Souhrnná teritoriální informace Guinea

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Guinea

Souhrnná teritoriální informace Guinea Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 06.10.2008

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/20

© Zastupitelský úřad Akkra (Ghana)


Guinea

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Guinejská republika (République de Guinée)

1.2. Rozloha •

2

245 857 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

9,3 mil.

hustota obyvatel : 39,04 obyvatel / km

2

Věková struktura: •

0 –14let: 44,3 %

•

15 – 64let: 52,5 %

•

nad 65 let: 3,2 %

podíl ekonomicky činného obyvatelstva : cca 3,7 mil

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

2,62 %

1.5. Národnostní složení •

Hlavní etnické skupiny : Peul (40 %), Malinké (30 %), Soussou (20 %), Kissi, Kpellé aj.

1.6. Náboženské složení •

muslimové 80 %

•

křesťané 10%

•

tradiční náboženství 10 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

francouzština

•

místní používané jazyky : malinké, pular

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

33 prefektur a 1 speciální zóna

•

hlavní město : Conakry – (1,2 mil. obyvatel)

2/20



Guinea

•

další velká města : Kindia (300 tis. obyv.), Nzerekore (300 tis. obyv.), Kankan (250 tis. obyv), Labé (250 tis. obyv.)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn V květnu 2007 provedla centrální banka úpravu kurzu (1USD = 3,450 Gnf – duben–květen 2007). Guinejský frank , 1 USD = 4,537Gnf (konec roku 2007). Očekávaný průměr pro rok 2008 1 USD = 5,500 Gnf a 2009 1 USD = 6,500 Gnf.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden,

•

3. duben,

•

1. květen,

•

15. srpen,

•

2. říjen,

•

25. prosinec,

•

Tabaski,

•

Velikonoční pondělí,

•

Mouloud,

•

konec Ramadánu.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Guineji je francouzština, znalost anglického jazyka je nízká. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní. Při vyřizování obchodních (ale i ostatních) záležitostí na úřadech je třeba počítat s relativně dlouhými čekacími dobami, vysokou mírou byrokracie a korupce. 80% obyvatelstva je muslimského vyznání.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při jakýchkoli problémech radíme kontaktovat HK ČR v Conakry. Při ošetření v místních zdravotnických zařízeních, které lze doporučit jen v naléhavých případech, je nutné mít u sebe finanční hotovost. Doporučujeme před cestou uzavřít dobré cestovní pojištění. Ve vážnějších případech se doporučuje odlet do ČR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum je možné obdržet na ZÚ Guineje v Bonnu. Poplatek je 1500 Kč.- za jednorázové vízum a 4000 Kč.- za vícenásobné vízum. Povinné je očkování proti žluté zimnici. Guinea je silně malarická oblast a cestovatelům důrazně doporučujeme kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Rovněž doporučujeme očkování proti tyfu, meningitidě a žloutence typu A i B. Z Evropy létá do Guineje linka Air France. Do Guineje je rovněž možné cestovat přes Dakar (Air Senegal) nebo Akkru (Belview, Slokair, Air Ivoire…). V hlavním městě je rozšířena pouliční kriminalita – nedoporučujeme vycházet ani vyjíždět ven po setmění. Časté jsou pouliční zátarasy na kterých se vybírají „poplatky“ za průjezd. Politická situace je nepředvídatelná a může se rychle měnit. Doporučujeme do

3/20



Guinea

Guineji cestovat pouze v nutných případech. Bezpečnostní rizika doporučujeme konzultovat s honorárním konzulem ČR v Conakry.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Přes své značné nerostné bohatství zůstává Guinea mezi nejchudšími zeměmi světa a je destabilizačním prvkem západní Afriky. Přetrvává nadále napětí ekonomické i etnické. Nový premiér nebude pravděpodobně schopen naplnit očekávání obyvatel Guineje na rychlé zlepšení špatné hospodářské situace. Všeobecně se očekávalo, že prezident Lansana Conté se bude sice neochotně, ale přesto, dělit o moc v zemi s premiérem Lansanou Kouayté až do posunutých prosincových parlamentních voleb (původně se měly konat v březnu tohoto roku). Zároveň se ovšem předvídalo, že by se prezident mohl pokusit o politické provokace, které by mohly v mezidobí vést až k převratu. Prezident Conté veřejně vyjadřoval nespokojenost s reformami vlády L. Kouayté. odvolal mezinárodně uznávaného premiéra v květnu tohoto roku. Nahradil ho dlouholetým spojencem Ahmedem Tidjane Soaré. Nebezpečí politických střetů a možnost vojenského převratu nadále trvají, protože vláda je obviňována ze zhoršování životní úrovně a jsou vážně ohrožen daňové, měnové, ekonomické i politické reformy. Program PRGF na snižování chudoby, plánovaných na roky 2007–2010 je rovněž vážně ohrožen. Nedostatek potravin a vysoké mezinárodní ceny ropy zřejmě udrží 30 % inflaci v roce 2008 a 25 % inflaci v roce 2009. Deficit běžného účtu se zřejmě zvýší z 10,5 %/HDP v roce 2008 na 11,1 %/HDP v roce 2009.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Kanda High Road No. 2, House No. C 260/5 P. O. Box 5226, Accra - North Tel : 00233 21 223540, 247 282 Fax: 0023321 225337 Velvyslanec: ing. Miroslav Křenek Teritoriální působnost ZÚ ČR v Ghaně : Ghana, Togo, Libérie, Sierra Leone, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Niger, Guinea, Guinea-Bissau, Gambie

Consulat honoraire de la République tchéque Rue KA 028 (Siēge OKB Agency) Almamya, Kaloum, Conakry telefon: 00224/30435342 fax: 00224/30435342 mobil: 00224/60343377 e-mail úřadu: [email protected] Honorární konzul: MUDr. Hasmiou DIA telefon rezidence: 00224/30421106 mobil : 00224/64292865 e-mail: [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Guineji nemá zastoupení žádná česká instituce.

4/20



Guinea

V Praze byla registrována Smíšená komora ČR – Rovníková Guinea – Gabon – Senegal – Guinea. Adresa: Staroměstská náměstí 15, 110 00 Praha 1. tel. 224237118 nebo 606504194, fax. 224228690, e-mail: [email protected]

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) www.guineaphonebook.com

1.18. Internetové informační zdroje www.guineeconakry.info; www.aminata.com

1.19. Adresy významných institucí viz. www.guineeconakry.info

5/20



Guinea

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Guinea je republika prezidentského typu. Prezident je volen v přímých volbách na 7 let. V čele vlády stojí ministerský předseda jmenovaný prezidentem (Ahmed Tidjane Soaré, květen 2008). Vláda je jmenována prezidentem na návrh premiéra. Zákonodárná moc je soustředěna v jednokomorovém Národním lidovém shromáždění, kde zasedá 114 poslanců. Nejvýznamnější politické strany a hnutí: Strana jednoty a pokroku (PUP, vládnoucí strana), Unie pro progres a obnovu (UPR), Unie pro pokrok v Guineji (UPG), Svaz guinejského lidu (RPG), Demokratická strana Guineje – africký demokratický svaz (PDG-RDA), Lidová strana Guineje (PPG), Unie demokratických sil Guineje (UFDG), Unie republikánů (UFR), Národní unie pro pokrok (UPN). Parlamentní volby by se měly konat v prosinci 2008.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident republiky, Lansana Conté (PUP), stojí v čele státu od smrti diktátora Sekou Touré v roce 1984. V posledních prezidentských volbách konaných v roce 2003 zvítězil výraznou převahou 95,3 % hlasů (v podstatě neměl protikandidáta).

2.3. Složení vlády •

Prezident – Lansana CONTE, Gen.

•

Předseda vlády – Ahmed Tidiane SOUARE

•

Ministr pro administrativní reformy a veřejnou správu – Makale TRAORE

•

Ministr zemědělství – Mahmoud CAMARA

•

Ministr obchodu a pro konkurenční schopnosti – Yacine BARRY

•

Ministr komunikací a nových informačních technologií – Tibou CAMARA

•

Ministr kultury,umění a využití volného času – Aly Gilbert IFONO

•

Ministr pro decentralizaci a lokální rozvoj – Ibrahima DIAKITE

•

Ministr vnitra – Almamy Kabele CAMARA

•

Ministr pro rozvoj a životní prostředí – Papa Koly KOUROUMA

•

Ministr pro ekonomiku a finance – Ousmane DORE

•

Ministr energetiky a vodních zdrojů – Ansoumane CONDE

•

Ministr rybolovu a aquakultury – Youssouf SYLLA

•

Ministr zahraničních věcí – Amadou Lamarana BAH

•

Ministr zdravotnictví a hygieny – Mariame BEA VOUGI

•

Ministr vyššího vzdělání a vědeckého výzkumu – Gomou Nianga KOMATA

•

Ministr průmyslového rozvoje, malých a středních podniků a uměleckých řemesel – Youssouf DIALLO

•

Ministr spravedlnosti a správce pečetí – Bachir TOURE

•

Ministr chovu živého skotu a ochrany zvířat – El Hadj Diao KANTE

•

Ministr pro těžbu a geologii – Ahmad KANTE

•

Ministr pro národní usmíření, solidaritu a institucionální vztahy – Ahmadou Oury BAH

•

Ministr pro otázky Guinejců žijících v zahraničí a africké otázky – Harouna BERETE

•

Ministr plánování a spolupráce – Djigui CAMARA

•

Ministr pro Pre-University & Civic Education – Ousmane SOUARE

•

Ministr pro veřejné práce – Amadou Poredaka DIALLO

•

Ministr pro bezpečnost a civilní ochranu – Mohamed DAMBA

•

Ministr pro záležitosti sociální, žen a dětí – Germaine MANGUE

•

Ministr pro státní kontrolu a dobrého řízení – Souleymane CISSE

•

Ministr pro technické vzdělávání a odborný výcvik – Sanoussi KABA

•

Ministr pro záležitosti teritoriální, administrativní a politické – Sekouba BANGOURA

6/20



Guinea

•

Ministr pro turistiku a propagaci hotelů – Bah Mairnouna DIALLO

•

Ministr dopravy – Cheick TOURE

•

Ministr pro městské plánování a bydlení Saidouba – CAMARA

•

Ministr mládeže a sportu – Issa CONDE

•

Ministr pro zaměstnávání mládeže – Ahmadou DIALLO

7/20



Guinea

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN, AU, ECOWAS, WTO, IMF, UNCTAD, UNESCO aj. Guinea patří mezi země ACP.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Guinea se rozhodla nepodepsat an interim EPA s EU a dává přednost preferenčnímu přístupu na trhy EU podle pravidla Everything But Arms, smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V současné době jsou právně platné následující mezinárodní smlouvy: •

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou republikou a Guinejskou republikou z roku 1959

•

Dohoda o leteckých službách mezi Československou socialistickou republikou a Guinejskou republikou z roku 1961

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Guinejské republiky o vědeckotechnické spolupráci z roku 1960.

8/20



Guinea

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Guinea má velké nerostné bohatství země (diamanty, zlato, bauxit, železná ruda, uran, výhledově i ropa), patří však díky špatné správě věcí veřejných k nejchudším zemím světa. Kvůli velké inflaci, která se pohybuje kolem 30 %, se den ze dne vše zdražuje, potraviny se stávají těžko dostupnými. Odhad růstu reálného HDP za rok 2007 je velmi nízký 1,5 % a odráží nízkou výkonnost ekonomiky mimo těžební důmysl. Stejně tak pokračuje nízká výkonnost zemědělství, které prakticky spočívá ve výrobě k přežití a omezený obchodní sektor se potýká s vážnými nedostatky v dopravě a tržní infrastruktuře. Na nízké úrovni zůstává růst zpracovatelského průmyslu, obchodu, telekomunikacích a službách z důvodů nedostatku el. energie, zásobování vodou a nízkou spotřební poptávkou z důvodů trvale se snižujících příjmů obyvatel. Díky řadě probíhajících projektů na těžbu nerostů by se růst HDP v roce 2008 mohl zvýšit na 1,8 % a v roce 2009 na 2 %. Bude to přirozeně záležet i ekonomice mimo těžební průmysl. Těžební průmysl je hybnou silou ekonomiky. Guinea disponuje zhruba 1/3 světových zásob bauxitu s vysokým obsahem hliníku a je druhým největším světovým vývozcem této suroviny. V zemi se dále těží a vyváží zlato, železná ruda a diamanty. Poplatky za licence a příjmy z těžby tvoří 80 % příjmů státní pokladny. Přitahuje rovněž rozhodující část zahraničních investic. Reforma nové vlády se těžebního sektoru velmi dotýká – vláda se snaží revidovat všechny těžební kontrakty a kde jsou nevýhodné, bude se snažit tyto smlouvy renegociovat. Údaje IMF konstatují, že Rusko je největším partnerem pro guinejský export – bauxitová ruda a hliník, zatímco Čína je nejvýznamnějším zdrojem importů do Guineje pro levné oblečení a spotřební zboží.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Hrubý domácí produkt (HDP) (*) •

4,8 mld.USD (2007)

(*kvalifikovaný odhad EIU)

2005

Meziroční přírůstky HDP v procentech oproti předchozímu roku 2006 2007 2008 3,3 2,2 1,5 1,8

2009 2,0

Míra inflace •

30 %*

2004 17,5 %

Měsíc/ rok

9/20

6/04

Vývoj inflace za období posledních 5 let 2005 2006 2007 31,1 % 30,0 % 23,4 %

12/04

Vývoj devizového kurzu FG vůči USD 6/05 12/05 6/06 12/06

2008 30,0%

12/07

2008

2009 25,0 %

2009



Guinea

Kurs

2000

2550

3228

4500

5089

5596

4537

5500

6005

2008,2009 – odhad

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Na celkové tvorbě HDP se průmyslová výroba v roce 2005 podílela cca 32 %, zejména díky nosnému těžebnímu průmyslu.

Těžební průmysl Je hybnou silou ekonomiky. Guinea disponuje zhruba 1/3 světových zásob bauxitu s vysokým obsahem hliníku a je druhým největším světovým vývozcem této suroviny. V zemi se dále těží a vyváží zlato, železná ruda a diamanty. Poplatky za licence a příjmy z těžby tvoří 80 % příjmů státní pokladny. Přitahuje rovněž rozhodující část zahraničních investic. Reforma nové vlády se těžebního sektoru velmi dotýká – vláda se snaží revidovat všechny těžební kontrakty a kde jsou nevýhodné, bude se snažit tyto smlouvy renegociovat. Pozitivní zprávou posledních dnů je objev ložiska uranu v Guineji.

4.4. Stavebnictví Díky přílivu peněž od guinejské diaspory se rozvíjí zejména výstavba rodinných domů v okolí hlavního města.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství je na velmi nízké úrovni a do Guineje se musí dovážet základní potraviny (rýže). Na celkové tvorbě HDP se tento sektor podílel 23 %, zaměstnává však až 76 % obyvatel. Pěstuje se rýže, káva, maniok, ananas a banány.

4.6. Služby Na tvorbě HDP se podílí 45 %. Nejrychleji se rozvíjí telekomunikace. Bankovní systém je slabý a trpí nedostatkem finančních prostředků.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Země má kolem 45000 km silnic, z toho je pouze desetina asfaltovaných a většinou ve špatném stavu. Železnice (837 km) je využívána pouze pro nákladní dopravu pro potřebu důlních společností. Jediné mezinárodní letiště je v Conakry. Námořní přístavy jsou v Conakry a Kamsaru.

Telekomunikace Pevná telefonní síť je ve špatném stavu. Malajský Telekom, který vlastnil 60 % podíl ve společnosti Sotelgui z Guineji odešel v roce 2005 (probíhají jednání s čínskými firmami). V zemi je kolem 160 tisíc pevných linek. Rychle se naopak rozvíjí mobilní sítě. V Guineji nyní působí čtyři operátoři s přibližně 250 tis. uživateli – jejich počet velmi rychle roste. V zemi je zhruba 46000 uživatelů internetu.

Energetika V tepelných a vodních elektrárnách se vyrobí 840 mil. kWh elektrické energie, která se v zemi spotřebuje. Stavba nové vodní elektrárny na řece Konkouré s kapacitou 750 MW se začne budovat s pomocí ČLR (850 10/20



Guinea

mil. USD) v roce 2008. K elektřině má přístup necelá desetina obyvatel a výpadky dodávek jsou časté dokonce i v hlavním městě.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Největšími bilaterálními donory jsou Francie a USA, WB a IMF očekávají další vývoj. Obnovení ZRS (která byla díky politické situaci zmrazená) přislíbila rovněž EU – i jejich pomoc však zůstává limitovaná a podmíněná reformami. Velmi aktivní je ČLR.

11/20



Guinea

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Rozpočty jsou dlouhodobě deficitní. Špatná fiskální disciplína a praktická nedostupnost věrohodných statistik znemožňují určit skutečnou výši deficitu. Financování deficitu dopadá na Centrální banku a je hlavním motorem vysoké inflace.

Položka /rok Celkové příjmy a dary (mld.FG) Fiskální příjmy Příjmy z důlní činnosti Dary Celkové výdaje a půjčky Běžné výdaje Kapitálové výdaje Půjčky Rozpočtový deficit

Státní rozpočet 2004

2005 1027,4 936 171 91,4 1464,2 1015,9 444 4,3 -436,8

1531,4 1435,6 348,8 95,8 1672,6 1183,1 484,7 4,9 -141,2

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Položka /rok Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy

2002 -199,8 N/a N/a 171,4

Platební bilance (mil. USD) 2003 2004 -187,5 -174,8 N/a N/a N/a N/a 138,1 110,5

2005 -135,4 N/a N/a 95,1

2006 -171,8 N/a N/a 91

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2002 3401

Vývoj celkového zahraničního dluhu v mil. USD 2003 2004 3457 3538

2005 3247

(podle údajů EIU) Nová vláda se bude snažit o oddlužení země a zařazení do programu HIPC – pokud se ale nestabilizuje politická situace a nebudou provedeny radikální ekonomické reformy, není pravděpodobné, že by se jí to podařilo.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém je velmi slabý a trpí nedostatkem deviz . Monetární politika je teoreticky řízena Centrální bankou, ta však byla v minulosti zcela pod kontrolou vlády (financovala aktivity prezidenta, jeho strany i jeho obchodních přátel). Nový premiér zřídil komisi, která má za úkol Centrální banku reformovat. Hlavním cílem pro nejbližší období je zkrotit inflaci.

12/20



Guinea

V zemi působí šest komerčních bank se zahraniční účastí – Banque Internationale de Commerce et l ´Industrie, Ecobank Guinée, International Commercial Bank, Société Generale de Banques en Guinée, Union Internationale de Banque en Guinée a Banque Islamique de Guinee.

5.5. Daňový systém VAT ve výši 18 %. Bližší údaje o daňovém systému nejsou známy. Velcí investoři, těžební podniky, investoři do prioritních sektorů (potravinářství, zpracování minerálů, turistika, stavebnictví) nebo mimo hlavní město mají řadu daňových a celních úlev, včetně 3-8letých daňových prázdnin.

13/20



Guinea

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2003

2004

Vývoz zboží celkem (v mil. USD) 2005 725,6 841,4

2004

609,3

2003 -644,3

2002

2003 40,1

2006 1,011.6

2007 1,128.0

Dovoz zboží celkem (v mil. USD) 2005 -688,4 -754,9

2006

2007 -1,202.3

Obchodní bilance (v mil. USD) 2004 -35,3 37,2

2005

-939,5

2006 107,9

129,5

(podle údajů EIU), * statistiky IMF se výrazně liší, obchodní bilance je podle IMF trvale záporná

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními dovozci zboží Guineje jsou zejména Ruská federace 16,2 %, Ukrajina 13,9 %, Španělsko 13,3 %, Jižní Korea 12,9 %. Zboží se dováží hlavně z ČLR 22,8 %, Francie 16,9 %, Holandsko 15,1 %, Belgie 8,3 %. Podíl čínského zboží rychle roste.

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitějším vývozním artiklem je bauxit a alumina, dále se vyváží je to zlato a diamanty. Dováží se potraviny všeho druhu, spotřební zboží, stavební materiály, ropa a ropné produkty, stroje a dopravní prostředky.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovozce zboží nad 5000 USD potřebuje dovozní povolení (Demande déscriptive d´importation). Dovozní clo je 33 % na většinu položek, investoři však mají řadu výjimek. Základní potraviny mají celní sazbu 1 – 2 %. Na luxusní zboží (tabák, alkohol, automobily…) je přirážka ve výši 20 – 70 % (www.douanesguinee.org).

6.5. Ochrana domácího trhu Zakázán je dovoz zbraní a vojenského materiálu a drog.

6.6. Zóny volného obchodu Neexistují.

14/20



Guinea

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna viz. 3.3

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

2001 1038 520 1558 518

Vývoj vzájemné obchodní výměny (v tis.USD) 2002 2003 2004 2005 2006 631 176 2065 5624 287 266 635 302 942 602 897 811 2367 6566 882 365 -459 1763 4682 -322

2007 969 1906 2875 -937

1-6/08 114 840 954 -726

(podle údajů MPaO ČR)

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Pořadí podle komoditního složení našeho vývozu podle SITC v roce 2006 Pořadí Komoditní skupina podle SITC SITC5 - Chemikálie a příbuzné materiály SITC2 – Surové materiály SITC6 – Tržní výrobky SITC7 – Stroje a přepravní zařízení SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží

1. 2. 3. 4. 5.

(podle údajů ČSÚ) Hlavní vývozní komodity ČR: •

holící potřeby, second hand ošacení, výrobky z papíru, radiotelefonické přístroje a zařízení.

Hlavní dovozní komodity ČR: •

bauxit, alumina, káva, tropické dřevo.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel a vysokou konkurencí levných dovozů. Perspektivními oblastmi jsou potravinářské výrobky, domácí potřeby všeho druhu, bižuterie, sklo a porcelán, chemikálie, stavební materiály, strojní zařízení (i repasované), důlní a stavební stroje, jednoduché strojní vybavení dílen, telekomunikační zařízení, zemědělské stroje, automobily (i ojeté), malá dopravní letadla, ošacení (včetně second-handu), pneumatiky atd.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Údaje nejsou k dispozici.

15/20



Guinea

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Akkra se nesetkal s poptávkou z Guineje, místní podnikatelé se většinou obrací přímo na HK ČR v Conakry, případně přímo na výrobce v ČR.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR poskytla Guineji několik studijních stipendií.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Údaje nejsou k dispozici.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

16/20



Guinea

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) s dobrými kontakty a známostmi je základní podmínkou úspěšného obchodu. V případě zájmu doporučujeme kontaktovat honorárního konzula ČR v Guineji. Konzumní zboží je většinou dováženo a distribuováno velkoobchodníky (Libanonci, Číňané). Dovozci luxusního zboží stejně jako důlní firmy většinou nakoupí a dovezou zboží přímo od výrobce.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Guinea má relativně striktní zákoník práce (1988) chránící práva zaměstnanců (systém vyplácení mezd, dovolená, nemocenská, práce přesčas...). Nejpřísnější je v případě těžebních firem. Zaměstnavatel může propustit zaměstnance bez souhlasu úřadu práce (ve skutečnosti je to ale relativně těžké) a rovněž zrušil ustanovení, že je možné zaměstnávat pouze guinejské občany. Sociální pojištění je 23 % z platu (18 % platí zaměstnavatel). Odbory jsou v Guineji jednou z nejmocnějších organizací.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zřízení je relativně jednoduché – je třeba předložit stanovy společnosti, uložit základní kapitál na bankovní účet v Guineji, zaregistrovat společnost na Registru obchodních aktivit (obchodní rejstřík při Úřadu na podporu investic) a založení uveřejnit ve Věstníku. Proces je centralizovaný přes Centre de formalités des entreprises. Pokud firma hodlá podnikat ve zvýhodněném režimu a uchází se o daňové úlevy (viz. 5.5), musí mít souhlas Ministerstva financí, příslušného sektorového ministerstva a Národní investiční komise.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Inzeráty v denním tisku mají vzhledem k nízké vzdělanosti a nákladu pouze omezený dosah. Největší impakt má reklama v rozhlasu.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem, místním arbitrážím soudem). Při řešení obchodních sporů je vždy žádoucí dát přednost mimosoudnímu jednání. V každém případě doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Guineu.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Oznámení v denním tisku. Donoři si většinou stanovují podmínky výběrových řízení sami (pokud jde o investici nad 1mil USD řídí tendr Centrální zakázková agentura). Ministerstva vypisují výběrová řízení na nákup služeb a materiálu pro svoje projekty přímo. Vláda často za dodané služby nebo zboží neplatí – doporučuje se platba předem.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Guinejský trh je dlouhodobě orientován především na cenu. Nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na 17/20



Guinea

úkor kvality, významnou část dovozu tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami. Riskantní jsou např. dodávky strojů s elektronickým ovládáním, bez úpravy pro tropické podnebí. Český exportér musí počítat s tím, že dodané stroje budou pracovat ve vlhkém prostředí, v ovzduší s relativní vlhkostí 96 % o a teplotách kolem 35 C, při značném kolísání (nebo výpadcích) elektrického napětí. Česká firma musí být připravena na politickou nestabilitu, nestandardní postupy a jednání partnera, neprůhledné zákony, vysokou korupci, nízkou kvalifikaci pracovních sil, špatnou infrastrukturu.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vláda Guineje řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority (přestože existuje Service national de la propriété des marques et licences). Podíl padělaného zboží (většinou asijského původu) na trhu je velmi vysoký.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Neexistuje agentura, která by byla schopna prověřit spolehlivost obchodního partnera. Doporučujeme opatrnost a co nejlepší zajištění placení (např. platba předem, potvrzený neodvolatelný LL, atd.).

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Neexistují. Lokální význam má Mezinárodní veletrh v Conakry konaný každý druhý rok v listopadu.

18/20



Guinea

9. Investiční klima Investiční klima není příznivé – snad s výjimkou průzkumu a těžby nerostných surovin. V současné době doporučujeme dávat přednost vývozu zboží před investicemi. Základními zákony řídícími investice jsou: Zákon o investicích z roku 1987, v těžbě nerostných surovin je to pak Horní zákon z roku 1995. Vyvlastnění je možné ve státním zájmu.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Zákon o investicích zakotvuje právo zahraničních subjektů podnikat na území Guineje v souladu se zákony. Podniky mohou být ze 100 % vlastněny cizím kapitálem. Speciální zákony upravují podnikání v telekomunikacích a hornictví. Zvýhodněné podmínky mají sektory s vysokou prioritou a investice mimo hlavní město (5.5). Řadu výhod mají rovněž malé a střední podniky a firmy vyrábějící na export.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V drtivé většině jde o investice velkých mezinárodních korporací do těžebního průmyslu. V souvislosti s posledními politickými změnami nejsou známy odhadované údaje.

9.3. České investice v teritoriu V letech 2007–8 neinvestovala v Guineji žádná česká firma.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějšími odvětvími pro investice zůstává těžba nerostných surovin a zemědělsko – potravinářský průmysl.

9.5. Rizika investování v teritoriu Guinea je politicky i ekonomicky riziková – investice jsou těžko pojistitelné. Vládní garance jsou poskytovány, nicméně nezaručují skutečné platby. Vedle napjaté politické situace je největším rizikem nedodržení uzavřených smluv. Dále je třeba počítat s vysokou korupcí, flexibilitou při výkladu zákonů, velmi špatnou infrastrukturou, nerozvinutými bankovními službami, praktickou nevymahatelností případných pohledávek a omezenými možnostmi komunikace.

19/20



Guinea

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Vývoj v Guineji pro nejbližší období není předvídatelný, kořeny nestability nejsou krátkodobě řešitelné. Politika nové vlády bude zaměřena na národní bezpečnost, základní fiskální a monetární reformy, snížení inflace a korupce a udržení cen základních potravin. Vláda se rovněž bude snažit zlepšit vztahy s mezinárodními donory, ti budou vyčkávat na skutečný pokrok při uskutečňování reformních kroků. Investice velkých těžebních firem potáhnou poptávku po dovozu důlních a stavebních zařízení, strojů a materiálů. Prověrkou stávající politiky prezidenta země by měly být parlamentní volby v závěru roku 2008.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Guinejská ekonomika zůstává závislá zejména na vývozu surovin – bauxitu a aluminy, zlata a diamantů. Ceny těchto komodit na světových trzích rostou, což zlepšuje příjmovou stránku státního rozpočtu. Mezinárodní těžební firmy oznámily pro příští roky investice do výstavby nových zpracovatelských kapacit. Výrazným trendem posledních let je rostoucí angažovanost firem ČLR v průzkumu na bauxit a železnou rudu. Pro příští dva roky se očekává pouze nízký růst HDP je ve výši 1,5 – 2 %.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

20/20


Souhrnná teritoriální informace Guinea

Recommend Documents