UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
Speciální jednotky Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
Praha, srpen 2015
Ondřej Šembera
Prohlašuji, že jsem práci psal samostatně a uvedl jsem všechny použité zdroje a literaturu. Tato práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne 20.8.2015
podpis …………………… Ondřej Šembera
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta/katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
Poděkování V této části bych rád poděkoval Ing. et Mgr. Miloši Fialovi, Ph.D. za odborné vedení práce a za možnost využít jeho zkušeností v tomto oboru. Poděkování patří také mjr. Bc. Janu Fyrbachovi ze 3. záchranné roty, Tomášovi Míčovi ze 2. specializované roty, Davidu Kocourkovi z 1. záchranné roty a Ing. Luboši Votípkovi. Bez jejich spolupráce by tato práce nevznikla.
Abstrakt
Název:
Speciální jednotky Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR.
Cíl práce:
Hlavním cílem je analýza jednotlivých rot Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR se zaměřením na speciální jednotky. Porovnání statistik záchranných a likvidačních práci od počátku vzniku útvaru do současnosti.
Metody:
Vypracování rešerše z dostupných materiálů pro teoretickou část práce. Pro praktickou část využití statistik generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Výsledky:
Na základě statistik má tento útvar přínos pro práci HZS ČR jak v záchranných a likvidačních prací, tak i z hlediska školícího centra.
Klíčová slova: jednotky, hasiči, záchrana, likvidační práce.
Abstract
Title:
Special forces Rescue Unit of the Czech Republic Fire Rescue Service.
Objective:
The aim is to analyze single troops of Special forces Rescue Unit of the Czech Republic Fire Rescue Service and comparison of the statistics of the rescue and disposal work from the beginning of the formation of the department to the present day.
Methods:
For the teoretical part of the work it is an elaboration of the research from the materials available. For the practical part it is the use of the statistics of the General Directorate of the Fire Rescue Service of the Czech Republic.
Results:
Based on the statistics, this department is beneficial both for the Fire Rescue Service of the Czech Republic with their rescue and disposal work and for the training centers.
Keywords:
Troops, Firemen, Rescue, Winding-up work
Obsah Seznam použitých zkratek ..................................................................................................................... 10 1 Úvod ................................................................................................................................................... 11 2 Integrovaný záchranný systém (URL1).............................................................................................. 12 2.1 Vznik ........................................................................................................................................... 12 2.2 Základní a ostatní složky IZS ...................................................................................................... 12 2.3 Postavení a zakotvení Záchranného útvaru HZS ČR v rámci IZS .............................................. 13 3 Historie HZS (URL2) ......................................................................................................................... 15 3.1 Počátky HZS................................................................................................................................ 15 3.2 Poválečný vývoj .......................................................................................................................... 15 3.3 Konec 20. století .......................................................................................................................... 15 3.4 Počátek 21. století........................................................................................................................ 16 3.5 Současnost HSZ ČR .................................................................................................................... 16 4. Historie Záchranného útvaru HSZ ČR .............................................................................................. 17 4.1 Předchůdci útvaru ........................................................................................................................ 17 4.2 Konstituování útvaru dne 1. ledna 2009 ...................................................................................... 18 5. Organizační struktura a hlavní úkoly Záchranného útvaru HSZ ČR ................................................. 19 5.1 Organizační struktura a postavení Záchranného útvaru v rámci HZS ČR .................................. 19 5.2 Organizační struktura Záchranného útvaru HZS ČR .................................................................. 20 5.2.1 Kancelář velitele útvaru ........................................................................................................ 21 5.2.2 Úsek ekonomiky ................................................................................................................... 21 5.2.3 Pracoviště interního auditu a kontroly .................................................................................. 22 5.2.4 Úsek záchranné činnosti ....................................................................................................... 22 5.3 Úkoly Záchranného útvaru HZS ČR (URL3) ............................................................................. 23 5.3.1 Oblast záchranné a humanitární činnosti .............................................................................. 23 5.3.2 Oblast školící a výcvikové činnosti ...................................................................................... 24 5.3.3 Oblast odborné přípravy HZS ČR dle požadavků GŘ HZS ČR ........................................... 24 6. Působnost a pokyny pro organizační a operační řízení Záchranného útvaru HZS ČR...................... 25 6.1 Působnost Záchranného útvaru HZS ČR ..................................................................................... 25 6.2 Pokyny pro organizační a operační řízení záchranného útvaru HZS ČR .................................... 25 6.2.1 Postavení příslušníků a prostředků Záchranného útvaru na místě mimořádné události ....... 25 6.2.2 Organizace výjezdu jednotky Záchranného útvaru k zásahu a její předurčenost ................. 26 6.2.3 Poskytování ochranných pracovních prostředků příslušníkům ............................................ 29
7
6.2.4 Způsob zajištění nepřetržité dostupnosti vedoucích služebních funkcionářů Záchranného útvaru ............................................................................................................................................. 29 7. Speciální jednotky 1. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně ................................ 31 7.1 Úkoly 1. záchranné roty Záchranné útvaru HZS ČR (URL4) ..................................................... 31 7.2 Organizační struktura 1. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR ...................................... 32 7.3 Technika 1. záchranné roty záchranného útvaru HZS ČR (URL5) ............................................. 32 7.3.1 Zemní stroje 1. čety .............................................................................................................. 32 7.3.2 Vyprošťovací technika 2. čety .............................................................................................. 34 7.3.3 Technika na dopravu vody 3. čety ........................................................................................ 35 7.3.4 Technika na přepravu osob a materiálu 3. čety .................................................................... 36 8. Speciální jednotky 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně ......................... 40 8.1 Úkoly 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně (URL6) ......................... 40 8.2. Organizační struktura 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně ............. 41 8.3 Technika 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně (URL7) .................... 41 8.3.1 1. četa – 1. družstvo – velkokapacitní čerpání ...................................................................... 41 8.3.2 1. četa – 2. družstvo – přeprava materiálu a osob................................................................. 42 8.3.3 1. četa – 3. družstvo – dekontaminace osob a techniky ........................................................ 42 8.3.4 2. četa – 1. družstvo – potápěči ............................................................................................ 42 8.3.5 2. četa – 2 družstvo – střelmistři ........................................................................................... 43 8.3.6 2. četa – 3. družstvo - kynologové a zdravotníci .................................................................. 44 8.3.7 3. četa – 1. družstvo – nouzové napájení elektrickou energií („blackout“) .......................... 44 8.3.8 3. četa – 2. družstvo – obsluha motorových pil a rozbrušovacích strojů .............................. 45 9. Speciální jednotky 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu ............................................................... 46 9.1 Úkoly 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu (URL7) ............................................................... 46 9.2 Organizační struktura 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu .................................................... 47 9.2 Technika 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu (URL8) .......................................................... 47 9.2.1 1. četa – 1. družstvo – zemní stroje ...................................................................................... 47 9.2.2 1. četa – 2. družstvo – družstvo přepravy a dopravy nadrozměrných nákladů ..................... 48 9.2.3 2. četa – 1. + 2. družstvo – vyprošťovací technika ............................................................... 48 9.2.4 3. četa – 1. družstvo – dekontaminace .................................................................................. 48 9.2.5 3. četa – 2. družstvo – nouzové zásobování elektrickou energií - elektrocentrály ............... 49 9.2.6 3. četa – 3. družstvo – dálková doprava vody + plavidla ..................................................... 49 10. Speciální jednotky 4. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR v Jihlavě ............................... 50 11. Ostatní technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR (URL9) ............................................. 51
8
12. Školení a specializační kurzy Záchranného útvaru GŘ HZS ČR (URL10) .................................... 52 12.1 Zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v rozsahu vzdělávacího programu .......................... 52 12.2 Zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v získávání řidičských oprávnění ........................... 52 12.3 Zařízení simulující reálné podmínky požáru – ohňový trenažér ve Zbirohu............................. 52 12.4 Oblast odborné přípravy HZS ČR dle požadavků generálního ředitelství ................................ 52 13. Statistika činností Záchranného útvaru HZS ČR (URL11) ............................................................. 53 13.1 Rok 2009 ................................................................................................................................... 53 13.2 Rok 2010 ................................................................................................................................... 53 13.3 Rok 2011 ................................................................................................................................... 54 13.4 Rok 2012 ................................................................................................................................... 54 13.5 Rok 2013 ................................................................................................................................... 54 13.6 Rok 2014 ................................................................................................................................... 54 14. Závěr................................................................................................................................................ 55 15. Zdroje .............................................................................................................................................. 56 16. Obrazové přílohy ............................................................................................................................. 59
9
Seznam použitých zkratek
HZS ČR
Hasičský záchranný sbor České republiky
IZS
Integrovaný záchranný systém
MU
Mimořádná událost
GŘ HZS ČR
Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
PČR
Policie České republiky
ZZS
Zdravotnická záchranná služba
ZaLP
Záchranné a likvidační práce
JPO
Jednotka požární ochrany
MV
Ministerstvo vnitra
OPIS
Operační a informační středisko
10
1 Úvod Téma záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „ HZS ČR“) jsem si zvolil z důvodu zajímavosti tohoto útvaru. Útvar využívá speciální techniku, kterou nemá k dispozici každá jednotka HZS ČR. Během bakalářského studia jsme měli možnost tento útvar navštívit v rámci exkurze. Práce má za úkol podat základní přehled o IZS (dále jen „IZS“), historii HZS a shrnout organizační strukturu, působnost, útvary HZS ČR. Jako hlavní bod má práce za úkol analyzovat záchranný útvar a jeho speciální jednotky. Speciální jednotky jsou rozdělené do čtyř rot, které se strategicky nachází na celém území České republiky. Jedná se o 1. záchrannou rotu v Hlučíně, 2. specializovanou rotu v Hlučíně, 3. záchrannou rotu ve Zbirohu a od 1. září 2015 přivítají mezi sebe tyto tři další rotu, která se bude nacházet v Jihlavě, tzn. 4. záchranná rota v Jihlavě. Dále popis jednotlivých statistik záchranných a likvidačních prací (dále jen ZaLP), které tento útvar provedl za určité období. Bakalářská práce by měla přispět k rozšíření povědomí o činnosti tohoto útvaru veřejnosti.
11
2 Integrovaný záchranný systém (URL1) Integrovaný záchranný systém (dále jen IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události.
2.1 Vznik Základy vzniku byly položeny v roce 1993. IZS vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníku, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (dále jen MU). Vždy byl zájem všech bezpečnostních složek spolupracovat a dosahovat tak rychlé a účinné záchrany nebo likvidační práce. Spolupráce na místě mimořádně události vždy fungovala v nějaké formě. Avšak odlišná pracovní náplň pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů. IZS vymezuje zákon č. 239/2000 Sb., o IZS s. 25.
2.2 Základní a ostatní složky IZS Mezi základní složky se řadí: Policie České republiky (dále jen PČR), HSZ ČR, Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS), Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Ostatní složky IZS: Obecní policie, Orgány ochrany veřejného zdraví, Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, Zařízení civilní ochrany, Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využit k ZaLP.
12
HSZ ČR je hlavním koordinátorem IZS. Pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník HZS ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje ZaLP. Operační a informační středisko (dále jen „OPIS“) IZS je OPIS HSZ ČR. Toto středisko povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak IZS koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.
2.3 Postavení a zakotvení Záchranného útvaru HZS ČR v rámci IZS Záchranný útvar se stal nedílnou součástí IZS ČR jako organizační složka státu. K jeho hlavním úkolům patří podpůrná činnost napříč celým státem, tzn. celým IZS ČR. Ve spolupráci se základními i ostatními složkami IZS ČR vytváří efektivní pomoc při ZaLP. Samotní příslušníci záchranného útvaru vnímají převod od Armády ČR velice pozitivně, protože technika a technické prostředky mohou rychleji a efektivněji vypomáhat občanům. Důvody jsou zcela bezesporu jasné. Dříve za vedení pod Armádou ČR mohla být technika nasazena až za 72 hodin. Dnes pod křídly HZS ČR se doba nasazení těžké techniky velice zkrátila. Doba nasazení techniky a technických prostředků se pohybuje mezi třiceti až devadesáti minut, dle pracovní doby a počtu nasazení techniky a technických prostředků. Zásahová činnost je dána výskytem živelních pohrom, které se vyskytují na našem území. Záchranný útvar lze z hlediska výkonu služby chápat jako centrální zálohovou složku Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen GŘ HZS ČR) s celorepublikovou působností. Výkon služby se dělí na organizační a operační řízení. Operační řízeni je u HZS ČR činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu o záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.1 ZÚ je předurčen zásahům, které nemusí být vždy na pár hodin, ale tyto zásahy mohou být i dlouhodobé, specifické a velkého rozsahu. Příslušníci a občanští zaměstnanci ZÚ, kteří jsou vysláni na místo zásahu, se považují za jednotku požární ochrany (dále jen JPO) a na její
1
Pokyn velitele ZU HZS ČR č. 15/2015 ze dne 9. února 2015, kterým se stanoví úkoly a činnost Záchranného útvaru HZS ČR pro účely organizačního a operačního řízení.
13
činnost v operačním řízení se vztahují předpisy upravující činnost jednotek, pokud není dále stanoveno jinak s přihlédnutím ke specifickému vybavení ZÚ.2 Z hlediska práva na velení se jednotka ZÚ považuje za jednotku HZS kraje bez místní příslušnosti. Pokud na místě MÚ zasahují společně jednotka HZS kraje a ZÚ, velení se ujímá jednotka s místní příslušností. ZÚ může být nasazen i na více místech ČR najednou. Jedná se především o sněhové kalamity, povodně, epidemie, které svým rozsahem ohrožují více krajů ČR. ZÚ může být vyslán na výpomoc i mimo ČR v rámci mezinárodní výpomoci postižené oblasti. V tomto případě se jednotka ZÚ stává jednotkou Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) - GŘ HZS ČR. Na takovou výpomoc se k rotám ZÚ přidává ještě vyškolený styčný důstojník pro mezinárodní záchranné operace.
2
Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
14
3 Historie HZS (URL2) 3.1 Počátky HZS Za první republiky existovaly veřejné požární jednotky jen v některých městech. V ostatních obcích využívali obyvatelé a starostové předpisy převzaté z Rakouska-Uherska. Tyto předpisy umožňovaly přenášet zodpovědnost starostů za hašení požárů na dobrovolné hasičské sbory. Tento stav ale nebyl optimální pro potřeby státu v dobách míru, natož v dobách války. Žádná změna nenastala ani v době protektorátu. V roce 1942 byl v protektorátu zřízen pluk požární policie. Mužstvo tvořili tři čeští četníci a příslušníci finanční stráže. Tento pluk podléhal velitelství četnictva v protektorátu, jeho nasazené řídili úředníci z říšských míst.
3.2 Poválečný vývoj Po válce se požáry dostaly do působnosti ministerstva vnitra, plnění úkolu na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory. V této době bylo hasičstvo dobrovolné, závodní a hasičstvo z povolání. Hasičské stanice musely být ze zákona zřízeny v obcích s počtem obyvatel nad padesát tisíc, nebo i menší na popud krajských národních výborů. K zásadním změnám došlo s přijetím zákona o státním dozoru o požární ochraně a dozoru v roce 1953. Výkonnými JPO se staly veřejné á závodní jednotky a požární ochrana byla budována na principech vojensky organizované složky. Odpovědnost za požární ochranu měly národní výbory, orgány požárního dozoru a ministr vnitra. V roce 1958 došlo k decentralizaci požární ochrany. Organizace státního požárního dozoru byla tímto zcela rozbita. Státní orgány požární ochrany byly podřízeny orgánům národních výborů, které nebyly moc odborné a celá řada státních funkcí byla předána pod křídla Československého svazu požární ochrany.
3.3 Konec 20. století Za velice významný krok se v tomto období považuje vznik Školy požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku v roce 1967. V roce 1984 se tato škola stala Střední odbornou školou požární ochrany MV Československé republiky. V roce 2002 se změnil název na Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany MV ve Frýdku-Místku. 15
V roce 1969 ve federativním Československu byla požární ochrana zařazena do výlučné působnosti národních rad. To mělo za následek vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR. Počátkem 70. let se začal měnit charakter zásahů. Už nešlo jen o zásahy u požárů, ale také o technické zásahy. V současnosti tak můžeme nalézt hasiče vedle klasických požárů také u dopravních nehod, při živelních pohromách jiného charakteru, než je oheň. Jde také o zásahy jako je vyprošťování osob nebo odstraňování překážek po silných bouřkách apod.. V roce 1985 byl vydán zákon o požární ochraně, který přes své novelizace zůstává doposud v platnosti. Profesionální jednotky jsou bleskovostí a akceschopností postupně nahrazovaly některé druhy technických služeb. Není divu, že postupem času přibylo na stranu JPO velice mnoho kompetencí a práv. V roce 1995 dostal HZS ČR tento název. V tomto roce vyvrcholil proces změn. Byla rozšířena působnost MV o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a IZS.
3.4 Počátek 21. století V roce 2001 proběhla nová právní úprava, která nabyla účinnosti 1. Ledna 2001. Tato úprava znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci HSZ ČR. Došlo také ke sloučení ředitelství HSZ ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany. Tímto krokem dostali hasiči na starost velkou oblast civilní ochrany.
3.5 Současnost HSZ ČR V dnešní době HSZ ČR hraje významnou roli v přípravě státu na MU (od terorismu, přes živelní pohromy až k průmyslovým haváriím). HSZ ČR má také na starost ZaLP při MU. Hasiči jsou hlavním koordinátorem IZS, při MU slučují všechny záchranné složky. HSZ ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je součástí MV. HSZ ČR má 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany ve Frýdku - Místku a Záchranný útvar HSZ ČR (Hlučín, Zbiroh, Jihlava). Součástí HSZ ČR jsou školící a edukační centra (například ohňový trenažér ve Zbirohu). Dále má HSZ ČR pod svými křídly Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany v Praze, Opravárenský závod Olomouc a Základnu logistiky Olomouc. 16
4. Historie Záchranného útvaru HSZ ČR3
4.1 Předchůdci útvaru V historii Záchranného útvaru jde zpočátku o záchranné prapory vojenského charakteru. V těchto praporech došlo k rozsáhlým reorganizačním změnám. Od samého počátku vzniku těchto vojenských záchranných praporů v ČSR v padesátých letech 20. století až do současné doby se přihlíželo spíše na aktuální vojensko-politickou situaci, než strategické rozmístění v rámci ČSR. Tyto jednotky a útvary byly zejména pro civilní ochranu, kam spadá i oblast humanitární oblasti. V 50. letech 20 století bylo k dispozici pět výcvikových praporů civilní obrany s počtem 200300 příslušníků. V těchto praporech byla velící místa obsazována výhradně profesionálními vojáky. V roce 1953 proběhla změna těchto praporů civilní obrany na pluky civilní obrany. Do těchto změn se zařazují i změny v dislokaci. V roce 1955 byl do organizační struktury zařazen zdravotnický prapor. Tyto pluky byly na dislokacích v Kutná Hora, Bučovice, Žilina, Malacky, Varnsdorf. 1. ledna 1976 došlo na základě novely zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Československé socialistické republiky, k převedení vojenských pluků z MV do působnosti ministerstva národní obrany. V organizační struktuře se objevily i první JPO. V roce 1993 po vzniku ČR byly řešeny organizační změny v otázkách civilní obrany. V roce 1996 byly prapory reorganizovány a přejmenovány na záchranné a výcvikové základy civilní ochrany ČR. V roce 1997 byla základna Kozlov redislokována do dislokace Olomouc. V tomto období se tyto oddíly už aktivně podílely na řadě cvičení s hasiči, záchranáři zdravotnické záchranné služby, policisty. Tyto jednotky se podílely na pomoci v rozsáhlých povodních v roce 1997 a 2002.
3
TALICHOVÁ, Martina. Vývoj a současný stav Záchranného útvaru HZS v rámci IZS. Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Ing. Et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
17
4.2 Konstituování útvaru dne 1. ledna 2009 Dne 1. ledna 2009 došlo k zásadní reorganizační změně Záchranného útvaru HSZ ČR. Záchranný útvar byl převeden z resortu Ministerstva obrany ČR pod působnost MV ČR. K této reorganizaci došlo z úsporných důvodu, kde mělo Ministerstvo obrany ČR provést transformaci ve svém resortu (usnesení vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194 o Transformaci resortu Ministerstva obrany ČR). V rámci reorganizačních změn došlo k velkým změnám. Došlo ke zrušení vojenského záchranného praporu v Kutné Hoře bez náhrady. Prapory v Rakovníku a Olomouc byly změněny na ženijní prapory. Jindřichův Hradec a Bučovice se reorganizovaly na dvě samostatné záchranné roty s dislokací Olomouc a Rakovník. Uvolněné posádky Bučovice a Jindřichův Hradec se začlenily do struktur útvarů mechanizovaného vojska. Jediný prapor (157. Záchranný prapor v Hlučíně) byl plně majetkově, personálně i finančně delimitován a předán HZS ČR. 1. ledna 2009 se z vojáků 157. Záchranného praporu Armády ČR stali příslušníci HZS ČR a název útvaru se změnil na „záchranný útvar“. Povedlo se z rušících se vojenských praporů převést techniku do tohoto útvaru. Tato technika slouží dál v rámci IZS ČR.
18
5. Organizační struktura a hlavní úkoly Záchranného útvaru HSZ ČR Záchranný útvar HZS ČR je centrálně řízenou zálohovou jednotkou GŘ HZS ČR (Obr. č. 1). Jednotky Záchranného útvaru jsou předurčeny pro řešení MU velkého rozsahu, živelních pohrom, přírodních kalamit, rozsáhlých požárů a technických zásahů s nutností využití speciální techniky, jíž záchranný útvar disponuje. Jedním z mnoha úkolů Záchranného útvaru je doplnění sil složek IZS. Tato spolupráce zabezpečuje efektivní řešení MU. HZS ČR je jednou ze základních složek IZS. HZS ČR připravuje stát na MU a koordinuje postup při ZaLP. Dále má Záchranný útvar HZS ČR za úkol zajišťovat výcvik příslušníku HZS ČR ve vybraných specializačních kurzech. Záchranný útvar dále provádí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
5.1 Organizační struktura a postavení Záchranného útvaru v rámci HZS ČR Hlavním orgánem celé struktury HZS ČR je GŘ HZS ČR se sídlem v pražském Chodově. Do podřízenosti GŘ HZS ČR patří: HZS krajů (HZS hl.m. Prahy, HZS Středočeského kraje, HZS Jihočeského kraje, HZS Plzeňského kraje, HZS Karlovarského kraje, HZS Ústeckého kraje, HZS Libereckého hraje, HZS Královéhradeckého kraje, HZS Pardubického kraje, HZS Kraje Vysočina, HZS Jihomoravského kraje, HZS Olomouckého kraje, HZS Moravskoslezského kraje, HZS Zlínského kraje), Školní a vzdělávací zařízení HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva (Lázně Bohdaneč), Technický ústav požární ochrany (Praha), Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku, Záchranný útvar HZS ČR dislokován v Hlučíně, ve Zbirohu, v Jihlavě (od 1.9. 2015). Záchranný útvar je přímo podřízený GŘ HZS ČR v Praze. Každá z těchto oddělení a složek plní v rámci HZS ČR a IZS specifické úkoly.
19
Obr. č. 1, organizační struktura a postavení Záchranného útvaru v rámci HZS ČR.
Zdroj: HZS ČR
5.2 Organizační struktura Záchranného útvaru HZS ČR Záchranný útvar se dělí na jednotlivé úseky, oddělení a pracoviště (Obr. č. 2). Toto vymezuje organizační řád záchranného útvaru. Organizační struktura vypadá takto: Obr. č. 2, organizační struktura Záchranného útvaru HZS ČR.
Zdroj: HZS ČR
20
5.2.1 Kancelář velitele útvaru
Kancelář velitele útvaru zabezpečuje organizaci a koordinaci činností záchranného útvaru. Nejvyšší funkci v této kanceláři je ředitel kanceláře velitele. Pod jeho velení dále spadá asistent/ka velitele, administrativní a spisový pracovník, psycholog, právník, pracoviště personální a PAM a oddělení vzdělávání.Právník při záchranném útvaru především připravuje dokumenty pro všechna pracoviště, kontroluje a připravuje smlouvy (od kupních až po smlouvy o dílo). Právnická činnost u záchranného útvaru také spočívá řešení škod na majetku státu a řízení o pracovních a služebních úrazech příslušníku i občanských zaměstnanců. Jako dalším úkolem právníka je vyhotovovat pro služební funkcionáře se služební pravomocí potřebné právní dokumenty k těmto řízením o jednání příslušníku se znaky přestupků. Právník funguje jako mluvčí útvaru v právnických otázkách.
Psycholog při záchranném útvaru plní roli psychodiagnostického vyšetřovatele. Jeho další práce spočívá v lektorských hodinách v rámci autoškoly, taktického řízení. Psycholog mimo jiné poskytuje poradenskou a konzultační službu pro samotné záchranáře útvaru. Personální pracoviště a PaM má na starost kompletní evidenci příslušníků útvaru. Toto pracoviště zajišťuje analýzy služebních míst, výběr nových příslušníků. Pracoviště se účastní při přezkumných řízení o způsobilosti zaměstnanců. Dále toto pracoviště zajišťuje výsluhové příspěvky a další vyměřovací základů stanovených zákonem. Jako další vykonává agendu platových prostředků. Oddělení vzdělávání má pod svými křídly specializační kurzy, autoškolu skoro všech řidičských skupin a různá školení dle potřeb HZS ČR. Kurzy provádí vyškolení příslušníci HZS ČR, ale také profesionálové od policie a dalších složek IZS.
5.2.2 Úsek ekonomiky V čele tohoto úseku je velitel ekonomiky, ten má pod sebou zástupce velitele ekonomiky. Tento úsek se dělí na dvě samostatná pracoviště (pracoviště KIS a pracoviště veřejných
21
zakázek) a tři oddělení (oddělení strojní a technické služby, oddělení provozní a správy majetku, oddělení finanční).
Pracoviště KIS kontroluje a případně opravuje chod serverů, služební počítače a informační systémy útvaru. Toto pracoviště zahrnuje i spojového
technika,
který se stará o provoz spojovacích služeb. Má na starost spojeni
pro velení a
řízení jednotek v operačním systému.
Pracoviště veřejných zakázek zajišťuje vše kolem vypisování tendrů ze všech kategorií dle zákona o veřejných zakázkách.
Oddělení provozní a správy majetku se stará o movitý a nemovitý majetek útvaru. Jde zejména o provoz objektu, zabezpečení stravování. Dohlíží nad normami ekologie, bezpečností práce, ochrany zdraví při práci, odpadovým hospodářstvím a přepravou nebezpečného nákladu po silnici.
Oddělení finanční se zabývá všemi záležitostmi ohledně financí útvaru. Jde o finanční záležitosti jak příjmové, tak výdajové. Oddělení také sestavuje návrh rozpočtu útvaru dle potřeb jednotlivých úseků.
Oddělení strojní a technické služby zajišťuje opravy vozidel a technických prostředků útvarů.
5.2.3 Pracoviště interního auditu a kontroly Pracoviště interního auditu a kontroly slouží jako vnitřní kontrolní orgán v rámci záchranného útvaru. Provádějí se systémové kontroly obecné, ale i kontroly řídící. Kontroly směřují zejména na zadávání veřejných zakázek, čerpání financí, způsob vedení evidence, vykazování služební pohotovosti, připravenost materiální základny humanitární pomoci. Dále například toto pracoviště kontroluje legálnost softwaru na služebních počítačích.
5.2.4 Úsek záchranné činnosti Tento úsek je nejdůležitějším úsekem záchranného útvaru. Úsek provádí ZaLP, zasahuje při MU veškerého charakteru. Úsek záchranné činnosti se skládá ze zástupce velitele, který spadá pod velitele útvaru. Dále se skládá z oddělení přípravy jednotek, tomuto oddělení je podřízené pracoviště operativního řízení odřadů, dále pak ze tří záchranných rot a jedné specializované roty.
22
3. záchranná rota je dislokována nedaleko obce Zbiroh, dvě se nacházejí v dislokaci Hlučín (nedaleko Olomouce), jedná se o 1. záchrannou rotu a 2. specializovanou rotu. Nově se k těmto rotám od 1.9. 2015 připojí i 4. Záchranná rota s dislokací Jihlava.
Oddělení přípravy a řízení jednotek se stará o organizaci, plánování a odbornou přípravu. Zabezpečuje také statické sledování události, spolupracuje s ostatními HZS krajů při cvičeních. Z hlediska operačního řízení vyčleňuje síly a prostředky, vytváří analýzu nasazení sil a prostředků. Zaměstnanci tohoto oddělení se účastní zásahů na pozicích velitelů nebo plní úkoly vedoucích služeb a to konkrétně chemické a technické. Pod toto oddělené spadá pracoviště operativního řízení odřadů. Toto zařízení funguje něco jako operační a informační středisko (dále jen „OPIS“) GŘ HZS ČR. Je v neustálém provozu a zčásti nahrazuje OPIS GŘ HZS ČR. Dále toto pracoviště podává zasahujícím jednotkám informace jak na našem území, tak v cizině.
5.3 Úkoly Záchranného útvaru HZS ČR (URL3) Tento útvar není klasickou výjezdovou jednotkou HZS ČR. Záchranný útvar plní zejména mimořádné úkoly hasičského záchranného sboru a k tomu provádí výcvik. Dále provádí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti.
5.3.1 Oblast záchranné a humanitární činnosti Záchranné práce
vyhledávání, vyprošťování a záchrana osob ze zavalených objektů,
potápěčské práce,
zemní práce,
vyprošťování uvázlé nebo havarované techniky,
demoliční práce a rozpojování konstrukcí nebo materiálů pomocí trhavin,
radiační a chemický průzkum a vytyčování nebezpečných oblastí,
dekontaminace osob, techniky, materiálu a terénu,
dálková doprava vody při požárech a hašení požárů.
23
Likvidační práce a humanitární činnost
sběr a likvidace uhynulých zvířat,
evakuace osob, přeprava hospodářských zvířat a materiálu,
úprava a popř. distribuce pitné vody,
nouzové přežití obyvatelstva pomocí humanitární základny (přesun základny do postiženého území, rozvinutí základny, provozování základny, příjem, vystrojení, ubytování a stravování, hygienické zabezpečení a zdravotní podpora).
Obnova postiženého území
nouzové zásobování elektrickou energií (black-out),
přečerpávání vody velkokapacitními čerpadly,
nouzové zásobování pitnou vodou (dálková doprava vody cisternami, úprava a
distribuce vody). Poskytování záchranné a humanitární pomoci v zahraničí podle požadavků MVgenerálního ředitelství HZS ČR (dále jen „generální ředitelství“)
kynology,
specialisty na black-out,
chemiky, popř. dalšími specialisty,
humanitárním materiálem.
5.3.2 Oblast školící a výcvikové činnosti
Oblast školící a výcvikové činnosti viz kapitola - 12. Školení a specializační
kurzy ZÚ GŘ HZS ČR.
5.3.3 Oblast odborné přípravy HZS ČR dle požadavků GŘ HZS ČR
Oblast odborné přípravy HZS ČR dle požadavků GŘ HZS ČR viz kapitola –
12. Školení a specializační kurzy ZÚ GŘ HZS ČR
24
6. Působnost a pokyny pro organizační a operační řízení Záchranného útvaru HZS ČR Záchranný útvar je centrálně řízenou zálohovou jednotkou GŘ HZS ČR, může být vyslán po celé České republice, ale zároveň do ciziny. Příslušníci záchranného útvaru často ani nevědí, na jak dlouho vyjíždí do terénu. Jejich zásah může být na hodinu, ale zároveň i na několik týdnů nebo měsíců.
6.1 Působnost Záchranného útvaru HZS ČR Záchranný útvar má celorepublikovou působnost. Jednotky záchranného útvaru jsou předurčeny pro řešení MU velkého rozsahu, živelních pohrom, přírodních kalamit, rozsáhlých požárů a technických zásahu s nutnosti využití speciální techniky, kterou záchranný útvar má k dispozici.
6.2 Pokyny pro organizační a operační řízení záchranného útvaru HZS ČR4 6.2.1 Postavení příslušníků a prostředků Záchranného útvaru na místě mimořádné události
Příslušníci a občanští zaměstnanci (dále jen „příslušníci“) a prostředky Záchranného útvaru vyslané na místo zásahu k MU se považují za JPO a na její činnost v operačním řízení se vztahují předpisy, pokud není stanoveno jinak s přihlédnutím ke specifickému vybavení Záchranného útvaru. Takto vyslaná jednotka Záchranného útvaru musí mít vždy určeného velitele jednotky.
Jednotkám Záchranného útvaru, které se vysílají k zásahu, se pro účely evidence jejich činnosti a zprávy o zásahu přidělují následující evidenční čísla: 910 010 jednotka vytvořená ze sil a prostředků dislokovaných v Hlučíně, 910 011 jednotka vytvořená ze sil a prostředků dislokovaných v Jihlavě, 910 012 jednotka vytvořená ze sil a prostředků dislokovaných ve Zbirohu.
V případě součinnosti sil a prostředků Záchranného útvaru z různých míst dislokace je rozhodující příslušnost určeného velitele vyslaných jednotek. 4
Sbírka interních aktů řízení velitele Záchranného útvaru HZS ČR částka 15/2015 – pokyn velitele Záchranného útvaru HZS ČR ze dne 9. Února 2015
25
Z hlediska práva přednostního velení se jednotka záchranného útvaru považuje za jednotku HZS kraje bez místní příslušnosti. To znamená, že pokud budou na místě zásahu společně zasahovat jednotky HZS kraje a záchranného útvaru, má přednost velení na místě zásahu jednotka s místní příslušností, v jejímž hasebním obvodě místo zásahu leží, pokud není rozhodnuto jinak v souladu s právním předpisem (§ 22 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany).
6.2.2 Organizace výjezdu jednotky Záchranného útvaru k zásahu a její předurčenost
Jednotku Záchranného útvaru vysílá na místo zásahu operační a informační středisko MV – GŘ HZS ČR prostřednictvím pracoviště operativního řízení odřadů Záchranného útvaru.
Pro Účely operačního řízení jsou u Záchranného útvaru trvale předurčeny síly a prostředky k řešení mimořádných událostí v době mimo výkon služby tvořené z příslušníků zařazených v pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu (dále jen „pohotovostní jednotky“). O vyčlenění sil do služební pohotovosti na služebně rozhoduje příslušný služební funkcionář Záchranného útvaru, a to na podkladě schválení příslušníkem v pohotovosti vedení.
Jednotky Záchranného útvaru vysílané na místo zásahu vyjíždí z místa své dislokace do: 1. 30-ti minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní době (7-15 hodin) pracovních dnů a jde o výjezd jednotlivé techniky s osádkou, 2. 60-ti minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní době pracovních dnů a jde o výjezd více kusů techniky anebo techniky, která se nepřepravuje po vlastní ose, 3. 90-ti minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v mimopracovní době.
Pohotovostní jednotky, které se sestavují z příslušníku Záchranného útvaru ve služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu vždy na dobu jednoho týdne s pravidelným počátkem od pátku 07:00 hodin, se určují ve struktuře a maximálním počtu: 1. pohotovostní jednotka I. pro dislokaci Hlučín (1+21) - velitel pohotovostní jednotky I. + 19 příslušníků z 1. a 2. záchranné roty 26
- 1 příslušník zabezpečující logistickou podporu jednotek - 1 příslušník – styčný důstojník zabezpečující koordinaci a součinnost zasahujících jednotek a činnost ve štábu velitele zásahu a krizovém štábu 2. pohotovostní jednotka II. pro dislokaci Zbiroh (1+9) - velitel pohotovostní jednotky II. + 9 příslušníků z 3. záchranné roty 3. pohotovostní jednotka III. pro dislokaci Jihlava (1+9) -od 1.9. 2015, v Jihlavě bude stejná struktura jako ve Zbirohu, tzn. 1+9 (velitel pohotovostní jednotky III. + 9 příslušníku ze 4. Záchranné roty
Konkrétní složení a vybavení jednotky pro účely zásahu navrhuje velitel pohotovostní jednotky v dotčené dislokaci a schvaluje příslušník v pohotovosti vedení. Příslušníci Záchranného útvaru zařazení v pohotovostních jednotkách, kteří byli určeni za členy jednotky Záchranného útvaru vysílané na místo zásahu, jsou povinni dostavit se do místa své dislokace bezprostředně a neprodleně po zjištění tohoto určení za členy jednotky Záchranného útvaru, nejpozději však v čase ve smyslu daných časů výjezdů.
Základní vybavení jednotky technikou a prostředky musí být určeno ve struktuře a počtu, které umožní naplnění účelu, pro nějž jsou u Záchranného útvaru trvale předurčeny síly a prostředky, a s přihlédnutím k povaze MU, jejichž řešení lze očekávat.
Navýšení počtu osob a techniky jednotky či pohotovostní jednotky, případně jejich obměnu, povoluje příslušník v pohotovosti vedení.
Zařazení příslušníků a techniky do pohotovostní jednotky navrhují velitelé záchranných rot, vedoucí oddělení přípravy a řízení jednotek a zástupce velitele pro ekonomiku. Příslušné návrhy ve formě seznamů příslušníků a techniky předkládají vedoucímu pracoviště operativního řízení odřadů, a to každý kalendářní týden vždy nejpozději do úterý 14:00 hodin. Složení pohotovostních jednotek schvaluje zástupce velitele pro záchrannou činnost každý kalendářní týden vždy nejpozději do středy 12:00 hodin. Toto je vždy nejpozději následující kalendářní den uloženo na oddělení přípravy a řízení jednotek a zveřejněno na rozcestníku Záchranného útvaru.
27
Změny v zařazení příslušníků a techniky v pohotovostních jednotkách povoluje příslušník v pohotovosti vedení. Pokud je takovouto změnou příslušníkovi nařízena služební pohotovost, je nezbytné tuto skutečnost uvést v softwaru ALARM či zaznamenat jiným prokazatelným způsobem.
Velitelé pohotovostních jednotek se určují z velitele 2. záchranné roty, ze zástupců velitele 1. a 2. záchranné roty a příslušníka oddělení přípravy a řízení jednotek pro pohotovostní jednotku I., resp. z velitele 3. záchranné roty, velitelů čet 3. záchranné roty, vedoucího pracoviště podpory a vedoucího pracoviště přípravy a zabezpečení pro pohotovostní jednotku II.. Velitele pohotovostní jednotky stanovuje zástupce velitele pro záchrannou činnost. Co se týče pohotovostní jednotky III., zde platí to samé jako u pohotovostní jednotky II. ve Zbirohu.
V případě nepřítomnosti či nedostupnosti osoby dle předchozího odstavce, za velitele pohotovostní jednotky urči velitele jednotky příslušník v pohotovosti vedení.
Příslušník pohotovostní jednotky I. zabezpečující logistickou podporu jednotek se určuje z příslušníků úseku ekonomiky, s výjimkou vedoucího pracoviště KIS.
Příslušník pohotovostní jednotky I. zabezpečující koordinaci a součinnost zasahujících jednotek a činnost ve štábu velitele zásahu a krizovém štábu se určuje z příslušníků oddělení přípravy a řízení jednotek a vedoucího pracoviště KIS.
Svolání, kontrola a výjezd jednotky jsou prováděny v souladu se směrnicí koordinátora (Činnost koordinátora operativního řízení odřadů v organizačním a operačním řízení).
Ve výjezdových místnostech (dislokace Hlučín – budova B7, místnost č. 105, dislokace Zbiroh – budova č. 6, místnost č.126) bude pro případ výjezdu jednotek vyčleněna zásoba potravin v množství jedné stravní dávky a ochranného nápoje v množství 1,5 litru pro každého příslušníka zařazeného v pohotovostní jednotce. Minimální podmínky a rozsah poskytování péče příslušníkům Záchranného útvaru při zásahu jsou stanoveny v pokynu velitele Záchranného útvaru.
Záchranný útvar vyčleňuje také síly a prostředky pro potřeby Ústředního poplachového plánu IZS. Uvedené síly a prostředky zároveň doplňují předurčenost jednotek HZS ČR.
28
Na organizaci a činnost lezců a potápěčů se vztahují služební předpisy HZS ČR; Záchranný útvar nezpracovává analýzu potřebnosti a rozmístění lezeckých skupin. Záchranný útvar není předurčen k záchraně z výšek lezeckými záchranáři. V případě žádosti o vrtulník Armády ČR nebo PČR k přepravě osob nebo materiálu při cvičení Záchranný útvar postupuje podle služebního předpisu.
Kynologové a služební psi jsou připravování pro záchranu ze sutin a zřícených budov a k plošnému vyhledávání osob.
V rámci psychologické služby HZS ČR se u Záchranného útvaru zřizuje funkce psychologa; jeho činnost se řídí služebními předpisy HZS ČR.
Velitel pohotovostní jednotky je oprávněn povolit příslušníkům zařazeným do pohotovostní jednotky na základě jejich žádosti pobyt v objektu útvaru, k čemuž budou využity ubytovací kapacity záchranných rot, případně další ubytovací kapacity Záchranného útvaru. Současně o tomto informuje koordinátora operativního řízení odřadů, jenž o těchto příslušnících vede přehled.
Při přesunu příslušníků zařazených v jednotce vozidlem určeným k hromadné přepravě osob na místo zásahu do zahraničí a zpět vykonávají službu pouze velitel pohotovostní jednotky a řidič vozidla, pokud velitel pohotovostní jednotky nestanoví jinak.
6.2.3 Poskytování ochranných pracovních prostředků příslušníkům Podmínky poskytování ochranných pracovních prostředků příslušníkům při činnosti na místě zásahu se řídí platným pokynem velitele Záchranného útvaru. Ústroj pro účely operačního řízení určí velitel pohotovostní jednotky dle povahy zásahu.
6.2.4 Způsob zajištění nepřetržité dostupnosti vedoucích služebních funkcionářů Záchranného útvaru
Pohotovost vedení Záchranného útvaru v souladu se služebními předpisy HZS ČR zajišťují tito služební funkcionáři: 1. Velitel Záchranného útvaru, 2. zástupce velitele pro záchrannou činnost, 3. vedoucí oddělení přípravy a řízení jednotek, 4. velitel I. záchranné roty Záchranného útvaru. 29
Při zajišťování pohotovosti vedení příslušník uvedený v předchozím odstavci (1. 4.) zastupuje velitele Záchranného útvaru a je oprávněn: 1. Uplatňovat pravomoci a povinnosti velitele Záchranného útvaru, přičemž závažná rozhodnutí mající zásadní vliv na Záchranný útvar předem konzultuje s velitelem Záchranného útvaru, 2. Používat k plnění úkolů služební vozidlo a jednu účastnickou telefonní stanici (mobilní telefon).
Zajišťování pohotovosti vedení mimo dobu výkonu služby je služební pohotovostí mimo služebnu ve smyslu právních předpisů. Na výkon služby příslušníka pohotovosti vedeni se nevztahuje pružná doba služby. Služební pohotovost mimo služebnu se stanovuje v pondělí až pátek od 15:00 do 07:00 hodin následujícího dne, včetně státních svátků a zahrnuje také pohotovost mimo služebnu v pondělí od 00:00 do 07:00 hodin. Ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla v sobotu a neděli) se služební pohotovost mimo služebnu stanovuje od 00:00 do 24:00
hodin.
V případech
hodných
zvláštního
zřetele
může
příslušník
v pohotovosti vedení rozhodnout o změně služební pohotovosti mimo služebnu ve výkon služby.
Služební pohotovost mimo služebnu musí být zajištěna tak, aby příslušník v pohotovosti vedení byl schopen zahájit plnění úkolů stanovených tímto pokynem neprodleně po vyrozumění o MU.
Pohotovost vedení Záchranného útvaru se řídí plánem, který na období následujícího kalendářního měsíce předkládá zástupce velitele pro záchrannou činnost ke schválení veliteli útvaru vždy do 25. dne kalendářního měsíce. Vyžaduje-li to situace, může uvedený plán velitel útvaru změnit. Kopie aktuálního plánu pro pohotovost vedení Záchranného útvaru je uložena na pracovišti operativního řízení odřadů.
Pohotovost vedení plní určený služební funkcionář zpravidla po dobu jednoho týdne a předává se a přebírá poslední pracovní den přede dnem pracovního klidu v 07:00 hodin.
Příslušník pohotovosti vedení je přímo nadřízen velitelům pohotovostních jednotek.
V rámci operativního řízení zastává příslušník v pohotovosti vedení též funkci řídícího důstojníka v souladu se služebními předpisy HZS ČR. 30
7. Speciální jednotky 1. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně 1. Záchranná rota se nachází ve městě Hlučín, které je situováno mezi Ostravou a Opavou, 10 km severozápadně od Ostravy. Hlučín má dobrou dostupnost na dálnici Ostrava – Brno. Z hlediska strategického není na výhodném místě (kdyby tato rota byla jediná). Toto ale skvěle doplňuje 3. záchranná rota ve Zbirohu a od 1.9. 2015 doplní tyto roty i 4. záchranná rota v Jihlavě. V areálu 1. záchranné roty se nachází i 2. specializovaná rota Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně.
7.1 Úkoly 1. záchranné roty Záchranné útvaru HZS ČR (URL4)
Provádí záchranné práce a odstraňování následků živelných pohrom, vážných dopravních nehod a průmyslových havárií,
Zřizuje průchody a průjezdy v troskách,
Vyhledává a uvolňuje zavalené osoby ze sutin a závalů,
Přeprava kontaminované zeminy a nevybuchlé munice,
Poskytuje nouzovou dodávku vody a potravin,
Provádí zajišťovací práce u poškozených objektů, případně jejich stržení,
Vytváří protipožární ochranné pásy,
Provádí zemní práce (uvolňování koryt řek, zavalené komunikace…),
Vyprošťuje uvázlou nebo havarovanou techniku,
Provádí odsun havarované a poškozené techniky,
Provádí výškové práce s jeřáby,
Přeprava osob a majetku po vodě a souši,
Dálková doprava vody.
31
7.2 Organizační struktura 1. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR Obr. č. 3, organizační struktura 1. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR.
Zdroj: vlastní
7.3 Technika 1. záchranné roty záchranného útvaru HZS ČR (URL5) Technika pro I. záchrannou rotu záchranného útvaru se skládá ze zemních strojů, vyprošťovací techniky, techniky pro přepravu osob a techniku pro dálkovou dopravu vody.
7.3.1 Zemní stroje 1. čety
Tatra 815 6x6 UDS-214, (UDS-114) - vhodná pro: rozkrývání požářiště, zpřístupňování cest k ohniskům požárů, rozkrývání sutin budov, provádění výkopových prací, dočisťování zničených plochy, čistění koryt vodních toků - početní stav: 2 kusy
32
Kolový nakladač KN-251 - vhodný pro: rozkrývání požářiště, odklízení velkých nánosů sněhů, nouzové využití i jako tahač zapadlé techniky - převoz tahačem na podvalníku - nadrozměrná technika - početní stav: 1 kus Malý pásový nakladač Caterpillar CAT 289 C - vhodný pro: zemní práce v terénu, úprava koryt vodních toků, využití při demolici - převoz na přívěsu nebo nákladové ploše nákladního vozidla - početní stavy: 1 kus Malý kolový nakladač Caterpillar CAT 262 C - vhodný pro: zemní práce na tvrdém povrchu, odkrývání sutin, využití při demolicích, nakládka materiálů - převoz na přívěsu nebo nákladové ploše nákladního vozidla - početní stavy: 1 kus
Pásové rypadlo CAT 329 E - vhodné pro: zemní a demoliční práce, terénní úpravy, rozkrývání požářiště a sutin budov, úprava koryt řek - převoz tahačem na podvalníku – nadrozměrná technika - početní stavy: 1 kus
Víceúčelový pracovní stroj HUDDIG 1260 C - vhodný pro: zemní práce, úprava terénu, odklízení sutin, čištění koryt řek - stroj osazen kamerami - možnost dálkového ovládání stroje – využití pro vyzvedávání nevybuchlé munice - převoz tahačem na podvalníku – nadrozměrná technika - početní stavy: 1 kus
33
Tatra 815 6x6 S3, (S25) – sklápěcí automobil - vhodný pro: přepravu materiálů, odklízení sněhů, převoz nevybuchlé munice - početní stavy: 3 kusy – možnost využít sněhové radlice (1 kus) Tatra 815 8x8 S1 – sklápěcí automobil - vhodný pro: převoz materiálu – v terénu - početní stavy: 1 kus
7.3.2 Vyprošťovací technika 2. čety Vyprošťovací automobil VYA: AV30 - vhodný pro: vyprošťování uvázlé techniky a materiálu, odtahování vozidel, možnost využití jeřábu - početní stavy: 1 kus - podvozek Mercedes Actros 8x8 Vyprošťovací automobil AV15 - vhodný pro: vyprošťování techniky a materiálu, odtah poškozené techniky na tyči nebo lanech, možnost využití jeřábu ( do hmotnosti 15 tun) , drobné terénní úpravy - početní stavy: 2 kusy Vyprošťovací tank VT 72b - vhodný pro: vyprošťování havarovaných vozidel, vlečení poškozené techniky, vyprošťování materiálu, demolice budov, drobné terénní úpravy - převoz tahačem na podvalníku – nadrozměrná technika - početní stavy: 2 kusy Automobilní jeřáb HK 240 K7 + L6 (AD80) - automobilní jeřáb (AD80) na podvozku Mercedes Benz Actros 3 4151 AK 10x8/6 -vhodný pro: vyprošťování uvázlé nebo havarované techniky - početní stavy: 1 kus
34
Automobilní jeřáb T 815 6x6 AD 30 - vhodný pro: stavební a montážní práce, vyprošťování uvázlé nebo havarované techniky, uvolňování koryt řek, vyzvedávání nevybuchlé munice - početní stavy: 1 kus 7.3.3 Technika na dopravu vody 3. čety Požární tank SPOT 55 - vhodný pro: hašení požárů v terénu, drobné zemní práce s buldozerovou radlicí - převoz tanku tahačem na podvalníku – nadrozměrná technika - početní stavy: 1 kus CAS 32 T 815 6x6 - 9000 litrů - vhodná pro: hašení požárů i v místech s nedostatkem vody - početní stavy: 1 kus CAS 30/6000/360 – S2R Tatra 6x6 - vhodný pro: hašení požárů s vodou i pěnou, hašení požárů vysoce hořlavých látek, zásahu v místech s nedostatkem vody - početní stavy: 1 kus CAS 32 T 815 6x6 - 9000 litrů, PČR, ohřev vody - vhodný pro: hašení požárů i v místech s nedostatkem vody - početní stavy: 1 kus Hadicový automobil T 815 8x8 - vhodný pro: přeprava 2 km hadic, 2ks mobilních požárních čerpadel, zásahy v těžkém terénu, vyprošťování těžké techniky - početní stavy: 1 kus Mobilní čerpací stanice MČS 1500 - vhodná pro: odčerpávání vody ze zatopených oblastí - souprava MČS: tahač MERCEDES s kontejnerem + přívěs s kontejnerem - početní stavy: 1 kus 35
Citra T 815 6x6 + Vesna CPV 3 - vhodný pro: přeprava vody, skladování vody (maximálně 72 hodin – pitná voda), čerpání vody, vydávání pitné vody - početní stavy: 1 kus
7.3.4 Technika na přepravu osob a materiálu 3. čety Tatra 815 8x8 VT "tahač" - vhodný pro: vyprošťovací práce, přeprava materiálu a osob, přeprava složek IZS do terénu, sněhové kalamity – využití radlice - početní stavy: 2 kusy – možno využít šípovité radlice (1 kus) Tatra 815 8x8 VVN - vhodný pro: převoz osob a materiálu z terénu, přeprava složek IZS do terénu, zabezpečení průchodnosti cest, vyprošťování havarované techniky, využití při sněhových kalamitách, převoz nevybuchlé munice - početní stavy: 13 kusů Tatra 815 6x6 VVN - vhodný pro: evakuaci osob, přeprava složek IZS do terénu, vyprošťováni techniky, převoz materiálu, převoz nevybuchlé munice - početní stavy: 1 kus Nákladní automobil s nakládacím jeřábem T 815-7 8x8 - vhodný pro: evakuaci osob, převoz materiálu, přeprava složek IZS do terénu, odstraňování překážek z komunikací - početní stavy: 1 kus Požární kontejnerový nosič T 815 8x8 -vhodný pro: přeprava kontejnerů s humanitární pomoci - početní stavy: 1 kus
36
Tatra 815 6x6 S3, (S25) - viz 7.3.1 Zemní stroje 1. čety Tatra 815 8x8 S1 - sklápěcí automobil - viz 7.3.1 Zemní stroje 1. čety Tahač MAN TGS s návěsem Nooteboom OSD - vhodný pro: převoz techniky do 69,8 tun - šířka podvalníku je přes 2,5 m - je nezbytné zajistit přesun doprovodným vozidlem. - Tahač: MAN TGS 33.540 6x4 BLS - Návěs: NOOTEBOOM OSD-73-04V - početní stavy: 2 kusy Přívěs P – 50 N - vhodný pro: přepravu materiálu do hmotnosti 50 tun - početní stavy: 2 kusy Přívěs valníkový PV 16-12 - vhodný pro: převoz materiálu do zasažených oblastí - je opatřen sklopnými bočnicemi a zadním čelem, přední čelo je pevné - početní stavy: 4 kusy MAN TGL 12.180 4x2 - vhodný pro: převoz humanitární pomoci do zasažené oblasti - početní stavy: 1 kus IRISBUS 397E - vhodný pro: přepravu osob (49+2) - početní stavy: 1 kus Karosa LC 735 - vhodný pro: přepravu osob (43+1) - početní stavy: 1 kus 37
Obojživelný pásový transporter PTS – 10 - vhodný pro: přepravu osob, přepravu materiálu, zásahy ve vodě i na souši, lámání ledu - převoz tahačem na podvalníku – nadrozměrná technika - početní stavy: 3 kusy Člun laminátový RUSB - vhodné pro: evakuaci osob, převoz materiálu, zásahy na vodní hladině, výsadek potápěčů, rychlé přesuny na vodní hladině - přeprava na brzděném přívěsu za nákladním automobilem - početní stavy: 1 kus Člun Adventure V-500 - vhodný pro: evakuaci osob, převoz materiálu na vodě, k zásahům na vodě, pro výsadek potápěčů - přeprava na nebrzděném přívěsu za osobním automobilem - početní stavy: 1 kus Člun CZECH Marine SVX 400 - vhodný pro: evakuaci osob, převoz materiálu, výsadek potápěčů, k rychlému přesunu na vodní hladině - přeprava na nebrzděném přívěsu za osobním automobilem - početní stavy: 1 kus Člun Marine 15 Y - vhodný
pro: evakuaci osob, převoz materiálu, hliníkový člun, k ZaLP na vodě
- přeprava na nebrzděném přívěsu za osobním automobilem - početní stavy: 1 kus Člun Pioner multi - vhodný pro: evakuaci osob i pro vozíčkáře, převoz materiálu, vysoce stabilní člun, výsadek potápěčů, k ZaLP na vodě 38
- přeprava na vlastním nebrzděném přívěsu za osobním automobilem - početní stavy: 1 kus Vznášedlo Scout Hovercraft S 430 - vhodné pro: evakuaci osob, převoz materiálu, výsadek potápěčů, k ZaLP na vodě a nezpevněném terénu - přeprava na vlastním přívěsu za osobním automobilem - početní stavy: 1 kus
39
8. Speciální jednotky 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně Tato jednotka má podobnou organizační strukturu jako 1. záchranná rota Záchranného útvaru HZS ČR. Tuto rotu můžeme najít opět v Hlučíně.
8.1 Úkoly 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně (URL6) - provádí záchranné práce a odstraňování následků živelných pohrom, vážných dopravních nehod a průmyslových havárií, - vyhledávání a vyprošťování osob ze sutin a závalů, - zabezpečuje nouzovou dodávku elektrické energie a osvětlení pracovišť, - provádí dekontaminaci osob, techniky a materiálu, jejich vyprošťování z kontaminovaného prostoru, - provádí dekontaminaci zamořených prostorů a objektů, - provádí radiační, chemický a biologický průzkum a meteorologické pozorování, - podílí se na vyhledávání a záchraně osob z vodních děl, toků a zatopených objektů, - poskytování záchranné a humanitární pomoci v zahraničí (kynologové, potápěči – lezci), - poskytuje pomoc při likvidaci ropných havárií, - provádí demoliční práce pomocí trhavin, - provádí čerpání vody velkokapacitními čerpadly, -podílí se na zajišťování nouzového přežití obyvatelstva pomocí rozvinutí a provozování materiální základny humanitární pomoci.
40
8.2. Organizační struktura 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně Obr. č. 4, organizační struktura 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR.
Zdroj: vlastní
8.3 Technika 2. specializované roty Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně (URL7) 8.3.1 1. četa – 1. družstvo – velkokapacitní čerpání - technika tohoto družstva viz kapitola 7.3.3 Technika na dopravu vody 3. Čety
41
8.3.2 1. četa – 2. družstvo – přeprava materiálu a osob - technika tohoto družstva viz kapitola 7.3.4 Technika na přepravu osob a materiálu 3. čety 8.3.3 1. četa – 3. družstvo – dekontaminace osob a techniky stanoviště dekontaminace techniky SDT 09 - vhodné pro: dekontaminace techniky od nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek - početní stavy: 1 kus stanoviště dekontaminace osob SDO III - vhodné pro: dekontaminaci osob od nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek - početní stavy: 1 kus stanoviště dekontaminace osob SDO 1A - vhodné pro: dekontaminaci osob od nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek, dekontaminace i raněných osob - početní stavy: 1 kus 8.3.4 2. četa – 1. družstvo – potápěči - jsou určeni pro technické práce pod vodní hladinou (vyvazování, vyprošťování, řezání, vyzvedávání a přemisťování předmětů), Hycon – hydraulický agregát s diamant. rozbruškou a sbíjecím kladivem (do hl. 7m), zvedací vaky a úvazky - práce pod uzavřenou hladinou (led, jeskyně, štoly…) - práce v kontaminované vodě - 3 přetlakové celoobličejové masky s komunikací - ponor do 50i metrů hloubky - záchrana osob a majetku - vyhledávání utonulých ve spolupráci s PČR - Tatra 815 6x6: uzpůsobená jako zázemí pro potápěče při ponorech - ADK - Dekompresní komora DK-2B: je na podvozku T 815 6x6.
42
- pracovní tlak komory je ekvivalentní se 100 m hloubkou. Je určena pro 2 sedící a 1 ležící osobu - dekompresní komoru lze požít i za jízdy vozidla (obsluhu lze přepravovat v prostoru nástavby) - Tatra 815 je opatřena osvětleným zvedacím čelem v zadní části vozidla s nosností min 500 kg. - v prostoru nástavby je 10 ks lahví o objemu 40 lt. (2 lahve na kyslík, 8 lahví na vzduch) - součástí nástavby je páteřní deska o nosnosti nejméně 180 kg. Pro výsadek potápěčů - člun laminátový RUSB - člun Adventure V-500 - člun CZECH Marine SVX 400 - člun Pioner multi - vznášedlo Scout Hovercraft S 430 Detaily této techniky viz kapitola 7.3.4 Technika na přepravu osob a materiálu 3. čety. 8.3.5 2. četa – 2 družstvo – střelmistři - skupina trhacích prací je určena k zásahu na celém území ČR. Je součástí opěrného bodu Morava (střelmistři z HZS Jihomoravského kraje, HZS Olomouckého kraje a ZÚ HZS ČR – Hlučín). - uvolňování koryt vodních toků (naplaveniny - povodně, ledové masy) - vytváření průchodů a průtlaků ve valech a náspech (povodně – hráze…) - vytváření výlomů a rýh proti ohni a odvodňovacích rýh - kácení stromů (vzpříčené kmeny, stromy nebezpečné) - vytváření prostupu v sesuté konstrukci (v podmínkách závalu nebo požáru) - trhání jednoduchých konstrukčních prvků - destrukce zděných, betonových, železobetonových a ocelových konstrukcí a prvků - používání náložek při záchraně zavalených, uvězněných nebo zasypaných osob a to i v krasových či podobných dílech 43
- trhání ledu na volné ploše (jen při selhání běžných postupů) … - střelmistři využívají k přesunu Toyotu Hilux 3,0 D-4D 8.3.6 2. četa – 3. družstvo - kynologové a zdravotníci - sutinové
vyhledávání (záchrana ze zřícených budov
- plošné vyhledávání (pátrání po pohřešovaných osobách) - psovod a pes tvoří nedílnou kynologickou dvojici - při indispozici psovoda je pes nevyužitelný Ke dni (5.6. 2015) disponuje ZÚ dvěma psy, kteří mají příslušné atesty MV ČR: - Arny – atestovaný pes (psovod pprap. Willaschek) na vyhledávání v sutinách a na plochy, zařazeni do USAR odřadu pro mezinárodní záchranné operace - Jolly de Alphaville Bohemia – atestovaná fena (psovod prap. Smějová) na vyhledávání v sutinách, zařazeni do USAR odřadu pro mezinárodní záchranné operace 8.3.7 3. četa – 1. družstvo – nouzové napájení elektrickou energií („blackout“) Elektrocentrála EC 200 kVA - vhodná pro: výrobu střídavého proudu k osvětlení, napájení budov - přeprava na dvouosém podvozku za nákladním automobilem - početní stavy: 1 kus elektrocentrála EC 140 kVA - vhodná pro: výrobu střídavého proudu k osvětlení míst zásahů, napájení budov -přeprava na dvouosém podvozku za nákladním automobilem - početní stavy: 1 kus
elektrocentrála EC 30 kW - vhodná pro: výrobu střídavé proudu k osvětlení míst zásahů, napájení budov - přeprava na dvouosém podvozku za nákladním automobilem - početní stavy: 3 kusy
44
elektrocentrála EC 60 kW - vhodná pro: výrobu střídavého proudu k osvětlení míst zásahů, základen humanitární pomoci - přeprava na dvouosém podvozku za nákladním automobilem - početní stavy: 1 kus – dislokace Hlučín
elektrocentrála EC 15 540 ER - vhodná pro: výrobu střídavého proudu pro osvětlení míst zásahu, zdroj elektrické energie pro štáb velitele zásahu nebo týlové kontejnery - přeprava na dvouosém podvozku za nákladním automobilem - početní stavy: 1 kus
8.3.8 3. četa – 2. družstvo – obsluha motorových pil a rozbrušovacích strojů - kácení stromů, odstraňování zavěšených stromů, kácení přelomených stromů, kácení stromů vyhnilých a dutých
45
9. Speciální jednotky 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu 3. záchranná rota se nachází v blízkosti obce Zbiroh. Zbiroh je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.
V areálu se dále nachází muzeum civilní ochrany, muzeum požární
ochrany a techniky, ohňový trenažér. Nově se zde přistavuje z evropských dotací školící centrum pro pořádkové jednotky P ČR. 3. záchranná rota se skládá ze tří čet. 1. četa má dvě družstva zabývající se zemními stroji a přepravou osob a materiálu, 2. četa má dvě družstva zabývající se vyprošťováním, 3. četa má tři družstva zabývající se MU chemického charakteru, MU s využitím elektrocentrál, MU s potřebou dodání dálkové dopravy vody a využití plavidel.
9.1 Úkoly 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu (URL7) - kombinace prostředků I. záchranné roty v Hlučíně a 2. Specializované roty v Hlučíně - zřizuje průchody a průjezdy, vytváří protipožární ochranné pásy - vyhledává a vyprošťuje zavalené osoby ze sutin a závalů - poskytuje nouzovou dodávku vody, potravin a elektrické energie a osvětlení pracovišť - lokalizuje a likviduje následky poruch inženýrských sítí - poskytuje zajišťovací práce u poškozených objektů, případně jejich stržení - provádí zemní práce (uvolňování koryt řek, zavalené komunikace…) - vyprošťuje uvázlou nebo havarovanou techniku - přeprava osob a majetku, doprava vody - provádí čerpání vody velkokapacitními čerpadly - provádí záchranné práce a odstraňování následků živelných pohrom, vážných dopravních nehod a průmyslových havárií, poskytuje pomoc při likvidaci ropných havárií - provádí dekontaminaci osob, techniky a materiálu, jejich vyprošťování z kontaminovaného prostoru - provádí dekontaminaci zamořených prostorů a objektů - provádí radiační, chemický a biologický průzkum, meteorologické pozorování
46
- podílí se na zajišťování nouzového přežití obyvatelstva pomocí rozvinutí a provozování materiální základny humanitární pomoci (Skladové a opravárenské zařízení HZS ČR)
9.2 Organizační struktura 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu Obr. č. 5, organizační struktura 3. záchranné roty HZS ČR.
Zdroj: vlastní
9.2 Technika 3. záchranné roty HZS ČR ve Zbirohu (URL8) 9.2.1 1. četa – 1. družstvo – zemní stroje Tatra 815 6x6 UDS-214, (UDS-114) – početní stavy: 1 kus Kolový nakladač KN-251 – početní stavy: 1 kus Malý pásový nakladač Caterpillar CAT 289C – početní stavy: 1 kus Malý kolový nakladač UNC 750 – početní stavy: 1 kus
47
- vhodný pro: zemní práce, odkrývání sutin, zesilování hrází vodních toků, nakládání materiálu Víceúčelový pracovní stroj HUDDIG 1260 C – početní stavy: 1 kus Tatra 815 6x6 S3, (S25) sklápěcí automobil – početní stavy: 1 kus Tatra 815 8x8 S1 sklápěcí automobil – početní stavy: 1 kus Využití techniky viz kapitola 7.3.1 Zemní stroje 1. čety 9.2.2 1. četa – 2. družstvo – družstvo přepravy a dopravy nadrozměrných nákladů Tatra 815 8x8 VT – tahač – početní stavy: 1 kus + 1 kus šípovité radlice Tatra 815 8x8 VVN – početní stavy: 3 kusy + 1 sněhová radlice Tatra 815 6x6 VVN – početní stavy: 1 kus Nákladní automobil s nakládacím jeřábem T 815-7 8x8 – početní stavy: 1 kus Požární kontejnerový nosič T 815-7 8x8 – početní stavy: 1 kus Tatra 815 6x6 S3 (S25) – sklápěcí automobil – početní stavy: 1 kus Tatra 815 8x8 S1 – sklápěcí automobil – početní stavy: 1 kus Tahač MAN TGS s návěsem Nooteboom OSD – početní stavy: 1 kus Přívěs P – 50 N – početní stavy: 1 kus Přívěs valníkový PV 16 – 12 - početní stavy: 1 kus Využití techniky viz kapitola 7.3.4 Technika na přepravu osob a materiálu 3. čety 9.2.3 2. četa – 1. + 2. družstvo – vyprošťovací technika Vyprošťovací automobil AV30 – početní stavy: 1 kus Vyprošťovací automobil Tatra 815 8x8 AV 15 – početní stavy: 2 kusy Vyprošťovací tank VT 72b – početní stavy: 1 kus Automobilní jeřáb T815 6x6 AD 20 – početní stavy: 1 kus Využití techniky viz kapitola 7.3.2 Vyprošťovací technika 2. čety. 9.2.4 3. četa – 1. družstvo – dekontaminace Stanoviště dekontaminace techniky SDT 09 – početní stavy: 1 kus Stanoviště dekontaminace OSOB SDO III – početní stavy: 1 kus Stanoviště dekontaminace osob SDO 1A – početní stavy: 1 kus Využití techniky viz kapitola 8.3.3. 1. četa – 3. družstvo – dekontaminace osob a techniky.
48
9.2.5 3. četa – 2. družstvo – nouzové zásobování elektrickou energií - elektrocentrály Elektrocentrála EC 200 kVA – početní stavy: 1 kus Elektrocentrála EV 30kW – početní stavy: 2 kusy Elektrocentrála EC DG 88 kVA – početní stavy: 1 kus - vhodná pro: výrobu střídavého proudu k osvětlení budov s humanitární pomoci, slouží jako generátor elektrické energie - centrála je uložena v kontejneru a její přeprava je zajištěna na nosiči kontejneru Využití techniky viz kapitola 8.3.7 3. četa – 1. družstvo – nouzové napájení elektrickou energií („blackout“). 9.2.6 3. četa – 3. družstvo – dálková doprava vody + plavidla CAS 32 T 815 6x6 + ohřev vody – početní stavy: 1 kus CAS 32 T 815 6x6 „PČR“ – početní stavy: 1 kus CAS 15 MAN TGM 13.240 4x4 BLI - vhodný pro: zásahy s vodou i pěnou, přeprava kompletního požárního družstva - početní stavy: 1 kus Hadicový automobil TATRA 815 8x8 – početní stavy: 1 kus Mobilní čerpací stanice Sigma 400 – početní stavy: 1 kus - vhodná pro: odčerpávání vody ze zatopených oblastí, čerpací stanoviště při ZaLP Obojživelný pásový transporter PTS-10 – početní stavy: 1 kus Člun laminátový RUSB – početní stavy: 1 kus Člun Adventure V-500 – početní stavy: 1 kus Člun CZECH Marine SVX 400 – početní stavy: 1 kus Využití techniky viz kapitola 7.3.3 technika na dopravu vody 3. čety.
49
10. Speciální jednotky 4. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR v Jihlavě
Tyto speciální jednotky 4. záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR budou k dispozici od 1.9 2015. V tuto chvíli končí výběrová řízení na obsazení pozic v této IV. záchranné rotě. Organizační strukturou se má tato rota podobat 3. záchranné rotě ve Zbirohu. Tato rota má být kombinací 1. záchranné roty a 2. specializované roty v Hlučíně, stejně jako rota ve Zbirohu. Vytvořením 4. záchranné roty se organizační struktura všech záchranných rot sjednotí. Tato rota vzniká za účelem celoplošného pokrytí České republiky. Hlučín pokrývá Moravu, Zbiroh pokrývá Čechy a Jihlava bude pokrývat oblast střední Moravy a Vysočiny.
50
11. Ostatní technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR (URL9) Tato technika není přímo určená žádné rotě, prostupuje všemi rotami dle potřeb a výskytu MU. Pracovní plošina PP 27-2 T 815 6x6 - vhodná pro: práci ve výšce – maximálně 27 metru, záchraně osob, k technickým zásahům, k hašení požárů - početní stavy: 1 kus – dislokace Hlučín Automobil mostní AM-50 T 813 8x8 - vhodná pro: přemostění překážek o šířce 10-15,5 metru - početní stavy: 2 kusy – dislokace Hlučín Sanitní vůz VW Transporter T5 - vhodný pro: poskytnutí urgentní rychlé pomoci, přepravě osob do nemocnic - možností přepravy osob do nemocničních zařízení. - početní stavy: 1 kus – dislokace Hlučín Polní kuchyň (PK) - vhodná pro: vaření jídel pro 200 osob - nutno ke kuchyni povolat EC o výkonu min 100 kW, cisternu s pitnou vodou a zajistit odvoz odpadu (strava, použitá voda) - početní stavy: 1 kus – dislokace Hlučín Automobilní polní kuchyně – PV3S POKA 3/1 - vhodná pro: vaření jídel pro 50 – 150 osob v základně humanitární pomoci - početní stavy: 1 kus - dislokace Zbiroh. Pracovní čtyřkolka Arctic Cat Prowler HDX 700i - vhodná pro: převoz hadic a jiného materiálu do těžkého terénu, sněhové kalamity – radlice.
51
12. Školení a specializační kurzy Záchranného útvaru GŘ HZS ČR (URL10) V rámci Záchranného útvaru GŘ HZS ČR probíhají školení a specializační kurzy dle potřeb GŘ HZS ČR. Jedná se o zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v rozsahu vzdělávacího programu stanoveného GŘ HZS ČR, zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v získávání řidičských oprávnění, zařízení simulující reálné podmínky požáru – ohňový trenažér Zbiroh. V oblasti odborné přípravy specialistů HZS ČR se podílí Záchranný útvar na výcviku dle požadavků GŘ HZS ČR.
12.1 Zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v rozsahu vzdělávacího programu obsluha motorových řetězových pil, manipulace se zvířaty při mimořádných událostech vůdce malého plavidla, obsluha zemních a stavebních strojů, dekontaminace hasičů.
12.2 Zajišťování výcviku příslušníků HZS ČR v získávání řidičských oprávnění řidičské oprávnění typu „B"„C“„D“„E“;. periodická školení k získání „Povolení k řízení služebních vozidel“.
12.3 Zařízení simulující reálné podmínky požáru – ohňový trenažér ve Zbirohu tímto trenažérem by mělo projít 1100 lidí za 5 let.
12.4 Oblast odborné přípravy HZS ČR dle požadavků generálního ředitelství kynologické přípravě, potápěčské přípravě, trhacích pracích, na cvičeních HZS krajů speciální technikou (lezci apod.)
52
13. Statistika činností Záchranného útvaru HZS ČR (URL11) Graf. č. 1, statistika činností Záchranného útvaru.
Zdroj: vlastní
13.1 Rok 2009 V tomto roce Záchranný útvar HZS ČR zasahoval u 27 zásahů. Zásahy byly v jedenácti krajích České republiky. Od prvního dne převedení Záchranného útvaru HZS ČR do struktur HZS ČR byl tento útvar schopen sám samostatně řešit stanovené úkoly. Jako první úkol dostal tento útvar zlikvidovat chov hus – ptačí chřipka.
13.2 Rok 2010 V tomto roce Záchranný útvar HZS ČR zasahoval u 136 zásahů. Nešlo jen o zásahy, ale i o cvičení, psychologickou pomoc. Dále se prováděly zásahy typu: pátrání po pohřešovaných osobách, odstraňování sutin po požárech. V tomto roce byly sněhové kalamity a povodně.
53
13.3 Rok 2011 V tomto roce Záchranný útvar HZS ČR zasahoval u 25 zásahů. Tento rok byl z hlediska počasí velmi klidný, proto nebyl Záchranný útvar tolik nasazován. Šlo o zásahy: pomoc při povodních v západní části republiky, hašení velkých požárů, pátraní kynology po pohřešovaných osobách, převoz nevybuchlé munice z II. světové války. Dále proběhla školící a prověřovací cvičení.
13.4 Rok 2012 V tomto roce Záchranný útvar HZS ČR zasahoval u 63 zásahů ve všech krajích ČR. Šlo o sněhové kalamity, odstranění ledových bariér střelmistry, hašení největšího požáru v historii Jihomoravského kraje (nasazení tanku SPOT-55)., hašení požáru skládek, převoz nevybuchlé munice z II. světové války. Dále proběhla školící a prověřovací cvičení.
13.5 Rok 2013 V tomto roce Záchranný útvar HZS ČR zasahoval u 76 zásahů ve všech krajích ČR. Šlo o zásahy sněhové kalamity, požáru domu ve Frenštátu pod Radhoštěm, evakuace dětského tábora, červnové povodně – technika urazila 85 769 km, převoz nevybuchlé munice z II. světové války. Dále proběhla školící a prověřovací cvičení.
13.6 Rok 2014 V tomto roce Záchranný útvar zasahoval u 66 zásahů. Podílel se i na zahraničních misích (Bosna a Hercegovina – převoz humanitární pomoci, Srbsko - využití čerpadel, Holandsko – převoz humanitární pomoci pro země postižené Ebolou). V ČR šlo o převozy pyrotechniky, vyprošťování osob zavalených mostem ve Vilémově, likvidace podmáčené půdy na Břeclavsku, vyhledávání lidských ostatku, technická pomoc při nálezu letecké munice, zásah na muničním skladě ve Vrběticích. Dále proběhla školící a prověřovací cvičení.
54
14. Závěr Tato práce by měla přispět o povědomí veřejnosti o činnosti tohoto útvaru. Z počátku práce byl krátce popsán IZS (vznik, základní ostatní složky). V rámci IZS má záchranný útvar své místo. Bylo zmíněno postavení a zakotvení Záchranného útvaru HZS ČR v rámci IZS. V kapitole historie HZS jsou popsány počátky jednotek požární ochrany, a dále poválečný vývoj. Na konci 20. století a počátku 21. století došlo k výrazným změnám legislativy a organizační struktury v HZS. Kapitola historie Záchranného útvaru HZS ČR obsahuje stručný popis reformace jednotek ze struktur Armády ČR pod působnost MV - GŘ HZS ČR. V této kapitole je nejdůležitějším datem 1. ledna 2009. Ten je považován za den vznik Záchranného útvaru HZS ČR pod celorepublikovou působnosti pod křídly GŘ HZS ČR. Dále se v práci zmiňuje struktura a hlavní úkoly Záchranného útvaru HZS ČR, a také působnost a pokyny pro organizační řízení Záchranného útvaru HZS ČR. Kapitoly popisují vnitřní fungování útvaru. Být pracovníkem v tomto útvaru není jednoduché. Práce příslušníků Záchranného útvaru nekončí poslední odbitou minutou pracovní doby (z důvodu držení pohotovostí). Příslušníci musí být stále mobilní, kdyby přišla nějaká MU. Dále je v práci zmíněna I. záchranná rota, II. specializovaná rota, III. záchranná rota, IV. záchranná rota Záchranného útvaru HZS CR. V těchto kapitolách je stručně popsána organizační struktura, hlavní úkoly, technika rot. Již zmíněná IV. záchranná rota je novou rotou, která bude uvedena k funkci dne 1 9. 2015. Na konci práce jsou stručně popsány statistiky činnosti Záchranného útvaru HZS ČR. Od roku 2009 do roku 2014 provedli záchranné roty celkově 393 zásahů různého charakteru. Tyto zásahy se každý rok početně liší z důvodu živelních pohrom, chemických havárií, sněhových kalamit, atd.. Záchranný útvar má své místo v rámci struktury HZS ČR a skvěle doplňuje HZS krajů. Od vzniku tohoto útvaru je jen k prospěchu věci, že tento útvar existuje a funguje (jak v rámci školícího centra, tak i zásahových jednotek).
55
15. Zdroje
Pokyn velitele Záchranného útvaru HZS ČR č.15/2015 ze dne 9.2. 2015, kterým se vydává organizační a operační řád Záchranného útvaru HZS ČR
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2009.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2010.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2011.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2012.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2013.
Roční zpráva – statistika o činnosti záchranného útvaru 2014.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
TALICHOVÁ, Martina. Vývoj a současný stav záchranného útvaru v rámci IZS. Praha, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D.
56
SKALSKÁ, K., HANUŠKA, Z., DUBSKÝ, M., Integrovaný záchranný systém a požární ochrana Modul 1. 1. vyd. Praha: MV – GŘ HZS ČR, 2010. ISBN 978-80-86640-59-4. VILÁŠEK J., FIALA M., VONDRÁŠEK D., Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. 1. Vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN: 978-80-246-2477-8.
Osobní kontakt – Jan Fyrbach – velitel 3. záchranné roty ve Zbirohu
Telefonní kontakt – Tomáš Míča – velitel 2. specializované roty v Hlučíně
Telefonní kontakt – David Kocourek – velitel 1. záchranné roty v Hlučíně
URL1: HZS ČR: IZS [online]. [cit. 2015-08-08]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/integrovany-zachranny-system.aspx URL2: HZS ČR: Historie [online][cit. 2015-08-08]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/uvod-hasicsky-zachranny-sbor-cr-historie.aspx URL3: HZS ČR: Úkoly Záchranného útvaru HZS ČR [online]. [cit. 2015-08-10] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hlavni-ukoly-a-zamereni-zachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL4: HZS ČR: Organizační složky – Záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR – I. záchranná rota - Hlučín [online]. [cit. 2015-08-09] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/zachranne-roty-zachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL5: HZS ČR: Organizační složky – Technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR [online]. [cit. 2015-08-10] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/technika-a-prostredkyzachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL6: HZS ČR: Organizační složky – Záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR – II. specializovaná rota - Hlučín [online]. [cit. 2015-08-15] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/zachranne-roty-zachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL7: HZS ČR: Organizační složky – Technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR [online]. [cit. 2015-08-15] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/technika-a-prostredkyzachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx 57
URL8: HZS ČR: Organizační složky – Záchranné roty Záchranného útvaru HZS ČR –III. Záchranná rota - Zbiroh [online]. [cit. 2015-08-16] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/zachranne-roty-zachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL9: HZS ČR: Organizační složky – Technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR [online]. [cit. 2015-08-20] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/technika-a-prostredkyzachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL10: HZS ČR: Organizační složky – Technika a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR [online]. [cit. 2015-08-20] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/technika-a-prostredkyzachranneho-utvaru-hzs-cr.aspx URL11: HZS ČR. Školení a vzdělávání HZS ČR. [online]. [cit. 2015-08-21] Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/vzdelavani-specializacni-kurzy-specializacni-kurzy.aspx
58
16. Obrazové přílohy
Obr. 6. 157. záchranný prapor – armáda ČR - zdroj: HZS ČR.
Obr. 7. Znak záchranného útvaru – zdroj: HZS ČR.
59
Obr. 8. Záchranné roty – zdroj: HZS ČR.
Obr. 9. Vyprošťovací tank VT 72b – zdroj: HZS ČR.
60
Obr. 10. Vyprošťovací automobil AV-30 – zdroj: HZS ČR.
Obr. 11. Tatra 815 6x6 UDS-214 – zdroj: HZS ČR.
Obr. 12. Tahač MAN TGS s návěsem Nooteboom OSD – zdroj: HZS ČR.
61
Obr. 13. Obojživelný pásový transporter PTS - 10 – zdroj: HZS ČR.
Obr. 14. Požární tank SPOT 55 – zdroj: HZS ČR.
Obr. 15. Mobilní čerpací stanice MČS 1500 – zdroj: HZS ČR. 62
Obr. 16. Stanoviště dekontaminace techniky SDT 09 – zdroj: HZS ČR.
Obr. 17. Elektrocentrála EC 200 kVA – zdroj: HZS ČR.
Obr. 18. Atestovaný pes Arny na vyhledávání v sutinách a na plochy – zdroj: HZS ČR. 63
