Souhrnná teritoriální informace Papua Nová Guinea

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Papua Nová Guinea

Souhrnná teritoriální informace Papua Nová Guinea Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur (Malajsie) ke dni 30.09.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/27

© Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)


Papua Nová Guinea

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Nezávislý stát Papua Nová Guinea

•

The Independent State of Papua New Guinea

1.2. Rozloha •

2

463 tisíc km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

6 310 129 (červenec 2012), hustota osídlení 13,4 obyv./km2 (2011)

podíl ekonomicky činného obyvatelstva: •

3,6 mil. (75% v zemědělství)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Roční přírůstek obyvatelstva 1,936%, porodnost 25,92 narození na 1000 obyvatel, úmrtnost 6,56 na 1000 obyvatel, dětská úmrtnost 45,5 na 1000 narozených dětí. Věkové složení: do 14 roků 36,4%, od 15 do 64 roků 60%, nad 65 roků 3,6%.

1.5. Národnostní složení Nejpočetnější etnika: •

Melanésané

•

Papuánci

•

Negrité

•

Mikronésané

•

Polynésané

1.6. Náboženské složení •

protestanti (69,4%)

•

římsko katolická církev (27 %)

•

domorodé víry (animisté a další)

•

celkem 96% populace se hlásí ke křesťanské církvi, byť část z nich vyznává i předkřesťanskou víru.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

tok pisin (úřední)

•

angličtina (úřední)

2/27



Papua Nová Guinea

•

hiri motu (úřední)

•

a dále asi 715 různých domorodých jazyků a dialektů

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města hlavní město : •

Port Moresby

19 provincií, hlavní město má zvláštní statut

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

kina (PGK), která se dělí na 100 toeas. Kurz v roce 2003 byl 1 USD = cca 3,5 kina, v r. 2008 1 USD = 2,8 kina, dne 16.9.2009 činil 2,75.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

16. 9. Den nezávislosti

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Vzhledem k tropickému klimatu dovoluje společenská etiketa mužům odkládat saka a pohybovat se při jednáních pouze v košili a kravatě. PNG je exotická země, jejíž obyvatelé mimo velká města nadále žijí rituálním tradičním životem. Ten, za současného používání tradičních oděvů (skoro nazí), navozuje pro návštěvníky z Evropy velice specifickou až tajuplnou kultovní atmosféru. Obyvatelé sice nejsou agresivní, rozhodně se však doporučuje cestovat do oblastí mimo města s místním průvodcem.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Povinné očkování: Očkování proti žluté zimnici se požaduje od osob starších 1 roku, které přijíždějí ze zemí s endemickým výskytem žluté zimnice. Očkování by mělo proběhnout nejméně 10 dní před vstupem do země. Doporučená očkování: Naléhavě se doporučuje očkování proti virové hepatitidě a proti břišnímu tyfu. V případě dlouhodobého pobytu se doporučuje očkování proti virové hepatitidě B. Očkování proti Japonské encefalitidě se doporučuje cestovatelům, kteří budou dlouhodobě pobývat ve venkovských lokalitách a vlhkých oblastech, kde existuje riziko expozice moskyty a komáry. Zkontrolujte si svá očkování proti záškrtu, tetanu a spalničkám. Malárie: Riziko malárie existuje v celé zemi včetně městských částí. Výskyt malárie v nižších nadmořských výškách než je 1800 m. Další rizika infekčních onemocnění: Horečka dengue, Encefalitida Murray Valley, Filarióza lymfatická, Skvrnitý tyfus, (blechy, vši), Hepatitida typu C, Venerické infekce.

3/27



Papua Nová Guinea

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Víza jsou udělována občanům ČR na zastupitelských úřadech/konzulátech PNG v zahraničí. V Evropě se jedná o tyto úřady:

Belgie Brussels Papua New Guinea Embassy Avenue de Tervuren 430 1150 BRUSSELS Tel: (32-2) 7790609; Fax: 7727088

Velká Británie London High Commission Papua New Guinea High Commission 14 Waterloo Place LONDON SWIR 4AR Tel: (44-71) 930 0922/6; Fax: (44-71) 930 0828 Vízový poplatek za jednorázové turistické vízum činí v místní měně 25 Kin. Žádost o vízum je nutno doložit zpáteční letenkou. Letištní víza nejsou udělována. V PNG není přihlašovací povinnost na polici, turistům se však doporučuje ve vlastním zájmu vyrozumět policii o plánovaném pobytu mimo města.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Podle přehledu životních podmínek ve světových metropolích, který zveřejnila Economic Intelligence Unit v červnu 2009, je hlavní město PNG na seznamu nejhorších měst pro život. V seznamu 140 hodnocených měst se Port Moresby umístil na 137. místě.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví České republiky Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 182 Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur Malajsie Telefonní spojení: +60-3-21662900/ +60-3-21661900 Faxové spojení: +60-3-21665700/ +60-3-21666700 E-mail: [email protected] [email protected] internetové stránky: www.mzv.cz/kualalumpur Přímé zastoupení je v působnosti ZÚ Kuala Lumpur, který dále obhospodařuje Malajsii, Kiribati a Tuvalu.

4/27



Papua Nová Guinea

ČR je v Papui Nové Guineji zastoupena prostřednictvím honorárního konzulárního úřadu v Port Moresby, který oficiálně zahájil činnost dne 9. 11. 2005. Sídlem konzulárního úřadu je Port Moresby, konzulárním obvodem je území Nezávislého státu Papua Nová Guinea. Vedoucí HK: Honorární konzul p. Robert Lawrence Wong Adresa úřadu: Level 3 Cuthbertson House, Cuthbertson Street Port Moresby 121, National Capital District Papua New Guinea Adresa pro poštovní styk: P.O. Box 165 Port Moresby 121, National Capital District Papua New Guinea Úřední hodiny: Pondělí –pátek 08:00 –17:00 tel.: +675 - 3211852, 3211877, 3200864 fax: +675 - 3211877 e-mail: [email protected], [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Všechna důležitá tel. čísla, t.j. policie, hasiči a lékařská záchranná služba jsou spojována po vytočení trojčíslí 000.

1.18. Internetové informační zdroje •

Parlament http://www.parliament.gov.pg

•

Předseda vlády http://www.pm.gov.pg

•

Papua New Guinea Chamber of Commerce and Industry www.pngcci.org.pg

•

Port Moresby Chamber of Commerce and Industry www.pomcci.org.pg

•

Bank of Papua New Guinea www.bankpng.gov.pg

•

Národní statistický úřad (NSO) http://www.nso.gov.pg

1.19. Adresy významných institucí Významné adresy Obchodní a průmyslová komora Papua New Guinea Papua New Guinea Chamner of Commerce and Industry Trukai Building, Lawes Road, Konedobu P.O. Box 1621, Port Moresby Papua New Guinea tel.: +675 321 3057 fax: +675 321 0566 e-mail: [email protected] www.pngcci.org.pg

5/27



Papua Nová Guinea

Obchodní a průmyslová komora Port Moresby Port Moresby New Guinea Chamner of Commerce and Industry 6th Floor, Monian Tower, Douglas St. Port Moresby P.O. Box 1764, Port Moresby Papua New Guinea tel.: +675 321 3077 fax: +675 321 3254 e-mail: [email protected] www.pomcci.org.pg Centrální banka - The Bank of Papua New Guinea ToRobert Haus, Corner of Douglas Street Section 25 Alotment 1, Port Moresby Postal address: Bank of Papua New Guinea ToRobert Haus P.O. Bow 121, Port Moresby Postcode 111 National Capital District Papua New Guinea tel.: +675 322 7200 fax: +675 321 1617, 322 7388 e-mail: [email protected] www.bankpng.gov.pg

6/27



Papua Nová Guinea

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Východní část ostrova Nová Guinea byla v r. 1884 rozdělena mezi Německo (sever) a V. Británii (jih). Britská část, která byla původně protektorátem Britská Nová Guinea, byla v r. 1902 předána do správy Austrálie a zákonem z r. 1905 prohlášena britským Územím Papua. Německou Novou Guineu okupovaly v r. 1914 australské jednotky. Po 1. sv. válce, do invaze Japonska v r. 1941, se stala mandátním územím Společnosti národů. Po kapitulaci Japonska r. 1945 byla poručenským územím OSN ve správě Australského svazu. V r. 1949 byla obě území spojena v jeden správní celek pod svrchovaností Austrálie, nazvaný Papua a Nová Guinea. Ve druhé polovině 60-tých let a počátkem 70-tých let zintenzivněla jednání o dosažení nezávislosti. V r. 1972 bylo jméno území změněno na Papua Nová Guinea (PNG). V r. 1973 získala PNG vnitřní samosprávu. Plná nezávislost PNG byla vyhlášena 16. 9. 1975. Oficiální název země: Nezávislý stát Papua Nová Guinea.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Papua Nová Guinea je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je britský monarcha (královna Alžběta II), reprezentovaný generálním guvernérem (od února 2011 Michael Ogio). Titul monarchy je dědičný, generální guvernér je volen parlamentem PNG. Plní převážně ceremonielní funkci. PNG má tři úrovně vlády: národní, provinční a místní.

2.3. Složení vlády Jednokomorový Národní parlament má 109 členů. Poslanci jsou voleni z 19 provincií a území hlavního města Port Moresby na období 5 let. Parlament volí premiéra, který jmenuje z členů své strany nebo koalice vládu (Národní výkonná rada). Právní systém PNG je založen na britském zvykovém právu. Soudnictví je nezávislé na vládě. Existují tři úrovně soudů, nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud. Hlavní politické strany: Národní aliance (NA), Papua and Niugini Union Party neboli PANDU, Papua New Guinea Party (PNGP), Lidové demokratické hnutí (PDM), Lidová akční strana (PAP), United Resources Party (URP). Většina poslanců je ve svých volebních obvodech zvolena především na osobním a etnickém základě, nikoliv podle příslušnosti k polické straně. Volební systém je většinový, vítězi často dostanou méně než 15 % hlasů. Loajalita ke straně není obvykle příliš silná. Typické je „přetahování" poslanců v úsilí získat parlamentní většinu. Žádná strana dosud nikdy nezískala dostatek křesel k vytvoření své vlastní vlády. Vzhledem k tomu, že většina poslanců si po volbách nezachová své křeslo, je stranická struktura slabá a národní vedení není stabilní. Národní politická scéna PNG má historii změn vládních koalic a jejich vedení v průběhu volebních období parlamentu. Nové vlády jsou po prvních 18 měsíců chráněny zákonem proti hlasování o nedůvěře a vyslovení nedůvěry parlamentem není možné ani 12 měsíců před novými volbami. V úsilí zajistit větší stabilitu byl v r. 1999 přijat zákon o integritě politických stran, zakazující poslancům měnit svou stranickou příslušnost. Současná vláda byla vytvořena koalicí několika stran po volbách v červenci 2007. Premiérem byl zvolen opět Michael Somare, předseda Národní aliance, který byl rovněž prvním premiérem v r. 1975, místopředsedou vlády je Puka Temu. Složení parlamentu po volbách: 27 poslanců NA, 8 PNGP, 6 PAP, 6 URP, 5 PANGU, 5 PDM, 19 nezávislých, 33 ostatní zástupci.

7/27



Papua Nová Guinea

3. Zahraničně-politická orientace Cíle zahraniční politiky Vzhledem k poloze, rozloze a materiálnímu postavení patří mezi trvalé priority zahraniční politiky PNG vztahy se zeměmi regionu a především se sousedními státy. Regionální spolupráci hodlá vláda dále prohlubovat. PNG je zdaleka největší národ žijící na ostrovech z oblasti Pacifiku a tradičně se považuje za součást této oblasti, spíše než regionu jihovýchodní Asie. Klíčovou roli hrají vztahy s Austrálií. Canberra poskytuje významnou pomoc pro zmírnění chudoby a na podporu hospodářského rozvoje. Austrálie rovněž pomáhá při budování policie a státní správy. Vztahy s Indonésií jsou stabilizované. V sousední indonéské provincii Irian Jaya probíhá konflikt nízké intenzity s příslušníky separatistické Organizace za nezávislost Papuy (FPM - Free Papua Movement), která usiluje o odtržení provincie Irian Jaya od Indonésie. V důsledku násilností uprchly od 80-tých let tisíce Papuánců do PNG. Mnoho z nich zůstává v táborech v pohraniční oblasti. Od smluvního vymezení práva vojenských jednotek obou zemí v prostoru společných hranic (v r. 1992) výrazně polevilo napětí v souvislosti s překračováním hranic partyzánskými jednotkami FPM. PNG rozvíjí vztahy se zeměmi Asie. Je zakládajícím členem Regionálního fóra ASEAN (ARF) a jako „zvláštní pozorovatel" se od 70-tých let (kdy se stala vůbec prvním pozorovatelem ASEAN) účastní ministerských zasedání ASEAN. S cílem upevnit a institucionalizovat svůj vztah s ASEAN usiluje vláda o vytvoření nového, přesněji definovaného a trvalejšího statutu „stálého přidružení“. Na plné členství v ASEAN PNG neaspiruje. Od r. 1994 je PNG členem APEC. V dubnu 2009 navštívili Čínu ministr zahraničních věcí Samuel Abal a poté premiér Michael Somare, během jehož návštěvy bylo podepsáno několik dohod o ekonomické a technické bilaterální spolupráci v oblasti obchodu, energetiky a výstavby infrastruktury. Čína zůstává v zemi i nadále mimořádně ekonomicky a politicky aktivní, prostřednictvím čehož se snaží získat vliv v regionu jižního Tichomoří. Vztahy s Českou republikou jsou minimální a soustředí se na několik projektů rozvojové pomoci, které Česká republika prostřednictvím svého velvyslanectví v Kuala Lumpur na Papue Nové Guineji realizovala. K mezinárodním politickým a ekonomickým otázkám zastává PNG všeobecně umírněný postoj.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN, Společenství (bývalé Britské společenství národů), ARF, APEC (od 1993), HNZ, Jihopacifické forum, Světová banka, IMF, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, WHO, ESCAP (Ekonomická a sociální komise pro Asii a Pacifik), WTO (od 1996), WMO, APDC, FAO, IMO, Intelsat, Interpol, ACP, ADB, G77, IBRD, ICAO, ICFTU, IDA, IFAD, IFAD, IFC, ILO, IOC, ITU, ASEAN (pozorovatel a člen ASEAN Regional Forum).

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Účast Papui Nové Guineji v mnohostranných smlouvách a dohodách vyplývá z jejího členství v jednotlivých mezinárodních organizacích.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V současnosti neexistuje dvoustranná smluvní základna.

8/27



Papua Nová Guinea

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Papua Nová Guinea je země bohatě obdařená přírodními zdroji, jejichž těžba je ale omezena náročným terénem a vysokými náklady na budování příslušné infrastruktury. Zemědělství poskytuje živobytí pro 85 % obyvatelstva. Zásoby nerostných surovin včetně ropy, mědi a zlata přispívají dvěma třetinami k příjmům státního rozpočtu. Velká část obyvatel země závisí primárně na samozásobitelství. Mnoho kmenů v izolovaných oblastech hornatého vnitrozemí má malý vzájemný kontakt a téměř nulové styky s okolním světem. Žijí v nemonetarizované ekonomice a samozásobitelská zemědělská produkce je pro ně zdrojem živobytí. V posledních třech až čtyřech letech, po delším období nestability, se ekonomická situace zlepšuje. Vláda se snaží nastolit efektivní funkčnost státních institucí, stabilizovat místní měnu kina (PGK), stabilizovat státní rozpočet a kde je to možné privatizovat státní společnosti. Výsledky za rok 2008, 2009, 2010 i část r. 2011 zřetelně ukazují, že opatření vlády se neminula účinkem. Vláda PNG má střednědobé i dlouhodobé strategie ekonomického rozvoje PNG. Opírají se o koncept „Vize 2050“; v letech 2010-2030 je realizován DSP (Development Strategy Plan) s cílem dosažení statutu země se středními příjmy k cílovému roku 2030. Klíčovým motorem růstu HDP v nadcházejících letech bude bezesporu megaprojekt zkapalnění zemního plynu (LNG) s rozpočtem ve výši 15 mld. USD. Jeho hlavním investorem je americký gigant ExxonMobil. Cílem tohoto projektu s životností 30 let a předpokládaným zahájením vlastní činnosti v roce 2014 je export (zejména na asijské trhy) obrovských objemů zemního plynu vytěženého v hornaté oblasti na jihu země a v západních provincích. Definitivní schválení projektu v prosinci 2009 a potvrzení v březnu r. 2010 pak ještě umocnily optimistické investiční a podnikatelské klima a očekávání v zemi. Podle některých odhadů sám projekt LNG povede k zdvojnásobení HDP země v horizontu daných 30ti let. Realizace tohoto i dalších menších projektů totiž vyvolává multiplikační efekt v řadě dalších odvětví, zejména stavebnictví, které již v posledních letech zažívá nebývalý boom, a také v zemědělství. Projekt během fáze výstavby i během provozu vytvoří přes 8000 nových pracovních míst. Kapacita zařízení bude 6,3 mil. tun zkapalněného zemního plynu ročně. Vláda PNG, která se na projektu podílí 19,6 %, počítá s novým zdrojem státních příjmů. Získané prostředky budou investovány do zlepšení současné nerozvinuté infrastruktury, školství a zdravotnictví. Využit přitom bude nově založený státní investiční fond. Další plánované projekty v oblasti těžby zahrnují rozšíření těžby zlata na ostrově Lihir, projekt Frieda River těžby mědi a zlata realizovaný skupinou Xstrata a niklový/kobaltový důl Ramu. Výsledky za rok 2010 – PNG je v současnosti jednou s nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Tempo růstu HDP r. 2010 činilo 7 %. Pro srovnání, ekonomika PNG roste rychlejším tempem než ČLR. V r. 2009 (finanční krize) byl růst HDP „jen“ 5,5 %. Na vysokém tempu růstu HDP r. 2010/2011 se mj. podílí vysoké ceny (v PNG získávaných) zemědělských komodit a surovin na světových trzích; v r. 2011 byly zahájeny těžební aktivity v niklovém dole a dolech v Hidden Valley. Před plánovanými všeobecnými volbami (2012) je většina makroekonomických ukazatelů příznivých (kromě inflace a - pro marginalizovanou populaci exportující zemědělské komodity typu káva, kakao, kopra - očekávaná apreciace místní měny kina), avšak dochází k nerovnoměrnému rozdělení bohatství mezi obyvatelstvo. 85 % populace PNG žije v současnosti ve venkovských oblastech. Finanční systém PNG je stabilizován, státní rozpočet (pokud nepočítáme mimorozpočtové fondy) pro r. 2011 vyrovnaný, důvěra zahraničních investorů a spotřebitelů je pozitivní. Hlavní současná makroekonomická rizika vyplývají z vysoké inflace, s tím jak ekonomický růst naráží na omezené kapacity dostupných výrobních faktorů. Problémem je zejména nedostatek kvalifikované pracovní síly. V r. 2010 zároveň došlo k depreciaci kurzu místní měny kina o -7 %, což mělo rovněž podíl na inflaci. Omezený je (i přes stavební boom) trh nemovitostí a dochází k růstu cen nájemného. Inflace (měřená CPI) činila na konci r. 2010 7,8 %. V prvním kvartálu r. 2011 9%, v r. 2011 se očekává inflace až 9,5 %, ale v následujícím r. 2012 se již očekává zpomalení inflace na 8 %.

9/27



Papua Nová Guinea

Od roku 2005 vláda praktikuje rozumnou politiku, kdy zvýšené příjmy z prodeje komodit v souvislosti s jejich rostoucími cenami jsou vkládány do tzv. „trust funds", které jsou v době poklesu cen v rámci komoditního cyklu využívány pro financování prioritních výdajů a investic, zejména v oblasti sociálních projektů a infrastruktury. Fiskální politika byla v roce 2009 zřetelně expanzivní a v rámci fiskálního balíčku vlády bylo rozsáhle čerpáno z akumulovaných prostředků těchto „trust fondů“ a to přestože ekonomika PNG vykazovala i v tomto (z hlediska světové ekonomiky „krizovém“) roce rostoucí trend. Pokud bychom za rok 2009 k rozpočtovým výdajům přičetli výdaje z mimorozpočtových položek („trust fundů“), deficit veřejných financí by činil až 10 %. Bez jejich zohlednění (podle mezinárodních měřítek) rozpočet nakonec skončil s téměř vyrovnaným saldem. Výhled pro rok 2011 a 2012 – V r. 2011 se očekává růst HDP o 8,5 %. Prognóza ADB pro r. 2012 je 6,5 %. V r. 2015 se předpokládá spuštění projektu zkapalnění zemního plynu (LNG) - viz níže - a díky tomu růst HDP r. 2015 o 20 %. V případě, že by se kvůli majetkovým sporům a sociálním problémům zahájení projektu oddálilo, byl činil by odhadovaný růst HDP jen 3 - 4 %. Globální krize neměla na rozdíl od původních očekávání nijak významný vliv na ekonomický vývoj PNG. PNG nezaznamenala v kontextu globální krize žádný obzvláště výrazný propad zahraniční poptávky po jejích hlavních exportních komoditách. K určitému zpomalení dynamiky ekonomického růstu však došlo, a to ze 6,7 % (v roce 2008) na 4,5 % (v roce 2009). Pozitivně se na vývoji hospodářství PNG projevuje otevření dolu na zlato v Hidden Walley a zahájení těžby v polovině r. 2009. Klíčovým investičním projektem je vybudování kapacit a zařízení pro zkapalnění zemního plynu (na začátku zmíněný LNG). Jedná se vůbec o největší investiční projekt v historii země. Byl schválen v prosinci roku 2009 a definitivně vládou potvrzen v březnu r. 2010 a je realizován ve spolupráci státu a energetických firem v hodnotě 15 mld. USD, přičemž hlavním investorem je nadnárodní gigant ExxonMobil. Předpokládá se, že poté co bude tento projekt v roce 2015 dokončen, lze očekávat v nejbližších letech až zdvojnásobení HDP a ztrojnásobnění objemu exportních příjmů. V současné fázi vlastní konstrukce však v důsledku externího investora (USA) dochází k nárůstu importu a zároveň přílivu zahraničního kapitálu. Do PNG ho bude proudit v roce 2010 a v nadcházejících letech až čtyřnásobek ve srovnání s minulými lety. Devizové rezervy dosáhly ke konci června 2010 objemu 3,2 mld. USD, což pokryje 5-ti měsíční dovozy. Ke konci září 2010 pak vzrostly devizové rezervy na 2,8 mld. USD a v nadcházejících letech lze očekávat jejich další růst. Velkou výzvou pro PNG v této souvislosti bude zajistit transparentnost a udržitelnost projektu LNG. I přes ne zcela optimistická očekávání ohledně vývoje světové ekonomiky nedochází k zásadním poklesům cen hlavních exportních komodit PNG. V případě zlata, mědi, palmového oleje a kávy se drží na vysokých úrovních a jsou pro populaci periferních oblastí zdrojem příjmu (produkce kávy, kakaa, kopry apod.). Zvýšené ceny exportních komodit zejména v první polovině roku 2010 přinesly v důsledku vyššího daňového výnosu do státního rozpočtu dodatečné příjmy a PNG v roce 2010 s největší pravděpodobností dosáhne značného rozpočtového přebytku. Po snížení inflace v roce 2009 na 5,7 % inflace (měřená CPI) v roce 2010 opět vzrostla, a to na 7,8 %, v prvním kvartálu r. 2011 dosáhla dokonce 9 % a zpomalení se očekává až v příštím r. 2012. Hlavní inflační tlak pochází z domácí poptávky a nedostatečných kapacit, zejména v důsledku současných projektů v oblasti zkapalnění zemního plynu a těžby dalších surovin (viz výše) a vládních výdajů. Hlavní současná makroekonomická rizika vyplývají právě z vysoké inflace, s tím jak ekonomický růst naráží na omezené kapacity dostupných výrobních faktorů. Problémem je zejména nedostatek kvalifikované pracovní síly. V r. 2010 zároveň došlo k depreciaci kurzu místní měny kina o -7 %, což mělo rovněž podíl na inflaci. Omezený je (i přes stavební boom) trh nemovitostí a dochází k růstu cen nájemného. Výzvou do budoucna je zastaralá síť infrastruktury a základních služeb. Proto vláda s využitím prostředků z „trust funds" bude muset řešit kritickou situaci. Již nyní každý z 89 okresů dostane navíc 4,8 mil. USD na rozvojové výdaje, ale na lokální úrovni chybí zkušení pracovníci, kteří by tyto projekty realizovali. Proto jsou nutné investice do lidského kapitálu. Reforma státních firem je nutná s cílem zvýšit jejich kredibilitu a úroveň vedení a současně otevřít pro konkurenci oblasti, kde dosud dominují, např. letecká a námořní doprava, dodávky elektrické energie (příkladem úspěšné liberalizace je mobilní telefonní síť). Vláda v listopadu 2008 schválila politický rámec

10/27



Papua Nová Guinea

pro větší účast soukromého sektoru v hospodářství a při dodávce veřejných služeb jako je např. zdravotní péče. Je připravována legislativa a seznam projektů pro PPP (public-private-partnerships). Podle zprávy WTO „Doing Business 2010" je PNG na 102. místě v žebříčku 183 zemí. Pozitivní vývoj zaznamenalo veřejné zadlužení PNG; za 8leté období pokleslo z 70 % na 30 % a mezi zeměmi s nízkými příjmy regionu Asie&Pacifiku má PNG jednu z nejnižších měr zadlužení.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP (v běžných cenách, mld. USD) HDP (růst, %) HDP na obyvatele (USD) HDP na obyvatele v paritě kupní síly (USD) Inflace (%, ve spotřebních cenách) Směnný kurz (kina/USD) Pracovní síla (v milionech obyvatel)

2006

2007

2008

2009

3,3

6,0

6,4

7,9

2,8 580

7,2

6,7

5,5

2100

2200

2300

2300

4,2

3,2

11,2

5,7

3,06

3,03

2,70

2,77

3,32

3,56

3,64

3,72

2010

2011 (odhad)

7,0

8,5

7,8

9,5

Zdroj: Světová banka, centrální banka PNG (Bank of Papua New Guinea)

Tvorba HDP podle jednotlivých sektorů v r. 2009: zemědělství 33,5 %, průmysl 35 %, služby 31,5 %. Nezaměstnanost ve městech se pohybuje podle oblastí od 1,8 % až po 80 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslová výroba v roce 2009 vzrostla o 5 % (v r. 2008 o 6,3 %) a na tvorbě HDP se podílela 35 %. V zemi se nachází zásoby zlata, stříbra, mědi, ropy, zemního plynu a jiných železných rud. Příjmy do státního rozpočtu jsou vysoce závislé na vývozech železných rud. Měděné a zlaté doly jsou v oblastech Progera, Ok Tedi, Misima a Lihir. Zahraniční firmy se snaží komercializovat své operace v oblasti těžby zemního plynu a ropy. Klíčový v tomto směru je projekt zkapalnění zemního plynu (LNG) pod vedením amerického giganta ExxonMobil, s 30% účastí společnosti Oil Search a s téměř 20% státní účastí. Další americká firma Interoil v r. 2004 otevřela v zemi první ropnou rafinerii, když polovina z jejich celkové produkce 30 tis. barelů za den plně pokrývá domácí spotřebu a druhá polovina jde na export. Průmyslová odvětví, s výjimkou těžebního průmyslu, se podílejí pouze z 9 % na tvorbě hrubého domácího produktu a jen velmi nepatrně přispívají na export. Z hlediska zahraničních investic je vzhledem k mimořádně bohatým nerostným zdrojům PNG nejatraktivnější ropný, plynařský a těžební průmysl, do kterého směřuje největší objem všech zahraničních investic (73 %), přičemž do zpracovatelského 11/27



Papua Nová Guinea

průmysl směřuje jen 9,1 % zahraničních investic. Nejen těžba nerostných surovin, ale také dřevařský průmysl a rybolov jsou téměř výhradně ovládány zahraničními investory. Papua Nová Guinea je všeobecně vysoce závislá na dovozu hotových výrobků. Týká se to zejména potravinářství (produktů určených pro střední-vyšší příjmovou skupinu a zahraniční pracovníky) apod. Kromě potravin jsou hlavními dovozními komoditami PNG stroje a dopravní prostředky, hotové výrobky, paliva a chemikálie. Produkce zpracovatelského průmysl roste v posledních deseti letech průměrným tempem 6 % ročně, i když jeho současný podíl na HDP je jen 0,5 %. Pro zpracovatelský průmysl zatím neexistují (i přes značný rozvoj tohoto sektoru v posledních letech) dostatečná kapacity a podstatnějšímu rozvoji brání také (ve světovém srovnání) malý domácí trh a vysoké přepravní náklady v důsledku zatím nedostatečné infrastruktury. Hlavním střediskem zpracovatelského průmyslu není hlavní město PNG Port Moresby, ale město Lae, které je zároveň největším přístavem v zemi. Hlavními produkty v tomto oboru jsou těstoviny, pivo, nealkoholické nápoje, zmrzlina, barvy, zubní pasta a mýdlo a začíná se rozvíjet také výroba nábytku a stavebních materiálů (cement apod.). Výrobci těchto produktů jsou velké nadnárodní korporace (Nestlé, Orica, Arnotts apod.), ale také malé lokální firmy. V rámci současné vládní strategie exportní substituce byly vytvořeny investiční pobídky pro zahraniční výrobce, aby zahájili výrobu v PNG. Produkce je pak určena nejen pro trh PNG (který je na pacifické poměry velký s rostoucí domácí poptávkou), ale také na sousední pacifické malé trhy. Hospodářská politika je také zaměřena na podporu domácích malých a středních podniků v oblasti zpracovatelského průmyslu.

4.4. Stavebnictví Sektor stavebnictví zaznamenal v posledních (zejména pěti) letech mimořádný růst, který odpovídá masivnímu rozvoji těžebního průmyslu a s tím souvisejícímu přílivu zahraničních investic (a tedy i zahraničních pracovních sil). Nový megaprojekt zkapalnění zemního plynu (LNG, viz kapitola 4.1) ještě nároky na konstrukci nových staveb (včetně bytů) znásobí. Projekt LNG naráží na nedostatky ubytovacích kapacit a vzhledem k vysokému přílivu zahraničního kapitálu nedostatek ubytovacích kapacit vede k skokovému růstu jejich cen. Investice v PNG se také potýkají s nízkou úrovní infrastruktury. V tomto ohledu je nutná modernizace a rozšíření stávající sítě letišť, přístavů, silnic a dalších veřejných staveb, tak aby odpovídaly mezinárodním standardům.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura V PNG v rámci zajištění potravinové bezpečnosti i za účelem exportu hraje stále důležitější roli zemědělství. Růst tohoto sektoru zpomalil v roce 2009 na 2,3 % a v současnosti se zemědělství podílí více než 25 % na celkovém HDP PNG a zaměstnává 85 % populace, z nichž většinu v sektoru šedé ekonomiky. Klimatické podmínky jsou příznivé, kvalita půdy velmi dobrá a sucha jsou vzácná. Výsledkem tradičního způsobu zemědělství s minimálním používáním pesticidů a umělých hnojiv jsou biopotraviny, po kterých roste poptávka jak na domácím trhu tak na světových trzích. Hlavním produktem je palmový olej, určený nejen pro biopaliva, ale také pro výrobu potravin, kosmetiky, mýdel apod. Přeměna citlivých lesních ekosystémů včetně rašelinišť v plantáže palmy olejné je však spojena s negativními ekologickými dopady (produkce skleníkových plynů apod.), které jsou předmětem pozornosti EU. Dalším významným produktem je pak bio káva (zejména fair trade) určená pro trhy EU a USA, Austrálii a Japonsko. Produkce kávy představuje hlavní zdroj obživy pro cca 2,5 milionů obyvatel. Důležitými zemědělskými produkty PNG jsou také cukr, melasa a etanol, které slouží ke krytí domácí produkce a k exportu do regionu Pacifiku. Pro export jsou určeny také kokos, hovězí maso, vanilka, kakao a banány, jiné tropické ovoce a přírodní kaučuk. Hlavní překážkou v rozvoji zemědělství v PNG je nedostatečná infrastruktura. Výzvou proto bude rozsáhlá modernizace sektoru zemědělství a uplatňování efektivních ale zároveň udržitelných technologií. Důležitým odvětvím je rovněž rybolov (přičemž nejvýznamnější rybou je tuňák). Výlučná ekonomická 2 zóna PNG má rozlohu 2,4 mil. km a je v ní vyloveno 10 % světové produkce tuňáka (který se z PNG vyváží zejména do EU). Většina výlovů se ale uskutečňuje loděmi plovoucími pod jinými než domácími vlajkami. Současnou výzvou PNG je vybudování vlastních kapacit pro rybolov a následné zpracování (Pacific Marine Industrial Zone v provincii Madang apod.).

12/27



Papua Nová Guinea

Dalším stěžejním sektorem je lesnictví, které bylo relativně nejvíce zasaženo globální krizí a poklesem ceny jak surového tak zpracovaného dřeva na světových trzích. Lesy pokrývají 78 % celkové rozlohy PNG a zaměstnávají přes 10 000 obyvatel. Export dřeva je teritoriálně zaměřen na Japonsko, Čínu, Taiwan a Vietnam. Podobně jako v jiných sektorech je dřevo z PNG konkurenceschopné mj. vzhledem k levné pracovní síle (50% náklady ve srovnání např. s Ruskem). Domácí dřevozpracující průmysl se přesto rozvíjí pomalu. Několik firem z oblasti jihovýchodní Asie je aktivních v odvětví průmyslu stavebního dříví, zejména překližky a dřevotřísky.Právě sektor lesního hospodářství je s ohledem na diskutabilní udržitelnost hlavním předmětem kritiky ze strany EU (z důvodu možností nelegální těžby, zpracování a komercializace tropického dřeva, na základě směrnice FLEGT) i mezinárodního společenství.

4.6. Služby Služby v r. 2009 z hlediska tvorby HDP zaznamenaly přírůstek 7 % a na tvorbě HDP se podílely 31,5 % (v roce 2008 to bylo 30,6 %). Zaměstnanost v privátním sektoru (mimo těžební sektor a v oblasti oficiální ekonomiky) vzrostla v roce 2009 o 3,7 %. Řada odvětví služeb není zatím plně liberalizována a velkou úlohu zde hraje stát (telekomunikace, letectví apod.). Stále rozšířenější je model PPP (partnerství privátního a státního sektoru). Pokud jde o telekomunikace, PNG je největším trhem v Pacifiku. V telekomunikacích dominuje státem vlastněný Telikom PNG, který ovládá pevnou síť a jeho dceřiná společnost Bemobile je GSM operátorem. Na tomto poli (v otázce pokrytí zejména periferních oblastí GSM a mobilními datovými službami) soupeří s irským Digicelem (který vstoupil na trh PNG v roce 2007). Pokud jde o internetové připojení, tak to se výrazně zlepšilo díky napojení PNG na dva velkokapacitní datové kabely z Austrálie a Guamu. Bankovní a finanční služby se vyznačují značnou stabilitou. Bankovní sektor je v současnosti vybaven dostatečnou likviditou. Největší bankou PNG je BSP, která je kótovaná na burze Port Moresby (POMSOX), má přes 530 000 drobných vkladatelů a rozsáhlou síť poboček, a to nejen na území PNG, ale také v některých dalších zemích Pacifiku (Šalamounovy ostrovy, Fiji a ostrov Nieue). Dalšími významnými obchodními bankami jsou australská ANZ a Westpac. Celý bankovní systém je pod dohledem centrální banky PNG, která v posledních letech zavedla řadu elektronických on line mezibankovních platebních a podobných systémů. Perspektivním odvětvím PNG je cestovní ruch, který je sice zatím v počátku, má však vzhledem k jedinečným přírodním a kulturním předpokladům PNG do budoucnosti nepřehlédnutelný potenciál.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) PNG má celkem 557 letišť, z toho 21 se zpevněným povrchem. Přistávací plochy s délkou 2,5 - 3,0 km má jen dvě. Mezinárodní letecká doprava je provozována firmami Qantas, Cathay Pacific a Philipine Airlines. Air Niugini provozuje leteckou síť do všech hlavních měst provincií. K tomu existuje síť malých soukromých leteckých dopravců. Hlavní přístavy jsou: Kieta, Lae, Madang, Port Moresby, Rabaul, Wewak. Pod vlajkou PNG je registrováno 21 lodí s celkovou tonáží 52,6 tis. BRT, z toho 6 je vlasněno kapitálen z UAE (údaje z r. 2008). Vodní síť zahrnuje 11 000 km splavných toků. Síť silnic není příliš rozvinuta, chybí celková silniční síť spojující jednotlivá města. Zejména ve vnitrozemí je terén hodně obtížný. Celkem silniční síť zahrnuje 19 600 km, z toho jen 698 km se zpevněným povrchem. Telekomunikace - externí a interní telefonní a datové linky fungují relativně spolehlivě. V roce 2007 existovalo 60 tis. pevných telefonních linek. Obrovský rozkvět zažívají mobilní telefony. V roce 2005 bylo registrováno 75 tis. mobilních telefonů, zatímco v roce 2008 již 1 milion. Radiové vysílání zahrnuje 8 stanic AM, 19 FM a 28 krátkovlnných stanic. V roce 2004 vysílaly 3 televizní stanice. V roce 2008 bylo v zemi 3 422 internetových hostitelů a 110 tis. uživatelů (2006).

13/27



Papua Nová Guinea

Energetika - výroba elektrické energie dosáhla v r. 2005 celkem 3 698 mld. kWh, v roce 2006 2 674 mld. kWh. Denní produkce ropy je 42 tis. barelů (údaj za r. 2008), spotřeba činí 29 tis. barelů. Ropa se současně vyváží i dováží. Podle údajů za rok 2004 vývoz činil 44,6 tis. barelů denně, dovoz 24,0 tis. Podle posledních odhadů z ledna 2008 má země rezervy ropy v objemu 88 mil. barelů (dřívější odhad 170 mil. barelů). Produkce přírodního plynu dosáhla v r. 2006 objemu 140 mil m3 (v r. 2005 jen 95,9 mil. m3) a celá produkce byla v zemi spotřebována. Zásoby se odhadují na 226,5 mld. m3 (dřívější odhad činil 331,3 mld. m3).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Austrálie poskytuje pro Papua Novou Guineu ročně zhruba 240–300 mil USD rozvojové pomoci (pro finanční rok 2007/08 je to více než 300 mil. USD), což představuje cca pětinu státního rozpočtu země. V r. 2004 zahájily Austrálie a Papua Nová Guinea spolupráci v rámci Enhanced Cooperation Program (ECP), na základě kterého Austrálie poskytuje zemi přímou pomoc. Dalšími donorskými zeměmi a subjekty jsou zejména Japonsko, EU, Čína, USA, ADB a IMF.

14/27



Papua Nová Guinea

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet (miliard USD) 2006 Příjmy a dary 1,17 Výdaje 1,23 Saldo -0,06

2007 2,35 2,15 0,20

2008 3,10 2,95 0,15

2009 2,41 2,43 -0,02

Od roku 2005 vláda praktikuje rozumnou politiku, kdy zvýšené příjmy z prodeje komodit v souvislosti s jejich rostoucími cenami jsou vkládány do tzv. „trust funds", které jsou v době poklesu cen v rámci komoditního cyklu využívány pro financování prioritních výdajů a investic, zejména v oblasti sociálních projektů a infrastruktury. Fiskální politika byla v roce 2009 zřetelně expanzivní a v rámci fiskálního balíčku vlády bylo rozsáhle čerpáno z akumulovaných prostředků „trust fondů“ a to přestože ekonomika PNG vykazovala i v tomto (z hlediska světové ekonomiky „krizovém“) roce rostoucí trend. Pokud bychom za rok 2009 k rozpočtovým výdajům přičetli výdaje z mimorozpočtových položek („trust fundů“), deficit veřejných financí by činil až 10 %. Bez jejich zohlednění (podle mezinárodních měřítek) rozpočet nakonec skončil s téměř vyrovnaným saldem. Naopak fiskální politika v roce 2010 je daleko méně expanzivní a očekává se, že státní rozpočet skončí přebytkem ve výši 2,1 % HDP. V souvislosti se zahájením projektu LNG (viz kapitola 4.1) se plánuje využití nového státního investičního fondu (sovereign wealth fund) umístěného za účelem minimalizace kurzového rizika mimo teritorium PNG. Hrubé zadlužení PNG v roce 2009 se oproti předchozímu roku nijak dramaticky nezměnilo a dosáhlo 32 % HDP.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) (miliard USD) Platební bilance Běžný účet Finanční účet Celková vnější zadluženost Rezervy v zahraniční měně a ve zlatě

2007 0,5 0,2 0,3 2,0

2008 -0,2 0,8 -1,1 2,1

2009 0,6 -0,6 1,1 2,1

2,1

2,0

2,4

Zdroj: centrální banka PNG, Department of Commerce and Industry PNG, CIA Report Ve 4. čtvrtletí 2008 a v průběhu roku 2009 globální hospodářská krize do určité míry postihla i PNG a projevila se zejména snížením příjmů z exportu a do státního rozpočtu. Za rok 2009 sice fyzický objem exportu u řady surovin vzrostl (zejména v případě kovů), ale v hodnotovém vyjádření došlo k poklesu exportu nerostných surovin (včetně ropy) o 25 %. Cena ropy totiž poklesla o téměř 50 % a cena mědi o 34 %. (Cena zlata naopak o 12 % vzrostla). Nejde však o sestupný trend, v roce 2010 i v následujících letech se očekává růst cen těchto surovin na světových trzích. Důsledkem tohoto vývoje je, že za rok 2009 PNG poprvé od roku 2002 zaznamenala pasivní saldo běžného účtu platební bilance ve výši odhadovaných 5 % HDP. Dle nejnovějších prognóz centrální banky PNG v roce 2010 i v nadcházejících letech lze očekávat deficity běžného účtu platební bilance převyšující 4 mld. USD (což odpovídá více než 30 % HDP). V opačném směru se bude vyvíjet saldo finančního účtu platební bilance, které zejména v důsledku výstavby projektu LNG (viz kapitola 4.1) dosáhne dle prognóz rovněž více než 4 mld. USD.

15/27



Papua Nová Guinea

Finanční účet lze očekávat cca o čtvrt miliardy vyšší než běžný účet (a to i v následujících letech). Zároveň se v kontextu tohoto vývoje předpokládá zvýšení devizových rezerv. Hrubé zadlužení PNG v roce 2009 se oproti předchozímu roku nijak dramaticky nezměnilo a dosáhlo udržitelných 32 % HDP.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Viz kapitola 5.2.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém zahrnuje centrální banku Bank of Papua New Guinea ( www.bankpng.gov.org), komerční banky, finanční firmy, obchodní banky, pojišťovny a společnosti poskytující půjčky (loan societies).

5.5. Daňový systém Daň z příjmu fyzických osob Rezidenti nedaní příjem do 5 500 kina ročně, nerezidenti každý příjem, přičemž sazby jsou od pásma 5000 kina a výše pro nerezidenty stejné jako pro rezidenty. Daň z příjmu rezidentů Pásmo v kina 0 - 5 500 5 000 - 16 000 16 000 - 70 000 70 000 - 95 000 95 000 a více

Daň v % 0 25 35 40 47

Daň z přidané hodnoty DPH činí 10%. Byla zavedena v roce 1999, kdy nahradila prodejní daň a daň za dodávky služeb a zboží. Srážková daň u dividend (dividend witholding tax) činí 17%. Daň z příjmů právnických osob Privátní i státní firmy jsou daněny všeobecnou daňovou sazbou ve výši 25%, ale existují výjimky: 25% - rezidentní firmy mimo těžební a naftařský průmysl 48% - nerezidentní firmy vč. těch, které operují v těžebním průmyslu 30% - rezidentní těžební firmy se zvláštním pronájmem těžby 45% - naftařské firmy rezidentní i nerezidentní 30% - firmy podnikající v oblasti přírodního plynu, rezidentní i nerezidentní

16/27



Papua Nová Guinea

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance (miliard USD) 2007 Vývoz /FOB/ 4,8 Dovoz /FOB/ 2,6 Saldo 2,2

2008 5,8 3,2 2,6

2009 4,3 2,8 1,5

Zdroj: World Bank Report, CIA Report

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavní partneři ve vývozu v r. 2009: 1. Austrálie 30 % 2. Japonsko 7,5 % Hlavní partneři v dovozu v r. 2009: 1. Austrálie 43,3 % 2. Čína 13,3 3. Singapur 9,6 % 4. USA 6,4 % 5. Japonsko 4,6 %

6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní komodity: Ropa, zlato, měděná ruda, dřevo (zejména překližka a dřevotříska), palmový olej, káva, kakao, langusty a krevety. Více než 70 % vývozu tvoří minerály a rudy. Největší zemědělskou exportní komoditou je palmový olej a dále káva. Hlavní dovozní komodity: Stroje a dopravní zařízení, hotové výrobky, potraviny, paliva a chemikálie.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu 6.5. Ochrana domácího trhu V rámci současné vládní strategie exportní substituce byly vytvořeny investiční pobídky pro zahraniční výrobce, aby zahájili výrobu v PNG. Produkce je pak určena nejen pro trh PNG (který je na pacifické poměry velký s rostoucí domácí poptávkou), ale také na sousední pacifické malé trhy. Hospodářská politika je také zaměřena na podporu domácích malých a středních podniků v oblasti zpracovatelského průmyslu, který není dostatečně rozvinut a země je závislá na dovozu hotových výrobků (včetně potravinářského průmyslu). Podporován je rovněž sektor zemědělství a cestovního ruchu. Mj. za účelem ochrany domácího trhu v zemi existuje seznam činností, kde zahraniční firma nesmí podnikat (tzv. Cottage Business Activities List, viz www.ipa.gov.pg). Týká se to například zemědělství 17/27



Papua Nová Guinea

menšího rozsahu, lovu a jeho propagace, získávání některých produktů v oblasti lesnictví, rybolovu v pobřežních vodách, rybolovu některých druhů, některých neekologických způsobů těžby, některých způsobů prodeje zboží apod.

6.6. Zóny volného obchodu

18/27



Papua Nová Guinea

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Neexistuje žádná bilaterální dohoda ČR - PNG.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Obchodní bilance ČR – Papua Nová Guinea (tisíc USD) 2006 2007 2008 Vývoz 10 26 3 657 Dovoz 2 285 1 366 1 358 Obrat 2 295 1 392 5 015 Saldo -2 275 - 1 340 2 299

2009 606 171 777 435

2010 1 577 326 1 903 1 251

Zdroj: ČSÚ Za období leden - červenec 2011 dosáhl obchodní obrat výše 521 tis. USD, vývoz činil 520 tis. USD (kovové výrobky a konstrukce, stroje a přístroje na filtrování a čištění vody, radiokomunikační materiál, silniční válce, elektrická svítidla), dovoz činil 1 tis. USD (káva, koření, tuňák, ovoce, vanilka).

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavní vývozní položky: •

v minulosti dodávka munice pro střelné zbraně;

•

v současné době třídící a drtící zařízení pro nerosty, kovové výrobky a konstrukce, stroje a přístroje na filtrování a čištění vody, meteorologické přístroje, televizní antény, sklo.

Hlavní dovozní položky: •

přírodní kaučuk, měď, káva, čaj, ryby (zejména tuňák), koření, ovoce.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Přestože trh PNG není příliš velký, existuje příležitost pro prosazení českých dodávek zejména v energetice. Velký a dosud nevyužívaný vodní potenciál země nabízí možnost dodávek malých vodních elektráren do odlehlých oblastí, které nedisponují elektrickou energií. Další příležitosti pramení z hospodářské orientace PNG na těžební průmysl, který je však v rukou zahraničních nadnárodních firem nebo společných podniků s rezidentními firmami. První vlaštovkou v tomto směru je dodávka třídících a drtících zařízení na nerosty, která se z ČR uskutečnila v r. 2008. Rovněž zařízení v oblasti ochrany životního prostředí, jako jsou čističky a úpravny vody, se mohou stát velmi slibným exportním artiklem do PNG, přestože tato země dosud otázku ochrany životního prostředí nebere jako prioritní. Mezi další perspektivní položky českého eportu patří potravinářské a zemědělské technologie a zařízení.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce K navázání hospodářské spolupráce s PNG je možno využít činnost honorárního konzula p. R.L. Wonga, viz kapitoila 1.15.

19/27



Papua Nová Guinea

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Ačkoliv realizaci nového megaprojektu zkapalnění zemního plynu (LNG) mají pod kontrolou velké nadnárodní společnosti, vývoji a možnostem získání případných zakázek českými firmami - minimálně v navazujících odvětvích - je nyní potřeba věnovat zvýšenou pozornost. ZÚ Kuala Lumpur bude monitorovat možnosti dodávek českých produktů a technologií zejména ve vytipovaných prioritních oblastech: těžební průmysl, stavebnictví a stavební materiály, zemědělské a potravinářské produkty a technologie, energetika a environmentální technologie (čističky odpadních vod, spalovny, kogenerační jednotky s využitím biomasy), prostředky civilní ochrany, zdravotnická technika apod.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika realizovala v roce 2007 v PNG malý lokální projekt rozvojové spolupráce "Schola Ludus: nová šance pro děti z novoguinejské vesnice Nanga". Projekt zahrnoval výstavbu dvou budov školy a rezervoáru na pitnou vodu. Škola byla slavnostně otevřena 1. března 2008.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

20/27



Papua Nová Guinea

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej PNG je rozvojová země s velkými rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, často chybí základní infrastruktura. Některá místa jsou dostupná pouze letecky.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil V případě zaměstnání zahraniční pracovní síly v PNG je nutné získat pracovní vízum a pracovní povolení, což bývá často zdlouhavý proces a dokonce IPA (Investment Promotion Authority) doporučuje za účelem vyřízení těchto formalit využít oficiálního (a řádně zaregistrovaného) „employment agenta“, ačkoliv se nejedná z hlediska právních předpisů o povinnost. Informace o pracovních povoleních lze nalézt rovněž na stránkách www.workpermits.com.pg.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Firmy v PNG mohou být ustaveny podle následujících právních norem: •

Výhradní obchodník

•

Partnerství

•

Soukromá firma

•

Public company

•

Pobočka zahraniční firmy

•

Joint-venture

Zahraniční firmy se musí registrovat, k čemuž se doporučuje využít služeb poradenských firem. Firma registrovaná v PNG se řídí zákony PNG. Zahraniční firma registrovaná v PNG musí ustavit svého agenta, který je rezidentem v PNG.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Pro zajištění marketingu a propagace se doporučuje využít dobře fungujících služeb obchodní a průmyslové komory PNG resp. obchodní a průmyslové komory Port Moresby.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Právní systém je založen na australském systému. Jednání soudu jsou vedena v angličtině. V některých případech je však používán tradiční nebo zvykový zákon. Podle ústavy je soud povinen vzít v úvahu oba zákony, tj. jak běžný tak zvykový. Rozhodný zákon je stanoven soudem a jeho volba může být zvlášť významná pokud se týká nároků na pozemky nebo přírodní zdroje.

21/27



Papua Nová Guinea

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

22/27



Papua Nová Guinea

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Podporou investování a podnikání v PNG je pověřena Investment Promotion Authority (IPA). Cizinci (zahraniční firmy), kteří chtějí podnikat a investovat v PNG se musí předem zaregistrovat u IPA v souladu s Company Act z r. 1997 a dále musí požádat o vydání certifikátu, že jsou oprávněni vykonávat podnikatelské aktivity v PNG. Na každou specifickou investici je vydávána licence po vydání souhlasu z příslušného státního úřadu. Požadavky na vydání certifikátu a licence stanoví Investment Promotion Act z r. 1992. V zemi existuje seznam činností, kde zahraniční firma nesmí podnikat (tzv. Cottage Business Activities List, viz www.ipa.gov.pg). Týká se to například zemědělství menšího rozsahu, lovu a jeho propagace, získávání některých produktů v oblasti lesnictví, rybolovu v pobřežních vodách, rybolovu některých druhů, některých neekologických způsobů těžby, některých způsobů prodeje zboží apod. Daňové pobídky pro podnikání a investování: •

zrychlené odpisy až do výše 100 % v případě průmyslových, výrobních a zemědělských objektů

•

některé náklady spojené s exportem lze dvakrát odečíst (odčitatelná položka nesmí přesáhnout 75 % celkové exportní ceny)

•

v případě zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu lze rovněž dvakrát odepsat náklady na podporu exportu

•

u vybraného druhu zboží určeného na export lze odečíst až 100% jeho hodnoty jako odčitatelnou položku v případě splnění specifických podmínek (během prvních 3 roků realizovaných vývozů zcela, další čtyři roky se odčítá od zdaňovaného základu hodnota navýšení exportu nad jeho průměrnou úroveň)

•

zrychlený odpis až do výše 100% u nových aktivit v oblasti zemědělství, rybářství a u potápěčského zařízení; v případě hotelů a ubytovacích zařízení do výše 50%

•

nové výrobní projekty budou daněny po dobu 10ti let sazbou 20%

•

nové velké zemědělské projekty zahájené do konce roku 2011 budou daněny po dobu 10ti let 20% sazbou

•

nové turistické projekty velkého rozsahu zahájené do konce roku 2011 mohou být daněny sazbou 20% po dobu 15 let

•

náklady na výzkum a vývoj jsou odčitatelnou položkou ve výši 150 % skutečně vynaložených nákladů

•

náklady vynaložené na školení místních pracovních sil lze dvakrát odečíst

•

prominutí dovozního cla v případě dočasného dovozu důležitého zařízení

•

sleva na dani v případě infrastrukturních výdajů podniků v oblasti přírodních zdrojů, zemědělství a cestovního ruchu

•

Zvláštní daňové prázdniny až na dobu 10 let jsou poskytovány pro vybraný okruh podnikatelských aktivit v odlehlých oblastech (celkem vybráno 13 odlehlých území).

Na tomto seznamu je patrné, že daňové podmínky, tak jak jsou nastaveny, odpovídají prioritám stanoveným v současných vládních strategických programech a odpovídají akutním potřebám ekonomiky PNG. Těmi jsou zejména rozvoj zpracovatelského průmyslu, zvyšování produktivity zemědělství, lepší využití potenciálu cestovního ruchu, formování lidských zdrojů apod.

Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic Investment Promotion Authority of Papua New Guinea Port Moresby PO Box 5053 BOROKO National Capital District Port Moresy 23/27



Papua Nová Guinea

Papua New Guinea Tel.: +675 308 4444/321 7311 Fax: +675 321 2819 www.ipa.gov.pg

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Zahraniční investice v teritoriu PNG se primárně soustředí do oblasti přírodních zdrojů PNG (zlato a zemní plyn), nicméně postupně dochází ke stále větší diverzifikaci ekonomiky a vytvoření nových příležitostí pro investice i v dalších, navazujících odvětvích. Největší objem investic směřuje do ropného, plynařského a těžebního průmyslu (73 %), dále pak do zpracovatelského průmyslu (9,1 %), zemědělství (5,2 %), lesnictví (3,1 %) a rybolovu (1,2 %). Pokud jde o oblast přírodních zdrojů, americká firma Interoil v r. 2004 otevřela v zemi první ropnou rafinerii, přičemž polovina z jejich celkové produkce 30 tis. barelů za den plně pokrývá domácí spotřebu a druhá polovina jde na export. Novinkou roku 2010 je definitivní potvrzení zahájení megaprojektu zkapalnění zemního plynu (LNG, viz kapitola 4.1) pod vedením ExxonMobilu, od něhož se očekává ve střednědobém časovém horizontu zdvojnásobení HDP PNG. Tyto optimistické vyhlídky dále posilují důvěru investorů a to i v navazujících odvětvích (mimo těžbu primárních surovin). Z teritoriálního hlediska je hlavním investorem v zemi Austrálie, která se na FDI v PNG podílí 55 %.

9.3. České investice v teritoriu ZÚ Kuala Lumpur neregistruje žádné české investice v PNG.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Investment Promotion Authority of Papua New Guinea vytipovala pro potenciální investory následující odvětví: - zemědělství (káva, palmový olej, kakao, čaj, kaučuk, kokos), rybářství, lesnictví - těžba mědi, zlata, ropy a plynu - průmyslová výroba (zejména potravinářský a textilní průmysl) - turistika (propagace země jako turistické destinace a výstavba turistických objektů) - finanční služby - telekomunikace S ohledem na zaměření českého průmyslu se jako vhodné obory pro investování nebo komerční dodávky jeví: energetická zařízení (vč. malé vodní energetiky), výroba potravin (s použitím českých technologií), zemědělství a zemědělská technika, těžební technika, produkce stavebních materiálů a transfer stavebních technologií.

9.5. Rizika investování v teritoriu I přes značný optimismus a pozitivní očekávání ohledně růstu HDP (jeho zdvojnásobení v důsledku projektu LNG) a stabilizace makroekonomických ukazatelů (inflace, směnný kurz) existuje z hlediska investic a působení zahraničních subjektů v teritoriu PNG řada úskalí, na která poukazují jak EU (EK), tak mezinárodní finanční instituce. Hlavním problémem je nízká úroveň infrastruktury (nedostatečná stávající síť letišť, přístavů, silnic a dalších veřejných staveb). Dalším problémem je nedostatek kvalifikovaných místních pracovních sil. Pokud jde o zaměstnávání zahraničních kvalifikovaných sil, zahraniční investor naráží rovněž na

24/27



Papua Nová Guinea

problematický (a často několikaměsíční) proces získávání víz a pracovních povolení. Nedostatečná je také vymahatelnost práva a pořádku a potlačování korupce. Odrazujícím faktorem také může být vysoká inflace a skokový růst cen nemovitostí (a nájemného a cen hotelového ubytování pro zahraniční pracovníky). Dle srovnání Světové banky z roku 2009 je PNG na 102. místě ze 183 zemí světa pokud jde o podnikatelské a obchodní prostředí.

25/27



Papua Nová Guinea

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Vzhledem k poměrně úspěšné hospodářské politice země a schválenému projektu LNG se PNG na přelomu let 2010/2011 nachází v zcela nové etapě dynamického ekonomického rozvoje a na cestě k zdvojnásobení svého HDP, musí se ale vypořádat s inflačními tlaky v důsledku zvýšené domácí poptávky. Projekt LNG může mít destabilizační inflační účinky, pokud nebude doprovázen vhodnými fiskálními a monetárními opatřeními. Výzvou bude reinvestice vládních příjmů z projektu LNG efektivně do infrastruktury, formování lidských zdrojů, aby byl zaručen další ekonomický rozvoj. Důležitou výzvou bude také udržitelnost, zejména ekologická ve vztahu k produkci palmového oleje, tropického dřeva a zvyšování intenzity zemědělství. Úskalím projektu LNG a jiných těžebních projektů je určitá zranitelnost ekonomiky PNG ve světle případných budoucích výkyvů světové ekonomiky a zahraniční poptávky po exportovaných primárních surovinách. Výzvou tak bude omezení závislosti ekonomiky na nerostných zdrojích a diverzifikace národního hospodářství.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V r. 2005 byla oficiálně zahájena činnost honorárního konzulárního úřadu ČR v Port Moresby. Honorárním konzulem ČR je p. Robert Lawrence Wong. Konzulárním obvodem je území Nezávislého státu Papua Nová Guinea. Prostor pro další růst českého vývozu v následujících letech bezesporu existuje (mj. na základě informací poskytnutých českým honorárním konzulem v PNG) v následujících oblastech: •

V souvislosti s primárním zaměřením ekonomiky PNG na těžbu surovin lze za perspektivní obor z hlediska českého exportu považovat právě těžební a dobývací techniku. V návaznosti na těžbu mohou výhledově najít uplatnění rovněž environmentální technologie zaměřené na revitalizaci krajiny po důlní činnosti.

•

Mj. v souvislosti s výše zmíněným projektem LNG se rýsují poptávky v řadě navazujících odvětví, mj. v otázce bydlení, na které by české firmy z oboru stavebnictví mohly reagovat výstavbou jednoduchých domů v periferních oblastech. Naše velvyslanectví (do jehož kompetence spadá rovněž PNG) v Kuala Lumpur na základě konkrétních náznaků možností spolupráce ze strany PNG uvítá zájem českých firem z oblasti stavebnictví, případný projekt výstavby domů realizovat.

•

Uplatnění by v této souvislosti mohly najít také české stavební technologie (výroba cementu, betonu apod.), i když vhledem k plánované masové spotřebě spíše formou podílu na společném podniku, než klasického exportu. Perspektivní jsou také české sklářské technologie.

•

Rovněž české zemědělské produkty a technologie by mohly v PNG najít uplatnění vzhledem k probíhající modernizaci a zvyšování produktivity zemědělství mj. v rámci vládních střednědobých a dlouhodobých strategií.

•

S rostoucí domácí poptávkou (mj. i ze strany příchozích zahraničních pracovníků a nových spotřebitelů) by bylo možné uvažovat o prosazení dodávek produktů českého potravinářského průmyslu (včetně alkoholických nápojů apod.)

•

I přes zakotvení cílů udržitelnosti rozvoje a ekologických principů ve vládních strategických programech země není zatím environmentálním technologiím přikládána dostatečná váha, avšak lze očekávat jejich stále rostoucí význam a aplikaci v nejrůznějších odvětvích v nadcházejících letech. Z tohoto hlediska mají šanci na úspěch české technologie čištění odpadních vod, spalovny a kogenerační jednotky s využitím biomasy a vzhledem k energetické náročnosti nových projektů také udržitelná energetika (zejména vodní elektrárny v periferních oblastech).

26/27



Papua Nová Guinea

•

V souvislosti s plánovanými vládními i privátními investicemi do ekonomického rozvoje a zlepšování infrastruktury je prostor pro uplatnění i pro české firmy z dalších odvětví: zdravotnická technika a farmaceutické výrobky, dopravní systémy, letectví apod.

S rostoucími riziky souvisejícími s klimatickými změnami, transformací krajiny těžbou, zemědělstvím a lesnictvím apod. lze očekávat i růst poptávky po prostředcích civilní ochrany.

27/27


Souhrnná teritoriální informace Papua Nová Guinea

Recommend Documents