Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Regionální a podnikové ekonomiky
Specifikace vývoje zemědělství státu EU - Irsko Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Ivo Zdráhal, PhD.
Lukáš Jašek
Brno 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Specifikace vývoje zemědělství státu EU - Irsko vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana fakulty Regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 28. dubna 2014
………………………………. Lukáš Jašek
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Ivu Zdráhalovi, PhD. za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Mé díky patří také mé rodině a přátelům za jejich podporu při psaní této práce.
ABSTRAKT Bakalářská práce využitím daných ukazatelů popisuje vývoj Irského zemědělství. O postavení zemědělství, typech zemědělské produkce a agrobyznysu pojednává teoretická část. Praktická část se zabývá popisem Irska zvolenými makroekonomickými a demografickými činiteli. Ukazatele výroby, spotřeby, zahraničního obchodu a cenových podmínek zde slouží k analýze agrárního sektoru Irska. Takto nabyté poznatky jsou využity k vyhodnocení stavu a možného následovného vývoje. Klíčová slova: agrobyznys, ceny, produkce, spotřeba, zaměstnanost, zemědělství
ABSTRACT Bachelor thesis describes the development of Irish agriculture using given indicators . The theoretical part deals with the position of agriculture, types of agricultural production and agribusiness. The practical part describes Ireland, by selected macroeconomic and demographic factors. Price conditions , foreign trade and production and consumption indicators are used to analyze the agrarian sector of Ireland. This acquired data are used to evaluate the situation and possible future developments .
Key words: agribusiness, agriculture, consumption, employment, prices, production
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 11 3. 1 Vývoj zemědělství a jeho současná etapa ............................................................ 11 3.2 Postavení zemědělství v národním hospodářství .................................................. 12 3. 3 Agrární sektor ...................................................................................................... 13 3. 4 Specifikace zemědělství jako odvětví .................................................................. 13 3. 4. 1 Struktura zemědělských výrobních jednotek ............................................... 14 3. 5 Agrární trh............................................................................................................ 15 3. 5. 1 Formování tržní rovnováhy ............................................................................. 16 3. 6 Agrobyznys .......................................................................................................... 17 3. 7 Proces výroby potravin ........................................................................................ 18 3. 7. 1 Komoditní vertikála orientovaná nabídkou ................................................. 19 3. 7. 2 Komoditní vertikála orientovaná poptávkou ............................................... 19 3. 8 Faktory ovlivňující další vývoj agrobyznysu ....................................................... 19 3. 9 Zásahy státu do zemědělství ................................................................................ 20 3. 10 Mezinárodní spoupráce v oblasti zemědělského obchodu ................................. 22 3. 11 Faktory formující konkurenceschopnost agrárního sektoru .............................. 22 4 IRSKO - Základní přehled....................................................................................... 25 5 Charakteristika agrárního sektoru Irska – vybrané okruhy................................. 30 5. 1 Předpoklady pro zemědělskou výrobu z hlediska přírodních podmínek ............. 30 5. 1. 1 Půdní fond .................................................................................................... 31 5. 2 Socioekonomická struktura výrobců ................................................................... 32 5. 2. 1 Osoby pracující v zemědělství ................................................................. 32 5. 2. 2 Zemědělské podniky ................................................................................ 33 5. 3 Vývoj poptávky po potravinách ........................................................................... 34 5. 4 Výrobní rozměr Irského zemědělství ................................................................... 35 5. 4. 1 Produkce zemědělské výroby ...................................................................... 35 5. 4. 2 Podíl zemědělství na HDP ........................................................................... 35 5. 5. Rozbor rostlinné výroby ..................................................................................... 36 5. 6 Rozbor živočišné výroby ..................................................................................... 38 5. 7 Ceny ..................................................................................................................... 42 5. 7. 1 Pšenice ......................................................................................................... 42 5. 7. 2 Kravské mléko ............................................................................................. 43 5. 7. 3 Vepřové maso .............................................................................................. 43 5. 7. 4 Hovězí maso ................................................................................................ 44 5. 8 Zahraniční obchod ............................................................................................... 45 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 49 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................... 50 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 50 9 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ...................................................... 52
8
1 ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si zvolil vývoj zemědělství ve státech EU, jmenovitě v Irsku. Zemědělství slouží svými produkty především k uspokojování základních potřeb člověka. Je zdrojem potravin potřebných k výživě obyvatelstva a zároveň vytváří suroviny pro další odvětví průmyslu. Zemědělská výroba tak velkou mírou ovlivňuje životní úroveň společnosti. Zemědělství v Evropské Unii, je často nazýváno společnou zemědělskou politikou. Slouží k zajištění dostačující produkci potravinářské výroby, životaschopnou ekonomikou venkova a představuje také stěžejní roli v otázce environmentálních problémů tykající se vodohospodářství, klimatickými změnami a rozmanitostí druhů. Irsko, také pod přezdívkou „Smaragdový ostrov“, jsem si vybral zejména proto, že je členem Evropských společenství (dnes EU) již od roku 1973 a je členem OSN, zakládajícím členem OECD a Rady Evropy a také proto, že má podobnou rozlohu a klimatické podmínky jako Česká Republika.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je pomocí vybraných ukazatelů charakterizovat vývoj agrárního sektoru Irska. Pro dosažení tohoto cíle bylo třeba: -
stanovit hlavní teoretické základy, které určují významné determinanty ovlivňující vývoj zemědělského odvětví dnešních dnů,
-
určit dané indikátory, které by vystihovali vývoj agrárního sektoru v daných regionech
-
výsledky, pořízené rozborem, utřídit a využít k určení závěru,
-
posoudit možnosti daných informačních zdrojů.
Pomocí literárních zdrojů jsou v první části určeny základní pozice a funkce zemědělství ve společnosti, je zde popsáno vzájemné působení s ostatními odvětvími v rámci agrobyznysu. Druhá část se zabývá popisem Irska v určených odvětvích. K popsání těchto oblastí jsou použity hlavně informace získané z Irského statistického úřadu. Popis započíná všeobecnou charakteristikou Irska, zabývá se jeho geografií a demografií. Makroekonomické ukazatele jsou prezentovány v části zabývající se obecným popisem Irské ekonomiky. Jedná se především o ukazatele HDP, Inflaci a nezaměstnanost. Důkladnějším popisem Irského zemědělského sektoru se zabývá třetí oddíl. Je zde uvedena spotřeba jednotlivých komodit, využití zemědělské půdy, produkce rostlinné a živočišné výroby, vývoj cen a zahraniční obchod. Spotřeba jednotlivých komodit, je popsána pomocí srovnání spotřebního koše z roku 1980 ku spotřebnímu koši roku 2011. Spotřební koš je kombinací množství statků. V práci je použit pro analýzu struktury preferencí spotřebitelů. Zemědělská půda je rozčleněna dle způsobu využití na ornou půdu, trvalé kultury a travnaté porosty. Rovněž jsou určeny jejich podíly na celkové zemědělské půdě Irska. Rozbor rostlinné a živočišné produkce se nejvíce zabývá pěstovanými plodinami a chovanými zvířaty. Jednotlivé části rostlinné produkce jsou sledovány jako poměr k velikosti obhospodařované půdy a dále je sledována velikost rostlinné produkce za určité období. U živočišné produkce je porovnáván počet chovaných zvířat a produkce komodit (masa a mléka). 10
V další části je popsán vývoj cen sledovaných zemědělských komodit ve srovnaní s třemi zvolenými státy Evropy. Těmito státy jsou Česká republika, Spojené království a Německo. Ceny jsou porovnávány v USD na tunu produkce. Část zahraniční obchod se zabývá exportem a importem Irska, jejich strukturou a velikostí. Sledovány jsou komodity, které mají nevyšší podíl na importu a exportu. V závěru jsou tyto údaje shrnuty a následně probírány.
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3. 1 Vývoj zemědělství a jeho současná etapa Vyprodukování dostatečného množství potravin k zajištění výživy lidské společnosti, bylo z historického pohledu podstatou existence zemědělství. Zemědělství již není v současnosti spojováno pouze s produkční funkcí, naopak je dáváno do kontextu s přírodními zdroji. Využít přírodní zdroje k produkci potravin se dá považovat za jednu z mnoha možností jak tyto zdroje využít. Různé úrovně využití přírodních zdrojů, jmenovitě půdy, mají za důsledek odlišný výsledek produktivity systému [1] [2]. Využití přírodních zdrojů prošlo vývojem, který je podle Zachariasse [9] dělen do čtyř etap: Etapa první – levý dolní kvadrant – charakteristický rysem je schopnost zemědělství zabezpečit dostatek potravin při nepřítomnosti restrikcí přírodních zdrojů. Využití přírodních zdrojů extenzivním způsobem zaručuje růst produkce, rozvojem technických a zemědělských věd dochází ke zvyšování produktivity daných faktorů. Etapa druhá – pravý dolní kvadrant – intenzifikace zemědělství způsobená technickým rozvojem vede k nárůstu produkce. Zvýšení produkce vede k zmenšení míry nezaměstnanosti a nárůstu spotřeby, to směřuje k nutnosti využít další přírodní zdroje. Množství zdrojů už není považováno za nevyčerpatelné a to vede k intenzifikaci jejich využití, zároveň dochází k uvědomění prvních příznaků ekologických zátěží. Tyto příznaky vyvolávají otázky, kterými se začínají zabývat společenské vědy.
11
Etapa třetí – pravý horní kvadrant - Inovace v technologii a biologie vedou k rozšíření nabídky
potravinářských
produktů,
dochází
také
k propojení
výrobního
a
zpracovatelského sektoru. Obory zemědělské politiky, managementu a ekonomiky se podílí svým vlivem na řešení variant různě produkčních schopností pro jednotlivé lokality. Etapa čtvrtá- levý horní kvadrant – cílem je zachovat přírodní zdroje pro příští generace, dodržuje pravidla trvalé udržitelnosti, zemědělská výroba je šetrná k přírodě a zvířatům, uspokojuje spotřebitelskou poptávku kvantitativně i kvalitativně. Obrázek č. 1: Etapy vývoje zemědělství
Zdroj: Bečvářová 2005 Zemědělství vyspělých států se v současnosti projevuje převahou poptávky. Cílem této poptávky nejsou pouze spotřebitelská hlediska života, v dnešní době se ukazují i jiné části společenské poptávky, které mají vztah k zemědělství. V otázce životního prostředí dává současná společnost najevo své zvýšené požadavky. To vede k potřebě využít velkých oblastí věd, nejen věd zabývajících se zemědělstvím, ale také těch, které do něj zasahují a to jsou právo, marketing, komunikační vědy, ekonomii, filosofii, sociologii a vědy o řízení [1].
3.2 Postavení zemědělství v národním hospodářství Účel a funkce zemědělství spolu s celým agrárním sektorem v souvislosti s národním hospodářstvím je výsledkem dlouhodobého ekonomického a společenského 12
vývoje. S vývojem lidské společnosti, hlavně v oblasti ekonomie, došlo ke změně pohledu na zemědělský sektor v rámci národní ekonomiky. V současnosti je zemědělství vnímáno jako multifunkční odvětví, už není bráno jako oddělený sektor, který má za úkol pouze produkovat potraviny pro danou populaci žijící na určitém území. V dnešní době vykonává zemědělský sektor dvě základní funkce. Produkuje potraviny, které svou povahou představují specifické potravinové zboží. Toto zboží je specifické svou nenahraditelností v otázce lidské výživy, to jej odlišuje od ostatních druhů zboží, které nemůžeme brát jako nenahraditelné. Zajištění výživy se skládá ze dvou složek a to z kvantitativní a kvalitativní. Pod kvalitativní složkou si můžeme představit nízký obsah cizorodých látek, hygienická nezávadnost a nutriční skladba. Vytváření a formování životního prostředí na venkově společně s podmínkami pro život v tomto prostředí je role, která je označována jako druhá funkce zemědělství. Tato role je tvořena hlavně snahou o udržení čistoty vzduchu, kvality vod a zamezení vysidlování regionů. Z toho důvodů působí zemědělství na zájmy společnosti, které jsou nejen ekonomické, ale také sociální a přírodní. Bere se na zřetel také jeho významná role v trvale udržitelném rozvoji.
3. 3 Agrární sektor Tento sektor můžeme vyjádřit jako soubor těchto činností: zemědělská prvovýroba, vodohospodářství, lesnictví. Tyto odvětví dohromady s potravinářským průmyslem, krmivářský průmyslem a službami pro potravinářský průmysl a zemědělství, kam můžeme zahrnout zásobování, nákup, opravárenství, semenářství, plemenářství, šlechtitelství, výzkum, služby, poradenství a jiné, vytváří agrárně potravinářský komplex. Z tohoto komplexu se po přidání dodavatelských odvětví vstupů do zemědělství, tím je myšleno specializované strojírenství, energetika, strojírenství ad., stává agrárně průmyslový komplex. Dohromady s veřejným stravováním a potravinářským obchodem tak vytvoří soubor odvětví nazývaný agrobyznys [2].
3. 4 Specifikace zemědělství jako odvětví Zemědělství je odlišováno od zbylých odvětví národního hospodářství řadou zvláštností.
Mezi tyto zvláštnosti můžeme začlenit dopad přírodních podmínek,
relativní nemobilitu práce v zemědělství, relativně nízkou cenovou pružnost nabídky 13
zemědělských produktů, snížení podílu vydají za potraviny při současném růstu příjmů a sociálně-ekonomickou strukturu zemědělských podniků jako základního článku výroby v zemědělství [1]. V zásadní míře se zemědělská výroba uskutečňuje v úzkém sepjetí s přírodou a je to právě příroda co má vliv na charakter struktury výroby. Tento vztah je nicméně oboustranný, na životní prostředí zpětně působí zemědělská výroba a ovlivňuje tak jeho kvalitu. Ať už se jedná o živočišnou nebo rostlinnou výrobu, délka výrobního cyklu je pokaždé odvozena od délky cyklu biologického. Nerovnoměrná potřeba výrobních faktorů v průběhu kalendářního roku je důsledkem sezonního charakteru zemědělské výroby [1]. Nutnost využití půdy jako výrobního faktoru je dána specifickým vlivem přírodních podmínek. Půdní výměru můžeme považovat za nerozmnožitelnou, je odvozena od plochy zemského povrchu, kterou lze začlenit do zemědělského obdělávání. V dnešní době není možné půdu nahradit jiným výrobním faktorem. Naopak půda se v porovnání s jinými výrobními faktory neopotřebovává a je možné, že se její úrodnost v budoucnu zvýší. Počasí má vliv na kvantitu i kvalitu produkce zemědělství, proto existuje riziko, že bude mít nepříznivý vliv na výslednou produkci [1]. 3. 4. 1 Struktura zemědělských výrobních jednotek Podle Bečvářové [1] je dnešní struktura zemědělských výrobních jednotek převážně tvořena ze tří typů sociálně-ekonomických podniků: Podniky orientované na zisk – jsou typické zásadní mírou zastoupení tržní produkce v produkci celkové a využíváním námezdní pracovní síly, Rodinná hospodářství – charakteristickým znakem je část výroby pro vlastní potřebu, nejedná se tedy o subjekty zaměřené primárně na zisk, většinový podíl produkce je však určen pro zemědělský trh Naturální hospodářství fyzických osob – zde se také objevuje produkce pro vlastní potřebu, její zastoupení dosahuje vyššího podílu než u rodinných hospodářství. Na trh se dostává jen minimální část produkce. Zdrojem příjmu není zemědělská činnost. Specifika agrárního trhu jsou ovlivňována zvláštnostmi zemědělského sektoru, které jsou tvořeny nízkou cenovou pružností nabídky produktů zemědělství, snížení podílů výdajů za potraviny při současném růstu příjmů a poměrně nízkou cenovou pružností poptávky po potravinách. 14
3. 5 Agrární trh Trh je definován jako uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství statku. V širším pojetí pak Agrární trh představuje směnu výrobku prostřednictvím koupě a prodeje, jejich skladování, standardizaci, dopravu, financování a přebírání rizika odběru a prodeje potravinářských a zemědělských výrobků a poskytnutí služeb marketingu [1]. Agrární trh je vůči jiným trhům charakterizován: nízkou cenovou elasticitou nabídky produktů zemědělství a poměrně nízkou cenovou elasticitou poptávky po potravinách. Nepružnost nabídky je způsobena dlouhým trváním výrobního cyklu, to představuje nejkratší reakční dobu v souvislosti změny cen. Nízká cenová pružnost poptávky je vyvolána hranicemi spotřeby potravin. Minimální hranice je tvořena z míry nutné pro zachování života. Maximální hranice je tvořena normou rozumné výživy, když je spotřebitel přesycen, tak jeho poptávka po potravinách již dále nevzrůstá. Přesněji jde o vliv důchodové elasticity poptávky. Ernest Engel, německý ekonom, dokázal, že když roste příjem domácnosti, zároveň klesá podíl výdajů za potraviny. Obrázek č. 2: Engelova křivka pro potraviny
Zdroj: Bečvářová 2005 Významný je také fakt rozdílnosti pružnosti poptávky po potravinách v závislosti na jejich třídě. Vliv změny příjmu bude rozdílně působit na zboží honosného charakteru a na běžné zboží. 15
Obrázek č. 3: Engelova křivka pro luxusní potraviny
Zdroj: Bečvářová 2005
3. 5. 1 Formování tržní rovnováhy Pro trh agrárního sektoru je příznačná rozdílná časová odezva ze stran spotřebitelů a výrobců produkce potravin na signály trhu. Spotřebitelé reagují na obměnu cen bez zdržení, oproti výrobcům, jejichž reakce na obměnu ceny je daleko delší. Délka výrobního cyklu představuje nejkratší reakční dobu na obměnu ceny. I v následujícím období vycházejí výrobci z odhadované platnosti aktuálních cen. Podmínky aktuálního období mohou být rozdílné od tržních podmínek v období následujícím. Toto má za důsledek přítomnost cyklických změn cen [2] Obrázek č. 4: Pavučinový teorém
Zdroj: Bečvářová 2005 Je možné určit tři příklady průběhu cenových a množstevních změn: neměnnost oscilace ceny a množství, konvergence k tržní rovnováze a divergence od tržní rovnováhy.
16
3. 6 Agrobyznys Polovina dvacátého století byla charakteristická poklesem podílu zemědělství na celkové produkci národních ekonomik vyspělých států. Na druhou stranu narůstá podíl sub-sektorů se zemědělstvím na produkci národních ekonomik. 50% práceschopného obyvatelstva na světě je zapojena v činnostech agrobyznysu dále je zapojeno 50% světových aktiv a představuje více než 50% spotřebitelských výdajů na světě. Zemědělství je nutné vidět i v širších souvislostech, nemůžeme jej brát jen jako samostatné, uzavřené odvětví národní ekonomiky. V rámci své existence často dochází s jeho střety s ostatními odvětvími, se kterými je vzájemné působení. Dochází tak k jeho vnímání jako součástí výroby potravin neboli agrobyznysu [3] Agrobyznys byl jako pojem poprvé použit v roce 1955 Johnem Davisem, během konference v Bostonu. Později Davis společně s Rayem Goldberem popsali agrobyznys jako sumu všech činnosti, které musí být provedeny při výroby a distribuci zemědělských produktů. Agrobyznys z pohledu Bečvářové [2] je „souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; to znamená výrobní činnosti na farmě; a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených.“ V návaznosti na tuto definice agrobyznysu pod něj zahrnujeme následující odvětví: dodavatelské odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství zemědělská prvovýroba
služby pro zemědělství a potravinářství (plemenářské služby, výzkum, zásobování apod.)
krmivářský průmysl potravinářský a zpracovatelský průmysl veřejné stravování a potravinářský obchod Vzhledem k posilujícímu vlivu výzkumu v oblasti genetiky a biologie v předvýrobních fázích Bečvářová [2] aktualizovala svou definici a ta nyní zní: „agrobyznys je jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých a zpětných vazeb“.
17
Podle tohoto upřesněného vyjádření definice spadá do agrobyznysu: výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu dodavatelé ostatních vstupů zemědělské výrobce nákup zemědělských produktů zpracovatelé první a druhé fáze zemědělských produktů do konečných výrobků maloobchod a instituce veřejného stravování Dle Bečvářové „agrobyznys znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro zpracování zemědělských komodit do konečného výrobku -
potravin“. V této práci se bude
vycházet z definice agrobyznysu podle Bečvářové [2]. Obrázek č. 5: Základní struktura agrobyznysu
Zdroj: Bečvářová 2001
3. 7 Proces výroby potravin V současnost je v zemědělství charakterizována vzájemnou a stále rostoucí závislostí jednotlivých subjektů jako jsou výrobní, zpracovatelské či odbytové činnosti a trhy, které fungují v rámci procesu výroby a zpracování surovin na konečný produkt 18
spotřebitele. Tato vzájemná závislost je označována jako potravinový řetězec nebo také komoditní vertikálou. Může nabýt dvou modelových podob. 3. 7. 1 Komoditní vertikála orientovaná nabídkou Je to klasický model, kde hlavní roli hraje strana nabídky. V tomto případě zemědělská prvovýroba do určité míry určuje formování nabídky a články, které v řetězci následují, hrají roli subjektů završující zemědělskou výrobu. Tato podoba je brána jako historická. Obrázek č. 6: Potravinový řetězec orientovaný nabídkou
Zdroj: Bečvářová 2005 3. 7. 2 Komoditní vertikála orientovaná poptávkou V tomto případě je podstatná role zpracování a finalizace takto dochází ke změně pozice zemědělské výroby z pohledu potravinového řetězce. Určující je tedy strana poptávky. Zemědělské činitele není dále možno pokládat za rozhodující díly řetězce. Činitelé zastupující finalizační a realizační fázi komoditních potravinových řetězců stupňují svůj vliv na úkor zemědělských činitelů. Tímto jsou myšleny hlavně nadnárodní korporace, jenž jsou spojeny s trhem horizontálním i vertikálním směrem. Tento model představuje současnou fázi vývoje zemědělství. Obrázek č. 7: Potravinový řetězec orientovaný poptávkou
Zdroj: Bečvářová 2005
3. 8 Faktory ovlivňující další vývoj agrobyznysu Lze rozlišit tři základní faktory následného rozvoje agrobyznysu a to jsou: angažovanost lidí, globalizace trhů a rozvoj technologií. Angažovanost spotřebitelů 19
v současné době roste, spotřebitel se dnes více než jindy věnuje péči o své zdraví a ochraně životního prostředí, tímto utváří požadavky na činnost všech činitelů, kteří jsou zapojení v agrobyznysu [4]. Globalizace trhů je o redukci sazeb a nesazebních omezení ve světě. To vede k liberalizaci světového obchodu. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tarrifs and Trade) hraje ve světovém obchodu stěžejní roli. V dnešní době jsou rozvíjenými technologiemi, hlavně komunikační technologie a biotechnologie, ty mají výrazný dopad na změnu výroby, distribuci, zpracování i spotřebu zemědělských výrobků. Takovýto druh technologií je důležitým znakem konkurenceschopnosti firem v dnešních podmínkách na trhu, toto má za následek zvýšené požadavky na firemní management, který musí zvládat hlavně práci s informacemi. Obrázek č. 8: Faktory ovlivňující zemědělské podniky
Zdroj: Bečvářová 2005
3. 9 Zásahy státu do zemědělství Kolísavý a nízký příjem zemědělců je jeden z hlavních argumentů vyspělých států, který podporuje zásahy státu do zemědělství. Tyto zásahy jsou určovány počtem
20
faktorů, již nejsou součástí množiny těch faktorů, které mohou zemědělci řídit samostatně. Existují další fakta, která zdůvodňují zásahy státu do zemědělství, představují je vliv externalit a selhání trhu. Externality jsou v zemědělství zastoupeny jak v pozitivní, omezování zatížení přírodních zdrojů, tak negativní, produkce zplodin při výrobě produktu, zatím co na trh se dostává pouze výsledný produkt, přičemž zplodiny se na trh nedostanou [1]. Případné státní zásahy do ekonomiky jsou zprostředkovávány skrz hospodářskou politiku. Tu lze vystihnout jako „soubor ekonomických rozhodnutí a na ně navazujících ekonomických nástrojů a opatření, díky níž vlády a ostatní zodpovědné instituce ovlivňují makroekonomickou i mikroekonomickou oblast národního hospodářství k dosažení určených cílů.“ [3]. Z takovéto definice můžeme odvodit následující činnosti: Určení cílů hospodářské politiky volba ekonomických nástrojů a opatření k dosažení cílů hospodářské politiky rozhodnutí o řešení konkrétního problému v rámci hospodářské politiky vymezení institucionálního zabezpečení Z pohledu historie existují dva základní druhy hospodářské politiky. Liberální typ - stát zde představuje roli pouhého tvůrce právního rámce procesu hospodaření, stává se pasivním příjemcem makroekonomických výsledků a nevytyčuje cíle, jenž nejsou ve shodě s výsledky tržního procesu samoregulace. Tržní hospodářství regulované - Stát zde nevytváří pouze právní rámec, ale je zahrnut do vyjádření cílů a přímo zasahuje do hospodářského procesu v určitých oblastech. Současné hospodářské politiky mají blíže spíše k tomuto typu hospodářství. Prostředky, jimiž státy zasahují do prostředí trhu v rámci realizace hospodářských cílu se nazývají transfery. Jsou to „toky plateb od jednoho subjektu (činitele) v ekonomice ke druhému, který není spojen s tokem zboží a služeb, které jdou opačným směrem.“ [1].
21
V rámci realizace své moci, stát, většinou dodržuje vymezené cíle dotační formou, což je druh transferu. Dotace lze dělit dle míry deformujících účinků a formy do čtyř skupin [1]: proporcionální dotace primárních faktorů cílené transfery celkových částek (přímé dotace do důchodů) podpora tržních cen dotace výstupu, nebo dotace spojené s použitím vstupu Transakce nebo deformace mohou být spojeny s ekonomickými náklady transferu. Transakční náklady je možné na rozdíl od deformačních nákladů bezprostředně měřit. Transakční náklady mohou být přímé či nepřímé a jsou spojovány se zavedením a aplikací nástrojů, deformační náklady zase zkreslují signály trhu.
3. 10 Mezinárodní spoupráce v oblasti zemědělského obchodu Snaha o odstranění překážek volného obchodu již delší dobu probíhají na globální úrovni, tato jednání ovlivňují i světové agrární trhy. Dohoda GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) z let 1986-1994 značila včlenění zemědělské agendy do vznikajícího WTO. Tato dohoda určila tři pilíře oblasti mezinárodního obchodu: konkurenci v oblasti vývozu, domácí podporu a přístup na trh. V otázce třetího pilíře byly dotace rozčleněny do takzvaných boxů: zeleného, modrého a žlutého [6]. Zelený box je charakterizován dotacemi do zemědělství, které vůbec nenarušují obchod, nebo jen v malé míře. Jedná se o přímé platby na podporu aktivit nepřímo souvisejících se zemědělstvím. Modrý box je tvořen domácími subvencemi, ty mají drobný nepříznivý účinek na zákonitost volného trhu. Tvoří je přímé platby, které jsou složkou programu na omezení produkce. Žlutý box zde patří podpory vážně oslabující přirozené tržní mechanismy volného obchodu. Charakteristickými jsou hlavně dotace vyplívající z objemu produkce.
3. 11 Faktory formující konkurenceschopnost agrárního sektoru Těchto faktorů je celá řada, k jejich zařazení můžeme použít práci Gregy (2004), zde
autor
zkoumal
teoreticko-metodologické
zemědělství. Byli takto určeni následující činitelé. 22
aspekty
konkurence
schopnosti
Vnitřní
− Určující technicko-ekonomickou úroveň − Produktivita základních výrobních vstupů − Kvalifikace, dovednosti a motivace pracovníků; − Techniky a technologie; − Úrovně řízení; − Přírodní podmínky zemědělství;
Technická stránka kvality produkce
− Vlastnosti použité základní suroviny − Důslednost výrobních postupů; − Spolehlivost řízení jakosti kontrolních postupů v rámci podniku; − Efektivnost balicích materiálů a dopravních, resp. Distribučních zařízení, působících na udržení jakostních norem po dobu běžné skladovatelnosti výrobku;
Rozsah produkce − Adaptabilita tržním podmínkám
Optimalizace struktury výrobních vstupů
Velikost podniku a forma podnikání
Optimalizace komoditní struktury a příjmů − Cílů podniku; − Řízení marketingu; − Odbytové aktivity. − Vnější faktory − Vlivy vyplývající z celkové úrovně a rozvinutosti národní ekonomiky − Dostupnost, kvalita a cena výrobních vstupů, technologií, služeb, inovací; − Úroveň distribuce příjmů obyvatelstva ovlivňující poptávku po potravinách; 23
Vliv
měnového
kurzu
na
zahraniční
obchod
se
zemědělskými
a
potravinářskými komoditami; − Vlivy vyplývající z postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky
Tržní
struktura
zemědělsko-potravinářského
sektoru,
determinována
především: − Rozsahem výrobkové diferenciace; − Počtem nakupujících a prodávajících, operujících v tomto sektoru a jejich relativní velikost; − Velikostí bariér vstupu do odvětví a bariér výstupu z odvětví; − Stupeň vertikální integrace a diverzifikace; − Charakterem konkurenčního prostředí a postavením
zemědělských
výrobců
v
potravinových vertikálách.
Formování ekonomického prostředí zemědělství nástroji hospodářské politiky: − Všeobecnými nástroji a opatřeními hospodářské politiky; − Nástroji a opatřeními zemědělské politiky.
24
4 IRSKO - Základní přehled Seznam faktografických údajů Oficiální název: Irská republika Rozloha: 70 273 km² Populace: 4 588 252 Hustota zalidnění: 65,3 obyvatel/km² Měna: euro Jazyky: irština, angličtina Hlavní město: Dublin Forma vlády: Parlamentní demokracie, republika Hlava státu: Michael D. Higgins V úředním jazyku je název Irské republiky překládán do irštiny jako Poblacht na hÉireann a v angličtině je to Republic of Ireland. Irsko se nachází na druhém největším z Britských ostrovů. Jeho břehy omývá z východu Irské moře, ze západu Atlantický oceán a z jihovýchodu Keltské moře. Na východě sousedí s Velkou Británií. Rozhloha Irska je podobná rozloze České Republiky. Obrázek č. 9: Geografická mapa Irska
Zdroj: Wikipedie Z pohledu počtu obyvatel se Irsko se svými čtyři a půl miliony řadí spíše do kategorie méně zalidněným států Evropy jako je například Norsko a Chorvatsko. 25
Irsko je rozděleno do čtyř provincií Leinster, Monster, Connacht a Ulster (viz. Obrázek č. 10: Mapa Irska. 1.Lenister, 2. Munster, 3. Connacht, 4. Ulster). Většina obyvatelstva žije na území provincie Leinsteru (okolo 55% populace) a Mosteru (okolo 27% populace) zbylých 18 % žije v provinciích Connacht a Ulster. Z tohoto rozdělení populace můžeme usuzovat, že hustota zalidnění Irska není rovnoměrná. Obrázek č. 10: Mapa Irska - jednotlivé regiony
Zdroj: Wikipedie Mezi úřední jazyky Irské republiky patří angličtina, kterou mluví většina populace a irština. Tou současné době mluví více než 40% populace a tento počet rok od roku stoupá díky snaze irské vlády o znovuvzkříšení tohoto jazyka. Hlavní město Irska Dublin má nejen bohatou historii (první zmínky o něm pochází z období kolem roku 140 n.l.), ale je také se svým milionem obyvatel nejlidnatějším městem Irska. Formou vlády v Irsku je parlamentní republika s všeobecným volebním právem od 18 let a prezidentem v čele státu. Parlament (Oireachtas) má zákonodárnou moc a skládá se z prezidenta, který je volen přímo voliči na období 7 let, a dvěmi komorami: senátem – Seanda, mající 60 členů, a sněmovnou – Dail, se 166 členy. Ve všeobecných volbách, které se uskutečňují jednou za pět let, jsou systémem poměrného zastoupení, využívajícího více kolového postupného sčítání hlasů v rámci jednotlivých volebních obvodů, voleni poslanci. Po všeobecných volbách jsou voleni senátoři a to profesními panely ti volí 43 členů, univerzity UCD (University College Dublin) a NUI (National 26
University of Ireland) volí každá po třech členech a předseda vlády určí jedenáct členů přímo. Výkonná moc spočívá v rukou vlády, jejího předsedu jmenuje na návrh sněmovny prezident. Sněmovna dále na návrhy předsedy schvaluje ostatní členy vlády. Aby se dotyčný mohl stát členem vlády, musí být poslancem nebo senátorem. Prezident dále přijímá nebo odvolává na návrh předsedy vlády rezignaci člena vlády. V případě rezignace předsedy vlády rezignuje celá vláda. V minulosti byla měna používána na území Irska Britská libra, ta byla nahrazena librou Irskou a v letech 1979 až 2002 sloužila jako platidlo, než byla nahrazena současnou irskou měnou a to Eurem. K rozpoznání charakteristických znaků irského hospodářství, je nutné popsat základní ukazatele irského hospodářství. Tabulka č. 1: Populační vývoj Irska Rok Populace
1979
1981
1986
1991
1996
2002
2006
2011
3368217
3443405
3540643
3525719
3626087
3917203
4239848
4588252
Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem Z tabulky číslo 1. lze vyčíst vývoj obyvatelstva Irska od konce sedmdesátých let až do přítomnosti. Od konce sedmdesátých let až k polovině let devadesátých docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatelstva. K výraznějšímu zvýšení došlo až na přelomu dvacátého a jednadvacátého století a to až o 300 000 obyvatel. Další výraznější nárůst populace proběhl také mezi roky 2006 až 2011. Tabulka č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v Irsku (2007 – 2012) Rok
2007
2008
2009
Zaměstnaní (tis.) 2,136.1 2,147.3 1,974.0 Nezaměstnanost 107.5 131.0 275.0 (tis./%) (5%) (6,1%) (13,9%) Pracovní síla 2,243.6 2,278.3 2,198.7 celkem Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem
2010
2011
1,893.6 1,861.3 305.1 317.4 (16,11%) (17,05%) 2,198.7
2,178.7
2012 1,836.2 323.0 (17,5%) 2,159.1
Spolu s populací a jejím nárůstem přichází na řadu i práce schopnost obyvatelstva, respektive zaměstnanost a nezaměstnanost. Jak můžeme vyčíst z tabulky č. 2, dochází v Irském hospodářství k postupnému snižování počtu pracujících a zároveň nárůstu 27
počtu nezaměstnaných. K největším změnám došlo mezi roky 2008-2009, v této době narostla nezaměstnanost z 6,1% na téměř 14%. Oněch 7,8% přitom představuje 173 tisíc osob,
které ztratili zaměstnání
v důsledku světové ekonomické krize.
V následujících letech se nezaměstnanost nepodařilo snížit, naopak dále stoupala, avšak již mírnějším tempem. Tabulka č. 3: HDP a inflace v Irsku v letech 2004 - 2012 Rok 2004 2006 2008 HDP (PPS na 30 900 34 400 32 700 obyvatele) HDP (miliony 150 194,3 177 729,2 178 881,6 EUR) HDP (miliony 125 748,8 147 035,5 146 977,2 PPS) Inflace (v %) 2,3 2,7 3,1
2010 31 000
2012 x
156 486,7
163 595,4
141 345,7
151 204,4
-1,6
1,9
Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem Tabulka č. 3 poskytuje shrnutí vývoje inflace a HDP za posledních osm let. V rozmezí let 2004 až 2008 nedochází k žádným závratným inflačním změnám. To se mění mezi léty 2008 až 2010, kdy dojde k poklesu z hodnoty 3,1 až na - 1,6. Dochází k jevu, jež je opačný k inflaci, tedy k deflaci. V období 2010 až 2012 se ekonomika Irska stabilizuje a projevuje se žádoucí mírná inflace 1,9%. V prvních třech sledovaných období dochází k nárůstu HDP na obyvatele. Nejvýraznější nárůst byl pozorován v období 2004-2006. V následujícím období zaznamenáváme určitý nárůst, ovšem již velmi mírný. V období 2008 až 2010 dochází dokonce k poměrně velkému poklesu HDP na obyvatele. Pokles je spojen se světovou ekonomickou krizí. V posledním sledovaném období dochází opět k nárůstu HDP na obyvatele. Tempo růstu HDP však není tak vysoké, jako bylo před obdobím 2008. Irská republika se nachází v západní Evropě, na druhém největším z Britských ostrovů. Rozlohou je podobné České republice, je však méně lidnaté než Česká republika. Územně se člení na čtyři provincie, které jsou nerovnoměrně zalidněné. Nejvyšší hustotu obyvatel má provincie Leinster. Úředními jazyky jsou angličtina a irština. Státní zřízením je parlamentní prezidentská republika. Moc zákonodárnou zastupuje v Irsku parlament složený z prezidenta a dvou komor: senátu a sněmovny. 28
Všeobecné volby se konají jednou za 5 let. Moc výkonná spočívá v rukou vlády, která je jmenována sněmovnou. Hospodářská krize v roce 2008, značně zpomalila předchozí ekonomický růst Irska a měla velký dopad na jeho obyvatelstvo. Irsko zaznamenalo prudký nárůst nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných od roku 2008 neklesal, naopak se nadále zvyšoval až do současnosti. Podíl nezaměstnaných se pohybuje okolo 17,5 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva. I HDP během krize pokleslo, avšak již v následujících letech opět rostlo. Dnes se pohybuje okolo 163 595 milionů EUR. Inflace před krizí byla inflací v rozmezí 2-3%. Po krizi vystřídala na období přibližně jednoho roku inflaci mírná deflace. V současné době je inflace na poměrně nízké hodnotě 1,9%.
29
5 Charakteristika agrárního sektoru Irska – vybrané okruhy 5. 1 Předpoklady pro zemědělskou výrobu z hlediska přírodních podmínek Topografické a geomorfologické podmínky v oblastech, vodohospodářství, klima a hustota osídlení jsou jedny z rozhodujících ukazatelů pro provoz zemědělské výroby. Odvíjí se od nich jak struktura zemědělské produkce a agrární politiky tak výměra orné a zemědělské půdy. Irský reliéf je charakteristický nížinami ve středové části ostrova, které jsou obklopeny horami nacházející se na pobřeží. Irské klima je mírné a vyrovnané, což je způsobeno relativně teplými vodami Atlantického oceánu. Dešťové srážky jsou vydatnější na západě ostrova, kde mohou přesáhnout 3000 mm ročně. Východ je mnohem sušší, naprší zde okolo 785 mm za rok. Většina půd v Irsku pochází z ledovců a odráží to jejich pestrou skladbu a strukturu. V odvodněných částech nížin se nacházejí velké plochy podzolů, které se využívají k pastevectví. Krajinný ráz je tvořen převážně pastvinami, absence lesů, hlavně na západním pobřeží je způsobená silnými větry, které jsou hlavním důvodem omezeného růstu. Obrázek č. 11: Využití zemědělské půdy v Irsku
Zdroj: wesleyjohnston.com 30
Z obrázku číslo 11. je vidět, že zemědělská produkce na území Irska je z větší části zaměřena na chov dobytka s mléčnou a masnou produkcí. Ve vnitrozemí převládají pastviny, sever a jih je zaměřen na produkci mléka a chov, určitá část země je využívána k pěstování plodin. Stejné situace je i na jihu země. 5. 1. 1 Půdní fond Půda je pro zemědělství nenahraditelným výrobním faktorem, na jejíž kvalitě závisí produkční schopnost zemědělství. Graf č. 1: Množství zemědělské půdy (v 1000 Ha)
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Obrázek č. 11 ukazuje podíl způsobů využití zemědělské půdy. Z grafu je zřejmé, že oproti ostatním způsobů využití převládají trvalé travní porosty, které tvoří až 58 % území Irska. Oproti počátečnímu sledovanému roku 1990 vidíme sice, pokles ve výměře trvalých travních porostů, avšak nikdy nepokleslo pod hodnotu 3 miliony ha Pozvolný pokles můžeme sledovat v období 2000 až 2009. Tento pokles je ale následován v dalším roce opětovným nárůstem celkové plochy travních porostů. Mezi ornou půdou a trvalými travními porosty lze sledovat závislost. V období, kdy výměra trvalých travních porostů klesá, stoupá naopak výměra orné půdy a naopak. Nejmenší procento výměry zemědělské půdy v Irsku tvoří trvalé kultury, jako jsou například sady a vinice.
31
Tabulka č. 4: Srovnání rozlohy zemědělské a orné půdy Zemědělská půda
Orná půda
Plocha v mil Ha Ha na obyv.
Plocha v mil Ha
Ha na obyv.
Irsko
4,56
0,99
1,062
0,23
EU
172
0,34
100,22
0,21
Zdroj: Eurostat, zpracováno autorem V tabulce č. 4 je uvedeno srovnání zemědělské a orné půdy Irska vůči EU. Irsko výrazně převyšuje průměr EU v hektarech zemědělské půdy na obyvatele. V oblasti orné půdy jsou obě hodnoty na obyvatele téměř totožné.
5. 2 Socioekonomická struktura výrobců 5. 2. 1 Osoby pracující v zemědělství Většina irských farem je soukromého vlastnictví a pracují na nich převážně rodinní pracovníci společně s pravidelnými pracovníky, viz graf č. 2. V roce 1991 v sektoru zemědělství zaměstnáno 312,7 tisíc osob, v roce 2010 to bylo okolo 272 tisíc osob, to znamená pokles o 13 %. Přes 90 % práce na farmách odvádějí majitelé a jejich rodiny, 6% práce tvoří pravidelní pracovníci a zbylých 3,6% spadá na příležitostné pracovníky a externí služby. Graf č. 2: Složení pracovníků v zemědělství (v 1000 osob)
Zdroj: CSO, zpracováno autorem
32
5. 2. 2 Zemědělské podniky V roce 2010 bylo na území Irska evidováno 139 860 zemědělských podniků, z toho 99,8% bylo rodinných farem, jen něco přes 300 bylo vedeno jako obchodní společnosti. To je oproti roku 1991, kdy bylo zemědělských podniků přes 170 tisíc, propad o 18,1%. Během sledovaného období docházelo k postupnému snižování počtů farem všech kategorií. Zejména v kategorii menší farmy (< 5 ha) došlo k výraznému poklesu a to až o 88%. Mezi lety 2005-2010 dochází k postupnému zvyšování počtu farem ve všech kategoriích krom, již dříve zmíněných farem do 5 ha. V posledních letech dochází v Irsku k rozšíření biofarem, mezi léty 1997 až 2009 došlo k nárůstu plochy obhospodařované bio-farmařením z 19 tisíc hektarů na 48 tisíc hektarů, to je navýšení až o 156 %. I přes tento rapidní růst patří Irsko k zemím s nejmenším podílem zemědělské půdy využívané k bio-farmaření. Graf č. 3: Počet farem a jejich průměrná velikost v letech 1991-2010
Zdroj: CSO, zpracováno autorem
33
Graf č. 4: Počet a velikost zemědělských podniků v letech 1991 – 2010
Zdroj: CSO, zpracováno autorem
5. 3 Vývoj poptávky po potravinách Produkty zemědělství jsou dále zužitkovány obyvatelstvem jako produkt přímé spotřeby, nebo je dále zpracovává potravinářský průmysl. To vede k tomu, že je poptávka po zemědělských výrobcích určována mírou spotřeby či případného vývozu potravinářských výrobků do zahraničí. Graf č. 5: Spotřební koš
Zdroj: CSO, zpracováno autorem
34
Při porovnání těchto dvou grafů můžeme využít Engelův zákon (Ernest Engel 1857). Ten říká, že s růstem příjmů lidí, klesá podíl výdajů za potraviny. Tento zákon potvrzuje porovnání mezi grafy z roku 1980 a 2009/2011. Můžeme zde vidět pokles podílu výdajů za potraviny a to až o 12%.
5. 4 Výrobní rozměr Irského zemědělství 5. 4. 1 Produkce zemědělské výroby V období mezi roky 2000 až 2008 nedochází v zemědělské produkci k žádným významným změnám, k výraznějšímu propadu dochází v roce 2009, kdy Irsko zasáhla hospodářská krize, a bylo nuceno požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Graf č. 6: Složení zemědělské produkce
Zdroj: CSO, zpracováno autorem 5. 4. 2 Podíl zemědělství na HDP V roce 2011 produkce zemědělského, rybářského a lesnického sektoru dosáhla 2% podílu na HDP, přičemž v roce 1995 to byl až 7 % podíl. Tento pokles je častým jevem u rozvíjejících se ekonomik – podíl zemědělství na HDP klesá a zvyšují se podíly jiných sektorů – zejména sektoru služeb.
35
Graf č. 7: Vliv zemědělství, rybářství a lesnictví na HDP
Zdroj: CSO, zpracováno autorem
5. 5. Rozbor rostlinné výroby Graf č. 8: Využití orné půdy
Zdroj: CSO, zpracováno autorem Z grafu číslo 8 lze vyčíst, že převážná část orné půdy je využívána k pěstování obilovin a jejich plocha se v průběhu let mění jen minimálně. Na rozdíl od okopanin, jejichž produkce postupně klesá. Hlavní příčinou je skutečnost, že v roce 2006 přijalo Irsko oficiální stanovy EU zabývající se produkcí cukru. To mělo za následek výrazný pokles pěstebních ploch cukrové řepy. Pod pojmem ostatní plodiny jsou uvedeny součet ploch ostatních plodin pěstovaných na území Irska (zelenina, ovoce, apod.)
36
Graf č. 9: Obiloviny jejich produkce a struktura
Zdroj: CSO, zpracováno autorem Z celkové produkce obilovin, která se pohybuje okolo 2 milionů tun, tvoří polovinu ječmen, dále je to pšenice a nejmenší objem produkce představuje oves. Výnosy jednotlivých druhů obilovin byly v průběhu let stálé. Výjimku představují roky 2004, 2008 a 2011, kdy došlo k navýšení produkce oproti ostatním rokům u pšenice a ječmene až o 20%. Převažující produkce pšenice a ječmenu úzce souvisí s chovem skotu a produkcí sladovnického ječmenu. Graf č. 10: Pěstební plochy daných okopanin
Zdroj: CSO, zpracováno autorem 37
U pěstebních ploch okopanin docházelo mezi lety 1996 až 2005 k postupnému snižování, hlavně u brambor, jejíž plocha byla v tomto období snížena až o 10 tisíc hektarů. Další výraznou změnou v celkových plochách okopanin, bylo již dříve zmíněné omezení pěstování cukrové řepy v roce 2006 kdy přišla v platnost cukerná reforma EU , která měla za úkol zvýšit konkurenceschopnost, minimalizovat ceny a produkci cukru na úkor méně konkurence schopných pěstitelů a cukrovarů a zpřístupnit evropský trh rozvojovým zemím. Od tohoto roku se v Irsku prakticky přestala pěstovat cukrová řepa. Tímto omezením došlo mezi lety 2005 až 2007 k poklesu ploch o 31 tisíc hektarů, což představuje 72% celkových ploch okopanin. V posledních letech plocha, na které se pěstují okopaniny, se pohybuje okolo 10 tisíc ha. Vývoj výnosu okopanin se mezi roky 1996 – 2005 pohybuje okolo 2 milionu tun. Po roce 2006 se produkce brambor s mírnými výkyvy postupně snižuje. Viz graf č. 10. Tabulka č. 5: Výnosy plodin v tunách/ha/rok 1996 2001 Pšenice 9,0 9,1 Oves 7,0 7,1 Ječmen 6,8 7,0 Brambory 30,2 33,5 Cukrová řepa 43,2 48,2 Zdroj: CSO, zpracováno autorem
2006 9,2 7,0 6,8 33,4 x
2011 9,9 7,9 7,8 34,4 x
Rozvoj technologií vedl k navýšení výnosů rostlinné produkce. Ve sledovaném patnácti letem období, došlo k nárůstu produkce u jednotlivých sledovaných plodin. Jmenovitě u brambor o 12 %, u cukrové řepy než bylo její pěstování omezeno o 10%. Obiloviny navýšili celkově své výnosy o 11% (pšenice o 9%, oves o 11% a ječmen o 13%). Největšího výnosu dlouhodobě dosahují brambory. Srovnáme-li výnosy těchto plodin v Irsku a ČR zjistíme, že ČR má u všech plodin vyšší produkci. Zejména má vyšší produkci cukrové řepy a pšenice. Zatímco Irsko neprodukuje žádnou cukrovou řepu, ČR má produkci na úrovni 3,89 milionů tun. V roce 2011 má ČR zhruba o 3 miliony tun vyšší produkci pšenice než Irsko.
5. 6 Rozbor živočišné výroby Nejvyšší podíl v živočišné výrobě Irska tvoří chov skotu, prasat a drůbeže. Stav skotu a produkci hovězího masa v letech 1990 až 2012 sleduje graf č. 11. Mezi lety 1990 až 2000 došlo k výraznému nárůstu početnímu stavu skotu. Po roce 2000 dochází 38
k postupnému snižování, které má však velmi mírné tempo. Produkce hovězího masa v prvním pětiletém období mírně poklesla, v následujícím období naproti tomu vzrostla a dosáhla maxima ve sledovaném období. V letech 2000 až 2012 můžeme sledovat trend mírného stálého poklesu. Graf č. 11: Stav skotu a produkce masa 1990-2012
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Vývoj produkce mléka je ve sledovaných letech proměnlivý, v období mezi roky 2001-2007 dochází k poklesu produkce o přibližně 5 %. Naopak mezi lety 2007-2011 produkce mléka postupně narůstá. Pokles v roce 2000 je spojen s epidemií BSE, která prudce zasáhla zejména Anglii, Irsko a Francii. Stavy dojnic na počátku sledovaného období mírně poklesly a to o 77 000 kusů dojnic. Během následujících let nedocházelo k žádné závratné změně ve stavech dojnic a jejich počty se obvykle pohybovaly okolo 1 100 tisíc kusů. Vývoj produkce mléka má proti vývoji stavu dojnic dynamičtější průběh. Ve sledovaném období došlo k dvěma poměrně prudkým poklesům – v roce 2000 a 2009, avšak v následujících letech po obou propadech došlo zpětně k takovému nárůstu, že se produkce mléka dostala na původní úroveň.
39
Graf č. 12: Stavy dojnic a produkce mléka
Zdroj: FA, zpracováno autorem Stavy prasat a produkce vepřového masa ve sledovaném období mezi roky 1990 až 2000 narůstají a následně až do roku 2009 trvale mírně klesají. Pokles však není tak prudký, aby byl nižší než v prvním sledovaném roce 1990. Po roce 2009 dochází k opětovnému nárůstu produkce i stavů prasat až do současnosti. Graf č. 13: Počty prasat a produkce vepřového masa
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Vývoj stavu drůbeže a produkce drůbežího byla od počátku sledovaného období, tj. od roku 1990 z počátku prudce stoupající až do roku 2003, kdy se růst zpomalil a 40
postupoval až do roku 2009, kdy produkce dosáhla nejvyšších hodnot za sledované období. Od roku 2010 produkce klesá, pokles je však velmi mírný Graf č. 14: Stavy drůbeže a produkce drůbežího masa
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Irský reliéf je charakteristický nížinami ve středové části ostrova, které jsou obklopeny horami nacházejícími se na pobřeží. Klima je mírné a vyrovnané. Dešťové srážky jsou častější a vydatnější v západní části ostrova.. Krajinný ráz je tvořen převážně pastvinami, absence lesů, hlavně v západní části, je způsobena silnými větry, které omezují růst. Půda v Irsku má pestrou skladbu a strukturu Ve srovnání s EU27 má Irsko nadprůměrnou hodnotu počtu zemědělské půdy v Ha na obyvatele. Převážnou část této půdy tvoří trvalé travní porosty. Orná půda je využívána k pěstování obilovin zejména ječmene a pšenice. Chov dobytka je zaměřen na dobytek s mléčnou a masnou produkcí. V sektoru zemědělství pracuje přibližně 6 % populace. Zemědělství Irska je silně ovlivněno jeho členství v EU. Zemědělský, rybářský a lesnický sektor má velmi nízký podíl na HDP Irska, přibližně 2%. Drtivá většina farem je v soukromém vlastnictví. V posledních letech v Irsku stoupá zájem o biofarmaření.
41
5. 7 Ceny Pro srovnání Irského cenového hospodářství, byly vypracovány tato srovnání s výrobních cen se zvolenými komoditami Spojeného Království, Francie a České Republiky. Je nutné si však uvědomit, že od roku 1993 působila McSharryho reforma společné zemědělské politiky (dále jen SZP), která měla velký vliv na vývoj některých zemědělských komodit. Reforma byla vyústěním snahy o řešení problémů v oblasti SZP, kdy SZP přestávala plnit své původní poslání a znamenala neúměrně velkou finanční zátěž. Navíc vedla k mnohým konfliktům mezi Společenstvím a světem. Cílem byla plošná redukce cen, které byly vyšší v zemích Společenství než u ostatních zemí, dále pak kompenzace snížení garantovaných cen pomocí přímých plateb farmářům, doprovodná opatření k extenzifikaci zemědělství a větší šetrnosti k životnímu prostředí a zajištění odpovídajícího životního standartu zemědělců bez vazby na produkci. 5. 7. 1 Pšenice Výrobní ceny pšenice můžeme vidět v grafu č. 15. Výrobní ceny jsou srovnávány mezi čtyřmi zeměmi: Českou republikou, Německem, Irskem a Velkou Británií. Na počátku sledovaného období, v roce 1993, není mezi sledovanými zeměmi příliš veliký rozdíl – pohybovaly se na úrovni přibližně 170 USD/t. Výjimku tvořila Česká republika, která měla oproti ostatním zemím nižší výrobní ceny. V průběhu let, se výrobní ceny k sobě přibližovaly, jak docházelo k poklesu a od roku 2002 stoupaly s mírným poklesem až do 2008. Od roku 2008 se vývoj začíná lišit – Irsko má oproti ostatním zemím až o 70 USD/t nižší výrobní cenu než ostatní. Graf č. 15: Ceny pšenice - porovnání
Zdroj: FAO, zpracováno autorem 42
5. 7. 2 Kravské mléko V roce 1993 měla nejnižší výrobní cenu mléka Česká republika. V následujících letech se výrobní sazby zemí k sobě začaly přibližovat a od roku 2004 se liší jen velmi málo. Můžeme sledovat společný trend pomalého klesání až do roku 2000, pak pomalý nárůst a od roku 2006 velmi prudký nárůst až do roku 2008, kdy ceny dosáhly svého maxima za sledované období. Následující rok ceny prudce poklesly a to až na úroveň roku 2006. Od roku 2009 výrobní ceny kravského mléka opět společně prudce stoupají. Graf č. 16: Výrobní ceny kravského mléka - porovnání
Zdroj: FAO, zpracováno autorem 5. 7. 3 Vepřové maso Oproti předchozím komoditám, nemá výrobní cena vepřového masa ve sledovaných zemích podobný průběh souběhu cen. Velká Británie, Česká republika a Německo sledují stejné tendence a mírně kolísají a stoupají společně. Irsko má oproti nim mnohem větší výkyvy. Od počátku sledovaného období výrobní ceny vepřového masa stoupají, až do roku 1996 kdy dochází k poklesu, který se zastaví až v roce 1999. Od tohoto roku mají výrobní ceny dlouhodobě rostoucí trend. Výrobní ceny Irska mají oproti ostatním sledovaným zemím mnohem prudší průběh a rostou mnohem prudčeji a na vyšší hodnoty. Na konci sledovaného období činí rozdíl mezi Irskem a zeměmi takřka 1250 USD/tuna.
43
Graf č. 17: Výrobní ceny vepřového masa - porovnání
Zdroj: FAO, zpracováno autorem 5. 7. 4 Hovězí maso Na počátku sledovaného období vidíme mezi zeměmi výrazné rozdíly ve výrobních cenách. Nejvyšší výrobní ceny měla Velká Británie, nejnižší Česká republika. V průběhu let 1993-2011 vidíme, že se výrobní ceny hovězího masa v jednotlivých zemích k sobě přibližují, i když v posledních letech můžeme sledovat mezi Českou republikou a ostatními zeměmi narůstající drobné rozdíly. V prvních třech letech sledovaného období výrobní ceny mírně rostly, až dosáhly svého vrcholu a pak mírně klesali až do roku 2001. V následujících letech až po současnost mají výrobní ceny hovězího masa poměrně plynulý rostoucí trend. Graf č. 18: Výrobní ceny hovězího masa - porovnání
Zdroj: FAO, zpracováno autorem 44
Výrobní ceny nejdůležitějších komodit Irska jsme srovnávali s třemi dalšími zeměmi: Spojeným královstvím, Francií a Českou republikou. Na výrobní ceny měla velký vliv McSharryho reforma SZP, která začala platit v roce 1993. Cílem reformy bylo sjednotit ceny na území Společenství s výrobními cenami ve světě. Průběh sjednocení cen je v grafech velmi markantní a to zejména u výrobní ceny pšenice, u výrobní ceny mléka a výrobní ceny hovězího masa. Ceny v průběhu sledovaného období se k sobě přibližují a kopírují stejné výkyvy všech sledovaných zemí. Výrobní ceny vepřového masa podléhají McSharryho reformě, ale v případě Irska probíhalo sbližování cen jen po určitou dobu. Od roku 2002 kopíruje Irsko sice vývoj cen, ale růst a výrobní ceny vepřového masa jsou mnohem vyšší než u ostatních třech sledovaných zemí.
5. 8 Zahraniční obchod Zahraniční obchod s produkty agrárního sektoru zažil ve sledovaném období průběžný růst. Nejvyššího nárůstu dosáhl v období let 2004-2007. Graf č. 19: Zahraniční obchod – produkty agrárního sektoru
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Export a import v průběhu let narůstají, přičemž rychlost nárůstu hodnot exportu a importu si je podobná. Na počátku sledovaného období měl export 64 % podíl na 45
zahraničním obchodu. V posledním sledovaném roce to bylo 58,5, což signalizuje nárůst hodnoty importu. Mezi hlavní složky dovozu zemědělských produktů patří tyto produkty hotová jídla, pečivo, víno, nealkoholické nápoje, čokoláda, kravské sýry, sladovnický ječmen, drůbeží maso a cereálie. K vývozním komoditám patří hovězí maso, kojenecká výživa, kravské sýry, hotová jídla, máslo, sladovnický ječmen. Graf č. 20: Import a export zvolených produktů
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Z tohoto lze usoudit, že předmětem importu jsou spotřebitelské komodity a exportují se produkty určené k dalšímu zpracování. Podíváme-li se na grafy 21, 22 a 23 vidíme, že převážná část exportu Irska míří do zemí EU 15. Export do ostatních zemí je poměrně nízký. Množství exportu hovězího masa ve sledovaném období 1993 až 2011 kolísalo. V prvních čtyřech letech export do zemí EU prudce klesal, a v následujících třech letech prudce stoupal, až dosáhl vrcholu za sledované období – 10 000 t. Následoval další tříletý velmi prudký propad vývozu a pak dvouleté období nárůstu, avšak ne takového, aby dosáhl původních hodnot. Export v posledních letech sledovaného období osciloval okolo 60 000 t. Export do ostatních zemích se drží dlouhodobě na velmi nízkých, takřka zanedbatelných hodnotách, pouze v roce 2001, kdy byl export do zemí EU nejnižší, byl naopak export do zbytku světa nejvyšší. Jeho hodnota však nedosahovala ani 20 000 t.
46
Graf č. 21: Export hovězího masa
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Graf č. 22: Export másla
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Export másla vidíme na grafu 22. Je zřejmé, že export této komodity do zemí EU 15 je dosti proměnlivý a může mít rychlé a výrazné změny, jako například rok 1995, kdy došlo prudkému nárůstu až o 20 000 t a hned následující rok 1996 kdy došlo k stejně prudkému poklesu. V posledních letech lze pozorovat stoupající trend. Vývoj exportu do ostatních zemí nemá až tak dynamický průběh. V posledních letech má klesající trend.
47
Graf č. 23: Export sýrů
Zdroj: FAO, zpracováno autorem Export sýru do zemí EU 15 má dlouhodobě stoupající trend. V průběhu docházelo sice k určitým výkyvům, které však nebyly příliš prudké. Export do ostatních zemí tento vývoj kopíruje a má stoupající charakter. Export a import v průběhu let narůstají, přičemž rychlost nárůstu hodnot exportu a importu si je podobná. Irsko je především vývozcem, i když podíl exportu v posledních letech klesá. Vyváží především hovězí maso, kojeneckou výživu, kravské sýry, hotové jídla, máslo a sladovnický ječmen. Většina exportovaného zboží je určena k dalšímu zpracování. Dovozcem je v případě pečiva, vína, nealkoholických nápojů, čokolády, kravských sýrů, sladovnického ječmene, drůbežího masa a cereálií. Export hovězího masa a másla je silně ovlivňován vývojem globálních trhů, proto má proměnlivý vývoj. Vývoz sýru má dlouhodobě stoupající charakter.
48
6 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat agrární sektor Irska pomocí zvolených ukazatelů. Cílem bylo dosáhnuto a bylo dosaženo těchto poznatků: Zemědělství a jeho výroba je z jisté části závislé na území, které je pro něj nezbytné. V Irsku toto území využívané k zemědělství představuje více jak polovinu rozlohy země, Irské zemědělství je také označováno jako „grass-based“ to znamená, že většina zemědělské půdy slouží jako pastviny. Většina Irských farem patří soukromím vlastníků, v průběhu let počty zemědělských podniků klesají, zejména v kategorii malých farem do 5 ha, což je způsobeno pokrokem v oblasti zemědělské techniky a pro malé farmy negativním ekonomickým vývojem. Objem zemědělské produkce se během sledovaného období výrazně měnil zejména u některých komodit. Tyt o změny byli způsobeny zejména MC Sharryho reformou, světovou hospodářskou krizí a v neposlední řadě změnou spotřebitelských preferencí. V rostlinné produkci dochází k významným změnám v oblasti pěstování okopanin, přesněji cukrové řepy, jejíž pěstování bylo na území Irska prudce omezeno kvůli zavedení cukerné reformy EU. Z pěstovaných obilovin je nejvíce zastoupen ječmen. V živočišné výrobě dochází ke kolísání stavů všech chovaných zvířat. Zatím co produkce hovězího masa klesá tak produkce kravského mléka, vepřového a kuřecího masa v posledních letech narůstá. Vývoj výrobních cen byl silně ovlivněn Mac Scharryho reformou SZP, cílem této reformy bylo snížení rozdílu mezi cenami v rámci EU a zbytkem světa. Vysoké ceny EU měli být sníženy na globální úroveň. Zpočátku byl vývoj výrobních cen uměle tlačen dolů, dokud nedosáhl přibližně stejné hodnoty, jakou měli nečlenské země EU a poté kopírovali globální vývoj cen komodit. I přes viditelný pokles svého významu v posledních letech je zemědělství stále důležitým odvětvím národního hospodářství. Diskutovat se může o tom, jakým směrem se bude dál vyvíjet Irské zemědělství, zda dojde k rozšíření trendu biofarem.
49
7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CSO- Central Statistic Office of Ireland EU-17 – označení zahrnuje státy Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko EU-27 – označení zahrnuje státy: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království, Česká republika, Slovinsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Maďarsko, Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko.
FAO- Food and Agriculture Ogranization of United Nations
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: [1] BEČVÁŘOVÁ, Věra. Zemědělská politika. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 120 s. ISBN 80-7157-514-3. [2] BEČVÁŘOVÁ, Věra. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911-4. [3] BLAŽKOVÁ, Ivana. Změny ekonomického postavení zpracovatelů v komoditní vertikále potravinářské pšenice. Vyd. 1. Brno: MZLU v Brně, 2008. 52 s. ISBN 978807375.
[4] DUNNE, Anthony J. Supply Chain Management: Fad, Panacea or Opportunity? Agribusiness Perspectives, Paper 48, 2002, 25 pp. [5] KUČEROVÁ, I., Evropská unie: Hospodářské politiky. Karolinum, Praha 2006, 1. vydání; ISBN 80-246-1212-7 50
[6] GREGA, Libor. Teoreticko metodologické aspekty posuzování konkurenceschopnosti zemědělství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 82 s. ISBN 80-715-7822-3. [7] PROCHÁZKA, Pavel. Vliv reforem Společné zemědělské politiky EU v 90. letech 20. století na její vývoj v kontextu procesu liberalizace světového obchodu se zemědělskými výrobky. Brno, 2006. 66 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. [8] CAMMARATA, Alberto: Společná zemědělská politika, zemědělství a životní prostředí. VÚZE, Praha 1998.
[9] ZACHARIASSE, V.: Economic Research in Agriculture; its Role and Position in an European Context. In Pre-accesion Strategy of Czech Agriculture towards EU. VÚZE Praha, 2002.
[10] ARTIS, Mike J., LEE, Norman: The economics of The European Union, Policy and analysis. Oxford University Press, New York, 1997. Internetové zdroje: http://www.fao.org/index_en.htm - Organizace Jídla a Zemědělství Spojených národů http://www.cso.ie/en/ - Irský Statistický Úřad http://www.czso.cz – Český statistický úřad http://www.statcentral.ie/ - Irský informační portál http://epp.eurostat.ec.europa.eu –Statistický úřad Evropských společenstvích
51
9 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ TABULKY Tabulka č. 1: Populace Tabulka č. 2: Zaměstnanost Tabulka č. 3: HDP a inflace Tabulka č. 4: Srovnání zemědělské a orné půdy Tabulka č. 5: Výnosnost plodin kg/ha/rok OBRÁZKY Obrázek č. 1: Etapy vývoje zemědělství Obrázek č. 2: Engelova křivka pro potraviny Obrázek č. 3: Engelova křivka pro luxusní potraviny Obrázek č. 4: Pavučinový teorém Obrázek č. 5: Základní struktura agrobyznysu Obrázek č. 6: Potravinový řetězec orientovaný nabídkou Obrázek č. 7: Potravinový řetězec orientovaný poptávkou Obrázek č. 8: Faktory ovlivňující zemědělské podniky Obrázek č. 9: Geografická mapa Irska Obrázek č. 10: Mapa Irska – jednotlivé regiony Obrázek č. 11: Využití zemědělské půdy v Irsku
GRAFY Graf č. 1: Rozměr zemědělské půdy v Ha Graf č. 2: Složení pracovníků v zemědělství (v 1000 osob) Graf č. 3: Počet farem a jejich průměrná velikost (1991-2010) Graf č. 4: Počet a velikost zemědělských podniků v letech 1991 – 2010 Graf č. 5: Spotřební koš 1980 a 2009/2011 Graf č. 6: Složení zemědělské produkce Graf č. 7: Vliv zemědělství, rybářství a lesnictví na HDP Graf č. 8: Využití orné půdy Graf č. 9: Obiloviny jejich produkce a složení Graf č. 10: Pěstební plochy daných okopanin Graf č. 11: Stav skotu a produkce masa 2001 – 2011 52
Graf č. 12: Stavy dojnic a produkce mléka Graf č. 13: Počty prasat a produkce vepřového masa Graf č. 14: Stavy drůbeže a produkce drůbežího masa Graf č. 15: Výrobní ceny pšenice – porovnání Graf č. 16: Výrobní ceny kravského mléka – porovnání Graf č. 17: Výrobní ceny vepřového masa – porovnání Graf č. 18: Výrobní ceny hovězího masa – porovnání Graf č. 19: Zahraniční obchod – produkty agrárního sektoru Graf č. 20: Import a export zvolených produktů Graf č. 21: Export hovězího masa Graf č. 22: Export másla Graf č. 23: Export sýrů
53
