Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
SPOLEHLIVOST BEZPEČNOSTNÍCH SYSTÉMŮ
Spolehlivost lidského činitele
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Spolehlivost lidského činitele – definice
Schopnost lidí provést úlohu v daných podmínkách a v daném časovém intervalu v akceptovatelném rozsahu.
V definici termínu „spolehlivost lidského činitele“ se vychází z lidského práva na chybu. Lidské chyby lze definovat jako poruchy v prováděné činnosti.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Potřeba znalosti lidského činitele (LČ)
Nejlepší způsobem ilustrace lidských chyb, jsou případy havárií (nehod), ve kterých LČ na základě dokumentace z vyšetřování sehrál rozhodující úlohu: Jaderné katastrofy Průmyslové katastrofy Letecké katastrofy Dopravní nehody Pracovní úrazy apod.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie
HAVÁRIE - mimořádná událost, respektive ČLOVĚKEM ZAPŘÍČINĚNÁ NEHODA ČI KATASTROFA, jež vedla ke zničení nebo poškození: nějakého stroje, důležitého přístroje, budovy, technologického celku, lidského zdraví či života, k rozsáhlým ekologickým nebo hospodářským škodám apod.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie
Most „Tacoma Narrow Suspension Bridge“, který se zřítil čtyři měsíce po dostavění, a to roku 1940 v USA
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie
Počet obětí: 582 Příčina: chyba pilota
Ohnivé rodeo na Kanárech
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie
Počet obětí: 1.517 mrtvých (706 zachráněných) Příčina: Srážka s ledovcem
Nejslavnější námořní nehoda všech dob
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie
Počet obětí: 118 mrtvých (106 zraněných) Příčina: Čelní srážka osobních vlaků
Největší vlakové neštěstí v Československu
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Průmyslové havárie
Následky: Při výbuchu zahynulo 56 lidí, počet následných úmrtí na následky ozáření se odhadují na 5.000. Trvalými zdravotními následky bylo postiženo asi 60.000 lidí. J.E. Černobyl
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Průmyslové havárie
Perský záliv, Kuvajt a Saudská Arábie
První válka, v níž bylo masové destrukce přírody a životního prostředí použito coby formy zbraně. Ropná skvrna dlouhá 48 a široká 13 kilometrů vážně znečistila více než 500 kilometrů pobřeží.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Průmyslové havárie
Událost: Únik kyanovodíku Následky: asi 20.000 obětí a cca 500.000 zdravotně poškozených
Bhópálská katastrofa
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v silniční dopravě s důrazem na tunely Požáry v tunelech s více než pěti oběťmi na životech Tunel
Délka
Poč. tubusů
1978 Velsen (Nizozemí)
770 m
2
5 mrtvých a 5 zraněných
2 km
2
7 mrtvých a 2 zranění
1980 Sakai (Japonsko)
460 m
2
5 mrtvých a 5 zraněných
1982 Caldecott (USA)
1,1 km
3
7 mrtvých a 2 zranění
1983 Pecorile (poblíž Janova, Itálie)
660 m
2
9 mrtvých a 22 zraněných
1996 Isola delle Femmine (Itálie)
148 m
2
5 mrtvých a 20 zraněných
1999 Mont-Blanc (Francie-Itálie)
11,6 km
1
39 mrtvých
1999 Tauern (Rakousko)
6,4 km
1
12 mrtvých a 40 zraněných
2001 Gleinalm (Rakousko)
8,3 km
1
5 mrtvých a 4 zranění
2001 St. Gotthard (Švýcarsko)
16,9 km
1
11 mrtvých
750 m
1
6 mrtvých a 6 zraněných
Rok
1979 Nihonzaka (Japonsko)
2006 Viamala (Švýcarsko)
Oběti
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v tunelu pod Mont Blancem • V provozu od r. 1965 • Po čtvrt století provozu měl tunel na svém kontě pouhých 87 nehod a dva mrtvé. 24. března 1999 kontrola rychlosti a dodržování vzdálenosti mezi vozidly se vytratila; nefunkčními anemometry; šestnáct ze čtyřiceti kamer videodohledu nebylo zcela v provozu; 32 osob nalezeno ve svých vozidlech.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v tunelu pod Mont Blancem
rozdělení odpovědností mezi dvě organizace dvou států a nejednotné definování krizových opatření, špatně nastavené ventilační zařízení => po poplachu přívod čerstvého vzduchu na cca 90%. Na francouzské straně bylo odsávání přepnuto na plný výkon, zatímco na italské straně se nepodařilo vůbec začít odsávat po celý průběh požáru.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v tunelu TAUERN
květen 1999 řidič kamiónu nestačil zabrzdit, když vozidla před ním zastavila, a narazil do pěti osobních vozů, výbuchem benzínu vznikl požár => 12 mrtvých, 40 zraněných
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v tunelu St. Gotthard
říjen 2001 Řidič kamionu narazil do protijedoucího kamionu, odrazil se od něj a vrazil do stěny tunelu. Zapříčená vozidla začala ihned hořet. Turecký řidič jezdil na černo, měl v krvi alkohol. => 11 mrtvých
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Havárie v tunelech
Většina výše uvedených dopravních nehod byla způsobena selháním lidského činitele – tedy řidičů vozidla, v jednom případě operátora. Samotný vjezd do tunelu může u řidičů vyvolávat specifické problémy, jako: • problémy s viditelností, • problémy s kontrastem prostředí, • problémy se ztrátou pozornosti a orientace díky monotónnímu prostředí.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Spolehlivost systému
SPOLEHLIVOST každého SYSTÉMU je určována nejen spolehlivostí jeho technického řešení, ale závisí na dalších faktorech, s nimiž je systém při svém užívání v interakci. Jedním z velmi významných je lidský faktor. RSC = RC x RS,
Kde: RC – je spolehlivost lidského faktoru, RS – je spolehlivost zařízení.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Pracovní systém člověk – stroj
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Spolehlivost LČ - definice
Termín spolehlivost LČ je obvykle definován jako pravděpodobnost, že člověk bude správně provádět nějakou aktivitu požadovanou systémem během časového úseku (pokud je čas omezujícím faktorem) bez konání jakékoliv vedlejší aktivity, která by vedla k poškození systému.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Lidský činitel (faktor) - LČ
Lidským faktorem (činitelem) se rozumí soubor vlastností a schopností člověka, posuzovaných především z hledisek psychologických, fyziologických a fyzických, které vždy nějakým způsobem v dané situaci ovlivňují výkonnost, efektivnost a spolehlivost pracovního systému.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Člověk
Je tvůrcem pracovního systému a současně jeho nejslabším článkem, který limituje jeho výslednou výkonnost; Např. Při analýze nehod v tunelech se ukázalo, že organizace záchranných prací byla příčinou největších ztrát. Vyplývá to z toho, že dispečer vystavený silnému psychickému tlaku jedná často zbrkle a nelogicky, přestože je na tyto situace školen.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Člověk – organizační řešení
• pro řízení práce v krizových situacích nejen v tunelech je nutné připravit detailní scénáře ve formě jakýchsi jednoduchých kuchařek; • zahraniční zkušenosti říkají, že je dobré ponechat méně než 10% rozhodnutí na vůli člověka, ostatní by mělo být předem připraveno
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Člověk
Je posuzován podle výkonnostní (senzorické, mentální a motorické) kapacity, osobní stability a adaptační schopnosti; V součinnosti s pracovním vybavením (strojem) na určitém pracovišti v daném pracovním prostředí realizuje pracovní úkoly.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Vlastnosti člověka
Základní antropometrické, fyziologické a výkonové parametry a psychologické vlastnosti Tělesné rozměry (délky částí těla, hmotnost) Pohyblivost (24 základních elementárních pohybů lidského těla) Fyziologické parametry (srdeční frekvence, dechová frekvence, dechový objem, povrch těla, tělesná teplota, tlak) Energetické a výkonové parametry (účinnost lidského těla, síla) Smysly a reflexy (zrak, sluch, čich, chuť, hmat, bolest, teplota, poloha, zrychlení, pohyb, nepodmíněné reflex, podmíněné reflexy)
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Schéma lidského činitele
Model SHELL - vystihuje obecně problematiku lidského činitele. Uprostřed je subjekt (pracovník) a kolem jsou vlivy, které ovlivňují jeho práci. Tento model vyvinul v roce 1972 prof. Edward a následně modifikoval v roce 1975 prof. Hawkinsem. Byl pojmenován podle názvu jednotlivých použitých bloků.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
SHELL model
S…
Software (postupy, symboly, atd.) H … Hardware (stroj) E … Environment (prostředí, ve kterém se odehrává interakce S – H – L) L … Liveware (člověk, jedinec v centru zájmu) L … Liveware (lidé, se kterými je jedinec v centru zájmu v nějakém vztahu)
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
SHELL model – centrální „L“
L V centru modelu stojí člověk, nejkritičtější, současně ale nejflexibilnější součást celého systému. Lidé jsou vystavováni značným variacím ve výkonnosti a trpí mnohými omezeními, přičemž většina z nich je v současnosti většinou předpověditelná. Styčné hrany v tomto modelu nejsou rovné aby ukázaly na komplikované vztahy, které mezi blokem L a ostatními bloky panují, tzn. že ostatní bloky musí být s blokem L spojovány velmi opatrně, nemá-li dojít ke stresu nebo selhání celého systému
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Charakteristiky centrálního „L“
Aby mohlo dojít k bezproblémovému spojení bloků, je zásadní porozumět charakteristikám centrálního bloku „L“, kde k těm nejdůležitějším patří: Tělesné rozměry Fyzické potřeby
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Charakteristiky centrálního „L“ - 2
Smyslový systém člověka
Zpracování informací člověkem
Odezva na vnější podněty
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Systém člověk-stroj
• Je soustava, kterou tvoří pracovník (pracovní skupiny) a pracovní prostředky (stroje, technická zařízení) včetně pracovního předmětu, v níž jsou určitým způsobem rozděleny funkce mezi lidské a technické komponenty, jejíž cíl je přesně vymezen a realizuje se v daném pracovním prostředí.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Systém člověk-stroj
• Komponent "stroj" je nutno chápat v širším pojetí jako pracovní prostředek počínaje jednoduchým nástrojem či nářadím přes jedno či víceúčelový stroj, technické zařízení, až po řídící centrum. • Spolehlivost výkonu systému je dána spolehlivostí člověka a spolehlivostí stroje
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Schéma člověk - stroj
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Interface
Technické prostředky a zařízení, jejíchž prostřednictvím se uskutečňují interakce mezi člověkem a pracovním systémem.
Ovládače Sdělovače
Značky Signály
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Behaviorismus
V dobách, kdy začala ergonomie řešit problém člověk-technologie, byl převládajícím přístupem tzv. behaviorismus, který se zabývá především vstupy a výstupy do a ze systému.
ČLOVĚK
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Ergonomický přístup
Ergonomický přístup zvýrazňuje špatný poměr mezi lidskou kapacitou a nároky systému jako hlavní zdroj lidských chyb. Z tohoto hlediska je zásadním zlepšením poznaná potřeba zajištění, aby design systému bral do úvahy fyzické a mentální schopnosti člověka. Proto je třeba reflektovat následující úkoly: Přizpůsobovat design pracoviště a práce požadavkům pracovníků s rozdílnými fyzickými a mentálními charakteristikami. %
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Ergonomický přístup
Navrhovat design interface člověk – stroj, se zaměřením zejména na kontrolní panely tak, aby byla informace o procesu dobře přístupná a interpretována a aby mohly být plynule prováděny příslušné ovládací akce. Navrhovat design fyzického prostředí tak, aby byly minimalizovány negativní tělesné a psychologické účinky nepříznivých podmínek. Optimalizovat mentální a tělesnou zátěž pracovníka.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Ergonomický × kognitivní přístup
Ergonomický přístup přinesl do podvědomí projektantů a inženýrů mnoho důkazů, že při analýze nehod se nelze zastavit pouze při konstatování, že jejich příčinou byla lidská chyba, nýbrž že se musí uvažovat o tom, proč a čím byla tato chyba podmíněna.
Kognitivní přístup
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Kognitivní přístup
- věnuje značnou pozornost mentálním, zejména poznávacím procesům, a myšlení celkově
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Principy posouzení spolehlivosti LČ
Vhodně vybranou a správně zpracovanou analýzou lze najít v pracovním systému „slabá místa“, která mohou vést k selhání člověka. V tomto ohledu je proto důležité zohledňovat osobnostní determinanty jednotlivců při výběru pracovníků na klíčové pozice. V posouzení spolehlivosti LČ by měl být zahrnut celý životní cyklus technologie.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Faktory ovlivňující výkon - PSF
PSF - Performance Shaping Factors
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Faktory ovlivňující výkon
Prostředí pracovního procesu Frekvence nasazení pracovníků, složitost událostí v procesu, závislost na čase, vnímané nebezpečí Fyzické pracovní prostředí Hluk, osvětlení, mikroklimatické podmínky
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Faktory ovlivňující výkon
Zdravotní stav Únava, narušování tělesných rytmů, spánek Zdraví a výkonnost Zatímco totální zdravotní nezpůsobilost bývá okamžitě rozpoznána, postupné snížení zdravotní způsobilosti, způsobené např. únavou, stresem, usínáním, poruchami biologických rytmů, léky nebo hypoglykemií, mohou zůstat nepovšimnuty. Stres
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Stresové faktory RODINNÉ PROBLEMY
POHOTOVOST
CHLAD PRACOVNÍ PŘETÍŽENÍ
SEXUALNÍ PROBLÉMY
ZDRAVÍ
NEDOSTATEK TRÉNINKU
HORKO HLUK
STĚHOVANÍ
VIBRACE
NIZKÁ VLHKOST
ÚMRTÍ POVÝŠENÍ FINANČNÍ PROBLÉMY
NEDOSTATEK ZKUSENOŠTÍ
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Stresory
Kumulativní efekt stresorů o Důležitým faktem je to, že stresory jsou kumulativní. Pokud pilot zažívá drobné podráždění anebo je vystaven nějakému drobnému stresoru, pak jeho hladina stresu vzroste disproporcionálně pokud bude vystaven dalšímu malému stresoru. Tudíž pokud pilot, který má spor se svým kolegou na zemi, sedne do letadla a zažije za letu nějaký malý problém, tak jeho úroveň stresu vzroste na mnohem vyšší úroveň, než kdyby spor s kolegou neměl.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Stresory
Kategorie stresorů o Výše uvedené stresory mohou být rozděleny na stresory fyziologické, kognitivní, mimo-profesní, imaginární, a organizační.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Lidská chyba - DEFINICE
Pokusů definovat pojem lidská chyba bylo od 60. let 20. století mnoho. V běžném životě má pojem chyba vcelku jednoznačný význam. To však neznamená, že to tak je i z technického pohledu na věc. Jedním z mnoha důvodu je, že pojem chyba používáme z technického pohledu na věc pro tři různé věci: jako následek jako událost samu o sobě jako možnou příčinu
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Lidská chyba - DEFINICE
Zatím nebyla vytvořena, respektive přijata všemi odborníky, jednoznačná definice lidské chyby. U některých autorů bylo úplně upuštěno od užívání termínu lidská chyba a jsou používány výrazy jako „chybná akce“ apod.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Lidská chyba - DEFINICE
Lidská chyba je odchylka lidského výkonu z plánovaného, žádoucího anebo ideálního standardu. Takové odchylky mohou mít nežádoucí výstupy, ale také mohou být bezvýznamné nebo dokonce příznivé (jako učení formou pokus-omyl). Chyby nejsou ve své podstatě špatné, nicméně jejich následky a podmínky, kterými byly vyprovokovány, mohou být. Jsou to spíše podmínky jejich výskytu, než vlastní mechanismus, kterými je z velké části určena povaha výstupu.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Klasifikace lidských chyb – 1
Klasifikace podle Swaina a Guttmana Chyby vynechání (error of omission) o Do této kategorie jsou zařazeny chyby, kdy úkol nebyl z nějakého důvodu vykonán. Buďto na něj pracovník zapomněl, anebo si neuvědomil, že má něco provézt (nerozpoznal signál, atd.). Chyby provedení (error of commision) o Tato skupina je charakterizována akcemi provedenými nesprávně. Jsou dále rozděleny podle chyb souvisejících s pořadím, načasováním, náhradou a akcemi, které nebyly v popisu práce dané osoby.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Klasifikace lidských chyb – 2
Klasifikace podle Trevora a Kletza Chyba způsobená nedostatečným proškolením nebo špatnými pokyny Chyba způsobena nedostatkem motivace anebo úmyslným porušením předpisů Chyba způsobena nedostatkem fyzických nebo duševních schopností Chyba způsobena nedostatkem pozornosti Chyba způsobená managementem
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO Analýza (hodnocení) lidské spolehlivosti (HRA)
Tři základní funkce obsažené v HRA (Human Reliability Analysis): jaké chyby se mohou vyskytnout; jaká je pravděpodobnost výskytu těchto chyb;
jak snížit pravděpodobnost vzniku těchto chyb a tím zvýšit spolehlivost systému.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Parametry lidské spolehlivosti
Pravděpodobnosti lidské chyby HEP je definována jako poměr počtu sledovaných chybných úkonů n k celkovému počtu N provedených úkonů, viz vztah:
Pravděpodobnost úspěšného provedení dané úlohy člověkem HSP (Human Success Probability):
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
HRA z pohledu úpravy v ČR
Stanovení spolehlivosti • Identifikace kritických pracovních pozic • Kategorizace systému člověk – technologie • Analýza úkolů prováděných při obsluze zařízení identifikovaného jako zdroj rizika • Zjištění osobnostních determinant spolehlivosti LČ
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
HRA metodiky
Je známa existence více než 40 různých metodik, které jsou používány HRA. Mezi nejrozšířenější metody patří: Analýza stromem poruch (FTA). Cílem metody FTA je analýza pravděpodobnosti selhání celého systému a s tím související preventivní opatření, která by měla spolehlivost systému zvýšit. Jde o grafické vyjádření systému, které poskytuje popis kombinací možných výskytů problémů v systému, který může vyústit v problém, který nechceme aby vůbec vznikl.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Metoda FTA
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
HRA metodiky
Analýzy stromem událostí (ETA) je základní metodikou, ve které je indukční analýzou zjišťováno, jak může být nežádoucí událost rozšířena. Výchozí bod pro tuto metodiku je nežádoucí událost. Od té je „rozvíjen“ strom, který je vždy v místě uzlu rozdělen do dvou možností (úspěch nebo selhání). THERP Technika pro předpověď míry lidské chyby) je některými odborníky považovávána za nejpoužívanější kvantitativní HRA.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Metoda ETA
Uvedená analýza přinesla tyto následky havárie turbíny: 1. Posádka zachráněna, letadlo přistálo-elektronický systém řízení. 2. Posádka zachráněna, letadlo přistálo-manuální způsob řízení. 3. Posádka zachráněna katapultací, letadlo se zřítilo. 4. Posádka mrtvá, letadlo zřícené.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Metoda THERP
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Redukce vlivu chyb lidského činitele
Tři základní cesty omezení četnosti a závažnosti chyb obsluhy Eliminace rizikové činnosti – daná činnost jako taková nebude vykonávána nebo se použije jiný princip Prevence chyb – vytvoření technických a organizačních opatření, která zmenší pravděpodobnost vzniku chyby a tím zvýší spolehlivost lidského činitele
Represe – omezení následků lidského selhání (pokud prevence není dostatečně účinná). Je to např. kontrola důležitých činností, zabránění pokračování určitého jednání nebo chování apod.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Příklady redukce vlivu chyb LČ u řidičů
Eliminace rizikové činnosti Nebezpečí plynoucí z únavy (mikrospánek, nesoustředěnost) a ze stresových situací jsou eliminována např. stanovením určitého pracovního režimu pro řidiče (tj. doba řízení, následující bezpečnostní přestávka, denní, týdenní a čtrnáctidenní limit řízení, odpočinek před vlastním řízením).
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Příklady redukce vlivu chyb LČ u řidičů
Prevence chyb Nejvíce chyb bývá provedena pod tlakem při krizové situaci. Prevencí je příprava detailních scénářů pro řízení práce operátora v krizových situacích ve formě jakýchsi jednoduchých kuchařek. Zkušenosti říkají, že je dobré ponechat méně než 10% rozhodnutí na vůli člověka, ostatní by mělo být předem připraveno.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Příklady redukce vlivu chyb LČ u řidičů
Represe Represe nastupuje po selhání preventivních opatření a spočívá např. v kontrole důležitých činností nebo zařazení tzv. donucovací funkce (zabrání se pokračování určitého jednání nebo chování do vyřešení problému).
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Závěr
Statisticky lidské selhání způsobuje více jak 80% všech havárií! Příklad hodnot BER (Basic Error Rates) – počet lidských chyb na 1 milion operací a HEP (Human Error Probability) zdroj: Ferry, 1988 Typ chyby
BER
HEP
Špatně přečtené instrukce
64 500
6,45.10-2
Špatné nastavení mechanického spojení
16 700
1,67.10-2
Opomenuté součástky ve spojení
1 000
1.10-2
Špatně dotažené šrouby a matice
500
5.10-4
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Závěr
Existují dvě možnosti, jak zabránit riziku lidského selhání. 1. První z nich je člověka vyřadit z procesu řízení systému člověk-stroj. 2. Druhou možností je předejít riziku lidského selhání a odhalit, kdy člověk přestává svoji činnost bezchybně provádět.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Literatura
• Skřehot, P. a kol.: Prevence nehod a havárií. 2. díl: Mimořádné události a prevence nežádoucích následků. Kapitola 5.3 až 5.5. Praha, VÚBP, v.v.i. 2009. • http://osha.europa.eu/fop/czechrepublic/cs/publications/files/posuzovani_spole hlivosti.pdf • http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-012009/havlikova_lidsky-faktor.html
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Literatura
• http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_ document=37315 • http://d.nipax.cz/CQR/publications/Soudobe_ Trendy_JR/Flegl_Zvy%9Aov%E1n%ED%20spol ehlivosti%20%20metodou%20Poka-yoke.pdf
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Tato prezentace pro výuku byla vytvořena s podporou ESF v rámci projektu: „Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH“, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Děkuji za pozornost.