Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví

Soutěž o návrh „Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví“

Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví

Obsah Seznam pouţitých zkratek a terminologie .................................................................................................................... 5 1

Shrnutí ........................................................................................................................................................... 10

2

Mapování stávajícího stavu systémů vycházejících z principů elektronizace zdravotnictví ......................... 12

2.1

Představení systému zdravotnictví s ohledem na vyuţití ICT technologií .................................................... 12

2.1.1

Ambulantní zařízení a ordinace praktických lékařů ...................................................................................... 12

2.1.2

Zdravotnická zařízení nemocničního typu .................................................................................................... 13

2.2

Mapování stávajícího stavu systému zdravotnictví ČR ................................................................................ 13

2.2.1

Zdravotnické registry .................................................................................................................................... 14

2.2.2

IZIP ............................................................................................................................................................... 14

2.2.3

Karta ţivota ................................................................................................................................................... 15

2.2.4

ePreskripce - Centrální úloţiště elektronických receptů (CÚeR) .................................................................. 15

2.2.5

eNeschopenka ............................................................................................................................................... 16

2.2.6

ePACS ........................................................................................................................................................... 16

2.2.7

Nemocniční informační systém – VFN ......................................................................................................... 17

2.2.8

Agendový portál............................................................................................................................................ 18

2.2.9

Jednotná úroveň informačních systémů integrovaného záchranného systému ............................................. 18

2.2.10

Centrální registr pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (CRP) ........................................................ 18

2.2.11

Další registry vedené VZP ČR ...................................................................................................................... 19

2.3 Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich vyuţitelnosti v podmínkách České republiky ................................................................................................. 19 2.3.1

Integrating the Healthcare Enterprise (IHE) ................................................................................................. 20

2.3.2

Health Level Seven (HL7) ............................................................................................................................ 20

2.3.3

Terminologie - SNOMED-CT, LOINC a další ............................................................................................. 21

2.3.4

DASTA ......................................................................................................................................................... 21

2.3.5

Uplatňování standardů na národní úrovni ..................................................................................................... 22

2.4

Analýza způsobu vyuţití historických a současných dat ve zdravotnických systémech ............................... 23

2.4.1

Datové zdroje historických dat...................................................................................................................... 23

2.4.2

Analýza vyuţití historických dat................................................................................................................... 24

2.5 Finanční a ekonomická analýza stávajícího systému zdravotnictví ČR s ohledem na budoucí elektronizaci zdravotnictví ............................................................................................................................................................... 24 2.6

Závěr a shrnutí stávajícího stavu českého zdravotnictví ............................................................................... 25

3

Návrh budoucího stavu elektronizace zdravotnictví v České republice ........................................................ 26

3.1

Globální popis navrhovaného řešení ............................................................................................................. 26

3.1.1

Definování vize a mise projektu ................................................................................................................... 28

3.1.2

Zhodnocení dopadu navrhovaných změn na českou legislativu ................................................................... 29

3.1.3

Návrh způsobu řešení zpřístupnění informací uţivatelům budovaného systému .......................................... 31

2 z 168


3.1.4

Analýza moţností a předpokladů vyuţití principů prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému ... 32

3.1.5

Návrh způsobu napojení nového systému na jiţ existující základní registry veřejné správy ........................ 33

3.1.6

Návrh způsobu napojení nového systému na jiţ existující registry vymezené legislativou .......................... 36

3.1.7 Sběr, analýza a vyhodnocení potřeb budoucích uţivatelů (zdravotničtí pracovníci, lékárníci, pacienti) budovaného systému ................................................................................................................................................... 37 3.1.8

Cost-benefit analýza navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví ........................................... 38

3.1.9

Zpracování analýzy proveditelnosti navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví ................... 50

3.2

Shrnutí hlavních přínosů celkového návrhu řešení dle cílových skupin ....................................................... 51

3.3

Rizika navrhovaného řešení .......................................................................................................................... 54

3.4

SWOT analýza navrhovaného řešení ............................................................................................................ 57

3.5

Odpovědi na základní otázky ........................................................................................................................ 57

4

Návrh implementace změn v českém zdravotnictví ...................................................................................... 62

4.1

Procesně organizační a legislativní model .................................................................................................... 62

4.1.1

Popis současného stavu a jeho zhodnocení ................................................................................................... 62

4.1.2

Návrh úpravy organizace a procesů .............................................................................................................. 63

4.1.3

Případné dopady na stávající legislativu a návrh řešení ................................................................................ 66

4.1.4

Přínosy navrhovaného řešení ........................................................................................................................ 68

4.2

Ekonomický a statistický model ................................................................................................................... 69

4.2.1

Globální popis návrhu ekonomického modelu .............................................................................................. 69

4.2.2

Přínosy navrhovaného řešení ........................................................................................................................ 72

4.2.3 Identifikace a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení elektronizace zdravotnictví na stávající stav z ekonomického hlediska ............................................................................................................................................... 72 4.2.4

Analýza moţností a předpokladů vyuţití principů prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému ... 72

4.2.5 Návrh modelu zpracování dat pro účely statistiky a vyhodnocování funkčnosti a ekonomiky elektronického zdravotnictví ............................................................................................................................................................... 73 4.3

Technický model ........................................................................................................................................... 78

4.3.1

Globální koncept architektury elektronického zdravotnictví ........................................................................ 78

4.3.2

Oblast standardizace ................................................................................................................................... 102

4.3.3

Systémy identifikace ................................................................................................................................... 102

4.3.4

Výměna elektronické zdravotnické dokumentace pacienta ........................................................................ 109

4.3.5

Úprava elektronické preskripce................................................................................................................... 124

4.3.6

Zpracování informací o radiační zátěţi pacienta ......................................................................................... 127

4.3.7

Manaţerský informační systém................................................................................................................... 129

4.3.8

Portálová řešení ........................................................................................................................................... 136

4.3.9

Další řešení dle uváţení uchazeče ............................................................................................................... 139

4.3.10

Interoperabilita s okolními informačními systémy ..................................................................................... 139

4.3.11

Vazba na základní registry .......................................................................................................................... 140

5

Návrh organizace zavádění elektronického zdravotnictví v ČR ................................................................. 141

3 z 168


5.1

Definice základních principů řízení projektu .............................................................................................. 141

5.1.1

Procesně organizační model ........................................................................................................................ 141

5.1.2

Implementace procesně organizačního modelu .......................................................................................... 142

5.2

Návrh systému řízení kvality a Quality Assurance přístupu při implementaci projektu ............................. 143

5.2.1

Řízení kvality projektu ................................................................................................................................ 143

5.2.2

Quality Assurance ....................................................................................................................................... 144

5.3

Návrh systému hodnocení rizik projektu .................................................................................................... 145

5.3.1

Úvod............................................................................................................................................................ 145

5.3.2

Účel ............................................................................................................................................................. 145

5.3.3

Základní prvky strategie řízení rizik ........................................................................................................... 146

5.4

Strategický plán implementace elektronického zdravotnictví v ČR ........................................................... 149

5.4.1

Podpůrné programy ..................................................................................................................................... 150

5.4.2

Implementační linie .................................................................................................................................... 153

6

Komunikační strategie a PR aktivity projektu „Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví“ .......... 157

6.1

Vize, cíle komunikační strategie ................................................................................................................. 158

6.2

Cílové skupiny a strategie ........................................................................................................................... 159

6.2.1

Definice hlavních cílových skupin .............................................................................................................. 159

6.2.2

Návrh strategického plánu .......................................................................................................................... 159

6.3

Návrh komunikace – vnější členění dle cílových skupin ............................................................................ 160

6.3.1

B2C kreativní koncept ................................................................................................................................ 160

6.3.2

B2B Kreativní koncept................................................................................................................................ 162

6.3.3

Vnitřní členění komunikace ........................................................................................................................ 163

6.4

Dlouhodobá komunikační strategie ............................................................................................................. 164

6.5

Realizace komunikační strategie ................................................................................................................. 165

6.6

Další moţnosti podpory komunikace .......................................................................................................... 165

7

Zdroje dat .................................................................................................................................................... 167

4 z 168


Seznam použitých zkratek a terminologie Pojem

Vysvětlení

Agenda

Souhrn funkcí aplikace pro podporu určitého procesu, agenda je podmnoţinou modulu, liší se od něj tím, ţe není samostatně spustitelná, je však moţné na ni navázat přístupová práva.

AIS

Agendový informační systém

AIFO

Agendový Identifikátor Fyzické Osoby slouţí k unikátní identifikaci osoby v rámci agendového informačního systému.

Autentizace

Proces ověření (a tím i ustavení identity) s poţadovanou mírou záruky.

Autorizace

Udělení určitých práv a určení povolených modulů, funkcí, datových objektů a jejich atributů.

B2B

Business to Business, obchodní vztahy a vzájemná komunikace mezi dvěma společnostmi

B2C

Business to Customer, obchodní vztahy a komunikace mezi společností a zákazníky

Benchmark

Proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod organizace s vybranými společnostmi, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit

Bezpečnost

Ochrana systémových objektů před nahodilým nebo zlovolným přístupem, pouţitím, modifikací, zničením nebo odhalením.

Bezpečnostní analýza

Souhrn rozborových metod, jimiţ se zjišťuje míra bezpečnosti systému a vybírají nejvhodnější opatření, která poţadovanou bezpečnost systému zajistí.

Bezpečnostní politika

Stanovení způsobu realizace souboru zákonů, předpisů, pravidel a praktik, které určují, jakým způsobem organizace chrání, distribuuje a řídí přístup k citlivým informacím.

BPM

Business Process Management – Systém pro návrh, realizaci a sledování obchodních (zdravotnických) procesů v organizaci

BOK

Bezpečnostní osobní kód. Obdoba bezpečnostního kódu platební karty. Slouţí ke dvoufaktorové autentizaci fyzické osoby při práci se základními registry

CALLIOPE

Mnohostranna komunikační platforma v rámci EU, pro podporu otevřené výměny názorů, zkušeností a doporučení pro konsensuální budování interoperabilních systémů eHealth v členských statech.

CAPEX

Kapitálové náklady, které slouţí na pořízení nového a obnovu starého fyzického majetku

CBA

Cost-benefit analýza. Analýza nákladů a zisků společnosti.

CRP

Centrální registr pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění

CRÚ

Centrální úloţiště receptů

CSV

Textový soubor obsahující strukturovaný text s definovanými oddělovači slov

CÚeR

Centrální úloţiště elektronických receptů

ČLP

Číselník laboratorních poloţek

ČSÚ

Český statistický úřad

ČPZP

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

ČSSZ

České správa sociálního zabezpečení

5 z 168


DASTA

Datové standardy

DICOM

Standard pro uchovávání a zobrazení obrazových informací z diagnostických zdravotnických zařízení (Digital Imaging and Communications in Medicine)

EMPI

Enterprise Master Pacient / Person index - softwarová komponenta, která porovnává demografické atributy a pouţívá techniky data profiling k dosaţení schopnosti cross referencí na enterprise úrovni.

DRG

Registr nákladů a referenčních hodnot

ebXML

Rodina protokolů XML zaměřená na oblast výměny obchodních informací

EDIFACT

EDIFACT je obecná a mezioborová norma, v rámci které vznikají konkrétní aplikační normy pro jednotlivá odvětví. Norma upravuje oblast komunikace a výměny informací mezi obchodními partnery

eDispencing

Elektronické vyzvednutí receptu a výdej léčivého přípravku pacientovi dle údajů z ePrescription

eDoporučení

Elektronické doporučení k lékaři specialistovi

eGON

eGovernemnt – sluţby elektronické veřejné správy

eGoverment

Elektronizace výkonů veřejné správy transformací vnitřních a vnějších vztahů pomocí informačních a komunikačních technologií

eHealth

Jedná se o anglický výraz, kde písmeno „e“ vyjadřuje proces nebo stav elektronizace jako prostředek informatizace – oborově členěného přechodu z průmyslové na informační společnost, v tomto případě ve vztahu k oblasti zdravotnictví. eHealth neboli elektronické zdravotnictví je aplikace informačních a komunikačních technologií napříč celým spektrem procesů a funkcí, ovlivňujících zdraví a kvalitu a efektivnost zdravotní péče. Oblast eHealth zahrnuje nástroje a řešení včetně produktů, systémů a sluţeb, jeţ jsou nad rámec běţných internetových aplikací. Jedná se především o nástroje pro zdravotnickou správu, zdravotnická zařízení, zdravotní profesionály všech skupin stejně jako veřejné i personalizované zdravotní informační systémy pro pacienty, občany a plátce zdravotního pojištění. Projekt eHealth svým významem přesahuje resort zdravotnictví. Je vytvářen v koordinaci s elektronizací veřejné správy (eGovernment) v ČR.

EHIC

European Health Insurance Card – standardizovaná karta pojištěnce

EHIS

Evropské dotazovací šetření o zdraví

EHR

Electronic Health Record – elektronická zdravotní dokumentace

eNeschopenka

Elektronické zaslání Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu § 61 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ČSSZ 2011)

ePACS

Systém výměny lékařské obrazové dokumentace mezi různými poskytovateli zdravotních sluţeb v elektronické podobě

6 z 168


ePreskripce

Vyplňování předpisů lékaři v elektronické formě

epSOS

European Patient Smart Open Services

eRecept

Elektronický recept, definovaný jako produkt ePreskripce

ESB

Enterprise Service Bus – integrační a komunikační sběrnice umoţňující efektivní propojení více informačních systémů. Někdy se také pouţívá termín integrační platforma

EZD

Elektronická zdravotní dokumentace - analogický termín k EHR

HL7

Široce pouţívané standardy definující strukturu informačních zpráv ve zdravotnictví

HTTP

Hypertext Transfer Protocol. HTTP je bezestavový (stateless) protokol pro přenos hypertextových dokumentů.

HTTP/S

Verze HTTPS umoţňuje posílat data v šifrované podobě

HW

Hardware

ICT

ICT představuje obecný pojem pro informační a komunikační technologie. Zahrnuje veškeré technologie pouţívané pro komunikaci a práci s informacemi. Tento pojem byl zaveden, protoţe informační a komunikační technologie v současné době začínají tvořit jeden celek. Nahrazuje tak starší výraz IT ("pouze" informační technologie).

ICZP

Informační centrum zdravotního pojištění

IHE

Integrating Healthcare Enteprise – nezisková organizace rozvíjející standardizaci a interoperabilitu ICT systémů ve zdravotnictví

IKEM

Institut klinické a experimentální medicíny

IOP

Integrovaný operační program – zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a územní rozvoj

IS

Informační systém

ISCO

Mezinárodní standard pro klasifikaci zaměstnání

ISDS

Informační systém datových schránek

ISIN

Informační systém Infekční nemoci

IS IZS

Informační systém integrovaného záchranného systému

IS LPM

IS List o prohlídce mrtvého

ISO

Mezinárodní organizace pro standardizaci

ISZR

Informační systém základních registrů

IT

Informační technologie

ITIL

Information Technology Infrastructure Library - procesní rámec pro řízení komplexních podnikových systémů ICT

IZIP

Společnost působící v oblasti zdravotnictví, provozovatel elektronické zdravotní kníţky

KIS

Klinický informační systém

KPI

Key performance indicator

KSRZIS

Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické systémy

7 z 168


LIS

Laboratorní informační systém

LOINC

Logical Observation Identifiers Names and nodes – mezinárodní standard klasifikace laboratorních výsledků ve zdravotnictví

MF ČR

Ministerstvo financí ČR

MIS

Manaţerský informační systém

MV ČR

Ministerstvo vnitra ČR

MZ / MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví ČR

NIS

Nemocniční informační systém

NRC

Národní referenční centrum

NZIS

Národní zdravotní informační systém

OOH

Out of home reklama – např. billboardy apod.

OPEX

Provozní náklady

Pacient

Legislativně pojištěnec (a jeho zákonný zástupce), v praxi je to nemocný pojištěnec (a jeho zdravý či nemocný zákonný zástupce)

PAS

Patient Authorization Service - umoţňuje pacientovi samotnému hrát roli při schvalování přístupu ke své vlastní zdravotnické dokumentaci

PDQ

Patient Demographics Query – integrační scénář realizující zjištění základních dat o pacientovi. PDQ je rozvíjen a udrţován v rámci IHE

PIX

Patient Identifier Cross-Referencing - integrační scénář realizující jednoznačnou identifikaci pacienta. PIX je rozvíjen a udrţován v rámci IHE

PIN

Personal identification number – osobní identifikační číslo

Pojištěnec

Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu, tj. klient pojišťovny

Poskytovatel Jakékoliv zařízení účastnící se diagnosticko - terapeutického procesu (nemocnice, ambulance, zdravotních sluţeb samostatný komplement), popřípadě subjekt poskytující zdravotnické prostředky včetně servisních zásahů na zdravotnických prostředcích. PPP

Parita kupní síly

Proces

Soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy.

Roll-out

Postupné rozšiřování řešení na všechny uţivatele. Pro velké transformační projekty je obvykle prováděn po vlastní implementaci a pilotním provozu.

RBAC

Role Based Access Control - Sub-systém zodpovědný za stanovení oprávnění

ROS

Registr osob – jeden z registrů a součást ISZR

RPHN

Registr pohlavních nemocí

RTBC

Registr tuberkulózy

RUIAN

Registr územní identifikace,adres a nemovitosti – jeden z registrů a součást ISZR

RZP

Registr zdravotnických prostředků

RZZ

Registr zdravotnických zařízení

SCIPHOX

Standard elektronické zdravotní dokumentace, obdoba HL7, rozvíjený v Německé spolkové republice

SDK

Software Development Kit

SNOMED

Systematized Nomenclature of Medicine -- Clinical Terms

SLA

Service Level Agreement

8 z 168


SOA

Service Oriented Architecture

SOAP

Standard zpráv pro integraci pomocí webových sluţeb. V současné době de-facto integrační standard mezi informačními systémy

STC

Státní tiskárna cenin. Podřízená organizace Ministerstva financí, provozující sdílené ICT sluţby pro resort. Dlouhodobá zkušenost s bezpečností organizací, reţimovými pracovišti a kombinací fyzického a ICT zabezpečení.

SÚKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, moţností a hrozeb

ÚOOÚ

Úřad na ochranu osobních údajů České republiky

ÚZIS

Ústav zdravotních informací a statistiky

UZP

Účastník zdravotního pojištění

VFN

Všeobecná fakultní nemocnice

VNA

Vendor Neutral Archive

VYZD

Výměna informací o zdravotnické dokumentaci

VZP ČR

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

WTP

Willingness-to-Pay

WHO

Světová zdravotnická organizace

XD-LAB

Standard pro sdílení laboratorních výsledků, rozvíjený v rámci projektu IHE

XML

eXtensible Markup Language, standard pro popis struktury a obsahu dokumentu

XDS

Cross-Enterprise Dokument Sharing – integrační profil pro sdílení dokumentů rozvíjený v rámci projektu IHE

XCA

Cross-Community Access – integrační profil pro sdílení dokumentů rozvíjený v rámci projektu IHE

ZP

Zdravotní pojišťovna.

ZPBD

Zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti

ZZ

Zdravotnické zařízení

9 z 168


1

Shrnutí

Cílem předkládaného dokumentu je navrhnout základní rysy a postup, jak by bylo moţno v České republice zahájit řízené využití a rozvoj informačních technologií pro transformaci a zefektivnění procesů ve zdravotnictví s cílem poskytnout kvalitnější, bezpečnější a dostupnější zdravotní péči s vyuţitím nejmodernějších léčebných postupů, a to trvale udrţitelným způsobem. Náš koncept elektronizace zdravotnictví vychází ze zkušeností zemí, které mají dlouhodobě úspěšný program elektronizace zdravotnictví, a které tak lze vnímat jako best practise inspirace pro český systém elektronického zdravotnictví. Při analýze stávajícího stavu jsme identifikovali několik zásadních problémů a překáţek pro implementaci kompletní elektronizace zdravotnictví. Stávající koncepce eHealth pochází z roku 2008 a nikdy nezačala být skutečně naplňována. Je proto nezbytné stanovit novou strategii elektronizace zdravotnictví, definovat realistické cíle a tyto cíle postupně naplňovat. Bude potřeba vytvořit legislativní prostředí, které umoţní elektronizaci zdravotnictví v definovaných prioritách a směrech rozvoje. Je také nutné překlenout současnou nespojitou komunikaci mezi hlavními zájmovými skupinami jak uvnitř zdravotnictví, tak také s externími subjekty a jednoznačně eliminovat často diskutovanou hrozbu zneuţití osobních údajů jako brzdu elektronizace zdravotnictví. Zkušenosti z úspěšných programů eHealth jednoznačně a opakovaně potvrzují, ţe klíčovým faktorem úspěchu programu (nebo jinak řečeno komplexu projektů) zavádění eHealth je „netechnická část“ navrhovaného řešení. Z tohoto pohledu je tedy od samotného začátku přípravné fáze nutné se soustředit na pokrytí špičkové organizace, řízení (governance) a vybudování programové struktury, která bude řešit problematiku integrace a koordinace projektů. Bude dosaţeno plánovité řízení změny v komunikačních procesech ve zdravotnictví a struktura bude schopna zajistit kontinuitu programu na základě komunikace s klíčovými uživateli systému, tedy především poskytovateli zdravotní péče i pacienty. Bude potřeba personálně a technicky postavit organizaci s významnou absorbční řešitelskou kapacitou a dlouhodobou ţivotností, která zajistí metodiku, řízení, standardy, koordinaci a dosaţení shody klíčových hráčů v rámci systému českého zdravotnictví a eliminuje riziko neúspěchu programu. V těchto úlohách navrhujeme široce využít mezinárodní zkušeností z úspěšných (i problematických) projektů eHealth a zacílit důraz na organizaci, řízení (governance) a úspěšné zvládnutí změn v systému (change management), kde jsou jednotlivé technické úlohy a oblasti funkcionality (výměna elektronické dokumentace, portál, ePreskripce) podřízeny naplnění základním technickm, ale především netechnickým, řešením celé koncepce. Náš návrh koncepce elektronizace zdravotnictví zahrnuje vyuţití synergie s již vybudovanými národními informačními systémy v rámci projektů eGovernment. V rámci koncepce navrhujeme: a) b) c) d)

Vyuţít jako zdroj entit systém základních registrů včetně způsobu identifikace. Vyuţít systém datových schránek v rámci systému výměny zdravotnické dokumentace s vyuţitím fikce elektronického podpisu. Vyuţit vybudované a rozšiřující se infrastruktury CzechPointů pro přístup pacientů k pacientskému portálu, kteří nemají doma internet. Dosáhnout synergie prostřednictvím vyuţití existujícího Národního datového centra provozovaného STC a minimalizovat tak investice do infrastruktury.

Námi navrhované řešení vyuţívá všechny relevantní IT standardy specifické pro zdravotnictví, jako je HL7, IHE, SNOMED-CT, které zaručují snadnou integraci, budoucí rozvoj a nezávislost zadavatele na proprietárních řešeních. Nadto je řešení zaloţeno v maximální míře na komerčně dostupných produktech, minimalizuje vlastní vývoj a tímto dává předpoklady rychlé implementaci s minimem drahého a časově náročného zákaznického vývoje. Způsob fázování implementace do jednotlivých etap umoţní rychle realizovat počáteční benefity s malým rizikem a postupně rozšiřovat program v souladu s růstem maturity jeho účastníků.

10 z 168


Zavedení elektronického zdravotnictví přináší jak kvalitativní, tak kvantitativní přínosy pro systém zdravotní péče. U kvantitativních přínosů předpokládáme, ţe elektronizace zdravotnictví v navrhovaných oblastech, tedy elektronická preskripce, výměna zdravotní dokumentace, registr radiační zátěţe spolu se zavedením analytických nástrojů můţe přinést českému zdravotnictví roční úsporu nákladů resp. nárůst explicitních a implicitních přínosů ve výši více neţ 17 mld. Kč. Zároveň obdobně dojde k úspoře nákladů resp. nárůst přínosů na straně pacientů a jejich zaměstnavatelů ve výši dalších více neţ 3 mld. Kč. V souladu s takto vyčíslenými přínosy bude vybudování elektronického zdravotnictví v uvedeném rozsahu znamenat investiční a provozní náklady, které však budou při naplnění základních předpokladů úspěšného eHealth programu popsaných v této koncepci po krátké době výrazně převáţeny. Odhadujeme nutnou míru počátečních investic na přibliţně 800 mil. Kč do roku 2015 a následně obdobnou investiční částku do roku 2018 pro zajištění úplného plošného nasazení, udrţitelnosti a umoţnění inovací v procesu péče. Navrhujeme naplánovat a realizovat silnou komunikační a PR strategii zaloţenou na pozitivním přístupu a dosaţení všeobecného přijetí a poptávky po e-health sluţbách. Plánovaná komunikace umoţní předcházet negativním výkyvům veřejného či odborného mínění s dopady na časovou a rozpočtovou strukturu programu. Komunikace bude pokrývat jednotlivé fáze a domény programu počínaje vizí a misí projektu, zaměřenou na pacienta: “eHealth v České republice umožní celoživotní prevenci a spojitou zdravotní péči, v jejíž středu je informovaný a aktivní pacient”. Z hlediska zajištění dlouhodobé udrţitelnosti projektu je potom soustředění se na měřitelné a kvantifikovatelné přínosy jedním z klíčových nástrojů pro komunikaci s odbornou i pacientskou veřejností. Cílem je posunout úlohu zavedení eHealth z technické domény do polohy jednoho z pilířů transformace a evoluce zdravotnictví, která poskytuje měřené a komunikované přínosy pro uţivatele systému, a tedy celou společnost v širším slova smyslu. Program eHealth potom bude mít potenciál nabídnout a realizovat podobnou změnu, jakou občané zaţili v rozvoji dostupné individuální dopravy, přístupu k mobilní komunikaci či zaţívají v elektronizaci státní správy. Ze zkušeností z podobných úspěšných projektů víme, ţe takového cíle je moţné dosáhnout a velmi rádi tyto zkušenosti pouţijeme a přizpůsobíme podmínkám v České republice. Návrh koncepce elektronizace zdravotnictví vznikl na základě zadávací dokumentace Zadavatele projektu v časově velmi omezené době. Jednotlivé kapitoly koncepce jsme zpracovali v maximálním moţném detailu, ke kterému jsme byli schopni v daný čas přistoupit. I přes to vidíme značný potenciál k zpodrobnění a zpřesnění informací jednotlivých odborných částí dokumentu, avšak teprve v průběhu vlastní implementace jednotlivých projektů koncepce eHealth.

11 z 168


2

Mapování stávajícího stavu systémů vycházejících z principů elektronizace zdravotnictví

Koncem roku 2011 bylo v České republice evidováno 28 450 zdravotnických zařízení (tj. o 382 více neţ v roce 2010), z toho 20 121 samostatných ordinací (oproti roku 2010 nárůst o 236 zařízení). Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a ostatní centrální orgány zřizuje 225 státních zařízení, 28 225 zařízení bylo nestátních (zřizovatel kraj - 155 zařízení, zřizovatel město, obec - 170, zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba - 27 900). Ve všech zdravotnických zařízeních pracovalo koncem roku 46 422 lékařů a více neţ 107 023 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů (přepočet vţdy na celý úvazek), zkr. ZPBD. V průměru připadalo v ČR na jednoho lékaře 226 obyvatel. Ve státních zařízeních pracovalo téměř 20 % všech lékařů a téměř 26 % všech ZPBD. V roce 2011 pracovalo v krajských zařízeních necelých 8 % všech lékařů a více neţ 11 % ZPBD. V zařízeních zřizovaných městy a obcemi pracovalo téměř 3 % všech lékařů a více neţ 4 % ZPBD. V soukromých zařízeních (zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba vč. obchodních společností vlastněných výlučně krajem, městem nebo obcí) pracovalo necelých 70 % všech lékařů a téměř 59 % všech ZPBD. V roce 2011 pracovalo v ambulantní péči 71,4 % všech lékařů (33 138 úvazků lékařů) a 50,8 % všech ZPBD (54 332 úvazků ZPBD). Měřeno úvazky lékařů byla ambulantní péče jiţ z více neţ 81 % poskytována v zařízeních soukromých. Primární péči (o děti, dorost a dospělé, gynekologickou a stomatologickou) zajišťovalo 46,4 % ambulantních lékařů a 53,6 % ambulantních specialistů. Na jednoho ambulantního lékaře (vč. diagnostických sluţeb) připadalo v průměru 317 obyvatel. 2.1

Představení systému zdravotnictví s ohledem na využití ICT technologií

2.1.1 Ambulantní zařízení a ordinace praktických lékařů Na základě statistických údajů čerpaných ze zdrojů Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky je moţné v oblasti primární péče konstatovat následující skutečnosti: 2.1.1.1

Základní vybavenost (počítač a Internet) V roce 2011 bylo osobním počítačem vybaveno 9 z 10 samostatných ordinací lékaře, z nichţ 8 mělo současně připojení k internetu. Kvalita připojení však nebyla, ani v roce 2011, vysoká, neboť pouze 5 z 10 ordinací bylo připojeno k internetu vysokorychlostně. Téměř všechny lékárny měly v roce 2011 osobní počítač s připojením k internetu. 8 z 10 lékáren mělo současně vysokorychlostní internetové připojení. Od roku 2006 došlo k nárůstu vysokorychlostního připojení o téměř 20 procent. V roce 2011 komunikovalo prostřednictvím elektronické pošty 8 z 10 samostatných ordinací lékaře a téměř všechny lékárny (97 %).

2.1.1.2

Vedení zdravotnické dokumentace Podíl samostatných ordinací lékaře, které vedly kartotéku se zdravotnickou dokumentací pacientů na disku svého počítače nebo data vkládaly do elektronické zdravotní kníţky na internetu, se během posledních 5 let prakticky nezměnil. V roce 2006 i 2011 vedlo zdravotnickou dokumentaci v „nějaké“ elektronické podobě 7 z 10 samostatných ordinací lékaře. Jednoznačně pouţívanější je vedení dokumentace v počítači, kterou vyuţívalo a nadále vyuţívá 72 % ordinací. Elektronickou zdravotní kníţku na internetu pouţívá pouze 11 % ordinací. Počítač k vedení zdravotnické dokumentace je v nejvyšší míře vyuţíván ordinacemi gynekologů (81 %).

12 z 168


Oproti tomu nejniţší podíl (65 %) vedení zdravotnické dokumentace v počítači vykazují praktičtí lékaři pro děti a dorost. Na internetu vedlo zdravotnickou dokumentaci 17 % praktických lékařů pro dospělé a 14 % praktických lékařů pro děti a dorost. Naopak nejméně vyuţívali tuto moţnost zubní lékaři (6 %). 2.1.1.3

On-line služby V roce 2006 se mohli pacienti objednat pomocí on-line formuláře do necelých 3 % ordinací, v roce 2011 jiţ tuto moţnost nabízelo téměř 8 % samostatných ordinací lékaře. Podíl on-line konzultací týkajících se zdraví vzrostl z původních 3,5 % v roce 2006, na 8 % ordinací v roce 2011.

2.1.1.4

Vlastní webové stránky Vlastní webové stránky měla v roce 2011 téměř polovina (47 %) lékáren, avšak necelá čtvrtina (23 %) samostatných ordinací lékaře. Také u tohoto indikátoru došlo od roku 2006 k nárůstu; přibliţně ve výši 150 %.

2.1.1.5

Rozdíly mezi kraji a lékařskými profesemi Závislost míry vybavenosti IT na poloze kraje nebyla zaznamenána. Ve vybavenosti a vyuţívání informačních technologií však existují rozdíly napříč jednotlivými typy samostatných ordinací lékaře. Z celého šetření vycházejí nejlépe gynekologové, naopak rezervy vykazují zubní lékaři. Samostatné ordinace lékaře vykazují v jednotlivých krajích České republiky značné rozdíly v míře vedení vlastních webových stránek pro poskytování on-line sluţeb svým pacientům. Výrazně nad ostatními kraji dominuje Hl. m. Praha s podílem 10,4 % v oblasti on-line objednání se k lékaři a 11,4 % pro on-line konzultace. U ostatních krajů se podíly za dané on-line sluţby pohybují mezi 5-9 %.

2.1.1.6 Závěr Je zřejmé, ţe velká většina praktických lékařů plní základní prerekvizity nutné k úspěšnému pouţívání eHealth sluţeb. Na druhou stranu, ačkoliv většina praktických lékařů disponuje počítačem i internetem, je třeba vzít v úvahu niţší úroveň připojení a obecně nízký stupeň vyuţívání sdílených aplikací. Nicméně, v celoevropském srovnání zastává ČR průměrnou pozici. 2.1.2 Zdravotnická zařízení nemocničního typu Pro velké fakultní a krajské nemocnice platí, ţe pro pokrytí velké škály poskytovaných léčebných oborů, laboratorních a přístrojových vyšetření, pouţívají do značné míry lokální, doposud neintegrované systémy. Právě nutnost propojení těchto různorodých systémů a potřebu zajištění výměny údajů mezi nimi můţeme identifikovat jako jeden z klíčových faktorů, které mohou mít negativní dopad na rozvoj programu eHealth. Tyto organizace budou muset uvaţovat, ideálně v kontextu definovaných národních standardů, o výběru, implementaci a provozování vhodné interní integrační platformy sjednocující výměnu dat mezi jednotlivými systémy, která bude nutná pro postupné budování elektronické zdravotní dokumentace. 2.2 Mapování stávajícího stavu systému zdravotnictví ČR V současné době je v různých fázích vývoje či provozování několik projektů, které byly iniciovány na základě samostatných aktivit vycházejících z koncepce MZ ČR z roku 2008, avšak tyto projekty nebyly koordinovány a většinou řešily jen určitou část problematiky eHealth. Tato kapitola si klade za cíl stručně zmapovat stav a realizaci projektů v oblasti eHealth v ČR.

13 z 168


2.2.1 Zdravotnické registry V současné době je v oblasti zdravotnictví provozována celá řada registrů. Podle typu lze tyto registry rozdělit na: hygienické, řešící převáţně oblast dozorovou a epidemiologickou, zdravotní, soustřeďující se na informace o onemocněních nebo výkonech, Organizační a informační, které slouţí převáţně ke správě či integraci ostatních registrů, k hodnocení efektivity zdravotní péče či hodnocení informačních zdrojů. Všechny tyto registry mají různé správce, jsou provozovány na různých místech, jsou vytvořeny s vyuţitím různých technologií a jejich vývoj není ţádným zásadním způsobem koordinován. Dle § 70 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., je správcem Národního zdravotnického IS (NZIS) Ministerstvo zdravotnictví. MZ pak můţe pověřit správou části NZIS nebo jednotlivého registru Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS), Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS) nebo jím zřízenou právnickou osobu, anebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky (dále jen „pověřená právnická osoba“). Do 1. 4. 2012 byl za plnění úkolů NZIS odpovědný ÚZIS dle § 67c odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb. a dle § 67d odst. 10 je za úkoly správce související s nepřetrţitým provozem registrů odpovědné KSRZIS, které je zpracovatelem. Právě KSRZIS a ÚZIS jsou tedy orgány veřejné moci, z jejichţ rozpočtů je placeno budování a provoz jednotlivých registrů. V současné době máme 15 národních zdravotních registrů. Vznikaly od roku 2002 na základě zmocnění v zákoně č. 20/1966 Sb. Účelem registrů je: “sběr dat k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky závaţných nemocí a jejich důsledků. Zároveň slouţí jako podklad pro hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů a sledování vývoje, příčin a důsledků nejenom závaţných onemocnění, ale i důsledků ekonomických a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému. Registry také slouţí jako zdroj informací pro státní i zdravotnickou statistiku a pro výpočty potřebných zdravotnických ukazatelů.” (ÚZIS) (Jednotlivé národní zdravotní registry jsou popsány na http://www.uzis.cz/registry-nzis.). Obecně lze registry povaţovat za racionálně zřízené systémy. Neefektivitu vidíme ve faktu, ţe se budovalo 15 nezávislých registrů, přestoţe některé nesou řadu obdobných informací. Hlavním důvodem je silný odpor ochránců osobních dat. Nicméně jiţ v roce 2003 vznikl materiál popisující principy sestavení registrů do uceleného systému a to tak, aby vše bylo bezpečně dostupné jen tomu, kdo na to má právo, na obdobném principu je realizován i IS Základních registrů. 2.2.2 IZIP V současné době je nejdiskutovanějším projektem právě zastavený projekt IZIP - Elektronická zdravotní kníţka. Systém byl vyvinut soukromou společností IZIP s.r.o. V roce 2001, a po testovacím provozu zahájil systém roku 2004 za podpory VZP „ostrý provoz“ pro její klienty. Klienti ostatních pojišťoven mohli IZIP pouţívat od roku 2007. V roce 2011 získává VZP 51 % podíl v IZIP a.s., tím však nezískává plnou kontrolu, protoţe dle stanov společnosti o zásadních krocích rozhodují dvě třetiny akcionářů. Primárním účelem systému je koncentrace zdravotních dat pacienta na jednom místě, kde jsou k dispozici všem lékařům, kterým dá pacient ke svým datům přístup. V rámci IZIP jsou k dispozici vedle zdravotních záznamů s provedenými vyšetřeními, předepsanými léky a diagnózami i funkce kalendáře pro sledování termínů prohlídek a očkování a také účet pojištěnce, tedy výpis úkonů proplácených pojišťovnou a celkové částky, kolik léčení pacienta za dané období stálo. Protoţe je však vkládání a vyuţívání dat v systému IZIP nepovinné, většina z proklamovaných přínosů se nenaplňuje. Další specifickou vlastnostíIZIP je vysoká centralizace vedení pacientovy „zdravotnické kníţky“ na rozdíl od decentralizované výměny / sdílení zdravotní dokumentace obvyklé u jiných konceptů eHealth.

14 z 168


2.2.3 Karta života Na rozdíl od VZP, zaměstnanecké pojišťovny na vyuţívání elektronických zdravotních kníţek společnosti IZIP nemají dostatek financí. Objevil se však projekt propojení elektronických portálů zdravotních pojišťoven pomocí produktu Karta ţivota. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR vyuţívá Kartu ţivota jiţ od roku 2009. Jde o databázi údajů o zdravotním stavu pojištěnců, lékařských výkonech či předepsaných lécích. k projektu se nyní připojí i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). Momentálně probíhají přípravy pro zpřístupnění Karty ţivota pojištěncům a smluvním lékařům. Karta ţivota je souhrn důleţitých údajů o zdravotním stavu pojištěnce, které jsou uloţeny v databázi ZP MV ČR a jsou zpřístupněny online. Výpis z Karty ţivota lze získat pomocí SMS zprávy na mobilní telefon, aktivně pracovat s Kartou ţivota lze nově i pomocí tzv. „chytrých telefonů“. 2.2.4 ePreskripce - Centrální úložiště elektronických receptů (CÚeR) V České republice se průměrné roční výdaje za léky předepsané na recept hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění pohybují okolo 50 mld. Kč. Počet vydaných receptů za rok je 90 milionů, z toho cca 1% receptů je chybných v následujících údajích: kód pojišťovny, rodné číslo, falešný recept. Jen VZP ročně eviduje cca 430 tis. tzv. chybných receptů. Další zbytečné náklady, které můţe ePreskripce odstranit (odhad ročně desítky milionů Kč) je v případech, kdy dojde k vydání léčiva cizinci bez platné pojistky (pojistka je propadlá nebo zfalšovaná nebo jednu pojistku vyuţívá několik různých osob). CÚeR je centrum zřízené jako organizační součást SÚKL dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech § 13 odst. n. Systém byl spuštěn 31. 12. 2008. Systém vymezuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech §81. V zásadě se jedná o systém umoţňující ePreskripci v ČR a to následujícími nástroji: elektronické předepisování humánních léčivých přípravků, výdej léčivých přípravků na základě elektronického předpisu, přístup zdravotních pojišťoven k dokladům elektronických předpisů a výdejů na předpisy. Procesně systém funguje následovně. Elektronické recepty (dále také eRecept, nebo elektronický recept, definovaný jako produkt ePreskripce) předepsané lékařem jsou uloţeny v centrálním úloţišti elektronických receptů. Kaţdý elektronický recept je opatřen elektronickým identifikačním znakem, na jehoţ základě bude předepsaný léčivý přípravek v lékárně vydán. Předepisující lékař musí identifikační znak sdělit pacientovi. Pozn.: Forma předání identifikačních znaků není zákonem stanovena, lze tedy využít jakékoliv obecně dostupné technologie, které umožní pacientovi a kterékoliv lékárně tyto identifikační znaky číst a zpracovat. Očekávanou cestou je přenos identifikačních znaků v podobě čárového kódu na „opis receptu", který je čitelný jak pacientem, tak lékárnou. Na základě pacientem předloţeného identifikačního znaku elektronického receptu musí být předepsaný léčivý přípravek v lékárně vydán a o výdeji léčivých přípravků musí být učiněn záznam do centrálního úloţiště. Pilotní provoz systému ePreskripce byl zahájen v první polovině roku 2011, během něhoţ mělo moţnost 1700 lékařů a 700 lékáren eRecept vyuţít. Ke konci března 2012 bylo, dle databáze lékáren uvedené na stránkách SÚKL, schopno zpracovat eRecept pouze 308 z 2 707 lékáren.

15 z 168


Obecně lze konstatovat, ţe pokud by byl systém plně vyuţíván, mohlo by dojít ke sníţení nákladů na léky, zredukovat počet duplicitních nebo vícenásobných preskripcí, omezit zneuţití léčiv, zamezit podvodnému prodeji a zneuţívání léku na bázi efedrinu. Pojišťovny by měly přímý přehled nad náklady. Výrazně nebo úplně by se redukovaly listinné formy receptů, které v současnosti jsou z hlediska výkonu kontroly naprosto nedostatečné. V neposlední řadě by se zvýšil komfort celého procesu pro jednotlivé uţivatele. Za hlavní důvody, proč je systém ePreskripce i současné době vyuţíván v tak malé míře, jsou uváděny: Náklady na pořízení nebo update SW u lékáren a lékařů. Pravidelné roční náklady na pořizování elektronického podpisu, který je pro komunikaci potřebný. Nejasně nebo nedostatečně vydefinovaný přínos systému ePreskripce. Motivaci k zavedení ePreskipce by měl mít stát a zdravotní pojišťovny, protoţe pro ně je zefektivnění systému přímým přínosem jak v transparentnosti, tak v nákladech. Náprava je moţná ve dvou oblastech: První oblastí jsou náklady na SW a elektronický podpis. Zde lze zváţit vyuţití jiţ zavedeného systému Datových schránek. Došlo by tak ke komunikaci, která je zcela rovna pouţití elektronického podpisu, je ověřená, bezpečná a za zlomek ceny (komunikace vůči a od veřejné správy hrazena paušálně z VPS). Druhou oblastí je nařízení povinného pouţívání eReceptu. Důvody a argumenty pro toto rozhodnutí lze hledat u úspěšných projektů ePreskripce v zahraničí. 2.2.5 eNeschopenka eNeschopenka je moţností elektronického zasílání Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu § 61 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ČSSZ 2011). Do spuštění eNeschopenky měli lékaři povinnost zasílat výše uvedené výkazy v listinné podobě České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tiskopisy si lékaři vyzvedávají na příslušném úřadu a ručně je vyplňují v trojím provedení. Díky eNeschopence, která je v ostrém provozu od ledna 2011, mají lékaři nově moţnost zaslání těchto formulářů elektronicky a to buď prostřednictvím datové schránky, nebo do aplikace ČSSZ. Kritici na straně lékařů poukazují na jednostrannost úspory eNeschopenky. Vadí jim, ţe sice na straně ČSSZ tímto odpadá nutnost přepisování listinných dokumentů do elektronické podoby a současně sníţení počtu produkovaných tiskopisů, zatímco lékařům naopak nastává povinnost tisku dvou zbylých kopií pro pacienta, která podle kritiků nekompenzuje nutnost nosit formuláře na poštu a vyzvedávat si tiskopisy na pracovišti ČSSZ. Účelem projektu je omezení zpracování listinných dokumentů. Náklady na zavedení této sluţby jsou minimální. Na straně ČSSZ došlo jen k rozšíření stávajícího portálu elektronického podání o novou sluţbu. Na straně lékařů je moţnost zaslání jiţ součástí pouţívaného informačního systému nebo je moţné vyuţít bezplatnou aplikaci (eNeschopenky 2011). Vyuţití sluţby spočívá především v omezení převodu ručně vyplňovaných dokumentů do elektronické podoby, která je vyuţívána pro zpracování na úřadu. Tím se úspory mohou pohybovat řádově kolem jednotek Kč za jeden formulář. 2.2.6 ePACS ePACS je systém výměny lékařské obrazové dokumentace mezi různými poskytovateli zdravotních sluţeb v elektronické podobě. Výstup ePACS tedy nahrazuje fyzický převoz CD nebo snímků s daty, popřípadě nezabezpečené zasílání pomocí běţných mailů. Cílem projektu bylo ověření moţnosti nahradit „neelektronickou“ formu předávání obrazové dokumentace pacientů mezi zdravotnickými zařízeními formou „elektronickou“. Projekt si kladl za cíl výrazně omezit či úplně odstranit velmi neefektivní převáţení filmů a CD s obrazovou pacientskou dokumentací mezi zdravotnickými zařízeními většinou vozy záchranné sluţby či kurýrem, ať uţ za účelem odborné konzultace, „druhého čtení“ či převáţení pacienta z jednoho ZZ do druhého. Projekt byl spuštěn ve zkušebním provozu mezi třemi praţskými nemocnicemi v roce 2006. Záhy se systém

16 z 168


zpřístupnil i pro další subjekty a v současnosti je na něj napojeno 187 subjektů včetně dvou slovenských nemocnic a univerzitní nemocnice v Cambridge. Jedná se o nízkonákladový systém koordinovaný a spravovaný Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, ve které sídlí centrální komunikační uzel. Sama dokumentace není sdílena mezi všemi připojenými subjekty, ale je posílána na základě dvoustranných smluv ke konzultacím nebo přesunu pacienta na konkrétní pracoviště, které vybírá odesílatel. Vyčíslit celkové náklady vynaloţené na současnou podobu systému ePACS není zcela moţné kvůli decentralizaci financování. Náklady lze ovšem sledovat po jednotlivých připojených zařízeních. Výše vynaloţených prostředků se liší mimo jiné i podle stávajícího technického vybavení ZZ, ale i podle toho, zda se jedná o uzel sítě nebo jen o koncový bod. Příkladem koncového bodu je Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, která na připojení do ePACS vyčlenila v roce 2011 částku 100 000 Kč. Dalším koncovým bodem je praţský IKEM, jenţ spolu s připojením pořizoval i další technické vybavení pro lékaře, přičemţ celá zakázka vyšla na 1 375 000 Kč. Náklady v uzlech jsou vyšší především o náklady na pořízení serverových kapacit. V případě regionálního uzlu ve FN Ostrava šlo o 1 624 000 Kč (FNO 2008). U centrálního uzlu systému ve VFN v Praze představovala investice na rozšíření systému z testovací podoby do dnešního počtu 187 ZZ částku 20 168 067 Kč. Celkově je moţné odhadnout z těchto čísel náklady na celý systém včetně napojení a zprovoznění u všech 187 soukromých a veřejných uzlů na řádově desítky milionů korun (nepočítaje v to medicínské vybavení schopné pořizovat snímky v elektronické podobě, např. CT a rentgeny). Vyuţití systému ePACS lze shrnout do následujících bodů: není třeba převáţet některé pacienty na specializovaná pracoviště, nemusí se opakovat tatáţ vyšetření v různých ZZ, bezproblémová a rychlá konzultace se specialisty, díky čemuţ je moţná vyšší kvalita péče, minimální náklady na přepravu obrazové dokumentace. V případě vyčíslení je moţné vycházet ze současného stavu 12 tisíc studií (obrazové dokumentace), které systémem procházejí kaţdý měsíc. Celkem tak bylo přeneseno od roku 2008 na 160 000 studií (ePACSproject 2011). 2.2.7 Nemocniční informační systém – VFN Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí (VFN) je jednou z nejprogresivnějších nemocnic v oblasti elektronizace zdravotní péče v ČR. Nemocnice má 4 500 zaměstnanců a ročně provádí 2,5 mil. ambulantních vyšetření a 60 tisíc hospitalizací. Mezi hlavní a unikátní projekty realizované ve VFN patří především ePACS (viz výše), pokrytí areálu nemocnice bezdrátovou sítí a přechod na pouze elektronickou dokumentaci. Projekt budování bezdrátové Wi-Fi sítě v areálu nemocnice probíhá soustavně od roku 2007 a stále dochází ke zlepšování kvality pokrytí celého areálu. Přístup na internet prostřednictvím této sítě mají jak zaměstnanci, tak i pacienti. V případě elektronizace zdravotní dokumentace je VFN první, která dokázala postoupit aţ ke zrušení jejího duplicitního papírového vedení. Projekt byl v první fázi veden na psychiatrické klinice v průběhu roku 2009 a později, od ledna 2010, se rozšířil na všechna pracoviště nemocnice. Cílem a motivací byla rostoucí neochota lékařů vést dokumentaci v papírové podobě a současně částečně i v elektronické. Celý projekt byl postaven na moţnostech zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, coţ znamená, ţe v nemocnici bylo na základě mandátové smlouvy s certifikační autoritou vytvořeno pracoviště, která vydává lékařům elektronické podpisy na USB tokenech. Pomocí nich lékaři dokumentaci podepisují a ukládají do systému, který se automaticky stará o udrţování platnosti dokumentů pravidelným značením časovým razítkem (jednou ročně). Finanční úspory

17 z 168


v nemocnici vypočítávají na 2 mil. Kč ročně jen na tonerech do tiskáren, ale také na ušetření v průměru 3 hodiny kaţdému lékaři za měsíc, které mohou nyní věnovat lepší péči pacientům místo administrativě. 2.2.8 Agendový portál Jedná se o webový portál sdruţující informace ze zdravotnictví. Jeho tvorba byla kofinancovaná ze Strukturálních fondů EU. Dne 30. 11. 2009 byl schválen projekt a 1. 10. 2011 byl portál spuštěn. Účelem agendového portálu je zejména: Integrace informací o 82 organizacích přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Nabídnout občanům co moţná nejvíce uţitečných informací na jednom místě a přitom sníţit administrativní zátěţ jednotlivých organizací. Nápravu skutečnosti, ţe jednotlivé organizace v rámci resortu zdravotnictví doposud publikovaly informace samostatně. Na rozdíl od některých jiných resortů neexistoval ţádný spojující bod, který by usnadnil koordinaci předávání informací do vlastních informačních systémů mimo resort, a který by laické a odborné veřejnosti umoţnil prostřednictvím jediného bodu přistupovat k informacím o resortu. 2.2.9 Jednotná úroveň informačních systémů integrovaného záchranného systému V roce 2008 byl zahájen projekt “Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních sloţek integrovaného záchranného systému” (dále IS IZS), který má za cíl komplexní vylepšení sluţeb integrovaného záchranného systému. Projekt se realizuje v několika fázích a jeho konečná finalizace je předpokládána v roce 2013 (zdroje: hzscr.cz 2010 a is-izs.cz 2010). Realizací projektu IS IZS dojde k zefektivnění příjmu tísňového volání základních sloţek integrovaného záchranného systému na všech tísňových číslech. Další cílem projektu IS IZS je zajistit efektivní výměnu informací o vyslaných silách a prostředcích na místo události. Díky rychlejšímu zásahu přispěje projekt ke sníţení škod na ţivotech, zdraví a majetku cílových skupin – občanů ČR, ekonomických subjektů a návštěvníků ČR, a sníţení následků na ţivotní prostředí. Projekt IS IZS je tedy zaměřen na vybudování jednotné systémové a technologické platformy pro příjem tísňového volání a výměnu dat operačního řízení jednotlivých základních sloţek IZS. Projekt IS IZS zajistí propojení technologií společně vyuţívaných všemi základními sloţkami IZS na úseku operačního řízení a tísňového volání. Tímto krokem dojde k vyšší efektivitě fungování příjmu tísňových volání a vysílání sil a prostředků na místo události. 2.2.10 Centrální registr pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (CRP) CRP je alespoň zprostředkovaně základem pro budování všech eHealth sluţeb v ČR. V základní tabulce je cca 12 mil. záznamů o fyzických osobách. Základním identifikátorem je číslo pojištěnce, tj. rodné číslo občana ČR. Dále lze CRP charakterizovat následovně: Vstupní údaje jsou poskytovány z Informačního systému evidence obyvatel; MV ČR předává centrálně jednou měsíčně. Další informace předává Cizinecká policie, Celní správa, věznice atd. Struktura dat je daná přímo zákonem (rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresa pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny). U pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, je uvedeno časové období, v němţ je plátcem pojistného stát. V systému je uvedeno datum odhlášení se ze zdravotního pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice. Na financování a údrţbě údajů se podílí všechny zdravotní pojišťovny. Metodika pro komunikaci a údrţbu CRP je následující:

18 z 168


Data do CRP se předávají měsíčně, s ohledem na přehlašování pojištěnců zejména čtvrtletně. ZP dostávají měsíčně z CRP přeregistrace v datovém rozhraní. Při změnách jsou aplikovány kontroly – cca 5 % změn odmítnuto. CRP je základem pro plnění zákonných povinností ZP vůči ČSSZ, FÚ, exekutorům a všem, kteří mají právo ţádat ZP o součinnost. CRP je vyuţíván i Úřadem pro dohled nad penzijními fondy. Údaje z CRP jsou za určitých podmínek poskytovány i poskytovatelům zdravotní péče. 2.2.11 Další registry vedené VZP ČR Nezanedbatelnou roli také hrají registry vedené VZP ČR, která má v systému českého zdravotního pojištění specifickou pozici upravenou zákonem č. 551/1991 Sb. o VZP ČR: Zákon č. 551/1991 Sb. o VZP ČR, § 24 Informační systém pojišťovny o IS VZP ČR vede jen pro svou interní potřebu, o Pro jiné účely lze data poskytnout jen na základě zákona, o Na samotný IS VZP ČR nelze pohlíţet jako na registry. Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění o §27 Vedení evidence pojištěnců - VZP ČR vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, o § 23 Povinnost zachovávat mlčenlivost - pro zaměstnance VZP ČR. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění o § 41 Informační centrum - VZP ČR je správcem ICZP, o ze zákona vyplývá potřeba vedení kapitačního registru. Správa číselníků, datových rozhraní a metodiky pro předávání dokladů systému veřejného zdravotního pojištění o Přidělování IČZ, IČP/IČPP. V následující části představíme základní principy, jejichţ respektováním je zaručena komunikace, srozumitelnost a pochopení informací, které jsou sdíleny / předávány mezi jednotlivými systémy (zdravotnickými) informačními systémy. Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich využitelnosti v podmínkách České republiky Sdílení informací je klíčovým prvkem v kaţdém systému. V oblasti zdravotnictví je informace přenášena mezi zdravotníky, institucemi, systémy pro podporu rozhodování a mnoha dalšími. 2.3

Efektivní komunikace vyţaduje, aby emitenti i příjemci informace sdíleli společný "referenční rámec", který umoţňuje interakci. Tento společný rámec je vytvářen standardy podporující jednotnost v definici a identifikaci sloţek zdravotnického systému - objektů, diagnóz, lidí, zákroků, atd. IT standard je specifikací vytvořenou na základě konsensu specialistů na daný předmět, která je schválená uznávaným orgánem, který vydává doporučení na design, pouţití nebo implementaci. IT standardy pomáhají kodifikovat technologii, usnadňují interoperabilitu mezi heterogenními technologiemi či systémy a umoţňují vytvářet konkurenční prostředí pro dodavatele, coţ v konečném důsledku je přínosné pro klienty/zákazníky. Standardy výměny informací mohou být aplikovány ve třech oblastech: komunikace - zajišťuje, ţe různí účastníci pouţívají jeden a týţ protokol, syntaxe - zajišťuje, ţe účastník je schopen rozumět formátu dokumentu vytvořeného jiným subjektem (jedná se o formu),

19 z 168


sémantika - zajišťuje, ţe různí účastníci sdílí stejné porozumění konceptu uvedenému v dokumentu (jedná se o význam). Od moderních informačních systémů se očekává, ţe dovedou efektivně pracovat s informacemi a vzájemně si je vyměňovat. Pokud jsou informace sdíleny pomocí volného textu, je základním předpokladem pro sémantickou interoperabilitu přístup k jejich významu. Sémantická interoperabilita a schopnost pomocí technických prostředků získat konkrétní informaci jsou základní podmínky pro vyuţití dalších technologií telemedicíny a eHealth. Schopnost systémů navzájem porozumět předávaným datům (sémantická interoperabilita) vyţaduje pouţívání stejného pojmosloví (tedy klasifikačních systémů a nomenklatur) a vyuţívání stejného jazyka pro komunikaci a její zápis (datové standardy).Vyuţívání stejného pojmosloví můţe nejlépe zajistit pouţívání existujících norem. Co se týká výměny zdravotnických informací, nejvýznamnější jsou následující standardy: IHE, HL7, DASTA, terminologie - SNOMED, LOINC. 2.3.1 Integrating the Healthcare Enterprise (IHE) IHE je mezinárodní nevládní nezisková organizace tvořená odborníky ze zdravotnictví a s ním spojeného průmyslu, která má za cíl zlepšení způsobu, jakým počítačové systémy ve zdravotnictví sdílí informace. IHE nedefinuje standardy jako takové, ale spíše "profily", tj. technické specifikace, které popisují, jak pouţívat stávající standardy pro řešení konkrétního případu uţití. Jinými slovy, IHE poskytuje standardní proces pro implementaci více standardů. Kaţdý profil IHE popisuje v souboru technických specifikací systém rolí (aktérů), transakcí a návrhových detailů pro implementárory. Například, IHE definuje, jak sdílet klinické dokumenty mezi různými zdravotnickými institucemi prostřednictvím profilu s názvem XDS (Cross-Enterprise Document Sharing), který specifikuje: Aktéry jako jsou registry dokumentů, úloţiště dokumentů, zdroje dokumentů a příjemci dokumentů. Detaily a transakce mezi těmito aktéry zaloţené na IT standardech jako jsou – SOAP/HTTP, HL7 v2/v3 Messages nebo HL7 v3 RIM. IHE profily jsou uznány po celém světě zejména v oblasti komunikace (IHE integrace profily, jako XDS, PIX / PDQ, XCA) a v syntaktické oblasti (IHE content profily, jako MS, XD-LAB,…), a to díky tomu, ţe jsou: Pouţity nejlepší standardy. Vyuţity zkušenosti z úspěšných projektů výměny zdravotnických informací. Organizovány testy vzájemné interoperability různých dodavatelů. 2.3.2 Health Level Seven (HL7) HealthLevel Seven (HL7) je mezinárodní nevládní nezisková organizace zabývající se vývojem standardů interoperability ve zdravotnických systémech. HL7 definuje standardy na komunikační a syntaktické úrovni, které podporují klinickou praxi a management. HL7 v2.x je dobře známý standard nasazený po celém světě jako protokol pro výměnu klinických dat prostřednictvím zpráv na bázi textu. Je zvláště vhodný pro komunikaci zaloţenou na událostech. Aktuální verze HL7 v3 (vytvářená od roku 2000) se od předchozí verze HL7 v2 liší mimo jiné tím, ţe klinické dokumenty jsou nyní zahrnuty ve standardu prostřednictvím HL7 Clinical Document Architecture zaloţené na XML a HL7 RIM. Právě HL7 CDA byl vybrán jako fundamentální volba pro formát klinických dokumentů v mnoha projektech národních či regionálních systémů výměny zdravotníckých informací., např.: Německo (SCIPHOX), Finsko (Aluetietojärjestelmä), Řecko (HYGEIAnet / WebOnColl), Japonsko (MERIT-9), Kanada (e-MS), Francie

20 z 168


(DMP), Itálie (TeleMed Escape), USA (CHI, HITSP), Turecko (Saglik-Net), a další. V USA je CDA standardní pravděpodobně nejlépe známý jako základ pro specifikaci Continuity of Care Document (CCD). HL7 Česká republika HL7 Česká republika je občanské sdruţení zaloţené podle zákona č. 83/1990 Sb. V platném znění "o sdruţování občanů". Posláním sdruţení je prosazování standardů HL7 v České republice prostřednictvím diskusního prostoru, osvěty a výuky a vytvářením národního přizpůsobení (lokalizace), případně i překladu. HL7 Česká republika je mezinárodní přidruţenou organizací Health Level Seven (HL7 International Affiliate). 2.3.3 Terminologie - SNOMED-CT, LOINC a další SNOMED-CT je klinická terminologie pro interoperabilitu systémů elektronických zdravotních informací, která zahrnuje onemocnění, klinické nálezy, a postupy. SNOMED CT je vlastněno asociací Sdruţení IHTSDO. Sdruţení je financováno z ročních členských příspěvků zaplacených členskými národy. Pouţití v členských zemích je bez poplatků IHTSDO, zatímco v nečlenských zemích je uplatňována tzv. "affiliate licence" - licenci podléhá dodavatel produktů obsahujících SNOMED CT, nebo jím můţe být uţivatel SNOMED CT. SNOMED CT je klinická terminologie, která: se sestává z pojmů / popisů pouţívaných ve zdravotnictví a zdravotní péči, můţe mít více termínů pro jeden kód pojmu (400 000 pojmů v SNOMED-CT), je strukturována podle logiky zaloţené na reprezentaci významů, pojem se můţe týkat různých typů vztahů. Členem IHTSDO je několik evropských zemí: Kypr, Dánsko, Estonsko, Litva, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Nizozemsko, Spojené království. Logical Observation Identifiers Names and Codes (LOINC) se pouţívá k usnadnění výměny laboratorních výsledků klinické péče, outcome managementu a výzkumu. V současné době pouţívá většina laboratorních a klinických sluţeb HL7 k elekronickému posílání jejich výsledků. Aby mohla být tato data sdílena a agregována, musí být zaveden standard jmen a výsledků testů/vyšetření. Kaţdému pojmu reprezentujícímu laboratorní test nebo klinické pozorování je přiděleno jedinečné jméno, které má šest částí. Databáze v současné době má více neţ 58 000 unikátních jmen. LOINC zahrnuje laboratorní a jiná klinická pozorování. Laboratorní část LOINC databáze obsahuje obvyklé kategorie chemie, hematologie, sérologie, mikrobiologie (včetně parazitologie a virologie), toxikologie, stejně jako kategorie pro drogy a počtu buněk, vnímavost antibiotik a další. Klinická část databáze LOINC obsahuje poloţky pro vitální funkce, hemodynamiky, EKG, porodních ultrazvuk, srdeční echo, urologické imaging, gastroendoskopické postupy a jiná klinická pozorování. 2.3.4 DASTA Datový standard Ministerstva zdravotnictví ČR verze 3 i verze 4 (zkráceně DS3 nebo DS4 nebo obecně DASTA) slouţí k předávání dat mezi zdravotnickými informačními systémy, je vyuţíván v kaţdodenní praxi a je zabudován do všech současných významných zdravotnických informačních systémů. Je to závazný standard podporovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR pro sdílení informací v českém zdravotnictví. Před 15 lety byla vytvořena první verze českého národního standardu pro výměnu informací ve zdravotnictví DASTA, jiţ 10 let je DASTA rutinně pouţívána všemi hlavními informačními systémy v českém zdravotnictví. DASTA je pravidelně aktualizovaný, otevřený standard pro komunikaci mezi informačními systémy zdravotnických zařízení, který pokrývá oblasti klinické, laboratorní, statistické i administrativní a jehoţ samozřejmou součástí jsou číselníky (například Národní číselník laboratorních poloţek, číselník klinických událostí, aktuální číselníky ÚZIS, atd.), dokumenty a nástroje (například program ČLP).

21 z 168


DASTA je dnes v praxi vyuţívána ve dvou základních verzích - starší DS3 a novější propracovanější verzi DS4, na kterou se soustřeďuje další rozvoj standardu. DS3 i DS4 obsahují nejen bloky pro přenos pacientských dat, ale také bloky pro vyšetření pitné a uţitkové vody, bloky pro NZIS, pro přenos číselníků, laboratorních příruček atd. Z pacientských dat dnes DS3 a DS4 umoţňuje předávat informace z mnoha oblastí, zejména pak: Identifikační data pacienta. Základní informace o pacientovi (nacionále, rodné čáslo, adresy, výška, hmotnost atd.). Urgentní informace (alergie, diagnózy.). Platební vztahy, pojišťovny, pracovní neschopnosti. Anamnéza. Léky. Očkování. Diagnózy trvalé a aktuální. Klinické události mnoha typů - objednávky, výsledky, zprávy (např. laboratoře, RDG, dokumentace mnoha typů, speciální vyšetření dle číselníku klinických událostí atd.) - toto podrobněji řeší DS4. Podklady pro vyúčtování a manaţerské informační systémy. Speciální datové bloky - toto řeší především DS4. Nástroje pro vkládání speciálních firemních datových bloků - toto především řeší DS4 atd. Zatímco DS3 slouţí především k předávání základních typů zpráv a k realizaci obousměrné komunikace s LIS (s vyuţíváním NČLP) a případně RTG, DS4 toto významnou měrou rozšiřuje a zkvalitňuje. Zásadní novinkou DS4 je zavedení filozofie klinických událostí a její praktické rozpracování. Významná část tvůrců DASTA je současně téţ součástí skupiny HL7 Česká republika, jejímţ cílem bylo v minulosti především navázání oficiálních vztahů s HL7. Současným cílem sdruţení je monitorování dění kolem HL7. Ţádné praktické výstupy činnosti sdruţení zde však dosud nejsou a dosud nevznikly ani ţádné větší aktivity. 2.3.5 Uplatňování standardů na národní úrovni Několik zemí se rozhodlo přijmout společnou strategii týkající se řízení standardů v oblasti elektronického zdravotnictví, tj. došlo k vytvoření národní organizace zaměřené na eHealth a IT. Bez existence takové instituce (případně relevantní organizační sloţky ministerstva) je prosazování standardů velmi obtíţné. Příkladem můţe být Francie, kde došlo v roce 2009 k vytvoření ASIP Santé, coţ odráţí závazek vlády k posílení projektů informačních systémů v sektoru zdravotnictví a k podpoře vzniku a rozšíření digitálních technologií pro zlepšení přístupu ke zdravotní péči při zachování všech práv pacientů. Vytvoření ASIP Santé reagovalo na identifikaci potřeby instituovaného strategického řízení, které zajistí vývoj IT zdravotnických projektů dodrţující standardizovaný technický, právní a organizační rámec. Agentura má na starosti národní systém EHR (DMP), vedení karty zdravotního profesionála (SPC) a přispívá k rozvoji telehealth ve Francii. ASIP má 120 zaměstnanců. Implementační otázky spojené se zavedením standardu SNOMED jsou velmi komplexní a jejich těţiště rozhodně není v technické (IT) rovině. Jedná se o důleţitý mezinárodní vývoj, který je potřebné povaţovat za důleţitou část komplexní strategie rozvoje elektronického zdravotnictví, zejména zdravotnických záznamů. Důleţitou podmínkou implementace je obecný konsesus odborné zdravotnícké veřejnosti, správný překlad do češtiny a řízení. Bez ohledu na to, zda je pouţit mezinárodní standard, musí být problematika terminologie řešena jako jeden z hlavních stavebních kamenů eHealth. Funkcionalita je popsána v kapitole 4, části týkající se terminologického serveru. Základní hodnocení jednotlivých standardů z hlediska jejich využitelnosti v ČR SNOMED-CT je první volbou mezinárodního standardu pro implementaci v ČR

22 z 168


IHE je nyní de facto standard pro výměnu zdravotnických informací. Nevyuţítí IHE můţe představovat značné riziko z architektonického pohledu a můţe vést k dodatečným nákladům. Většina z nejvyspělejších národních eHealth organizací na celém světě vycházejí z IHE a dále ho obohacují, jako např. Infoway (Kanada), ELGA (Rakousko), ASIP (Francie), Národní zdravotnický informační síť a HISTP (USA), epSOS (Europe). Implementace IHE profilů přináší pouţití standardů HL7. Tento standard navrhujeme pouţít pro komunikaci mezi zdroji informací (např. NIS) a systémem eHealth. Federalizované komponenty budou komunikovat také na bázi HL7. Z praktických důvodů navrhujeme rovněţ pouţit národní standard DASTA. Jedná se o taktické, nikoli strategické rozhodnutí. Tento standard má implementována řada softwarových nástrojů pouţívaných v ČR. Akceptací tohoto standardu se ochrání investice zdravotnických zařízení a zároveň se urychlí roll out systému výměny zdravotnické dokumentace. Vstupní rozhraní systému eHealth, resp. systému výměny zdravotnické dokumentace, pak zprávu ve standardu DASTA převede na HL7 a případně vice versa. 2.4 Analýza způsobu využití historických a současných dat ve zdravotnických systémech Historická data z jednotlivých zdravotnických systému budou vyuţita zejména z pohledu Manaţerského informačního systému. Do datové části manaţerského informačního systému (datový sklad) budou importována historická data tak, aby bylo moţné tato data vyuţívat pro účely statistické analýzy jako např. časové řady ukazatelů apod. 2.4.1 Datové zdroje historických dat Historická data mohou být vyuţita z následujících datových systémů primárně níţe uvedenými institucemi, které budou hrát klíčovou roli v rámci datových analýz nového systému eHealth: Ústav zdravotnických informací a statistik Výkazy o Činnosti ambulantních zařízení a pracovišť Výkazy řady A Ekonomické výkazy Výkazy řady E Výkazy o činnosti orgánů veřejné ochrany Výkazy řady H Výkazy o lůţkovém fondu a jeho vyuţití Výkazy řady L Ostatní výkazy Výkazy řady T, V a O Hlášení o vzniku, změně a zániku zdravotnického zařízení Výkaz řady Z Národní zdravotní registry Národní registr hospitalizovaných, rodiček, novorozenců, vrozených vad, potratů, lékařů a farmaceutů, uţivatelů lékařsky indikovaných substitučních látek, onkologický, cévní chirurgie, kardiochirurgický, kloubních náhrad, kardiovaskulárních intervencí, asistované reprodukce, osob nesouhlasících s odběrem tkání a orgánů, nemocí z povolání.

23 z 168


Administrativní registry Registr zdravotnických zařízení (RZZ), Registr zdravotnických prostředků (RZP) Informační systémy IS náklady na léky a zdravotnické prostředky, IS o platech, IS orgánů ochrany veřejného zdraví, Registr tuberkulózy (RTBC), Registr pohlavních nemocí (RPHN), Informační systém Infekční nemoci (ISIN) Ostatní informační systémy IS List o prohlídce mrtvého (IS LPM), IS invalidita a zdravotní postiţení, Evropské dotazovací šetření o zdraví (EHIS) Národní referenční centrum Registr referenčních hodnot Ceníky jednotkových nákladů, přehled hospitalizovaných případů, zvlášť účtované prostředky, referenční hodnoty Ministerstvo zdravotnictví ČR Výkazy z přímo řízených organizací Např. finanční výkazy (Výkaz zisku a ztrát, účetní rozvaha, apod.) 2.4.2 Analýza využití historických dat V rámci implementace manaţerského informačního systému bude provedena analýza proveditelnosti, ve které bude navrţen seznam rolí a uţivatelů, které budou mít do manaţerského informačního přístup. Pro kaţdou roli bude definována sada reportů a úloh, které budou jednotlivým rolím k dispozici. Pro kaţdý report či úlohu bude provedena analýza datových zdrojů včetně definování poţadavků na vyuţití historických dat. Tímto způsobem bude určen okruh historických dat, které bude nutné importovat do datového skladu v rámci inicializačního nastavení. Finanční a ekonomická analýza stávajícího systému zdravotnictví ČR s ohledem na budoucí elektronizaci zdravotnictví V České republice mají všichni občané právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění. Toto právo je garantováno Listinou základních práv a svobod. Základním motivem je princip solidarity ve zdravotní péči, kdy výše příspěvku je funkcí individuálních příjmů a naopak zdravotní péče je poskytována jednotně dle potřeby, a to bez ohledu na výši příspěvku. V tomto ohledu je dosah a šíře veřejné zdravotní péče jednou z nejúplnějších v Evropě. České zdravotnictví je povaţováno v evropském srovnání za lehce nadprůměrné. Dle evropského spotřebitelského indexu zdravotní péče pro rok 2012, který je kaţdoročně předkládán Evropskému parlamentu, se Česká republika umístila na 15. místě z 34 evropských zemí (zdroj: Health Consumer Powerhouse). Tento systém státem garantované zdravotní péče současně představuje dlouhodobou výzvu z hlediska jeho udrţitelnosti. Současně udrţení vysoké kvality poskytnutých zdravotních sluţeb předpokládá efektivní a udrţitelné financování daného systému. 2.5

Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění v ČR na zdravotní péči za rok 2011 dosáhly podle souhrnného hodnocení MZ ČR a MF ČR na základě výročních zpráv zdravotních pojišťoven (ZPoj) částky 219 891 mil. Kč, coţ bylo o 1,9 % více neţ v roce 2010. Úhrady zdravotního pojištění byly ve výši cca 78 % celkových výdajů na zdravotnictví v roce 2011. Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v roce 2010 byl 10 394 131 osob, z toho bylo u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) evidováno cca 60,4 %. Náklady veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči v přepočtu na 1 pojištěnce činily 21 155 Kč, coţ bylo o 1,3 % více neţ v roce předchozím. V současné době zdravotní pojišťovny operují ve ztrátě. Příjmy zdravotních pojišťoven jsou vysoce procyklické a na jejich sníţení se výrazně podepsala globální finanční krize z důvodu vyšší nezaměstnanosti a zmraţení mezd.

24 z 168


Sniţující se příjmy a naopak rostoucí náklady na zdravotní péči představují problém pro dlouhodobou udrţitelnost daného systému. Elektronizace zdravotnictví (eHealth) představuje moţnost jak danou situaci zlepšit a výrazně sníţit náklady na zdravotnictví. Program eHealth funguje efektivně například ve Švédsku nebo ve Velké Británii, kde došlo k výraznému sníţení nákladů na zdravotní péči. Tento systém současně napomáhá k rychlému získání důleţitých údajů o zdraví pacienta a napomáhá tak k úspěšnější a efektivnější léčbě. Detailněji jsou jednotlivé problematické okruhy českého i EU zdravotnictví popsány v kapitole 4.1.1. Pozitivní dopady zavedení eHealth jsou nesporné. Jeho efektivní vyuţití vede k velké úspoře neefektivních nákladů zejména v zamezení duplicitních lékařských výkonů, chybné preskripci a zároveň představuje kontrolní nástroj jak pro pacienta, tak pro zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení o rozsahu a výši úhrady zdravotní péče (více o pozitivních dopadech eHealth je uvedeno v rámci kapitoly 3.1.8). Pro správné fungování eHealth je nezbytné zajistit dostatečný právní, organizační i procesní rámec, který zajistí, ţe výměna, správa a sdílení dat a informací bude vţdy respektovat nejvyšší standardy na tento systém kladený (více o definování nutných podmínek pro správné fungování eHealth je uvedeno v kapitole 4.1). Ze zkušeností ze zahraničí je zřejmé, ţe investice do efektivity zdravotního systému (prostřednictvím např. investic do nových technologií) vykazují rychlou návratnost, kterou lze analogicky při úspěšném naplnění přínosů a podmínek pospaných v této koncepci očekávat i v prostředí českého zdravotnictví. 2.6 Závěr a shrnutí stávajícího stavu českého zdravotnictví Ačkoliv české zdravotnictví prošlo v posledních 20 letech zásadními „progresivními“ kroky směrem k moderním zdravotnickým systémům a v mezievropském srovnání je povaţováno za lehce nadprůměrné, spatřujeme především následující problémy a překáţky, které brání v jeho dalším rozvoji, zejména s ohledem na zavádění eHealth. Současné koncepce eHealth pocházejí z roku 2008 a je zapotřebí jejich aktualizace. Je nutné podrobně zanalyzovat, jaké z vytčených cílů se podařilo naplnit, jaké iniciativy přinesly pozitivní výsledky, jaké ne a z jakého důvodu. Je nezbytné stanovit novou strategii rozvoje eHealth, definovat cíle a ty pak postupně naplňovat. Rozvoji eHealth brání sloţité právní prostředí komplikující snahy o elektronizaci zdravotnictví. V zákoně není definována povinnost elektronické dokumentace a není stanoveno vlastnictví dokumentace (nemocnice, lékař, pacient, pojišťovna). Důsledkem je omezená snaha připravovat technické a programové prostředí. Stále nejsou všechny ordinace připojené ke kvalitnímu internetovému připojení. Ochrana osobních údajů není odpovědně diskutována se snahou o nalezení koncepčního řešení, které by vedlo k rychlému rozvoji eHealth. Údajná hrozba zneuţití osobních údajů je často pouţívána pouze jako nepodloţený argument pro oddalování rozvoje eHealth. Pro zdravotnickou dokumentaci je v současnosti nutné mít dokument/zprávu podepsanou od lékaře. Je tedy nezbytné vyřešit otázku elektronického podpisu pro kaţdého lékaře. Nedochází ke sdílení dat a většina aplikací pracuje izolovaně v daném ZZ. Špatná komunikace mezi zájmovými skupinami uvnitř zdravotnictví (lékaři, lékárny, úřady, pojišťovny) a externími subjekty (ÚOOÚ, dodavatelé IS apod.). Roztříštěné a nekoordinované části architektury vyuţitelné pro účely eHealth bude třeba provázat a integrovat.

25 z 168


3

Návrh budoucího stavu elektronizace zdravotnictví v České republice

Stávající úroveň systému zdravotnictví je z hlediska principů elektronizace na začátku cesty přechodu od standardních postupů správy a sdílení zdravotnických dat zaloţených na papírové dokumentaci k systému plně vyuţívajícímu moderních IT a komunikačních technologií. Účelem této kapitoly je představit základní aspekty navrhované řešení eHealth, zhodnotit jeho silné a slabé strany s ohledem na vyuţití stávajících prvků elektronického zdravotnictví i budoucích účelů, pro které je eHealth implementován a představit základní rizika, předpoklady a omezení systému, který by se měl stát základní páteřní informační síti českého zdravotnictví. 3.1 Globální popis navrhovaného řešení Globální architektura Navrhovaná koncepce národního systému elektronického zdravotnictví vychází ze základních nosných principů Evropské unie, definovaných projektem CALLIOPE, pro budování interoperabilních národních eHealth systémů. Toto konceptuální schéma eHealth systému je zobrazeno níţe.

Systém eHealth je ţádoucí budovat na základě ustanovených principů. Jedním z nich je implementace logických vrstev a vyuţití sdílených sluţeb. Pro zavedení jakékoli sluţby zdravotní péče zaloţené na vyuţití ICT je nutné, aby byla schopna vyuţít existující národní provozní infrastruktury a infostruktury. Ty musí být rozvinuty na takovou úroveň, aby byly schopné splnit poţadavky kaţdé dané eHealth aplikace. V principu by měla existovat vrstva funkční národní eHealth ICT infrastruktury. eHealth infostruktura se pak postupně rozvíjí na základně jednotlivých specifických případů uţití, a to ve stanoveném řídícím rámci. Takový rámec je předpokladem k distribuovanému pracovnímu modelu pro řízení a vyuţívání údajů týkajících se zdravotních dat, informací a znalostí napříč zdroji, aktéry, jazyky a jurisdikcí. ICT infrastruktura a eHealth infostruktura jsou základními nezbytnými vrstvami modelu na národní úrovni. Zároveň umoţňují zavedení aplikací jdoucích napříč národními hranicemi - kaţdá z vrstev pak obsahuje relevatní přeshraniční (z anglického“cross border”) komponenty.

26 z 168


Priority na úrovni regionální, národní a EU reflektují priority zdravotního systému a jsou zaměřeny na realizaci konkrétních cílů. Odráţejí určitý stupeň inovace a budou vyţadovat určitou míru re-engineeringu procesů a pracovních postupů napříč disciplínami, organizacemi a jurisdikcí. Vyuţití plného potenciálu informačních a komunikačních technologií v oblasti zdravotní péče bude vyţadovat soustavnou podpůrnou roli ICT odborníků i expertů z řad uţivatelů a příjemců sluţeb systému. Největší výzvou v praxi pro nově vzniklý eHealth nebude pouze správné nastavení a zajištění funkčnosti technologické podpory systému, ale především efektivní správa lidských zdrojů a zajištění kultivace důvěryhodného prostředí pro spolupráci, které posílí otevřený a transparentní dialog a umoţní změny. Pravý sloupec v konceptuálním schématu eHealth pokrývá všechny domény infrastruktury, infostruktury a eHealth sluţeb. Základní vrstva ICT infrastruktury zahrnuje národní infrastrukturu elektronických komunikací zaloţenou na mobilních a pevných sítích, přístup k ICT sítím a sluţbám zahrnujících i bezpečnostní sluţby, potřebné výpočetní zdroje a datová úloţiště, profesionální technickou podporu a vzdělávání v oblasti ICT. Tato infrastruktura by měla být orientovaná na budoucí potřeby a měla by řešit potřeby na národní úrovni i potřeby vyplývající z přeshraniční spolupráce. Základní vrstva eHealth infostruktury obsahuje všechny datové struktury, kodifikace, terminologie a ontologie, standardy datové interoperability a přístupu k datům, uloţené informace a údaje, jakoţ i pravidla a dohody pro sběr a správu těchto dat a nástrojů pro jejich vyuţívání. Na úrovni EU se můţe taková evropská infostruktura skládat z biomedicínského a lékařského výzkumu a znalostní databáze, úloţišť veřejných zdravotních dat, informací o zdravotnickém vzdělávání, elektronických pacientských a personálních zdravotních záznamů, datových skladů, atd. To bude vyţadovat koncepční vedení a řízení, podpůrné organizační struktury, dobře spravované procesy a financování, stejně jako podpůrnou, bezpečnou ICT infrastrukturu a sítě a také související sémantické sluţby. Vrstva eHealth služeb obsahuje všechny komponenty, které přímo přispívají k vysoce kvalitní péči a lepší přístupnosti a sniţování nákladů, jako jsou pacientské informace, ePreskripce, řízení léčby chronických onemocnění, domácí sledování, telekonzultace, teleradiologie a další. Tyto sluţby obvykle odráţejí národní priority. Mnohé z nich jsou společné pro všechny členské státy EU. Sloupec řízení eHealth stmeluje všechny vrstvy a zastřešuje národní a EU strategii a řízení v nasazování a rozvíjení eHealth. Jedná se o rámec spolupráce zahrnující všechny klíčové zainteresované subjekty, politiky a mechanismy pro adopci a pouţívání norem, jakoţ i zajištění bezpečnosti a kvality generovaných informací a ochrany osobních dat. Řízení a správa by měla také řešitpobídky, modely financování a rozvoj partnerství a nových obchodních modelů. V rámci tohoto kolaborativního řízení by měl být definován legislativní a regulační rámec, který by podporoval inovace a zajistil potřebnou úroveň ochrany a legality vyvíjených a poskytovaných sluţeb. V potaz musí být brány také relevantní etické a profesionální kodexy a normy, aby se zajistilo, ţe vyuţívání eHealth nástrojů a řešení s nimi není v rozporu. V neposlední řadě je důleţíté, aby příslušným subjektům řízení a správy byla poskytována transparentní zpětná vazba o celém eHealth na základně monitorování a vyhodnocování aktivit. Jak je patrno z následujícího schématu, na podrobnější úrovni lze eHealth systém rozdělit do následujících komponent: uţivatelé eHealth, partnerské organizace a integrované informační systémy, eHealth portál, eHealth sluţby, základní eHealh infostruktrura, bezpečnostní sluţby,

27 z 168


základní ICT infrastruktura.

Ve větším detailu je navrhovaná globální architektura řešení popsána v kapitole 4.3 Technický model. 3.1.1 Definování vize a mise projektu Strategická vize elektronického zdravotnictví v České republice: Systém poskytování zdravotní péče v České republice bude výrazně zmodernizován díky propojení informací o pacientovi prostřednictvím elektronické komunikace. Je dosaţeno lepší koordinace a kontinuity péče, stejně jako zlepšení měřitelných parametrů dostupnosti, bezpečnosti a kvality péče při současném sníţení či udrţitelnosti nákladů. Vizi je moţno shrnout do následujících vyjádření: “eHealth v České republice umoţní celoţivotní prevenci a spojitou zdravotní péči, v jejíţ středu je informovaný a aktivní pacient”.

28 z 168


“eHealth v České republice představuje kruh ţivota elektronického zdravotnictví”. V následujícím obrázku představujeme grafické shrnutí vize projektu, které by se mělo prolínat s celým konceptem eHealth od počátku jeho implementace aţ po úplné zavedení.

Mise eHealth: Prostřednictvím správného řízení a kvalitní organizace budou vytvořeny podmínky pro úspěšné a udrţitelné nasazení integrované elektronické komunikace v českém zdravotnictví, které splní legislativní, procesní, technické a politické předpoklady pro realizaci projektů eHealth na různých úrovních poskytování péče o občany České republiky. b) Budou vyuţity dostupné zkušenosti, doporučení a normy, které povedou k nastartování konstruktivního pracovního prostředí a realizaci projektů výměny zdravotnické dokumentace a efektivnější koordinace péče. c) Program zavádění eHealth v ČR bude postaven na spolupráci všech účastníků procesu poskytování péče a na transparentnosti záměrů, projektů a funkcí elektronického zdravotnictví. d) Otevřený a vstřícný plán komunikace o programu bude doplňovat všechny aktivity a přispěje k významnému sníţení rizika neúspěchu programu. e) Program zavádění stejně jako komunikace o něm bude zaloţena na měřitelných ukazatelích kvality, bezpečnosti, dostupnosti a nákladovosti péče, které budou v rámci jednotlivých projektů průběţně zachycovány, vyhodnocovány a komunikovány s odbornou i laickou veřejností. f) V rámci programu eHealth a jeho projektů bude zahrnuta koordinace a komunikace v současném prostředí poskytování péče, navíc ale budou také zpřístupněny nové moţnosti a inovace v poskytování péče. a)

3.1.2 Zhodnocení dopadu navrhovaných změn na českou legislativu Elektronizace zdravotnictví je klíčovým transformačním projektem nejen pro samotný systém zdravotní péče, ale i pro celou společnost. Jeho úspěšné provedení je zcela závislé na vnějších i vnitřních podmínkách, které vymezují a definují jednotlivé principy eHealth. Mezi tyto podmínky patří i legislativní rámec, který umoţní nově nastavenému systému efektně a efektivně fungovat tak, aby jeho celospolečenské přínosy byly co největší. S ohledem na stávající nastavení legislativního rámce v České republice je pro úspěšné zavedení eHealth klíčové správně vymezit:

29 z 168


vymezení vztahu mezi právy pacienta a pojištěnce a jejich obrazem v systému elektronického zdravotnictví, vymezení oprávnění ve vztahu k evidovaným údajům, vedení registru pojištěnců, centralizace vybraných rolí zdravotních pojišťoven, určení příslušnosti ke správě údajů v systému, úprava povinné mlčenlivosti, přístup k údajům v informačních systémech zdravotních pojišťoven, podmínky sdílení výsledků zdravotní péče (vyšetření) – sdílená část zdravotnické dokumentace a její ukládání, vymezení některých pojmů v souvislosti s úpravou přístupových práv (např. odborná veřejnost, pacientská organizace), úprava kompetencí samosprávy (obce, kraje, statutární město), s cílem svázat tyto kompetence s přístupem k informacím elektronického zdravotnictví, podmínky sdruţování údajů z různých zdrojů, vstupujících do integrace systémů, oddělení individuálních a anonymizovaných dat k vyloučení moţnosti neţádoucí zpětné identifikace subjektu. Mimo to je nutné respektovat právní vymezení elektronizace zdravotnictví, kterým se Česká republika zavázala prostřednictvím mezinárodních smluv, závazků a členství v mezinárodních organizacích. a)

Dle doporučení EU by změna procesní a legislativní zastřešující elektronizaci zdravotnictví měla zahrnovat (dle doporučení EK ze dne 2. července 2008 on cross-border interoperability of electronic health record systems): Definice nutného stupně ochrany pro uchovávání různých druhů dat týkajících se zdravotnictví a implementace organizační struktury pro práci s elektronickými zdravotními záznamy s ohledem na rizika vztahující se k právu na ochranu osobních údajů atd. Zaručení, ţe systémy elektronického zdravotnictví jsou navrţeny a vyuţívány v souladu s cílem sbírat, zpracovávat a uţívat co nejmenší mnoţství osobních dat. Vzhledem k vysokému stupni ochrany je potřeba vytvořit a aplikovat systém anonymizace/deperzonifikace dat a identifikace pacientů. Před implementací systému elektronického zdravotnictví provézt analýzu rizik v oblasti bezpečnosti / zabezpečení informací a ochrany osobních údajů pro zajištění práva na ochranu osobních údajů. Definice kategorií osobních dat včetně specifikace, v jakém rozsahu budou přístupná v elektronické podobě nebo online. Určité kategorie, zejména genetické nebo psychiatrické záznamy, by měly být zcela vyloučeny z online přístupných registrů nebo by alespoň měly podléhat zvláště přísným pravidlům pro přístup k takovýmto informacím / zvláště přísným přístupovým omezením. Zabezpečit, ţe právo nakládat a pracovat s osobními daty v systému elektronického zdravotnictví je výlučně v kompetenci organizací či osob určených zákonem nebo definovaných příslušnými orgány, v souladu se zásadami mlčenlivosti a právem na ochranu osobních údajů. Je potřeba stanovit způsob spolehlivé identifikace osob oprávněných k přístupu i jednotlivých pacientů. Definovat, za jakých podmínek a za jakým účelem budou osobní data obsaţená v systému elektronického zdravotnictví přístupná k nahlédnutí a k úpravě pro osoby jiné, neţ je pacient sám. Tyto podmínky by měly být právně upraveny, implementovány do pouţívaných technologií a jejich dodrţování by mělo být dozorováno právní autoritou. Informovat veřejnosti o podstatě elektronického zdravotnictví a uchovávaných datech včetně způsobů a podmínek přístupu k těmto datům a jejich zpracovávání. Měl by být zajištěn také alternativní, konvenční, přístup k vlastním datům a zdravotním záznamům. V této souvislosti je důleţité zajistit, aby poskytnuté informace byly ve srozumitelné formě a jazyce s ohledem na osoby se speciálními potřebami (např. děti, zdravotně postiţení a starší osoby).

30 z 168


Zavedení speciálních opatření, která zabrání, aby nedocházelo k nátlaku na pacienty zveřejnit své osobní údaje obsaţené v systému elektronického zdravotnictví neoprávněné osobě. Jakékoliv zpracovávání a zejména uchovávání osobních údajů v systému elektronického zdravotnictví bude prováděno v rámci jurisdikce zohledňující Směrnici 95/46/ES (Directive 95/46/EC) nebo právní předpisy s odpovídající úrovní ochrany osobních údajů. Je potřeba stanovit detailní kontrolní mechanismy dohlíţející na dodrţování povinnosti ochrany osobních údajů, jako například spolehlivý systém elektronické identifikace a autentifikace, přístupu k datům, kompletní procesní dokumentace, doba archivace výstupů z kontrol fungování systému, efektivní způsob zálohování dat a obnovy dat a systému a to vše na základě doporučených postupů pro zpracování informací. Garance důvěrnosti dat v systému elektronického zdravotnictví a zajištění vhodných technických a organizační opatření včetně pravidel krizového a procesního řízení v případě narušení bezpečnosti nebo dešifrování způsobu Anonymizace dat vedoucího ke zneuţití, ztrátě, manipulaci, neoprávněnému zveřejnění nebo zpřístupnění osobních dat, která jsou přenášena, uchovávána nebo jakkoli zpracovávána prostřednictvím systému elektronického zdravotnictví. Tato narušení musí být spolehlivě identifikována a ihned musí být provedena opatření vedoucí k jejich nápravě, včetně informování všech zainteresovaných stran a orgánů dozorujících bezpečnost osobních údajů. Detailnější popis legislativních otázek a nutných změn v české legislativě je dále rozebráno v kapitole 4.1.3 tohoto dokumentu. 3.1.3 Návrh způsobu řešení zpřístupnění informací uživatelům budovaného systému Dle referenční architektury eHealth systému (viz výše kapitola 3.1) je moţné v systému elektronického zdravotnictví definovat šest hlavních typů přímých uţivatelů: Občané a pacienti jsou obyvatelé, cizinci s trvalým pobytem, krátkodobí návštěvníci, turisti, zkrátka všichni potřebující nebo jiţ přijímající zdravotní péči. Bezesporu se jedná o největší skupinu uţivatelů. Zdravotní pracovníci zahrnují lékaře, zdravotní sestry, lékárníky a další související profese. Tito pracovníci poskytují péči v rámci nemocnic, klinik, jako praktičtí lékaři a samostatní ambulantní specialisté. O pacienty se přitom starají v ordinacích, nemocnicích, laboratořích, diagnostických centrech, wellness a rehabilitačních centrech a dalších zdravotnických zařízeních. Tito pracovníci potřebují rutinně a jednoduše přistupovat k elektronické zdravotní dokumentaci (EZD) svých pacientů. Můţe se např. jednat o lékaře, který potřebuje přezkoumat předchozí diagnózy, zdravotní sestra, která potřebuje zkontrolovat pacienta na alergie nebo jakékoliv jiné lékaře v příslušně autorizované roli. V rámci navrhovaného řešení eHealth by měli zdravotní pracovníci být schopni následujících činností: Obecný přístup na zdravotnický portál umoţňující základní operace. Provádět správu a nastavení jejich účtu. o Zaregistrovat se na portál jako nový uţivatel. o Přihlásit / odhlásit se na portál. o Získat ztracené přihlašovací údaje a aktualizovat heslo. o Spravovat své kontaktní údaje. o Získat povolení od příslušné zdravotní organizace pro přístup k EZD pacienta. o Vybrat příslušné zdravotní organizace, pro kterou přistupuje k EZD (pokud zdravotník pracuje pro více organizací).

o

Zvolit s jakou roli přistupuje k EZD systému (uţivatel můţe mít řadu rolí). Přístup k vlastnímu EZD, včetně: o Nalezení pacientova zdravotního záznamu (můţe být více záznamů pod různou identitou). o Vyhledat a zobrazit pacientovy zdravotní záznamy. o Moţnosti stáhnout nebo vytisknout klinické dokumenty.

31 z 168


o o o

Sluţby pro přístup k technické podpoře. Přístupu k nápovědě systému. Moţnosti kontaktovat service desk portálu a poţádat o podporu.

Portál musí dále poskytovat: Alternativní prezentaci informací v tabulkové a grafické podobě. Sofistikované sémantické a terminologické funkce umoţňující přehledné seskupení záznamů podle účinných látek (léků), alergií, typů diagnóz, atd. Různé typy zobrazení, jako jsou základní lékařské domény ale i pohledy orientované podle nemocí (např.. Diabetes, CHF, atd.). Pracovníci MZČR resp. jiné ministerstvem zřízené organizace odpovědné za organizaci a regulaci sluţeb zdravotní péče na národní nebo regionální úrovni. To zahrnuje i schvalování právních předpisů, plánování, poskytování a kontrolu finančních prostředků a nastavení a správu profesních standardů péče a procesů. Odborná veřejnost poskytuje, edituje, komentuje a doplňuje odborný zdravotní obsah slouţící pacientům k lepší orientaci v systému českého zdravotnictví. Odborná veřejnost rovněţ participuje na budoucí strategii elektronického zdravotnictví. Administrativní pracovníci, správci a provozovatelé zdravotních zařízení pouţívají příslušné části (sub-systémy) portálu pro řízení a monitorování výkonu zdravotnického systému a finančních ukazatelů. Reportují a měří kvalitu, vyuţívání a výskyt výjimek, s cílem zvýšit efektivnost systému. Výzkumní pracovníci a analytici jsou vědečtí, lékařští, statističtí a jiní profesionálové, ústavy a zdravotnické subjekty zabývající analýzou různých aspektů zdravotnictví a zdravotní péče, např. populačními trendy, trendy nemocí, léčebnými postupy, medikací atd. (pozn.: Zaměstnanci zdravotních pojišťoven sice nejsou uvedeni jako primární uživatelé portálu (pojišťovny jsou uvedeny na levé části zmiňovaného schématu referenční architektury), nicméně také představují významný typ uživatele. Portál musí poskytovat ucelený pohled na veškeré výkaznictví týkající se proplácení poskytnuté péče a také rozšířené analytické funkce, upozornění na trendy a sledované prahové (kritické) hodnoty). Analýza možností a předpokladů využití principů prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému Pokročilé nástroje na vytěţování dat jsou dnes jiţ standardní součástí implementace manaţerských informačních systémů. Jejich plná integrace jak na úrovni datové vrstvy (schopnost vyuţívat data, která jsou v organizaci k dispozici), tak na úrovni reportingové vrstvy (moţnost zobrazení výstupů přes jednotné prostředí přizpůsobené pro koncové uţivatele) je důleţitá pro komplexní a plně flexibilní řešení s maximální přidanou hodnotou. V principu můţeme statistické nástroje pouţívat pro dvě různé skupiny úloh. 3.1.4

Běţnější pouţití je pro popisnou statistiku, která nám umoţní snadno hledat průměrné hodnoty, identifikovat extrémy nebo testovat hypotézy uţivatelů. Zobrazením těchto informací přímo v reportech můţeme získat důleţitou přidanou hodnotu, která se dá lehce vyuţít při samotném řízení společnosti. Sloţitější, ale často důleţitější, úlohou je prediktivní analýza – tedy předpověď vývoje určitých hodnot (metrik) pro budoucí vývoj. Předpovídané hodnoty jsou vţdy označeny pravděpodobností, se kterou nastanou. Jsou identifikovány a počítány na základě historických dat. V nich jsou automaticky hledány vzory chování (zákazníku, skupin produktů, makro faktorů), které jsou statisticky relevantní a významné, vztahy mezi jednotlivými atributy a skupiny jevů, které se vyskytují společně. Takovéto informace je moţné velmi efektivně vyuţít k včasnému varování o definovaných jevech, které mohou mít klíčové dopady do manaţerských rozhodnutí. Statistické nástroje mohou být ve zdravotnictví úspěšně pouţity například pro:

32 z 168


Predikce vývoje onemocnění v ČR. Predikce vývoje nákladovosti poskytované zdravotní péče. Hledání optimálního způsobu léčby na základě historických dat. Identifikace korelace mezi nákladovosti a poskytovatelem péče. Identifikace chybného anebo podezřelého kódování. Samozřejmostí je kombinace výsledků statistických analýz s expertními pravidly (která jsou zejména ve zdravotnictví velmi důleţitá). Na základě kombinovaných výsledků je moţné získat nejlepší pohled na informace a zaměřit se na nejdůleţitější podněty. Analytika můţe probíhat v off-line reţimu (vţdy po zpracování dat, která jsou pro analýzy potřebná). Stejně tak je ale moţné identifikovat klíčové události v on-line reţimu, tedy okamţitě, jak se daná událost vyskytne. Tento přístup můţe velmi sníţit potenciální náklady díky včasnému varování. Další novou oblastí, která prohlubuje komplexnost prediktivních analýz, a tedy zkvalitňuje zdravotní péči, je oblast analýzy nestrukturovaných informací, kterých se nachází ve zdravotnictví obrovské mnoţství a doposud nejsou ve většině zemí plně vyuţívány. V organizacích, jako jsou zdravotnická zařízení, tvoří nestrukturovaný obsah i více neţ 80 procent všech dat, která byla dosud opomíjena. Pokročilé nástroje pro vytěţování nestrukturovaných dat jsou velmi novou oblastí ve zdravotnictví. Většina medicínských záznamů se nachází v nestrukturované formě; například: Záznamy o pacientech. Lékařské zprávy. Záznamy z lékařských přístrojů. Informace o skladbě léků. Tato data je moţné integrovat primárně na úrovni reportingové vrstvy s obohacením strukturovaných dat. Přínosy eHealth jako nástroje pro prediktivní analytiku: Hledání optimálního způsobu léčby na základě historických dat. Identifikace vazeb mezi jednotlivými diagnózami. Podpora výzkumu v oblasti zdravotnictví. Hledání vzorů chování mezi jednotlivými nemocemi, léky atp. Analýza mezi jednotlivými nemocemi. Analýza mezi jednotlivými léky - úspěšnost léčby. Analýza zpětných vazeb na pouţívání léku – detekce vedlejších účinků. Zlepšování prevence. Analýza léčebných metod. V rámci přípravy nové strategie eHealth koncepce je proto prediktivní analýza i nestrukturovaných dat velice důleţitá a neměla by být v ţádném případě opomenuta. 3.1.5 Návrh způsobu napojení nového systému na již existující základní registry veřejné správy Jedním ze základních principů budování eHealth v ČR je maximální vyuţití stávajících systémů eGovernmentu, konkrétně těchto komponent: systém základních registrů, datové schránky, CzechPoint.

33 z 168


Systém základních registrů Úkolem základních registrů je: Poskytovat bezpečně vybrané právně závazné referenční údaje o definovaných subjektech. Propagovat změny v těchto údajích provedené oprávněnými editory do celé veřejné správy. Umoţnit bezpečné a transparentní poskytování údajů i z dalších IS ve veřejné správě. Zavést kontrolu subjektů údajů nad údaji o nich vedených. Zásadně zjednodušit ohlašovací povinnost. Vytvořit předpoklady pro optimalizaci a sjednocení procesů VS. Systém základních registrů je pro eHealth autoritativním zdrojem entit a údajů o nich. Podstatným je Registr obyvatel (dále jen ROB). Je autoritativním zdrojem entit typu pacient a je autoritativním zdrojem některých údajů entit typu zdravotnický pracovník. eHealth bude napojen na základní registry jako konzument sluţeb, bude pouze číst údaje ze základních registrů, nikoli je editovat. Systém základních registrů byl poměrně zevrubně popsán v zadávací dokumentaci (dále jen ZD), konkrétně v příloze 2. Proto jej nebudeme popisovat, ale soustředíme se na způsob integrace a na zpřesnění způsobu čtení referenčních údajů, tj. čtení v reálném čase versus lokální kopie, které bylo v příloze 2 ZD poněkud zavádějící. Systém základních registrů, konkrétně jeho vnější rozhraní implementované v Informačním systému základních registrů (dále ISZR), poskytuje synchronní a asynchronní eGON sluţby. Synchronní sluţby fungují tak, ţe volající zadá poţadavek a v odpovědi dostane poţadovaná data (nebo případné chybové hlášení), a to v reálném čase (v řádu sekund). Asynchronní sluţba funguje tak, ţe volající zadá poţadavek a odpovědí v reálném čase je mu potvrzení příjmu poţadavku (případně chybové hlášení). Data jsou pak doručena později do tzv. Výstupní fronty. Kaţdá z eGON sluţeb má definována svá SLA (zahrnující dostupnost volání sluţby, doba odezvy). Čtení údajů v reálném čase je v zásadě určeno pouze pro situace, kdy je to nezbytně nutné. Dle metodického pokynu jsou to následující případy: Identifikace osoby (podle čísla dokladu, případně s pouţitím BOK). Tato operace musí být vţdy prováděna pomocí okamţitého čtení údaje v základních registrech. Úřední proces vyţaduje naprostou jistotu, ţe se pracuje s nejaktuálnějšími údaji a před zpracováním procesu neproběhlo zpracování denních notifikací (tj. aktualizací dat v systému, se kterým úředník pracuje). Vzniká pochybnost o správnosti údaje, pak se postupuje ve dvou krocích: o Okamţitá aktualizace údaje ze základních registrů, o V případě, ţe hodnota referenčního údaje je nadále nesprávná dle §4 odst7, spouští se proces zpochybnění hodnoty referenčního údaje. Do agendového systému je zaváděn nový objekt a dochází k jeho vyhledání (ztotoţnění) v základních registrech. V agendovém informačním systému se pracuje s lokálními kopiemi údajů, které jsou průběţně aktualizovány pomocí následujících procesů: Notifikační proces – zajišťuje pravidelnou informovanost AIS o tom, u jakých subjektů údajů v základních registrech došlo ke změně. Čtení v reálném čase – při dotazu odevzdá aktuální hodnotu referenčních údajů. Publikace kmenu a změnových vět – v případě veřejných informací je poskytován pravidelný výdej změnových vět jednotlivých registrů (pozor, v tomto případě se jiţ nejedná o referenční údaje ve smyslu zákona, jsou to údaje pouze pro informaci). K aktualizaci lokálních dat se v zásadě pouţívá notifikační mechanismus, který pracuje následujícím způsobem:

34 z 168


Kaţdý ze základních registrů průběţně vytváří seznam subjektů, u kterých v daném dni došlo ke změně údajů. Jednou denně tento soubor uzavře a připraví denní notifikační soubor obsahující za ROB seznam AIFO, za ROS - seznam IČO a za RUIAN seznam identifikátorů adresního místa. AIS se identifikuje a poţádá o notifikační soubory. AIS získá seznam AIFO pro svůj agendový informační systém, IČO a identifikátorů adresních míst, u kterých za minulý den došlo ke změně. AIS vybere z tohoto seznamu ty prvky, které má vedeny v rámci agendy. AIS pomocí standardních sluţeb základních systémů provede aktualizace těch referenčních údajů, pro které má oprávnění. Správce agendového systému provádí následující operace: Provede aktualizaci uloţených údajů dle přijatých notifikací (tím zajistí, ţe stav dat v agendovým systému odpovídá stavu referenčních údajů dle posledního notifikačního cyklu). U aktualizovaných údajů zaznamená čas poslední aktualizace. Při práci s údajem poskytuje informaci o poslední aktualizaci údajů. V případě poţadavku na aktualizaci údajů i během pracovního dne spustí výše popsaný proces pro průběţně vytvářené denní notifikace. Základní pravidla notifikačního procesu tedy jsou: Denní pravidelný proces zajišťuje stav, kdy údaje v AIS odpovídají referenčním údajům v základních registrech. Kdykoli během dne je moţné získat notifikace o změnách, které nastaly během tohoto dne do okamţiku dotazu a stav údajů v AIS synchronizovat se stavem referenčních údajů. Je moţné poţádat o notifikace zpětně za delší časové období pro případ delšího výpadku AIS nebo notifikačního procesu na straně AIS.

Pro autentizaci AIS k ISZR se pouţívá systémového certifikátu, který je vydáván Správou základních registrů. Komunikace AIS s ISZR o fyzických osobách probíhá na základě AIFO. Před přidělením AIFO pro AIS je nutné provést ztotoţnění těchto fyzických osob proti referenčním údajům v ROB (jméno, příjmení, datum narození, místo narození, číslo občanského průkazu). Následně uloţí AIS přidělené AIFO do své datové báze. AIS je odpovědný za vytváření vlastních logů s autentizačními údaji podle zákona na ochranu osobních údajů. Z technického hlediska jsou moţné tři typy komunikace AIS s ISZR: Přímá komunikace - AISu je přidělen systémový certifikát a přímo navazuje komunikaci s ISZR. Komunikace AIS s ISZR prostřednictvím integrační platformy (např. ESB). Rozdíl oproti předchozímu způsobu je pouze na technické úrovni. Kaţdý AIS si spravuje svoji vlastní sadu AIFO. AIS nekomunikuje s ISZR. Tato komunikace je svěřena dedikovanému informačnímu systému, který spravuje lokální registr subjektů. V tomto případě musí dedikovaný informační systém zajistit evidenci všech AIFO pro danou fyzickou osobu a všechny AIS. Při komunikaci s ISZR pak musí pouţít takové AIFO, které odpovídá AISu, který komunikaci vyvolal. Výběr typů komunikace je čistě pragmatickou záleţitostí. Systémy eHealth definované v tomto dokumentu budou obsahovat specializované registry subjektů, které budou obsahovat lokální kopie údajů ze základních registrů. Ty budou pravidelně aktualizovány na bázi notifikačního procesu. Komunikovat se bude přes integrační platformu. Tento princip nevylučuje, ţe např.

35 z 168


existující komponenta, která se bude integrovat do systému eHealth, bude obsahovat lokální kopii údajů základních registrů. Bude to ale povaţováno za výjimku. Datové schránky Systém datových schránek hraje v návrhu eHealth zcela zásadní roli. Významným způsobem jej bude vyuţívat zejména systém bezpečné a autorizované výměny zdravotnické dokumentace. Konkrétně bude vyuţita vlastnost fikce elektronického podpisu zdravotní dokumentace. CzechPoint Uţivatelé - pacienti, kteří nesplní technické předpoklady komunikace s pacientským portálem (tj. Vlastnictví telefonu, přístup na Internet), resp. předpoklad základní počítačové gramotnosti, budou moci získat vydefinovaný set informací o své osobě (dostupných jinak na portálu) prostřednictvím CzechPointu. Tuto existující a zavedenou cestu bude moci samozřejmě pouţít kaţdý, kdo to uzná za vhodné. Dále stručně popisujeme navrhovaný průběh získávání výkazů analogicky k současnému fungování CzechPoint. Totoţnost ţádající osoby se na CzechPointu ověřuje na základě předloţeného dokladu totoţnosti (občanský průkaz nebo cestovní doklad). Předloţený doklad se nejdříve zkontroluje v databázi neplatných dokladů. Pokud je předloţený doklad platný, vyplní se formulář ţádosti, vytiskne se a ţadatel tuto písemnou ţádost podepíše. Tuto ţádost ověřující úřad po specifikovanou dobu uchovává. Na základě podepsané písemné ţádosti odešle pracovník CzechPointu elektronickou ţádost do systému eHealth, který odpoví buď: a) předáním výpisu (podobně jako u ostatních agend), nebo b) informací, ţe „Ţádost nemohla být vyřízena elektronicky“. V případě, ţe eHealth odpoví předáním elektronického výpisu, tento výpis se vytiskne, doplní ověřovací doloţkou a zkompletuje podobně jako u stávajících výpisů. Ţadatel na výpisu svým podpisem potvrdí převzetí a zaplatí za celý výpis správní poplatek. 3.1.6 Návrh způsobu napojení nového systému na již existující registry vymezené legislativou V současné době je v oblasti zdravotnictví provozována celá řada registrů. Podle typu lze tyto registry rozdělit na: Hygienické, řešící převáţně oblast dozorovou a epidemiologickou. Zdravotní, soustřeďující se na informace o onemocněních nebo výkonech. Organizační a informační, které slouţí převáţně ke správě či integraci ostatních registrů, k hodnocení efektivity zdravotnických sluţeb či hodnocení informačních zdrojů. Všechny tyto registry mají různé správce, jsou provozovány na různých místech, jsou vytvořeny v různých technologiích a jejich vývoj není ţádným zásadním způsobem koordinován. Z technologického hlediska představuje tato skutečnost dodatečnou komplexitu, kterou bude nutné řešit v rámci sdílené integrační platformy (IP). IP bude nucena se vyrovnat a kompenzovat širokou škálu technologických platforem, které bude nutné integrovat. Z těchto důvodů je vhodné, aby za současného technického stavu resortních registrů, integrace prozatím probíhala pragmaticky podle typu a povahy jednotlivých poţadavků na zpřístupnění dat z těchto registrů. Vzhledem k tomu, ţe zdravotní registry se zabývají poměrně velikým spektrem zdravotních údajů a vzhledem k tomu, ţe vyuţívají široké spektrum subjektů, které do zdravotních registrů přispívají svými daty, je v dlouhodobé perspektivě ţádoucí a nutné aby byl jejich další vývoj realizován v souladu s postupem programu eHealth.

36 z 168


Sběr, analýza a vyhodnocení potřeb budoucích uživatelů (zdravotničtí pracovníci, lékárníci, pacienti) budovaného systému Komplexní eHealth programy mohou uspět technicky, ale selhat z hlediska celé realizace, z důvodů problémů v zapojení zúčastněných stran a v komunikaci. Aktivní zapojení zúčastněných stran a komunikační strategie by měla být nedílnou součástí národní eHealth strategie (Podrobněji rozpracování v kapitole 6). 3.1.7

Jak a kdy jsou zúčastněné strany zapojeny je jedním z kritických faktorů úspěchu v eHealth programu. Tato strategie by měla být vytvořena ideálně velmi rychle na samém začátku implementace programu a měla by zahrnovat: Jasně definované (i v čase), měřitelné, realisticky dosaţitelné cíle. Způsob jak realizovat konkrétní a pragmatické komunikační programy, procesy a metody uzpůsobené potřebám různých typů účastníků. Schopnost sdělit velké a různorodé skupině zúčastněných stran, co se děje, kde, proč a jak. Důsledky a dopady na zúčastněné strany. Je velmi důleţité, aby na začátku programu byla dobře definovaná jeho vize a hlavní principy. Toto je důleţité pro zapojení zúčastněných, protoţe jim umoţňuje pochopit a identifikovat se s rozsahem a zaměřením eHealth programu. Hlavní principy programu mohou být např.: Respektování specifických potřeb pacientů České republiky v širším kontextu iniciativ EU (Calliope). Podpora strategie a vize ze strany MZ ČR. Usnadnit zlepšení jakosti, bezpečnosti a udrţitelnosti poskytování zdravotní péče v České republice. Rozvíjet komplexní, integrovanou zdravotní péči orientovanou na pacienta. V rámci moţností upřednostňovat vyuţití standardních a svěřených řešení. Rozvíjet spolupráci s ostatními národními eHealth programy se zaměřením na prostor EU. Podpora spravedlivého a rovného přístupu ke zdravotní péči. Zvyšování důvěry veřejnosti ve zdravotní sluţby. Doporučujeme, aby v rámci řídících struktur programu (governance) byla ustanovena řada tématických pracovních skupin, pokrývajících důleţité aspekty řešení. Tyto pracovní skupiny budou přímo podřízeny kanceláři strategického managementu eHealth (viz následující schéma). Více o organizaci projektu je uvedeno v kapitole 5.1.1.

Dále mohou být vytvořeny dedikované týmy v rámci těchto pracovních skupin pro řešení zvláštních úkolů. Včasné zapojení všech zúčastněných stran je zásadní pro pochopení a prioritizaci obchodních poţadavků, shromaţďování

37 z 168


následných technických poţadavků, hodnocení současného stavu, a pro včasnou identifikaci nepokrytých oblastí. Primárním cílem je definovat současné a budoucí procesy, prostřednictvím kterých se pacient pohybuje zdravotním systémem. Poţadavky zainteresovaných stran jsou získávány prostřednictvím: pracovních skupin, průzkumů, rozhovorů, regionálních pracovních skupin, workshopů a konzultací s reprezentanty zainteresovanými stran. Pro podporu výše uvedených aktivit je vhodné připravit šablony poţadavků společně se základními principy pro usnadnění získávání informaci od účastníků. V kapitole 3.5 “Jaké jsou potřeby zdravotnických pracovníků v ČR a jaké jsou jejich očekávání od elektronizace zdravotnictví” jsou uvedeny modelové šablony základních poţadavků pro jednotlivé typy účastníků. Je také moţné provést klasifikaci jednotlivých krajů a okresů podle různých geo-klinických kritérií, mezi které patří: hustota obyvatelstva, existující zdravotní sluţby a převládající forma poskytování péče, forma a vyspělost současných klinických pracovních postupů s ohledem na elektronizaci, hustota sítě primární a sekundární péče s ohledem na moţné vyuţití eDoporučení, eHealth a vyspělost ICT, dostupnost infrastruktury. Tato klasifikace můţe být následně vyuţita pro optimální výběr účastníků, formu sběru poţadavků, a také pro strategický implementační plán (viz kapitola č. 5), kdy pro účely roll-out fáze je nutné provést prioritizaci nejvhodnějších kandidátů s vysokou pravděpodobností adopce nového řešení pro počáteční implementace. 3.1.8 Cost-benefit analýza navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví Cost-benefit analýza (CBA) je nedílnou součástí všech investičních projektů a poskytuje iniciátorovi projektu důleţité závěry pro rozhodování. Tato cost-benefit analýza byla připravena v souladu s obecně uznávanými principy a s doporučeními Evropské komise pro sestavování CBA. V následujících podkapitolách analyzujeme očekávané náklady a odhadované přínosy koncepce elektronizace českého zdravotnictví. Analýza nákladů je provedena zejména kvalitativně z pohledu jednotlivých poloţek nákladů, které bude nutné vynaloţit. Vyčíslení nákladů by v rámci Cost-benefit analýzy vyţadovalo znalost konkrétního řešení, které není v době vzniku této koncepce k dispozici. Analýza přínosů je zaloţena v první řadě na kvalitativním popisu očekávaných přínosů a dále na jejich peněţním vyčíslení. Vyčíslované přínosy jsou zejména úspory plynoucí z vyšší produktivity jednotlivých účastníků zdravotnického systému. Můţe se jednat jak o explicitní úspory, tedy reálnou úsporu nákladů, tak o implicitní úspory, tedy teoretickou úsporu nákladů. Implicitních úspor je dosahováno např. V případě zvýšení produktivity personálu, kdy je moţné uspořený čas vyuţít na jiné činnosti a tvorbu hodnoty. Kvantitativní analýza vychází především ze zahraničních zkušeností s implementací eHealth. Pro porovnání a vyčíslení přínosů v ČR byly pouţity konzervativní zahraniční benchmarky. Na tomto místě bychom rádi upozornili, ţe seznam přínosů a nákladů v této analýze není vyčerpávající. Z implementace programu eHealth mohou plynout další přínosy, které zde nejsou uvedeny. Hodnoty, na které jsou přínosy v této analýze vyčísleny, jsou pouze předběţné a skutečné přínosy se mohou lišit. V některých případech

38 z 168


budou přínosy plynoucí z eHealth podmíněny nejen úspěšnou implementací koncepce elektronizace zdravotnictví, ale také dalšími opatřeními, které nejsou součástí koncepce, avšak jejich realizace bude k dosaţení přínosů nezbytná. Pro přesnější vyčíslení přínosů a nákladů je nezbytné provést detailní cost-benefit analýzu pro kaţdý z pěti pilířů českého eHealth před jejich realizací a to na základě jak veřejně dostupných dat, tak také interních analýz českého zdravotnictví. Náklady řešení 3.1.8.1 Členění nákladů Za účelem dosaţení přínosů plynoucích z elektronizace systému českého zdravotnictví je zapotřebí vynaloţit náklady nezbytné mimo jiné na zavedení nových systémů, dále jejich provoz, údrţbu a další. Pro účely tohoto dokumentu členíme náklady na dvě hlavní podskupiny: Investiční náklady (CAPEX) Jedná se zpravidla o jednorázové náklady vynakládané v investiční fázi projektu, které jsou přímo spojené s uskutečněním projektu. Mezi investiční náklady můţeme řadit například náklady na: Hardware a software. Vývojové práce. Úvodní administrativu spojenou s projektem. Školení. Propagaci. a další. Jako zvláštní podskupinu investičních nákladů chápeme také tzv. externí náklady, které je nezbytné vynaloţit pro dosaţení přínosů spojených s touto koncepcí, avšak které nejsou přímo spojeny s příjemcem přínosů či projektem samotným. Takovými externími náklady jsou například náklady na: Přizpůsobení současných IT systémů pro účely tohoto projektu Přizpůsobení některých záznamů Provozní náklady (OPEX) Provozními náklady chápeme průběţně vynakládané náklady mimo jiné na chod projektu, provoz systému a údrţbu infrastruktury. Mezi provozní náklady můţeme řadit například náklady na: Management. Údrţbu hardwaru. Systémovou podporu. Údrţbu a vývoj aplikací. 3.1.8.1.1 Investiční náklady Koncepce elektronizace systému zdravotnictví v České republice staví na pěti pilířích – pěti informačních systémech. Lze očekávat, ţe největší část investičních nákladů bude potřeba vynaloţit na vývoj těchto pěti systémů. Avšak investiční část programu eHealth v ČR zahrnuje také další významné poloţky, nezbytné pro úspěšnou implementaci koncepce elektronického zdravotnictví. Níţe uvádíme soupis důleţitých typových poloţek investičních nákladů programu eHealth.

39 z 168


Příprava projektu. Infrastruktura a nákup licencí. Vývoj informačních systémů. o ePreskripce. o Registr radiační zátěţe. o Výměna informací o zdravotnické dokumentaci. o Manaţerský informační systém. o Pacientský portál. Případná úprava současných systémů eGovernment. Případná úprava existujících dat. Komunikační a propagační kampaň. Školení uţivatelů nových systémů. 3.1.8.1.2 Provozní náklady Pro plynulou implementaci a následně také plynulý chod celého systému eHealth a všech jeho komponentů je nezbytné vynakládat náklady jak na údrţbu a administraci, tak také na kvalitní řízení projektu. Níţe uvádíme soupis hlavních poloţek provozních nákladů koncepce eHealth. Management (projektové řízení, řízení změn) Monitoring Údrţba a vývoj softwaru a hardwaru Náklady na obnovu/náhradu softwaru a hardwaru a další Ze zahraničních zkušeností dosahuje průměrná výše ročních provozních nákladů v obdobných projektech úrovně 8 % celkových investičních nákladů. Výše provozních nákladů se zpravidla liší v závislosti na fázi projektu. Ze zahraničních zkušeností je rovněţ patrné, ţe samotné náklady na správu, administrativu a koordinaci projektu (projektový management) lze očekávat ve výši až 20 % z celkových provozních nákladů projektu. Celková částka shrnující celkové náklady za eHealth program v České republice jsou představeny v rámci kapitoly 4.2.1. Přínosy řešení 3.1.8.2 Zúčastněné strany Elektronizace českého zdravotnictví je komplexní projekt, který zasáhne celý systém, tedy všechny zúčastněné skupiny, které jsou součástí zdravotnictví, spolupracují s ním, či jsou jeho zákazníky. V neposlední řadě takováto reforma pozitivně nepřímo zasáhne i ty občany, kteří zdravotnický systém v tuto chvíli přímo nevyuţívají. Pro účely cost-benefit analýzy zdůrazňujeme šest hlavních zúčastněných skupin, jakoţto hlavní příjemce přínosů elektronizace zdravotnictví: občané (pacienti), poskytovatelé zdravotní péče (nemocnice, polikliniky, soukromé lékařské praxe, apod.), zdravotnický personál, zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti, lékárny, správa / administrativa.

40 z 168


3.1.8.3 Přístup k analýze přínosů Elektronizace zdravotnictví s sebou ponese potenciální přínosy ve třech rovinách (členění dle Evropské komise – z dokumentu „eHealth is Worth it“): Kvalita Snadná a pohodlná řešení eHealth povedou ke sníţení chybovosti v systému zdravotnictví a zvýší tak kvalitu celého systému a poskytované péče. Dostupnost Sníţení zátěţe českého zdravotnictví díky přenesení některých provozních a administrativních úkonů do elektronické podoby povede k lepší dostupnosti a většímu cílení zdravotní péče. Efektivita Sníţením jednicových i reţijních nákladů dojde ke zvýšení efektivity celého systému. V rámci cost-benefit analýzy aplikujeme dva přístupy pro vyjádření přínosů plynoucích z implementace programu eHealth v České republice. Prvním přístupem je tzv. kvalitativní analýza. Přestoţe značná část přínosů je nemateriální povahy a není moţné je věrohodně vyčíslit, je nezbytná jejich důkladná identifikace a popis. Všechny tyto přínosy jsou totiţ pádnými argumenty hovořící ve prospěch elektronizace českého zdravotnictví. Druhým přístupem je tzv. kvantitativní analýza přínosů. Tento přístup aplikujeme u přínosů, které je moţné přímo či nepřímo pomocí obecně uznávaných metod vyčíslit a vyjádřit penězi – ať uţ v podobě úspor nebo výnosů. Nicméně, kvantitativní analýza je v případě eHealth aplikovatelná jen ve velmi omezené míře a je závislá na dostupnosti dat. Všechny níţe uvedené kvantifikované údaje vycházejí z expertních odhadů a zkušeností zpracovatele s obdobnými projekty v zahraničí, nikoliv z konkrétní aplikace jednotlivých navrhovaných řešení v systému zdravotnictví České republice. Výše jednotlivých i celkových přínosů navrhovaného řešení se z tohoto objektivního důvodu můţe proto lišit od výsledných benefitů, který elektronizace zdravotnictví přinese. 3.1.8.4 Kvalitativní analýza přínosů Implementace programu eHealth v českém systému zdravotnictví přinese celou řadu benefitů důleţitých ze socioekonomického úhlu pohledu. Hlavní přínosy projektu jsou agregovány podle pěti hlavních stavebních kamenů koncepce elektronizace zdravotnictví v České republice (dále také zpracovány v pohledu přes cílové skupiny v kapitole 3.2) 3.1.8.4.1 ePreskripce Zvýšení efektivity předepisování léčiv Koncepce ePreskripce, umoţňující lékařům vyplňovat předpisy v elektronické formě, podpoří zvýšení výkonnosti předepisování léčiv, sníţí náklady a zracionalizuje distribuční proces předpisů pro lékárny. Mezi hlavní přínosy přispívající ke zvýšení efektivity celého systému předepisování léčiv patří zejména: Zvýšení úrovně generického předepisování a větší disciplína pacientů. Sníţení rizika padělání a zneuţívání předpisů. Nárůst produktivity farmaceutů. Úspora času stráveného vypisováním papírových receptů. Sníţení nákladů na papírové předpisy. Ztráta předpisu nebude moţná a chyby v předpisech a problémy s nečitelností budou minimalizovány. Vyplňování předpisů bude moţné pro autorizovaný lékařský personál bez potřeby osobní schůzky pacienta v lékařském zřízení.

41 z 168


3.1.8.4.2 Registr radiační zátěže Snížení počtu duplicitních a nadbytečných radiologických vyšetření a zjednodušení přístupu k výsledku vyšetření Díky registru radiační zátěţe dojde k omezení duplicitních a nadbytečných vyšetření, a tím i ke sníţení všeobecné radiační zátěţe pacientů. V případě reálného poklesu radiologických vyšetření dojde k úspoře nákladů plynoucích z těchto vyšetření. 3.1.8.4.3 Výměna informací o zdravotnické dokumentaci Zefektivnění a zlepšení kvality lékařské péče Umoţnění výměny zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních sluţeb bude mít přímý dopad na efektivitu a kvalitu poskytovaných sluţeb pacientům. Komplexní znalost pacientova zdravotního stavu a jeho zdravotní historie přispěje zejména k: Zkrácení a zefektivnění léčby pacientů. Zvýšení produktivity zdravotnického personálu a lepšímu vyuţití personálních zdrojů. Sníţení počtu případů neţádoucích vedlejších účinků plynoucích z chybně předepsaných léčiv. Sníţení počtu duplicitních a nadbytečných laboratorních vyšetření. Rychlý přístup k elektronickým záznamům v případě urgentních případů IT řešení implementované v rámci projektu umoţní záchranářům rychlý přístup k lékařským záznamům pacienta (například druh krevní skupiny, alergie, apod.) v situacích přímého ohroţení ţivota. Díky výměně zdravotnické dokumentace se bude zdravotnický personál moci předem připravit na příjezd akutních případů. Mezinárodní standardy a interoperabilita V rámci projektu budou zavedeny potřebné mezinárodní standardy s ohledem na příjem, skladování a sdílení lékařských záznamů. Toto umoţní sjednocení a analýzu dat pocházejících z rozdílných zdrojů, a také zjednoduší výměnu dat mezi systémy. Nad to bude moţné data sdílet i s ostatními členskými státy EU a usnadnit tak léčbu českých občanů v zahraničí.

Důvěryhodnost a kvalita lékařských záznamů Důvěryhodnost lékařských záznamů tvoří základ pro vyuţití dat v léčebném procesu, umoţňuje tvorbu věrohodných statistických dat pro přípravu potřebných analytických zpráv pro plánování zdravotnictví a řízení procesů, a také v racionálním rozhodovacím procesu účastníků zdravotnického systému. 3.1.8.4.4 Manažerský informační systém Hloubkové analýzy dat Analýzy aktuálních dat o poskytnutých zdravotních sluţbách umoţní mimo jiné monitorování aktuálních trendů například v porodnosti, úmrtnosti, výskytu nemocí, úspěšnosti léčby apod. Umoţní také tvorbu odhadů vývoje poptávky po zdravotních sluţbách, ověření finančních úkolů plátci a Ministerstvem zdravotnictví pro individuální zdravotní sluţby, agregované i detailní finanční analýzy českého systému zdravotnictví, apod. Monitorování aktuálních rizik Pomocí IT řešení implementovaného v rámci eHealth budou mít veřejné subjekty okamţitý přístup k informacím o potenciálním riziku pro zdraví občanů (pandemie, epidemie, nozokomiální nákaza). Podpora „data-driven“ politiky Manaţerský informační systém, jakoţto integrátor klíčových dat o českém zdravotnictví (zdroje, výsledky péče, demografická data, vyuţívání zdravotní péče, apod.), umoţní lépe cílit zdravotnickou legislativu pomocí tzv. „datadriven“ politiky.

42 z 168


3.1.8.4.5 Pacientský portál Přístup uživatele k elektronické historii zdravotního stavu Díky implementaci projektu Pacientský portál budou veškeré informace o zdravotních sluţbách poskytovaných pacientům (lékařské úkony, doporučení ke specialistovi, předpisy léků, očkování, výsledků testů, apod.) uloţeny na jednom místě, které bude pro uţivatele přístupné odkudkoliv (pouze v závislosti na dostupnosti IT technologie – např. počítač – a připojení k internetu). Umoţnění přístupu pacientům k elektronické zdravotnické dokumentaci zvýší přístupnost informací pro uţivatele sluţby a ve stejném čase i sníţí povinnosti spojené s řízením administrativního systému. To povede především k úspoře času. Zvýšení povědomí ohledně zdravotní péče Úspěšné zavedení Pacientského portálu zvýší povědomí pacientů ohledně dostupnosti a úrovně poskytování sluţeb ve zdravotnictví. Také zvýší povědomí o prevenci, léčbě nemocí, kvalitě péče, pravidlech vyuţívání zdrojů zdravotnického systému a propagaci zdravého ţivotního stylu. Komunikace, on-line objednávání konzultací a vyšetření IT řešení implementované v rámci projektu Pacientský portál umoţní pacientům lepší komunikaci s poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Dále umoţní online objednávání na vyšetření a konzultace s lékařem. Elektronický rezervační systém bude fungovat v návaznosti na weby poskytovatelů zdravotní péče. Umožnění elektronického zpracování pracovní neschopnosti Díky vyuţití elektronického zpracování pracovní neschopnosti bude eliminována potřeba poskytovatele sluţeb zaslat dokument Správě sociálního zabezpečení. Toto pomůţe sníţit náklady spojené s nákupem formulářů pro zdravotní neschopnost a jejich distribuci. Dále umoţnění elektronického zpracování pracovní neschopnosti zvýší dohled Správy sociálního zabezpečení a sníţí riziko podvodu v ručně vyplněných formulářích.

Farmaceuti cké společnosti / lékárny

Zdravotní pojišťovny

Poskytovat elé zdravotní péče

Zdravotnic ký personál

Občané

Shrnutí významných přínosů programu eHealth a znázornění významu pro hlavní zúčastněné strany Hlavní zúčastněné strany Základní komponenty Přínosy programu eHealth

Správa / administrat iva

3.1.8.4.6 Ostatní V této podkapitole uvádíme přínosy, které nelze jednoznačně přiřadit jednomu z pěti hlavních projektů koncepce elektronizace českého zdravotnictví a které nastanou vlivem úspěšné implementace koncepce jako celku. Plně a úspěšně implementovaná koncepce eHealth přispěje ke sniţování chybovosti v diagnózách, zlepšování cílení medikace, potlačení léčby bez medikace, častějšímu příklonu k nejlepší praxi a lepší prevenci u zdravého obyvatelstva. Všechny tyto pozitivní dopady budou mít za následek zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a prodlužování střední délky života. Protoţe plánované řešení je jedinečné, dá se očekávat, ţe nastane mnoţství dodatečných přínosů výše neuvedených. Seznam přínosů programu eHealth není kompletním výčtem všech přínosů, protoţe nové funkce mohou být dodány v průběhu fungování systému.

Zvýšení efektivity předepisování léčiv Registr Sníţení počtu duplicitních radiační a nadbytečných zátěţe radiologických vyšetření Zefektivnění a zlepšení Výměna kvality lékařské péče informací o zdravotnic Rychlý přístup ké k elektronickým záznamům ePreskripce

43 z 168


dokumentaci v případě urgentních případů Mezinárodní standardy a interoperabilita Důvěryhodnost a kvalita lékařských záznamů Hloubkové analýzy dat Manaţerský Monitorování aktuálních informační rizik systém Podpora „data-driven“ politiky Přístup uţivatele k elektronické historii zdravotního stavu Zvýšení povědomí ohledně zdravotní péče Pacientský Komunikace, on-line portál objednávání konzultací a vyšetření Umoţnění elektronického zpracování pracovní neschopnosti Zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Ostatní a prodluţování střední délky ţivota

44 z 168


3.1.8.5 Kvantitativní analýza přínosů Ekonomická analýza přínosů implementace eHealth byla připravena v souladu s dokumentem „Guide to cost-benefit analysis of investment projects“ publikovaným Evropskou komisí pro strukturální fondy. Pro kvantitativní analýzu uvažujeme následující metody odhadu ekonomických přínosů: a)

Benchmarking

Metoda benchmarkingu pouţitá v této analýze spočívá v odhadu moţných kvantitativních přínosů eHealth v ČR na základě přínosů, které byly jiţ realizovány v zahraničí obdobnými projekty elektronizace zdravotnictví. b) Willingness-to-Pay Metodu willingness-to-pay lze přeloţit jako připravenost nést náklady. Jedná se o jednu z kontingenčních oceňovacích metod, které doporučuje Evropská komise pro hodnocení nemateriálních přínosů, konkrétně i v oboru zdravotnictví. Tuto metodu je vhodné pouţít pro odhad přínosů jak pro poskytovatele sluţeb, tak pro příjemce sluţeb. Základem je správně sestavený dotazník, který zkoumá, kolik by příjemce sluţby byl ochoten zaplatit za navrhovaná zlepšení a s nimi spojené pozitivní efekty. Na základě zahraničních zkušeností z implementace eHealth, obecně uznávaných přístupů EU a dostupnosti dat níţe uvádíme kvantifikovatelné přínosy implementace koncepce elektronického zdravotnictví v ČR. Ve všech případech se jedná o roční dosaţitelné přínosy, předpokládající úspěšnou implementaci příslušných pilířů eHealth v ČR. V ţádném případě nejde o vyčerpávající seznam všech přínosů, které mohou být získány. Cílem kvantitativní analýzy není jednoznačné vyčíslení přínosů v prostředí českého zdravotnictví, ale pouze rámcové přiblíţení odhadu benefitů, který nový systém elektronického zdravotnictví přinese. Výsledná hodnota reálných přínosů koncepce bude ovlivněna řadou vnitřních a vnějších (nepredikovatelných) faktorů, které nelze v této fázi koncepce jednoznačně kvantifikovat. 3.1.8.5.1 ePreskripce Zvýšení úrovně generického předepisování a větší disciplína pacientů Zahraniční literatura uvádí 7-28% úsporu nákladů na předepsané léky v důsledku zvýšené úrovně generického předepisování, větší disciplíny pacientů a omezení zbytečné preskripce v návaznosti na implementaci ePreskripce a VYZD systému. Pro odhad přínosu v českých podmínkách počítáme s konzervativní roční úsporou nákladů 7 %, tedy 3,5 mld. Kč. Úspory plynoucí ze zvýšené úrovně generického předepisování a větší disciplíny pacientů mil. Kč A*B 3 500 Průměrné roční náklady zdravotních pojišťoven na léky na předpis

mil. Kč A

50 000

Dosaţitelné sníţení nákladů

%

7%

B

Snížení rizika padělání předpisů Grémium majitelů lékáren odhaduje počet případů zneuţití a padělání předpisů na cca 450 000 ročně. To by mělo české zdravotnictví ročně připravit o 3,5 mld. Kč. Zavedení ePreskripce přispěje ke sníţení počtu zneuţitých a padělaných receptů. Pro účely této analýzy odhadujeme, ţe díky ePreskripci by mohlo dojít aţ k 90% sníţení počtu zneuţitých a padělaných receptů, coţ by českému zdravotnictví ročně ušetřilo 3,2 mld. Kč. Úspory plynoucí ze sníţení počtu zneuţitých a padělaných receptů

mil. Kč B*C 3 150

Průměrný počet případů zneuţití a padělání receptů za rok

ks

A

450 000

Průměrné náklady/vzniklé ztráty způsobené zneuţitím a paděláním receptů mil. Kč B

3 500


90 %

%

C

45 z 168


Nárůst produktivity farmaceutů Zkušenosti ze zahraničí hovoří o cca 9% zvýšení produktivity farmaceutických pracovníků v důsledku vyuţívání systému ePreskripce. Takové zvýšení produktivity lze vyjádřit implicitní úsporou nákladů ve výši 262 mil. Kč ročně. Nárůst produktivity farmaceutů (implicitní úspora nákladů) mil. Kč A*B*12*C/1000 000 262 Počet farmaceutů

ks

A

5 897

Průměrná mzda farmaceuta

Kč

B

40 675

Dosaţitelné zvýšení produktivity

%

C

9%

Úspora času stráveného vypisováním papírových receptů Zavedení elektronické platformy pro předepisování receptů na léčiva přinese reálné sníţení nákladů na jeden předpis. Tento přínos bude z části vyplývat z úspory času, který lékař stráví vypisováním léku (platforma umoţní mít předpřipravené, často pouţívané předpisy „vţdy po ruce“). Zahraniční zkušenosti hovoří o sníţení nákladů na jeden předpis aţ o 58 % (švédský projekt - Apoteket and Stockholm County Council – eRecept, an ePrescribing application). Reálný cíl sníţení nákladů na jeden předpis v našich podmínkách odhadujeme na 20 %. Úspora nákladů plynoucí z úspory času stráveného vypisováním papírových receptů

mil. Kč

A*E*F

40

Průměrný počet vypsaných receptů za rok

mil. ks

A

73,9

Průměrný čas strávený vypisováním 1 receptu

sekundy B

30

Průměrná měsíční mzda lékaře

Kč

C

57 687

Průměrný náklad na sekundu času zdravotnického pracovníka

Kč

D= C/(22*8*60*60)

0,09

Průměrné náklady na čas strávený vypisováním 1 receptu

Kč

E = B*D

2,7


%

F

20 %

Snížení nákladů na papírové předpisy Kromě úspory času dojde také k postupnému sniţování nákladů na papírové formuláře, které budou nahrazovány předpisy v elektronické podobě. Úplný přechod na elektronickou preskripci bude mít za následek 100% pokles nákladů na papírové formuláře. Sníţení nákladů na papírové předpisy

mil. Kč A*B*C 30

Průměrný počet vypsaných receptů za rok mil. ks

A

73,9

Průměrné náklady na 1 papírový formulář Kč

B

0,4


C

100 %

%

46 z 168


3.1.8.5.2 Registr radiační zátěže Snížení počtu duplicitních a nadbytečných radiologických vyšetření Zahraniční literatura uvádí aţ 20% sníţení počtu radiologických vyšetření z důvodu eliminace nadbytečných a zbytečných vyšetření. To by mělo za následek sníţení nákladů na radiologická vyšetření o cca 276 mil. Kč ročně. Úspora plynoucí ze sníţení počtu duplicitních a nadbytečných radiologických vyšetření mil. Kč B*C 276,4 Průměrný počet radiologických vyšetření za rok

mil. ks

Průměrné roční náklady na radiologická vyšetření

mil. Kč B

1 382


%

20 %

A

C

14,1

3.1.8.5.3 Výměna informací o zdravotnické dokumentaci Zkrácení a zefektivnění léčby pacientů Podle zkušeností ze zahraničí je moţné dosáhnout v průměru 7% sníţení průměrné délky pobytu v nemocnici díky zefektivnění péče o pacienty (např. sníţení čekací doby na výsledky zkoušek, recepty, tvorba propouštěcí zprávy, atd.), plynoucího ze zavedení elektronické výměny zdravotnické dokumentace. V průměru by to mělo za následek úsporu ve výši zhruba 4,2 mld. Kč. Úspora plynoucí ze zkrácení doby léčby hospitalizovaných pacientů mil. Kč

A*B/1000*C*D*E 4 172

Počet obyvatel

A

10,5

B

212

C

6,8

mil.

Počet případů hospitalizace na 1000 obyvatel ČR za rok Průměrná doba pobytu ve zdravotnických zařízeních

dny

Průměrné náklady na 1 den pobytu v nemocnici

Kč/pacient D

3 933

Dosaţitelné sníţení průměrné doby pobytu

%

7%

E

Zvýšení produktivity zdravotnického personálu a lepší využití personálních zdrojů Zahraniční zkušenosti naznačují, ţe lze dosáhnout aţ 22% zvýšení produktivity práce zdravotnických pracovníků díky sníţení času stráveného administrací informací o pacientech. Pro české podmínky odhadujeme dosaţitelnou úsporu času ve výši 15 %, coţ by vedlo k implicitní úspoře nákladů ve výši cca 4,7 mld. Kč. Úspory plynoucí z vyšší produktivity zdravotnického personálu (implicitní úspora mil. Kč nákladů)

A*B*C

4 723

Počet odborných zdravotnických pracovníků (lékařů)

A

45 481

Průměrná měsíční mzda odborného zdravotnického pracovníka (lékaře)

Kč

B

57 687

Dosaţitelná úspora času plynoucí ze systému elektronizace a sdílení zdravotnické dokumentace

%

C

15 %

47 z 168


Snížení počtu případů nežádoucích vedlejších účinků plynoucích z chybně předepsaných léčiv Podle zkušeností ze zahraničí je moţné dosáhnout 17-25% sníţení počtu případů, ve kterých je pacientovi chybně předepsána medikace a ve kterých nastanou neţádoucí vedlejší účinky. Takovéto případy vyţadují dodatečné náklady. U případů v nemocničním lůţkovém ošetření se můţou náklady pohybovat mezi 50 a 100 tis. Kč. V případech ambulantního ošetření jsou takové dodatečné náklady v rozmezí 7 tisíc aţ 20 tisíc Kč. K neţádoucím vedlejším účinkům dochází v průměru u 3 % hospitalizací a u 1 % ambulantních ošetření. Pokud pro účely této analýzy předpokládáme konzervativní hodnoty benchmarkových ukazatelů, je moţné dosáhnout nákladových úspor ve výši zhruba 2,2 mld. Kč. Úspory plynoucí ze sníţení neţádoucích vedlejších účinků předepsaných léčiv

mil. Kč

X+Y

2 178,1

a) předepsaných při hospitalizaci

mil. Kč

X = A*B/1000*C*D*E

568,3

Počet obyvatel ČR

mil.

A

10,5

B

212

Počet případů hospitalizace na 1 000 obyvatel ČR za rok Počet případů hospitalizace, kdy dojde k neţádoucím vedlejším účinkům

%

C

3%

Dodatečné náklady způsobené neţádoucími vedlejšími účinky v nemocničním lůţkovém ošetření

Kč

D

50 000

Dosaţitelné sníţení počtu případů neţádoucích účinků

%

E

17 %

b) předepsaných ambulantně

mil. Kč

Y = A*F/1000*G*H*I

1 609,9

F

12 869

Počet případů ambulantního ošetření na 1000 osob za rok Počet případů ambulantního ošetření, kdy dojde k neţádoucím vedlejším účinkům

%

G

1%

Dodatečné náklady způsobené neţádoucími vedlejšími účinky při ambulantním ošetření

Kč

H

7 000

Dosaţitelné sníţení počtu případů neţádoucích účinků

%

I

17 %

Snížení počtu duplicitních a nadbytečných laboratorních vyšetření Dalších významných finančních úspor je moţné dosáhnout díky sníţení počtu duplicitních a nadbytečných laboratorních vyšetření. Podle zahraničních zkušeností je moţné docílit aţ 15% sníţení počtu laboratorních testů díky eliminaci nadbytečných a duplicitních vyšetření. Toto sníţení s sebou nese úsporu nákladů ve výši zhruba 1,1 mld. Kč. Úspora plynoucí ze sníţení počtu duplicitních a nadbytečných laboratorních vyšetření mil. Kč A*B 1 155 Průměrné roční náklady na laboratorní testy

mil. Kč A

7 701


%

15 %

B

48 z 168


3.1.8.5.4 Manažerský informační systém Přínosy nebyly kalkulovány. 3.1.8.5.5 Pacientský portál Odhad implicitních přínosů plynoucích z celkového zvýšení kvality služeb díky Pacientskému portálu Projekt Pacientský portál přináší pacientům zejména následující výhody: moţnosti objednat se k lékaři online a díky tomu sníţit čas čekací doby, lepší informovanosti o dostupnosti zdravotní péče, přístupu ke komplexním informacím ohledně své zdravotní historie, elektronického zpracování neschopenky, celkové zlepšení zdravotního stavu společnosti a další. Kvantifikace celkového efektu souboru těchto přínosů pro pacienty je moţná pomocí metody willingness-to-pay. Cíleným dotazníkem je na reprezentativním vzorku české populace moţné zmapovat, kolik by byli ochotní občané platit za účast v systému, který by nesl takové výhody. V současnosti takový výzkum neexistuje, a proto je třeba čerpat ze zahraničních zkušeností. Zkušenosti z obdobného výzkumu v Polsku indikují, ţe by občané byli ochotni platit v průměru 4,9 polských zlotých (tedy zhruba 30 Kč) měsíčně za účast v systému s výše zmíněnými přínosy. Jelikoţ výdaje na zdravotnictví nejsou v obou státech stejné, nelze pouţít hodnotu 30 Kč pro odhad implicitních přínosů eHealth v ČR. Soukromé výdaje na zdravotnictví dosahovaly v ČR v roce 2009 úrovně 338 USD PPP[1] na obyvatele, zatímco v Polsku 388 USD PPP na obyvatele. Soukromé výdaje na zdravotnictví byly tedy v ČR na úrovni 87 % polských soukromých výdajů na zdravotnictví. Po aplikaci tohoto vztahu na převod implicitní platby podle WTP dostáváme hodnotu cca 26 Kč, která odpovídá implicitní platbě v ČR. Níţe uvádíme odhad implicitních přínosů podle metody WTP plynoucích z celkového zvýšení kvality sluţeb díky pacientskému portálu. Implicitní ocenění přínosů Pacientského portálu pro pacienty

mil. Kč

12*A*B 3 279,8

Počet obyvatel ČR

mil.

A

10,5

Odhadovaná měsíční implicitní platba podle willingness-to-pay za benefity Pacientského portálu za 1 občana

Kč

B

26

3.1.8.5.6 Souhrn Níţe uvádíme souhrn všech výše kvantifikovaných přínosů. Celková suma je pouze odhadovaný dosaţitelný kvantitativní přínos, vyplývající z úspěšné implementace všech pilířů a jejich plného chodu. Soupis přínosů není vyčerpávající a úspěšná implementace s sebou můţe nést další kvantitativní i kvalitativní přínosy, které zde nejsou uvedeny. Výsledná částka přínosů kalkulovaných v rámci této analýzy je pouze orientační a neodpovídá výši přínosů, které systém vygeneruje okamţitě po implementaci / spuštění. Detailní vyčíslení přínosů včetně časové analýzy závislosti výše přínosů řešení a času od uvedení systému bude moţné aţ v průběhu implementace konkrétních navrhovaných řešení za vyuţití standardních nástrojů finanční analýzy. Kvantifikace vyuţívá metodu analogie s obdobnými zahraničními projekty. Cílené průzkumy a analýzy pak mohou tyto expertní odhady významně zpřesnit.

49 z 168


Přínosy

mil. Kč

ePreskripce Úspory plynoucí ze zvýšené úrovně generického předepisování a větší disciplíny pacientů

3 150 – 4 850

Úspory plynoucí ze sníţení počtu zneuţitých a padělaných receptů

2 800 – 3 500

Nárůst produktivity farmaceutů (implicitní úspora nákladů)

230 – 290

Úspora nákladů plynoucí z úspory času stráveného vypisováním papírových receptů

35 – 45

Sníţení nákladů na papírové předpisy

25 – 35

Registr radiační zátěţe Úspora plynoucí ze sníţení počtu duplicitních a nadbytečných radiologických vyšetření

250 – 300

Výměna informací o zdravotnické dokumentaci Úspory plynoucí z vyšší produktivity zdravotnického personálu (implicitní úspora nákladů) 4 200 – 5 200 Úspora plynoucí ze zkrácení doby léčby hospitalizovaných pacientů

3 700 – 4 600

Úspory plynoucí ze sníţení neţádoucích vedlejších účinků předepsaných léčiv

2 000 – 2 400

Úspora plynoucí ze sníţení počtu duplicitních a nadbytečných laboratorních vyšetření

1 000 – 1 300

Manaţerský informační systém N/A Pacientský portál Implicitní ocenění přínosů Pacientského portálu pro pacienty

3 000 – 3 600

Kvantitativní přínosy celkem

20 400 – 26 100

[1] USD PPP = americké dolary v paritě kupní síly Zpracování analýzy proveditelnosti navrhovaných změn celého elektronického zdravotnictví Struktura návrhu koncepce hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví vychází z poţadavků definovaných v zadávací dokumentaci tohoto projektu. Návrh elektronizace zdravotnictví je koncipován tak, aby slouţil nejen k posouzení realizovatelnosti projektu z hlediska finančního a ke zhodnocení efektivnosti vyuţití potenciálně vloţených prostředků, ale je také významným nástrojem projektového řízení a komunikace v rámci projektu. Jeho účelem je zejména stanovit základní parametry a podmínky, navrhnout způsob realizace a poskytnout podklady pro samotné investiční rozhodnutí. Těmito parametry jsou zejména: 3.1.9

legislativní podmínky, dostupnost vstupů do projektu, technické a technologické podmínky,

50 z 168


ekonomické podmínky, časové parametry projektu, další podmínky. Obsahem tohoto návrhu je téma strategie projektu, technické a technologické řešení, marketingové pojetí, ale i organizační uspořádání se stručným harmonogramem realizace. Navrhované řešení a jeho ekonomické dopady je na určité hrubé úrovni podrobnosti kvantifikováno a analyzováno. Z tohoto pohledu vnímáme celý návrh koncepce elektronizace zdravotnictví v ČR jako zjednodušenou analýzu proveditelnosti projektu a všech souvisejících změn, které musí být za účelem jeho realizace aplikovány. Detailní studii proveditelnosti vycházející nejen z veřejně dostupných údajů, ale i interních analýz a průzkumů klíčových hráčů odvětví, doporučujeme provést aţ v souvislosti se samotnou implementací jednotlivých částí navrhovaného řešení. 3.2 Shrnutí hlavních přínosů celkového návrhu řešení dle cílových skupin Systém elektronického zdravotnictví přináší celou řadu univerzálně platných přínosů pro všechny zúčastněné strany: eHealth podporuje kontinuitu a kvalitu zdravotní péče, efektivní plánování, včasné a vhodné ošetření, poskytuje informační podporu pro poskytování správné léčby ve správný čas, optimalizuje vyuţití dostupných zdrojů. Aktuální a v reálném čase dostupná data o pacientovi přispívají k vyšší kvalitě a efektivnějšímu poskytování zdravotní péče. Zvýšení bezpečnosti pacientů v důsledku pouţívání systému pro správu identity pacienta, který sniţuje riziko záměny zdravotnické dokumentace. Dostupnost standardizovaného a uceleného zdravotního datasetu pacienta, který je zdravotnímu zařízení k dispozici bez ohledu na to, kde se pacient obdrţel sluţeb. Komplexní údaje o pacientovi umoţňují poskytovatelům lépe plánovat a koordinovat pacientovy zdravotní sluţby s moţností postupného přechodu z reaktivní na preventivní reţim poskytování léčebných sluţeb. Sníţení počtu lékařských chyb a neţádoucích vedlejších účinků léčiv. Konzistentní data pacientů ve všech krajích a regionech České republiky. Efektivní komunikace přes více zdravotnických zařízení. Rychlejší diagnostika vedoucí ke sníţení prodlev v péči a čekací doby. Sníţení počtu zbytečných nebo nadbytečných vyšetření. Kvalitnější a rychlejší komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče a mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty. Automatizace a prediktivní analytika umoţňuje poskytovatelům rychle a efektivně identifikovat rizikové skupiny pacientů. Významné sníţení nákladů a zvýšení produktivity zdravotnických zařízení. Optimalizace vyuţívání nemocničních a laboratorních zdrojů. Zlepšení analytických schopností zdravotního systému a lepší schopnost čelit pandemickým krizím. Následující kontextový diagram pak ukazuje hlavní účastníky zapojené do systému elektronického zdravotnictví. Cílem diagramu není kompletní seznam všech účastníků eHealth iniciativy. S ohledem na komplexnost a rozsah problematiky eHealth primárním cílem je identifikovat tzv. primární účastníky a uţivatele (tmavě červené poloţky)a přínos pro ně.

51 z 168


V níţe uvedené tabulce jsou uvedeny přínosy pro tzv. primární účastníky a aktivní uţivatele plánovaného systému. Cílová skupina

Přínos

Pacient, pojištěnec, občan

Zvýšení bezpečnosti, lepší informovanost, moţnost prevence a aktivního přístupu ke zdraví a nemoci na základě zlepšení postavení a pozice v procesu péče díky informacím.

Rodinný příslušník pacienta (jako speciální typ pacienta)

Přístup ke zdravotním záznamům a plánům péče rodinného příslušníka, resp. dítěte. Elektronická (snadná) komunikace s poskytovateli zdravotní péče. Přístup a spolupráce s příslušnými zdravotními pracovníky (lékař, pečovatelská sluţba).

52 z 168


Cílová skupina

Přínos

Zdravotnický pracovník

Zvýšení kvality péče a sníţení rizika medicínské chyby díky kontinuu informací.

Poskytovatel péče (zdravotnické zařízení)

Sníţení nákladů na opakovaná vyšetření, sníţení pravděpodobnosti rehospitalizací díky lepší koordinaci péče, okamţitý přístup k obrazovým záznamům z nemocnice niţšího typu.

Zdravotní laboratoř

Schopnost komunikovat laboratorní výsledky elektronicky, podpora včasného oznámení v naléhavých případech.

Lékárny

Přístup k lékové historii a moţnost realizovat přidanou hodnotu pro pacienta prostřednictvím konzultací a poradenství farmaceuta.

SÚKL

Vysoce aktuální přehled o preskripcích, adherenci, šarţích a lékových skupinách; online komunikace s lékaři a lékárníky v naléhavých případech.

Podpora v rozhodování a umoţnění medicíny zaloţené na důkazech.

Moţnost realizovat časté celonárodní aukce na originální i generická léčiva. ÚZIS

Přístup k aktuální anonymizované informaci o pacientech, léčení a lécích. Moţnost poskytování informací, porovnání a přehledů o léčení a výkonnosti článků péče lékařům a řídícím pracovníkům ve zdravotnictví.

NRC

Zlepšení v moţnostech korekcí úhradového mechanismu díky přístupu k anonymizovaným aktuálním datům.

KSRZIS

Moţnost propojení zatím nespojených dat z registrů, statistiky, vyúčtování. Kvalitativní změna ve vytěţování dat a informací celým ekosystémem poskytování péče pro zvýšení kvality a bezpečnosti péče a umoţnění lepších rozhodnutí při léčbě poskytovateli.

MZČR a ostatní podřízené organizace

Moţnost zásadně zlepšit systém poskytování zdravotní péče v ČR, zlepšit všechny měřitelné parametry při současném zachování dlouhodobé udrţitelnosti zdravotní péče.

Zdravotní pojišťovna

Moţnost lepšího přizpůsobení aktivní role pojišťovny různým skupinám pacientů. Vytvoření prostředí a prostředků pro cílenou práci s vybranými skupinami pacientů zejména s chronickými diagnózami a zvýšení kvality ţivota a parametrů zdraví za předcházení zbytečným nákladům.

53 z 168


3.3 Rizika navrhovaného řešení Implementace elektronického zdravotnictví představuje vysoce komplexní a dlouhodobý program. Je proto nutné vytvořit robustní governance rámec tohoto programu, jehoţ součástí bude i komponenta pro řízení a omezování rizik související s jeho vývojem, implementací a provozem. Na strategické úrovni se přimlouváme za postupnou implementaci, a to i v rámci jednotlivých definovaných projektů a oblastí, v plynule navazujících fázích. Tento iterativní přístup umoţňuje postupné zvyšování maturity (zralosti) všech účastníků na této dlouhodobé cestě. Zkušenosti z podobných zahraničních projektů jasně mluví proti přístupu typu “velký třesk”, který je nepraktický a plný zbytečného rizika. Jak je vidět z následujícího obrázku, hlavní rizika, kterým bude nutné čelit, nejsou primárně technologického původu, ale spíše se jedná o kombinaci faktorů politických, sociálních a lidského faktoru.

Jak jiţ bylo řečeno, iterativní přístup umoţňuje plynulé zdokonalování technických moţností řešení v průběhu času a sníţení rizik spojených s nevyhnutelnou potřebou reagovat na změny v řešení, tzv. change management, a v neposlední řadě i akceptace řešení jeho uţivateli. Tento přístup také zajistí, ţe klíčové stavební kameny řešení jsou na místě a je dostatek času na stabilizaci systému, neţ se přistoupí k další fázi rozvoje řešení. Navíc tento iterativní přístup byl navrţen s cílem rychle získat kritické mnoţství uţivatelů a klinických informací. Toto je nezbytné pro demonstraci vybraných výhod řešení co nejrychleji tak, aby se zachoval vysoký stupeň zainteresovanosti zúčastněných stran a jejich neustávající podpora. Postupný přístup ve fázích je také výhodný z hlediska organizace celého programu, kdy jsou nezbytné lidské a technologické kapacity budovány aţ postupně v průběhu času. Níţe jsou identifikována vybraná typická rizika eHealth programu, jejich důvody a moţnosti jejich omezení. Implementační rizika

Příčiny

Možnosti omezení

Odmítání řešení jeho účastníky

Účastníci nejsou integrální součástí řešení a není zajištěna jejich

Change Management Plan - zajistěte přítomnosti ICT změnových specialistů

54 z 168


Implementační rizika

Příčiny

Možnosti omezení

zainteresovanost

v business / klinických pracovních skupinách. Učiňte účastníky součástí problému a jeho řešení, vytvořte a udrţujte pocit jejich spoluodpovědnosti za výsledek.

Odmítání řešení jeho účastníky

Řešení, resp. jeho finanční část, nepostihuje zájmy klíčových hráčů, resp. Vylučuje např. praktické lékaře, soukromé poskytovatele zdravotnických sluţeb, patologické laboratoře, nemocnice atd.

Zajistěte, ţe všechny úhly pohledu jsou brány v úvahu a řešení je podporováno širokou škálou zúčastněných stran včetně soukromého sektoru.. Zajistěte maximum pobídek motivující různé zájmové skupiny účastníků k přijetí řešení.

Restriktivní legislativa

Mnoho zahraničních eHealth programů bylo výrazně zpoţděno v důsledku poţadovaných legislativních změn v oblasti osobních údajů a souhlasu pacienta se sdílením zdravotní dokumentace.

Program Management - zajistěte, ţe všechny právní důsledky jsou známy předem, a pokud jsou změny nutné, začněte co nejdříve s procesem změny a navrhněte provázané a efektivní legislativní úpravy.

Program není vnímám jako úspěšný

Zúčastněné strany jsou si vědomi pouze hmotného a finančních aspektů, tj. tento program bude mít podstatné náklady, ale výhody programu jsou především nehmotné.

Program Management - jasně formulujte kritéria úspěchu a KPI programu, zajistěte, ţe existují hmatatelné výhody pro komunikaci úspěchu a neúspěchu. Komunikujte faktické i průběţné výsledky implementace tj. sníţení neţádoucích účinků, úspory nákladů na sníţení opakovaných nemocničních přijetí, úspory nákladů na sníţení duplicitních vyšetření, atd.

Podcenění dopadu na uţivatele řešení

Zavedením řešení je dotčen velký počet lidí, kteří mohou mít významný (negativní) vliv na realizaci a (ne)úspěch řešení.

Change Management Plán - nezapomeňte, ţe komunikace, školení a vzdělávání je klíčem k úspěchu programu.

Překročení plánu a rozpočtu

eHealth je pojmut příliš ambiciózně a jeho rozsah je příliš velký.

Řízení a provádění plánu - plánujte pouze malý rozsah v první fázi, a postupně přidávejte rozsah a komplexitu, podle toho jak bude růst Vaše maturita a schopnosti implementačních týmů.

Překročení plánu a rozpočtu

Řešení není pojato dostatečně pragmaticky s ohledem na “business” realitu českého zdravotnictví, řešení preferuje perfekcionistický přístup s důrazem na dokonalost architektury, čistotu návrhu, a celkově “akademický” přístup.

Implementační plán - účastníci programu se rychle roztřídí podle svých osobních preferencí a znalostí a budou se orientovat na své “oblíbené” oblasti. Veďte všechny zúčastněné strany k rychlé dohodě, ale není moţné aby program čekal na všeobecnou shodu. Zajistěte rychlé úspěchy (quick-wins) a pragmatický přístup.

55 z 168


Implementační rizika

Příčiny

Možnosti omezení

Neodpovídající personální zajištění Programu

Riziko spojené s volbou odpovídajícího personálního zajištění Programu na straně správce systému (především s ohledem na kompetence, dostatečné kapacity rozhodovacího procesu a schopností řídit změny v prostředí velkého a komplexního projektu).

Prevence pomocí najmutí kvalifikovaného personálu nebo zajištěním, ţe implementace Programu obdrţí soustavnou podporu externích expertů, kteří mají poţadované dovednosti a zkušenosti.

Závislost na externích projektech

Hrozba vycházející z vlivu externích (zdravotnických / nezdravotnických) projektů jak na celonárodní, tak i lokální úrovni.

Soustavný monitoring postupu prací na Programu, monitoring postupů ostatních projektů, které mohou mít na Program vliv. Propagace Programu jak na národní, tak i krajské úrovni.

Riziko nedostatečného legislativního pokrytí Programu

Hrozby vyplívající z aktuální regulace a jejích změn jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Nedostatečné právní změny by mohly vést k částečné nebo úplné nemoţnosti naplnění Programu, či k přijetí „nouzových“ nekoncepčních opatření v právním systému.

Komunikační a informační kampaň zaměřená na klíčové hráče odvětví, která přinese zvýšení povědomí o tom, ţe úspěch projektu je zcela závislý na potřebných legislativních změnách.

Kooperace subjektů participujících na elektronizaci zdravotnictví

Obchodní rizika spojená s kooperací mezi společnostmi a externími dodavateli řešení. Rizika zahrnují i potenciální prodlouţení implementační fáze a zpoţděními v práci sub-kontraktorů.

Obchodní rizika mohou být omezena detailní analýzou počtu potřebných aktivit a procedur, času potřebného k zasmluvnění dodavatelů, vymezením přesných nákladů a vztahu mezi výběrovými řízeními. Procedury a osoby zodpovědné za tyto procesy na straně správce systému by měly být identifikovány.

Nestabilní dlouhodobá politická konzistence názorů

Rizika pocházející ze změn v prioritách Programu vlivem vládních změn a změnou politiky výkonných orgánů státní moci.

Sníţení hrozby pomocí propagace Projektu na národní úrovni za účelem vytvoření povědomí o důleţitosti a správnosti cílů Programu.

Environmentální riziko

Hrozby tvořené přírodními katastrofami a jejich vliv na infrastrukturu a dopravu.

Toto riziko by mělo být hodnoceno na základě analýzy rizik a následné reálné hrozby by měly být omezeny implementací příslušného plánu na pokračování Programu. Je vhodné vytvořit materiální rezervy pro případ problému.

Nestabilní funkčnost IT systémů

Riziko nestability IT infrastruktury, bezpečnosti dat v systému a riziko chybějícího vývoje a průběţného testování systémů.

Omezení rizik pomocí detailní analýzy poţadavků bezpečnosti a efektivnosti systému. Provedení nezávislého bezpečnostního auditu. Dodrţování principů udrţitelnosti systému prostřednictvím pravidelných testů a vyhodnocování výsledků těchto testů.

56 z 168


3.4 SWOT analýza navrhovaného řešení Na následujícím schématu je zobrazena přehledová SWOT analýza předkládaného návrhu koncepce elektronického zdravotnictví v České republice s ohledem na interní a externí vlivy, které budou návrh koncepce elektronizace zdravotnictví ovlivňovat. Tuto SWOT analýzu je třeba v přípravě implementace dále zpodobnit a obohatit o zkušenosti Zadavatele.

3.5 Odpovědi na základní otázky Jaké jsou potřeby zdravotnických pracovníků v ČR a jaké jsou jejich očekávání od elektronizace zdravotnictví? Cílové skupiny vybraných zdravotnických profesí a jejich očekávání odvozené od jejích specifických potřeb od elektronizace zdravotnictví jsou uvedeny v následující tabulce. Cílová skupina Lékař (zdravotní pracovníci obecně)

Očekávání od elektronizace zdravotnictví Lepší a snadno dostupné informace o pacientovi. Sníţení chybovosti. Úspora času sníţením vícenásobné administrace - moţnost věnovat pacientům více času). Lepší koordinace a komunikace při poskytování péče. Snadný a rychlý přístup ke vzdělávacím programům (e-learning, telehealth atd.). Snadná komunikace s rodinnými příslušníky.

Zdravotní sestra

Lepší a snadno dostupné informace o pacientovi.

57 z 168


Cílová skupina

Očekávání od elektronizace zdravotnictví Simultánní přístup k záznamům prostřednictvím EZD. Sníţení chybovosti. Vylepšená přesnost, úplnost a správnost záznamů. Standardizace zdravotních záznamů pro zlepšení kvality sdílení a spolupráce. Úspora času pomocí lepší podpory plánování a koordinace činností.

Lékárník

Lepší a snadno dostupné informace o pacientovi. Podpora poskytované medikace prostřednictvím přístupu k pacientově lékové historii, diagnóze a laboratorní výsledkům. Lepší komunikace a spolupráce s pacienty a zdravotníky. Snadný a rychlý přístup ke vzdělávacím programům (e-learning, telehealth atd.).

Poskytovatel dlouhodobé péče

Procesní a informační podpora převzetí péče o pacienta. Komunikace s členy rodiny. Přístup k příslušným oblastem pacientova záznamu pro včasnou a relevantní podporu a jeho vzdělávání. Komunikace prostřednictvím elektronických kanálů.

Domácí zdravotní a ošetřovatelská péče

Podpora časového plánování.

Dietolog

Přístup k příslušným oblastem pacientova záznamu pro včasnou a relevantní podporu a jeho vzdělávání.

Mobilní přístup k příslušným oblastem pacientova záznamu z jeho domova.

Procesní a informační podpora převzetí péče o pacienta. Komunikace s členy rodiny. Schopnost poskytovat informace a vzdělávat pacientů prostřednictvím internetu a mobilního telefonu. Komunikace prostřednictvím elektronických kanálů. Zdravotní laboratoř

Schopnost komunikovat laboratorní výsledky elektronicky. Schopnost přijímat objednávky elektronicky. Podpora včasného oznámení v naléhavých případech.

Identifikujte přínosy elektronizace pro jednotlivé cílové skupiny Detailní přínosy elektronizace pro jednotlivé cílové skupiny jsou uvedeny v kapitole 3.2 Shrnutí hlavních přínosů celkového návrhu řešení dle cílových skupin

58 z 168


Navrhněte typy výstupů, které je vhodné veřejně publikovat, identifikujte relevantní informační zdroje V oblasti zpřístupnění informací pacientům je moţné se inspirovat u jiných členských zemí EU (např. Dánsko), které jiţ začalo s procesem transformace zdravotní péči ze současného nespojitého přístupu kolem jednotlivých zdravotních “epizod” na poskytování kontinuální koordinované péče. V této oblasti péče je kritické správně pochopit a realizovat potřeby uţivatelů-pacientů. Je moţné rozeznat tyto hlavní informační oblasti, na které se v zahraničí klade důraz: Online pacientské portály Online pacientské portály poskytují přístup k informacím a nástrojům, které jednotlivcům pomáhají se proaktivně a efektivněji starat o své zdraví a zdravotní stav efektivněji. Vládou sponzorované sluţby národního zdravotního portálu se zdrojem důvěryhodných informací, kde si lidé mohou hledat symptomy, moţnosti léčení a další informace o zdravotních tématech pro lepší sebevzdělání a vytvoření lepších podmínek. Portály také mohou zajišťovat metody komunikace, které občanům umoţní vést online dialog se svými lékaři a tak sniţovat nároky na systém zdravotnictví a současně pomáhá řešit nedostatek poskytovatelů. Tyto systémy se mohou nakonec rozšiřovat tak, aby občanům poskytovaly přístup k historii uţívaných léků a k dalším zdravotním záznamům, aţ budou příslušné údaje k dispozici, nebo poskytovat různé přístupové body pro lékaře, nemocnice a další poskytovatele zdravotních sluţeb. Systémy pro zvládání nemocí Systémy pro zvládání nemocí (disease management) umoţňují pacientům i poskytovatelům proaktivně zvládat chronické podmínky a přispívají ke sniţování nákladů na léčení. Tím, ţe usnadňují spolupráci mezi týmem poskytovatelů a pacientem, pomáhá systém zvládání nemoci přenést více z průběţné odpovědnosti za péči a léčení na pacienta. Programy pro zvládání nemocí typicky pouţívají sdílené záznamy o poskytnuté péči, které lze později sloučit s komplexními elektronickými zdravotními záznamy (aţ budou v provozu). Vzdálené monitorování pacientů Vzdálené monitorování pacientů je důleţité, protoţe pomáhá sniţovat počet příhod akutní péče a ve svém důsledku sniţuje náklady na léčení pacientů s chronickými chorobami. Aby vzdálené monitorování bylo moţné, je pacientům obvykle poskytováno zařízení, které se pouţívá k měření a hlášení určitých aspektů svého zdravotního stavu lékařským specialistům, například hmotnost, krevní tlak, hladiny cukru v krvi nebo maximální průtoky. Ošetřovatelka, nebo jiný poskytovatel, pak mohou přistupovat k nahlášeným informacím a na jejich základě určit stav pacienta a naplánovat návštěvu lékaře nebo alternativní léčbu, pokud je třeba lépe zvládat jejich stav. Telemedicína Telemedicínské systémy mohou významně sníţit náklady na zdravotní sluţby a současně zlepšit kvalitu tím, ţe umoţňují efektivnější poskytování péče většímu počtu občanů. Pacienti mohou konzultovat s lékaři "tváří v tvář" prostřednictvím videokonferenčních systémů. Tím se umoţní, aby v jednom časovém úseku bylo ošetřováno více pacientů, případně aby byla dosaţena lepší dostupnost lékaře pro různé scénáře péče (např. V léčebnách dlouhodobě nemocných). Telemedicínské systémy mohou být výhodné i pro země, kde je nedostatek specialistů, jako jsou radiologové nebo dermatologové, protoţe tyto systémy lze nasazovat tak, ţe umoţňují vzdálený přístup k obrazovým informacím prostřednictvím sítě specialistů v jiných regionech nebo zemích. Jaké jsou přínosy a dopady případné implementace projektu epSOS, respektive využití jeho principů na národní úrovni? Jak by měla být navržena problematika dostupnosti základního datasetu? Základní popis epSOS je koncipován jako pilotní projekt velkého rozsahu, zpočátku zahrnující 12 členských státech EU a následně rozšířen na 23 účastníků od 1. ledna 2011. Projekt si klade za cíl prokázat, ţe v rámci EU prostoru je moţné zlepšit

59 z 168


kvalitu a bezpečnost zdravotní péče poskytované pacientům mimo jejich obvyklé bydliště. Počáteční důraz je kladen na přeshraniční přístup k základnímu pacientskému datasetu a elektronické preskripci. Z právního hlediska je důleţité si uvědomit, ţe epSOS sluţby budou nabízeny pouze na pilotní bázi. Budou poskytovány v souladu s regulačním rámcem EU a jako takové nebudou vyţadovat změny vnitrostátních právních předpisů upravujících poskytování zdravotních sluţeb. Primární cíle je praktické ověření této pilotní iniciativy s cílem podpořit následné plné nasazení. Předpoklady pro plný provoz projektu epSOS budou legislativně podchyceny jiţ v rámci úvah o legislativních dopadech zavedení eHealth programu v České republice. Kaţdý účastnický stát (PN) je reprezentován v epSOS organizaci prostřednictvím Národního kontaktního místa (NCP). EpSOS NCP je organizace právně zmocněna příslušným orgánem kaţdého PN, aby jednala jako obousměrné technické, organizační a právní rozhraní mezi stávajícími vnitrostátními strukturami. NCP je právně způsobilý uzavírat smlouvy s jinými organizacemi za účelem poskytování nezbytných sluţeb, které jsou potřebné k plnění epSOS scénářů (minimální dataset a ePreskripce). EpSOS NCP je identifikovatelný v obou typech domén, tedy v nadnárodní epSOS doméně a zároveň ve své domovské národní doméně. Působí jako komunikační brána a také jako prostředník pro právně-regulatorní aspekty. Jako takový, NCP je aktivní část prostředí epSOS za předpokladu, ţe je v souladu s normativními epSOS rozhraními z hlediska struktury, chování a bezpečnostní politiky. Z hlediska pouţitých technických eHealth standardů je v rámci epSOS dodrţován princip vyuţívání existujících akceptovaných mezinárodních standardů. Výměna dat mezi NCP uzly je budována na základě příslušných IHE X* standardů podporující výměnu elektronické zdravotní dokumentace. Vyměňované dokumenty (základní dataset, ePreskription) jsou definovány standardem HL7 CDA úrovně 2.0 s odkazem na IHE PCC. Odborná zdravotní terminologie je primárně podporována taxonomií SNOMED-CT, popř. dalšími standardy (WHO ICD10 a ATC, EDQM, ISO, ISCO, HL7, IHE). Pilot provoz je plně funkční od dubna 2012, kdy jsou sluţby epSOS nyní k dispozici prostřednictvím vybraných nemocnicích, ordinací praktických lékařů a lékáren ve Španělsku, Francii, Itálii, Rakousku a Řecku. Systém prozatím minimálně na technické a právní úrovni dokazuje ţivotaschopnost přeshraničního přístupu ke zdravotním informacím. V oblasti uţivatelské akceptace, je pravidelně vyhodnocována zpětná vazba na pouţitelnost, výhody a budoucí zlepšování. Základní dataset pacienta je bez diskuse nezbytnou součástí kaţdého eHealth systému. Praktická doporučení získaná z provozu pilotního projektu epSOS jsou proto velmi cenná i na národní úrovni. Přínosy a dopady Zdravotní péče je tradičně národní doménou a proto projekt epSOS musel prokázat velkou míru diplomacie a flexibility a pečlivě navrhnout přijatelné řešení pro všechny zúčastněné strany. Z těchto důvodů projekt epSOS vytvořil velké mnoţství výstupů v oblastech právní, organizační, sémantické a technické interoperability, které jsou volně k dispozici. Většina z nich pak byla úspěšně ověřena v pilotním projektu. Výsledky pilotního projektu epSOS jsou proto tedy vysoce relevantní na národní úrovni. Problémy s interoperabilitou na nadnárodní úrovni nejsou velmi odlišné od úrovně jednotlivých zemí. Základní problémy jsou vţdy stejné: vlastnictví, sémantická normalizace, souhlas pacienta, technická interoperabilita. epSOS projekt, kromě svých praktických výstupů, také představuje cennou a osvědčenou metodickou základnu pro libovolný eHealth projekt, který musí adresovat následující oblasti: Právní: bezpečnostní politika, vytvoření rámcové dohody o spolupráci a výměně dat, souhlas pacienta, ochrana dat. Organizační: správa a řízení rozsáhlého programu sestávajícího z dalších projektů. Technické a sémantické: jednotná architektura, standardy a terminologie.

60 z 168


Národní eHealth systém, který bude zaloţen na epSOS principech, bude rovněţ dobrým základem pro budoucí panevropský systém. S velkou mírou pravděpodobnosti zajistí lepší a snadnější interoperabilitu s dalšími zdravotnickými systémy v EU a z hlediska českého pacienta představuje nejlepší ochranu investic učiněných do národního systému eHealth. Základní dataset V rámci epSOS byly také standardizovány různé úrovně dostupnosti pacientských dat nutných pro fungování systému. Např. pro sluţbu “Patient Summary (PS)” platí: Minimální dataset je definován jako dohodnutý soubor základních zdravotních informací, který je poţadován z klinického hlediska pro emergentní situace. V praxi je moţné ze vzdálené NCP zaslat prázdnou hodnotu, pokud zdrojový systém vzdálené země nesleduje tyto informace. Povinný dataset je podskupinou minimálního datasetu a všechna pole zahrnuté v něm musí mít platnou hodnotu. Pokud hodnoty nejsou platné, je PS zamítnut. Maximální dataset je dohodnuté nepovinné rozšíření, dohodnuté mezi participujícími stranami. Jaké mezinárodně uznávané standardy a nomenklatury doporučujete v ČR zavést a proč? Jaký doporučujete další postup s národním standardem DASTA? Problematika je popsána v předchozím textu, konkrétně v podkapitole Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich vyuţitelnosti v podmínkách České republiky. Pro národní standard DASTA musí být organizací/organizační sloţkou, která bude mít standardy na starosti, vypracována koncepce dalšího rozvoje, která musí být stanovena na základně konsensu zdravotnických specialistů, dodavatelů software a provozovatelů dotčených systémů. V zásadě se předpokládá, ţe standard DASTA bude v budoucnu doplněn / nahrazen mezinárodními standardy.

61 z 168


4

Návrh implementace změn v českém zdravotnictví

Následující kapitola v detailu odpovídajícím fázi projektu zavádění elektronického zdravotnictví popisuje základní kroky implementace z hlediska tří klíčových pohledů: a) Procesně organizačního a legislativního pohledu. b) Ekonomického a statistického pohledu. c) Technického řešení. 4.1 Procesně organizační a legislativní model V rámci této kapitoly navrhujeme základní organizační úpravy procesů včetně dopadů do stávající legislativy v důsledku zavedení elektronického zdravotnictví. 4.1.1 Popis současného stavu a jeho zhodnocení V rámci této kapitoly je hlavní důraz kladen na specifikaci hlavních výzev, kterým český zdravotnický systém čelí. Tyto výzvy musí být zohledněny jako nosné podněty při tvorbě koncepce eHealth v České republice. Nutnost transformace českého zdravotnictví je podpořena řadou skutečností: Stárnoucí populace zvyšuje poptávku po zdravotních systémech. V současné době v České republice ţije více neţ 15 % lidí nad 65 let. Podle prognóz se tento počet do roku 2050 zvýší na 31 %. V důsledku toho bude muset Česká republika provést radikální změny pro zajištění trvale udrţitelného poskytování zdravotních sluţeb alespoň přibliţně na současné úrovni dostupnosti zdravotní péče. Výskyt chronických chorob se zvyšuje kvůli stárnutí populace a ţivotnímu stylu, které vedou k vývoji dlouhodobých zdravotních problémů v dřívějším věku. V současné době představují chronické nemoci 70 % nákladů na zdravotní péči v České republice. Toto číslo se bude zvyšovat se stárnutím populace a trvajícím nárůstem obezity. Kromě zvyšujících se nákladů na zdravotnictví způsobují „chronické nemoci sniţování mezd, výnosů, podílu pracovní síly a pracovní produktivity, podílejí se na předčasném odchodu do důchodu a vyšší prevalenci zdravotních postiţení." V celé Evropě se také projevuje nedostatek kvalifikovaného personálu. Lékaři, ošetřovatelky a další zdravotničtí pracovníci nemohou být dost rychle školeni, aby tak zaplnili tuto mezeru, přičemţ situace se bude zhoršovat s tím, jak stárnutí populace bude zvyšovat poptávku po zdravotních sluţbách. Předpokládá se, ţe do roku 2025 bude zapotřebí 20 milionů pracovníků v ošetřovatelských sluţbách stojících mimo systém zdravotního pojištění. Iniciativy Evropské unie, jako směrnice 2011/24/EU o přeshraniční zdravotní péči, projekt interoperability eHealth epSOS (European Patient Smart Open Services) a návrhy Digital Agenda for Europe a Evropský akční plán eHealth byly vypracovány s cílem zaměřit roli EU na doplnění činnosti národních zdravotnických systémů. Prostřednictvím řady iniciativ navrhla EU rámce, jak pomoci implementovat budoucí programy eHealth, které poskytnou kvalitnější péči s důrazem na pacienta, stejně jako sníţení nákladů, a budou podporovat interoperabilitu přes hranice států i mobilitu a bezpečnost pacientů. Hnutí na ochranu práv spotřebitelů zvyšuje poptávku po sluţbách soustředěných na pacienta a lepší přístup k informacím prostřednictvím více informačních kanálů. Pacienti jsou jiţ zvyklí na služby orientované zákazníky v jiných oborech jako je maloobchod a bankovnictví a nyní je očekávají i ve zdravotnictví. Poskytovatelé péče také vyţadují lepší přístup ke zdravotním záznamům pacienta v reálném čase tak, aby mohli poskytovat kvalitnější a individualizovanější péči. Nárůst nákladů na terapie – rostoucí ceny léků i zdravotnických prostředků, které se projevují v rostoucích nákladech na poskytované zdravotní péči.

Page 62 of 168


4.1.2 Návrh úpravy organizace a procesů Úloha národní vlády ve zdravotnictví obvykle spočívá ve vytvoření směrnic, pravidel, standardů a stanovení strategií financování. Představitelé regionů a krajů mají obvykle za úkol převádět tyto směrnice na programy, distribuovat finance na jednotlivé programy v rámci svých regionů a někdy i poskytovat zdravotní sluţby, pokud mají mandát na skutečné poskytování zdravotní péče. Regionální zastupitelstva potom často monitorují programy měření kvality a bezpečnosti poskytování zdravotní péče. Mnoho vlád se zaměřilo na technologie jako na jednu z moţných odpovědí pro transformaci zdravotnictví. i kdyţ zavedení řešení s technologiemi eHealth můţe zlepšit evidenci, umoţnit výměnu zdravotnických informací a poskytnout analytické moţnosti, existují i další kritické faktory úspěšnosti jako je náleţité řízení, standardy, pravidla a koordinace péče. Na základě zkušeností dalších zemí, které jsou úspěšné v poskytování trvale udrţitelných programů, existuje řada kroků, které Česká republika můţe podniknout. V první řadě potřebuje vypracovat celkovou vizi toho, čeho chce svým systémem zdravotnictví dosáhnout a jak má v budoucnu rámcově vypadat. Následně je nutné definovat řídící procesy, stavební prvky, standardy, pobídky a platební modely a metriky pro měření kvality, bezpečnosti a přístupnosti nutné k dosaţení cíle. Návrh organizace zavádění elektronického zdravotnictví v ČR je podrobně uveden v následujících kapitolách. Krok č. 1 – Vypracování konkrétní vize budoucího systému poskytování zdravotní péče Prvním krokem, který většina zemí musí udělat, je vypracovat vizi budoucího zdravotnického systému země. Ta musí obsahovat své dopady na společnost, národní konkurenceschopnost a ekonomiku. Tato vize by měla být popsána z hlediska, jak bude občan komunikovat se zdravotnickým systémem v jednotlivých fázích: prevence, diagnóza, léčení, následná péče a domácí péče. Vize musí dávat odpovědi na následující otázky: Jaké jsou úlohy vlády, poskytovatelů a dalších institucí, které se podílejí na definování, poskytování a řízení systémů zdravotnictví? Jaké zdravotní výsledky má budoucí systém řídit? Jakou úroveň dostupnosti péče systém zajistí? Jak bude zdravotnictví financováno a jaký bude dopad budoucího systému zdravotnictví na ekonomiku? Jaké jsou modely poskytování zdravotnických sluţeb pro zařízení pro akutní, ambulantní, primární péči a péči o seniory? Jak bude řešena prevence, správa a léčení chronických nemocí? Jaké další programy a sluţby jako jsou programy wellness, telemedicína a další sluţby eHealth je třeba implementovat, aby bylo zdravotnictví praktičtější a dostupnější při současném sníţení nákladů? Jak budou občané komunikovat se zdravotním systémem, aţ bude tento předpokládaný systém v provozu? Krok č. 2 – Zřízení modelů a orgánů řízení Je třeba zřídit modely a orgány řízení pro vedení, rozhodování a pro dohled a určení jasné odpovědnosti za zavádění a získání hlavních zájmových skupin. Řídící orgány by měly mít za členy představitele sloţek systému zdravotnictví a měly by být odpovědné za vytvoření uskutečnitelných modelů řízení na základě parametrů, které zaručí výsledky, názorně dokládají okamţitý přínos pro zdravotnické profesionály a jsou v souladu s celkovou vizí vlády o zdravotnictví. Krok č. 3 – Identifikovat stavební kameny a plán implementace pro realizování této vize MZČR bude muset definovat stavební kameny, které budou nutné k podpoře přijetí změn lékaři a realizace vize včetně technologií eHealth, infrastruktury, financování, řízení změn, personálních zdrojů a dalších prvků. Kromě toho je třeba vypracovat i časový přehled realizace, který stanoví, co bude realizováno v jednotlivých fázích této

63 z 168


cesty, a kroky, které je třeba kaţdý rok podniknout k úspěšnému plnění těchto termínů. Bez ohledu na detailní harmonogramy je nezbytně nutné průběţně provádět změny plánů, a to je pro MZ, tak i poskytovatele, ztěţejní, aby byli schopni a připraveni přizpůsobit se takovým změnám s minimálním narušením dalšího postupu. Krok č. 4 – Definování standardů pro data, komunikace a reporting Úspěch transformace zdravotního systému bude vyţadovat definování standardů a pravidel pro data, komunikace a reporting, které by umoţňovaly robustní výměnu informací a interoperabilitu a zajišťovaly takové řízení dat, které zajistí bezpečnost a soukromí. Je třeba, aby země plánovaly podporu existujících i nastupujících mezinárodních standardů pro výměnu zdravotnických informací a interoperabilitu. Krok č. 5 – Volba pobídek a platebních modelů Pro příslušné skupiny poskytovatelů je třeba vytvořit odpovídající pobídky a platební modely, aby akceptovali digitalizaci a další programy pro transformaci zdravotnictví a eHealth a plnili tak cíle budoucího celonárodního zdravotnictví. Krok č. 6 – Nastavení metrik a cílů programu Úsilí o transformaci zdravotní péče musí být schopné pravidelně dokládat, ţe dosahuje očekávaných výsledků a plní cíle projektu. Je třeba vytvořit metriky pro měření kvality, bezpečnosti, přístupnosti, zabezpečení, realizace přínosů a řízení nákladů, které budou prokazovat odpovědnost a pokrok v plnění cílů ve všech směrech. Role eHealth v transformaci Českého zdravotnictví Úspěšná transformace zdravotnictví je cesta, která můţe trvat řadu let vytrvalého úsilí a která bude vyţadovat postupný proces a efektivní programy pro řízení změn a vedení. Pro národní transformaci zdravotnictví existuje mnoho kritických faktorů úspěchu. Jedním z důleţitých prvků je implementace technologií eHealth, které poskytují přístup k informacím v reálném čase a mohou českému zdravotnictví pomoci dostát povinnostem v poskytování péče se stávajícími nebo velmi pravděpodobně dokonce i s omezenějšími zdroji. V rámci iniciativy eHealth doporučujeme se prioritně zaměřit na oblast Elektronické zdravotní dokumentace, která obvykle přináší největší výhody (více viz také Cost-Benefit analýza představená v kapitole 3). Elektronická zdravotní dokumentace (tj. Výměna zdravotnické dokumentace) Konečným informačním cílem pro mnoho zemí je poskytovat plně interoperabilní elektronickou zdravotní dokumentaci (EZD), která je přístupná všem oprávněným poskytovatelům péče i pacientům z libovolného místa. Elektronická zdravotní dokumentace můţe potenciálně zajistit obrovské zvýšení kvality a efektivity při současném sníţení plýtvání a neefektivit. Je potřeba si být ale vědom skutečnosti, ţe proces implementace pro tak komplexní řešení jako je EZD bývá mimořádně komplikovaný zásluhou mnoha otázek, které se týkají interoperability a technických, právních a organizačních záleţitostí. Je proto nutné iniciovat programy, které tvoří digitální záznamy postupně a které budou v průběhu času rozšiřovány o další oblasti zdravotnických informací. Tento přístup - začít v malém měřítku - lze přijmout rychle a přitom přináší více okamţitých výsledků. Příklady systémů, které dokáţou přinášet okamţité hmatatelné výhody, zahrnují: Výměna ţádanek. Zasílaní propouštěcích zpráv. Pacientský souhrn pro účely poskytnutí naléhavé péče. Sdílení radiologických a dalších obrazových vyšetření. Sdílení laboratorních výsledků.

64 z 168


Sdílení elektronických záznamů o očkování. Elektronická preskripce. Jeden z nejzákladnějších způsobů, jak je moţné začít, je elektronická výměna ţádostí o souhlas nebo zpráv mezi poskytovateli tak, ţe poţadovaná informace je okamţitě k dispozici. Některé země také realizovaly významné úspěchy s eHealth projekty, které poskytují základní demografické a klinické údaje o pacientech formou souhrnných záznamů o poskytnuté péči (základní dataset, nebo také pacientský souhrn). To jsou elektronické záznamy, které obsahují malé soubory o nedávných lékařských zásazích pacienta, lékovou historii a známé alergie a neţádoucí účinky. Řada zemí naopak začíná výměnou obrazových vyšetření a laboratorních výsledků digitální formou s oprávněnými vlastníky a zřízením systémů záznamů o očkování a elektronických rezervacích. Předpisy a dávkování je příkladem dalšího procesu, který můţe mít významně pozitivní vliv na náklady a bezpečnost, pokud jsou systémy elektronické preskripce zavedeny celostátně. Poskytnutím komplexního náhledu na všechny medikamenty, které pacient uţívá, můţe systém eRecept sníţit náklady tím, ţe přispívá ke sníţení počtu podvodů a zneuţití a ke zvýšení rutinního pouţívání generických léků. Funkce odsouhlasení medikace, které jsou součástí systémů elektronické preskripce, pomáhají zvyšovat bezpečnost pacientů tím, ţe upozorňují lékaře a farmaceuty, kde můţe dojít k neţádoucí reakci mezi nově předepsaným lékem a dalšími léky, které pacient uţívá. S náklady na léky v Evropě, které se podílejí více neţ 16 % na průměrném rozpočtu zdravotnictví, pomáhají celostátní systémy elektronické preskripce vládám lépe těmto výdajům porozumět a řídit je. Evropská komise povaţuje systémy elektronické preskripce za důleţité pro celý region (viz také jiţ diskutované cíle projektu epSOS). Úspěšné zahraniční eHealth programy Kanada a Dánsko jsou příklady zemí se statutárními systémy zdravotního pojištění. Obě země disponují vyspělým a úspěšně provozovaným eHealth programem. Na tomto místě bychom rádi shrnuli jejich zkušenosti a odvodili moţná doporučení pro budování českého národního eHealth. Kanada Počet obyvatel 35 milionů. Kanada “Health Infoway” je federální řídící organizace, která realizuje kanadský národní eHealth program. Infoway má 10 investičních programů, celkem má k dispozici 1,6 mld. USD a prioritně se zaměřuje se na následující oblasti: Přijetí eHealth systému koncovými uţivateli, resp. řízení souvisejících změn (Change Management). Národní strategie eHealth a inovace ve zdravotnictví. Elektronická zdravotní dokumentace. Registry a úloţiště pro další specializované zdravotnické informace. Standardy. Telemedicína. Z projektu Infoway je moţné čerpat zejména tato základní ponaučení: Je nutné se od začátku programu důsledně zaměřit na governance řízení změn. Je nutné důrazně prosazovat společné standardy a globální rámec architektury, tzv. “blueprint” nutný pro zajištění interoperability.

65 z 168


Dánsko Počet obyvatel 5,5 milionů. Dánsko je velmi úspěšné při realizaci eHealth programu a především v oblasti výměny zdravotnické dokumentace o pacientech. Dánský zdravotní systém má velmi nízké administrativní náklady, nejniţší lékařskou chybovost a nejvyšší míru spokojenosti pacienta a zdravotnického poskytovatele na světě. Klíčové poznatky dánského programu: Je nutné definovat přesné normy a standardy eHealth. Důraz na postupnou implementaci ve fázích s realistickým časovým plánem. Je nutné vypracovat propracovaný motivační systém pro přijetí a dodrţování eHealth standardů (včetně podpory pro dodavatele). Pozitivní výsledky strategie konsensuálního rozhodování se zapojením všech účastníků eHealth programu. 4.1.3 Případné dopady na stávající legislativu a návrh řešení Implementace základních pilířů koncepce elektronizace zdravotnictví, včetně klíčových aspektů její funkcionality a navrhovaného řešení, musí být podchycena v odpovídajících legislativních dokumentech, které zaručí její právní rámec a dlouhodobou stabilitu. Dle současné právní úpravy zdravotnictví v České republice lze hlavní očekávané změny spatřovat v následujících třech oblastech práva: V oblasti soukromého práva: Vymezení práv a povinností jednotlivce – pacienta, pojištěnce – jako příjemce zdravotních sluţeb. Vymezení práv a povinností poskytovatele zdravotních sluţeb při poskytování zdravotní péče. V oblasti soukromého a veřejného práva: Evidence, identifikace a autentizace osoby v systému poskytování a úhrady zdravotních sluţeb (pacient, pojištěnec, zdravotnický pracovník) pro účely uplatňování nároků. Vymezení práv a povinností poskytovatele zdravotních sluţeb při poskytování zdravotní péče. Úprava způsobu poskytování zdravotních sluţeb pacientům. Stanovení podmínek poskytování zdravotních sluţeb věcných dávek zdravotního pojištění (péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění). Vymezení práv a povinností poskytovatele zdravotních sluţeb při poskytování zdravotních sluţeb formou věcných dávek zdravotního pojištění (zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění). Vymezení práv a povinností pojištěnce jako příjemce zdravotních sluţeb, hrazených z veřejného zdravotního pojištění. V oblasti veřejného práva: Nastavení věcných a personálních podmínek pro poskytování zdravotních sluţeb (zdravotní péče, léčení). Evidence, identifikace a autentizace osoby v systému poskytování a úhrady zdravotních sluţeb (pacient, pojištěnec, zdravotnický pracovník) pro účely plnění úkolů veřejné moci. Vymezení kompetencí (působnost, příslušnost, pravomoc) orgánů veřejné správy v oblasti zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění (rozdělení a přidělení rolí). Úprava poskytování sluţeb v oblasti ochrany veřejného zdraví. Administrace údajů o poskytnutých zdravotních sluţbách (shromaţďování a zpracovávání individuálních údajů, anonymních údajů, agregovaných údajů), poskytování a sdílení údajů. Ochrana osobních údajů.

66 z 168


Elektronizace zdravotnictví je komplexní projekt, jehoţ jednotlivé aspekty a klíčové prvky, s účelem zachování a zajištění jejich plné funkčnosti, budou muset být do detailu zohledněny v odpovídajících zákonech a zákonných úpravách. Tyto změny budou vycházet z konkrétního nastavení jednotlivých pilířů elektronizace a budou reflektovat specifičnosti jednotlivých řešení. Bez ohledu na tato řešení vidíme jako klíčové zákonem podchytit následující aspekty elektronizace. Detailní zohlednění a návrh legislativních úprav doporučujeme dopracovat aţ v souvislosti s implementací jednotlivých řešení systému českého eHealth. Na systém zdravotnictví bude nahlíţeno jako na celek, v němţ – v kontextu evropského sociálního přístupu - nezastupitelnou roli hrají pacienti, poskytovatelé zdravotních sluţeb a zdravotní pojišťovny; změny právních předpisů budou zaměřeny na úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci implementace řešení hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví, Zásadní prioritou je zájem pacienta; zájem pacienta na dostupnosti včasné a kvalitní zdravotní sluţby (péče) nesmí být ohroţen strukturou údajů, které jsou o něm vedeny v systému, způsobem jejich evidence, ukládání, zpracování, publikování a sdílení, Pravidla provádění veškerých operací s údaji o poskytnuté péči musí být stanovena tak, aby bylo důsledně chráněno soukromí pacientů, Pacient může určit, kdo bude mít přístup k jeho zdravotnickým záznamům, pouze volbou ošetřujícího lékaře (poskytovatele zdravotních sluţeb) dává pacient souhlas s tím, aby tento lékař (poskytovatel) sdílel s ostatními poskytovateli údaje o zdravotní péči, kterou pacientovi poskytli, a volbou zdravotní pojišťovny; nemůţe odejmout oprávnění tomu, kdo je má ze zákona, Pacient může ovlivnit rozsah zpracovávaných údajů o svém zdravotním stavu pouze formou souhlasu či nesouhlasu s poskytnutím konkrétních zdravotních služeb (souhlas s navrţeným individuálním léčebným postupem, informovaný souhlas s poskytnutím zdravotních sluţeb), Osobní údaje s individuálními údaji o poskytnuté péči smí být užívány jen pro účely poskytování další zdravotní péče a pro účely poskytování věcných dávek zdravotního pojištění, Poskytování údajů pro zajištění návaznosti péče a sdílení výsledků vyšetření bude uloţeno poskytovatelům zdravotních sluţeb jako právní povinnost bez podmínky ţádosti, Veškeré operace s osobními a citlivými údaji pacientů lze provádět pouze za podmínky dodrţení stanovených standardů, Pacient musí mít vždy přístup k údajům, které jsou o něm vedeny v systému, nebo k nimţ systém umoţní přistupovat; toto své právo musí mít pacient moţnost uskutečnit formou přímého (dálkového), náleţitě autorizovaného, přístupu, Legislativní změny budou navrhovány především s cílem pro účely poskytování zdravotních sluţeb jednotlivým pacientům integrovat dosud existující, avšak nepropojené nebo nedůsledně propojené registry a databáze, v nichţ jsou vedeny obecné identifikační údaje o fyzických osobách a registry a databáze o zásadních poskytnutých zdravotních sluţbách v odpovídajícím detailu (zejména základní registry, národní zdravotní registry, registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, databáze zdravotních pojišťoven o poskytnutých věcných dávkách zdravotního pojištění – anonymizované individuální účty pojištěnců, evidence zdravotních pojišťoven o úhradách zdravotních sluţeb z veřejného zdravotního pojištění), umožnit sdružování údajů o poskytnuté zdravotní péči z různých zdrojů, pro účely managementu zdravotnictví integrovat zdroje údajů o poskytovaných zdravotních sluţbách, vytvořit podmínky pro variabilní vytěžování, zpracovávání a užívání anonymizovaných údajů, stanovit míru závaznosti výsledků analýz údajů, vymezit povinnost zveřejňování údajů o péči, její rozsah a podmínky, Pro potřeby třetích osob (výrobci léčiv a prostředků, odborné společnosti, pacientské organizace) lze zpřístupnit údaje o poskytnuté zdravotní péči pouze jako anonymizované, ve struktuře anonymního osobního účtu, vybraného postupem, neumoţňujícím identifikaci pacienta, nebo ve formě agregovaných dat podle předem stanoveného pravidla,

67 z 168


Budou stanoveny či upřesněny úkoly a oprávnění jednotlivých účastníků systému a správních orgánů, jimţ přísluší výkon správy (státní správy a samosprávy) ve zdravotnictví při zachování současného rozsahu kompetencí, Potřebná právní úprava bude navrhována ve formě změn (novelizace) příslušných právních předpisů v nebytném rozsahu, nikoliv ve formě nového kodexu elektronického zdravotnictví. Ačkoliv účelem tohoto dokumentu není vymezit konkrétní změny, které se musí v jednotlivých právních listinách projevit, shrnujeme níţe v textu základní prameny práva, které budou jednotlivé legislativní změny zachycovat. Listina základních práv a svobod, zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zdravotních sluţbách, zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o specifických zdravotních sluţbách, zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nelékařských zdravotnických povoláních, zákon č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o všeobecném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Směrnice č. 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o základních registrech, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o elektronickém podpisu, zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obcích (obecní zřízení), zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o hlavním městě Praze, zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o krajích (krajské zřízení), 4.1.4 Přínosy navrhovaného řešení Konkrétní přínosy navrhovaného řešení jsou jiţ popsány na dalších místech tohoto dokumentu. Konkrétně se jedná o: a) Ne-finanční přínosy v kapitolách 3.2 a 3.5 b) Finanční přínosy v kapitole 4.2.2

68 z 168


4.2

Ekonomický a statistický model

4.2.1 Globální popis návrhu ekonomického modelu N následujícím obrázku jsou zobrazeny předpokládané investiční náklady nutné pro realizaci národního programu eHealth České republiky a jejich přibliţná alokace na jednotlivé projekty.

Součet očekávaných rámcových nákladů za jednotlivé pilíře a části programu eHealth jsou uvedeny v tabulce níţe. Oblast programu Governance, řízení projektu, změna, komunikace Interoperabilita a integrace ePreskripce Registr radiační zátěţe Výměna informací o zdravotnické dokumentaci Manaţerský informační systém (MIS) Pacientský portál Registry pacienta, zdravotníka a zařízení Sdílená technologická infrastruktura Celkem očekávané náklady

Předpokládané náklady (mil. Kč.) 100 – 130 120 – 150 180 – 220 60 – 80 280 – 320 160 – 210 70 – 100 130 – 160 270 – 320 1 370 – 1 690

Základním principem navrhovaného systému s ohledem na investiční a provozní náklady je postupné zavádění jednotlivých funkcionalit systému s ohledem na datum spuštění jednotlivých eHealth projektů. Systémové fázování investic je uvedeno v následujícím schématu s předpokladem rozkladu celkových nákladů na uvedení programu eHealth v České republice do třech období.

69 z 168


Základní fázování a financování programu eHealth Fáze 1: Systémový základ a funkční výstupy 800 Mil Kč Fáze 1 je zameřena na položení systémových základů programu e-health, zprovoznění technického, organizačního a legislativního prostředí a zapojení uživatelů s důrazem na dosažení reálných a měřitelných efektů programu. V některých oblastech je dosaženo plošné pokrytí. Je nutno vybudovat a zaběhnout struktury programu zajišťující koordinaci, komunikaci a řešení eskalací pro zamezení blokování postupu

2013 BUDOVÁNÍ

Fáze 2: Úplné pokrytí a provozní efektivita 600 Mil Kč

Fáze 2 pokračuje a realizuje plošné pokrytí komplexu poskytovatelů a plné zapojení a aktivaci pacienta. Jsou dosaženy rozsáhlé systémové benefity v dimenzích nákladů, kvality, bezpečnosti péče a uživatelské spokojenosti

2015 ROZŠIŘOVÁNÍ

Fáze 3: Nadstavby a rozvoj 200 Mil Kč Fáze 3 zajišťuje udržitelnost a pokročilé funkce a nádstavby (klinická genetika, telemedicína atd)

2018 ROZVOJ

Na základě definovaných oblastí a očekávaných benefitů programu elektronického zdravotnictví doporučujeme podrobněji analyzovat obdobné, jiţ realizované programy eHealth v rámci EU, které jsou ve stavu provozu. Podle jejich výsledků a rozsahu lze aproximovat náklady a výsledky realizace programu v ČR a porovnat s odhady dodavatelů. Porovnáním obou přístupů je moţné kvalifikovaněji odhadnout předpokládané náklady a očekávané přínosy. Níţe uvedené schéma dále znázorňuje moţné finanční zdroje pro realizaci programu národního eHealth České republiky.

70 z 168


Způsob financování projektů je závislý na příslušné etapě: Příprava – obsahuje definice projektů, analýzy, vypracování ţádostí, apod. Financování celkového konceptu elektronického zdravotnictví a souvisejících aktivit hradí ze svého rozpočtu MZČR. Investice a implementace – je vlastní realizace projektu do doby předání do provozu a bude hrazena ze státního rozpočtu (15 %) a prostředků IOP (85 %). Provoz – znamená udrţení výstupů v rutinním provozu i po skončení realizace projektu v rámci tzv. udrţitelnosti projektu. V praxi to znamená, ţe ţadatel musí prokázat zdroje pro udrţení výstupů projektu v provozu nejméně po dobu pěti let. Z obrázku vyplývá, ţe financování provozu bude realizováno jak ze státního rozpočtu (např. zákonem stanovené provozování registrů), tak i z jiných zdrojů (např. komerční aktivity portálu, poskytování statistických údajů, aj.). Vycházíme-li z předpokládaného objemu investic na národní program eHealth ve výši 1 370 aţ 1 690 mil. Kč a hrubý odhad roční částky na zajištění provozu se pohybuje kolem 8 % výše investice, bude nutné zajistit cca 110 aţ 135 mil. Kč na pokrytí provozu. Část nákladů bude moţné pokrýt z rozpočtu MZČR, respektive rozpočtů SÚKL, ÚZIS a KSRZIS, zbývající část bude třeba hledat v úsporách či příjmech ostatních zúčastněných subjektů, jehoţ typickým představitelem jsou zdravotní pojišťovny, které jiţ nyní investují nemalé finanční částky na eliminaci nedostatků současného systém. Doporučený postup pro odhad zdrojů potřebných na zajištění provozu: Jsou-li známy celkové náklady na fázi investice a údrţba, je moţné kvalifikovaně odhadnout výši finančních zdrojů na zajištění provozu. Jsou-li známy náklady ZP ve strukturované formě a jsou-li známy oblasti potenciálních úspor, pak na základě procenta úspor je moţné kvalifikovaně odhadnout výši moţných úspor při zavedení elektronického zdravotnictví.

71 z 168


Stejně tak je moţné odhadnout výši příjmů na základě zpoplatněné sluţby a její četnosti, např. transakcí se mohou zúčastnit i komerční subjekty, které budou mít kaţdou transakci zpoplatněnou. 4.2.2 Přínosy navrhovaného řešení Přínosy plynoucí z implementace programu eHealth jsou detailně popsány v kapitole 3.1.8 s rozpadem na kvalitativní a kvantitativní analýzu přínosů. Identifikace a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení elektronizace zdravotnictví na stávající stav z ekonomického hlediska Souhrn všech kvantifikovaných přínosů je uveden v kapitole 3.1.8. Celková suma je pouze odhadovaný dosaţitelný kvantitativní přínos vyplývající z úspěšné implementace všech pilířů a jejich plného chodu v rámci systému eHealth. 4.2.3

Analýza možností a předpokladů využití principů prediktivní analytiky na nově vybudovaném systému MZČR, resp. ÚZIS mohou analyzovat informace a pouţívat modelovací nástroje ke zlepšení provozních a klinických procesů a postupů veřejného zdravotnictví a sniţovat tak náklady na zdravotnictví. S analytickými technologiemi mohou zlepšovat zdravotní péči tím, ţe budou lépe rozumět výkonu, čekacím dobám, nárokům na kapacity a dalším informacím o vyuţití systému. Budou schopny lepší identifikace pacientů s vysokými rizikovými faktory a jejich zařazením do preventivních programů, poskytnutím lepších doporučení pro léčbu na základě analýz zaloţených na faktech a prediktivních analýzách a zavedením programů pro monitorování chorob ke zlepšení zdraví obyvatel. 4.2.4

Rozšíření provozních programů jako jsou zkrácení čekací doby, lepší systémové plánování a přesné předvídání nároků na zdroje lze dosáhnout pouţitím analytik. Analytické technologie mohou pomoci stanovit, jak zkrátit čekací doby lepší alokací pacientů v rámci všech dostupných zařízení a poskytovatelů sluţeb. Tyto technologie lze také pouţít pro modelování a předvídání budoucích nároků na konkrétní typy poskytovatelů nebo zařízení a k určení, zda nabídka uspokojí poptávku. Nadto mohou analytiky pomáhat k předvídání budoucí poptávky v rámci celého systému poskytování zdravotní péče a tak pomáhat s vytvářením pravidel a plánování systému a investic. Analytické technologie lze pouţít například k řešení důsledku úbytku počtu ošetřovatelských zdrojů nebo uzavření všeobecné nemocnice s dopadem na náklady a provoz systému zdravotnictví celé České republiky. Zlepšení klinických výsledků lze dosáhnout pouţitím analytik pro identifikaci vysoce rizikových pacientů, kvalitnějších plánů léčení a potenciálních budoucích problémů zdravotnictví. MZČR můţe zavést technologie registrů pacientů a nemocí. Ty pomáhají posoudit a rozvrstvit rizika všech obyvatel v regionu a identifikovat pacienty, kteří jsou vystaveni nejvyššímu riziku, ţe budou zasaţeni chronickými nemocemi. Po jejich identifikaci lze tyto pacienty vyzvat k účasti na preventivních programech dříve, neţ se u nich začnou rozvíjet symptomy. Analytiky na základě faktů umoţňují klinickým pracovníkům lépe porozumět specifickým podmínkám a nejefektivnějším plánům léčení pro pacienty s určitými charakteristickými vlastnostmi. Tato znalost můţe pomoci postoupit k poskytování individualizované nabídce léků a specificky navrhované léčbě, a to můţe dramaticky zlepšit zdravotní stav české populace. Prediktivní analýzy lze pouţít pro tvorbu lepších prognóz výsledků léčení a podmínek, jejichţ rozvinutí se očekává na základě symptomů pacienta, demografických údajů a dalších dostupných informací. Profily chorob a jednotlivců také přispívají k lepším výsledkům zdravotní péče. Vyšší efektivity veřejného zdravotnictví lze dosáhnout monitorováním nemocí, coţ je oblast, která celkově zlepšuje zdravotní stav populace. MZČR by mělo začít implementovat integraci dat a analytických moţností, které pomůţe rozšířit záběr očkování, zlepšovat zjišťování a správu přenosných chorob a lépe identifikovat trendy nemocí v rámci konkrétních demografických nebo geografických skupin.

72 z 168


S vyšší dostupností elektronických dat, jakým je elektronické preskripce, souhrnné záznamy o poskytnuté péči nebo očkování, nebo dalších klinických informací, by MZČR mělo mít připravené systémy pro sběr a analyzování takových dat. Takto získaných znalostí lze vyuţít k rozvoji programů, které pomáhají zlepšovat zdravotní stav populace. Například, pokud tato data indikují, ţe určitý region má vyšší výskyt diabetu neţ zbytek země, lze vytvořit kampaň pro informování veřejnosti s cílem poučit občany v daném regionu o tom, jak cukrovce předcházet, a tak přispět k niţšímu výskytu diabetu. Návrh modelu zpracování dat pro účely statistiky a vyhodnocování funkčnosti a ekonomiky elektronického zdravotnictví Základní cíle MIS 4.2.5

Mezi základní cíle manaţerského informačního systému patří: Podpora reformní agendy MZČR. Zvýšení informační podpory pro taktické i strategické plánování a rozhodování MZČR. Zefektivnění ekonomicko – provozních procesů MZČR a jeho organizací. Posílení kontrolní role MZČR nad zdravotním systémem. Cesta k naplnění cílů MIS Zajištění vyhodnocování ukazatelů a trendů ve zdravotním systému i v jednotlivých organizacích. Vybudování technologické infrastruktury rezortu umoţňující sdílení a výměnu elektronických dat. Vytvoření centralizovaného provozního systému pro zpracování společných agend organizací MZČR. Zajištění společného datového centra Ministerstva a integrace datových zdrojů v resortu. Základní koncept MIS Základní koncept manaţerského informačního systému je uveden na následujícím obrázku:

73 z 168


Základní úlohy MIS

Podpora systému DRG Zavedení systému DRG, který umoţňuje efektivní chování nemocnic a ostatních subjektů v systému zdravotní péče, vyţaduje provedení mnoha systémových změn v oblasti akutního zdraví. Ze zkušeností členských států EU je zřejmé, ţe dopady zavedení systému DRG jsou podobné. Subjekty, které jsou v prvé řadě zapojeny do zavádění systému DRG, jsou nemocnice poskytující akutní péči. Tyto nemocnice se musí zlepšovat v přesnosti, úplnosti a kvalitě sběru dat, která jsou pak předávána zdravotním pojišťovnám, protoţe příjmy nemocnic obecně závisejí na kvalitě vykazovaných dat. Manaţerský informační systém napomůţe řešení prioritních otázek týkajících se dalšího rozvoje systému zdravotní péče v České republice, zejména pokud jde o efektivnější alokaci finančních zdrojů a zlepšení produktivity, efektivnosti a kvality zdravotní péče. Toho by měl dosáhnout prostřednictvím zlepšení kvality klíčových postupů jako je výpočet jednicových nákladů elementární zdravotní péče či výpočet relativních vah jednotlivých DRG skupin. DRG je klasifikační systém, zaloţený na medicínské a ekonomické (nákladové) podobnosti v léčbě jednotlivých skupin hospitalizací. Relativní ekonomickou náročnost jednotlivých DRG popisují jejich relativní váhy. Transparentní a realitě systému odpovídající výpočet relativních vah je zásadní pro pouţití DRG jako základu pro úhradu akutní lůţkové péče.

74 z 168


Kroky Ministerstva zdravotnictví ČR směřující k rozvoji platebního mechanismu zaloţeného na DRG včetně postupného zavedení jednotné základní sazby vyţadují další rozvoj, zpřesnění a ověření sběru dat a dosavadního postupu pouţívaného při výpočtu relativních vah. Zásadním krokem je nastavení korektní sady vah a jejich atributů tak, aby byla zajištěna objektivní aproximace spotřebovaných nákladů, a tím umoţněno pouţití DRG v úhradovém mechanismu v maximální moţné míře. k odstranění problémů se současným způsobem výpočtu relativních vah bude potřeba zobecnit stávající pouţívané metodiky a navrhnout nový systém kalkulace nákladů. Dále bude nutné navrhnout systém kalkulace nákladů tak, aby nebyl závislý pouze na stávajícím sazebníku výkonů, a zajistit, aby se poţadované nákladové druhy alokovaly odpovídajícím způsobem na procesy. Se vzrůstajícím podílem DRG na úhradách akutní lůţkové péče vzrůstá význam úplnosti a správnosti dat, která rozhodují o klasifikaci případu. Vzrůstající záběr DRG systému v úhradách spolu s postihy, které hrozí nemoci při neoprávněném vykazování diagnóz, vede ke vzrůstajícímu zájmu o znalost korektního způsobu kódování a vykazování diagnóz. Zde se však naráţí na výše zmiňované problémy. V rámci projektu budou vypracovány vhodné metodiky, které budou přispívat k efektivnějšímu vyuţívání veřejných zdrojů a k omezení růstu nákladů v akutní lůţkové péči a současně umoţní vyuţívání objektivních kritérií a ukazatelů ekonomické účinnosti a budou přispívat ke zlepšení řízení systému zdravotní péče na střední a vrcholové úrovni. Registr nákladů a referenčních hodnot DRG Na základě výše uvedeného kontextu je ţádoucí vytvoření Registru nákladů a referenčních hodnot a podpořit tak implementaci klasifikačního systému DRG v ČR a výrazně přispět tak k efektivnějšímu fungování zdravotního systému v České republice.

Hlavním účelem Registru nákladů a referenčních hodnot DRG je: Vytvořit systém pro objektivní stanovení jednicových nákladů poskytované zdravotní péče a poskytnout relevantní podklady pro výpočet základních parametrů DRG jako např. stanovení relativních vah jednotlivých DRG skupin. Vytvořit informační podporu pro kultivaci klasifikačního systému DRG prostřednictvím tzv. modelačního grouperu umoţňující parametrické analýzy nových variant definičního manuálu.

75 z 168


Vytvořit systém pro modelaci dopadů úhradových mechanismů zdravotní péče v České republice a poskytnout relevantní podklady pro stanovení základních sazeb jednotlivých typů nemocnic popř. obecně podkladů pro modelaci úhrad zdravotního systému. V rámci tvorby Registru nákladů a referenčních hodnot DRG se přepokládá vyuţití spolupráce Národního referenčního centra a Referenčních nemocnic, ze kterých jsou pravidelně získána detailní zdrojová data o evidenci nákladů a produkci. Z Referenčních nemocnic bude vytvořen základní datový model nemocnic a na něm budou ověřovány jednotlivé principy kalkulační metodologie a metodiky stanovení relativních vah. Dále předpokládáme úzkou spolupráci s ekonomickou expertní skupinou Národního referenčního centra sloţenou ze zástupců Referenčních nemocnic, která by dokázala přenášet informace a zkušenosti mezi praxí v nemocnicích a realizačním týmem projektu. Uživatelé Registru nákladů referenčních hodnot: MZ ČR o modelace nákladů a úhrad zdravotní péče Národní referenční centrum o sběr dat z Referenčních nemocnic o stanovení jednicových nákladů péče o výpočet relativních vah DRG a podkladů pro modelaci úhrad Referenční nemocnice o analýzy vlastních dat o benchmarking s referenčními hodnotami Zdroje dat Základním zdrojem dat pro registr nákladů jsou data sbíraná Národním referenčním centrem Ekonomická data Referenčních nemocnic Personální data Referenčních nemocnic Data o zdravotní produkci Referenčních nemocnic Dále je nutné tato data doplnit o agregovaná celoplošná data o zdravotní produkci nemocnic Podpora řízení zdravotního systému Zvyšování efektivity zdravotnictví je základním poţadavkem dnešní vyspělé společnosti. k plnění tohoto poţadavku potřebuje Ministerstvo zdravotnictví ČR maximum informací pro manaţerské rozhodování. V tomto projektu navrţený systém podpory manaţerského rozhodování vychází z vyuţití implementovaných informačněkomunikačních technologií a shromaţďovaných dat. To umoţní poskytovat průřezové informace k manaţerskému rozhodování ve dvou úrovních: Operativní řízení přímo řízených nemocnicí – Ministerstvo zdravotnictví ČR, jako zřizovatel přímo řízených rozpočtových organizací, musí dbát na jejich efektivní fungování a plnění jejich funkce. Strategické řízení zdravotního systému v ČR – kompetence Ministerstva zdravotnictví ČR, jako ústředního orgánu státní správy. Operativní řízení přímo řízených organizací Hlavní cílem manaţerského reportingu je ve sledování ekonomických ukazatelů jako např. čerpání rozpočtu vytvoření účinného transparentního, efektivního a centralizovaného nástroje pro řízení veřejných financí. Díky

76 z 168


integraci jednotlivých oblastí systému (finanční účetnictví, skladové hospodářství, účetnictví dlouhodobého majetku), systém on-line vyhodnocuje aktuální čerpání prostředků proti přidělenému rozpočtu a na základě definovaných podmínek automaticky reaguje na účetní a obchodní případy, které by znamenaly překročení přidělených prostředků. Strategické řízení zdravotní péče v ČR Základním kamenem pro systém strategického řízení zdravotní péče ČR je sledování nákladovosti (efektivity) a kvality zdravotní péče. Hlavním předpokladem pro efektivitu a kvalitu systému poskytování zdravotní péče je efektivní alokace zdrojů. V krátkodobém horizontu se riziko špatné alokace zdrojů můţe podle pouţívaných finančních mechanismů dělit v různé míře mezi poskytovatele a veřejné plátce zdravotní péče, nicméně dlouhodobě na neefektivní alokaci zdrojů ve zdravotnictví vţdy doplácí občané. Neefektivní alokace zdrojů nemusí být na první pohled vůbec zřejmá, protoţe systém financování a poskytování zdravotní péče se můţe takové neefektivní alokaci dlouhodobě přizpůsobit. Tento jev lze sledovat nejen v České republice, ale i v celé řadě bohatších států. Proto cílem tohoto projektu je vytvořit teoretické a praktické předpoklady pro analýzu a zlepšení efektivity alokace zdrojů v českém zdravotnictví. Naše chápání efektivní alokace zdrojů se neomezuje jenom na alokaci zdrojů v souladu s oprávněnými náklady zdravotní péče, ale zahrnuje i motivaci k poskytování ţádoucí struktury a objemu zdravotní péče a motivaci k co nejvyšší kvalitě zdravotní péče. Hlavním cílem podpory strategické řízení zdravotní péče v ČR v eHealth programu je: Umoţnit sledování klíčových ukazatelů o nákladovosti a kvalitě zdravotní péče. Podpořit analytickou činnost pro řízení kvality a nákladovost zdravotní péče Podporované procesy

Implementace navrhovaného systému zahrnuje: Definice základní sady ukazatelů, formátu a náplně ekonomických výkazů. Implementace technického řešení datového skladu a presentační vrstvy nad datovým skladem. Nastavení procesu sběru dat z přímo řízených organizací, pravidel procesu plánování a reportování. Zavedení průběţných kontrol k ověřování správnosti dat. Přímo řízené příspěvkové organizace zahrnuté do projektu:

77 z 168


Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Fakultní nemocnice Na Bulovce Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice Plzeň Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Fakultní nemocnice v Motole Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Nemocnice Na Homolce Institut klinické experimentální medicíny Masarykův onkologický ústav Ústav pro péči o matku a dítě Zdroje dat Zdrojem dat pro registr nákladů je definovaná sada dat pro řízení přímo řízených nemocnic (agregovaná celoplošná data o zdravotní produkci nemocnic (ÚZIS)). 4.3

Technický model

4.3.1 Globální koncept architektury elektronického zdravotnictví Následující obrázek je detailnějším rozpracováním konceptuálního blokového schéma uvedeného dříve v 3.1 Globální popis navrhovaného řešení. Jednotlivé funkční bloky a sluţby jsou pak popsány dále v textu. Schéma nepředstavuje konečnou architekturu eHealth, ale rámec, který je dále moţné rozšiřovat a doplňovat o další eHealth sluţby. Jedná se o globální koncept, jehoţ úkolem je také ukázat nutnost existence sdílených vrstev a sluţeb. Obsahuje i komponenty a sluţby, které nejsou součástí vydefinovaných projektů, ale které bezesporu patří do programu eHealth. Popisy jednotlivých projektů uvedených v dalších podkapitolách pak odkazují na toto koncepční schéma s uvedením, kterých komponent, funkcí a sluţeb se ten který projekt týká.

78 z 168


4.3.1.1 Přístupové kanály Systém eHealth nabízí celou řadu přístupových kanálů, včetně call centra, eHealth portálů a B2B brány. Komponenty přístupových kanálů se zaměřují především na řízení uţivatelských informací a základních informačních sluţeb systému eHealth. Call centrum slouţí k obsluze dotazů, námitek a připomínek souvisejících s eHealth od jednotlivců a poskytovatelů péče. eHealth call centrum můţe být spojeno s tzv. steward portálem, odkud mohou pracovníci čerpat informace o stavu systému. Problematika call centra jde mimo rámec tohoto dokumentu a dále není v textu blíţe rozpracována. eHealth portály umoţňují lepší přístup ke zdravotní péči a informacím s konečným cílem zlepšit péči o pacienty a zlepšit zdravotní stav. eHealth portál odráţí praktickou, nepolitickou a veřejnou pozici vlády v otázce zdravotní péče. Jsou tedy velmi podstatnou a zejména viditelnou komponentou systému eHealth. Podrobnější popis jednotlivých portálů odpovídající jednotlivým skupinám zainteresovaných osob je uveden v kapitole 3.2.3 Návrh způsobu řešení zpřístupnění informací uţivatelům budovaného systému B2B brána je popsána dále v textu. 4.3.1.2 eHealth služby Účelem systému EZD je řešit problém informační roztříštěnosti tím, ţe poskytneme: pacientovi snadnější přístup k vlastní zdravotnické dokumentaci,

79 z 168


poskytovatelům zdravotní péče snadnější přístup k jednotlivé klinické dokumentaci (při zachování pravidel ochrany osobních údajů) Výsledkem je: Zlepšení kontinuity péče pro jednotlivce přistupujícího k více poskytovatelům zdravotní péče tím, ţe klíčové informace o zdraví jsou dostupné v místě a v čase, kdy je to potřebné k zajištění bezpečné péče. Umoţnění jednotlivci podílet se aktivněji na své zdravotní péči lepším přístupem k vlastní zdravotní dokumentaci. Zlepšení diagnostiky a léčebné schopnosti díky lepšímu přístupu a analýze diagnostických informací. Zlepšení koordinace péče pro osoby s chronickými nebo komplexními problémy tím, ţe umoţňuje individuálním ošetřujícím týmům činit rozhodnutí při větší informovanosti o stavu pacienta. EZD umoţňuje uloţení a zpřístupnění klinických dokumentů jako např.: elektronická preskripce a výdej léčivých přípravků, pacientský dataset, který obsahuje základní informace, alergie, očkování aj., propouštěcí zprávy, doporučení ke specialistovi, zprávy specialistů, laboratorní výsledky, odkazy na medicínské obrazové informace a na související reporty, léčebný plán chronické nemoci, atd. Informace můţe být buď strukturovaná, nebo nestrukturovaná. Strukturované informace lze rozloţit a uloţit jako jednotlivé elementy v informačním modelu EZD. Za spolupráce terminilogické sluţby mohou být strukturovaná data automaticky analyzována a poskytovat tak druhotnou přidanou hodnotu. Sluţba elektronické preskripce (ePreskripce) spočívá v elektronickém předepisování a elektronickém vydávání léčiv: ePreskripce je definována jako elektronické předepisování léčivého přípravku za uţití softwaru autorizovaným zdravotnickým profesionálem a elektronický přenos receptu do lékárny, kde můţe být recept realizován (dojde k výdeji). eDispensing je definováno jako elektronické vyzvednutí receptu a výdej léčivého přípravku pacientovi dle údajů z ePreskripce. Jakmile dojde k výdeji léčivého přípravku, jsou informace o výdeji reportovány do systému ePreskripce. Projekt epSOS definuje sluţbu ePreskripce na značné úrovni detailu. Doporučujeme jako best practice vyuţít těchto informací při vývoji, resp. úpravě elektronické preskripce v ČR. EZD můţe být rozšířeno o podporu služby obrazových dat. Vlastní sluţba obrazových dat můţe být realizována formou odkazů na obrazové informace nebo v plné verzi řešit i jejich ukládání a arcihivaci. Obecně sluţba podporuje: ukládání a výběr medicínských obrazových dat (umoţňuje tak vzdálenou diagnostiku), dlouhodobou archivaci medicínských obrazových dat, ukládání a výběr reportů spojených s obrazovými daty.

80 z 168


Taková sluţba vyţaduje kombinaci systému EZD a VNA (Vendor Neutral Archive). Sluţba obohacuje přínosy EZD o potenciální redukci nákladů na údrţbu a ukládání obrazových dat a podporuje další pracovní postupy, jako např. tele radiologii (vzdálená diagnostika). Pacientský dataset je standardizovaný soubor základních lékařských údajů, které obsahuje nejdůleţitější klinické fakta nezbytná k zajištění bezpečného zdravotní péče. Dataset dává zdravotnickým pracovníkům základní informace, které potřebují k poskytování péče zejména v případě neočekávané události. Summary Care Record je elektronický záznam, který obsahuje informace o lécích, které pacient uţívá, o alergiích a jakýchkoli jeho špatných reakcích na léky. Sluţba pacientského datasetu je na detailní úrovni definována v epSOSu. Doporučujeme jako best practice vyuţít tohoto faktu v zájmu urychlení rozvoje a zavádění pacientského datasetu v České republice. Služba identifikace provádí identifikaci subjektů / uţivatelů eHealth programu. EZD podporuje mechanismus eDoporučení (eReferral). Kdyţ participující poskytovatel vytvoří elektronické doporučení je tento poslán určenému příjemci a kopie je uloţena v EZD systému. EZD systém přijme elektronické doporučení buď jako strukturovaný nebo nestrukturovaný klinický dokument. Strukturované odkazy budou splňovat zavedené standardy (extenze HL7 CDA). Odkaz můţe obsahovat: kontakt uvedený pacientem, pacient, praktický lékař, doporučující (lékař), detail doporučení, historie pacienta, aktuální medikace, alergie, patologické reakce, diagnostická zjištění, přílohy. eHealth má velký potenciál v kontextu řízení chronických onemocnění. Pouţití EZD pro řízení chronických stavů jako je např. diabetes nebo nemoci oběhového aparátu je zásadním přínosem pro systém zdravotní péče protoţe umoţňuje monitorovat stav a šíření těchto nemocí v populaci. Sluţba management information system (MIS) poskytuje informace, které jsou potřebné pro to, aby mohl být eHealth efektivně řízen. Poskytuje agregované a dále zpracované informace zejména manaţerského a statistického charakteru určené pro vybrané zúčastněné skupiny. 4.3.1.3 Základní eHealth infostruktura Workflow a BPM Sluţby workflow a BPM mají za úkol řídit a provádět procesní workflow a orchestraci, řídí interakce jednotlivých sluţeb eHealth. Sluţby vyuţívají servisní sběrnici a kromě integrace, transformace a orchestrace zahrnují bezpečnostní sluţby a sluţby jednotlivých zdravotnických domén. Sluţby case managementu umoţňují zdravotnickým specialistům, poskytovatelům péče a zdravotnickým organizacím konsolidovat a zefektivnit sloţité případy, coţ vede k rychlejším a efektivnějším výsledkům. Case management zjednodušuje péči o pacienty tím, ţe poskytuje simultánní přístup k pacientským záznamům.

81 z 168


Telemedicína je definována jako pouţívání elektronické komunikace a informačních technologií s cílem zajistit nebo podpořit klinickou péči na dálku. Do této definice jsou zahrnuty např. konzultace a case management. Telemedicína implikuje přístup do EZD a dále vyţaduje definici specifického workflow k zajištění koherence péče. Telemedicína zahrnuje několik podskupin jako tele monitoring, vzdálené konzultace, tele mentoring atd. Teleradiologie je přenos radiologických obrazů pacienta z jednoho místa na jiné za účelem sdílení studie s jinými radiology a lékaři. Zlepšuje péči o pacienty tím, ţe umoţňuje radiologům poskytovat sluţby, aniţ by museli bezprostředně být na stejném místě jako pacient. To je zvláště důleţité v případech, kdy je potřeba určitý specialista (MRI radiolog, neuroradiolog, …), který je obvykle dostupný pouze ve velkých zdravotnických zařízeních a pouze v pracovní době. Teleradiologie umoţňuje těmto specialistům být dostupný 24 x 7. Klinické workflow popisuje tok klinických informací mezi pacientem, zdravotním profesionálem a poskytovatelem péče. Prakticky tak ovlivňuje efektivnost poskytování péče a spokojenost pacienta. Podniková servisní sběrnice Smysl B2B brány je poskytovat vnější rozhraní pro další participující a partnerské systémy, které přistupují do systému eHealth. Např. pro nemocniční informační systém, laboratorní informační systém, portály (pokud stojí mimo vlastní systém eHealth nebo je to ţádoucí z jiných důvodů), smluvní poskytovatele sluţeb pro eHealth. Služby interoperability EZD zajišťují, aby výměna informací mohla probíhat elektronicky, bezpečně, ověřitelně a přesně tehdy, kdy je třeba a na místech, kde je třeba. Zahrnuje interoperabilitu technickou, sémantickou a procesní. Zahrnuje transakce a standardy definované Healthcare Information Technology Standard Panel, např. reportování laboratorních výsledků, výměna informací o očkování, proces elektronické preskripce a další. Longitudinal Record Service je sluţba odpovědná za orchestraci sluţeb v podnikové sběrnici (ESB). Vykonává kroky nezbytné k vykonání transakcí v ESB a ošetření chyb. Poskytuje zdravotnickým profesionálům a poskytovatelům péče přístup ke klinickým detailům zaznamenaným na jednom nebo několika místech. Také zahrnuje schopnost extrakce, transformace a přenosu EZD informací do datových skladů. Sluţby zdravotnických domén je sada sluţeb elektronického zdravotnictví odpovědných za zachycení, uchování a poskytnutí přístupu ke konkrétním informacím dané domény (např. informační systémy laboratoře), a to jak v detailu, tak souhrnu. Komponenta medicínského profilu (health profile) je sada sluţeb slouţících k řízení specifických medicínských stavů pacienta během definovaného časového období. Profil se ukazuje být nejpřesnějším přístupem k odhadu nákladů na zdravotní péči. Řada časově sousledných zdravotnických sluţeb spojených s léčbou dané nemoci nebo jako reakce na konkrétní ţádost pacienta nebo dalšího relevantního subjektu. Komunikační sběrnice je část ESB, která podporuje komunikaci na nízké úrovni (low level communication) mezi sluţbami EZD, dalšími business sluţbami a aplikacemi partnerů. Poskytuje sluţbu přihlášení ke komunikaci publikované na centrální sběrnici. Připojování se děje na definovaném federalizovaném rozhraní. Obsahuje messaging sluţbu a protokolové sluţby: messaging sluţby: Sluţby mohou být navrţeny tak, aby vyuţívaly interakci zaloţené na technologii zpráv, která zahrnuje transformační sluţby, směrování, šifrování / dešifrování, kódování / dekódování, standardní parsování jako HL7, DICOM, ebXML apod., protokolové sluţby: Komunikační sběrnice poskytuje širokou škálu komunikačních protokolů, které mohou být vyuţity pro komunikaci. Zahrnuje to protokoly jak na síťové, tak aplikační vrstvě. Společné sluţby ESB zahrnují: integrační sluţby: Zahrnují sluţby integrační, message broker a sluţby servisního katalogu,

82 z 168


sluţby subskripce: Umoţňují subscripci k vybrané události a dále pak řídit alerty a notifikace, řídící sluţby: Poskytují sluţby pro konfigurování EZD a další řídící sluţby, sluţby kontextu: Komponenta řídí kontext a poskytuje sluţby relací (session service) a caching., obecné sluţby: Komponenta poskytuje sluţby pro auditing, řízení logů a obecné obsluhy chyb a výjimek. Sluţby obchodních (business) pravidel udrţují a vykonávají business pravidla spojená s vykonáváním eHealth sluţeb. Pravidla mohou být různě sloţitá, od prosté validace po komplexní věcnou logiku. Rule Engine obsahuje databázi pravidel, která mohou obsahovat pravidla prescripce, klinických procesů, pravidla datových sad, pravidla plánování, řízení kapacity, pravidla pro alerty. Poskytuje sluţby jako jsou exekuce pravidel, definice pravidel, klinické alerty, monitorování rizikových faktorů, reportování výjimek. Sdílené služby Dokument management (řízení dokumentů) nabízí snadný přístup k relevantním dokumentům v rámci eHealth systému v místě poskytování péče. Usnadňuje sdílení a indexování informací napříč různými organizacemi. Document management pomáhá všem zúčastněným k rychlému přístupu k příručkám, pokynům, politikám, reportům a vzdělávacím materiálům. Sluţba řízení kvality pomáhá zvýšit kvalitu všech sluţeb, nastavit měření jejich kvality a průběţně je vyhodnocovat. Hlavním smyslem je zvýšení kvality a efektivity eHealth modelu. Knowledge management (řízení znalostí) představuje sběr, ukládání, distribuci a implementaci znalostí ukládaných do znalostní databáze. Významnou roli hraje v oblastech zaloţených na znalostech a vědomostech, kam zdravotnictví bezesporu patří. Nutností pro správné řízení znalostí je definice všech potřebných procesů a jejich co největší automatizace. Znalosti mohou být jak lékařského, tak administrativního nebo provozního charakteru. Důleţitá je role znalostního inţenýra, kterým je typicky specialista určité medicínské domény (např. specialista endokrinolog), který je zodpovědný za záznam znalostí do znalostní databáze a jejich aktualizaci. Knowledge management přispívá jak ke zvyšování kvality, tak ke sniţování nákladů zdravotní péče. Řízení nemocí – systém na podporu klinického rozhodování je nutně značně komplexní. Výzva k vytvoření takových systémů je ještě větší v heterogenním a distribuovaném prostředí, kde jsou data, jakoţto základ kaţdého procesu pro podporu rozhodování, v různých místech s různými strukturami, pouţívá se různá terminologie a často chybí nezbytná společná sémantika. Mnoho jiţ dnes provozovaných systémů např. u poskytovatelů péče nabízí sadu funkcí pro podporu rozhodování, ale pouze n základě omezené sady dat daného systému. Klíčovými komponentami konceptu pro podporu rozhodování jsou Monitor událostí – umoţňuje inteligentní tracking stavů týkajících se pacienta (např. příchozí výsledek laboratorního vyšetření) a jiných externích událostí a notifikuje relevantní subjekty, které se přihlásily k odběru těchto událostí. Koordinační modul – koordinuje celý proces rozhodování včetně orchestrace iniciace sluţeb a identifikace entit (tj. pacienta) patřících k monitorované populaci. Datové služby Datové sluţby poskytují sadu přístupů k datům, aktualizaci a správu dat v systému eHealth. V zásadě jsou tyto sluţby konzumovány eHealth aplikačními nebo business sluţbami a nejsou přímo dostupné externím systémům a sluţbám. Repozitory dokumentů a dat jsou pouţita pro ukládání strukturovaných, semistrukturovaných a nestrukturovaných dat a metadat pocházejících z různých informačních zdrojů. Mohou být implementována jako: centralizovaná – jedno repository pro všechna klinická data,

83 z 168


distribuovaná/federalizovaná – kaţdá jednotka má své vlastní repositury, hybridní – jakákoli kombinace předchozího. Údaje o pacientech jsou často rozptýleny v široké škále různorodých klinických / provozních systémů a datových strukturách. Jediný způsob, jak udrţet jednotný lékařský záznam, aniţ by bylo nutné měnit nebo upravovat tato různá prostředí, je zaměřit se zcela na pacienta. Proto by měl být základní informační model postaven na pacientovi, a to za pouţití standardizovaného modelu – např. HL7 v3 RIM. Informační schéma je vyvinuto na základě rozsáhlých praktických zkušeností a definuje všechny relevantní informační prvky, které tvoří EZD pacienta, a logické vztahy mezi nimi. Termín "logické definice" znamená, ţe není závislost na typu, a / nebo vztah s typem, strukturou nebo mnoţstvím klinických / operačních systémů, z nichţ jsou tyto informace agregovány. Schéma je tedy nezávislý informační model navrţen pro práci s libovolným klinickým informačním systémem. Schéma je datový model pro propojení a odkazování na prakticky jakoukoliv část lékařských informací vztahující se k pacientovi. Zahrnuje jak administrativní, tak klinická data a umoţňuje ukládání a výběr všech typů informací. Schéma slouţí jako základ pro abstrakci mezi fyzickou a logickou vrstvou. Datové sluţby také mohou zahrnovat některé existující datové zdroje - zdravotnické registry. Ty mohou být do systému eHealth začleněny dvojím způsobem - buď jako komponenty poskytující datové sluţby, nebo “partnerské” aplikace připojení přes integrační platformu. Registr pacientů - Enterprise Master Pacient / Person index (EMPI) je softwarová komponenta, která porovnává demografické atributy a pouţívá techniky „data profilig“ k dosaţení schopnosti cross referencí na enterprise úrovni. Implementace EMPI je nutný a kritický první krok v řadě integračních iniciativ ve zdravotnictví jako je např. Vytvoření EZD. EMPI: poskytuje jeden konzistentní a přesný identifikátor, který spojuje všechny ostatní různorodé identifikátory, standardizuje pacientská demografická data tím, ţe poskytuje autoritativní centrální referenční bod pro všechna taková data, poskytuje přesné a aktuální vyhledání a ztotoţnění, které zajišťuje, ţe jsou při vyhledána všechna data o pacientovi, zajišťuje, ţe demografická data jsou vţdy aktuální, redukuje duplicitní záznamy a sdílené identifikátory, podporuje HL7 ADT a dotazovací funkce, coţ umoţňuje rychlou integraci s ostatními částmi řešení, je základem EZD tím, ţe umoţňuje integraci s jednotlivými distribuovanými systémy a schopností ukládat dataset pacientských dat. Řešení EMPI obdrţí informace o pacientech / osobách a spravuje kříţové odkazy mezi identifikátory zdrojového systému (nebo lokálního MPI) a komunitním nebo centrálním EMPI. EMPI ukládá základní demografické a identifikační údaje a vyuţívá identifikační proces k určení, zda existují nějaké jiné záznamy tohoto pacienta v indexu, a to buď ze stejné lokality, nebo z jiných míst. Tento proces identifikace vyuţívá pravděpodobnostní párování s vysokou přesností. V důsledku této identifikace můţe být nový záznam linkován se stávajícími záznamy téhoţ pacienta, případně je záznam označen na review za situace, kdy shoda není prokázána. EMPI také zpracovává poţadavky na vyhledání informace o konkrétním pacientovi. Například, lékař zadá demografické informace o pacientovi. Zpráva obsahující tyto vyhledávací atributy je přenášena do EMPI. EMPI provede vyhledávání a vrátí seznam všech záznamů pro tohoto pacienta ve stejném regionu nebo i v rámci jiných regionů, včetně identifikace, kdo má záznam uloţen, jeho lokální identifikátor (y), zda záznam je k dispozici

84 z 168


elektronicky a případně, typ záznamu. S touto informací má lékař potřebné informace vyţádat klinické údaje o pacientovi. Údaje o pacientovi vedené v rámci EMPI jsou dostupné pomocí webových sluţeb, takţe můţe být integrován s jinými systémy, případně komponentami systému eHealth. Přesné EMPI, které je k dispozici pro real-time zpracování dat o pacientovi, je základním kamenem konsolidovaného elektronického záznamu o pacientovi a poskytuje mnoho přínosů, včetně zlepšení výstupů, sníţení nákladů na zdravotní sluţby, sníţení administrativních nákladů a zlepšení bezpečnosti pacientů. Registr poskytovatelů zdravotní péče spravuje informace o poskytovatelích zdravotní péče zahrnující informace o jejich úloze, informace o poskytovaných sluţbách, místo výkonu práce a kontaktní údaje. Systém můţe uţivateli uloţit další informace, jako identifikace, demografické údaje a profesní údaje. Registr poskytovatelů se integruje se stávajícími systémy a zdroji dat, aby propojil různé reprezentace dat o poskytovateli a vytvořil tzv. master index. Ten pomáhá k dosaţení řady cílů, např.: Vytvoření jednoho bodu zahrnujícího data distribuovaného poskytovatele, Řízení všech typů poskytovatelů péče: jednotlivců (praktické lékaře, samostatné sestry, laboratorní techniky atd.) a organizací (kliniky, laboratoře, lékárny atd.). Registr organizací spravuje informace o uţivatelích, kteří jsou oprávnění spravovat informace o organizacích, které jsou relevantní pro národní zdravotní systém. Registr dokumentů - úkolem registru je uloţit umístění dokumentů dostupných buď v EZD nebo ve vzdáleném systému. Registr je odpovědný za: registraci dokumentu v EZD pouţitím metadat dokumentu, nalezení a vyhledání dokumentů nalezených buď v EZD nebo ve vzdáleném systému, nalezení dokumentu na základě jeho metadat, nastavení bezpečnostních atributů dokumentu, zrušení registrace, zajištění integrity dat indexu, aktualizace existujícího záznamu o dokumentu. Pro splnění uvedených funkcí je pro kaţdý registrovaný dokument uloţeno: identifikátor pacienta, ID dokumentu (unikátní identifikační číslo), typ klinického dokumentu (např. propouštěcí zpráva), seznam klíčových slov pro vyhledávání, místo, odkud je moţné dokument získat (odkaz), datum a čas, místo vzniku dokumentu, jméno, role a identifikace poskytovatele, který vytvořil dokument, informace o verzi, řídící informace o stavu odkazu (čas poslední validace, flag označující potenciální duplikát), flag označující, zda je informace senzitivní.

85 z 168


Sluţby registru by měly podporovat IHE profily jako např. XDS.b, XDS.j, XDR, XCA atd. Terminologický server - sémantický rámec poskytuje technologickou platformu, model a infrastrukturu pro dosaţení sémantické interoperability. V rychle se rozvíjejícím ekosystému zdravotnické interoperability a inteligence jiţ nejsou smysluplná a vyuţitelná data přáním, ale nezbytností. Zatímco význam interoperability je sám o sobě nepochybný, přichází s ním riziko informační únavy, protoţe se zvyšuje mnoţství dostupných dat. Pokud toto velké mnoţství nových informací není prezentováno efektivním způsobem, můţe to ve skutečnosti vést k odvádění od skutečného cíle programu eHealth, a tím je zlepšení péče o pacienty. Aby bylo podpořeno efektivní včasné lékařské rozhodování, musí být údaje integrovány, transformovány, harmonizovány, a dány k dispozici uţivatelům a informačních systémů co nejúčinnějším způsobem. Navíc, vyuţití sémantického významu dat umoţňuje, aby byly informace dodány, prezentovány a zobrazeny klinicky relevantním způsobem a integrovány do klinických workflow. Klíčovým principem sémantické interoperability je výměna smysluplné informace napříč různorodými systémy, takţe informace mohou být chápány a pouţívány, tj. umoţnit jak lidským tak počítačovým konzumentům informace se řídit informacemi a vyuţít jich pro klinické účely. To umoţňuje činit lépe informovaná rozhodnutí, obohatit klinické pracovní postupy a poskytnout smysluplné údaje klinickým a analytickým systémům a dalším aplikacím. Sémantický rámec by měl představovat tzv. toolset (architektura, informační model, a nástroje pro správu) určený ke shromaţďování, interpretaci, strukturování, a transformaci údajů o zdravotní péči v celém jejím průběhu. Výsledkem jsou smysluplné, sdíletelné a pouţitelné informace Tento toolset je postaven na základu EZD. Umoţňuje zdravotnickým organizacím, aby uvolnily potenciál smysluplné informace pro lepší péči o pacienty, řízení kvality, a dalších cílů tím, ţe prezentují heterogenní data pocházející z různých zdrojů pomocí společného jednotného jazyka a struktury. Sémantický rámec umoţňuje aplikacím pouţívat skutečný význam informací pro zvýšení a rozšíření funkčnosti systému a lepší podporu klinických, provozních a manaţerských pracovních postupů. Schopnost zachovat smysl vyměňované informace a řídit dle ní se opírá o harmonizované slovníky, terminologie a informační modely lokálních systémů. Vzhledem k přetrvávajícímu problému, ţe jednotlivé systémy pouţívají svá vlastní schémata, jazyky a terminologie, není prakticky moţné, aby byly všechny systémy převedeny na univerzální jazyk a terminologii. Datové standardy, jako HL7 V3, SNOMED, ICD, a LOINC nabízí částečné řešení, ale neřeší celý problém. Kromě toho, v mnoha případech nejsou tyto normy správně adoptovány do informačních systémů Sémantický rámec má plnit následující funkce Harmonizace sémantiky - metodika, logika, a nástroje k harmonizování dat z lokální terminologie do medicínské ontologie. Service Oriented SDK - Nástroje, které umoţňují jakémukoliv systému nebo sluţbě, aby automaticky konzumovaly a interpretovaly agregované údaje. Service Oriented Architecture (SOA) platforma nabízí bohatou sadu out-of-the-box sémantických softwarových sluţeb, jakoţ i prostředí pro návrh, vývoj a implementaci nových sluţeb. Terminologická reference - odkaz, který zahrnuje kódy ze standardních slovníků a terminologie, jakoţ i proprietárních terminologií různých zdravotnických organizací. Tato struktura odkazů pomáhá agregovat informace z různých zdrojových aplikací napříč různými zařízeními. Pokročilá ontologie - pokročilá lékařská ontologie, která definuje bohatou sadu vztahů mezi pojmy zahrnutými z různých standardních terminologií. To umoţňuje konzumujícím informačním systémům v dané souvislosti správně interpretovat data.

86 z 168


Rozšiřitelnost - struktura k autonomnímu rozšíření rámce pro specifické oblasti lékařských znalostí, klinické případy uţití, a scénáře mimo out-of-the-box obsahu. Sluţba zdravotnických identifikátorů je národní systém pro jedinečnou identifikaci poskytovatelů zdravotní péče a jednotlivců. Ministerstvo zdravotnictví obvykle řídí přidělování, uchování a zpřístupnění zdravotní identifikátorů poskytovatelů zdravotní péče a zdravotnických organizací a veřejnosti. Můţe být vyuţito existujících identifikátorů přidělených jiným subjektem Sluţba dokument repository je zodpovědná za perzistentní ukládání sdílených klinických dokumentů, jejich registraci v příslušném registru dokumentů. Tyto sluţby podporují IHE profily jako XDS.b, XDS.i, XDR, XCA, atd. Registr obrazových dat ukládá odkaz na umístění diagnostických lékařských snímků. Můţe být zahrnut do jiných datových sluţeb. Adresář souhlasů zaznamenává kaţdý souhlas nebo odebrání souhlasu k přístupu k datům mající privátní charakter (citlivá osobní data). Obsah záleţí na konkrétní právní úpravě toho kterého státu. Portálové úložiště je souborový úloţný prostor pro interní uţivatele, kterým byl udělen přístup administrátorem. Kaţdý uţivatel vidí pouze takové repository, ke kterému má oprávnění přístupu. Sluţby adresáře uživatelů jsou uplatňovány pro registraci, ověřování a správa uţivatelů a jejich rolí. Patří mezi ně LDAP úloţiště pouţívá také pro ověřování. Auditní úložiště obsahuje všechny informace, které se týkají uţivatelů nebo systémových událostí. Audit trail je schopen poskytovat informace občanům o poskytovatelích, kteří nahlíţely do jejich EZD. Různé typy auditorských zpráv mohou být k dispozici v jednotlivých portálech System management repository ukládá data spojená s řízením provozu systému - konfigurací, výkonem, chybami, SLA, alerty atd. BI a analytika Klinický data warehouse je centrální úloţiště pro všechny nebo významné části dat, které systém shromáţdil. Pouţívá se k agregaci, sumarizaci a uspořádání velkého mnoţství dat, k následné analýze a filtraci dle různých dimenzí. Zdravotnická analytika pomáhá zlepšit péči o pacienty a zároveň sníţit náklady systému zdravotní péče koordinováním péče pomocí eHealth a linkováním pacientských dat z primární, sekundární, sociální a komunitní péče. Tato komponenta také poskytuje sluţby pro přístup k okamţité a podrobné informaci o klíčových výkonnostních parametrech a ukazatelích zdravotního systému. Prediktivní analytika pomáhá modelovat systém v mnoha směrech – risková profilace, benchmarking kvality, řízení nemocí atd. Například, průběţně vyhledává informace poskytnuté poskytovateli zdravotní péče v eHealth systému, a upozorní je na moţné hromadné změny a trendy, coţ vede ke zvýšení kvality jeho péči. Dashboards vizuálně reportuje různá organizační data. Poskytuje pro zainteresované subjekty vizuální pohled na jejich data a vhled do jejich klíčových výkonnostních ukazatelů (KPI). Dashboardy jsou vyuţívány ke sledování zdravotních trendů a ukazatelů kvality zdravotní péče. Performance data obsahuje data z různých zdrojů a zabývajících se výkonností systému z různých pohledů. Využití zdravotnických služeb je klíčovým faktorem při zlepšování výsledků v oblasti zdraví, jak z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Tato sloţka poskytuje různé analytické zprávy o vyuţívání zdrojů, pečovatelských sluţeb, informací atd. Tato komponenta také pomáhá zdravotnickým autoritám zjistit existenci dalších sociálních a kulturních faktorů, které mohou ovlivnit chování při vyhledávání péče a její vlastní vyuţívání.

87 z 168


Populační trendy je komponenta, která pomáhá analyzovat populační trendy. Poskytuje různé modely k identifikaci poţadavků na základní potřeby, jako jsou energie, jídlo a voda. Obsahuje také modelování růstu obyvatelstva v závislosti na ekonomickém růstu, vliv změny věkové struktury na nabídku práce atd. Komponenta můţe stát mimo systém eHealth Reporting je sluţba, která umoţňuje vytváření provozních reportů ze systému. Reporty jsou omezeny na účely zavádění a uţívání eHealth systému. Reporty nejsou určeny jako zdroje pro další analytiku. 4.3.1.4 Základní ICT infrastruktura ICT infrastruktura poskytuje systémy a technologie, které jsou zapotřebí pro správnou funkčnost všech sluţeb. Zahrnuje komunikace, sítě, datová centra, servery, úloţiště a monitorování systému (tj. std. infrastruktury). Bezpečnost Vrstva bezpečnosti zahrnuje celou řadu dílčích systémů nebo modulů. Tyto subsystémy poskytují bezpečnostní sluţby pro celý systém. Následuje stručný přehled. Služba souhlasů - z právního hlediska je nutné zváţit do jaké míry a jak mohou mít konzumenti sluţeb kontrolu nad výměnou svých osobních zdravotních informací. V zásadě existují dva hlavní modely souhlasu vyměňovat často označovaných jako "opt-in" a "opt-out". Opt-in: Typicky vyţaduje souhlasné povolení pacient, často prostřednictvím podpisu standardizovaného formuláře. Pak mohou být informace sdíleny a vyměňovány. Opt-out: Obvykle vyţaduje, ţe konzument obdrţí oznámení (prostřednictvím pošty, broţury, vývěsky nebo jinými prostředky) a umoţňuje se sdílení a výměna zdravotních informací dokud to konzument explicitně a formálně nezakáţe. Obecně je rozšířeno a doporučeno EU, ţe pacient dává souhlas s pouţitím „vlastní“ dokumentace, resp. s jejím obsahem. V ČR je situace poněkud odlišná a při zavedení eHealth je ţádoucí uvést tuto problematiku do souladu s doporučeními EU, tj. změnit příslušné zákony. Volba mezi opt-in a opt-out je jedním z mnoha rozhodnutí při sestavování politiky souhlasu. Další funkce a politické otázky mohou zahrnovat: povaha a náročnost znalostí pro pacienta vztaţená k jeho rozhodovacímu procesu, délka souhlasu a jeho odvolatelnost, moţnost porušení pravidel k získání zdravotních informací v naléhavých emergency situacích, kdy pacient se neměl příleţitost se vyjádřit k systému sdílení dat, zda a do jaké míry má pacient mít kontrolu nad tím, co je poskytovateli dovoleno sdílet nebo na co můţe nahlíţet, zda a do jaké míry mohou pacienti vyjmout ze souhlasu určité typy zdravotnických informací, zda výměna informací má limitovat, vyloučit nebo jinak omezit speciálně chráněné kategorie informací jako je HIV, mentální porucha, potrat atd., rozsah platné bezpečnosti, vynucení a nápravných prostředků. Opt-out modely typicky vykazují vyšší míru participace pacientů. Opt-in modely vyţadují více úsilí, aby se zajistila účast pacienta, a není-li provedeno správně, můţe snadno vést k malému počtu pacientů účastnících se výměny. Auditní logování - jedním z opatření, která zajistí důvěryhodnost programu, je auditování. Dle zkušeností je auditing nezbytně nutný pro zajištění důvěry jak konzumentů, tak poskytovatelů péče. Systém EZD bude poskytovat audit sluţbu, která bude zaznamenávat všechny relevantní aktivity.

88 z 168


Funkce sluţeb autentizace a autorizace jsou obecné a vztahují se na všechny typy identit, jako jsou uţivatelé pacienti/pojištěnci na jedné straně, a zdravotničtí profesionálové, organizace, systémy, aplikace a další subjekty na straně druhé. Obecně můţe autorizační proces zahrnovat řadu různých přístupů: Role Based Access Control: RBAC Sub-systém je zodpovědný za stanovení oprávnění, které má ověřený (autenizovaný) uţivatel, a to na základě přidělené role. Autorizace pacientem - PAS (Patient Authorization Service) umoţňuje pacientovi samotnému hrát roli při schvalování přístupu ke své vlastní zdravotnické dokumentaci. Rule Based Authorization - autorizace na základě předem stanovených pravidel, které se vyhodnocují dynamicky na základě existujících podmínek. Pravidla se mohou vztahovat na role nebo činnosti. Content Based Authorization – autorizace dle obsahu. Jsou tvořeny zákaznické filtry pro blokování nebo moţnost změny zprávy na základě jejího obsahu. Zajištění soukromí, ochrany osobních údajů a bezpečí zdravotní informace, včetně informací v EZD, je klíčovým prvkem pro budování důvěry potřebné k realizaci potenciálních výhod elektronické výměny zdravotnických informací. Pokud jednotlivcům a dalším účastníkům chybí důvěra v elektronické výměny informací z důvodu více méně reálného rizika výměny informací, má to zásadní vliv na jejich ochotu zveřejnit nebo sdílet potřebné informace Je moţné stavět EZD, který by umoţnil pacientům definovat pravidla ochrany soukromí a umoţnit / zakázat přístup určitým zdravotnickým profesionálům. I to má své riziko spočívající v přílišné sloţitosti systému. Sluţba řízení politik poskytuje rozhraní pro konfiguraci a správu politik pro přístup audit, logování, řízení souhlasu a dalších politik, které mohou být potřebné pro efektivnější a hladce fungující EZD. Sluţba řízení identit se týká všech typů identit v systému eHealth. Jsou definovány procesy ţivotního cyklu jednotlivých typů včetně vzniku, zániku, změny popisných údajů, nabytí a změny oprávnění a rolí atd. 4.3.1.5 Východiska návrhu řešení architektury Při návrhu architektury eHealth jsme vycházeli z: aktuálního stavu elektronizace zdravotnictví, aktuálního stavu rozvoje eGovernmentu, koncepčních materiálů, které vznikaly na půdě MZ, jím zřízených organizací a externích zájmových skupin, materiálů a doporučení vzniklých na úrovni EU, obecných best practices v oblasti eHealth, zkušeností ze zahraničí z návrhu architektur eHealth, blueprintu eHealth architektury, standardů a norem, legislativy, principů Enterprise Architecture. Zastřešujícím architektonickým materiálem jsou výstupy projektu CALLIOPE pro budování interoperabilních národních eHealth programů. Ten je dále rozpracován do podoby blueprintu - referenční architektury eHealth, který obsahuje stavební kameny systému jak na business, tak technologické úrovni.

89 z 168


Zásadním východiskem je architektura panevropského projektu epSOS. Výměnu elektronické dokumentace je srdcem eHealth, okolo kterého jsou budovány další sluţby. Architektura vychází z principů epSOS, resp. je na něm zaloţena a jeho implementace na národní úrovni je prvním projektem. Významným principem je komponentová architektura. Jednotlivé komponenty mají přesně definovanou funkci a rozhraní tak, aby mohl být systém postupně rozvíjen a doplňován. a také, aby bylo moţno (morálně zastaralou) komponentu v případě potřeby nahradit novou komponentou (viz také uplatnění principů podnikové sběrnice). Dalším významný princip je vyuţití sdílených služeb. Jednotlivé komponenty sdílejí společné komponenty, resp. jejich sluţby - např. sluţby infrastruktury, autentizační sluţby, atd. V tak rozsáhlém programu je ţádoucí uplatnit principy Enterprise Architecture a zejména její řízení (governance). V dalším rozvoji by se podstatným východiskem měl stát materiál EU - eHealth Task Force: Redesigning health in Europe for 2020. Architektonické principy definují základní obecná pravidla, která budou pouţívána při vyhodnocování všech hlavních rozhodnutí o architektuře, infrastruktuře, technologii a dodavatelích komponent. Dodrţování principů musí být průběţně vyhodnocováno a musí být stanovena autorita, která tyto principy vlastní, rozvíjí a prosazuje (má dostatečná pověření je prosadit). Stanovení autority, která pak zpracuje principy je součástí governance popsané v kapitole 5. Prosazování architektonických principů je spojení se stanovením a prosazováním standardů a politik. Pro program eHealth je zásadní v rámci řízení projektu (viz kapitola 5) stanovit sadu politik, které musí mj. zahrnovat bezpečnost, ochranu osobních dat, retenci dat, kvalitu dat a business kontinuitu. V oblasti standardů je nutné věnovat pozornost zejména terminologii – stanovení, zavedení, prosazení a údrţba tohoto standardu je mnohem náročnější neţ u standardů technologické povahy. Navrţená architektura obsahuje pro prosazení tohoto standardu samostatnou centrální komponentu. Významným východiskem byly zkušenosti z dosavadních implementací systému na národních i regionálních úrovních. 4.3.1.6 Návrh architektury elektronického zdravotnictví Schéma uvedené v předchozím textu zobrazovalo systém eHealth zejména z hlediska funkcí a sluţeb. Pro úplnost návrhu je vhodné uplatnit i další hlediska. V souladu s postupy Enterprise Architecture zobrazuje následující schéma systém z pohledu hlavních systémových komponent a jejich umístění u jednotlivých subjektů. Provozování eHealth systému resp. jeho jednotlivých komponent je velmi důleţité. Je nutné ho řešit současně s definicí funkcionality a poskytovaných sluţeb, protoţe tyto oblasti se mohou významně vzájemně ovlivňovat.

90 z 168


Pozn: V zájmu přehlednosti nejsou zobrazena spojení jednotlivých komponent, s výjimkou komponent PACS a radiační zátěţe. Z hlediska fyzického umístění komponent systému rozlišujeme tyto vrstvy: Centrální komponenty systému,

91 z 168


Distribuované komponenty systému, Zdravotnická zařízení (nemocnice a ambulance). Možnosti umístění centrálních komponent systému Forma realizace a umístění Národní datové centrum umístěné v STC

Výhody

Nevýhody

Špičkové datové centrum s volnou kapacitou Vysoká míra fyzické a informační bezpečnosti Kvalifikovaný a zkušený technický personál Existující service desk a infrastruktura Zrychlení programu eHealth Sníţení finančních nákladů

Existující infrastruktura eRecept a datové centrum SUKL

Kvalitní datové centrum Existující technická infrastruktura, rozšiřitelná pro účely eHealth programu Zrychlení programu eHealth Sníţení finančních nákladů

Datové centrum a technická infrastruktura v podobě sluţby poskytované důvěryhodným komerčním subjektem

Vyuţití špičkové a ověřené technologie z komerčního sektoru nasazené a osvědčené v náročném prostředí (vysoké objemy uţivatelů, 24x7 dostupnost) Vysoká míra fyzické a informační bezpečnosti

Budoucí globální architektura eHealth bude ovlivněna potenciálně nevhodnými komponentami a principy z existujícího systému ePreskripce Riziko akceptace vyuţití komerčního subjektu v oblasti související s citlivými osobními daty Dílčí komercionalizace obsahu pacientského portálu

Kvalifikovaný a zkušený technický personál Zrychlení programu eHealth Sníţení finančních nákladů Existence referenčního projektu na MPSV - Sociální karta provozovaná Českou spořitelnou. Angaţování komerčního sektoru můţe přinést dodatečné finanční prostředky pro provoz programu eHealth

92 z 168


Možností pro umístění distribuovaných komponent systému Lokalita pro umístění

Výhody

Datová centra provozovaná zdravotními pojišťovnami

Vyuţití prostředků zdravotních pojišťoven k financování programu eHealth Vyuţití rozsáhlé a kvalitní technické infrastruktury a kvalifikovaného technického personálu. Vyuţití existujících B2B integrace s poskytovateli péče. Předpokládané neutrální přijetí ze strany veřejnosti

Existující datová centra krajské samosprávy

Rovnoměrné rozloţení datových center pojišťoven z hlediska regionálního pokrytí ČR Příznivé přijetí ze strany veřejnosti (předpoklad)

Datová centra vybraných fakultních nemocnic

Příznivé přijetí ze strany veřejnosti (předpoklad) Vyuţití technické infrastruktury a kvalifikovaného technického personálu.

Nevýhody Moţný odpor ze strany poskytovatelů zdravotní péče. Pojišťovny by neměly z principu mít přístup k datům o pacientovi. Ačkoliv proplácení péče a revizní lékaři de-facto přístup k této informaci mají. Nerovnoměrné rozloţení datových center pojišťoven z hlediska regionálního pokrytí ČR

Nezájem ze strany krajské samosprávy Přístup nového “nezdravotnického” subjektu k datům o pacientech

Nerovnoměrné rozloţení datových center pojišťoven z hlediska regionálního pokrytí ČR Nedostatečné zdroje na provoz komplexního systému. Forma prioritizace výběru konkrétní FN.

Informační systémy a aplikace podporující elektronické zdravotnictví navrhujeme hostovat vyuţitím stávajících investic státu do infrastruktury v Národním datovém centru. Tímto krokem odpadne správci elektronického zdravotnictví nutnost investovat a provozovat rozsáhlou infrastrukturu a navíc se zachová hospodárně s ohledem na jiţ vynaloţené investice. 4.3.1.7 Přínosy navrhovaného řešení architektury elektronického zdravotnictví Jsme přesvědčeni, ţe navrhovaná koncepce národního eHealth programu České republiky přináší v oblasti architektury tyto výhody: Snížení rizika a minimalizace nákladů: Vyuţití zahraničních zkušeností a osvědčených postupů architektonického návrhu při tvorbě koncepce eHealth systému. Úspěch řešení a jeho přínosy nejsou zdaleka dané počátečním návrhem, ale především jeho následnou dlouhodobou a systematickou komunikací ke všem účastníků programu, jejím přijmutím a dodrţováním. Proto je součástí projektového plánu osvědčený governance řídící rámec.

93 z 168


Globální architektura řešení je zaloţena na principech tzv. enteprise architektury, která se osvědčila jako nástroj pro řízení velkých transformačních projektů. Implementace v postupných fázích umoţňujících rychle realizovat počáteční benefity s malým rizikem a postupně rozšiřovat program v souladu s růstem maturity jeho účastníků. Špičkové technické řešení s předpokladem rychlého nasazení: Navrhované řešení vyuţívá všechny relevantní IT standardy specifické pro zdravotnictví., jako je HL7, IHE, SNOMED-CT, které zaručují snadnou integraci, budoucí rozvoj a nezávislost zadavatele na proprietárních řešeních. Řešení je zaloţena v maximální míře na komerčně dostupných produktech, minimalizuje vlastní vývoj a tímto dává předpoklady rychlé implementaci s minimem zákaznického vývoje (drahý, časově náročný). Moderní architektura zaloţená na principu sdílených sluţeb je zárukou urychlení implementace, rychlejší a levnější realizace budoucích změn. Vysoký stupeň shody s koncepcemi EU v oblasti eHealth (Callipe, epSOS). Řešení je ale rovněţ dostatečně otevřené a flexibilní, coţ je důleţité na kompatibilitu s národním standardem DASTA a jeho minimálně přechodné pouţití. Referenční architektura pro český národní eHealth systém Architektura je zaloţena na osvědčené referenční architektuře eHealth, která umoţňuje vytvořit celý národní eHealth systém České republiky na vysoce interoperabilních, standardizovaných základech. Toto je nesmírně důleţité jako jednotný základ pro paralelně běţící projekty. Bez této jednotné globální architektury hrozí riziko izolace dílčích projektů a s velkými dopady na čas a finanční prostředky při jejich pozdější integraci. Využití existujících systémů eHealth a eGovernment Navrhované řešení zachovává a rozvíjí existující komponenty eHealth, čímţ ochraňuje dosavadní investice, zrychluje vlastní realizaci a sniţuje náklady. Komunikační architektura maximálně využívá služeb informačního systému datových schránek. CzechPoint je významným komunikačním kanálem se systémem pro pacienty bez přístupu k Internetu. Optimalizovaný návrh uživatelského rozhraní pro zdravotnický personál Zdravotnický portál vyuţívá speciální patentované technologie, která byla vytvořena na základě intenzivní spolupráce s lékaři a dalším zdravotním personálem a je tedy optimalizován pro reálné pouţití v ambulantní a nemocniční praxi. 4.3.1.8 Strategický implementační plán Doporučený strategický plán implementace a jeho hrubé členění na jednotlivé linie je uvedeno na první (high-level) úrovni na níţe uvedeném schématu. Je nutné mít na zřeteli, ţe v této fázi se nejedná a ani nemůţe jednat o úplný seznam všech činností. Naší snahou je především upozornit na kritické oblasti, popř. oblasti, jejichţ zanedbání v jiných zahraničních iniciativách vedlo k negativním dopadům na eHealth programy, eventuálně způsobilo jejich neúspěch. Jak je vysvětleno v kapitole č. 5, kromě vlastní implementace je pro tento programu nutné zavést a udrţovat vhodný podpůrný mechanismus zajišťující řízení změn, programovou a projektovou koordinaci, konzistentní globální (enteprise) architekturu a v neposlední řadě i promyšlenou komunikační strategii.

94 z 168


Tyto podpůrné struktury, tedy konkrétně: programová a projektová kancelář, řízení změn, komunikace a řízení benefitů. ohraničují po celou dobu trvání programu jeho tři hlavní implementační linie, které jsou realizovány paralelně a řeší různé aspekty programu. Zdůrazňujeme, ţe zákazníkem a vlastníkem výstupů z implementační linie č. 1, je především programová a projektová kancelář, které tímto dostanou do rukou nezbytné řídící nástroje umoţňující řízení a koordinaci jednotlivých projektů

95 z 168


Pohled v čase je pak zobrazen na následujícím harmonogramu implementace národního eHealth systému České republiky.

Časový plán je rozvrţen do období tří let a předpokládá vysokou míru paralelizace mezi projektovými liniemi a i v rámci jednotlivých linií. Tento přístup, přestoţe klade velké nároky na komunikaci a koordinaci, je v současné době realitou pro velké transformační programy. Rovněţ je všeobecně přijímáno, ţe programy s dobou delší neţ tři roky jsou rizikové z důvodů rozsahu realizovaných očekávání resp. trpělivosti uţivatelů a účastníků a především nedostatečným tlakem na dosaţení výsledků a realizaci benefitů. V následujících odstavcích jsou jednotlivé implementační linie stručně popsány, s výjimkou první linie “Governance, architektury a strategie rozvoje”, která je podrobněji popsána v kapitole č. 5. Implementace, pilot, roll-out Jedná se o hlavní programovou linii, která implementuje poţadované projektové záměry. Prvním principem zde je, ţe z důvodů nedostatku času není moţné čekat na úplné vytvoření řídícího rámce programu, rámec globální architektury a sdílenou technickou infrastrukturu. Je nutné co nejdříve zahájit vybrané projekty, realizovat jejich benefity při jisté míře nejistoty o cílovém stavu architektury. Je proto nutné počítat s určitým dodatečným úsilím nutným pro sladění jednotlivých systémů v rámci celkového řešení. Jako moţné “rychlé” projekty s rychlou realizací benefitů, resp. “quick wins” projekty doporučujeme:

96 z 168


ePreskripce Zapojení do pilotního projektu epSOS Registr radiační zátěţe Výměna informací o zdravotnické dokumentaci Společným jmenovatelem všech těchto projektů je ale vţdy zdravotní záznam pacienta. Kaţdá z oblastí můţe jako vedlejší produkt své realizace významnou měrou přispět k vybudování základních kamenu pacientského záznamu. Proto by druhým principem mělo být těsná koordinace všech tří projektů v kontextu projektu Výměny informací o zdravotnické dokumentace (VYZD). Z těchto důvodů je proto ţádoucí této skutečnosti přizpůsobit rozsah a časování projektu VYZD, tak, aby byl schopen vyuţívat a přebírat datové výstupy výše uvedených projektů. Pilotní projekt VYZD proto musí začít společně s výše uvedenými projekty. Pozn.: Grafické zobrazení harmonogramu v ţádném případě neruší projekty ePreskripce a radiační zátěţe, pouze se snaţí upozornit na velmi těsnou vzájemnou provázanost. V následující tabulce jsou uvedeny důvody pro označení výše uvedených projektů za „quick winss“ projekty a rovněţ zmiňujeme hlavní rizika tohoto výběru. Projekt ePreskripce

Důvody Relativně rychle realizovatelné a implementačně omezené technické změny mohou přinést výrazné zlepšení akceptace řešení jeho uţivateli a výrazné finanční úspory systému. Vyuţití existujícího řešení a investic.

Zapojení do pilotního projektu epSOS

Možná rizika Potenciální nedostatky v v dosavadní architektuře a koncepci řešení budou identifikovány příliš pozdě (aţ po vytvoření globální architektury)

Robustní technická infrastruktura, která se můţe stát základem vybraných dalších komponent globální architektury.

Pozdější změny mohou být časově a finančně náročné

Pilotní projekt epSOS bude ukončen na konci roku 2013

Zvýšená potřeba komunikace se zahraničními partnery.

epSOS standardy a principy se dají velmi dobře pouţít i pro národní systémy eHealth.

Citlivý a uváţlivý výběr cílové skupiny pacientů vhodných pro pilotní projekt.

epSOS představuje velmi dobrý základ pro referenční architektura a principy českého národního eHealth systému.

(Např.: Jihočeská nemocnice s pacienty pracujícími v Rakousku a Německu pro něţ je nutné najít partnerskou nemocnici v zahraničí

Omezený rozsah (funkcionalita, účastníci) implikuje dobrou pravděpodobnost úspěchu a sniţuje rizika. Výstupy epSOS pilotu v podobě základního zdravotního datasetu pacienta jsou velmi dobrým základem pro navazující projekt výměny zdravotnické dokumentace

Nemocnice v Hradci Králové (vysoká koncentrace vysokých škol) a její pacienti (studenti) pro něţ je nutné najít vhodnou partnerskou organizaci ošetřující české studenty v zahraničí

97 z 168


Projekt

Důvody

Možná rizika

Nutnost vyřešit krizi kolem iZIP a obnovit pozici České republiky jako kredibilního partnera EU. Registr radiační zátěţe (s vyuţitím infrastruktury projektu epSOS)

Výrazné přínosy pro zdraví pacienta a finanční úspory systému v důsledku sníţení počtu duplicitních vyšetření

Pozdější zpoţdění uvedení do provozu v důsledku souběhu s výstupy projektu epSOS.

Relativně vysoký podíl strukturovaných dat a jejich vysoká standardizace (DICOM a národní systém ePACS) vede k závěru, ţe se jedná o vhodného kandidáta v oblasti rozšířeného datasetu pacienta. Nízký počet zdrojových systému (resp. jejich podmnoţina pro pilotní projekt) sniţuje časovou náročnost pilotního projektu a jeho rizika. Znovu-pouţití a koordinace s projektem epSOS povede k celkovému sníţení nákladů a rizika. VYZD

Můţe slouţit jako úloţiště dat pro: Minimální dataset pacienta, který musí být pořízen pro podporu iniciativy epSOS. Léková historie pacienta, která je dostupná z projektu ePreskripce

Zvýšené nároky na programové řízení. Zpoţdění souvisejících projektů v důsledku zvýšené koordinace a komunikace.

Radiační zátěţ pacienta V opačném případě budou realizována dílčí, taktická řešení, která budou v budoucnu velmi obtíţně integrovatelná do celkové koncepce eHealth, s podstatně vyšším časovým a finančním dopadem.

Jak je patrné ze schématu, předpokládáme postupný náběh a následný paralelní běh dalších projektů, které budou realizovány různými dodavateli. Jak jiţ bylo řečeno výhodou je zrychlení implementace a pozitivní role konkurence mezi dodavateli. Negativní stránkou je potřeba intenzivní komunikace, konzistentní architektury a governance procesů podporujících, popř. Vynucujících interoperabilitu a respektování standardů globální architektury. Realizace konkrétního projektového záměru doporučujeme provádět v následujících hlavních fázích: Implementace Implementační projekt konkrétního projektového záměru, např. ePreskripce. V kontextu tohoto dokumentu je implementace chápána jako:

98 z 168


Analýza poţadavků uţivatelů. Návrh řešení v kontextu globální architektury, při splnění základních standardů, principů a poţadavků na interoperabilitu v rámci celého systému elektronického zdravotnictví. Vlastní implementace. Pilot Pilotní provoz představuje nasazení řešení v malém kontrolovaném rozsahu pro vhodně vybranou skupinu uţivatelů, resp. zdravotnických zařízení. Cílem je: Ověřit, případně upravit a zdokonalit funkcionalitu. Minimalizovat riziko nepřijetí řešení jeho uţivateli. Zrychlit následující roll-out fázi. Sníţit náklady. Roll-out Roll-out jiţ ověřeného řešení následuje po ukončení pilotního projektu a je prováděn postupně ve fázích. Zařazení zdravotnického zařízení, resp. jeho prioritizace můţe vycházet z mnoha faktoru. Klíčovým je jeho eHealth a IT maturita. Infrastruktura, integrace, registry Technologická linie programu je nutná pro vytvoření jednotné sdílené infrastruktury pro celý program. Vytvořené sdílené sluţby budou následně vyuţívány pro dílčí aplikační řešení a nebudou muset být opakovaně implementovány s pozitivním dopadem na cenu, čas realizace, zvýšenou spolehlivost a niţší riziko. Tato koncepce, podobně jako v předchozích případech, vede ke zvýšeným nárokům na komunikaci a koordinaci mezi projekty. Znovu se tedy opakuje nutnost silné governance a jednotné globální architektury národního eHealth řešení. Strategický plán předpokládá postupnou implementaci v jednotlivých navazujících fázích s cílem připravit potřebnou technickou infrastrukturu tak, aby byla k dispozici pro pilotní provoz projektu Výměny zdravotnické dokumentace. Výměna zdravotnické dokumentace tedy bude první projekt, který bude plně vyuţívat výhody jednotné technologické infrastruktury a jejích standardizovaných sluţeb v oblasti integrace, datových rozhraní, bezpečnosti, dostupnosti a dalších oblastí. Pro úvodní projekty ePreskripce a Radiační zátěţ pacienta, které jsou koncipovány jako “quick wins” projekty, nebude moţné tento synergický efekt a standardizaci vyuţít. Přestoţe je rychlá realizace úvodních benefitů národního eHealth programu ţádoucí a vítaná, je v tomto kontextu nutno konstatovat, ţe pozdější případná integrace a standardizace obou projektů bude vyţadovat dodatečné náklady, se kterými je nutné počítat - resp. je nutné počítat s tím, ţe tyto “quick wins” projekty budou mít po roll outu další fází. Základní technická a podpůrná infrastruktura Je nutné si uvědomit, ţe základní technická infrastruktura pro takto rozsáhlý systém není tvořena pouze vlastní technologií, ale také řadou pravidel, organizačních postupů, silnou a konzistentní technologickou architekturou a řadou dalších podpůrných prostředků pro administrátory a koncové uţivatele řešení. V této linii bude nutné realizovat např. následující činnosti: Vybudování, resp. pronájem datových center (centrální a distribuované ve vybraných krajích), s dostatečnou kapacitou pro budoucí rozšiřování.

99 z 168


Síťové sluţby nutné pro propojení jednotlivých subsystémů. Hardware zařízení pro základní sdílené technické sluţby. Monitoring (provozní, bezpečnostní, výkonnostní). Centrální auditovací sluţby - transakční log. Administrativní a automatizační nástroje (distribuce aktualizací, licence managament). Prostředky virtualizace (např. zefektivňující a zlevňující vytvoření ne-produkčních prostředí pro vývoj a testování systému). Vysoká dostupnost a disaster recovery. Zálohování a archivace dat. Service desk, service katalog pro koncové uţivatele. Znalostní databáze. Kapacitní plánování. Funkční, výkonnostní a bezpečnostní testování. S ohledem na význam a kritičnost národního eHealth programu doporučujeme budovat centrální datová centra a technické sdílené sluţby na principech ITIL, který v současné době představuje de-facto standard pro provozování rozsáhlých IT systémů. Registry pacienta a zdravotního pracovníka Tyto registry jiţ přestavují jednu z kritických sdílených sluţeb, kterou je nutno prioritně realizovat. Jak je vidět z časového plánu její vývoj můţe začít bez sdílené infrastruktury centrálních datových center. Důleţitá je koordinace s linií globální architektury. Integrační platforma, napojení na ISZR, ISDS Realizaci integrační platformy doporučujeme pozdrţet v tom smyslu, aby její implementace jiţ mohla být plně ve shodě s principy, standardy a referenční architekturou definovanou v linii globální architektury. Toto, v jistém smyslu zdrţení, je nutné, protoţe nevhodný nebo nedostatečný návrh této centrální komponenty můţe mít zásadní negativní vliv na všechny ostatní aplikace a další sdílené sluţby. V této fázi bude implementace zaměřená na základní integrační funkcionalitu podporující vybranou funkcionalitu základní výměny zdravotnické dokumentace a připojení na nutné systémy (např. ISZR, ISDS, centrální registr pojištěnců, atd.). Rozšířená integrace, epSOS, další sdílené služby Navrhovaná koncepce integrační a technické architektury předpokládá postupný rozvoj a rozsah sdílených sluţeb v návaznosti na implementaci jednotlivých projektových záměrů. V této fázi doporučujeme pragmatickou prioritizaci poţadavků, pokud moţno s maximální flexibilitou, přímo vázanou na konkrétní potřeby projektů v návaznosti na budoucí prioritizační rozhodnutí v rámci programu.

100 z 168


Předpoklady strategického plánu Při sestavování strategického plánu byla pouţita řada předpokladů, které uvádíme je v níţe uvedené tabulce. Předpoklady a principy implementace strategického plánu Hlavní priority Strategické předpoklady: Celkový koncept elektronického zdravotnictví je zaloţen na sdílení dat, kdy data jsou sdílena pouze a jenom tehdy, je-li to nezbytné k poskytování péče. Elektronické zdravotnictví je především ideově-filosofickou, nikoli technickou a technologickou problematikou. Východiskem je stávající situace v oblasti elektronického zdravotnictví v České republice a v Evropské unii (důraz na projekt epSOS). Maximální znovu-pouţití existujících systémů a aktiv v oblasti eHealth, efektivní vyuţití investovaných prostředků. Strategické cíle: Základními prioritami je vysoká kvalita a efektivita zdravotních sluţeb, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních sluţeb. Druhou prioritou je posílení role občana – pacienta – pojištěnce v systému péče o zdraví. Třetí prioritou je finanční efektivita, řízení a kontrola nákladů na systém zdravotnictví. Důraz na řízení vztahů a otevřenou komunikaci se všemi zúčastněnými stranami. Rozsah Nebude prováděna ţádná migrace historických klinických dat o pacientovi. Aktuální demografické informace o pacientovi budou migrována v rámci časových a technických moţností. Minimalizace změn v současných NIS systémech, s důrazem na postupnou adaptaci, i integraci a rozšíření s cílem zaručit interoperatibility (viz. naše doporučení v oblasti národní standardu DASTA) Maximální pouţití standardních komerčně dostupných řešení od osvědčených světových dodavatelů. Cílem je zajistit interoperabilitu a standardizaci všech zdravotnických zařízení. Tam, kde není ţádná nebo nevyhovující IT podpora, bude nutné legislativně zavést minimální poţadavek pro IT systémy vyhovující standardům. Součástí musí být systém podpory a motivace ze strany MZČR v těchto specifických případech (viz naše doporučení VYZD Lite). Implementační plán zohledňuje potřebu rychlých projektů tzv. “quickwins” při respektování strategické dlouhodobě orientované koncepce. Přestoţe eHealth řešení bude přirozeně pokrývat veřejná i soukromá zdravotní zařízení, bude v pilotních fázích a úvodních etapách roll-outu prioritně kladen důraz na veřejná zdravotnická zařízení. Implementační plán musí vţdy zahrnovat jak vlastní implementaci, tak i pilotní projekt a celkový roll-out řešení. Roll-Out V rámci programu bude provedena klasifikace zdravotnických zařízení pro stanovení plánu a priorit zavádění eHealth. Elektronická vyspělost a celková maturita zdravotnického zařízení bude hlavním faktorem prioritizace zařazení zdravotnického zařízení do programu eHealth. Prioritou je získání kritického mnoţství (“critical mass”) elektronicky přístupných klinických informací. Vlastnictví a odpovědnost za provoz systémů bude leţet na vybrané přímo podřízené organizaci MZČR. Velice pravděpodobně by se mělo jednat o KSRZIS v roli jakéhosi Kompetenčního centra eHealth ČR.

101 z 168


Předpoklady a principy implementace strategického plánu Realizace benefitů Přínos realizace musí být prokazován v pravidelných intervalech (různé benefity pro různé skupiny účastníků) - dopady na návrh a realizací implementačního plánu. Je nutné průběţně demonstrovat především zaměření na potřeby pacienta a zdravotnického personálu . Realizace formou zastřešujícího programu, resp. portfoliovým přístupem k projektům Jednotlivé projektové záměry budou velmi pravděpodobně realizovány různými dodavateli z důvodů sníţení závislosti zadavatele na jednom dodavateli Pouţíti více dodavatelů vytváří pozitivní konkurenční prostředí a vede ke zvyšování kvality a sníţení ceny. Negativním aspektem multi-dodavatelského prostředí je zvýšená komunikační reţie, tlak na inter-operabilitu řešení a potřeba silné governance na všech úrovních programu (architektura, standardy, návaznosti projektů) 4.3.2 Oblast standardizace Doporučení na standardy a nomenklatury je uvedené v kapitole 2, odstavci Zhodnocení základních principů SNOMED, IHE, HL7, DASTA a ostatních standardů a nomenklatur a jejich vyuţitelnosti v podmínkách České republiky. V oblasti standardů je nutné věnovat pozornost zejména terminologii – stanovení, zavedení, prosazení a údrţba tohoto standardu je mnohem náročnější neţ u standardů technologické povahy. Navrţená architektura obsahuje pro prosazení tohoto standardu samostatnou centrální komponentu. Zavedení nomenklatur musí být součástí governance, která je popsána v kapitole 5. 4.3.3 Systémy identifikace V rámci svého návrhu uveďte dle uváţení vhodné řešení identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka. Identifikace pacienta - návrh řešení identifikace pacienta v rámci celého systému elektronického zdravotnictví. Identifikace zdravotnického pracovníka - návrh řešení identifikace zdravotnického pracovníka včetně návrhu řešení matice práv a rolí, autorizace a autentizace v rámci systémů elektronického zdravotnictví. Správa klíčových entit hraje zásadní roli při budování systému eHealth. Jedná se především o pacienty / pojištěnce, dále pak zdravotnické pracovníky, dodavatele, odběratele, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení či další klíčové entity specializovaných a národních zdravotnických registrů. Nejvýznamnějším prvkem je v tomto případě samozřejmě pacient. Systém identifikace pacienta Identifikátor pacienta Za stávajících podmínek se jeví jako nejvhodnějším primárním identifikátor osoby – pacienta evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Tento identifikátor zdravotního pojištění je obecně pouţívaný v rámci celé EU a jeho pouţívání je upraveno předpisy. EHIC jsou spravovány standardním způsobem v jednotlivých zdravotních pojišťovnách. EHIC jednoznačně identifikují pojištěnce, jeho práva a povinnosti v rámci zdravotního pojištění. S EHIC budou spojeny (spárovány) zdravotní záznamy, které existují a budou dále vznikat v jednotlivých informačních systémech různých poskytovatelů zdravotní péče. Při identifikaci příjemců zdravotní péče by bylo ale krátkozraké se spolehnout pouze a jen na EHIC. Existují různé situace, kdy je jeho pouţití problematické nebo nemoţné. Například dojde-li k mimořádné situaci, kdy je pacient

102 z 168


postiţen náhlou kardiovaskulární příhodou při sportovní aktivitě a nemá u sebe ţádné relevantní doklady. To ale neznamená, ţe mu nebude poskytnuta adekvátní odborná lékařská péče. Dotyčný často není v okamţiku kolapsu sám, ale má kolem sebe své přátele, kteří znají jeho jméno a adresu, moţná i datum narození. Znalost těchto údajů pak můţe výrazně pomoci při automatickém spárování příslušné zdravotní dokumentace konkrétního pacienta. Dostupnost správné pacientovy anamnézy pak můţe v urgentních případech doslova „zachraňovat ţivot“. Dnešní běţnou praxí v podobných případech bývá zaloţení nového záznamu pro „nového“ pacienta a následné ruční dohledávání a dopisování zdravotnické dokumentace několik dnů po stabilizaci pacienta bez předchozí moţnosti vyuţít existující informace o něm. Nevýhodou EHIC identifikátoru pacienta je, ţe některé osoby EHIC nemají. Jsou to: osoby mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní péče je jim poskytována na základě komerčního/smluvního pojištění. Případně osoby, které nemají platné pojištění v ČR a veškerou péči si hradí sami. občané mimo státy EU, EHP a Švýcarska, kteří mají nárok na úhradu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ale nesplňují podmínky vyplývající z nařízení EU, které upravují aplikaci koordinačních evropských nařízení na příslušníky třetích států. Tito občané mají vydaný průkaz pojištěnce platný pouze na území ČR (a pro ně je tedy bude zvolen jiný identifikátor – číslo karty pojištěnce). Nárok na EHIC kartu mají aţ po splnění podmínky legálního pobytu v zemi EU a splnění podmínky přeshraničního (pracovního) migračního prvku. „Za splnění podmínky lze povaţovat nepřetrţité podléhání českým právním předpisům po dobu 12 měsíců za posledních 18 měsíců a předchozí podléhání právním předpisům některého jiného státu EU, EHP a Švýcarska či prvek pracovní migrace do jiného státu EU, EHP či Švýcarska. Pro uznání příslušného nároku se sčítají i jednotlivé pojistné doby“. EHIC karta není po splnění podmínek těmto osobám vydávána automaticky, ale na základě jejich explicitní ţádosti. Důsledkem toho nemusí řada osob EHIC mít, protoţe postrádají motivaci podat ţádost. Pro uvedené případy bude pouţit alternativní analogický identifikátor – číslo karty pojištěnce. Ne vţdy musí být EHIC správně zadán při pořizování zdravotní dokumentace, protoţe dochází k jeho přepisu z karty (a nikoli k automatickému načtení). V takovém případě můţe dojít k tomu, ţe pro danou osobu nelze najít zdravotní dokumentaci nebo její část nalézt. V horším případě můţe být osoba spárována se zdravotního dokumentací jiné osoby. Významnou fází projektu elektronické dokumentace pacienta bude úvodní párování existujících záznamů v různých informačních systémech ke konkrétní osobě. Existující systémy pouţívají často svůj vlastní primární identifikátor a EHIC nemusí vůbec obsahovat. Pro párování je tedy nutné pouţít jiné atributy dané osoby. Přitom musí být zajištěno, ţe budou spárovány opravdu jen záznamy, které skutečně patří k dané osobě. Je tedy ţádoucí pouţít kombinaci více atributů. Také během provozu je nutné počítat se situací, kdy vznikne zdravotní záznam, který nebude z různých důvodů obsahovat primární identifikátor (EHIC), a bude nutné provést dodatečné spárování záznamu s osobou. Ačkoliv v České republice existuje institut rodného čísla, který je pouţívána napříč jednotlivými systémy a můţe tak slouţit jako jednoznačný identifikátor osoby, není toto svázání v systémech vţdy úspěšné a funkční. Dle zkušeností komerčních institucí (nejčastěji banky a pojišťovny) nebyla cca 10 % záznamů moţno na základě rodného čísla spárovat. EHIC není pojištěnci přidělen navţdy. Správu karet provádí jednotlivé zdravotní pojišťovny států EU/EHP. Při změně pojišťovny je vydána nová EHIC. Karty mají také omezenou ţivotnost (např. VZP je vydává na dobu pěti let). V programu eHealth je tedy nutné zajistit bezproblémovou změnu primárního identifikátoru a počítat s tím, ţe jeho případná změna v informačních systémech poskytovatelů nemusí být provedena včas. Primární identifikátor (v našem případě EHIC) je dle našich zkušeností s implementací eHealth programů z celého světa vhodné doplnit o technický IT mechanismus, který se označuje jako master index pacienta. Jedná se v podstatě o klíčovou identifikaci pacienta ve světě IT obsahující všechny základní informace o pacientovi, na něţ jsou navázány všechny detailní informace, jeţ existují a jsou i nadále spravovány v jednotlivých zdravotnických

103 z 168


systémech. Zásadní role indexu tkví právě v provázání jednotlivých – dnes naprosto oddělených – IT systémů. Tato sofistikovaná technologie doplňuje základní identifikátor – ať uţ jde o rodné číslo nebo bezobsahový či elektronický identifikátor. Je nutné si zároveň uvědomit, ţe jednoznačná identifikace pacienta napříč jednotlivými izolovanými systémy je pouze jednou z klíčových komponent řešení eHealth. Systém se musí umět vypořádat s jednoznačnou identifikací a deduplikací celé řady dalších entit, které hrají ve zdravotnictví nějakou roli. Jde například o profesionály, zdravotní pojišťovny, orgány veřejné správy, dodavatele. Ve světě se čím dál více při realizaci eHealth řešení a konstrukci pacientského indexu uplatňují technologie, které vyuţívají principu tzv. pravděpodobnostního párování. Jeho výhodou je skutečnost, ţe je moţné vydefinovat atributy, které jsou rozhodující pro jednoznačně spolehlivé spárování záznamů pacientů. Nejde ale jen o prostý seznam těchto atributů, ale o stanovení toho, jak moc je ten který atribut významný pro vlastní párování a za jakých okolností je moţné jej pouţít. Primární identifikátor bude samozřejmě hrát zásadní roli, ale pravděpodobnostní párování je schopno si efektivně poradit i v situacích, kdy primární identifikátor k dispozici buď vůbec není, nebo je chybný. V okamţiku, kdy není pouţito pravděpodobnostní párování, či jiná podobně zaloţená technika, pak např. důsledkem chyby v rodném čísle nebo chybou přepisu EHIC můţe být mylné spárování záznamů dvou různých pacientů, které pro ně můţe mít zásádní důsledky. Aby bylo minimalizováno mnoţství problémů související s iniciativami eHealth a ručním přepisem identifikátorů (např. rodných čísel, čísla EHIC) a dalších identifikačních údajů do jednotlivých zdravotnických systémů, poměrně často se v jednotlivých zemích přichází s konceptem elektronických identifikačních karet. Ty typicky obsahují podobné základní informace, jaké jsou k dispozici v master indexu pacienta. Karta můţe vedle základních identifikačních a anamnestických informací slouţit například i jako elektronická peněţenka či k ověřování totoţnosti pacienta při přístupu do veřejných portálových informačních systémů zdravotnictví, které typicky vznikají jako součást eHealth programů. i v tomto případě ale existence a pouţívání takovéto elektronické karty není samospasitelné. Není moţné stoprocentně zajistit, aby pacient měl kartu při sobě. Zavedení master indexu pacienta má tedy svoje opodstatnění i při zavedení sofistikovanějších elektronických identifikátorů, resp. díky svým vlastnostem významně ulehčí jejich zavádění. Nutnost jednoznačné systémové identifikace Master index pacienta umoţní redukovat duplicity, zkrátit čas pro vyhledávání záznamů a zvýšit bezpečnost pacientů v systému propojeného zdravotnictví. Technologie byla opakovaně pouţita v úspěšných eHealth systémech bez ohledu na typ identifikace pacientů, která konkrétní země pouţívala. Identifikace prostřednictvím inteligentního master indexu pacienta je nutnou součástí elektronického zdravotnictví a měla by být realizována v projektech eHealth jiţ od samotného počátku tak, aby se zamezilo nutnosti jejího pozdějšího dodělávání za plného provozu systémů. Praktické příklady: Belgie – v Belgii začalo být pouţíváno číslo sociálního pojištění jako identifikátor ve zdravotnictví. Jakékoliv záznamy před tímto pouţitím nebyly jednoznačně identifikovány a vice neţ 20 % pacientů nemělo identifikátor jako součást svých záznamů. Nasazením vhodných IT prostředků bylo umoţněno zpřístupnit veškerá data o pacientech pro aktuální vyuţití bez nutnosti jejich konverze, kopírování nebo sloţitého převádění. Švýcarsko – běţná úroveň duplikací v pacientských záznamech dosahovala 5-10 % z celkového počtu. Nyní po nasazení master indexu pacienta klesla pod 1 %. Kanada – celonárodní systém eHealth v Kanadě, který je pravděpodobně nejrozsáhlejším systémem svého druhu na světě, původně předpokládal pouţití unikátního čísla pojištění vedeného jednotlivými provinciemi i pro eHealth. Během implementace projektu bylo zjištěno, ţe existuje 4-5 % duplicitních záznamů a 6 % unikátních čísel navázaných na datum narození bylo anonymních nebo neplatných. Byla proto dodatečně zavedena technologie master indexu pacienta na celonárodní úrovni pro všechny provincie v Kanadě. Mnoţství duplicitních záznamů bylo

104 z 168


sníţeno pod 1 % celkového počtu a master index pacienta nyní slouţí jako prostředek jednoznačné identifikace pacientů v systémech celé země. Celonárodní eHealth v asijském regionu - země disponují silně kontrolovanou strukturou a silnými prvky eGovernmentu včetně čipových karet pro jednoznačnou identifikaci občanů. Karta je také pouţívána jako identifikátor pacienta. Během zavádění národního zdravotního záznamu (EHR) byla zjištěna existence více neţ 5 % duplicitních záznamů a dalších neplatných záznamů v systémech poskytovatelů. Důvodem byly chyby v pořizování dat, přítomnost pacientů – cizinců nebo pohyb pacientů v rámci zdravotnictví (malé) země. Na základě těchto zjištění bylo do projektu dodatečně zapracováno zavedení jednoznačné identifikace pacientů i poskytovatelů, která je nyní v pouţití na celonárodní úrovni. Vznik entity pacienta/pojištěnce Dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, §27 Vedení evidence pojištěnců vede VZP ČR registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (Centrální registr pojištěnců). Pouţití tohoto registru jako autoritativního zdroje pro entitu pacienta/pojištěnce má zásadní omezení: registr neobsahuje smluvní pojištěnce, neobsahuje číslo karty pojištěnce (EHIC) a je aktualizován jednou za měsíc. Jeho pouţití by bylo podmíněno změnou zákona: vznikem registru pojištěnců smluvního pojištění nebo přidání těchto pojištěnců do existujícího registru (vznik registru pojištěnců smluvního pojištění je obsaţen v některých návrzích změny tohoto zákona), dále doplněním atributů číslo karty a dalších atributů určených pro autentizaci a autorizaci v rámci systému eHealth (např. číslo mobilního telefonu – viz níţe). Tento registr by také musel být napojen na základní registry. Po uvedených změnách by nový CRP mohl být pouţit jako zdroj entit pro eHealth. Bez těchto změn je nutné vyuţít systému základních registrů a informační systémy zdravotních pojišťoven vedoucí evidenci pojištěnců. Autoritativním zdrojem osob pro eHealth je systém základních registrů, konkrétně registr obyvatel (ROB). Zápis a rušení záznamů v tomto registru provádí agendové informační systémy evidence obyvatel a cizineckého informačního systému. Subjekty údajů vedených v registru obyvatel jsou a) státní občané České republiky, b) cizinci, kterým bylo podle jiného právního předpisu vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo povolení k přechodnému pobytu na území České republiky na dobu delší neţ 90 dnů, c) občané jiných členských států Evropské unie, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, kteří na území České republiky hodlají přechodně pobývat po dobu delší neţ 3 měsíce, d) cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany e) jiné fyzické osoby, u nichţ jiný právní předpis vyţaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, ţe tato fyzická osoba bude vedena v registru obyvatel. f) V registru obyvatel se vedou referenční údaje g) příjmení, h) jméno, popřípadě jména, i) adresa místa pobytu podle jiného právního předpisu ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace, j) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil; údaj o místě a okrese narození na území České republiky se vede ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace, k) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehoţ území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, vede se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřeţil, a datum

105 z 168


nabytí právní moci tohoto rozhodnutí; údaj o místě a okrese úmrtí na území České republiky se vede ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace, l) státní občanství, popřípadě více státních občanství, m) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů n) záznam o zpřístupnění datové schránky subjektu údajů V registru obyvatel se dále vedou provozní údaje o vyuţívání údajů a změnách. Údaje z ROBu je nutné doplnit o některé další údaje, minimálně o EHIC (resp. číslo karty pojištěnce). EHIC jsou vydávány a spravovány jednotlivými zdravotními pojišťovnami, jejich informační systémy jsou tedy autoritativními zdroji. V příloze 2, strana 8 zadávací dokumentace je zobrazeno schéma integrace eHealth se systémem základních registrů, kde EHIC je do systému základních registrů zapisován z jednotlivých informačních systémů zdravotních pojišťoven. Dá se odvodit, ţe je předpokládána změna zákona o základních registrech – doplnění referenčního údaje v registru obyvatel o číslo karty pojištění (EHIC) a určení editorů tohoto údaje. Náš návrh upřesňuje uvedené schéma a plně vyuţívá koncepce systému základních registrů - doplnění poskytovatelů údajů nad rámec referenčních údajů. Základními poskytovateli údajů (producenti) jsou základní registry stanovené zákonem. Koncepce systému základních registrů obsahuje moţnost přidat další poskytovatele údajů (producenty), které doplňují referenční údaje vedené v základních registrech, a to bez potřeby změny zákona o základních registrech. Relevantní informační systémy jednotlivých zdravotních pojišťoven budou připojeny do systému základních registrů jako další producenti (budou připojeni na interní rozhraní ISZR obdobně jako základní registry) a jejich sluţby (poskytnutí EHIC) bude dostupné pro autorizované informační systémy na vnějším rozhraní ISZR. Systém základních registrů zároveň zajistí správné párování údajů v ROBu s údaji v IS zdravotních pojišťoven na základě AIFO. Musí tedy dojít k úpravě informačních systémů zdravotních pojišťoven, aby byly schopny poskytovat (webové) sluţby pro ISZR – synchronní, asynchronní včetně notifikací o změnách a zasílání hromadných změn obdobně, jako to dělá ROB. Musí být rovněţ stanoven SLA těchto sluţeb. Autentizace pacienta a autorizace Kromě identifikace osob je nutné také řešit jejich ověření jako uţivatelů informačních systémů tvořících eHealth – autentizaci a autorizaci. Vzhledem k citlivosti údajů obsaţených zejména ve zdravotnické dokumentaci je nutné autentizaci věnovat nejvyšší pozornost a zvolit dostatečně silný mechanismus, jehoţ pouţití a správa musí být ale dostatečně jednoduchá. Z hlediska bezpečnosti je vhodná dvoufaktorová autentizace – tj. autentizace zaloţená na dvou faktorech, např. kdy jeden faktor vlastním (token, karta) a druhý znám (PIN, heslo). Zákon o základních registrech, paragraf 18, odstavec 2 říká, ţe „Referenční údaj o čísle elektronicky čitelného dokladu slouží k elektronické identifikaci jeho držitele při komunikaci s informačními systémy veřejné správy. Bezpečnostní osobní kód elektronicky čitelného dokladu je pro účely registru obyvatel autentizačním údajem, který se vede v zašifrované podobě a který je neveřejný.“ Elektronicky čitelným dokladem je občanský průkaz a pas. Pouţití elektronického čtení by znamenalo významný komfort pro pacienty. Číslo dokladu by bylo automaticky přečteno a eliminovaly by se chyby způsobené přepisem čísla dokladu do z nosiče do informačního systému. Pro čtení občanských průkazů by to ale znamenalo vybavení ordinací speciálními optickými čtečkami. Samostatná čtečka by musela být pouţita pro pasy. Situaci by zjednodušilo pouţívání elektronických občanských průkazů. Jejich zavádění je ale mimo kontrolu ministerstva, v současné době nejsou dostupné. Autentizace pacienta/příjemce v systému eHealth má dvě roviny. Jednak je nutné jej autentizovat jako uţivatele informačních systémů (např. pacientského portálu) eHealth. Jednak je nutné provést autentizaci pacienta při přístupu do informačních systémů třetí osobou – např. ošetřující lékař potřebuje vidět i zdravotní dokumentaci, která byla pořízena někým jiným; lékárník potřebuje ověřit pacienta při výdeji léčivého přípravku na základě elektronického receptu). Pro přístup do pacientského portálu bude vyuţita dvoufaktorová autentizace s vyuţitím autorizační SMS. Je zaloţena na faktoru „co vím“, tj. EHIC, a faktoru „co vlastním“, tj. mobilní telefon. Návrh je zaloţen na předpokladu, ţe kdo má přístup k Internetu, má s nejvyšší pravděpodobností také mobilní telefon. Uţivatelským

106 z 168


jménem bude primární identifikátor, tj. EHIC. Po zadání EHIC vygeneruje systém autorizační SMS, kterou zašle na mobil uţivatele. Tento princip je dostatečně robustní a je běţně vyuţíván v internetovém bankovnictví. Pro přihlašování se také nabízí vyuţití mechanismu jméno a heslo, konkrétně čísla EHIC a PINu (nebo hesla). Tento způsob ale nedoporučujeme ze dvou důvodů: jedná se o jednofaktorovou (tedy slabou, zaloţenou pouze na tom, co vím) autentizaci a správa PINů (případně hesel) je značně náročná – musí být ošetřeny stavy generování PINu, změna, zapomenutí atd.). Vyuţití autorizační SMS předpokládá znalost aktuálního čísla mobilního telefonu. Autoritativním zdrojem budou informační systémy zdravotních pojišťoven. Pokud chce uţivatel přistupovat na pacientský portál, je jeho odpovědností udrţovat tento údaj aktuální. Rovněţ zdravotní pojišťovna má zájem na tom mít aktuální kontaktní údaje. Uţivatelé, kteří nesplní technické předpoklady resp. předpoklad základní počítačové gramotnosti (tj. Vlastnictví telefonu, Internet), budou moci získat vydefinovaný set informací dostupných na portálu prostřednictvím CzechPointu, jak bylo jiţ uvedeno a popsáno dříve v textu. Zásadní vlastností navrţeného systému musí být schopnost změny autentizačního mechanismu bez nutnosti zásadu do ostatních komponent (tj. autentizační mechanismus musí mít formu zásuvného modulu, který je moţné vyměnit). Na tomto principu jsou také navrţeny dále popsané funkční komponenty (tj. zdravotnická dokumentace, portál ...). Autentizace pacienta při přístupu do informačních systémů eHealth třetí osobou je spojena s autorizací, která je dána této třetí osobě k přístupu k jeho zdravotnické dokumentaci. Autorizace je zásadním bezpečnostním mechanismem, který zabraňuje zdravotnickým zaměstnancům libovolně prohlíţet libovolná pacientská data v systému eHealth. Systém autorizace musí být dostatečně robustní, zároveň však dostatečně pruţný. Nesmí omezit pouţitelnost systému a musí ošetřit emergentní situace. Musí fungovat v různých ţivotních situacích. Právo nahlíţet do zdravotnické dokumentace mají: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

zdravotničtí pracovníci, podílející se na léčení pacienta (jen lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovníci, lékárnici, psychologové a logopedi!), funkcionáři komor, šetřící stíţnosti na lékaře nebo lékárníky, revizní lékaři pojišťoven, soudní znalci v oboru zdravotnictví (většinou lékaři), lékaři ve státní správě, šetřící stíţnosti a podobná podání, lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, členové Ústřední znalecké komise a územních znaleckých komisí, pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví (“hygienici”), lékaři orgánů sociálního zabezpečení, lékaři úřadů práce a lékaři okresních úřadů při posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování různých dávek a sluţeb, při odvodech branců a dalších úkolech, zaměstnanci zdravotnických zařízení (nebo smluvních podniků), zajišťující zpracování dat při vedení dokumentace, a zaměstnanci státu nebo zpracovatele, kteří zajišťují úkoly NZIS (“statistika”).

Zvláštním ustanovením je upraven přístup těch, kteří dosud nejsou zdravotnickými pracovníky, ale studují nebo se jinak na zdravotnické povolání připravují – jedná se především o studující zdravotnických škol, lékařských a farmaceutických fakult a některých dalších vysokých škol. Souhlas s přístupem do dokumentace zde musí dát – pro kaţdý konkrétní případ – jednak ten, kdo odpovídá za praktickou výuku (ten určuje pacienty, u nichţ lze do dokumentace nahlíţet), jednak pacient (předepsán je písemný souhlas; nevyţaduje se, není-li ho vzhledem k zdravotnímu stavu pacienta moţno získat). Je zřejmé, ţe nelze dát generální souhlas všem výše uvedeným osobám k přístupu k EZD všech pacientů, aniţ by byl nastaven kontrolní mechanismus. Je nutné správně stanovit obsah EZD v systému eHealth, klasifikace údajů dle citlivosti a stanovení autorizace přístupu k této dokumentaci nebo její části. Autorizace je pak implicitní na základě

107 z 168


role přidělené uţivateli, nebo explicitní. Obsah ERH a autorizace je jednou ze zásadních otázek při návrhu systému eHealth. Detailní řešení obsahu a přístupů jde nad rámec tohoto materiálu a musí vzniknout na bázi široké diskuze se zainteresovanými specialisty. V zásadě musí systém poskytnout mechanismus pro autorizaci přístupu pacientem a vlastníkem dokumentace (resp. tím, kdo ji pořídil). Systém také musí poskytnout auditní log pro potřeby kontroly přístupů a zajistit mechanismus detekce nestandardního chování uţivatelů, např. směrováním alertů na ÚOOÚ. Autorizace pacientem můţe např. pokrývat následující situace: 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

Neomezený přístup do zdravotní dokumentace má ten, kdo ji pořídil – např. praktický lékař má bez nutnosti souhlasu pacienta moţnost libovolně prohlíţet dokumentaci, kterou o něm pořídil. Tento přístup je realizován mimo informační systémy eHealth. Jednorázový přístup do zdravotní dokumentace pořízené jinou osobou, přičemţ pacient je schopný autorizovat tuto osobu. Jednorázový přístup do zdravotní dokumentace pořízené jinou osobou, přičemţ pacient není schopný autorizovat tuto osobu. Přístup do zdravotní dokumentace v emergency situacích. Přístup do zdravotní dokumentace pořízené jinou osobou na delší časové období, přičemţ pacient je schopný autorizovat tuto osobu. Přístup do zdravotní dokumentace pořízené jinou osobou na delší časové období, přičemţ pacient není schopný autorizovat tuto osobu. Autorizaci je moţné dát osobě nebo skupině osob (např. lékařům oddělení nemocnice, kde je pacient hospitalizován).

K explicitní autorizaci pacientem je vhodné pouţit stejný mechanismus jako pro autentizaci na pacientském portálu – to je EHIC a autorizační SMS. Přístup na delší časové období je moţné zadat přes CzechPoint. Jako alternativu nebo doplnění k autorizační SMS je moţné pouţití kombinace EHIC/PIN. Znamená to vybavení ordinací samostatnou numerickou klávesnicí připojenou k počítači. Její cena nepředstavuje významný náklad (cca 100 Kč). Autorizace tím, kdo dokumentaci pořídil Explicitní autorizace tím, kdo dokumentaci pořídil, můţe závaţným způsobem omezit pouţitelnost systému eHealth a musí být uvedena v soulad s tím, co EZD obsahuje. Je vydefinován set základních údajů EZD pro emergency situace, ke kterému se k němu bez souhlasu toho, kdo je pořídil i bez souhlasu pacienta. Obecně je vhodné zavést princip, ţe vloţením záznamu do systému eHealth dává ten, kdo záznam pořídil generální souhlas s pouţitím tohoto záznamu. Pokud tedy záznam obsahuje přímo údaje nebo automaticky zpracovatelné odkazy na ně, jsou dostupné uţivatelům eHealth, a to na základě definovaných pravidel (role uţivatelů a ţivotní situace). Pokud záznam obsahuje pouze informaci o záznamu (např. informaci o tom, ţe proběhlo určité vyšetření, nikoli výsledky vyšetření), pak se uplatní princip explicitní autorizace (zájemce poţádá o dodání výsledků vyšetření). Další vývoj - e-EHIC Od pouţívání jednotné karty ve zdravotnictví se všeobecně očekával větší komfort pro pojištěnce, ale také usnadnění některých administrativních úkonů poskytovatelům zdravotní péče a zdravotním pojišťovnám. Drţitelům EHIC karty je zajištěno poskytování zdravotní péče v kterémkoliv členském státě v rozsahu, v jakém by byla poskytnuta v jeho domovském státě. Je plánováno, ţe v rámci evropského standardu bude tato jednotná karta vybavena elektronickým čipem (e-EHIC), v jehoţ paměti by byly uloţeny údaje v digitální formě a mohly by tedy být přímo zpracovávány pomocí výpočetní techniky. Elektronizace dat na fyzickém nosiči má vazbu na evropský elektronický projekt epSOS. Vizuální podoba zdravotní karty bude Evropský průkaz zdravotního pojištění. S tímto obsahem: jméno a příjmení klienta, datum narození,

108 z 168


číslo zdravotního průkazu, platnost průkazu, název zdravotní pojišťovny, číslo zdravotní pojišťovny, kód země. Elektronické informace, které je moţné uchovávat na čipu identifikační zdravotní karty jsou: Identifikace klienta (jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo zdravotního průkazu, platnost průkazu). Informace ohledně zdravotní pojišťovny (název zdravotní pojišťovny vč. čísla zdravotní pojišťovny). Emergentní zdravotní informace (krevní skupina, srdeční stimulátor, riziko nízké sráţlivosti krve, diabetes, alergie, aids apod.). Platební funkcionalita (úhrada léků, poplatků, zdratvotních sluţeb). Číslo zdravotního profesionála. Další aplikace 3. stran na základě výběru klienta (za předpokladu certifikace ze strany MZdr). Výše uvedené informace a vizuální provedení je moţné také vyuţít u karty vydané komerčním subjektem (bankou), který k tomuto získá certifikaci od Ministerstva zdravotnictví. Systém identifikace zdravotnických pracovníků Na rozdíl od osob/pojištěnců, autoritativní zdroj zdravotnických pracovníků neexistuje a bude muset být v rámci projektu eHeath vybudován. Budou zavedeny identifikátory zdravotnických pracovníků, které umoţní autorizovaný přístup zdravotnických pracovníků k jednotlivým informačním systémům eHealth a zjednoduší vyuţívání nových forem komunikace a vedení zdravotní dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví povede veřejně přístupný registr zdravotnických pracovníků. V registru budou vedeni všichni zdravotničtí pracovníci vykonávající zdravotnické povolání s uvedením odborné nebo specializované způsobilosti. Zaznamenávat se bude elektronický identifikátor, jméno zdravotnického pracovníka, skutečnost, zda je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, kraj, specializace, kurzy, identifikační údaje zaměstnavatele, informace o tom, zda jde o zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou. Registr bude napojen na systém základních registrů, odkud bude přebírat hodnoty relevantních referenčních údajů. K EZD budou uţivatelé přistupovat prostřednictvím specializovaných portálů. Zprostředkování EZD v NISech by sice bylo pro uţivatele komfortnější, ale naráţí to na problém prosazení bezpečnostního (zejména autentizačního a autorizačního) konceptu a dramaticky by se zvýšily náklady na eHealth samotný a na úpravu NISů. Zavedený identifikátor bude bezvýznamový a bude slouţit jako „user id“. Autenizace bude dvoufaktorová za pouţití autorizační SMS. 4.3.4 Výměna elektronické zdravotnické dokumentace pacienta Shrnutí navrhovaného řešení Cílem projektu je: zvýšení celkové kvality poskytovaných zdravotnických sluţeb, sníţení rizika pochybení z důvodu nedostatku informací, usnadnění pacientům přístupu k informacím, výměna informací mezi poskytovateli sluţeb, zabezpečený nepřetrţitý online přístup ke zdravotním záznamům,

109 z 168


informace o provedených obrazových vyšetřeních pro zvoleného pacienta ve všech zdravotnických zařízeních zapojených do systému, podpora mobility zdravotnického personálu a pacientů, zpřehlednění a zjednodušení administrativy a přehledu o úhradách za provedenou zdravotní péči, zefektivnění nákladů na poskytování zdravotní péče. EZD tvoří páteř systému eHealth a koncepčně byla tedy popsána v předchozích kapitolách. Základními parametry architektury EZD jsou: federalizovaná úloţiště, centralizovaný registr/index pacientů, vyuţití projektu epSOS, převáţně off-line přístup k datům zdrojových systémů (blíţe popsáno v následujícím textu), uplatnění modelu “push” (blíţe popsáno v následujícím textu), architektura orientovaná na sluţby (SOA), minimalizace vývoje (důraz na komerčně dodávaný software), uplatnění standardů a nomenklatur, vyuţití projektů eGovernmentu. Detailní návrh řešení Posouzení architektury Obecně je přístup k řešení moţno zaloţit na zákaznickém vývoji, nebo na existujícím komerčně šířeném software. Vyuţití existujícího řešení umoţní přesunout pozornost a síly z vývoje na konfiguraci a umoţní zrychlit nasazení systému a zajistit jeho lepší spravovatelnost. Funkční poţadavky kladené na řešení (které nevybočují ze známých obecných poţadavků na eHealth) a maturita trhu s relevantním software jednoznačně vede k návrhu řešení zaloţeného na komerčním produktu (resp. produktech). Strategie řešení, které v plné míře vyuţívá komerčně dostupné (tzv. COTS) produkty můţe přinášet následující výhody:

● ● ● ● ● ●

eliminuje rizika typicky spojená se zákaznickým vývojem, redukuje náklady na vývoj „front-end“ rozhraní (které obvykle přesahují původní očekávání), umoţňuje rychlejší penetraci moderní technologií, nástroji a otevřenými standardy, zvyšuje konkurenci na trhu s komerčními produkty (a důsledkem toho např. klesá cena), obvykle dosaţení větší dostupnosti celého řešení pro koncové uţivatele (méně výpadků) a větší interoperabilita, zhodnocení zkušeností z jiných projektů promítnutých do software.

Při návrhu architektury EZD je samozřejmě významné analyzovat potřeby a poţadavky organizací, resp. zainteresovaných subjektů. Toto je několik témat, která při tom musí být brána v potaz: Politické a právní otázky - Právní a politické poţadavky se dotýkají řady otázek, včetně vlastnictví dat, odpovědnosti za integritu dat, správy uţivatelů, přístupu uţivatelů, důvěrnosti, auditování a další. Různé architektury se lépe hodí pro podporu různých poţadavků. Například, pokud je to poţadováno, aby lékařské informace pacienta zůstaly pod kontrolou toho zdravotnického subjektu, který ji pořídil, pak je vhodnější distribuovaná architektura. Nicméně jestliţe je poţadavkem centrální řízení informací v jednom místě, je vhodnější centralizovaná architektura. Přístup k datům se také můţe lišit, např. V případě kdy není povolena replikace dat, je pouţit on-line přístup k datům.

110 z 168


Bezpečnostní poţadavky - Bezpečnostní poţadavky řeší způsob, jakým jsou spravována uţivatelská oprávnění (buď centrálně, nebo lokálně), zda je uplatněn univerzální nebo variabilní přístup ke všem datům. Distribuovaná architektura se dobře hodí pro bezpečnostní politiku, která vyţaduje variabilní oprávnění pro přístup k datům. Centralizovaná se naopak hodí, pokud jsou oprávnění definována globálně přes celou síť. Výkon - zvolen způsob nasazení a způsob přístupu k datům mají přirozený vliv na výkon různých částí systému a tím i na celek. Např. centralizovaná architektura sice redukuje nároky na komunikační infrastrukturu, ale zvyšuje zátěţ datových bází. Omezení operativních systémů. Posouzení omezení operativních systémů (NIS, LIS atd) je pro zvolení vhodné architektury velmi důleţité. Je nutné posoudit schopnost on-line komunikace, schopnost poskytnout notifikace při změně dat, dostatečnost výkonu systému. Pokud se zvolí on-line komunikace, pak je funkcionalita celého systému závislá právě na operativních systémech, které jsou provozovány často na velmi rozdílné úrovni kvality a dostupnosti. Dostupnost a disaster recovery. Musí být stanovena akceptovatelná doba výpadku systému a posouzena předpokládaná úroveň dostupnosti. Disaster recovery je při distribuované architektuře komplexním problémem. Na druhé straně výpadek distribuované komponenty omezuje dostupnost celého systému pouze pro určitou část uţivatelů. Podpora a údrţba systému. Zvolená architektura má vliv na zdroje, které jsou potřebné pro správu a údrţbu systému. Centralizovaná architektura je obvykle z tohoto pohledu vhodnější. Fyzická infrastruktura. Centralizovaná architektura obvykle redukuje mnoţství hardware (servery, úloţiště atd). Na druhé straně je citlivější na poţadavky na výkon a typ hardware. Významným architektonickým rozhodnutím je, zda data budou čtena v reţimu on-line (tedy přímo ze zdrojových systémů) nebo off-line.(kdy nejprve dojde k jejich zápisu do centrální nebo federalizovaných repository) Výhody off-line přístupu k datům: Výkon. Protoţe jsou data uloţena v repository systému, je jejich získání významně rychlejší, neţ kdyţ jsou čtena z jednotlivých operativních (zdrojových) systémů. Při tomto přístupu dochází před jejich zápisem do repository k vyčištění, případné transformaci a normalizaci, struktorování a namapování na cílové schéma. Při on-line přístupu musí být všechny tyto operace prováděny opakovaně a značně se tím prodluţuje doba odezvy. Významná výhoda off-line přístupu je i indexace dat, která významně zrychluje vyhledávání. Dostupnost. Dostupnost dedikovaného repository je významně vyšší. Systém není závislý na aktuální dostupnosti operativních systémů a jejich výpadky nezpůsobují nedostupnost EZD. Operativní systémy jsou provozovány různými subjekty (včetně soukromých) a provozovatel EZD nemá tyto systémy pod kontrolou, při on-line reţimu fakticky nelze stanovit SLA. Zatíţení operativních systémů. Pouţití dedikované repository umoţní paralelní zpracování poţadavků. Operativní systémy sice mohou také nabídnou paralelizované API, ale to má většinou své limitace. Obvykle jsou poţadavky vyřizovány sériově. Konektivita. V reţimu off-line je uplatněn „push“ model. To znamená, ţe přenos dat je iniciován operačními systémy. To umoţňuje participaci systémů, které nemají schopnost poskytovat data na základě dotazů. Sníţení obav vlastníků operativních systémů z jejich dostupnosti. V „push“ modelu je odesílání dat plně pod kontrolou vlastníků operativních systémů. To umoţňuje lépe plánovat zaslání dat a zabraňuje to nečekanému a náhlému zvýšení dotazů z vnějšku. Operativní systémy jsou tedy dostupnější a stabilnější. Sníţení obav vlastníků operativních systémů z bezpečnosti. V „push“ modelu se vlastníkům operativních systémů daleko lépe řídí bezpečnost systému. V pull modelu by musely otevřít komunikační cestu směrem do své sítě. To samozřejmě přináší zvýšené nároky na správu jak v oblasti znalostí, tak v oblasti časové náročnosti (a tím ceny). U praktických lékařů je model poll de facto neprůchozí.

111 z 168


Integrace. Během procesu načítání dat do repository můţe být provedeno komplexní zpracování dat, jejich vyčištění, transformace a normalizace. Rychlost zavedení. „Push“ model je pro operativní systémy rychleji zaveditelný (je jednodušší) a levnější. To je velmi důleţité také vzhledem k heterogennosti operativních systémů. Nezávislost na operativním systému. V “push” reţimu je relativně velmi jednoduché vyměnit operativní systém. V “Pull” reţimu to znamená velký problém. Původní metadata totiţ přestávají platit. Synchronizace. U on-line propojení je problém s udrţení konzistence mezi indexem (metadaty) a datovým zdrojem (tj. operativním systémem). Výhody on-line přístupu k datům: Neexistence nákladů na replikaci dat. Replikování dat do další databáze představuje zvýšené náklady na hardware a údrţbu, které v on-line reţimu nejsou. Menší problémy s legislativou. Replikace dat můţe představovat problém nebo dokonce být v rozporu se zákony. Přímý tok dat. Tím je zpracování dat méně náchylné k chybám. Data jsou vţdy aktuální. V off-line reţimu můţe dojít k určitému zpoţdění aktualizace dat, v on-line reţimu jsou data vţdy aktuální. Návrh architektury Návrh VYZD je zaloţen na principech architektury orientované na sluţby (SOA). Základní komponenta (dále nazývaná platforma) umoţňuje přístup ke sluţbám a datům získaným z různých klinických a operativních systémů. Platforma logicky a bezpečně sdruţuje údaje, které jsou agregované z operativních systémů poskytovatelů péče s cílem vytvořit agregovaný záznam pacienta bez nutnosti náhrady nebo zásadní úpravy stávajících operativních systémů. Informace z operativních systémů jsou průběţně agregovány a zaznamenávány do federalizovaných repository klinických dat (úloţišť). Informace jsou z pohledu operativních systémů zasílány do platformy metodou push, coţ přináší značné výhody (viz předchozí kapitola posouzení jednotlivých kapitol). Metoda pull je uplatněná tehdy, kdy repository EZD obsahuje odkazy na dokumentaci a kdy je tento odkaz vyuţit k získání dokumentace. Zdravotní údaje jsou pak k dispozici prostřednictvím webových (SOA) sluţeb, které integrují různé datové elementy v souladu s nastavenými bezpečnostní politikami a lékařskými - business poţadavky. Výsledný integrovaný záznamu pacienta můţe být zobrazen v místě poskytovatele péče pomocí další základní komponenty EZD prohlíţeče. Prohlíţeč EZD je webová aplikace, k přístupu je pouţit klient - webový prohlíţeč. Relevatní webové sluţby mohou být volány i dalšími aplikacemi - např. pacientské souhrny mohou být zobrazovány v operativních systémech poskytovatelů péče. Relevantní údaje mohou být čteny i jinými komponentami eHealth, např. epSOS, systémy pro podporu rozhodování atd. Mimo projekt EZD se předpokládá jejich vyuţití v epSOSu a portálech. Poskytování takových sluţeb platformou je naprosto zásadní nejen pro EZD, ale pro celý systém eHealth. Přístup k datům je řízen na základě profilů naloţených na pravidlech nebo rolích (rule based access, role based access). Zdravotní údaje jsou v platformě k dispozici v unifikovaném medicínském formátu zaloţeném na HL7 V3 a RIM. Ten je pouţíván ve všech vrstvách a komponentech systému EZD. Do tohoto formátu jsou převáděna data z operativních systémů poskytovatelů péče, případně dalších zdrojů informací a tím je zajištěno vytvoření komplexního jednotného lékařského záznamu pacienta (v podobě virtuálního objektu pacienta). Specifikace konkrétních datových elementů bude součástí implementační analýzy nebo ještě lépe by měla být součástí governance projektu eHealth. Tato specifikace musí vzniknout za široké diskuse specialistů všech zainteresovaných subjektů. Interní “normalizovaný” datový model je zobrazen na následujícím schématu.

112 z 168


Po předání dat z operativních systémů do EZD platformy tedy nutně dochází k jejich transformaci. Platforma musí být schopná přijímat data v různých formátech a různých standardech, aby se minimalizovaly zásahy do operativních systémů. Přijímané formáty jsou HL7 V2.x, HL7 V3, DASTA, CDA, XML, EDIFACT, CSV. K dosaţení datové integrace je nutné, aby platforma byla schopna zpracovat různé kódování dat - musí tedy obsahovat knihovnu klinické terminologie a nástroje na mapování obsahu. Během čtení dat z operativních systémů musí docházet také k validaci obsahu zpráv, reportingu chyb a logování. Kritické chyby musí být reportovány zasilateli informací. Zprávy přicházející ze zdrojů dat mohou mít formu odkazu a data jsou pak v případě potřeby čtena ze zdrojového systému v reţimu on-line. Kaţdá přijatá zpráva je uloţena do archivu zpráv včetně metadat a údajů o elektronickém podpisu. Systém poskytuje také orchestraci. Ta se uplatní např. V případě, ţe záznam je rozdělen do více zpráv a zahrnuje správu pořadí zpráv (reordering) a sloučení zpráv (merging). Ve federalizovaném modelu mohou být data o jednom pacientovi rozprostřena v několika úloţištích. Pro komponenty EZD nebo další aplikace, které přistupují k platformě EZD, musí být sloţení údajů z různých zdrojů do jednoho záznamu o pacientovi transparentní. Komunikace mezi federalizovanými uzly musí být zabezpečena. Komunikační vrstva provádí zpracování komprese/dekomprese šifrování/dešifrování, digitálního podpisu. Komunikační vrstva platformy poskytuje pro konzumenty “business” sluţby, tzn. ţe konzument se např. nestará o to, kde a v jakém formátu jsou zdrojová data a data uloţená v repository. Standardním výstupním formátem je XML. Správná identifikace pacienta v EZD je klíčová pro vytvoření nebo nalezení správného pacientského záznamu. Otázce identifikátoru byla (dle pokynů ZD) věnována samostatná kapitola. Platforma vyuţívá komponentu indexu pacienta (Master Pacient Index).

113 z 168


Bezpečnostní vrstva řeší otázky autorizace, řízení přístupu na základě pravidel, řízení přístupu na základě rolí, auditing, tracking a zabezpečený přenos dat. Autorizovaní uţivatelé systému mohou kdykoli vidět kdo přistupoval k jejich záznamům. Podstatnou, dosud příliš nezmiňovanou, vlastností systému musí být řízení systému (system management), která je nutná pro nasazení a udrţení provozuschopnosti systému. Komponenty řízení systému jsou: prohlíţeč událostí - nástroj pro monitorování a konfigurování systémových logů, manaţer slovníku - nástroj pro správu a mapování slovníků/terminologie a ontologie, správa bezpečnosti - nástroj pro řízení uţivatelů, rolí, práv, profilů a federalizace, systémové nástroje pro správu provozních parametrů a ladění výkonu systému. Další významnou komponentou je sémantický rámec (terminologický server), který je blíţe popsaný dříve v textu kapitoly 4.3 Koncepce federalizovaných úloţišť a uplatnění off-line přístupu k datům je zcela zásadním archtektonickým rozhodnutím návrhu. Bylo učiněno na základě zkušeností z implementace EZD v zahraničí, kdy se ukázalo, ţe systém odkazů je neudrţitelný. Návrh aplikace epSOS Zjednodušeně řečeno, participace v projektu epSOS vyţaduje podporu jednoho ze dvou scénářů: Pacientský dataset (resp. základní dataset pacienta) - poskytnutí a vzdálený přístup k dokumentaci. ePreskripce - poskytnutí a vzdálený přístup k lékové historii. V rámci epSOS projektu je převáţná většina účastníků orientována na první případ. ePreskripci proto dále jiţ nerozpracováváme, protoţe velmi nízký počet potenciálních zahraničních partnerů výrazně sniţuje hodnotu tohoto scénáře. V pacientském datasetu jsou uvedeny následující soubory informací: základní informace o pacientovi (např. jméno, věk), anamnéza včetně nejdůleţitějších klinických informací o pacientovi (např. alergie, současné zdravotní problémy, lékařské implantáty, velké chirurgické výkony provedené v posledních 6 měsících), informace o předepsaných a uţívaných lécích, informace o souhrnných elektronických zdravotních záznamech (např. kdo a kdy souhrnné elektronické zdravotní záznamy vytvořil). Pro poskytnutí tohoto typu informací je nutné vybudovat, alespoň v omezené míře, fungující národní infrastrukturu výměny elektronické zdravotní dokumentace. Omezenou mírou se myslí vhodně vybraná zdravotnická zařízení, která budou epSOS sluţby poskytovat (např. příhraniční nemocnice v jíţních Čechách, která bude kooperovat s rakouskou nebo německou nemocnicí) Z hlediska navrhované koncepce “implementace-pilot-roll-out” je toto velmi vhodné, neboť umoţňuje dobře definovat pilotní rozsah a funkcionalitu pro VYZD projekt. Zároveň implementace podle poţadavků epSOS poskytuje velmi dobrý návod, včetně doporučení jak realizovat související částí standardů HL7 a IHE X. Návrh řešení obrazové informace Návrh řešení tohoto subystému bere v úvahu koncepci existujícího projektu ePacs a jeho vysoce distribuovanou architekturu. Z těchto důvodů navrhujeme na obecné úrovni následující přístup: Zachovat současný úspěšný projekt ePacs a rozšířit ho pro sdílení obrazových informací v rámci EZD.

114 z 168


Zachovat současnou de-centralizovanou filosofii a nadále usilovat o uloţení obrazových informací v místě jejich vzniku. Rozšířit současný komunikační centrální uzel o dodatečné funkce, které umoţní postupně vytvořit a udrţovat Hlavní (centrální) registr obrazové dokumentace umístěný pravděpodobně ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (viz schéma v kapitole 4.3.1.2 Návrh architektury elektronického zdravotnictví). Tento Hlavní registr obrazové informace bude následně tvořit centrální přístupový bod k obrazové informaci, která bude přístupná formou odkazu a nebude fyzicky součástí pacientova záznamu EZD. Systém ePacs bude integrován postupně ve fázích, s postupně rostoucí automatizací zpracování. Součástí rozšíření bude muset být rovněţ jakýsi miniPacs, který bude min. dočasně udrţovat vyţádaná obrazová data (předpoklad pro úvodní fáze integrace). Následně tedy uţivateli můţe být k dispozici např. podobná obrazovka v rámci aplikace EZD, která pro příslušného pacienta bude ukazovat seznam dostupné obrazové informace.

Po kliknutí na odkaz dojde k následující sekvenci kroků: Hlavní registr obrazové informace na základě dostupných informací o umístění poţadovaného snímku vytvoří ţádost na jeho poskytnutí. Registr bude v podstatě v první fázi integrace emulovat lékaře poţadujícího přístup k obrazu. Registr bude připojen na centrální autorizační systém a bude řídit a evidovat vytvoření zprávy s poţadavkem na zobrazení. Po odeslání poţadované informace bude obraz uloţen v miniPacs systému registru. Registr následně zašle zprávu upozorňující ţádajícího lékaře na dostupnost poţadované obrazové informace. Je nutné počítat s omezením, ţe v počátečních fázích integrace nebude poţadovaná informace k dispozici okamţitě (on-line) ale později a lékař bude upozorněn např. e-mailem nebo příznakem na uţivatelském rozhraní EZD. Vyhledávání pacient - jedná se o obvykle o úvodní obrazovku, kterou uţivatel pouţije. Obrazovka umoţňuje uţivateli vyhledávat pacienta, aby mohl vstoupit do pacientova záznamu. To zahrnuje zadání vyhledávacího dotazu,

115 z 168


který se skládá z různých typů demografických atributů (např. příjmení). Důleţité je rovněţ prohlášení nouzového reţimu pro přístup k záznamu při výjimečných okolnostech.

Pacientský souhrn - poskytuje souhrnný pohled na zdravotní informace pacienta. Jedná se o nejkritičtější a poslední informace týkající se pacienta. Informace jsou k dispozici v jednom pohledu - alergie, přijímací řízení, diagnostika, léky a poslední laboratorní výsledky. Tato obrazovka, jako všechny ostatní obrazovky, je konfigurovatelná a nastavitelná podle osobních preferencí uţivatele.

Administrace pacienta - ústavní, ambulantní Tato lékařská doména poskytuje seznam všech přijetí a propouštění nemocničních a zdravotnických center: Poskytované informace obsahují: Datum přijetí - datum kdy pacient byl pacient přijat do zdravotního zařízení. Datum propuštění – datum kdy pacient odešel ze zdravotních zařízení.

116 z 168


Typ – typ vstupu (například pohotovost, ambulantní případ…). Útvar – zařízení kde byl pacient přijat. Zdravotnické zařízení – jméno zařízení. Lékař – přidělený lékař. Odchod – kam byl pacient propuštěn (například domov …).

Laboratoře + Laboratorní výsledky Laboratorní oblast zmiňuje několik typů laboratorních testů: Laboratorní test – hematologie, chemie, analýza moči. Mikrobiologie. Patologie. Laboratorní oblast by měla poskytnout informaci o několika typech laboratorních výsledků. V kontextu laboratorního případu: Laboratorní případ je skupina laboratorních výsledků. Uţivatel můţe vidět celkový náhled na laboratorní testy/výsledky pouţíváním Laboratorního klinického náhledu. Vnoření do konkrétních laboratorních testů, výsledků odkryje Laboratorní klinický náhled výsledků, který obsahuje pouze konkrétní výsledky. Bez kontextu laboratorního případu: Pouţíváním všech Laboratorního klinického náhledu výsledků uţivatel můţe vidět celý seznam pacitentových výsledků bez ohledu na událost, která je spojuje. Nejprve náhled zobrazí všechny výsledky pacientů bez časového omezení (kromě omezení, které je definováno v právech uţivatele). Výsledky mohou být tříděny na základě datumu. V obou případech pouze výsledky testů, které byly vybrané uţivatelem, budou zobrazeny. Následující údaje popisují náhodný klinický náhled: Datum – datum kdy byl test udělán. Test – kod testu.

117 z 168


Vzorek – typ vzorku. Laboratorní typ – typ laboratorního testu. Status – status testu. Objednáno – lékař, který test objednal. Zařízení – místo kde byl test dělán. Historie – historie testu.

Alergie Účel oblasti alergologie je poskytnout koncovému uţivateli seznam alergií pro konkrétního pacienta zatímco jsou pouţívány jiné filtry. Následující pole představují Pacientův klinický náhled - alergie: Nesnášenlivost – látka, na kterou byla pozorována alergická reakce. Reakce – alergická reakce pacienta. Datum – datum kdy byla alergie zpozorována. Typ – typ alergie. Váţnost – váţnost reakce. Dokumentace – lékařská dokumentace alergie. Zařízení – zařízení kde byla alergie dokumentovaná.

118 z 168


Léky Účelem této oblasti je poskytnou koncovému uţivateli seznam předepsaných / vydaných léků konkrétnímu pacientovi, zatímco jsou pouţívány další filtry. Moţné záznamy: Lékařský předpis. Dodatečné informace lékárnám. Kombinace těchto dvou oblastí zlepšuje sledování efektivity léčby. V tomto náhledu informace o lécích ze všech lékárnách jsou dostupné. Informace od konkrétního specifického lékárníka nemusí být dostupné (InfoNet). Následující pole představují náhodný klinický náhled - léky: Datum – datum kdy byl předpis vydán. Léčba – lékařský předpis. Sig - část předpisu, které obsahuje prohlášení o návodu k pouţití. Mnoţství – mnoţství, které by měl pacient získat. Lékař – lékař, který vydal předpis. Zařízení – zařízení kde byl předpis vydán. Vydáno.

119 z 168


Seznam problémů Seznam problémů je lékařská doména, která poskytuje schopnost náhlédnout na pacientovi problémy. Problémy mohou být kódovány podle relevantního kodovacího systému jako například ICD-9, SNOMED… Následující pole jsou zobrazovány v Klinickém náhledu – seznam problémů: Problém - problém, který byl zpozorován. Diagnóza – diagnóza popisující problém. Zařízení – kde byla diagnóza určena. Jednotka – jednotka zařízení. Odkaz – odkaz k dokumentaci.

Imunizace Oblast imunizace je oblast, která poskytuje náhled na pacientovu imunizaci. Tento náhled zobrazuje datum, jméno, cestu (jak) a dávku, reakci a zařízení. Následující pole jsou zobrazována v ukázkovém klinickém náhledu - Imunizace: Datum- datum kdy byl lék (na podporu imunizace) aplikován. Jméno – jméno vakcíny. Způsob- způsob uţití (ústní, injekční…). Mnoţství – mnoţství dávky. Jednotka – mnoţství jednotky. Reakce – hlášené reakce. Zařízení – zařízení kde byla dávka podána.

120 z 168


Klinické dokumenty Kritické elementy elektronických zdravotnických záznamů jsou dnes zaloţeny na dokumentaci. Dokumenty jsou pouţívány pro ukládání a také pro sdílení zdravotnických záznamů. Většina těchto dokumentů je v textové formě a jsou uloţeny v různých variantách v různých formátech, jako je PDF, MS Word a další. Jsou zde taktéţ obrazové dokumenty pro radiologii nebo patologii, dále jsou zde naskenované dokumenty pro EKG a jiné uţití. Navíc, strukturované dokumenty (XML nebo jiné standardy) jsou pouţívány ke sdílení informací. Oblast dokumentace podporuje dvě oblasti: Poznámky – Textové popisy a poznámky, které jsou součástí informace vyplývající z navrhovaného provozního systému, obvykle jako pokrokové poznámky nebo jako souhrn. Tyto poznámky jsou uloţeny v UMS a jsou součástí VPO. Dokumenty – Fyzické soubory jsou uloţeny v systémech nebo v jiných serverech a jsou součástí zdravotního záznamu. V tomto případě systém poskytne přístup k těmto souborům a umoţní na ně nahlédnout jako součást zdravotních záznamů. Klinický náhled - dokumentace představuje všechny relevantní dokumenty pacienta s relevantními metadaty, datem, vlastníkem, typem, původem atd. Pro kaţdý dokument, předběţný náhled je přestaven a uţivatel ho můţe otevřít za pomoci relevantní aplikace (MS Word, Adobe …). Dokumenty mohou souviset navzájem. Klinický náhled - dokumentace poskytuje moţnost prohlíţet související dokumenty. Klinický náhled - dokumentace podporuje pokročilé třídění hierarchicky podle typu dokumentu, data a autora.

121 z 168


Procesy Klinický zákrok je nejčastěji kódován podle normy kódovacího systému, které mohou být rozděleny do dvou hlavních skupin: Chirurgická léčba: Kód, který reprezentuje hlavní proces, který se koná v operačních místnostech. Tento proces můţe obsahovat jiné další procesy, jiné diagnostiky, detailní text popisující procesní tok, a nejčastěji související dokumenty. Je třeba, aby Klinický informační systém zbudoval rozhraní s indikacemi pro primární/hlavní postupy a nepředpokládat, ţe by to mohlo být interpretováno jinak. Pokud soubor nemůţe být definován, je třeba v pozdějších stádiích: zasláním systému/ pokud související dokumenty kaz indikují, posláním organizační jednotky, nebo koncepcí kódu interpretací v kodovém systému. Nechirurgická léčba: Procesy související s ambulantní péčí prováděné během návštěv. Například vzorkové a zobrazovací postupy. Dle vybraného best practice řešení lze pouţít tyto procedury jako seznam komponentů v jiných činech – hlavně k popisování co se stalo v OR nebo během návštěvy. Řešení taktéţ očekává, ţe datum je jedno z nejvíce vyţadujících částí, kdyţ dochází k poskytování postřehů, jako jsou laboratorní výsledky a radiologie. Následující pole jsou zobrazována v ukázkových klinických náhledech - procesy: Datum - datum kdy byl proces uskutečněn. Proces – typ procesu. Provedeno - lékař, který udělal proces. Zařízení – zařízení kde se proces uskutečnil.

122 z 168


Stav Stav obchodní oblasti poskytuje funkcionality nezbytné k obnovení klinických informací z programové sítě, která je spojena se stavem v UMS. Současně, CBD podporuje diagnosticky spojené klinické informace. Roční posudek Roční posudek poskytuje kalendářní náhled na pacientovi zdravotní návštěvy. Uţivatel si můţe hlouběji prohlédnout kaţdou návštěvu a prohlédnout si detailně zdravotní informace, které jsou reportovány v kaţdé oblasti.

Mapování na globální architekturu eHealth systému Na následujícím obrázku je zobrazeno orientační umístění projektu v kontextu referenční eHealth architektury definované dříve v tomto dokumentu (červeně podbarvené sekce). Při porovnání s ostatními projektovými záměry bude zřejmý značný vzájemný překryv. Je proto nutné učinit investice do řídícího rámce projektu a vytvoření globální architektury celého systému.

123 z 168


Indikativní rozpočet je uveden v kapitole 4.2. Návrh harmonogramu v časové ose, vymezení klíčových milníků, aktivit a činností jednotlivých fází implementace a jejich prioritizace je na obecné úrovni uveden v kapitole 4.3.1.4. 4.3.5 Úprava elektronické preskripce Shrnutí navrhovaného řešení Stávající řešení eReceptu nedosáhlo očekávaného rozšíření. Jedním z podstatných důvodů jsou bezpečnostní poţadavky, konkrétně pouţívání elektronického podpisu, identifikace receptu a síťové propojení. Zásadní je tedy navrhnout a implementovat takové úpravy, které významně zjednoduší práci s eReceptem pro všechny subjekty. Jak je napsáno později v kapitole 5, v rámci programu eHealth navrhujeme projekt úpravy elektronické preskripce realizovat jako “quick wins” projekt. Projekt tedy bude realizován v předstihu před vytvořením navrhované linie 1 governance a také společné integrační platformy a některých sdílených sluţeb. Po jejich implementaci bude následně elektronická preskripce integrována. Projekt bude mít čtyři hlavní realizační fáze (blíţe viz kapitola 5), rozdělené do dvou etap: Etapa 1 - Úpravy elektronické preskripce Implementace. Pilot. Roll out. Etapa 2 - Integrace se sdílenými a ostatními komponentami programu eHealth Základní navrhovanými změnami jsou:

124 z 168


změna identifikátoru z čísla receptu na číslo EHIC (tj. číslo evropského průkazu zdravotního pojištění pacienta = průkazky pojištěnce). Dosud má kaţdý e-recept vlastní identifikační číslo, nahrazení elektronického podpisu interní certifikací, při které bude vyuţit projekt MV ČR “Datových schránek”, které výrazně zjednoduší získání přístupu do CRÚ (Centrálního úloţiště receptů), vyuţití SSL certifikátu jako alternativy k pouţití routeru, provázání celého systému se systémy eGovernmentu, tedy zejména s projektem “Datové schránky” a se základními registry veřejné správy a rovněţ systémem elektronizace zdravotnictví (např. registrem zdravotnických pracovníků). Detailní návrh řešení Stávající způsob identifikace receptu jeho unikátním číslem a jeho čtení v lékárně se ukázalo jako problematické. Proto byla do systému jiţ zavedena alternativa ve formě SMS receptu. Pacient dostane do svého mobilního telefonu šestimístný alfanumerický kód. SMS je šifrovaná a dešifruje se aţ v telefonu pacienta. Na základě kódu a čísla kartičky pojištěnce se pacient identifikuje lékárníkovi, který během několika sekund v počítači vidí, jaký lék má vydat a jaké dávkování předepsat. Poţadavkem je tento postup ještě zjednodušit. Systém eHealth bude pouţívat číslo EHIC jako primární identifikátor pacienta/pojištěnce (viz kapitola 4.3.3. Systém identifikace). Na tento identifikátor budou napojeny jednotlivé objekty, tedy i recepty. Rovněţ autentizace a autorizace (poskytovaná pacientem třetím osobám) bude sdílenou sluţbou eHealth. Je vyuţito EHIC a autorizační SMS. Stejné principy by bylo vhodné prosadit do elektronické preskripce, jako nedílné součásti programu eHealth. Budou pouţity při dálkovém přístupu k eHealth (pacientský portál), včetně náhledu na lékovou historii. V případě ověřování v lékárnách by bylo zavedeno dodatečné ověřování pomocí průkazu totoţnosti a to pro případ, ţe pacient není schopen vyuţít mobilního telefonu. Z taktických důvodů bude autentizace provedena pouze na základě předloţení průkazu pojištěnce a lékárnách ověří údaje proti registru receptů. Elektronický podpis je ve stávající verzi nutný pro podpis receptu jeho vystavovatelem. Bohuţel rozšíření pouţívání elektronického podpisu nedosáhlo ještě kritické hranice, není zcela běţnou věcí. Cena certifikátu je poměrně vysoká. Jedná se o trţní cenu, která reaguje také na počet vydaných certifikátů. Navíc je jejich platnost pouze jeden rok a musí se tedy pravidelně obnovovat. Pro některé lékaře to zcela evidentně představuje podstatný problém. Řešení tedy musí doplnit stávající způsob podpisu o levnější a zejména lépe pouţitelný mechanismus. Návrh je zaloţen vyuţití sluţeb eGovernmentu, konkrétně datových schránek. Bude vyuţita fikce elektronického podpisu pokud pošle (jedna) fyzická osoba zprávu prostřednictvím datové schránky, má se za to, jako by byla opatřena elektronickým podpisem. Vyuţití fikce podpisu dojde k: významné redukci nákladů lékařů/zdravotnických zařízení. Pro komunikaci se státní správou je totiţ pouţití datových schránek zdarma, významnému zjednodušení práce lékaře. Ten si jednorázově zřídí datovou schránku a bude spravovat své heslo do ní (obdobně jako pro emailové systémy). Vznikne tedy další vstupní kanál do Centrálního úloţiště receptů. Příslušným způsobem musí být samozřejmě upraveny i klientské aplikace pouţívané pro vystavení, resp. odeslání elektronického receptu, tj. jednotlivé NISy, software praktických lékařů a klientská aplikace systému elektronické preskripce Značným problémem stávajícího systému se ukázal způsob zajištění síťové komunikace do Centrálního úloţiště receptů, tj. pouţití VPN routeru. Systém bude upraven tak, aby vyuţíval standardní technologie ověření a šifrování pomocí SSL. Optimální je pouţít autentizaci klientským certifikátem. Stejný způsob je např. pouţit pro komunikaci se základními registry (konkrétně při volání eGon sluţeb na rozhraním ISZR). Prakticky to znamená, ţe k jednotlivým přistupujícím subjektům bude napárován certifikát, který bude vydán vybranou certifikační autoritou. Komunikace s Centrálním úloţištěm receptů nebude jedinou, kterou bude třeba v rámci eHealth chránit. SSL bude

125 z 168


např. masivně pouţito při komunikaci NISů (a ostatních relevantních systémů) se subsystémem výměny zdravotní dokumentace. Správa certifikátů je další typickou sdílenou (interní) sluţbou eHealth. Pro elektronické recepty bude v rámci etapy i pouţito vlastní řešení. Přístup do centrálního úloţiště bude zajištěn prostřednictvím sady unikátních přístupových kódů a certifikátu. Certifikát slouţí pro kryptovanou komunikaci mezi centrálním úloţištěm a informačním systémem lékaře. Později v rámci etapy II dojde k integraci a vyuţití sdílených komponent eHealth, včetně PKI. Přístup lékaře do centrálního úloţiště bude zachován: Po navázání SSL spojení se kaţdý lékař autentizuje prostřednictvím sady unikátních přístupových kódů. Ověření přístupových kódů (jméno+heslo) je prováděno při kaţdém volání funkce pro práci s elektronickým receptem nebo výdejem na recept. Cílově (v rámci etapy II) dojde k vyuţití společných autentizačních sluţeb eHealth navázaných na centrální registry subjektů (zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků/profesionálů). Významné úpravy budou učiněny také při vyuţití stávajících systémů eGovernmentu. Masivní vyuţití datových schránek bylo popsáno výše v textu. Další zásadní problematikou je propojení na základní registry. Obecně pracuje systém elektronické preskripce s následujícími typy identit - pacienti, lékárny, lékaři a zdravotnická zařízení. Jedná se o entity, které jsou vedeny v základních registrech. Zároveň jsou to entity potřebné i v dalších komponentách systému eHealth a z tohoto důvodu jsou navrţeny sdílené komponenty: Registr pacientů, Registr zdravotnických pracovníků a Registr zdravotnických zařízení. Strategicky jsou tedy uvedené registry propojeny na základní registry a ostatní komponenty k nim přistupují. Takticky elektronická preskripce připojena na základní registry a sama si řídí aktualizaci dat. Etapa II bude kromě vyuţití sdílených komponent zahrnovat i integraci elektronické preskripce do systému výměny zdravotní dokumentace a portálu pacienta. Předpokládaný postup vytvoření elektronického receptu, předání pacientovi a výdej léčivého přípravku v lékárně je následující: 1. 2. 3. 4. 5.

Vystavení elektronického receptu bude realizováno pomocí informačního systému zdravotnického zařízení, případně softwarovým produktem samostatného lékaře nebo pomocí internetového rozhraní CRÚ. Identifikátorem receptu bude číslo EHIC pacienta, pro kterého je recept vystaven. Vystavený recept se ocitne v úloţišti elektronických receptů ve stavu “Nerealizováno”. Osoba, které byl vystaven recept, pak v libovolné lékárně na základě své průkazky pojištěnce, na které je uvedeno číslo EHIC, můţe poţadovat realizaci receptu, tedy vydání léčivého přípravku. Lékárník po přihlášení do úloţiště e-receptů zadá číslo EHIC. Systém CRÚ vypíše seznam všech receptů k danému číslu EHIC, které nebyly realizovány (recepty ve stavu “Nerealizováno”). Po vydání poţadovaného léčivého přípravku/ů lékárník změní stav receptu na “Realizováno”, tím se zapíší k receptu další údaje (kdo a kdy léky vydal), tyto informace pak budou vyuţity při vyúčtování zdravotní pojišťovně.

Rozsah informací, ke kterým budou mít přístup lékaři a farmaceuti bude řešen v rámci projektu výměny zdravotnické dokumentace - tedy např. k: délka “lékové historie”, která bude přístupná k nahlédnutí, kontaktní údaje na předepisujícího lékaře i pacienta, diagnóza, alergie, zejména lékové, v anamnéze pacienta, případně některé laboratorní hodnoty. I do budoucna bude moci být vydán papírový receptu v situacích, kdy nelze z objektivních důvodů vystavit recept elektronický (návštěvní sluţba, krizové situace). Mapování na globální architekturu eHealth systému Jak jiţ bylo řečeno výše, léková historie pacienta tvoří jednu z důleţitých oblastí zdravotní dokumentace pacienta. Z tohoto důvodů je nutné činnost obou projektů těsně koordinovat. V případě ePreskripce je tato potřeba skutečně velmi významná s ohledem na rozsah jiţ učiněných investic a vybudovanou infrastrukturu v SUKL, která se můţe stát významnou součástí budoucí sdílené technické infrastruktury systému eHealth.

126 z 168


Na následujícím obrázku je zobrazeno orientační umístění projektu v kontextu referenční eHealth architektury definované dříve v tomto dokumentu (červeně podbarvené sekce). Při porovnání s ostatními projektovými záměry bude zřejmý značný vzájemný překryv. Jak jiţ bylo řečeno na více místech v tomto dokumentu, je proto nutné učinit investice do řídícího rámce projektu a vytvoření globální architektury celého systému.

Indikativní rozpočet je uveden v kapitole 4.2. Návrh harmonogramu v časové ose, vymezení klíčových milníků, aktivit a činností jednotlivých fází implementace a jejich prioritizace je na obecné úrovni uveden v kapitole 4.3.1.4 4.3.6 Zpracování informací o radiační zátěži pacienta Shrnutí navrhovaného řešení Cílem projektu je sběr a předávání informací o počtu provedených radiačních vyšetření a tím o radiační zátěţi pacientů ve zdravotnických zařízeních a propojení na informace systému výměny zdravotnické dokumentace o dostupnosti obrazových dat ve zdrojových systémech. Projekt zásadním způsobem umoţňuje přístup k informacím, které zvyšují bezpečnost pacientů, zefektivnění a zkracují jejich léčbu. To v důsledku přináší úspory nákladů v systému zdravotnictví. Jak je napsáno později v kapitole 5, v rámci programu eHealth navrhujeme projekt registru radiační zátěţe realizovat jako “quick wins” projekt. Projekt tedy bude realizován v předstihu před vytvořením navrhované linie 1 governance a také společné integrační platformy a některých sdílených sluţeb. Projekt by měl být optimálně úzce koordinován s ostatními navrhovanými projekty: epSOS - minimální dataset pacienta VYZD - rozšíření minimálního datasetu pacienta o data radiační zátěţe Detailní návrh řešení Projekt bude spočívat v národním rozšíření minimálního datasetu, resp. pacient summary, o data radiační zátěţe. Zdrojové systémy budou v dohodnutém formátu posílat data o radiačním vyšetření do systému epSOS. Komunikace bude probíhat s vyuţitím standardů výměny zdravotnické dokumentace. Data budou posílána na integrační vrstvu, kde bude provedena případná transformace a normalizace. Následně dojde k jejich uloţení do repozitory a zápisu metadat (odkazů) do centrálního registru. Data budou dostupná oprávněným pracovníkům

127 z 168


v rámci ČR. Při zasílání pacient summary do jiného národního partnerského eHealth systému propojeného pomocí systému epSOS nebudou tyto informace posílány. Projekt můţe s výhodou vyuţít moţného sdílení komponent s projektem VYZD: Uţivatelského rozhraní Uloţení výsledků vyšetření Zdravotnická pravidla vyhodnocující stupeň zátěţe, moţné riziko pro pacienta a podporu rozhodování pro lékare Pro prohlíţení informací předpokládáme pouţití standardního uţivatelského rozhraní systému VYZD.

Mapování na globální architekturu eHealth systému Na následujícím obrázku je zobrazeno orientační umístění projektu v kontextu referenční eHealth architektury (červeně podbarvené sekce). Při porovnání s ostatními projektovými záměry bude opět zjevný vzájemný překryv, který podporuje naše doporučení v oblasti jednotné architektury a portfoliově orientovaném přístupu k celému programu.

128 z 168


Indikativní rozpočet je uveden v kapitole 4.2. Návrh harmonogramu v časové ose, vymezení klíčových milníků, aktivit a činností jednotlivých fází implementace a jejich prioritizace je na obecné úrovni uveden v kapitole 4.3.1.4. 4.3.7 Manažerský informační systém Shrnutí navrhovaného řešení Architektura řešení manaţerského informačního systému Úloţiště pro data reportingu a planningu (datový sklad). Systém Business Intelligence, který zabezpečuje přípravu a tvorbu reportů. Systém Planning, zabezpečující podporu plánování. Úložiště pro data reportingu a planningu (datový sklad) Hlavní komponentou pro uchovávání konsolidovaných dat navrhovaného řešení MIS bude separátní datový sklad. Zásadní výhodou pouţití odděleného úloţiště pro data, která budou slouţit pro reportování uţivatelům MIS a budou představovat jádro celého řešení, je jeho variabilita. Data se do MIS budou dostávat z různých zdrojů. V kaţdém z nich mohou být interpretována trochu jiným způsobem (například jiná granularita dat, jiná frekvence generování dat, jiný pohled na data). Dalšími důvody pro vlastní databázi jsou moţné ruční úpravy dat nebo zavedení procesního řízení transformace umoţňující kontrolu a validaci dat získaných ze zdrojových systémů. Hlavní výhody řízené transformace a pouţití separátní databáze tedy jsou: Validace dat hlavního zdroje. Validace dat jiných zdrojů.

129 z 168


Transformace a konsolidace dat z více zdrojů do uceleného celku. Řízení transformace o definování priority dat. o definování finančních transformací. o definování a filtrování dat na základě metadat poţadavků. o optimalizace dat pro reporting. o zvýšení flexibility a intuitivnosti celého řešení. Systém Business intelligence Navrhované řešení poskytuje nástroje na pokrytí všech poţadavků kladených na BI: Reporting. Analýzy. Scorecarding. Dashboardy. Sledování a reakce na události v systémech. Datová integrace. Celé řešení je navrţeno tak, aby se dalo jednoduše integrovat, nasadit a pouţívat v rámci celkové architektury. BI je tedy platforma umoţňující: Business uživatelům přistupovat přes intranetový portál k reportům a vytvářet intuitivním způsobem vlastní reporty (report studio) a analýzy bez znalostí programování nebo komplikovaných datových struktur (analytické studio). BI vývojářům efektivně vytvářet statické reporty a multidimenzionální analýzy z různých datových zdrojů bez nutnosti programování, nastavovat a řídit jejich distribuci a zabezpečení a spravovat prostředí pro tisíce uţivatelů. Report studio Reportovací studio je studio pro tvorbu komplexních reportů s pokročilým designem a funkcionalitou. Reportovací studio poskytuje dostatečnou funkcionalitu pro „pixel-perfect formátování“ a podporuje: Prezentaci dat ve formě tabulek, sekcí, listů nebo crosstabů. Grafickou reprezentaci dat ve formě grafů (výsečových, sloupcových, spojnicových, typu „waterfall“, semaforů, radarů a dalších). Obrázky a textové popisy. Kalkulace. Drill up/down nebo napříč jednotlivými reporty. Prompty umoţňující uţivateli měnit definované proměnné. Bohaté formátovací funkce, včetně podmíněného formátování. Kombinace všech předchozích funkcí v jednom reportu slouţící k tvorbě dashboardů. Analytické studio Analytické studio pro tvorbu ad-hoc dotazů nad dimenzionálními a relačními daty. Uţivatel můţe jednoduše vytvářet formátované reporty kombinující data připravená vývojáři. Hlavní funkce jsou:

130 z 168


Přidání nebo vyjmutí dat, změna míry detailu v reportu. Třídění, filtrování a další datové funkce. Drill up/down. Tvorba vlastních kalkulací. Kombinace grafů a tabulek. Základní formátování vzhledu dat a podmíněný formát. Systém Planning Integrované řešení Planning je určené pro finanční i operativní plánování v reálném čase. Řešení zahrnuje jak sofistikované moţnosti modelování a finančních kalkulací, tak i efektivní distribuci a kontrolu jednotlivých dílčích plánů v celé organizaci. Klíčové přínosy jsou: Výrazné zefektivnění a zlevnění plánovacího procesu. Transparentnost při definici cílů a strategie společnosti. Plánování výsledků a jejich rozpad na dílčí plány. Mechanismus dělení odpovědností na jednotlivé části plánu. Propojení provozního a finančního plánování. Flexibilita pro změny a úpravy plánu. Forecasting - moţnost tvorby scénářů a projekcí plánu do budoucna. Komplexní vhled do fungování společnosti. Efektivní distribuce (workflow) dílčích plánů s moţností on-line sledování plnění jejich stavu. Konzistence – jednotlivé dílčí plány jsou propojené na všech úrovních detailu.

131 z 168


Detailní návrh řešení Návrh architektury datových toků Celkový pohled na architekturu řešení znázorňuje následující schéma: Architektura MIS MIS Reporting Mart

2. Jiné systémy

Spoje systé ní do ex terníc mů (n h apř. ODB C)

6. Přenos dat

1. Datový sklad

Data před validací

3.

Konsolidována data

Datový sklad

extrakty

7. Jiné systémy

4.

Transformace

up ů

Ruční vstupy (zadávání, validace, aktualizce) Ruční vstupy

no s

ru čn íc h

st

Ruční vstupy

KONSOLIDOVANÝ MIS

Př e

8.

Zadávání Validace Aktualizace

Metadata transformace

Validační reporty

5.

Proces zpracování dat MIS (návrh architektury datových toků)

1.

Datový sklad představuje hlavní zdrojový systém, nad kterým bude postaven MIS. Data se ze zdroje budou dostávat pomocí definovaných extraktů, automaticky generovaných v pravidelných intervalech. Na základě

132 z 168


2.

3.

4.

5.

6. 7.

8.

existence jiţ vytvořených extraktů bude spuštěn automaticky proces, který extrakty přenese do databáze. Extrakty mohou být tvořené buď inkrementálně anebo případně, pokud to dovolí objem dat, celým vzorkem. Jiné systémy mohou představovat další databázové systémy nebo jiné systémy, z kterých bude potřebné získávat data. Řešení umoţní připojení do systému pomocí ODBC, pokud bude existovat moţnost a podpora tohoto způsobu připojení, nebo pouţitím extraktů. Přenos ručních vstupů („extract, transform, load“) extrakty nebo data přímo z tabulek ze zdrojových systémů přenese do podkladové databáze. Databáze bude rozdělená do tří schémat. První, do které ETL transformace data přenese, bude obsahovat data přímo ze zdrojů, s minimálním mnoţstvím úprav (čistění dat, normalizace dat, kontrola unikátnosti na základě primárních klíčů, atd.). Detailní architektura navrhovaného datového úloţiště je popsána v následující kapitole. Ruční vstupy - systém MIS umoţní jejich zadávání. Nad těmito ručními vstupy bude postavena logika, která bude obsahovat: definované procesy, zodpovědné osoby a jejich kompetence spolu s definovanými právy, které umoţní data schvalovat, aktualizovat a potvrzovat. Validační reporty budou představovat ucelenou sadu pohledů, nad kterými bude moţné postavit reporty umoţňující zodpovědné osobě validaci dat. Validace bude provádět kontrolu úplnosti, jednoznačnosti a správnosti dat, které se do systému dostaly. V případě nesplnění podmínek můţe být proces spouštěn a opakován do doby, kdy bude všechno připraveno pro další přírůstek dat do jádra MIS. Data před validací představují aktuální snímek dat ze zdrojových systémů. Data po splnění podmínek (validační reporty a pohledu) budou transformovány do jádra MIS. Transformace je proces, který bude mít za úkol transformaci dat na základě metadata podmínek, které budou řídit transformaci. Transformace bude obsahovat: a) Konsolidaci dat ze zdrojů a spojení do konzistentního celku. b) Optimalizaci datových struktur ze zdrojových systémů pro reporting. c) Spojení ručních úprav a automaticky generovaných dat. d) Transformaci dat na základě definovaných pravidel (aritmetické operace, finanční operace na základě ekonomického charakteru dat). e) Archivaci dat. Reporting bude realizovaný uceleným frameworkem, který umoţní uţivatelům reportů upozornit je na nové reporty, přístup k reportům a jejich vlastní distribuci, administraci reportů atd., vše v souladu s poţadavky uţivatelů systému a firemními předpisy.

Návrh architektura datového skladu

Struktura Datového skladu

133 z 168


Návrh datového skladu je podřízen následujícím potřebám: Musí obsahovat všechna data potřebná pro tvorbu reportů. Musí být schopen reflektovat ruční opravy dat a jejich rozpoznání při případném dohledávání diskrepancí. Musí být schopen flexibilně reagovat na změny struktur, tak jak se mění potřeby na reportování. Musí obsahovat historii a umoţnit porovnávání vůči plánu. Datové sklad je rozdělen na tři separátní části, které slouţí ke specifickým účelům, mají různý ţivotní cyklus a obsahují jiný detail a strukturu informací. Stage Část „stage“ je v podstatě skladiště dat před jejich nahráním do vrstvy datového martu. Před začátkem datové transformace se sem přemístí všechny informace potřebné pro její úspěšný běh – jako například vstupy z jednotlivých systémů, číselníky nebo ruční úpravy určené k zapracování do dat. Celá stage se následně zálohuje, aby bylo moţné běh kdykoliv zopakovat při jeho neúspěchu, případně pro dohledávání detailů, ze kterých se datový mart vytvořil. Po kompletním nahrání datového martu, případně nejpozději před dalším nahráním stage, se celý její obsah vymaţe (zálohy zůstanou k dispozici). Datový mart Zde se uchovává historie informací v detailu potřebném pro reporting (zpravidla pouze součtové úrovně, nikoliv detailní transakční záznamy – ty zůstávají v datovém skladu). Jsou zde připraveny struktury pro uchovávání jak historie aktuálů, tak plánu. Datový model martu je realizován ve struktuře hvězdy (star scheme). Při nahrávání martu zůstanou uchované existující informace, ze kterých se vytvoří historie, a přidají se nové aktuály. V martu tak postupně vzniká analytický prostor obsahující historii aktuálů a plánu pro účely historické analýzy a reportování. Při nahrávání se zvlášť zpracovávají ruční úpravy (adjustmenty), které se uchovávají tak, aby bylo rozeznatelné, které informace dorazily ze systémů a z jakých, a které byly vloţeny/upraveny ručně. Reportovací vrstva Reportovací vrstva je vyuţívána pro optimalizované uloţení dat pro konkrétní report. Její design zohledňuje specifický způsob práce kaţdé z technologií s datovým úloţištěm, ze kterého čerpá data pro zobrazení reportu. Součástí vrstvy nemusí být nutně objekty pro kaţdý report, typicky zde vznikají objekty buď pro sloţité reporty, nebo pro reporty, kde je velké mnoţství uţivatelů a je tedy poţadován co nejrychlejší běh. Reportovací vrstva se nahrává zvlášť po skončení nahrávání datového martu a obsahuje zpravidla data pouze pro aktuální verzi reportu. Návrh architektury BI a planningu Následující obrázek zobrazuje předpokládanou cílovou architekturu navrhovaného řešení z pohledu pouţité platformy.

134 z 168


MIS Components Metric Studio

STORE

Planning BI

TM1

Planning Store Contributor #1

Content Store Reporters addons Semanta (business metadata)

Contributor #2

Comments utilty

Metadata utilty

Metric Store

Contributor #3

Datové zdroje

Datový sklad

MIS

Comment store

Metadata store

Architektura řešení

Datové zdroje představují základní mnoţinu úloţišť pro navrhované a distribuované reporty. Platforma ve své podstatě podporuje spojení s velkým mnoţstvím heterogenních datových zdrojů, nad kterými je moţné tvořit reporty. V navrhovaném řešení budou základní datové zdroje představovat databáze jádra MIS tvořená nad extrakty z datového skladu. b) STORE jsou datové kontejnery, které jsou pro fungování nevyhnutné. Datové kontejnery jsou schémata, databáze, do kterých si pouţité systémy a podpůrné programy ukládají operační data, informace a specifikace. c) Components - aplikace, které budou pouţity na vytvoření finálního prostředí MIS. MIS je ucelený systém, který pouţívá jednotnou bázi dat umoţňující integraci a vyuţití informací z různých komponent a jejich prezentaci jako jeden celek. Obsahuje následující komponenty: a. BI pro prezentaci dat a analýzu aktuálního stavu. b. Metric Studio - prezentace a analýza KPI. c. Planning zabezpečí tvorbu a udrţování plánu a udrţování ručních vstupů. a)

Mapování na globální architekturu eHealth systému Na následujícím obrázku je zobrazeno orientační umístění projektu v kontextu referenční eHealth architektury (červeně podbarvené sekce). Stejně jako v předchozích případech i zde existují nezanedbatelné oblasti sdílených komponent.

135 z 168


Indikativní rozpočet je uveden v kapitole 4.2. Návrh harmonogramu v časové ose, vymezení klíčových milníků, aktivit a činností jednotlivých fází implementace a jejich prioritizace je na obecné úrovni uveden v kapitole 4.3.1.4. 4.3.8 Portálová řešení Shrnutí navrhovaného řešení Pro vhodné sdílení důvěrných zdravotních informací pro pacienty, resp. V tomto případě si dovolíme zavést nový termín “účastník zdravotního pojištění” neboli UZP je vhodné volit takové komunikační nástroje, které jsou jiţ dnes vyuţívány a které v sobě spojují právě sdílení důvěrných informací autentizovanému oprávněnému uţivateli spolu s informacemi veřejně dostupnými bez nutnosti autentizace. Tímto komunikačním nástrojem lze jednoznačně určit internetový portál, který bude centralizovat náhled na dokumentaci jednotlivých UZP a zároveň zajišťovat centrální presentaci všeobecných informací od Ministerstva zdravotnictví a jeho podřízených sloţek (SÚKL, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy, atd.). Portál se bude skládat ze dvou částí: Veřejné – tato část zajišťuje prezentaci veřejně dostupných informací pro laickou veřejnost od Ministerstva zdravotnictví a jeho podřízených sloţek. Neveřejné – tato část je dostupná po přihlášení účastníka zdravotního pojištění (dále jen UZP) na portál a poskytuje informace o zdravotní dokumentaci a zdravotních úkonech přímo související s tímto UZP. Detailní návrh řešení Tento ucelený elektronický systém bude umoţňovat elektronickou komunikaci mezi UZP, poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. Komunikaci mezi danými subjekty lze realizovat dvěma způsoby, konkrétně i. V rámci vybudovaného systému elektronického zdravotnictví a ii. prostřednictvím datových schránek.

136 z 168


Je účelné, aby bylo moţné presentovat informace z elektronického systému zdravotnictví nejen na centrálním portálovém řešení, ale také prostřednictvím soukromých subjektů, certifikovaných Ministerstvem zdravotnictví a to z důvodů posílení dostupnosti informací pro UZP – informace má UZP v rámci sluţeb, které je jiţ dnes v online prostředí zvyklý vyuţívat. Tyto informace budou prostřednictvím portálu 3. strany jen presentovány (nebudou zde uloţeny) a podmínkou je také udrţení potřebné bezpečnosti ze strany poskytovatele sluţby – viz kapitola identity management. Provozovaný UZP portál musí zajišťovat všechny potřebné oblasti řízení a dohledu, které jsou obvyklé u takovýchto systémů. Tyto práce by měly být maximálně automatizované. Jde zejména o oblasti práce s dokumenty a reporting, risk management a soulad s přístupovými právy. Hlavní funkce governance portálu je moţné rozdělit do těchto skupin: Risk management: Podpora profesionálního řízení rizik s dokumentací, workflow, hodnocení a analýzy, reporting, vizualizaci a sanace rizik. Shromaţďování údajů od specializovaných nástrojů řízení rizik a analytické poskytnutí uceleného pohledu na provoz portálu. Audit management: Podporuje auditory v řízení práce s dokumenty, a plánování auditu související s úkoly, time management a reporting. Compliance and policy management: Podporuje profesionální dodrţování práce s dokumentací, workflow, reporting a vizualizace kontrol cílů, kontroly a souvisejících rizik, průzkumy a sebehodnocení, potvrzení, testování a sanace chyb. Dodrţuje poţadavky na ISO standardy i oborově specifické předpisy, SLA, poţadavky obchodních partnerů a dodrţování s vnitřními politikami. Tato funkce zahrnuje specializovanou formu správy dokumentů, která umoţňuje řídit politiku ţivotního cyklu od vytvoření aţ po přezkoumání, změny a archivaci politik. Regulatory change management: Podpora schopnosti reagovat na změny v předpisech. Pokud jsou některá pravidla změněna nebo vytvořena nová, systém umoţňuje efektivní analýzu dopadů a podporuje řízení změny souvisejících kontrol, posouzení rizik a politik. Tyto sluţby mohou být taktéţ poskytovány a provozovány komerčními subjekty, kterým poskytne Ministerstvo zdravotnictví autorizaci k takovému výkonu. Můţe se jednat o jednotlivé zdravotní pojišťovny, ale také o komerční instituce, které z povahy svého produktu musí zajišťovat obdobnou míru bezpečnosti klientských dat, tedy typicky banky. Tyto další subjekty musí splnit kritéria, která prokazují jejich způsobilost, schopnost provozu 24/7 a stabilitu takového systému, bezpečnost a důvěryhodnost, příp. historickou zkušenost s provozováním podobného systému, a další. Portál bude umoţňovat snadnou a bezpečnou komunikaci jednotlivých účastníků, kteří se podílejí na poskytování zdravotních sluţeb. Portál nemá za cíl centralizovat údaje UZP. V případě provozování portálu autorizovanou institucí nebudou data ze systému zdravotnictví instituci přístupná. Portál bude slouţit jen k náhledu na tuto dokumentaci oprávněnými osobami. Funkce portál Prostřednictvím webového rozhraní umoţnit přístup UZP na zdravotní portál, který jim umoţní následující: Veřejná část: Informace o léčivech (databáze léků vč. textu příbalových letáků). Varovné alerty – např. o škodlivých účincích léků, hromadném očkování, aj. Informace zdravotních pojišťoven. Preventivní programy pro různé kategorie koncových uţivatelů. Vyhledání odborných informací, případně zákonů týkajících se zdravotnictví. Vyhledání lékáren s pohotovostní sluţbou.

137 z 168


Aplikace a sluţby třetích stran (např. Vyhledávání cen léčiv, hodnocení lékařů a zdravotní péče, …). Neveřejná část: Přihlášení UZP na zabezpečené stránky. Správa kontaktní adresy UZP (trvalé bydliště je získáváno ze základních registrů). Telefonní kontakt (pro lékaře, zdravotní zařízení, pojišťovnu, apod.). Kontakt na osobu blízkou v případě naléhavých situací (kdo má být informován o závaţných situacích v případě, kdy UZP není schopen komunikace). Historie ePreskripce. Správa dispozičních práv - oprávnění k vyzvedávání léků. Svolení k náhledu na zdravotní dokumentaci (rodič-dítě, mezi manţeli, příbuzní, apod.). Komunikace UZP s poskytovateli zdravotní péče. Přístup k vlastní zdravotní dokumentaci. Moţná kontrola svého zdravotního pojištění. Kontrola plateb a výdajů vztahující se k zdravotní problematice UZP. Sdílení dat klienta mezi lékaři. Komunikace s vlastním lékařem (např. objednání návštěvy, aj.). S ohledem na dnešní silný trend vyuţívání mobilních zařízení (chytré telefony a tablety) je účelné poskytovat zúţený rozsah výše uvedených informací i prostřednictvím těchto komunikačních kanálů s UZP. Jak jiţ bylo uvedeno výše, kromě základní sluţby poskytovanou centrálně, lze i tuto oblast poskytovat certifikovaným komerčním subjektem, který včlení presentaci těchto zdravotnických informací do své části portálu, příp. aplikace pro mobilní zařízení. Portál zajištěný prostřednictvím certifikovaných komerčních společností přináší do celého systému novou dynamiku a pozitivní aspekty. Jedná se zejména o: Lze předpokládat, ţe nejrozvinutější aplikace a bezpečnost v oblasti ochrany citlivých dat jsou v současnosti v bankovním sektoru. Důvěra v bankovní řešení správy účtů je vzhledem k jejich rozšíření empiricky ověřitelná, zprávy o zneuţití osobních informací či manipulaci s bankovním účtem neoprávněnou osobou jsou zcela výjimečné. Pro banku představuje bezpečnost a důvěrnost klientských informací zcela zásadní riziko, z toho důvodu jsou bankovní portály nejlépe zabezpečené, a proto představují bankovní portály vhodnou platformu pro aplikaci v oblasti eHealth. Zlepšení postavení UZP (zvýšení informovanosti UZP). UZP tak vyuţívají existující portál autorizovaného subjektu, čímţ mohou častěji vyuţít přístupu ke své elektronické zdravotní dokumentaci a její kontrole. Vyuţití existujících kvalitních nástrojů, uţivatelsky přívětivý a ověřený přístup. Sjednocení evidence zdravotní dokumentace s dalšími sluţbami. Doporučení pro implementaci Hlavní zásady pro úspěšnou implementaci portálu zdravotních informací pro UZP jsou tyto: Jednoznačná identifikace nejdůleţitější oblasti, kterou má portál doručit a to jak z hlediska zadavatele, tak z hlediska uţivatele (akceptovatelnost řešení) a aktivit ke kterým má portál slouţit. Dohled nad pouţitelností (korektností) dat na portálu + definice jaká data mohou být opravována uţivateli. Definice analytických modelů poţadovaných portálem a reporting. Součástí implementace UZP portálu je i jeho presentace široké veřejnosti a to jak ze strany Ministerstva zdravotnictví, tak případnými dalšími subjekty, které budou zdravotní informace na vlastním portálu.

138 z 168


Úspěšnou implementaci portálu podporují nástroje organizace trhu pro hledání a zjišťování informací o webových/ mobilních stránkách/ aplikací a sociálních médií, včetně obsahu analytiky a jeho optimalizace uspořádání dle návštěvního chování UZP. Mapování na globální architekturu eHealth systému Na následujícím obrázku je zobrazeno orientační umístění projektu v kontextu referenční eHealth architektury (červeně podbarvené sekce). Při porovnání s předchozími projekty je moţné vidět velký potenciál pro sdílené komponenty s pozitivním dopadem na sníţení komplexity a finanční náročnosti celkového řešení. Toho lze dosáhnout vybudováním jednotné architektury a portfoliově orientovaném přístupu k celému programu.

Indikativní rozpočet je uveden v kapitole 4.2. Návrh harmonogramu v časové ose, vymezení klíčových milníků, aktivit a činností jednotlivých fází implementace a jejich prioritizace je na obecné úrovni uveden v kapitole 4.3.1.4. 4.3.9 Další řešení dle uvážení uchazeče V architektonickém blueprintu uvedeném na začátku kapitoly 4.3 je řada komponent, které nejsou součástí projektů definovaných v předchozích subkapitolách. Povaţujeme za ţádoucí netříštit v současné době síly a soustředit se na ně jako na hlavní priority a základ pro budování systému eHealth. 4.3.10 Interoperabilita s okolními informačními systémy Hlavní spolupracující informační systémy byly identifikovány jiţ v předchozích kapitolách: systémy eGovernment (základní registry, datové schránky, CzechPOINT), operativní systémy poskytovatelů zdravotní péče (NISy. LISy, .), zdravotnické a hygienické registry, epSOS pro přeshraniční výměnu dat v rámci EU.

139 z 168


Napojení na základní registry je v souladu s povinnou osnovou uvedeno v subkapitole 3.2.5 Návrh způsobu napojení nového systému na jiţ existující základní registry veřejné správy. Dále je popis rozšířen v 4.3.3 Systémy identifikace. Tamtéţ je popsáno vyuţití datových schránek Z technického pohledu budou všechny tyto systémy připojeny na integrační platformu. Pro integraci s CzechPOINT bude pouţita aplikační komunikace (mezi serverovou aplikací CzechPOINT a systémem eHealth. k ověření úředníka bude docházet v rámci CzechPOINTu. Připojení na operativní systémy poskytovatelů péče bylo popsáno v kapitole popisující projekt výměny zdravotnické dokumentace. Tamtéţ je popsána integrace se zdravotnickými registry - dle jejich povahy budou pouţity jako datové zdroje a připojeny na platformu EZD nebo budou partnerskými aplikacemi a budou propojeny na integrační platformu. Na tomto místě bychom rádi ještě jednou zopakovali, ţe pro dosaţení interoperabiliy je nutné zavedení a dodrţování standardů a řešení sémantiky (terminologie, kódování), tak jak doporučujeme v rámci definované globální architektury společně s důrazem na programovou governance celého řešení. 4.3.11 Vazba na základní registry Napojení na základní registry je v souladu s povinnou osnovou uvedeno v subkapitole 3.2.5 Návrh způsobu napojení nového systému na jiţ existující základní registry veřejné správy. Dále je popis rozšířen v 4.3.3 Systémy identifikace registry včetně zdůvodnění.

140 z 168


5

Návrh organizace zavádění elektronického zdravotnictví v ČR

Řada velkých projektů, včetně implementací elektronizace zdravotnictví, nenaplní očekávání uţivatelů i správců systému, není dokončena včas a výrazně překračuje plánovaný rozpočet. Dle našich zkušeností takovým projektům chybí především důsledné řízení a koordinace, kontrolní mechanismy, postupy řízení změn a řízení rizik. V případě implementace nového eHealth v České republice z vlastních zkušeností víme, ţe mezi hlavní předpoklady úspěchu patří: řízení dodavatelů (systémový integrátor, dodavatel aplikace) a kvalita dodávek jednotlivých eHealth systémů, sloţení projektového týmu a zkušenosti klíčových členů, pouţitá projektová metodologie a její uplatňování, řízení a prioritizace poţadavků, řízení kvality projektu a nezávislé Quality Assurance, a způsob řízení rizik. 5.1 Definice základních principů řízení projektu Procesně organizační model zavádění programu eHealth definuje organizační zřízení, řídící procesy, řízení rizik, způsob řízení a koordinace zúčastněných stran a vzájemné odpovědnosti. Národní eHealth je komplexní program, a proto je na něj třeba jako na komplex nahlíţet. Přechod z ručních zdravotnických záznamů na elektronické záznamy nebo automatické procesy jsou jen některé příklady, které dokládají, jak velké změny a dopady eHealth můţe mít na jednotlivé zúčastněné strany. Úspěch projektu spočívá v konsolidaci nastavení rolí a zodpovědností na jedné straně a očekávání na straně druhé všech zúčastněných (interních i externích) stran eHealth programu. 5.1.1 Procesně organizační model Procesně organizační model navrhujeme definovat v následující struktuře: eHealth Program, eHealth Kancelář strategického managementu, eHealth Programová kancelář. Návrh modelu je předběţný a vyţaduje další vymezení a rozpracování na základě vstupů z MZ, které bude moţné aţ po zpřesnění konceptu a definování programu, a přesněji pak aţ v průběhu implementace jednotlivých pilířů elektronického zdravotnictví.

141 z 168


5.1.2 Implementace procesně organizačního modelu Implementace modelu probíhá ve dvou fázích: a)

Zaloţení modelu

Zaloţení organizačního modelu má dvě stádia. První stádium se především zabývá: Ohodnocením současného stavu. Získáním dostupné, existující dokumentace. Stanovení rozsahu modelu a cílů eHealth programu a to za spolupráce s MZ. Analýza zúčastněných stran a skupin, včetně MZ, dodavatelů, vládních a nevládních organizací. Zmapovaní jiţ existujících modelů v rámci EU a ve světě. Nastavení udrţitelného a fungujícího modelu a to včetně rolí a zodpovědností interních a externích účastníků. Druhé stádium týkající se ustanovení modelu má za cíl: Zapojit klíčové zainteresované strany, zjednodušit pracovní proces. Definovat reportující strukturu a procesy. Definovat rizika a strategii zmírňující rizika.

142 z 168


Vytvořit šablony, nástroje a kontrolní body, které budou vypomáhat zúčastněným stranám. Implementace modelu Řízení modelu

b)

Řízení organizačního modelu musí převáţně obsahovat monitoring, vyhodnocování a reporting, komunikaci, školení a aktualizování modelu. Související popis odpovědností a základních principů řízení projektu je popsán v následujících kapitolách, především v kapitole 5.4. 5.2 Návrh systému řízení kvality a Quality Assurance přístupu při implementaci projektu Governance, projektový management a kvalita jsou oblasti úzce propojené a takto na ně musí být od počátku projektu také nahlíţeno. Komplexní pohled na tyto oblasti představuje strategii řízení kvality pro eHealth, jejímţ nástrojem jsou: interní řízení kvality projektu a nezávislé Quality Assurance projektu. 5.2.1 Řízení kvality projektu Řízení kvality projektu zahrnuje primárně následující tři aktivity: Zavedení funkcí řízení kvality v rámci struktury governance, v programovém managementu a ve všech úrovní projektu. Stanovení vlastníků (zodpovědných osob) pro všechny funkce, produkty a sluţby. Zavedení interakce procesů a opatření na zlepšení kvality. Governance model by měl specifikovat a upřesňovat rámec funkcí řízení kvality na úrovni výkonné, na úrovni strategie a na úrovni programového managementu. Programová kancelář (prostřednictvím nařízení, stanov) by měla určit a vymezit, kdo je zodpovědný za funkce řízení kvality ve všech úrovní projektu. Níţe uvádíme minimum QA funkcí, které musí být pro správné vedení projektu vymezeny. QA Funkce Kontrolní aktivity Zajištění kvality – kontrolní místa

Role a zodpovědnost

Projektové výstupy

Standardy

Popis Vymezit přístup pro ověření poţadované úrovně kvality, které má být dosaţeno v rámci eHealth programu. Dále by kontrolní aktivity měly zahrnovat pravidelné revize, kontroly výstupů, stav jednání těchto aktivit, dodrţování revizí a schvalování zúčastněných stran. Je třeba definovat a efektivně implementovat místa v projektu, kdy jsou potřebné kontroly k ověření aktivit a postupů projektu (tzv. milestones nebo milníky projektu). Kontrolní místa jsou nastavena na konkrétní datum a mají kompletní kontrolní seznam. Vymezit role organizačních jednotek v projektu a zodpovědnost jejich plnění. V malých projektech by se mohlo jednat o projektového manaţera, pro větší projekty by se mohlo jednat o specializovanou roli s konkrétní zodpovědností včetně vymezení kontrolních míst a seznamu, který musí být kompletní. Vymezení souboru projektových výstupů, které jsou označovány jako velice důleţité pro splnění dodání akceptačních kritérií. Jedná se například o definici a plán projektu, komunikační plán, plán zdrojů a kvality, plán rizik atd. Za účelem zajištění kvality členové týmu provádějí pravidelné revize. Je třeba definovat standardy kvality pro výstupy programu eHealth. Je to vhodné sledovat postupy projektu dle uznávaných standardů kvality a projektového řízení (například ISO certifikace, PMI).

143 z 168


QA Funkce Rozvrh, časový plán Předpoklady, závislosti a rizika

Nástroje

Popis Vhodné je vyuţít například Ganttův diagram, který ukazuje jednotlivé aktivity ve vzájemné provázanosti v časovém rozmezí. Takový časový plán je nezbytný k implementaci systému řízení kvality. Vymezení seznamu důleţitých předpokladů, faktorů a nedílných rizik, na nichţ je definován plán. Předpoklady a rizika budou posuzována na pravidelné bázi a během kontrol. Nástroj pro vyhodnocování rizik usnadňuje rozpoznání rizik a vytváří vhodné plány, které zmírňují rizika. Jedná se o nástroj povinný pro střední a velké projekty, ale z naší zkušenosti ho doporučujeme pouţívat pro všechny projekty. Hodnotící nástroj: Tento nástroj představuje sérii otázek, které se zaměřují na kontrolu projektu a postupů. Poskytuje normovanou sadu parametrů, které vypomáhají v hodnocení projektu a nepřetrţitě hodnotí projekty.

Souhrnně je třeba: Nastavit role a organizační strukturu pro funkce kvality. Vyvinout popisy práce a identifikovat zdroje. Nastavit směr programů a zdrojů zaměřený na konkrétní role. 5.2.2 Quality Assurance Zapojení nezávislého subjektu jako garanta Quality Assurance (QA) a partnera zodpovědného za kvality projektu implementace eHealth zajistí Zadavateli efektivní zvládnutí implementace jednotlivých pilířů systému a dosaţení ţádaných přínosů pro uţivatele, které od systému očekává. Správně nastavený QA přístup: poskytne Zadavateli jistotu, ţe kvalita řízení projektu implementace eHealth je dostatečná, a to nejen z pohledu formálního naplnění metodik, ale především z pohledu obsahové náplně projektu a jeho jednotlivých výstupů, poskytne v rámci analýzy a řízení kvality všechny aspekty projektu včetně business stránky, ICT, uţivatelů systému, dodavatelů apod., poskytne Zadavateli přehled o průběhu projektu v kaţdé klíčové fázi projektu implementace, pomůţe včas identifikovat nejvýznamnější rizika, aby bylo následně moţné přijmout informovaná rozhodnutí a minimalizovat překročení nákladů a termínů, poskytne efektivní nástroj komunikaci mezi zúčastněnými stranami, umoţní sdílet znalosti a zkušenosti mezi projektovými týmy tak, aby byl zajištěn plynulý běh projektu. Vhodně nastavený QA přístup k projektu umoţňuje provést nezávislé ověření kvality včetně identifikace rizik a problémů souvisejících s programem. Přístup je zaloţen na úzké spolupráci a průběţné komunikaci se všemi hlavními účastníky projektu. Monitoring a hodnocení kvality projektu implementace eHealth bude reflektovat jednotlivé fáze implementace programu. Nezávislé ověření kvality bude přínosem nejen pro samotný projekt, ale i pro další zainteresované strany. QA plán aktivit je moţné rozdělit do následujících dvou skupin: Průběţné aktivity, tj. průběţné QA nad projekty, a to jak z hlediska obsahu (konstruktivní oponentura projektového týmu), tak i z hlediska projektového řízení (průběţná kontrola plnění plánu projektu) s cílem identifikovat všechna rizika a problémy včas a zajistit tak hladký průběh programu a dosaţení adekvátních výsledků programu).

144 z 168


Jednorázové aktivity, tj. kontroly klíčových milníků (kontrola projektu z pohledu aktuálního postupu, současného stavu a výhledu a zhodnocení připravenosti na další fázi) a výstupů programu (detailní odborné prověrky klíčových dokumentů a souvisejících výstupů projektu). 5.3 Návrh systému hodnocení rizik projektu Vzhledem k významnosti, délce trvání a rozsahu projektu implementace eHealth a v souladu s našimi standardy pro zajištění kvality navrhujeme zavést do řízení projektu rámec i nástroj, jehoţ cílem je předcházet situacím, které by mohly jeho úspěšnou implementaci ohrozit. Identifikace a hodnocení rizik doporučujeme provádět jak v průběhu celého projektu jako součást QA aktivity průběţného řízení kvality, dále pak v rámci kontrol klíčových milníků a v neposlední řadě v rámci hodnocení rizikových oblastí implementace eHealth. 5.3.1 Úvod Řízení rizik zahrnuje procesy plánování, identifikace, analýzy, vyhodnocování, monitoringu a kontroly rizik na programu eHealth. Programové riziko můţe být událost, skutečnost nebo situace (pro negativní vlivy téţ „hrozba“), která pokud nastane, bude mít pozitivní nebo negativní dopady vţdy na alespoň jeden ze základních projektových cílů – rozsah, čas nebo kvalitu. Primárním cílem řízení programových rizik na programu eHealth je sníţit pravděpodobnost a dopady skutečností s negativním efektem na program. Rizika s pozitivními dopady na program (tj. příleţitosti) budou evidována v Registru příleţitostí. Rizika nemohou být nikdy zcela eliminována, ale mohou být kontrolována, řízena a minimalizována. Pravděpodobnost výskytu a/ nebo dopadu kaţdého rizika můţe být minimalizována v případě, ţe jsou včas přijata příslušná preventivní opatření. Cílem řízení rizik je zajistit, aby programová rizika byla identifikována, kvantifikována, monitorována a řízena v průběhu celého ţivotního cyklu programu eHealth tak, aby program mohl být dokončen v daném čase, rozpočtu a kvalitě. Řízení rizik je: Vědomý proces – rizika jsou vědomě řízena. Cílem je proaktivně maximalizovat výsledky a pravděpodobnost pozitivních událostí (příleţitostí) a minimalizovat dopady a pravděpodobnost nepříznivých událostí. Průběţný proces – je zahájen na začátku programu a ukončen kdyţ je program dokončen. Opakovaný proces – Programový manaţer / Vedoucí projektového týmu provádí periodicky, s četností odpovídající frekvenci schůzek příslušné úrovně projektového řízení, činnosti zahrnuté v procesu řízení rizik. Škálovatelný proces – příprava, řízení a monitoring řízení rizik musí být nastaveno s ohledem na velikost programu a s ohledem na moţné změny. Pravidla řízení programových rizik jsou uvedena dále v tomto dokumentu. 5.3.2 Účel Strategie řízení rizik je součástí řídících procedur, plánů a postupů upravujících oblast organizace a řízení programu eHealth. Řízení rizik programu eHealth je zaloţeno na konceptu, který vytváří podmínky pro proaktivní rozhodování za účelem: Průběţného vyhodnocování rizik. Rozhodování, na která rizika je potřeba se zaměřit a s jakou prioritou. Definování a implementace strategií a plánů pro vypořádání se s těmito riziky.

145 z 168


5.3.3 Základní prvky strategie řízení rizik Řízení rizik je centrálním bodem programového řízení a má přímý dopad do ostatních oblastí řízení programu (řízení kvality, řízení změn, řízení problémů). Identifikace rizik je úkolem kaţdého člena programového týmu. Vyhodnocení dopadu a plánování reakce na jeho výskyt je primární odpovědností programového manaţera či vedoucího týmu v závislosti na povaze rizika. Riziko bude řízeno na nejniţší moţné úrovni – v rámci organizace programu zůstává zodpovědnost za řízení rizik v rámci projektového týmu, tj. za řízení rizik ve vlastnictví projektového týmu odpovídá daný vedoucí projektového týmu. Pokud není na úrovni, na které bylo riziko identifikováno, moţné jeho účinné řízení (nedostatek pravomocí, zdrojů,…), je toto riziko převedeno na nejbliţší vyšší úroveň programového řízení. Základním nástrojem pro identifikaci, analýzu, monitoring, kontrolu, návrh nápravných opatření a správu rizik je Registr rizik, který je udrţován Programovým manaţer / Vedoucím projektového týmu. Pět kroků v řízení rizik programu V programu eHealth definujeme, v souladu s obecně uplatňovanými metodikami metodologií, následujících pět kroků v procesu řízení rizik: Vyhledávání a identifikace rizik: Rozhodnutí, která rizika mohou představovat potenciální ztrátu nebo vést k negativním dopadům na program. Součástí je i vyhledávání rizik, která mohou představovat příleţitosti, které by mohly být vyuţity. b) Analýza rizika: Definování charakteristik, pravděpodobnosti a dopadu kaţdého rizika s cílem určit výsledné riziko (celkový dopad). Součástí je i prioritizace rizik k určení jak bude programový tým vypořádávat rizika. c) Plánování odpovědi na riziko: Rozhodnutí jakou reakci zvolit na příslušné riziko (kde i akceptování rizika je relevantní reakcí) vede ke sníţení pravděpodobnosti výskytu / dopadů příslušného rizika. V rámci tohoto kroku rovněţ hledáme tzv. mitigační opatření, které jsou postaveny na následujících otázkách: Kdo vlastní riziko? Jaká by měla být odpověď na riziko? Jaké akce, opatření a plány by měly být připraveny k vypořádání rizika? d) Sledování a řízení rizika: Nepřetrţité shromaţďování a analyzování dat o identifikovaných rizicích za účelem rozhodnutí, jestli musí být přijato opatření/ zahájena akce. e) Reakce na výskyt rizika: Implementace identifikovaného akčního plánu jako odpovědi na skutečný výskyt rizika. V rámci tohoto kroku se riziko uzavře. a)

5.3.3.1 Identifikace rizika Provádí programový manaţer resp. Vedoucí projektového týmu na začátku kaţdé fáze programu a dále při hodnocení postupu prací (pravidelná jednání týmu) a při jiných příleţitostech, kdy se přijímají významná rozhodnutí. Kaţdý člen programového týmu má moţnost identifikovat a popsat riziko. Pro kaţdé identifikované riziko jsou všechny relevantní informace dokumentovány v Registru rizik (ID, popis rizika, rizikových faktorů, souvislosti s ostatními riziky). 5.3.3.2 Analýza rizika Zahrnuje určení očekávaného dopadu identifikovaných rizik (zejména na náklady, rozsah, časový rámec a kvalitu programu), stanovení pravděpodobnosti výskytu rizik, určení rizik, která jsou kritická a stanovení priorit řešení. Priorita řešení je definována na základě specifické kombinace faktorů dopadu a pravděpodobnosti a vede k určení závaţnosti, definici odpovědi na riziko a stanovení nápravných opatření.

146 z 168


Priority rizik jsou definovány v Matici rizik níţe:

Výsledky analýzy rizik včetně přiřazené priority řešení jsou zaznamenány v Registru rizik. 5.3.3.3 Plánování reakce na riziko Kaţdé individuální riziko je posuzováno jednotlivě a je přijato rozhodnutí, jakou reakci zvolit na příslušné riziko (kde i akceptování rizika je relevantní reakcí) za účelem sníţení pravděpodobnosti výskytu/ dopadů příslušného rizika (respektive hrozby rizikem specifikované). Jedná se o aktivity vedoucí k zabránění rizika, sníţení rizika nebo eliminace rizika. Možná opatření/ reakce na riziko: Akceptovat riziko – existence rizika je vzata na vědomí a je přijato rozhodnutí akceptovat jeho potenciální dopady. b) Jednat: a)

Přenést a sledovat riziko – Existence rizika je vzata na vědomí a přijato rozhodnutí přenést, resp. sdílet jeho potenciální dopady s třetí stranou, popř. jinými projekty. Kontrolovat riziko – Riziko je řízeno a kontrolováno sadou definovaných mechanismů, akcí, popř. úkolů s cílem vyhnout se riziku, zmírnit dopady nebo připravit rezervní plány pro dané riziko nebo skupinu / kategorii rizik. Tím je minimalizován potenciální negativní dopad a riziko v definovaném čase uzavřeno. Zabránit riziku (eliminace) – Existence rizika je vzata na vědomí, často se jedná o nevýznamná rizika, u kterých lze definovat jednoduché alternativní scénáře umoţňující zabránit vzniku definovaného rizika. Návrhy opatření pro eliminaci, řízení, přenesení, sdílení nebo akceptování rizik, které zahrnují přiřazení vlastníka ke kaţdému identifikovanému riziku, návrhy přístupu k individuálním rizikům a/nebo skupinám rizik – kategoriím rizik, identifikace výdajů na řízení rizik jsou předkládány Programovým manaţerem resp. Vedoucím projektu. Návrhy na ošetření rizik musí být odpovídající významnosti rizik, efektivitě vynaloţených nákladů, včasné, realistické a odsouhlasené zainteresovanými stranami. Priorita rizika Extrémní riziko Velké riziko

Možné opatření/ reakce na riziko Jednat Přenést/sdílet a sledovat – Příčiny vzniku rizika (obvykle) přesahují program a není moţné popř. účelné riziko řídit v programu. Nicméně je nutné riziko sledovat vzhledem k tomu, ţe potenciální dopady mohou mít vliv na

147 z 168


Priorita rizika Střední riziko

Možné opatření/ reakce na riziko program. Kontrolovat riziko – Riziko je řízeno v programu dle definovaných opatření, úkolů a plánů. Zabránit riziku – Jsou definovány postupy a scénáře umoţňující zabránit vzniku identifikovaného rizika. Frekvence pravidelného vyhodnocení: min 1x měsíc. Přesná definice plánu na mitigaci a kontingenci předem.

Malé riziko

Akceptovat

Sledovat riziko. Frekvence pravidelného vyhodnocení: 3 měsíce. Definice potenciálního opatření proti dopadům rizika.

Pro program eHealth platí, ţe stanovení mitigačních a kontingenčních opatření je závazné pro rizika s prioritou S - střední, v – velká a E – extrémní. Výsledky mitigačních opatření by měly sníţit míru pravděpodobnosti, ţe riziko nastane. Výsledky kontingenčních opatření by měly sníţit následky v případě vzniku rizika (realizace hrozby) z důvodů nedostatečné nebo neúčinné mitigace. Pro rizika s prioritou M – malá budou definována pouze kontingenční opatření ke zmírnění dopadů rizik. Pro rizika s prioritou v – Velká a E – Extrémní bude probíhat vyhodnocování rizika pravidelně na jednání Programového výboru, aby bylo k dispozici včasné varování před realizací rizika (hrozby). Jestliţe schválený způsob ošetření rizik vyţaduje nějakou činnost, vlastník rizika odpovídá za stanovení přístupu k řešení a distribuci příslušných úkolů. Jde-li o velký rozsah prací, je třeba iniciovat změnové řízení. V případě, ţe navrhovaný způsob ošetření rizik má dopad na rozpočet, harmonogram nebo zdroje programu, je nutný předchozí souhlas Programového výboru. 5.3.3.4 Sledování a řízení rizika Rizika jsou monitorována a řízena Programovým manaţerem a Vedoucími projektů během celého programu iteračním procesem: a) identifikace rizika, b) analýza rizika, c) ošetření rizika. Postup řešení je třeba monitorovat jako standardní úkoly dle projektového plánu. Významné události se aktualizují v Registru rizik a Plánech řízení rizik. Revize rizik bude prováděna pravidelně na jednáních jednotlivých projektových týmů a na jednání Výkonného výboru programu (programová rizika). 5.3.3.5 Reakce na realizaci hrozby Reakce na realizaci hrozby je fáze procesu řízení rizik, ve které dochází k implementaci akčního plánu (kontingenčních opatření) jako reakce na následky způsobené uskutečněním hrozby, které jsme se v procesu řízení rizik snaţili zabránit. 5.3.3.6 Validace a verifikace Výkonný výbor programu bude pravidelně validovat a verifikovat, ţe proces řízení rizik byl správně implementován a probíhá v souladu s touto strategií. Bude sledovat, zda postupy řízení rizik naplňují očekávané cíle.

148 z 168


5.4 Strategický plán implementace elektronického zdravotnictví v ČR Přijetí elektronického zdravotnictví na všech úrovních a ve všech zdravotních zařízení v České republice bude vyţadovat značné úsilí všech zúčastněných stran. Komunikace, školení a vzdělávání je jedním z klíčů k úspěchu programu. Kromě vlastní implementace je pro tento typ projektů, resp. programu nutné zavést a udrţovat vhodný podpůrný mechanismus zajišťující řízení změn, programovou a projektovou koordinaci, konzistentní globální (enteprise) architekturu a v neposlední řadě i promyšlenou komunikační strategii. Zkušenosti z realizovaných eHealth programů např. V Kanadě, Dánsku, Singapuru, Jíţní Africe a dalších nás vedou k přesvědčení, ţe klíčové faktory úspěšného eHealth jsou: Výkonné programové a projektové řízení zaloţené na kvalitním systému vedení a kontroly (governance). Řízení změny (change management). Komunikace (komunikační strategie, public relations). Realizace přínosů. Tyto podpůrné struktury ohraničují po celou dobu trvání programu tři hlavní implementační linie, které jsou realizovány paralelně a řeší různé aspekty programu. Takto pojatá koncepce zavádění elektronického zdravotnictví v České republice, s důrazem na ne-technologické aspekty této zásadní změny přístupu k českému zdravotnictví, je zobrazena na následujícím schématu.

Hlavní implementační linie a podpůrné programy jsou představeny níţe v několika úrovních detailu.

149 z 168


5.4.1

Podpůrné programy

Oblast

Popis

Programová kancelář

Programová kancelář (PK) je zodpovědná za řízení všech operačních a taktických návazností v programu, které souvisejí s eHealth koncepcí. Organizuje úspěšné dodání projektu. Umoţňuje interaktivní komunikaci mezi vyšším managementem a projektovými týmy. Integruje projekty – sleduje pokrok týkající se harmonogramu a rozpočtu. Poskytuje koordinaci a podporu pro finanční tým. Vyvíjí a rozvíjí plán s klíčovými milníky a prioritami. Spravuje klíčová rizika projektu. Vydává usnesení a řídí změny v programu.

Projektová kancelář

Projektová kancelář má převáţně za cíl: Centrální plánování projektu Podpora jeho řízení Koordinace Zajištění pravidelného reportingu Projektová kancelář je zodpovědná za definici projektových pravidel, za jejich dodrţování a aktualizování. Podporuje management v klíčových procesech, zajišťuje pravidelná data o projektu, na jejichţ základě lze dále rozhodovat. Hlavní přínos projektové kanceláře je zvýšení pruţnosti projektu v reakci na změny.

Řízení změn

Řízení změn je proces, který zajišťuje hladký přechod ze stávajícího stavu do cílového, nového stavu. Efektivní řízení změn je jednou z klíčových implementací eHealth strategie. Tato implementace vyţaduje zásádní změny v chování a v myšlení všech zúčastněných stran. Hlavní cíle jsou: Integrace lidí s novou pracovní metodikou. Nastavení a poskytnutí jasného směru pro všechny zúčastněné strany a zaměstnance. Nastavit a vyuţívat komunikační kanály. Zlepšit porozumění a znalosti zúčastněných stran o změně intervencí.

Komunikace

Komunikace je jedním z nosných programů, který vyuţívá procesy potřebné k zajištění včasného a vhodného sběru, distribuce, uchovávání, vyhledávání a uspořádání informací o projektu. Komunikační procesy poskytují zásadní vazby mezi lidmi a informacemi, které jsou nezbytné pro úspěšnou komunikaci. Projektoví manaţeři mohou strávit nadměrné mnoţství času komunikace s týmem, zúčastněnými stranami nebo zákazníkem, a proto je nesmírně důleţité, aby kaţdý člen týmu chápal, jak komunikace ovlivňuje projekt jako celek. Komunikační procesy obsahují následující: Plánování – stanovení informačních a komunikačních potřeb účastníků, akcionářů, dodavatelů. Distribuce – dodat včas potřebné informace účastníkům projektu. Reporting – sběr a distribuce informací a následné zpracování, včetně hlášení o stavu, průběhu měření, predikce.

150 z 168


Oblast

Popis Správa zůčastněných stran – řídit komunikaci k uspokojení poţadavků; řešení problémů s účastníky.

Programová kancelář Programová kancelář zodpovídá za dokončení úkolů a to jak operačních, tak taktických. Programová kancelář de facto zodpovídá za dokončení projektů související s eHealth. Níţe je zobrazen moţný návrh programové kanceláře, její zodpovědnosti, funkce a sluţby, které by mohla poskytovat. Ve schématu jsou taktéţ znázorněny příklady zúčastněných strany, které ovlivňují nebo jsou ovlivňovány činností programové kanceláře.

Řízení změn Řízení změn je proces, který zajišťuje hladký přechod ze stávajícího stavu do cílového, nového stavu. V mnoha zemích byly zahájeny eHealth iniciativy, byly nasazeny různé ICT technologie, ovšem dosaţení cílů a očekávaných benefitů nebylo naplněno, a to především z důvodů nízké podpory eHealth klíčových zúčastněných stran. Proto musí dojít k významným změnám v „lidech“, „procesech“ a „technologií“. „Lidé“ jsou obvykle povaţováni za největší výzvu, převáţně pak nodpor ke změně, který je typickou reakcí. Neochota k učení se něčemu novému, neschopnost přijmout a pouţívat nové řešení rychle a efektivně. Dalším nepříznivým faktorem je skutečnost, ţe účastníci programu si jsou vědomi především hmotných a negativních faktů, tedy ţe program eHealth bude mít podstatné náklady a bude vyţadovat velké mnoţství zdrojů po dobu několika let. Rovněţ se často stává, ţe účastníci programu nejsou schopni dobře definovat typ a formu benefitů a následně nejsou schopni prezentovat skutečnou úspěšnost programu. Řízení změn zaměřené na lidskou stránku se musí zaměřit na změnu organizace a zahrnout i stránku individuální. Řízení změn zahrnuje nástroje, které pomohou jednotlivcům k úspěšné změně. Ovšem nejdůleţitější je akce a účast všech zúčastněných a to jiţ v počátečních stadiích strategie a v plánování.

151 z 168


Komplexní řízení změn je vyţadováno v implementaci eHealth. Zahrnuje správné vedení, řízení a správu, strategii, management, kulturní transformaci, zapojení zúčastněních stran, komunikaci, školení a rozvoj schopností. Jsou zde zahrnuty metody a mechanismy k pochopení a k přípravě lidí na nové procesy, na pouţívání procesů a na technologické rozhraní. Vysoce odolní koncoví uţivatelé budou vyţadovat rozsáhlou podporu řízení změn. Taktéţ, koncoví uţivatelé, kteří jsou přístupní změně, budou vyţadovat podporu jako je komunikace, školení, rozvoj schopností a dovedností pro nově navrţené řešení a pracovní postupy. Potřeby a rozsah nesmí být podceňován, přijetí zúčastněnými stranami je kritický faktor pro úspěch eHealth. Řízení změn je jedním z nejdůleţitějších aspektů eHealth transformace a realizace. Struktura řízení změn Aktivní řízení změn prostřednictvím následujících zavedených metod zajišťuje, ţe maxima výhod kterékoli změny je dosaţeno tak rychle, jak je to jen moţné. Navrţená metodologie řízení změn je znázorněna a popsána níţe. Metodologie zahrnuje zapojení zúčastěných stran a komunikaci, strukturované řízení lidských zdrojů, governance, školení a programy zajišťující budování kapacit.

Aby bylo moţné dosáhnout poţadovaných výsledků implementace, musí být vytvořen detailní plán řízení změn, navrhnuto pořadí a načasování jednotlivých aktivit, které mají být provedeny. Procesy řízení změn jsou popsány v tabulce níţe: Proces/Fáze

Kroky, které je třeba učinit

Plánování změn

Identifikace a analýza zúčastněných stran Definice cílových skupin Definice změny struktury a vedení Posouzení dopadu změny Vypracování plánu změn Zapojení a komunikace se zúčastněnými stranami Posouzení připravenosti a podpory změny Příprava na zavádění organizačních změn Spojení organizačních a manaţerských procesů Návrh organizační struktury, funkcí a týmů Udrţitelnost Analýza potřeb školení

Komunikace zúčastněných stran, závazek a čitelnost změn Podpora rolí a organizace

Návrh a implementace školení

152 z 168


Proces/Fáze

Kroky, které je třeba učinit

Návrh školení Vypracování materiálů pro školení Testování materiálů pro školení Příprava školení Spuštění školení Budování výkonného vedení Rozvinutí vedení Připravit a učit „leadry“ jak jednat a zainteresovat účastníky Strategie řízení změn a taktické kroky budou dále postupně rozpracovány s ohledem na vývoj programu. 5.4.2

Implementační linie

Oblast

Popis

Linie 1: Governance

Governance framework definuje vedení, rozhodující procesy, řízení rizik, soulad, řízení zúčastněných stran a zodpovědnost. eHealth Governance nejlepší postupy zahrnují: Jednoduchost – Udrţuj governance model tak jednoduchý, jak jen to je moţné Srozumitelnost – Governance struktura se týká autorit a poradentské role; srozumitelnost rolí a zodpovědností je nezbytná. Podpora – Governance vyţaduje legislativní podporu pro plánování a priority, centrální a regionální podporu. Transparentnost – Udrţuje všechny vztahy v rámci systému transparentní

Architektura

Strategie rozvoje

Globální zastřešující architektura celého systému elektronického zdravotnictví České republiky (nikoliv konkrétního projektového záměru). Tato architektura by měla být rozvíjena podle osvědčených principů podnikové architektury, neboli Enterprise architektury (EA), viz níţe. Strategie rozvoje je nedílnou součástí implementační linie. Strategie rozvoje musí být definována na základě sjednocení vize a mise zúčastněných stran, které se musí dohodnout na stanovení plánu rozvoje. Do plánu rozvoje je třeba zapojit i externí účastníky a dodavatele eHealth programu.

Linie 2: Implementace projektových Implementační projekt uvádíme prostřednictví konkrétního projektového záměru, např. záměrů systému ePreskripce. V kontextu tohoto dokumentu je implementace chápána jako: Analýza poţadavků uţivatelů. Návrh řešení v kontextu globální architektury při zachování základních standardů, principů a poţadavků na interoperabilitu v rámci celého systému elektronického zdravotnictví. Vlastní implementace. Pilotní provoz

Pilotní provoz představuje nasazení řešení v malém kontrolovaném rozsahu pro vhodně vybranou skupinu uţivatelů, resp. zdravotnických zařízení. Cílem je: Ověřit, případně upravit a zdokonalit funkcionalitu. Minimalizovat riziko nepřijetí řešení jeho uţivateli. Zrychlit následující roll-out fázi.

153 z 168


Oblast

Popis Sníţit náklady. Roll-out jiţ ověřeného řešení následuje po ukončení pilotního projektu a je prováděn postupně ve fázích. Zařazení zdravotnického zařízení, resp. jeho prioritizace můţe vycházet z mnoha faktoru. Klíčovým je jeho eHealth a IT maturita.

Roll-out

Linie 3: Technická infrastruktura

Integrace

Registry

Základní technologická infrastruktura nutná pro fungování eHealth systémů bude zahrnovat celou řadu sdílených, centralizovaných sluţeb a systému od datových center, zálohování, archivace, transakčního a auditního logu, bezpečnostních systémů, aţ po databáze a aplikační servery nutné pro provoz jednotlivých aplikací realizovaných formou poţadovaných projektových záměrů. Jednotná Integrační platforma (IP) je jednou z klíčových sdílených sluţeb platformy eHealth. IP bude vytvořena s cílem zjednodušení integrace mnoha informačních systémů (např. ISZR, ISDS), které budou postupně tvořit platformu českého eHealth. Centrální částí bude soubor systémů, sluţeb a standardů známých jako "Integrovaný přístup ke zdravotním informacím" (iPZI). Správa klíčových entit hraje zásadní roli při budování celého systému eHealth. Jedná se především o pacienty / pojištěnce, dále pak zdravotnické pracovníky, dodavatele, odběratele, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení či další klíčové entity specializovaných a národních zdravotnických registrů.

Governance, architektura a strategie rozvoje Této linii musí být na začátku projektu věnována maximální moţná pozornost a má společně s tzv. projekty typu “quick winss” vysokou prioritu. V krátkém časovém období je nutné vytvořit stabilní a kvalitní základy pro fungování dlouhodobě udrţitelného programu. Doporučujeme vyuţít znalostí a zkušeností dodavatelů podílejících na úspěšných zahraničních realizacích eHealth programů pro rychlé vytvoření především těchto poloţek: Struktura programové kanceláře. Organizačně řídící rámec pro vedení a kontrolu programu/projektu - tzv. Governance. Podpora řízení změn. Zavedení a používání programové governance Jednotlivé projektové záměry poţadované MZČR představují skupinu rozsáhlých projektů, které jsou vzájemně propojeny řadou komplexních vazeb a závislostí. Z tohoto důvodu je vhodné přistupovat ke všem těmto záměrům jako k tzv. portfoliu projektů, které budou realizovány v rámci jednoho zastřešujícího programu, s vyuţitím následujících principů: Portfoliového řízení projektů. Globální, podniková architektura, nazývaná také jako Enterprise Architecture (dále EA). Tyto dva principy realizace komplexních a vzájemně závislých projektů jsou osvědčeným způsobem, jak realizovat rozsáhlé transformační iniciativy a jsou zcela běţně pouţívány v zahraničních eHealth iniciativách.

154 z 168


Portfoliový přístup k realizaci projektů analyzuje a řídí skupinu souvisejících projektů s cílem optimalizovat definované klíčové metriky (např. zdroje, čas, náklady), definovat optimální sekvenci vlastní realizace, zajistit splnění strategických a finančních cílů organizace, při respektování interních a externích vlivů a omezení Legislativní změny V tomto případě je nutné předpokládat, ţe prosazení legislativních změn nutných pro efektivní fungování koncepce eHealth České republiky bude dlouhodobý a náročný proces. Z tohoto důvodu je tato aktivita startována co moţná nejdříve, přestoţe přesný návrh změn bude znám mnohem později. Globální architektura, standardy, interoperabilita Doporučujeme, aby globální architektura systému elektronického zdravotnictví České republiky, byla rozvíjena podle osvědčených principů podnikové architektury, neboli Enterprise architektury (EA). EA si klade za cíl řídit a plánovat ICT zdroje tak, aby byl zajištěn dlouhodobý rozvoj ICT v souladu s dlouhodobou strategií organizace, při zachování flexibility a rychlejší reakce na poţadavky dané potřebami konkrétních projektů, s ohledem na vnitřní potřeby organizace a při zachování minimálních provozních a investičních nákladů. EA se holisticky zaměřuje na všechny aspekty budoucího ICT systému, tedy od čistě zdravotnických, právních a funkčních aspektů aţ po bezpečnost technologii ICT, dostupnost řešení, a způsob provozu. Cílem je harmonizovat a optimalizovat celý systém. Toto kontrastuje s obvyklým implementačním přístupem k velkým projektům a programům, kdy jsou typicky optimalizovány pouze některé části (projekty), ale kvalita celého komplexního systému trpí. EA by jako prostředek pro řízení komplexních změn v procesech, informačních systémech a technologiích měla především: Zajistit vyuţití optimálního způsobu realizace projektů s ohledem na národní a mezinárodní zdravotnické standardy, respektování mezinárodních trendů v oblasti eHealth. Přinést stanovení priorit implementace a jednotících principů a standardů pro sdílenou IS infrastrukturu slouţící pro realizaci souvisejících projektů. Přinést vytvoření a udrţování procesů standardizace s cílem minimalizovat náklady a riziko realizace komplexních IS projektů Dodržování a rozvoj globální architektury Dodrţování a rozvoj globální architektury eHealth systémů bude vyţadovat podobné governance mechanismy jako vlastní eHealth program. Zde se jedná o více ICT oblast, ale principy řízení jsou podobné. Platí, ţe governance rámec pro architekturu eHealth je stanovení zásad a politik pro výběr a rozmístění architektonických stavebních bloků a IT řešení. Rámec globální architektury by mě obsahovat: Struktura a chartu pro řízení architektury. Role a odpovědnosti. Schválení výjimky a odvolání. Komunikaci mezi zúčastněnými stranami. Udrţování ţivotnosti programu. Metriky a rozhodovací mechanismy.

155 z 168


Proces řízení architektury musí být dostatečně flexibilní (viz výše výjimka a odvolání) tak, aby umoţnil odůvodněné výjimky ze standardní realizace projektů v rámci programu eHealth. Jinými slovy je nutné nastavit pragmatický kompromis mezi procesním (čistota architektury a koncepce) a klientsky (potřeby zdravotnických uţiatelů a pragmatický přístup k řešení) orientovaným přístupem. Související a detailní popis implementační linie viz kapitola 4.3.

156 z 168


6

Komunikační strategie a PR aktivity projektu „Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví“

Elektronické zdravotnictví se stalo široce diskutovaným tématem jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Tzv. eHealth je jednou z preferovaných cest právě probíhající transformace českého zdravotnictví, která má reagovat na stávající výzvy ve společnosti za současného zkvalitňování a zefektivňování lékařské péče. Prostředkem k dosaţení implementace elektronického zdravotnictví je jak jeho realizace technického řešení, tak komunikace zaměřená na pacienty, lékaře, pojišťovny a laickou a odbornou veřejnost. Vzhledem k tomu, ţe projekty elektronizace obdobného rozsahu jsou v České republice na svém počátku a ve veřejných sluţbách jsou ještě stále relativně novinkou, můţe na ně být zprvu nahlíţeno se smíšenými aţ negativními pocity. Cílená a vhodně zvolená komunikační strategie je proto jedním z klíčových aspektů, jakým způsobem budou uţivatelé systému na elektronizaci zdravotnictví nahlíţet. Aby byla celá koncepce přijímána kladně, je kromě zajištění dokonalé informovanosti a motivace všech zainteresovaných subjektů nutné aktivně řídit také proaktivní a krizové PR. Účelem komunikační strategie elektronizace zdravotnictví je prezentovat eHealth program jako: systém přinášející lepší dostupnost, vyšší kvalitu a zároveň efektivnější vyuţívání zdrojů zdravotní péče, systém, který nabízí sluţby na úrovni, na kterou jsou zvyklí uţivatelé komerčních aplikací, včetně míry zabezpečení, systém zaručující správnou a efektivní správu dat při zachování maximální bezpečnosti při sdílení informací, systém, který vychází a naplňuje nejvyšší evropské standardy zvyšující kvalitu poskytované péče, systém, který hospodaří s lidskými, technickými i finančními zdroji podle aktuální poptávky po jejich vyuţití, systém, který přináší nástroje pro efektivní plánování zdravotní péče, systém, účelné komunikace jednotlivých hráčů odvětví zdravotnictví, systém, který soustavným přístupem vzdělává společnost. Princip komunikace graficky shrnujeme následujícím schématem, které prostřednictvím klíčových kanálů a nástrojů komunikace znázorňuje cílené oslovování jednotlivých skupin uţivatelů eHealth tak, aby byli udrţitelným a efektivním způsobem soustavně informování o základních aspektech a principech elektronizace zdravotnictví. Detail komunikační strategie je popsán v textu níţe pod schématem.

Page 157 of 168


Cíle eHealth jsou komunikovány spotřebitelům a podnikům prostřednictvím různých komunikačních kanálů. Ambasadoři a vytvořená značka eHealth tvoří hlavní zdroj komunikace. 6.1 Vize, cíle komunikační strategie V této kapitole představujeme pracovní verzi vize eHealth pro představení celého komunikačního konceptu. Pro finální stanovení vize bude nezbytné zapojit další klíčové zúčastněné strany a integrovat různé pohledy na problematiku a cíle komunikace (viz také kapitola 3.1.1). Vize Zdravější společnost díky vyuţití a výměně elektronických zdravotních dat za účelem zlepšení individuálního přístupu k péči o zdraví pacienta i celé společnosti. Naplněním této vize bude eHealth schopno zajistit: Zlepšení kvality ţivota. Zajištění bezpečnosti důvěrných dat pacienta. Zvýšení efektivity v poskytování zdravotní péče. Podpora a ochrana veřejného zdraví. Posláním komunikace v tomto případě je zajistit maximální moţnou informovanost o eHealth a jeho výhodách, získat podporu jednotlivých zájmových skupin a komplexně podpořit jeho implementaci. Neméně důleţitým cílem komunikace je i předcházení nedorozumění a negativního přijetí eHealth ze strany odborné či pacientské veřejnosti. Definice komunikovatelných cílů Zvýšit povědomí o eHealth s důrazem na jeho přínosy a vyuţití a posílit důvěru v elektronizaci zdravotnictví. Pochopení přidané hodnoty eHealth odbornou i laickou veřejností (zvýšení kvality, efektivity a kontinuity zdravotnické péče, zvýšení bezpečí pacienta atd.). Ujistit uţivatele systému o bezpečnosti osobních dat a ochraně soukromí. Ujistit uţivatele systému o kredibilitě poskytovatelů sluţeb eHealth. Podporovat celoplošné vyuţívání systému elektronického zdravotnictví a práce s elektronickými daty. Koordinovat aktivity na národní i mezinárodní úrovni. Vytvořit dlouhodobou strategii systému vzdělávání široké veřejnosti v oblasti eHealth a jeho vyuţívání.

158 z 168


Předcházet negativnímu vnímání koncepce pomocí intenzivní komunikace včas a v dobré kvalitě všem relevantním účastníkům projektu elektronizace zdravotnictví. Eliminovat negativních dopady krizových situací při zavádění koncepce díky proaktivní a reaktivní krizové komunikaci. Pro úspěšnost komunikace je klíčový neustálý monitoring jejího průběhu a měření její účinnosti. Ke zjištění výchozího stavu je nutno realizovat pre-testy veřejného mínění jednotlivých cílových skupin, pro komparaci pak průběţné testy a finální post-testy a dále analýzu médií, zejména media coverage. Na základě zjištěných dat je pak nutno operativně strategii upravovat. 6.2

Cílové skupiny a strategie

6.2.1 Definice hlavních cílových skupin Pro potřeby této komunikační strategie jsou rozlišovány dvě hlavní cílové skupiny: Oborová komunikace (B2B) zaměřená na rozhodující špičky v následujících oborech: lékaři (ČLK, odborové svazy), zdravotní pojišťovny, lékárníci (Česká lékárnická komora), management zdravotnických zařízení, farmaceutické firmy, odpovědní zástupci zřizovatelů zdravotnických zařízení, nelékařský zdravotnický personál, zainteresovaní představitelé státní správy (Krajské hygienické stanice), regulátoři trhu (SÚKL, vláda, poslanci, MZd), interní podílníci (MZd, vedení projektu, dodavatelé) a další odborná veřejnost. Komunikace zaměřená na pochopení eHealth z pohledu usnadnění práce a zvýšení její efektivity, nabídky lepších sluţeb pacientům, sdílení dat, bezpečnosti systému pro ukládání a práci s daty atd. Spotřebitelská komunikace (B2C): klienti lékařů a pojišťoven (pacienti), pacientská sdruţení, široká veřejnost. Komunikace zaměřená na pochopení eHealth z pohledu kvalitnější zdravotní péče a prevence. Vzhledem k tomu, ţe cílová skupina B2C je velmi rozmanitá, jednotlivé skupiny vnímají zdravotní péči odlišně a mají se zdravotnictvím různé zkušenosti, je vhodné rozdělit tuto skupinu do dostatečně velkých, vzájemně diferencovaných, ale uvnitř homogenních segmentů. Kampaň by se poté měla primárně zaměřit na osoby, které mají významný sociální vliv na ostatní skupiny lidí (např. ţeny matky, rodiny, mládeţ), a skupiny, které jsou nejčastějšími uţivateli zdravotnického systému (pacienti, senioři). Individuálně je třeba kampaň cílit také s ohledem na věkové skupiny pacientské veřejnosti. 6.2.2 6.2.2.1

Návrh strategického plánu Taktické kroky uplatňované při návrhu komunikace: Elektronizaci českého zdravotnictví komunikovat jako nevyhnutelný krok ve zkvalitnění a modernizaci zdravotní péče v České republice (vyšší kvalita, bezpečnost, dostupnost, hospodárnost a transparentnost). Oddělit B2B a B2C komunikaci kvůli odlišným motivacím jednotlivých cílových skupin a tedy i odlišným klíčovým sdělením. Zajistit kladnou/neutrální podporu ze strany klíčových zájmových skupin reprezentujících obě cílové skupiny: České lékařské komory a Svazu pacientů ČR.

Vyuţít podpory dalších vybraných a respektovaných organizací (např. Sdruţení občan, specializované vzdělávací instituce zaměřené na zdravotnická zařízení, aj.). Celá komunikační strategie a taktické kroky jsou součástí dlouhodobého plánu, který je zaloţen na komunikaci obsahově i kulturně správných informací a na tištěných i online materiálech, které jsou vytvořeny čtivou a srozumitelnou formou. Tyto materiály budou postupně aktualizovány s ohledem na vývoj projektu i aktuální problematické oblasti.

159 z 168


6.2.2.2 Značka projektu Je potřeba vytvořit jednotný branding jako základ pro tvorbu všech komunikačních prostředků, coţ zahrnuje mimo loga a sjednocených barev také grafický design internetových stránek, letáků, manuálů a dalších podpůrných materiálů. Pro hlavní cílové skupiny je navrţena odlišná taktika s ohledem na jejich charakter (viz kapitoly 1.3.1 a 1.3.2), nicméně obecně má značka eHealth vzbuzovat tyto dojmy: eHealth znamená volbu. eHealth je o zdraví, ne o technologii. Jsme vyspělá země, která nabízí kvalitní zdravotní péči a eHealth znamená vylepšení způsobu, jakým je zdravotní péče poskytována. eHealth znamená zdravotní péči 21. století, kde má pacient moţnost ovlivnit péči o své zdraví a být její součástí. Abychom se vyrovnali se zvyšující se potřebou zdravotní péče, se stárnoucí populací a chronickými chorobami, je čas investovat do budoucnosti. Neexistuje lepší způsob, jak zajistit kvalitní zdravotní péči pro další generace. 6.2.2.3 Ambasador projektu V zájmu zhmotnění a přiblíţení značky eHealth je klíčové identifikovat tzv. ambasadora pro hlavní cílové skupiny. Ambasadorem je vhodně zvolená osobnost, která je pro danou skupinu důvěryhodná a dostatečné vlivná na to, aby podpora projektu z její strany měla kladný dopad na vnímání celého projektu elektronizace zdravotnictví a jeho přijetí. Osobnosti ambasadorů jsou významným propojujícím prvkem celé komunikační strategie a jejich identifikace proto vyţaduje důkladný průzkum veřejného mínění v této oblasti v rámci realizace celé strategie. 6.3 Návrh komunikace – vnější členění dle cílových skupin Existuje mnoho oficiálních cest, kterými veřejnost můţe získat potřebné informace: Portál ministerstva zdravotnictví. Oficiální portál eHealth a související portály. Pacientský portál. Mezinárodní eHealth portál. Nově vytvořené komunikační kanály v rámci komunikační strategie. Vzhledem k velkému vlivu na kaţdodenní ţivot široké veřejnosti je potřeba vyuţít nejen nově vytvořené, ale také všechny jiţ existující zdroje k zajištění co největšího dosahu kampaně. To zahrnuje nepřetrţitou spolupráci všech zainteresovaných organizací (např. MZ, nemocnice, jednotliví lékaři, asociace, svazy atd.). 6.3.1 B2C kreativní koncept „Internetové zdravotnictví“ Cíl: Celoplošně rozšířit povědomí o elektronizaci zdravotnictví a jeho přínosech Taktika: d) Komunikovat projekt modernizace zdravotnictví po vzoru bankovního sektoru a příchodu dnes jiţ samozřejmého „internetového bankovnictví“ (pozn. podle aktuálního Global Consumer Banking survey z června 2012 78 % klientů bank v ČR ovládá svůj bankovní účet přes internet – coţ je jedno z nejvyšších čísel v regionu Evropy, Blízkého východu, Indie a Afriky).

160 z 168


e)

Komunikovat elektronizaci zdravotnictví jako klíčovou společensko-ekonomickou prioritu prostřednictvím moderních nástrojů komunikace. Inspiraci úspěšné neinvazivní, ale poutavé reklamní kampaně lze hledat např. V reklamních spotech na tablety představených společností Apple.

Klíčové sdělení: „Internetové zdravotnictví je bezpečným nástrojem pro správu vašeho zdraví“ Hlavní myšlenky sdělení: Následující hlavní myšlenky kampaně zaměřené na laickou veřejnost jsou cíleny obecně na všechny segmenty tohoto trhu. Jsou zaloţeny na aktuálních předpokladech a jejich znění se můţe v průběhu kampaně měnit. eHealth umoţňuje bezpečnější, kvalitnější a dosaţitelnější zdravotní systém pro všechny tím, ţe mění způsob, jakým informace slouţí k plánování, řízení a poskytování zdravotnických sluţeb . eHealth umoţňuje lépe pečovat o vlastní zdraví díky online přístupu ke všem důleţitým informacím o našem zdravotním stavu, a to při úrovni zabezpečení na kterou jsou klienti běţně zvyklí při správě bankovního účtu. eHealth zajišťuje, aby naše zdravotní data byla k dispozici v elektronické podobě správné osobě na správném místě a čase, aby umoţnila lepší informovanost ošetřujícího lékaře a co nejsprávnější rozhodnutí o průběhu léčby. eHealth šetří náš čas a peníze díky racionálnímu plánování návštěv lékaře a to zejména v případech, kdy je dostupnost lékařské péče pro ztíţená. Osvětová mediální kampaň – cíl: posílit důvěru široké veřejnosti (změna k lepšímu), rozptýlit obavy z ochrany osobních údajů (elektronická preskripce), obavy pacientů z technických komplikací (komplikované registrace, nedostatečné PC znalosti, počítačová gramotnost starší skupiny obyvatel – rozvrstvení komunikace podle věkových skupin atd.), zvýšit informovanost. Princip: Na svém počátku tato strategie prostřednictvím médií a promotion povzbuzuje pacientskou veřejnost, aby první pacienti dali souhlas k elektronizaci svých zdravotních dat a jejich elektronické výměně, coţ jim umoţňuje se aktivně podílet na zlepšování kvality zdravotní péče. V dalších fázích jde především o šíření povědomí a přesvědčování následovatelů, v poslední fází odrţovací komunikaci. Je např. moţné se inspirovat úspěšným zavedením aplikací typu elektronického bankovnictví, které jiţ většina populace ovládá, ale především mu důvěřuje – svěřuje mu své peníze. Výsledný eHealth systém by měl být podobně intuitivní na ovládání a důvěryhodný z hlediska zabezpečení dat, aby si získal obdobnou důvěru uţivatelů. Bude-li systém důvěryhodný a funkční, bude niţší potřeba jeho propagace – internetové bankovnictví si také své klienty našlo do jisté míry samo. Nástroje: masmédia (TV a rozhlas), tištěná média, out of home reklama (OOH) – např. billboardy apod., internet, podpora zavádění (sales promotion), přímá komunikace, branding. Hlavní komunikační hub: např. www.internetovezdravotnictvi.cz, www.mojezdravi.cz,

161 z 168


jiná (volná doména). Komunikační kanály B2C Publicita Televizní talkshow se zástupci projektu (MZČR, SÚKL, zdravotní pojišťovny) TV/Rozhlas

Reklama

Interview s lékaři z pilotního ověřování

Reklamní spoty (po vzoru „nabízíme bezplatný a bezpečný internetový zdravotní účet“)

Tiskové konference/snídaně s novináři

Den na podporu eHealh eHealth konference

PRINT

Průzkum veřejného mínění o modernizaci zdravotnictví + medializace

Inzerce

·Produktové testování s vybranými novináři

Rozhlasové soutěţe

Redakční spolupráce s pacientskými časopisy

Indoor inzertní kampaň v čekárnách a lékárnách

Vznik microsite www.internetovezdravotnictvi.cz Video tutoriály

Bannerová a PPC kampaň

Web 2.0

Blogy

OOH

Internet

Speciální vkládaná inzerce

Skupiny na sociálních sítích Facebook, Google+

eHealth blog SEO Optimalizace Sociální sítě Facebook, Twitter, Google+ Regionální publicita v lokálních denících

PROMO

Redakční spolupráce s časopisy samospráv (krajské a městské noviny)

Kampaň „Moderní doktoři zavádí internetové zdravotnictví“ (propojení s B2B konceptem)

Medializace nejčastějších dotazů

DM

Roadshow mladých eDoktorů (automobil, stánky před nemocnicemi, tablety)

Zelená linka

Redakční poradna ve vybraném periodiku

6.3.2 B2B Kreativní koncept „Moderní doktor“ Cíl:

Zajistit kladné či neutrální přijetí elektronizace mezi odbornou veřejností

Taktika: Komunikovat projekt modernizace zdravotnictví skrze zcela novou „značku kvality moderního lékaře“ udělovanou Ministerstvem zdravotnictví všem subjektům přistoupivším do programu eHealth Klíčová sdělení:

„Modernizace zdravotnictví vám přináší niţší administrativu a vyšší prestiţ“

162 z 168


„eHealth šetří Váš čas, šetří Vaše peníze a můţe Vás zachránit jako pacienta“ Zvýšit informovanost – komunikovat řešení technických problémů, finančních nákladů spojených se zavedením eHealth, ochranu osobních dat, nedostatečné PC znalosti Nástroje: tištěná média, internet, akce – semináře, kongresy (lékaři, lékárníci a další odborná veřejnost), podpora zavádění (sales promotion), přímá komunikace. Hlavní komunikační hub: www.modernidoktor.cz, jiná (doména volná). Komunikační kanály B2B Publicita PRINT

Odborné články zainteresovaných lékařů v odborných periodikách

Reklama Inzerce k nové značce kvality (lifestylová média, odborná periodika)

Case studies z pilotního ověřování Case studies ze zahraničí Tiskové konference/snídaně s novináři INTERNET

Vznik microsite www.modernidoktor.cz

Bannerová a PPC kampaň

Blog Sociální sítě Argumentář proč přistoupit k eHealth Video tutorialy jak systém funguje AKCE

Vzdělávací semináře pro doktory a zdravotní personál

Sponzoring oborových akcí ve zdravotnictví

PROMO

Ukázky systému eHeath v praxi (promo tým s tablety)

Roadshow mladých eDoktorů (automobil, návštěvy ordinací)

DM

Dopis s výzvou k zapojení do systému eHealth

Info linka formou technické podpory při zavádění systému eHealth

·Samolepky („Moderní doktor“) 6.3.3 Vnitřní členění komunikace Kromě vnější diferenciace komunikační strategie dle výše uvedených základních segmentů trhu je aplikováno ještě vnitřní členění dle hlavních pilířů celé koncepce eHealth s ohledem na specifické potřeby sdělení pro kaţdou oblast.

163 z 168


Komunikační plán na tomto základě počítá s cílením komunikačního sdělení pro jednotlivé pilíře podle specifických potřeb a zájmů výše uvedených segmentů (propojení vnější a vnitřní diferenciace). Pilíř

Základní myšlenka sdělení

Pacientský portál

Přehledný a funkční nástroj pro správu našeho zdraví Spolehlivý zdroj informací ze všech oblastí péče o zdraví

Elektronická preskripce

Bezpečí a pohoda doma i v zahraničí

Výměna zdravotnické dokumentace

Rychlejší a bezpečnější výměna informací pro kvalitnější zdravotní péči Online informace pro správná rozhodnutí Úspora času lékaře i pacienta

Manaţerský informační systém

Efektivnější plánování zdravotní péče

Registr radiační zátěţe

eHealth pro Vaši bezpečnost

6.4 Dlouhodobá komunikační strategie Pro naplnění cílů, pro které bude komunikační strategie v rámci projektu elektronizace zdravotnictví vytvářena, je zásadní nejenom její intenzivní náběh v průběhu implementace jednotlivých klíčových pilířů eHealth, ale i dlouhodobá strategie na podporu udrţitelnosti systému elektronizace zdravotnictví. Dlouhodobá strategie vychází ze základních předpokladů výše definované strategie B2B a B2C a předpokládá značnou míru udrţitelnosti definovaných způsobů a kanálů komunikace nastavených v jejím počátku.

164 z 168


6.5 Realizace komunikační strategie Harmogram Aktivita / Komunikační kanál

Implementační fáze Q1 Q2 Q3 Q4

Q1

ROK I Q2 Q3

Q4

Q1

ROK II Q2 Q3

Q4

Brožura / informační leták eHealth novinová sekce Kampaně a promoakce Tištěná média eHealth setkání Odborná fóra Konference Vzdělávací semináře Komunikační zájmové sítě Internetové stránky Blogy Inzerce Informační videa Sociální média Setkání s novináři Rádio a TV Přímé oslovení uživatelů systému Výběr dodavatelů a rozpočet Úspěch komunikační strategie se odvíjí také od dílčích dodavatelů, mezi které patří zejména media a PR agentury, grafická studia, designéři, programátoři a správci webových stránek. Nejlepší z nich je proto nutné vybrat na základě důkladné analýzy nebo dle výsledků výběrového řízení. Vzhledem k tomu, ţe rozpočet na realizaci projektu je dán zadavatelem a této chvíli není znám, bylo by z titulu chybějících zadávacích kritérií předběţné v tomto návrhu analýzu provézt. Monitoring a vyhodnocování plnění Komunikačního plánu Monitorování a vyhodnocování plnění Komunikačního plánu bude probíhat průběţně, v pravidelných intervalech (například jednou měsíčně), a to vţdy v kontextu plnění celého projektu elektronizace zdravotnictví. Status plnění plánu bude pravidelně prezentován zástupcům MZd. Realizace Komunikačního strategie bude také pravidelně na agendě jednání Programového výboru projektu. Komunikační plán bude na základě pravidelného vyhodnocování průběţně aktualizován. 6.6 Další možnosti podpory komunikace Certifikace EuroPriSec Vzhledem k problémům se zájmovými skupinami ohledně jejich argumentů sporné ochrany osobních údajů eHealth je jednou z moţností jak podpořit IT bezpečnost ochrany osobních údajů CÚ a ujistit zájmové skupiny, ţe v CÚ nehrozí zneuţití osobních údajů je prověření CÚ novou evropskou certifikací EuroPriSe (www.european-privacyseal.eu), která je vhodná pro organizace, kde je bezpečnost osobních údajů extrémně důleţitá, např. u zdravotnických systémů nebo u regulovaných sektorů jako jsou banky a finanční instituce.

165 z 168


Podpora projektu ze zahraničí Komunikaci eHealth jak pro odbornou veřejnost, tak pro širokou veřejnost je moţné podpořit spoluprací se zahraničními experty, kteří mají zkušenost s centrálním úloţištěm a jeho implementací. Podpora je moţná jednak na bázi pomoci při řešení problémů během implementace, ale i na bázi podpory komunikace pro českou odbornou a širokou veřejnost. Dále je moţné se odkazovat na eHealth iniciativy v zahraničí a na jejich vysoké preferování tamními vládami. Jako příklady mohou slouţit iniciativy organizací v Dánsku (sundhed.dk - The Danish eHealth Portal, Digital Health Connected Digital Health in Denmark, etc.) a Švédsku (Ministry of Health and Social Affairs, Apotekens Service AB). Manuál Manuál (chytrá nápověda) pro pacienty v rámci elektronizace zdravotnictví, který by pomáhal pacientům zorientovat se v systému a plně vyuţívat jeho výhod.

166 z 168


7

Zdroje dat Arthur D Little: Čiastková štúdia uskutočniteľnosti projektov prioritnej osi č. 1, Elektronizácia verejnej správy a rozvoj elektronických sluţeb, Operačného programu Informatizácia spoločnosti zameranej na rozvoj sluţieb eGovernmentu na centrálnej úrovni. Český statistický úřad - výstupy o vybavenosti a vyuţívání informačních technologií ve zdravotnictví Dasta standardy dostupné na: http://www.dastacr.cz/info-4.html Ernst & Young Business Advisory spolka z ograniczona odpowiedzialnoscia i Wspólnicy sp.k.: Summary of Feasibility study of the project: Electronic Platform for Collection, Analysis and Sharing of digital Medical records., Varšava 2009 Evropská komise: eHealth is Worth it, Lucemburk 2006 Apoteket and Stockholm County Council – eRecept, an ePrescribing application. Stockholm 2006 Evropská komise: Guide to cost-benefit analysis of investment projects, Lucemburk 2008 Statistické informace ÚZIS Gartner. 2009. “eHealth for a Healthier Europe.” Deloitte. 2008. “National EHealth and Information Principal Committee: National EHealth Strategy (Australia).” Johnston, D., 2003. “The Value of Computerized Physician Order Entry in Ambulatory Settings.” Hillestad, R. et. al. 2005. “Can Electronic Medical Record Systems Transform Health Care? Potential Health Benefits, Savings and Costs.” Health Affairs, 24(5), 1103-1117 and Booz Allen Hamilton. 2005. “Pan-Canadian Electronic Health Record Projected Costs & Benefits”. IBM Presentation. “Denmark eHealth Journey." 17 February 2010 Deloitte. 2010. “National Impacts of Generation 2 Drug Information Systems Technical Report.” Commission of the European communities . "Commission Recommendation on cross-border interoperability of EHR systems - final." Commission of the European communities. 28. 5 2002. "eEurope 2005 - An information society for all." Ernst & Young. "Global Consumer Banking Survey 2012." European commission. "Report on the public consultation. Získáno říjen 2012." HP: Healthcare Alliance Program Ioannis KOTSIOPOULOS, D. W. 2011."Assessing the progress of the eHealth Action Plan for the period 2004 - 2010." KPMG: Štúdia uskutočniteľnosti projektov eHealth Míľnik 2. Medimarket s.r.o. Dasta: Datový standard pro předávání dat. Získáno říjen 2012, z DASTA 2012 - Datový standard pro předávání dat mezi informačními systémy zdravotnických zařízení: http://www.dastacr.cz/info-4.html European Commission. Health for the EU Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech §81 Zákon č. 551/1991 Sb. o VZP ČR, § 24 Informační systém pojišťovny Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Správa číselníků, datových rozhraní a metodiky pro předávání dokladů systému veřejného zdravotního pojištění Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování)

167 z 168


Listina základních práv a svobod zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zdravotních sluţbách Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o specifických zdravotních sluţbách Zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) zákon č. 95/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nelékařských zdravotnických povoláních, Zákon č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o všeobecném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Směrnice č. 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o základních registrech, Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o elektronickém podpisu Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o hlavním městě Praze Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o krajích (krajské zřízení) A interní zdroje Zpracovatele.

168 z 168

Soutěž o návrh Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví

Recommend Documents