Článek Soutěže vín…
Eva Kloudová
SOUTĚŽE VÍN Z NADHLEDU…i podhledu Proč jsou tady – jaký mají smysl –co znamenají pro běžného konzumenta? Nebo jsou jen zápolením vinařů? Téma, které zrálo jako ovoce. Diskutují o něm vinaři i nevinaři a poutá pozornost. Názory z obou protilehlých pólů tj.vinař versus zákazník bylo velkou motivací pro zpracování. Co říkají dnes soutěžím vín některé osobnosti vinařského světa např. Ctirad Králík, Ing.Pavel Vajčner, Lubomír Glos, Ing.Libor Budín, Vlaďka Seidlová, Ing.Ivana Flajšingerová, Ing.Pavel Krška, Ing.Roman Polák, Ing.Réné Vrátil a mnozí další se dočtete dále. Respektuji přání těch, kteří chtějí zůstat v anonymitě, ale přesto své vyjádření poskytli. Velký prostor měla i početná skupina laických konzumentů vína se znalostmi většími i průměrnými. Pivaře jsem raději vynechala… Soutěže si vymysleli lidé, o tom není pochyb. Lidská nátura je soutěživá, hravá i dravá. Jde o to v jaké míře je to ještě únosné a v jaké už jdeme přes hranici normálu. Soutěživost ve větším rozsahu jsme zaznamenali v naší zemi až po tzv. „sametové“.Ve víně se oficiální soutěže pohybují ve vysokých číslech. Názory na ně jsou různé, kladné i záporné, kritické i neutrální. Vyjadřují se k nim jak profesionální vinaři tak i menší rodinná vinařství. Pro obyčejné milovníky vína jsou obestřena tajemstvím a neproniknutelností. Soutěže vín jsou tématem dnešní doby ač navazují na určité tradice. Úspěchy našich vinařů v tuzemských i zahraničních soutěžích stále častěji dokazují, že čeští a moravští vinaři umí vyrobit vysoce kvalitní vína. Soutěživost je hnacím motorem, rivalitou i získáním místa na trhu. S trochou nadhledu… V chování lidí prý existuje taková odchylka od normálu, kterou má každý z nás. Není to nic na návštěvu psychiatra a není třeba se znepokojovat. Některé odchylky od normálu mohou být sympatické, jiné zvláštní, ba dokonce úsměvné. Lehkým vybočením od průměru, chcete-li od normálu, byli obdařeni mnozí géniové světa hudebního, literárního, uměleckého, vědátoři i prostí lidé – tak proč ne vinaři? Takový „vybočený“ jednotlivec má zálibu např. ve sčítání všeho co vidí, počítá lidi na zastávce, okna domů, sumarizuje speciálně počet žen brunetek, mužů blonďáků, stromů kolem silnice až k počtu korálků na náhrdelníku dámy poblíž. Po smyslu a významu nepátrejme, odchylka žije svou vlastní logikou bez konečného závěru, jen pro uspokojení potřeby dotyčného jednotlivce. Nebojím se říci, že soutěžení ve všem a všude je rovněž odchylkou od normálu, která přitahuje lidi jako magnet. Zajímavé to začíná být od chvíle, kdy se zábavné soutěžení končící potřesením pravice a poplácáním zad mění ve významné i využitelné hodnoty. Přejícnost a uznání nejsou zrovna vlastnosti, kterými náš národ oplývá. Možná jsme někdy v minulosti takoví byli a radost ze soupeřova vítězství nebyla jen formální zdvořilostí…jak popisuje česká románová literatura. V soutěžích vín jde o vážnou věc a chodíme kolem nich takřka po špičkách. Alespoň u těch nejvyšších, nominačních, kterých zase není tak moc. U stovek vinařských přehlídek, místních výstav a soutěží s kuriózními podtituly je možné se setkat jak s upřímným uznáním, tak ve výjimečném případě i s fackou…protože „nejlepší víno mám přece já“! Řečnické fráze nebo pravda… Nejedna funkce přináší úskalí a jedním z nich je projev na veřejnosti. V mnoha případech se bohatý český jazyk omezil jen na slova, která neublíží ani nepotěší. Zůstávají v neutrální rovině jako stojatá voda. A stojatá voda jak víme, často příliš nevoní.
…soutěže vín…………………………………………………. 2 V kontextu soutěží vín často slýcháme a čteme…vytváříme rovné podmínky pro všechny snažíme se o spravedlivé a objektivní hodnocení – přehlednost a objektivní parametry – kvalita, kritéria, strategie – odbornost – prestiž – výkon – úspěch…kdyby to nebylo o vinařském soutěžení, pasovalo by to na všechno, politikou počínaje. Občas se najde vinařská persona, které nasloucháme s velkou libostí ač nepoužívá žádné z uvedených výrazů. Mluví vinařsky k věci, konkrétně, srozumitelně a lidsky, Úmyslně neuvádím příkladná jména a není mým úmyslem vířit ty stojaté vody. Od toho jsou jiní. Nic lidského nám není cizí a je na každém člověku/vinaři/ k čemu inklinuje a v čem nachází hodnoty a uspokojení. Tradice a porovnávání vína… Mnozí vinaři jsou přesvědčeni, že soutěživost je i součástí vinařské tradice. Zprvu sousedské porovnávání vína ve sklepních uličkách se postupem času rozšířilo ve větší koštovací akce pro veřejnost. Dotvářelo kolorit místních svátků, hodů, posvícení a samozřejmě vinobraní. Za minulého režimu byla jiná situace a vyhodnocovat nejlepšího se nenosilo.Vína bylo dva-tři druhy a byli jsme si všichni rovni. I v těchto časech byl velký počet „neevidovaných“ malých vinařů. Někteří splynuli se zahrádkářským spolkem, jiným vyhovovalo tiché ústraní. Zejména v obcích jižní Moravy se vědělo vždy o těch, co mají výborná vína a těch, co mají v bečkách něco jako ocet…o takovém víně se říkalo, že je lepší ho….piť. Z těch lepších a nejlepších se během času rekrutovali vinaři udávající směr. Svou roli zde také hrála angažovanost ve spolcích, vzdělávání a odvaha být viděn. Ne každému vyhovuje veřejná aktivita a tak mnozí zůstali ve svém zaběhnutém režimu pěstování a prodeje vína ve stínu svého pohodlnějšího soukromí. Co do počtu vinařů jsme určitě dosti velkou vinařskou zemí bez ohledu na její rozlohu. Vlastníci vinic a sklepů jdou do tisíců, nejhustěji samozřejmě na naší vinorodé jižní Moravě. Z nich si však valná většina dělá víno jak říkají „jen pro sebe“. Osvěta ve víně ovlivnila zvýšení poptávky…i soutěže Informovanost zákazníků milujících víno dosahuje v dnešní době vysokých příček. Mnohý konzument je dnes natolik znalý, že může na úrovni diskutovat s vinařem. Jako všude i zde se najdou „znalci spadlí z nebe“, ale pro samotné vinaře jsou i oni vizitkou pokročilé osvěty. Od našich vinařů přichází na trh každoročně množství vína v dobře adjustovaných lahvích, vína hodnocená v soutěžích, vína vítězná a omedailovaná. Je otázkou, co si z toho konzument vybere a v čem se vyzná. Přes veškerou informovanost a osvětu se stále největší množství vína v naší zemi vypije v sudové podobě. Obchůdky / i vinotéky…/ a ledajaké stáčírny vína rostou jako houby po dešti a na první pohled se podobají spíše výčepům piva. Kvalita takového vína je diskutabilní, ale cena rozhodující. „Sudovky“ jsou pochopitelně mimo s o u t ě ž a je na škodu vinařské pověsti naší republiky, že se o tuto vleklou problematiku příslušné orgány pramálo zajímají. Často jde o vína dovezená a tak se podívejme na nejnovější statistiku. Řadíme se do východní části Evropy, kde se vypije v průmětu ročně 24 litrů vína na osobu. V Evropě západní dokonce 27 litrů. Mimo tuzemské výrobce dodává každoročně do ČR víno 10 zemí světa z nichž na předních místech stojí Španělsko /218 431 hl/, Itálie /209 152 hl/, na třetím pak náš soused Slovensko /123 043 hl/. Ostatní země jsou zhruba v polovině tohoto množství. V jaké /ne/-kvalitě často vína jsou je veřejným tajemstvím. Zajímavé na tom je, že v tak vinařsky vyspělé zemi, jako je už dnes Česká republika se všechna prodají! Odborník žasne, laik se diví… Nejúspěšnější vinařství naší republiky se účastní téměř všech vrcholných soutěží vín. Není výjimkou ani účast ve světových soutěžích, kde se naše vína též prosadila. Zkusme si jen představit, co všechno obnáší taková aktivita – vypjaté úsilí, čas, koordinaci, množství předložených vzorků od každého druhu vína, administrativu a poplatky. Je možné tohle vše pokrýt, když den má jen 24 hodin a rok 365 dnů? Kdy vlastně vinař spí?
…soutěže vín………………………………………………………………………………..3 Soutěže v číslech… Metaforicky vyjádřeno „hlásíme úplné pokrytí“. Alespoň v soutěžích vín nezůstává na ploše republiky hluché místo. A pokud by se přece jen našlo, vsadím se, že do roka a do dne přibude nová soutěž, která je vyplní. Sečteno a podtrženo, jak z ověřených zdrojů vyplývá: Na vrcholu pyramidy soutěží vín stojí ty nejvyšší,vč.nominačních-současný počet 25 /Salon vín ČR,GRAND PRIX VINEX, Valtické vinné trhy, Nominační soutěž vín mikulovské vinařské podoblasti, totéž slovácké vinař.podoblasti, FORUM MORAVIUM, Nominační soutěž a výstava českých vín, Sommelierská pečeť, VINOFORUM, Jarovín ROSÉ, Cuvée, TOP 77,MAKRO víno roku, O hustopečskou pečeť, Víno a Delikatesy, VINUM Juvenale, Vinařské Litoměřice, FESTWINE,Československá vinařská liga, Král vín ČR, Vinař roku a Vinařství roku, Grand Prix Austerlitz, Ice Wine du Monde, Oenoforum, Sauvignon Forum…
Následují soutěžní přehlídky v pohyblivých číslech – ročně asi 15 Valtické vinné trhy, Čejkovické vinné trhy,/zahraniční např.Weinparade Poysdorf – 1.150 vzorků vín hodnotily komise šest dní/, atd.
Pokračují zahraniční soutěže obsazované našimi víny – ročně asi 12 /Anglie-Londýn, Francie-Paříž, Izrael, USA-nejen soutěžíme, ale už prodáváme naše vína v 7 státech, Moldávie, Brusel/, atd…
Konečně místní, obecní přehlídky vín se soutěží a katalogem, dosahují počtu 404.
Názory povolaných… Co říkáte počtu soutěží v České republice?.... Ctirad Králík,Seldec „Čtyři nominační soutěže úplně stačí. Jinak je soutěží opravdu moc, zvláště těch celorepublikových.Pořádají je soukromé subjekty a počty soutěžních vzorků jsou často rekordní. Nikoho to nenutí počty výstav omezovat. Nevím, jak je to v jiných zemích, ale domnívám se, že v tomto směru jsme vyjímeční. Mimo jiné to přikládám odrůdové skladbě v sortimentu. Ing.Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo „Výstav je dnes mnoho.Obecně to dělá propagaci vína a to je důležité. Závěry z výsledků výstav si musí udělat zákazník už sám“. Lubomír Glos,Moravská N.Ves „Soutěží se ve všem a ve všech státech. Člověk se narodil k činnosti, ne k nečinnosti. Je lepší soutěžit, než přepadávat, krást a vraždit. Nechme lidi soutěžit, až je to přestane bavit, oni sami přestanou“. Vladimíra Seidlová,výkonná místopředsedkyně Moravín„Co se týče výstav vín v jednotlivých vinař.oblastech a obcích, je jich pravda na stovky.Je to podle mne takový vinařský folklór, vinaři si potřebují vyměnit zkušenosti, ochutnat vína a načechrat peří. I když je jich hodně, nijak bych je neomezovala, je to věc místních vinařů“. Ing.Libor Budín, Nové vinařství Drnholec „Mnoho je těch místních, přiměřeně nominačních“. Ing.Pavel Krška, ředitel NVC ČR „Rozlišoval bych soutěže a košty. Soutěží je dost, koštů taky“. Ing.Ivana Flajšingerová,Ph.D.Židlochovice „Je jich až moc. Na místní úrovni obce – spolky bych preferovala spíše jen přehlídky nebodované a republikově jen pár významných soutěží“. Na jaké úrovni je podle vás hodnocení vín komisemi ...hraje roli subjektivní názor? Ctirad Králík, Sedlec „Bohužel díky tak velkému počtu soutěží a počtu vzorků je problém sehnat dostatečný počet kvalitních hodnotitelů.Dalším úskalím je počet posuzovaných vín v jedné komisi – objektivně by se měl pohybovat kolem 25 a ve většině soutěží je jich 40-50 vzorků za dopoledne. Začíná ale svítat na lepší časy. V současné době vzniká Unie enologů, která by měla některé soutěže garantovat a zabezpečovat maximální kvalitu hodnocení.
….soutěže vín…………………………………………………………………………………4 Ing.Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo „Úroveň je u uznávaných hodnocení a výstav velká. Degustátoři by se měli více vžívat do role spotřebitele. Ale to je otázka na velkou diskuzi“. Lubomír Glos, Moravská N.Ves „Rozdíly mezi degustátory se státní degustační zkouškou a lidí bez papíru jsou minimální. Hodnocení vína je vyloženě subjektivní záležitostí. Výsledky jsou objektivnější, pokud projde víno třemi komisemi. Jedinci s nejlepším nosem míchají např.voňavky, svůj nos mají pojištěný na miliony. Šanci najít takového specialistu mezi běžnou populací je jedna ke sto tisícům. Až psi budou hodnotit vína, tak to bude nejobjektivnější“. Ing.Libor Budín, Nové vinařství Drnholec „ Aby hodnocení mělo vysokou úroveň, musí hodnotit pouze prověření a proškolení degustátoři, u kterých může hrát svou roli subjektivní názor“. Ing.Ivana Flajšingerová,Ph.D. Židlochovice „U nejvyšších soutěží by mělo být zárukou školení degustátorů, ale bez dalšího vzdělávání se v oboru nebude nikdy dobrého degustátora“. Vladimíra Seidlová, výkonná místopředsedkyně Moravín „Nominační výstavy a soutěže mohou hodnotit jen degustátoři s degustační zkouškou, podle stanovených pravidel. Vzhledem k velkému počtu vinařských výstav i oblastních a místních jsou na řadu hodnocení zváni jak vinaři /bez zkoušek, ale s jistými zkušenostmi/, tak i laická veřejnost“. Čemu přičítáte zájem veřejnosti o soutěže? Jsou na místě katalogy vyhodnocené často i laiky? Ctirad Králík, Sedlec „Zájem veřejnosti o každé pozitivní dění kolem vína vítám, protože to přispívá k rozšíření povědomí o tomto nejkulturnějším nápoji. Laické hodnocení je dnes možné jen na místních výstavách a myslím si, že je to správné, protože je to obohacuje o zkušenosti. Následné diskuse nad katalogem jsou koloritem, který jen utvrzuje v tom, že víno je nápoj společenský. A téměř ve všech případech probíhá v úžasné atmosféře“. Lubomír Glos, Moravská N.Ves „Výsledky v katalogu vedou k diskuzím nejen o hodnocení, ale i o víně. To je nejen účelné, ale i velmi prospěšné. Velmi zajímavé jsou výstavy vín bez hodnocení, kde každý návštěvník má možnost si svého šampiona najít a nikdo mu nevnucuje jiné názory“. Vladimíra Seidlová, výkonná místopředsedkyně Moravín „Víno je IN a něco o něm vědět také, to vidím pozitivně. Za nutné však nepovažuji hodnocení a psaní katalogů na místních výstavách – má to smysl jen pro místní, protože se znají. Některá laická hodnocení mohou vinaře poškodit a často to dělá zlou krev“. Ing.Libor Budín, Nové vinařství Drnholec „Je to rozvojem kultury a kvality vína. U menších výstav mohou vyjádřit svůj názor i tzv.samozvaní milovníci vína“s ohledem na to, že proškolených degustátorů je nedostatek. Zvyšují nalepené medaile na etiketách zájem konzumentů?... Ctirad Králík, Sedlec „I když tyto medailičky díky nadměrnému počtu soutěží nemají tu objektivní prestiž, jsou zákazníky tato vína vyhledávána a většinu jich to ovlivňuje“. Ing.Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo „Medaile pomáhají orientaci zákazníka. Pokud jsou medaile používány na nesprávná vína, zákazník to časem pozná“. Lubomír Glos, Moravská N. Ves „Každé kladné hodnocení vína pomáhá při orientaci zákazníka a dává něco vědět o jeho kvalitě.Větší počet a vyšší hodnocení zvyšuje prestiž každého podniku“.
….soutěže vín………………………………………………………………………………. 5 Vladimíra Seidlová, výkonná místopředsedkyně Moravín „Nalepování medailí je věcí vinaře, někdo je pro, někdo zásadně proti. Moje zkušenost z vinotéky je taková, že pro převážnou většinu zákazníků jsou medaile důležitým vodítkem, i když některé lahve vypadají jak slovácké gatě“. Ing.Pavel Krška, ředitel NVC ČR „Obecně ano, problém je inflace soutěží a zejména udělování medailí“. Co přináší soutěživost z pohledu výrobce vína?... Ing.Libor Budín, Nové vinařství Drnholec „Každý výrobce potřebuje srovnání s ostatními výrobci, protože se chce neustále zdokonalovat a vyvíjet co nejlepší kvalitu svých vín. Potřebuje také dát o sobě vědět, chce se udržet na horní příčce trhu, tím i cenou“. Ctirad Králík, Sedlec „ Každý vinař má své důvody. Hlavně je to zájem konzumentů o medailová vína.Musím se ale přiznat, že hodně soutěží obsazujeme pro to, že pořadatel je hodně dobrý kamarád a takzvaně mě ukecá“. Podle čeho byste si vybírali víno sami, kdyby jste nebyli výrobcem?... V odpovědích na tuto otázku došlo k tak velké shodě, že je mohu shrnout následovně: Důležitý je výrobce, sledování každého ročníku, srovnávání jedné odrůdy u více výrobců, vytipování odrůdy dle vlastní chuti,získat informace o firmě, osobně se přesvědčit, nejdříve podle svých smyslů – sekundárně podle značky /výrobce/, podle lokality, viniční tratě, nebránit se ani vínu na doporučení….zkoušet, srovnávat,využívat příležitostí k ochutnávání. V soutěžích se opakují často stejná jména – nezačne upadat zájem publika?... Ing.Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo“I když se někteří vinaři opakují, stále každým rokem mají co dát – každý ročník je jiný, mění se pozvolna styl jednotlivých výrobců. Vína se neokoukají „každý ročník je jeho osudem“a to je pro vinaře i zákazníka to nejdůležitější“. Ctirad Králík, Sedlec „Nemyslím, že dlouhodobě vyhrávají stále stejní vinaři. Jsou to spíše taková údobí, po kterých nastoupí zase někdo další. Je to dáno i určitými módními trendy a novými prvky v technologiích.Je dobře, že přibývá milovníků vín, kteří se tímto neorientují a dají spíše na svou chuť, zkušenosti a znalosti. Mají své oblíbené výrobce, jejichž vína jim chutnají bez ohledu na to, zda právě tyto typy vín nejsou tzv.výstavní, ale nádherně se pijí a vyvolávají v nich dobrou náladu, inspiraci a tu správnou společenskou atmosféru“. Obsazování početných soutěží v naší republice ukazuje, že se jim daří. Je to součást marketingu a reklamy, která není nijak levná. Jsou tady i poplatky, což může být zajímavé pro byznys. Vinařů, kteří se na soutěžní vlně již vezou je hodně a jejich vína vítězí právem. Jsou vedeni trendem doby, která velí být viděn! Ale je i mnoho vynikajících vinařů, kteří se těchto klání neúčastní, přesto bojují o prestiž s každým novým ročníkem. Jejich pověst je rovněž vybudována na vinařském umu, odbornosti a vlastní filozofii. Pro všechny společně však platí, že největším hodnotitelem, který jim přidělí body je sám zákazník. I nejzářivější medaile časem zešedne, pokud zůstane víno nepovšimnuto. Je pravdou, že nejlepší vína jsou prodána dřív, než se naláhvují. Vinařství je prodávají své stálé klientele přímo ze dvora. Vesměs jsou to konzumenti, kteří se už ke svému vínu tzv.propili badatelským způsobem. Je milé, když na koštech zachytí ucho důvěrné až familierní útržky slov „zkus Tramín od Králíka“ nebo „letošní šobéský šeďák je skvělý“přes „Polákovo perfektní cuvée“ či „Glosovu sametovou Morávii“ až po „Ampeloský Hibernal jako nektar“. Milovníci vína se vyznají a pryč jsou časy, kdy se dali opít rohlíkem. Soutěže jsou pro ně „školou pro pokročilé“ ani je nemusí striktně sledovat neboť média jsou zaručeným servisem vítězných jmen. Ve výsledku žádá zákazník jen jedno – dobrý poměr ceny a kvality. A je-li k tomu medaile, je bonus navíc.
