování dalších možností spolupráce všech zainteresovaných. A to nejen na území města Brna, ale i v dalších obcích Jihomoravského kraje a systémově také národní úrovni. V dopolední části konference byl věnován prostor pro prezentaci dvou aktuálních programů pomoci, které jsou realizovány neziskovými organizacemi – vzdělávací program Gendalos (IQ Roma servis, o.s., prezentovala vedoucí Centra vzdělávání a profesních ambicí – Bc. Klára Hamplová, zapojená studentka Růžena Pihíková a mentorka Mgr. Alžběta Kozáková) a projektu Můžeme jít dál (Slovo 21, o.s., prezentoval Michal Miko, koordinátor projektů). Mgr. Lucie Macků, odbornice Agentury pro sociální začleňování pro oblast vzdělávání, představila nástroje systémové podpory romské mládeže. Odpolední část konference byla věnována dvěma praktickým workshopům, do kterých se rozdělili delegáti konference dle své profesní profilace. 1) Podpora romských žáků při ukončování ZŠ a jejich přechodu na SŠ. 2) Podpora romských studentů středních škol. Z dílčích prezentací a následných facilitovaných diskuzí vyplynuly dosud osvědčené postupy podpory, které jednotliví zúčastnění využívají, byly identifikovány aktuální bariéry a problémy a účastníci se také snažili nalézat možnosti jejich řešení. Podstatným výstupem odpolední práce byly rovněž návrhy dalších možností vzájemné podpory a provázanosti práce všech zainteresovaných. Vzhledem k tomu, že i skupina rozebírající možnosti podpory středoškoláků se neustále vracela k nutnosti řešení situace již v raných stádiích vzdělávání – tzn. od doby studia na základní škole (či dokonce před ní) jeví se spolupráce a systémové změny na úrovni základního školství jako stěžejní i pro další úspěch na úrovni středoškolského vzdělávání. Klíčovým partnerem pro obě úrovně vzdělávání je pak rodina, resp. opakovaně byla zdůrazňována nezbytnost spolupráce s rodiči, důrazu na vybudování pozitivních vazeb mezi školou a zákonnými zástupci žáka.

Další konkrétní výstupy naleznete ve strukturované podobě níže. IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Vranovská 45, Brno, 614 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: nám. Čs. Armády ½ A, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



PODPORA ROMSKÝCH ŽÁKŮ PŘI UKONČOVÁNÍ ZŠ A JEJICH PŘECHODU NA SŠ DISKUTOVANÉ OTÁZKY Využívané postupy a metody práce s žáky ZŠ zaměřené na přechod na SŠ a volbu povolání, které jsou funkční (příklady dobré praxe) :  Poradenství volby povolání již od 6. třídy (ze strany škol i poskytovatelů služeb - NNO).  Dny otevřených dveří a návštěvy škol, besedy s absolventy (možnost kontaktu dětí s pozitivními vzory).  Spolupráce se zaměstnavateli a úřady práce (zajišťuje lepší návaznost volby povolání na potřeby trhu), pořádání exkurzí k zaměstnavatelům (jak ze strany škol, tak poskytovatelů služeb).  Související práce na integraci rodin a řešení jejich sociální situace, na doplnění vzdělání rodičů (primárně ze strany poskytovatelů služeb).  Tzv. metodik záchytné sítě (tip od zástupkyně ASZ - pilotně se objevuje v menších obcích, jedná se pracovníka provázející dítě od ZŠ, cca 8. nebo 9.tř, pokračuje jako jednotící prvek i na SŠ.

Jakým způsobem jsou aktuálně do výběru SŠ zapojováni rodiče, případně kdo další je do výběru SŠ zapojován:  Školy zapojují rodiče do besed, účast v rámci dnů otevřených dveří, veletrhů atd.  Další zapojení:  Spolupráce škol a NNO (v rámci příprava na SŠ, doučování).  Pedagogicko-psychologické poradny (testy, speciální potřeby atd.).  Pozice sociálního pedagoga na školách - spolupracující s dětmi i rodinami (při podávání přihlášek atd.).  Dále spolupráce dle potřeb s lékařem (např. konzultace vhodnosti vybraného oboru).

Existence rozdílů v přípravě na přijímací řízení na SŠ mezi žáky se sociálním znevýhodněním a bez něj: Je třeba řešit především:  Nesrozumitelnost zadání přijímacích testů.  Nesrozumitelně vydefinovaný profil studenta SŠ (dítě si nemůže relevantně vybrat sobě odpovídající obor).  Obavy z přijetí kolektivem na SŠ (obavy z diskriminace, šikany).  Nedostatečná příprava ze ZŠ (demotivující zejména po nástupu na SŠ, kdy dítě neočekává prudký pokles úspěšnosti a zhoršení známek)




Metody spolupráce s dalšími subjekty, které by byly vhodné pro efektivnější práci, včetně jejich konkrétních přínosů (pozitiv). Výzvy a náměty na prohloubení funkční praxe a spolupráce.  Sociální práce ve školách – oddělit terénního pracovníka pro rodiny a sociálního pracovníka přímo pro dítě  Terénní pracovník pro rodiny – pro řešení absencí, podporu a vytváření návazné podpůrné sítě u rodin, spolupráci je třeba nastavovat individuálně, abychom rodiče zkompetentňovali a nepřebírali jejich zodpovědnost.  Sociální pracovník pro dítě (např. lze řešit jako terénní formu NZDM ve školách) nemá návaznost na výuku a hodnocení dítěte, ani neřeší pouze absence v rodině atd., jeho úloha je podpora dítěte, nikoliv výuka.  Spolupráce na bázi většího propojení základních a středních škol - střední školy mají jinou atmosféru než školy základní, jiný styl práce a komunikace (např. vykání, méně se řeší některé problémy atd.)  žádoucí zajistit více akcí, návštěv, přímé spolupráce mezi jednotlivými základními a středními školami v okolí (společné turnaje, výlety, setkávání, akce atd.)  Spolupráce služeb (většinou NNO) a škol – na počátku je vždy potřeba vyjasnit východiska, možnosti, legislativní rámec atd. (vč. nabídky a očekávání)  Využívání programů s dobrovolníky - vhodné posílit systematické a kvalitní vzdělávání dobrovolníků (často přichází z jiných oborů a nemají dostatek zkušeností a znalostí, jak s dětmi pracovat)  Zapojení OSPODů (a to nejen v době povinné školní docházky a krize)  Větší využití modelu případové konference pro řešení situace (včas, nikoliv až v případě vážného problému jako je odebrání dětí atd.), cílem by mělo být nastavení partnerského řešení situací ve spolupráci s rodiči i dětmi.  Posílení spolupráce i mezi nadřízenými orgány - MŠMT, MPSV, MMR - pro efektivní a komplexní řešení situace rodin.




PODPORA ROMSKÝCH STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL DISKUTOVANÉ OTÁZKY Rozdíly ve znalostech žáků přicházejících ze ZŠ a způsob, jak se s nimi střední školy vyrovnávají. Rozdíly ve znalostech existují (týkají se však studentů z majority i ze sociálně znevýhodněného prostřední), rozdíly jsou také v motivaci ke studiu (obecně se snižuje úroveň znalostí nabytých na ZŠ, což vede k obavám z jednotných přijímacích zkoušek na SŠ).

Specifika studentů se sociálním znevýhodněním, popř. romských děti obecně. Jakým způsobem s nimi SŠ pracují: Primárně školy vychází z možností dítěte, osvědčené metody práce jsou:  Permanentně otevřené možnosti konzultací s učiteli (stálá nabídka konzultací na nástěnkách, nabídka probíhá i adresně konkrétních studentům ústní formou), poskytování specifických domácích úkolů pro samostatnou přípravu.  Soustavná práce na zvyšování motivace studentů ke studiu – důraz na oceňování, možnosti zlepšení si známek v rámci výše zmíněných konzultací.

Důvody předčasně ukončené školní docházky (v jaké míře se to týká romských žáků, popř. sociálně znevýhodněných?) Jedná se o komplex faktorů:  Nedůstojné podmínky v rodině, nižší motivace ke studiu, nedůslednost rodičů, absence pozitivních vzorů.  Nižší úroveň připravenosti ze základní školy, špatná adaptace na nové nepřirozené prostřední.  Nesprávná volba školy (aspekt podceňováni i přeceňování), nedostatečná příprava na volbu povolání na základní škole.  Šikana, diskriminace ze strany spolužáků z majority, pocit diskriminace ze strany učitelů.  Předčasná dospělost/sexualita dětí (např. ukončení docházky z důvodu těhotenství).




Možnosti motivace studentů k dokončení SŠ. Kdo se na motivaci podílí, způsoby zapojení rodičů, spolupráce s dalšími organizacemi a institucemi.  Koordinované zapojování rodičů, výchovného poradce i pedagoga.  Zvýšení připravenosti pedagogů pro práci s romskými dětmi (např. i formou workshopů vedených NNO).  Zvyšování možností kontaktů studentů s pozitivními vzory (nejen ve školách, ale i např. v NZDM).  Dostatečné oceňování dětí (hmotné i nehmotné, např. formou stipendií), bonifikace rodin s lepšími studijními výsledky.  Finanční podpora středoškolského studia jako taková - podpora na nákupy pomůcek a knih.  Velkým problémem zůstává předfinancování - většina stipendií je vyplácena zpětně, což finanční stabilitu rodiny neřeší, možnosti řešení jsou např. formou individuální výplaty MOP či jiné dávky směřované na podporu studia (zatím se v praxi příliš neděje)  Žádoucí rozšíření o další možnosti podpory – např. příspěvky na MHD a dopravu (v Brně nelze velkou část stipendií na tyto účely využít)

Vhodné metody spolupráce s dalšími subjekty (nejen NNO), které se osvědčily jako efektivní, popř. je žádoucí je nově (či dále) rozvíjet. Pozitiva i případné překážky.  Rodina - klíčový partner školy – důraz na pravidelné setkávání s rodiči, důležité je ukotvit spolupráci s rodiči již v raném věku (formou třídních schůzek, přednášek pro rodiče na třídních schůzkách atd.)  možnosti řešení, když rodina nespolupracuje (necítí ve škole oporu)  zavedení modelu komunitní školy (např. holandský model, kdy rodič vodí dítě do školy, přijde si zároveň popovídat, je i prostor pro sdílení s učiteli  NNO jako mediátor, poradce - zprostředkuje komunikaci s rodiči, - nabídka workshopů pro učitele (jak komunikovat s dětmi/rodiči ze sociálně znevýhodněného prostředí poradce)

 Pedagogicko-psychologické poradny




 Nevládní neziskové organizace  Vhodný model spolupráce vnímaný ze strany škol = možnost školy obrátit se na NNO u konkrétních klientů (těch, které vytipuje ona, ne jen primárně klienti dané soc. služby), u problémových studentů pak pro další komunikaci podmínka spolupráce s NNO.  Péče o kvalitní trávení volného času mládeže (směřující k pravidelnosti a pečlivosti).  Doučování, vedení specifických lekcí na školách.  Zprostředkování kontaktu s rodiči, podpora při překonávání komunikačních specifik, podpora elektronické komunikace.  Koordinovaná spolupráce, interdisciplinární přístup  Společná pravidelná setkání – zástupci školy, rodiny, kurátoři, pracovníci NNO.  Sdílení informací a vzájemné pozvánky na akce.  Spolupráce, partnerství na bázi projektů.  Pořádání tematických kulatých stolů, zvýšení zastoupení relevantních aktérů na strategických kulatých stolech pro prosazování nezbytných změn (pořádaných např. MŠMT, ale i na lokální úrovni), vytváření strategických partnerství pro účinnou lobby.  Společná práce na osvětě (školy, NNO, Policie), včasné podchycení a řešení sociálních patologií.

Konference byla realizována organizací IQ Roma servis, o.s. v rámci projektu Společně pro úspěch Romů na trhu práce (CZ.1.04/5. 1. 01/77.00404) financovaného z prostředků ESF Prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Hlavním cílem projektu je vytipování úspěšných modelů spolupráce při řešení situace romských komunit v zahraničí a jejich testování v českém kontextu. Stěžejními tématy je právě spolupráce subjektů na místní úrovni pro zvýšení vzdělanosti a uplatnitelnosti Romů na trhu práce a koordinovaná spolupráce s cílem stabilizace znevýhodněných rodin. Zahraničními partnery projektu jsou: město Veldhoven (Holandsko), Pavee Point Travellers´ Centra (Irsko) a ETP Slovensko Centrum pre udržateľný rozvoj (Slovensko) Tuzemskými partnery projektu jsou: Statutární město Brno, město Břeclav, město Vyškov a EAPN ČR, o.s. V případě dotazů, námětů nebo připomínek prosím kontaktujte koordinátorku projektu (Šárka Pólová, [email protected])

V Brně, v říjnu 2014, zpracovala Šárka Pólová (IQ Roma servis, o.s.)



SPOLEČNĚ PRO ÚSPĚCH ROMŮ

Recommend Documents