SPOLEHLIVOST PSYCHOMOTORICKÉHO VÝKONU PŘI INTERFERENCI RADIM BADOŠEK Katedra psychologie, Univerzita Palackého, Olomouc
ABSTRACT
Reliability psychomotor a c h i e v e m e n t a t i n t e r f e r e nce R. Badošek According to research, the mental stress has negative effects on attention and reduces the performance of activity similar to activity of a driver. Mental stress reduces performance far more than consummation of alcohol to the level 0,5 per mille in blood. By application on mental stress while using mobile phone or handsfree was found and proved, that among using these resources there's no difference. The most obvi-ous loss in performance was found in communication that demanded active solving. Using handsfree shows the same negatives like using mobile phone. In addition subjects have feeling of subjectively lower demandingness while using handsfree set, though in reality achie-
vement is the same. So, handsfree forms only sensation of major safety and here´s where its danger of it lies in. After estimation of experimental data, there´s a selfsuggesting idea of reconsidering of sanctions for steerage cars while talking with mobile phones and getting closer to sanctions for steerage under the thumb of drinking. key words: cellular phones, distraction, attention, drivers, handsfree klíčová slova: mobilní telefony, rušení, pozornost, řidiči, handsfree
ÚVOD Předmětem výzkumu bylo zjištění spolehlivosti výkonu při interferenci. Široké pole možného výzkumu bylo koncentrováno na jedinou otázku, která zní: „Jak na řidiče působí hovor mobilním telefonem?“ Většinový hlas nečetné odborné literatury soudí, že telefonování za jízdy je rizikovou činností snižující výkon jednotlivce a způsobující zvýšení počtu chyb. Mnohem obtížnější je situace u problematiky opodstatněnosti užívání handsfree. Zde se tvrzení pohybují od jednoho pólu, kdy je dáno handsfree na roveň mobilnímu telefonu, až k druhému pólu, kdy je handsfree považováno za užitečného pomocníka snižujícího riziko, ale přesto má svůj negativní dopad. Problematika užívání mobilních telefonů je poměrně nová, a tím také populární, a proto, když ji chceme s něčím porovnat, tak ji musíme porovnávat s něčím, co bylo zkoumáno i v minulosti a to dost výrazně. Takovým objektem výzkumů byl a je vliv alkoholu jako dosud jediné legální masově užívané drogy u nás.
1
Provedený výzkum byl koncipován tak, že lze porovnat účinek alkoholu, vliv mobilního telefonu, vliv handsfree a kontrolní vzorek nezatěžovaný žádnou nezávisle proměnnou. Další, a to značně praktickou otázkou je otázka, zda policií tvrdě trestaný přestupek – jízda pod vlivem alkoholu není (v případě menšího množství alkoholu) menším zlem než jízda, při níž je používán mobilní telefon nebo handsfree. O mobilním telefonu používaném za jízdy platí (a na tom se shoduje většina autorů), že není porovnatelný s běžným hovorem uskutečňovaným za jízdy se spolupasažéry. U hovoru přes mobil totiž chybí přítomnost partnera a tím také možnost jeho vyhodnocení situace v okolí vozidla. Může tak v případě nebezpečí, obtížné dopravní situace nebo z jiného důvodu řeč přerušit a dát tak řidiči možnost věnovat se plně řízení. To u mobilního telefonu chybí a je nutno zjistit, zda to má dopad na řidičovu pozornost. VÝZKUMNÉ CÍLE Mimo jiné, zde neuváděné cíle bylo zkoumání zaměřeno na zjištění zda bude: 1. prokazatelný rozdíl mezi používáním mobilního telefonu a sady handsfree z hlediska výkonu a chybovosti, 2. zda výkon a chybovost bude vykazovat lepší výsledky po požití alkoholu (hladina do 0,5 promile) než při komunikaci mobilním telefonem nebo handsfree, 3. výkon při úlohách mobil a handsfree bude vyšší v těch položkách, u kterých nebude nutno aktivně reagovat na sekundární úlohu (tzn. v lichých řádcích testu „d2“), 4. nejvyšší výkon bude v podmínce kontrolní, 5. výkon v testu „d2“ bude negativně korelovat s dosaženým skóre v dotazníku neurotických příznaků (SAS), 6. tepová frekvence měřená po vykonání testu bude pozitivně korelovat s celkovým výkonem. SOUBOR Celkově bylo zkoumáno 16 osob, z toho 8 mužů a 8 žen, věk se pohyboval v rozmezí od 22 do 27 let (průměrný věk byl 23,2 let, směrodatná odchylka 1,4 let). Všichni zkoumaní byli VŠ studenty. 15 z celkového počtu 16-ti zkoumaných bylo vlastníkem mobilního telefonu (jedna žena telefon nevlastnila) v rozmezí od 1 měsíce do 5-ti let (průměrná délka vlastnictví mobilního telefonu byla 2 roky a 10 měsíců). Vlastnictví řidičského průkazu bylo zaznamenáno u 12 osob (dva muži a dvě ženy nebyli držiteli ŘP) s průměrnou délkou vlastnictví 5,5 let. Vzhledem k podmínce, že při výzkumu bude požíván alkohol, byly potenciální PO s touto podmínkou předem seznámeny a několik oslovených osob proto účast na výzkumu odmítlo. Všechny PO, které již výzkum začaly, jej také dokončily. Participanti nebyli placeni, byli pouze motivováni tím, že jim po ukončení studie budou sděleny výsledky. DESIGN VÝZKUMU Výzkum byl postaven jako laboratorní, experimentální a spíše modeloval činnost řidiče než by ji simuloval. Experimentálními podmínkami byly: 1.vliv alkoholu (o hladině do 0,5 promile), 2.hovor s použitím mobilního telefonu, 3.hovor s použitím sady handsfree. Kontrolní podmínka bez působení rušivých faktorů byla čtvrtou částí výzkumu. Projekt byl konstruován jako experiment s opakovaným měřením, tzn., že každá PO prošla všemi uvedenými podmínkami v pořadí podle vyrovnaného latinského čtverce (Ferjenčík, 2000, str.98). Celkem bylo provedeno 64 měření. Dosazením konkrétních podmínek do výše zmíněného latinského čtverce vznikl následující model testování (obr.1).
2
Pořadí:
S k u p i n y
1
2
3
4
A
Alkohol
Mobil
Kontrolní
Handsfree
B
Mobil
Handsfree
Alkohol
Kontrolní
C
Handsfree
Kontrolní
Mobil
Alkohol
D
Kontrolní
Alkohol
Handsfree
Mobil
Obr. 1. Latinský čtverec obsazený konkrétními podmínkami Byly vytvořeny celkem 4 skupiny (A,B,C,D), každá skupina obsahovala 4 participanty (2 muže a 2 ženy). Participanti byli do jednotlivých skupin přiřazeni losem, přičemž losování probíhalo zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže, aby byla skupina obsazena vyrovnaně vzhledem k pohlaví. Jak je možno si povšimnout, v jednotlivých skupinách (A,B,D) se objevuje po proměnné alkohol tlustá čára, která naznačuje ukončení výzkumu tentýž den, protože po požití alkoholu by nebylo možno pokračovat v dalších podmínkách tak, aby nebyly výsledky při ostatních podmínkách kontaminovány vlivem alkoholu. Pouze u skupiny C je možné provést celý výzkum během jednoho sezení, ale v tom případě je zátěž v důsledku velkého počtu pokusů největší a proto byla uměle vyrovnána na úroveň skupiny D. Z toho vyplývá, že vždy bylo testování PO rozloženo do dvou dnů. V podmínkách handsfree a mobil byli subjekti zatěžováni sekundární úlohou. Ta byla sestavena z verbálních podnětů, stimulů k verbální reakci PO a v jednom případě příkazu k motorické činnosti. V podmínce alkohol byli probandi intoxikováni alkoholem na hladinu do 0,5 promile. Závisle proměnnou byl dosažený výkon a chybovost v testu „d2“. Při výpočtech získaných dat byl použit program Microsoft Excel 2000. Jedinou užívanou metodou porovnání statistické významnosti mezi podmínkami byl Dvouvýběrový párový t-test na střední hodnotu, protože se jedná o opakované měření stejných osob. Jako statisticky významná je považována minimálně hodnota α 0,05 (kritérium činí 2,1315). Během výzkumu byly zjištěny i hodnoty α 0,01 (kritérium činí 2,9467) a α 0,005 (kritérium činí 3,2520). Udaná kritéria platí pro 15 stupňů volnosti. Pokud porovnávané hodnoty dosáhly statistické významnosti podle zde uvedených kritérií, tak jsou hladiny významnosti uvedeny v závorkách za popisem porovnávaných veličin. Pokud ne, tak hladiny nejsou uvedeny a následuje konstatování o nevýznamnosti. Dále jsou použity korelace při nichž se statistická významnost určuje podle kritéria, kdy statisticky významná korelace musí mít r = /0,4821/ pro hladinu významnosti α 0,05. Pro hladinu α 0,01 musí být r = /0,6055/. To vše opět pro 15 stupňů volnosti. Poslední použitou metodou je výpočet variančního koeficientu zjišťujícího homogenitu souboru. PSYCHODIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE Stěžejním měřícím nástrojem se stal test „d2“. Jedná se o výkonový test tužka papír, proband zaškrtává vybrané položky a ostatní opomíjí. Tímto testem je primárně měřena pozornost, zvláště selektivita pozornosti, rozsah pozornosti a celková schopnost soustředění. Je možno měřit nejen celkový výkon tj. množství práce vykonané za čas, ale i chybovost jako kvalitativní stránku výkonu. Při výzkumu byl test „d2“ použit jako primární úloha modelující činnost řidiče (rozhodování mezi pod-
3
statnými a nepodstatnými podněty a správné manuální reakce - zatržení vybraného písmena) a jako závisle proměnná. Dalším diagnostickým nástrojem se stal Zungův dotazník úzkosti SAS (Self-Rating Anxiety Scale). Sestává se z celkem 20-ti otázek zaměřených na pocity a tělesné projevy úzkosti u dotazovaného. Hodnotí se poslední týden včetně dne hodnocení. Operuje se s hrubým skóre dosaženým v dotazníku. Čím větší je skóre, tím je možno považovat příznaky úzkosti za silnější. Probandům byl zadán také statusový dotazník zjišťující pohlaví, věk, výšku, váhu, vlastnictví řidičského průkazu, najeté kilometry celkem, vlastnictví mobilního telefonu, provolané sumy měsíčně, užívání alkoholu apod. Hodnocena byla i subjektivně prožívaná obtížnost právě ukončeného testu. PO po ukončení testování na škále označené procenty 0-100% bodem označila místo, kde se podle jejich názoru nacházela úroveň obtížnosti. Byly vytvořeny celkem 4 škály, každá zvlášť pro každou z podmínek (alkohol, mobil, handsfree, kontrolní). Totéž bylo učiněno pro 4 škály subjektivního odhadu chyb. Proband měl zaznamenat odhad chyb, které v průběhu konkrétního testu učinil. Tyto škály měly opět rozmezí od 0-100%. Dále byl pořízen záznam z pozorování PO při podmínce mobil a handsfree.
MĚŘENÍ FYZIOLOGICKÝCH VELIČIN Jedinou měřenou fyziologickou veličinou v tomto výzkumu se stalo měření tepové frekvence. Ta byla měřena podle metodiky popsané v Křivohlavý, Sedlák, Voborský (1965, str.29). Tep je měřen na zápěstí pomocí tří prstů položených na arterii radialis (nalézá se na palcové straně vnitřní strany ruky). Tep je počítán během celé minuty. Tep byl měřen u každé nezávisle proměnné vždy dvakrát. Jednou před vykonáním testu „d2“ a podruhé okamžitě po ukončení testování. PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ K výzkumu byl použit mobilní telefon BOSCH typ GSM 509 Dual . Telefon byl tenkým vodičem napojen přes konektor na magnetofon. Z něho byly pouštěny standardní nahrávky do reproduktoru mobilního telefonu, který byl v průběhu testování zapnut (pouze reproduktor byl napojen na magnetofon). Mobilní telefon neměl při testování vloženu kartu SIM. Nebyl proto přihlášen do sítě. Dalším vybavením byl reproduktor pro hlasitý poslech s vlastním zesilovačem, který sloužil jako handsfree. Bylo použito zařízení firmy AZONA, model Root Series / RS-310. Původní zařízení sestávalo ze dvou reproduktorů, pro účely výzkumu byla použita pouze jedna část, a to část s vestavěným zesilovačem. Zesilovač reproduktoru je napájen ze sítě, je vybaven regulací hlasitosti a regulací výšek/hloubek. Při testování byl nastaven na střední hodnotu výšky/hloubky a hlasitost byla nastavena uprostřed mezi prvním a druhým bodem orientační stupnice. Po celou dobu výzkumu byla hlasitost nastavena na stejnou hodnotu. Vstup nízkofrekvenčního signálu byl napojen přes konektor na magnetofon do vývodu sluchátek stejně jako v případě mobilního telefonu. K měření času byly použity běžné digitální hodinky se stopkami. SEKUNDÁRNÍ ÚLOHA Sekundární úlohou byl verbální podnětový materiál nahraný na dvou kazetách, každá s jinými podněty avšak shodného typu. Uvedené nahrávky byly použity při nezávisle proměnných mobil a handsfree. Sekundární úkoly byly vytvořeny na základě dvou činností vyžadujících : a) b)
aktivní reakci b) pasivní naslouchání
4
Test „d2“ má celkem 14 řádků, proto byly aktivní a pasivní úlohy pravidelně rozděleny na 7 a 7 řádků, přičemž aktivní úkoly se nacházely na lichých řádcích a úkoly vyžadující pouze naslouchání na sudých. Úlohy byly vytvořeny jako velmi lehké a byla snaha použít takové úkoly, které by byly podobné situacím při hovoru reálném. Nejprve byly vytvořeny dvojice úkolů (označeny a a b) pro každou otázku (1-14) a pak byly náhodně hodem mince přiděleny podmínkám mobil a handsfree. Vzhledem k tomu, že probandi byli známými experimentátora, tak je rozhovor veden v 2. osobě jednotného čísla. Jako rušivé podněty v sudých otázkách jsou použity citace z knih. Jedná se o náhodně vybrané odstavce shodující se pouze délkou. Použity byly tři druhy knih. Čapkovy Povídky z druhé kapsy (jako zástupce beletrie), Freudovy Vybrané spisy I (literatura odborná, blízká zaměření probandů), Elektroenergetika (literatura odborná, vzdálená zaměření probandů). Otázky v lichých řádcích (aktivních) obsahují několik okruhů. Otázka č.1 se zabývá orientací v prostoru (mj. tato otázka je jednou z nejužívanějších otázek při hovoru mobilním telefonem: „Kde se teď nacházíš?“), ot.č.11 orientací v čase, ot.č.3 se zaměřuje na dlouhodobější paměť (popis části vlastního oblečení) , ot.č. 5 je jednoduchá početní úloha (sčítání tří jednociferných čísel), ot.č. 7 základní znalost dopravní signalizace, ot.č.9 manuální úkol – vytáčení čísla (omezeno na 3 čísla), ot.č.13 prosté opakování slov (krátkodobá paměť). Otázky nebo v případě sudých řádků spíše rušivý materiál měl také několik okruhů. Ot.č.2 a 14 byly instrukcemi k samotnému testování, ot.č.4 verbální materiál z odborné literatury PO blízký, ot.č.6 prezentace vtipu (použito pro možný vliv emočního stimulu), ot.č. 8 a 12 verbální materiál z odborné literatury PO vzdálený, v ot.č.12 byl tentýž materiál kryt šumem pro ztížení poslechu (imitace špatného příjmu tel. signálu), ot.č.10 prezentace náhodných slov v pořadí bez zřejmého smyslu (imitace vypadávání signálu mobilního telefonu). INTOXIKACE ALKOHOLEM Pro podmínku alkohol bylo nutno PO intoxikovat dávkou alkoholu odpovídající hodnotě blízké 0,5 promile, přičemž hodnota neměla být výrazně překročena. K stanovení odpovídající dávky alkoholu byl použit výpočet pomocí modifikovaného vzorce pro výpočet obsahu alkoholu na základě znalosti váhy a pohlaví jedince.
váha alkoholu = 0,5 x váha jedince x koeficient váha alkoholu – v gramech 0,5 – požadované promile alkoholu v krvi váha jedince – v kilogramech koeficient – muži 0,67, ženy 0,5 Dávka alkoholové drogy (40% destilát) byla přepočtena z gramů na mililitry, odměřena odměrkou a nalita do sklenice o objemu 2 dcl. Pak byla alkoholová droga ve sklenici doplněna do úrovně rysky 2 dcl stoprocentní pomerančovou šťávou. Intoxikace byla provedena minimálně 0,5 hodiny před samotným vykonáním testu, kdy by již měla být hladina alkoholu na své maximální úrovni. Např.Šedivý a Válková (1988, str.88) udávají tuto dobu mezi 0,5-1 hodinou. POSTUP PŘI MĚŘENÍ Po vylosování skupiny určující pořadí nezávisle proměnných PO vyplnily statusový dotazník. Ten vyplňovaly PO pouze jednou. Dále probandi před každou ze dvou částí výzkumu vyplnili Zungův dotazník úzkosti SAS, protože mezi jednotlivými částmi uplynulo i několik dní a aktuální anxieta mohla nabývat jiné hodnoty. Po jeho vyplnění byli při prvním měření probandi zacvičeni ve vypl-
5
ňování testu „d2“ podle manuálu. V dalších třech měřeních nebylo nutno participanty zacvičovat, protože si pamatovali způsob vyplňování testu, o čemž se vždy experimentátor ujistil. V případě podmínek kontrolní a alkohol (zde byli probandi již 0,5 hod. pod vlivem alkoholu, bez vlivu alkoholu vyplnili pouze statusový dotazník a dotazník SAS) byl použit text instrukce z manuálu. Měření času prováděl experimentátor a v dvacetisekundových intervalech ohlašoval ukončení práce na řádku slovy: „STOP! DALŠÍ ŘÁDEK“. V případě podmínek mobil a handsfree byla dodána instrukce: „Naslouchej pozorně instrukcím z mobilu/handsfree. Vždy po dvaceti sekundách se ozve: „STOP! DALŠÍ ŘÁDEK“. Ihned přestaň pracovat na řádce a začni hned pracovat na následující. Instrukce z mobilu/handsfree budou obsahovat i úkoly a otázky. Pokud úkol nestihneš splnit do instrukce: „STOP! DALŠÍ ŘÁDEK“, přejdi dál i bez dokončení. Vyplňuj test co nejrychleji a bez chyb. Úkoly z nahrávky splň co nejlépe.“ Dalším krokem bylo změření tepové frekvence probandů a zaznačení do tabulky. Pak PO vyplnily test „d2“, pokud se jednalo o podmínku kontrolní a alkohol. Když se jednalo o podmínku mobil, dostaly ještě před započetím testu „d2“ instrukci pro bezchybné ovládání mobilního telefonu: „Až řeknu teď, vezmi do ruky mobilní telefon, zmáčkni červené tlačítko tak, až se rozsvítí displej a objeví se nápis BOSCH, dej si jej k uchu a začni vyplňovat test.“ PO si mohly ještě ukázané tlačítko prohlédnout. Pak experimentátor řekl: „Připravit! Pozor! TEĎ!“ a zmáčkl na magnetofonu tlačítko přehrávání. Tím se spustila nahrávka, která obsahovala kromě úkolů vždy po dvaceti sekundách již zmíněnou instrukci: „STOP! DALŠÍ ŘÁDEK“, takže experimentátor nemusel sledovat čas. Aby nedocházelo v podmínce mobil k nežádoucímu pohybu testovacího archu po desce stolu (proband si jej nemohl držet, protože měl v ruce mobil a druhou rukou zaškrtával test), byl arch přilepen v rozích samolepkami ke stolu – toto pouze v podmínce mobil. Při podmínce handsfree dostaly PO také před začátkem testu „d2“ instrukci. Protože u podmínky handsfree není nutné držet telefon v ruce, zněla instrukce takto: „Až řeknu teď, zmáčkni na mobilu červené tlačítko tak, až se rozsvítí display a objeví se nápis BOSCH a začni vyplňovat test.“ Zbytek procedury byl shodný s podmínkou mobil (s výjimkou přilepení testovacího archu). Poté byl v obou případech proveden test „d2“. Následným krokem po ukončení testu „d2“ bylo okamžité změření tepové frekvence podle uvedené metodiky. Údaje byly opět zaznačeny do tabulky. Nakonec probandi zaznamenali své subjektivní posouzení obtížnosti právě provedeného testu a odhadu chyb, jichž se dopustili. Doba jednoho celého vyšetření se pohybovala okolo 90 minut u jedné osoby. VÝSLEDKY Z měřených veličin v testu „d2“ byla vybrána položka CV (celkový výkon), která obsahuje výkon v testu po odečtení chyb. Další veličinou z testu „d2“ je celkový počet chyb. Dále byla měřena subjektivní obtížnost testu v rozsahu 0-100%, a totéž u subjektivního odhadu chyb. Skóre SAS je měřeno počtem dosažených bodů v rozmezí 16-80. Z fyziologických veličin byla měřena tepová frekvence v tepech za minutu. Výsledky výkonů pod jednotlivými podmínkami ukazují na to, že průměrný výkon byl nejlepší u podmínky alkohol a nejhorší u podmínky mobil. Přesné údaje v tabulce 1.
580
Podmínka Průměrný celkový výkon alkohol 571,3 mobil 497,3 handsfree 501,6 kontrolní 559,5
Počet položek
Tab. 1 Celkové výsledky
560 540 520 500
alkohol mobil handsfree kontrolní
480 460
Graf 1 Celkový výkon v testu „d2“
6
Výsledky veličiny celkový výkon jsou zpracovány v grafu 1. Porovnáním experimentálních podmínek s podmínkou kontrolní pomocí dvouvýběrového t-testu se projevily statisticky významné rozdíly u podmínky mobil (p < 0,05) a handsfree (p < 0,01). Výkon (nejvyšší dosažený) u alkoholu není statisticky významný. Vzájemným porovnáním podmínek mobil a handsfree byl zjištěn velmi malý rozdíl a navíc statisticky nevýznamný. Je zřejmé, že z hlediska kvantity výkonu není rozdílu mezi handsfree a mobilním telefonem. Porovnáním podmínky alkohol a mobil se ukázal statisticky významný rozdíl (p < 0,001), u podmínek alkohol – handsfree tato hodnota byla významná na hladině (p < 0,01) , v obou případech byl výkon lepší v podmínce alkohol. Další sledovanou veličinou byla kvalitativní stránka výkonu – průměrný počet chyb v testu „d2“ (graf 2). Graf ukazuje největší počet chyb u podmínky mobil (12,5 chyb), dále u podmínky alkohol (11,25 chyb), pak handsfree (10,0 chyb) a nejlepší výsledky byly ve skupině kontrolní (9,87 chyb). U podmínky mobil narostl počet chyb o 26,6% oproti podmínce kontrolní a při porovnání podmínky mobil – handsfree byla chybovost u mobilu o 25% vyšší než u handsfree. Žádný z výsledků se ale neprojevil ve statistickém kritériu významnosti, a proto jsou tyto výsledky statisticky nevýznamné. 100
10 5
alkohol mobil handsfree kontrolní
Procenta obtížnosti
Počet chyb
15
0
80 60 40 20
alkohol mobil handsfree kontrolní
0
Graf 2 Chyby v testu „d2“
Graf 3 Hodnocení subjektivní obtížnosti
Při měření pocitů subjektivní obtížnosti bylo zjištěno následující: viz. graf 3. Statisticky významné se ukázaly být rozdíly mezi podmínkami mobil a kontrolní (p < 0,05) a také mezi podmínkami mobil a handsfree (p < 0,005).PO tak hodnotily jako nejobtížnější testování při použití mobilního telefonu absolutně, nejmenší obtížnost pociťovali při podmínce kontrolní. V porovnání obtížnosti mobil – handsfree přisoudili probandi vyšší obtížnost (o 26,1%) při testování s použitím mobilního telefonu, a to statisticky významně (p < 0,005). Ostatní údaje byly statisticky neprůkazné. Odhad vlastních chyb v testu „d2“ prováděný participanty ukazuje graf 4.
40 30 20 10 0
Graf 4 Subjektivní odhad chyb
alkohol mobil handsfree kontrolní
Tepy za minutu
Procento počtu chyb
3
50
2,5 2 1,5 1 0,5
alkohol mobil handsfree kontrolní
0
Graf 5 Diference tepové frekvence
Nejméně chyb předpokládali participanti u podmínky kontrolní (26,93%), o málo více u podmínky alkohol (28,18%), jen nepatrně více u podmínky handsfree (28,75%), ale nejvíce byly předpokládány chyby v podmínce mobil (38,31%) a také statisticky významně (p < 0,05). Při po-
7
rovnávání předpokládané (subjektivní) chybovosti v podmínkách mobil – handsfree vyšla jako méně chybovější podmínka handsfree (p < 0,05). Pro úplnost je nutno dodat, že po probandech nebylo žádáno přesné procento odhadu chyb (tj. skutečné množství chyb v testu „d2“), ale pouze poměrný odhad v rámci 0-100% škály. Proto čísla neodráží skutečnost a silně překračují skutečné množství chyb. To však nebrá-ní následné korelaci chyb objektivně zjištěných a chyb odhadovaných. Korelací součtů všech celkových výkonů jednotlivců a součtů výsledků v dotazníku SAS byla zjištěna korelace –0,35. Tato souvislost není statisticky významná a nedá se tak vyvodit závěr, že zvýšená úzkost souvisí s nižším výkonem. Pokud rozebereme jednotlivé podmínky, tak korelace se pohybuje pravidelně v záporných hodnotách: alkohol –0,30 ,mobil –0,31 handsfree –0,28 , kontrolní –0,41 . Nutno říci přes statistickou nevýznamnost, že určitá pravidelnost napříč všemi podmínkami se ukazuje jako zajímavá. Porovnáváním výsledků chyby – subjektivní odhad chyb, v podmínce handsfree byl korelační koeficient 0,55 (p < 0,05). Ostatní podmínky vykazovaly: alkohol 0,28 , mobil –0,17 , kontrolní 0,16 (a tedy statisticky nevýznamné). Proč byl nejpřesněji odhadován počet chyb právě jen v podmínce handsfree není zřejmé. Na konci testování byla participantům předložena škála subjektivní obtížnosti právě vykonaného testu. Ta byla korelována s celkovým výkonem. Premisa zněla, že čím větší byla pociťovaná obtížnost, tím menšího reálného výkonu mohli jedinci dosáhnout. Proto by měla být korelace výsledků záporná. Toho bylo dosaženo pouze u podmínek alkohol –0,29 a kontrolní –0,22. Podmínky mobil 0,31 a handsfree 0,28 se pohybovaly v kladných číslech. Opět tyto výsledky nejsou statisticky významné, ale zajímavě vypadá skutečnost, že správnější usuzování bylo v podmínkách kontrolní a alkohol (mezi nimiž nebylo z hlediska celkového výkonu shledáno rozdílu) a naopak horší usuzování v druhé dvojici, kde nebylo z hlediska celkového výkonu shledáno také žádného rozdílu. Ovšem je nutno připomenout neprůkaznost výsledků, spekulativnost interpretace a brát data pouze jako námět k zamyšlení. Další měřenou veličinou byla změna tepové frekvence. Nejprve bylo zjištěno, o kolik se tepová frekvence zvýšila nebo snížila mezi začátkem a koncem jednotlivých testování. Výsledné číslo mohlo nabývat plusových či minusových hodnot. Zprůměrováním těchto hodnot došlo k zjištění trendu u konkrétní podmínky. Ve všech podmínkách došlo pouze ke zvýšení průměrné tepové frekvence na konci testu, jak je vidět v grafu 5. Podle výsledků uvedených v grafu by se dalo soudit, že neexistují obecně jednotné změny mezi jednotlivými nezávisle proměnnými, s výjimkou podmínky alkohol, kde se zvýšení tepové frekvence ukázalo jako statisticky významné (p < 0,05) při užití párového t-testu po-rovnávajícího počet tepů za min. před a po testování (graf 6). Navíc se blíží statisticky významnějšímu kritériu (t stat = 2,9346 , t α0,01 = 2,9467). Proto je zvýšení tepové frekvence možno považovat za reálný účinek proměnné alkohol.
Počet tepů za minutu
79 78 77
alkohol mobil handsfree kontrolní
76 75 74 73 72
před po před po před po před po testu „d2“ Graf 6 Hodnoty tepové frekvence před a po testu „d2“
8
50
50
40
40
Průměrný výkon
Průměrný výkon
U ostatních proměnných v celkovém zhodnocení nedochází v průběhu testu k zvýšení tepové frekvence. Proto lze soudit, že průběh testu nemá dopad na zvýšení či snížení průměrné tepové frekvence. Součet všech výkonů v testu koreluje s výší tepu měřenou po vykonání testu hodnotou 0,07 , což ukazuje na neutrální vztah (statisticky neprůkazný). Korelováním tepové frekvence měřené na začátku a výsledkem dotazníku SAS bylo zjištěno, že korelace se pohybují od –0,22 u podmínky handsfree, přes 0,008 u podmínky alkohol k 0,12 při podmínce mobil, až k –0,47 při podmínce kontrolní. Jedině poslední podmínka stojí za zmínku, nicméně ani ta nedosahuje statistické významnosti, která činí pro α0,01 = /0,6055/ a pro α0,05 = /0,4821/. Pokud bychom opatrně tento výsledek interpretovali vzhledem k blízkosti kritériu α0,05, tak můžeme soudit, že vyšší skóre v dotazníku SAS (výše neurotických příznaků) má souvislost s nižší tepovou frekvencí před pokusem. Korelace mezi tepovou frekvencí po pokusu se u proměnných alkohol 0,14 , mobil –0,10 a handsfree –0,03 příliš neodlišuje, u proměnné kontrolní však korelační koeficient dosahuje –0,6230., což je statisticky významné (p < 0,01). Zde by pak podle výsledků platilo, že osoby s vyšším skóre úzkosti mají statisticky významně nižší tepovou frekvenci po vykonání testu v podmínce kontrolní. Proč se tato souvislost projevila právě jen u podmínky kontrolní a proč je rozdílná startovní hodnota tepové frekvence u různých podmínek (graf 6), nechávám jako námět pro další zpracování. Korelace tepové frekvence a celkového výkonu (CV) v testu „d2“ neukázala žádné smysluplné výsledky. Korelace se pohybovaly v rozmezí od -0,20 až po 0,31. Nedá se tedy tvrdit, že by se zvýšený výkon odrážel v počtu tepů za minutu. Dalším důležitým předmětem výzkumu bylo zjištění, zda existuje rozdíl mezi sekundárními úkoly s aktivní složkou a složkou pasivní. K tomu bylo využito rozdělení jednotlivých řádků v testu na liché a sudé s patřičným druhem aktivity (viz.kap. Sekundární úloha). Výsledným číslem je průměrný výkon na řádek. Pro přesnější porovnání bude vynechán lichý řádek č.9 obsahující aktivitu motorickou (volba čísla) a průměr bude proto vypočítán pouze z šesti lichých řádků.
30 20 10
30 20 10 0
0 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
1.
Dvojice řádků Liché řádky
Graf 7
Sudé řádky
Řádek č.9
Výkon v sudých a lichých řádcích v podmínce handsfree
Liché řádky
2.
3. 4. 5. 6. Dvojice řádků Sudé řádky
7.
Řádek č.9
Graf 8 Výkon v sudých a lichých řádcích v podmínce mobil
V grafu 7 je vidět, že až na druhou dvojici po sobě následujících řádků je výkon v řádku sudém vyšší než v řádku lichém. U páté dvojice, která obsahuje na řádku č.9 motorickou aktivitu, je výkon v testu nejnižší. Zprůměrováním průměrů lichých a sudých řádků dojdeme k vyrovnání průběhu testu a získáme průměrnou hodnotu všech lichých a sudých řádků. I zde je vidět rozdíl. Průměr lichých řádků činí 34,23 a průměr sudých 38,65. Vzájemným porovnáním výsledků v každé ze sedmi dvojic řádků (tedy jeden sudý a jeden lichý po sobě následující řádek) uvnitř podmínky handsfree pomocí párového t-testu se ukázalo, že jsou statisticky průkazné na hladině min. 0,05. Podobné výsledky obsahuje i graf 8 v podmínce mobil, kdy měl průměrný lichý řádek hodnotu 33,82 a
9
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Průměrný výkon
Průměrný výkon
sudý 38,32. I v tomto grafu je vidět vyšší výkon v sudých řádcích, které obsahovaly pouze předčítaný text a kde nebyla vyžadována aktivní účast pokusné osoby. Ve všech případech byl výkon v sudých řádcích více či méně lepší. I přes statisticky neprůkazný rozdíl v některých řádcích je pravděpodobné, že v těchto řádcích přesto došlo k rozdílu ve výkonu, byť statisticky nezaznamenatelnému, což je zřetelně vidět na grafu 8. Že se nejedná o závislost způsobenou druhem řádku a jeho pozicí v testu ukazuje graf 9, který prezentuje poměry v podmínce kontrolní.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Dvojice řádků Liché řádky
Graf 9
Sudé řádky
Výkon v sudých a lichých řádcích v podmínce kontrolní
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Dvojice řádků Liché řádky
Sudé řádky
Graf 10 Výkon v sudých a lichých řádcích v podmínce alkohol
Zde dosáhl celkový průměr všech lichých řádků hodnoty 39,91 a u sudých řádků to činilo 40,26. Rozdíl byl tak pouze 0,87%. Statistické hodnocení významnosti rozdílů zde ovšem postrádá významu, protože celkové průměry se liší zanedbatelně, a tím pádem se neukazuje spojitý trend ve prospěch sudých nebo lichých řádků. Pro úplnost předkládám graf 10 s výsledky dosaženými v podmínce alkohol, které se od podmínky kontrolní příliš neliší. Průměrný výkon v lichých řádcích zde dosahuje hodnoty 41,29 a v sudých to činí 40,76. Rozdíl mezi řádky činí 1,28%. V porovnání s řádky v podmínce mobil (rozdíl 12,5%) a skupinou handsfree (rozdíl mezi řádky 11,4%) je zřejmé působení interference sekundární úlohy. Jednoznačný a negativní je dopad řádku č.9 (obsahuje motorickou úlohu) na výkon, který pak obsahuje nejhorší výsledky. O statistickém zhodnocení platí komentář stejný jako u podmínky kontrolní. Srovnáním řádků v podmínce mobil a kontrolní párovým t-testem se jako statisticky významné (minimálně p < 0,05) ukázaly řádky č.1, 5, 7, 9 a 11 (všechny jsou to řádky liché, tudíž obsahující aktivní úkol). Při srovnání handsfree a kontrolní stejným postupem se jako statisticky významné ukázaly rozdíly v řádcích 1, 3, 4, 5, 9, 11 a 13 (taktéž v drtivé většině se zde jednalo o řádky liché). Průnik mezi podmínkami handsfree a mobil ukazuje na společně obsažené statisticky významné řádky 1, 5, 9 a 11. Jednalo se tak o prokázání poklesu výkonu na začátku testu (v praxi přijetí hovoru) a v orientaci místem, jednoduché početní úloze, volba čísla a orientace v čase. Právě v těchto úlohách vykazovali probandi největší vizuálně pozorovatelné zárazy v činnosti, dezorientace a verbální komentování testové situace, včetně agresivních slovních výpadů. DISKUSE Předchozí kapitoly přinesly mnoho užitečných výsledků týkajících se prokazatelného snížení výkonu při mentální zátěži interferující s primární úlohou v souladu s předpoklady většiny již provedených studií. Výsledky týkající se např. diference tepové frekvence nebo souvislosti vztahu výkonu
10
a úzkosti nejsou jednoznačné - je možno o nich pouze spekulovat. Mnohé z výsledků měření jsou proto komentovány už přímo v textu. Zvolená metoda tj. použití testu „d2“ se ukázala jako zajímavá a podle potřeb modifikovatelná. Jedině krátkost testové metody přinášející výhodu relativně rychlého vyšetření působí na straně druhé jako nevýhoda, protože se pak jedná o měření výkonu ve velmi krátkém časovém úseku. K dosažení dobrých výsledků v tak krátkém časovém horizontu mohou PO akcelerovat zvýšeným úsilím, což by v delším časovém úseku nebylo proveditelné. V podmínce alkohol existuje jistá pravděpodobnost zhoršení výkonu při následném odbourávání alkoholu během několika následujících hodin. Dalším problémem je pouze odhadovaná podobnost zátěže při testování testem „d2“ s řízením motorového vozidla. Pro další ověření platnosti výsledků dosažených v tomto výzkumu by bylo vhodné užít metodiky využívající simulátor jízdy motorovým vozidlem, jako tomu je u obdobných zahraničních studií. Zhodnocením výsledků při simulátorové studii a porovnáním s testem „d2“ by bylo možné ověřit externí validitu tohoto testu. Poměrně vysoký nácvik při testu „d2“ by měl být redukován řízeným nácvikem až do úrovně plató a pak teprve přistoupit k faktickému experimentu. Z těchto výsledků také vyplývá nevhodnost testování probanda v krátkém čase dvakrát, což koliduje s doporučením autorů testu „d2“, kteří navrhují použít test na začátku vyšetření, aby mohl být v případě potřeby použit i na konci. Zde by pak téměř zákonitě muselo dojít k zvýšení výsledků a následné neporovnatelnosti testů. Problematika zvolení testovaného souboru nepřináší pouze nevýhody, jež by se mohly stát terčem kritiky, ale i výhodu vysoké homogenity souboru. Ta umožňuje lépe odečítat účinky systematických proměnných a nevyskytuje se zde tolik rušivých proměnných ohledně věku, schopností apod. Námitku nemožnosti převeditelnosti dat na normální populaci oponuji tím, že subjekti podávali superiorní výkony a mnohdy nevyčerpávali časový limit v podmínce kontrolní a alkohol, takže touto enormní výkonností kompenzovali ztráty v podmínkách mobil a handsfree. Celkově tedy je možno říci, že převedením závěrů na populaci blížící se průměru nebo nižší výkonnosti budou diference jedině vyšší, protože nebude docházet ke kompenzacím. Důsledky výzkumu pak budou v této skupině ještě pádnější. Vcelku jsou výsledky logickým vyústěním předchozích prací, výjimku tvoří výsledky v proměnné alkohol. Překvapivou shodnost této podmínky s kontrolní podmínkou lze interpretovat jako účinek anxiolytika a to pravděpodobně časově omezený. Pokud bychom vzali data bez ohledu na trvání testu, museli bychom konstatovat malé nebezpečí plynoucí z ovlivnění alkoholem v souladu se zjištěním De Waarda a Brookhuise (1991) (in Lamble, Kauranen, Laakso, Summala, 1999, str.622), kdy reakční čas byl pod vlivem alkoholu 3x kratší než při použití MT. Jinou překvapivou skutečností je subjektivní posouzení obtížnosti v podmínce mobil, které překročilo výrazně a statisticky průkazně ostatní. Reálné výsledky ovšem tato zvýšená obtížnost neovlivnila. Souhlasím s názorem, že by se mohlo jednat o ovlivnění PO všeobecně proklamovanou nebezpečností užívání mobilních telefonů oproti používání sad handsfree (Š. Dostálová, 2003, – ústní sdělení). Ukazuje se, že zbrždění výkonu v testu se projevuje i v chování probanda, i v jeho verbálních reakcích na neúspěšné řešení testové situace. Jednoduše řečeno, pokud jde vše dobře, proband se neprojevuje výrazným způsobem. Zdá se, že platí osvědčená rovnice: frustrace plodí agresi. Ta se samozřejmě může projevit různým způsobem, od verbální po fyzickou, nebo náhražkovou např. „týrání auta“, riskantní a zbrklé manévry apod. Pro získání hmatatelnějších a průkaznějších výsledků by bylo nutno zvolit testové úkoly v interferenčních úlohách o něco těžší, aby zatěžovaly PO dostatečným způsobem, aby se výsledky projevily na požadované statistické úrovni. Na druhou stranu pokud i velmi jednoduché a emocionální stres nevyvolávající úlohy působí změny výkonu, pak se dá očekávat ještě vyšší účinek v reálné situaci při spolupůsobení různých negativních faktorů.
11
ZÁVĚR Provedeným výzkumem bylo zjištěno že: - Při komunikaci pomocí mobilního telefonu a handsfree je prokazatelně snížen výkon ve srovnání s kontrolním, interferencí nerušeným úkolem. - Použití mobilního telefonu má naprosto stejný dopad na výkon jednotlivce jako použití handsfree sady. - Subjektivní hodnocení zátěže probandem je při použití mobilního telefonu zvýšené oproti handsfree sadě, takže užívání handsfree pouze vytváří subjektivní pocit menší náročnosti. - Při subjektivním odhadu chyb probandi udávali prokazatelně vyšší množství chyb v podmínce mobil proti ostatním podmínkám. Přitom reálně byly chyby v testu „d2“ z hlediska statistické významnosti srovnatelné ve všech podmínkách. - Na snížení výkonu mají dopad zejména úkoly interferující s primární činností (práce v testu „d2“) a to aktivní formou vyžadující zvýšenou mentální aktivitu pokusné osoby. - Modelovaná zátěž nepůsobila prokazatelné a jednoznačné změny v tepové frekvenci. Totéž nebylo možno zjistit ani u provázanosti úzkosti s výkonem. - Vliv alkoholu (0,5 promile) na výkon pokusných osob se proti očekávání neprojevil a byl porovnatelný s výkonem v kontrolní podmínce. Neměl tak na výkon negativní dopad. - Z uvedených výsledků je zřejmé, že neexistuje vědecká oprávněnost pro užití handsfree jako prostředku snižujícího zátěž při vykonávání výkonového úkolu. - Přenesením a aplikováním modelované situace do praxe jsme postaveni před skutečnost, kde není možno akceptovat právní hledisko, a kdy jsou řidiči byť i pod malým vlivem alkoholu sankcionováni policií neúměrně více než řidiči používající mobilní telefon. - Zcela absurdní situace nastává při možnosti naprosto beztrestného používání sad handsfree. LITERATURA
SOUHRN
D o s t á l o v á, Š.: Proklamovaná nebezpečnost. Ústní sdělení, 2003 F e r j e n č í k, J.: Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha, Portál 2000 K ř i v o h l a v ý, J., S e d l á k, J., V o b o rs k ý, J.: Základy psychologie a fyziologie práce. Ostrava, Vydal krajský výbor Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v Ostravě 1965 L a m b l e, D., K a u r a n e n, T., L a a k s o M., S u m m a l a, H.: Cognitive load and detection tresholds in car following situations: safety implications for using mobile (cellular) telephones while driving. Accident analysis and prevention. 31, 1999, 617623. Š e d i v ý, V., V á l k o v á, H.: Lidé, alkohol, drogy. Praha, Naše vojsko 1988
Výzkumem bylo ověřeno, že mentální zátěž negativně působí na pozornost a snižuje se celkový výkon při činnosti modelující činnost řidiče. Mentální zátěž snižuje výkon daleko více než požití alkoholu do hladiny 0,5 promile. Aplikací na mentální zátěž vznikající používáním mobilního telefonu nebo handsfree bylo zjištěno a ověřeno, že mezi používáním těchto prostředků není žádný rozdíl. Největší propad ve výkonu byl zjištěn při komunikaci, která vyžadovala aktivní řešení. Používání handsfree vykazuje stejná negativa jako používání mobilního telefonu. Navíc mají probandi dojem subjektivně nižší náročnosti při použití sady handsfree, ačkoli je ve skutečnosti výkon stejný. Handsfree tak vytváří pouze pocit většího bezpečí, v tom tkví jeho nebezpečí. Po zhodnocení výzkumných dat se nabízí myšlenka překvalifikování postihů za řízení automobilu při hovoru mobilním telefonem a přiblížení se k trestům udělovaným za řízení v lehké podnapilosti.
12
