Souhrnná teritoriální informace Niger

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Niger

Souhrnná teritoriální informace Niger Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 20.08.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/26

© Zastupitelský úřad Abuja (Nigérie)


Niger

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Nigerská republika (République du Niger)

1.2. Rozloha •

2

1 267 000 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: •

17,1 mil. (odhad CIA 2012):

Hustota obyvatel : •

13,5 obyvatel/km

2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 4,7 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: 3,63 % (3. místo na světě) 3. místo na světě

Věková struktura: •

0–14let: 49,6 %

•

15–64let: 48,0 %

•

nad 65 let: 2,3 %

1.5. Národnostní složení V zemi žije kolem 60 etnických skupin.

Hlavní etnické skupiny : •

Hausa

•

Djerma

•

Fula

2/26



Niger

•

Tuaregové

•

Beri Beri

•

několik tisíc francouzských občanů

1.6. Náboženské složení •

muslimové 80 %

•

zbytek tradiční náboženství a křesťané

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyk: •

francouzština

Místní používané jazyky : •

hausa

•

djerma

•

fula

•

tamashek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativní uspořádání: •

8 provincií (Agadez, Diffa, Dosso, Maradi, Niamey, Tahoua, Tillaberi, Zinder)

Hlavní město: •

Niamey (1 mil. obyvatel)

Další velká města: •

Zinder (100 tis.)

•

Maradio (100 tis.)

•

Agadez

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Západoafrický frank, tzv. „CFA-frank“ („Communaute Financiere Africaine franc“ = CFA), mezinárodní označení XOF. Západoafrický frank je pevně vázán na Euro, směnný kurs 1 Euro = 655,95 CFA. Směnný kurz k USD je pohyblivý: 1 USD = 535 CFA (2. čtvrtletí 2012). CFA-frank je emitován Centrální bankou západoafrických států (BCEAO se sídlem v Dakaru), sdružených do západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU – „West African Economic and Monetary Union“, francouzsky UEMOA – „Union Economique et Monetaire Ouest-Africaine“; www.uemoa.int). Kromě Nigeru jsou členskými zeměmi WAEMU: Burkina Faso, Mali, Benin, Pobřeží slonoviny, Senegal, Togo, Guinea – Bissau.

3/26



Niger

V zemi lze lehce směnit jak USD, tak EUR, které jsou také nejčastěji používanými měnami v zahraničním obchodě.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden (Nový rok)

•

2. duben

•

1. květen

•

3. srpen

•

18. prosinec (Národní den)

•

25. prosinec

•

Velikonoční pondělí

•

Mouloud (narození Mohameda)

•

Leilat al-Quadr (zjevení veršů, třetí týden Ramadánu)

•

Aid el-Fitr (konec Ramadánu)

•

Aid-el-Kebir (Tabaski, svátek obětování berana)

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Nigeru je francouzština. 95 % obyvatelstva je muslimského vyznání, je třeba se odpovídajícím způsobem oblékat a chovat. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Viz: http://www.lespagesjaunesafrique.com/societes/niger/cliniques-hopitaux/. Lékařskou péči je nutné platit na místě. Běžné cestovní pojištění, sjednané v ČR pro Niger neplatí, je nutné se připojistit.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Mezi Českou republikou a Nigerem platí oboustranný vízový režim. Vízum možné obdržet na konzulárním oddělení ZÚ Nigeru v Paříži. Povinné je očkování proti žluté zimnici. Niger je silně malarická oblast a cestovatelům důrazně doporučujeme kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Rovněž doporučujeme očkování proti tyfu, meningitidě a žloutence typu A i B. V Nigeru hrozí nebezpečí rychlé dehydratace, je třeba striktně dodržovat pitný režim. Silniční přechody jsou obvykle otevřeny pouze od 8 do 18:30/19:30 hod. Je přísně zakázáno fotografovat vojenské a vládní objekty na celém území státu. Velvyslanectví ČR v Abuji doporučuje, aby byl cestující do Nigerské republiky očekáván na letišti místním obchodním partnerem, nebo jinou seriózní osobou znalou místních poměrů. Letecky je možno do Nigeru cestovat buď přímo (Air France) nebo s přestupem linkami Royal Air Maroc z Rabatu, Air Senegal z Dakaru, Air Ivoire z Abijanu a Air Chad z Njameny, Doualy či Lomé. Před cestou do zemí západoafrického regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné, potvrzení může být vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu.

4/26



Niger

Proti malárii očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé léky se po čase vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzulovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Mezi běžná antimalarika patří např. Lariam a Malaron. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Nigeru volně v prodeji a jsou účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít velmi vážné následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v zemi je negativně ovlivněna vývojem v okolních zemích (konflikt v Mali, nestabilní situace v Libyi, působení nigerijské sekty Boko Haram na severu Nigérie). Pro cesty na sever nad 20. rovnoběžkou je třeba speciální povolení. Nedoporučuje se cestovat na sever od města Agadez a do celé příhraniční oblasti s Mali, Libyí, stejně jako do okolí jezera Čad. Velkým rizikem jsou zejména únosy Evropanů na celém území Nigeru, které organizuje Al-Káida v muslimském Maghrebu. Zemi pravidelně postihují sucha a invaze kobylek, které ničí úrodu a přináší nedostatek potravin a hladomor. Před cestou se cestovatelům doporučuje kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky a zaregistrovat se prostřednictvím systému dobrovolné registrace DROZD.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Gnassingbe Eyadema Street, Plot No. 5 P. O. Box 4628, Asokoro, Abuja Federal Republic of Nigeria Tel.: 00234-7037571096 E-mail: [email protected] Velvyslanec: Mgr. Jaroslav Siro Teritoriální působnost ZÚ ČR v Abuji : Nigérie, Benin, Niger, Čad, Kamerun, Rovníková Guinea, Gabon, Středoafrická republika, Konžská republika, Konžská demokratická republika. Honorary Consulate of the Czech Republic (ulice jsou beze jména, HK je cca 500 m od ZÚ USA Niamey) BP 11888 Niamey Republic of Niger Tel.: 00227/20724288, 00227/20735805 Fax:00227/20734986 E-mail úřadu: [email protected] Honorární konzul:dipl. ing. Souleymane ABDOU NIANDOU mobil: 00227/93927065 E-mail: [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Nigeru nemá zastoupení žádná česká instituce.

5/26



Niger

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie: 17

•

Hasiči/záchranka:18

•

Mezinárodní letiště Niamey: 20732381

•

Policejní komisariát Niamey: 20732553

•

centrální nemocnice Niamey: 20732253

•

ZÚ Francie : 20722431 – 33, 94280109

1.18. Internetové informační zdroje •

http://www.gouv.ne/

•

http://www.presidence.ne/

•

www.tamtaminfo.com

•

www.izf.net

•

http://www.uemoa.int/Pages/Home.aspx

•

http://www.ohada.com/

•

http://www.stat-niger.org/statistique/

1.19. Adresy významných institucí Ministère du Commerce, de l’Industrie et de la Promotion du Secteur Privé Direction du Développement du Secteur Privé B.P.: 480 Phone: (227) 20 73 58 81 Fax: (227) 20 73 21 50 Ministère du Commerce, de l’Industrie et de la Promotion du Secteur Privé Direction du Développement Industriel B.P.: 480 Phone: (227) 20 73 58 25 Fax: (227) 20 73 21 50 Chambre de Commerce, d'Agriculture, d'Industrie et d'Artisanat de la République du Niger Address: BP 209, Niamey, Niger Phone: (227) 20 73-22-88 Fax: (227) 20 73-46-68 Ministry of Finance and Economic Reform Secretary General Address: B.P. 862 Niamey, Niger Phone: (227) 20 72-20-37 Fax: (227) 20 72-33-71

6/26



Niger

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický vývoj Nigeru byl po získání nezávislosti na Francii v roce 1960 turbulentní s častými vojenskými převraty a nestabilitou. V roce 1999 vyhrál prezidentské volby organizované vojenskou vládou Mamadou Tandja. V roce 2004 byl zvolen na druhé pětileté období. Před vypršením druhého mandátu se chtěl (podobně jako řada dalších afrických vládců) pokusit změnit ústavu a svoji moc prodloužit. Když mu jeho snaha nevyšla, rozpustil parlament a zavlekl zemi do vážné ústavní krize. 18. 2. 2010 proto převzala moc znovu armáda. Díky politickému tlaku mezinárodního společenství, zřídila junta tzv. „Nejvyšší radu pro obnovení demokracie“, ta v březnu 2010 ustanovila prozatímní vládu a stanovila jednoleté období pro přípravu a konání regulérních voleb. V roce 2011 se konaly volby do obecních a regionálních zastupitelských úřadů, následovaly volby parlamentní a prezidentské. Ve druhém kole byl zvolen prezidentem země Mahamadou Issoufou, který obdržel 58% hlasů. Niger je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je volen v přímých volbách na pět let (maximálně na dvě volební období). V čele vlády stojí prezident, který sdílí některé výkonné pravomoci s ministerským předsedou jím jmenovaným. Vláda je rovněž jmenována prezidentem. Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 113 poslanců. Na dodržování ústavnosti dohlíží Ústavní soud (7 soudců jmenovaných prezidentem na dobu 6 let). Nová ústava byla přijata v referendu dne 31. 10. 2010.

Nejvýznamnější politické strany a hnutí: •

Národní hnutí za rozvoj společnosti (MNSD)

•

Demokratické a sociální shromáždění (CDS)

•

Nigerská asociace pro demokracii a pokrok (ANDP)

•

Sociálně-demokratické hnutí (RSD)

•

Hnutí pro demokracii a pokrok (RDP)

•

Sociálně demokratická strana Nigeru (PSDN)

•

Nigerijská strana pro demokracii a socialismus (PNDS)

•

Nigerijské demokratické hnutí za Africkou federaci (MODEN/FA)

•

Unie pro demokracii a republiku (UDR – Tabbat)

•

Svaz nezávislých obyvatel Nigeru (UNI)

Výsledky parlamentních voleb 2011: Sociálně demokratická strana Nigeru (PNDS – Tarayya) - 39 % Národní hnutí pro rozvoj společnosti (MNSD – Nassara) - 26 % Demokratické hnutí Nigeru za africkou federaci - 24 % Aliance Nigeru pro demokracii a pokrok - 8 % Hnutí pro demokracii a pokrok (RDP – Jamaá) - 7 % Unie pro demokracii a republiku (UDR – Tabbat) - 6 % Demokratické a sociální shromáždění (CDS – Rahama) - 2 % Svaz nezávislých obyvatel Nigeru (UNI) - 1 %

7/26



Niger

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Současným prezidentem Nigerské republiky je Mahamadou Issoufou. Prezident jmenuje premiéra s kterým sdílí část pravomocí a stojí v čele vlády, kterou jmenuje která je zodpovědná pouze jemu.

2.3. Složení vlády 1. Předseda vlády - Brigi Rafini 2. Ministr zemědělství - Oua Saidou 3. Ministr živočišné výroby - Mahamane Elhadj Ousmane 4. Ministr školství, alfabetizace a podpory lokálních jazyků - Ali Mariama Elhadj Ibrahim 5. Ministr pro státní správu a práci - Sabo Fatouma Zara Boubacar 6. Ministr mládeže, sportu a kultury - Kounou Hassane 7. Ministr národní obrany - Karidjo Mahamadou 8. Ministr financí - Gilles Baillet 9. Ministr zahr.věcí, spolupráce, africké integrace a diaspory - Bazoum Mohamed 10. Ministr vnitra, bezpečnosti, decentralizace a náboženství - Abdou Labo 11. Ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce, mluvčí vlády - Marou Amadou 12. Ministr hornictví a rozvoje průmyslu - Omar Hamidou Tchiana 13. Ministr plánování porodnosti, záležitosti žen a ochranu dětí - Maikibi Kadidiatou Dandob 14. Ministr obchodu a podpory soukromého sektoru - Saley Saidou 15. Ministr zdravotnictví - Soumana Sanda 16. Ministr energetiky a těžby uhlovodíků - Foumakoye Gabo 17. Ministr plánování, územní správu a rozvoj komunit - Amadou Boubacar Cisse 18. Ministr pro nákup materiálu - Saddi Soumaila 19. Ministr urbanistiky, výstavby bytů a odpadové hospodářství - Moussa Bako Abdoul Karim 20. Ministr pro spojovací a nové technologie a informatiku - Salifou Labo Bouche 21. Ministr pro styk s institucemi - Elhadj Laouli Chaibou 22. Ministr odborného školství a zaměstnanosti - N´Gade Nana Hadiza Noma Kaka 23. Ministr vysokého školství a vědeckého výzkumu - Mamadou Youba Diallo 24. Ministr vodních zdrojů a životního prostředí - Issoufou Issaka 25. Ministr dopravy - Ibrahim Yacouba 26. Ministr turistiky a rozvoje řemesel - Yahaya Baare Aoua Abdou

8/26



Niger

3. Zahraničně-politická orientace Vztahy Nigeru se sousedy se v průběhu vlády poslední vojenské administrativy (2010) zlepšily a zlepšují se i nadále. Členství Nigeru v organizaci ECOWAS bylo plně obnoveno. EU je největším donorem rozvojové pomoci. Hlavním bilaterálním donorem a významným obchodním partnerem je Francie, která má v zemi tradičně silné postavení. V poslední době jí ale stále více konkuruje Čína. Vztahy s USA se zaměřují zejména na oblast bezpečnostní spolupráce.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ACP, AfDB, AU, ECOWAS, Entente, FAO, FZ, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, Interpol, IOC, IOM, ITSO, ITU, ITUC, MONUSCO, NAM, OIC, OIF, OPCW, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNOCI, UNWTO, UPU, WADB (regional), WAEMU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Nejvýznamnější je regionální integrační uskupení ECOWAS (http://www.ecowas.int/). a Ekonomické společenství západoafrických států (ECOWAS) bylo vytvořeno v roce 1975 a má v současné době 15 členských zemí - Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Kapverdy, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone a Togo. Sídlem Komise organizace je Abuja. Hlavním cílem ECOWAS je vytvoření celní, ekonomické a monetární unie, přičemž konečným cílem je pak vytvoření funkční ekonomické a měnové unie (WAEMU) - sblížení makroekonomické politiky členských zemí a vzájemná harmonizace odvětvové hospodářské politiky, jednotné vnější tarify a odstranění existujících vnitřních obchodních bariér. ECOWAS také zřizuje soudní dvůr, kam se subjekty i občané budou moci obracet s případy souvisejícími s agendami ECOWAS. Země ECOWAS se na konci roku 2000 dohodly na ustavení společné centrální banky a zavedení společné měny od roku 2003, k tomuto však doposud nedošlo (a v dohledné době pravděpodobně ani nedojde). Významné je rovněž členství v západoafrické hospodářské a měnové unii (WAEMU – „West African Economic and Monetary Union“, francouzsky UEMOA – „Union Economique et Monetaire Ouest-Africaine“; www.uemoa.int).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963

•

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963 (obě uveřejněny pod č. 1/1964 Sb.)

9/26



Niger

4. Ekonomická charakteristika země Niger je Sahelskou zemí bez přístupu k moři, ¾ území pokrývá poušť – 85% obyvatelstva žije v pásu 150 km širokém podél jižní hranice. Dlouhodobě patří k nejchudším zemím světa a na seznamu rozvoje společnosti UNDP v roce 2011 figuruje na předposledním místě. Ekonomika je a nadále zůstane orientovaná na komodity bez vyšší přidané hodnoty (omezená a na klimatu závislá rostlinná výroba, pastevectví, nerostné suroviny) – zůstane tak velmi zranitelná a závislá na vnějších vlivech i na pomoci mezinárodních donorů. Většina obyvatel je ohrožována cyklickými suchy ničícími úrodu. Sucha, odlesňování a velmi rychlý růst počtu obyvatelstva znamenají trvalou hrozbu ekonomickému růstu. Země se vedle bezpečnostních problémů a cyklického nedostatku potravin potýká s mnoha dalšími problémy - zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, velkou korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj dále brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ vykazuje Niger nízkou úroveň hospodářské svobody, ze 183 hodnocených zemí se umístil na 125. místě. Obchodní a podnikatelské klima země je považováno za jedno z nejhorších na světě - Niger je klasifikován z tohoto hlediska na 173. místě z celkového počtu 183 hodnocených zemí (viz „Doing business 2012“).

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Rok 2011 nebyl pro obyvatele Nigeru příznivý. Nedostatek vláhy a následná neúroda znamenala další potravinovou krizi, ceny základních potravin (čirok, proso) vzrostly o 80%. Humanitární a ekonomickou situaci v Nigeru zhoršil příchod desítek tisíc uprchlíků z Mali a návrat pracovních sil z Libye (omezení přílivu peněz, které rodinám v Nigeru zasílali). Přes všechny problémy HDP vzrostlo o 5%, inflace dosáhla 3,4%. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 1,255 mld USD, výdaje 1,424 mld USD, deficit činil 2,8% HDP. Výhled na následující období (za předpokladu dobré úrody) je pozitivní. Uklidněním politické situace a návratem k demokracii si Niger znovu získal důvěru mezinárodních donorů. Vláda očekává vyšší příjmy z těžby uranu, do těžby byla dána nová ložiska ropy. Díky zahájenému exportu ropy by se měly postupně zvyšovat příjmy ze zahraničního obchodu, snižovat obchodní deficit a deficit běžného účtu. Pro rok 2012 navíc vláda slíbila utužit fiskální disciplínu, je připravena snížit dotace na pohonné hmoty, zavést nové metody výběru daní a cel, podporovat příliv zahraničních investic. Pro nejbližší dva roky se předpokládá rychlý růst HDP ve výši 9,4% (2012) a 5,5% (2013), který by měl být vedle příjmů z prodeje ropy a uranu rovněž tažen domácími a zahraničními investicemi do těžby, elektrifikace a dopravní infrastruktury. Deficit státního rozpočtu by neměl překročit 2,2% HDP.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl se na tvorbě HDP podílí 16 %. Průmyslová výroba je vedle těžebního průmyslu zaměřena na zpracování zemědělských surovin, výrobu potravin a nápojů, textil a cement.

10/26



Niger

Těžební průmysl Uran: V Nigeru je v současnosti šest oblastí, kde se uran těží, provádí otvírka nebo kde probíhá geologický průzkum. Ložiska Arlit, Akouta/Akola a Imouraren jsou těžena nebo osvojována společnostmi, které kapitálově ovládá francouzská AREVA. Koncentrát se po silnici dopravuje do přístavu v Beninu a lodí do Francie ke konečnému zpracování. Ložiska Abokorum a Azelik zkoumá (v případě ložiska Azelik již i těží) koncorcium ovládané čínskými firmami. Průzkum na ložisku Madaouela pak provádí koncorcium kanadských, britských a japonských firem. V roce 2011 se vytěžilo 4351 tun uranu, Niger je na čtvrtém místě na světě. Po zahájení těžby v Imourarenu (poptávka po uranu a jeho ceny po havárii ve Fukushimě poklesly, AREVA proto rozhodla zahájit těžbu v tomto dole až v roce 2014) a uvedení ložiska Azelik do plné těžby v roce 2015 (mělo by se tam těžit 2500 tun) se ale stane druhým největším světovým producentem uranu. Ropa: Niger se v roce 2011 stal producentem a vývozcem ropy a ropných produktů – těžba byla zahájena na ložisku Agadem čínskou firmou China National Petroleum Corporation. Ropa je zpracovávána v nové rafinerii v Zinderu (rovněž postavené CNPC), 1/3 derivátů zůstane pro domácí spotřebu, 2/3 půjdou na vývoz. Kapacita rafinerie je cca 20000 barelů/den. Těžba ropy by měla v roce 2018 dosáhnout objemu 100000 barelů/den. Exportována bude pravděpodobně plánovaným ropovodem do Čadu a dále do Kamerunského přístavu Kribi (Niger a Čad v roce 2012 podepsaly MoU o výstavbě tohoto ropovodu, financovat, stavět ho s nejvyšší pravděpodobností budou čínské firmy). Prokázané zásoby ropy na bloku Agadem dosahují 483 mil. barelů ropy, zásoby zemního plynu 10 mld m3. Na dalších dvou blocích na východu země Ténere/Bilma (operuje CNPC) ani severovýchodním bloku Kafra (operuje Sonatrach) nebyly dosud komerční zásoby uhlovodíků nalezeny. V novém kole biddingu v červnu – srpnu 2012 uspěly tři nigerijské společnosti Labana Petrol bude provádět průzkum na blocích Dibella 1 a Dallol, Sirius Energy (blok Grein) a Advantica (blok Mandaram 2). Australská International Petroleum Ltd získala práva průzkumu na 4 licencích Manga 1, Manga 2, Aborak a Ténéré l'Ouest. Další nerostné suroviny: Société Nigerienne de Charbon d’Anour-Araren (SONICHAR) těží uhlí na ložisku Anour Araren na západním okraji pohoří Air. Uhlí je spalováno v tepelné elektrárně, která zásobuje elektřinou město Arlit a uranové doly v jeho okolí. V roce 2006 objevila čínská expedice ložisko uhlí (30 mil. tun) v okolí Tahoua. V zemi se dále těží v menší míře zlato.

4.4. Stavebnictví Podílí se cca 2,4 % na tvorbě HDP. Rozpočet na rok 2012 a následující nicméně počítá s nárůstem investic do rozvoje infrastruktury, včetně stavby přehrady v Kandadji.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává páteří nigerské ekonomiky, je ovšem vysokou měrou závislé na monzunových deštích. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2011 podílel 39 %, zaměstnává však až 90 % obyvatel. Opakovaná sucha a nálety kobylek často ničí podstatnou část úrody a přináší hladomor. Země stále nedosáhla potravinové soběstačnosti a je závislá na pomoci mezinárodního společenství. Situaci může zlepšit pouze rozsáhlá výstavba zavlažovacích systémů (což vláda s pomocí mezinárodních donorů do budoucna plánuje). Dezertifikace je stále větším problémem – pouze 12,5 % půdy je vhodné pro zemědělskou výrobu (v roce 1960, kdy měl Niger pouze ¼ současného počtu obyvatel, to bylo 25 %). Nejdůležitějším odvětvím je živočišná výroba – vývoz jatečních zvířat je druhým největším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Chovají se velbloudi, koně, hovězí dobytek, kozy, ovce a drůbež. Ve větší míře se pěstuje cibule, proso, rýže, podzemnice olejná a bavlna.

4.6. Služby Na tvorbě HDP se podílí 45 %. Největší částí tohoto odvětví zůstávají nadále dopravní služby (veškeré zboží se do země dováží z přístavů v Cotonou, méně i Lomé nebo Tema) a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Bankovní služby se podílí na tvorbě HDP 12 % a zůstávají daleko za standardem ECOWAS. Podobně jako v ostatních afrických zemích se i v Nigeru

11/26



Niger

rozvíjí telekomunikace – operují zde 4 poskytovatelé mobilních sítí (Orange, Atlantique Telecoms, Celtel a Sahelcom), počet mobilních telefonů se odhaduje na 4 mil. Země má nevyužívaný turistický potenciál.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Trvale zůstává jedním z nejslabších článků místní ekonomiky, vláda plánuje investovat zisky z prodeje ropy a uranu do výstavby infrastruktury.

Doprava Niger má kolem 18 949 km cest a silnic, z toho je pouze 3 912 km asfaltovaných. V zemi neexistuje železnice, prodloužení železnice z Cotonou (Benin) do hlavního města Nigeru Niamey zůstává stále pouze ve stádiu prováděcích studií. K lokální říční dopravě je částečně užíváno pouze 300 km řeky Niger. V zemi je 10 letišť se zpevněnou plochou a 20 polních letišť. Mezinárodní letiště v Niamey má s Evropou spojení linkou Air France.

Telekomunikace Síť pevných linek je řídká – má zhruba 83 000 účastníků. Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 4 milionů. V zemi jsou čtyři operátoři mobilních sítí. Internet užívá asi 250 000 obyvatel.

Energetika Pouze 6,6 % obyvatel žijících ve větších městech nebo těžebních oblastech má elektřinu – většina lidí je závislá na tradičních zdrojích (dřevo, dřevné uhlí). I tam, kde je elektřina dostupná, dochází velmi často k výpadkům proudu. V tepelných elektrárnách (uhlí) se vyrobí 230 mil. kWh elektrické energie, z velké části je ovšem spotřebována společnostmi těžícími uran. Z Nigérie se dováží 440 mil kWh. Aby vylepšila energetickou bilanci země, vláda plánuje zahájit stavbu přehrady a vodní elektrárny v Kandadji (kapacita 130 MW), druhé tepelné elektrárny na uhlí (200 MW) a tepelné elektrárny (diesel, 100 MW). Velký potenciál má solární energetika. Na východě země byla objevena ložiska zemního plynu. V roce 2006 nigerská vláda rozhodla o účasti v projektu transsaharského plynovodu z Nigérie do Alžírska, tento projekt ale zůstává ve stadiu studie proveditelnosti.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Niger, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Ta tvoří až 50 % příjmů státního rozpočtu. OECD uvádí, že poskytovaná pomoc dosáhla v roce 2008 výše 612 mil USD, v roce 2009 469 mil. USD a v roce 2010 749 mil. USD. Klíčovými donory jsou EU, USA, Francie, Kanada, Německo, Španělsko, Belgie, Japonsko, dále pak Africká rozvojová banka, agentury OSN, WB a IMF. Pomoc je poskytována na jednotlivé sektoriální politiky nebo přímo do státního rozpočtu. ČLR poskytuje nízko úročené půjčky na výstavbu infrastruktury (realizují ji ovšem výhradně čínské firmy). EU je v Nigeru nejvýznamnějším donorem - v roce 2011 pokračovala realizace 10. EDF (2009 – 2013), ze kterého může Niger čerpat celkem 458 milionů Euro (obálka A) a 15,2 mil Euro (obálka B). 10. EDF je vedle přímé rozpočtové podpory zaměřen na potravinovou bezpečnost a rozvoj venkova, výstavbu infrastruktury a podporu dobrého vládnutí. Nad rámec EDF má Niger k dispozici dalších 90 mil. Euro v rámci Strategie pro Sahel, které mají být použity na sektor spravedlnosti, bezpečnost, místní rozvoj, infrastrukturu a občanskou společnost.

12/26



Niger

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a závislý na pomoci mezinárodních donorů. Plánovaná výše příjmů (ale i výdajů) státního rozpočtu není obvykle dodržována, v průběhu roku obvykle dochází k několika revizím rozpočtu. Zákon o rozpočtu pro rok 2012 předpokládá příjmy státního rozpočtu ve výši 800 mld. FCFA (bez půjček a darů mezinárodních donorů), výdaje státního rozpočtu by měly činit 1262 mld. FCFA. Tabulka uvádí předpoklad IMF. (mld. FCFA)

2009

příjmy

363,6

2011*

2012*

385,6

445,0

606,0

609,9

584,1

770,9

994,2

- 246,3

- 198,5

- 325,9

- 388,2

výdaje saldo

2010

* odhad IMF

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) (mld. FCFA)

2009

2010

2011

2012

běžný účet

- 621,3

- 570,9

- 810,9

- 903,9

kapitálový účet

120,3

95,8

162,8

218,4

finanční účet

418,3

574,2

628,6

703,3

Zdroj: IMF

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba mil. USD

2007

2008

2009

2010

2011

devizové rezervy 593

705

656

760

719

zahr. dluh

1,00

1,1

1,3

-

1,15

zdroj: EIU V roce 2000 byl Světovou bankou a MMF přiznán Nigeru statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC Highly Indebted Poor Country). Na základě tohoto statutu byla země v roce 2005 z velké části oddlužena

13/26



Niger

(dluhy ve výši 1,18 mld. USD odpustila WB, IMF, ADB i Pařížský klub). Program restrukturalizace a odpouštění větší částí dluhu snížil závazky Nigeru vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci infrastruktury, zdravotní péči, základní vzdělání a další kritické sociální služby. Měl rovněž přímý vliv na státní rozpočet, snížila se dluhová služba. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují realizaci programů zaměřených na diverzifikaci hospodářství, privatizaci a posilování ekonomiky země a snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Paper, přijat v roce 2008). Zahraniční dluh země začíná díky půjčkám (zejména čínským) na výstavbu infrastruktury opět narůstat.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální bankou odpovědnou za monetární politiku je Západoafrická centrální banka (Banque Centrale des États de lÁfrique de lÓuest – BCEAO), jejíž ústředí sídlí v senegalském Dakaru a poskytuje služby všem sedmi členům sdružení UEMOA (Union Monétaire Ouest Africaine). Ta dozírá na činnost komerčních bank v zemích společenství a emituje oběživo. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. CFA frank je pevně vázán na Euro, směnný kurs je 655,96 FCFA/1Euro. Bankovní sektor sice prodělává rozvoj, ve srovnání s některými sousedními zeměmi ale ještě není plně rozvinutý. V zemi působí 3 středně velké a 8 menších komerčních bank.

Hlavními komerčními bankami jsou: •

Banque internationale pour lÁfrique au Niger(BIA)

•

Société nigérienne de banque (SONIBANK)

•

Ecobank Niger

Další banky: Bank of Africa; Banque Commerciale du Niger (libyjský kapitál); Credit du Niger; Banque Islamique du Niger pour le Commerce et l’Investissement (saudský kapitál), Banque Régionale de Solidarité, Banque sahélo-saharienne pour l’investissement et le commerce (BSIC) a Banque Atlantique.

5.5. Daňový systém Daňové povinnosti podléhají společnosti v Nigeru registrované i pobočky nerezidentních společností. Daň ze zisku společnosti se platí ze zisku vytvořeném v Nigeru. Fyzické osoby (tuzemci i cizinci rezidenti) by měli v Nigeru platit daň na základě celosvětového příjmu. Ostatní platí daň pouze z příjmu v Nigeru. Za rezidenta se považuje cizinec, jehož hlavní bydliště nebo ekonomické aktivity jsou v Nigeru.

Nigerský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců (zdroj: Deloitte): 1. Daň z příjmu fyzických osob (nekomerční příjmy, zaměstnanecké příjmy): progresivní v rozmezí 1% (roční příjem 0 - 25000 FCFA) - 35% (nad 1 mil FCFA) 2. Daň ze zisku společnosti: 35% (Deloite uvádí 30%), případně 2% z ročního obratu 3. Daň z přidané hodnoty – 19 %, tato daň se nevztahuje na zboží určené na vývoz, některé dovážené zboží (např. farmaceutické výrobky, knihy a vzdělávací materiál, základní potraviny), dále na lékařské, bankovní služby a kulturní představení, 4. Sociální pojištění (Social Insurance) – 15,9 % ze mzdy odvádí podnik, 5,25 % zaměstnanec, Podniky jsou povinny odvádět další platby a daně jako např. daň ze mzdy (payroll tax – 2 % tuzemci, 4 % cizinci), daň z nemovitosti (1,5 % právnické osoby, 6% fyzické osoby), srážkovou daň (witholding tax: 10 % nebo u služeb 16 %) atd. Kapitálové zisky jsou zahrnovány do zisku společnosti.

Rozsáhlé daňové výhody mohou získat následující podnikatelské subjekty: Zákon o investicích rozlišuje režim A (promoční), B (zvýhodněný), C (speciální) v závislosti na výši investic a počtu nově vytvořených míst. Noví investoři nebo firmy zavádějící nové aktivity mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody (obvykle 5 let), mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení....; pokud investují více než 2 mld FCFA nebo vytvoří více než 14/26



Niger

400 místě (režim C) je jim přiznán speciální daňový a celní režim a další úlevy. Společnosti investující do oblastí Agadez, Zinder, Diffa a Tahoua nebo investující do prioritních sektorů (energetika, těžba surovin, zemědělství, výroba potravin..) získají výše uvedené výhody na další 3 roky. Podmínkou získání výhod je rovněž školení zaměstnanců, užívání nigerských materiálů a surovin ve výrobě a dodržování zákonů. Podrobné informace viz: •

www.izf.net

•

http://www.deloitte.com

•

http://www.droit-afrique.com/index.php/content/view/85/159/#2

•

http://www.ccaian.org/codeinvestissement.html

15/26



Niger

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

663

912

997

1 040

dovoz

- 915

- 1 350

- 1 794

- 1 821

-1 974

saldo

- 252

-

-

-

- 806

438

797

781

1168

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Niger vyváží do: •

Francie

•

USA

•

Ruské federace

•

Nigérie

•

Ghany

•

ČLR

* vzhledem k tomu, že dostupné prameny uvádí zcela rozdílné údaje, neuvádíme procentuální údaje

Niger dováží z : •

Francie - 24 %

•

Čína - 19 %

•

Nigérie - 9 %

•

Belgie - 7 %

EU v roce 2011 dovezla z Nigeru zboží za 285,5 mil. Euro, vyvezla zboží za 366,3 mil. Euro.

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitějším vývozním artiklem je uran, jateční zvířata, vigna a cibule. Dováží se veškeré spotřební zboží, potraviny všeho druhu a ropné produkty.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Místní vývozci/dovozci musí být jako každá jiná firma zapsáni v rejstříku firem a musí být registrováni daňovým úřadem. Dále musí mít licenci ministerstva obchodu a potvrzení o zaplacení daní od obchodní komory. Licence se prodlužuje každý rok za poplatek 0,5 mil. FCFA. Dovážené potraviny a léky musí mít etiketu ve francouzštině s následujícími údaji: země původu, datum výroby, trvanlivost (a consommer avant...) a složení. Sůl musí nést nápis „Sel iodé Niger“, alkoholické nápoje, cigarety a zápalky musí mít na obalu „Vente au Niger“. Návody ve francouzštině musí mít i spotřební zboží. V Nigeru není organizace,

16/26



Niger

která by vydávala předpisy ohledně standardů, technické normy vydává ministerstvo obchodu. V zásadě je možné říci, že je třeba dodržovat francouzské standardy a normy. Místní dovozce se musí registrovat u tzv. Guichet unique (tzv. enregistrement statistique) a musí získat tzv. Předběžnou deklaraci o importu (Líntention dímportation). K proclení potřebuje zejména faktury, a to ve dvou exemplářích, pokud možno ve francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Dále se vyžadují 2 kopie lodního nákladového listu (Bill of Lading) nebo leteckého nákladového listu (Air Waybill), doklad o zemi původu, balící list (packing list) a doklad o pre-shipping inspekci (pro nigerskou vládu provádí a vydává Cotecna (www.cotecna.com). Zboží do hodnoty 2 mil. CFA, umělecké předměty, drahokamy a zlato, ojetá auta, zbraně a munici, živá zvířata, nezmražené maso, ryby, ovoce a zeleninu, kovový šrot, květiny, ropu, státem dovážené obilí, knihy a časopisy a některé další zboží se může dovážet bez pre-shipping inspekce. Každá platba za dovoz zboží nad hodnotu 1 mil FCFA musí být placena prostřednictvím v Nigeru registrované banky. Celní sazby jsou společné pro všechny státy UEMOA (výnos 02/97/C, kterým se zavádí jednotný celní sazebník a klasifikace) Na výrobky se zemí UEMOA není aplikováno žádné clo. Dovozní cla ze třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Nigerský celní sazebník rozlišuje čtyři základní kategorie: •

léky, knihy a učebnice, potřeby pro zemědělství, počítače, výrobní prostředky nedostupné v Nigeru – sazba je 0 %

•

základní výrobky suroviny pro průmyslový sektor, ropa, obiloviny – sazba 5 %

•

· polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků), benzín a nafta – celní sazba je 10 %

•

· běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika, ale i mléko, mouka, zmražené ryby, ovoce apod.) – sazba 20 %

Dále se platí tzv. Redevance Statistique (1 %) a Le Prélèvement Communautaire de Solidarité (1 %). Alkoholické nápoje, tabákové výrobky, potravinářské oleje a tuky, čaj, parfémy a kosmetika mají speciální zvýšenou daň (Droits dáccise) v rozmezí 12 % (čaj) až do 45 % (některé alkoholické nápoje). Firmy, které v zemi investují, zvyšují zaměstnanost, investují v oblastech s vysokou chudobou nebo do prioritních odvětví mohou bezcelně dovážet po určitou dobu výrobní zařízení, případně si mohou vyjednat přesně definovaný celní režim a další úlevy. Před propuštěním do vnitrostátního oběhu léky, zvířata a potraviny živočišného původu, rostliny a nekonzervované potraviny rostlinného původu podléhají sanitární či fytosanitární kontrole ministerstva zemědělství (příp. lesnictví), vejce kontrole ministerstva živočišné výroby. Vývozní daň činí 3 %, reexporty se zdaňují 10 %. Na vývoz zlata a drahokamů musí mít vývozce licenci ministerstva financí, ostatní suroviny svolení ministerstva důlního průmyslu. Vývoz dobytka, kůží podléhá sanitární kontrole a svolení ministerstva živočišné výroby. Zakázán je vývoz bavlněných semen, obilovin a hovězího dobytka mladšího než 5 let.

Další informace: •

www.izf.org

•

http://www.investir-au-niger.com/fca-investir-niger-table.htm

6.5. Ochrana domácího trhu Zakázán je dovoz průmyslového a nukleárního odpadu, vojenských zbraní a munice (ten podléhá při dovozu schvalování z úrovně vrcholných orgánů společenství zemí ECOWAS - sekretariátu v Abuji), narkotik a halucinogenů a pornografie. Speciální povolení ministerstva obchodu/zemědělství musí mít dovozci ropných produktů, drůbeže, kovových nádob, kovových plechů, perlivých nealkoholických nápojů, piva v lahvích, batikovaných bavlněných látek, mýdla a parfémů, na dovoz rýže a mouky existují kvóty.

17/26



Niger

6.6. Zóny volného obchodu V Nigeru prozatím neexistují.

18/26



Niger

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Nigerem jsou velmi nízké. Vzájemný obchod je doposud charakterizován spíše příležitostnými transakcemi, než stabilním etablováním určitých vývozců/dovozců či vzájemnými investicemi. V letech 2010 a 2011 bylo v zemi nicméně aktivní české sdružení stavebních firem, které zpracovalo studii proveditelnosti úseku železniční tratě z Nigeru do beninského Cotonou.

7.1. Smluvní základna Viz. kapitola 3.3.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 6 let (tisíce USD) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

588

548

253

135

212

726

dovoz

1 658

810

292

131

276

592

obrat

2 246

1 358

545

266

488

1 318

saldo

- 1 070

- 262

- 39

4

- 64

134

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavní vývozní komodity ČR v roce 2011: 1. železné konstrukce 2. železné trubky a roury 3. sušené mléko 4. bavlněné tkaniny

Hlavní dovozní komodity ČR v roce 2010 (dle KN 8): Do ČR byly dovezeny výrobky z oceli a rypadlo (patrně reexport).

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Perspektivními oblastmi jsou potravinářské výrobky, domácí potřeby všeho druhu, bižuterie, sklo a porcelán, chemikálie, telekomunikační zařízení, těžební a stavební stroje, strojní zařízení (i repasované), jednoduché strojní vybavení dílen, zemědělské stroje, zavlažovací systémy a úprava vody, automobily (i ojeté), ošacení (včetně second-handu), pneumatiky atd.

19/26



Niger

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Vzájemný obchod je doposud charakterizován spíše příležitostnými transakcemi, než stabilním etablováním určitých vývozců/dovozců či vzájemnými investicemi. Sdružení českých stavebních a projekčních firem vypracovalo studii proveditelnosti výstavby železniční tratě Cotonou – Dosso pro organizaci AFRICARAIL, tyto firmy se rovněž snažily o získání zakázek spojených s výstavbou.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Abuja se nesetkal s poptávkou z Nigeru.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v minulosti několikrát přispěla mezinárodním organizacím na zmírnění následků hladomoru v Nigeru.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb ZÚ Abuja neeviduje výměnu v oblasti služeb.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Podle dostupných informací musí zaměstnavatel pro budoucího zaměstnance získat pracovní povolení na ministerstvu práce (v případě non-salarié u ministerstva obchodu). K tomu je třeba předložit pracovní smlouvu. Na základě pracovního povolení může zaměstnanec žádat o pracovní vízum. Údaje o případných kvótách či omezeních nejsou dostupná.

20/26



Niger

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské zboží. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast UEMOA/ECOWAS. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Situace v Nigeru je pro české vývozce komplikovaná z mnoha důvodů. Vedle faktorů, působících ve všech zemích oblasti (extrémně nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případu, nedůvěra v serióznost partnera, korupce….) existují i specifické faktory jako např. orientace na tradiční (především francouzské) dodavatele a neexistence smluvní základny. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu. Zboží je do Nigeru dováženo nákladními auty přes přístavy Cotonou, méně Lomé, Tema či Takoradi. Doba transportu se může protáhnout i na měsíce. Po Nigeru (většinou z Niamey) ho distribuují středně velké importní firmy (libanonské) nebo malí místní obchodníci. Uzlem obchodu s Nigérií je město Maradi. Zboží denní potřeby je v Nigeru většinou prodáváno v malých obchodech a na trzích, kterých je velké množství nebo přímo na ulici (80% tvoří neformální sektor). Libanonské a francouzské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech. Přímý osobní styk s klientem a cena je základním předpokladem prodejního úspěchu. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního agenta nebo distributora znalého jazyka a místních obchodních zvyklostí, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě. Nejvhodnější pro dodavatele je samozřejmě nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru. Při větších objemech lze uvažovat o otevření prodejního zastoupení či pobočky. Osvědčují se formy obchodních „joint-venture“ mezi domácími odběrateli a zahraničními dodavateli. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu. Vzhledem k množství podvodů je vždy důkladné prověření partnera (due dilligence). U dodávek strojů a složitějších zařízení zákazník obvykle očekává dostatečnou zásobu náhradních dílů a servis. ČR dosud nemá v Nigeru vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. V případě zájmu doporučujeme kontaktovat honorárního konzula ČR v Nigeru.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Viz. kapitola 7.9. Zaměstnávání místních sil se řídí zákoníkem práce, který vychází z francouzského vzoru. Velmi silně chrání práva zaměstnanců (m.j. zakotvuje právo na kolektivní vyjednávání, způsob řešení pracovních sporů, zavádí kolektivní smlouvy, 40 hodinový pracovní týden, příplatky za práci přesčas, podmínky práce žen a mladistvých, povinnost ochrany zdraví, minimální mzdu, stanovuje sociální odvody zaměstnavatelů, dovolenou (min. 30 dní) i pokuty za porušení zákona atd. Usnesením vlády je stanovena minimální mzda ve výši 28 000 FCFA. http://www.droit-afrique.com/index.php/content/view/85/159/

21/26



Niger

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l´Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu (http://www.ohada.org/). Niger k dohodě OHADA přistoupil a zdejší obchodní právo se až na výjimky neliší od evropského (francouzského). Domácí i tak zahraniční firmy mohou fungovat jako mimo jiné jako pobočka (succursale), Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme" - platí pouze určité základní odlišné požadavky na výši minimálního kapitálu (SARL 1 mil FCFA, SA 10 mil FCFA). Zahraniční společnosti registrované v Nigeru jsou považovány za nigerské subjekty a mají podle zákona stejná práva a povinnosti jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla. S výjimkou strategických sektorů (energetika, uran, ropa) neexistuje žádný limit na podíl zahraničního kapitálu ve firmě. Pravidla pro zřízení kanceláře jsou kodifikována v obchodním zákoníku a prováděcích předpisech http:// www.droit-afrique.com/images/textes/Ohada/AU/OHADA%20-%20AU%20Societes.pdf), procedura je v zásadě podobná jako v ČR. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (plná moc ověřená českým notářem ve francouzštině popř. s úředním překladem, v případě fyzických osob kopie pasu nebo OP, v případě právnických osob výpis z OR opatřený překladem). Základní jmění se vloží na účet v bance. Společenská smlouva musí mj. obsahovat přesné jméno a sídlo firmy, právní formu, základní kapitál, datum založení, jména všech statutárních zástupců. Podpůrné dokumenty je třeba opatřit úředním překladem do francouzštiny. Veškeré dokumenty se pak v Nigeru sepisují francouzsky. Společnost se následně (prostřednictvím notáře) registruje v obchodním rejstříku (kopie společenské smlouvy ověřené notářem, výpis z rejstříku trestů statutárních zástupců, ověřená kopie OP či pasu společníků, u cizinců i povolení k pobytu, doklad o uložení základního jmění v bance (výpis z účtu), fotografie společníků) a u sociálního, zaměstnaneckého a daňového úřadu. Posledním krokem je získání povolení ministerstva obchodu. U nigerské obchodní a průmyslové komory (Chambre de Commerce) byla zřízena kancelář „Guichet unique“, která by měla veškeré formality spojené s registrací firmy vyřídit. Založení společnosti musí být veřejně publikováno. Doporučujeme zakládat firmu pomocí místního právníka se znalostí jazyka a francouzského obchodního práva.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Vzhledem k omezené infrastruktuře v zemi má největší význam reklama v některém z místních jazyků prostřednictvím rozhlasu (cca 15 stanic) a TV. Místní denníky a týdeníky (je jich několik desítek) rovněž přijímají inzerci, vzhledem k nízké vzdělanosti má ale pouze omezený dopad. Je třeba vzít do úvahy, že Niger je zemí s převažující relativně konzervativní muslimskou populací. Místní odběratel rovněž obvykle požaduje, že mu zahraniční partner dodá dostatek propagačních materiálů ve francouzštině.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů I v Nigeru má dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) zásadní důležitost pro předcházení a řešení obchodních sporů, je vždy třeba důkladně prověřit s pým smlouvu uzavíráme. Dle zákona o investicích řeší obchodní spory v Nigeru řeší arbitrážní centrum (zatím je ale pouze ve stádiu zrodu) nebo International Center for Settlement of Disputes on Investment zřízené u Světové banky, soudní pře pak civilní soudy. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je velmi obtížná a zdlouhavá. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva a procedurálních zvyklostí. Zásadně se proto doporučuje řešení sporu dohodou pro zabránění dlouhému a nákladnému dohadování a mimosoudní vyrovnání. Niger respektuje mezinárodní arbitráž při řešení sporů mezi zahraničními investory a státem - je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID). Niger je členem WTO, podepsal také konvenci, připravenou organizací OHADA (Organisation pour l´Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique), která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí v oblasti řešení obchodních a 22/26



Niger

investičních sporů a bankrotů. Niger je rovněž členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem). V každém případě doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Niger.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou publikovány v denním tisku a na vebových stránkách ministerstva pro nákup materiálu http://www.equipement.gouv.ne. Ani v Nigeru nelze vstoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Právní a podnikatelské prostředí v Nigeru patří k nejobtížnějším na světě a cizinec je vždy v nevýhodě. Pohledávky a finanční plnění jsou díky pomalým a zkorumpovaným soudům (které navíc podléhají místním lobby a politickým tlakům) obtížně vymožitelné. Při komunikaci s úřady a při samotné realizaci obchodních případů je vždy nutno počítat s obrovskou byrokracií a nepružností přístupu úřadů k řešení veškerých problémů. Dalšími problémy jsou výběr daní, nedostatek elektrického proudu, vysoké dopravní náklady, nedostatečná infrastruktura. Základním problémem je ale nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva, která tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozů tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami, zahraniční firmy se orientují především na své země. Český exportér musí počítat s dlouhou dobou transportu, dodané stroje pak musí být odolné proti prašném prostředí, vysokým teplotám a značnému kolísání elektrického napětí.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Nigeru registrovat. Niger přijal zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl m.j. ochranu patentů. Jako člen OAPI (http://www.oapi.int/) přijal Niger řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světovou organizaci pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Niger signatářem dohody TRIPS. Niger je rovněž členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization). Navzdory účasti v těchto mezinárodních konvencích bylo dosud uděláno velmi málo pro zastavení prodeje pirátských hudebních nahrávek, videokazet, počítačového softwaru, léků atd. Vláda Nigeru řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Při platbách za zboží nutno vyžadovat platbu předem nebo hotově při předání zboží v ČR, případně neodvolatelný akreditiv jinak má český exportér malou naději na získání svých peněz.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Neexistují.

23/26



Niger

9. Investiční klima Vláda zahraniční investice podporuje. Vlastnická práva jsou v Nigeru chráněna zákonem, který zaručuje ochranu všem subjektům a tato práva jsou v zásadě respektována. Investiční zákon připouští vyvlastnění ve státním zájmu, ovšem za podmínky odpovídající kompenzace (v posledních dvou letech ale došlo ke zkrácení platnosti udělených licencí telekomunikačních firem pro neplnění technických podmínek a to bez náhrady). Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy někdy nadržují domácí straně). Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat příjmy a zisky. Podíl nigerského subjektu je vyžadován v energetice, ropném, důlním a obranném průmyslu. Přes veškeré snahy vlády hodnotí Světová banka zdejší podnikatelské prostředí dosti kriticky (172. místo ze 183 hodnocených zemí). Praktickými překážkami jsou dosud stále špatná infrastruktura (zejména elektřina), vysoké dopravní náklady, rigidní pracovní trh, negramotnost a nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti. rok

místo, index

TI index korupce

2011

134 (ze 183)

Ekonomická svoboda (Heritage)

2011

126 (ze 179)

World Bank Doing Business

2012

172 (ze 183)

MCC efektivita vládnutí

2011

64%

MCC zákonnost

2011

73%

MCC kontrola korupce

2011

69%

MCC fiskální politika

2011

58%

MCC obchodní politika

2011

61%

MCC zahájení činnosti

2011

29%

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l´Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a investorům dává právní jistotu a kompatibilitu (http://www.ohada.org/). Nigerský zákon o investicích novelizovaný v roce 2000, který ze smlouvy OHADA vychází (http://www.droit-afrique.com/images/textes/Niger/Niger%20%20Code%20investissements.pdf), definuje, za jakých podmínek mohou společnosti získat různé úlevy. Zákon o investicích rozlišuje režim A (promoční), B (zvýhodněný), C (speciální) v závislosti na výši investic a počtu nově vytvořených míst. Noví investoři nebo firmy zavádějící nové aktivity mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat značné daňové výhody, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení nebo je jim přiznán speciální daňový a celní režim a další úlevy.

24/26



Niger

Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Zahraniční investor může vlastnit půdu. Někdy (ropný, důlní průmysl, energetika) je vyžadován povinný podíl nigerského (většinou státního) subjektu v zahraniční investici. Investice do ropného, a důlního průmyslu se řídí zvláštními zákony Code minier a Code petrolier (http://www.droit-afrique.com/index.php/content/view/85/159/). Ceny vody, elektřiny a telekomunikačních služeb jsou regulovány. Neexistují žádné zvláštní omezení na převod peněz do nebo z Nigeru, investoři mohou převádět libovolně dividendy, kapitál, úroky, leasingové platby, zisky apod. Výměna hotovosti nad 2 mil FCFA ale podléhá schválení ministerstva financí (u turistů není uplatňováno).

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V oblasti ochrany investic má Niger uzavřené dohody s několika evropskými zeměmi (Francie, Německo, Švýcarsko), rovněž s Nigérií, USA, Čínou a Indií. Největšími zahraničními investory v Nigeru jsou Francie (Areva, Braniger (pivo), Veolia (voda), Sogea Satom, Foraco (vrty), AGS, Bolloré, GETMA, Air France (logistika, doprava), Total (pohonné hmoty), Orange (France Telecom atd.), Nigérie, ČLR a Indie. Přímé zahraniční investice v roce 2010 jsou odhadovány ve výši 946 mil USD, v roce 2012 a 2013 mají nadále růst. Soustřeďují se zejména do těžebního a ropného průmyslu, méně do výroby cementu a elektřiny.

9.3. České investice v teritoriu ZÚ Abuja nejsou známy žádné české investice v Nigeru.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Vláda se znovu pokusí o privatizaci zbývajících státních společností, včetně státních rozvodných sítí elektřiny, distributora ropných produktů i státních finančních institucí. Nejperspektivnějším odvětvím pro investice zůstává těžba nerostných surovin, energetika a zemědělská infrastruktura

9.5. Rizika investování v teritoriu Největšími riziky jsou malý trh a vysoké investiční náklady (špatná infrastruktura, chaotické dodávky elektřiny), vysoké dopravní náklady, rigidní pracovní trh, nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků včetně finančního plnění, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti. Neméně vážným rizikem je zhoršená politická situace v okolních zemích (Libye, Mali, sever Nigérie) a bezpečnostní rizika (AQIM, Boko Haram) z toho vyplývající (zejména únosy cizinců).

25/26



Niger

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Úspěšný přechod od vojenské k civilní vládě po zhruba dvouletém období nejistot podstatně posílil úroveň politické stability země. S Nigerem znovu začali spolupracovat mezinárodní donoři (včetně IMF, WB, EU a USA). Mezinárodní postavení Nigeru dále posiluje nestabilita v Mali a Libyi. Velmi významnou událostí roku 2012 s velkým dopadem do ekonomiky země je zahájení těžby ropy na poli Agadem a spuštění první nigerské rafinerie. Vláda bude pokračovat ve spolupráci s IMF a WB a bude se snažit realizovat jejich doporučení s cílem zlepšit fiskální nerovnováhu (včetně odstranění dotací PHM) a realizovat slíbené ekonomické reformy (privatizace, boj proti korupci, reforma systému výběru daní, reforma veřejné správy). Hlavními ekonomickými cíli bude zvýšení produkce potravin, diverzifikace hospodářství, vytváření pracovních příležitostí a redukce chudoby. Velká část výdajů rovněž půjde na zvýšení bezpečnosti a vybavení armády. Za předpokladu normální úrody by mohl růst HDP v roce 2012 dosáhnout 9,4 % a v roce 2013 5,5 %. Tento růst by měl být tažen zahraničními i domácími investicemi do výstavby silnic, přehrad, důlního průmyslu, do průmyslu ropného a do výroby elektrické energie a její distribuce. Díky zahájenému exportu ropy by se měly postupně zvyšovat příjmy ze zahraničního obchodu, snižovat obchodní deficit a deficit státního rozpočtu (neměl překročit 2,2% HDP). Výstavbou vodní elektrárny v Kandadji by se Niger mohl stát vývozcem elektřiny. CFA frank zůstane vázaný na EUR sazbou 655,96 a proto bude vůči USD kolísat v souvislosti s vývojem EUR. Inflace se má pohybovat v rozmezí 3 – 3,3 %.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Měla by být přijata novela investičního zákona. ZÚ předpokládá další postup v jednáních regionu ECOWAS s EU o uzavření dohody EPA.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Viz. kapitola 7.4. a 9.4.

26/26


Souhrnná teritoriální informace Niger

Recommend Documents