Specifika drogové scény na Praze 9

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

Specifika drogové scény na Praze 9 Martin Kocián Katedra:

Katedra sociální pedagogiky

Vedoucí práce:

Ing. Mgr. Jan Dočkal CSc.

Studijní program:

B7508 Sociální práce

Studijní obor:

Pastorační a sociální práce

Praha 2012

1   

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Specifika drogové scény na Praze 9 napsal samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia.

V Praze dne 1. 5. 2012

2   

Bibliografická citace Specifika drogové scény na Praze 9; Bakalářská práce; Martin Kocián; vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Dočkal CSc. Praha, 2012 -- 64 s.

Anotace Díky mé dlouhodobé práci v rámci terénního programu s uživateli drog na Praze 9, jsem mohl vnímat obtíže a problémy, které tato skupina obyvatel má. Jeden z hlavních problémů je především nedostatečná dostupnost nízkoprahových služeb pro drogově závislé. Tato bakalářská práce se snaží prokázat potřebnost kontaktního centra pro problémové uživatele drog na Praze 9. V rámci Prahy 9 proběhlo za tímto účelem unikátní dotazníkové šetření mezi klienty žijících v této části Prahy. Ojedinělé je na základě své specifikace respondenta a lokality. Zaměřuji se i na časovou náročnost cesty do stávajících nízkoprahových center v centru Prahy. V další části práce uvádím teoretická fakta doplněny o poznatky z vlastní praxe.

Klíčová slova Praha 9; nízkoprahová služba; drogy; drogoví uživatelé; kontaktní centrum; terénní práce

3   

Summary Analysis of the drug scene in Prague 9

Owing to my long-time work in field-work with drug users in Prague 9, I could experience the difficulties and problems, which has this part of inhabitans. One of the biggest problems is insuficience of open-access services for drug users. This bachelor thesis want to prove the desirability of a contact center for problematic drug users in Prague 9. In Prague 9 took place a uniqe questionnaire surfy between cleints, that are living in this part of the city. Unique is on the base of its specifics on respondent and locality. I am aiming on t ime difficulty of the way to current openacces centers in centre of Prague. In the next part of the work I state theoretic facts add of informations from my own practice.

Keywords Prague 9; open-acces service; drugs; drug users; contact center; outreach-work

4   

Poděkování Rád bych poděkoval terénním pracovníkům Drop In o.p.s. za pomoc při sběru dat. Velký dík patří také Mirče Rodové a mé rodině a přátelům za podporu, podnětné rady a připomínky.

5   

1 Obsah   1 

Obsah......................................................................................................................6 

2 

Úvod.......................................................................................................................8 

3 

Poznatky ze zprávy Drop In o.p.s. pro Prahu 9 za rok 2011 ................................10 

4 

Dojezdová vzdálenost K-centra ...........................................................................12  4.1 

Provedená měření k 26. 4. 2012 ...................................................................13 

4.2 

Vyhodnocení měření ....................................................................................14 

5 

Vývoj výstavby na území Prahy 9........................................................................15 

6 

Dotazníkové šetření mezi injekčními uživateli na Praze 9...................................17  6.1 

Cíle dotazníkového šetření ...........................................................................18 

6.2 

Specifika dotazovaných subjektů .................................................................18 

6.3 

Okruhy otázek a jejich význam ....................................................................19 

6.4 

Analýza dotazníkového šetření ....................................................................21 

6.5 

Vyhodnocení z uvedených poznatků............................................................26 

7 

Prevence ...............................................................................................................27 

8 

Harm reduction.....................................................................................................29 

9 

Public health.........................................................................................................32 

10 

Terénní práce s uživateli drog ..........................................................................32 

10.1 

Cílová skupina..............................................................................................33 

10.2 

Pracovník terénního programu .....................................................................34 

10.3 

Poskytované služby v terénním programu Drop In o.p.s. ............................35 

10.4 

Monitoring....................................................................................................37 

11 

Kontaktní centrum (K-centrum).......................................................................38 

11.1 

Cílová skupina..............................................................................................39 

11.2 

Poskytované služby ......................................................................................40 

11.3 

Zaměstnanci kontaktních center...................................................................41 

12 

Nejvýznamnější organizace poskytující výměnný program v Praze................42 

6   

12.1 

Terénní programy v Praze ............................................................................43 

12.2 

Nízkoprahová centra v Praze........................................................................44 

13 

Otevřená drogová scéna a její pohyb v centru Prahy .......................................45 

14 

Omamné a psychotropní látky a jejich typologie.............................................47 

14.1 

Pervitin .........................................................................................................48 

14.2 

Heroin...........................................................................................................50 

14.3 

Metadon........................................................................................................51 

14.4 

Subutex.........................................................................................................52 

14.5 

THC - Marihuana .........................................................................................53 

14.6 

Benzodiazepin ..............................................................................................53 

14.7 

Halucinogeny ...............................................................................................54 

15 

Organizace Drop In o.p.s..................................................................................55 

15.1 

Nízkoprahové středisko Drop In ..................................................................56 

15.2 

Centrum metadonové substituce ..................................................................56 

15.3 

Terénní program...........................................................................................57 

15.4 

Centrum následné péče.................................................................................58 

15.5 

Centrum pro rodinu ......................................................................................58 

16 

Závěr ................................................................................................................59 

17 

Seznam literatury .............................................................................................60 

17.1 

Tištěné zdroje ...............................................................................................60 

17.2 

Elektronické zdroje ......................................................................................61 

18 

Přílohy ..............................................................................................................62 

 

   

7   

2 Úvod    Drogová závislost je v České republice i ve světě vážným problémem, který zasahuje do života jednotlivců i celé společnosti. Přináší velké množství rizik od zdravotních, sociálních až po trestně právní. Riziko ztráty lidského života velmi často přinášejí zejména samotní uživatelé drog. Cíle a úsilí jednotlivých západních států v jejich protidrogové politice jsou obdobné – vytvořit takový soubor opatření, který by zabezpečil zdraví a ochranu osob před všemi negativními dopady, které s drogami přímo i nepřímo souvisejí. Významnými partnery v těchto stávajících institucí jsou v této oblasti i nestátní neziskové organizace (zařízení), které svými programy prevence a péče o uživatele drog a jejich rodinné příslušníky tvoří nezastupitelnou roli při řešení drogových závislostí. Jednou z prvních takových organizací vzniklých u nás po revoluci 1989 je známá nezisková organizace Drop In o.p.s., která od svého založení prosazuje racionální přístup k drogové problematice s aktivitami v různých částech Prahy. Na Praze 9 působí organizace Drop In o.p.s. dlouhodobě. Již jako dobrovolník (od roku 2009) v této organizaci, jsem vnímal, že chybí dostatečné pokrytí nízkoprahových center v Praze jako lehce problematické. Po přestěhování K-centra Sananim o. s. z Prahy 7 Holešovic na Prahu 5 Smíchov, se všechna K-centra vyskytovala pouze na levé části Prahy či v bezprostřední blízkosti centra Prahy. Místa v okolních a okrajových částech Prahy měl většinou na starosti jeden z terénních programů, který se snažil suplovat nabízené služby kamenných zařízení. Terénní program je výhodný v tom smyslu, že může měnit materiál přímo na squatech či na místech s vyšším

8   

počtem klientů. Jako jasná nevýhoda je jeho časová dosažitelnost. Klienti se nemohou spolehnout na stálost docházení a nemohou si vyměnit použité injekční stříkačky pokaždé, když potřebují. Po získání trvalého pracovního poměru v Drop In o.p.s. a mém nástupu do terénního programu v červnu roku 2011, jsem odpovědný za monitoring a kontakt s injekčními uživateli drog na Praze 9. Během půl roku, se nám podařilo objevit několik míst (squaty), kde se naši klienti terénního programu vyskytují.

Zaměstnanci

našeho

programu

začali

dojíždět

na

squaty

v pravidelnou dobu a snažili se pracovat na zkvalitnění služeb pro tyto uživatele drog. Při občasném hlubším rozhovoru s našimi klienty, jsem vnímal jejich potřebu nějaké stálejší možnosti výměn použitých injekčních stříkaček za nové či existenci zázemí pro sociální a zdravotní poradenství, které by bylo blíže než ostatní nabízené projekty. Proto jsme s kolegy na začátku roku 2012 začali uvažovat o možnosti zřízení nového menšího kontaktního centra, které by mohlo splňovat všechny potřebné služby. Již na začátku projektu je zřejmé, že cesta ke zřízení K-centra nebude jednoduchá. Bohužel k tomu přispívá i nepopularita projektů pro drogově závislé mezi veřejností, jakož i kontroverzní vnímání celého přístupu harm reduction. K úspěchu každého úkolu přispívá i shromáždění dostatku relevantních dat, jejichž vyhodnocením lze zjistit, zda bude další pokračování činnosti smysluplné. Proto jsem k ověření informací o potřebě zřízení nového K-centra mezi klienty v lokalitě Prahy 9 zorganizoval dotazníkové šetření, jehož analýza by měla přispět k potvrzení či vyvrácení mého předpokladu. Vedle teoretických poznatků o způsobech pomoci a služeb drogově závislým v České Republice a mých každodenních praktických zkušeností v této oblasti bych rád jako další téma této práce obhájil odůvodněnost a potřebnost projektu nového K-centra, který jsem zahájil. V rámci svého šetření se zmíním o

9   

vzdálenostech mezi náhodně vytipovanými lokalitami na Praze 9 a kontaktními centry v Praze, o závěrečné zprávě o drogové situaci na Praze 9 za rok 2011 a historickém exkurzu do specifické zástavby na Praze 9 v devatenáctém a dvacátém století.

3 Poznatky ze zprávy Drop In o.p.s. pro Prahu 9 za rok 2011 Měsíc:

Počet Počet Sběr: Souhrnná zpráva o stavu

IN:

OUT:

Prosinec 2010

365

421

9

Leden 2011

311

363

4

Vysočan,

Libně,

Únor 2011

400

450

1

Hrdlořez,

Proseka

Březen 2011

373

404

4

Duben 2011

400

450

5

Květen 2011

252

304

6

a

Červen 2011

351

403

2

sociálního odboru Praha 9. Terénní

Červenec 2011

358

370

11

Srpen 2011

364

385

4

Září 2011

848

862

7

najít především metodologii sběru

Říjen 2011

858

919

3

dat, informace o navštěvovaných

Listopad 2011

666

750

8

Celkem za 2011 5546 6081

60

drogové situace na Praze 9 za rok 2011 se soustřeďuje na

Uvedený

podklad,

oblasti

Hloubětína, a

Střížkova. ze kterého

vycházím, shrnuje roční působení terénního programu na území Prahy 9 je

program

určena zde

pro

zaměstnance

vykonává

službu

minimálně jednou týdně v rozsahu pěti hodin. V této zprávě můžeme

Tabulka 1 - TPSA Drop In o.p.s., Závěrečná zpráva o monitoringu a poskytování Harm reduction služeb městské části Praha 9 za rok 2011 (2011)

10   

lokalitách, strukturu uživatelů a výsledky výkonů, které v minulém roce zaměstnanci vykázali. V roce 2011 navštěvovali pracovníci terénního programu Drop In o.p.s. čtyři squaty na Praze 9, kde probíhala stálá výměna použitých injekčních stříkaček za nové. Kromě toho, pracovníci terénního programu také v rámci monitoringu docházeli do míst, kde byly v minulosti objeveny znaky výskytu injekčních uživatelů drog (stříkačky, parafernálie). Squaty, tedy majiteli nepoužívané nemovitosti obsazené a obývané bez právního titulu, se nacházejí v lokalitách a místech, které odpovídají specifické územní situaci na Praze 9, která je uvedena níže. V rámci ochrany klientů a jejich anonymity ale nebudu uvádět přesná místa, kde se tito klienti zdržují. Při vyhledávání nových obydlených lokalit a potencionálně rizikových míst se zaměstnanci opírali o zkušenosti z minulých let, komunikovali s protidrogovým koordinátorem pro Prahu 9, dotazovali se klientů nebo využívali mapy k vytipování míst s možným výskytem dané cílové skupiny obyvatel. Terénní program Drop In o.p.s. také navázal spolupráci s terénním programem Armáda spásy o. s., díky které mohou sdílet informace o pohybu klientů a vývoji situace na Praze 9. V této lokalitě působí i externí pracovník, který dochází do tří bytů, které se zde vyskytují. Tato společenství jsou uzavřená a velmi anonymní. Snahou bylo do těchto bytů docházet alespoň jednou měsíčně. V Tabulce - 1 uvedu souhrn výkonů na Praze 9 provedených za rok 2011. Na základě domluvy mezi zhotovitelem a zadavatelem zprávy, se údaje za prosinec roku 2011 již započítávají do statistiky roku 2012. Číselné údaje obsahují informace o přijatých („Počet IN“) a počtu vydaných („Počet OUT“)

11   

injekčních stříkaček. V kolonce „Sběr“ se číselně vyjadřuje počet injekčních stříkaček posbíraných v rámci území Prahy 9. V uvedené statistice si můžeme povšimnout stoupající tendence výměn sledovaného materiálu. Je to především díky objevení nových squatů ve třetím čtvrtletí roku a kvalitně odvedené práce externího pracovníka v kontaktu s uzavřenou drogovou scénou. Tento vzestup bude pravděpodobně pokračovat do léta 2012, protože výměny injekčního materiálu jsou tradičně během zimy nižší, než přes léto. Ve výstupech a závěrech zprávy je doporučeno, aby terénní program na Praze 9 pokračoval i nadále, jelikož je zde tato služba značně využívána. Zpráva také do budoucna doporučuje vybudovat menší Kontaktní centrum, které by bylo prospěšné jak pro klienty, tak i pro veřejnost v rámci ochrany veřejného zdraví1.

4  Dojezdová vzdálenost K-centra  

Vzdálenost a časová náročnost na dopravu klienta k čerpání poskytované služby – nízkoprahového centra, je podle mého názoru jeden z podstatných faktorů, který má vliv na využití služby klienty z Prahy 9. Už svoji přístupnou povahou a volnějšími pravidly, by tato sociální centra neměla být příliš vzdálena od míst, kde se vyskytují drogově závislí klienti. Pokusím se prakticky znázornit tři cesty, které budou nejrychleji směřovat do Střediska Boršov a K-Centra Sananim o.s. . Tato centra se nabízejí jako nejvíce

                                                             1

 Drop In o.p.s. Závěrečná zpráva o monitoringu a poskytování „harm reduciton“ služeb  městské části Praha 9 za rok 2011, (2011) 

12   

dostupné. K potvrzení nejrychlejší cesty využiji vyhledávač spojení IDOS2. Podle služby IDOS bychom měli brát tento čas jako orientační a nejrychleji možný, na základě přesnosti plánu městské hromadné dopravy. Jako startovní destinace jsem vybral náhodné ulice, které nejsou přímo u zastávky MHD. Jde o místa rozložena po celé Praze 9. Měření pěších úseků pomocí stopek proběhlo 26. 4. 2012 v odpoledních hodinách.

4.1

Provedená měření k 26. 4. 2012 Harrachovská – Středisko Boršov (Karolíny Světlé 18, Praha 1).

Vycházím v 11:53 k autobusové zastávce Poliklinika Prosek z ulice Harrachovská, která se nachází na hranici mezi Střížkovem a sídlištěm Prosek. Využívám autobus č. 151 a dojíždím na zastávku Střížkov. Odtud pokračuji na I.P.Pavlova, přesunuji se na tramvajovou zastávku tamtéž a tramvají číslo 6 přijíždím k Národnímu divadlu v 12:33. Poté jdu dalších 8 minut pěšky do Střediska Boršov. Přicházím tedy v 12:41. Harrachovská – K-centrum Sananim o. s. (Na Skalce 15, Praha 5). Pokud vyjdeme z tohoto bodu taktéž v 11:53 z ulice Harrachovská na zastávku Poliklinika Prosek, svezeme se stejným autobusem číslo 151. Metro se zde ukazuje jako rychlejší a mobilnější volba i když se na Florenci musí přestupovat na trasu „B“. Na dopravním uzlu Anděl vystupuji v 12:30. Dále pokračuji pěšky 7 minut. U kontaktního centra jsem tedy v 12:37. Aloisovská – Středisko Boršov (Karolíny Světlé 18, Praha 1). V Hrdlořezech, jedné z částí Prahy 9, jsem vybral jako výchozí bod ulici Aloisovská. Tentokrát je doprava jednodušší než z Proseka. Z této ulice                                                              2

 http://jizdnirady.idnes.cz/praha/spojeni/ 

13   

vycházím v 13:59, v 14:04 mi přijíždí autobus, kterým dojedu na zastávku Spojovací. Odtud se svezu tramvají číslo 9 až na zastávku Národní divadlo, kam dorazím v 14:40. Při přičtení dalších 8 minut k pěší cestě do střediska, dorážím v 14:48. Aloisovská – K-centrum Sananim o. s. (Na Skalce 15, Praha 5). Pokud vyjdeme ze stejného bodu ve stejný čas, pojedeme autobusem číslo 181 až na Vysočanskou, kde přestoupíme na metro trasy „B“, jedeme až do stanice Anděl a odtud pěšky 7 minut do ulice Na Skalce, je čas příchodu v 14:48. Matějkova - Středisko Boršov (Karolíny Světlé 18, Praha 1). Jako poslední destinaci jsem vybral ulici v centrální části Vysočan. Z ulice Matějkova se dostanu za 4 minuty na zastávku Divadlo Gong. V 16:01 nastupuji do tramvaje číslo 19 a směřuji na stanici Nákladové nádraží Žižkov, kde přestupuji na tramvaj číslo 9. Ta mě doveze do stanice Národní divadlo a dále směřuji pěšky do Střediska Boršov, kam přicházím v 16:39. Matějkova - K-centrum Sananim o. s. (Na Skalce 15, Praha 5). Pokud vyrazím z dané výchozí ulice ve stejný čas, opět využiji stejnou tramvaj číslo 19 v 16:01 a na zastávce Palmovka přestoupím na metro linky „B“, pak v 16:23 přijedu na zastávku Anděl. Do K-centra tak dorazím v 16:30.

4.2 Vyhodnocení měření Tabulka 2 - Čas strávený cestou do K-c

Středisko Boršov

K-centrum Sananim

Harrachovská

48 minut

42 minut

Aloisovská

49 minut

49 minut

Matějkova

42 minut

33 minut

14   

Podrobný popis jednotlivých cest jsem zvolil k dokázání zejména jejich časové náročnosti z hlediska využití nízkoprahové služby klienty z Prahy 9. Vysoký počet přestupů a dlouhé cesty MHD mohou být pro mnoho klientů překážkou k pravidelnému využívání těchto služeb. Při abstinenčních příznacích je u klienta těchto služeb podstatná každá minuta, proto selhání v podobě použití stejné injekční stříkačky několikrát nebo její sdílení s partnery či kamarády se stejnými obtížemi jsou velmi vysoká. V tabulce 2 jsou uvedeny výchozí a cílová místa měření. Číselné hodnoty vyjadřují součet času stráveného mezi těmito dvěma body. Průměrně se z uvedených bodů do jakéhokoliv K-centra dostane jejich klient za 44 minut. Z měření vyplynulo, že praktičtější je využívání kontaktního centra Na Skalce (KC Sananim o.s.), které má výhodnější polohu díky dostupnosti metra trasy „B“.

5 Vývoj výstavby na území Prahy 9 Pokud přemýšlíme nad specifiky Prahy 9, měli bychom vzít v úvahu i územní vývoj této pražské městské části. Je zajímavé, že podobný osud jako Praha 9 měla v minulosti i Praha 5. V současné době jsou obě tyto městské části místem s vyšším počtem squatů ale i místem s expandující uzavřenou drogovou scénou. Dnešní území Prahy 9 bylo do konce devatenáctého století pouze oblastí s několika vesničkami nedaleko Prahy. V této části byly především statky a usedlosti s rozsáhlými polnostmi. Klicperová-Broncová (2011) dále uvádí, že díky výhodné poloze vznikaly v okolí říčky Rokytky továrny a produkce, dovážející výrobky do centra města. V roce 1922 byly připojeny

15   

k městu Praze tyto vesnice: Prosek, Vysočany, Hrdlořezy, Střížkov a Hloubětín. Libeň, kam v dnešní době jen malým kouskem zasahuje území Prahy 9, byla přičleněna k Praze v roce 1901. Nové městské části ale nebyly nikterak významně obydleny. Až díky rozvoji průmyslu se začala tato část Prahy výrazněji osidlovat. Díky tomu vznikaly v oblasti dělnické kolonie s provizorními domky3, které ale postupem času a vývoje bytové situace změnily svůj ráz a staly se zahrádkářskými koloniemi. V dnešní době, se změnou územních plánů a nezájmem lidí o takovýto způsob rekreace, většina kolonií zanikla, či je v naprosto dezolátním stavu. Těžký průmysl vzkvétal, zejména v okolí Vysočan a Libně. Důvod byl prostý, větry foukající z křivoklátska přicházely z druhé části Prahy. Přinášely čerstvý vzduch, který také zabraňoval přívalu smogu a dýmu z továren do centra města. Až do sametové revoluce byly továrny v provozu. Díky tomu byla tato část Prahy vnímána jako nezdravá, nepříliš vhodná k dlouhodobému žití. Po revoluci ale začal strojírenský úpadek a většina výrobních hal se uzavřela. Tato místa – tedy místa bývalých zahrádkářských kolonií nebo opuštěných továren, kterých je v okolí Vysočan, Libně nebo Hloubětína poměrně dost, jsou jak neuživateli drog, tak našimi klienty využívány jako dočasné či stálé bydlení. Díky velké rozlehlosti této specifické zástavby po celé Praze 9, je pravděpodobné, že se v této lokalitě budou klienti vyskytovat i přes sílící tlak developerů a vedení města na vznik nové zástavby.                                                              3

 V literatuře se uvádí také jako tzv. nouzové domy. Vznikaly na začátku dvacátého století,  zejména v období krize, v okolí továren, které potřebovaly pracovní sílu. Usidlovaly se zde  především dělnické rodiny, které neměly prostředky na plnohodnotné bydlení. Domky byly  sestaveny z různých materiálů, dokonce i ze starých vagónů. Díky tomu vznikaly dělnické  kolonie, které fungovaly jako samostatné jednotky s obchodem či s hospodou. O dělnických  koloniích se zmiňuje i Karel Čapek. V dnešní době můžeme zachovalé kolonie z dvacátých let  najít například na Praze 10 v části, které se říká „Na Slatinách“.  

16   

Diametrálně odlišný byl vývoj Střížkova či městské části Prosek. Na řídce osídlených plochách začala po velké průmyslové aktivitě v sousedních Vysočanech vznikat nová sídlištní zástavba. V šedesátých letech minulého století vzniklo na těchto místech sídliště Severní Město a rázem se zvýšil počet obyvatel například čtvrti Střížkov z původních 1000 obyvatel (poválečné období) na neuvěřitelných 29 300 (v roce 1971). Díky existenci rušnějšího prostředí a umělých parků bez možnosti soukromí (zákoutí ulic a míst vhodných například k aplikaci drogy) se v těchto částech nenachází otevřená ani polouzavřená scéna. V těchto uměle vytvořených obytných čtvrtích se díky vysoké anonymitě a velkému počtu obyvatel v malém prostoru, tvoří uzavřená drogová scéna. Terénní pracovníci se do těchto komunit drogových uživatelů dostávají velmi těžce, jelikož si možní klienti pod strachem ze stigmatizace, prozrazení, vystěhování, problémy s úřady či policií své soukromí pečlivě hlídají. Částečně jim mohou pomoci externí pracovníci, ale ti disponují pouze omezenými kontakty4.

6 Dotazníkové šetření mezi injekčními uživateli na Praze 9 Dotazníkové šetření je tradiční kvantifikovaná metoda k získávání dat. Respondenti – uživatelé drog - odpovídali především na uzavřené otázky, které se skládaly z dvou či více možností odpovědi. Díky usilovné práci a pomoci kolegů z terénního programu Drop In o.p.s. se mi podařil celý proces dotazování zvládnout za 2 měsíce (22. 2. 2012 - 25. 4. 2012), což je na základě specifických nároků na respondenta a jeho vyhledání, velmi dobrý výsledek.                                                              4

 viz.:Klicperová‐Broncová a kol. (2011). 

17   

Během této doby jsme získali 47 dotazníků mezi klienty, kteří mají trvalý pobyt, přechodně bydlí či se v danou chvíli pohybovali na Praze 9.

6.1 Cíle dotazníkového šetření Toto šetření má za cíl především dokázat či vyvrátit myšlenku možného vytvoření kontaktního centra na Praze 9 a jeho celkového přínosu pro klienty v této městské části a okolí. V neposlední řadě ale jde i o velmi specifické informační šetření mezi klienty na lokální úrovni pro sociální odbor Prahy 9 a potřeby terénního programu Drop In o.p.s.

6.2  Specifika dotazovaných subjektů Zvolená kritéria dotazníku byla předem dána lokálností šetření. Uvedený podklad byl anonymní a dobrovolný, bez nároku na jakoukoliv odměnu. Vyhledávali jsme pouze dlouhodobé injekční uživatele drog bez rozdílu etnicity, pohlaví nebo věku, kteří: ‐

Bydleli na squatech na Praze 9 a patřili mezi klienty terénního programu Drop In o.p.s.

‐

Zdržovali se na Praze 9 v době kontaktu s terénními pracovníky a využili jejich služeb.

‐

Uvedli, že mají trvalý nebo přechodný pobyt na území Prahy 9.

18   

Dotazníkové šetření probíhalo především na celém území Prahy 9, ale zúčastnilo se ho i několik náhodně dotázaných klientů z centra Prahy, kteří uvedli trvalý či přechodný pobyt na Praze 9.

6.3 Okruhy otázek a jejich význam V dotazníku bylo použito několik okruhů otázek. V této části se budu zabývat jen některými okruhy a u některých konkrétních otázek se pozastavím nad jejich relevancí. Dotazník5 se skládá celkem z osmnácti otázek. V dotazníku byly použity z velké části uzavřené otázky, v několika částech byla využita metoda polozavřených otázek. V první části dotazníku jsme zjišťovali základní osobní údaje, které jsme vyžadovali od všech klientů. Poptávali jsme se na pohlaví, rok narození a z důvodu dodržení originality každého dotazníku také na kód klienta. Pokud klient odmítl sestavit kód, dotazník jsme označili číslem a pokračovali ve vyplňování. V druhé části (otázka: 1., 2.) se otázky týkaly využívání stávajících služeb ze strany klientů. Zajímalo mně především, jaký program k výměně použitého injekčního materiálu dotazovaní využívají. Snahou bylo cílit především na nízkoprahové kamenné služby, a rozlišit jejich dostupnost pro klienty. Proto jsou v odpovědích zmíněny všechna kontaktní centra v Praze6. Z části využívání služeb volně přecházím k části o rizikovém chování dotazovaného (otázka: 3., 4.). Téma rizikového chování zmiňuji pouze                                                              5 6

 Viz příloha č. 1   Viz příloha č. 1, ot.: 1. 

19   

okrajově. Pouze chci poukázat na vyšší rizikovost v kontextu nedostatečného zabezpečení služeb v oblasti. Čtvrtá část dotazníku již hypoteticky počítá s možným K-centrem, a hledá nejvhodnější formu poskytování služeb, které by odpovídaly poptávce klientů (otázka: 6., 7., 8., 9.). V otázkách jsme se také dotazovali na možnost mobilního K-centra v podobě minibusu nebo dodávky. Je to z důvodu možné jednodušší politické průchodnosti projektu při budoucích jednáních se zastupitelstvem. Drogová kariéra a užívané drogy (otázka: 9., 10., 11., 12., 13.) uživatele omamných a psychotropních látek je důležitá především pro poznání struktury toxikomanů a jejich návyků. Tato statistika je unikátní v její lokálnosti, jelikož nic podobného na Praze 9 nebylo dosud zjišťováno. Dále byla již zjišťována zdravotní a sociální stabilizace dotazovaných (otázka: 14., 15., 16., 17.). Zajímala nás především otázka ohledně testování, na kterou je v dnešní době kladen velký důraz. Jako zajímavý údaj se jeví finanční příjem našich klientů. Dotazy směřovaly také na motivaci k abstinenci a její formu. Tento údaj je důležitý k dokázání potřebnosti K-centra jako služby, která dokáže klienta ve správný čas nasměrovat do zařízení jemu nejvíce prospěšnému.

20   

6.4 Analýza dotazníkového šetření Uvedeného dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 47 nitrožilních uživatelů drog, kteří spadali do kritérií stanovených při přípravách celého projektu. Z toho mužů bylo 64% (30)7 a žen 36% (17). Věková struktura byla složena zejména z ročníků narozených v letech 1970 – 1989, kteří tvořili 89% (42) většinu v tomto šetření. Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce respondentů využívá terénní program jako hlavní prostředek k výměně injekčního materiálu. Na otázku č. 1, jak problémoví uživatelé shánějí čisté injekční stříkačky, odkázalo 85% (40) mužů a žen na možnost „b“ - terénní program, pouze 40% (20) uvedlo možnost kontaktního centra. Dotazovaní měli možnost několika alternativ odpovědí. Možné zkreslení dat z důvodu kontaktování klientů pouze programem terénních pracovníků vyvrací otázka č. 2. Při dotazu na počet návštěv K-center během týdne či měsíce, uvedlo 64% (30), že K-centrum nenavštěvuje vůbec, či pouze sporadicky. Pouze 11% (5) klientů uvedlo, že využívá K-centrum několikrát do týdne. O těchto klientech můžeme hovořit jako již o určitém způsobu zachycení v síti sociálních služeb.

                                                             7

 Číslo v závorce udává počet reálných odpovědí. 

21   

Z těch, kteří uvedli, že nízkoprahové služby kontaktního centra využívají, 69% (16) klientů odpovědělo, že neabsolvuje cestu do K-centra, při potřebě výměny materiálu (otázka č. 3). Jako velmi rizikové můžeme brát několikanásobné používání jedné injekční stříkačky, tuto variantu uvedlo u otázky číslo 5, 85% (40) dotazovaných. Tato hodnota je velmi vysoká a značí vysoké rizikové chování mezi vzorkem klientů.

22   

O potřebnosti K-centra vypovídá fakt, že 96% (45) klientů by tuto službu v jejich blízkosti využívala. Pouze dva z respondentů odpověděli negativně. U otázky č. 7 se potvrdila jako nejžádanější potřeba výměny injekčních stříkaček a základního zdravotního a sociálního poradenství, které uvedlo nejvíce dotazovaných jako využitelné v potencionálním K-centru.

23   

V dalších odpovědích šetření preferovali především klienti bez stabilního zázemí domova služby, jako potravinový servis, sprchu nebo pračku. Podle názoru 60% (28) respondentů by mělo mít možné K-centrum otevřeno zejména během dopoledních hodin, 34% (16) navrhovalo večerní otevírací dobu. Pokud by se zamýšlené K-centrum pojalo jako mobilní služba v podobě většího auta nebo dodávky, 96% (45) potencionálních klientů, by tuto službu taktéž chtělo využívat.

Jako primární droga je tedy u většiny (64%) klientů uveden pervitin. Překvapením je, že Subutex, který je v Praze podle Mravčíka (2011) užíván jako primární droga ve stejné míře jako pervitin, uvedlo jako primární drogu pouhých 15% (7) dotazovaných8. Drogová kariéra je znázorněna u grafu k otázkám č. 12 a č. 13. První údaj uvádí celkovou dobu užívání drog. Druhý, uplynulou dobu, odkdy začali klienti užívat drogy injekčně. Můžeme si                                                              8

 Viz. Mravčík a kol. (2011), str.:43 

24   

povšimnout, že poměrně vysoký počet uživatelů, má zkušenosti s nitrožilním užíváním do pěti let.

To

přináší

i

budoucí

s nízkoprahovými

zdravotní

službami

nebo

rizika,

potřebu

nedostatečnou

navázání

kontaktu

informovanost

o

potencionálních hrozbách spojených s nitrožilním užíváním drog. Dotazovaný vzorek se jeví jako sociálně vyrovnaný. I díky specifické zástavbě na Praze 9, uvádí 36% (17) jako jeden ze zdrojů svých příjmů sběr surovin (otázka č. 14). Trvalý úvazek nebo příležitostné brigády uvádí 40% (19) respondentů. Aktuální vlastnictví občanského průkazu nebo karty pojištěnce uvedlo shodně 53% (25) dotazovaných. To znamená, že necelá polovina klientů nemá doklad totožnosti případně kartu pojištěnce a tím je automaticky vyřazena z určitých možností k sociální stabilizaci nebo k léčbě z drogových závislostí. K-centrum se snaží také motivovat klienty ke změně a nabízet informace k poskytnutí adekvátní pomoci. Z odpovědí na otázku č. 17 vyplývá, že 28% (13) dotazovaných se o abstinenci nikdy nepokoušelo, dalších 53% (25) se pokoušelo přestat užívat drogy bez jakékoliv institucionální pomoci. Kvůli nedostatečnému zájmu a informovanosti klientů či na základě špatně definované otázky, se nepodařilo získat relevantní výsledky o testování

25   

na dotázané infekční nemoci v otázce č. 15. Klienti většinou nevěděli, na co byli přesně testováni, popřípadě odpovídali pouze o testování k většinou vlastní diagnostikované nemoci. Z dat proto mohu uvést pouze dobu, před jakou byli klienti testováni.

6.5 Vyhodnocení z uvedených poznatků Jako stěžejní, se mi pro obhajobu potřebnosti K-centra na Praze 9 jeví obsah dotazníku, který svými údaji jasně ukazuje zvýšené rizikové chování klientů, nevyrovnanou sociální stabilitu, kdy někteří uživatelé mají stabilní zaměstnání, na druhou stranu ale nevlastní ani průkaz totožnosti. Z odpovědí také

vyplývá

vnímání

nedostatečné

podpory

při

dočasném

zájmu

problémových uživatelů drog ke změně současného života, kdy chybí určitá odborná pomoc při udržení motivace klienta k abstinenci. Využívání kontaktního centra na Praze 9 je podpořeno nejen měřením časové náročnosti cesty do stávajících zařízení, ale také pozitivní podporou dotázaných klientů z 96%.

26   

Na základě specifické územní zástavby Prahy 9 je pravděpodobné, že se zde klienti budou vyskytovat dlouhodoběji. Tento vývoj zatím potvrzuje i statistika ze souhrnné zprávy za rok 2011 o drogové situaci na Praze 9. Samotný terénní program nemůže nahradit kamenné zařízení a jeho zázemí, může pouze nedostatečně suplovat tyto služby do doby, než se situace stabilizuje. Důvody ke zřízení K-centra na území Prahy 9 a jejího okolí -

Chybí stabilní každodenně dostupná nízkoprahová služba pro klienty.

-

Nedostatečné harm reduction povědomí či úsilí ke změně mezi klienty (používání jedné jehly vícekrát atd.).

-

Malá protestovanost nemocí u klientů v pravidelném intervalu.

-

Nedostatečná sociální podpora klientů a motivace k léčbě.

-

Absence nízkoprahového zdravotního poradenství pro uživatele drog s možností ambulantního ošetření.

-

Nedostatečně podchycená uzavřená drogová scéna, zejména mezi minoritami.

7

Prevence Prevence se snaží předcházet určitému negativnímu jevu, který by mohl

nastat v případě neinformovanosti či včasného nezasáhnutí určitého objektu k danému subjektu a tím napáchat více škod. Tyto zákroky se dějí v různých odvětvích, ať už jde o tzv. „preventivní války“ či „preventivní zubní

27   

prohlídky“. Prevence je jedna z klíčových oblastí i v sociální práci, zejména pak ve službách s uživateli drog. „WHO (Word health organisation) rozlišuje prevenci u alkoholu a drog na tři části:9 ‐

Primární prevenci – předcházení užití u osob, které dosud s drogou nejsou v kontaktu.

‐

Sekundární prevenci – předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají.

‐

Terciární prevenci – předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog“.

Primární prevence je především práce s dětmi, mladistvými a dospělými, kteří do kontaktu s tímto jevem nepřišli, ale mohli by se s ním v budoucnu setkat. Vyškolení pracovníci docházejí například do škol, kde s dětmi debatují a snaží se je zábavnou formou informovat o působení drog a jejich škodlivých dopadech. S užíváním drog se můžeme občas setkat v klubech či na festivalech. Zde by měla fungovat sekundární prevence. Pracovník by měl aktivně vyhledávat mladé lidi, kteří víkendově (několikrát do roka) užívají například taneční drogy či marihuanu a snažit se je upozorňovat na problémy jejich dlouhodobého užívání. K vyhledávání klientů napomáhalo, před zákazem Policie ČR, například testování kvality pilulek extáze10. Sekundární prevenci zajišťují často terénní pracovníci, kteří přes léto navštěvují koncerty po                                                              9

 Kamil Kalina a kol., Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí, Praha  2001, Filia Nova, str.85  10  Extáze = taneční droga řazená mezi halucinogeny, při vyšší dávce do stimulantů, stejně tak  jako pervitin. 

28   

republice a například měří alkohol v těle pomocí testerů, rozdávají kondomy apod. Terciární prevence je zaměřená již na snižování rizik, jak zdravotních tak sociálních, které hrozí ze strany uživatelů, kteří užívají již tvrdé drogy pravidelně. Zejména rizikoví jsou pak uživatelé, kteří přijímají drogu nitrožilně11. V tomto druhu prevence plní významnou funkci především kontaktní pracovníci terénních a nízkoprahových programů, kteří mimo výměnu injekčního materiálu a parafernálií poskytují také zdravotní a sociální poradenství.

8 Harm reduction  Termín harm reduction neboli v českém překladu - zmírnění poškození, je jedno z hlavních východisek nízkoprahových služeb v České republice. „V užším pojetí můžeme harm reduction definovat jako soubor praktických strategií, které redukují negativní dopady užívání drog, a zahrnuje spektrum strategií od bezpečnějšího užívání po strategie vedoucí k abstinenci“12. V některých případech se zmírňování rizik vykládá jako minimalizování poškození (zdravotně, sociálně) klienta do doby, než se rozhodne s užíváním drog skončit. Logicky je prevence výrazně levnější než následná léčba. Například dle výsledku šetření v rámci terénních programů v Praze v letáku pro Policii ČR (2009), stojí roční léčba klienta na hepatitidu typu C, 80 000 – 100 000                                                              11 12

 Nitrožilně = in vitro (i.v)   Kamil Kalina a kol., Základy klinické adiktologie,Praha 2008, Grada, str.: 100 

29   

Kč. Jeden měsíc léčby HIV stojí 35 000 Kč. Na druhé straně cena jedné injekční stříkačky je pouhých 3,50 Kč, což je naprosto zanedbatelné v porovnání s cenou léčby13.

Dále také Kalina (2008) zmiňuje v několika bodech význam harm reduction který: - „se vyhýbá zhoršování poškození způsobeného užíváním drog“ (tzn.: výměna použitých stříkaček, sterilní doplňky k aplikaci (voda, alkoholový čtverec, filtry, buničina atd.). - „zachází s uživateli drog s důstojností a jako s lidskými bytostmi“ (braní drog se nebere jako handicap, kvůli kterému bychom se měli na člověka dívat „skrz prsty“ a uživatelé by neměli být stigmatizováni veřejností). - „maximalizuje možnosti intervence“ (díky bezbariérovému přístupu bez kladených překážek, v „domácích“ podmínkách klienta). - „je založen na upřednostňování dosažitelných cílů“ (neklade zbytečně vysoké a nesplnitelné cíle na klienta, například okamžitá abstinence, přechod na substituci a jiné). - „je neutrální k legalizaci nebo dekriminalizaci“ (člověk je vždy osoba svobodně jednající, která má možnost volby) - „je jasně odlišený od války proti drogám“ (represivní přístup se snaží zabránit jakékoliv distribuci drog a kriminalizuje i množství pro osobní potřebu, „cíl a snaha je soustředěna na potlačení užívání všech nelegálních drog s heslem „společnost bez drog“ “).                                                              13

 Viz Leták pro policii, TP Sananim o.s., TP Drop In o.p.s., TP Progressive o.s. Praha 2009 

30   

Základní význam harm reduction je tedy v přijímání existence drog a jejich užívání. Tento fakt umožňuje adekvátně pracovat společně s klienty na důsledcích užívání drog nerepresivní formou. Zabránění možné epidemie nebo nakažení většího počtu běžného obyvatelstva infekční nemocí a snížení sociálních a zdravotních rizik spojených s užíváním drog jsou již výsledky této politiky. Harm reduction může přispívat i ke snižování kriminality a to například

díky

metadonová

14

podávání

legální

substituce.

V Čechách

se

používá

substituce nebo předepisují prášky s názvem Subutex nebo

Suboxon, jehož nevýhodou je, že se zneužívá na černém trhu, především v Praze. V zahraničí jsou služby harm reduction na daleko vyšší úrovni. Mezi nejkontroverznější služby patří v České republice tolik zavrhovaný projekt aplikačních místností, tedy uzavřená místnost, kde by byla možnost legálního aplikování drogy nitrožilně s poskytnutím všech dostupných pomůcek „bezpečnějšího braní“ a zdravotnického personálu. (škrtidlo, „rozdělávačka“15, alkoholový čtverec, filtry). Mezi další služby patří heroinová substituce, která úspěšně funguje například ve Švýcarsku. Díky legálnímu podávání heroinu se snižuje riziko zdravotních potíží, předávkování nebo kriminality. Dokonce můžeme mluvit o vymazání černého trhu s opiáty. K přijetí takových projektů není bohužel Česká republika připravena, jednak finančně, ale zejména ve vnímání pomoci drogově závislým většinovým zbytkem společnosti.

                                                             14 15

 Substituci poskytuje například v Praze Drop In o.p.s. nebo  VFN Apolinář.   Sterilní kalíšek k přípravě drogy 

31   

9 Public health Ochrana veřejného zdraví úzce souvisí s harm reduction přístupem. Jedná se tedy o zabránění nákazy a chránění populace v oblasti zdraví, o snahu zabránit rozšiřování infekčních nemocí jako AIDS/HIV, hepatitida A,B,C, syfilis nebo tuberkulóza.

10  Terénní práce s uživateli drog Terénní práce s uživateli drog je v žebříčku poskytovaných služeb pro drogově závislé na nejnižším místě. Nikterak to není označení kvalitativní, často se totiž stává, že pracovník terénního programu, označovaný také jako streetworker16, je jedním z prvních kontaktů nabízené institucionální služby pro uživatele drog vůbec. Nízkoprahová služba nechce klást jakékoliv bariéry v kontaktu mezi terénním pracovníkem a klientem. Služba je anonymní, klient se ale může dobrovolně zaregistrovat přes tzv. kód17. Služba vychází z přístupů public health a harm reduction, které spolu vzájemně souvisejí. Hlavním úkolem terénních programů je výměna použitých injekčních stříkaček za čisté.

                                                             16

 Chybně počeštělý výraz z překladu slova terénní práce. Správně se v angličtině používá  slovo: „Outreach‐worker“ nebo „Field‐worker“. V angličtině znamená slovo „streetworker“  význam pro prostitutku.   17  Kód je složenina prvních třech písmen jména matky, dnu narození, prvních třech písmen  jména klienta a měsíce narození. Například můj kód by vypadal následovně: Matka: Marta, Já:  Martin, nar. 29. 9. kód je: MAR29MAR09 

32   

10.1 Cílová skupina Pracovníci terénního programu se snaží aktivně vyhledávat klienty, kteří nevyužívají (či pouze okrajově) ostatní nabízené služby. Jedná se o uživatele, kteří nechtějí docházet do jiného, pro ně neznámého prostředí; získali v minulosti špatnou zkušenost s jinými institucemi; nevědí o možném využití ostatních služeb či jsou pro ně z důvodu vzdálenosti nedostupné (zejména na malých městech). Služba probíhá přímo v terénu - na ulici (v přirozeném prostředí vyhledávané skupiny), většinou v místech zvýšeného výskytu toxi-klientů (a to z důvodu místa, kde je možné koupit drogy, aplikovat drogy, prodat ilegálně nabyté věci či provozovat prostituci). Výměna infekčního materiálu funguje jak na otevřené (veřejná místa /ulice, náměstí, nádraží/ kde se běžně střetávají běžní občané s narkomany), polootevřené (herny, kluby, částečně squaty) tak na uzavřené drogové scéně (byty uživatelů, squaty, soukromé prostory)18. Mezi klienty terénních programů patří uživatelé tvrdých drog, kde si většina závislých aplikuje drogu do žíly. Klienti přijímající tyto služby zatím vůbec nemají či mají nedostatečnou vůli k abstinenci. Například v Praze, je mnoho z klientů na otevřené drogové scéně bezdomovců či squaterů, kteří žijí ve špatných finančních, sociálních, zdravotních a hygienických podmínkách. Tato skupina spadá do „skryté populace“, to znamená mezi klienty nízkoprahových služeb, kterou Kalina (2001) vymezuje takto: „Termín používaný pro uživatele drog, kteří nejsou v kontaktu s existujícími zdravotními, zdravotně sociálními a sociálními službami a s běžnými zdravotně výchovnými (osvětovými) programy. Důvodem může být např. odlišný životní styl a specifické normy a                                                              18

 srov. Kalina a kol. (2001) str.: 33 

33   

hodnoty drogových komunit, nezájem o odbornou péči, nedůvěra k institucím, citlivost na administrativní postupy včetně vedení dokumentace o pacientech a klientech, neplacení zdravotního pojištění, obavy z předsudků, odsuzování a odmítání, strach z problémů s úřady a policií apod.“19

10.2 Pracovník terénního programu Terénním pracovníkům se občas stává, že lidé nesprávně pokládají jejich práci jako nekvalifikovanou, často spojenou s drogovou minulostí. Klienti se občas dotazují na podmínky práce s vidinou lehko vydělaných peněz v dobře známém prostředí – vždyť vyměnit stříkačky a popovídat si, může přece každý. Ale opak je pravdou, zaměstnanci musí pro tento specifický předmět činnosti splňovat řadu podmínek a ne každý může toto zaměstnání vykonávat. Z vlastní zkušenosti uvedu podmínky, které by měl splňovat pracovník terénního programu Drop In o.p.s. Jelikož je terénní práce vymezená v zákoně o sociálních službách, jsou dány tímto zákonem č.108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů také kvalifikační požadavky na terénního pracovníka (vysoká škola, kurz pracovníka v sociálních službách). Pracovník dále nesmí být trestaný, musí se nechat očkovat na žloutenku typu A a B. Měl by absolvovat kurz základů krizové intervence, motivačních rozhovorů a bezpečnosti práce. Zaměstnanec pro výkon této činnosti nesmí být mladší 21 let, a pokud se rekrutuje z bývalých uživatelů drog, měl by 5 let abstinovat a mít řádně ukončenou léčbu. Nicméně přijetí bývalého uživatele drog do pracovního poměru může mít velmi negativní důsledky jak pro daného                                                              19

 Kamil Kalina a kol., Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí, Praha  2001, Filia Nova, str. 98 

34   

pracovníka, tak pro celý tým nebo klienty a proto se přijímání bývalých klientů neděje často. Vhodnější pracovní varianta například pro užívající, ale i pro abstinující klienty, může být statut externího pracovníka, který pracuje s uzavřenou drogovou scénou především v bytech, kam se „oficiální“ pracovník nemůže dostat. K velmi podstatným požadavkům na pracovníky se rovněž řadí jejich fyzická zdatnost a zejména psychická odolnost. Rovný přístup ke klientům bez jakýchkoliv předsudků a zároveň dokázat udržet hranice mezi klientem a pracovníkem je jedna ze zásad této práce. Terénní práce je velmi psychicky náročná, navíc pracovník se často paradoxně setkává s nepochopením ze strany veřejnosti nebo policie. Často se u těchto pracovníků objevuje syndrom vyhoření z důvodu nemožnosti pracovat dlouhodobě s klientem, nebo jen po velmi omezenou dobu. Rovněž jsou rizikové například selhání klienta, kdy pracovník přenáší vinu a chybu na sebe či naopak má naprosto nerealizovatelné požadavky na klienta. Tyto problémy se snaží odstraňovat především pravidelná supervize.

10.3 Poskytované služby v terénním programu Drop In o.p.s. Program se zaměřuje na získávání kontaktu s drogově závislými v jejich přirozeném prostředí a poskytování pravidelné pomoci těmto klientům na bázi dobrovolnosti. V první řadě jde v rámci služeb o výměnu infekčního materiálu, který se vhazuje do nezaměnitelných žlutých kyblíčků20. K poskytnutým čistým injekčním stříkačkám se přidává doplňující materiál, který se souhrnně nazývá parafernálie, patří sem: Konzelin (alkoholový dezinfekční čtverec), voda (sterilně balená, destilovaná voda, 100ml), filtry (k profiltrování pevných                                                              20

 Podle tohoto žlutého plastového kyblíčku se znakem nebezpečného odpadu poznáte  pracovníky terénních programů 

35   

částí v roztoku užívané drogy), buničina (k zabránění krvácení po vpichu), kyselina (ke přípravě heroinu), dále v rámci „bezpečného braní“ jsou nabízeny kapsle21, alobal a různé velikosti nasazovacích jehel. Ve zdravotnické nabídce jsou náplasti, čtvercové gázy, obvazy, betainová mast (na otevřené rány), heparoid (mast na začínající abscesy) a septonex (na akutní ošetření). Z důvodu šetření finančních prostředků je s výjimkou náplastí používán zdravotnický materiál pouze k akutnímu ošetření přímo v terénu (tržné rány, malé bolístky). V rámci harm reduction jsou také poskytovány kondomy, lubrikační gely, těhotenské testy. Terénní program Drop In o.p.s. nezapomíná ani na asistenci do institucí s vyšším prahem, krizové intervence, sociální poradenství, odkazování do kamenných zařízení, motivování klientů k abstinenci, či zodpovědnějšímu přístupu, poradenství v oblasti „bezpečného braní“ nebo zdravotní poradenství. Do

sociálního

poradenství

patří

zejména

vyřizování

identifikačních

dokumentů, řešení otázky ubytování, právní problémy, finanční problémy či hledání zaměstnání. Ačkoliv jsou terénní pracovníci primárně zaměstnanci sociálního

projektu,

musí

také

poskytovat

zdravotní

poradenství

a

spolupracovat s nemocnicí či lékaři střediska Naděje22. Jedná se o případy různých zdravotních obtíží, především o vyrážky, řezné rány, abscesy. Jedním z nejčastějších výkonů terénních pracovníků, je i umět klienta s jeho problémy správně odkázat na příslušnou instituci: Většinou klienty posíláme do K-centra, nemocnice, za sociálním kurátorem, předáváme kontakty na detoxifikační zařízení a do léčeben. „Bezpečné braní“ snižuje rizika problémů způsobených špatnou aplikací drogy (absces, bércový vřed, bakteriální endokartidis ), proto

                                                             21

 Zejména pro uživatele pervitinu. Želatinová kapsle je určena k per‐orálnímu užití.   Zařízení pro lidi bez domova, organizace zajišťuje i lékařskou péči, kde není nutná kartička  pojištěnce.  22

36   

je důležité opakovat klientům zásady, které možnosti způsobení problému eliminují.

10.4 Monitoring Jedna ze stěžejních funkcí a služeb terénního programu je monitoring vytypovaných lokalit. Monitoring je služba, která se snaží aktivně vyhledávat místa, ve kterých se pohybují problémoví uživatelé drog a kontaktovat je, popřípadě sbírat použité injekční stříkačky. Proces vyhledávání funguje na základě: - Informací od klientů (terénní pracovník dostane typ na určité místo, kde se klienti vyskytují). - Informací od veřejnosti (pracovníci jsou kontaktováni běžnými občany, že se v určitém místě nachází injekční stříkačka). - Informací od Policie ČR či kurátorů městských částí (získává se například oznámení o výskytu klientů na určitých místech, či zvýšeném výskytu parafernálií). - Vlastního šetření (pracovníci záměrně vyhledávají místa, kde by se mohli dlouhodobě vyskytovat klienti či vyhledávají místa poklidná, kde je možné si aplikovat. Pracovníci tak prostřednictvím shora uvedených informací mohou lépe vyhledávat klienty a informovat je o službách, které nabízejí. Dále mohou sledovat i pohyb drogové scény a reagovat na příslušné změny. Sledované

37   

údaje lze pak objektivněji zaznamenávat do příslušné dokumentace a vést potřebné statistiky. V rámci své činnosti se zaměstnanci terénních programů snaží monitorovat odlehlá místa, například procházet staré továrny, opuštěné domy, místa s přístupem k vodě, tunely, či další opuštěná místa, ve kterých je možnost najít obyvatele užívající drogy. Při vyhledávání těchto míst, musí pracovníci vždy postupovat velmi obezřetně. Vstupují často do již normálně neobyvatelných a poničených domů, které hrozí zřícením. Vchází do prostoru, který je klientův domov, proto musí postupovat opatrně, řádně se klientovi představit a říci kdo je a co nabízí. Pak už je na klientovi, zda má zájem službu využít či nikoliv. Vždy by ale měla být na paměti pracovníkova bezpečnost a zdraví, pokud má nějaké pochybnosti, neměl by riskovat. Významnou součástí služby je i sběr injekčních stříkaček. Pracovník terénního programu tak vyhledává odlehlá místa v centru či u obytné zástavby. Jedná se především o parky s křovinami, nepoužívané zastávky, různá zákoutí a další místa, ve kterých se nepohybuje větší množství lidí. Často se však stává, že se použitý injekční materiál nachází i v kanálech či na ulici.

11 Kontaktní centrum (K-centrum) Místo, kterému se také říká nízkoprahové středisko, by mělo ze své podstaty plnit podobnou funkci jako terénní program. Rozdíl je samozřejmě v tom, že středisko je umístěno v kamenném objektu, nabízí širší škálu služeb a pracovníci nepřicházejí do teritoria klientů, ale naopak. Zde však již může pro některé

klienty

fungovat

pomyslná

bariéra,

například

z důvodu

38   

institucionalizace, přítomnosti daných pravidel, anonymity či vzdálenosti. Centra jsou většinou rozdělena na několik místností. V základním rozdělení by mělo být zařízení rozděleno na výměnnou místnost, kontaktní místnost a na místo pro soukromí zaměstnanců. Služba je anonymní, pokud má ale klient zájem o dlouhodobější spolupráci či pomoc a jeho návštěvy se neomezují na běžné úkony (výměna, ošetření), pak založení složky a vystoupení z anonymity pro potřeby kontaktního centra je nutností. Kontaktní centra také působí jako brána k odborné institucializované pomoci. Jedná se především o získání doporučení ke specializovanému lékaři, nástup do léčebny či detoxifikačního zařízení.

11.1 Cílová skupina Cílová skupina osob K-center je stejně jako pro terénní programy podobná. Jedná se zejména o klienty užívající tvrdé drogy in vitro, kteří žijí rizikově a nemají zatím dostatečnou motivaci k abstinenci. Opět tyto služby využívá jak otevřená, polozavřená tak uzavřená drogová scéna. Podle mého názoru se zde můžeme setkat více s klienty, kteří jsou z tzv. uzavřené drogové scény a kteří se mezi klienty terénních programů nepohybují. Patří mezi ně například uzavřené komunity klientů, kteří žijí v drogových bytech nebo stabilizovaní pracující klienti, kteří mají zajištěn přísun drog a nepotřebují se pohybovat a shánět potřebnou látku na otevřené drogové scéně. I díky zázemí je pro větší výměny materiálu lepší využívat K-centra, jelikož terénní programy mají omezené množství zásob. K-centra ale slouží i pro rodinné příslušníky toxikomanů, kteří se například přichází poradit s terapeuty, jak řešit a zvládat existující složitou životní či rodinou situaci.

39   

11.2 Poskytované služby V kontaktním centru je poskytována rozšířená nabídka služeb pro uživatele drog, kteří jsou v různém stádiu procesu změny. Od lidí bez motivace k abstinenci až po uživatele chtějící skončit se závislostí. Kalina (2003) rozděluje služby do osmi základních sfér: ‐

Kontaktní práce – to znamená navázání kontaktu s klientem a postupnému upevňování důvěry v tomto vztahu. A získání základní informovanosti o klientovi.

‐

Výměnný program – výměna infekčních použitých stříkaček za čisté, nabídka parafernálií k bezpečnější aplikaci.

‐

Základní zdravotní péče – zajištění testování na infekční choroby a základního ambulantního ošetření.

‐

Základní poradenství – poskytování informací, které mohou být klientovi prospěšné. Základy bezpečného braní a spojená rizika s užíváním drog (sociální, zdravotní). Zmiňování léčebných procesů a možností.

‐

Další

krátkodobá

intervence

–

poskytování

krizové

intervence nebo spolupráce s příbuznými. ‐

Strukturované poradenství a motivační trénink – je dlouhodobější práce s klienty, hledání motivace k léčbě příprava na léčebný proces, nabízení možných služeb.

‐

Sociální práce – komplexní sociální poradenství, do kterého můžeme řadit řešení dluhových obtíží, právní servis, hledání zaměstnání, vyřizování dokladů atd.

40   

‐

Doplňkové služby – Mezi tyto služby patří poskytnutí hygienického (sprcha, pračka), potravinového (polévky, čaj) servisu nebo nabídka oblečení23.

Materiální nabídka a také nabídka služeb se samozřejmě odvíjí od počtu klientů, kteří do zařízení docházejí, rozdílným přístupem každé organizace nebo specifickými regionálními problémy či rozdílnostmi. I zde hraje velkou roli finanční nákladnost a podpora ze strany státu a města.

11.3 Zaměstnanci kontaktních center Zaměstnanci kontaktních center pracují většinou ve větším týmu. Proto je občas rozdělení rolí jiné a požadavky na zaměstnance jsou rozdílné, například oproti pracovníkům z terénního programu. Kontaktní pracovník, tj. zaměstnanec, který pracuje v kontaktním centru, by měl zvládat základní techniky kontaktní práce – navazování kontaktu, budování důvěry. Měl by absolvovat kurz motivačních rozhovorů a technik, krizovou intervenci. Podmínkou je očkování na žloutenku typu A a B24. Měl by umět vystupovat asertivně ale i vnímavě vůči klientům. Je totiž velmi důležité dokázat říci slovo „NE“ v pravý okamžik. Spolupráce s kolegy a klidné vysvětlení důvodů klientovi, může vyznačit nutné mantinely pro klienta a usnadnit tak práci kolegům, kteří by se museli do budoucna obtížněji vyrovnávat s klientským přeshraničním chováním. Tento základ dovedností je nezbytnou výbavou pro všechny zaměstnance. Dále bych ale zaměstnance rozdělil podle profesních typů, které                                                              23 24

 viz. Kalina a kol. (2003), str.: 167    Srov.Kalina (2003), str.: 169 

41   

si myslím, že by mělo každé kontaktní centrum mít k dispozici. Na prvním místě je určitě nutností existence sociálního pracovníka, který splňuje kritéria dané zákonem o sociálních službách (z. č.108/2006 Sb.). Pracovník by měl ovládat například problematiku testovaných a netestovaných dávek, získávání nových dokladů, informace a možnosti k hledání zaměstnání a bydlení, dále vědět kam odkazovat klienta na léčebné, pobytové a ambulantní služby a například specificky pro Prahu, informace pro cizince ohledně poskytování zdravotní péče a jejího uhrazení. V zařízení, které chce poskytovat ambulantní ošetření, by měla být také zdravotní sestra, která má kvalifikaci k testování klientů na infekční choroby či ambulantním zákrokům, které nevyžadují péči lékaře. Jako poslední, důležitý člen týmu by měl být vystudovaný psycholog či terapeut, který dokáže připravit klienty k léčbě, motivovat je v dlouhodobější práci a hledat řešení jejich strachu či nechuti se léčit.

12 Nejvýznamnější organizace poskytující výměnný program v Praze V Praze působí celkem tři významné organizace, které se snaží provádět výměnný program na bázi harm reduciton přístupu, v kontaktním centru nebo přes terénní program. Nejstarší organizace poskytující tyto služby je Drop In o.p.s., který přišel jako první s kontaktním centrem v Praze. Objemem poskytovaných služeb je větší organizace Sananim o. s., který provozuje i terapeutické komunity pro klienty, kteří mají motivaci k abstinenci nebo denní stacionář a další. Občanské sdružení Progressive, vzniklé v roce 2003, se nezabývá pouze prací s uživateli drog. Ale například pomáhá i dětem a mladistvým, kteří se dostali do složité životní situace. Činnost tohoto

42   

sdružení byla spjata s Prahou 5. Díky terénnímu programu se ale aktivity rozšířily na celou Prahu.

12.1 Terénní programy v Praze V Praze se starají o poskytování služeb drogově závislým čtyři terénní programy (Drop In o.p.s., Sananim o.s., Progressive o.s., Eset-Help o.s.). Každý program má svoje specifické služby, dále se zmíním pouze o těchto zvláštnostech. Služby v jednotlivých programech působí provázaně v různou denní dobu a na různých místech. Programy se nejčastěji snaží měnit injekční stříkačky v centru Prahy, kde je výskyt klientů nejčastější. Během pracovního dne je zde poskytována výměnná služba některého z terénních programů po celý den až do pozdních večerních hodin. Programy též navštěvují okolní městské části, se kterými mají uzavřenou smlouvu o poskytování služeb a monitorují jejich území, případně vyhledávají problémové uživatele a nabízejí jim potřebné služby. Drop In o.p.s. poskytuje službu i v nočních hodinách (pondělí a čtvrtek 21:00 – 23:00 hodin) a o víkendech. Funguje zde i projekt streetmobile, který se využívá především k monitoringu vzdálených městských částí. Sananim o.s. nabízí navíc mobilní službu díky automobilu v podobě sanitky, kde na smluvených a známých místech poskytuje sanitka jak možnost výměny materiálu, zdravotního ošetření, tak testování klientů na infekční onemocnění.

43   

Progressive o.s. se snaží přicházet s novými službami, jak s projektem na kolech – bike street, kdy využívají v přemisťování a monitoringu horská kola, tak v projektu fix point, kde funguje tzv.: koš na použité injekční jehly. Eset-Help o.s. z hlediska služeb nenabízí rozsáhlý program, funguje pouze několik dnů v týdnu a objíždí jen pár okrajových částí Prahy. Zaměřuje se ale například na práci s klienty s duální diagnózou.

12.2 Nízkoprahová centra v Praze V Praze se nachází tři kontaktní centra. Středisko Drop In o.p.s., je nejstarší a také jedno z nejvíce známých míst k výměně infekčního materiálu. Nachází se v centru Prahy poblíž ulice Karolíny Světlé. Má svoji specifickou klientelu „starších“ toxikomanů, kteří zde tráví čas v tzv.: čekárně. Díky svému umístění je využíváno také klienty z centra Prahy z otevřené drogové scény. Během dne je zde nabízen i potravinový servis a každou středu díky spolupráci s organizací Sananim o. s. i testování klientů. K- centrum Sananim o. s. je podle mého názoru na nejvyšší úrovni v poskytování služeb pro klienty. Nabízí testování, sprchu, Job-klub a další menší projekty, které mohou pomoci klientům k sociální stabilizaci. Centrum se nachází v ulici „Na Skalce“ v Praze na Smíchově. Bohužel, situace mezi Kcentrem a obyvateli přilehlých domů není nejpříznivější a tak je otázkou, zda zde Sananim přetrvá i do budoucna. Menší K-centrum, které se jmenuje Stage 5, se nachází u zastávky „U Zvonu“ na Plzeňské ulici v Praze 5. Tento program má rozdělenou výměnou a kontaktní místnost rozdílnými vchodovými dveřmi. Z mého pohledu působí

44   

jako služba s trochu vyšším prahem, kvůli čemuž je ale také některými klienty záměrně vyhledáván.

13 Otevřená drogová scéna a její pohyb v centru Prahy Praha se po sametové revoluci stala díky vysoké anonymitě obyvatel, své centrální zeměpisné poloze a relativně snadné možnosti získání peněz centrem prodeje drog v České republice. V devadesátých letech se začala vyskytovat v centru Prahy místa, kde se kdokoliv, kdo měl zájem nakoupit drogy, mohl zastavit a vyhledat potřebného dealera. Mezi méně exponovaná, přesto stále již od devadesátých let vyhledávaná místa patří Karlovo Náměstí, Palmovka nebo Anděl. Místo, kde se pohybuje největší část otevřené drogové scény, se ale v průběhu let občas přesune například kvůli policejní represi nebo nové zástavbě. Dříve se vyskytovala především u Národní třídy či Masarykova nádraží, pak se přesunula k Hlavnímu nádraží. Na konci roku 2008 se začala přesouvat otevřená drogová scéna v centru z Hlavního nádraží na Václavské náměstí. Z důvodu tohoto přesunu začal vznikat problém, který se nepodařilo vyřešit dodnes. A to souboj mezi represivním přístupem Městské části Prahy 1 a Policie ČR a na straně druhé racionálním přístupem terénních pracovníků. Na základě tohoto problému vznikla případová studie, která shrnovala dva roky komunikace a teoretických i praktických výsledků jednání, autory studie s názvem „Kauza Václavák“ jsou dlouholetí terénní pracovníci Mgr. Lenka Procházková (Drop In) a Ing. Aleš Herzog (Sananim).

45   

Otevřená drogová scéna se pohybuje po centru Prahy již patnáct let. Vždy ale působí na místě, kde je zachována anonymita, vyskytují se zde dealeři i příležitostní prodejci, klienti zde mohou prodat kradené zboží. Podle toho, kam se přesunou klienti, přesune se i terénní pracovník. Bohužel mezi politiky a policisty převládá názor, že klienti vyhledávají pracovníka terénních programů. Na přelomu let 2008/2009, jak bylo výše uvedeno, se tedy nově většina uživatelů drog stěhuje na Václavské náměstí. Zde se vyskytuje každý den 300 – 800 klientů. Tento jev vyvolává množící se stížnosti občanů a obchodníků na obchod s drogami. Městská část Praha 1 začíná řešit situaci represivní cestou a snaží se vytlačit klienty z Václavského náměstí pomocí Městské policie hlavního města Prahy a Policie České Republiky. Policejní složky začínají vytlačovat klienty do Čelakovských sadů. Ale tento tlak nepřináší skoro žádný účinek. Příslušníci kontrolují terénní pracovníky a snaží se narušovat jejich práci. Z vlastní zkušenosti vím, že policie jednala nepřiměřeně a s několika policisty bylo zahájeno kárné řízení. Lustrovala zaměstnance několikrát za službu, hlídky si neodpustily osobní invektivy vůči pracovníkům, jejich postoji či zaměstnání. Několikrát jsem byl svědkem konfliktu mezi pracovníkem terénního programu a příslušníkem Policie ČR či městskou policií. Bohužel lze konstatovat, že policisté tyto střety skoro vyhledávali a v menší míře tyto problémy stále přetrvávají. Popsané spory přinesly v zimě roku 2009 při jednání s městkou částí, policií, městskou policií a terénními programy velký ústupek ze strany terénních programů. Terénní pracovníci měli začít nosit viditelné označení (trička, bundy), díky tomu by je měla policie přestat lustrovat a nechat klid terénním programům na práci.

To však sklidilo

negativní odezvu zejména ze strany odborné veřejnosti, neboť požadované označení porušuje základní právo klienta na anonymitu.

46   

Jelikož policejní požadavek nebyl úspěšný, situace dne 1. 4. 2010 vyvrcholila tím, že na základě dohody terénních programů s Městskou policií hlavního města Prahy a Policií ČR bylo vyčleněno místo ve Vrchlického sadech jako místo tolerované k aplikaci drogy a poklidnému odpočinku klientů. Policie zde neměla klienty lustrovat. Dohled nad tímto prostorem měla zajistit městská policie. Během léta se opravdu část klientů stáhla na tuto travnatou plochu. V zimě se ale klienti vrátili zpět na Václavské náměstí25. Obdobná situace proběhla také v roce 2011. Policie ČR během roku odstoupila od dohody a začala kontrolovat několikrát denně klienty ve Vrchlického sadech. V současné době se připravuje nová smlouva a nová koncepce označení, která by měla být uzavřena mezi Městskou částí Praha 1 a dotčenými terénními programy.

14 Omamné a psychotropní látky a jejich typologie Výsledkem zrealizovaného šetření mezi klienty formou vyplňování dotazníků, je mimo jiné i seznam nejvíce užívaných drog. Z množiny všech drog se dále omezím pouze na drogy uváděné klienty v dotaznících. Nejvíce prostoru věnuji pervitinu, který je uveden jako primární droga na více jak 64% dotazníků. Dále se pak zmíním o Subutexu, heroinu, okrajově o metadonu LSD, „houbičkách“ a benzodiazepamech. Ve výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011, Mravčík (2011) uvádí, že nejrozšířenější drogou mezi injekčními                                                              25

 Viz. Procházková, Herzog (2010) 

47   

uživateli je pervitin, který nitrožilně užívá v České republice 28 200 uživatelů, přímo v Praze pak podle střední hodnoty 4 400 uživatelů. Dále jsou již hodnoty nižší. Heroin, který je z důvodu své ceny, zhoršující se kvality a přechodu mnoha zejména pražských uživatelů heroinu na Subutex, užíván mezi 6000 klienty, z toho necelá polovina z uživatelů pochází z Prahy. Studie uvádí též počet uživatelů Subutexu, kterých je v Praze 4000, ve zbytku republiky pak pouhých 100026.

14.1 Pervitin Pervitin je nejčastěji užívaná droga v České republice, která byla sice vynalezena v Japonsku, ale uzpůsobena k domácí výrobě a produkována v Čechách ještě před revolucí. Vyrábí se především podomácku v Čechách, nebo je dovážen ilegálně z Polska. Každoročně objeví policie několik stovek varen. K jeho výrobě je potřebný především efedrin. Proto se zneužívají například léky, které efedrin obsahují. Kalina (2003) uvádí, že pervitin stejně tak jako Kokain nebo Extázi můžeme zařadit mezi stimulancia. Jedná se o skupinu látek, která podporuje aktivitu a podněcuje k vyšším výkonům. Člověk se cítí nabuzen, je empatický, dokáže se soustředit. Nepociťuje únavu, proto například užívavší sportovci, kteří užívali pervitin jako doping, zemřeli na totální vyčerpání. Pervitin se aplikuje především nitrožilně, dále se může inhalovat, šňupat (sniffing), nebo užívat pomocí kapsle orálně. Orální užívání je nejšetrnější k uživateli, ale má pozdější nástup (do 1 hodiny), tudíž klienti

                                                             26

 Viz. Mravčík a kol. (2011), str.:43 

48   

spíše používají jehlu (důvodem je i závislost na jehle27), kde je účinek okamžitý či inhalování a sniffing (do 5 – 10 minut). S užíváním pervitinu může samozřejmě dojít i k řadě komplikací. Uživatelé zhubnou na velmi nízkou hmotnost – droga je důvodem navození nechutenství, trpí extrémní nespavostí (po odeznění účinků naopak), mohou být apatičtí, agresivní, zvyšuje se krevní tlak a u starších osob může dojít k infarktu. Slangově se pervitinu říká: čeština, perník, párno, peří, piko, péčko. Fyzická závislost na pervitinu není nijak silná. O to více je nebezpečná psychická závislost, která přichází po dlouhodobém užívání, toxikoman si musí pravidelně zvyšovat dávky až k nebezpečným hodnotám. Při pokusech o abstinenci, se člověk nemůže zbavit pocitu chutě na daný stimulant, tento stav trvá několik měsíců či let28. Dlouhodobějším užíváním se zvyšuje riziko toxické psychózy. Chemické procesy v mozku pracují následovně: „Pervitin v CNS (centrální nervová soustava) zvyšuje koncentraci mediátorů (látky které přenášejí elektrické vzruchy mezi neurony) – monoaminů (dopaminu, noradrenalinu a serotoninu) v synapsích (spojení nervových buněk). Po odeznění efektu dochází k vyčerpání mediátorů, což je příčinou nepříjemného stavu – „dojezdu“ “29.

                                                             27

 U našich klientů je poměrně častá závislost na jehle. Kdy má klient spojenou nitrožilní  aplikaci s pocitem slasti (užití drogy). Klienti si tak občas píchnou vodu a abstinenční příznaky  odezní.  28  Viz. Kalina a kol. (2003) str.: 166  29  Kol. Autorů sdružení Sananim, Drogy otázky a odpovědi, Portál, Praha 2007 

49   

14.2 Heroin Heroin, se na rozdíl od pervitinu, objevil v České republice až po roce 1989, jeho boom přišel okolo roku 1994, kdy se stal heroin v některých místech nejvíce užívanou drogou. Toto prvenství spolu s příchodem Subutexu, zhoršováním kvality a vysoké ceny heroinu již neplatí. Podle mého názoru zejména v Praze je heroin jako primární droga okrajovým artiklem, jelikož většina klientů využívá jako primární drogu (nejčastěji užívanou) levnější a lépe dostupný Subutex. Spíše je užíván v kombinaci se substitučními látkami jako metadon nebo Subutex. Heroin se řadí mezi Opioidy a opiáty. Podle Kaliny (2003), se používal dříve heroin jako lék na závislost z „éteru“, který nemá žádné vedlejší účinky ani možné riziko závislosti. Heroin jako ostatně všechny Opioidy má zklidňující účinky. Používal se v lékařství jako prostředek k tišení bolesti či ustání kašle. Uživatel si navozuje stavy zklidnění a euforie. Zpomaluje se dechová frekvence a změlčuje dech (může vést k úmrtí). Způsobuje zácpu, u žen dočasnou sterilitu, snižuje krevní tlak nebo způsobuje svědění30. „Mechanismus účinku je dán vazbou látky na opiodní receptory, které se vyskytují v celém centrálním nervovém systému (CNS). Morfinové receptory existují v několika subtypech: μ (mí-receptrory) - mají analgetické působení, vedou k euforii, sedaci, útlumu dechového centra. Jsou nejdůležitější pro vznik závislosti. δ (delta-receptory) - jsou lokalizovány periferně a podílejí se na analgezi.                                                              30

 Viz. Kalina a kol.(2003), str.: 159 – 161 

50   

κ (kappa-receptory) - podílejí se na analgezi na míšní úrovni, vedou k sedaci a dysforii. σ

(sigma-receptory)

-

podílejí

se

na

působení

některých

psychotomimetik a na dystrofii způsobené opioidy“.31 Dále Kalina (2003) uvádí, že heroin se převážně užívá nitrožilně, nicméně mezi převážně začínajícími uživateli se můžeme setkat se šňupáním, inhalováním nebo kouřením. Dávka se zvyšuje s délkou užívání, jelikož stále stejná dávka pozbývá účinku (zvyšuje se tolerance – rezistentnost).

14.3 Metadon Metadon se řadí mezi syntetické opiáty. Metadon substituuje heroin a je to tak legální a dostupná alternativa. Na metadon nevzniká tak silná závislost a ani jeho účinky nejsou zdaleka tak silné, proto se bere spíše jako stabilizační32. Klienti například v Centru metadonové substituce Drop In o.p.s., dochází jednou denně k užití této látky. Stabilizovaní a dlouhodobí klienti pak dostávají zásobu na několik dnů dopředu. Klienti podléhají kontrole na drogy (při porušení pravidel vzniká měsíční zákaz podávání substituce). Metadon se v Čechách užívá v podobě nápoje.

                                                             31

 Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti, mezioborový přístup 1, Úřad vlády ČR, 2003.  Str.:159  32  Srov. Kalina (2003) str.: 162 

51   

14.4 Subutex Oficiální lék, který měl pomáhat od závislosti na heroinu a užívání in vitro, se stal sám, díky vynalézavosti klientů a nízké kontrole lékařů, zneužívaným k injekční aplikaci. Buprenorfin je látka obsažená v Subutexu. Tato látka sice přináší také závislost, ale účinky nejsou tak výrazné, jako při užívání heroinu33. Klienti uvádějí, že účinky levnějšího Subutexu jsou pro ně životabudič, díky kterému mohou normálně fungovat, bez abstinenčních příznaků. Bohužel tento prášek není určen k nitrožilní aplikaci ale k aplikaci orální - k rozpuštění pod jazykem. Proto se roztok alespoň filtruje, aby se zabránilo vstupu velkých částí „sádry“ do krevního oběhu, které mohou zapříčinit ucpávání cév, abscesy aj. Výhodou je nemožnost předávkování se, díky němuž se snížil počet hospitalizovaných na minimum. Dlouhodobé působení a míra škodlivosti ale není zmapována. Důvod ke zneužívání a nelegálnímu prodeji vidím především právě ve zmiňovaném návyku na jehlu a potřebu in vitro aplikace. Důvody výskytu na černém trhu jsou prosté, někteří lékaři, i když tyto speciální recepty (opiátové recepty) podléhají dohledu státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL), klientům Subutex předepisují a to ve velké míře. Po objevení jeho zneužívání se začal vyvíjet nový preparát, který je již těžší zneužít – Suboxon34. Ten se proto na černém trhu téměř nevyskytuje.

                                                             33 34

 Srov. kol. autoru sdruž. Sananim (2007), str.: 172   Ten obsahuje Naloxon, který při nitrožilní aplikaci způsobuje abstinenční příznaky 

52   

14.5 THC - Marihuana Marihuana patří mezi konopné drogy, které jsou zejména v Čechách velmi populární. Obecně panuje ke konopí silná tolerance. Tato nenáročná rostlina se pěstuje i v České republice, proto je snadno dostupná širší veřejnosti, zejména mezi mladými lidmi. Řadí se mezi lehké drogy, na které si člověk nevyvolává fyzickou, pouze lehkou psychickou závislost. Kalina (2003) uvádí, že při určitých abstinenčních syndromech nebyla prokázána přímá úměra s marihuanou, jedná se spíše o individuální somatizaci člověka. Tráva, jak se slangově nazývá marihuana, se kouří či užívá perorálně ve formě nápoje nebo potravy. Na pozitivní rovině, způsobuje hloubající stavy, klid, deformuje vnímání času a prostoru. Mohou nastat stavy nekontrolovatelného smíchu, ale také deprese, úzkosti nebo pocity napětí a strachu. To záleží již na predispozici uživatele nebo na jeho momentálním stavu. Jedním z mýtů o marihuaně je, že se stává branou k tvrdým drogám. Tento mýtus ale Kalina (2003) vyvrací, jelikož nic takového studie nepotvrdily. Daleko nebezpečnější je v tomto ohledu například alkohol, který odbourává lidské zábrany. Potencionální nebezpečí tkví pouze v možné dostupnosti jiných drog od dealera marihuany35.

14.6 Benzodiazepin Benzodiazepin patří mezi legálně dostupné léky na předpis. Je užíván širokou veřejností. Závislost si může vypěstovat každý a to zejména nezodpovědným přístupem lékaře, který prášky bez rozmyslu předepisuje.                                                              35

 Viz. Kalina a kol, (2003) str.: 183 

53   

Kolektiv autorů o.s. Sananim (2007) také uvádí, že na tato psychofarmaka si člověk může vypěstovat psychickou i fyzickou závislost. Tato závislost je velmi nebezpečná. Přichází postupně a pak následné abstinenční příznaky mohou končit i smrtí. Do této skupiny patří mnoho druhů léků, mezi nejznámější patří Rivotril, Rohypnol nebo Diazepam36.

14.7 Halucinogeny Mezi nejznámější halucinogeny patří LSD nebo houby lysohlávky. Tyto drogy vyvolávají změnu vědomí a halucinogenní stavy. Opět při predispozici může klient mít jak příjemné tak velmi nepříjemné až děsivé stavy, které potom vyžadují konzultace s odborníky v nejhorších případech i hospitalizaci. Podle Kaliny (2003) není zaznamenán ani jeden případ předávkování s následkem smrti u LSD či lysohlávek. LSD je syntetická droga, která je produkována v podobě krystalů, nebo v podobě napuštěných papírků s různým potiskem. Lysohlávky jsou houby, které rostou po celé Evropě. Problém je spojován s dávkováním, které uživatel nemůže ovlivnit, jelikož nepozná míru halucinogenní látky v houbě či v napuštěném papírku a to mu může způsobit zdravotní problémy (poškození jater). Problémy mohou tvořit také až druhotné následky, což jsou například zranění či smrt z důvodu pádu z okna (rokle atd.) na základě halucinace37.

                                                             36 37

 viz. Kolektiv autorů o. s. Sananim (2007), str.: 146‐148   viz. Kalina a kol (2003), str.: 169 

54   

15 Organizace Drop In o.p.s. Jako zaměstnanec neziskové organizace Drop in o.p.s., která se dlouhodobě zabývá léčbou a prevencí drogových závislostí, bych rád prezentoval projekty, které Drop In o.p.s. nabízí a zaštiťuje. Též bych rád stručně shrnul historii této organizace. Už samotné jméno organizace - Drop In o.p.s., se stalo synonymem pro pomoc uživatelům drog a jejich rodin především mezi laickou veřejností. To, že i přes práci ostatních programů je Drop In nejvíce v povědomí lidí, je zejména kvůli tomu, že toto sdružení zabývající se prací s uživateli drog vzniklo jako první v celé České republice. A také díky osvětové činnosti, se kterou se představil především společný projekt Médea Kultur a Drop In o.p.s., který začal v roce 1995 jako program zaměřený pro děti školou povinné na primární prevenci. V neposlední řadě bychom neměli zapomínat ani na fundrasingové koncerty na podporu Drop In o.p.s., které probíhají do dnešní doby38. Mezi dvě neznámější tváře neziskové organizace Drop In patří její dva zakladatelé, MUDr. Jiří Presl a PhDr. Ivan Douda. MUDr. Jiří Presl je lékař, který se stará zejména o centrum metadonové substituce. PhDr. Ivan Douda již pak především určuje směřování organizace jako takové a mentoruje jednotlivé projekty, které jako samostatné jednotky mají svoji vlastní strukturu vedení. Nadace Drop In byla založena v roce 1991 jako alternativa k medicínskému přístupu uplatňovanému v práci s drogově závislými. Organizace měla a stále má za cíl uplatňovat pragmatický model v práci s drogově závislými ve smyslu Harm reduction přístupu39.

                                                             38

 Naposledy proběhl koncert 15. 4. 2012 („Koncert Drop In – nikdy není pozdě“) jako  vyjádření podpory umělců k možnému vystěhování Metadonového centra ve Smečkách.  39  viz. Drop In o.p.s. (online) 

55   

15.1 Nízkoprahové středisko Drop In Středisko Boršov vzniklo jako první svého druhu v Praze roku 1992. Vzniklo především jako nízkoprahové centrum, které mělo za cíl pracovat s injekčními uživateli drog ale i s širší veřejností. Toto středisko se řídí základy Harm reduction programu. Během dvaceti let se středisko stalo odborným pracovištěm, které má dobré jméno mezi pracovníky s uživateli drog. Klienti do střediska docházejí k odpočinku, pro pití či potraviny, výměně materiálu, zdravotnímu ošetření nebo k sociálnímu či zdravotnímu poradenství. Středisko je také místem, kde se připravují klienti ke vstupu do metadonové substituce. Mohou sem také docházet příbuzní klientů či veřejnost s dotazy týkajících se drog. Je zřízena i poradenská linka, na kterou může zavolat kdokoliv s dotazem vztahujícím se k danému tématu. Se střediskem spojil navždy své jméno PhDr. Ivan Douda.

15.2 Centrum metadonové substituce Substituci začal Drop In o.p.s. vydávat již v devadesátých letech. Od roku 2000 vzniklo centrum metadonové substituce na Praze 2, kde se podává především metadon, dále pak Suboxon a Subutex. Během let se otevřelo i Centrum metadonové substituce ve Smečkách40, které se stalo vstupní branou pro všechny klienty, kteří chtějí se substituční léčbou začít. Po roce úspěšné léčby se klienti přesouvají do vysokoprahového centra (Praha 2), které je již ke                                                              40

 Metadonové centrum ve Smečkách je v poslední době velmi zmiňované téma. Praha 1 jako  vlastník tohoto prostoru podal k 30.4.2012 výpověď nájemci. Centrum metadonové  substituce ale bohužel nenašlo do této doby vhodné prostory (Praha 1 přislíbila pomoc při  hledání). Pod tlakem veřejného mínění a odborné veřejnosti prodloužila Praha 1 smlouvu o 4  měsíce, k 31.8.2012. 

56   

klientům časově flexibilnější. Klient, který se uchází o místo v substitučním programu, musí být oficiálně uznaným dlouhodobým toxikomanem (záznamy z K-centra, nemocnice, policie, soudu). Měl by mít motivaci ke stabilizaci. V centru je třeba již dodržovat určitá pravidla, klient musí denně v dopoledních hodinách docházet pro Metadon, nesmí brát jiné drogy nebo být agresivní. Při zjištění porušení stanoveného režimu hrozí klientovi vyloučení z programu. Toto středisko řídí MUDr. Jiří Presl.

15.3 Terénní program V roce 1996 vznikl v organizaci Drop In o.p.s. terénní program, který se snažil docházet mezi klienty do jejich přirozeného prostředí. Snažil se plnit poslání spojená s harm reduction: Informovat klienty o působení škodlivosti drog a možnostech „bezpečnějšího braní“, provádět výměnu injekčních stříkaček, zajišťovat krátké sociální a zdravotní poradenství, odkazovat do kamenných zařízení. Terénní program musel vždy bojovat o uznání mezi laickou veřejností, která nerozuměla tomu, co se děje na ulici a najednou byla přímo konfrontována s problémem, který nebyl odsunut do kamenného zařízení či na okraj Prahy. V zařízení často pracovali studenti při škole či zaměstnanci, kteří dlouho nevydrželi pracovat v takto náročných podmínkách. Až v poslední době přicházejí do tohoto projektu i starší lidé s životními zkušenostmi a vědomostním rozhledem. Jako nejvýznamnější postavu terénního programu bych zmínil především Josefa Wünsche, který zde pracoval s přestávkami přes sedm let .

57   

15.4 Centrum následné péče Centrum následné péče založené v roce 1999, poskytuje služby pro bývalé uživatele návykových látek, patologickým hráčům a jejich příbuzným. Tento především terapeutický projekt je zatím jediný, který Drop In o.p.s. má. Jedná se o ambulantní službu, která má za cíl podpořit klienta v jeho uvažování a prožívání. Terapeut se snaží vybudovat s klientem důvěrný, ale stále profesionální vztah, díky kterému se spolu budou moci věnovat vztahovým či životním problémům klienta a především zvládání krizových situací v kontextu zvládnutí relapsu41. Zakladatel a dlouholetý vedoucí je zde Evžen Klouček.

15.5 Centrum pro rodinu V roce 2000 začal fungovat projekt, který se zabývá prací s těhotnými ženami či rodiči užívajícími drogy a jejich dětmi. Centrum pro rodinu má především za cíl umožnit dítěti plnohodnotný vývoj ve své biologické rodině. Svoje jméno spojila s tímto projektem Bc. Simona Sedláčková. Tato ambulantní služba je rozdělena do několika fází, a tudíž se soustředí na potřeby klientek a jejich reálné cíle. Nízkoprahová fáze je zaměřena především na těhotné klientky. Dozví se základní informace o těhotenství, potencionálních rizicích spojených s užíváním drog a je jim zprostředkováno gynekologické vyšetření. Pokud klientka nemá další zájem k abstinenci, zde pro ni tato služba končí a v intervenci se dále nepokračuje. (Tato fáze trvá 1-3 měsíce).                                                              41

 Viz. Leták Drop In – Centrum následné péče, (2012) 

58   

Pokud má zájem o další spolupráci a tudíž abstinenci, přichází „Tematická fáze“. Tato část projektu je založena na stabilizaci klientky jak po sociální, finanční tak bytové stránce. Podpora je kladena během individuálního a skupinového poradenství například na prevenci relapsu, zvládání denního harmonogramu, komunikování s rodinou a úřady. (Tato fáze trvá 5 měsíců). Pokud žena zvládne abstinovat po dobu „Tematické fáze“, nastává „Růstová práce“. Tato práce již řeší konkrétní individuální problémy klientky. Mezi tyto obtíže může patřit jak kontakt s organizací OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dětí), tak řešení například rodinné situace. (V této části programu stráví klientka 6 měsíců). Doléčování je poslední část programu. Zde již klientky získávají podporu a vstupují do individuálního nebo skupinového terapeutického procesu. (Podle potřeby klientky 6-12 měsíců)42.

16 Závěr Z mé pracovní zkušenosti vím, co droga s lidmi dokáže udělat a jak je celkově devastuje. Řada lidí ve společnosti, kterých se tento problém bezprostředně nedotýká, se selhávající menšinou značně opovrhuje. Dle mého názoru je ve vyspělém sociálním státě nutností drogově závislým adekvátně pomáhat a odborně s nimi pracovat. Tuto myšlenku by podle mého přesvědčení splňovalo i nové kontaktní centrum v lokalitě, které je zatím nedostatečně vybaveno tímto typem služeb. Zkvalitnění a zlepšení sociální a zdravotní                                                              42

 Viz. Leták Drop In – Centrum pro rodinu, (2012) 

59   

úrovně uživatelů drog na Praze 9 je totiž důležité pro celou společnost, nikoliv pouze pro několik stovek potencionálních klientů. Prosazení a realizace popsaného záměru je velmi složitým úkolem. Nicméně doufám, že se projekt tohoto typu zařízení podaří uskutečňovat v co nejkratším čase, za podpory jak odborníků, tak vedení městské části pro Prahu 9.

17 Seznam literatury  17.1 Tištěné zdroje Broncová-Klicperová a kol., Praha 9 křížem krážem, 52. Svazek ediční řady Knihy o Praze, MILPO MEDIA s.r.o., Praha 2011; ISBN: 978-80-87040-21-8 Drop In o.p.s. Závěrečná zpráva o monitoringu a poskytování „harm reduciton“ služeb městské části Praha 9 za rok 2011, Praha 2011; Kalina a kol., Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí, FILIA NOVA, Praha 2001; ISBN: 80-238-8014-4 Kalina a kol., Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup, Úřad vlády České republiky, Praha 2003; ISBN: 80-86734-05-6 Kalina a kol., Drogy a drogové závislosti 2, mezioborový přístup, Úřad vlády České republiky, Praha 2003; ISBN: 80-86734-05-6 Kalina a kol, Základy klinické adiktologie, Grada Publisher a.s., Praha 2008; ISBN: 978-80-247-1411-0

60   

Kolektiv autorů Sananim o.s., Drogy: otázky a odpovědi: příručka pro rodinné příslušníky a pomáhající profese, Portál, Praha 2007; ISBN: 978-80-7367-2232 Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Chomynová, P., Šťastná, L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Preslová, I., Doležalová, P., Koňák, T. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011; ISBN: 978-80-7440-056-8 Leták Drop In – Centrum následné péče, (2012) Leták Drop In – Centrum pro rodinu, (2012) Leták pro policii, TP Sananim o.s., TP Drop In o.p.s., TP Progressive o.s. Praha 2009;

17.2 Elektronické zdroje Procházková, Herzog, Kauza o Václavák aneb případová studie monitorující aktivity směřující k řešení situace výskytu otevřené drogové scény na Václavském

náměstí

v Praze,

Praha

2010;

[http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=28 69], dostupné k 1. 5. 2012; Drop

In

o.p.s.,

informace

o

historii

organizace

Drop

In

o.p.s.

[http://www.dropin.cz/drop-in], dostupné k 1. 5. 2012; Jízdní řády, [http://jizdnirady.idnes.cz/praha/spojeni/] dostupné k 30. 4. 2012;

61   

18 Přílohy Příloha č. 1 (dotazník) Zdravíme, jsme terénní pracovníci z Drop In a chtěli bychom Vás poprosit o pomoc při vyplnění tohoto dotazníku. Ten by měl zmapovat potřebnost K-centra na Praze 9 a jeho okolí. Je anonymní a výsledky budou použity ke zpracování zprávy pro úředníky a naše pracovníky. Za vyplněný dotazník dostanete rozdělovačku, pokud však dotazník nevyplňujete přímo s pracovníkem, přijďte si pak pro ní za tím, s kým jste dotazník vyplňovali. Pošleme Vám jí po předání dotazníků.

Datum: …................. Lokalita (např. Palmovka): …........................... Váš kód: ......................... Pohlaví: A) Muž ……………………

B) Žena

Rok narození:

1) Jaký program využíváte k výměně materiálu a injekčních stříkaček? / Jak sháníte čisté injekční stříkačky?

a) K- centrum(Smíchov) Stage 5 (u Zvonu)

b) terénní program

e) Od známého/kamaráda

f) V lékárně

c) Středisko Boršov

d)

2) Jak často navštěvujete středisko?

a) několikrát týdně

b) několikrát do měsíce c) méně než jednou za měsíc

d) nenavštěvuji 3) Kolik zhruba spotřebujete stříkaček za týden? …..............................

62   

4) Absolvujete vždy cestu do K-centra, pokud nemáte čistou? a) ANO

b) NE 5) Používáte některou „buchnu“ vícekrát?

a) ANO

b) NE 6) Pokud by bylo K-centrum zřízeno ve Vašem okolí, využíval byste ho?

a) ANO

b) NE

7) Především jaké služby by pro Vás v K-centru byly nejvíce přínosné? (vyberte 3, pro Vás nejdůležitější a označ je)

Výměna stříkaček Poradenství - Sociální (Práce, doklady, bydlení) Poradenství – Zdravotní (abscesy, těhotenství…) Pračka Přístup k internetu Možnost Sprchy Výdej šatů Přístup k telefonu Potravinový servis Jiné. Vypište. ……………….………………………………………………………………. 8) V jaké denní době by mělo být K-centrum otevřené?

a) 8- 13 hodin

b) 12-17 hodin

c) 16-21 hodin

63   

9) Využíval byste případně službu i ve formě auta (dodávky/minibusu) stojícího na vyhrazeném místě v určitý čas?

a) ANO

b) NE

10) Jaké drogy užíváte? Pokud berete více drog (týká se těch užitých v posledním půl roce), zakroužkujte více možností.

a) Pervitin b) Subutex (nelegálně) c) Metadon e) Heroin f) Subutex (legálně)

d) Léky (např. Rivotril) g) THC h) Těkavé látky

i) Jinou drogu (např. psylocybin, LSD, extáze). Prosím uveďte: …………………………….. ……………………………………………………………………………………… 11) Drogu, kterou užíváte nejčastěji? …………………………………………………….

12) Jak dlouho užíváte drogy (v letech)? ………………………………………………... 13) Jak dlouho užíváte drogu injekčně (v letech)? ………………………………………. 14) Jaké jsou zdroje Vašich finančních příjmů? a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

Registrován na úřadu práce Zaměstnání na 0.25 – 1.00 úvazku Dávky hmotné nouze Dávky sociální podpory (rozepsat??) Brigády Žebrání Ilegální činnost (krádeže, prodej drog) Sběr surovin (železo aj.) Invalidní důchod Jiný. Prosím uveďte. ……………………………………………………..

64   

15) Byli jste již testováni na + případně znáte výsledky testování (odpovědi křížkujte, dobu uveďte v číslech): HIV

Žlouten. A

Žlouten. B

Žlouten. C

Syfilis

Tuberkulóza

Testován na: Znám výsledky: Před jakou dobou?(roky, měsíce)

16) Máte v době vyplňování dotazníku občanský průkaz (OP) a kartičku zdravotní pojišťovny (např.: VZP). Prosíme, zakroužkujte ty, které máte. a) OP b) Kartičku VZP 17) Pokud jste někdy zkoušel přestat brát drogy, jakou formou to bylo? Pokud ne, tuto otázku nevyplňujte. a) Sám b) Detox c) Léčebna d) Denní stacionář e) Terapeutická komunita f) Centra následné péče 18) Kolik zhruba znáte lidí ve svém okolí, kteří si aplikují jehlou? ………………… Děkujeme za vyplnění a pomoc! V případě potřeby nás kontaktujte na čísle terénních programů Drop in: 731 315 214.

65