Souhrnná teritoriální informace Rovníková Guinea

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Rovníková Guinea

Souhrnná teritoriální informace Rovníková Guinea Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 06.08.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/27

© Zastupitelský úřad Abuja (Nigérie)


Rovníková Guinea

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

República de Guinea Ecuatorial

•

používáno je Republic of Equatorial Guinea, zkráceně Equatorial Guinea

•

dříve byl používán rovněž název Španělská Guinea (Spanish Guinea). Plnou nezávislost získala tato republika na Španělsku dne 12. října roku 1968 po plných 190 letech jeho nadvlády.

1.2. Rozloha 2

2

28 051 km (312 000 km je rozloha námořní ekonomické zóny). Republika Rovníková Guinea je přímořským státem Biaferské zátoky Guinejského zálivu, jejíž území leží těsně nad rovníkem mezi Kamerunem a Gabonem a je rozděleno na pevninskou část a pět obydlených ostrovů. Na největším ostrově Bioko leží také hlavní město země Malabo. Nejdelší hranici má se svým jižním sousedem – Gabonem – 350 km. Na severu pak sousedí s Kamerunem (189 km společných hranic). Celková délka suchozemských hranic republiky Rovníková Guinea je 539 km, mořské pobřeží pevninské části měří 296 km. Území pevninské části republiky tvoří převážně pobřežní pláně s tropickými pralesy, ostrovy jsou vulkanického původu. Klima je zde po celý rok horké a zhruba od dubna do října také velmi vlhké (období dešťů). Obdělávaná půda tvoří pouze 5 %, pastviny 4 % a lesy 46 % rozlohy země. Pouze vnitrozemí země je hornaté, nejvyšší horou je Pico Basile (3008 m). Republika Rovníková Guinea vede se sousedním Gabonem územní spor o suverenitu nad několika malými ostrovy v zálivu Corisco Bay na společné mořské hranici.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: odhady se velmi liší v rozmezí 0,6–1,6 mil. obyv. (CIA uvádí 686 tisíc, oficiální prameny 1,6 mil.).

•

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je cca 54 %.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: •

2,6 % (odhad CIA; červen 2012)

Věkové složení obyvatelstva: •

0–14 let: 41,5 %

•

15–64 let: 54,4 %

•

nad 65 let: 4,1 %

1.5. Národnostní složení Největší etnickou skupinou jsou v Rovníkové Guineji příslušníci národnosti Rio Muni (Fang) a dále Bioko (dříve označováni jako Bubi nebo Fernandinos).

2/27



Rovníková Guinea

1.6. Náboženské složení Hlavním náboženstvím je v republice Rovníková Guinea křesťanství (především římskokatolické). Malá část populace vyznává tradiční náboženství (animismus).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředními jazyky jsou na celém území republiky Rovníková Guinea španělština a od roku 1998 francouzština, španělština však jednoznačně převažuje. Francouzština se používá zejména v podnikatelské a obchodní sféře. Prezident Obiang Nguema navrhl v roce 2010, aby se třetím oficiálním jazykem země stala portugalština. Mezi obyvateli je používána i tzv. „lámaná“ angličtina (pidgin English) a dále i místní jazyky Fang, Bubi a Ibo.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Republika Rovníková Guinea je po správní stránce rozdělena na 7 provincií: •

Annobon

•

Bioko Norte

•

Bioko Sur

•

Centro Sur

•

Kie-Ntem

•

Litoral

•

Wele-Nzas

Hlavním městem země je Malabo s 250 000 obyvateli, ležící na ostrově Bioko. Dalšími většími městy jsou pak zejména správní střediska jednotlivých provincií, zejm. Bata (171 000 obyv.), Mbini, Evinayong, Mongomo a Ebebiyin (30 000 obyv.).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Místní měnou je středoafrický frank, tzv. CFA-frank („Cooperation Financiere en Afrique Centrale francs“; emitovaný Centrální bankou středoafrických států, sdružených do tzv. CEMAC – „Union économique et monetaire de l’Afrique centrale“). Středoafrický frank se dále dělí na 100 centimů. Mezinárodní označení XAF. •

Kurz na konci roku 2011: 1 USD = 507,15 XAF (CFA), středoafrický frank je pevně ukotven na Euro: 1 Euro = 655,96 XAF

•

V zahraničním obchodě jsou nyní nejčastěji používanými měnami EUR a USD.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. ledna (Nový rok)

•

Velikonoční pátek a pondělí

•

První máj (Labour Day – 1. května)

•

Den Africké unie (25. května)

•

narozeniny prezidenta (5. června)

•

Den armády – Golpe de Libertad (3. srpna, výročí převratu)

•

Den ústavy (15. srpna)

3/27



Rovníková Guinea

•

Den nezávislosti (12. října)

•

1. svátek Vánoční (25. prosince)

Volné dny: •

soboty, neděle

Obvyklá otevírací doba obchodů (supermarketů): •

pondělí–pátek 9:00–12:30 hodin a 15:30–19:00 hodin

•

sobota 9:00–13:00 hodin

Pracovní doba na úřadech: •

od 8:00 do 15:30 hodin (většina bank je otevřena i v sobotu).

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Nedělní dopoledne tráví většina guinejských občanů křesťanské víry v kostele. Velmi obvyklým a častým jevem je všeobecná nedochvilnost. Dopravní ruch je i v hlavním městě nízký, Malabo je klidné město. Mimo hlavní město Malabo a město Bata na pevninské části země je třeba počítat se špatným stavem a údržbou silnic. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Některé soukromé španělské a francouzské kliniky jsou na velmi dobré úrovni (zejména ve městech Malabo a Bata). Na venkově je však i alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařskou péči je nutné platit v hotovosti, platnost konkrétního cestovní pojištění sjednaného je nutno ověřit a spíše nutno počítat s tím, že v praxi bude přesto spíše vyžadována platba v hotovosti s tím, že pojišťovna by následně náklady pojištěnci refundovala.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum je nutné získat ještě před cestou do této země, na mezinárodním letišti v Malabu již není možné vízum získat. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno ještě potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Rovníková Guinea nemá v ČR zastupitelský úřad. Vízum lze získat na velvyslanectví Rovníkové Guineje v Berlíně: Velvyslanectví Republiky Rovníková Guinea Rohlfstrasse 17-19, Berlín 14195, Spolková republika Německo tel.: +4930-88663877 fax: +4930-88663879 Z Evropy je možno do Rovníkové Guneje cestovat letecky se společnostmi Lufthansa, Iberia a Air France. Do Malaba létají pak ještě regionální letecké společnosti z Kamerunu či Gabonu. Před cestou do regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře – specialittu na tropické choroby, kde lze absolvovat i všechna doporučená očkování – proti žloutence typu A, B i C, tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Očkování proti žluté zimnici je pro region povinné, pokud cestovatel přijíždí ze země, kde je nemoc endemická. Na hranicích je doklad o očkování proti žluté zimnici vyžadován. Proti malárii očkování neexistuje, při krátkodobých návštěvách se doporučuje užívání profylaktik (antimalarik). Lékaři doporučují spíše francouzský Savarin nebo Malaron. Při výskytu sebemenších

4/27



Rovníková Guinea

příznaků jakékoliv nemoci (malárie se může ještě před vypuknutím horeček projevovat nejrůznějšími příznaky od brnění prstů přes bolení hlavy až po pocity únavy) je velmi žádoucí navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý a rychlý. Léky proti již probíhající malárii jsou v Rovníkové Guineji volně v prodeji a jsou účinné – nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Velmi důležité je však nemoc nenechat rozvinout.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V zemi není žádný otevřený vnitřní konflikt a cizinci jsou tak vystaveni spíše běžné kriminalitě. Cesty mimo oblast Malabo a Bata je však lépe organizovat ve spolupráci se spolehlivým místním partnerem.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Rovníkové Guineji není rezidenčně přítomen český zastupitelský úřad. Příslušným úřadem je velvyslanectví v nigerijské Abuji: Embassy of the Czech Republic 1223, Gnassingbe Eyadema Street, Asokoro District, Zone 4 ABUJA, Nigeria Tel.: 00234-70-37571096, ekonomický úsek: 00234-8055056091 E-mail: [email protected], [email protected] Web: www.mzv.cz/abuja

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Ostatní české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v daném teritoriu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Nemocnice Malabo: •

Hospital Regional 09-3101

•

Urgencias Hospital Regional 09-2041

Bata •

Hospital Regional 08-3484

•

Urgencias Hospital Regional 082101

•

Cooperación Sanitaria Cubana 08-2576

•

Cooperación Sanitaria China 08-2778

Není-li v případě nouze možno kontaktovat velvyslanectví ČR v Nigérii, vzhledem k povinnosti zemí EU poskytnout konzulární pomoc občanům EU v nouzi, je možno kontaktovat např. velvyslanectví Španělska v Malabu či generální konzulát v Bata, v Malabu je i velvyslanectví Francie: Embajada de Espaňa Parque de las Avenidas de Africa s/n., Malabo

5/27



Rovníková Guinea

tel.: +240-333-09-2020, 2868 fax: +240-333-09-2611 Consulado General de Espaňa Alcalde Lumu Matindi, s/n., Bata tel.: +240-333-08-2635, 2976 fax: +240-333-08-2749 Embajada de Francia tel.: +234-333-09-2005, 2108 fax: +234-333-09-2869, 2305

1.18. Internetové informační zdroje •

www.eiu.com

•

www.guineequatoriale-info.net

•

www.izf.net

•

www.guineaecuatorialpress.com

1.19. Adresy významných institucí Ministerion de Información, Cultura y Turismo Ministerstvo informací, kultury a turismu (Malabo) tel.: +240-333-09-2444 Cámara de la Agricultura y del Comercio Zemědělská a obchodní komora (Malabo) tel.: +240-333-09-2343 Cámara de Comercio de Río Muni Obchodní komora (Bata) tel.: +240-333-08-2297 Smíšená obchodní komora Česko-subsaharská Afrika Staroměstské náměstí 15/603, 110 00 Praha 1 tel. +420 224 237 118 fax: +420 224 228 690 e-mail: [email protected] Velvyslanectví ČR v Nigérii Embassy of the Czech Republic 1223, Gnassingbe Eyadema Street, Asokoro, Abuja, Nigeria tel.: 00234-70-37571096, ekonomický úsek: 00234-8055056091 e-mail: [email protected], [email protected]

6/27



Rovníková Guinea

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Rovníková Guinea získala nezávislost v roce 1968 po 190 letech španělské koloniální nadvlády. V zemi platí ústava ze dne 17. 11. 1991, v lednu 1995 a únoru 2012 byla doplněna. Od roku 1991 je země ústavně zaručenou demokracií s prezidentským systémem (ústava ze dne 17. 11. 1991 legalizuje existenci více politických stran - do té doby byla legální pouze Partido Democrático de Guinea Equatorial PDGE). Ve skutečnosti ovšem prezident téměř absolutně kontroluje politický systém i státní aparát – opozice prakticky neexistuje. V čele výkonné moci stojí od 3. 8. 1979 jako prezident Brig. Gen. (Ret.) Teodoro Obiang Nguema Mbasogo. Viceprezidenti, premiér, vicepremiéři i ministři jsou jmenováni prezidentem. Prezident je volen všeobecným hlasováním na 7 let. Počet mandátů je po novele ústavy, která vstoupila v platnost 16. 2. 2012, omezen na dva. Poslední volby se konaly v roce 2009 (získal 95 % hlasů), další by měly proběhnout v roce 2016. Není jasné, zda se nový ústavní limit dvou po sobě jdoucích mandátů vztahuje na současného prezidenta. Pokud ne, mohl by setrvat ve funkci až do r. 2030. Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Shromáždění lidových zástupců (Cámara de Representantes del Pueblo) se 100 křesly a Senát (Senát byl ustavený teprve novelou ústavy v r. 2012, volby dosud neproběhly). Poslanci a senátoři jsou voleni všelidovým přímým hlasováním na pětileté funkční období. Poslední volby do poslanecké sněmovny se uskutečnily v roce 2008, další se mají konat v roce 2012. PDGE opakovaně potvrdila dominantní postavení v parlamentních volbách, aktuálně má 99 poslanců. V čele soudní moci je Nejvyšší soud. Soudní systém je kombinací španělského a tradičního práva. Vnitropolitická situace v zemi je v současnosti stabilizovaná. Za stabilizující prvek lze přitom paradoxně považovat právě soustředění veškeré moci v rukou silného prezidenta a jeho strany, ovládající všechny složky státní moci. Stabilitu v zemi by mohlo ohrozit neplánované odstoupení prezidenta, například z důvodu zdravotního stavu. Prezident v červnu 2012 oslavil 70. narozeniny.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je již od 3. srpna roku 1979 penzionovaný brigádní generál Teodoro Obiang Nguema Mbasogo, který se chopil moci vojenským pučem. Mbasogo je nejdéle sloužící hlavou státu v subsaharské Africe, v podstatě vládne prostřednictvím sítě příbuzných a členů klanu Esangui – části etnické skupiny Fang. Pravděpodobným nástupcem Mbasoga je jeho syn Teodoro. Viceprezidentem je Ignacio Milam Tang (odpovědný za záležitosti prezidenta), druhým viceprezidentem je Teodoro Nguema Obiang Mangue (odpovědný za obranu a bezpečnost). Funkce viceprezidenta byla vytvořena po novele ústavy v r. 2012. Výkonná moc je soustředěna v rukou prezidenta a jeho zástupce (viceprezidenta), premiér má podle nové ústavy jen koordinační úlohu.

2.3. Složení vlády Složení vlády (jmenována 22. 5. 2012) •

předseda vlády: Vicente Ehate Tomi

•

první místopředseda vlády (politika, demokracie, vnitro): Clemente Engonga Nguema Onguene

•

druhý místopředseda vlády (sociální věci, LP): Alfonso Nsue Mokuy

klíčová ministerstva: •

zemědělství a lesnictví: Miguel Oyono Ndong Mifumu

•

obrana (státní ministr): Antonio Mba Nguema

•

finance a rozpočet: Marcelino Owondo Edu

•

zahraniční věci: Agapito Mba Mokuy

7/27



Rovníková Guinea

•

ekonomika, obchod a rozvoj podnikání: Celestino-Bonifacio Bakale Obiang

•

informace, tisk a rozhlas: Augustin Nse Nfumu

•

spravedlnost, náboženství, věznice (státní ministr): Francisco Javier Ngomo Mben-Gono

•

doly, průmysl a energetika: Gabriel Mbega Obiang Lima

•

plánování, ekonomický rozvoj a investice: Conrado Okenve Ndoho

•

veřejné práce a infrastruktura : Juan Nko Mbula

•

ministr, tajemník vlády: Tomas Esono Ava

•

národní bezpečnost: Nicolas Obama Nchama

•

doprava, technologie a komunikace: Francisco Mba Olo Bahamonde

•

školství a věda: Maria Del Carmen Ekoro

•

zdravotnictví: Tomas Mecheba Fernandez

•

práce a sociální zabezpečení: Miguel Abia Biteo Borico

•

sociální záležitosti a záležitosti žen: Maria Leonor Epam Biribe

•

rybolov a životní prostředí: Cresencio Tamarite Castaňo

•

veřejná správa a administrativní reforma: Purification Buari Lasaquero

•

mládež a sport: Francisco-Pasqual Obama Asue

•

guvernér státní banky (Banques des Etats de l’Afrique centrale): Lucas Abaga Nchama

8/27



Rovníková Guinea

3. Zahraničně-politická orientace Státy, s nimiž Rovníková Guinea udržuje aktivní diplomatické vztahy, se dají rozdělit do tří skupin: evropské státy s koloniální minulostí, současné velmoci dovážející z RG ropu a některé země především západo- a středoafrického regionu, se kterými ji pojí zájem o bezpečnost v oblasti Guinejského zálivu. Do první skupiny patří zejména Španělsko a Francie, které spolu s Německem mají jako jediné země EU na RG diplomatická zastoupení. Vztahy mezi Španělskem a jeho bývalou kolonií byly značně komplikované, neboť Španělsko udělovalo uprchlým opozičníkům z RG politický azyl. Bodu mrazu dosáhly v roce 2004. Po návštěvě prezidenta Obianga ve Španělsku v roce 2007 se vztahy opět lepší. Mezi státy, kam RG vyváží ropu, patří USA, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Čínské firmy se na RG prosazují zejména v oblasti výstavby infrastruktury. V Africkém regionu udržuje RG dobré vztahy zejména s Nigérií, Angolou, JAR a Marokem (maročtí vojáci pomohli Obiangovi provést v roce 1979 vojenský puč, RG na oplátku v r. 1980 uznala nároky Maroka na Západní Saharu). RG udržuje dobré vztahy rovněž s Ruskem, Ukrajinou, Izraelem, Libanonem, Tureckem, Brazílií a Kubou. Od roku 1988 je členskou zemí Frankofonie, hodlá se připojit i ke společenství lusofonních zemí. Vztahy s Gabonem a Kamerunem jsou zatěžovány nevyřešenými spory o průběh hranice.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN (OSN – Organizace spojených národů), AU (African Union, Africká unie), NAM (Nonaligned Movement, HNZ – Hnutí nezávislých zemí), WTO (pozorovatel), IMF (MMF – mezinárodní měnový fond), AfDB (African Development Bank, Africká rozvojová banka), ACCT, ACP, ECA, FAO, FZ, G-77, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMO, Intelsat, Interpol, IOC, ITU, OAS (pozorovatel), OPCW, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WHO, WIPO, WToO (World Tourist Organisation), BDEAC (Banque des Etats de l’Afrique Centrale, Rozvojová banka střední Afriky), Lomé IV.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Rovníková Guinea je od roku 1984 členskou zemí Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky CEMAC (Communauté économique et monetaire de l’Afrique centrale – dále Čad, Gabon, Kongo, Kamerun a Středoafrická republika). CEMAC je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. ČR s Rovníkovou Guineou neuzavřela žádnou bilaterální smlouvu.

9/27



Rovníková Guinea

4. Ekonomická charakteristika země Před příchodem „ropné éry“ spoléhalo hospodářství Rovníkové Guineje zejména na tradiční obory – tj. zemědělství (především produkci kakaa, kávy a těžbu dřeva). Objevení a následná těžba bohatých ložisek ropy počátkem 90. let minulého století přispěla zásadní měrou k prudkému ekonomickému růstu této země. Rovníková Guinea byla jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě (HDP rostl o 71,2 % v roce 1997, 16,9 % v roce 2000, 53,4 % v roce 2001), v současné době je růst HDP pomalejší – 2,1 % (EIU), 7,1 % (CIA). Ekonomika země je zcela závislá na těžbě uhlovodíků, investicích do infrastruktury a službách pro ropné firmy. Země je po Nigérii a Angole třetím největším producentem ropy v subsaharské Africe. Nominální HDP dosáhl 20,8 mld. USD a HDP per capita 19 300 USD (EIU uvádí dvojnásobný, počet obyvatel je pouze odhadován). Země se tak již řadu let pro rozvojové programy brettonwoodských institucí nekvalifikuje a rozvoj si financuje sama (případně pomocí levných čínských půjček). Příjmy státu jsou zcela závislé na cenách ropy na světových trzích. Plánované výdaje vlády na výstavbu infrastruktury proto při poklesu těchto cen (příjmů) vedou k deficitním rozpočtům. Pokračuje vážný nedostatek fiskální disciplíny a transparentnosti, rostou nedoplatky domácích i zahraničních závazků vlády. Uzavřené kontrakty postrádají transparentnost a neexistuje žádná kontrola plateb, prováděných ropnými společnostmi, protože příjmy z ropy jsou placeny na tajné účty v zahraničí (výše příjmů z ropy byla poprvé publikována až v roce 2010). Ekonomika země trpí rovněž obrovskými mimorozpočtovými výdaji. Většina bohatství zůstává v rukou úzké skupiny kolem rodiny prezidenta a podstatná část obyvatel stále žije v chudobě, přes bohaté zásoby přírodních surovin se Rovníková Guinea stále řadí k chudým zemím světa. Sociální ukazatele neodpovídají vysoké úrovni vytvořeného ročního HDP. Stejně jako jinde v Africe je i pro guinejské hospodářství problémem existence rozsáhlého neformálního sektoru, kdy velká část obyvatelstva se živí pouličním nákupem a prodejem zboží bez jakýchkoliv pravidel a regulí, individuálním rybolovem, pastevectvím, nelegální těžbou nerostů apod. Hospodářská politika vlády se řídí Národním ekonomickým rozvojovým plánem: horizont 2020 (Guinea Equatoriale 2020), který si klade za cíl diverzifikaci ekonomiky (doprava, rybolov, zemědělství, turistika, bankovnictví).

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Po letech rychlého hospodářského růstu došlo v roce 2009 a 2010 díky poklesu poptávky a cen ropy na světových trzích k poklesu růstu HDP (některé statistiky dokonce uvádějí celkový pokles HDP). V roce 2011 HDP se trend obrátil a tento růst má pokračovat i v roce 2012. Vláda bude moci pokračovat v politice vysokých investic do výstavby infrastruktury, což při špatné správě a netransparentnosti fiskální politiky může vést k deficitu a zadlužování země. Inflace spotřebitelských cen vzrostla a dosahuje 8–9 %.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

9,6

12,6

18,4

12,2

19,2

20,8

růst reál HDP 1,3 (%)

21,4

11,3

5,3

1,9

2,4

nominál HDP (miliardy USD)

10/27



Rovníková Guinea

počet obyvatel (miliony)

0,6

0,6

0,7

0,7

0,7

0,7

HDP/obyvatel 25 228 (USD v PPP)

30 704

34 018

35 234

35 219

35 712

spot. ceny(%)

2,8

4,3

7,1

8,2

8,5

4,50

Zdroj: EIU (statistická data různých zdrojů pro tuto zemi se rozcházejí i o 100 %)

Tvorba HDP: průmysl cca 91,7 % •

zemědělství 3,4 %

•

služby 4,9 %

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Podíl guinejského průmyslu na tvorbě HDP je přes téměř 92 %. Domácímu průmyslu dominuje těžba a zpracování ropy a plynu. Před ropným boomem v zemi existoval pouze lehký průmysl v okolí hlavního města Malabo, který zpracovával ryby na export, dováženou pšenici na mouku, vyráběl rostlinný olej a kakaové máslo, mýdlo a stavební materiály pro domácí průmysl – tyto sektory zůstávají nadále zaostalé. V zemi existuje mnoho malých pil a provozoven na zpracování dřeva. Ve městě Bata je v provozu stáčírna a balírna vody z podzemního vrtu. V Batě se pak dále nachází provozovna kovovýroby, zpracovávající recyklované kovy a hliník z Kamerunu, a provoz na výrobu stavebních materiálů. V hlavním městě Malabo je též stáčírna nealkoholických nápojů, dovážených z USA.

Ropný a plynový sektor: Ložiska ropy v pobřežním šelfu Rovníkové Guineje byla poprvé objevena španělskou firmou CEPSA v roce 1991. Využívání ropného potenciálu země „naplno“ začalo v roce 1996. Dvě současná největší ložiska leží poblíž břehů ostrova Bioko, třetí u pobřeží pevninské enklávy Rio Muni (Ceiba Field). Ropná ložiska (těžitelné zásoby dosahují 1,1 miliardy barelů) jsou doprovázena také bohatými zásobami 3 zemního plynu (zásoby dosahují 127 mld. m ). Průměrná denní těžba ropy v roce 2010 dosáhla 274 tisíc barelů, v roce 2011 vzrostla na 300 tisíc barelů a má i nadále růst. Hlavními ropnými společnostmi operujícími na území Rovníkové Guineje jsou firmy Guinea-ExxonMobil, Marathon Oil , Hess CorporationHydrocarbons, Noble Energy a Tullow Oil. Významné místo má i španělský Repsol, do země proniká i ruský Gazprom a čínská CNPC. Těžená ropa je částečně zpracovávána v rafinérii na ostrově Bioko, druhá rafinerie má stát na pevnině u 3 Mbini. Většina ropy se vyváží nezpracovaná. Těžený plyn (cca 6,7 mld m /rok) se zkapalňuje (LNG i LPG) nebo se z něj získává metanol. Plyn (LNG) se zkapalňuje v závodě v Punta Europa, roční výroba je 43,3 3 mil. m a vyváží se do Japonska, Jižní Koreji a Taiwanu. Druhá zkapalňovací jednotka má být vybudována do roku 2016. Závod na výrobu metanolu (Atlantic Methanol Production Company) zahájil činnost v roce 2001. Má roční kapacitu 1mil. tun. LPG se pak vyrábí v závodě Alba. Sektor zásobování země ropnými produkty a pohonnými hmotami obhospodařuje společnost Getotal, jejímiž vlastníky jsou francouzské konsorcium TotalFinaElf (80 %) a guinejský stát s podílem 20 %.

11/27



Rovníková Guinea

Ropný sektor je trvalým terčem kritiky mezinárodních institucí a nevládních organizací. Rovníková Guinea nesplňuje mezinárodní standardy transparentní těžby přírodních zdrojů EITI (Extractive Industries Transparency Iniciative). Uzavřené kontrakty nejsou transparentní a až donedávna neexistovala žádná kontrola licencování ani plateb. Příjmy z ropy byly (a nadále jsou) placeny na tajné účty v zahraničí vlastněné rodinou prezidenta a jeho nejbližšími. Výše těžby, vývozu a příjmů z ropy byla poprvé publikována až v roce 2010, statistiky se ale i nadále velmi liší. Z dalších přírodních zdrojů v zemi lze jmenovat menší (zatím nevyužívané) zásoby zlata, manganu, uranu, bauxitu, kolumbitu (Nb2O5), tantalitu (Ta2O5) a diamantů.

4.4. Stavebnictví Ve snaze diverzifikovat hospodářství vláda investuje podle oficiálních údajů cca 3 mld. Euro (cca třetinu HDP) ročně do rozvoje infrastruktury (byty, veřejné budovy, silnice, přístavy, letiště, elektrárny, elektrické i vodovodní sítě). Na africké poměry je zde patrný stavební boom ze kterého mají největší zisk čínské firmy. Největším projektem současnosti je výstavba nového města Oyala v pevninské části.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství se podílí na tvorbě HDP pouze 3,4 %, ačkoliv zaměstnává plných 50 % ekonomicky činného obyvatelstva. Země není ve výrobě potravin soběstačná – základem zemědělství jsou malé farmy, většina produkce je pro osobní spotřebu. Reforma zemědělství (výstavba vzorových farem/zemědělských družstev) je proto jedním z pilířů plánu prezidenta na obnovu a diverzifikaci hospodářství. Vedle dřeva, kakaa a kávy jsou základními plodinami v Rovníkové Guineji rýže, yam, kasava, banány a palmové semeno. Rozšířen je chov domácích zvířat, zejména skotu. Po ropě druhým nejdůležitějším zdrojem příjmů Rovníkové Guineje je dřevo. V zemi působí asi 80 těžebních společností, licence byly uděleny na plochu cca 1,5mil. ha. Produkce dřeva nekontrolovaně rostla zejména na počátku 90. let minulého století a v roce 1997 dosáhla svého maxima – 781 000 3 kubických metrů vytěženého dřeva. Poté začala těžba klesat na současných cca 375 000 m . Aktivity se řídí zákonem o lesích z roku 1997 (těží se jen v pevninské části, část se musí zpracovávat na místních pilách, vytěžené plochy se musí znovu zalesňovat, část území je chráněna), firmy ho ale nedodržují. Přetrvávajícím problémem je neprůhledné udělování licencí (ministerstvo lesního hospodářství vždy řídí člen prezidentovy rodiny), nedodržování těžebních kvót a předpisů o ochraně přírody – 85 % vytěženého dřeva je proto stále vyváženo ve formě nezpracovaných kmenů. Kakaové boby jsou třetí nejdůležitější domácí přírodní komoditou. Po vyhlášení nezávislosti země však tento sektor zemědělství značně upadl. Ještě v roce 1969 vyprodukovali farmáři 34 000 tun kakaa, produkce se ale postupně propadla až cca 3500 tun. Vláda se snaží produkci kakaa zvýšit subvencemi. Rovněž produkce kávy se postupně podstatně snížila. Produkci kakaa a kávy doprovází téměř naprostý rozpad infrastruktury k jejich zpracování. Vynikající podmínky má ve vodách, náležejících Rovníkové Guineji, mořský rybolov. Malý izolovaný ostrov Annobon, náležející Rovníkové Guineji společně s okolními výsostnými vodami, leží přímo uprostřed nejbohatších rybolovných pásem Atlantského oceánu. I tento sektor je však zanedbaný, rybolov je prováděn tradičními metodami, výlov nepřesáhne 700 tun ročně, ryby se proto dovážejí zmražené ze zahraničí.

4.6. Služby Podíl obchodu a služeb na tvorbě HDP byl v roce 2011 4,6 %. Největší částí odvětví služeb zůstávají logistika, doprava a distribuce zboží (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby) zejména pro ropné firmy. Turistický ruch, který vláda vidí jako jednu z možností diverzifikace příjmů, je stále ještě nevýznamný, trpí navíc nedostatkem vhodných kapacit. Bude vyžadovat další podstatný rozvoj infrastruktury a značné

12/27



Rovníková Guinea

investice. Příliv turistů do Rovníkové Guineje však budou nadále brzdit zejména vysoké ceny letecké přepravy, extrémní ceny hotelových služeb a nerozvinutá infrastruktura. Velkou reformu prodělává bankovní sektor a telekomunikace (viz níže).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Ve srovnání se sousedy je infrastruktura poněkud rozvinutější. To se však týká obecně pouze blízkého okolí hlavního města Malabo a okolí pevninské metropole Bata, kde se na infrastruktuře projevil pozitivní vliv ropného boomu.

Výroba elektrické energie Kapacita instalovaných elektráren je podle vládních zdrojů cca 450 MW (z toho 200 MW na ostrově Bioko). Čínská firma Sinohydro dostavěla v roce 2011 vodní elektrárnu Djibloho o výkonu 120 MW, která by měla pokrýt 90 % spotřeby v pevninské části země. Další elektrárna o kapacitě 200 MW by měla být vybudována ukrajinskou firmou Douglas Alliance do roku 2015. Čínská firma China Machinery se podílela v roce 2011 na dostavbě tepelné elektrárny Turbogaz na ostrově Bioko, ke stávajícím 43 MW tak mělo přibýt dalších 120 MW. Čínské firmy rovněž staví distribuční síť. Žádná elektrická energie se nedováží, žádná se ani nevyváží – přenosové soustavy nejsou vůbec propojeny se sousedními státy.

Telekomunikace Úroveň telefonizace je v republice Rovníková Guinea na africké poměry již velmi dobrá a stále se rozvíjí. V provozu je asi 14 000 pevných linek a asi 400 000 linek mobilních. V městech fungují veřejné telefonní automaty na kartu. Pro mezinárodní telefonní spojení je využívána jedna pozemní satelitní stanice (na Intelsat nad Atlantským oceánem), v provozu je od roku 2002 také první optický podmořský kabel pro mezinárodní telefonické spojení (z Malaba a Baty). V zemi působí dva mobilní operátoři – Getesa (Orange) a Hits (Hits Telecom). V Rovníkové Guineji působí aktuálně 7 internetových providerů (v roce 2001 jediný), kód země je „.gq“. Podle odhadu z roku 2009 (poslední dostupný údaj) využívalo internet asi 15 000 uživatelů. V zemi je povolena jedna státní televizní stanice a jedna státní rozhlasová stanice. Jediná povolená soukromá rozhlasová stanice patří prezidentovu synovi. Je povolen příjem satelitní televize. Radio Exterior de Espaňa, kritizující režim, je slyšitelné po celé zemi.

Dopravní síť Páteř dopravní sítě tvoří v Rovníkové Guineji asi 2 880 km silnic, z nichž asi 10 % bylo zpevněných (asfaltových). V posledních letech ale vláda do výstavby a obnovy silniční sítě masivně investuje, na výstavbě či rekonstrukci se podílí španělské, francouzské a zejména čínské stavební společnosti. Převážnou část silniční sítě (zejména v kontinentální části) dosud tvoří prašné silnice, které jsou v období dešťů sjízdné pouze s automobily s pohonem všech kol. V zemi není v provozu žádná železniční trať. Republika Rovníková Guinea má v současné době tři velké přístavy – Malabo, Luba a Bata. Malabo a Luba jsou pravděpodobně nejhlubšími přístavy z celého regionu Guinejského zálivu, jsou ale přetížené a vyžadují rozsáhlou rehabilitaci. Přístav Luba, který slouží zejména ropným společnostem, prodělává rekonstrukci a v budoucnu by se měl stát jednou z největších lodních křižovatek pro petrolejářské a plynařské těžební společnosti, působící v pobřežních šelfech všech okolních zemí. Říční vodní cesty nejsou v Rovníkové Guineji žádné. V Rovníkové Guineji se nachází celkem 7 letišť, z toho šest se zpevněnou přistávací plochou. Mezinárodní letiště je v Malabu a Bata. Vnitrostátní dopravu zajišťuje letecká společnost Ceiba.

13/27



Rovníková Guinea

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Přestože Rovníková Guinea stále patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, kvůli mimořádným ropným příjmům se nenachází ve skupině tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Ochota mezinárodního společenství poskytovat zemi zahraniční pomoc není díky vysokým příjmům z ropy a velmi špatné správě věcí veřejných (neprůhledné hospodaření státu, diktatura prezidenta a jeho rodiny, potlačování lidských práv a špatná komunikace s mezinárodními institucemi) příliš vysoká. Světová banka a IMF zastavily spolupráci v roce 1993. V roce 2003 ji sice obnovily, malá technická pomoc je zaměřena na posilování kapacity centrálních orgánů (např. statistického úřadu) a transparentnost při udělování těžebních licencí. Mezi roky 2006–2009 se přijímaná zahraniční pomoc ustálila na 25–30 mil. USD. V roce 2010 ale dosáhla 85 mil. USD. Největšími bilaterálními donory bylo Španělsko a Itálie, podle údajů OECD byla pomoc poskytnuta do oblasti školství a ve formě odpuštění dluhu. EU v rámci 10. EDF v letech 2008–2013 poskytuje zemi pomoc ve výši 13,8 mil. Euro na zlepšení správy věcí veřejných. Dalších 3,4 mil. poskytne na programy zaměřené na leteckou dopravu, internetové služby a rozvoj malého a středního podnikání. Výhodné půjčky na realizaci infrastrukturních projektů (realizovaných čínskými firmami) poskytuje Čína. Republika Rovníková Guinea žádnou zahraniční pomoc jiným státům neposkytuje.

14/27



Rovníková Guinea

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet Rovníkové Guineje zaznamenával v posledních letech velký růst, zejména díky platbám poplatků a daní od zahraničních ropných těžebních společností. Příjmy z těžby ropy tvoří plné dvě třetiny celkových příjmů vlády, dalším zdrojem příjmů je pak DPH a obchodní daně. Příjmy zcela závisí na objemu těžby a cenách ropy na světových trzích, vláda je nemůže nijak ovlivnit. Plánované investiční výdaje pak při poklesu ceny ropy vedou k deficitům státního rozpočtu. Příjmy, výdaje státního rozpočtu, saldo (EIU) % HDP

2007

2008

2009

2010

2011

příjmy

38,3

37,0

41,0

30,8

38,9

výdaje

19,1

21,6

49,0

34,9

37,5

saldo

19,2

15,4

-8,0

-4,2

1,5

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 2007

2008

2009

2010

2011

obch. bilance

7 886

10 556

3 237

4 300

8 327

- zb. exp FOB

10 251

14 465

8 495

10 000

15 648

- zb imp FOB

-2 365

-3 909

-5 258

-5 700

-7 321

bilance služeb

-1 397

-1 760

-1 649

-1 908

-2 990

příjmová bil.

-5 902

-6 953

-3 330

-3 924

-6 230

bil. převodů

-46

-81

-106

-64

-28

bilance běžného 541 účtu

1 673

-1 950

-1 596

-922

zahr. rezervy

4 431

3 252

2 346

3 295

3 846

Zdroj: EIU údaje v mil. USD

15/27



Rovníková Guinea

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2007

2008

2009

2010

2011

jistina

234,1

239,6

780,51

828,2

1 052,3

dluh. služba

10,3

13,8

10,8

36,6

37,8

- z toho splátky jistiny

9,1

11,5

8,5

29,33

30,1

- z toho splátky úroků

1,2

2,3

2,7

7,3

7,8

Zdroj: EIU údaje v mil. USD

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka: Monetární politika Rovníkové Guineje je určována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l’Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Čad, Kongo, Gabon, Kamerun a Středoafrická republika). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l’Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Rovníková Guinea rovněž povinna držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d’operation“, spravovaném v Paříži. V Rovníkové Guineji působí čtyři komerční banky: •

BGFI Bank GE (Gabon)

•

Caise commune d’épargne et d’investissement CCEI Bank GE (Kamerun)

•

Société génerale de banque (Francie)

•

Banco Nacional de Guinea Equatorial

Další dvě (Attijariwafa Bank (Maroko) a Ecobank) již dostaly povolení a brzy otevřou v zemi pobočky. Směnný kurz, úroková sazba 2007

2008

2009

2010

2011

CFAfr : USD

445,59

471,34

455,34

490,91

506,96

CFAfr : EUR

656

656

656

656

656

16/27



Rovníková Guinea

úv.úrok sazba (prům.; %)

15,0

15,0

15,0

15,0

15,5

5.5. Daňový systém Daňový systém Rovníkové Guineje má daleko k transparentnosti, nediskriminuje ale obchodní zájmy zahraničních subjektů, které v rámci guinejské ekonomiky dominují. Právnická i fyzická osoba provádějící operace v Rovníkové Guineji je považována z hlediska placení daní za rezidentní, pokud v zemi působí déle než 3 měsíce v roce. Guinejský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je však stále značně nepřehledný. Tvoří ho následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců: •

Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 0–35 %

•

Daň podniková – 35 % z čistého zisku (po odpočtech) nebo 1% z ročního obratu

•

Daň z přidané hodnoty (VAT): základní sazba na většinu zboží je 15 %. Zboží základní potřeby má nulovou sazbu, část zboží 6% sazbu, luxusní zboží 30% sazbu.

Sociální pojištění činí 22,5 % ze mzdy, zaměstnanec si přispívá 5 % Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (viz webové stránky). Daňové úlevy mohou získat společnosti vyrábějící na export, vytvářející pracovní místa pro místní pracovní síly, investující do sociálních služeb nebo v oblastech, které jsou považovány za zaostalé. 50% úlevu může získat podnik ve vnitrozemí pevninské části, další výjimky mohou rovněž získat zemědělská družstva, zásobovací družstva, družstevní záložny a veřejně prospěšné společnosti. Společnosti podnikající ve svobodných zónách nebo svobodném přístavu v Lubě cla, daň z příjmu fyzických osob, podnikovou daň ani VAT neplatí.

17/27



Rovníková Guinea

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka miliony USD

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz FOB

10 251

14 465

8 495

10 000

15 648

dovoz FOB

-2 365

-3 909

-5 258

-5 700

-7 321

bilance

7 886

10 556

3 237

4 300

8 327

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největšími importéry zboží z Rovníkové Guineje v roce 2010 byly: •

USA (24,3 %)

•

Itálie (10,3 %)

•

Španělsko (10,1 %)

•

Jižní Korea (8,3 %)

•

Kanada (7,6 %)

•

Čína (6,3 %)

•

Holandsko (6,1 %)

•

Brazílie (5,9 %).

Největšími exportéry do Rovníkové Guineje byly: •

Čína (21,4 %)

•

Španělsko (13,8 %)

•

USA (12,7 %)

•

Francie (10,9 %)

•

Pobřeží slonoviny (6,7 %)

•

Velká Británie (6,3 %)

•

Itálie (5,2 %).

Evropská unie (EU27) má s Rovníkovou Guineou negativní obchodní bilanci, v roce 2011 dovezla zboží za 4,1 mld. Euro a vyvezla zboží v hodnotě 0,84 mld. Euro.

6.3. Komoditní struktura V exportu z Rovníkové Guineje jednoznačně převažuje ropa (přes 90 % exportu), dále následují metanol, stavební dřevo a kakao. Největšími dovozními položkami jsou strojírenská zařízení a technologie pro ropný těžební a zpracovatelský sektor, spotřební zboží (oblečení, potraviny), automobily, pohonné hmoty a drobné technologické vybavení soukromých zpracovatelských provozů.

18/27



Rovníková Guinea

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovozce zboží v hodnotě vyšší než 50 000 XFA potřebuje dovozní licenci. Dovoz zboží do země je technicky poměrně složitý (stejně jako i do ostatních zemí teritoria). Celní systém patří k nejvíce zkorumpovaným v zemi a celníci velmi často uměle navyšují cenu dováženého zboží – nejvhodnější je přenechat proclení na místním partnerovi. Na výrobky se zemí CEMAC není (nemělo by být) aplikováno žádné clo. Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Celní sazebník (který vychází ze sazebníku CEMAC) rozlišuje čtyři základní kategorie: základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, drůbež, maso, mléko, rýže a pšenice) – sazba je 5% •

suroviny pro průmyslový sektor – sazba 10 %

•

polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 %

•

běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika apod.) – sazba 30 %

Dovozci platí dále daň z obratu ve výši 1 %, daň CEMAG 1,4 % a v některých případech speciální daň ve výši 15–50 % (alkoholické nápoje, tabák, luxusní spotřební zboží). Dovážené zboží kontroluje pro tamní vládu francouzská společnost CGS, před odesláním zboží je proto lépe kontaktovat tuto společnost. Pre-shipping inspekce je zaměřena jak na ceny, tak kvalitu, množství a nezávadnost zboží. Český vývozce (dovozce zboží do Rovníkové Guineje) potřebuje zejména faktury (Commercial Invoice), a to ve čtyřech exemplářích, pokud možno ve španělštině nebo francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým španělským či francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Jednotková cena a celková cena musí být uváděna v paritě cif (dovoz), se specifik ovanou hrubou a čistou hmotností a prodejními podmínkami. Dovozce dále předkládá lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balicí listy (Packing List), dovozní povolení (licenci), doklad o zaplacení zboží či akreditivu (Levante de comercio) a osvědčení o původu zboží (vydané oficiální Obchodní a průmyslovou komorou v zemi původu zboží). Certifikát původu zboží při exportu z Rovníkové Guineje vydává pro vývozce obchodní komora CCGE (Cámara de Comercio de Guinea Ecuatorial), event. CCAFM (Cámara de Comercio, Agricola y Forestal de Malabo). Ropné firmy a vývozci dřeva, kakaových bobů a kávy podléhají speciálnímu vývoznímu režimu a zdanění. Vývozní daň činí 20 % ceny dřeva (fob). Royalties z prodeje ropy dosahují 10–16 %.

6.5. Ochrana domácího trhu V Rovníkové Guineji nejsou platná žádná zvláštní dovozní omezení nebo zákazy. Do Rovníkové Guineje lze dovážet prakticky všechny kategorie výrobků, kromě položek na „negativním seznamu“ (zbraně, munice, výbušniny (vyžadují speciální licenci), radioaktivní materiál, nebezpečné látky a odpady).

6.6. Zóny volného obchodu V Rovníkové Guineji je jedna zóna volného obchodu (K5 v Malabu) a jeden svobodný přístav (Luba asi 50 km od hlavního města Malabo na západním pobřeží ostrova Bioko). Povolení firmám působit v tomto přístavu vydává vláda. Firmy zde působící neplatí daň z příjmu fyzických osob, dovozní cla, podnikovou daň, ani VAT.

19/27



Rovníková Guinea

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna V ekonomické oblasti není platná žádná smlouva mezi ČR a Rovníkovou Guineou.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka tisíce USD

2006

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

38

2 678

2 930

17 290

488

4 729

dovoz

0

12

0

13

229

856

obrat

38

2 690

2 930

17 303

717

5 585

saldo

38

2 666

2 930

17 277

259

3 873

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Komoditní struktura vývozu České republiky do Rovníkové Guineje v roce 2011 (SITC 5): •

díly a příslušenství přístrojů a zařízení

•

turbovrtulové pohony, ostatní díly letounů

•

kancelářské stroje

•

železné či ocelové nádoby na stlačené plyny

•

nepolévané keramické dlaždice, obkládačky

V roce 2011 byly do ČR z Rovníkové Guineje dovezeny: •

železný odpad a šrot

•

turbovrtulové motory

•

navigační přístroje

Český obchod s Republikou Rovníková Guinea odráží z velké části opravy letadel (v roce 2009 ČR dodala 3 ks L410). Jiné druhy zboží se objevují sporadicky a v malých objemech.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Guinejský trh je malý a kupní síle většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Perspektivním odvětvím pro české exportéry jsou dodávky těžebních zařízení (pro ropný i neropný sektor, zařízení na výrobu ropných derivátů), technologií pro výrobu a rozvod elektřiny, potravinářských technologií včetně nápojů, zdravotnického vybavení, spotřebního zboží, malých investičních celků (malé vodní elektrárny, pily, pekárny, mlýny, zpracování ovoce) a zemědělské techniky. České firmy by se mohly uplatnit v oblasti potravinářských komodit. Značný potenciál má spolupráce v oblasti exportu českého speciálního materiálu.

20/27



Rovníková Guinea

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Čeští podnikatelé a obchodníci nemají v Rovníkové Guineji žádné společné podniky.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ v posledním období nezaregistroval žádnou přímou poptávku subjektů z Rovníkové Guineje.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v současné době neposkytuje republice Rovníková Guinea žádnou rozvojovou pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb ZÚ v průběhu roku 2008 neregistroval spolupráci v oblasti služeb.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Zaměstnanec poprvé přijíždějící do země za účelem zaměstnání musí při žádosti o vízum předkládat pracovní smlouvu, po příjezdu musí žádat o povolení k pobytu – rezidenční povolení (residential permit). Společnosti nesmějí zaměstnávat více než 10 % cizinců, v případě ropných firem je tato kvóta zvýšena na 30 %. Podle vyhlášky vlády č. 1/2008 se všichni pracovníci musí do tří měsíců registrovat u úřadu sociálního pojištění (INSESO). Všichni cizinci pobývající v zemi déle než tři měsíce v roce jsou považováni za tuzemce, musí se registrovat u daňového úřadu a platit v Guineji daně z příjmu.

21/27



Rovníková Guinea

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Guinejský trh je relativně malý a kupní síla většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Základní podmínkou úspěchu je cena – i zde rychle rostou dovozy levného čínského zboží. Významnou pomocí pro české subjekty se zájmem o vstup na místní trh může být spolupráce se smíšenou obchodní komorou Česko-subsaharská Afrika (Staroměstské náměstí 15/603, 110 00 Praha 1, tel. +420 224 237 118, fax: +420 224 228 690, www.crgchamber.com).

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Zboží denní potřeby je v Guineji většinou prodáváno v malých (většinou kamerunských, nigerijských atd.) obchodech, kterých je velké množství. Španělské či libanonské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech (Malabo a Bata). V zemi není dostatek distributorů, jejich činnost pak přebírají velcí zahraniční dopravci (např. námořní dopravci). Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkurenční překážku. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu, užitečné je zejména spojení s rodinou prezidenta či někoho z vlády a vedení vládní strany. Vzhledem k množství podvodů je vždy třeba sepsat smlouvu místním právníkem a důkladné prověření partnera (due dilligence). ČR dosud nemá v Guineji vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Informace o technických a hygienických normách nejsou dostupné. Dovážené zboží (zejména potraviny) musí mít návod (složení) ve španělštině či francouzštině a nést nápis Vente en la CEMAC.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Velké těžební a průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků. Ti do společného podnikání v zemi přinášejí, vedle značných investic, zpravidla své know-how. Zaměstnanec poprvé přijíždějící do země za účelem zaměstnání musí při žádosti o vízum předkládat pracovní smlouvu, po příjezdu musí žádat o povolení k pobytu - rezidenční povolení (residential permit). Rezidenční povolení nemusí mít v republice Rovníková Guinea státní příslušníci členských zemí skupiny CEMAC. Společnosti nesmějí zaměstnávat více než 10 % cizinců, v případě ropných firem je tato kvóta zvýšena na 30 %. Podle vyhlášky vlády č. 1/2008 se všichni pracovníci musí do tří měsíců registrovat u úřadu sociálního pojištění (INSESO). Všichni cizinci pobývající v zemi déle než tři měsíce v roce jsou považováni za tuzemce, musí se registrovat u daňového úřadu a platit v Guineji daně z příjmu. Základním zákonem, který řídí pracovní trh je pracovní zákoník (Ordenamiento general de trabajo) č. 2 z roku 1990. Nařízení vlády č.1 z roku 2009 stanoví minimální mzdu ve výši 121 730 XAF (cca 200 Euro) – tato minimální mzda je ale pro jednotlivé kategorie násobena určitým koeficientem (např. vysoce kvalifikovaná profese mají koeficient 10, nekvalifikovaní dělníci mají koeficient 1). Guinejci ve vysokých pozicích v zahraničních firmách musí dostávat plat minimálně odpovídající 75 % procentům platu zahraničních zaměstnanců na podobných pozicích. Ostatní mají nárok na stejné mzdy jako zahraniční pracovníci. Kolektivní vyjednávání, odborové sdružování atd. upravuje zákon č. 12 z roku 1992 o odborech a kolektivním vyjednávání – jeho text však není dostupný a ve skutečnosti ani není dodržován.

22/27



Rovníková Guinea

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Světová banka řadí Rovníkovou Guineu mezi země, kde je založení firmy nejsložitější (178. místo ze 183). Formality je tedy lépe svěřit místnímu partnerovi nebo místnímu právníkovi. 1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu. Investice pak pro celou zónu CEMAC reguluje Charta investorů. Rovníková Guinea sice k dohodě OHADA přistoupila a je členem CEMAC, příslušné předpisy ale aplikuje po svém, zpožděně a neúplně. Založení firmy je tedy složitější než v okolních frankofonních zemích CEMACu a právní rámec nepřehlednější. Zahraniční společnosti, mající hlavní kancelář v Rovníkové Guineji, mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Guinejské obchodní právo (společné v rámci dohody OHADA) umožňuje jak domácím, tak zahraničním firmám fungovat mj. jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL/Sociedad de Responsabilidad Limitada – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme/Sociedad anónima“. Viz rovněž informace na webu OHADA. Akciová společnost (SA) musí mít základní kapitál ve výši 10 mil XFA (akcie po 10 000 XFA), s.r.o. ve výši 1 mil. XFA. Místní partner musí vlastnit minimálně 35% podíl akcií, 1/3 managementu musí být Guinejci. Po sepsání společenské smlouvy a jmenování statutárních orgánů je potřebné: •

zapsat firmu do obchodního rejstříku a na notářství

•

získat povolení podnikání (kopie datové stránky pasu zahraničních společníků, ID místních, žádost o povolení podnikání podepsaná premiérem, ověřená kopie zakládací smlouvy, kopie výpisu obchodního rejstříku, údaje o společnosti a managementu, doklad o založení účtu u místní banky potvrzený ministerstvem financí, potvrzení o solventnosti ministerstva financí, potvrzení banky o solventnosti, podnikatelský plán potvrzený ministerstvem ekonomiky)

•

získat svolení sektorového ministerstva (předkládá se potvrzení o přidělení fiskálního statistického čísla od daňové instituce a povolení podnikání)

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Samozřejmostí je, že propagační materiály budou kvalitní a ve španělštině (ev. v první fázi alespoň francouzsky). Největší efekt při jednání o jakémkoliv větším projektu mají přímé kontakty na vedení státních orgánů a příslušných ministerstev, příp. na rodinu prezidenta či vedení vládní strany. U spotřebního zboží má největší efekt reklama v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména rozhlasu. V oboru nabídek a prodeje běžných spotřebních a strojírenských komodit leží největší tíha akviziční činnosti na místním zástupci. Nejdůležitější je přitom osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. Nepochybně účinná by byla podnikatelská mise s připravenou prezentací pro místní představitele a podnikatele.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Rovníková Guinea je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Jako člen dohody OHADA (Organisation pour l’Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) Rovníková Guinea přijala konvenci, která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Zásadní důležitost při předcházení a řešení obchodních sporů má znění obchodní smlouvy, kterou je vždy lepší připravit s místním právníkem a kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. Podle hodnocení Světové banky je Rovníková Guinea na 74. místě ze 183 hodnocených. S řešením sporů u místních soudů jsou spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je obtížná a zdlouhavá. Vhodnější je vždy mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti španělského práva (místního zvykového práva) a procedurálních zvyklostí.

23/27



Rovníková Guinea

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou uveřejňovány v oficiálním věstníku (existuje ale řada výjimek např. pro urgentní zakázky, technicky náročné zakázky atd.). Speciálním režimem se rovněž řídí zakázky pro ropný průmysl. Ve skutečnosti ale o zakázce rozhoduje úzká skupina lidí kolem hlavy státu.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Hlavními překážkami uplatnění zahraničních firem na místním trhu může být skutečnost, že domácí úřady poměrně výrazně upřednostňují při všech jednáních a administrativních úkonech domácí subjekty (zejména spojené s rodinou prezidenta), případně velké nadnárodní monopoly. Překážkou jsou rovněž nízká znalost španělštiny či francouzštiny mezi českými podnikateli, dále vysoké dopravní náklady, vládní byrokracie a korupce. Ekonomika Rovníkové Guineje je již poměrně dobře rozvinutá, trh je ale velmi malý. Navzdory dobrým makroekonomickým výsledkům se však nepodařilo dosud podstatně snížit chudobu venkovského obyvatelstva a zvýšit jeho kupní sílu. Společnosti již působící na guinejském trhu si stěžují na laxní přístup úřadů k dodržování zákonů. Investiční zákon, původně zamýšlený jako liberální, je v praxi extrémně byrokratický a otevřený manipulacím. Řešení u soudu je těžkopádné a zdlouhavé. Rovněž vykonávání rozsudků je pomalé a plné administrativních či právních obstrukcí a kliček. Právní systém podléhá do značné míry vlivu státní administrativy. Rovníková Guinea je obecně považována za bezpečnější zemi, než je řada dalších států v oblasti. Přesto je třeba vážit bezpečnostní rizika při pohybu po území státu – i v Rovníkové Guineji (zejména ve venkovských oblastech) se příliš nedoporučuje cestovat mimo města či vesnice po setmění. Nedoporučuje se účastnit se velkých shromáždění lidí. Fotografování vojenských a vládních budov je přísně zakázáno.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Rovníková Guinea je členskou zemí WIPO, rovněž přistoupila k African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl mj. ochranu patentů. Jako člen OAPI přijala řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světové organizace pro duševní vlastnictví. Přes exitující smlouvy jsou práva v Rovníkové Guineji hojně a často porušována, soudní ochrana je pomalá a neúčinná.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Bankovní akreditivy lze považovat v Rovníkové Guineji již za obvyklé platební nástroje. Českým exportérům lze platby prostřednictvím neodvolatelných akreditivů jedině doporučit. Velvyslanectví má povědomost o případu, kdy byla část platby pro českou firmu po provedení sjednaných prací zadržována a s odkazem na jeden chybějící dokument byla požadována platba nemalé částky. Jinak, obecně je platební morálka guinejských odběratelů údajně dobrá.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V Rovníkové Guineji se trhy konají pouze v Malabu, mají ale jen místní význam.

24/27



Rovníková Guinea

9. Investiční klima Vlastnická práva jsou v Rovníkové Guineji chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům (praxe však poněkud pokulhává za teorií z důvodu nedostatečně fungující justice, nedostatečné definice vlastnických práv v příslušném zákonu a nedostatečné shody názorů různých vládních úřadů). Mezi zahraničními a domácími subjekty není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy často nadržují domácí straně). Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat movitý majetek. Světová banka hodnotí zdejší podnikatelské prostředí jako nejlepší ze zemí CEMACu (155. místo ze 183 hodnocených zemí). Praktickými překážkami jsou dosud stále špatná infrastruktura, vysoké výrobní náklady, rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti. rok

místo

TI index korupce

2011

172 (ze 182)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2011

170

World Bank Doing Business

2012

155 (ze 183)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Podmínky vstupu zahraničního kapitálu se řídí zákonem o investicích (Régimen de inversiones) z roku 1992, který byl novelizován v roce 1994. Tento zákon by měl být ve shodě s Chartou investorů zemí CEMAC a předpisy OHADA. Investice do ropného a těžebního sektoru se řídí zvláštními zákony. Guinejská vláda se snaží zahraniční investory do země lákat – podporuje zejména investice do rekonstrukce a výstavby infrastruktury, zpracování dřeva, průzkumu a těžby ložisek uhlovodíků a minerálů, zemědělství a potravinářského průmyslu, turistiky, rybolovu. Firmy mohou získat fiskální i daňové úlevy (viz kapitola 5.5), vláda rozšiřuje bezcelní zóny a svobodné přístavy. Zahraniční i domácí subjekty mohou založit firmu (viz kap. 8.3), účastnit se všech výdělečných aktivit a realizovat své zájmy v jiných obchodních a podnikatelských společnostech. Investice (převod finančních prostředků ze zahraničí) musí být schválena vládou. Převod a repatriace movitého majetku, dividend, finančních prostředků získaných podnikáním nejsou (po zaplacení příslušných daní a odvodů) rovněž omezeny. Guinejské právo nediskriminuje nijak zahraniční a nezvýhodňuje domácí subjekty. Překážky podnikání jsou popsány v kapitole 8.7 a 9. Diskriminační efekt pro zahraniční investory může představovat existence polovládních firem (parastatals) s majetkovou účastí rodiny prezidenta – například: •

Getesa (společný podnik s filiálkou France Telecom) – telekomunikační sektor

•

Getotal – (společný podnik s francouzským konsorciem TotalFinaElf, které vlastní 80 % akcií) – dovoz a distribuce pohonných hmot a derivátů ropy

•

Petroguinea – státní firma, vytvořená prezidentským dekretem v roce 2000 – působí v sektoru těžby ropy

Rovníková Guinea má podepsány dvoustranné investiční a/nebo obchodní dohody se Španělskem, Francií.

25/27



Rovníková Guinea

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Kumulativní FDI (mld. US$)

FDI (mld. US$)

2006

-

0,469

2007

5,836

1,243

2008

5,042

-0,793

2009

6,678

1,636

Investice z větší části směřují do průzkumu a těžby ropy, největšími investory jsou americké firmy, následované ČLR, Francií a Marokem). Odhaduje se (vláda výši FDI nezveřejňuje), že v roce 2010 a 2011 dosáhly FDI 0,75 mld. USD.

9.3. České investice v teritoriu Velvyslanectví nemá informace o českých investicích v Rovníkové Guineji.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty V současné době jsou nejperspektivnějšími odvětvími pro investice: •

výroba hnojiv

•

potravinářský průmysl

•

geologický průzkum a využití nových ložisek surovin

•

zpracování ropy (rafinérie)

•

infrastruktura

•

digitalizace a telekomunikace

•

služby

Mezi dalšími cílovými odvětvími pro zahraniční investice jsou obecně sektory zemědělství (zejména modelové farmy), rybolovu, služeb a turistiky. Vláda provedla od roku 1991 řadu reforem, zahraničním investorům otevřela sektor bankovnictví i telekomunikace. Velmi zajímavou příležitostí by mohl být sektor energetiky, vláda vyjádřila zájem o privatizaci zastaralé energetické sítě a výrobních bloků el.energie, vč. velkých investic do starších zařízení.

9.5. Rizika investování v teritoriu Viz kapitola 8.7.

26/27



Rovníková Guinea

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Hlavní hrozbou politické stability je náhlý „odchod“ prezidenta (ať již z důvodu nemoci, či převratu) a následný boj o moc mezi příslušníky rodiny. Vzhledem k těžbě nových ložisek a růstu cen ropy a zemního plynu je v roce 2012 očekáván růst HDP ve výši 6–7%. Vláda bude pokračovat v investicích do rozvoje infrastruktury.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Hospodářská politika se bude alespoň formálně řídit strategií Horizont 2020, která si klade za cíl diverzifikovat ekonomiku země. Země ale nadále zůstane závislá na exportu ropy a cenách na světových trzích.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. V nejbližší budoucnosti není očekávána žádná zásadní změna současného mezinárodního směřování země ani vstup do mezinárodních uskupení (zejména WTO). V souvislosti s členstvím země ve skupině OHADA by měl být v roce 2012 upraven zákon o investicích.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Viz kapitoly 7.4. a 9.4.

27/27


Souhrnná teritoriální informace Rovníková Guinea

Recommend Documents