Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané se zrakovým postižením
TATO ZPRÁVA
BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891,
1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika skupiny ........................................................................................................ 4 3. Předpokládané potřeby.......................................................................................................... 8 4. Výsledky průzkumu ............................................................................................................... 9 4.1 Bydlení ........................................................................................................................................ 9 4.2 Práce a finance .......................................................................................................................... 10 4.3 Vzdělávání ................................................................................................................................. 12 4.4 Sociální péče .............................................................................................................................. 13 4.4.1 Sociální poradenství ........................................................................................................................... 13 4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu ........................................................................................... 13 4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti................................................................................ 14 4.4.4 Průvodcovství .................................................................................................................................... 14 4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí .......................................................................................... 14 4.4.6 Předčitatelské služby .......................................................................................................................... 15 4.4.7 Služby v denním stacionáři................................................................................................................. 15 4.4.8 Služby v týdenním stacionáři............................................................................................................. 15 4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením...................................................................................... 15 4.4.10 Domov pro seniory ........................................................................................................................... 16 4.4.11 Chráněné bydlení.............................................................................................................................. 16 4.4.12 Raná péče.......................................................................................................................................... 16 4.4.13 Krizová pomoc ................................................................................................................................. 16 4.4.14 Klubová činnost................................................................................................................................ 17 4.4.15 Vzdělávací aktivity ........................................................................................................................... 17 4.4.16 Volnočasové aktivity ........................................................................................................................ 17 4.4.17 Prostorová orientace ......................................................................................................................... 18 4.4.18 Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu ........................................................................................ 18 4.4.19 Sociální rehabilitace – další dovednosti............................................................................................ 18 4.4.20 Obsluha kompenzačních pomůcek ................................................................................................... 18 4.4.21 Ostatní .............................................................................................................................................. 19
4.5 Zdraví......................................................................................................................................... 21 4.6 Volný čas a rodina..................................................................................................................... 22 4.7 Informace................................................................................................................................... 24 4.8 Bariéry ....................................................................................................................................... 25
5. Závěr a doporučení.............................................................................................................. 27
2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb – bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy.
3
2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Občané se zrakovým postižením se průzkumu zúčastnilo celkem 28 osob. Dotazování jsou uživateli organizací poskytujících příslušné služby. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 6% všech dotazovaných, což přibližně odpovídá zastoupení této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb města Ostravy. Ve zkoumaném vzorku bylo 28,6% mužů a 71,4% žen – tato nerovnoměrnost je způsobena větším zastoupením žen mezi uživateli služeb.
Pohlaví muž žena
Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 50 let a méně (46%), skupina starších respondentů měla více než 50 let (54%).
4
Mezi respondenty bylo 75% osob ve starobním důchodu, v invalidním důchodu nebo v částečném invalidním důchodu. Pouze 21,4% jich bylo zaměstnaných. Sociální postavení
starobní důchodce
Četnost 9
32,1
Kumulativní % 32,1
invalidní důchodce
8
28,6
60,7
ČID
4
14,3
75,0
nezaměstnaný na ÚP
1
3,6
78,6
zaměstnanec
6
21,4
100,0
28
100,0
Celkem
%
Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (35,7%) a osoby s SOU (32,1%).
Vzdělání 40
35,71%
32,14%
Y Axis
30
20
21,43%
10 7,14%
3,57%
0 základní
SOU
maturita
VOŠ
Vzdělání
5
VŠ
Mezi respondenty bylo nejvíce osob ženatých či vdaných (35,7%), 28,6% dotázaných osob bylo svobodných. Rodinný stav Četnost 8
28,6
Kumulativní % 28,6
10
35,7
64,3
rozvedený
6
21,4
85,7
ovdovělý
4
14,3
100,0
Celkem
28
100,0
svobodný ženatý/vdaná
%
Rodinný stav svobodný ženatý/vdaná rozvedený ovdovělý
6
Asi třetina dotázaných žije sama (32,1%) a stejný počet pak žije s partnerem. S kým žijete?
sám
Četnost 9
% 32,1
Kumulativní % 32,1
s partnerem
9
32,1
64,3
s dětmi
3
10,7
75,0
s partnerem a dětmi
2
7,1
82,1 100,0
s rodiči
5
17,9
Celkem
28
100,0
Naprostá většina dotázaných osob ve skupině Občané se zrakovým postižením byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (27 osob). Pouze jeden dotázaný neměl o rozhovor zájem.
7
3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Občané se zrakovým postižením" byly potřeby definovány na základě SWOT analýzy, z poznatků z přímých setkání s uživateli služeb a ze zkušeností poskytovatelů. Jako nejdůležitější potřeby ve vztahu k sociálním službám byly definovány tyto: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Potřeba péče o vlastní osobu Informovanost Náplň volného času Zaměstnání Psychická a emoční podpora Finance
Kromě obecných potřeb byly definovány rovněž konkrétní požadavky uživatelů služeb: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Rozvoj asistenčních služeb Zpřehlednění náplně práce stávajících poskytovatelů Pomoc v oblasti studia na |VŠ Zvýšení počtu míst v domech s pečovatelskou službou Bezúročné půjčky pro zdravotně postižené Zlepšení spolupráce poskytovatelů s lékaři Zlepšení informovanosti o následných službách Vytvoření služeb psychologické a psychické pomoci Zlepšení návaznosti služeb SPC na ranou péči
8
4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby skupiny „Občané se zrakovým postižením“ nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. 85,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Bydlení Četnost
%
Kumulativní %
nájemní byt na dobu neurčitou
24
85,7
85,7
nájemní byt na dobu určitou
1
3,6
89,3
podnájem
2
7,1
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
jinde Celkem
Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 64,3% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti to, že nemají byt ve svém vlastnictví (25%) a to, že se jim nelíbí místo, kde bydlí (25%). Dále chtěli levnější byt (12,5%) nebo větší byt (12,5%) Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám – myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Jako konkrétní problémy či připomínky v oblasti bydlení uváděli respondenti osvětlení domu, čistější okolí či úprava příslušenství.
9
4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu invalidních důchodců mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti vyjádřilo 32,1% dotázaných a 32,2% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Spokojenost - práce
zcela spokojen
Četnost 8
% 28,6
Kumulativní % 28,6
spokojen, ale mohlo by to být lepší
1
3,6
32,1
nejsem zcela spokojen
1
3,6
35,7
jsem zcela nespokojen
8
28,6
64,3
nevím, nedokážu posoudit
10
35,7
100,0
Celkem
28
100,0
Osoby, které hledají práci, upřednostňují především práce s omezením pro ZP, práci v chráněných dílnách či práci doma. Nikdo neuvedl možnost „jakákoliv“ Jaká forma práce by vám vyhovovala?
práce s omezením pro ZP
4
14,3
Platná % 33,3
Kumulativní % 33,3
práce doma
2
7,1
16,7
50,0
3
10,7
25,0
75,0 100,0
Četnost
práce v chráněných dílnách jiná
%
3
10,7
25,0
Celkem
12
42,9
100,0
Neuvedeno
16
57,1
28
100,0
Celkem
Vyjádření se respondentů ke své finanční situaci neukazuje na nízkou spokojenost s touto oblastí. Žádný respondent se sice neřadí mezi bohaté, ale 60,7% respondentů se řadí mezi průměrně finančně zajištěné. Dle velikosti majetku Četnost průměrně finančně zajištění
%
Kumulativní %
17
60,7
60,7
špatně finančně zajištění
9
32,1
92,9
v podstatě chudí
1
3,6
96,4
neuvedeno
1
3,6
100,0
28
100,0
Celkem
U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 19 300,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním lepší práce, druhým zaměstnáním, navýšením důchodu, prací pro ZP či větším státním příspěvkem. 10
Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky dovolená, vybavení bytu a kulturní aktivity. léky 1 dovolená, cestování 10 jídlo 1 sociální služby 1 oblečení 4 automobil 3 byt a vybavení 7 kultura 6 Co není kvůli nedostatku Internet, PC 2peněz kompenzační pomůcky 3
11
4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 71,4 osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat Četnost 20
ano
%
Kumulativní % 71,4
71,4
ne
7
25,0
96,4
neuvedeno
1
3,6
100,0
28
100,0
Celkem
Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (40%), jazykový kurz (20%) a zvýšení dosaženého vzdělání (20%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o rekvalifikační a motivační kurzy. Forma dalšího vzdělání Četnost
Platná % 20,0
Kumulativní % 20,0
3,6
5,0
25,0
10,7
15,0
40,0
%
zvýšení vzdělání
4
motivační kurz
1
rekvalifikační kurz
3
jazykový kurz
4
14,3
20,0
60,0
sebevzdělávání
8
28,6
40,0
100,0
20
71,4
100,0
8
28,6
28
100,0
Celkem Neuvedeno Celkem
14,3
Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že to nepotřebují (50%) a že na to nemají (12,5%). Z dalších konkrétních důvodů je to především vysoký věk. Z dalších důvodů je to například věk nebo nedostačující nabídka pro osoby se zrakovým postižením. Proč se nechci dál vzdělávat
myslím, že na to nemám
1
3,6
Platná % 12,5
Kumulativní % 12,5
nemám zájem, nepotřebuji to
4
14,3
50,0
62,5
jiný důvod
3
10,7
37,5
100,0
28,6
100,0
Četnost
Celkem Neuvedeno Celkem
%
8 20
71,4
28
100,0
12
4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Občané se zrakovým postižením měli možnost vyjádřit celkem ke dvaceti službám. Všichni respondenti uvedli, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb.
4.4.1 Sociální poradenství Sociální poradenství s prospěchem využila více než polovina respondentů (57,1%), dalších 14,4% pak službu nezná, ale chtělo by ji využít. Jako poskytovatel byly uváděny hlavně NNO (16x). Sociální poradenství Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
16
57,1
57,1
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
2
7,1
64,3
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
5
17,9
82,1
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
1
3,6
85,7
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
4
14,3
100,0
28
100,0
Celkem
4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. 17,9% ji nezná a myslí si, že by jim mohla pomoci. Osobní asistence při péči o vlastní osobu Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci Celkem
%
Kumulativní %
23
82,1
82,1
5
17,9
100,0
28
100,0
13
4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. 10,7% ji nezná a myslí si, že by jim mohla pomoci. Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci Celkem
%
Kumulativní %
25
89,3
89,3
3
10,7
100,0
28
100,0
4.4.4 Průvodcovství Oproti asistenci je tato služba využívána více – tato služba pomáhá téměř třem čtvrtinám (71,4%). Jako poskytovatelé jsou nejčastěji uváděni přátele (11x) a rodina (10x). NNO jsou zde uvedeny v osmi případech. Průvodcovství Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
20
71,4
71,4
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
7
25,0
96,4
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,6
100,0
28
100,0
Celkem
4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Služba se dle výsledků průzkumu jeví jako využívaná – využilo ji 64,3% dotázaných. 5 NNO, 9 P, 12 r Jako poskytovatel této služby jsou nejčastěji uváděni rodinní příslušníci (12x). přátelé (9x) a NNO (5x). Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
18
64,3
64,3
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
9
32,1
96,4
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,6
100,0
28
100,0
Celkem
14
4.4.6 Předčitatelské služby Službu využívá pouze 7,1% dotázaných – jako poskytovatel je uvedena rodina. Předčitatelské služby Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
2
7,1
7,1
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
23
82,1
89,3
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil
1
3,6
92,9
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
2
7,1
100,0
28
100,0
Celkem
4.4.7 Služby v denním stacionáři Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Služby v denním stacionáři Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Kumulativní %
27
96,4
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil Celkem
%
4.4.8 Služby v týdenním stacionáři Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Služby v týdenním stacionáři Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Kumulativní %
27
96,4
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil Celkem
%
4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Domov pro osoby se zdravotním postižením Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci Celkem
%
Kumulativní %
27
96,4
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
15
4.4.10 Domov pro seniory Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Domov pro seniory Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
%
28
Kumulativní %
100,0
100,0
4.4.11 Chráněné bydlení Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Chráněné bydlení Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
Kumulativní %
26
92,9
92,9
2
7,1
100,0
28
100,0
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci Celkem
%
4.4.12 Raná péče Mezi respondenty je tato služba nevyužívaná. Raná péče Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
%
28
Kumulativní %
100,0
100,0
4.4.13 Krizová pomoc Mezi respondenty je tato služba málo využívaná – využili ji tři respondenti, z nich pak dvěma služba pomohla. Jako poskytovatel uvedli respondenti lékaře, úřad a NNO. Krizová pomoc Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
2
7,1
7,1
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
1
3,6
10,7
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
24
85,7
96,4
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
1
3,6
100,0
28
100,0
Celkem
16
4.4.14 Klubová činnost Klubových akcí se účastní tři pětiny dotazovaných – 60,7%. Všichni uvádějí jako poskytovatele NNO. Klubová činnost Četnost Platná
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
17
60,7
60,7
využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi
2
7,1
67,9
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
7
25,0
92,9
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
2
7,1
100,0
28
100,0
Celkem
4.4.15 Vzdělávací aktivity Hodně využívané jsou rovněž vzdělávací aktivity, s kterými má pozitivní zkušenost 71,4% respondentů. Nejčastěji je jako poskytovatel uváděna NNO. Vzdělávací aktivity Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
20
71,4
71,4
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
6
21,4
92,9
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
2
7,1
100,0
28
100,0
Celkem
4.4.16 Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity patří taky mezi známější služby, využilo nebo využívá je 64,3% . Tito většinou označili za poskytovatele NNO. Volnočasové aktivity Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
18
64,3
64,3
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
8
28,6
92,9
neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci
2
7,1
100,0
28
100,0
Celkem
17
4.4.17 Prostorová orientace Tuto službu sociální rehabilitace využilo 42,9% dotázaných a to vesměs u NNO. Prostorová orientace Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
12
42,9
42,9
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
16
57,1
100,0
Celkem
28
100,0
4.4.18 Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu O tento sociálně rehabilitační kurz již je zájem menší – využilo jej pouze 17,9% dotázaných, opět většinou u NNO. Nácvik péče o domácnost a vlastní osobu Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
5
17,9
17,9
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
23
82,1
100,0
Celkem
28
100,0
4.4.19 Sociální rehabilitace – další dovednosti Další kurzy sociálně rehabilitace využilo 46,4% dotázaných. Všichni uvedli jako poskytovatele NNO. Sociální rehabilitace – další dovednosti Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
13
46,4
46,4
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
15
53,6
100,0
Celkem
28
100,0
4.4.20 Obsluha kompenzačních pomůcek Pomoc při obsluze kompenzační pomůcky využilo 85,7% dotázaných. Tito shodně označili za poskytovatele NNO. Obsluha kompenzačních pomůcek Četnost
%
Kumulativní %
využil jsem ji či využívám a pomáhá mi
24
85,7
85,7
nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji
4
14,3
100,0
28
100,0
Celkem
18
4.4.21 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevila potřeba zlepšení přístupu k informacím o službách pro zrakově postižené, potřeba přepisu skript do Braillova písma, psychoterapie a rozšíření průvodcovské služby. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti úřad (18 osob). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc 70
60
60,71%
50
Y Axis
40
30
20 14,29%
10 7,14%
0 ú
nevím
nikde
3,57%
3,57%
L
R
3,57%
3,57%
ú,š,L neuvedeno
3,57%
nno
Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc
Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 7,1% dotázaných není ochotno za služby platit, 25% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 67,9% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu.
19
Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze
20
4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej polovina osob jako velmi dobrý nebo dobrý a polovina osob jako spíše špatný či špatný. Zdravotní stav Četnost velmi dobrý dobrý
2
% 7,1
Kumulativní % 7,1 50,0
12
42,9
spíše špatný
9
32,1
82,1
špatný
5
17,9
100,0
Celkem
28
100,0
Mezi respondenty je 53,3% těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci. Zdraví negativně ovlivněno penězi?
53,6
Kumulativní % 53,6
ne
13
46,4
100,0
Celkem
28
100,0
ano
Četnost 15
%
Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především přístup lékařů a drahé léky. DLOUHÉ ČEKÁNÍ U LÉKAŘŮ DRAHÉ LÉKY PŘÍSTUP LÉKAŘŮ
4 3 8
21
4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (71,4%). Větší část z nich uvádí, že s nimi tráví hodně času (75%). Z hlediska cíle průzkumu jsou však důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. Máte děti?
ano
Četnost 20
ne Celke m
% 71,4
Kumulativní % 71,4
8
28,6
100,0
28
100,0
Většina dotázaných má dostatek volného času a využívá ho (85,7%). 10,7% respondentů volný čas má, ale neví, jak ho naplnit. Osoby, které neví, jak naplnit svůj volný čas, poukazují na nedostatečnou nabídku – tvrdí, že neví o žádných možnostech. Víte vy sám, co s volným časem?
nemám volný čas
Četnost 1
% 3,6
Kumulativní % 3,6
mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit
3
10,7
14,3
mám volný čas a využívám ho
24
85,7
100,0
Celkem
28
100,0
K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především četba (20,8%), kultura (12,5%) a akce členské organizace (12,5%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, uváděli internet, ruční práce, zahrada a přátelé. Jak ho trávíte? Četnost 3
TV
2
četba
5
akce členských organizací
Kumulativní % 12,5
7,1
8,3
20,8
17,9
20,8
41,7
10,7
3
10,7
12,5
54,2
jiné
11
39,3
45,8
100,0
Celkem
24
85,7
100,0
Neuvedeno Celkem
Platná % 12,5
%
kultura
4
14,3
28
100,0
22
V trávení volného času je pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí pouze 53,9% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě?
53,6
Kumulativní % 53,6
ne
13
46,4
100,0
Celkem
28
100,0
ano
Četnost 15
%
23
4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (42,9%) a rozhlas (32,1%). Zdroje získávání informací
rozhlas
Četnost 9
% 32,1
Kumulativní % 32,1
televize
12
42,9
75,0
schůzky klubu, jehož jsem členem
4
14,3
89,3
internet
3
10,7
100,0
Celkem
28
100,0
24
4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty v různé míře následující: neinformovanost veřejnosti o typu mého zdravotního omezení Četnost vůbec se mě netýká způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život Celkem
% 4
14,3
Kumulativní % 14,3
19
67,9
82,1
5
17,9
100,0
28
100,0
předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí
vůbec se mě netýká způsobuje mi občas problémy
Četnost 11
39,3
Kumulativní % 39,3
57,1
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
16
je to můj největší problém Celkem
%
architektonické bariéry
vůbec se mě netýká
Četnost 12
způsobuje mi občas problémy
42,9
Kumulativní % 42,9
9
32,1
75,0
6
21,4
96,4
1
3,6
100,0
28
100,0
často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
%
můj fyzický stav
vůbec se mě netýká
Četnost 7
25,0
Kumulativní % 25,0
způsobuje mi občas problémy
9
32,1
57,1
10
35,7
92,9
2
7,1
100,0
28
100,0
často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
%
25
mé vnitřní zábrany
vůbec se mě netýká
Četnost 14
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
% 50,0
Kumulativní % 50,0
11
39,3
89,3
1
3,6
92,9
2
7,1
100,0
28
100,0
malý pocit bezpečí ve městě
vůbec se mě netýká
Četnost 11
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život Celkem
% 39,3
Kumulativní % 39,3
13
46,4
85,7
4
14,3
100,0
28
100,0
26
5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Ukázalo se, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "zdraví" (průměr 2,68) a s oblastí "práce" (průměr 2,50). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti „volný čas a rodina“ (1,54) a „bydlení“ (1,50). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení
1,50
Spokojenost - finance
2,18
Spokojenost - práce
2,50
Spokojenost - vzdělávání
1,68
Spokojenost - sociální péče
1,65
Spokojenost - zdraví
2,68
Spokojenost - volný čas a rodina
1,54
Spokojenost - duševní pohoda
1,64
Potvrzuje se, že je důležité zaměření se na oblast „práce“, kde dotazovaní jasně vyjádřili potřebu pomoci při hledání specifických forem zaměstnání. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejvíce využívané byly služby jako "průvodcovství" a "pomoc při vyřizování běžných záležitostí" - nejčastěji jsou zde však uváděni jako poskytovatelé rodinní příslušníci a přátele. Od NNO jsou pak využívány především "sociální poradenství", "volnočasové aktivity", "vzdělávací aktivity" a "klubová činnost". Velký zájem je rovněž o "prostorovou orientaci" a "obsluha kompenzačních pomůcek" Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Naopak nejmenší zájem byl o služby spojené s pobytem jako jsou "denní a týdenní stacionáře", "domovy pro seniory" a "domovy pro osoby se zdravotním postižením" či "chráněné bydlení". Překvapivě málo využívané jsou "služby osobní asistence". Mezi respondenty bylo i málo těch, kteří by službu využívat chtěli, ale nevěděli o ní. (17% resp. 10%). Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, a to i v případě, že by na služby nedostali peníze od státu. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s angažovanosti lékařů, ale především úředníků při řešení problémů respondentů. Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s přístupem lékařů – jako jedním z řešení se nabízí zapojení kompetentních osob z řad lékařů do procesu komunitního plánování. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Občané se zrakovým postižením komplikují život. Těmito bariérami jsou především neinformovanost veřejnosti a předsudky druhých, architektonické bariéry, fyzický a psychický stav
27
respondentů, ale i malý pocit bezpečí ve městě. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. Určitě průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami s daným postižením. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především fakt, že osoby se zrakovým postižením, kteří by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob se zrakovým postižením.
28
