SPART. Mezi nejlepši. jednoty v nácviku na II. celostátni spartakiádu patři v Ceskobudějovickém kraji Tatran Hluboká nad Vltavou

11 20. v.

1959

Z OBSAHU TOHOTO čiSLA: JaU budou misíl!nl rtavby? Laternamagika v Praze. • • . • . • Afrika neromantická . • • Jak 1e kl'tl hvizdy? . . . . Rekreal!ni hotel uprostl'ed mol'e • Po stopách 1nilného mule • . • Fyzika a 1port • • . . . . . . . • Kuro barevné fotografie . • • • • Postavime sl kajak . • . . . • . . . Pl'ijlmal! napájeni energii slunce . . Výtvarnicí tohoto l!íala: inf. Jar. Fr. Škoda . Barevné strany: J. Micha, Fr. Škoda a

Str. 324 327 328 333 334 338 3fl0 344 . . . 346 . ~ . 348 Baldík a 8. Dal kov

• Adresa ústfednl redakce: Praha 3, Gorkého nim. 24. Telefon 22-10-41. - Bratislava, Prafská 9. Rukopisy se nevracej!. Vedouci redaktor Vladimir Babula. Redakl!ni rada: dr. J. Bouška, dr. J. D61a, Z. Grygar, č. Jira, Inf. VI. Maroulek, inf. Zd. Michalec, A . Pel'ina,J. Pila, inf. J. Rath, lni. J. RA!ii!ka, J. Szabadi, J. Vachek. Vydávi ÚV ČSM a Slovenskt ÚV ČSM v Mladé - Věda a technika mládefi - čtrnácti den l k pro polytechnickou vfchovu mládefe. Vychhl v českém, slovenském a mac:farském jazyce kafdý druhý týden. Cena vftisku 2 Kčs, pfedplatné na rok 52 Kčs , na p61 roku 26 Kčs. Roz:šifuje Poštovnl novinová slufba. Objednávky pfijlmá kafdý poštovnl úfad i doruěovatel. Tiskne: Svoboda, grafické závody, n. p., Praha-Smlchov. A-01830

frontě.

• V PlišT(M Č(SLE NAJDETE: Putujeme do nitra atom6 Poznali jsme silu festival6 Šumavské mol'e Tfi generace vynálezc6 T6várna na atavenllti Po stopách anilného mule Vyfotografujte al · Slunce, Misie a planety LU - Elektronika po llil!kách Kurs barevné fotografie

12 J. VI.

1959

322

VIDA A TECHNIKA MLÁDEtl

SPART Mezi nejlepši . jednoty v nácviku na II. celostátni spartakiádu patři v Ceskobudějovickém kraji Tatran Hluboká nad Vltavou. Fotoreportér Havelka tam zachytil cvičeni dorostekteré si pod vedenim cvičitelky Charvátové .dvakrát v týdn~ .osvojuji skladbu B. Petrové a V. Mojžišové „Radostné mládi". Autorem hudebniho doprovodu je Oldřich Flossman. Stojíme teď před hlav:.. nim obdobím okresnich spartakiád, které jsou letos spojeny v jeden pořad s festivaly mládeže. Okresni spartakiády _budou základem pro úspěch naši největší slavnosti v roce 1960, již oslavíme 15. výročí osvobozeni vlasti Sovětskou armádou a výsledky druhé pětiletky. Mládež na nich ukáže-také kulturni pořady, jimiž vitá bližicl te VII. světový festival mládeže a studentstva ve Vídni. Samozřejmě budou ~adi lidé mezi cvičíclini při hromadných vystoupenich a rov'něi se zúčastni rozmanitých sportovnich soutěži. Nezapomínejme, že okresni spartakiády a veškerý nácvik maji předevšim získat mládež i dospělé pro soustavné pěstováni tělesné výchovy. Pravidelným cvičenim se upevňuji všechny svaly a zvyšuje celková obratnost, utužuje zdraví. hl

nek,

'\

Na festivalu

titui laureátů VII. světového festivalu mládeže a studentstva. Jednotlivé výkony bude posuzovat mezinárodni jury, ve které zasednou umělci světových jmen. Ze Sovětského svazu St! např. očekává účast A. Chačaturjana a I. Mojsejeva. Hodně sálů bude patřit výstavám výtvarného umění malířských a soclíařských děl, grafiky, umělecké fotografie aj. Předpokládá se, že festivalových sportovních soutěži se zúčastni celkem přes dva tisíce mladých sportovců; festival tak bude velkou událostí v mezinárodní sportovní spolupráci. Ovšem, každý účastník festivalu bude moci usilovat v některém odvětvi o získáni populárního festivalového sportovního odznaku. Pořad sportovního zápolení bude tentokrát velice pestrý; počítá se i s uspořádáním motocyklového závodu. Nutno dodat, že pořa­ datelé nezaměřuji sportovní soutěže na lámáni rekordů, nýbrž na masovou účast mladých sportovcu střední výkonnosti. Proto nebudou např. pro lehkoatletická utkáni stanoveny příliš vysoké limity. Hlavni význam festivalu bude spočí­ vat jako vždy ve svobodné, otevřené výměně názoru chlapcu a dívek z ruzných části světa. Opět pomůže k lepšímu vzájemnému porozumění a umožni mladým lidem ze státu rozdílného hospodářského systému a politického charakteru, · aby mluvit o sociálních podmínkách v zaměst­ nalezli cesty k obhajobě a prosazeni svých náni, o možnostech zvyšováni kvalifikace společných zájmu, především v zápase a o mnoha dalšfch závažných otázkách. za zachováni míru. Myšlenka uspořádat setkání podle praJe zajímavé, ie také ve státním departecovních oborů je bezpochyby velmi šťast­ ná; potvrzuji to souhlasné dopisy, jež mentu USA, odkud má přijet na festival docházejí připravnéJ;llU výboru festivalu. asi 400 delegátů, začínají chápat, jakou Besedy a porady s mládeži z koloniál- váhu má chystairé světové setkání mládde ních zemi, manifestace za zákaz jaderných ve Vídni, které ov.5em prohla!ují za „komunictický podnik". List „New York Times" zbrani, studentský den, velký karneval to jsou některé další body z bohatého prozradil, ie .pro mladé Američany, kteří maji jet na festival, Státní departement festivalového programu. „Vídeň, v niž pobývali a tvořili Mozart, hodlá zaf'idit jakési „ideologické Ikoleni" Beethoven a Schubert, očekává mladé prostřednictvím neoficiální organizace, fiumělce z celého světa" možno čist nancované jednotlivými soukromníky a záv jedné z festivalových výzev. Každý den jmovými skupinami. Jde mu o to, aby amedojde na festivalu k četným uměleckým ričti delegáti byli „řádně informováni" ,vystoupením, která účastmkům umožni zejména o hospodářském systému a zahrablíže poznat kulturu jiných národů. Jak nični politice USA. Jak je z toho zřejmé, už je. to v tradici světových festivalů, ve Washingtonu přilil nespoléhají, ie by denně budou na estrádách a v koncert- mladí Američané mohli v otevřené diskusi ních sálech účinkovat soubory i sólisté ohromovat pádnými argumenty. hI z mnoha zemi. Nejlepši z nich získají

DI SKUSE· Ku·LTU RA· SPORT PokrokoVá veřejnost ve Vídni s radosti VII. světový festival mládeže a studentstva, který bude zahájen 26. čer­ vence tohoto roku. Všestranná příprava festivalu je už v čilém tempu. Pokusy reakčních kruhů o zdiskreditováni Festivalu se minuly účinkem. V první deň festivalu se mládež sejde na stotisícovém vídeňském stadiónu; odtud se jeho účastnici vydají na pochod městem. Desetitisice mladých lidi se opět shromáždí na závěr festivalu 4. srpna. A mezitím? Chystá se bohatý program, o kterém přinášíme několik informaci. Na festivalu se sejdou aelegáti z růz­ ných zemi, kteří mají nejvíc společných zájm-0.. Pořadatelé chtějí zorganizovat 16 setkání mládeže podle pracovních obor-O.. O problémech, které je hlavně zajímají, si tak budou moci spolu pohovořit např. horníci, hutníci, novináři, zemědělci prostě mladí lidé z celého světa, kteří se věnuji stejnému povoláni. Jistě se bude očekává

- ,_

"

JAKÉ BUDOU MESICNI STAVBY? K ZADNÍ STRANĚ OBÁLKY

Není tomu tak dávno, co se pobytem na Měsíci, budováním měsíčních obydli a vědeckých stanic zabývali jen nejsmě­ lejší spisovatelé fantastických románů, zatímco vědci přijímali jejich odvážné sněni o pobytu na našem chladném souputníku s blahosklonným úsměvem po' chybnosti. Vypuštěním prvního sovětského sputniku se začala pomalu měnit smělá fantazie ve skutečnost. Krok za krokem postupuje raketová technika k vysněnému cíli - k dobyti vesmíru. A první kosmická raketa se znakem Sovětského svazu dnes již po několik měsíců letí vesmírem. S každým novým úspěšným pokusem zmizelo trochu skeptického úsměvu s tváří vědců, fantastické sny se staly předmě­ tem vědeckých úvah a výpočtů. Přesto, že zatím byly vykonány jen první kroky . k dobyti vesmíru, vzniklo již několik vědeckých teorii, jak bude vypadat pobyt prvních lidi na Měsíci a jak budou vybudována jejich měsíční obydli a vě­ decké laboratoře. Přesné datum odletu prvního kosmického letadla na Měsíc nám zatim neřekne žádná letecká společnost na světě, ale toto datum se každým úspěš­ ným pokusem s kosmickými raketami vice a více přibližuje. Názory vědců na to, kdy bude stát první člověk na Měsíci, se

.:i14

VIDA A TICHNIK.A HLÁDlll

rozcházejí až o několik desítek'let: „Snad ještě v tomto století" je míněni opatrných, zatímco optimisté tvrdí: „Určitě už roku 1970!" A snad ani ten největší pesimista neřekne „nikdy". V pokusných ústavech pro meziplanetární lety se na plné obrátky připravuje a zkouší možnost obsazeni kosmického letadla posádkou. Pečlivě se .zkoumají nejrůznější technická vybaveni, ochranné obleky, masky a přistroje, a v různých pokusných komorách jsou zjišťovány účinky, jaké mají na lidský organismus podmínky podobné těm, jež budou v kosmickém letadle. Clověk je zvyklý žít na Zemi a ne na Měsíci, kde budou podmínky pro život podstatně jiné a daleko těžší než na ZemL První osadnici si budou teprve muset zvykat na působeni menši přitažlivosti, na řidší atmosféru a na spoustu jiných vlivů prostředí Měsíce, které znali jen z pokusných komor„ a které možná budou poněkud jiné než jsou vědecké před­ poklady, neboť teprve tito první výzkumnici budou oprávněni udělat poslední tečku za dosavadními vědeckými poznatky o Měsíci. Proto budou na Měsíc nejprve vyslány automatické rakety, jež prozkoumají skutečné podmínky pro bezpečný pobyt člověka. Teprve potom přistane na Měsíci první vědecká expedice. Na měsíční půdu vystoupí posádka, oblečená do fantastických obleků a skleněných kukel, vybavená nejrozmanitěj­ šími přístroji a aparáty. Jak bude vypadat pobyt této expedice na Měsíci, o tom existuji již dnes konkrétní představy a vě­ decké projekty. Jednu z těchto představ namaloval malíř B. Daškov a otiskujeme ji na zadní straně obálky našeho časopisu. Je to vě­ decká laboratoř, vybudovaná pod silnou vrstvou měsíčního povrchu. To skýtá ochranu jednak proti -dopadu meteoritů, jednak proti kolísající teplotě, jež se na povrchu Měsíce pohybuje mezi +120 do -150o C, zatímco v určité hloubce pod měsíčním povrchem je podle vědec­ kých domněnek stálá teplota kolem -60o C. Podzemní obydlí na našem obrázku je rozděleno na dvě patra. V hor. nim patře jsou vědecké laboratoře, kde je soustředěno řízeni celé vědecké stanice; je zde umístěno zařízeni pro spojovací techniku a obytné místnosti. V dolním patře jsou sklady potravin, kysfiku, vody, pohonných hmot, zásoby náhradních součásti a nářadí. Na povrchu Měsíce je astronomická laboratoř, radioteleskop, baterie fotočlánků napájejících akumu-

Měsičnf dťlm,

který jl:l dnes stoJf ovšem jenom v modelu a zadm jen na Zemi. Je 40 m široký a 22 m vysoký. Nad domem je na lehkých podpěrách zavěšen ochranný idt proti dopadu meteoritd o veli~osti 150 x 120 m . Celý d'l\m je sestaven z aluminiových plátťl.

látorovou stanici a rádiový stožár pro spojeni se Zemi. Vědci se pohybuji po povrchu Měsíce ve skafandrech na elektricky poháněném pásovém traktoru s manipulátory a mechanickou lopatou. Skleník slouží jako doplňkový zdroj potravy odvážných badatelů. V pozadí je na obrázku vidět odpalovací raketovou základnu pro styk se Zemi. Jiný projekt vypracoval profesor N. A. Varvarov, přední sovětský astronautik. Podle něho budou na Měsíci vybudována skutečná města, překrytá velkolepými kopulemi z umělé hmoty, pod nimiž bude umělá atmosféra pro obyvatele měsíčních měst. Tlak vzduchu uvnitř kopule bude ·o jednu třetinu nižší než na Zemi v úrovni hladiny moře. Zato bude umělá atmosféra obsahovat daleko ~íce kyslíku než atmosféra Země v úrovni mořské hladiny. Měsíc má vzhledem ke své malé hmotě, jež je asi 1 / 81 hmoty Země, velmi řídkou atmosféru, nedovolující pobyt člověku. Její hustota se odhaduje na 1/ 10 000 hustoty na Zemi v úrovni mořské hladiny. Existuje domněnka, že snad kdysi, před mnoha miliardami let, měl Měsíc stejnou atmosféru jako Země, že však malá přitažlivost Mě­ síce nedove~la přidržet molekuly plynu a atmosféra „ulítla", zatímco při měsíčním povrchu zůstaly jen stopy těžších plynů jako krypton, argon a xenon. Také se v poslední době vyskytla další domněnka některých vědců, že v určité vzdálenosti od Měsíce je vrstva atmosféry, jež má stejnou hustotu jako atmosféra Země ve výšce asi 80 km. Tato vrstva hustší atmosféry by pak tvořila Měsíci mčitou přirozenou clonu proti dopadu meteoritů, které by se v ni spálily, takže nebezpečí dopadu meteoritů není podle této teorie tak velké, jak se všeobecně předpokládá. Pokud ovšem by tato teorie byla správná.

Zatím se ve všech projektech počítá s do- unikla by umělá atmosféra z celé kopule. padem meteoritů a jsou projektována Vstup a výstup do měsíčního města ochranná opatření proti nim. V projektu by umožňovaly vchody s tlakovými uzáprofesora Varvarova jsou kopule, překrý­ věry, rozmistěné po obvodu kopule. Pro osvěžení atmosféry měsíčních měst vající měsíční města) uvnitř rozděleny \rysokými stěnami, jdoucími od podlahy by byly uvnitř překrytých měst vytvořeny kopule až k vrcholu. Tyto stěny jsou ve velké zahrady a sady, jejichž vegetace by vzdálenostech 500 m, a tím je celá kopule - podle prof. Varvarova - dosahovala rozdělena na menší přihrádky, jak je tomu vzhledem k malé tíži skutečně obřích také u velkých námořních lodí. Při do- rozměrů. ~edkvičky by například dosapadu meteoritu na kopuli z umělé hmoty hovaly výšky afrických palem a cibule by by byla poškozena jen zasažená část a ne- měla lodyhu 10 m vysokou. Podle jiných vědců by bylo nejlepší zřídit na Měsíci plantáže řas, které se tam dají snadno dopravit a mají velkou rozmnožovací schopnost. Tyto řasy by sloužily k získávání kyslíku pro obyvatele Měsíce a zároveň by z nich mohly být připravovány čerstvé pokrmy pro badatele. V projektu profesora Varvarova je energie, potřebná pro provoz měsíčního města, získávána ve slunečních a atomových elektrárnách. Aluminium, sklo, umělé hmoty, ba do-

konce kyslík a dusík by byly těženy z rud a hornin, jichž j~ v pohořích Měsíce dostatek. Toto už je velkorysý projekt, jenž si v mnohém nezadá ani s nejsmělejší fantazií, s jakou jsme se až dosud setkávali jen ve fantastických románech.Americká firma Wonder-l3uilding C.orporation má již dokonce vypracovaný model měsíčního domu. Dávají přednost povrchovému domu před podzemními stavbami,; neboť někteří vědci tvrdí, že není jisto, v jaké hloubce pod povrchem Měsíce je konstantní teplota, zda v hloubce několika centimetrů nebo několika set metrů. Proto je měsíční dům zařízen tak, že může „plavat" v písku a prachu mě­ síčního povrchu. Je 40 m široký a 22 m vysoký. Ukončen je vzduchovými uzávěr.y, jimiž se vstupuje a vychází ven. Pozorovací kopule uzavírá jeho délku 170 m. Stěny jsou ze slitin aluminia, jež mají velkou pevnost při malé váze. Jejich leštěný povrch umožňuje vyřešit problém vytápěni. Nad střechou měsíčního domu bude zavěšen na podporách ochranný štít proti dopadu meteorit\i.. Jeho rozměry jsou 150 X 120 m. Vlastni stavba měsíčního domu i ochranný štít jsou složeny z jednotlivých plátů, které budou spojeny dohromady až po přepravě na Měsíc. Uvnitř domu nejsou žádné výztuže, neboť stavba se podobá vejci a je tedy samonosná. Tento model měsíčnífio domu má uvnitř obývací místnosti> ložnice, kuchyň, chemické, biologické a fyzikální laboratoře, kontrolní věž pro rádiové spojení se Zemí, meteorologickou stanici, centrálu pro spojení a hvězdář­ skou observatoř. Zdá se, že americká firma jen čeká na první osídlence Měsíce, aby mohla začít sériovou výrobu těchto domů, které by jim nabídla se vším komfortem a tak rozšířila své trhy až do nadzemských výšin. Měsíc se nyní stal předmětem reálných úvah vědců, kteří nastoupili na místo snících básníků, pějících básně o Měsíci­ Luně a zpívajících své kosmické písně.' Ta odvěká Luna se stává východištěm meziplanetárních letů, nástupní stanici pro ·kosmická letadla. Odtud, z tohoto staletého mlčenlivého pozorbvatele Země, budou lidé pozorovat svou planetu a odtud půjdou dál dobývat vesmír. Ze se to jednou uskutečni, o tom dnes již není mezi vědci pochyb. Jde jen o to, zda se toho dožijeme ještě my, nebo až příští generace. Inž. J. Baldík

VIDA A TICHNIKA MLÁDlil

325

Svejk: „Zivot lidský, poslulnl hlásím, pane obrlajtnant, je tak sloiitej, ie samotnej iivot llověka je proti tomu hadr."

,.,

,.,

,.,

VSECHNO ZACAlO PRED ROKEM Víte, jak pěkně voní dřevo ? V truhlármají jeho vůně dosyta; bílá těla stromů prosycuji dílnu smolným čpěním. Vždyť se tam řežou prkna na menši a ještě menši kousky, dřevo se štípe, vrtá, hobluje, piluje a kdovíjak obrábí, přitom sténá, vrže a zpívá, než dostane nový účelný tvar. Truhláři dřevu rozumějí a tak mu nedě­ lají větší násilí, než třeba. Dřevo se přece ale bráni. Strkáte například lištu k fréze, posk9či vám i s rukou a prst je pťyč. Pravda, stačí dávat pozor, ale to se rozumí, práce jde potom pomalu. Tohle se nelíbilo Rudolfu Bartošovi v červenokostelecké truhlárně, která patří „Podorlické dřevovýrobě", krajskému podniku místního hospodářství v .Zamberku. Vymyslel proto poloautomat na výrobu profilovaných lišt. Nový stroj se dá lehko zhotovit a může ho bez námahy obsluhovat nezapracovaný dělník. Bez zvláštních úprav ho lze použit u kterékoliv frézy a dají se s nim opracovávat lišty o různé délce a profilu. „S Bartošovým strojem - to je radost. Udělá se vice 'než dvakrát tolik, co dříve, člověk se nenadře a nemusí mít strach o ruce," pochvaluje si truhlář Jaroslav Hitschfel. A to pracoval jenom s nedokonalým jednoúčelovým prototypem, který Bartoš sám vyrobil považte - skoro celý ze dřeva. Ano, byl to velký úspěch. Bartošem zhotovený poloautomat zařadili loni v dubnu do provozu a osvědčil se, běžel lehce, přestože jeho dřevěná konstrukce zaviňuje zbytečné ně

tření.

Mladému zlepšovateli se dílo podařilo a mohl by se radovat. Svým poloautomatem vyřešil dva tématické úkoly, vypsané podnikem k loňské soutěži zlepšovatelů, a byla mu vyplacena odměna. Ale Rudolf Bartoš se trápí. Jeho stroj totiž nikomu nepomáhá. V Cerveném Kostelci byl v provozu jen měsíc, dokud tam loni v květnu neskončila výroba lišt k mapám. Od té doby nenašel žádné uplatnění. Divíte se ? Mnozi se diví.Ještě několikrát se Bartošův polóautomat rozběhl, když ho předváděli mistrům, technikům a vedoucím pracovníkům podniku, kteři zavítali do Cerveného Kostelce. Návštěvníci neskrblili Uznáním. Na pokyn z vedení podniku v Zamberku byl v létě stroj odvezen do Týniště nad Orlici, kde byl vystavován na „Dnech nové techniky". Opět byl vysoko oceňo­ ván: mluvilo se o velkých výhledech jeho využití při výrobě oken, obrazových lišt a nábytku, v leteckém průmyslu a všude tam, kde se vyrábí větši množství profilovaných lišt. Výstava skončila a poloautomat zůstal „uložen" v Týništi. Měsíce plynuly.

326

VIDA A TECHNIKA MLÁDE'll

Teprve koncem roku ho přestěhovali zpátky do Cerveného Kostelce, ačkoliv lišty se vyrábějí jinde, např. v závodě 01 Letohrad, který také patří podniku. „Odvez si to

dom~"

řekl mistr Kulda Bartošovi. zbytečně překážet," dodal s „nepotřebný" stroj. Bartoš

„ Tady bude pohledem na si ho ovšem neodvezl - co by s ním doma dělal? (Mladým manželům Bartošovým se nedávno narodil kluk a tak potřebují spiše stroj na praní a sušení plínek než poloautomat na výrobu profilovaných lišt.) On si ho Bartoš ani odvézt nesmí. Však to také vysvětlili vedouclmu závodu Linkovi, který chápal stanovisko mistra Kuldy a chtěl se poradit ·s podnikovým vedením v .Zamberku: „Vyloučeno," řekli mu do telefonu, „nikdo si nesmí stroj odvážet domů - vždyť je to podnikový zlepšovacl návrh!" V tom měli pravdu. „Co s ním ale tady v Kostelci máme dělat ?" namítal soudruh Linek. „ Uložte ho a vyčkejte na dalši !" zněla moudrá rada. Na další se čeká dodnes! Poloautomat, který sklidil mnoho chvály, se pomalu rozesýchá v červeno­ kostelecké truhlárně, kde ho můžete najít - jestliže budete dobře pátrat - v hromadách různého „ležáku". Taková je smutná skutečnost. Tvůrci vyplatili odměnu, ale jeho dílo - nový stroj - pře­ káží místo aby pomáhal! Poslechněme si, co řiká Rudolf Bartoš: „Vedeni podniku slfbilo, že se v údržbářské dílně vyrob! dů­ kladný prototyp pro zkušební provoz. Hlavni mechanik podniku Jedlička ověřo­ val, zda má poloautomat původní řešení, a zjistil, že podobné zařízeni v naši republice neexistuje a nenašel nic podobného ani v zahraniční literatuře. Doporučil mi, abych dal stroj patentovat. Protože nemám možnost pořídit si výkresy, které jsou k tomu potřeba, požádal jsem podnik, aby je dal zhotovit. Ostatně by bez nich nešlo vyrobit slibovaný prototyp. Jak se zdá, na mém požadavku všechno ztroskotalo. Podnik pomalu ztrácel zájem a zapomínal. (Otráveně) Už nic od něho nechci." Vedoucí závodu Zdeněk Linek: „Poloautomat je dobrý a leckde by se uplatnil. My jsme předali přihlášku zlepšovaclho návrhu do .Zamberka a tím to pro nás konči." Žamberk: „Zatim stroj uložte a vyčkejte na dalšil" Vyhláška pfedsedy Státního úfadu pro vynálezy a normalizaci o tematických úkolech říká m. j.: „Všechna došlá řešení projedná podnik jako zlepšovací návrhy. :ltešení, která splňuji podmínky pro okamžité zavedeni, podnik ne-

prodleně zavede. Domnívá-li se podnik, že řešení tematického úkolu je vynálezem, doporuč! přihlašovateli podat přihlášku -vynálezu a poskytne mu k tO!UU přiměřenou pomoc." · Ve vládním naflzení o zlepšovacích návrzích se praví m. j.: „Došlý zlepšovací návrh podrobí podnik šetření, zda je prospěšný, zda vyhovuje požadavkům bezpečnosti při práci, nebo zda jsou jim dány předpoklady ke změně, doplnění, revizi nebo zrušení nebo k vypracováni nové normy. Do 30 dnů od dojiti, po případě cd doplnění zlepšovaciho návrhu musi podnik sdělit zlepšovateli, zda návrh zavede, či zda jeho zavedení odmítá nebo zda bude třeba o zlepšovaclm návrhu konat · obsáhlejší šetření, nebo že návrh vyzkouší. .Rozhodnutí podniku, jimž se odmítá zavedeni zlepšovacího návrhu, musí být sděleno zlepšovateli písemně s podrobným věcným odúvodněním. Je-li nutno návrh vyzkoušet, učiní podnik bezodkladně opatřeni k provedeni příslušných zkoušek a vyrozumí o tom zlepšovatele, jemuž navrhne dohodu o spolupráci při zkoušení. Dohoda ebsahuje zejména ustanoveni o spolupráci zlepšovatele při vypracování výkresů a prototypu, o zkoušení a zavedeni návrhu a ·účasti zlepšovatele při něm, o výši odměny, o době a způsobu její splatností. Vyzkoušené zlepšovací návrhy, jež mají význam pro další podniky, jsou podniky povinny předat do 30 driů po ·vyzkoušení nadřízeným orgánům a i jinak se postarat o jejich využiti v dalších podniclch." Zákon fiká: „Shledá-li podnik, že Žlepšovací návrh je pro něj prospěšný, zajisti jeho zavedení. Podniky a každý, jehož je to pracovním úkolem, jsou povinni dbát, aby vynálezy a zlepšovacl návrhy, upotřebitelné ku prospěchu národního hospodářství, byly bez průtahů projednávány a plánovitě zaváděny, rozšiřovány a plně využívány." Zajímalo by nás, co tomu říkají ředitel podniku Horák, stranická a odborová organizace. Vleklá historie s poloautomatem na výrobu profilovaných lišt dosud neskončila. Nepřinášíme dnes podrobný popis nového stroje, protože má charakter vynálezu a přihláška ještě nebylo podána. Přesto však žádáme čtenáře, pokud pracuji v závodech, kde by poloautomat-mohl ulehčit, urychlit a zlevnit práci, aby nás o tom informovali. „Máte lidi, ie nikdy nedají pokoj. Klidně mohou dělat svých osm a přitom třebas uvažovat, kam ptljdou veler na ryby. Nikdo je nenutí, aby si lámali hlavu s nljakým vynalézánim nebo zlep!ov4ním. A oni přece! Ovšem, dneska jim doba nahrává. Máme dokonce zákon, aby se jim všelijak pomáhalo. Jsou s tím starosti • •. Ještě tak, kdyby dostali odměnu a tím to bylo vyřfzeno. Ale kde. Ono jim to nestali! Jako by jim nešlo jenom o peníze ..." · Pořád se najdou úředníci, kteří podobně uvažuji a podle toho jednaji. Různá navržená zlepšeni se však ani nemusí dostat do rukou takového chlapíka a přece mívají truchlivý osud: sotva se narodila, hynou nedostatkem vzduchu v šuplíku. Málokdy se dá ukázat prstem na vinníka. Hrobařem zlepšovaclch návrhů je obvykle pohodlnost vedoucích pracovníků, kteří občas ztrácejí se zřetele náš společný zájem - celkový rozvoj výroby v republice. Miroslav Hruška

PO POLYEKRÁ!'llU BYLNYNf ZPiUSTUPNěN VEAEJNOSTI DALšf UMěLECKÝ PROGRAM ČESKOSLOVENSKéHO PAVILONU NA svěTOVé VÝSTAV! Letos začátkem května bYla v Praze slavnostnl premiéra Laterny magiky. Aedltelstvl Národního divadla v Praze otevl'elo svou čtvrtou scénu (po Národnlm, Tylově a Smetanovi! divadle) v prostorách bývalého kina Moskva - v paláci kavárny Adrie na Národni tl'ídě. Po lestlměslčnl namáhavé práci se konečnl! otevl'ely dvel'e do sálu, kde diváci zhlédnou program, který nás velmi iispl!šnl! reprez.entoval na světovém fóru - na EXPO 1958. A co tomu pfedcházelo? Atelier C - krajského projektového .{ istavu v Praze pod vedením architekt{! Cubra, Hrubého a Pokorného (ktefí projektovali I československý pavilón pro světovou výstavu) pi'lpravili projekty · na pi'estavbu kina Moskvy a skupina stavbyvedouciho Kavalíra z. Pralského stavebniho podniku se dala do práce. · Do veliké a namáhavé práce, na nll se mimo ně podílelo mnoho nejr6znl!jšlch podnik{!, snad z celé republiky. A protole se jednalo o neplánované iikoly, dalo mnohdy velikou práci přesvědčit pl'lsluiné vedoucl zá1fod(I o nutnosti dodávek pro Laternu magiku. Ovšem na druhé straně se našli i takovi ochotni lidé jako napi'. s. Hrdina, i'editel závodu na výrobu barev a la!<6, nebo s. Bouček, pi'edseda kovodrulstva af've Strálově na Šumavě, ktei'í l'íkali: „Viděl jsem Laternu magiku, co pro ni mohu udělat?" a všem poladavk6m ochotně vyhověli. Hlavně diky mnoha obětavým lidem se dobré clilo podal'ilo. Z pláno1faného nákladu sedm a p{il miliónu korug ~inl pi'edpokládané úspory zls!
pofadu jsou tolik d61eltlté, by bylo pi'ílil dlouhé a stejně by vám neposkytlo pravf dojem. To se musl vidět. Protole kdylt sedlte v hledišti a vld(te celý dvouhodinový program pi'ed sebou, nechce se vám ani věi'it, le je konec, a chtěli byste ještě sedět a divat se dál. Ale nejde to, je konec. A tak ul jen krátký· po· hled na několik jmen za všechny deaitky uměle{! atechnik6: Uměleckým vedouclm divadla je relisér ND Alfréd Radok, autorem a výtYarnlkeM scény architekt ND Josef Svoboda, laureát st. ceny, organizačním vedouclm a duli celého podniku Jaromir Oplištil, technickou část pi'lpravil a jeji výstavbu vedl !)Plk. Sv. Štorek, scenáristou pol'adu je Milol Froman, relll vede Jan Roháč, relli filmové části Vladimir Svitáček, konferuje Sylva Daničková (či Zdellka Procház· ková nebo Valentina Thlelová), hraje JIPI Šlitr nebo Rudolf Rokl a dále účinkuje na scéně, pod n.1 i v technice mnoho dalllch pra· covnlk6. Umělci a technici se spojili a výsledkem této spolupráce je nový druh programu, který nás jil {ispěšně reprezentoval na mezinárodnim fóru a který na podzim bude vidět. i Londýn a po něn, jiná zahraničnl města.

Otevl'enim čtvrté - pokusné scény ND H do• stalo našemu uměnl nov.ých motnostl. Doufejme, le jich vyullje co nejlép• k prospěchu nás· všech.

NAHOAE: Dokonale vybavená kabina osvět· lovaq s velikým oknem do hledlltě umollluje Z:deAku Benelovl Jeho odpovldnou pricl

•

QPU; V lcab.,,_ zvukového mistra ae Jeit~ Pll..,iti-acul•· S , Volta .Levlckf ae_svou •kupf. it a. p. Te•la, aratt.aava, dokoni!uie upolent pulcového zatlunl nall výroby, které by. lo pfevezettoz Bruselu.

Text ZDENgK MENZL

osvětlo-če.

"°"

před

jeho odjezdem do Afriky - psané na silnici z Plzně do Stříbra - přinášíme několik záběrů z velké továrny na pře­ kližky v Ugandě. Je to územi, které ještě dnes je pod těžkým útlakem koloniálního režimu, avšak jako ostatní části Afriky i tady se v brzké době změní politické a státoprávní poměry. Lid Ugandy bude svoboden stejně jako se osvobodila Guinea, která je nynějším cílem Paříz­ kovy cesty.

AFRIKA NEROMANTICKÁ nozí

čtenáři

a diváci filmu si

předsta­

vuji Afriku jako zemi velkých dobroM družství, a divokých, malebných

sensačnich lovů tanců. Avšak Afrika

a její lid v posledním desetiletí - prošly údobím, které přineslo do určitých oblastí značné zprůmyslněni . Z drobných země­ dělců a rybářů se stali tovární dělnici, kteří se domnívali, že zapojením se do průmyslu zlepší svou životní úroveň. Žel, zvláště

328

VIDA A TECHNIKA MLÁDE:!I

skutečnost

se ukázala opačná. Metody kolonialistických zaměstnavatelů se ukázaly - hlavně pokud jde o pracovní odměny - jako tradiční útisk, charakteristický pro kapitalistický systém. V řadě továren pracuji dospěli i děti za podmínek, které jsou nedůstojné člověka. Zvlášť krutě jsou vykořisťováni lidé, kteří nemají bilou barvu kůže a nedovedou číst a psát. V této poslední Pařízkově reportáži

ZA OSVITEM AFRIKY Spisovatel L. M. Pai'ízek odjel do Afriky. Ul po osmé. Prolil mezi africkým lidem plných šest let. Miluje ho - a je jím milován. Afrika se rychle mění. Kdy! tam byl naposled, v r. 1947-1948, kolon i zátoři vládli ještě téměř na celém území Afriky. Dnes je i Guinea, hlavní elf Pařízkovy cesty, svobodná. Do čela státu se postavili Afričané, staří přátelé našeho cestovatele. S nejedním z nich se setkal i u nás v Praze, hlavně s básníkem Keitou Fodébou, který nyní zastává úřad ministra vnitra a bezpečnosti osvobozeného státu. Pařízek se tedy nevrací do temné Afriky, ale do Afriky ozářené úsvitem svobody po staletí pokořených národů. Po několik měsíců bude sledovat ohromný kvas západní a rovníkové Afriky. Doprovází ho kameraman státnlho filmu Lubor Mikula, který nám umo:t.nl prolit společně s Pařlzkem vzrušené clwlle v Africe. Zvolená trasa klade na naše cestovatele zvýšené po:t.adavky, proto:t.e budou projl:t.dět pustinami a pralesy právě v obdob! dešťů. Kdo četl alespoň jednu z třiadvaceti Pařlzkových knih, vl, co to znamená. L. M. Pařlzek je doslova cestovatelem a spisovatelem našeho lidu. Přesvědčili jsme se o tom, když jsme ho doprovázeli k státnlm hraniclm. Po celé cestě teskoslovenskem byl srdečně pozdravován. Mnoho štěstí na daleké cestě mu přál nejen kominík, ale i hostinský, který Pařlzkovi naposledy načepoval pravé plzeňské, příslušnlk silničnl strá!e s bllou helmou, družstevník i cel nik přfmo na hranici . Ten mu dokonce jménem celnlho úřadu předal upomínkový dárek, zdobenou kazetu s cigaretami. • · Poslední rozloučení - a červený sériový vůz Š 440, zapůjčený automobilkou v Mladé Boleslavi, miz! za pruhovanou závorou. Pařlzek odjel přes Pařil do Bordeaux, kde naložil naši škodovku i s cestovatelskou výstroji a mnoha dárky pro africké přátele na svou loď Brazza. Na půdu svobodné Guineje vstoupil v den Prvnlho máje, co:t. je pro celou jeho cestu pi'lmo symbolické. Jeho přljezd filmoval kameraman Mikula v Konakře, kam odletěl týden před Pařízkovým odjezdem. Pařízkova práce, jako obvykle, bude zaměřena na etnografické poznatky navštíveného území, na hospodářský i politický vývoj země a na otázku animistického nábo:t.enstvf. Jeho cestu mohou naši čtenáři sledovat „ve zvuku i obraze" na obrazovkách televizorů, na plátnech kin a předevšlm na stránkách mládelnického tisku - Vědy a techniky mládeli a Mladého světa. Ze své cesty hodlá Pařízek napsat knihu cěstopisných reportá:t.i a ucelené literární dílo pro mláde:t.. Na svou cestu je dobře připraven a pevně věříme, :t.e z Afriky přiveze mnoho cenného dokumentárního materiálu. Je vyzbrojen několika kamerami a fotoaparáty i dokonalým magnetofonem na baterie, takže se budeme moci seznámit s životem, výtvarným uměním i hudbou statečných národů z tropického nitra Afriky. -Ba-

VIDA A TECHNIKA MLÁDEŽI

329

,

v

na'ln zerne zrno Na nedávném čtvrtém celostátním sjezdu JZD zddraznil president republiky soudruh -Antonín Novotný, fe Je tfeba dosáhnout rozhodného obratu v našem zemědělství, jehol výroba se má do roku 1965 zvýšit o 40% (ve srovnání s rokem 19&7). Požádali Jsme proto pfedního pracovníka ministerstva zemědělství soudruha inženýra Miroslava ?'iováka, aby nám zodpověděl několik otázek, souvisejících s problémy rozvoje našeho zemědělství. . 1. Co pokládáte, soudruhu inienýre, za první a základní předpoklad k dalšímu rozvoji zemědělské výroby v pří!tích letech r Skutečnost, že probíhá úspěšně združstevňování vesnice je rozhodujícím a základním předpokladem dalšího rozvoje zemědělské výroby. V současné době již hospodaří jednotná zemědělská družstva na 4 381 646 ha zemědělské púdy, v 80,9 % obcí celé republiky, takže již výrazně vynikají přednosti družstevní zemědělské velkovýroby. Srovnejme napřlklad produktivitu práce v dnešních jednotných zemědělských družstvech s předválečnou výrobou, kdy rolníci hospodařili jednotlivě. Vrátíme-li se do roku 193ff a srovnáme produktivitu tehdejší zemědělské výroby např. s rokem 1957 uvidíme, že v roce 1957 bylo vyrobéno o 81 % vice výrobků na jednoho pracovníka v zemědělství. Neméně důležitým předpokladem dalšího růstu zemědělské výroby-je významná pomoc dělnické třídy, která vyrábí pro družstevní vesnici moderní stroje, umělá hnojiva, chemické látky pro ochranu rostlin a vůbec veškeré vymoženosti nové techniky. 2. V Ceskoslovensku máme omezené mnoiství půdy. To znamená, ie budeme muset zvy§ovat intenzitu zemědělské výroby. Jaké moinosti máme v tomto smyslu v rostlinné výrobě r Máte plnou pravdu; půdy u nás nemáme nazbyt, a proto musíme pečlivě chránit a ošetřovat každý její sebemenší kousek. Vždyť půda je v našem životě velmi důležitým činitelem. Půda musí poskytnout nejen dostatek plodin důleži­ tých pro výjivu člověka a pro průmysl, ale též dostatek krmiv. V našem státě sní každý člověk prů­ měrně za rok přes polovinu metrického centu masa a sádla, 75 kg brambor, téměř 200 kg mouky, luštěnin, krup a podobných poživatin, přibližně 40 kg ovoce, 270 litrů mléka, přes 30 kg cukru, 170 vajíček atd. Pravda, zatím musíme ještě značnou část potravin dovážet ze zahraničí. Ale právě socializace vesnice a plné využiti každého kousku půdy nám dá'Vaji předpoklady k dalšímu zvyšování výnosu plodin a užitkovosti hospodář­ ských zvířat a vůbec k všestrannému rozvoji zemědělské výroby. To víte, bez snahy člověka by půda mnoho úrody nedala. Clověk však může svým rozumem a technikou ovlivňovat · nejen půdu, ale vůbec celou zemědělskou výrobu tak, že mu dá co od ní potřebuje. To ovšem není jednoduchá záležitost. Tady nepostačí jen řádné obděláváni a hnojení půdy a soustavné z.v yšování její úrodnosti, ale i správné rozmístění výroby

podle půdních a klimatických podmínek, volba správných osevních postupů, používání nejvýnosnějších druhů osiv a sádi, odvodňování zamokřených pozemků a za. vlažování plodin v suchých oblastech, zaměření výroby na zvýšenou produkci krmiv a podobně. Aby se mohla zvýšit výroba masa, mléka a vajec, musí se z půdy vyrobit vice kr~v. Zde si můžeme na praktickém příkladu ukázat, že nezáleží jen na úrodnosti půdy a jejím řádném obdělání, ale též na tom, jakou plodinu zvolíme. Vezměme třeba kukuřici. Zejména v loňském roce se ukázalo, že ve srovnáni s jinými kultlltltmi dá kukunce z každého hektaru nejvíce krmných hodnot. Tak například na státním statku v Mnichově Hradišti pěstovali kukuřici řádání pracovního procesu i v živočišné na výměře 102 ha. V průměru zde sklí- výrobě tak zvanou novou technologii. zeli přes 70 q hmoty z hektaru. Družstev4. A co to fJlastně je ta nová technologie níci v JZD Jésenik měli na ploše 8 ha th@u hospodálských zfJi,at ~ průměrný hektarový výnos 950 q kukuUkažme si podstatu nové technologie řičné hmoty. Družstevníci v JZD Chýně u Prahy se přesvědčili o výhodách kuku- chovu hospodářských zvířat ku příkladu řice, když její výrobu srovnali s jinou na chovu skotu. Dosavadní stav chovu krmnou plodinou krmnou řepou. skotu je ovlivňován technologickými poKdyž si porovnali, kolik práce a peněz se stupy, to je způsobem ustájení, krmehi musí vynaložit rut I ha kukuřice a krmné a ošetřování, které byly převzaty z malořepy, došli k závěru, že výroba 1 ha výroby, kdy člověk pečoval o každé zvíře krmné řepy je stála 3989 Kčs v přímých individuálně. .Skot byl uvázán u žlabu, nákladech a hektar kukuřice pouze do něhož mu ošetřovatel zanášel krmení. 2305 Kčs. Dále zjišťovali kolik krmiv vy- Při tom byly ze značné části pomíjeny robí z těchto dvou plodin na jednu pra- přirozené instinkty a reflexy zvířete i jeho covní jednotku. Ukázalo se, že zatímco. pohybové možnosti. NaprotL tomu nová v kukuřici vyrobili na pracovní jédnotkll technologie chovu vychází z toho, že na• 660 kg ovesných 'jednotek, u krmné řepy příklad kráva má nohy k tomu, aby ,po pouze 78 kg. Podobných příkladů bychom nich chodila a aby jich využila také k tomu, že si dochází pro krmení sama. mohli jmenovat celou řadu. Póda je základní výrobní prostředek. Prostě, nové uspořádání pracovního -procesu, které vede v živočišné výrobě k doPředstavuje vlastně továrnu, v níž se vyrábějí · potraviny a krmiva pom
covnik na ošetřováni 90 kus\\ mladého skotu při jeho dobré užitkovosti. Dobrých výsledků je dosahováno i v automatizovaném výkrmu prasat a v chovu slepic na hluboké podestýlce. Při výkrmu prasat je též zachována zásada samoobsluhy, kde krmníci si chodí pro potravu do automatických krmítek, v nichž je uskladněno krmivo vždy na 5-7 dnů. Plněni krnútek a odstraňováni výkalů se provádí pomoci mechanizace, takže spotřeba lidské práce se snižuje na nejnižší núru. Přitom i výroba a mícháni krnúv se provádí ve zvláštních výrobnách. V takovéto automatizované výkrmně ošetři jeden pracovník 1000 i vice prasat. A tady vidíte, že nová technologie chovu hospodářských zvířat se již přibližuje průmyslovým fořmá~ práce a že spolu s pevnou krmivovou základnou jsou hlavním předpokladem pro rozvoj živočišné výroby a zvyšováni produktivity práce. 5. Rozvoj rostlinné a živočiiné výroby si ovšem nelze představit bez rozvoje zem'ě­ dělské techniky. Co můžeme očekávat od našich '71echanizátorů? Dnes, kdy rozvíjíme zemědělskou velkovýrobu, máme všechny- možnosti k duslednému uplatňováni techniky, v prvé řadě mechanizace. Těch však musíme dokonaleji využívat než dosud. Proto je v současné době prováděn přesun strojů z STS přímo do JZD. V současné době vidíme, jak stroje předané J ZD pomohly urychlit průběh první etapy jarních ·prací. Další postup mechanizace se bude vyvíjet tak, aby byly komplexně mechanizovány postupy v rostlinné i živočišné výrobě. Mechanizace ve spojeni s novou pokrokovější technologii přibliži způsob zemědělské výroby k principům průmys­ lové výroby. Příklad: Při skfizni sena dochází stále ještě ke značným ztrátám. Při sušeni sena na sušácich, zejména vojtěšek a jetelů, dochází ke značnému oddrolu, právě těch nejhodnotnějšich listků, déšť pak vyluhuje další tak cenné živiny. Kromě toho takovýtQ způsob sklizně vyžaduje značné množství práce, neboť kupříkladu sušeni sena na sušácích lze velmi těžko mechanizovat, Spoji-li se však účelná mechanizace s· novou technologii, nejen že prakticky nedojde k žádným ztrátám, ale zvýší se i produktivita práce. Princip spočívá v tom, že se sklizí seno zavadlé, kde se ještě nemohou oddrolovat lístky, a dosouší

se uměle pod střechou na speciálních. roštech tím, že je do něho vháněn proud vzduchu. Při tomto pracovním postupu je takřka veškerá práce mechanizována; koseni, nakládáni, odvoz i vlastni sušeni. Při srovnáni se sušením 1 q sena na sušácích se sníží spotřeba lidské práce asi pět­ krát, a je-U prác.e dobře organizována, spotřebuje se na 1 q sena 0,26 hodiny lidské práce, zatím co při sušeni na sušácích 1,5-2 hodiny i vice lidské práce. Takováto mechanizace a technologie pochopitelně snižuje i výrobní náklady. Kromě toho se vyrobí seno s lepši krmnou hodnotou. A tak v tomto případě činí náklady na 1 kg bílkovin obsažených v seně l,ll Kčs, zatímco při běžném způsobu 2,04 Kčs. Nejen mechanizace, ale využíváni všech výsledků pokrokové vědy přispěje podstatně k rychlému rozvoji zemědělské výroby. Například používáni plynného . čpavku jako hnojiva přispívá ke zvýšeni výnosů cukrovky na 1 ha v průměru o 40-50 q, používáni umělých hmot sníží náklady na silážováni pice. Též využíváni radioaktivních isotopů a další nové objevy vědy urychli rozvoj zemědělství. 6. Vime dobře, že naše zemědělství ztrácí každoročně obrovské hodnoty nedostatečným bojem s plevely a !kůdci. Jakou pomoc mů­ žeme očekávat od chemického průmyslu?

Ano, nejen u nás, ale i v zahraničí jsou tyto obrovské ztráty. Ale i zde nám do budoucnosti pomůže věda a technika. ' Dnes se již hodně rozšiřuje používáni chemických přípravků, napří­ klad herbicidů, které naprosto spolehlivě hub( hlavni plevele. Zatím se těchto pří­ pravků. používá k hubeni plevelů v obilo· vinách a lnu. Věda ověřuje jejich další používáni v nejrůznějších formách i pro použiti u dalších kultur. Používáni chemických prostředků k hubeni plevelů má velký význam. Tak třeba správné použiti herbicidního přípravku Dikotexu na lnu zbaví porost plevele. Tímto zásahem se ušetří přibližně 200 hodin ruční práce na I ha lnu. Na odplevelených pozemcích lze totiž plně mechanizovat sklizeň. Kromě toho odplevelením lze získat přibližně 5 q stonků a 2 q lněného semene. způsobovány

7. Zintenzívnění našeho zemědělství bude přirozeně klást stále větší nároky na odborné znalosti všech pracovníků v zemiděl­ ství. Jak budou moci zvyšovat svou kvalifikaci?

Plné využiváni vědy a techniky vyžaduje pochopitelně ;. vyšši kvalifikaci. Ale i na tento úkol se dobře připravilo země­ dělské školství. Kromě sitě zemědělských technických škol je již téměř · v každém okrese v činnosti zemědělská mistrovská škola, jsou zřízeny školy předsedů jednotných zemědělských družstev, součásti zemědělského školství jsou i rů.zné nástavbové kursy~ v neposlední řadě i družstevni školy práce a na státnich statcích závodni školy práce. A tak dnes i v budoucnosti najde každý takovou formu dalšího vzděláváni, která mu bude nejvíce vyhovovat. 8. Jak si pfedstavujete život na naší vesnici na konci třetí pětiletky? Bude takový, jaký si jej naši rolnici sami vytvoř!, jak budou umět využit všestranné pomoci, kterou jim poskytuje stát, jak rychle se naučí zavádět výsledky naši techniky a vědy do praxe. V kapitalistickém světě musí rolnici za objevy. vědeckého výzkumu, který jim pomáhá zvyšovat výrobu, draho platit. Naše zemědělská věda je poskytuje rolníkům zdarma - i s návodem k použiti. Rolnici v mnoha kapitalistických zenúch si nevědí rady, co s přebytky. Naši rolnicí nebudou riút ani v budoucnu tyto starosti - stoupajicí spotřeba všech země­ dělských produktů jint. provždy zajisti dobrý odbyt. Nová opatřeni v našem zemědělství, o nichž se hovořilo i na IV. celostátnim sjezdu JZD, se stanóu dobrým základem pro další rozmach naši zemědělské velkovýroby; dobře hospodařícím družstvům i jejich členům přihesou nepochybně i dalši zvýšeni příjmů. .Zivot na venkově se ještě vice přiblíží životu ve městech i po stránce kulturní zvýší se současně i nároky na kulturu bydleni, která se přibliži komfortu města. Na konci třetí pětiletky už nebude zapomenutých vesniček, v nichž jsou ještě dnes někteří rolnici odříznuti mezemi svých úzkých poliček a zájmů od ostatního světa. Místo nich budou vesnice spokojených rolníků a jejich nástupujici mladé generace, kterým teprve družstevni socialistická velkovýroba otevírá všechny možnosti k všestrannému uplatněni jejicb skrytých schopností. Pro takové bude v družstevnim kolektivu snadné uskutečnit všechno, na co by jednotlivec svým.i silami nikdy nestačil I - Pe -

, , NA STAVBJlCR, NEMAJI 0 RADI VODU Nechceme vyslovit podezření, že snad zedníci zásadně pijí pivo; budeme hovořit o spodní vodě, která ztěžuje hloubeni základů, zdržuje postup zakládacích pracf a zdražuje stavby.

Voda pfijde draho

jáma pro základy budoucí konstrukce, ale i zpevní půda, takže se zvýší její únosnost. Proto lze mnohdy zčásti nebo úplně upustit od pažení. Dosavadnl praxe ukazuje, že zařl­ zení se výhodně uplatní jak u velkých staveb, tak i u prací menšího rozsahu. Odvodňování jehlovými filtry ušetří spoustu dřeva na pažení výkopů a mnoho oceli tam, kde by bylo třeba užít larsenek. Jednoho zařlzení lze použit několikrát, takže stavebnl náklady ještě vice klesnou.

U malých výkopů se odstraňuje spodní voda tak, že se jáma ohradí fošnami a v jednom rohu se udělá jímka, z niž se pak voda odčer­ pává. U velkých výkopů je odvodňování velmi nákladné a pracné: používá se ocelových štětovnic, tzv.' larsenek, kterých je nedostatek a které jsou hledaným vývozním zbožím. Larsenky se zaberaní, aby vytvořily podél výkopů nepropustné ocelové stěny, které zaNázorné srovnáni braňuji vnikání vody ze stran. Voda,·jež prostupuje spodnl části výkopu, se odčerpává Význam nové metody nám nejlépe ukáže ,. • • ' . „ • • z jlmek. Benměnl trvá dlouho a jsou k němu skutečný příklad, který umožňuje porovnat p~třeba kvalifikovanl dělnfci. Čtverečnl metr náklady. Při budování jedné velké elektrárny štětovnicové stěny z kvalitní oceli váží asi bylo původně projektováno odvodnit staveb21 O kg a včetně nákladu na- zaberanění přijde ní jámu pomoci larsenek, potom se však popřibližně na 320 Kčs. K tomu nutno připočl­ užilo jehlových filtrů. Na snížení hladiny tat ještě náklady na vytažení larsenek (pokud spodní vody pomoci larsenek by se bývalo Obr. t - vplachování lerpací jehly do země: a - ti'inolka, b - sumová hadice, c - lerpaci se nenechajl v zemi) a na čerpáni vody,. vynaložilo přes 6 700 000 Kčs. Použití jehla, d - konopné lano jehlových filtrů bylo levnější o více než Mnohem výhodnějši :z:pusob 3 150 000 Kčs. A to ještě v tomhle čísle není V zahraničí - v Sovětském svazu, v Ma- zahrnuta úspora 1000 tun larsenek, tj. 1000 Zatim ďarsku, Švýcarsku, Anglii a USA, se již hojně tun kvalitnl oceli, takže se ve skutečnosti v některých přlpadech používajl jehlových používá a u nás se nynl začíná používat k od- ušetřilo vice. filtrů pracovníci stavebnlch podniků Armastraňování spodní vody nové metody, která beton a Průmstav. Pro všechny ostatní jedů­ Z toho :z:e všeho plyne, zrychluje a zlevňuje stavebnl práce. Nový ležité, aby věděli, že při zavádění nové mezpůsob se osvědčuje při budování továren, že nová metoda je velmi levná a hospodárná. energetických základen a zemědělských ob·- Kromě toho ji lze snadno uplatnit za nejrůz­ tody jim ochotně pomohou odbornici z pražského montážního střediska Závodů V. I. jektů právě tak, jako při bytové výstavbě. nějších podmínek a v každém ročním obdob!. Lenina v Plzni. Podmínkou, aby zařízení spoJde o Přitom je obsluha zařízení zcela jednoduchá. lehlivě pracovalo, je totiž správný projekt, pouliti jehlových filtru Všechny vyjmenované výhody mluv! pro to, který musí vycházet z geologického profilu Zařlzením, které snižuje hladinu spodní aby se na našich stavbách používání jehlových v odvodňovaném prostoru i okolí. Dále je vody pomoci jehlových filtrů, se nejen vysuší filtrů co nejvíce a co nejrychleji rozšířilo. nutné, aby se zařízení řádně instalovalo.

o. '

... ...-----'!

...., '

i----..1 i..----i i..----i i----..1 i - - - - - i

.

··- -- -

,

o

.

Obr. 2 - i'ada lerpacich jehel Obr. 3 - pl'ipojeni lerpací jehly na sběrné potrubi: a - sbi!rné potrubí, b - kohout, c - sumová hadice, d - nástavná trubka, e - nástavek, f - koleno Obr. 4 - pi'iklad projektu na odvodni!ni výkopu: a - mnolatvi pi'itoku vody, b - vývi!va, c - čerpadlo, d - čerpacf jehly, e - sběrné potrubi, f - kontrolni sondy

~

Obr. 5 - pr6l'ez zeminou ve které pracuje lerpacl jehla: s - nepropustná vrstva

'

Několik Zařízení

podrobnosti

čerpaci jehly, sběrné­ ho potrubí, větrníku, vývěvy, čerpadla, zpět­ ného ventilu a odpadního potrubí. Všimněme si blíže čerpaci jehly, která je znázorněna na obr. 7. Při montáži se jehla spoji ohebnou hadicí s kohoutem sběrného potrubí, . zavěsí na kladku třínožky a postaví na projektem určené místo. Na potrubí se napojí vysokotlaké čerpadlo a jeho pomoci se jehla vpláchne do země (obr. 1). Jehlový filtr má pilovité zakončení, aby snáze vnikal do půdy. V zemi se umlstí pod hladinu spodnl vody; tam vy-

se skládá z

o

o

• o • o "• o 6 • •o• o o

• oo:.

o o • o: 0•

- ----.--....-- --_- .:_-_~ VIDA A TICHNIKA Mi.ADl11

o •••• • • o o

_____ _o _o.... _„. ____- - :-'. .

d

331

••&•.••o

00

~00 0 „.o„ 0 "• -

.... -__ __ _

JAK SE KŘTÍ HVĚZDY? .

I •

!

.

i

a. '

- -

I

Obr. 6 - vltrnlk : a - odčerpáváni vzduchu, b - sblrné potrubi, c ,- vacuometi:, d - vodo· znak

„

I

tvoří

lokálnl studnu, z niž s.e voda odsává. Čerpacl jehly kolem výkopu odčerpávají spodní vodu tak, že v něm lze konat jakékoliv stavebnl nebo montážnl práce (obr. 2 a 4). Větrníku (obr. 6) se používá, jestliže se k sání upotřeb! tlakových čerpadel. Je upevněn na sběrném potrubí před saclm hrdlem čerpadla a má obsah asi 100 I. Všechen vzduch, který se dostal do potrubí z čerpa­ cích jehel, se v něm soustřeďuje a pak odčerpává vývěvou. . Sběrným potrubím, na které jsou napojeny všechny čerpacl jehly, se odvádí voda k čer­ padlům; jeho rozměry se stanoví podle místních podmínek. jednotlivé jehly jsou připo­ jeny koleny s gumovou spojkou a namontovaný kohout umožňuje regulovat přítok vody (obr. 3). Úkolem zpětného ventilu nad výtlačným hrdlem čerpadla je znemožnit pře­ tržení vodního sloupce. Zařízeni se montuje podle projektů, jejichž ukázky znázorňuji obr. 4 a S. Sběrné a odpadni potrubí se montují ze stavebnicových dílů, které se spojuji přírubami. Odpadní potrubí nutno položit tak, aby odvádělo vyčerpanou vodu do kanalisace nebo na takové místo, odkud nemůže prosáknout zpátky. Před uvedením do provozu se musí zařfzení zkontrolovat, hlavně jestli se nepřisává vzduch netěsnými spoji. Potom se zapne vývěva, která vysaje vzduch. Po dosažení patřič­ ného podtlaku se spustl čerpadlo. Snižování hladiny spodnl vody se sleduje kontrolní sondou, dokud neklesne jak potřeba. Pak se výkon čerpadla uprav! tak, aby odčerpávalo jenom vodu, jež přitéká z okolí; hladina spodnl vody se udržuje na stálé příznivé výši. Inf. Zd. Harvánek

I .

.

I

'

I

I

c

~

I I

' I

I Obr. 7- lerpacl jehla: a - slto, b - nástavná trubka, c - Jehlovf filtr

I I

Kdysi se prý jedna posluchačka populárni přednášky o astronomii zeptala: „Jak astronomové poznali jména všech hvězd?" !lekneme si tedy něco o toni, jak hvězdy dostávají jména či označeni. Cteme-li nějakou knihu o astronomii nebo namátkou nahlédneme do astronomického katalogu-·a tlasu, pomalu se nám hlava zatočí nad tou složitosti: Alcyon, Antares, Zeta Aurigae, Barnard 10, V 367 Cygni, U Cephei, Boss 1985, f1. Cygni, Nova Herculis, SX Hydrae, RR Lyrae, AO Pegasi, Bootis B, HD 117555, Alpha Persei, BD+20°2465, UX Ursae Majoris. Abychom rozuměli těmto zdánlivě komplikovaným názvům, musíme si je rozložit na jejich součásti, a to jsou vlastni jména řecká i latinská, řecká a latinská písmena, čísla, znaky podle katalogu hvězd aj. Vlastni jména dostaly hvězdy již v dávných dobách. Různě je nazývali tlekové, tlímané, Arabové a Peršané, vesměs národy, které měly výborné hvězdáře. Nesmíme si však myslet, že hvězdy, které dostaly jména např. před 2000 léty, jsou důleži­ tější. Jednoduchá jména má pouze nepatrný počet hvězd, nesmírně malý proti počtu hvězd, které vidíme na obloze jen prostým okem, a což teprve moderními metodami, teleskopem? Hvězdy, které vidíme, nejsou ani větší, ani důležitější, pouze relativně bližší a tím zdánlivě jasnější. tlecká písmena se dávají podle toho, jaké postaveni mají hvězdy v určitém souhvězdí. Tak Alpha Lyrae je první hvězdou v souhvězdí Lyry. Prvním, kdo začal označovat hvězdy řeckými písmeny podle jejich jasnosti byl Bayer, který poč. 17. stol. uveřejnil přesně nakreslenou mapu nebe. Astronomové přijali jeho systém a používají ho dodnes. Nejjasnější hvězda souhvězdí dostane jméno Alpha, druhá Beta, a t ak dále, až do Omega. Toto pravidlo má však také výjimky. Někdy nejjasnější hvězda nemá název Alpha, ale Beta. Důvod nutno hledat v tom, že se teprve později přišlo na chybu. Např. u souhvězdí Blíženců Castor a Pollux se dříve myslelo, že Pollux je jasnější, a proto má dodnes název Alpha Geminorum. V souhvězdí Velkého Medvěda jsou zase všechny hvězdy skoro stejně jasné; proto dostaly název podle polohy. Hvězda nejbližší Polárce se jmenuje Alpha Ursae Majoris atd. až do Éta Ursae Majoris. Astronomové však brzy zjistili, že systém nepostačuje. V mnoha souhvězdích je vice hvězd, než má řecká abeceda písmen. !lešení bylo jednoduché; vzali na pomoc malá a pak i velká .Písmena latinské abecedy. Tak získali 52 nových znaků. Konečně použili i arabských číslovek. Objevila se však potíž:' Jak označit různé druhy hvězd?. Písmena latinské abecedy od R byla tedy vyhrazena pro označeni proměnných hvězd, u nichž se mění jasnost. Později se ukázalo, že nestačí, a tak začali astronomové .používat spojeni dvou písmen: RR, SS . .. Pak šli ještě dále a dávali označeni RS RT až RZ. Podobně u dalších písmen SS-SZ až do ZZ. Tě~hto kombinaci dvou písmen je 54. Avšak ani to nestačilo k pojmenováni hvězd v některých bohatých souhvězdích. Astronomové se tedy vrátili k písmenu A, doplňovali je na AA až AZ a pak zkombinovali také dalši písmena až do QZ. Tento systém poskytl 334 kombinací. (Z neznámých důvodů přeskočili písmeno J). A jestliže má některé souhvězdí ještě více hvězd, pak se používá písmene V, k němuž se přidávají čísla počínaje 335, v případě potřeby neomezeně. Něco zcela jiného znamená velké písmeno za jménem hvě,zdy. Jde pak o dvojhvězdu; jedna dostává A, druhá B. U Siria, kde se tři hvězdy otáčejí kolem jednoho gravitačního centra, se objevuje dokonce i C. . . Císla nad začátkem označeni (např. b 2 Cygru) označuji, že hvězdy patři k jedné hvězdné skupině. Hvězdy, u nichž se jasnost nenadále silně zvětší vzplanutím (výbuchy hvězd), naz~- · vané novy (novae), mají před jménem označeni Nova (napr. Nova Herculis). Konečně se můžete setkat se značením podle různých hvězdných katal,ogů (např. Boss 1985 nebo M 81). Dr. M. IDavička

vlD.A A TECHNIKA MLÁDE:ll

333

Odpovídáme

čtenářům

Kámen a olovnice (A. a J. Hilarovi; Zábřeh). Dotaz zní: Místo olovnice si můžeme představit kámen na provázku. Není důvodu, proč by kameny shozené z jednoho bodu podaly různými směry. - Omyl je v tom, že olovnice (nebo kámen na provázku) klidně visi a smě­ řuje do středu země; kámen spuštěný z věže však dostává pohybovou energii vrcholu věže, která se pohybuje rychleji než jeji pata. Jelikož kámen tuto rychlost při pádu podrží, dopadne proti olovnici o něco dále na východ. Tento pokus byl dokonce jedním z důkazů toho, že se Země otáčí.

Transistory (Josef Daneš, žák 8. tř., Počernice). Odpověď „Transistory jsou polovodiče, např. selen" byla přirozeně chybná. Transistory jsou přistroje nahrazujici funkci elektronek; podstatou jejich činnosti jsou některé vlastnosti polovodičů, jako napt krystalu germania.

Ještě tunguzský meteorit! (M. Žluva, Kovostav Brno). - Odpovědi na většinu otázek jste jistě už našel v článku, který jsme na přání mnoha čtenářů otiskli. Dodáváme jen, že objev kuliček železa podle Kazanceva nelze pokládat za porážku jeho domněnky, protože mohly právě tak vzniknout roztavením rakety. Měsíční rakety (Jan Pavlásek, Gottwaldov) Směrem k Měsíci bylo vypuštěno celkem 5 raket: jedna sovětská, tři vypustilo letectvo USA a jednu armáda USA. Do blízkosti Měsíce se dostaly jen dvě, první sovětská, vypuštěná 2. ledna 1959, druhá americká z 3. března 1959. Největší úspěch měla raketa sovětská, která byla největší a dostala se také do největši blízkosti Měsíce - byla od něho vzdálena 4. ledna jen asi 6000 km, což je méně než činí zemský poloměr.

Červenání autooleje (Jan Růžička, Hradec Král.). Dražší benzin „Speciál" je obarven na červeno zvláštním barvivem, aby se rozeznával od obyčejného. Barvivo se normálně ve válci spálí beze zbytku na neškodné plyny. Jsou-li kroužky netěsné, nebo nahromadi-li se při spouštěni v zimě s otevřeným sytičem ve válci benzin, dostane se i s barvivem do oleje, který se tim postupně zbarvuje. Toto zbarveni je neškodné, není třeba mu vě­ novat zvláštni pozornost.

„Lachgas" (M. Svobodová, Praha I). - Tazatelka že se pomoci této látky prováději bezbolestné zubní operace. Jde o dávno známý a dlouho používaný kysličník dusný N 2 0, u nás též zvaný „rajský plyn", protože při vdechováni působí příjemnou náladu a veselost. Tuto vlastnost objevil už Davy a nazval proto tento plyn „exhilarating gas". Vdechováni určitého množ!!tvi nepůsobi škodlivě na zdravi, přivodi necitelnost Vůči bolestem, později ztrátu vědomi, ale nakonec i ochabnutl dýchacích ústrojů a smrt. V NDR se skutečně tohoto plynu v zubolékařské praxi použivá. četla,

Prdchod elm. vln atmosférou (V. 'Janda, Kro- Zhruba lze řici, že naše atmosféra propouštl elektromagnetické vlny o vlnové délce mezi 3 mm a 20 m. Kratší vlny pohltl kyslík a vodní pára, delší zadrží ionosféra. - O tom, že se sovětským vědcům podařilo sestrojit zařízeni, kterým dostanou družici s pokusným zviřetem zpátky na Zemi a to na libovolném místě, podal zprávu 25. záři 1958 profesor V. V. Dobronravov. měříž),

Torzní váhy (J. K. Ostrava). _.... K měřeni velmi slabých sil, působiclch ve vodorovné rovině, se s výhodou používá jednoduchého a levného zařízeni - torzních vah. Na delším nekroutivém vlákně je zavěšena vodorovná tyčinka, na jejíž konce působi měřená silá. Po prvé použil torzních vah Coulomb v roce 1784 při měřeni vzájemné přiražhvosti elektrostatických nábojů, a na základě získaných údajů vyslovil tzv. „Coulombův zákon". Po něm Cavendish r. 1798 změřil torzními vahami gravitační konstantu.

334

VěDA A TECHNIKA MLÁDEil

V NDR STAVÍ

(K barevné

dvoustraně)

Strávit dovoleno~ cestováním po mofi se vším komfortem, s dvěma plaveckými bazény, pánským a dámským kadefnickým salónem, kavárnou, barem, cukráfskými obchody, novináfskými stánky, s trvalým radiovým spojenim s pevninou - to bylo dfíve privllegl-u m zámožných jednotlivcd. Ale zakrátko se stane tento sen stfizlivou skutečnosti pro tisíce německých dělnikd, ktefi si prostě takový „plující ráj" sami pro sebe postaví ••• Nevěfite? Pfečtěte si náš článek I · Ještě neuplynul ani rok od chvile, kdy delegát dělnictva známých „Wismarských loděnic Matyáše Thesena" přišel .n a pátý sjezd strany s návrhem, aby do roku 1961 si sami vybudovali jako přidavek k pracovním plánům velkou námořní „Loď solidarity" k rekreačním účelům FDGB (stavba parníků totiž spadá právě do programu těchto loděnic). . Návrh byl nadšeně přijat - a zároveň byla zahájena jeho realizace. Aby mohl být uskutečněn - není to nijak -lehký úkol - bylo rozhodnuto vyřidit všechny plánované objednávky lodi před stanovenými terminy a zároveň požádat o pomoc všechno obyvatelstvo. Ke všem závodům a podnikům bylo vydáno provoláni a „Loď solidarity" se stala záhy symbolem spolupráce všech vrstev obyvatelstva Německé demokratické republiky. Dobrý nápad má už dnes dobré výsledky. ~ Toto masové hnuti bylo uvedeno v život a bě­ hem osmi měsiců došlo z celé republiky přes osm set závazků z továren, organizaci a podniků. Všechny přihlá­ šené závody a instituce chtějí pfi stavbě aktivně pomáhat a také .již pomáhají. Mezi ,jednotlivýnii závazky najdeme slavnostní ujištěni mnoha dělníků, kteří slibuji dodávat stroje, aparáty, materiál, výstroj jiné potřebné v~ci včas. Závazky už překročily hodnotu několika miliónů marek.

a

Vfška ke spodní palubě . Výška k horní palubě . Ponor . . . . . Nosnost . . . . Dojezd Výkon motorů. Rychlost . . . Počet cestujících Posádka

8,3 m 10,7 m 5,5 m 7 000 t 5000 n. mil 10 000 k 19 uzlů 400 osob 160 osob

Loď je vybavena jako plavidlo výhradně pro cestující, není rozdělena na různé třídy. Nemá tedy prostory pro náklady. Je poháněna dvěma lodními šrouby s nejmodernějšimi motory, které byly pro toto plavidlo poprvé postaveny a budou na něm

„LOĎ SOLIDARITY"

Jak je akce organizována ? Vedení FDGB ustavilo nejdříve štáb pro stavbu rekreačního parníku a potom vypracovalo hrubý náčrtek stavby. Tento vrcholný organizační kolektiv sleduje každý měsíc ve Wismarské loděnici dosavadní bilanci stavby a zařizuje zároveň všechno potřebné. A proto je už řada základních předpokladů splněna! Již 1. října 1958 bylo započato s vypracováním podrobného projektu, který se skládá z mnoha dílčích části - mimo jiné z osmdesáti výkresů a popisů, a předpokládá podrobné rozhovory a porady mezi všemi pracovními obory. Tak bylo třeba sjednotit požadavky a přání loděnic s předsednictvem FDGB, s Německou cestovní kanceláři, s rejdařskou správou, s námoř­ ními úřady, loďařskou revizní společnosti, s ministerstvem spojů a řadou jiných zúčastněných činitelů. Zpravidla potřebovali konstruktéři k získáni těchto podkladti sedm měsíců. Ale tentokrát předali konstruktéři loděnic hotový technický projekt už 1. února 1959, tedy přesně za čtyři měsíce po započetl prací. To je pozoruhodný výkon, který lze vysvětlit jen socialistickým postupem práce všech zúčastněných. Z technického projektu vyjimáme· některé hlavní údaje rekreační lodi: Celková délka lodi Délka paluby . . Šířka . . . . . .

140,0 m 125,0 m 17,6 m

vyzkoušeny. Jde o kombinovaný pohon: každý šroub je přímo napojen na dvoutaktní Dieselův motor o výkonu 2000 k· , zhotovený továrnou na motory v Rostocku, a ještě je přes převod poháněn plynovou turbinou o výkonu 3000 k. Kromě toho jako pomocné stroje tu pracuji čtyři dieselagregáty pro výrobu stří­ davého proudu s výkonem 400 koní a rtizná čerpadla pro chladicí vodu, pohonnou naftu, topný olej, s celou řadou jiných vedlejších zařízení. Také vnější tvar rekreační lodi vykazuje docela nové, ušlechtilé linie. Bylo upuštěno od tradičních komínů; výfuky ústí do zadního stožáru, takže dm vznikl zcela moderní, úhledný tvar plavidla. Bylo pamatováno podle příslušných předpisů i na zpevnění trupu proti ledu, takže cestovní program lodi není ničím -Omezen. Kormidlo je řízeno elektrohydraulicky, stejně jsou obsluhovány i bezpečnostní přehrady, dělicí lodní prostory na samostatné, uzavřené oddíly. Prostor pro zavazadla a proviant je obsluhován jeřábem o nosnosti ptildruhé tuny. Pro bezpečnost cestujících je připraveno celkem devět záchranných člunů z lehkého kovu, v nichž najde místo 570 osob. Kromě toho je tu ještě 10 záchranných pramic z lehkého kovu, každá pro 14 osob a 12 nafukovacích gumových člunů pro 12 osob. V každé kabině jsou pro všechny cestující plovací vesty. Na začátku cesty se každý doví, kterého člunu může v případě nebezpečí použit. Samozřejmě má každý člun nejmodernější nautické vybaveni. ' Účastníci plavby mohou z kteréhokoliv místa odesílat domů pozdravy a zprávy. Jsou ubytováni v kabinách dvojího typu: vnějši kabiny s okny, a vnitřní bez denního světla. Celkový počet kabin je: vnější

kabiny pro 2 osoby kabiny pro 3 osoby kabiny pro 4 osoby

vnitřní

63

58

. 32 8

6

2

V každé kabině jsou lůžka oddělená záclonou. Stěny jsou tapetovány světlou umělou látkou, podlaha je z linolea, s kobercem, pohovka je potažena umělou kůži. Každá kabina má vlastní umývárnu s teplou i studenou vodou a skříň pro jednotlivé hosty, stolek, telefon, reproduktor pro lodní rozhlas. Kabiny pro mužstvo jsou stejně zařízeny. Větrání se dá regulovat. Na palubě je řada salónů, promenád, je tu koncertní a taneční síň, kavárna i bar, herny, plovárny a koupelny, jakož i velká jídelna pro 200 osob o rozloze 280 m 2 • Cestující si mohou po palubě rozložit lehátka. Nemocné osoby mají k dispozici zdravotní místnosti a lékárnu. Rekreační loď bude odevzdána svému účelu l. května 1961. Plánuji se čtrnáctidenní jizdy po Baltickém a Severním moři, např. Rostock-Gdansko-Riga-Leningrad-Helsinki-švédské pobřeží-Rostock, nebo: Rostock-Dánsko-Kattegat-norské fjordy-Rostock, po případě třítýdenní jízdy až k modré Adrii, Rostock-Gibraltar-Istanbul-Soča-Jalta a zpět, nebo: Rostock-Gibraltar-Istanbul-Varna-Oděsa a zpět, Rostock-Gibraltar-Alexadrie-Athény a zpět. Budovatele „plovoucího rekreačního ho.t elu" čekají ovšem ještě mnohé potíže, mnoho věci, mnoho materiálu je třeba obstarat. Dělníci loděnic si však už předem stanovili pevné terminy: 30. 4.59 začátek stavby . . 28. 11. 59 konstrukce kostry . !). 7. 60 spuštění na vodu . 1. 5. 61 předáni lodi . . . Ale protože je budou pracující celé republik všestran ůty d porovat, není pochyby o tom, že budou urče a na prvního máje roku 1961 vyjede prvá rekr širé moře. Všichni přejeme německým soudruh: pl v jejich podnikáni a příjemnou dovolenou těm, ž nové vymoženosti socialistického řádu využívat

B-

bar,H

„....... . 11••·····.·::::11:111111111•• .... .. „.• ••••• ' . .. .. .. •• „ '

•„ , •

::

::

·-

••••

„ •

, • • • • ' • , • • , " •

.• • - . .

*

„

.. •

B - bltbMI

~

F-

pfiJfmacf hala, G - karima a

bar,H-ia16nabar.

18 - transformátory, 19 - lázeň, 20 - femeslnfcl, D - kýl lodi: 21 - zátff vodou, 22 - pitná voda, 23 oleJ pro turbiny, 24 pfeěerpacf tank, 25 - olej pro vytáp&if, 26 - chladfcf voda, 27 zésobnfky vody pro l
mléčný

f

IW@

""

,

.

v

~ir@IW&~IHJ ~IM[§~(~][glHJ@ IMJlVJ~~

JEVGENIJ SIMONOV

1.

,

pokra~ovánf

Byly to stopy! • Ralph lzzard, jak se slušelo na reportéra, si uz dávno zvykl na dvě věci ; za prvé ničemu se nedivit a za druhé mít pořád připraven kufr s pyžamem, břitvou a náhrad nim prádlem. Bez cest si ani nelze představit život reportéra velkého listu, jehož úkolem je, jestliže dnešek nepřinesl žádnou senzaci, nějakou vymyslet. Ralph lzzard hodil nabitou aktovku na poličku transindického letadla a otevřel knihy, . které si vzal na cestu. Na obálkách byly zobrazeny sněhobílé vrcholky, podobné homolím cukru, a zarostlí, utrmácení lidé s kotouči lan kolem ramen. V jedné z těch knih, v deníku známého himálajského horolezce Tilmana ho zaujalo vyobrazení - zasněžený svah a sto: py, připomínající bosou nohu člověka. -

vělými vlasy, s tvrdošíjně sevi'enými rty a byst- _ · rým, rychle hodnoticím pohledem. „Počkat, Ralphe," řekl sl pro sebe lzzard, „to je přec
Co je tol lzzard rychle listoval, až našel text: Pří­ loha B. Antropologická a zoologická část, problém sněžného člověka. Tak vida! Jak se ukazuje, v Himálaji už nejednou nalezli takové stopy, podivuhodně podobné lidským. A to na místech, na která, jak se zjistilo, nikdy nikdo nepronikl. Monotónně hučí motory. Osvěžující moř­ ský větřík zůstává kdesi vzadu. Kdy! letadlo nakrátko přistálo v Lakchnau, posplchal lzzard k baru vypit něco studeného. Hm,ted' touží po sklenici studené vody, ale za týden bude tuhnout zimou, vždyť redakce ho vyslala, aby na stránkách „Daily Mail" líčil hrdinský útok na nejvyšši bod země - na vrcholek Mounť Everestu. Nemají snadný úkol ani horolezci Huntovy výpravy, ani on; vždyť ví, že všechny informace už předem zakoupila konkurenční firma, list „Times". Kolem lzzarda přešel v té chvíli vysoký, už nemladý, ale af nápadně vzpřímeně se držlcí muž s temně ryšavými, ale trochu prošedi-

vrcholku Země. Hm . . . Hm . . . Úvahy a Rongbuk, u pramenů velikého Gangu a na o kráse Kančendfangy ... Domněnky o pů­ ledovcích Khumbu, na lukách a pastvinách vodu jejího názvu... To není ono! ... vesnice Mačerma a na terasách horských Popis bivaku u vrcholku Kabru, kde křik hřbetů u Pangboěi. Vidělo je nejméně patnosičů vyhnal cestovatele ze stanů. To je ono! náct Evropanů. „V oslnivém slunci bylo v první chvíli lzzard otálel se zavřením poslední knihy; Cesta proti toku lasu nesnadné něco rozeznat, ale brzy jsem spatřil zakoušel pocit, jako by se octl u vchodu do lzzard se rozhodl, že se pokus! 0 odvetu. onu ,věc' ve vzdálenosti 200-300 yardů země, kde pověsti vstupuji v život a stávají Obložil se knihami, obrátil se s dotazem směrem k údolí. Obrysy postavy ,yetiho', jak se tak blízkou skutečností, že záleží jen na . mu řlkajl Šerpové, byly navlas stejné jako tobě, uvidíš-li to na vlastní oči a ohmatáš na všechny své kolegy, kteří zkfifovali vše- obrysy člověka. Kráčel po dvou nohou a ob- vlastníma rukama. chny končiny Starého I Nového světa, strávil čas se shýbal, aby utrhl několik rododendroPřed necelým rokem přece viděl stopy dlouhou dobu před vitrinami muzeí, srovnával stopy zvěře v loveckých příručkách. nů. Na bílém pozadí vypadal tmavý, neměl na Albert Lombard, člověk daleký nadšené důvě­ „Ano," přesvědčoval se stále pevněji, sobě oděv. Za chvíli zmizel v porostu. Pro· řivosti, kterého jako doktora geologie vice zkoumal jsem stopy, které se tvarem podo- zajlmala možnost prozkoumat everestské pe„tyto stopy si nemohla vymyslet ničí fantazie, baly lidským, ale byly dlouhé jen 15-17 cm. litové vrstvy a určit, pocházejí-li z před­ nenl to přelud, protože byly viděny nejednou, a .hlavně, mluví 0 nich lidé, jež nelze pode~ří- Pět prstů a prohlubeň chodidla byly zřetelné, karbonických prvohor. Avšak i on zcela ne-. vat z honby za reklamou." ·ale pata byla skoro k nerozeznáni. Byly to očekávaně spati'il řetízek stop v sedle mezi Věděl už, že ve svých „Himálajských bezpochyby stopy dvounohé bytosti. Dotazy údolím Lobudže a Západní kot'inou. Prodobrodrufstvích", jež vyšla už v minulém u nosičů jsem zjistil, že od počátku roku ne- fesor, bezpochyby vyrovnaný badatel, řekl vkročila do těchto končin lidská noha." tehdy se zl'ejmým údivem vedoucímu švýcarstoletí, vyprávl plukovní!< U. A. Weddel, jak na cestě k hr,anlčnímu tibetskému prOsmyku A to psal týž Tomboci, který se předtím ské výpravy na Everest: „~řestavte si, Vissi, jsou po čertech poDonkja-La ve výši skoro 5180 m nad mořem, vždy jen ironicky vyjadi'oval o „pohádkách", kde se pohyboval úplně vyčerpán i'ldkým které o záhadném tvoru vyprávějí obyvatelé dobné lidským stopám." „Nejpodivnější je, profesore, že já jsem se vzduchem, ho vyvedla z malátnosti tato horských údolí. pi'lhoda: lzzard necházel stále nová a nová svědectvl; setkal s těmito otisky také." „Několik širokých otisků nohy nám před- mnohá patřila .lidem, jef ne~ylo mofno „Někde nedalekol" nalo cestu a mli'ilo k nejvyšším vrcholkům. pod~zřívat z ně1aké příb~znost1 s baronem „Na ledě zamrzlého jezírka. Když přední Tibeťané tvrdili, že jsou to stopy divokého · Prášilem. ~yli .to horo~ezc1, cest~vatelé a ho- skupina vyhledávala mlsto pro stanovou záchlupatého člověka, který prý žije v oblasti ralé, známi sv,rm d~snym. a přlsnym živote":'. kladnu, patrně vyplašila toho záhadného věčného sněhu ... Tato pověra je mezi Byl~ mezi nimi ~ngl1čané 1 Indové, Skot! i Švy- tvora." Tib~ťany velmi rozšířena." . caři, š.erpov~ 1 N.epálci. • Pr~sd nev~dělaní Bylo možné odolat a nevydat se za chladKdyž se problral himálajskými cestopisy horalé 1 známi vědci zvučnych 1men. A 1estliže ného jitra na výzvědyl Před převlakou se Ralph doposud nevěnoval pozo.r nost vyobra: prvnl svědect~í bylo datováno .už rokem černaly ve sněhu ostře vtisknuté stopy se z~nl skromného kvltku, jemuž botanikové 1889, posledni naše} lzzard v práci profe~ora zřetelně oddělenými pěti prsty, s hlouběji dali jméno „Elwisova sněfenka" podle geo- V~ss-Dun~nta, ktery vedl švycarskou h1má- vmačknutýml a trošku nazpátek obrácenými botanika Henry Elwise kter~ ho objevil na la1skou vypravu roku 1952. palci s trojúhelnlkovými otisky chomáčů 'Svazích Everestu. ' „Tvor X" ho zvlášť překvapil svým horo- chlupů. Jaký však byl lzzardův údiv, když zjistil, lezeckým uměním: razil si cestu skalními „Jsou to skuteční horolezci," nezdržel se že Elwis nejen jako prvňl viděl tajemného labyrinty, jako. by zrovna prodělal kurs horo- Lombard, „postupují krok za krokem. Je to „sněfného člověka", nýbri že ho i nakreslil. lezecké techniky. vidět n.a té cestě, kde se sbíhají všechny tři O tom se jednoznačně vyjádřil i Eric proudy stop." „Kdy to bylol" „V roce 1906." Shipton, který měl za sebou asi tucet himá„A za tímhle balvanem musel náš neznámý „A kdel" lajských expedici: „Tento tvor velmi snadno použít tří o končetin." „V tibetských horách." přechází rozsedliny a zcela úmyslně použlvá Viss Dunant vyndal metr a pečlivě změřil „Ale kde najdu ty kresbyl" prstů na noze, aby získal oporu na druhém stopy, které dosud neroztály a nebyly poru„V,iděli je Elwisovi známi. Po jeho smrti se břehu." Ještě výstižněji se vyjádřil Frank šeny větrem. ztratily a už se je nepodai'ilo objevit." Smythe, nálefejld mezi nejzdatnější horolezce „Stopy jsou dost hluboké," řekl, „tvor, „Kde bych mohl nalézt ještě nějaké svě- světa: tvor neznámý vědě „má dostatečnou který tudy šel, mohl vážit dobrých sto kilodectvil" kvalifikaci k tomu, aby se stal členem Himá- gramů." „Zkuste se podívat do zpráv jakéhosi za- lajského klubu", neboť ani ten nejlepšl znalec „Myslíte, že nežijí osaměle, nýbrž v roměstnance firmy ,Bratří Really', jménem, by nemohl zvolit rozumnějšl cestu, i když ji dinách!" tuším, Tomboci." „horolezec X" prošel bez háků a ceplnů. „To je dobře možné, vždyť stopa na jezeře Už za hodinu lzzard horečně listoval lzzard v duchu rozkládal trofeje: stopy, je mnohem menší, patří nějakému mláděti, v nudné zprávě o fotogrammetrickém měřeni otisky prstů a chuchvalce srsti, nalezené a teprve dál se všechny sbíhají do jednoho masivu Kančendžangy, třetího nejvyššího v Sikkimu a Tibetu, v okolí klášterů Tjangboči proudu."

.s vývěslfou „Oaily Mail", se tvái'il co mofná · rienucéně: „Aťsi ml Hunt uzavřel pramen lnformatr o Everestu," cedil skrze zuby, „Copak ml týž Hunt neotevřel dveře k novým, ještě úžasnějším objevům l"

Pro Vědu

a techniku mládeži napsal

A. A. Svět~v, Moskva

IKA ORT TAJEMSTVi STilÍBRNé STOPY Ve školních letech jsem miloval a ještě ted' miluj i fyziku, poezii a sport. Zdá se vám, že tyto tři tak rozdrtné předměty nemají" nic společného? Suché značky vzorců a rozkošná hudba Puškinových veršů; váfné zákony pohybu těles a jiskrná rychlost běhu na brus· lich; šum říční vody rozhrnované rychlými vzmachy dlaní a jako zaklínadlo váfný Archimedův zákon: „Těleso ponořené do kapaliny .. . " V hodině fyziky šedobradý, poněkud ztrnulý Ksenofont Ivanovič, ťukaje křídou po tabuli, vyvodil vzorce pohybu, _ zátlm co Já v mysli viděl bflou dráhu a na, ní běfce míří­ cího k cílové pásce, diskaře hotovícího se k hodu, skokana, který se právě vznáší ve vzduchu nad překážkou. Měli jsme ve třídě i básníka. Přicházel na kluziště, když se zhasínalo a všichni se rozcházeli . Nu což, myslili jsme, poeti miluji samotu. Možná, že ani neumf bruslitl Ale když jsme se jednou rozhodli podívat se na něho, překvapil nás: _náš básník s obratnosti virtuóza rýsoval na ledě jakousi figuru. Bylo to jméno „Olga". Stříbrným hrotem brusli je mnohokrát kreslil na modravé hladině kluziště. Uhodli jsme, komu byly zasvěceny jeho verše, ozdobené iniciálkami „0, I." Po mnoha letech jsem se dověděl, že se náš básník stal dobrým soustružníkem a mistrem sportu v bruslení. A Olinka lvanovna, jejlž jméno kreslil na lední hladině, neocenila-jeho talent a provdala se za zemědělce. Ale tenkrát jsme Ještě našemu básníkovi všichni - záviděl i a snažil i jsme se naučit se bruslit stejně dokonale jako on. A přitom jsme se zamyslili nad tajemstvím stříbrné stopy.

3'4()

Vi!DA A TECHNIKA t1LÁDEil

Jednou se nás Ksenofont Ivanovič zeptal: - Co myslíte, proč brusle po ledě tak kloužoul Jaška-modrorubáška zvedl ruku a prostomyslně odpověděl:

- Protože j_e led hladký! vyhnal Jašku ze třldy a začal před námi rozvíjet teorii anglického fyzika Rey· noldse. Vysvětlovala, že váha bruslaře se pře­ nášl na led, člmž se měnl bod táni; pod hranou brusli se tvoří tenká vrstva vody působíc! jako olej. Tehdy Jsme nemohli nic proti této teorii namítat. Ale později ji sovětští fyzikové zvrátili a nahradili pravděpodobnější teorii. Uká· zato se, že nikoliv tlak bruslí, ale třeni o led umožňuje vznik vodní vrstvičky. Ani při velké rychlosti se klouzánl nezmenšuje. Jen za zvláště silných mrazů, kdy třeni nestač! vytvoi'it vodnl vrstvu, přestanou brusle po ledě klouzat. Tyto poznatky z obla,sti fyziky nikterak neumenšuji poetický půvab rychlého běhu a krásných figur na bruslích. Není to náhoda, že Jsem ·v sešitě zesnulého N. A. Panina-Kolomenkina, vynikajlcfho ruského sportovce, olympiJs!<ého vítěze v !
Miluji v zimě stříbrný sad, na stromech vrstvy bflého sněhu, po ~mrzlýc'1 vodtch strmého bi'ehu oceli zvoní bystrého běhu sti'lbřité stopy, Jež mám tak rád l

Síla proti sfle V mladistvý.ch letech jsme rád! četli nebo poslouchali zkazky o slláclch, Zápas, bo>e a

vzplránl byly u nás, chlapců, nejpopulárněj­ šlmi druhy sportu. Znali jsme zpaměti jména skoro všech vynikajfclch zápasníků a cirkusových siláků minulosti i přítomnosti. Naši obrazotvornost vybičovala historie di'evorubce Lapiada, který uměl holýma rukama zkrotit rozzuřeného býka nebo vyzdvihnout vůz naložený senem. Slýchali jsme o pověstném petrohradském i'eznlku Trusovl, který nosil po aréně těžkou tyč s pěti diváky - celkem půl tuny, o bývalém námořníkovi Petru Krylovi, který se procházel po aréně nesa na ramenou jezdce i s koněm . Slýchali jsme o neuvěřitelné sfle volžského nakladače Ivana Zal kina, jenž trhal rukama i'etězy a do prstenců stáčel železné tyče. V městském cirkusu jen zřldka vystupovali takoví potulnl hrdinové. Pro nás chlapce to býval skutečný svátek. Sedlce v parnu na galerii, nespouštěli jsme oči s artistů, kteřl předváděli svá umělecká čista. Zvláště nás uchvátilo vystoupeni, označené na plakátech jako „živá kovadlina" . Silák si lehl zády na prkennou podložku. Na hrud' mu postavili těžkou kovadlinu a dva statnl mládenci pak na ni rozbíjeli kladivy obrovské balvany. Nedá se popřlt, že to bylo velmi efektnl čisto!

Druhého dne nám Ksenofont Ivanovič objasnil celý trik. Vysvětlil, že artistovi pomáhá známý zákon mechaniky: čim těžšf je kovad· lina ve srovnáni s kladivem, tím menši urychlen! dostává pi'i úderu a tlm méně se otřásá. Proto je výhodné držet na hrudi hodně těž­ kou kovadlinu. Aby ji bylo možno snadno udržet, dali ji takový tvar, aby se všechna jejf tlže_ rovnoměrně rozdělila na největší možný povrch těla. Kromě toho byla pod kovadlinou měkká podložka. Artista zřejmě dobře zná výhody, plynoucí z.druhého Newtonova zákona: zrychleni je nepřímo úměrné hmotě tělesa. C::ím větší Je hmota tělesa, tlm větší je Jeho setrvačnost, tím méně se pohne. Proto nejsou rány kladivem na masivnl ko· vadl inu ~ak drtivé, jak by se na první pohled zdálo, Tak jsem se pi'esvědčil, že mnozl cirkusoví siláci nejsou ve skutečnosti tak silnl, jak se zdajl. Velikou silou vládnou mnozl sportovci, zejména zápasníci a vzpěrači. Ale an i on i se pi'i svých výkonech neobejdou bez důkladné znalosti fyziky. Znalost zákonů mechaniky Jim pomáhá lépe a ekonomičtěji rozdělit svoje srty, aby Jich využili pro vltězství v zá'pase nebo při vzplránl těžkého břemene. Mnozf sé domnlvajl, že vzpěrači postačí pouze sfla. Ale nenl tomu tak. Potřebuje i obratnost a rozvahu. Všechny svaly musl pracovat ve vzájemné shodě a součinnosti. Když atlet zvedne činku na prsa, zdá se nám, že to byl prostý pohyb. Ale za touto zdánlivou prostotou se skrývá mnoho složitého. U všech tři forem klasického vzplránf při tahu, trhu i hadhozu - vzpěrač použlvá „posedu". Bez něho by bylo vell'fli tUké zvednout těžkou činku . Tlm, že se pod ni „posad!" a pak vzpřimuj~, sportovec nasazuje do vzpíráni silné svaly nohou a trupu, dopi'ává odpočinek r11kám. Když zvedl tahem rukou ohromnou tlhu, sportovec ji může ně­ jakou chvfli držet. K tomu přisplvá nejen sfla svalů, ale I kostry. Fyslologové počltajl, le

kostra beder a nohou můfe udrlet tlhu pře­ vyšujlcl 1800 kg a fe kosti pánevnl snesou ještě vyššl tlak. V dřlvějšlch dobách se za nejobratnější a nejsilnější povalovali zápasnici-profesionálové. Chvaty, kterých pouflvali, vyvolávaly , nadšeni diváků a přehnané představy o jejich sile a odvaze. Mnoho lidí si neuvědomovalo, fe tyto chvaty jsou vypočítány na vnější efekt. Dnes profesionální cirkusové Zápasníky vytlačil sport. Na zápasnickou flněnku vyšly milióny siláků-sportovců. Před dvanácti lety byl učiněn pokus vyjasnit, kdo je silnější, zda cirkusoví siláci nebo amatéři. V moskevském cirkuse byl uspořádán neobyčejný z~pas. Vystoupi Ii čtyři zápasníci profesionálové proti čtyřem sportovcům amatérům. Bylo to velmi zajímavé soupeření. Přesto, fe cirkusoví siláci byli mnohem těžší nd sportovci, přece byli všichni . porafenl. Sportovci dovedli využit proti nim i jejich vlastní váhy. Sportovec udělal výpad ve směru, ve kterém se pohyboval jeho protivník. Tlm k sile svého výpadu přidal i silu setrvačnosti svého protivníka. Ten ztratil rovnováhu a upadl na flněnku. Sledujete-li zápasnické nebo boxerské utkání, povšimněte si, jak se soupeři pohybují. Rychlé kroky, vypočtené tak, aby obě chodidla poskytovala tělu · stále pevnou oporu. Nohy jsou široce rozkročeny. To dává větší stabilitu. Vfdyť z fyzikálních zákonů vyplývá, fe čím většl je plocha opory, tlm je stabilita těla většl. U zápasníka se nepočítá jen plocha, kterou zaujlmajl jeho chodidla, ale I prostor mezi nimi. Největší stabilitu má zápasník ve vo.dorovné poloze, kdy! se oplrá o flněnku rukama a koleny. Tehdy je zvláště tělké zvrá·

tit ho z rovnováhy, protole plocha opory je veliká a těliště ldi nlzko nad ni. Fyzikální zákony mají vliv nejen na sportovce na zápasnické llněnce, ale i v boxerském ringu. Úder boxera tělké váhy před­ stavuje ohromnou silu. Nedávno se podařilo pomoci elektrického pNstroje zaregistrovat silu' i rychlost úderu jednoho z nejsilnějších amerických boxerů-profesionálů. Úder pravé ruky „válil" 504 kilogramy. Rychlost rukavice přitom dosahovala 13,6 ·m za vteřinu. Úder levou rukou představoval 414 kg a měl rychlost 8,4 m za vteřinu. To je jeden z dokladů, jak se ve sportu vzájemně doplňuji sila s rych lostl. ·

Z fyziky vlme, le pohybová energie se rovná polovině váhy nµobené kvadrátem rychlosti. Tento vzorec dává úplnou odpověď na otázku, proč boxer vládne velkou silou úderu. Člověk, který nenl obeznámen s technikou boxu, zasadí úder toliko rukou, nevyuflvaje váhy svého těla. Jinak postupuje zkušený boxer. Úder začlná přenesením váhy těla na jednu nohu~ pak se do pohybu uvedou bedernl svaly, trup, plece a teprve nakonec i pafe. Všechny tyto pohyby začřnajl v různých okamliclch, ale konči současně v okamliku úderu. Tlm mohutnost úderu stoupá. Poslední dobou ovšem ustupuje box zalofený na sile zajímavějšímu, ufitečnějšlmu a méně nebezpečnému manévrovacímu boxu, kde se neuplatňuje především sila úderu, nýbrf technické a taktické mistrovství, snallcl se „přehrát" protivníka.

připomíná list padajíc! na podzim se stromu. Jaký je to úder? Když fotbalista udeř! špičkou nebo plochou nohy přlmo proti středu mlče, nestane se nic zvláštního. Mlč oplše oblouk a let! ve směru rány. Proto se takový úder nazývá

„přlmým".

si představte, fe úd.e r nemiř! na nýbrl dopadá šikmo s boku. Následkem takového „řezaného" úderu se míč začne otáčet kolem své vlastni osy a bude se otáčet i v letu. Udeří-li hráč z levé strany, míč se v letu odchýlí doprava, a náopak po úderu s pravé strany míč fetl nalevo. č'.:rm blíže ke kraji míče rána dopadla, tlm ostřejší bude oblouk letu. Někdy se branka zdá být uzavřena na železný zámek. Obrana tvoří neproniknutelnou stěnu. A tu hráč takovým řezaným úderem pošle mlč okolo do branky. Ale

teď

střed míče,

Sila - pomocnic.e Různé

údery

Když uf jsme se rozhovořili o úderech, stoji za to zmínit se i o fotbalistech. Můžeme je směle nazvat šampióny úderu. Posuďte sami. Kdy! hráč plnou silou posilá mlč do branky, tu podle zkušenosti dosahuje sila úderu al 1000 kilogramů. Nelze jen tak vydrlet úder „váflcl" tunu. Speciální fotosnlmek ukázal, fe v okamliku takové rány kopačka vniká téměř do poloviny pevně nahuštěného mlče. Ale takové prudké údery jsou ve fotbale řldkým zjevem. Umění hráče zálefl zejména v dokonalém ovládán! míče, který je třeba správně vést, nahrát spoluhráči, podávat v různých polohách a chytat, ztlumit Jeho rychlost. Hle, hráč zachytil míč hrudi. Všimli jste si, jak to udělal? Mlč neodskočil, jak by se dalo očekávat, ale poslušně, docela jako koťátko mu sklouzl k nohám. Tento hráč dobře ovládá mlč. Uhnutím nazad a uvolněním skupiny svalů, která se mlče dotýká, zabrzdil jeho rychlost. To lze porovnat s dopadem mlče do písku. Mlč téměř neodskoč!, kddto při úderu o tvrdou půdu se odraz! do velké výše. Letl-li mlč při zemi, hráč ho také dovede zarazit. Rychle couvne nohou nazad, jako by mlči ustupoval. Čim prudčeji mlč letí, tlm měkčeji a dále je třeba uhnout nohou. V arzenále úderů do mlče majl fotbalisté velmi zajímavý trik, tak zvaný „řezaný úder". Takovým úderem velmi dobře vládne Didi, vynikajíc! útočnlk brazilského mubtva, vltěze světového mistrovství 1958. Takovému úderu řlkajl „suchý list", protože míč při letu

Aby sportovec provedl dokonalý skok do dálky nebo do výšky, musl se rozběhnout. Diskaři, jak známo, házejí diskem z kruhu, z něho! nesměji vykročit. U nich na místo rozběhu nastupuje mocné otočení trupu před vymrštěním disl
Na první pohled by se zdálo, že byl oštěp pouze dilou paže. Ale ve skuteč­ nosti působilo na oštěp několik sil spojených v jednu. Spolupůsobily tu setrvačnost, svaly nohou, trupu, pleci, a nakonec vlastni hod, dlouhý pohyb paže, kterým se oštěp posílá do vzduchu. Při hodu oštěpem nemá rozhodující význam tělesná sila, ale umění využit v pravý okamžik rychlosti i sily. V zápisech o nejlepšfch oštěpaNch· najdete u mužů jméno polského sportovce Sídla. Před několika lety se s nim přihodila zajímavá událost. V mnoha zahraničních časopisech se objevila zpráva, že Sidlo překonal světový rekord Američana Helda. Ale byl to jen aprílový žert. Jenže brzy se to stalo skutečností. Na mezinárodních lehkoatletických závodech v Miláně v roce 1956 Sidlo ·opravdu překonal světový rekord. Hodil oštěpem 83 m'etry 66 centimetrů a zlskal tak právo nazývat se nejlepším oštěpařem na světě. Ale ještě neumlkly řeči o novém vítězství, když se Sidlovi ukázali noví konkurenti. Noviny přinesly zprávu, že dosud neznámý 491e~ tý Španěl hodil oštěpem 83 m 40 cm. Tento výkon nebyl daleko za světovým rekordem. Víte již, jak atleti postupuji při hodu oště­ pem: rychlý rozběh - a oštěp, vymrštěný prudkým pohybem, se ocitá ve vzduchu. Tak i Sidlo dosáhl svého rekordu. Ale Španělé nezůstali při tomto všeobecně uznávaném způsobu házeni. „Proč se atlet, než hod( diskem nebo kladivem, několikrát otočil" řekli si. „Zřejmě proto, aby dodal vrženému tělesu větší energii. Což házet i oštěp stejným způsobem? Rozběh a současně několik otoček - nepoletí oštěp až za hranici světového rekordu?" Vlastně neudělali žádný nový objev. Ve Španělsku totiž odedávna mají národní sport - házeni oje. Oj od vozu, půldruha metru dlouhou, vážíci tři a půl kilogramu, házejí do dálky a to z otočky, tak jako disk. Tento způsob byl také nazván „diskovým". Oj podle svého tvaru při pomlná oštěp. Bylo tedy blízko k . myšlence zkusit hod oštěpem diskoVÝ"1 způsobem. · Ůspěch překonal očekáváni. Mnozí oště­ paři začali před hodem dělat tři otočky, při­ čemž s každým obratem rychlost otáčeni narůstala. V tom okamžiku se atlet s oštěpem podobá černochovi při válečném ·t anci. V piruetě se oštěpař pohyboval vpřed, pokud nevypustil oštěp do vzduchu. Ze Španělska pronikl diskový způsob hodu i do jiných zemi a záhy bylo oznámeno, že Nor Danielsen hodil tímto způsobem 93 metry 70 centimetrů, čímž překonal o. vke než 1 O metrů rekord Sidlův. Mnozí předpo­ vídali: - Teď bude možno hodit oštěpem i 100 vymrštěn

odehrává v několika vteřinách, kdy roztáčí kladivo. Při otáčeni vzniká odstfedivá síla. Působí po poloměru od středu a snaží se vymrštit kladivo ve směru tečny. Je to veliká síla. V nedávno vydané knize „Doroga v bolšoj sport" uvádí vynikající sovětský atlet Michail Krivonosov, že tato síla dosahuje 300 kg a že při hodu do vzdálenosti 67 metrů dokonce převyšuje 400 kg. Při hodu je odstředivá síla velmi užitečná, ale každý jí nedovede využít. Krivonosov, než dosáhl svých všesvazových a světových rekordů v hodu kladivem, často pocítil žal z porážky proto, že ho odstředivá síla vymrštila z kruhu a výsledek nebyl uznán. Prošly dlouhé měsíce a roky, než si dokázal poradit s neposlušným kladivem. Ale teď už nevládne odstředivá sila jim, nýbrž on jako dobrý hospodář ji využívá, aby mu sloužila doprovodit kladivo za hranici rekordu. Oštěp

a fyzika

Ze všeho vrhacího nářadí je nejlehčí tenký dřevěný oštěp s ocelovým hrotem. Mužský oštěp váží 800 gramů a je 260 centimetrů dlouhý, ženský oštěp váží jen 600 gramů a má délku 220 centimetrů. Hod oštěpem, právě tak jako skok, začíná rozběhem. Rozběh má i tady vliv na výsledek. Není však jeho účelem, aby sportovec vymršti I své vlastní tělo do výšky ·nebo do dálky; slouží k tomu, aby se prodloužil let oštěpu. Pohleďte na atleta, jak běží s oštěpem v ruce. Rozbíhá se stále více a více. Ještě okamžik - a pod určitým úhlem hází oštěp mocným a rychlým pohybem do vzduchu.

metrů!

Ale přesto nový rekord nebyl uznán. Odbornici prohlásili: - Ne! Oštěpem se musí házet tradičním způsobem. Žádné piruety! Atlet se nesmí ani na okamžik obracet zády ke směru hodu. Náslédkem toho se na XXI. olympijských hrách v Melbourne házelo oštěpem po starém způsobu. Tentokrát dobyl vítězství Nor Danielsen. Hodil 85 metrů 71 centimetrů a překonal světový rekord Sidla.

je třeba dodat, že v posledních letech oštěp tvar. Sportovci i trenéři už dávno studovali let oštěpu z hlediska fyziky. Ukázalo se, že oštěp letí tím dále, čím přesněji je sila atleta zaměřena pod jeho osu. To umožnilo lépe propracovat techniku hodu. I jiné faktory zvětšuji dolet oštěpu. Už dávno je u oštěpu přesně umístěno těžiště. Dálka hodu závisí i na tvaru vypuštěného tělesa. Dali tedy oštěpu doutníkový tvar. Také to prodlužuje let o několik centimetrů. Hlavním činitelem však zůstává umění atleta. Zvítězí ten, kdo překoná své soupeře silou, obratností a vytrvalostí. poněkud mění svůj

Kde·se snáze lámou rekordy? Podivná otázka, že? Nenl snadné vždy a všude překonat rekord. Podmínky soutěži jsou všude přibližně stejné. Metr má všude st() centimetrů, kilogram tisíc gramů a minuta šedesát vteřin . Zdá se tedy, že je třeba spoléhat pouze na obratnost, zkušenosti, silu a tělesné schopnosti. Ale chceme-I i mluvit přesně, musime dodat, že lze snáze překonat rekord na rovnlku než třeba v Grónsku nebo na severním pólu. jde totiž o to, že na jednom místě buďe totéž závaží vážit o něco málo vice nebo méně než na jiném. Abychom se o tom přesvědčili, postačí otevřít učebnice fyziky a zeměpisu. Tam se dočtete o věcech, které zdánlivě nemají žádný vztah ke sportu, které - zdánlivě - mohou tím méně mít vliv na vytváření rekordů. Ale dovíte se, že Země má tvar koule k pólům poněkud zploštělé. Proto není vzdálenost zemského povrchu od středu všude stejná. Nejblíže středu leží póly, nejvzdálenější je rovník. Věda dokázala, že v místech vzdálenějších od středu Země je síla zemské přitažlivosti menši než tam, kde je povrch zemský blíže středu. jinak řečeno, totéž závaží na rovníku váži méně než na pólech. Ale kromě toho na změnu váhy působí ještě otáčeni Země. Ve starých učebnicích najdete žertovnou zmínku o tom, že by vydělal ten, kdo by k'o upil mouku na rovníku a prodal ji na pólu. Musil l?Y ji ovšem vážit na mincíři, protože na _pólech je těžší nejen mouka, ale i závaží. Bylo vypočteno, že zemská přitažli­ vost je na rovníku o · 1/299 menši než na pólech. Všimněme si nyní, jaký vliv může mít tato okolnost na sportovní výkon. Představme si, že ;itlet se vypraví na závody z Leningradu do Oděsy. Jeho disk, vážicí v Leningradě přesně dva kilogramy, bude v Oděse vážit o 1,6 gramu méně. Následkem toho může při stejném vynaložen! sily doletět v Oděse o pět centimetrů dále. Není to sice mnoho, ale pro překonáni rekordu to může mít rozhodující význam. Jiný příklad: světový rekord ve skoku do dálky s rozpěhem, patřící americkému čer­ nochu Owensovl, je 8 m 13 cm. Ale tento rekord by byl možná ještě lepši, kdyby byl Owens skákal ne ve Spojených státech, nýbrž v zemi svých předků, v rovníkové Africe. Na rovníku je zemská přitažlivost menši než kdekoliv jinde. Pravděpodobně dojde k tomu, že se budou registrované sportovnl rekordy upravovat s ohledem na zeměpisnou polohu mlsta, kde jich bylo dosaženo, tedy._ s ohledem na silu zemské přitažlivosti.

AUTOMOBIL PRO DVA , VOZÍK FIAT SOO „Malf typ • velkou budoucnosti" - tak nazvala tento malf automob li vidina llstO, které se zabtyaly poplMm vozu FIAT 500. A opravdu. -Vozi k FIAT 500 vzbudil pl'ed nedtvnem ve svltl nemenll pozornost ne:l jeho sl 1nljli, I na nallch silnlcich osvldl!enf „starli bratr" - FIAT 600. Posled ni zp ...vy zahranll!niho tisku sice l'lkajl, :le odbyt tohoto vozu nevyvlji tak pfiznlvl, jak 1e ol!ektvalo, my sl ho ale bll:le vil mneme ul proto, :le ;e· tech· nicky zajfmavf.

„

Byl vlastně postaven proto, aby nahradil dříve vyráběný typ TOPOLINO. O trvanlivosti a spolehllvosti TOPOLINA se mnozl naši motoristé přesvědčili sami, protofe se prvnl vozfky tohoto typu objevily na našich silnlckh uf pi'ed dvaadvaceti léty. FIAT 500 je dvoumfstné vozidlo, výrobně I provozně velmi levné, které dlky svým tvarům, výbavě a jfzdnfm vlastnostem zůstává I pi'es své malé rozměry automobilem, nikoliv „vozltkem". Pohodlně se v něm umlstf dvě dospělé osoby s obvyklým mnobtvlm zavazadel. Prostor pro z_avazadla je za sedadly, dá se ho ovšem také vyuflt jako sedadla pro dvě děti. Pi'ednf sedadla Jsou posuvná po dosti dlouhé dráze; tak aby se dala upravit I pro i'idlče nebo· cestujfcfho s vyššl postavou. Protofe okna vozu nejsou stahovacf, Je vnltl'nl šfl'ka karosérie vyufita i o prostor, který by jinak ve dvei'kh zabraly stahovací mechanismy. O větráni je postaráno dvěma pl'fvody vzduchu z pi'fdě vozu a dvěma vyklápěclml okénky v pi'ednf části dvei'f. Karosérie Je samonosná, lisovaná z plechu. Nosná podlaha je značně zesflena vzhledem k tomu, fe vůz nemá pevnou sti'echu. Standardnf výbavou všech vozlků je totif shrnovacl sti'echa z umělé kůle s kovovou sklápěcf kostrou. Kola jsou menší, aby byla v souladu s menšími rozměry karosérie: ráfky mají prliměr pouze 12 palcli. PffstroJová deska je vyi'ešena velmi jednoduše a účelně. HlavnJ brzdy, ovládané nofnlm pedálem, jsou olejové a působf na všechna &yři kola. Mezi sedadly je páka ručnf brzdy, která plisobf na čelisti zadnfch brzd. Motor je stojatý, vzduchem chlazený i'adový dvouválec OHV, ulolený za zadní hnacl nápravou. Ačkoliv se ve vozfku zkoušelo i několik jiných motorli, poufitý motor byl zvolen pro svou nlzkou váhu a nf:zk~ výrobnl náklady. Svou _celkovou konstrukci pi'ipomlná moto· cyklovy dvouválec -oba pisty jsou v téle úvrati současně. Toto řešeni se sice vyznačuje pravidelným pracovnlm cyklem, zato však jej nelze lépe vyváfit nef jednoválec. Proto je celý hnacl agregát proti karosérll__dlikladně odprufen a ulofen tak, ab~ dpvoloval poměrně velký výkyv pl'I Yolném chodu motoru. Chladicí vzduch je pi'lváděn z atmosféry pl'es tlumič a termostat k odsti'edivému větráku a odtud na motor. Dokud jé motor studený,

/

nechává termostat znovu proudit do chladiclho oběhu vzduch, který uf prošel kolem váleli. Pl'i zahl'fvánl motoru termostat postupně otvlrá stále vfc a vk pl'fstup chladného vnějšfho vzduchu. Urychli se tak zahi'átl motoru po startu a upravf se mu podmlnky pro práci za nejvhodnějšf provoznf teploty. Klika je ulofena ve dvou kluzných ložiskách, vačkový hi'fdel, ulofený v klikové skl'fni, je poháněn řetězem. Válce majf vrtáni 66 mm a zdvih 70 mm, jde tedy o motor mlrně nadčtvercový. jěho výkon je 1 S koni při 4000 otáčkách za minutu, spoti'eba kolem 4,5 litru na 100 km. Mnohému se asi zdá výkon motoru malý. Ale zde je nutno i'fci, že výkon úmyslně nebyl vyhnán nahoru - zato ale takto i'ešený motor vydrž! neomezeně dlouhou jízdu pl'i plném výkonu a spolu s vhodně volenými pi'evody zaručuje i na čtvrtý pi'evodový stupeň plynulou jízdu. Ani maximální rychlost nebyla zvolena příliš vysoká v zájmu bezpečnosti a fivotnosti vozidla. Za těchto okolností je m~tor velmi trvanlivý. · jak jsme si uf i'ekli, je karosérie menši než u normálnlch vozů a proto musela být věnována mimoi'ádriá péče odprufenf vozu, i'ešenf sedadel a umístěn( pák, aby jízda v něm byla pohodlná. Přednf kola jsou odprufena příčným listovým perem (t), které při nerovno· měrném propruženf jednoho kola působí také jako stabilizátor. Zadní kola jsou odprufena vinutými pružinami (2). Tlumení výkyvů obstarávají u všech kol teleskopické olejové tlumiče (3). Ozubená kola čtyi'stupňové převodovky (4) jsou - al na jedničku - ve stálém záběru. P.azenf jednotlivých pi'evodů je proto snadné, i když zasouváni zubových.spojek soukoll není synchronizováno. Hnacl moment se z motoru (S) přenáší diskovou spojkou obvyklé konstrukce. Celkem se dá l'fci, fe tento vozlk pi'ipomfná malý vůz FIAT 600, od něhož byly některé díly pl'fmo odvozeny. Za zmlnku stoji také nová varianta tohoto vozíku - model FIAT NUOVA 500 SPORT. Vyššího výkonu bylo u něj dosafeno pouhými několika malými konstrukčními změnami.

VěDA A

TECHNIKA MLÁDEil

343

B

jsou patrny z obr. I. Citlivost jednotlivých vrstev negativního materiálu Agfacolor je schématicky znázorněna na obr. 2. Aby se dosáhlo stejnoměrné citlivosti ke všem barvám přírody„ přesahuji se křivky, vyhražené určité barevné oblasti, tak, že senzibilátory zasahuji částečně i do vrstev sousedních, zatímco u pozitivního materiálu působí jen v hlavních· absorpč­ ních oblastech. Proto nelze ·poulit barevného pozitivního filmu ke zhotoveni barevného negativu! (Obr. 3.) Pro citlivost barevného n.e gativniho materiálu, jež zahrnuje celou oblast spektra, vyvoláváme barevný negativní film jen potmě. Továrna na filmy VEB Agfa ve Wolfenu (NDR) vyrábí tyto

KURS

A

R E

v N

É FOTOGRAFIE

druhy barevných negativních materiáld:

,-·,

1'"''\ I I I I

I

I I

• I

I

I

I

I I

400

• I

• I •

I I

I

i

I I

500

600

I •

I •

I • I

•

\ 700~

modrá zelená ---·---·-·- červená. O b r. :!. - Znázorněni zcitlivění jednotlivých vrstev u materiálu pozitivního (schématicky). OchratUtý filtr v temné komofe pro pozitivní materiál je teoreticky zafiazen do vznlldých mezer, protože film nenf ke světlu filtru citlivý.

Vyjmenované materiály nebývají u nás vždy na trhu; plýtvat s nimi by bylo trestuhodné, neboť jde o zboží dovážené za devizy. Nejčastěji je u nás k dostání volně balený negativní barevný kinofilm.

pro denní světlo Agfacolor Ultra T (Tageslicht), pro umělé světlo Agfacolor Ultra K BAREVNÝ NEGATIVŇÍ (Kunstlicht). Expozice jako u filmu Ne.ž vložíme tento barevný vícevrstvý 170 DIN. I. kinofilm pro 36 snímků 24 x 36 mm FILTRY PRO BAREVNÝ matená! do aparátu, seznámíme se s jeho NEGATIVNÍ MATERIÁL skladbou, vlastnostmi a využitím. Barevné nebo 50 snímků 24 x 24 mm, 2. kinofilm v kazetě pro 20 snímků negativní materiály se na pohled nijak Při fotografováni na barevný negativní neliší od materiálů černobílých. Piece 24 x 36 mm nebo 28 snímků 24 x 24 mm, 3. náplň v kazetě pro „Karat" na ·film nepoužíváme zásadně žádných filtrů, však nám může být vodítkem k rozlišení 12 snímků 24 x 36 mm, pracujeme-li na denním světle a s filtrem barevného filmu jeho zelený rub. 4. svitkový film B II 8 (120), dřevěná určeným pro denní světlo, odpovídající Kolik úmorné práce bylo vynaloženo v továrnách a laboratořích na zdokonalení cívka, pro 8 snímků 6 X 9 cm, 12 snímků barevné teplotě 5500° K (stupně Kelvina). Můžeme jej však bez obav upotřebit i při barevného negativního materiálu, se kte- 6 x 6 cm nebo 16 snímků 4% x 6 cm, 5. svitkový film PB 20 (620), kovová barevné teplotě 4000 až 8000oK. rým nyní pracujeme! Dlouho trvalo, než byla objevena vhodná organická barviva, cívka, pro 8 snímků 6 x 9 cm, 12 snímků (4000°K = 25 cm - Dekamired.) O barevné teplotě bude pojednáno v jiné lekci. která zcitlivují emulzi pro určité barevné 6 X 6 cm nebo 16 snímků 4% x 6 cm, Barevný negativní film Ultra K je při­ paprsky a obklopují v tenké vrstvě ·krysbarevné komponenty pro způsoben barevné teplotě 3200oK = talky stříbrné soli, dále látky, které reaguji Citlivost = 31 dm. Můžeme jej však použit i v rozs oxydačními produkty vývojky a vytvápěu barevné teploty od 2700 až 4000oK. řejí s nimi:-lJarvivo, a konečně i substance, Protože však je horní vrstva barevného zdokonaluJici vlastnosti citlivých emulzí negativního filmu citlivá na modré pai filmového podkladu. Přestože se jedná prsky, přijímá neviditelné ultrafialové o vícevrstvý materiál, je tloušťka všech tří světlo právě tak, jako viditelné světlo . yrstev u barevného filmu přibližně stejná modré. Pro snímky na horách přes Jako u filmu černobílého, tj. asi 25 J( 2000 m lze použít bezbarvého UV filtru (lfa = 1/1000 mm). Agfa K 29 C (prodlužovací faktor 1,3 V první lekci jsme četli o rozdělení až 1,5) k odstraněni přebytku ultrafialobílého světla v barevnou oblast modrou, vých paprsků. Ve většině případů není zelenou a červenou, z nichž 'si naše oko však nutný, neboť moderní objektivy vytvoří- libovolný barevný vjem, a · ukámají již tuto vlastnost, a také proto, že zali jsme si, jak se tyto barvy dají subevent. barevný závoj vyrovnáme při kotraktivně „namíchat" ze žluté, purpurové pírovacím procesu opravnými filtry. a modrozelené. Máme-li v přístroji barevný negativní Podobně jako naše. oko, citlivé ke třem film pro denní světlo a chceme-li zhotovit základním barvám - modré, zelené a též několik snímků při umělém světle, červené je uzpůsoben i barevný nega1·-·-.,. můžeme na tento film s dobrým výsled\ / \ tivní film. Jeho horní vrstva je citlivá pro \ / \ kem fotografovat, nahradíme-li umělému světlo (barvu) modré a obsahuje barevnou './ \\ světlu chybějící část modrých denních komponentu, která s oxydačními pro/ \ \ paprsků filtrem K 69 nebo K 22. Oba dukty vyvíječe Vytvoří obraz v barvě I \ • . \ \ filtry jsou modré a mají prodlužovací žluté. Další vrstva je zcitlivěna k zeleným faktor 6, tzn. exponovat negativní barevný paprskům a obsahuje barevnou složku, 500 600 100~ film Ultra T jako 10° DIN. Filtru K 19 dávající po vyvoláni purpurový obraz. (oranžový) můžeme použít při fotogramodrá Třetí vrstva je citlivá na paprsky červené fováni na denním světle s materiálem zelená · a působením barevné složky se v ní vytypu K (Agfacolor Ultra K). Jiné červená tvoří obraz v barvě modrozelené (azurofiltry pro barevný negativní film vé). Komponenty jsou látky bezbarvé O bor. 2. - Schématické znAzornhf senjsou pfebytečné. a tříbarevný komplementární negativ zibilace barevného nesatlvnlho materWu. vzniká teprve po vyvolání. U nových baK dosalenf rovnoměrné citlivosti k celé iikále barevného spektra zasahuU kfivky do revných negativních filmů je první vrstva BAREVN'f NEGATIVNÍ PROCES sousedních vrstev. opatřena ještě žlutým filtrem, jehož úkolem je zabránit, aby přebytek modrých (Vyvoláváni barevného negativu) paprsků nepronikal do nižších citlivých 6. svitkový film A 8 (127), kovová vrstev. cívka, pro 8 snímků 4 x 6% cm, 12 snímV barevné fotografii setkáváme se Ochranu proti světelným kruhům tvoří ků 4 X 4 cm nebo 16 snímků 3 X 4 cm, kromě známých substancí též s názvy obvykle na rubu filmu zelený lak, který se 7. ploché filmy, baleni pro 12 kusech, nových, dosud neznámých chemikálii. v alkalickém roztoku rozpouští a zároveň rozměry 6,5 x 9 cm, 9 x 12, 13 x 18 Vyvoláváni barevného negativu se skládá odbarvujé. Stavba jednotlivých vrstev a 18 x 24 cm, ze 7 operaci: barevného negativního filmu, jakož i vy8. úzké filmy 16 mm, na cívkách 15 I. Vyvoláni v barvotvorné tváření barevných dílčích části obrazu, nebo 30 · m. vývojce 4 min. Lekce 2. FILM

.,

344

VIDA A TECHNIKA MLÁDE:tl

tluů

purpurová

modrozelená

O b r. 4. - Pfeminy, které naaúvajf ve Yl'Stv'ch negativního materWu Whem Y)'V01'vacfcbo procesu.

2. zastavit bobtnání želatiny 2 min. 3. praní (dodatečné vyvo15 min. láváni) 4. běleni 5 min. 5. praní 5 min. 6. ustalováni 8 min. 7. konečné praní 15-20 min. Použijeme-li k vyvoláváni barevného negativu kolekce chemikálii, řídíme se. pfipojeným návodem na přípravu roztoků. Chceme-li si roztoky připravovat sami (to je levnějši), dbejme těchto po-

dukčni schopnost, avšak nedráždí pokožku jako TSS. Za přítomnosti alkálie (soda nebo potaš) uvolňuje se teprve vlastni vyvolávací látka. Jako nová konzervující látka přidáVá se do roztoku „A" vedle siřičitanu hydroxylaminsulfát, který bývá označován též S 55. Má účinek jen tehdy, je-li ve vývojce též siřičitan, jehož množství je v barvotvorné vývojce značně malé, neboť větší dávka by mohla ovlivnit barevnost obrazu. Konečně malé množství bromidu, jako látky proti závoji, je na vlastni tvorbu barviv bez vlivu; zvýšeni dávky má za následek menši využiti citlivosti. D. Pfedpis na zastaveni bobtnání želatiny voda 1000 ml síran hořečnatý 20 g Této lázně užijeme tam, kde je měkká voda. Zařazeni této lázně však není nikdy na závadu.

m.

Bělicí lázeň

„Agfacolor ó'i"

voda 750 ml ferrikyanid draselný (červená krevní sůl) 100 g bromid draselný 15 g primární fosforečňan draselný 5,8 g sekundární fosforečňan sodný 4,3 g 1000 ml . doplnit na Bělicí lázeň má za úkol odstranit kovové stříbro vzniklé zároveň s barevným kynů: Pro mícháni použijme skleněnýcb ná- obra:lem, resp. převést je ve stříbrnou sůl, dob, substance odvažujme jednotlivě na rozpustnou později v us..talovači se zbylým neosvětleným bromidem stříbrným. předem připravené papírky, místo lžič.ek na nabíráni chemikálii použijme na kaž- IV. Ustalovací lázeií „Agfacolor 71" 4ou substanci nové lopatičky zhotovené ze starých fotopapírů, roztoky připra­ voda 750 ml vujme v pořadí podle receptu, hotové sirnatan sodný krystalický 200 g roztoky slijme ihned do označených lahví, doplnit na 1000 ml pak teprve připravujme roztok další. NáPo pětiminutovem konečném vypráni doby použité ihned vymyjme a nezapo- můžeme film dát na 5 minut do stabilimeňme si řádně omýt ruce, abychom si zační lázně tohoto složeni: chemikálie nepřenesli do oči nebo do jiných roztoků. V. Stabilizační lázeií „Agfacolor 201)" (pro všechny druhy Agfacolor filmů) PA.EDPISY LÁZNÍ (NA 1 L) voda 800 ml I. Barvotvorná vývojka octan sodný bezvodý 60 g „Agfacolor 13" · síran hlinitý bezvodý 20 g Roztok A nebo síran hlimto-draselný 30 g voda 400 ml doplnit J1a 1000 ml hexametafosforečňan sodný 2 g hydroxylaminsulfát 1,2 g O b r. 5. - Pohled na fez vyvolaného badietylparafenylendiaminsulfát revného neaatlvnfbo filmu pod drobno(TSS) 3 g hledem. Vyvolané vrstvy Jsou shora zabarveny: prvnf - iluti, druhi - purpunebo rová, tfed - modrozeleni. Žlutý filtr filetyloxyetylparafenylendiaminsulfát mu fakol i ochranný lak proti sv!telným (T 32) 6 g kruh6m Jsou b!hem vyvolávacfho procesu odbarveny. voda do 500 ml Roztok B voda 400 ml hexametafosforečňan sodný 2 g uhličitan draselný (potaš) 75 g siřičitan sodný bezvodý 2 g bromid draselný 2,5 g doplnit na 500 ml Roztok „A" přiléváme za stálého mícháni do roztoku ,,B". Hotovou vývojku slijeme do hnědé lahve. Připravujeme ji 12 až 24 hodin před vyvoláváním. Použijeme-li destilované vody, můžeme vynechat hexametafosforečňan sodný, který je označován obchodní značkou M 19 a má za úkol změkčit vodu. Základní součásti vývojky je látka redukující - dietylparafenylendiaminsulfát (TSS), nebo etyloxyetylparafenylendiaminsulfát (T 32), který má menši re-

Po této lázni pereme v tekoucí vodě 15-20 minut. Nepoužijeme-li stabilizační lázně, pereme film po ustáleni rovněž nejméně 15 minut. V barvotvorné vývojce lze vyvolat 6 kinofilmů nebo 6 svitkových filmů nebo 40 plochých filmů 9 x 12. V bělici, ustalovací a stabilizační lázni přibližně dvojnásobné množství. Pro každý roztok použijeme jednoho tanku; film pereme v nádobě s tekoucí vodou. Předpisy se vztahují na roztoky o teplotě 18° C. Nelze-li jinak, snažme se udržet alespoň teplotu vývojky. Ostatní roztoky mohou mít až 14-16° C. Je-li film správně exponován, nemá se vyvolávací doba v barvotvorné vývojce překra­ čovat (4 min.). Delší voláni vede k tvrdší gradaci negativu. V pr.vnich minutách filmem pohybujeme. Pfeměny, které nastávají ve vrstvách během vyvolávacího (negativního)

procesu (obr. 4) osvětlením filmu se vytvoří mezi zrníčky bromidu stříbrného latentní

a)

obraz, b) chromogennim vyvoláváním se vyredukuje stříbro současně s barvou ve· všech třech vrstvách, a to jedinou vývojkou, c) v bělici lázni se promění vyredukované stříbro ve stříbrnou sloučeninu, která se rozpustí spolu se zbytkem bromidu stříbrného, d) ve třech vrstvách barevného negan vu zůstává příslušné čisté barvivo. Chyby a nedostatky na barevném negativním filmu a jejich odstranění chyby vyvolaný negativ je řídký

důvody příliš

krátký osvit, studená nebo příliš vyčerpaná vývojka, krátká vyvolávací dQba

negativ je hustý

teplá vývojka dlouhá yolací doba dlouhý osvit

negativ má stejno-

osvětleni temné komory příliš intenzív~ ni, stářím- vybledlý ochranný filtr, příliš silná žárovka ·

měrný červený

závoj

silný purpurový závoj

vyvoláváni pod nevhodným filtrem, třeba Agfa 166 pro pozitiv

~aždý

červené okénko fotopřístroje je příliš jas-

negativ filmu

má kulatý modro-

zelený bod

né a na slunci exponuje i přes krycí papír filmu

červené otisky prstů na negativu

nedá se odstranit; film byl před vyvoláváním ohmatán

normální otisky na suchém negativu

dají

prstů

červený závoj na negativu

se

odstranit

hadříkem smočeným

v tetrachloru nebo éteru ustalovač znečistil

vývojku

na emulzi negativu slabá nebo hodně vyse tvoří bublinky čerpaná vývojka a emulze na někte­ Pokračováni rých místech plave

VěDA

A TECHNIKA MLÁDE:!I

345

JAK V jedenáctém a dvanáctém čísle našeho časopisu jsme loni uveřejnili návod na stavbu malého motorového člunu Vodomil. Ctenáři s ním byli velmi spokojeni a mnozí zároveň vyslovili přání, abychom otiskli ještě návod na zhotovení levnějšího plavidla, které také začátečníkům nedá tolik práce. Seznámíme vás tedy se stavbou levného, pevného kajaku. Pořizovací náklady budou 300-400 Kčs. Než začnete stavět, prostudujte si důkladně popis a stavební plánek, práce vám půjde lépe od ruky.

Hlavní starosti je zakoupení vhodného materiálu. Velmi pečlivě vybereme latě (č. detailů 4, 5, 6), aby byly rovnoleté a bez suků. Nepoužíváme bukové dřevo, protože velmi rychle zahnívá. Rozměry žeber překreslíme do skutečné velikosti na balicí papír. Na tomto podkladě pak šroubujeme žebra z přiřeza­ ných lati. Horní příčku žeber však zaúm nedáváme, protože loď budeme stavět dnem vzhůru a latě (det. 4) leží v jedné rovině.

Montáž lodní kostry: Do všech tři žeber vyřežeme zářezovou pilkou výřezy pro latě (det. 4, 5, 6) tak, že se . strany boků jsou latě zcela zapuštěny, kdežto ve dně jsou zářezy mělčí; latě přečruvají o 5-8 mm proto, aby mezi potahem a žebry vznikla mezera, kterou oceníme při vylévání vody z lodi. Žebra přišroubu­ jeme v příslušných vzdálenostech ke kýlu, dále špičku (9, 10) a záď (ll). Nyru obrátíme kostru kýlem nahoru a zaúžime tak, aby žebra a špičky dosedly na podlahu (musí být ovšem rovná). Přiložíme boční latě (4) a šroubujeme od špičky současně s obou stran; tím máme zaručeno, že se loď nezkroutí. Stejně zapracujeme latě (det. 5). Mezi žebry 1-3 upevníme ještě po každé straně kýlu latě (1-2) det. 7, tak silné, o kolik vyčnívají latě 5 a kýl 6 ze dna. Latě 7 zabraňují deformaci dna. Latě shoblujeme podle tvaru lodi a osmirkujeme, hotovou kostru opilujeme, napustíme dvakrát horkou fermeží a dáme důkladně proschnout. Pak zhotovíme potah dna a boků buď z překližky (což je dost drahé), nebo ze sololitu, což je materiál dostupný a vhodný. Sololit je dřevo­ vláknitá deska o síle 3,5-5 mm a v prodeji jsou tabule o šířce 122 cm v délkách 200, 244, 300 nebo 366 cm. 1 m 2 přijde asi na 15 Kčs. Z balicího papíru, který přiložíme k bokům a ke dnu, si pořídíme šablony, podle kterých vyřízneme tvar dílců potahu. Obrysy řežeme asi o 2 cm větší než je orýsovaná šablona a přečnívající materiál seřízneme a zapilujeme až po našroubování na kostru. Dílce nastavíme tak, že opilujeme úkos v délce 2-3 cm, spoj slepíme a přelepíme ze spodní strany odřezkem sololitu v šířce asi 15 cm. Spoj zatížíme a dáme dobře proschnout. Vyříznuté dílce potahu lepíme k latím a šroubujeme v roztečích asi 10 cm. Pokud použijeme železné šrouby, vypálíme je v ohni a zakalíme v oleji do modra, aby nerezavěly. Šrouby pro upevněni potahu

346

VěDA A TECHNIKA MLÁDE:ll

volíme v délce 20-25 mm, s hodně širokou'hla vou k zapuštěni a se silným dříkem. Napřed potáhneme oba boky a pak obě půlky dna ttik, že šroubujeme postupně s obou stran od špičky k zádi. Nyní loď obrátíme dnem dolů a při­ šroubujeme k žebrům horní příčky a lať (det. 8). Tato konstrukce ponese palubu, která je velmi pěkná z modelářské pře­ kližky (stačí síla 1 mm), může být ovšem také ze sololitu nebo z pevného plátna. Mezi prvním až třetím žebrem upravíme z lati o průřezu 2 x 2 cm rám ohraničující otvor pro posádku. Celý vnitřek lodi nafermežujeme a po proschnuú natřeme základní barvou. Pak teprve potáhneme palubu. Tím je loď hotova a zbývá udělat vnější nátěr. Napřed konzervujeme fermeži, pak natřeme základní barvou, dva až čtyři dny necháme proschnout a dvakrát až třikrát natřeme krycím lakem. Barva se musí důkladně roztírat, protože silná vrstva se odlupuje. Mezi jednotli-

vými nátěry vždycky několik dnů počká­ me, trpělivost se nám vyplatí v trvanlivějším nátěru. Boky je dobře natřít svět­ lejší barvou podle osobního vkusu, dno a palubu tmavší; ovšem pokud je paluba z překližky, necháme ji v původní barvě, jenom ji trochu ztmavíme mořidlem a při dvou nátěrech napustíme bezbarvým lakem. Stejně přírodní zůstane vlnolam. Zatímco čekáme na proschnutí jednotlivých nátěrů, zhotovíme do lodi podlahu. Budou to dva rošty: jeden mezi žebry 1-2, druhý mezi žebry 2-3. Rám roštů se opírá o vnitřní stranu žeber, ni·koliv o potažení dna. Rošty zhotovíme ze smrkového dřeva, · z latí o průřezu 8x15 mm, mezery budou rovněž 15 mm. Oba rošty jsou vyndavací. Poslední prací budou zhotovení vlnolamu det. 14, přišroubování oděrkových latí det. 13 a skluznice det. 12 na kýl. Z bezvadného prkna (smrk, modřin) rozměrů 4,5x 14 x240 cm vyrobíme pádlo (det 15.) Co vyřežeme po stranách, nastavíme na bocích listu. Lepíme Umacolem nebo Epoxy 1200. Na pádle si dáme záležet, hlavně na správném tvarování listů. Po pečlivém vybroušení natřeme pádlo dvakrát až třikrát bezvarvým lakem. Pádlo ovšem můžeme koupit hotové v obchodech se sportovnín;ii potřebami. Asi 15 cm za listy pádla navlékneme odkapávací kroužky det. 16, zhotovené z gumové houby. Jestliže pracujeme pomalu a pečlivě, máme pěknou lodičku, se kterou prožijeme na vodě mnoho radosti. V zimních měsících si pak zhotovíme k tomuto člunu řízení kormidlem a oplachtění, takže se naučíme i plachtit na vodě. A pak už bude jen krůček k nejkrásnější­ mu z vodních sportů - jachtingu. (V této disciplině je vydán plán lodi Mlok, třída mládeže, jehož postavení přijde asi na 1500 Kčs.) Novým přátelům vodních sportů přeji dobrou plavbu I Inž. Zdeněk Oppl

Rozpis materiálu:

c.

Název

1-3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

žebro palubní lať dnová lať kýl výztuha krycí lať špička

koleno záď

šoupaci oděrka

vlnolam pádlo kroužek

lať

Počet kusů

Materiál

2 2 2 1 2-4 2 1 1 1 1 2 2 1 2

dub, jasan, smrk dub, jasan, smrk dub, jasan, smrk dub, jasan, smrk smrk smrk dub, jasan dub, jasan dub, jasan smrk modřin, jasan jasan, modřin smrk · pěnová guma

Rozměr

materiálu

20x60 mm, 7 m 25 x 25 mm, 5,5 m 25 X 25 mm, 5,5 m 25 x 30 mm, 5,1 m 8 x 20 mm, 2,5 m 30xl5mm,1,5 m 150x65x400 mm 100x20x200 mm 150x65x240 mm 30x25 mm, 5 m 30x25 mm, 5 m 0,6 x 10 cm, 2,6 m 140 x 45 mmj 2,5 m

Sololit - asi 10 m 2 , nejlépe dvě tabule o délce ·3 m a jedna tabule 2,5 m Fermež - asi 2 kg Základní barva - 2 kg Krycí barva - 3 kg Lak bezbarvý - 1 kg Lepidlo - Umacol, nebo Epoxy 1200 500 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou, dlouhých 25 mm 50 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou, dlouhých~35 mm 30 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou, dlouhých 60 mm ,

~

I l .

§

~

I

~

I I

I

I .I

I .

'

tJ

~

s

g~ I

PŘIJÍMAČ NAPÁJENÝ ENERGIÍ SLUNCE

mraky a mlhou, vydá polovodičový článek na povrchu Země na 1 m 2 snadno 60 až 100 W. A aby mohl pracovat šestielektronkový přijimač s miniaturním reproduktorem, který má spotřebu asi 0,1 W, stačí, aby i při účinnosti pouze 6 % měla sluneční baterie plochu 0,003 m 1 , tedy velikosti pásku 3 x 10 cm, který lze vhodně umístit na viku přenosného při­ jímače. Těchnika moloděži"

„

otiskuje obrázek jedné varianty takového přijímače se šesti polovodičovými prvky, miniaturním reproduktorem a ferritovou vnitřní anténou. Paralelně ke sluneční baterii je zapojen malý „suchý" akumulátor, sestávající ze šesti článků. Je-li sluneční (nebo i umělé) osvětleni dost silné, energie vydávaná sluneční baterii nejen zásobuje přijimač, ale nabijí i akumulátor, což umožňuje používat přijímače po dobu šedesáti hodin př,i plném výkonu (100 mW) nebo po dobu 125 hodin při sníženém výkonu při poslechu na sluchátka (10 mW). Tak dostaneme miniaturni přijimač, který nepotřebuje žádného vnějšiho pří­ vodu, je tedy „věčný".

V. Gladkov p ol'isuje v 11. čísle ča­ v elektrických expozimetrech pro fotograsopisu Těchnika molodě!i" zajímavé fováni, v usměrňovacich destičkách apod. p oužití slunečnich baterií pro napá- Má v Mendělejevově tabulce čislo 24, jeni rádiových pfijímač6, což zejmé- jeho atomová váha je 79,2. V přírodě prona umožní pfíjem rádiových pro- vází siru (zejména sopečnou). Selenový gramů. v místech, kde není elektrická fotočlánek má však malou účinnost, jen energie ; tedy napf. pro lesní osady, asi 0,6 %. Pomocí fotočlánků z germania nově postavené objekty, pro geology a křemiku bylo možno dosáhnout dav terénu, pro t uristy a cestující a pod. leko větší účinnosti, nejprve 6, potom 10 a nyní už 11 %. Sh:inečnf baterie jsou založeny na prinJeden čtverečný metr povrchu Země, cipu polovodičů, ki:eré jsou za normál- kolmo ke slunečním paprskům, ve výšce ních okolností nevodivé, při osvětleni se nejhořejších vrstev zemského ovzduši, však stávají vodivými, ba dokonce zdro- přijímá paprsky o energii 1350 W. Počí­ jem elektrického proudu. Přeměňují to- táme-li se ztrátami pohlcováním v ovzduši, tiž světelnou energii. A to má i při poměrně nepatrné účinnosti takové pře­ měny velikou důležitost, protože tak se zužitkuje energie, která dosud přicházela nazmar, a je tudiž takřka zadarmo. Při­ tom transformace nepotřebuje žádné pří­ davné nebo pomocné energie, tedy žádných nákladů, mimo jednorázový náklad na pořízeni fotočlánku. Tyto polovodiče funguji dále také jako usměrňovače ~ zesilovače a nahrazuji tak elektronky, ač s jejich konstrukci nemají nic společného. Mají mnohem delší životnost než elektronky a vyžaduji ·mnohem menši napájeci proud a napěti. Přijímač s polovodičovými tranzistory potřebuje pro své napájeni pouze několik kapesních baterii za rok. A to se ještě ' baterie spíše zničí vnitřními chemickými pochody než vyčerpáním elektrické kapacity. Vzorek tranzistorového přijímače byl vystaven na všesvazové průmyslové výstavě v Moskvě pod jménem Festival. V Č:SR se vyrábí tranzistorový přijímač „ T 58" v Tesle Přelouč. A- PAQfMAC FESTIVAL: i-tranzistory, 2-reproduktor, 3 - napájeci baterie, 4-laParalelně s tranzistory se po celá léta dici knoftik, 5 - vnlthú ferritová antáia, 6 - reaulace blaaltostl. pracovalo na polovodičových fotočlán­ cich, které mění energii slunečního světla přímo v elektrický proud. Pokud účin­ nost takového článku nepřevyšovala 0,1 až 1 %, zajimalo to jenom specialisty. Avšak použiti germaniových a p otom i křemikových článků rázem změnilo situaci a doslova uchvátilo inženýry il učence. Germanium je prvek číslo 32, IV. skupiny prvků Mendělejevovy periodické soustavy; jeqo atomová váha je 72,5, bod táni je asi 900° C, vyskytuje se v minerálech argyroridu, canfielditu, franckeitu aj.; nyní se vyrábi hlavně z popelu některých druhů uhli. Kfemík je členem téže skupiny prvků, číslo 14, atomová váha 28~ bod táni asi 1420° C (je to jeden z nejrozšířenějších prvků na naší Zemi, nachází se v křemenu) . Oba tyto prv'ky patři mezi nekovy, které se liši od kovů tim, že jsou křehčí a mají malou tepelnou vodivost. Obě látky patři k těm nekovům, které mají některé známky kovů, jako kovový lesk. Jiný známý polovodič je selen, patřici do VI. skupiny prvků podle Mendělejevovy soustavy', ale k téže 5. řadě jako germanium. Selen patři k téže skupině jako kyslík a sira a zvláště tomuto poslednímu prvku se veB - PiUJfMAC SE SLUNECNf JJATBRÚ: 7 - napáJeci. akwnulátoey, 8 - sluneční baterie, 9 - ovládaci prvky, 10 - ladJd stupnice. lice podobá. Selen znáte z jeho použití

„

348

VIDA A TECHNIKA MLÁDE:tl

zbytečně brzděna:

M~AfME SETINY VTEAINY Neobyčejně zajímavý zpilsob velmi přesného mě­ ření času uveřejnil nedávno německý měsíčník Wlssenscha(t und Fortschritt. Uvádí ho ve spojen( s určováním zákonů volného pádu, ale samotný princip je tak všestranný, že si ho naši čtenáři dovedou aplikovat I na celou řadu jiných obdobných situací. Nejprve podstatu pokusu tak, jak je uvedena v ně­

meckém originále. Padostroj, jak ho vidíte na obrázku, sestává z kovové tyče, která končí asi centimetr nad podstavcem, v místě, kde je na centimetrovém mě'fítku nula. Tyč je nabíjena ze st'ffdavé sftě přes malý kondenzátor. Návod to 'fešf celkem vtipně a jednoduše tak, že používá dvouvláknové šňůry. jedno vlákno je opat'feno banánkem a spojeno s fází sítě, druhé je p'fipájeno na tyč. Pozor, pečlivě zaizolujte druhé konce, aby se při pokusu nedostalo síťové napětí na tyči Od konce tyče se pomocí krokodýlové svorky vede kapacitou procházejfcf proud na dlouhý pruh plechu, připevněný na prkénko nebo na jinou dob'fe izolujíc( podložku. · Hlavní vtip celého zařízen( je nyní v tom, že plech posypeme jemným sirným práškem· (sirný květ), který opatrně sfoukneme tak, že na kovu zťlstane jen velmi jemný povlak síry. Plech se nyní padesátkrát za vteřinu nabíjí sfffdavě kladně a záporně. jedeme-li po plechu jemně prstem, zrnečka síry se třením nabíjejí záporně. V okamžiku, kdy má plech rovněž záporný náboj, je síra odpuzována, a pod prstem vznikajf tmavší oblouč­ ky, které se dají dobře spočítat. Stačí nyní vymyslet za11zení, které na začátku mě­ řeného děje zopojf do plechu proud a na konci děje ho zase vypne. To se dá pro různé pokusy vhodně upravit od přfpodu k pFípadu. )istě by šlo použít i kruhového plechu, po němž by místo prstu trvale pojížděl vhodný kontakt. Musíte pamatovat nq jemný dotek; kdybyste na prst příliš tlačili, setřete sfru úplně. Pozor, kdyby se pruhy neobjevovaly, přehoďte banánek do druhého otvoru; měli jste pravděpodobně spojení s nulovým vodičem. ' Nyní ještě několik poznámek:k proveden( nQvrženému v německém časopise ~ Aparat podle obr. 1 sestává p'fedevšfm z dřevěného hranolu o straně asi 3 cm, na němž je zároveň narýsováno mě'fítko v centimetrech. Provedení přívodnf šňůry ukazuje nákres 2. Padajíc( tě/eso při pokusu představuje těžšf šroubová matice, která může podél drátu volně padat, aniž by jím byla

to znamená, le musf mít dosti široký otvor, aby se při pádu nepffč//a, Aby naproti tomu před spuštěním měla dobrý dotek, doporučuje se podle obr. 3 upevnit na drát zarážku se stavěcím šroubkem, kterou si předem nařídíme na žádanou výšku. Vlastnf pokus pak probíhá tak, že nejprve levou rukou přidržíme matici těsně u zarážky, tedy v fádané výšce, a tak, aby měla s kovovou tyčí nebo se zarážkou dobrý dotek. Stojíme-li nyní na koberci nebo na suché podlaze v suché obuvi, a držíme přitom matici v ruce, má i prst naší pravé ruky stejný elektrický náboj jako tyč a tudíž i jako kovový pás, spojený s tyčí kablíkem zachyceným krokodý/f svorkou v nulové poloze. Proto i když ted jedeme prstem po plechu, nevznikají na něm žádné značky.

(((((((

ťový tlakoměr.

Pustíme-li však levicf matici, začne padat, ale souprst pravé ruky začne kreslit značky na plechu až do té doby, kdy matice sraz( krokodýlí svorku. Na obr. 4a je vidět vznikající značky při pomalém pohybu prstu, na obr. 4b při rychlejším pohybu. Na jejich vzdálenosti ovšem nezáleží, hlavni věcf je, že je milžeme zřete/ně spočítat. Každá značka představuje padesátinu vteřiny. Je t'feba nařídit matici tak, aby jej{ s p o d n f strana odpovídala určené výši, a dolní svorka aby byla sražena právě v okamžiku, kdy závažf dopadne na nulu. Připomeňme si nynf zákon o volném pádu: je-li dráha padajícího tělesa v metrech s a doba pádu ve vteřinách t, pak plat( rovnice g časně

s= 2 t1 ,

kde g je známé zrychlen( tíže zemské (přibližně 10 m/sec1 ). Platnost rovnice nám ukáže několik mě'feni. V tabulce uvádíme některé případy, jež si můžete na pří­ stroji vlastní výroby ověřit: Dráha

•

--------------------~-

Galileo Galilei, italský hvěz­ dář (1564-1642), vynalezl dalekohled, kterým poprvé zjistil, že Mléčná dráha se skládá z hvězd, že Měsíc se velmi podobá Zemi, že planeta Jupiter má čtyři souputníky a že Venuše má podobné proměny jako Mě­ si~ (vlivem osvětleni Sluncem). Jako prvni objevil skvrny na Slunci. Pro své názory byl pronásledovásl - jako jini vědci té doby - cirkevni hierarchii. E. Torricelli, pomocník Galilea (1608-1647), vynalezl rtu-

I Počet I =-- I!:= • (se:•) Doba pádu

značek

z

z

t

50 (sec)

7

5o

0,10m

7

0,20 m

10

o,30m

~2

0, 40 .111

14

0,SOm

16

5o

0,60 m

17

=

0,14

10

šij= 0,20 12

0,20 0,0196 0,40 0,04

šO

= 0,24

0,60 0,06

5o

14

= 0,28

0,80 0,08

16

=

0,32

1,00 0,10

0,34

1,20 0,12

17

šO ==

= =

10 10

= 10

= =

10 10

= 10

Pro školy a pro fyzikální kroužky je zajisté tento pokus- cenným přínosem. Bude se hodit i pro samostatné tákovské práce, jak už samotnou svojí konstr1Jkcí, tak i matematickým vyhodnocením výsfedkil. Al.e naši čte­ náři se jistě nezastav( u tohoto jediného zpilsobu vy~ užití základnf myšlenky měřeni, která je nespor.ně vel~ ml Ytipná a snadno realizorau1ri4.

Blaise de Pascal, francouzský matematik (1623-1662), objevil zpó.sob měřeni výšek barometrickým tlakem a princip hydrostatického lisu, zakladatel počtu pravděpodobnosti. Bojoval proti jezuitó.m. Francis Bacon, anglický spisovatel, právnik a vědec (1561 až 1626), pró.kopnik metodického výzkumu a experimentu v při­ rodnich vědách, autor známé přírodovědecké knihy Novum Organum. Pro vědu nebyl velkým přinosem; zavrhoval matematiku. Jan Ámos Komenský, učitel národó., slavný český pedagog (1592-1670), je zakladatelem moderního školství ve světě. Jeho spisy (Orb~s Pictus, Brána jazyk>)., Unurn necessarium, Opera didactica omnia) znají všechny národy světa. M. V. Lomonosov, velký ruský učenec (1711-1765), objevil zákon o nezničitelnosti a neprostupnosti hmoty, je předchlld­ cem geochemie, objevil vzdušný obal Venuše, je zakladatelem nové ruské vědy. Isaac Newton (1642-1727), anglický vědec, objevil zákony gravitace, sestrojil zrcadlový dalekohled, prostudoval barevné spektrum. Jifí Bauer - Georgius Agricola (1494-1555), lékař v Če­ chách, bojovník proti alchymistickým pověrám, pró.kopnik nové techniky v dolech. A. L. Lavoisier (1743-1794), francouzský chemik, vypracoval teorii spalováni a jako první určil chemické složeru vzduchu. Je spoluzakladatelem moderní chemie. John Dalton (1766--1844), anglický chemik, je zakladatelem atomové teorie a vytvořil první chemické značky. Benjamin Franklin (1706 až 1790), americký vědec a státník, vynalezl bleskosvod. U nás ve stejnou dobu na něm pracoval P. Diviš (1696--1765). L. Galvani (1737-1798), ital• sky anatom, objevil galvanickou elektřinu, kterou považoval za zvifecl magneµsmus. Alessandro Volta (1745 až 1827), italský fyzik, vynálezce elektroforu, kondenzátoru a Vol. tova sloupu. Vytvořil prvni pře­ nosné zdroje elektřiny.

VID.A .A TECHNIKA -MLÁD&ll

349

Odpov!di na otázky

7

č.

•

ZAJÍMAIB PROBLÉMY Nad vaše sily? Jak jsme předpo­ kládali, nedělala tato úloha našim čte­ nářům potíže. Došlo nám mnoho ře­ šení, která pro nedostatek místa v časo­ pise kvitujeme zvláštní potvrzenkou. V tom jsme se tedy zmýlili. Všecky kuličky dojdou na konec dráhy za stejnou dobu. Jak správně připomíná Zdeněk Hájek, důchodce z Chrudimi, jde o problém, na který upozornil už Galilei: doba pádu na nakloněných rovinách, vedených z nejvyššího bodu kružnice k libovolným bodům na obvodě, je vždycky stejná. Mezi mnoha jinými vtipně dokazuje toto tvrzení poměrně jednoduše Miloslav Slavík ze Sušice, stejně pěkný postup bez použití trigonometrie uvádí Ivo Sartorius z Písku. Trigonometricky· poměrně stručně dochází ke správnému výsledku Ludmila Prudilová z Rudných dolů v Domoradicích u Českého Krumlova. Jiné zajímavé řešení má Josef Bokr, studující z Plzně) Antonin Pasler, studující 11. JSŠ v Praze 10, Jaroslav Droběna z Horního Benešova a jiní. Úloha pro prázdniny. To je celkem nenáročná hříčka, kterou většina čte­ nářů řešila na základě podobnosti trojúhelníků, které se dají na břehu pomoci tyčí sestrojit nejrůznějším způsobem. Josef Kaloč navrhuje přidržet na čele opřenou knihu tak, aby spodní kraj splýval s okrajem ostrova. Když se otočíme tak, aby spodek knihy ukazoval na břeh, můžeme na něm přímo vzdálenost ostrova odměřit. Josef Fiala z Pardubic navrhuje odhad dálkomě­ rem, jaký jsme svého času v našem časo­ pise popisovali. - Balistická stfela. Ing. Ondrej Škuta, Spišské Vlachy, píše: Ak idú strely proti sebe, potom má prvá rýchlost 150 km/min., druhá 350 km/min. Aby sa zrazili, minútu pred zrážkou musia byt vo vzdialenosti 500 km, kedže jedna urazí 150 km v smere od Java do prava a druhá 350 km od prava do rava, teda celkom 500 km/min. a nastane zrážka. Problémy s vorem. Jar. Fiedler z Brandýsa nad Orlici uvádí, že řeka je vlastně nakloněná rovina. Vor se po této nakloněné rovině pohybuje a dostává zrychlení, které je však brzděno odporem vody. Proto se může stát, že těžký vor předhoní lehký předmět, který nemůže odpor tak snadno přemáhat, ba že se dokonce pohybuje rychleji než voda, která je br.zděna břehy a dnem řeky nebo potoka. Stejně vtipně rozvádí tento případ i J. Loukota z Frýdlantu v Č., a dovozuje, že těžší vor nebo lod před­ jede vor lehčí. Odměny z č. 8. dostali: Miluška Matoušková, studující II. JSŠ v Břec­ lavi, Karel Václavík z Ostravy, František Sigmund, žák JSŠ v Ružomberku, kol. Malé Tatry, Karel Mácha z Brna, Jaroslav Šaman, žák VIII. tř. OSŠ z Machová, okres Broumov, Libuše Kyjonková z Pudlova u Bohumína, Pavel Prát z Police nad Metují, Jan Varga, priem. škola stavebná, z Myslavy, okr. Košice.

350

VIDA A TECHNIKA MLÁD,E~I

mtiete sami doma vyzkoulet, protofe vezmeme-li desky na proto:!e konečně zútent trunormální světlo nebo pod obybice není lidným nedosatitelčejnou lirovku, desky Jsou ným zázrakem. Pfidrtime-li černé Jako· uhel a lidné du' uDi konec palcem a ponofíme hové barvý na nich není trubku do vody d téměf po viděi. otvor, a pustfme-ll nyní palec, Vysvětlete nám, Jaká Je to voda z trubice vystfíkne vyzvláštní lirovka. soko nad okolní hladinu. Cfm to vlastně Je - a odkud se vzala eneraie, která proud RODINNÁ zAHADA vody vyhnala bez zfeJmého dt&vodu do takové výše? Jsou dva man:!elé, JeJich:! SteJně pozoruJeme, u voda věk Je dnes určen vzájemně vytéká nástavcem mnohem pfevrácenýml dvojcifernými dále nd kdy:! zaléváme kvě­ čfsly, tedy napf. „ab" a „ba". tiny bez nástavce, i kdy:! Jinak Rozdfl Jejich věku Je právě pě­ *NEMÝLIL SE LOMONOSOV? hladina vody a výtka výtokotinou věku man:!elky. vého otvoru je v obou pfípaNde, to Je ólofka nesmfrně Jak víte, ruský vědec Lomodech steJná. To Je konečně lehká, dá se rozfešit takfka na nosov první na světě hlásal, :!e běh:lý zJev koncovky stfíprvní pohled. Proto se nesponemů:!e :!ádná energie ze světa kaček Jsou také zůtené ale kojfme s prostou odpovědi, ale zmizet, ani se nedá z ničeho Jak tomu Je po stránce vyu:!id chcete-li, aby vám fešení bylo vytvofit. To Je dnes všeobecně dané energie? započítáno do odměny, pfiznámý a platný zákon o zaVidíte, :!e Je mnoho zdánpoJte výpočet pomoci rovňice. chováni energie a patfí k neJlivě obyčeJných problém6, Doufáme, :!e vám nebude Jejf základněJiHm zákont&m naii kterých si běmě nevifmáme, sestavení dělat potUe. fyziky. ačkoliv Jsou po stránce fyziA ted si pfedstavte, :!e ve kální velmi zajfmavé. čtyfpatrovém domě Jdete do --......____\ NA LETIŠTI sklepa pro , uhlí. Vynesete dejme tomu deset kilo uhlí do výšky 15 m. To pfedstavuJe Je pfec samozfeJmé, fe pfi práci 150 kgm, a Jelikof startu letadla hledíme dosáh1 kgm = 243 : 1()-• kilokalorii, nout co neJrychleJi dostaiečné dodali Jste tím uhli energii rychlosti, aby ~oh1o letadlo pfiblimě tfi a půl kilokastoupat. Ale všimli Jsme si, fe lorie. na letišti startuji letadla záA ted Je otázka: Spálíte-U sadně proti větru, který pfece uhli nahofe, dli vám skutečně nesporně JeJich rychlost brzdf, o 3,5 kalorie více tepla? Ne-U, zmenšuje. Proč tomu tak je? pak Je chyba v Lomonosovově zákoně neboť vydaná energie zfeJmě bez ditku zmizela! Vysvětlete, čim to Jel DUHA NA GRAMOFONU

HRAJEME SI S KONÉVKOU . Máme doma konévku na zaléváni květin. Abych6m dosáhli na květiny, které máme pfed okny, pofídill Jsme si ke konévce nástavec, trubičku, která se ke konci zůtufe. . Nedávno Jsme čistili konev i trubičku, a to Jsme pfišli na zajfmavou věc, kterou si Jistě

Gramofon má vzadu po lirovku v krytu. Nevíme, Jaká Je to podivná lirovka, ale díváme-li se na gramofonovou desku, kdy:! Je osvětlena touto lirovkou, spatMme na černé desce krásné duhové barvy. Zvláltě nápadné to Je na dlouhohraJfclch deskách. Musf to bft lirovkou,

straně

ČETLI JSTE DOB~E? Jestliže ano, pošlete odpovldi na pfipoené otázky redakci do 14 dnů po vyjití tohoto čísla. Pit řešitelů, kteří zašlou

.1. Jak bude vypadat měsfční město

prof. Varvarova?

.·.

správné odpovldi n a t y t o. o t á z k y n e b o n a ú k o l o z n a č e n ý h v l zdi č k o u, odmlníme hodnotnými knihami Jména odmlnlných budou otištlna.

2. O kolik procent se

3. Co Jsou to lanen•

4. Co fe· to .sublimaU-

li. Jaký bude mft ně­ mecká „Lod solidarity" pohon?

7. Výkon nového auta Fiat 500. Ko-

8. Na Jakém principu

má zvýšit z,mě­ dělská výroba do roku 1965?

ky?

.

nf reklama?

·. .

fj··· : ~~·

,.

hvězda je JasněJšf v souhvěz­

5. Která

dí BWenc6?

likamfstn6 fe toto vozidlo?

Jsou zaloteny duneeni bat,erle?

ZltlEŘILI JS o·

SVUJ Znil, ovit ve kterém l:ijel?

·~ NAŠ'E NOVÁ VE LKÁ S O UT ~- ž

E

USUD~JK?

Skončila naie soutěž - závod vědomostí a vtipu. Zakrátko budou přidn~·ny ceny, ale ty neřeknou to hlavní: jak kdo při této zkoušce obstál. Proto jsme se rozhodli odměnit ještě ty, kdož poslali nejlepší řešení, zvláštním vysvědčením se stručnou charakteristikou práce, kterým s~ můžete vykázat ve škole i v zaměstnání, neboi soutěž byla opravdu hodně ostrým mě­ řítkem vašich schopností. Abychom umožnili porovnat fJědomosti i těm, kdož se soutlže nezúčastnili, a také abychom umožnili soutěžícím překon­ trolovat si sfJé odpovědi, otiskujeme dnes poznámky k těm úkolům, které měly ocenit správný -úsudek. Kdo tyto úkoly zodpovldll správnl, může být právem hrdý nejen na své znalosti, ale zejména na bystrost svých úvah.

4. Známe o nlco vice nel 59°/0 mlsílnlho povrchu následkem t:n. I í br a c e, fyzické,.optlcké a paralaktické. Misie se ponlkud „kývá", dile rotuje rovnomlrnl, ale rychlost jeho oblhu se následkem eliptické dn\hy mini. Jeho osa má k rovinl oblihu urlitý sklon. Protole i.e :Zeml! vkll, vldl pozorovatel x opalných okrajol zemlikoule ponl!ikud jinou láat povrchu.• To vše pl'iaplvá k uvedenému rozdllu. S. O potopl neni tl'eba se rozepisovat. Kde by se nabralo tolik vody, aby zatopila nejvylii hory, jak bible popisuje? Kam by se podlla? f 4. Obrhek vyšel v tisku ponlkud nejasnl. Pi'eato na nim byly znát atín6m podobné tmavli plošky, které jsou charakteristick4,-pro snímky poflxené el•ktronovým, mikroskopem z preparátol, na , nll bY.I se strany katodicky rozprášen kov, napl'. zlato. Šlo o animek vlr6. f9. Otá%ka byla olemetnl pololena a mlila za úkol pl'lvést l'elitele k pl'emýlleni o podstatl elektrických úkad. Je pravda, le se elektrické pole llPI podél dn\tu rychloatl bllzkou rychlosti svitla. Ale pl"edevlhn llo o z n a l k y, které samy o· sobl mail urllté, by( I minimální trvánl, a pl'I kterémkoliv zpolsobu drátové tele1rafle pl'edpokládajl p r o u d, který vlak nar6stá vzhledem ke kapacitl a induklnosti vodile pomaleji nel •e 111'1 pole. Nelze také mluvit o „konci drátu", neboť pl'I tele1rafii po dn\tl Jde o 'uzavl'ený obvod. Konelnl sama pl'edstava, le by „znalka 'Oblhala" sedmkrát kolem zeml!koule, tj. byla za ltrna\ctinu vtel'lny v Auatra\111, za sedminu zase v Praze atd„ je pochybená a mlla jen avádlt k "ozmýilenl. 2S. a~35. Vypilime-11 z dlla atl'elu ideálnl doko1 nale vzh6ru, spadla by zpit do hlavni jen kdyby Zem._ atila, nebo kdyby dllo býlo na pólu. Vlude Jinde nese atl'ela • sebou pohyb od :západu k východu následkem rotace :Zeml! kolem osy. Kdyby atl'ela jen cYyatoupila tl!snl nad hlavell a stála tam delšl dobu, pohybovala by se s ústlm hlavni. Ale ona vyletí do výle: Aby I tam :z6atala nad hlavni, musila by opisovat vltil kruh nel: na povrchu a tudlf :zvýšit svou Tychloat, col nenl molné. Protó~ae ve výll atl'ela opold'uje, a spadne tudll n a :z á p a d od dlla. Naproti tomu klldnl vlalcí olovnice smll'uJe dolol ke stl'eélu :Zemi; vrchol vile se vlak pohybuje rychleji nel jejl pata, protole opisuje viti! krufnici. Kimen, který spuatlme podél olovnice, si po ·dobu pidu tuto vid! rychlost podrll, .a dopadne proto o nlco dile k v t c h o d u. Nenl to nemll'ltelný ro:z(ll, jak ae.nlktel'l l'elltelé domnlvall. Dokáleme to v jednom-ze „zajimavých problém6". 28. K o vy lehli nel voda jsou jen tl'l:_llthium o huatotl 0,534, drullk hustoty 0,859 a aodik hustoty 0,97. 3f. Je d6vno vleobecnl :znlimou a jaanl pochopitelnou vlci, le je na rovnlku proto viti! teplo, le tam alunelnl paprsky dopadaji kolmo; na Stejnou plochu jich tedy dopadne více, nel pl'i likmém dopadu na ,p óly. Je obecnl :známo, le atr6ně avalujlci se k jíhu_jsou vlc.t :zahl'i'tfány, le anih taje dl'ive na jllnl atranl atl'ech. Nlktel'l l'ultefé pl'iplaovall vltli nebo menll 'teplotu mnolatvi par v ovzdulí, které alce m61e mlt '!rlltj podl'adnf vliv na ohl'lváni vzduchu a p6dy, jakol I na vy:zal'ovánf tepla, stejnl jako napl'. obsah C0 1 ve vzduchu, ale nem6fe :zp6aoblt vl!lný led na pólech a horka v tropech. 38. O lonexech - mlnlllch lont6 - jsme pl'lneali mhlc pl'ed otlltlnlm othky ve 3. llale podrobný llánek, takle tento problém ~emll lten6l'6m dllat potlle. _

•.

-""

39. Verne se ve.svém románu Cesta kolem Mlsice dopustil l'ady chyb. O nl!kterých vl!dll a úmyslnl je obešel, aby v6bec: mohl román napsat, ale byl lpatJlf!ft fyzi~ern a některé. c;hyby mu v6bec ully. Piedevllm pl,yny vzniklé výbuchem stlelné bavlny by stlll mohly udllit atl'ele rychlost kolem f km xa vtelinu a nikdy ne f 6 km/a. :Za druhé kdyby v·hlavni

21 O m dfouhé mlla stl'ela dosáhnout uvedené-rychlosti, musila by ji proletlt asi za 1/40 vteřiny, při iemi by :zrychleni zvýlllo tili předmět6 v ni asi 64 OOOkn\tl Ověi'te si to známými vzorci o zrychleném pohybu (o volném pádu), kde v Jnali rychlost, t &a, a :zrychleni, s dra\hu; pl'ipomínáme vám je:

v= at,

s= lat'.

Kroml toho Verne nepostl'ehl, le v okamiiku vypáleni .bude uvniti' sti'ely beztífný stav, a ne al mezi :Zem• a Mlslcem, jak chybnl lili. Mohl si povšimnout, le se vyh'O:zený pes vznášel :za sti'elou: v:z:nUel-li se venku, musil se v:ználet i uvnltl'I

42. Doba kyvu matematického kyvad'a ve vtei'inlich, pokud ro:zkyv neni znalný, je dina vzorcem

t=1tVf · Pl'otole 1ravltalnl :zrychleni (tile) I Je na pólech vltli, jdou tam kyvadlové hodiny rychleji. Objev rozdllu 1ravitainiho :zrychleni byl ulinln právě hodinami: r. f67t poslala pafiiská akademie astronoma Rlchera do francouzské kolonie Cayenne Jeho pl'esné kyvadlové hodiny se mu tam zpofd'ovaly vice nef o 2 minuty za den. · ·

45. Stále se ještl tu a tam udrluje mylná pl'edatava, le vraky lodi na velké hloubce :z6stanou trlet kdesi nade dnem. Protole je voda prakticky nestlaiitelná, je jej i vztlak podle Archlmedova ,zákona stejný ve hloubce i na povrchu. Pokud by obrovský tlak i pranepatrnl zvýšil Jejl hustotu, zvýšil by stejnl I hustotu ponol'ených vlcí, :zejména :zbytku vzduchu v prostora\ch. Vrak, který se Jednou ponoi'í pod hladinu, spadne ve v.odl al na dno. 50. Musl se naklinlt cyklista, který jede po otálivé plolinl takovou rychlosti, fe vzhledem k zemi stoji na mlatl? Tato otázka vedla kupodivu k fadě mylných dohad6. Je to :zas vlna lpatného výkladu „odstfedivé sily", která vlastně ve skutelnosti jako :zvláltnl „sila" neexistuje. Jde jen o projev setrvalnostl tllesa, které násillm vychylujeme :z pl'imého smlru. Cyklista pl'ece stoji na mlstě, relativnl k zemi se nepohybuje. Toil-11 se nihodou pod ním kolotolJ neni to d6vod, aby se naklánll. Col kdyby byl tl'etlas :zavHen nad kolotolem a nikdo mu otáěel koly sem a tam - musil by se také naklánlt? 52. Kdybychom kosmickou raketu zastavili - ro:zumi se na jeji dr6:ze relativně ke Slunci - byla by samozl'ejml pl'ltalena Sluncem, pokud by náhodou nebyla blf:i.ko jiné planety, jejil silové pole by na ni milo vltif vliv. 60. Otázka balónill U:zavl'enf balón, I kdyi ne• praskne, mil stále stejnou pi:6mlrnou mlrnou váhu, vzlétne tedy jen tak vysoko, al se jeho váha vyrovná vize stejného mnobtvl vzduchu. Plyn v otevi'eném balónu se vlak pl'I nilllm tlaku bude rozpínat. I kdyby plyn pi'itom dole otvorem unikal, bude se pr6mlmá mlrná váha balónu zmenšovat proti ba· lónu zavl'enému, kde plyn :z61tává. Vyleti tedy výše. 62. Podivejte se na 1lóbus, a uvidlte.- le nejkratii ceata :z Lisabonu do Washinitonu je po kruinlcl, jejll atl'ed lell ve atl'edu :zemi - ortodromě, a nikoliv po rovnobllce. Letadlo tedy nepoletl prosti pl'fmo na :západ. Ovšem cesta letadlem nebo lodi po ortodroml je nepl'IJemna\ tím, le •• smlr podle kompasu stále mini. 65. Následkem lomu svitla pl'i dopadu paprsk6 do atmosféry vidíme ráno Slunce o nlco dPlve a veler Je vidlme déle, nel kdybychom byli ve vzduchoprázdném prostoru. Proto je den pl'i „rovnodennosti" o nlco delli nel noc. 69. Pl'ekvapllo nú, letu a tam (ovšem ojediněle) lidé z venkova nevliděll, le kráva nemá v horni leliatl vpl'edu fádné zuby. Chybf ji totif v6bec horní l'e:záky.

~

V- poslední době se objevily v tisku zprávy . o nol(é americké „vymoženosti" - o reklamě, která působí na - podvědomí. S novinkou vyrukovala na tiskové konferenci jedna soukromá firmo, dříve veřejnosti téměř neznámá. Její zástupci popsali novinářům pokus, kterého se zúčastnilo v úloze nic netušících pokusných králíků na 50 000 návštěvníků jednoho kina v New Jersey. Po šest týdn(J byly v kině promítány reklamní texty zvláštním způsobem zároveň s předváděným filmem. Nikdo z diváků si je nemohl přečíst. Texty, které zněly „Pijte Coca-Colu" a „Jezte kukuřičná z'ina", byly promítány v pě­ tivteřinových intervalech tak, že obraz trval jenom 0,003 vt. Kromě toho byla písmena světlejší než běžící film. Ač­ koliv takovou reklamu nikdo nezpozoroval a tajemství nebylo prozrazeno, prodej kukuřičných zrn stoupl o 60% a Coca-Coly o 25%. Sublimální reklama, jak ji nazývají, měla úspěch . Zpráva o pokusu vyvolala senzaci, přestože jeho princip je dávno znám. Reklamní podnik jako první využil k ovlivňování veřejnosti starého objevu, že na člověka můžeme působit pod hranicí jeho vědomí - aniž by si to uvědomoval. Jak zjistili psychologové, vnímá člověk jen nepatrnou část okolního dění. Obklopují nás optické jevy, dotírají na nás vůně, zápachy, zvuky a jiná dění, která si uvědomujeme · pouze tehdy, jestliže jim věnujeme pozornost. Avšak mozek neustdle registruje i neuvědomované podněty, které se mohou v našem vědomí vybavit dodatečně. Podobné pokusy konal již v roce 1917 dr. O. Poetzl. Obyčejným projektorem promítal na plátno nehybné snímky zvláštních krajin tak, že každý snímek setrval na ·plátně pouhou setinu vteřiny. Pokusu se zúčastnilo sto diváků. Když měli popsat, co viděli, všichni. prohldsili, že neviděli níc. Za několik dnů oak dr. Poetzlovi vylíčili své sny. Mn~ha se zdálo o takových krajinách, které byly při pokusu. nepozorovatelně promítány. Dále se o podobné pokusy nikdo nezajímal až do nedávné doby. A nyní se tedy této metody chopili odborníci na bezohlednou reklamu. I americká veřejnost se rozhořčuje, že tato „fantomová" reklama uráží lidskou důstoj­ nost. Uvážíme-li, jak taková reklama nepozorovatelně působí na člověka, nemůžeme než pocítit odpor a obavy. Dnes používá této metody reklamní podnik, ale zítra s.e jí možná ch~í nesvědomití politikové jako propagandistické zbraně - upozorňují sami američtí novináři. Dr. M. Hlavička

věDA A

TECHNIKA MLÁDEtl

351