Souhrnná teritoriální informace Libye

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Libye

Souhrnná teritoriální informace Libye 22.08.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/37


Libye

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

česky: Libye

•

arabsky: Libya

•

anglicky: Libya

1.2. Rozloha 2

1 759 540 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 6,733,620 (odhad k červnu 2012) 2

Hustota na km : 3,8 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 30%

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: 2% (očekávaný v r. 2012) Demografické složení (očekávané v r. 2012): 0-14 let: 32.8% (muži 1,104,590 / ženy 1,057,359) 15-64 years: 62.7% (muži 2,124,053 / ženy 2,011,226) 65 years and over: 4.6% (muži 146,956 / ženy 153,776)

1.5. Národnostní složení •

97% - Arabové (vč. Egypťanů a Tunisanů) a Berbeři

•

3% - Tebouové a Tuaregové (kmeny), Řekové, Malťané, Italové, Pákistánci, Turci, Indové.

1.6. Náboženské složení 100 % - muslimové (sunnité málikového madhabu). Islám je státním náboženstvím

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Jediným povoleným jazykem ve styku se státní správou, státními podniky, bankami a dalšími institucemi je arabaština, což znamená, že veškeré písemnosti zahraničních firem adresované státním institucím musejí být v arabštině a komunikovat jinak lze pouze přes tlumočníka. Rovněž převážná většina soukromých subjektů není schopna komunikovat jinak, než arabsky. V obchodní komunitě je z cizích jazyků nejčastěji používána angličtina, částečně i italština.

2/37


Libye

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města V současné době je v Libyi platných 20 shaabiat - regionálních jednotek odpovídajících našim krajům/ velkým okresům. Uvádíme i jejich domicil: Al - Bitnan Shabia (Tobruk), Derna Shabia (Derna), Green Mountain Shabia (Al -Beida), El-Marj Shabia (El-Marj), Benghazi Shabia (Benghazi), Wahat (Oases) Shabia (Ajedabia), Kufra Shabia (Kufra), Sirte Shabia (Sirte), Murzuk Shabia (Murzuk), Sebha Shabia (Sebha), Wadi Al-Hayat (Ubari), Misurata Shabia (Misurata), Al-Margab Shabia (Khoms), Tripoli Shabia (Tripoli), Jefara Shabia (Azizia), Zawia Shabia (Zawia), Al-Nikat Al-Khams (Zuwara) Shabia (Zuwara), Western Mountain Shabia (Gharian), Nalut Shabia (Nalut), Ghat Shabia (Ghat). Národní přechodná rada Libye (NTC) vyhlásila, že území Libye bude rozděleno na 50 regionálních oblastí, ale zatím tento záměr nebyl uzákoněn. Hlavní město: Tripolis (1,065 tis. obyvatel), Další velká města: Benghází (671 tis. včetně předměstí), Misurata (551 tis. včetně předměstí), Homs (492 tis. včetně předměstí) . Údaje libyjské statistiky pro rok 2006, vydané National Authority for Information and Consolidation.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Libyjský dinár (LYD), 1 000 dirhamů, nekonvertibilní, 1 USD = 1,231 LYD; 1 EUR = 1,754 LYD. Zásadní devalvace LYD vůči USD na poloviční hodnotu byla provedena k 1. 1. 2002, od té doby je kurs již poměrně stabilní. V zemi lze používat platební karty hlavně v Tripolisu a velkých hotelech, mimo centra nikoliv.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: • • •

17. únor - 1. výročí zahájení revoluce 8. březen - Narozeniny Proroka Muhammada* 8. září - konec postního měsíce Ramadánu (3 dny volna Al - Fitr)*

•

16. listopadu - svátek Al-Adha (obětování - 3 dny volna)*

•

24. prosince - vyhlášení samostatné Libye - Libyjské království (1951)

*Stanoveny dle lunárního kalendáře a musí být upřesněny, resp. potvrzeny muslimskými náboženskými autoritami. U těchto pohyblivých muslimských svátků dochází každým rokem k posunu o cca 10–11 dnů zpět. Pracovní doba státního sektoru: Ne–Čt: od 8:00 do 15:30 hod (od 1. 4. do 30. 9. letní pracovní doba od 7:30 do 15:30), Pá, So - volno (5 denní pracovní týden platí od 1.1.2006 zatím pouze pro orgány státní správy, ostatní, jako např. školy, nemocnice, armáda, pobočky bank pracují, jako dříve, i v sobotu), ranní dochvilnost a dodržování konce pracovní doby není typickým rysem. Specifickým obdobím je postní měsíc Ramadán (počítaný dle lunárního kalendáře), kdy je výkonnost libyjských zaměstnanců (a také cizinců – muslimů) podstatně snížena a pracovní doba je stanovena poze od 9:00 do 14:00. Pracovní doba soukromého sektoru:

3/37


Libye

Soukromý sektor pracuje dle vlastní úpravy, ráno od 9:00 do 14:00–15:30, výjimkou nejsou večerní hodiny 17:00-20:00 hod. Prodejní doba v obchodech: od 10:00–11:00 do 15:00 hod. a od 17:00 do 21:00–23:00 hod.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Státní úředníci při jednáních velmi často nenabídnou vizitku a pokud to nepovažují za nutné, tak se ani nepředstaví (a skoro nikdy nepředstaví přísedícího). Současně se nepovažuje za slušné ptát se na jméno. Tyto situace jsou obtížné a nenapomáhají nastolení důvěry mezi stranami. Je běžnou praxí, že v místních novinových článcích nejsou u libyjských osob uváděna jména, nýbrž pouze funkce. Pro cizince neznalé místní mentality může být zpočátku obtížné vůbec rozeznat kladnou a zápornou odpověď. Jednání je nutno zahájit neformální konverzací, většinou se nejde „rovnou k věci”. Libyjci jsou, stejně jako jiné „jižní národy”, ve společenských a pracovních kontaktech (ve vnějším projevu) v zásadě spíše „vřelé povahy” a příliš neinklinují ke striktním/strohým lidským typům (obchodníkům) a způsobům jednání. Tato skutečnost může (záporně) ovlivnit nejen průběh, ale i výsledek jednání.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Místní, zejména státní zdravotní péče má velmi nízkou úroveň (stále ještě špatně placený nekvalifikovaný personál, nedodržování základních hygienických pravidel) nesrovnatelnou s evropským standardem. I sami libyjští občané disponující dostatečnými prostředky dávají v závažnějších případech přednost tuniským, v menší míře egyptským klinikám. Státní sektor: první pomoc zdarma, operace apendixu cca 50 LYD, ošetření zlomeniny cca 20 LYD. Soukromý sektor: kliniky Al Afja, Al Muchtar, Al Masarra, které v případě potřeby využívají i zahraniční turisté: při úvodním přijetí se účtuje jednorázový poplatek LYD 10,-, běžné stomatologické ošetření (plomba cca LYD 50,-). ZÚ na základě vlastních zkušeností doporučuje ošetření u mezinárodní zdravotnické organizace Medilink Int., která působí také v Tripolisu. Tento způsob je však finančně velmi náročný, poplatek za jednorázové běžné ošetření činí cca 100 USD plus cenu léků. Telefon/fax: 0021821-4837292, mobil 091-2103302. Hospitalizace bez zákroku cca 200 USD denně, se zákrokem či operací může dosáhnout i několika tisíc USD za týden. Další nově zavedená a relativně dobrá nemocnice je Saint James Hospital (vlastníci jsou z Malty. Telefon 00218 217113092 nebo 00218 217234745 a mobil ředitele: 00218 913358962.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Občané ČR potřebují k cestě do Libye vízum (bližší informace na www.mzv.cz) Vízum vydává ZÚ Libye v Praze se sídlem na adrese: Zastupitelský úřad Libye; Nad Šárkou 781/56; 160 00 Praha 6; tel.: 220 515 979 (ústředna), 220 515 838 (sekretaritá); fax: 220 515 974; email: [email protected]. Provozní hodiny úřadu jsou PO a ČT 08:30–14:30, PÁ 08:30–12:00. Provozní hodiny vízového úseku jsou PO–PÁ 08:30–12:00. Na případné jednání je třeba se telefonicky objednat. Kromě pasu, jehož platnost přesahuje minimálně o 6 měsíců předpokládanou dobu pobytu, je zapotřebí předložit dvě fotografie pasového formátu, vyplněnou žádost (není možné najít na internetu) a pozvání. Pas nesmí obsahovat platné nebo použité vízum do státu Izrael, jakož i razítka izraelské hraniční kontroly nebo jordánská razítka z hraničních přechodů s Izraelem. Vízum nelze obdržet na libyjských hranicích. Žadatel o vstupní vízum se musí osobně dostavit na ZÚ LY. Musí mj. předložit doklad o zdravotním pojištění, rezervaci hotelu a zpáteční letenku. Proces vystavení víz má trvat asi 10 dní. Poplatek za vízum činí 75 EUR (multiple – 210 EUR).

4/37


Libye

Použitelnost víza vydaného libyjským zastupitelským úřadem je omezena na dobu 1-3 měsíců, platnost maximálně 3 měsíce (jedná-li se o návštěvu či jiný druh krátkodobého pobytu, nelze toto vízum dále prodloužit). Vízum lze obdržet pouze na základě pozvání fyzické či právnické osoby (libyjské nebo v Libyi legálně působící). Toto pozvání musí být v Libyi postoupeno Úřadu pro pasy a imigraci (Idárat UlDžavázát va Al-Hidžra), který se poté obrátí s pokynem k udělení víza na příslušný ZÚ Libye v zahraničí. Každý cestující se po příjezdu do země musí přihlásit na výše zmíněném Úřadu pro pasy a imigraci během 7 dní od překročení státní hranice, poplatek za registraci (trojúhelníkové razítko + kolek) je LYD 10,00. Veřejná ubytovací zařízení (hotely) registraci zařizují za malý poplatek na požádání sama. Při překročení libyjské státní hranice vlastním vozem musí cestovatel vybavit vozidlo tzv. celními převozními značkami, které odevzdá při výjezdu z Libye. Vyžadován je také mezinárodní technický průkaz a mezinárodní řidičský průkaz (formality na hranicích značně urychlí, je-li k dispozici překlad těchto dokladů do arabštiny). Poplatky jsou uvedeny v následující tabulce: Carnet de passage(turistická karta) (EUR)

Pojištění do 1 měsíce (EUR)

Poplatek za vjezd do Záloha na převozní země (EUR) značku (EUR)

vlastnictví mezinárodní Carnet de passage

zdarma

-

-

-

motocykl

30

8 – 10

42

70 (z toho 9 EUR nevratných)

osobní automobil

50

8

87


obytný přívěs

100

17

140


auto 3 - 5 tun

100

40

140


auto nad 5 tun

150

80

196


autobus

150

100

196


Je nutné zdůraznit, že platí absolutní zákaz dovozu alkoholu a výrobků z vepřového masa do Libye. Jejich nalezení (případný dovoz alkoholu je přímo monitorován na mezinárodních letištích v Tripolisu a v Benghází, u masných výrobků není postup natolik přísný) znamená okamžité zabavení, případně odepření vstupu do země, či dokonce obvinění z trestné činnosti a vazební stíhání. Dále je zakázáno dovážet zboží izraelského původu, video nebo audio kazety a tiskoviny, které “nejsou v souladu s islámskou morálkou”, v praxi je zákaz realizován plošně a materiál je (při zjištění) zabavován. Další omezení: 200 ks cigaret nebo 250 g doutníků nebo 250 g tabáku, 1/4 litru parfému, existuje předpis na dovoz a vývoz zboží (i dárků) v hodnotě max. 20 LYD (s výjimkou výrobků ze zlata), jehož 5/37


Libye

dodržování je ale závislé na benevolenci službukonajících úředníků, většinou se v praxi nedodržuje, volně směnitelná měna může být dovezena bez omezení, musí však být deklarována na hranicích a každá směna musí být na deklaraci potvrzena bankou, vyvezen smí být pouze zůstatek deklarované částky, vývoz místní měny je povolen pouze do hodnoty 20 LYD.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Přechodná národní rada (NTC) vyhlásila dne 23.10.2011 úplné osvobození Libye, ale v různých částech země stále existují ozbrojené skupiny stoupenců bývalého režimu. Mezi obyvatelstvem je obrovské množství zbraní, z čehož plyne i nebezpečí účasti v náhodných i plánovaných přestřelkách a bojích mezi různými znepřátelenými skupinami. V zemi bují vysoká kriminalita z důvodu neexistence centrálních bezpečnostních složek. Nadále jsou problémem tzv. oslavné střelby (vystřelený projektil do vzduchu je smrtelný po celou délku letu). Z těchto důvodů doporučujeme cestovat do Tripolisu a Benghází pouze v nezbytně nutných případech a vyvarovat se cest do ostatních částí Libye. Nebezpečné je vycházení po setmění.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Adresa zastupitelského úřadu: Velvyslanectví České republiky Rewaifaa Ibn Thabet Street, Ben Ashour Area P.O. Box 1097 nebo 1088 Tripolis Libye Telefonní spojení: ústředna: +218(0)213 615 436 +218(0)213 611 555 +218(0)213 611 698 Stálá diplomatická a konzulární služba: +218(0)919 470 508 Důležité upozornění pro české občany, kteří se na území Libye ocitli v nouzi! Zastupitelský úřad ČR poskytuje 24 hodin denně v mimopracovní době, ve dnech pracovního volna, pracovního klidu i o svátcích stálou pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou z jakýchkoli důvodů na území Libye v nouzi (ztráta dokladů, okradení, úraz apod.). Zastupitelský úřad žádá o využívání telefonního čísla stálé diplomatické a konzulární služby pouze v opodstatněných případech nouze. Fax: +218(0)213 615 437 E-mail: Sekretariát ZÚ: [email protected] Ekonomický úsek: [email protected] Webové stránky ZÚ: www.mzv.cz/tripoli Popis spojení a mapky s označením objektu Velvyslanectví ČR: základní - http://www.mzv.cz/public/ce/46/3/163033_14901_mapa_ZU_Tripolis.jpg detailní - http://www.mzv.cz/public/d5/15/35/163031_14901_mapa_ZU_Tripolis_vyrez.jpg

6/37


Libye

Vzhledem ke skutečnosti, že v Tripolisu neexistuje "klasická" veřejná hromadná doprava se systémem stanovených tras a pevných zastávek, doporučujeme k cestě na ZÚ použít taxi. Při popisu cíle cesty je vhodné uvést nejprve pro stanovení oblasti (foneticky) "Ben Ašúr Area" a poté pro zpřesnění i ulici "Tarik as-Sika" (na mapě uvedena jako "University Road"). Budova ZÚ se potom nachází v blízkosti mimoúrovňového přechodu pro chodce. Pracovní doba ZÚ : neděle - čtvrtek 8:00 - 16:30 hod. Otevírací doba konzulárního úseku pro veřejnost: Žádosti o krátkodobá víza: Pondělí a středa, 10:00 - 12:00 (před podáním žádosti na velvyslanectví je nutno se přihlásit na konkrétní hodinu na visapoint.eu !) Žádosti o dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu: Čtvrtek, 10:00 - 12:00 (před podáním žádosti na velvyslanectví je nutno se přihlásit na konkrétní hodinu na visapoint.eu !) Krajanská agenda, žádosti o cestovní doklady ČR/EU: Neděle, 10:00 - 12:00 Matriční agenda, superlegalizace: Úterý, 10:00 - 12:00 Konzul: Daniel Putík, II. tajemník

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Nejsou zastoupeny.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Mezinárodní ústředna v Tripolisu 00 110, Policie (An-Nadžda): 191 (193), Interpol: 444 09 30, Kriminální policie (Al-Amn aš-šaàbí) 333 59 85, 333 38 26, Dopravní policie (Vahdat al-murúr) 333 68 17, Hasiči (Difá`šaàbí) 444 81 11 - 5, „Oil Clinic“ (Mustašfá tarík al-matár) 480 03 44 - 7, Úrazová nemocnice (Mustašfá al-havádis) 4442555-7, Záchranná služba (Al-Is`áf al-mustaàdžil) 333 50 00, 333 91 68, Letecká záchranná služba (Al-Is`áf at-táir) 607 329.

1.18. Internetové informační zdroje V důsledku občanské války v roce 2011 řada libyjských internetových informačních portálů utlumila svou činnost, postupně však začíná docházet k jejich obnovování, i když značná část z nich v současnosti slouží jenom jako inzertní platforma. Na některých internetových stránkách lze kromě zpráv o politickém a ekonomickém vývoji v Libyi získat i informace o vypsaných tendrech a chystaných výstavách. Obsah většiny portálů je veřejně dostupný zdarma, detailnější informace a služby však vyžadují placenou registraci. Ekonomické a obchodní informace:

7/37


Libye

www.libyaninvestment.com V současné době jde o nejdůležitější portál s aktuálními informacemi z obchodní oblasti. Obsahuje stručné zprávy o podnikatelských misích, výstavách, kongresech, uzavřených kontraktech, vypsaných tendrech, atd. Nejcennější informací je však on-line obchodní adresář, který obsahuje nejen kontaktní adresy, ale u některých firem i jejich profily. Bohužel vyhledávat lze pouze podle abecedního seznamu firem. Z portálu je možný přístup do oblasti státní správy a ropného sektoru, včetně napojení na stránky NOC (National Oil Company), Railways Executive Board (nejvyšší orgán pro řízení projektu výstavby železnice) a NASCO (státní firma pro dovozy základních potravin). Placenou službou provozovatele www.libyaninvestment.com je zasílání nových ekonomických zákonů a vyhlášek, marketingových studií a informací o obchodních příležitostech za 600 EUR ročně. www.yellowpages.ly Libyjské zlaté stránky. U některých firem je uveden i výčet aktivit a referencí (např. u právníků). Stránky obsahují též přehled státních firem v oddílu Business and Economy/Public Companies. I když orientace v tomto (v podstatě druhém existujícím) obchodním katalogu je snadnější, než v e-directory přístupném na www.libyaninvestment.com, obsažené informace nedosahují stejné úrovně. www.ccimisrata.org Obchodně průmyslová komora Misráta (Misurata Chamber of Commerce and Industry) – v současné době není plně funkční, pokud jde o informace o komoře, výstavách, podnikatelských misích atp., nicméně je využívána k inzerování jiných internetových stránek. www.investinlibya.com Libyan Foreign Investment Board, státního orgánu řídícího přímé zahraniční investice v Libyi. Nyní v rekonstrukci. www.tripolifair.org Dřívější stránky státní společnosti Tripoli International Fair. Nyní slouží pouze k inzerci jiných webů. Doména je nabízena k prodeji. www.zawya.com/countries/ly Vyhledávací portál s politickými a zejména aktuálními ekonomickými informacemi, včetně obchodního adresáře (zde však nutná registrace). www.noclibya.com National Oil Copany –státní společnost spravující těžbu, distribuci a prodej ropy a zemního plynu. Kromě všeobecných informací a celkové struktury NOC a jejich dceřiných společností (včetně těch se zahraničním kapitálem), jsou zde informace o vypsaných tendrech na nová naleziště a podmínky k registraci na tzv. vendor listu (seznam možných dodavatelů pro NOC). Politické a ekonomické aktuality o Libyi mezinárodního významu: www.arabicnews.com Vyhledávací server agenturního zpravodajství se zaměřením na arabské země a vzájemné politické a ekonomické vztahy. www.libyaglobe.com Přehled politických informací s prolinky na další servery o Libyi. www.abyznewslinks.com

8/37


Libye

Přehled libyjského tisku a internetových tiskových serverů. www.tripolipost.com Jediné libyjské noviny v anglickém jazyce (soukromý týdenník vycházející na Maltě). www.libyadaily.com Politické a ekonomické informace o Libyi a dalších arabských zemích, zejména z amerického tisku.

1.19. Adresy významných institucí General Union of the Chambers of Commerce, Industry and Agriculture P.O.Box 12556 Tripoli tel: 00218-21-4441613, 4441457, 4442821, 4442281 fax: 00218-21-3340155 e-mail: [email protected] Tripoli Chamber of Commerce, Industry and Agriculture P.O.Box 2321 Tripoli tel: 0021821-4444096, 3342916 fax: 00218-21-3342916 Misurata Chamber of Commerce, Industry and Agriculture Misurata, tel: 00218-51-618858, 616497 fax: 00218-51-616497, 620340 www.ccimisrata.org e-mail: [email protected] Benghazi Chamber of Commerce, Industry and Agriculture Benghazi, tel: 00218-61-9080625 fax: 00218-61-9080554 Libyan Businessmen Council Dat el Emad Complex Tower No. 5, 1st Floor

9/37


Libye

P.O.Box 91491 Tripolit tel: 00218-21-350213-4, 3350373 fax 00218-21-3350374, 3350439 e-mail (GŘ):[email protected] Agentury na marketingové poradenství a průzkum trhu Mohamed Ghattour � Co. (Co-operating firm of PricewaterhouseCoopers ME) Služby: vedení účetnictví a audit, finanční a ekonomické poradenství, duševní vlastnictví, registrace společnosti, průzkum trhu. Kontakt: Mohamed Ghattour tel: 00218-21-4444468, 4441004 fax: 3334814 e-mail: [email protected] Adresa: Dar Al Mansora Bldg., Jamhuria Str., Tripoli, Libya. Sermid for Economic Services and Investment Služby: založení pobočky zahraniční společnosti a zajištění administrativní činnosti vůči daňovému a sociálnímu úřadu, zajištění potřebných profesních registrací u libyjských státních organizací s ohledem na aktivity zahraniční firmy, služby pro investory, zajištění registrace obchodních zastoupení, ochranných známek a patentů, zajištění účasti na veletrzích a konferencích. Kontakt: tel: 00218-21 4446157, fax: 4443655, e-mail: [email protected], [email protected], www.sermid.net., adresa:P.O.Box 74994 Tripoli, Libya, Libyainvestment.com (Trade, Industry � Marketing Information) Služby: obchodní informace, marketingové studie, vyhledání potenciálního partnera, investiční průzkum, reklama. Kontakt: [email protected] http://www.libyainvestment.com/ tel: 00218-21-3351034 fax: 3351035 Adresa: Office No. 99, 9th Floor Al-Fatah Tower Tripoli Libya. Firma je též správcem portálu http://www.libyainvestment.com/s řadou volně přístupných ekonomických a obchodních informací. World Trade Center Tripoli

10/37


Libye

Služby: marketingové studie, sektorové zprávy, zprostředkování obchodních kontaktů, obchodní legislativa Kontakt: Mr. Taher Siala (obchodní kontakty), Mr. Isa Babaa (marketingové a investiční poradenství) tel: 00218-21-3350373 fax: 3350374 e-mail: [email protected] http://www.wtctp.com/ adresa: That El Imad Complex, Tower No. 5, 1st Floor, Tripoli, Libya, . OEA Consultancies Služby: vyhledání zástupce, registrace pobočky, vyhledávání investičních a obchodní příležitostí. Kontakt: [email protected] tel: 00218-21-3338951 fax: 0044-8701318852 P.O.Box: 756 Tripoli Libya www.oeaconsultancies.com The Group Trading Service Služby: Studie životaschopnosti investičních projektů (feasibility studies), poradenské služby pro vstup zahraničních společností na trh (business tailoring), zprostředkování právních služeb, vedení reklamní kampaně, dovoz a distribuce zboží. Kontakt: [email protected], [email protected], tel/ fax: 00218-21-4449731, mobil: 00218-91-3200456, adresa: Bab Bengashir, P.O.Box: 650, Tripoli, Libya. MTL Law Office Služby: registrace poboček a profesní registrace zahraničních společností, investiční poradenství průzkum trhu, obchodní a právní služby. Kontakt: Mr. Tarek Milad, tel: 00218-21-4440571, 3331079 fax: 4443554 e-mail: [email protected], [email protected] Web Site: www.mtllawoffice.com Mohamed Mashai Str. P.O.Box 82680 Tripoli Libya.

11/37


Libye

Benghazi Associated Office Almamruk Shennib Law Office Sidi Husein Commercial Center Suite 210 Benghazi tel/fax: 00218-61 909 3663 Tasharukiat Intellectual Property Služby: Registrace a obnova obchodních známek a patentů, monitoring porušování práv, registrace zahraničních firem poskytujících služby. Kontakt: 251 Omar Mukhtar Str. P.O.Box 2594 Tripoli Libya attn. Mr. Giuma I. Mansour Amal G. Mansour tel: 00218-21-3335636, 3336928 fax: 00218-21-3331929, 4446096 e-mail: [email protected] www.libip.com Důležité státní instituce Ministry of Foreign Affaires and International Cooperation (Ministerstvo zahraničních věcí) Tripoli tel: 00218-21-3400461-9 European Dept.: tel: 00218-21-3402891 fax: 3402892, Cooperation Dept.: tel: 00218-21-3400425(28), fax: 3402900

Ministry for Economy, Trade and Investment (Ministerstvo hospodářství, obchodu a investic) Tripoli tel: 00218-21-4809360, 4807068 fax: 4808705

12/37


Libye

Libyan Foreign Investment Board (LFIB) Bab Ben Gashir Road No. 20 Al Fatah Tower, 18th Floor P.O.Box 93524 Tripoli tel: 00218-21-3618686, 3609613, 3608183 fax: 00218-21-3617918 e-mail: [email protected] www.investinlibya.ly

Libyan Foreign Investment Board (LFIB) - Benghazi Office Gamal Abd el Naser Street Al Thaqafa Building 1st Floor, Al Hadaeq P.O.Box 5107, Benghazi tel: 00218-61-9095311 fax: 00218-61-9096968 e-mail (D): [email protected] www.investinlibya.org

Libyan Foreign Investment Company (LAFICO) El Thwrah Street, Gharian, nebo P.O.Box 76654 Tripoli - Janzour tel: 00218-21-3614884 fax: 00218-21-3614883 e-mail: [email protected]

Central Bank of Libya P.O.Box 1103 Tripoli

13/37


Libye

tel: 00218-21-3333591/9 fax: 00218-21-4441488 e-mail (loans dept.): [email protected],

http://cbl.gov.ly/en/

National Oil Corporation Main Office: Basbir Sadawi Street P.O.Box 2655, 5335, Tripoli tel: 00218-21-3337141-9, 3337151-6, 4446181-7 fax: 3331930, 3614382 Tlx: LYNAFT e-mail: [email protected] www.noclibya.com.ly

Tripoli International Fair P.O.Box 891 Omar Mukhtar Street Tripoli tel: 00218-21-4440655, 3332255-9, 3334525, 3330224 fax: 4448385, 3336175 e-mail: [email protected] www.tripolifair.org

Railways Executive Board (R.E.B) (tel: 00218-21-4801165 sekretariát, fax: 00218-21-4801162) e-mail: [email protected] P.O.Box neexistuje.

www.libyaninvestment.com/railwaysnebo na www.libyarailways.com General Company for Electricity of Libya (GECOL) P.O.Box 688 Tripoli

14/37


Libye

Libya fax: 00218-21-3612470 (4808915) tel: 00218-21-4445068 (9) tel: 4801552 fax: 4807429 Director of Contracts and Development Accounts: tel: 3604851 fax: 4445045 Director of Information: tel: 3607815 fax: 3611431 Director of Planning: tel: 4807432, fax: 4807434

Central Organisation of Research Industry and Procurement (zásobovací orgán libyjských ozbrojených složek) Major General Abdurahman Assaid, ředitel, Ben Gashir tel: 00218-22-633135/6 fax: 00218-21-3620097, -22-633142

15/37


Libye

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Dne 20. srpna 2011 dobyla vojska Národní přechodné rady (NPR) po půlročních bojích hlavní město Tripolis, dne 20.10.2011 byl zajat a zabit bývalý diktátor Muammar Kaddáfí. O dva dny později vyhlásil předseda NPR Mustafa Abdul Džalíl úplné osvobození země. Dne 31. 10. 2011 zvolila NPR nového předsedu dočasné vlády. Stal se jím Abdul Rahím al-Kíb. Dne 7. července 2012 se v Libyi konaly historicky první svobodné volby. 120 ze 200 křesel v novém parlamentu – Všeobecném národním kongresu (VNK) – bylo rezervováno pro nezávislé poslance. Z 80 křesel určených politickým stranám získala 39 liberální Aliance národních sil vedená Mahmúdem Džibrílem (prvním předsedou pokaddáfíovské vlády z r. 2011) a 17 pak Strana práva a rozvoje, blízká libyjskému Muslimskému bratrstvu. Dne 8. srpna předala NPR ceremoniálně zákonodárnou moc novému VNK a sama tím zanikla. Následujícího dne zvolil VNK svým předsedou předáka malé strany Národní fronta a dlouholetého exilového soupeře Kaddáfího režimu Muhammada al-Makarífa. Z voleb by měla vzejít nová vláda, o jejímž složení probíhají v současnosti (srpen 2012) jednání. VNK by měl jmenovat 60-členný výbor, který má vytvořit ústavu a předložit ji k referendu. Nová libyjská ústava definuje i státní zřízení, tj. půjde-li o parlamentní republiku či se země vrátí k monarchii, svržené Kaddáfího převratem z r. 1969. Před novým parlamentem a vládou stojí obrovské úkoly. Je zejména nutné vytvořit státní bezpečnostní složky a armádu a dát jim dostatečnou autoritu, stáhnout zbraně rozšířené mezi obyvatelstvem a dostat pod kontrolu ozbrojené milice, vyřešit otázku uprchlíků a vnitřních běženců roztroušených v táborech po celé zemi, vytvořit nový systém veřejné správy a justice či obnovit válkou poničenou infrastrukturu. Současná bezpečnostní situace v Libyi je dosud nestabilní. Množství zbraní mezi obyvatelstvem či záměrné propuštění těžkých zločinců na sklonku Kaddáfího vlády vedlo k nárůstu kriminality a obecně ke zhoršení bezpečnosti. To se dosud nedaří plně napravit ne zcela etablovanému státnímu aparátu, policii a armádě. Trvalým problémem jsou i různé milice, které odmítají složit zbraně a zapojit se do oficiálních státních bezpečnostních složek. Situaci komplikuje nárůst separatismu.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Dočasnou hlavou státu je po parlamentních volbách v červenci 2013 de facto předseda nově vytvořeného Všeobecného národního kongresu (VNK) Muhammad Júsef al-Makaríf. Až po schválení nové ústavy (očekává se v průběhu roku 2013) bude v souladu s nově definovaným státním zřízením určena nová hlava státu (t.j. prezident nebo král) a forma její volby.

2.3. Složení vlády Očekává se její vytvoření v průběhu září-října 2013.

16/37


Libye

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Libye je členem OSN (1955) a několika jejich specializovaných agentur (FAO, IAEA, WHO), Ligy arabských států (1953), Organizace islámské konference (1969), Organizace africké jednoty, Organizace států vyvážejících ropu (OPEC), Svazu arabského Maghrebu (1989), Africké Unie (2002), Společného trhu pro východní a jižní Afriku COMESA (regionálního sdružení, kam Libye geograficky nepatří, pouze formálně vzhledem ke společné hranici s Egyptem). Úplný seznam mezinárodních organizací, jejichž je Libye členem (anglické zkratky): ABEDA, AfDB, AFESD, AMF, AMU, AU, CAEU, COMESA, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, LAS, MIGA, NAM, OAPEC, OIC, OPCW, OPEC, PCA, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNWTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO (pozorovatel)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách S ohledem na rozsáhlost názvosloví mnohostranných smluv a dohod a rovněž tak i na počet jednotlivých smluvních dokumentů, jejichž je Libye účastnickou zemí, doporučujeme v případě potřeby využít stránky OSN (United Nations Treaty Collection) na internetové adrese www.untreaty.un.org.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Libyjskou arabskou republikou (Praha, 13. února 1974, č. 6/1975 Sb.)

•

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Libyjské arabské republiky (Tripolis, 15. října 1975, č. 114/1976 Sb.)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Libyjské arabské republiky o pravidelných leteckých službách mezi jejich příslušnými územími a za těmito územími (Praha, 17. prosince 1976, č. 84/1977 Sb.)

17/37


Libye

4. Ekonomická charakteristika země Libye se řadí mezi země s přechodnou ekonomikou. Dosavadní dlouhodobé strukturální problémy se v průběhu roku 2011 souběžně se svržením vlády M.Kaddáfího a s nastolením systému řízení země prostřednictvím Národní přechodné rady (NTC – National Transitional Council) a prozatímní vlády ještě více prohloubily. V důsledku nynější absence celoplošného účinného řízení státu navíc komplikovaného federalisticko separatistickými tendencemi zejména na východě země (první náznaky osamostatnění Kyrenaiky s administrativním centrem v Benghází se objevily již na přelomu 2011/2012) a „přechodným statutem“ veškerých složek řízení státu nelze zatím hovořit o systémových představách co do budoucího zlepšení současného stavu. Hospodářství státu je téměř plně závislé na těžbě a vývozu ropy a plynu. I když ropný a plynárenský sektor byl a i v současnosti zůstává téměř výlučným zdrojem exportních příjmů a příjmů státního rozpočtu, jak v minulosti, tak i nyní zaměstnával a zaměstnává řádově 2-3 % práceschopného obyvatelstva. Ropný sektor zůstává i nadále pod majetkovou kontrolou státu, i když byl a zřejmě ještě po nějakou dobu zůstane značně závislý na investicích a know-how zahraničních společností. Výrobní základna ostatních odvětví (doposud i tak nevýrazných a tvořených neefektivními státními podniky) byla z převážné části zničena boji a rozkrádáním v průběhu (ale i po ukončení) občanské války v zemi v roce 2011. Zemědělství země stačilo i před revolučním rokem 2011 pokrýt pouze necelou čtvrtinu vlastních potřeb. Ve službách lze výchozí pozici pro další rozvoj uvedeného sektoru charakterizovat nedostatkem know-how a kvalifikované pracovní síly. Zatím neexistují jasná pravidla hry co do podnikatelské legislativy (obchodní zákoník, bankovní legislativa atp). Přechodná vláda se primárně zaměřuje na řešení problémů souvisejících s řešením bezpečnostní situace v zemi, jakožto základní podmínky uskutečnění řádných voleb na konci června 2012, což prakticky posouvá vývoj v oblasti podnikatelského legislativního zázemí na vedlejší kolej.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Dle údajů MMF se libyjská ekonomika v roce 2011 v důsledku protestů a občanské války propadla až o 60 %. Vyjádřeno absolutními čísly poklesl HDP z téměř 81 mld. USD v roce 2010 na pouze necelých 37,5 mld. USD v roce následujícím. Denní produkce ropy přitom poklesla z průměrných 1,8 mil. barelů denně na zanedbatelných 20 tisíc. V důsledku uvedeného a zejména následkem zamezeného přístupu k zahraničním finančním aktivům utrpěl zejména zahraniční obchod země, což se projevilo oslabením pozice na běžném účtu platební bilance, jehož přebytek v rozměru 21 % HDP v roce 2010, poklesl na 4,5 % v roce 2011. Průmyslová výroba se propadla o polovinu. Převážná část zahraničních pracovníků zaměstnaných ve většině průmyslových odvětví opustila zemi. Činnost bankovního sektoru byla po značnou část roku 2011 silně narušena. MMF předpovídá na pozadí 60% poklesu libyjské ekonomiky v roce 2011 opětovný nárůst HDP o téměř 70 % v roce 2012 a o dalších 20 % v roce 2013. Povzbuzením pro přechodnou vládu bylo zrušení převážné části sankcí ze strany RB OSN a uvolnění části zablokovaných řádově 150 mld. USD, což kromě jiného umožnilo Centrální bance Libye (CBL) intervenovat na devizovém trhu a tím udržet kurs LYD vůči zahraničním měnám. V neposlední míře to umožnilo zaplatit/dovyplatit mzdy státním zaměstnancům, a jak se ukazuje, i začít vyplácet podporu nezaměstnaným, kromě jiného stále ozbrojeným a systémově neorganizovaným rebelům. MMF však zároveň upozorňuje, že finanční situace ve veřejném sektoru nehledě na rozmrazení Kaddáfího financí zůstává nadále velmi „povážlivou“. Přechodná vláda neustává v dotování svých vlastních potřeb (vč. sociálních výplat ozbrojeným rebelům) prostřednictvím půjček od CBL a komerčních bank, které však s ohledem na zaostalost místního bankovního systému trpí nedostatkem hotovosti v místní měně na pokrytí vládní poptávky.

18/37


Libye

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2008

Reálný růst HDP (roč.zm., %) z toho: ropa a plyn (roč.zm. %) ostatní sektory (roč.zm., %) Nominální HDP (mld. LYD) Nominální HDP (mld. USD) HDP na obyvatele (tis. USD) Míra inflace (CPI, %) - průměrná Míra inflace (CPI, %) - konec období

2009

2010

2011

2012

(očekáv.)

(plán)

5,6

0,5

2,9

-60,0

69,7

3,6

-4,6

-1,2

-70,9

163,3

7,9

6,0

7,0

-50,0

20,0

119,8

79,3

102,4

45,7

96,5

98,0

63,3

80,9

37,4

77,7

15,6

9,9

12,3

5,8

11,8

10,4

2,0

2,5

14,1

1,9

9,8

5,1

3,3

19,2

-10,4

Zdroj: IMF – Concluding Statement of the 2012 Staff Visit

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Sektor ropy a zemního plynu Těžba a zpracování ropy a zemního plynu je klíčovým odvětvím libyjské ekonomiky. Majetkově je pod kontrolou státu, je však značně závislý na technologických investicích ze zahraničí. Těžba a zpracování ropy a zemního plynu je v Libyi řízena státní National Oil Corporation (www.noclibya.com), která vytvořila několik společných podniků. Libye má největší zásoby ropy v Africe. Objem doposud objevených ložisek činí 43,7 mld. barelů, což je cca 3,3 % světových a 40 % afrických zásob. Do vypuknutí občanské války v roce 2011 dosahovala denní těžba v průměru přibližně1,7 mil. barelů denně (bpd). V roce 2011 došlo k jejímu markantnímu útlumu na úroveň několik desítek tisíc bpd, nicméně již v 1. čtvrtletí 2012 se denní těžba vyšplhala na1,25 mil. bpd, přičemž do konce roku 2012 by měl být technicky umožněn těžební výkon před rokem 2011. Mezi hlavní zahraniční společnostmi těžící v Libyi ropu do vypuknutí občanské války v zemi patřily italská ENI (působí zde od r. 1959), Total, Repsol, Agip, OMV, Wintershall, Woodside Petroleum (Austrálie), Petro Canada a ONCG Videsh (Indie), ExxonMobil, Conoco, Amerada Hess, Marathon, Grace Petroleum a Occidental. Významné kotrakty byly v době Kaddáfího vlády přiděleny alžírské společnosti Sonatrach ve spojení s Oil India a Indian Oil, dále ruskému Gazpromu, společnosti Shell a polské státní společnosti PGNiG.

19/37


Libye

Existuje zde 6 ropných rafinérií, které již dlouhou dobu vyžadují rekonstrukci. Jedná se o rafinérie Zawia (120 tis.bpd), Ras Lanuf (220 tis.bpd), Tobruk (30 tis.bpd) a malé rafinerie Briga, Sarir a Sirt (všechny po 10 tis. bpd). 3

Potvrzené zásoby zemního plynu představují cca 1,5 bilionů m (0,8 % světových zásob) řadí Libyi 3 3 na čtvrté místo v Africe. Do roku 2011 dosahovala roční těžba 12 mld. m , z toho se řádově 8 mld. m 3 vyváželo Itálie podmořským plynovodem v kooperaci s italskou ENI. Řádově 1 mld. m se zkapalňovala a exportovala do Španělska tankery. Zbytek spotřebovával domácí průmysl. V Libyi není rozvod plynu, obyvatelstvo používá propan-butan v lahvích.

Neropný sektor Výrobu železa a oceli představuje “Libyan Iron and Steel Co.” (LISCO), jejíž dřívější roční produkce dosahovala1,2 mil. t válcovaných plechů, profilované a betonářské oceli. Sklářský průmysl představuje Azizia Glass Manufacturing Company (AGMC) s výrobním zaměřením na energeticky úsporná dvojskla, fasádové skleněné tabule pro výškové budovy, skleněné stěny a dveře. Potravinářský průmysl představuje pouze nepatrnou část průmyslové výroby v zemi. Je tvořen převážně drobnými provozy na zpracování mléčných výrobků a místní zemědělské produkce (olivy, datle, rajčata, citrusy). Na domácím trhu jsou zastoupené zejména produkty firmy al-Mazraa (džusy atd.). V provozu je jeden obilný mlýn „Wadi al-Rabia Company“ (mouka se ale většinou dováží z Itálie). Strojírenský průmysl byl v minulosti zastoupen řadou drobných výrobních podniků, např. na montování nákladních (IVECO, FIAT) automobilů a traktorů. V současnosti je ale toto odvětví v určité krizi, téměř veškerá produkce je dovážena a v existujících kapacitách probíhá montáž spíše nárazově a po většinu doby nejsou využívány. Gumárenský průmysl byl zastoupen továrnou na výrobu pneumatik v průmyslové oblasti Tadjurah, která již v roce 2010 vyráběla pouze periodicky. Výrobu léčiv představovaly 2 poměrně nové výrobní závody, z nichž jeden (Al Mayah u Tripolisu) byl provozován za technologické spolupráce s firmou Slovfarma Hlohovec (dceřiná spol. Zentivy). Její produkce byla ale na místním trhu zastoupena jenom v nepatrné míře a nemohla konkurovat silnému tlaku zahraničních dovozců.

4.4. Stavebnictví V současné době jsou veškeré větší stavební projekty v zemi zastaveny. Značnou překážkou, která brání převážné většině zahraničních firem v další realizaci projektů výstavby silnic a dálnic, bytové výstavby, budování hotelových komplexů a turistických center včetně vodní infrastruktury je nevyřešený problém s vymáháním pohledávek a náhradou škod způsobených občanskou válkou v zemi v roce 2011.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura K obdělávání půdy jsou kromě pouštních oáz vhodné i některé přímořské oblasti, přičemž plocha vhodná pro pěstování plodin tvoří pouze 1,7 % rozlohy Libye (93 % území pokrývá poušť). Hlavními pěstovanými plodinami jsou olivy, datle, pomeranče, citrony, mandarinky, hroznové víno a mandle. V oázách ve vnitrozemí se pěstuje pšenice a proso. Na farmách, jak na pobřeží, tak i ve vnitrozemí, se pěstuje téměř veškerá zelenina: cibule, mrkev, fenykl, brambory, rajčata, papriky, okurky, lilky atd. Zvyšování produkce pomocí umělého zavlažování je nákladné. Vláda M.Kaddáfího dříve upřednostňovala pěstování na vodu nenáročných plodin formou dotací. V současné době je řada irigačních systémů poničena, což zejména v oblastech náročných na umělé zavlažování prakticky znemožňuje nastartování sezóny pěstování zemědělských plodin v roce 2012. Dosavadní podíl zemědělské produkce (vč. rybolovu) na tvorbě HDP se v předchozích obdobích pohyboval

20/37


Libye

mezi 3-6%. Proto se v průběhu roku 2012 předpokládá prohloubení závislosti země na dovozu potravin (doposud 80 %). Vzhledem k téměř dvěma tisícům kilometrů pobřeží má Libye značné možnosti rybolovu, které nebyly ani doposud příliš využívány v důsledku neinvestování do zpracovatelských podniků a rybářské flotily. Libye má pouze jednu továrnu na zpracování sardinek a dvě konzervárny. Vzhledem k bohatství libyjských pobřežních vod a skutečnosti, že středomořský tuňák je na světovém trhu velmi žádaným zbožím, by se rybolov a na něj navazující zpracovatelský průmysl do budoucna mohl stát perspektivním odvětvím pro zahraniční investory.

4.6. Služby Sektor služeb turistického ruchu není prakticky nijak rozvinutý, a to nehledě na značný přírodní a historický potenciál země (cca 2000 km pláží a řada historických památek na pobřeží a ve vnitrozemí). Je zde žalostný nedostatek ubytovacích kapacit, plážové hotely (až na výjimky) neexistují. Výstavbě nových kapacit doposud bránila nejen nedostatečná infrastruktura a značně znečištěné pobřeží v okolí velkých měst (odpadky, vyústění městských kanalizací), ale i složité podmínky pro zahraniční investice. Rozvoji plážové turistiky navíc nepřispívá ani absolutní zákaz konzumace a tudíž i dovozu alkoholických nápojů a vepřového masa. Přetrvávající neutěšená bezpečnostní situace v zemi prakticky nevytváří žádné předpoklady pro rozvoj turistického odvětví ve výhledu několika let.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Páteří silniční sítě je spojení Tuniska s Egyptem podél středomořského pobřeží o délce více než1800 km a v severojižním směru propojení hlavního města Tripolisu s městy Sebha, Murzuk, Ghat a Ghadames (na výstavbě se dříve podílely i firmy z ČR). V době těsně po výstavbě to v převážné míře byly poměrně kvalitní silnice dálničního typu (stavební dozor zajišťovaly zejména německé firmy), které však v současné době potřebují rozsáhlé rekonstrukce a modernizace, zejména pokud se jedná o zatím chybějící i ty nejjednodušší prvky informačních a zabezpečovacích telematických systémů. Celková délka asfaltových silnic propojujících všechna významnější města a obce přesahuje 57 tisíc km. Současné opravy jsou realizovány místními stavebními firmami a tím se kvalita silnic postupně snižuje. Dále je v používání dalších téměř 43 tisíc km cest s nezpevněným povrchem. V době Kaddáfího vlády byla do střednědobého plánu zahrnuta výstavba nové pobřežní dálnice spojující Tunis s Egyptem, u níž se investičně a dodavatelsky počítalo zejména s účastí Itálie. Železniční doprava v zemi prakticky neexistuje. Dříve provozovaná jediná železniční trať propojující města Benghází a Barka (Al Marj) byla zrušena v roce 1964. Počátkem devadesátých let minulého století začal vznikat plán železničního propojení Tuniska a Egypta pobřežní - téměř2200 km dlouhou železniční tratí. V roce 2002 došlo dokonce k zahájení prací na náspu (nehledě na nezajištěné zdroje rozsáhlého financování), projekt však záhy začal být ekonomicky přehodnocován. Byla proto zahájena výstavba pouze několika úseků. Zakázku na jeden z nich (350 kilometrový úsek mezi Homsem a Sirtou) získal v roce 2008 čínský státní podnik China Railway Construction, s nímž byl kromě uvedeného rovněž podepsán kontrakt na vybudování železniční tratě z Misuraty do Sebhy. V roce 2008 získala kontrakt na výstavbu 500 kilometrové železniční tratě mezi Sirtem a Benghází ruská státní společnost RŽD (Ruské železnice). Další pokračování v realizaci výše uvedených a v roce 2011 občanskou válkou přerušených projektů bude podmíněno politickou stabilizací v zemi, přičemž rozhodující bude vývoj situace po volbách v polovině roku 2012. Letecká přeprava byla v devadesátých letech v důsledku embarga OSN poznamenána kritickým zastaráváním leteckého parku. I když v prvním desetiletí tohoto století došlo k jeho částečné modernizaci (zejména ve vládou preferované Afriqiyah Airways a rovněž u národního leteckého přepravce Libyan Airlines), je současný technický stav letového parku v důsledku více než půlročního zanedbání jejich

21/37


Libye

údržby v době revolučních nepokojů v roce2011 a rovněž připravenost současného (značně obměněného) letového personálu natolik nevyhovující, že byly zakázány lety libyjských letadel do EU. Funkční civilní letiště jsou v Tripolisu, Benghází, ve městech Marsa el-Brega, Sebha, Ghat, Ghadames, Sirt, Kufra, Misurata, Al Bayda. V mnoha případech jsou přistávací dráhy i technická zázemí ve velmi špatném stavu. Pro mezinárodní přepravu jsou využívána pouze letiště v Tripolisu (Tripoli International Airport a Mitiga Airport) a v Benghází. Celkem je v Libyi 59 letišť se zpevněnými přistávacími plochami a 78 letišť s nezpevněnými přistávacími plochami. Mezinárodní námořní přeprava osob v zásadě neexistuje. Flotila námořní nákladní přepravy, která společně s automobilovou nákladní dopravou doposud supluje chybějící pobřežní železnici, je ve velmi špatním stavu. Hlavními přístavy jsou Tripolis, Benghází, Marsa el Brega, Misurata, El Sider (Sidra) a Khoms. Pobřežní ropné terminály (přístavy propojené přímo s ropnými nalezišti) se nacházejí ve městech Zuetina, Ras Lanuf, Marsa el Brega a El Sider.

Telekomunikace Sektor telekomunikací v Libyi patřil a zatím patří k nejméně rozvinutým ze všech zemí severní Afriky. V současnosti je v systému přibližně 1,2 milionu pevných linek (z toho přibližně 300 tisíc domácností), část z nich však může být nefunkční kvůli nedostatečné údržbě. Kapacita pevných linek je stále více nahrazována mobilním spojením, přičemž v současné době je v Libyi v užívání řádově 11 milionů mobilních telefonů. Mezi hlavní telekomunikační operátory patří: Al Madar - mobilní operátor (+218 91..) Libyana

- mobilní operátor (+218 92..)

Libya Telecom and Technology – LTT - ISP, WiMax, MVNO Al Jeel - satelity, re-broadcasting, MVNO General Post and Telecommunications Co. - pevné linky, mezinárodní spojení, rozhlasové vysílání. Libya International Telecom Co. - mezinárodní telefonní spojení.

Energetika Instalovaný výkon výroby elektrické energie je řádově 6,6 GW. Ke konci 1. desetiletí tohoto století spotřeba elektrické energie stoupala o zhruba 8 % ročně, a to zejména díky rostoucím investicím do ropného sektoru. Předchozí vláda proto plánovala do roku 2012 zdvojnásobení svého instalovaného výkonu. Odpovídající projekty však byly realizovány se značným zpožděním, přičemž občanská válka v roce 2011 jejich další realizaci úplně zastavila. V době zahájení jejich realizace patřily mezi hlavní dodavatele technologií a prací jihokorejské, ruské, indické a italské firmy. Většina elektráren je tepelných s ohřevem vody pomocí mazutu. Vzhledem k značným a relativně nevyužívaným zásobám zemního plynu plánovala předchozí vláda postupnou přestavbu stávající tepelné elektrárny na kombinovaný paroplynový cyklus.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Libye do počátku roku 2011 vynakládala sama značné sumy na podporu některých zemí subsaharské a jižní Afriky (Zimbabwe, Tanzánie, Uganda) a poskytovala řadě zemí z uvedených regionů rovněž

22/37


Libye

finanční prostředky na výstavbu mešit, islámských center a na výuku koránu. Současná přechodná vláda velmi důrazně přehodnocuje celkovou zahraniční politiku vůči státům subsaharské Afriky, čemuž budou odpovídat i její představy o dalším možném poskytování rozvojové pomoci těmto zemím. Již teď je však jisté, že z případného přerozdělování pomoci jsou předem vyřazeny země, které podporovaly Kaddáfího režim, příp. nyní skrývají členy jeho rodiny.

23/37


Libye

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let V roce 2011 příjmy státního rozpočtu poklesly oproti předchozímu roku o 69 %, a to zejména v důsledku propadu příjmů z prodeje uhlohydrátů. V poměru k HDP tak poklesly z 57 % v roce 2010 na 39 % v roce 2011. V rozpočtovém roce 2010 představovaly celkové výdaje na mzdy, dotace a transfery 21 % HDP, kdežto v průběhu roku 2011 se v souběhu s probíhajícími událostmi výdajová skladba rozpočtu přizpůsobovala nejžhavějším potřebám souvisejícím s a) politickými změnami v 1. čtvrtletí, které daly podnět růstu mzdových výdajů, b) poklesem příjmů z ropy, c) humanitárními náklady, d) přerušením převážné části kapitálových výdajů. Mzdové náklady se zvýšily přibližně o 60 % přičemž hlavní příčinou této markantní změny byl skokový nárůst mezd ve veřejném sektoru v březnu 2011. Rozpočet roku 2011 byl financován na úkor domácích úvěrů (13,5 mld. LYD), přímů z exportu uhlohydrátů (15,8 mld. LYD) a z dřívějších přebytků (6 mld. LYD). Dosavadní a předpokládáný vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu (% HDP): 2008

Celkové příjmy, z nichž uhlohydráty Celkové výdaje a čisté půjčky, z nichž kapitálové výdaje Celková bilance Bilance bez uhlohydrátů Bilance bez uhlohydrátů

2009

66,7

2010

55,6

60,4

51,8

2012

2013

2014

(očekáv.)

(výhled.)

(výhled.)

(výhled.)

39,0

34,7

57,9

59,8

61,4

52,4

54,2

55,7

37,4

49,7

52,0

81,7

64,7

56,0

59,1

22,7

26,4

28,1

13,9

21,8

19,7

21,2

29,3

11,7

4,9

-42,8

-6,8

3,8

2,3

-31,1

-44,0

-46,9

-77,4

-59,2

-50,4

-53,5

-171,6

-146,3

-181,8

-233,0

-304,7

-275,6

-258,7

v%k HDP bez uhlohydátů

Zdroj: MMF na základě údajů CBL

24/37

56,9

61,3

2011


Libye

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) v mld. USD, pokud není uvedeno jinak 2008

2009

2010

2011

2012

(oček.) Vývoz z toho uhlohydráty Dovoz Čisté výrobní příjmy Čisté běžné transfery Bilance běžného účtu -//- v % HDP Celková bilance -//- v % HDP

62,1 60,7

37,1

48,9

2013

(výhled.) 46,1

19,2

2014

(výhled.) 58,2

(výhled.) 60,2

35,7

47,5

18,7

44,6

56,2

58,1

20,9 0,7

22,0 0,6

24,6 0,0

11,2 -1,3

29,9 1,9

30,6 2,6

33,4 3,3

-1,0

-1,6

-1,8

-0,6

-2,0

-2,5

-3,0

37,1

9,4

16,8

1,7

8,7

20,0

18,8

37,8

14,8

20,8

4,4

11,2

21,5

19,6

15,7

5,2

4,5

3,0

-24,3

3,5

2,2

16,0

8,2

5,6

8,1

-31,3

3,8

2,3

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Dle údajů Centrální banky Libye (CBL) existovalo v roce 2011 v zemi 16 komerčních bank: Gumhouria Bank, National Commercial Bank, Sahara Bank, Al Umma Bank, Wahda Bank, Commerce & Development Bank, Aman Bank For Commerce&Investment, Al�Wafa Bank, Alejmaa Alarabi Bank, Mediterranean Bank, National Banking Corporation, Saving and Real�Estate Investment Bank, Agricultural Bank, Development Bank, Libyan Foreign Bank (offshore) a Alsaraya Trading & Devolpment Bank. Všechny uvedené banky byly do roku 2007 plně ve vlastnictví státu. V roce 2007 proběhla částečná privatizace Sahara Bank, v níž 19% akciový podíl získala BNP Paribas s okamžitým převzetím operativního managementu bankovních operací a možností zvýšení svého podílu na 51 % po dobu dalších 3 - 5 let. V roce 2008 byla obdobným způsobem provedena částečná privatizace Wahda Bank, do níž kapitálově vstoupila jordánská Arab Bank. Bankovní sektor se do roku 2011 podílel na úvěrování domácí ekonomiky pouze nevýznamnou měrou. Portfolio nabídky finančních a úvěrových produktů bylo značně omezené a úvěry byly poskytovány spíše na základě osobních vztahů, než aby byly založené na podnikatelských záměrech. Management bank neměl žádnou motivaci rozšířit a zkvalitnit služby svých bank. To vše se stalo brzdou ekonomického rozvoje, přičemž nejvíce devastující účinek to mělo v bytové výstavbě, kde zejména menší projekty trpěly nedostatkem stabilních zdrojů financování.

25/37


Libye

Před vypuknutím revolučních nepokojů v zemi v roce 2011 měl bankovní sektor dostatečný finanční polštář, nicméně kvalita jeho aktiv byla velmi pochybná. Podíl rizikových úvěrů ke konci roku 2010 dosahoval 17,2 %, přičemž centrální bankou povolena horní hranice představovala 17,3 %. Rozsah a délka revolučního konfliktu a tomu odpovídající propad veškerých ekonomických aktivit v zemi se stali příčinou téměř absolutního útlumu úvěrových operací a katastrofického překročení veškerých limitů úvěrové a kapitálové přiměřenosti.

5.5. Daňový systém Daňová legislativa od okamžiku vytvoření přechodné vlády na podzim 2011 zatím neprošla žádnými změnami. Dle doporučení MMF z ledna 2012 by vláda a centrální banka měly zahájit koordinaci své fiskální a monetární politiky. Ministerstvu financí bylo doporučeno vytvořit roční přehled fiskálních toků prostřednictvím centrální banky v koordinaci s klíčovými ministerstvy, daňovou a celní správou, což by mělo být využito k budoucí úpravě daňového systému.

Přímé daně Daň z příjmu společností (Corporate Tax) Podle zákona č. 11/2004 je daň z příjmu společností progresivní a pohybuje se od 15 % (hrubý zisk do 200 tis. LYD ročně) do 40 % (hrubý zisk nad 500 tis. LYD ročně). Daň je vyměřena na základě auditorem (auditor je pro zahraniční společnosti povinný) podaného daňového přiznání. Po několika letech však provede daňový úřad tvz. daňové doměření, které je stanoveno na základě předpokládaného zisku (dovozy zboží 5 – 8 %, stavební práce 15 – 20 %, různé služby 18 – 25 %, projekční a inženýrská činnost 25 – 40 %) bez ohledu na skutečně vynaložené náklady. Náklady společnosti, které znamenají výhodu pro zaměstnance (ubytování, jídlo v kantýně, doprava do zaměstnání atd.), a které by měly být zahrnuty do daně z mezd, jsou zdaňovány sazbou 15 – 20 %. Daň z platů a mezd v rozmezí 8 – 15 %, z čisté mzdy je strháváno kolkovné ve výši 0,5 %.

Nepřímé daně Daň z tržeb (Revenue Duty, kolkovné za registraci kontraktu) Všechny kontrakty a sub-kontrakty zahrnující dodávku služeb podléhají registraci na daňovém úřadě a platbě tzv. daně z tržeb ve výši 2 % z hodnoty kontraktu (resp. 1 % z hodnoty sub-kontraktu). Daň se odvádí ihned po registraci kontraktu bez ohledu na efektivní provedení platby. Srážková daň (Withholding Tax) Z veškerých plateb státních subjektů je strháváno 0,5 % z výše platby jako tzv. srážková daň či „kolkovné”. Dodavatel zboží, či služby tak dostane zaplaceno o tuto částku méně. Prodejní daň Všechny prodeje zboží jsou podle zákona podrobené prodejní dani ve výši 5 % z hodnoty prodejní faktury. V praxi se však tato daň vybírá pouze z faktur vystavených pobočkami zahraničních společností v Libyi. Libyjské subjekty daň neodvádějí a na faktury, či pokladní doklady ji proto neuvádějí. V Libyi stále ještě neexistuje daň z přidané hodnoty (MMF doporučil zavést již v roce 2007), darovací a dědická daň ani daně místních samospráv. Libye má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s Francií, Portugalskem, Slovenskem, Maltou, Chorvatskem, Indií a Pákistánem, Velkou Británií a dále s většinou zemí LAS (Alžírskem, Egyptem, 26/37


Libye

Irákem, Jemenem, Jordánskem, Palestinskou samosprávou, Marokem, Mauretánií, Súdánem, Sýrií, Tuniskem, Spojenými Arabskými Emiráty). S Německem má Libye odsouhlasené texty smluv a čeká se na jejich ratifikaci. V jednání je dohoda s Itálií.

27/37


Libye

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zdroj: MMF 2007 Vývoz (mil. USD) Dovoz (mil. USD) Obrat (mil. USD) Saldo (mil. USD)

2008

2009

2010

2011

43,0 17,6

62,1 20,9

37,1 22,0

48,9 24,6

19,2 11,2

60,6 25,4

83,0 41,2

59,1 15,1

73,5 24,3

30,4 8,0

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Systematický přehled vývozu a dovozu z hlediska teritorální struktury není u místních institucí kdispozici.

6.3. Komoditní struktura Libyjský export je z 97 % tvořen ropou, ropnými deriváty a zemním plynem. Mezi největší odběratele ropy patří Itálie, Německo, Francie a Španělsko. Většina vyváženého zemního plynu jde podmořským plynovodem do Itálie. Těžbu a vývoz plynu prostřednictvím uvedeného plynovodu zajišťuje společnost Mellitah Oil&Gas (společný podnik libyjské National Oil Corporation a italské ENI). Z dalších chemikálií se vyváží zejména polymery etylénu. Ve skladbě vývozu sice nejsou uvedeny zemědělské produkty, nicméně je známo, že Libye vyváží omezené množství rybích výrobků, olivového oleje a ovoce, např. do Tuniska a Francie.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovozní podmínky a dokumenty V souladu s doposud platnou legislativou lze zboží do Libye dovážet prostřednictvím oficiálně registrovaného obchodního zástupce, příp. prostřednictvím pobočky zahraniční společnosti v Libyi. V obou případech by registraci měly zajišťovat obchodně průmyslové komory ve městech Tripolis, Misuráta, Tobruk, Sebha, Benghází, Zawia a Derna dle teritoriální působnosti dovozců, což by se mělo dát ověřit u zastřešující organizace, kterou je General Union of Chambers of Commerce and Industry, P.O.Box 12556, LY-Tripoli, tel. +218 21 4441613, 4441457, fax +218 21 3340155. Veškeré žádosti musí být v arabštině a v originálu. Lhůta k vyřízení žádostí není stanovena. Poplatek za vyřízení potřebných formalit se pohybuje v rozmezí 30 – 1000 LYD v závislosti na druhu a rozsahu dovozních operací. Nehledě na nedávné změny v názvech institucí se používají dřívější formuláře. Subjekt podnikající v Libyi musí dle stávající legislativy žádat o výpis z trestního rejstříku, který vydává místní ministerstvo ekonomiky (General People’s Comittee for Industry, Ekonomy and Trade – General Administration for Companies and Commercial Registrations, P.O.Box 4779, LY – Tripoli, tel. +218 21 5826946, fax +218 21 3615262). Podrobné informace ohledně aktuálního stavu co do procedury a seznamu požadovaných dokumentů při registraci poskytne Ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Libyi na vyžádání.

28/37


Libye

Celní systém Dovozní cla jsou aplikována v souladu s platným celním sazebníkem. Bližší informace ohledně sazeb na jednotlivé položky poskytne Ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Libyi na vyžádání.

Kontrola vývozu Soukromí vývozci nepotřebují na zboží vyrobené nebo vypěstované v Libyi vývozní licenci. Musejí však být řádně registrovaní jako vývozci u ministerstva hospodářství a obchodu. Vývozní licence jsou nadále vyžadovány při vývozu strojů a zařízení, které byly do Libye dovezeny. Je zakázán vývoz železného šrotu, měděného, mosazného, hliníkového a olověného odpadu, dřevěného uhlí, cementu, armovací ocel, státem dotovaných potravinářských výrobků (mouka, rýže, cukr) a dříve dovezené zdravotní techniky a léčiv. Vývoz ropy, zemního plynu a petrochemických výrobků je plně v kompetenci státní National Oil Company (NOC) a jejích dceřiných společností. Placení vyváženého zboží musí být ve volně směnitelné měně a případný akreditiv zajišťující odběrateli úhradu zboží nesmí přesáhnout 3 měsíce od data jeho odeslání dodavatelem.

6.5. Ochrana domácího trhu S ohledem na zanedbatelnou domácí výrobní základnu a vesměs surovinový (ropa, plyn) charakter domácí produkce nelze jakákoliv dosavadní daňová omezení vůči některým druhům dovážených výrobků považovat za opatření související s ochranou domácího trhu, nýbrž za fiskální nástroje.

6.6. Zóny volného obchodu Předrevoluční pravidla týkající se zón volného obchodu byla založena na Zákonu o regulaci tranzitu zboží a o zónách volného obchodu č. 9/2000“ a na odpovédajícím prováděcím předpisu (Rezoluce 276/2000). V kontextu uvedených legislativních podmínek fungovala např. zóna volného obchodu v Misurátě (210 kmvýchodně od Tripolisu), která zahrnovala také část přístavu. S ohledem na současnou nepřehlednou a nejednotnou situaci, pokud se jedná o uplatňování legislativních podmínek byznysu a pohybu zboží a kapitálu po celém území Libye, neleze hovořit fungování „zón volného obchodu“ v souladu s nějakým právním řádem.

29/37


Libye

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna V současné době nemá ČR s Libyí smluvně upravené hospodářské a obchodní vztahy. Obchodní dohoda pozbyla platnosti vstupem ČR do EU k 1. 5. 2004. V jednání je Dohoda o zamezení dvojímu zdanění.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoz Dovoz Bilance Obrat

2007 19 26 -6 46

970 400 430 370

2008 61 33 27 94

036 262 774 298

2009 167 13 154 180

699 044 655 743

2010 43 989 8 43 981 43 997

2011 4 342 145 4 196 4 487

(tis. USD)

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Ve vývozu v posledním pětiletém období dominovaly skleněné a hrnčířské výrobky, elektrické přístroje ke spínání obvodů, výrobky ze železa a oceli, zařízení a přístroje pro lékařské účely, zařízení k automatickému zpracování dat, díly pro plynové turbíny a pneumatiky. V dovozu byla nejvíce zastoupena ropa, dále pak ploché válcované výrobky ze železa, polymery etylénu a pigmenty.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Lze předpokládat, že po politické stabilizaci v zemi se začnou v širším rozsahu stanovovat a naplňovat priority související s obnovou kritické infrastruktury nezbytné pro zajištění bezpečného chodu klíčových odvětví libyjské ekonomiky (těžby, zpracování a úpravy ropy a plynu) a státní správy. Doporučuje se sledovat a vyhodnocovat potřeby v oblasti obnovy a modernizace zařízení pro těžbu ropy a plynu, pro energetiku (tepelné elektrárny, elektrické rozvody apod.) a rovněž cv oblasti rozšiřování a modernizace dopravní infrastruktury.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Značná část českého vývozu do Libye byla v průběhu posledních několika let realizována prostřednictvím třetích zemí. Jednalo se převážně o dodávky pro státní sektor a projekty zahraničních společností v Libyi (dodávky ocelových konstrukcí, trubek do ropných vrtů, apod.). Mezi nejznámější soukromé dovozce českého zboží patřili bývalí absolventi vojenských vysokých škol v bývalé ČSSR, kteří po odchodu od armády začali soukromě podnikat. Nejvýznamnějším státem vlastněným partnerem pro spolupráci s ČR doposud byla National Oil Corporation (NOC), která zajisté bude z hlediska další spolupráce zajímavá i v budoucnu. Mezi další potenciální partnery lze zařadit General Electricity Company of Libya (výroba a distribuce el. energie), Industrial Research Center (geologický průzkum), NASCO (dovoz základních potravin), Libyan General Post and Telecommunications Co. a LISCO (Libyan Steel and Iron Co.). Seznam státních společností včetně kontaktů je uveden na www.yellowpages.ly. Dá se předpokládat, že stejně jako doposud bude většina státních firem se zahraničními firmami komunikovat převážně

30/37


Libye

prostřednictvím jejich poboček či zastoupení v Libyi. Stejně tak potenciální účast zahraničních firem v tendrech bude i nadále podmíněná předchozí „předkvalifikací”, která se neobejde bez účasti a pomoci místních prostředníků.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Rok 2011 byl v důsledku revolučních proměn a politické nestability v Libyi poznamenán hlubokým propadem zahraničního obchodu a tudíž i absencí zájmu o dodávky zboží a výrobní kooperace. Konkrétnější vyhodnocení poptávek v kontextu informací, odhadů a doporučení v předchozích kapitolách (7.4. a 7.5.) zejména ve vztahu ke klíčovým sektorům průmyslu a infrastruktury bude možné uskutečnit po dosažení potřebné politické stability v zemi. Rozhodující bude průběh a výsledky voleb koncem června 2012.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR poskytovala Libyi v průběhu roku 2011 humanitární pomoc v rámci programu MEDAVAC formou dodávék léků a zdravotnické techniky a zajištěním léčby libyjských pacientů v ČR.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Statistika ČNB (teritoriální rozdělení běžného účtu platební bilance) Libyi jako samostatnou zemi neuvádí. Údaje o výměně služeb s ČR se nedají získat ani z místních statistik.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Získání pracovního povolení pro občana ČR bylo doposud prakticky nemožné s výjimkou dodávek prací při montážích a investičních činnostech českých společností v Libyi. Tyto výjimky však byly vázány podmínkou zaměstnání dvou libyjských občanů na jednoho zahraničního pracovníka.

31/37


Libye

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Nadále existuje možnost dovozu spotřebního zboží a zařízení pro výrobu pouze prostřednictvím místního zástupce registrovaného u ministerstva průmyslu, hospodářství a obchodu (General People’s Committee for Industry, Economy and Trade, General Administration for Companies and Commercial Registrations]. S ohledem na technické a jazykové možnosti komunikace s místními potenciálními partnery bude i v budoucnu pro úspěšný vývoz do Libye nutný osobní kontakt v počáteční (akviziční) fázi a rovněž v průběhu celé obchodní spolupráce. Sjednávání obchodu na dálku pomocí písemného styku není obvyklé a v řadě případů pro libyjské obchodníky obtížné (jazykové překážky). Zákazníci proto dávají přednost nákupu zboží, které je na trhu fyzicky přítomné, které si mohou „osahat“ a jehož cenu mohou osobně dohodnout. Předložení zaregistrované smlouvy o obchodním zastoupení se také vyžaduje při účastech zahraničních dodavatelů ve veřejných zakázkách. Pokud jsou předmětem dodávky služby (nebo zboží včetně služeb), zahraniční společnost musí mít v Libyi zaregistrovánu pobočku. Najít zkušeného, vlivného a relativně poctivého zástupce mezi místními obchodníky nebude nijak jednoduché. Nejsnadnější cestou může být oslovení osvědčených kontaktů a zástupců jiných zahraničních dodavatelů ve stejném, příp. příbuzném oboru, pokud jim smluvní závazky nebrání v rozšíření sortimentu.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Jedním z největších problémů, kterým musely zahraniční firmy doposud v Libyi čelit, byly složité podmínky pro zaměstnávání zahraničních pracovníků a tlak úřadu práce na zaměstnávání stále většího počtu libyjských občanů, a to bez ohledu na jejich předchozí pracovní zkušenosti (mnohdy docházelo k vnucování známých a příbuzných bez nejmenších kvalifikačních předpokladů). V současné době dochází k zajímavému paradoxu, kdy se z jedné strany libyjští partneři snaží přilákat zpět zahraniční firmy a zejména jejich expertní pracovníky, kteří z bezpečnostních důvodů opustili zemi v době revolučních nepokojů v roce 2011 (velice zkresleně přitom argumentují tím, že v zemi je naprostý klid zbraní a zahraničním zaměstnancům nehrozí žádné nebezpečí), na druhé straně však zatím nedochází k legislativním úpravám odstraňujícím podmínky zaměstnávání „adekvátního počtu“ libyjských občanů zahraničními firmami. Pracovní právo zatím chrání výhradně zaměstnance, a proto je velmi obtížně již jednou přijatého libyjského občana propustit. Tento problém lze částečně řešit uzavíráním pracovních smluv na dobu určitou. Zahraniční společnosti zaměstnávající místní síly by v každém případě měly důležitá rozhodnutí v oblasti pracovně-právních vztahů konzultovat s místním právníkem.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku V souladu doposud platnou legislativou mohly zahraniční společnosti v Libyi zřizovat reprezentační kanceláře, pobočky nebo zakládat společné podniky při naplnění podmínek doposud platné legislativy, zejména zákona č. 5/1997 o investičních pobídkách a dalších doposud platných zákonů z předrevolučního období. S největší pravděpodobností však bude postupně (stejně jako v ostatních směrech tvorby nové legislativní základny v zemi počínaje novou ústavou) s nástupem nových politických sil k moci po volbách v létě 2012 docházet k jejich změnám.

32/37


Libye

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) I přesto, že se v poslední době začala objevovat reklama a inzerce, doporučuje sev závislosti na druhu výrobku jeho předvedení v místě (většina libyjských obchodníků i větších společností vystavuje dovážené zboží přímo ve svých kancelářích). Z tohoto důvodu je pro zahraniční firmy velmi přínosná účast na místních veletrzích, pokud možno včetně referenčních vzorků, které by neměl být problém na místě prodat. V Libyi neexistuje odborný tisk, kde by bylo možné oslovit reklamou vybranou skupinu zákazníků. Inzerát je možno podat do několika místních deníků a specializovaného inzertního týdeníku, který má charakter všeobecné inzerce pro širokou veřejnost. K zadání reklamy je požadována adresa společnosti nebo jejího zástupce v Libyi. Reklama musí být v arabském jazyce.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Dle dosavadních zatím nezměněných pravidel spadaly obchodní závazky ze smluv se státními podniky a s místními řádně registrovanými zástupci pod libyjskou jurisdikci. Na základě zvláštního souhlasu vlády mohla být i ve „správních kontraktech“ uplatněna arbitrážní doložka. V případě investic bylo možné na základě bilaterální smluvních úprav (např. dohoda o podpoře a ochraně investic, kterou ČR s Libyí zatím nemá podepsanou) dosáhnout aplikace mezinárodních arbitrážních mechanismů. Obecně se doporučovalo a doporučuje vyhnout se soudním sporům se státními podniky a v Libyi zaregistrovanými soukromými firmami kvůli jejich zdlouhavosti, nákladnosti a nejistému výsledku. V současné době je velice aktuální otázka náhrad škod zahraničním firmám poškozeným v průběhu revolučních nepokojů v roce 2011. V této souvislosti bylo dne 23.1.2013 přijato Rozhodnutí libyjské přechodné vlády č. 20/2012 o vytvoření příslušného výboru a determinovaní jeho funkcí, zatím však bez bližší specifikace konkrétních kroků směřujících k vyřešení uvedeného problému. Dá se očekávat, že zahájení jakýchkoliv praktických kroků směřujících k řešení uvedeného problému bude odsouváno a podmiňováno vytvořením nové vlády, která by měla vzejít z voleb v červnu 2012.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Dosavadní režim zadávání veřejných zakázek, který umožňoval omezenou účast pouze vybraným firmám z tzv. „vendor listu” státních organizací, se bude měnit. Dřívější úspěšné účasti řady zahraničních firem ve veřejných zakázkách zejména na investiční infrastrukturní projekty jsou v současnosti vnímány jako důsledek loajality vůči bývalému režimu M.Kaddáfího. Očekává se však, že nová pravidla pro veřejné zakázky budou přijata a uzákoněna až s vytvořením nové vlády a parlamentu po volbách v červnu 2012.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Prostředí pro rozvoj jakéhokoliv podnikání a obchodu v Libyi se i v době bývalého režimu vyznačovalo značnou nepřehledností kompetencí státní správy a složitostí legislativy. Lze však očekávat, že současné přechodné období bude v uvedeném kontextu o to složitější. Složitost situace vyplývající ze zmíněného přechodného období je stejně jako v minulosti umocňována důsledným vyžadováním arabštiny jako jediného oficiálního jazyka a nedostatkem spolehlivých informačních zdrojů. Zahraniční firmy jsou tak ve většině případů odkázány na více či méně schopné místní zástupce, či prostředníky, jejichž schopnosti a užitečnost se však může projevit až za několik měsíců či let, takže mohou firmám způsobit i nemalé ztráty. Získání orientace na trhu proto bude pro nové firmy dlouhodobou a finančně náročnou záležitostí. Výhodu proto mohou mít zahraniční firmy, které mají v Libyi již řadu let své pobočky. Z hlediska podnikání je trh rizikový i pro Libyjce samotné. V legislativním chaosu je nerespektování dohodnutých závazků (zejména platebních) a používání nekalých praktik běžnou záležitostí.

33/37


Libye

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví V současném legislativním chaosu doprovázejícím přechodné období nástupu nových politických sil k moci je otázka vymahatelnosti práva spojeného s ochranou duševního vlastnictví téměř bezpředmětnou záležitostí.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Převážná většina dovozních operací v Libyi byla realizována při uplatnění dokumentárních akreditivů. Současná nejasná situace co do zatím neuzavřeného problému s tzv. delistingem (tj. úplným odblokováním zmražených aktiv zatím značného počtu libyjských společností v zahraničních bankách) nabádá k ještě větší opatrnosti a využívání tomu odpovídajících zajišťovacích mechanizmů při obchodování s libyjskými partnery. V současnosti nejlepším zajištěním jakékoliv vývozní operace do Libye je platba předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V současné nestabilní bezpečnostní a politické situaci v Libyi zatím nelze hovořit o celoročním plánu výstavních a veletržních akcí v zemi. Připravuje se mezinárodní stavební výstava Libya Build 2012 ve dnech 20.-24.5.2012 (Tripolské mezinárodní výstaviště) se zaměřením na stavební a montážní technologie, poradenství v architektuře a ve stavebním inženýringu, elektrické a mechanické systémy, dekorace a interiéry, integrované systémy stavebního managementu, vodní technologie a životní prostředí, vzduchotechniku a chladící zařízení, stavební materiály a jejich opracování (sklo, dřevo, kov, mramor, kámen), koupelny, sanitární techniku, terénní a sadové úpravy. Bližší informace jsou na www.libybuild.com. Organizátorem akce je společnost ATEX - International Exhibition Organisers (www.atex.com.ly), adresa: Flat 17, Al Hatab Building, Ahmed Shawqi Street, Tripoli - Libya, tel.: +218 21 334 2193, fax: +218 21 333 8926, e-mail: [email protected] V termínu 20.-24.5.2012 se na Tripolském mezinárodním výstavišti paralelně připravuje mezinárodní elektrotechnická a strojní výstava EMEX 2012 se zaměřením na mechanická zařízení a elevátory, bezpečnostní a varovné systémy, mechanizaci a automatizaci. Bližší informace na www.emex.ly. Organizátorem akce je rovněž společnost ATEX - International Exhibition Organisers (www.atex.com.ly).

34/37


Libye

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Formálně k legislativním úpravám podmínek vstupu zahraničního kapitálu v souvislosti s nástupem nové přechodné vlády zatím nedošlo a dříve než do stabilizace politické moci v zemi zformováním parlamentu a vlády na základě výsledků voleb v červnu 2012 s největší pravděpodobností ani nedojde. V dalším textu jsou proto uvedeny tak jak byly praktikovány předchozím režimem. Investice do oblasti těžby ropy a zemního plynu upravovala zvláštní legislativa. Jednalo se o tzv. podmínky EPSA IV (Exploration and Production Sharing Agreement), které vycházely z mezinárodních standardů. Bývalý režim provedl v roce 2005 jejich úpravu s cílem přimět investory k zaměstnávání a vyškolení co nejvyššího počtu místních pracovních sil a kromě investic do rozvoje nalezišť („upstream“) investovat i do tzv. „downstream“, tj. rekonstrukce rafinérií a plynárenských závodů. Na tyto úpravy pak navazovaly další zákonné úpravy z roku 2010, které zahraničním investorům kromě jiného nařizovaly dosazování libyjských občanů do pozic generálních manažerů ve jejich firmách v Libyi. Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách (č. 5/1997) který upravoval podmínky pro zahraniční investory žádající o zvláštní režim investičních pobídek. Aby na investiční projekt mohl být aplikován uvedený zákon, musel splňovat „jednu nebo více“ z následujících podmínek: výroba zboží nebo služeb na export nebo nahrazujících stávající dovozy, tvorba nových pracovních míst, transfer nových technologií, využití místních surovin, atd. Minimální hodnota investice (rozhodnutím vlády č. 86/2006 z 20.4.2006) ve výši 5 mil. LYD, v případě společné investice s místním partnerem, jehož podíl přesahoval 50 %, byla je dolní hranice stanovena na 2 miliony LYD. Investiční pobídky zahrnovaly osvobození zařízení potřebných k provozu od celních poplatků na dobu 5 let, vynětí projektů ze zdanění příjmů na dobu 5 let, osvobození výrobků určených pro export od výrobní a exportní daně. Dále se na projekt vztahovala osvobození od poštovní daně, osvobození od přístavních a letištních poplatků, atd. Investor měl nárok na transfer zisku a dividend a po 5-ti letech na transfer vloženého kapitálu. Přestože zákon č. 5/1997 „zaručoval“ investorům relativně zajímavé podmínky, realita byla značně odlišná. Investoři čelili obdobným problémům jako ostatní zahraniční společnosti realizující v Libyi kontrakty, a to zejména zdlouhavému uvolňování zboží z přístavu, pomalému vydávání pracovních víz, tlaku na zaměstnávání vysokého počtu místních pracovních sil, apod. Problematická byla i repatriace zisku a vložených prostředků. Libye má z evropských zemí uzavřené dohody o podpoře a ochraně investic s Maltou (1982), Rakouskem (2004), Chorvatskem (2006), Švýcarskem (2003), Kyprem (2005), Itálií (2004), Německem (2004), Belgií (2007), Francií (2006), Slovenskem (2009), Španělskem (2008) a Portugalskem. Libye je členem MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency ).

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Vývoj PZI do a z Libye za období let 2001-2010 (údaje jsou uváděny kumulativně v mil. USD):

Do Libye Z Libye

2001 338 1 767

2002 483 1 631

2003 626 1 694

2004 983 1 408

2005 2 021 1 536

2006 4 034 1 002

2007 8 723 4 935

2008 12 834 10 823

2009 15 508 11 988

2010 19 342 13 269

Zdroj: UNCTAD Dosavadní příliv PZI do libyjské ekonomiky směřoval téměř výhradně do těžby a zpracování ropy a plynu. Mezi největší zahraniční investory patříla Itálie (ENI/AGIP), Francie (Total/Fina/Elf), Německo (Wintershall), Velká Británie (Shell, BP), Kanada (PetroCanada), USA (Occidental Petroleum, ExxonMobil,

35/37


Libye

ConocoPhilips, Amerada Hess, Marathon), Rusko, Čína, Japonsko a Polsko (PGNiG). Investice mimo ropný sektor šly zejména do cementářského průmyslu a do oblasti těžby a zpracování stavebních materiálů.

9.3. České investice v teritoriu Místní zdroje neposkytují informace o teritoriálním členění přímých zahraničních investic V Libyi a statistika ČNB neregistruje české investice v Libyi.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty V kontextu struktury libyjského průmyslu může být obecně (v kontextu celosvětové poptávky) nejperspektivnějším odvětvím pro zahraniční investice těžba ropy, zemního plynu a zpracování nerostných surovin, kterých má Libye značné zásoby. Potenciálně může být z hlediska investování zajímavá i oblast rozvoje infrastruktury a služeb, a to zejména v turistickém ruchu. Teoreticky vzato zde existuje množství nevyužitých pláží vhodných k provozování letovisek a stejně tak je zajímavý i historický potenciál země. Vše ale bude závislé na míře rizika jako důsledku politického vývoje a tomu odpovídající bezpečnostní situace v zemi (viz kap. 9.5.).

9.5. Rizika investování v teritoriu V současné době největším a klíčovým rizikem pro investování v Libyi je nevyhovující bezpečnostní situace umocněna navíc roztříštěností mocenských (klanových a kmenových) vlivů v jednotlivých částech země. Doposud nezačaly efektivně fungovat centrální vnitřní bezpečnostní složky a jednotná armáda. Obecně se zatím nedoporučují ani turistické cesty do Libye. Zemi zatím řídí přechodná vláda jmenovaná Dočasnou národní radou (NTC). Vše bude záviset na hladkém průběhu a celoplošném uznání výsledků voleb, které by se měly konat v červnu 2012.

36/37


Libye

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Po dobře zvládnutých svobodných parlamentních volbách v červenci 2012 se očekává, že nejpozději začátkem roku 2013 rozhodne 60-členný výbor jmenovaný Všeobecným národním kongresem (parlamentem) o nové ústavě. Vedle diskuse o budoucím státním zřízení (parlamentní republika nebo konstituční monarchie) je zásadní zejména otázka role islámu v nové ústavě a obecně v libyjském právu. Podle islamistů má právo vycházet přímo z náboženského práva šarí’a, podle liberálnějších skupin by mělo být islámské právo „pouhou“ inspirací. Klíčové bude i to, jak výrazná bude očekávaná decentralizace země (včetně finančního osamostatnění jednotlivých regionů), skládající se ze tří socioekonomicky velmi rozdílných regionů, a to nejlidnatějšího Tripolska v severozápadní části země, ropou nejbohatší Kyrenajky na severovýchodě pouštního Fezzánu pokrývajícího jižní část Libye. Každopádně se dá očekávat, že orgány místní a regionální samosparávy i neformální struktury by se měly stát mnohem významnějšími činiteli vnitřní politiky v zemi, než tomu bylo za Kaddáfího éry.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Aktuální situace v Libyi z hlediska právního a institucionálního rámce je charakteristická paradoxem, který spočívá v zhájení poměrně rozsáhlé institucionální transformace při zachování stability dosavadního práva, a to ve všech ostatních oblastech nezasahujících politické instituce. Po volbách v červnu 2012 by havním úkolem nového Nejvyššího národního kongresu a jím jmenované vlády jakožto dvou základních článků legislativní a výkonné moci mělo být vypracování a přijetí nové ústavy a na ní navazujících zákonů. Na základě dosavadního vývoje však lze předpokládat, že to bude proces značně komplikovaný a z krátkodobého hlediska s nejistým výsledkem, zejména pokud jde o udržení centralizované moci nad celým územím Libye a s tím související kontrolu příjmů z těžby ropy a plynu. Již nyní jsou patrné separatistické a blíže nespecifikované federalistické tendence zejména v jižních a východních oblastech země.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Dá se předpokládat, že politickou transformaci v zemi bude doprovázet i snaha o obnovu klíčových prvků kritické infrastruktury nezbytné k zajištění kontroly ve státě a chodu klíčového odvětví těžby ropy a plynu. To může vytvářet možnosti k účastem na odpovídajících projektech, zejména formou subdodávek pro velké zahraniční dodavatele.

37/37

Souhrnná teritoriální informace Libye

Recommend Documents