Zpráva ze čtvrtého mezinárodního zasedání AGE/inc Dublin, Irsko, 8.-9. března 2007 Na začátku roku 2007 se projekt AGE/inc soustředil na způsob, jakým vlády plnily své závazky přijaté v Národních akčních plánech (NAP) na zapojení do společnosti z roku 2006. Ačkoli bylo ještě příliš brzy, aby bylo možné zjistit pokrok ve vývoji politiky, chtělo se zasedání v Dublinu podívat na způsob, jakým vlády k tomuto úkolu přistupují. Cílem zasedání proto bylo rozebrat roli, kterou hrají organizace starších lidí při sledování a vyhodnocování stávající řady NAP na zapojení do společnosti, se zaměřením na následující: • • •
prověření způsobů, jakými vlády uvádějí do praxe své politické závazky, a rozsah, v jakém do tohoto procesu zapojují skupiny a organizace seniorů; jak poměřovat proces implementace, tj. stanovení cílů a ukazatelů; projednání způsobů, jakými lze seniory zapojit do vyhodnocování a posuzování vládních opatření.
Klíčová zjištění a doporučení ze seminářů Účastníci projednali roli, kterou by NGO a starší lidé měli hrát během monitorovací a implementační fáze procesu zapojování do společnosti na všech úrovních, zejména s ohledem na: I. roli starších lidí, kteří zakoušejí chudobu a vyloučení ze společnosti (OPEP), a jejich organizací při sledování a vyhodnocování NAP na zapojení do společnosti; II. definici a měření chudoby starších lidí a jejich vyloučení ze společnosti. I. Role starších lidí, kteří zakoušejí chudobu a vyloučení ze společnosti, a jejich organizací při sledování a vyhodnocování NAP na zapojení do společnosti. •
Všeobecné předpoklady
Účastníci, kteří dříve lobovali, aby mohli ovlivnit obsah NAP pro rok 2006, v Dublinu projednali své zkušenosti se zapojování starších lidí do následné fáze podávání hlášení o NAP. Když se díváme na přímý podíl starších lidí na tvorbě politiky, je zásadní, abychom těm nejvíce znevýhodněným starším lidem zaručili právo na zastoupení a právo být slyšen. Tím se dostáváme k otázce velmi izolovaných starších lidí
1
žijících v domovech nebo o samotě atd. Zachycují a průzkumy/konzultace i jejich názory?
zahrnují různé
Je zde také otázka všeobecného přístupu zbytku společnosti k vyloučeným lidem obecně, zejména ke starým a velmi starým. Zlepšení věci často nesouvisí s úředním opatřením ani s hmotnou infrastrukturou či mírou účasti. Stejně důležité je i zvýšení povědomí všech občanů o potřebách starších lidí, aby se podpořila míra solidarity a zlepšily vědomosti o jejich problémech, potřebách a požadavcích. •
Zapojení organizací starších lidí do sledování a hodnocení místní, regionální, národní politiky a politiky EU ohledně chudoby a vyloučení ze společnosti
Pokud jde o sledování a hodnocení postupu EU při zapojování do společnosti, byla dosažena shoda v tom, že organizace zastupující OPEP by se neměly zabývat jen místní správou a/nebo obcemi – což jsou klíčoví hráči, kteří odpovídají za implementaci politických opatření – ale také poskytovateli služeb, protože ti odpovídají za poskytování služeb starším lidem. Pokud to je možné, měly by se organizace pokusit umožnit přímý dialog mezi OPEP a zákonodárci. Pokud starší lidé dostanou otevřenou možnost vyslovit své potřeby, podpoří to a zajistí další legitimitu práce organizací, která spočívá v obhajování starších lidí. Aby bylo možné úspěšně posílit roli OPEP při hodnocení efektivity procesu zapojování do společnosti, musí se organizace přece jen pokusit o co nejširší spolupráci s jinými relevantními subjekty ve společnosti. Měly by se pokusit zaobírat se následujícími návrhy: -
-
-
-
-
spojit se se sociálními partnery, se zástupci jiných občanských společností nebo dokonce politických stran, aby hlas starších lidí bylo slyšet co možná nejvíce; vyhledávat výměnu zkušeností a poznatků s ostatními NGO a se sociálními partnery, výzkumnými instituty, soukromým sektorem na místní, národní a mezinárodní úrovni; navázat kontakt s jinými organizacemi, které nejsou spojeny přímo s věkem nebo stárnutím (např. nezaměstnaní, postižení, uprchlíci atd.), kvůli dosažení širokého konsenzu o tom, jak řešit politiku zapojení do společnosti; vzdělávat a školit osoby starší 50 let a velmi staré lidi, aby byli schopni využívat k vyjadřování svých potřeb a k posílení svého práva na účast na procesu rozhodování komunikační nástroje; toto je zásadní také proto, že technologická negramotnost může zvýšit míru vyloučení ze společnosti, pokud jde o přístup k informacím, vytvářeních sociálních vazeb, občanská práva atd.; využít ve své zemi dobře známé osoby veřejného života a zapojit je do charitativních akcí, kampaní, debat o starších lidech; jejich sláva může
2
-
-
-
-
pomoci lepšímu zviditelnění problémů s chudobou a vyloučením ze společnosti; vytvořit nátlakové organizace jako jsou parlamenty občanů-seniorů, které mohou zmocnit starší osoby a usnadnit jejich účast na politické debatě; vytvořit sousedící zájmové skupiny osob k vyhodnocení potřeb těch, kdo jsou vyloučeni nejvíce, a poté na jejich hodnocení upozornit místní a národní vlády; vyjednat zvláštní rozpočtové položky na místní a národní úrovni na podporu organizací, které zastupují OPEP; založit formální systémy nebo partnerství mezi vládami, místními úřady, poskytovateli služeb a NGO zastupujícími starší osoby kvůli usnadnění skutečného poskytování služeb a společného sledování procesu; provést v rámci NGO kvalitativní a kvantitativní výzkum ohledně vyloučení ze společnosti a chudoby, přitom čerpat z přímých zkušeností jednotlivých starších osob, a to za účelem podpoření práce při jejich obhajobě a zlepšení poskytovaných služeb; zvýšit povědomí místních úřadů o situaci starších lidí prostřednictvím hlášení, prezentací a seminářů, s přímou účastí vyloučených starších lidí; v co největším rozsahu zapojit média, která mohou pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o OPEP včetně jejich specifických a naléhavých potřeb.
Několik příkladů existujících nástrojů/opatření/nástrojů, které posilují roli OPEP a jejich organizací při tvorbě politiky: - parlament občanů-seniorů jako v Irsku, zřízení se plánuje na Slovensku; - spolupráce s organizacemi na ochranu lidských práv na podporu toho, aby do své práce zahrnuli také dimenzi věku (Slovensko); - vydávání časopisů, které OPEP poskytují konkrétní rady (Slovensko, Spojené království, Francie, Německo); - spolupráce s médii, např. s místním tiskem a rozhlasem (Česká republika) nebo s národní televizí (Belgie); - akce na podporu vztahů s veřejností, které starší osoby zviditelní, např. volba „Seniora roku“, se zapojením manželky prezidenta republiky (Slovensko); - vládou financované konference osob vystavených chudobě k vyhodnocení NAP (Spojené království); - soubor nástrojů a strategií pro místní úřady a regiony, které se týkají starších osob (Spojené království); - národní průzkum ohledně potřeb, problémů starších osoby, např. domácí násilí, jejich příspěvek společnosti ve formě péče o rodinu, v roli prarodičů atd. (Irsko, Belgie, Litva); - národní telefonická linka pomoci, která na základě obdržených informací analyzuje a identifikuje politické problémy, včetně vlivu politiky na chudobu a na starší osoby (Spojené království);
3
-
úřad pro starší občany, který se využívá jako prostředek ke zviditelnění problému s vyloučením starších lidí a k většímu pochopení problému ze strany místních úřadů (Německo).
Veškeré výše uvedené návrhy a příklady dokládají význam zapojení celé řady zástupců společnosti do implementace sociální politiky a zejména do integrace těch nejzranitelnějších skupin, jako jsou OPEP, mezi ostatní do aktivního života.
•
Finanční realizovatelnost zapojení organizací OPEP do realizace politiky zapojování do společnosti
Soubor nástrojů AGE/inc a práce organizací bojujících proti chudobě, které zastupují starší osoby, ukázaly, jak se osoby žijící v chudobě mohou podílet na určování politických priorit. Problémem u těchto konzultací nicméně vždy byly finance a politická vůle vlády priority zavádět. Skutečná politická účast je drahá a časově náročná. Proto je třeba finance pro tento účel vyčlenit. Rozdělení financí by také mělo zohlednit další náklady starších a/nebo postižených osob na dopravu, pečovatele, překlad/tlumočení, bezbariérová místa a nutnost pořádat místní akce, aby se i starší lidé mohli zúčastnit. II. Měření chudoby starších osob a jejich vyloučení ze společnosti •
Všeobecné předpoklady
Ve většině evropských členských zemí existuje směs finančních a materiálních prvků, které je třeba při měření chudoby a vyloučení ze společnosti analyzovat. Účastníci se obecně shodli na tom, že finanční chudoba společně se špatnými životními podmínkami a s nedostatečným přístupem k základním právům vede k vyloučení ze společnosti. Nicméně je třeba rozlišovat mezi měřitelnými aspekty vyloučení ze společnosti a mezi pocity jednotlivce, který se cítí osamělý a vyloučený ze společnosti. Například v bohatších členských zemích nemusí být vyloučení ze společnosti vždy důsledkem hmotného nedostatku. Nejběžnějším peněžním ukazatelem je výše disponibilního důchodu (což je kolem 60 % střední hodnoty národního důchodu). Ale pokud jde o vyloučení ze společnosti, existují také jiné aspekty, které je třeba při hodnocení kvality života zohlednit, tj. odpovídající životní úroveň, přístup ke zdravotním a sociálním službám, kontakt s rodinou, přáteli a sousedy a úroveň občanské společnosti atd.
4
Chudoba a vyloučení ze společnosti spolu úzce souvisí a proto je nutné přijmout jednotný přístup při vytváření politiky zapojení do společnosti. V Německu například koncepce rizika chudoby úzce souvisí s představou „sociálních příležitostí“ (Konzept der Lebenslagen), která je založena na obsáhlé definici chudoby. Podle tohoto pojetí nastává vyloučení ze společnosti tehdy, když je manévrovací prostor jedince podstatným způsobem limitován a plnohodnotná a rovnoprávná účast na různých aktivitách společnosti omezena.1 •
Pojetí chudoby starších lidí a jejich vyloučení ze společnosti
Abychom pochopili, jak chudoba a vyloučení ze společnosti ovlivňují starší osoby, je nezbytné se jich zeptat, co je pro kvalitu jejich života nejdůležitější, tj. jaké věci může každý očekávat bez ohledu na svůj věk. Starší lidé uvádějí jako důležité faktory dobré zdraví, dobrý příjem a svůj domov, ale zdůrazňují také význam dobrých vztahů s rodinou a s přáteli, význam své role, pocitu užitečnosti a slušného chování vůči sobě. V důsledku toho zakusí starší lidé vyloučení ze společnosti tehdy, když jim chybí jeden či několik těchto faktorů, které jsou významné pro dobrou kvalitu jejich života. Také se ukázalo, že starší lidé zakouší chudobu a vyloučení ze společnosti v důsledku toho, že byli vyloučeni již dříve, když byli mladší. Proto je potřeba zaujmout celoživotní přístup k vyřešení diskriminace z důvodu věku. Existují obecně srozumitelná a přijímaná měřítka pro definování chudoby a/nebo vyloučení ze společnosti. Nicméně je třeba mít na paměti, že chudoba a vyloučení ze společnosti mohou pro různé lidi znamenat různé věci, a vyloučení člověka ze společnosti tedy definuje také vnímání sebe sama. Širší přístup k pochopení vyloučení ze společnosti mezi staršími osobami by měl zahrnovat následující aspekty: - sociální vztahy (kontakt s rodinou a přáteli); - kulturní aktivity (jako chození do kina nebo do divadla); - občanské aktivity (jako členství v místní zájmové skupině, výkon dobrovolnické práce, účast ve volbách); - přístup k základním službám (jako jsou sociální a zdravotní služby, poštovní služby, doprava, místní obchody atd.); - základní životní úroveň (jako slušné bydlení, možnost přijímat návštěvy, možnost koupání/sprchování, vybavená kuchyně); tuto úroveň by měl mít zajištěnou každý; - přístup k informacím a školením, včetně přístupu k rekvalifikaci a k novým technologiím; - nevpuštění okolí (pocit bezpečí v místě bydliště); - finanční produkty (jako jsou bankovní účty nebo dlouhodobé úspory);
1
2. zpráva o chudobě (2005) německé federální vlády
5
-
možnost hmotné spotřeby (jako možnost dovolit si vybavení domácnosti a každoroční dovolenou).
Výše uvedený seznam není vyčerpávající a popisuje jen některé případné rozměry života v chudobě a s vyloučením ze společnosti u starší populace. •
Příklady, jak nejlépe postupovat při překonávání chudoby starších lidí a při jejich vyloučení ze společnosti na místní, regionální a národní úrovni
Existuje široký okruh iniciativ, včetně iniciativ úředních orgánů, NGO a dobrovolníků, které mají vnést do každodenního života seniorů vyloučených z hlavního proudu společnosti konkrétní řešení. Tyto iniciativy se zabývají širokým okruhem potřeb lidí, od té nejzákladnější pomoci v domácnosti po právní rady nebo zdravotní péči, například: -
-
-
telefon zdarma pro osoby starší 66 let ve venkovských oblastech a/nebo žijících osaměle (Irsko); telefonická pomoc izolovaným starším lidem jednou denně ze strany sociálních pracovníků; pokud se nikdo neozývá, sociální pracovník jednotlivce navštíví doma (Irsko, Nizozemsko); projekt „Go for life“ („Usiluj o život“), který podporuje fyzická cvičení a aktivity starších lidí, na financování se podílí národní vláda (Irsko); státem financovaná linka pomoci pro sledování a podporu bezpečnosti starších lidí v jejich domovech (Česká republika); spolufinancování nejdůležitějšího vybavení těch nejchudších, např. kolečková křesla atd. (Irsko); veřejná doprava zdarma pro osoby starší 66 let (Irsko, Česká republika); centra pro chudé starší osoby vyloučené ze společnosti, kde mohou vykonávat dobrovolnickou práci a tak se zapojit do společenské činnosti, např. výuka jazyků pro děti a imigranty; tento druh činnosti pomáhá starším lidem v tom, aby se cítili užiteční (Bulharsko a Slovinsko); „Single window” („Jediné okénko“) pro administrativní věci v obcích (Francie); dobrovolné návštěvy studentů u starších osob, které bydlí na venkově (Finsko, Irsko, Česká republika, Francie); služby v domácnosti jako úklid nebo práce na zahradě (většina členských zemí); služby zdravotní a sociální turistiky (Řecko); dopravní služby pro starší osoby na požádání (většina členských zemí); programy gramotnosti pro celou rodinu včetně seniorů (Malta); podpora těm členům rodiny, kteří se starají o starší členy rodiny (Švédsko);
6
-
-
pomoc se zvládáním administrativních úkonů ze strany dobrovolníků, např. s vyplněním dokumentů, s nároky na sociální příspěvky, doprovod starších osob při projednávání administrativních záležitostí (Nizozemsko); sledování obzvlášť starých občanů kvůli vyhodnocování potřeby lékařské pomoci (Česká republika); společenské aktivity o vánocích pro starší, osaměle žijící osoby, např. návštěva vánočních trhů (Česká republika, Francie).
Výše uvedené příklady dokládají, že boj s chudobou a s vyloučením ze společnosti je často do značné míry založen na velmi praktických a pokrokových řešeních, které jdou nad rámec toho, co nabízí základní sociální služby. •
Aspekty týkající se kvality života, které je třeba zohlednit při posuzování vlivu politiky zapojování do společnosti
Bylo dosaženo shody v tom, že definice zapojení do společnosti založená na penězích nezohledňuje faktory, které měří kvalitu života. Představa kvality života, která má nepochybně pozitivní význam, pomáhá lidem, kteří čelí vyloučení ze společnosti a chudobě, k uznání v rámci procesu tvorby politiky, aniž by byli stigmatizováni. Proto je nutné hodnotit politiku zapojování do společnosti ze širší perspektivy a přitom se dívat nato, jak politická opatření odpovídají různým potřebám a požadavkům, které jednotlivci mohou mít v souvislosti se svým hospodářským, sociálním a kulturním životem. Tento přístup by měl pomoci zohlednit širší definici a chápání pojmu kvalita života. V posledně zmíněném případě se jedná o koncept, který lidem čelícím různým typům životních handicapům zaručuje skutečné uznání jejich individuálních a často velmi specifických problémů, jako jsou: - dostatečný příjem; - společenské vztahy; - odpovídající a snadno přístupné služby; - zdravotní sociální služby a dlouhodobá péče dobré kvality, které si je možné dovolit, pokud vůbec nejsou zdarma; - právo na důstojnost; - postavení ve společnosti atd. Namísto zaměření se výhradně na velmi technické politické kroky, např. na podporu a investice do nových technologií, by se zákonodárci měli věnovat sociálním a zároveň kulturním aspektům zapojení se do současného života. •
Podskupiny/kategorie mezi staršími lidmi, které potřebují zvláštní pozornost politiků
Ženy a přistěhovalci představují skupiny, které jsou náchylné k chudobě, ale jejich vyhlídky v rámci politiky zapojení do společnosti ve většině členských zemí
7
často chybí. Proto je nutné začlenit jejich potřeby a starosti do všech politik a opatření. Různé členské země se při realizaci politiky zapojení do společnosti skutečně zaměřují na různé skupiny, například: - lidé s postižením (většina členských zemí); - starší ženy a vdovy (žijící z vdovského důchodu) (Švédsko, Kypr, Česká republika, Irsko); - lidé s mentálním postižením (Švédsko); - zneužívaní a zanedbávaní lidé (Česká republika); - starší bezdomovci (většina členských zemí); - přistěhovalci a gramotnost jako překážka (Řecko); - partneři osob, které spáchaly trestný čin; - lidé žijící ve venkovských oblastech (v Irsku iniciativa venkovské dopravy zvýšila mobilitu starších osob); - členové rodiny, kteří se starají o bezmocné starší osoby (Švédsko). Závěry Obecně je zde napříč celou sedmadvacítkou zemí EU nedostatek ukazatelů vývoje Evropské komise v otázce zapojení do společnosti, což je zásadní pro zajištění širšího hodnocení politiky zapojení do společnosti. Hlavním problémem zůstává, jak sjednotit výše uvedené ukazatele „kvality života“, kterými se měří chudoba a vyloučení ze společnosti, protože tento přístup je velmi těžké zohlednit na úrovni EU. Jako nástroj srovnání mezi zeměmi je obtížnější aplikace kvalitativních ukazatelů. To částečně vysvětluje, proč je zákonodárci nechtějí zohledňovat. Nicméně vzhledem k tomu, že zde existuje nesporná potřeba rozšířit pojetí měření chudoby a vyloučení ze společnosti, organizace OPEP by měly i nadále pokračovat v nátlaku a v působení na své národní zákonodárce v tom směru, aby tuto otázku vznesli u jednacího stolu na úrovni EU, např. prostřednictvím výboru sociální ochrany a jeho podskupiny pro ukazatele.
8
