SPEKTRUM Informační a komunikační technologie. Věcně o jaderné energetice. Firmy stále dusí administrativa

Firmy stále dusí administrativa

Zvláštnosti české cesty do Ruska Věcně o jaderné energetice

časopis Svazu průmyslu a dopravy  České republiky

SPEKTRUM 06—07 2013 Informační a komunikační technologie

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma: ICT

Sociální dialog Ondřej Gbelec: Vzdělávání jsme firmám šili na míru . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Nová úprava řetězení pracovních poměrů na dobu určitou . . . . . . . . . . . . . 24

Evropské záležitosti

ICT: Dva světy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 04

Svaz v Bruselu bojoval proti pravidlům, kvůli nimž by ČR přišla o miliardy . . . . 26

Ivan Vrzal: Potenciál ICT firmy plně nevyužívají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 07

Sociální dimenze hospodářské a měnové unie EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Kaleidoskop EU a OECD . . . . . . . . . . . . . 28 Firmy stále dusí administrativa . . . . . . . . 17

Servis Digitální Česko 2.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . 08

Co nového v Parlamentu? . . . . . . . . . . . . 18

Anketa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 09

Evropský podnikatelský summit 2013 – Evropa hlásí návrat k průmyslu . . . . . . . 29 Brusel zaslal ČR svá doporučení, seznam opatření není vyvážený . . . . . . . 31

Zahraniční mise Zvláštnosti české cesty do Ruska . . . . . 30

Chceme technologie 4G rychle . . . . . . . 10

Trendy

Česko-slovinský ICT seminář . . . . . . . . . . 12

Oceláři ožijí až po roce 2013 . . . . . . . . . . 20 AutoSAP: Udělejme z ČR nejlepší místo pro automobilový průmysl . . . . . . . . . . . . 21

Jaderná energetika Vladislava Česáková: Nejsme montovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Věcně o jaderné energetice . . . . . . . . . . . 14

Kulatý stůl na téma Daňový řád . . . . . . 22 Změřte si kulturu bezpečnosti v soutěži Safety Culture Award 2013! . 22 Květen: mediálně vévodil Temelín . . . . 23 Partneři:

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, studio Pixl­‑e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážení členové Svazu! V první polovině letošního roku se nám podařilo splnit několik dalších závazků, se kterými jsme se jako představenstvo ucházeli o vaši důvěru. Jedním z nich byl slib ušetřit peníze odchodem z mezinárodních organizací, které nám nic nepřinášely a ušetřené peníze investovat do nově zřízené pozice našeho zástupce v Bruselu. Jsem rád, že už nemusíme měnit legislativu ve prospěch našich členů pouze na národní úrovni, ale jsme schopni ji ovlivňovat už  ve stadiu jejího vzniku na úrovni Evropské komise a europarlamentu. Navíc se podařilo získat kvalitního zástupce, kterým je Tomáš Pirkl, dlouholetý zpravodaj agentury ČTK v Bruselu a znalec tamních institucí, se skvělými kontakty. Díky tomu se nepotřeboval dlouze seznamovat s novým prostředím a začal okamžitě pracovat na klíčových věcech, jako jsou nová pravidla pro udělování veřejné podpory v EU, reforma evropské energetické politiky a podobně. Je tam pro vás, tak toho prosím využívejte, kdykoli to budete potřebovat. Daří se také naplňovat slib, že budeme intenzivně usilovat o zviditelnění ve veřejném prostoru jako klíčový tvůrce hodnot v naší zemi. Jak ukázal nedávný rozsáhlý průzkum mediálních aktivit Svazu, prezentovat své názory a doporučení se daří nejen prezidentovi, jeho viceprezidentům a ostatním členům představenstva, ale i šéfům svazů a členských firem, což považuji za obzvlášť důležité. Pozitivní je podle mého názoru i jasná ideová jednota v našich vystoupeních, která v minulosti nezřídka chyběla. Právě viditelnost a jednota přispívají k tomu, že jsme vnímáni jako hlavní mluvčí českých zaměstnavatelů. Doufám, že k tomu do budoucna přispěje i nový styl pořádání valných hromad, jaký jsme si nedávno vyzkoušeli v Karlových Varech s účastí hejtmana, primátora města a dvou ministrů klíčových pro český průmysl. Přípravě této valné hromady jsme s kolegy věnovali mnoho času a energie a myslím, že její průběh prokázal, že je to jedna z možných cest, jak ještě více posílit naši pozici v krajích. S blížícími se volbami se nám daří prosazovat vlastní návrhy v oblasti hospodářské politiky spojené s nemalými fiskálními výdaji. Přispívá k tomu úzká spolupráce s prezidentem a naše členství v klíčových vládních poradních sborech. Vše jde sice pomaleji než bychom chtěli a konečné výsledky jsou mnohdy z našeho pohledu až příliš kompromisní, ale konkrétní výsledky, které stály za vynaloženou námahu, jsou na světě. Jsou jimi zjednodušená pravidla pro využití kurzarbeitu, finanční podpora technického školství nebo s vládou domluvená podpora OZE, která čeká už jen na schválení Evropskou komisí. V příštích měsících se soustředíme i na oblast ICT. Budeme se snažit, aby vláda a podniky přestaly na investice do IT pohlížet jako na nutné zlo, ale aby v nich viděly příležitost, jak významně posílit konkurenceschopnost. Součástí našich aktivit bude snaha prezentovat IT jako významný průmyslový sektor, ve kterém působí firmy, schopné úspěšně pronikat do světa, jako se to povedlo AVG nebo AVASTU. Nedávno získané členství v klíčových vládních pracovních komisích zaměřených na IT se budeme snažit maximálně využít k tomu, abychom byli schopni vládní politiku v této oblasti účinně ovlivňovat.

Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

ICT: Dva světy Řada studií potvrzuje rostoucí význam oblasti ICT, jen v roce 2013 budou celosvětově výdaje na IT technologie oproti předchozímu roku vyšší o 5,7 %*. Svaz průmyslu a dopravy ČR si však nechal zpracovat studii, která spíše než kvantitativní aspekty zkoumala souvislosti využívání těchto ICT technologií ve firmách v návaznosti na jejich konkurenceschopnost. Tato problematika je pochopitelně předmětem strategického pohledu odborníků a široké diskuse, ve které se ovšem jen zřídka objevují názory a postoje těch, kteří informační technologie využívají, tedy firem samotných. Cílem studie bylo především názory uživatelů zjistit, porovnat je s názory odborníků a na základě tohoto srovnání doporučit další konkrétní podpůrné kroky. Zatímco názory odborníků jsou dobře dostupné z jejich strategických (leckdy značně obsáhlých) materiálů, názory firem (a to ani velkých společností) se nám v „hotové“ podobě nikde získat nepodařilo. Studie tedy přistupuje k uvedené problematice ze dvou pohledů. Názor odborníků byl získáván z oficiálně publikovaných materiálů, zatímco pohled firem bylo nezbytné získat výzkumným šetřením prováděným přímo ve firmách. Výzkum byl proveden formou standardizovaného dotazníku mezi dvěma sty firmami. Respondenty byli členové nejužšího vedení, většinou mimo obor ICT (tedy zaměření spíše na firemní management). Pro srovnání sloužily ještě mezinárodní studie renomovaných firem z oboru ICT (např. Deloitte, IBM, IDC, apod.). Pro účely studie bylo použito rozdělení ICT podle obrázku 1. To dělí celou oblast ICT na šest základních částí; toto schéma pomáhalo respondentům lépe specifikovat předmět jejich hodnocení a vyjadřovat se k problematice.

Výsledky studie Nejdůležitějším výsledkem studie je zjištění, že názory odborníků a firem se významně liší. Odborníci málokdy řeší konkrétní

04

Téma: ICT

implementace a zavedení do praxe, velmi často se zaměřují pouze na technickou stránku podpory. Firmy naopak mají velice konkrétní představy o tom, co jim může pomoci, včetně souvisejících aspektů, jako je praktická realizace a využitelnost podpory, zaměření na jejich podnikání a očekávané výsledky. To by samo o sobě nebylo až tak překvapivé zjištění, nicméně v analýze je možné najít i značně konkrétní náměty k cílenému rozvoji ICT, které mohou být užitečné pro všechny, podporovat růst konkurenceschopnosti a atraktivity celého hospodářství ČR a přitom nikoho neupřednostňovat před ostatními. Zástupci firemní sféry bez ohledu na orientaci firmy považují ICT za nepostradatelné pro fungování firem. Platí to především o tradičním vybavení, jako jsou počítače, běžné aplikační programy a komunikační vybavení (telefony, maily, intranet, apod.) Zároveň ale nejsou přesvědčeni o tom, že ICT je nositelem větší konkurenceschopnosti. Podle nich je neexistující nebo slabé ICT značnou nevýhodou, ale v jeho posilování nevidí přílišnou konkurenční výhodu. Ta přichází až s konkrétním využitím, nadstavbou běžného vybavení. Odborníci (logicky) zaujímají výrazně strategičtější postoje. Jejich názory lze shrnout do následujících bodů: • diskutovat o tom, zda investovat do ICT je bezpředmětné, otázkou je „pouze“ jak a kam • klíčovou roli hrají investice do komunikační sféry, zejména do internetu • enormě roste význam řešení otázky bezpečnosti ICT • bez současného zvyšování počítačové gramotnosti v nejširším měřítku zůstanou výsledky snah pouze na papíře

Tyto názory sice nejsou s vnímáním firem v rozporu, ovšem jsou jen zřídka naplňovány konkrétními programy. Firmy v nich jen obtížně nacházejí příspěvek ke konkurenceschopnosti. Zatímco pro strategické odborníky je klíčovou otázkou (pro některé v podstatě jedinou) maximální rozšíření a dostupnost internetu, firmy mají trochu jiný žebříček priorit. Infrastruktura a administrativa jsou „klasickými“ oblastmi využití ICT, jejich podpora je důležitá, ale z pohledu firem zasluhují velkou pozornost dvě jiné oblasti, na které strategický rozvojový pohled často zapomíná. Jde o oblasti „řízení vztahů se zákazníky“ a „core business“.

je patrné, že téměř 2/3 firem (vzorek z členské základny SP ČR) tyto systémy využívá a většinou je i pravidelně upgraduje. Téměř polovina vzorku hodnotí jejich přínos velice kladně. Pozitivní je, že v této oblasti lze najít některé významné styčné body s názory odborníků. Je nezbytné zajistit vyšší rychlost, dostupnost a také bezpečnost internetu a ICT celkově (informací o zákaznících je obvykle mnoho a jsou považovány za velmi citlivé údaje). Dále je podstatná větší počítačová gramotnost (s uvedenými systémy pracují lidé, jejichž hlavní vzdělání je spíše v marketingu, prodeji, apod., nikoli v ICT).

Řízení vztahů se zákazníky

Core business

O řízení vztahů se zákazníky byla napsána mimořádně obsáhlá literatura, která jednoznačně dokazuje vysokou důležitost této oblasti, od prodejních dovedností přes podporu prodeje po marketing a marketingovou komunikaci. Existuje mnoho produktů (CRM a jiné), které slibují tuto problematiku řešit a dodat tak firmě rozhodující tržní výhodu. Zároveň ale snad v žádné jiné oblasti není přístup k realizaci teoretických zásad tak schématický a v důsledku destruktivní jako zde (pouhá evidence, databáze klientů, výkazy prodejů atd.). Výpovědi respondentů dokazují, že vnímaný užitek je vysoký, svědčí o tom, že nejde jen o statistiky a evidenci, ale snahu o aktivní přístup, rozvoj. Také současná krizová situace na řadě trhů nahrává důležitosti tohoto úseku firemních aktivit. Na grafu

Core business je oblastí, kterou strategické plány řeší jen málo. Přitom je právě investice do core businessu firmami vnímána jako vynikající příležitost k rozvoji. Patří sem celá oblast výzkumu a vývoje, inovací, nových technologií, automatizace, robotizace, tedy postupů, které mají zcela viditelný a měřitelný dopad na konkurenceschopnost. Přesvědčení firem, že bez vývoje nových technologií, pracovních postupů a neobvyklých řešení se budou na trhu uplatňovat jen obtížně, je zcela oprávněný. A v dnešní době není výzkum bez náročného ICT vybavení myslitelný. Ve strategických materiálech se objevují alespoň náznaky řešení směřujících k core businessu firem, třeba v podobě poukazů na nutnost racionalizace a automatizace, na hledání nových řešení, apod. Jsou ale spíš ojedinělé. Příčina je zřejmá – současná, možná až přehnaná, orientace na komunikační stránku ICT zastiňuje ostatní aspekty. Opět vidíme vysoký vnímaný užitek této oblasti ICT a také velké procento firem, které pravidelně tyto systémy upgradují. I zde polovina vzorku hodnotí jejich přínos velice kladně. Součástí výzkumu a vývoje je i sledování trendů, nových vědomostí a technických řešení na celém světě, globalizace informační základny. Opět lze souhlasit s nutností zajistit vyšší bezpečnost informačních technologií a zvýšit počítačovou gramotnost. Musí stát běžnou výbavou dovedností techniků, vývojových pracovníků, ale i obsluhy strojů, apod. V tomto směru zůstávají strategické materiály bohužel spíše na obecné úrovni v podobě doporučení typu „je třeba zajistit …“.

Administrativní podpora Ekonomika, plánování a řízení projektů, skladové hospodářství a logistika, plánování a řízení projektů, řízení nákladů

Core business Efektivní pracovní postupy, náhrada lidské práce, specifická činnost

Vztahy se zákazníky, profily zákazníků, znalost trhu, poptávka, marketing, komunikace

Lidské zdroje, lidská práce, odměňování, vzdělávání, rizika

Řízení, reporting, ukazatele, procesy, trh, strategie

Firemní infrastruktura – dostupnost, stabilita, škálovatelnost, bezpečnost

Obrázek 1

Nejvýraznější případy vnímaného užitku jednotlivých komponent ICT – doporučené oblasti další podpory: Uvádíme tři směry podpory rozvoje ICT, které z naší srovnávací analýzy vycházejí jako aktuální a z pohledu firem přínosné, zároveň ale také s nepochybným dopadem na konkurenceschopnost celé české ekonomiky. Každý směr

Téma: ICT

05

obsahuje dva konkrétní programy, které by bylo vhodné rozpracovat a zahrnout do podpory rozvoje ICT v ČR. Uvedené Programy nejsou určeny jen ICT firmám, naopak představují rozvojové mechanismy pro jakékoliv společnosti obecně; jen tak mohou sloužit ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. I. SFÉRA BUSINESS INFO A ROZHODOVÁNÍ: • INFORMAČNÍ SYSTÉMY (Business Intelligence, Competitive Intelligence) Pokud budou firmy v ČR schopny účelně pracovat s informacemi, rychle a pružně reagovat, hodnotit situaci, rozhodovat, bude podnikatelské prostředí v ČR vnímáno obdobně a bude předvídatelným a žádanějším partnerem. • CRM SYSTÉMY Příspěvek ke konkurenceschopnosti je spatřován ve dvou rovinách. Za prvé: cílevědomá práce se zákazníky omezí neefektivní náklady a zamezí poklesu jejich spokojenosti. Za druhé: velký význam má využití znalostí trhu pro aktivní marketing a prodej. Ekonomika, kde je takový přístup pravidlem, je atraktivnější jako objekt investic i jako obchodní partner.

•

II. SFÉRA CORE BUSINESS: • AUTOMATIZACE, ROBOTIZACE Konečným důsledkem je lepší nabídka i pracovní podmínky; pokud je takto podpořeno celé odvětví, jeví se jako atraktivnější obchodní a spolupracující prostředí celá ekonomika.

* GENS, Frank. TOP10 PREDICTIONS: IDC Predictions 2013

06

Téma: ICT

INOVACE & NOVÉ TECHNOLOGIE Unikátní nabidka může pomoci celému odvětví i národní ekonomice nejen fakticky, ale i zvýšením image, rozvojem návazné výroby a vývoje, apod. III. SFÉRA INFRASTRUKTURY: • BEZPEČNOST DAT Vytvoření „bezpečného prostředí“, které umožní náklady na bezpečnost dat omezit a alokovat jinam. Program v této oblasti nepřímo podpoří všechny výše uvedené programy. • KVALITA A DOSTUPNOST KOMUNIKACE Jde o podobnou situaci jako v předchozím případě – celkově komfortnější prostředí umožní efektivnější fungování firem. Tento program má už nyní velkou podporu ve strategických materiálech – možná až tak velkou, že zastiňuje ostatní, které jsou neméně podstatné. Martin Souček [email protected] Celou analýzu najdete na webu Sociální dialog v rubrice Analýzy na /www.socialnidialog.cz/images/stories/Analyzy/Analyza_ICT.pdf.

Ivan Vrzal: Potenciál ICT firmy plně nevyužívají Předseda Expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR pro ICT, zástupce SP ČR v Řídícím výboru pro informační společnost, Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Ivan Vrzal byl jedním z iniciátorů analýzy, která zjišťovala spojitost ICT s konkurenceschopností tuzemských firem. Je tedy přirozené, že právě jemu Spektrum položilo několik otázek na důvody této snahy a na jeho hodnocení závěrů analýzy. Bylo to poprvé, kdy Svaz zadal analýzu s tématikou ICT v návaznosti na její využívání firmami a na konkurenceschopnost. Jaké důvody k tomu expertní tým vedly? Za prvé to byl pocit, že při různých diskuzích na půdě Svazu na téma ICT se setkávají dva světy. Jeden z nich je svět ICT, odvětví, které je nositelem nových řešení a jejich průkopníkem. Druhým je tradiční průmysl, který většinou vystupuje v roli zákazníka takových řešení. Logicky je pohled tohoto světa na problematiku ICT odlišný, přičemž i mezi manažery těchto „tradičně průmyslových“ podniků jsou na ICT odlišné názory a postoje. Díky analýze jsme se pokusili poodhalit hlavní příčiny rozdílných pohledů. Dalším důvodem je to, že argumentem pro podporu některých ICT projektů z veřejných peněz (zejména z EU) je nárůst konkurenceschopnosti a růst HDP. Z mnoha debat ovšem vyplývá, že ne vždy tomu tak ve skutečnosti je, takže jsme došli k závěru, že by bylo dobré napomoci zjištění, které ICT projekty mají větší naději, že přispějí k uvedeným cílům. Dalším důvodem byla skutečnost, že náklady na investice a provozování ICT v jednotlivých firmách se zvyšují a jsou proto manažery bedlivě sledovány. Vyvodili jsme z toho, že by bylo vhodné, kdyby Svaz zprostředkoval vzájemnou výměnu názorů na téma přínosů ICT a pomohl členským firmám se více v problematice zorientovat. Čím se ta současná analýza odlišuje od doposud zpracovaných? Pravdou je, že v minulosti bylo zpracováno velké množství různých studií a analýz na téma ICT v podnicích. Naprostá většina z nich byla však statistického charakteru, tedy typu: Kolik se za ICT utrácí? Jaké systémy se prodávají? Kolik mají firmy počítačů? Nás mnohem více zajímaly subjektivní postoje těch, kteří o ICT investicích rozhodují a z pozice zákazníků významně ovlivňují další rozvoj ICT průmyslu jako takového.

Můžete říci, jaké jsou podle vás nejdůležitější závěry? Do značné míry se potvrzuje hypotéza o existenci dvou světů. Možná i díky tomu se ukazuje, že potenciál, který ICT nabízí, není českými podniky zcela využit, což je asi škoda. Konkrétních důvodů je řada, některé jsme odhalili, jiné bude v budoucnosti potřeba více poznat. ICT prostupuje téměř všemi odvětvími. Do jaké míry jsou výsledky analýzy využitelné nejen pro ICT firmy, ale pro podnikatele jako celek? Je to otázka k zamyšlení pro firmy z tradičních oborů, jestli si uvědomují potenciál, který ICT má, a zda díky němu mohou zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost. Pro ICT firmy je to důvod k zamyšlení nad tím, jestli jim jejich potenciální nebo stávající zákazníci dostatečně rozumí. Jestli jejich produkty jsou navrženy tak, aby skutečně zákazníka někam posouvaly, nebo jenom k tomu, aby zákazník vypadal v dnešním technologickém světě dostatečně „in“. Odpovědi na tyto otázky určitě nejsou jednoduché a univerzální. On i přechod z manufaktur na průmyslovou výrobu také představoval určitý proces a myšlenkové změny, a to jak u výrobců průmyslových linek, tak u tehdejších podnikatelů. Jaké další kroky budete na základě výsledků navrhovat? V obecné rovině je potřeba pracovat na sbližování dvou výše zmíněných světů. Vzhledem k tomu, že naše společnost se zabývá mimo jiné i řízením ICT projektů, mohu ze zkušenosti říci, že to asi nebude jednoduché. Na druhou stranu oběma světům jde o peníze, takže jsem optimistou. Je potřeba pracovat na tom, aby peníze, které z veřejných rozpočtů půjdou na ICT podporu firem, by opravdu měly jako výsledek růst HDP a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto by bylo dobré do procesu jejich posuzování zapojit také ty, kteří ekonomiku táhnou, tedy podniky a podnikatelské svazy. Konkrétní opatření ještě projednáváme, ale pravděpodobně bude potřeba podpořit účelné budování infrastruktury s ohledem na reálnost poptávky po jejím využívání. Určitě bude na místě osvěta a rozumná stimulace poptávky. Z hlediska podpory ICT projektů bude dobré se zaměřit na ty, které jsou v souladu s prorůstovými opatřeními, které SP ČR podporuje. (red)

Téma: ICT

07

Digitální Česko 2.0 Rozšiřování vysokorychlostních přístupových sítí má přímou spojitost s konkurenceschopností, problémem jejich budování jsou vysoké instalační náklady.

Spojení informačních a komunikačních technologií s konkurenceschopností je zřejmé. Přesto je nutné posilovat povědomí o užitečnosti ICT, což je jednou z priorit oborového sdružení ICT UNIE (Sdružení pro informační technologie a telekomunikace). V minulosti byly například IT a telekomunikace striktně rozděleny. Splývání informačních technologií a telekomunikací se začalo projevovat až v devadesátých letech, takže telekomunikační sítě – nyní vlastně rychlý internet – jsou nyní nezbytným prvkem informačních technologií a tím pádem i digitální ekonomiky. O přímé souvislosti mezi rozšířením vysokorychlostního internetu a ekonomickým růstem hovoří mimo jiné řada průzkumů renomovaných institucí. Podle Světové banky nárůst penetrace broadbandu o 10 % přináší zvýšení HDP o 1,2 %. Studie společnosti The Boston Consulting Group dokonce předpovídá, že česká internetová ekonomika poroste o 12 % ročně a do roku 2015 dosáhne přibližně 5,7 % podílu na českém HDP. Rozvoj internetové ekonomiky je spojen se vznikem podnikatelských příležitostí i potřebou nových pracovních míst. Tyto skutečnosti si snad již uvědomuje i česká vláda, konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu, které připravilo návrh strategie Digitální Česko 2.0 neboli Cesta k digitální ekonomice. Návrh prošel na podzim loňského roku rozsáhlým připomínkovým řízením, mj. ze strany ICT UNIE jako reprezentanta ICT průmyslu. Letos v březnu byla finální podoba schválena vládou.

08

Téma: ICT

Co přináší digitální strategie Realizace celkem 17 strategických opatření usnadní vytvoření infrastruktury pro vysokorychlostní internet, přinese efektivní využívání kmitočtů a přispěje ke vzniku pokročilých digitálních služeb i zvýšení digitální gramotnosti občanů. Důležitá je propojenost a návaznost tří úrovní – infrastrukturní, aplikační a multiplikační vrstvy. Bude se jednat o pokrytí dosud „bílých míst“ bez kvalitního či dokonce jakéhokoli přístupu k internetu dostatečně kapacitním připojením (infrastrukturní vrstva), ale i o možnost vytvoření a poskytování nových digitálních služeb organizacemi veřejné správy nebo komerčními subjekty v různých oborech – vzdělávání, elektronické zdravotnictví nebo třeba telematika (aplikační vrstva). V konečném důsledku půjde o využití synergických efektů spočívajících například ve „zkrácení vzdálenosti“ od podnikatele ke spotřebiteli a rychlejšímu uvádění produktů na trh či participaci na virtuálním tržišti bez hranic, s prakticky neomezenými možnostmi nabídky produktů, služeb i pracovních míst (multiplikační vrstva).

Jak naplnit záměry Jak ale dosáhnout toho, aby strategie byla úspěšně realizována a překonala původní materiál Digitální Česko? Ten mimochodem vláda přijala již v lednu 2011, do praxe z něj však byla uvedena jen část. Je pozitivní, že sledováním, koordinací a vyhodnocováním implementace Digitálního Česka 2.0 bude nyní ve spolupráci s MPO pověřena Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační

společnost. Konkrétní kompetence musí být ale ještě upřesněny, a podstatná bude spolupráce mezi resorty. Tato strategie může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR pouze v případě maximálního plnění vytyčených opatření, a to osobním přispěním členů vlády i aktivní podporou ICT průmyslu. Ve spolupráci MPO a ICT UNIE proběhla 14. května konference zabývající se právě dokumentem Digitální Česko 2.0 a v obecnějším smyslu směřováním ČR k digitální ekonomice. Ministr Martin Kuba na ní potvrdil, že cílem jeho úřadu je zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetu i v té nejzapadlejší vísce. Vzniknout by tak mělo „komunikační prostředí“, z něhož budou moci profitovat občané, podnikatelská sféra i veřejný sektor. Zásadním problémem budování a rozšiřování vysokorychlostních přístupových sítí jsou však příliš vysoké instalační náklady včetně administrativních poplatků v porovnání s návratností takové investice. Proto ICT UNIE založila pracovní skupinu pro usnadnění výstavby přístupových sítí nové generace (optické sítě a další). Jejím cílem bude definice konkrétních návrhů ke zjednodušení a zefektivnění výstavby a také vypracování příkladů, jakým způsobem je možné výstavbu financovat, například prostřednictvím evropských fondů. Naší snahou je hledat reálná opatření, která předložíme MPO a Radě vlády – tak, aby se opravdu podařilo to, co je prozatím na papíře. Svatoslav Novák prezident ICT UNIE [email protected]

Anketa Zeptali jsme se tří odborníků na to, jaký pohled mají na analýzu, kterou si SP ČR nechal zpracovat, i na současnou pozici sektoru ICT v českém byznysu. Ladislav Mahn ICT UNIE, ředitel divize TELCOM společnosti Micos Co považujete za klíčové sdělení studie? Z výsledků studie vyplývá několik důležitých závěrů, ten pro mne asi nejpodstatnější je, že ICT je možno vnímat, jako samostatné hospodářské odvětví, což je zcela v souladu s názorem členské základny naší ICT Unie. Je to o to cennější, že tento názor zastává „druhá strana“, mám tím na mysli naše zákazníky. Co považujete za největší bariéru zvýšení přínosu ICT pro konkurenceschopnost firem / vaší firmy? Studie rovněž prokázala nesporný přínos ICT pro konkurenceschopnost firem. Vysvětlením může být, že ICT je díky masivnímu rozvoji oblastí, která je poměrně málo ovlivňována současnou ekonomickou recesí. Důvod je, podle většiny využitých materiálů, poměrně jednoduchý – využití ICT má při rozumné

Martin Ohlídal Prezident APP Co považujete za klíčové sdělení studie? Studie mezi řádky ukazuje posun v myšlení českých manažerů, kteří dnes mnohem pečlivěji rozlišují, kde je ICT zdrojem konkurenční výhody, cestou k šetření nákladů nebo „pouze“ nutnou podporou fungování firmy, kterou musí mít, ale přínos od ní nečekají. Klíčovým sdělením mimo jiné je pak odhodlání a potřeba hledat zlepšování v oblasti řízení firmy a v oblasti core- businessu s pomocí IT. Co považujete za největší bariéru zvýšení přínosu ICT pro konkurenceschopnost firem / vaší firmy? Stále je největší bariérou přínosu ICT především

investiční politice zásadní dopad na efektivitu výroby, distribuce, prodeje a dalších business aktivit. Zatím, co podnikatelská sféra ICT pro podporu svého podnikání nepodceňuje, státní administrativa stále ještě za tímto vývojem trochu pokulhává. Mám na mysli dosud ne zcela zrealizované nebo ne zcela funkční registry různých zaměření, které ve své podstatě limitují efektivní komunikaci podnikatelského prostředí se státní správou. Tento stav vytváří resp. neodstraňuje celou řadu zejména administrativních bariér, což ke zvyšování konkurenceschopnosti rozhodně nepřispívá. Co se dá dělat pro nárůst „působnosti“ ICT v české ekonomice? Respondenti studie si uvědomují důležitost ICT pro jejich podnikání. Pro narůst působnosti ICT v naší ekonomice je nezbytně nutné odstranit bariéry uvedené výše, k čemuž by jistě přispělo, kdyby ICT průmysl měl v ČR nějakého oficiálního lídra. Mám na mysli lídra alespoň na úrovni náměstka ministra průmyslu a obchodu.

nedostatek znalostí o tom, co ICT znamená pro konkurenceschopnost společností. Příčinou je nedostatek kvalitního manažerského vzdělávání v této oblasti. I když se svět businessu a svět ICT neustále přibližují, je těžké najít lidi, kteří stojí na obou pomyslných březích stejně pevně. Když je takových lidí málo v praxi, nelze se divit, že ve vzdělávání je jich ještě méně. Přitom právě tento „osvíceně integrovaný“ pohled je to, co bychom k odstranění bariéry nejvíce potřebovali. Co se dá dělat pro nárůst „působnosti“ ICT v české ekonomice? Hledat nové cesty, jak vzdělávat naše lidi v tom, jak efektivně aplikovat ICT a to na všech stupních vzdělávací soustavy a ve všech stádiích profesního růstu.

Téma: ICT

09

Ondřej Žák Strategy and Transformation service line leader společnosti IBM Co považujete za klíčové sdělení studie? Studie potvrdila již známé pravdy o významu ICT, infrastruktury pro interní i externí komunikaci či nutnosti ERP systémů. Současně se ve studii objevily nové faktory, které reagují na ekonomickou situaci a na technologický vývoj. Stále více firem si uvědomuje, že dosud nebyla věnována nutná energie a pozornost oblasti porozumění zákazníkům a systémů reagujících na jejich skutečné potřeby, dále pak pokročilé analýze tzv. velkých dat a nutnosti aplikovat inovace v technologiích. Co považujete za největší bariéru zvýšení přínosu ICT pro konkurenceschopnost firem / vaší firmy? Největší bariérou je kromě finanční stránky i nedostatečná povědomost o možnostech ICT a jejich aplikace. ICT investice nejsou samoúčelné, musí mít prokazatelnou návratnost.

Svět byznysu a IT si často příliš nerozumí, nehovoří stejným jazykem. Úspěšné firmy toto dokážou zvládnout a ICT řešení je dokáže dostat blíže zákazníkům a více jim porozumět, optimalizovat nabídku produktů a služeb, zefektivnit interní provoz, investovat do inovací či vzdělávat zaměstnance v ICT možnostech. Co se dá dělat pro nárůst „působnosti“ ICT v české ekonomice? Prakticky každý má mobilní telefon, roste využití chytrých telefonů a tabletů, většina lidí má přístup k internetu. Začínáme si zvykat na určitý technologický standard, který vyžadujeme při kontaktech s bankou, dodavatelem energie či telekomunikačním operátorem. Tato zkušenost je pak přenositelná mezi privátní i profesní sférou. Pro nárůst působnosti ICT je důležité vzdělávání, počínaje základní školou. Děti se nové technologie učí neuvěřitelně rychle. (red)

Chceme technologie 4G rychle V dubnovém čísle časopisu Spektrum jsme informovali o překvapivém rozhodnutí dnes už bývalého předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka zrušit aukci volných rádiových kmitočtů s odůvodněním, že cena se vyšplhala příliš vysoko. Přesně měsíc po zrušení aukce ČTÚ oznámil zahájení nové aukce a předložil upravený návrh podmínek k veřejné diskusi. Aniž by Úřad jakkoliv podrobně vysvětlil důvody ukončení minulé aukce, nové podmínky se kromě několika detailů od původního vyhlášení liší pouze vyčleněním dvou kanálů o celkové šířce 2x10 MHz v pásmu 800 MHz pro případné nové uchazeče. Tento svůj krok Úřad nijak nevysvětlil. Přitom vloni argumentoval tím, že kmitočty v pásmu 800 MHz nelze pro nové uchazeče vyčlenit, protože by tento krok právně napadli stávající

10

Téma: ICT

mobilní operátoři. Co vedlo ČTÚ pod vedením bývalého předsedy k závěru, že tentokrát je vyčlenění kmitočtů v pásmu 800 MHz pro nové uchazeče v pořádku, zůstává záhadou i pro zasvěcenou odbornou veřejnost. Proto jsme se na některé aspekty aukce zeptali Jana Lembase, člena Expertního týmu pro ICT Svazu průmyslu a dopravy ČR, ředitele CET Capital s.r.o. Jaké stanovisko zaujal Svaz průmyslu a dopravy ČR k nově navrženým podmínkám aukce? V květnu 2013 SP ČR předložil v rámci veřejné konzultace své připomínky k návrhu podmínek opakované aukce volných rádiových kmitočtů. Vyjádřil přitom znepokojení, že zastavením původní aukce a vyhlášením nové se zpozdí přístup členských firem i dalších společností, občanů, vládních a ostatních veřejných institucí ke službám, založeným na nejmodernějších technologiích 4G. Uvítal současně vyčlenění kmitočtů v pásmu 800 MHz pro nového operátora.

Porovnání rychlosti LTE sítí v zemích s významným rozšířením této technologie

Zdroj: OpenSignal – „Global State of LTE Report“, February 2013

Porovnání LTE s konkurenčními technologiemi

Zdroj: OpenSignal – „Global State of LTE Report“, February 2013

Můžete uvést, co Svaz připomínkoval? Tyto připomínky se dají shrnout do tří bodů. Za prvé, odmítáme možnost pro stávající operátory započítávat si pokrytí technologií UMTS do rozvojových kritérií. Za druhé, považujeme požadavek na minimální rychlost download 2 Mbit/s, respektivě 5 Mbit/s po sedmi letech za nedostačující a navrhujeme zvýšit minimální rychlost na 10 Mbit/s pro prvních šest let a následně na 30 Mbit/s. A za třetí navrhujeme zkrátit termín pro pokrytí České republiky 4G signálem ze sedmi na pět let. Pro naše členy je prosazení těchto připomínek dost důležité. V čem spočívá ta důležitost? Cílem aukce by mělo být co nejrychlejší pokrytí republiky mobilními sítěmi 4G. Vyplývá to ostatně i z deklarovaných cílů Úřadu. Tyto cíle zahrnují mimo jiné i „rozvoj nových služeb elektronických komunikací prostřednictvím bezdrátových vysokorychlostních sítí, zejména mobilního charakteru“ a „vytvoření podmínek pro technologickou inovaci“.

Technologie 4G představuje oproti předcházejícím generacím mobilních technologií včetně UMTS a HSPA revoluční změnu, která se projevuje nejenom ve zvýšené rychlosti stahování dat, ale i ve větší rychlosti odesílání dat a dalších parametrech, především nízké a stabilní latenci. Tyto vlastnosti technologií 4G i jejich předcházejících verzí, jako je současné LTE, umožňují poskytovat celou škálu nových služeb, pro které jsou dřívější generace mobilních technologií včetně UMTS nedostatečné. Česko letos opět kleslo v konkurenceschopnosti, což má spojitost i s ICT… Přístup k rychlému internetu a podpora širokopásmových služeb jsou jednou ze základních podmínek rozvinuté společnosti a jejich úroveň má přímý dopad na konkurenceschopnost ČR a firem v ní působících. Ve svém strategickém dokumentu Digitální Česko v. 2.0 si česká vláda dala za cíl mimo jiné i „podporu rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu, umožňující přenosové rychlosti v souladu s cíli Digitální agendy 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností“. Tím chci naznačit, že ponechání minimálních rychlostí na stejné výši jako v loňských podmínkách aukce by nepodporovalo zvýšení míry investic do telekomunikační infrastruktury a podkopávalo by hospodářský růst v ČR. Jeden z výše uvedených návrhů je zkrátit termín pro pokrytí republiky 4G signálem ze sedmi na pět let. Proč je to tak zásadní? Zákazníci by neměli být trestáni odložením přístupu ke službám založeným na 4G technologiích kvůli přerušení aukce volných rádiových kmitočtů. Z tohoto důvodu považujeme termín sedm let pro pokrytí republiky 4G signálem za neúměrně dlouhý. Pro takto dlouhou lhůtu neexistují ani žádné technické, organizační nebo finanční důvody. Naše argumentace je podložena i výsledky průzkumu společnosti OpenSignal. Přihlédne se k těmto připomínkám? Věříme, že Úřad k nim tentokrát přihlédne, a že se nebude opakovat situace z minulého roku. Tehdy jsme upozorňovali na odlišnou hodnotu rádiových kmitočtů pro stávající operátory a nové hráče usilující o vstup na trh mobilních komunikací, což se prokázalo v protahování aukce a nakonec i v oficiálním zdůvodnění jejího zrušení pro příliš vysokou cenu. Celý text připomínek SP ČR i ostatních účastníků veřejné konzultace je uveřejněn na webových stránkách ČTÚ http://bit.ly/14M1NtJ . (red)

Téma: ICT

11

Česko-slovinský ICT seminář Není až tak časté, aby se na jedné akci sešlo několik desítek zástupců firem ze Slovinska a z České republiky, kteří by spolu debatovali o problematice ICT. Stalo se tak v polovině května při Česko – slovinském ICT semináři v Praze, jehož spoluorganizátorem byl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Na jeho uspořádání se podílelo ještě Technologické centrum, které je členem EEN, a Slovinská ambasáda. Podporu poskytli členské asociace ICT Unie a Czech ICT aliance. Co se týká zaměření jednání, šlo především o elektronizaci státní správy i oběhu dokumentů ve firmách, uplatnění vyspělých IT systémů, technické vzdělávání a podpora investic v ICT, o informatiku v dopravě, cloud computing, telekonferenční řešení a další moderní trendy. Za Svaz vystoupil Ivan Vrzal, předseda jeho Expertní ICT komise. Spolu s ním se účastnil pan Martin Souček, z firmy System Solutions, která pro SP ČR provedla studii ICT sektoru v ČR. Některé ze čerstvých výsledků studie byly prezentovány na semináři a dále bude tato studie sloužit potřebám firem. Prezident ICT Unie Svatoslav Novák ve své prezentaci zmínil tlak podnikatelské veřejnosti na vládu, aby podporovala zdravé

prostředí pro rozvoj informatiky, rozvoj vysokorychlostního internetu, včetně mobilních sítí a dostatečně využívala ICT technologie k omezení byrokracie. Význam podpory investic, provázání školství a firem a nutnost podpory technického vzdělávání byli zmíněny v dalších vystoupeních. Slovinskou stranu prezentoval Boštjan Skalar, výkonný ředitel agentury SPIRIT a Andrej Mertelj, ředitel IT asociace ZIT. Za zmínku stojí fakt, že agentura SPIRIT integruje řadu funkcí, které jsou u nás rozděleny mezi separátní organizace. Ačkoli je česká ekonomika znatelně větší než slovinská, fórum ukázalo řadu podobností v potřebách a přístupech obou zemí, které se snaží stavět rozvoj na inovacích a moderních technologiích. Během dvoustranných rozhovorů bylo pak jedním z významných témat řízení dopravy, optimalizace dopravních spojů. Další informace najdete na webové stránce: http://1url.cz/FNRH Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

UDĚLEJTE ZE SVÉ ZNAČKY LIBOVOU

ZÁLEŽITOST

Rozhodl jsem se podnikat, abych si dokázal, že na to mám. Zkusil jsem si, jaké to je, pracovat ve dne v noci, a s rostoucí firmou bylo nevyhnutelné, abych si kolem sebe vytvořil kvalitní tým lidí. Vítězství v soutěži Firma roku mi pomohlo posílit image značky Steinhauser a tím i pozici atraktivního zaměstnavatele. Nyní už na chod firmy jen dohlížím a vrátil jsem se učit na univerzitu.

firmaroku.cz zivnostnikroku.cz facebook.com/CeskePodnikani 12

Téma: ICT

Ladislav Steinhauser spolumajitel firmy Steinhauser, s.r.o. Firma roku 2011

Projekt pod záštitou a odborným dohledem HK ČR.

Vladislava Česáková: Nejsme montovna Co má společného linka na výrobu koberců do Passatů, metro v čínském městě Su-Čou, dukovanská a temelínská jaderná elektrárna nebo lokomotiva tureckých drah? Vše je řízeno systémy, které vymysleli a vyrobili čeští technici z příbramské společnosti ZAT. „Bez investic do vývoje a inovací, spolupráce s vysokými školami a vzdělávání našich zaměstnanců, bychom neuspěli. Jen díky tomu se udržujeme mezi čtyřmi evropskými firmami, které dodávají řídicí systémy na řízení technologie primární části jaderných elektráren,“ říká v rozhovoru pro Spektrum členka představenstva ZAT, a.s. Vladislava Česáková. Jak vaše firma udržuje krok s konkurencí? Kdybychom neudržovali krok, respektive kdybychom nebyli vždy o krok vepředu, tak jsme skončili už před 49 lety. V našem oboru jsou důležité zkušenosti, ale ještě podstatnější je mít špičkové technologie dostupné v danou dobu na trhu. A to by nešlo bez rozvoje know-how. Ročně proto investujeme do inovací a vývoje našich řídicích systémů přes 40 milionů korun. Samozřejmostí je spolupráce s vysokými školami. Jen tak jsme se z výrobního a montážního podniku mohli transformovat na inženýrskou společnost. Dovolím si říci, že naše produkty dokážou ve světě nadchnout.

Můžete konkrétně uvést některé vaše inovace a to, jak ovlivňují život uživatelů? Když to zjednoduším, naše systémy dokážou řídit jaderné elektrárny, vlaky, výrobní linky, turbíny, bioplynové stanice, linky v povrchových dolech, ale i divadelní technologie. Řídí tedy stroje či technologické celky, s nimiž se lidé denně setkávají. Do rodiny úspěšných inovací, které se zrodily v našem vývojovém oddělení, patří nový regulátor buzení. Primárně se používá k regulaci napětí generátorů a jalového výkonu. Tím, že má implementovaný systémový stabilizátor, přispívá ke stabilizaci sítě v přechodových stavech způsobených například

připojováním zdrojů elektrické energie, které tyto stabilizační funkce nemají, jako fotovoltaické a větrné elektrárny. Velká část peněz určených na inovace jde na vývoj vlastního řídicího systému ZAT – Plant Suite. Zmínila jste spolupráci s vysokými školami. V čem vám mohou studenti pomoci? Pokud chceme nadále působit v energetice a průmyslu, musíme zajistit kontinuitu, spolehlivost a budoucnost firmy. To bychom bez nové generace kvalitních techniků nedokázali. Bohužel vzdělávacímu systému schází dostatek technických oborů. Nerozumím tomu,

Jaderná energetika

13

že státní energetická koncepce obsahuje jaderný program a na školách tyto obory nejsou otevírány. Pokud se bude dostavovat Temelín, spousta mladých lidí si spočítá, že je to projekt na řadu let, který potřebuje inženýry. I to může pomoci obrátit pozornost na technické směry. Spolupracujeme se všemi technickými univerzitami, stěžejně s univerzitou

v Plzni, která má špičkovou technickou úroveň. Mnoho z funkcí, které naše systémy mají, vzniklo ve spolupráci s akademiky a studenty této univerzity. Jsme i členy výzkumného Centra pokročilých jaderných technologií. Jak moc je pro udržení a rozvoj jaderného know-how v Česku důležitá dostavba elektrárny Temelín? Tendr by byl pro české firmy a udržení jejich know-how injekcí. Pro nás by účast na dostavbě znamenala navýšení počtu zaměstnanců téměř o sto procent. Nyní zaměstnáváme kolem 400 lidí. V plzeňském a příbramském regionu, kde máme sídlo a pobočku, by to výrazně přispělo k vytvoření nových pracovních míst. Důležité pro firmy s jaderným know-how také je, že bude-li jaderná zakázka v ČR, podpoří to jejich reference a snáze se uplatní v zahraničí. Těžko někomu vysvětlíte, že chcete dodávat do zahraničí řídicí systémy pro jádro, ale doma jste zakázku nezískali.

Čím by se na dostavbě Temelína podílela vaše společnost a v jakém finančním objemu? Nabízíme kompletní řízení pro jaderný blok s výjimkou bezpečnostních systémů, které by dodával Rolls-Royce. Co se týká finančních objemů, ty zatím neuvádíme, protože probíhá výběrové řízení. Šlo by nicméně řádově o miliardy korun. Máme spočítáno, že by se minimálně zdvojnásobil náš příspěvek do státního rozpočtu formou daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. A co spolupráce s jinými firmami v oboru? Tým našich lidí a zaměstnanců ze Škody JS a dalších firem podílejících se na rekonstrukcích jaderných elektráren, je zvyklý spolupracovat. Považujeme to za naši konkurenční výhodu. Významná je pro nás i spolupráce se subdodavateli. Pokud se budeme podílet na stavbě Temelína, naši čeští subdodavatelé získají zakázky přes 1,5  miliardy korun. (red)

Věcně o jaderné energetice Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) každoročně zveřejňuje dvě projekce pro globální růst jaderné energie: nízkou a vysokou. Nízká projekce z roku 2012 ukazuje téměř 25procentní nárůst v energii z jádra do roku 2030. Vysoká projekce naznačuje 100procentní růst, čili zdvojnásobení současné výrobní kapacity. Tyto údaje dokládají, že i přes nehodu v japonské elektrárně Fukušima Daiči se stále počítá s jádrem jako významnou součástí energetického mixu řady zemí. Českou republiku nevyjímaje. Přes nesporné výhody má jaderná energetika odpůrce, je odmítána řadou hnutí, ekologickými aktivitami, ustupují od ní některé státy. Příkladem je sousední Německo. To vidí náhradu jádra v obnovitelných zdrojích energie. Přitom řada odborných studií dokládá, že náhrada jaderného zdroje větrem nebo fotovoltaikou by si vyžádala troj až čtyřnásobné investice vzhledem k tomu, že se jedná o nestabilní zdroje, které musí být zálohovány. Otázky, kam se tedy bude ubírat energetika a jakou roli by v ní mělo hrát jádro si proto klade kde kdo. Platforem,

14

Jaderná energetika

kde na nejvyšší úrovni setkávají zástupci institucí EU a členských států, společností energetických i spotřebitelských a v neposlední řadě i nevládních organizací, není mnoho. Jednou z mála je Evropské jaderné energetické fórum (ENEF), které vzniklo z iniciativy ČR a SR v roce 2007.

V Praze se jednalo o jádru Ve dnech 30. a 31. května se konalo v Praze již 8. plenární zasedání ENEF. Jeho hlavními tématy byly: Zelená kniha 2030, kterou Evropská komise zveřejnila 27. března tohoto roku, Investice do nízkouhlíkové energetiky a Klíčové výzvy pro evropskou politiku v jaderné oblasti. Akce se účastnil i předseda vlády Petr Nečas, který jednoznačně prohlásil, že ČR je pevně rozhodnuta pokračovat v rozvoji jaderné energetiky. „Zodpovědná vláda se nemůže orientovat pouze prizmatem současné situace, musí vždy uvažovat ve středně a dlouhodobém výhledu,“ uvedl premiér v zahajovacím projevu a poukázal na nezbytnost využití různých energetických zdrojů.

Vyjádřil se i k obnovitelným zdrojům energie a zdůraznil, že její další podpora má své limity a připomněl jejich slabé stránky. „Nestabilita obnovitelných zdrojů má negativní dopad na bezpečnost zásobování energií a stabilitu přenosových soustav, nemluvě o negativním dopadu na ceny energie a celkovou distorzi tržního prostředí,“ řekl. Z jeho prohlášení vyplynulo, že Evropa přestává být konkurenceschopná a nachází se na energetické křižovatce. „Propojení ambiciózních klimatologických cílů s energetickou politikou, politika obnovitelných zdrojů, se ukázaly být slepou uličkou. Přivedlo to Evropu do stavu, kdy máme výrazný nárůst cen energií. Od roku 2005 vzrostly ceny energie o 38 %,“ poznamenal dále.

Bez jádra to nepůjde V rámci diskuse a z výstupů pracovních skupin ENEF zaznělo, že bez jaderné energie, jako jedné ze složek nízkouhlíkového energetického mixu, nebude Unie schopna plnit své cíle v oblasti energetické bezpečnosti, energetické nezávislosti a snižování emisí CO2. Byla proto vyjádřena podpora londýnskému prohlášení ministrů 12 zemí EU, v němž se zdůrazňuje technologicky neutrální přístup při realizaci budoucích cílů nízkouhlíkového hospodářství. Ministři se shodli v tom, že při prosazování dekarbonizačních cílů chtějí využívat širokou škálu nízkouhlíkových technologií, mezi něž patří i jaderná energetika a že stavba nových jaderných elektráren je klíčová, pokud EU chce plnit společně přijaté klimatické a energetické cíle. Financování jaderné elektrárny představuje ovšem množství rizik, neboť se jedná o komplexní projekt s potřebou velkých investic. Z toho důvodu je kromě plánů soukromého sektoru zapotřebí široký politický konsensus, podpůrná činnost vlád a efektivní regulační rámec.

Kam míří Evropa Evropská energetická politika, jejíž linie jsou načrtnuty ve strategiích Energie 2020 a Energetický plán do roku 2050, stojí na potřebě dekarbonizace výroby elektřiny. Dekarbonizace evropského hospodářství bez jaderné energie by znatelně zvýšila celkové náklady a znejistila bezpečnost dodávek. Náklady na výrobu elektřiny z jádra jsou totiž stabilní a předvídatelné. Investice do nových jaderných zdrojů jsou přitom plánovány primárně s ohledem na zajištění dlouhodobých potřeb elektřiny, ale přinášejí i mnohé další hospodářské a sociální výhody. Pro umožnění investic se doporučuje využít co nejlépe stávající nástroje EU pro financování, ale také zasadit se o nové dočasné finanční nástroje, které by měly signalizační a katalytický efekt pro soukromé investice do nových jaderných projektů v EU. Mělo

by se jednat o přímou, či nepřímou podporu finanční podporu z veřejného sektoru.

Bezpečnost jádra Po fukušimské havárii Evropská komise přišla s návrhem revize směrnice o jaderné bezpečnosti. Přitom provedené zátěžové testy jaderných elektráren potřebu revize neprokázaly. Na Fóru se proto prezentoval názor, že diskuse o nových legislativních opatřeních by neměla zpochybňovat základní mezinárodně uznávaný princip, kterým je národní zodpovědnost za jadernou bezpečnost. Na téma dalšího směřování ČR v oblasti využití jaderné energie vystoupil na ENEF ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Také on zdůraznil, že ČR počítá s rozvojem jaderné energetiky a dostavbou Temelína, jako zdroje stabilních dodávek energie pro průmysl a domácnosti. „Jaderná energetika je pro Česko v podstatě jedinou možností k přechodu na nízko emisní zdroje, stejně jako zajištění dlouhodobě stabilních dodávek elektřiny pro český průmysl a domácnosti za přijatelnou cenu. Bez dalšího rozvoje jaderné energetiky, tedy dostavby elektrárny v Temelíně, však těchto cílů nelze prakticky dosáhnout. Souvisejícím důležitým prvkem je také zajištění energetické soběstačnosti ČR,“ uvedl ministr. Na závěr Fóra připomenul, že další směřování v oblasti energetiky, které si ČR zvolí v nadcházejících letech, předurčí konkurenceschopnost země na globálním trhu. František Petružálek spolupracovník Spektra a nezávislý novinář [email protected]

Fakta o jádru Počet jaderných reaktorů ve světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435 Celková instalovaná kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . 374 108 MWe Podíl výroby elektřiny z jádra ve světě . . . . . . . . . . . . . . . 13,5 % Podíl výroby elektřiny z jádra v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . cca 1/3 Výstavba jaderných reaktorů . . . . . . . . . . . . . . . 65 v 13 zemích Plánovaná výstavba jaderných reaktorů . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Možné počty nových reaktorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Země s výstavbou jaderných reaktorů v Evropě: Finska, Francie, Rusko, SR Příprava výstavby: Bělorusko, Bulharsko, ČR, Francie, Litva, Polsko, Rumunsko, Rusko, Ukrajina, Británie Počty jaderných zdrojů podle zemí: USA (104), Francie (58), Japonsko (50), Rusko (33), Jižní Korea (23), Indie (20), Kanada (19), Čína (16), Británie (16) Zdroj: IEA, WNA ( informace k 1. 1. 2013 )

Jaderná energetika

15

Ondřej Gbelec: Vzdělávání jsme firmám šili na míru Svaz průmyslu a dopravy ČR úspěšně ukončil tříletý projekt Udržitelnost sociálního dialogu – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů. O jeho přiblížení jsme požádali koordinátora projektu Ondřeje Gbelce. Můžete shrnout cíle a zaměření projektu? Projekt se zaměřil na rozvoj sociálního dialogu, tedy spolupráci firem, zaměstnanců a třetích stran, jako jsou místní samosprávy či neziskový sektor, a to zejména na regionální úrovni. Orientoval se i na posílení kapacit sociálních partnerů, znalostí a dovedností, což mělo napomoci naplňovat jejich role, to znamená obhajovat hospodářské a sociální zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců. Neméně důležitým cílem bylo zlepšení informovanosti o samotném sociálním dialogu, kam spadá i oblast legislativních změn s přímým dopadem na zaměstnavatelskou sféru a potažmo zaměstnance. Můžete říci, jaké aktivity a konkrétní kroky v rámci projektu vedly k naplnění zmíněných záměrů? Výše uvedeným cílům odpovídaly i jednotlivé aktivity. Velká část činností se soustředila na vzdělávání ať už prostřednictvím seminářů či formou e-learningu. Na semináře navazovala diskusní setkání za účasti všech stran Projekt v číslech 1 webový portál www.socialnidialog.cz 2 e-kurzy (dostupné na http://elearning. socialnidialog.cz/) 5 praktických příruček 31 analýz (dostupné na www.socialnidialog.cz) 90 kulatých stolů pro 1 800 diskutujících 360 seminářů pro 8 600 účastníků

16

Sociální dialog

vstupujících do sociálního dialogu. Soustředili jsme se také na medializaci problematiky sociálního dialogu prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí a tištěných médií. Jaké konkrétní přínosy měl projekt pro zaměstnavatele? Pro firmy a jejich zaměstnance bylo jednoznačně největším přínosem vzdělávání „šité na míru“ jejich požadavkům. Obrovský zájem projevili zaměstnavatelé o novelizaci zákoníku práce či o téma pracovně lékařských služeb. Provozovali jsme anonymní pracovně-právní on-line poradnu a přinášeli denní zpravodajství nejen ze světa trhu práce na portálu www.socialnidialog.cz. Vznikly praktické příručky k efektivnímu využívání služeb úřadů práce, nastavení kvality firemního vzdělávání či společenské odpovědnosti firem podporujících sociální dialog. Důležitou roli v našich záměrech sehrála regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR, tedy kontaktní a poradenská místa, kam se mohly firmy obracet s dotazy či požadavky a regionální manažeři tento požadavek buď vyřešili sami, nebo se postarali, aby byl vyřešen. Co znamenal právě skončený projekt pro samotný Svaz? Dá se hovořit o nějakých „benefitech“? Samozřejmě. Pro Svaz se staly užitečnými závěry a doporučení analýz, které se díky projektu podařilo připravit. Tyto analýzy,

od dopadů environmentální legislativy na firmy, přes ICT a konkurenceschopnost, problematiku administrativní zátěže a dílčí analýzy o sklářství či průmyslu v Moravskoslezském kraji až po flexibilní formy práce, ukázaly na slabá místa, která je potřeba řešit na vládní úrovni či je zahrnout do strategie a činnosti Svazu. V regionech jsme pořádali kulaté stoly, což pro nás znamenalo získávání zkušeností a poznatků od zástupců firem a dalších subjektů přímo z terénu. Již zmíněná regionální zastoupení vytvořila i jakýsi most mezi centrálou Svazu a jeho členskými subjekty. Usnadnilo to tok informací a zlepšilo pružnost vzájemné komunikace. Během projektu jsme si ověřili potřebnost zástupců Svazu v krajích a posilování spolupráce na regionální úrovni. Jako velký přínos vidím i zdokonalení se v projektovém řízení a v ne mnohdy jednoduché administraci projektů z Evropského sociálního fondu. Bude se i nadále Svaz zapojovat do projektů na podporu sociálního dialogu? Ano, od 1. června tohoto roku jsme se plně zapojili do projektu „Regiony v centru dění“, který koordinuje Českomoravská konfederace odborových svazů, a Svaz v něm má roli partnera. V rámci projektu budeme i nadále pořádat vzdělávací akce, diskusní setkání a zaměříme se na viditelnější činnost krajských tripartit. (red)

Firmy stále dusí administrativa Administrativní zátěž a její snižování je téma, které podnikatelskou praxi zajímá, proto Svaz průmyslu a dopravy zadal v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu zpracování analýzy Snižování administrativní zátěže podnikatelů – studie současného stavu. Projekt české vlády týkající se snižování administrativní zátěže podnikatelů a navazující na plán EU, byl podle této analýzy zahájen již před osmi lety, výsledky se však dostavují velmi pozvolna a navíc nejsou vždy pozitivní. „I přes veškeré plány, vypracované metodiky, opatření a snahy vlády zlepšit české podnikatelské prostředí, je situace ze strany podnikatelů hodnocena stále spíše negativně. Podnikatelé nepociťují výraznější změny a volají po radikálnějších opatřeních, neboť současný stav je velmi nevyhovující,“ píše se v dokumentu. Administrativní zátěž podnikatelů se pak logicky projevuje na základních ekonomických ukazatelích – ekonomickém růstu, míře nezaměstnanosti a dalších. „Míra administrativní zátěže je také jedním z rozhodujících faktorů při zvažování zahraničních investorů, kam směřovat své investice,“ uvádí také analýza.

Podněty na snižování administrativní zátěže, které se snaží prosazovat SP ČR: • povinnost mít na pracovišti kopie pracovních smluv (§ 136 zákona o zaměstnanosti) • povinnost vystavovat zápočtový list i u dohod o provedení práce s odměnou do 10 000 korun, která nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění • pracovní cesty cizinců ze „třetích zemí“ – manažer musí mít povolení k pobytu projednáno se všemi kraji, ve kterých se může v rámci pracovních cest pohybovat • výkon exekucí srážkami ze mzdy • gold plating (rozšiřování požadavků nad obsah směrnic EU při transpozici do českého právního řádu) • lékařské prohlídky u zaměstnanců pracujících v kategorii I.

Podle Jitky Hlaváčkové ze Sekce zaměstnavatelské SP ČR je administrativní zátěž především důsledkem nekvalitních právních předpisů, konkrétně zbytnělé legislativy, častých změn, neprovázanosti jednotlivých úprav, nedůsledně prováděné RIA a podobně. „Sedmdesát šest procent administrativní zátěže pochází z informačních povinností vyplývajících z právních předpisů přímo z vnitrostátního práva,“ zdůrazňuje. Analýza uvádí, že k hlavním nedostatkům současné právní úpravy patří značné množství právních předpisů (přes 26 000), příliš časté změny právní úpravy, používání neurčitých právních pojmů v právních normách, přijímání nevhodných úprav, které podkopávají důvěru veřejnosti v právo a právní stát, vzájemná neprovázanost právních předpisů a také přijímání nových právních předpisů prakticky bez jakékoli doby legisvakance (doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy), což znemožňuje adresátům regulace, aby se s ní patřičně seznámili. „Někdy nejsou realizované legislativní úpravy šťastné – například zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná místa na úřad práce. Tato povinnost dle zkušenosti v praxi nečinila personalistkám problém, ale v současnosti má negativní dopad to, že úřady práce nemají přehled o volných místech, takže je nemohou nabízet nezaměstnaným,“ říká Jitka Hlaváčková. Problematická je podle dokumentu skutečnost, že ČR obvykle přijímá z možných variant, které nabízí evropský právní předpis, variantu nejtvrdší. Akciovým společnostem tak například neumožňuje sestavovat zkrácenou účetní závěrku. Eva Presová šéfredaktorka Regionálního kaleidoskopu SP ČR [email protected]

Celou analýzu najdete na webu Sociální dialog v rubrice Analýzy na www.socialnidialog.cz/images/ stories/Analyzy/Analyza_administrativni_zatez.pdf

Sociální dialog

17

Co nového v Parlamentu? Shrnutí toho nejdůležitějšího z květnové schůze SP ČR I. Projednané zákony – schválené • Vládní návrh zákona o odpadech /sněmovní tisk 998/ Zákon byl ve Sněmovně už podrobně projednán, a to ve třech čteních (neformálně je nazýván „ekoauditovou novelou“). Vzhledem k tomu, že došlo k pochybnostem o přesnosti přenosu materiálu mezi Sněmovnou a Senátem, byl projednán v režimu § 90, tedy v prvním čtení. Jen dochází k posunu účinnosti tohoto zákona z 1. září na 1. října. •

Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností – vrácený Senátem Zákon, který obsahuje opatření ke zvýšení transparentnosti akcií. Nejedná se o rušení anonymních akcií, protože s účinností nového OZ už akciové společnosti s anonymními akciemi společnosti nebudou moci existovat. Senát navrhl ještě doplnit o úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek tak, aby akciové společnosti se skrytými vlastníky neměly přístup k čerpání veřejných prostředků, ale úprava neprošla. Platný je tedy schválený návrh Poslanecké sněmovny.

zvýhodněných úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, který funguje v mnoha státech světa. Komerční banky budou moci poskytovat zvýhodněné úvěry pro financování vývozu, které budou zařazeny do systému dotování úrokových rozdílů. Tato úprava stanovuje nejnižší možnou sazbu, která ještě není považována za porušení hospodářské soutěže. Bankám bude doplácen zejména rozdíl mezi sazbou sjednanou v úrokové smlouvě a běžnou mezibankovní tržní sazbou pro měnu, ve které bude úvěr sjednán. Ačkoliv systém dorovnávání úrokových rozdílů zná naše legislativa již několik let, praktickému využívání stály v cestě administrativní překážky. Ty právě návrh odstraňuje. •

Návrh poslanců na změnu zákona o provozu na pozemních komunikacích /sněmovní tisk 808/ (souhlas) Hlavním cílem je jednoznačně legislativně upravit a sjednotit správní trestání řidičů, kteří se pohybují v silničním provozu pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu. Novela vychází z potřeb praxe.

Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ – třetí čtení Zákon řešil především otázku uvolnění řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Pro nás byl důležitý pozměňovací návrh, který se týkal krácení základní přestávky mezi dvěma směnami z 12 na 11 hodin. Úprava byla přijata.

•

Návrh poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích /sněmovní tisk 836/ (souhlas) Návrh novely zákona, který je předložen z důvodu potřeby řešit nekalé praktiky operátorů, vůči zákazníkům a vůči ostatním podnikatelům v oblasti elektronických komunikací, například virtuálních operátorů. Tyto praktiky brání vzniku konkurence na telekomunikačním trhu a tím pádem brání zlepšení kvality služeb a snížení cen.

•

•

•

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích /sněmovní tisk 717/ (souhlas) Novela zákona reaguje na problémy indikované ostatními resorty, ať už se jedná o Policii České republiky nebo o odbornou veřejnost. Řeší tři tematické okruhy. Prvním je změna v oblasti registrace vozidel, druhým okruhem je změna v oblasti schvalování technické způsobilosti vozidel a tou třetí je změna v oblasti stanic technické kontroly a stanic měření emisí. •

Návrh poslanců vydání zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou /sněmovní tisk 743/ (souhlas) Návrh lze považovat za významné prorůstové opatření. Po jeho schválení budou moci naši vývozci využívat systém

18

Servis

Návrh poslanců na vydání změny v zákonu o pohonných hmotách /sněmovní tisk 883/ (souhlas) Návrh se týká kontroly distribuce pohonných hmot, jejíž stávající úprava se jeví jako nedostatečná. Cílem je zavést takové podmínky, které nebudou lehce splnitelné jako ty stávající, např. bezdlužnost vůči orgánům finanční a celní správy, neexistence nedoplatku na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, spolehlivost distributora či jeho odborného zástupce (bude-li ustanoven) a jeho statutárních orgánů v případě distributorů právnických osob. Stanovení vyšších kritérií pro získání oprávnění k obchodování a následnou kontrolu celního úřadu, případně vymazání z registru při nedodržování stanovených podmínek. Složení kauce ve stanovené výši.

II. Z prvních čtení: •

Vládní návrh zákona o směnárenské činnosti / sněmovní tisk 845/ Návrh zákona upravuje, kdo může provozovat směnárenskou činnost. Vedle bank a družstevních záložen jsou to samozřejmě nadále i nebankovní provozovatelé směnárenské činnosti, které zákon označuje jako směnárníky. Návrh zákona stanoví požadavky, které musí směnárníci splnit, aby od České národní banky získali potřebné povolení. Větší změny se týkají regulace vztahů mezi směnárníky a jejich klienty. •

Vládní návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí /sněmovní tisk 853/ Cílem opět bylo vnést na tento trh větší řád a více chránit spotřebitele. Navrhuje se upravit především tyto tři aspekty: distribuce pojištění v kategorii pojišťovacích zprostředkovatelů a způsob jejich registrace, požadavky na odbornost osob, které distribuují pojištění, a pravidla, která musí být dodržována při jednání se zákazníkem. Novelou dojde také k úpravě procedury registrace pojišťovacích zprostředkovatelů, zejména v podobě přesunu některých registračních povinností nově na pojišťovny nebo samostatné zprostředkovatele. •

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o provozu na pozemních komunikacích /sněmovní tisk 985/  Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech. Zjednodušeně to znamená, že každý cizinec, občan jiného členského státu, který spáchá vybraných osm deliktů jako překročení rychlosti nebo řízení pod vlivem alkoholu či drog, musí obdržet informace o zahájení přestupkového či jiného řízení ve svém rodném jazyce. A dále se transponuje druhá směrnice – o řidičských průkazech- zejména úprava technických požadavků na výcviková vozidla, a potom oprava v rámci vymezení vozidel skupiny B, kde při překladu došlo k technickým chybám. •

Vládní návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /sněmovní tisk 986/ (přikázán) Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je výsledkem kontinuální práce rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti. Problematika zápisu do obchodního rejstříku a rejstříků přidružených bude upravena samostatným zákonem, a z návrhu zákona o obchodních korporacích bude vyjmuta. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob všechny tyto úpravy sjednocuje v jednom předpisu. Návrh zákona tedy upravuje na jednom místě jak hmotně právní, tak procesně právní úpravu veřejných rejstříků, vedených soudem.

•

Vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 1004/ (přikázán) Velký materiál, reagující na nový OZ a změny, které se promítají do daňových zákonů. •

Návrh poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 951/  Návrh si klade za cíl motivovat firmy, poskytující školám, respektive jejich studentům, své prostory, personál, vybavení, čas, know-how a finance při vzdělávání. Navrhuje motivaci formou zvýšených daňových odpočtů z majetku pořízeného pro účely vzdělávání a paušálních odpisů za studenty připravující se na povolání v rámci praktického vyučování a odborných praxí. Chápe formu odpočtů a paušálních odpisů jako progresivnější systém proti systému dotačnímu. •

Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti / sněmovní tisk 989/ (přikázán) Návrh je předkládán v návaznosti na nový občanský zákoník. Je zapotřebí, aby samostatný právní předpis podrobněji upravil podmínky, které musí veřejně prospěšná právnická osoba splnit, aby získala právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do obchodního rejstříku. •

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, /sněmovní tisk 1001/ (přikázán)  Návrh novely zákona o pozemních komunikacích a další související zákony přinášejí několik věcí. Za prvé navrhují změnu v kategorizaci dálnic a silnic. Dále přináší změnu v oblasti nakládání s odtaženými vozidly. Jako reakce na rozhodnutí soudů českého státu ten, kdo odtáhne vozidlo, bude mít povinnost vozidlo vrátit na místo, odkud bylo odtaženo. Dále řeší i problematiku křížení pozemních komunikací s dráhami, a také je navržena změna v pravomocích jednotlivých typů obcí, prvního, druhého a třetího, zejména v oblasti ochrany veřejných přístupných účelových komunikací. •

Vládní návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí / sněmovní tisk 1003/ (přikázán)  Má dva cíle. Je to jednak naprosto nezbytná rekodifikace, navazující na nový občanský zákoník, a zároveň změna zastaralé normy daně z převodu nemovitostí v moderní normu daně o nabytí nemovitosti, běžné v západní Evropě. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Servis

19

Oceláři ožijí až po roce 2013 V rámci semináře pod názvem „Predikce vývoje českého ocelářského průmyslu na období let 2012–2014, cesta ke konkurenceschopnosti“ se důrazně požadovalo nastavení ekologické legislativy srovnatelně s požadavky EU a nikoliv likvidačně. Tuzemské ocelářství je vystaveno nepříznivým trendům, kdy je ve světě patrná nadbytečnost ocelářských kapacit až o pětinu, produkce se postupně přesouvá z Evropské unie do zemí BRIC a dostupnost surovin a energií je ztížená. K tomu je tu klesající domácí spotřeba, což je odraz vývoje průmyslu a stavebnictví i důsledek protekcionismu zahraničních vlastníků a také ne zcela vyhovující prostředí. „Zásadní je pro ocelářství, ale i průmysl jako celek, nastavení rovnocenných podmínek, a to zejména v ekologické legislativě, dostupnosti surovin a energií, srovnatelnosti daňové legislativy, podpory řešení zaměstnanosti a prosazení průmyslové politiky v EU a v ČR,“ zaznělo na semináři pod názvem „Predikce vývoje českého ocelářského průmyslu na období let 2012–2014, cesta ke konkurenceschopnosti“. Konal se ve druhé polovině května na půdě MPO za přítomnosti zástupců firem, úřadů i Svazu průmyslu a dopravy ČR. To podstatné byla shoda účastníků, že situace ohrožuje samotnou udržitelnost ocelářství, což by bylo provázené ztrátou pracovních míst. Jak vyplynulo z diskuse i z předloženého materiálu o predikci ocelářského průmyslu, zcela zásadní je taková ekologická legislativa, která by nebyla likvidační a nad rámec požadavků Evropské unie. Jen podpora obnovitelným zdrojům energií měla vliv na růst cen energií v rozsahu šesti až deseti procent, což zatížilo ocelářské firmy ohromnými prostředky. Aktéři setkání požadovali také srovnatelnost daňové a ekologické legislativy se zeměmi mimo EU a vůbec prosazení průmyslové politiky v Unii a v ČR.

20

Trendy

Současně se poukázalo na to, že řešení konkurenceschopnosti ocelářské produkce je v nejprogresivnějších technologiích a v ekologicky šetrné technice. Česko by mělo umět výrazněji prezentovat své kladné stránky, zejména zvládnutí technologií zpracování dostupných zdrojů, potenciál kvalifikovaných pracovníků, kvalitní vysokoškolské zázemí, projekty inovací. To jsou faktory, které mohou napomoci udržení ocelářství v zemi, kde bezmála 98 % produkce pochází z Moravskoslezského kraje. Nynější objemy výroby jsou totiž stále ještě o 20 až 25 % nižší než v roce 2007. Ovšem zatímco objem produkce v ČR dosáhl zhruba 75 až 80 % úrovně roku 2007, celosvětová výroba dosáhla této úrovně již v roce 2010. Míra využití kapacit v celém technologickém

řetězci v průběhu roku 2012 klesala, to samé platí i o produktivitě práce. K obnovení dynamiky výroby by mělo dojít až od roku 2013. „Ani v tomto roce ještě nepředpokládáme dosažení cílových parametrů ukazatelů životaschopnosti, tak jak tomu bylo před krizí v letech 2007 a 2008,“ uvádí se v predikci. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval v první polovině roku 2009 a znovu se objevuje v závěru 2012, měl a má svůj dopad v oblasti produktivity práce a v zaměstnanosti. Do roku 2014 bude proto důležité udržení „kmenové zaměstnanosti“ i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů do projektů vzdělávání a rekvalifikací. Co se týká průměrných mezd, ty by letos měly dosáhnout 30 tisíc korun. (red)

Vývoj výroby ocelářských výrobků v ČR (tis. tun) Výrobek

2007

2008

2011

2012

Surové železo

5 287,2

4 737,2

4 136,9

3 935,2

Surová ocel

7 058,9

6 387,0

5 583,2

5 072,1

Válcovaný materiál

6 301,1

5 800,7

5 088,9

4 688,7

Ocelové trubky

777,2

718,8

595,2

596,7

Ostatní výrobky

1 076,9

967,5

833,2

836,3

Zdroj: OSHŽ

AutoSAP: Udělejme z ČR nejlepší místo pro automobilový průmysl V loňském roce tuzemský automobilový průmysl dosáhl rekordních tržeb a stabilizoval počet zaměstnanců. Vyhráno ale ještě není, zejména pak z hlediska vytváření investičních podmínek. Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) má svou vizi, která zní: Česká republika – nejlepší místo pro automobilový průmysl. A na ní jsou navázány jeho priority, jimiž jsou podpora technického vzdělávání, správné nastavení hospodářské politiky, funkční zaměstnavatelské vztahy, legislativa a životní prostředí. „Naprostou prioritou je pro nás podpora technického vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Uvědomujeme si, že to je alfa a omega budoucí konkurenceschopnosti českého průmyslu a to nejen automobilového,“ říká k tomu Martin Jahn, prezident AutoSAP a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Že jeho slova nejsou planá, potvrzují výrazné aktivity sdružení v projektech Auta nás baví, IQ Industry a AutoAdapt. V současnosti spolupracuje s MŠMT a Svazem na projektu POSPOLU, jehož cílem je ověřit principy duálního vzdělávání. Na základě partnerství středních škol a firem si studenti technických oborů ve firmách vyzkoušejí, čemu se ve škole teoreticky naučili. Od září 2013 bude postupně nabíhat pilotní ověřování 25 vybraných partnerství škol a firem ve všech krajích republiky. V oblasti hospodářské politiky a zaměstnavatelských vztahů AutoSAP úzce spolupracuje se Svazem, jehož je významným členem, a s dalšími subjekty. Jeho snahou je zlepšovat obecně podnikatelské prostředí a konkrétními kroky pomáhat členům při podpoře prodeje a exportu. Vedle toho AutoSAP intenzivně podporuje výzkum, vývoj a inovace. Nejdůležitějším projektem byla Technologická platforma „Vozidla pro udržitelnou mobilitu“. „Pozici automobilového průmyslu v ČR udržíme jen tehdy, pokud udržíme krok se světovým výzkumem a vývojem a výsledky

dokážeme skutečně realizovat v praxi. V projektu „Vozidla pro udržitelnou mobilitu“ jsme specifikovali trendy budoucího vývoje automobilového oboru i zcela konkrétní úkoly pro náš výzkum a vývoj,“ říká Martin Jahn. To je totiž jedním z předpokladů jak nejen udržet rekordní tržby, které v roce 2012 poprvé přesáhly v autoprůmyslu 700 miliard korun, ale do budoucna je i zvýšit. Konkrétně souhrnné tržby členských firem AutoSAP dosáhly hodnoty 720,9 miliard korun a v porovnání s rokem 2011 se zvedly o 6,4 %. Co se týká průměrné měsíční mzdy v členských firmách AutoSAP, ty meziročně vzrostly o 3,9 % a v loňském roce činily 30 385 Kč. Mzdy se tak dostaly o více než pětinu nad celostátní průměr ČR. (red) Výroba silničních vozidel v ČR 2008 až 2012 (ks / rok) rok

2008

2011

2012

kategorie vozidel Osobní automobily M1

934 046

1 191 968

1 171 774

Lehké užitkové vozy N1

6 288

3 013

2 493

Nákladní vozy N2 a N3

2 737

1 302

1 499

Autobusy M2 a M3

3 496

3 562

3 229

Motocykly a mopedy L

1 561

1 155

2 319

Přípojná vozidla O3 a O4

2 424

1 080

1 505

Přípojná vozidla O1 a O2 CELKEM:

20 230

18 699

17 971

970 782

1 220 779

1 200 790

Zdroj: AutoSAP

Trendy

21

Kulatý stůl na téma Daňový řád Koncem května proběhl na půdě SP ČR kulatý stůl na téma zatížení podniků v souvislosti s uplatněním nového daňového řádu. Základem pro diskusi byly závěry analýzy, kterou si Svaz nechal vypracovat. (Celá analýza je k dispozici na stránkách sociálního dialogu na webu SP ČR). Analýza shrnula nejen změny, které nové uspořádání procesu placení daní přineslo, ale také přinesla zhodnocení prvních zkušenosti, jak je zaznamenala praxe. Výsledky byly porovnávány nejen z hlediska daňových subjektů, ale také z hlediska pracovníků finančních úřadů, tedy správců daní. Praxe novu procesní úpravu přijala bez výrazných problémů. Ukazuje se, že dostatečná legisvakanční doba a poměrně slušná komunikace ze strany finanční správy přinesly ovoce. Firmy byly v podstatě na změny připraveny, svou roli také sehrála dobrá úroveň spolupráce daňových poplatníků a správců daní. Téměř 90 % dotázaných tuto spolupráci hodnotilo jako vyhovující. V této souvislosti je ale zapotřebí připomenout, že nová praxe (pouze dva roky) není dostatečně dlouhá na to, aby firmy prošly všemi situacemi, které norma upravuje, a tak se může stát, že některé problémy se teprve v praxi projeví. Obecně lze říci, že nové pojmy poplatníci přijali bez problémů, pochvalují si vyšší míru srozumitelnosti (zejména odůvodňování rozhodnutí) v komunikaci se správci daní. Na druhé straně postrádají institut promíjení tak, jak byl v předchozí úpravě (na základě individuálního posouzení situace), život jim komplikují časté změny zákonů (zejména daňových), systém sankcí se zdá být příliš složitý. Analýza v závěru přinesla některé náměty na zdokonalení. Jsou velmi důležitým podkladem pro naši diskusi nad dalším vylepšením normy.

Diskuse ukázala, jak důležité je o těchto každodenních problémech s firmami hovořit. Bez souhrnu konkrétních zkušeností jen těžko můžeme být dobrým partnerem v diskusích se státní správou. Děkujeme proto všem, kteří se diskuse zúčastnili a těšíme se na její další pokračování. Závěrem předkládáme desatero závěrečných doporučení:

1. řešit agendu promíjení – sjednocení a možnost individuálního přístupu 2. zjednodušení sankčního systému 3. rozšíření editační povinnosti 4. posilovat zásady daňového řádu, zejména princip legitimního očekávání 5. zasazovat se o přijímání zákonů s dostatečným předstihem 6. moratorium na daňové změny min. 2 roky 7. stabilizovat nová organizační uspořádání FS 8. posilovat prvky klientského přístupu 9. vytvořit systém ukazatelů pro hodnocení zátěže podnikatelů 10. opakovat Analýzu zatížení podniků

Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Změřte si kulturu bezpečnosti v soutěži Safety Culture Award 2013! Pod křídly České technologické platformy bezpečnosti průmyslu byl v květnu při příležitosti ostravské Konference BOZP 2013 vyhlášen druhý ročník národní soutěže Safety Culture Award 2013. Soutěž je výjimečnou příležitostí, jak zvýšit společenskou odpovědnost firem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Hlavním cílem soutěže je přiblížení bezpečnosti v organizacích jako hodnoty a priority sdílené jak jednotlivými zaměstnanci, tak členy managementu i firmou jako takovou. Aktuální informace o soutěži jsou dostupné na stránkách www. cztpis.cz pod logem Safety Culture Award 2013, kde naleznete také soutěžní dotazník. Tento dotazník je potřebné pravdivě 22

Trendy

vyplnit a následně zaslat e-mailem na adresu [email protected], a to nejpozději do 31. 7. 2013. Pro nejlepší firmy je připraveno velké množství hodnotných cen, mimo jiné například organizace Dne bezpečnosti, workshopy, poukázky na nákup služeb či výrobků od partnerů soutěže. Především však všechny zúčastněné firmy obdrží zpětnou vazbu a základní informace o svých silných a slabých místech v oblasti kultury bezpečnosti, a to společně s komentářem a informacemi, jak efektivně zvýšit úroveň bezpečnosti. V neposlední řadě se všichni přihlášení mohou těšit na dárky od sponzorů soutěže. Účast v soutěži je bezplatná.

Květen: mediálně vévodil Temelín Jednou z mediálních událostí, která v květnu a počátkem června zviditelnila Svaz průmyslu a dopravy ČR, byla podnikatelská mise do Ruska. I tam se média zajímala o dostavbu Temelína. Stejně jako Česká televize, Český rozhlas či portál ceskapozice.cz, kde byli představitelé Svazu hosty. Dvě hodiny odpovídat na dotazy diváků v interaktivním pořadu Hyde park kanálu České televize ČT24 a odejít ze studia se ctí, je skutečně věcí profesionality. Koncem května ji prokázal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jan Rafaj, který nejen že dokázal, že umí odpovídat na řadu souvislostí vývoje tuzemského průmyslu, ale uměl i „prodat“ aktivity Svazu a závěry průzkumu SP ČR, zaměřeném na vnímání průmyslu našimi občany. Poukázal na nepříznivé dopady solárního boomu na náklady firem a současně připomenul skutečnost vysokých investic průmyslu do životního prostředí. „Průmysl je nejvíce investující do vylepšování dopadů na životní prostředí… Například moje firma investovala do ekologie v posledních letech čtyři miliardy korun,“ uvedl Jan Rafaj, který je současně členem představenstva Arcelor Mittal. Několik otázek se točilo kolem dostavby jaderné elektrárny Temelín (JETE) a tématu garantované výkupní ceny eletřiny z JETE. „Není možné, aby se stát zavázal k něčemu podobnému, co se stalo u solárního boomu. Dostavbu chceme, ale ne za každou cenu,“ poznamenal. Druhým mediálním počinem byl profilový rozhovor prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka pro prestižní diskusní web ceskapozice.cz a jeho účast na debatě Českého rozhlasu. I on poukázal při zmíněném rozhlasovém vstupu a interview na prioritu dostavby JETE pro české subdodavatele. Valná část rozhovoru se však zaměřila na spolupráci Svazu s vládou. Prezident zmínil mimo jiné tripartitní jednání

o prorůstových opatřeních, kam se dostavilo pět ministrů „Je vidět, že to začínají brát vážně. Ale bohužel je to už pozdě,“ poznamenal Jaroslav Hanák v souvislosti s otálením politiků přijmout účinná opatření mnohem dříve, jak to navrhovali představitelé Svazu. Kriticky se vyjádřil k tomu, že vláda se nepřihlásila k registračním pokladnám. Velké zklamání uvedl ve vztahu k vládnímu potírání korupce. „Tuto oblast má na starosti nejslabší článek vlády a koaliční partneři ho neberou vážně,“ poznamenal. Třetím výrazným mediálním zviditelněním bylo vystoupení viceprezidenta Radka Špicara. Komentoval v něm zveřejněné očekávání hospodářského vývoje eurozóny a EU, které vyplývají z prognózy Konfederace evropského podnikání BUSINESSEROPE. Svaz je členem této vlivné evropské orgaizace a sám se i podílel na přípravě prognózy. Ekonomika eurozóny by podle ní měla letos klesnout o 0,4 %. V souvislosti s vývojem na evroském trhu byla zmíněna podnikatelská mise v Ruské federaci, provázející premiéra Petra Nečase. Misi organizoval SP ČR a byly při ní podepsány miliardové kontrakty. Poukázal na perspektivu ruského trhu pro exportéty a investory a připomenul i eminentní zájem ruské strany podílet se na dostavbě JETE. Svaz byl v květnu uváděn v médiích vedle otázky energetiky a podnikatelských misí a podpory exportu i v souvislosti s některými dalšími tématy jako je podpora technického vzdělávání a situace

na trhu práce. Například týdeník EURO pod titulkem „Řetězení pracovních smluv bude zase možné“ zmínil Svaz jako jednoho z iniciátorů změn. A Jan Wiesner, člen představenstva SP ČR hovořil v ČT24 o tom, že vláda chce zrušit firmám povinnost skladovat smlouvy zaměstnanců ve všech pobočkách. Nařízení platí od loňského roku a mělo efektivněji potírat tzv. švarcsystém. Jak ale vyplývá z dostupných statistik, provedeno bylo 35 tisíc kontrol a při nich bylo odhaleno pouze 522 případů švarcsystému. „Každá země si musí chránit svůj pracovní trh, ale nikoliv způsobem, který zásadně zatěžuje podnikatele,“ uvedl Jan Wiesner s poukazem na výrazné aktivity Svazu a dalších organizací při řešení této důležité otázky.

Závěr Pětasedmdesát procent veškerých zmínek o České republice v zahraniční se týká sportu. Právě sport nejdůležitějším faktorem zviditelnění naší země ve světě. Je tedy chvályhodné, že MPO se snaží o propojení úspěchů sportu a dobrého vnímání ČR a českých firem. Proto bylo koncem května podepsáno memorandum o spolupráci Českého olympijského výboru a MPO pro zimní olympiádu v Soči. Svaz průmyslu a dopravy ČR byl přitom a svůj podpis připojil i jeho prezident Jaroslav Hanák. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Média

23

Nová úprava řetězení pracovních poměrů na dobu určitou Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. /2013 Sb. novela zákoníku práce, kterou se úspěšně završilo úsilí SP ČR o změnu úpravy § 39 – uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Po novele zákoníku práce k 1. 1. 2012 nastala pro řadu firem nepříjemná situace, kdy tato úprava zavedla možnost opakování sjednané doby určité jen 3 × až na 3 roky, ale především zrušila výjimky umožňující opakované řetězení pracovních poměrů na dobu určitou v případě zvláštních podmínek provozu nebo povahy práce. SP ČR vedl úspěšná jednání s ČMKOS a MPSV, což umožnilo navrhnout senátní novelu § 39, jejíž cesta legislativním procesem se nakonec v květnu 2013 úspěšně završila. Co tedy umožňuje nová úprava dle §39 odst. 4 ZP? Nové ustanovení dává firmám možnost v případě, že jsou pro to vážné provozní důvody nebo důvody spočívající v povaze

práce, uzavřít s odborovou organizací dohodu, která umožní opakovat pracovní poměr na dobu určitou více než 3 × za podmínky, že v dohodě budou tyto důvody přesně vymezeny, budou stanovena pravidla postupu při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, bude sjednán okruh zaměstnanců, kterých se bude tento postup týkat a doba, na kterou se dohoda uzavírá. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je možno dohodu nahradit vnitřním předpisem, který musí obsahovat náležitosti stanovené pro dohodu.

Generální ředitel SP ČR Z. Liška (vpravo) předává společně s Jiřím Rücklem, prezidentem RÜCKL CRYSTAL, mimořádnou cenu hodnotitelské komise soutěže Marketér roku Zdeňku Sobotovi (M.I.P. Group) (uprostřed).

Účastníci diskusního setkání Klubu finančních ředitelů CFO Club, zleva Dean Brabec, Soňa Vladařová, Petr Brávek, Jaroslav Hanák – prezident SP ČR,, Daniel Heler, Miroslav Zámečník a Martin Wichterle.

24

Servis / Fotostrana

Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected]

Účastníci úvodního jednání Forum Industriale na půdě SP ČR se shodli na důležitosti firemního vzdělávání jako předpokladu rozvoje a udržení konkurenceschopnosti výroby.

Konference Trendy evropské dopravy se za SP ČR zúčastnil člen představenstva Pavel Kafka (u mikrofonu).

Na závěrečné konferenci, věnované shrnutí projektu Udržitelnost sociálního dialogu, se živě diskutovalo (moderátor Miloš Rathouský stojící vlevo).

Ministr průmyslu a obchodu za přítomnosti prezidenta SP ČR J. Hanáka (vlevo) podepsal memorandum o spolupráci s Českým olympijským výborem v souvislosti se zimní olympiádou, která se v únoru příštího roku odehraje v Soči.

Emily Clarke, vedoucí analytik v oddělení nákupu a akvizic na Ministerstvu obrany USA na semináři „Jak prodávat materiál civilního charakteru americké armádě“, který se uskutečnil na půdě SP ČR.

Cenu podnikatelů soutěže Zlatá koruna z rukou prezidenta SP ČR J. Hanáka přebírá Ján Franek, člen dozorčí rady Fio banky a tiskový mluvčí.

Fotostrana

25

Svaz v Bruselu bojoval proti pravidlům, kvůli nimž by ČR přišla o miliardy Návrh Evropské komise omezit velkým firmám v některých regionech možnost získávat investiční pobídky odmítají firmy napříč Evropou. Navrhované vyloučení velkých firem z regionální státní pomoci v bohatších regionech, snížení intenzity podpory v těch chudších i vytváření nových byrokratických překážek pro investory může vést k neblahým dopadům na českou ekonomiku, varovala 23. května na setkáních se zástupci Evropské komise (EK) delegace Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s viceprezidentem Janem Rafajem. „Návrh je velkou hrozbou. Pokud by pravidla regionální státní podpory byla schválena v podobě, jak je předložil komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia, pak by České republice hrozilo zejména zpomalení inovačního trendu, případně i odliv investic,“ upozornil Jan Rafaj. Delegace, kterou kromě něj tvořili Michal Kadera (Škoda Auto) a stálý delegát SP ČR při BUSINESSEUROPE Tomáš Pirkl, v kabinetech komisařů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska i na jednání na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž poukázala na nejpalčivější problémy předkládaného návrhu. Ten by v Evropské unii velkým firmám nad 250 zaměstnanců omezil v některých regionech možnost získávat investiční pobídky. V regionech, kde by teoreticky měly mít firmy přístup k této podpoře nadále, by změna pro firmy mohla přinést další administrativní zátěž a povinnosti, které by mohly investory odrazovat. Přitom právě snahy pomoci evropské konkurenceschopnosti a ekonomice a snížení byrokratických překážek patří k argumentům, proč by se současná pravidla měla měnit. Svaz v Bruselu prezentoval i společné memorandum, které k návrhům komise přijal spolu s partnerskými organizacemi z Polska, Maďarska a Slovenska. Jeho zástupci připomněli i výsledky průzkumu, který mezi investory podnikla agentrura CzechInvest. Ty ukázaly, že v případě schválení zamýšleného snížení intenzity státní pomoci ze 40 na 25 procent uznatelných výdajů, jak navrhla EK, by přibližně dvě třetiny investorů k investicím buď vůbec nepřistoupily, nebo by je vážně zvažovaly. Na případné problémy s dopady navrhovaných pravidel upozorňuje mimo jiné Škoda Auto. „Pokud Komise příliš omezí

26

Evropské záležitosti

a zpřísní proces schvalování státní podpory, celý systém přestane být pro investory zajímavý a negativně se to promítne i na vytváření nových pracovních míst. Vždyť s jedním místem ve velké průmyslové firmě vznikne druhé v souvisejících službách a další tři místa v dodavatelském řetězci,“ řekl ředitel pro vnější vztahy Škody Auto Michal Kadera. Kritické hlasy na adresu předkládaných návrhů pravidel regionální státní podpory nezaznívají zdaleka jen od firem a pouze z Česka či zemí V4. Už v dubnu se proti nim komisaři Joaquínovi Almuniovi, pod něhož spadá jejich příprava, dopisem ohradila skupina deseti převážně západoevropských zemí včetně Německa či Francie. Nastavení pravidel, která umožní další regionální rozvoj a posilování lokální ekonomiky, je klíčové i pro české regiony. K delegaci SP ČR se tak v Bruselu připojil i první náměstek hejtmana Královehradeckého kraje Otakar Ruml. „Uvědomujeme si velký přínos velkých firem pro rozvoj celého regionu. Za zvláště významné považujeme to, že tyto firmy vytvářejí příhodné podmínky i pro malé a střední podniky,“ podotkl Otakar Ruml. Jednání na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž a v kabinetu českého komisaře Štefana Füleho se zase zástupci Svazu zúčastnili společně s delegací tvořené představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu a Stálého zastoupení ČR při EU. Otázka budoucích pravidel regionální státní podpory se bude řešit i na Radě EU pro konkurenceschopnost, která v Bruselu zasedá 29. a 30. května. Paralelně s tím v Evropském parlamentu vzniká zpráva, která některé pasáže návrhu EK rovněž podrobuje důsledné kritice. EK, která má v této věci hlavní rozhodující slovo, měla o pravidlech podle původních plánů rozhodnout 5. června. Nakonec však komisař Almunia dostal více času na to, aby svůj původní návrh upravil. Zatím to vypadá, že rozhodnutí by mělo padnout ve druhé polovině června. Tomáš Pirkl stálý delegát SP ČR při BUSINESSEUROPE [email protected]

Sociální dimenze hospodářské a měnové unie EU V Evropské unii je přes 26 milionů nezaměstnaných a nezaměstnanost mládeže přesahuje v některých zemích 50 %. Počítá EU se sociální dimenzí hospodářské a měnové unie? Po Paktu euro plus, Fiskálním kompaktu, Paktu stability a růstu, balíčku šesti (six-pack) a dvou (two- pack) opatření pro stabilizaci eurozóny představil v prosinci loňského roku předseda Evropské rady Herman van Rompuy svou vizi prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie, kterou zarámoval do cestovní mapy s návrhy opatření v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Nová ekonomická správa v Evropě a její dopady na reálné a krizí v různé míře oslabené ekonomiky členských států EU, nulový růst a vysoká nezaměstnanost vyvolaly potřebu diskuse o tzv. sociální dimenzi hospodářské a měnové unie (HMU). První diskuse na nejvyšší úrovni o tom, jak zajistit rovnováhu mezi nástroji stabilizace a nástroji solidarity, proběhly na únorové Evropské radě. Počátkem května si kolegium komisařů přizvalo na své zasedání zástupce evropských sociálních partnerů k diskusi o sociální dimenzi HMU a jejich úloze v procesu nové ekonomické správy. Generální ředitel BUSINESSEUROPE Markus Beyrer ve svém vystoupení ke komisařům zdůraznil, že každý z hráčů v tomto procesu má svou roli: • Prvotní povinností podniků je zůstat konkurenceschopnými a vyrábět výrobky a poskytovat služby, což jim umožní generovat růst a pracovní místa. • Úlohou státní správy je vytvořit podmínky atraktivní pro investice a vytvářet udržitelné politiky. • Sociální partneři musí mít odvahu vysvětlovat svým členům, že bolestivé reformy jsou nezbytné, a zajistit, aby dohody, které mezi sebou uzavírají, byly součástí tohoto řešení. Skutečnost, že sociální dimenze HMU je zaměňována za sociální dimenzi Evropské unie a úsporná opatření jednotlivých vlád jsou často vydávána za strukturální reformy, příliš nepřispívá k pochopení jádra problému. Diskuse o sociální dimenzi HMU rozděluje nejen členské státy od severu k jihu a od západu k východu, ale rozděluje i sociální partnery, občanskou společnost a nakonec i samotné zaměstnavatele. Odbory volají po solidaritě a sociálním modelu jako předpokladu konkurenceschopnosti Evropy, zaměstnavatelé a podnikatelé

volají po odpovědnosti, strukturálních reformách a sociálních politikách ve službách ekonomického růstu. Odbory volají po novém Marshallově plánu pro Evropu, sociálních dluhopisech a nalévání dalších finančních prostředků do sociální dimenze, podnikatelé naopak odmítají další nástroje podněcující morální hazard a chabé přísliby reforem za přísun dalších peněz. Veřejných prostředků je nedostatek a fiskální a monetární nástroje už vyčerpaly své možnosti. Je třeba se vrátit k hlavnímu zdroji růstu a pracovních míst – k soukromé sféře a podmínkám podnikání. Vlády musí vytvářet takové podmínky a přijímat takové politiky, které umožní podnikům generovat růst a pracovní příležitosti. Jestliže je v Evropské unii přes 26 milionů nezaměstnaných a nezaměstnanost mládeže přesahuje v některých zemích 50 %, diskusi o sociální dimenzi nové ekonomické správy v EU se asi nevyhneme. Není třeba se jí vyhýbat a stavět sociální politiku jen do světla služky hospodářského růstu. Obrázek dávno není černobílý. Důležité je definovat, co jsou jednotlivé komponenty sociální dimenze a změnit jejich paradigma ku prospěchu růstu a pracovních příležitostí. Nepotřebujeme ani nové nástroje, ani nové struktury, ba ani více peněz. Komise už začala měnit kurs svých politik – přehodnocuje úlohu vzdělávání v souladu s trhem práce, volá po efektivnějších politikách sociálního zabezpečení na podporu aktivizace pracovní síly, uznává úlohu podnikání a rozvoje podnikatelského ducha a sociální investice považuje za investice do budoucího růstu. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Evropské záležitosti

27

Kaleidoskop EU a OECD Evropská rada 22. 5. 2013 se zaměřila na dvě pro byznys zásadní témata – energetiku a daňové podvody a úniky. Podle nezávislé studie BUSINESSEUROPE o dopadech současné energetické a klimatické politiky EU 2020 platí průmysloví spotřebitelé za elektřinu v Evropě 1,5 až 3x více než v průmyslových státech USA. Předseda Komise Barroso ve svém dopise adresovaném členským státům před summitem zdůraznil nutnost věnovat se právě otázce vysokých cen energie v Evropě. Prezident BUSINESSEUROPE Thumann situaci komentoval: „Pokud chce Evropa dosáhnout dvacetiprocentního podílu průmyslu na HDP a vytvořit 400 000 nových pracovních míst ročně ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách, musí EU zaměřit energetickou politiku a politiku v oblasti změn klimatu na otázku cen energií a reflektovat velmi malý pokrok v globálních rozhovorech o klimatických změnách.“ Rada bohužel nedospěla k dohodě o otázce odstranění daňových rájů, což je jedno z opatření Akčního plánu boje proti daňovým podvodům a únikům, který podnikatelé podporují. Zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ve dnech 22.–23. 5. 2013 diskutovalo na téma Mladí lidé a trh práce a představilo Pakt pro mladé. Plenární zasedání přijalo 32 stanovisek, pro podnikatele byla důležitá zejména dvě z nich: • Stanovisko INT/679 k Akčnímu plánu pro podnikání, který představuje změnu přístupu EK k podnikání v Evropě. EHSV podporuje iniciativu Komise zaměřenou na rozvoj podnikatelského ducha a snížení administrativní zátěže. • Stanovisko ECO/348 Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost / zásadní reformy hospodářské politiky jako reflexe na sdělení Komise z března 2013 v rámci návrhů na prohloubenou a skutečnou hospodářskou a měnovou unii. Výbor přijal sdělení s určitou rezervovaností a obává se, že již beztak přeplněný časový plán pro nástroje správy ekonomických záležitostí je tak nyní ještě komplexnější a má poměrně malou přidanou hodnotu. Valná hromada BIAC (poradní výbor pro podnikání a obchod při OECD) měla jako hlavní téma stanovení priorit globálního byznysu a strategii BIAC v rámci aktivit OECD. BIAC a jeho členové musí reagovat na narůstající agendu OECD a komplexnost její práce, ale především by měl svým členům usnadnit chápání politických diskusí OECD a dát jim solidní vysvětlení. Dalším úkolem je čelit narůstající kritice médií a občanů i negativnímu image, pokud jde o globální hospodářskou politiku. BIAC oslovil ministry zemí OECD svým poselstvím „Argumenty pro to, aby soukromý sektor generoval růst a pracovní příležitosti“. Vlády musí být aktivnější ve vytváření prostředí, příznivého pro podnikání. Stále ještě existuje řada zásadních oblastí, na které je třeba se soustředit. Těmi jsou: • vyvážené makroekonomické politiky a zdravý finanční sektor pro růst; • dobrá správa a inteligentní a konzistentní regulace; • otevřené a konkurenci podporující trhy, upuštění od všech forem protekcionismu; • daňové systémy podporující podnikání a investice; • flexibilita trhu práce a pracovní síla s odpovídajícími dovednostmi • a politický rámec podporující inovace k posílení růstu a udržitelného rozvoje. Rada pro konkurenceschopnost k regulaci a státní podpoře 29. 5. 2013 v Bruselu zasedala Rada pro konkurenceschopnost v sestavě pro vnitřní trh, průmysl, výzkum a inovace. Mezi hlavní témata patřila dohoda týkající se modernizace státní podpory, přijetí závěrů Rady o inteligentní regulaci, informace Komise o průmyslové politice, o nařízení zřizujícím Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a o vývoji opatření podle Aktů o jednotném trhu I a II. Dále byla na programu také výměna názorů o problematice autorských práv a problematika nástrojů na ochranu obchodu. Generální ředitel BUSINESSEUROPE Markus Beyrer v této souvislosti zdůraznil: „Věříme, že Rada pro konkurenceschopnost významně přispěje k probíhající diskusi o tom jak dosáhnout inteligentnější regulace v EU a těšíme se, že budeme součástí této diskuse.“ Evropští podnikatelé zaslali Radě jasné poselství. Při přijímání legislativních návrhů ve všech oblastech musí být brán v úvahu dopad na konkurenceschopnost průmyslu. Členské státy by měly provádět hodnocení dopadů národních legislativních návrhů, snižovat administrativní zátěž generovanou národní legislativou a zdržet se zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva, tzv. „gold platingu“. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU SP ČR [email protected]

28

Evropské záležitosti

Evropský podnikatelský summit 2013 – Evropa hlásí návrat k průmyslu Dva tisíce účastníků ze šedesáti zemí, vedení zaměstnavatelských svazů, evropští komisaři, premiéři, úředníci na vysoké úrovni a okolo dvou set novinářů diskutovalo o budoucnosti průmyslu v EU. Letos již pojedenácté se v Bruselu konal ve dnech 15. a 16. května tradiční ročník Evropského podnikatelského summitu, jehož hlavním mottem bylo „Otevření průmyslových příležitostí“. Přestože během dvou dnů proběhla řada workshopů a seminářů na různá témata – od zahraniční politiky EU přes energetiku, výzkum a vývoj, ochranu životního prostředí až po vzdělávání, průmyslová politika byla stěžejním tématem téměř všech klíčových projevů summitu. Jeden z hlavních představitelů evropského průmyslu, prezident Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE Jürgen Thumann vyjádřil podporu cílů, který si Evropská komise v této oblasti stanovila. Do roku 2020 chce zvýšit objem průmyslové výroby v Evropě ze současných zhruba 16 % na 20 %, což je podle Thumanna cíl, kterého je za pomoci vhodných opatření možné dosáhnout. Je k tomu ale zapotřebí spolupráce celého kolegia komisařů a některé nepříliš populární kroky, zejména v podobě škrtů. Jak ale uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso, škrty samy o sobě Evropu nezachrání, na čemž se shodla většina přítomných.

Škrty versus hospodářský růst – to je dilema, které teď Komise v čele se svým portugalským předsedou řeší. Podle Barrosa by k rozlousknutí nepříznivé dluhové situace členských států značnou měrou přispěla integrovanější monetární unie; motorem, který by měl pohánět růst, by zase měly být zóny volného obchodu. Evropa se s velkými nadějemi upíná především k jednáním o transatlantickém obchodním a investičním partnerství se Spojenými státy, která by podle předpokladů měla začít již letos v létě. „Na papíře“ vypadají výhody plynoucí z této dohody opravdu skvěle – nárůst evropského exportu až o 28 %, zvýšení příjmů o zhruba 86 miliard euro, růst HDP až o 0,5 %, k tomu až stovky tisíc nových pracovních míst. Kromě toho jsou ve hře ještě dohody s Kanadou a Japonskem, od kterých si Evropa slibuje také hodně. Jak ale Barroso varoval, EU by neměla být v tomto ohledu naivní a neměla by uzavírat dohody i za cenu, že pro ni nebudou maximálně výhodné. Ambiciózní obchodní politika by navíc měla zajistit klíčový prvek pro rozvoj evropského průmyslu, a sice bezpečný přístup k surovinám. Jak doplnil

prezident BUSINESSEUROPE, cílů stanovených v oblasti průmyslové výroby nebude možné dosáhnout bez dostupné energie pro evropské podniky a vyzval proto hlavní politické představitele, aby si uvědomili význam energií pro průmyslovou obnovu a upravili podle toho politiky týkající se změn klimatu. Přistup podniků k financím a důraz na kvalitní vzdělávání doplňují pětici priorit, které Thumann na summitu zdůraznil a na které by se podle něj Komise měla soustředit. Zdá se, že průmyslová výroba by v Evropě mohla v nadcházejících letech zažít malou renesanci, i když momentální výkon evropské ekonomiky tomu (doufejme, že jen zatím) příliš nenaznačuje. Otázkou ovšem zůstává, jak se podaří sliby evropských politiků přetavit v legislativní návrhy, které budou průmysl podporovat, místo toho aby ho brzdily. A také, zda nová Komise, která se bude sestavovat příští rok, bude mít stejný pohled na věc, jako ta současná. Tomáš Hartmann zástupce ředitelky CEBRE [email protected]

Evropské záležitosti

29

Zvláštnosti české cesty do Ruska Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR do Moskvy, Soči, Sankt Petěrburgu a Jekatěrinburgu měla několik poloh: mediálně-dramatickou, ceremoniálně byznysovou, podnikatelsky pragmatickou, lobistickou. Všechny tyto aspekty podtrhly její výjimečnost.

Českým médiím se z návštěvy premiéra Petra Nečase v Rusku, kterého provázela podnikatelská delegace Svazu průmyslu a dopravy ČR, podařilo vytvořit takřka akční triller. Už cestou do Moskvy, zhruba nad běloruským Minskem, prasklo ve vládním airbusu přední sklo. Posádka letadla nejdříve začala připravovat nouzové přistání, pak se rozhodla v nižší letové hladině doklouzat do Moskvy. Ani na pevné zemi nebylo bezpečněji. Po přeletu do Sankt Petěrburgu se při přesunu v premiérské koloně dva automobily srazily a při nehodě si pořezal ruku vládní fotograf. Jediné, co celá věc s letadlem přinesla, byly logistické potíže některým členům mise, kteří měli sjednané schůzky a z Moskvy se pak do Sankt Petěrburgu přepravovali po svých. Pozitivní bylo na této situaci to, že se většina mise mohla podívat do Soči, místa konání Zimních olympijských her. „Příprava tam hodně pokročila. Jen věřím, že se zvládnou veškeré logistické problémy,“ poznamenal Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který delegaci vedl. Ruská média zvedla zase téma vězněné členky hudební skupiny Pussy Riot a výroku Petra Nečase, že ji nepovažuje za bojovnici za svobodu a lidská práva. Současně některá z nich usoudila, že po jednáních politiků „by mohla končit éra, místy až paranoidní rusofobie, které se v minulosti nevyhnul ani nynější český premiér, a začíná období vzájemně výhodné pragmatické a ideologicky nezatížené spolupráce“.

Mise byla početná Téměř osm desítek účasníků mise do ruských regionů byl počet nezvykle vysoký, čemuž odpovídala dvě vypravená letadla. „Pořádali jsme mise do Iráku, Ruska a řady jiných zemí, ale takto velký počet zástupců firem je nebývalý. Byla to ukázka enormního zájmu o ruský trh a kontakty s regionálními byznysmeny a politiky,” poznamenal Jaroslav Hanák, který jak v Sankt Petěrburgu, tak v Jekatěrinburgu otevíral Podnikatelská

30

Zahraniční mise / Evropské záležitosti

fóra. Těchto dvou akcí se zúčastnil značný počet ruských podnikatelů. „Snad třikrát více, než členů naší delegace,” odhaduje Jaroslav Hanák přítomnost ruských partnerů. Na Fórech deklaroval šéf Svazu nejen důležitost vzájemných vztahů a připomněl, že Ruská federace je podle zjištění mezi členskými firmami top teritoriem mimo Evropskou unii, ale zvednul i téma víz a vízové politiky vůči ruským podnikatelům. „Zrušení vízové povinnosti pro ruské podnikatele by výraznou měrou přispělo k rozvoji obchodní a investiční spolupráce,“ prohlásil v Jekatěrinburgu. Ostatně tento požadavek podporuje i Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, zastřešující zájmy 41 evropských zaměstnavatelských svazů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Miliardové kontrakty Obvykle bývají součástí důležitých zahraničních návštěv politiků provázených podnikateli podpisy smluv. Nezřídka se na poslední chvíli nějaký ten podpis odsune, jiný přibude. Nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy celkový objem podepsaných celých dvanácti dohod či rámcových smluv představoval několik miliard korun. Zejména ve zmíněných dvou městech a oblastech jsou české firmy poměrně etablované a ruské firmy mají s nimi obvykle dobré zkušenosti. „Bylo vidět, že si Rusové našich obchodníků a výrobců váží a berou je jako spolehlivé partnery, o čemž svědčí i objemy kontraktů,“ poznamenal Jaroslav Hanák. Samozřejmě, že při podpisech hrála prim společnost ALTA. Projekt v hodnotě několika desítek milionů eur potvrdila mimo jiné dohoda Šmeralu Brno a Alcan Aluminium Forgig Kamenice s ruskou společností Energetičeskije sistěmy. Během příštího roku mají v severouralském městě Krasnoturinskod začít budovat společný podnik na výrobu hliníkových dílů. „Na ruského partnera učinilo dojem, že Alcan dodává hliníkové

díly renomovaným světovým automobilkám,“ poznamenal Vladimír Novák, generální ředitel Šmeral Brno. Společnost MSA podepsala pak kontrakt s ruskými partnery v objemu pěti milionů eur. Tyto dodávky se týkají oblasti plynárenství a ropy s plněním do konce letošního roku. Navázala tak na předchozí kontrakty dodávky armatur v hodnotě 14 milionů EUR. „Jsme stabilním dodavatelem na ruský trh a každým rokem se naše pozice v tomto teritoriu posiluje,“ poznamenal Roman Baláž, její obchodní ředitel.

Lobby a spolupráce Zájem ruské strany o dostavbu Temelína otevřel dveře českému předsedovi vlády k jeho ruskému protějšku Dmitriji Medveděvovi, s nímž jednal hodinu a tři čtvrtě. „Pokud můžeme mluvit o solidnosti našeho přístupu, pak česká společnost obdrží velmi významnou zakázku v hodnotě šesti miliard eur,“ prohlásil ruský premiér. Podobně s ním hovořil i prezident Vladimir Putin ve své rezidenci v Soči, když zmínil ve své krátké řeči tradiční kooperaci v energetickém sektoru. „Spolupráci v energetice s Českem považujeme za jednu z klíčových oblastí,“ prohlásil. Poukázal na Česko

jako jedno z historických partnerství, „jemuž bude věnována mimořádná pozornost“. Česká strana ovšem na všechny strany zdůrazňovala férovost vítězství nejlepší nabídky. Ruská strana na to odvětila tím, že v případě úspěchu Konsorcia MIR.1200 složené z českých a ruských firem, by to pro český průmysl mohlo znamenat velkou investici.

A co atmosféra? Účastníci podnikatelské mise byli v podstatě, až na logistický zádrhel, spokojeni. Alespoň to vyplynulo z rozhovorů s nimi. Po celou cestu panovala v týmu optimistická atmosféra. Samozřejmě vliv na ni měly i výsledky bilaterálních jednání jak v Sankt Petěrburgu (120 zástupců ruských firem), tak i v Jekatěrinburgu (178 zástupců ze 111 ruských firem), které jsou pro firmy tím stěžejním. Navíc, na rozdíl od chmurného počasí v Česku, byla dobrá nálada podpořená slunným počasí ve všech navštívených městech. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Brusel zaslal ČR svá doporučení, seznam opatření není vyvážený V rámci evropského semestru zveřejnila na konci května Evropská komise svá doporučení členským státům. Doporučení pro Českou republiku vycházejí z loňských návrhů a v mnohém se opakují. Seznam opatření je nevyvážený, řada návrhů je marginálních. Vzhledem k ekonomické situaci v ČR a stagnaci růstu by měla být doporučení pro ČR ambicióznější s větším tlakem na růst, konkurenceschopnost a podmínky pro tvorbu pracovních míst. Z pohledu konkurenceschopnosti je doporučení pramálo – zaměření fiskální konsolidace na řádný výběr daní, chybí nástroj pro rozvoj malých a středních podniků, přístup na vnější trhy mimo EU, aspekty průmyslové politiky, digitální agenda, posílení soukromých investic

do vědy a výzkumu a klastrů, podpora začínajících podniků („start-ups“), posun ve struktuře nabídky a poptávky na trhu práce, podpora odborného vzdělávání a rozvoj systémů s duálními prvky atd.

Doporučení pro ČR: 1. Provést plánovaný rozpočet na rok 2013 tak, aby byl v roce 2013 udržitelným způsobem napraven nadměrný schodek a bylo dosaženo strukturálního přizpůsobení. Upřednostnit výdaje podporující růst a mimo jiné včas vyčlenit prostředky na zbývající projekty spolufinancované z fondů EU ve stávajícím finančním rámci. 2. Snížit vysokou úroveň zdanění práce.

3. Zvyšovat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu rychleji, než to stanoví stávající právní předpisy. 4. Přijmout opatření k posílení efektivnosti a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. 5. Zajistit provádění protikorupční strategie na období 2013–2014. 6. Vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a podniknout cílené kroky na podporu škol, jež vykazují slabší výsledky. 7. Pokračovat v reformě regulovaných povolání. Více informací na http://bit.ly/191CMx0 Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Zahraniční mise / Evropské záležitosti

31

32

Zahraniční mise / Evropské záležitosti