Souhrnná teritoriální informace Černá Hora

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Černá Hora

Souhrnná teritoriální informace Černá Hora 08.06.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/49


Černá Hora

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Černá Hora (ME)

Název se objevuje poprvé v r. 1296 v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r. 1348 jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro.

1.2. Rozloha Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5 %. Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 620 029, z toho 50,61 % žen a 49,39 % mužů (dle oficiálního sčítání lidu a domácností / dále censu/ v roce 2011) (r. 1921 - 311 341, r. 1931 - 360 044, r. 1948 - 377 189, r.1953 - 419 873, r.1961 - 471 894, r. 1971 529 604, r. 1981 - 584 310, r. 1991 - 615 035, r. 2003 - 620 145) Průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyv/km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (stav k září 2011) obyvatelé v produktivním věku (15 - 65 let) - 422.509 aktivní obyvatelstvo - 261.700 neaktivní obyvatelstvo - 172.384 zaměstnaní - 161.742 nezaměstnaní - 31.404 (na jihu Černé Hory 5,8 %, na severu Černé Hory 17,5 %; míra nezaměstnanosti 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva; míra dlouhodobé nezaměstnanosti 55,7 %) sektor služeb - 76,5 % zaměstnaných soukromý sektor - 61,6 % zaměstnaných

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V období 1991-2008 průměrný roční přírůstek obyvatel klesnul z 9,7 na 4,1 promile a nadále vykazuje mírně klesající tendenci.

1.5. Národnostní složení Složení obyvatel v Černé Hoře bylo podle sčítání lidu v roce 2011 následující: •

Černohorci 44,98 % (278.865)

•

Srbové 28,73 % (178.110)

•

Bošňaci 8,65 % (53.605)

•

Albánci 4,91 % (30.439)

•

Muslimové 3,31 % (20.537)

•

Romové 1,01 % (6.251)

•

Chorvati 0,97 % (6.021)

2/49


Černá Hora

•

Srbové/Černohorci 0,34 % (2.103)

•

Egypťané 0,33 % (2.054)

•

Černohorci/Srbové 0,30 % (1.833)

•

Jugosloávci 0,19 % (1.154)

•

Rusové 0,15 % (946)

•

Makedonci 0,15 % (900)

•

Bosenci 0,07 % (427)

•

Slovinci 0,06 % (354)

•

Maďaři 0,05 % (337)

•

Muslimové/Černohorci 0,04 % (257)

•

Goranci 0,03 % (197)

•

Muslimové/Bošňaci 0,03 % (183)

•

Bošňaci/Muslimové 0,03 % (181)

•

Černohorci/Muslimové 0,03 % (175)

•

Italové 0,02 % (135)

•

Němci 0,02 % (131)

•

Turci 0,02 % (104)

•

ostatní 0,54 % (3.358)

•

regionální příslušnost 0,19 % (1.202)

•

nedeklarovaní 4,87 % (30.170)

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části Černé Hory. Otázka vzájemného rozlišení mezi Bošňaky a Muslimy je velmi komplikovaná a teoreticky provázena řadou historických a novodobých sporů. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech, vzájemně oddělených příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. Černohorci početně převažují ve všech ostatních částech Černé Hory. V porovnání s censem v r. 2003 počet Černohorců se zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %. Prudce vzrostl počet Romů a Rusů, velmi mírně poklesl počet Bošňaků, Albánců a Chorvatů.

1.6. Náboženské složení •

72, 07 % pravoslaví (446.857)

•

15, 97 % islám (99.038)

•

3, 44 % katolíci (21.299)

•

3,14 % muslimové (19.439)

•

0,24 % křesťané (1.460)

•

2, 61% nedeklarovaní (16.180)

(Zdroj: Úřad pro statistiku Černé Hory Monstat - census 2011, dobrovolný údaj) Černohorská Ústava zakládá odluku státu a církve a náboženské organizace mají stejná práva. Většina občanů Černé Hory je pravoslavné víry. Věřící Srbské pravoslavné církve jsou shromážděni kolem Metropolie crnogorsko-primorske a Eparhie budimljansko-nikšićke. V Černé Hoře existuje rovněž Černohorská pravoslavná církev, které se považuje za následníka pravoslavné církve, jež existovala do r. 1920, kdy byla připojena k Srbské pravoslavné církvi, kterou však není uznána (SPC neuznává autokefalitu CPC). Jedním z hlavních důvodů jsou majetkové spory. Mezi oběma pravoslavnými církvemi je silná řevnivost a napětí. Sunitští muslimové jsou sdružení v Islámském společenství Černé Hory, katolíci se organizují v rámci archibiskupství v Baru či biskupství v Kotoru. Katolická katedrála je rovněž v Podgorici. Diferenciace mezi stoupenci islámu a muslimské víry byla v censu 2011 použita poprve a setkala se převážně s kritikou veřejnosti.

3/49


Černá Hora

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a jazyky pro úřední použítí jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Před vyhlášením obnovy nezávislosti Černé Hory v r. 2006 se většina obyvatel deklarovala jako hovořící srbsky s ijekavským nářečím. Na základě politické dohody z r. 2011 mezi vládou Černé Hory a prosrbsky orientovanou opozicí v Černé Hoře, požadující zrovnoprávnění srbského jazyka s černohorským, byla provedena novelizace školského zákona a výuka dle něj probíhá v černohorském jazyce a s ohledem na stejný lingvistický základ i v srbském jazyce jako jazyce k úřednímu použití; v zájmu respektování práv menšinových národů, vyučování probíhá i v bosenském, albánském a chorvatském jazyce jako v jazycích k úřednímu použití. Vyučovací předmět má název “jazyk černohorský - srbský, bosenský, chorvatský“. Dle výsledků censu 2011 se k černohorskému jazyku jako jazyku mateřskému přihlásilo 36,97 % obyvatel (229.251 osob), k srbskému jazyku 42,88 % (265.895), k bosenskému 5,33 % (33.037), k albánskému 5,27 % (32.671), k srbo-chotvatskému 2,03 % (12.559), k romskému 0,83 % (5.169), k bošňackému 0,59 % (3.662), k mateřskému 0,54 % (3.318), k chorvatskému 0,45 % (2.791), odmítlo se vyjádřit 3,99 % (24.748). V porovnání s censem 2003 se počet obyvatel, které hovoří černohorským jazykem jako jazykem mateřským, zvýšil o 14 % a těch, kteří označili za mateřský jazyk srbský, je o 20 % méně. Rovnocennými písmy jsou cyrilice (varianta azbuky) a latinka. Černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně, než je tomu v případě češtiny a slovenštiny. V praxi se v opštinách (okresy/obvody), kde většinu či podstatný podíl tvoří národní či etnické skupiny, úředně používají i jazyky a písma těchto entit. Albánština se užívá v opštinách Ulcinj a Plav a hovoří se tímto jazykem v Tuzi (administrativně spadá k Podgorici). Chorvatština se používá v okolí Boky kotorské (opštiny Herceg Novi, Kotor a Tivat) a bosenština v severních oblastech země (tzv. Sandžak), kde žijí Bosňáci / Muslimové, kteří vyznávají islám a většinou jsou slovanského původu. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou, zřídka ruštinou (u menší části starší generace).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Černá Hora je rozdělena do 21 opštin (okresů/obvodů) a dvou městských opštin Golubovci a Tuzi, které jsou součástí opštiny Podgorica: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Podgorica, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Cetinje, Šavnik. V Černé Hoře je 1256 obcí, z nichž 40 mají statut města. Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (do r. 1992 Titograd), dle censu z r. 2011 se 156.169 obyvateli, včetně předměstí se 187.085 obyvateli (Podgorice s předměstím zaujímá 10,4 % území Černé Hory a podílí se 25,17 %, resp. 30,17 % na celkovém počtu obyvatel země. Sídelní městem je Cetinje se 14 166 obyvateli. Počtem obyvatelstva za hlavním městem Podgoricí následují Nikšić (57.278), Bijelo Polje (23 105), Pljevlja (19.622), Bar (17.727), Herceg Novi (19.617), Budva (15.933), Kotor (12.715), Berane (11.193), Ulcinj (10.828) a Tivat (10.149). Z hlediska počtu obyvatel v jednotlivých opštinách následují za Podgoricí (187.085) Nikšić (72.824), Bijelo Polje (46.676), Bar (42.368), Berane (35.452), Herceg Novi (30.992), Pljevlja (31.060), Rožaje

4/49


Černá Hora

(23.312), Kotor (22.799), Ulcinj (20.265), Budva (19.170), Danilovgrad (17.678), Cetinje (16.757), Tivat (14.111) a Plav (13.549). S výjimkou Podgorice, Danilovgradu a přímořských opštin zaznamenává černohorské vnitrozemí dlouhodobě pokles obyvatelstva. Velmi zřetelné je zejména vylidňování venkovských horských oblastí.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Oficiální měnou v Černé Hoře je od 1. 1. 2002 EURO. Mimo Podgorici, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. Při nákupech se doporučuje disponovat větším množstvím hodnotově menších bankovek a větším počtem drobných mincí. V Černé Hoře neexistuje směnárna, která směňuje české koruny.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1. leden - Nový rok 7. leden - pravoslavné vánoce 14. leden - pravoslavný Nový rok Velký pátek * Velikonoční pondělí * */ Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář 1. květen - Mezinárodní den práce 9. květen - Den vítězství 21. květen - Den nezávislosti (státní svátek u příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006) 13. červenec - Den státnosti (hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13.7.1941) Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý. Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po - so 09 - 20 hod., prodejen s potravinami/drogerií obvykle 07 - 22 hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 21 hod. Non stop prodejny existují jen v Podgorici a některých turisticky lukrativních destinacích v omezeném počtu. V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele nepoměrně méně supermarketů a zatím jen dva hypermarkety v Podgorici.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Místní zvyklosti a pracovní obyčeje jsou podobné jako v Srbsku. Při obchodních jednáních lze používat angličtinu, podstatně řidčeji se lze domluvit francouzsky, německy či rusky.

5/49


Černá Hora

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU V souladu se sukcedovanou Smlouvou mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávie (SRJ) o sociálním zabezpečení z r. 2002 nese náklady na zdravotní péči za své pojištěnce každá ze signatářských stran. Pojištěnci s krátkodobým pobytem v Černé Hoře za účelem turistiky či obchodu mají právo na neodkladnou zdravotní péči, pojištěnci s přechodným či trvalým pobytem mají v zásadě nárok na zdravotní péči v podobném rozsahu jako občané Černé Hory. Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář dokládá nárok na neodkladné věcné plnění během pobytu na území Černé Hory. Pojištěnec po příjezdu do Černé Hory předloží uvedený dokument příslušné pobočce Fondu pro zdravotní pojištění (Fond za zdravstveno osiguranje) dle místa svého přechodného pobytu. Pobočka Fondu pojištěnci na základě formuláře CR/YU 111 vydá tzv. “nemocniční list“ (bolnički list), s nímž může následně nárokovat neodkladné/ou ošetření/hospitalizaci ve veřejných zdravotnických zařízeních. Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení pak hradí jen spoluúčast jako občan Černé Hory, ostatní náklady si vzájemně uhrazují fondy zdravotního pojištění ČR a Černé Hory. Pokud je pacient v ČR pojištěn, potřebuje náhle neodkladnou zdravotní péči, avšak „nemocniční list“ si předtím nevybavil, veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře je povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu. Pokud se však nepodaří tento dokument uvedenou cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje, že vyšší poplatky hradí asistenční služba pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad. Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu. Léky v lékárnách se platí v hotovosti. V soukromých lékárnách je sortiment širší. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika, zejména nebezpečí úpalu či úžehu v letním období, utonutí, u kardiaků srdečního selhání, u osob s vysokým krevním tlakem náhlé mozkové příhody. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný aadekvátně vybavený systém horské služby. Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. To se zvláště týká úrovně vybavenosti zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji jakož i vybavenosti sanitních vozů, ale i celkové úrovně ambulancí a lůžkových oddělení nemocničních zařízení. V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě.

6/49


Černá Hora

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria A) VSTUPNÍ REŽIM Na základě čl. 14, odstavce 2 černohorského Zákona o cizincích, publikovaném ve Sb. zákonů č. 82/08, čl. 18 nařízení vlády Černé Hory publikovaném ve Sb. zákonů č. 80/08 a nařízení vlády Černé Hory o vízovém režimu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 18/2009 ze dne 11.03.2009, je občanům ČR cestujícím do Černé Hory s platným pasem umožněn za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu bezvízový vstup a pobyt do 90 dnů (vždy během 6 měsíců od prvního vstupu do Černé Hory) nebo do 30 dnů s občanským průkazem (pozn. Konzulárního jednatelství v Podgorici: z technických důvodů se má na mysli typ karty se strojově čitelnou zónou) či jiným dokladem, na jehož základě lze potvrdit identifikaci nositele a jeho státní občanství. Konzulární jednatelství v Podgorici proto v případě použití pasu doporučuje, aby platnost tohoto dokladu přesahovala předpokládaný datum prvního vstupu do země nejméně o 6 měsíců, ač Cizinecký zákon Černé Hory nezbytný přesah platnosti cestovní dokladu v bezvízovém styku nespecifikuje. V případě dítěte/mladistvého se samostatným dokladem, cestujícím bez doprovodu rodiče/rodičů či zákonného zástupce černohorské pohraniční orgány vyžadují doprovod jiné dospělé osoby (tj. včetně příbuzných) s notářsky ověřeným souhlasem rodiče (rodičů) či zákonného zástupce dítěte/ mladistvého s ověřeným překladem do černohorského či anglického jazyka. Černohorská strana umožňuje dětem zapsaným v pase rodičů vstup na své území i po 26. červnu 2012, odkdy v členských státech EU již nelze děti do pasů rodičů zapisovat. V případě hromadných zájezdů dětí/mladistvých musí mít doprovod (vedoucí zájezdu) jejich jmenný seznam s čísly pasů a s notářsky ověřeným zplnomocněním, že zastupuje organizaci, která zájezd organizuje. V případě pobytu v Černé Hoře nad 90 dnů (za účelem výdělečné činnosti, studia, spojení rodiny a dalších taxativně vymezených aktivit) je nutno požádat o vízum kompetentní černohorský orgán (pracoviště Ministerstva vnitra podle místa dlouhodobého pobytu). Případné dotazy lze vznést na Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni (e-mail: [email protected] , tel: +43 1 715 31 02, fax: +43 1 715 31 0220) nebo na Generálním konzulátu Černé Hory ve Frankfurtu ([email protected], tel. +49 69 29 72 38 60, fax: +49 69 29 72 38 620).

B) PŘIHLAŠOVACÍ POVINNOST POBYTU Dle čl. 23 Zákona o registraci přechodného a trvalého pobytu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 13/2008, je každý cizinec s přechodným či trvalým pobytem v Černé Hoře povinen se v případě jiného místa pobytu v Černé Hoře, v němž překročí 8 pobytových dnů, přihlásit na místním oddělení policie. Přihlašovací povinnost musí dále splnit každý cizinec s krátkodobým pobytem do 90 dnů, a to do 24 hodin od vstupu na území Černé Hory, pokud má v úmyslu v tom místě překročit tři pobytové dny. Současně je cizinec povinen splnit před odjezdem odhlašovací povinnost. V praxi to znamená, že přihlásí svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa krátkodobého pobytu, kde předá policistovi k registraci a podpisu vyplněnou tzv. bílou kartu (Prijava boravišta / prebivališta stranaca), kterou zakoupí v kterémkoliv papírnictví za 0,10 EURO. Každá osoba musí vyplnit kartu separátně. Policista z ní odstřihne spodní část – potvrzení (Potvrda-Certifikat), které cizinec po dobu pobytu nosí společně s cestovním dokladem. Před odjezdem se na témže oddělení policie odhlásí a bílou kartu odevzdá při výstupu ze země. Pozor na pracovní dny a úřední dobu příslušného oddělení policie! Odhlášení může provést současně s přihlášením, pokud předem zná datum odjezdu. V případě ubytování v oficiálním ubytovacím zařízení má za cizince splnit přihlašovací a odhlašovací povinnost majitel objektu, a to do 12 hodin od příchodu cizince. Konzulární jednatelství v Podgorici proto doporučuje si v takovém případě ponechat doklad o ubytování. Nocování „na divoko“ ve volné přírodě není dovoleno. V případě oficiálních veřejných tábořišť je třeba v případě pobytu přesahujícím tři dny uvést místo tábořiště. Uvedený dokument si mohou vyžádat hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola na výstupu z Černé Hory. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení pokuty až do výše šestinásobku černohorské minimální mzdy. Přihlašovací a odhlašovací povinnosti je zproštěn pouze 7/49


Černá Hora

cizinec, ubytovaný v objektu státních orgánů či pokud je ve zdravotnickém zařízení, vězení, nápravném ústavu, v azylovém domě a dále příslušník zahraničních záchranných složek při výkonu jejich činnosti.

C) OMEZENÍ PRO DOVOZ A VÝVOZ VALUT A MÍSTNÍ MĚNY, CELNÍ PŘEDPISY. Oficiální měnou v Černé Hoře je EURO, ačkoliv Černá Hora není členem eurozóny. Na hranicích Černé Hory většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt, jakkoliv dle zákona je cizinec povinen disponovat za účelem pobytu dostatkem finančních prostředků. Povinná směna valut není vyžadována. Na hraničním přechodu při vstupu na území Černé Hory je však nutné deklarovat celním orgánům dovážené valuty, pokud jejich výše převyšuje 10.000,- Euro, a požadovat vydání písemného potvrzení. Od 15. června 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin z r. 2007 aprováděcího předpisu ministerstev zdravotnictví a hospodářství cizincům výrazně omezen dovoz potravin na území Černé Hory. Povolen je pouze dovoz potravin pro výživu dětí a dětské stravy nezbytné ze zdravotních důvodů pod podmínkou, že je zajištěn její správný způsob uchovávání. Tyto potravinářské výrobky musí mít jasně vyznačen datum spotřeby a nepoškozený obal, kromě těch, které jsou používány během cesty. Lze rovněž dovážet sušené ovoce, sušenou zeleninu, sušené houby, nemletou kávu, koření a čaje do celkové hmotnosti 1 kg. Dovoz tekutin je omezen na max. 1 litru alkoholu v originálním balení na osobu a další tekutiny max. do 2 litrů. Voda v originálním balení může být dovezena v množství max. 5 litrů. Ostatní potraviny v originálním balení do výše max. 1 kg mohou být dovezeny po nahlášení celním úředníkům. Uvedené množstevní omezení taxativně vymezených potravin se týkají jedné cestující osoby. Toto opatření platí i v případě tranzitu přes území Černé Hory! Na všech hraničních přechodech by měly být vyvěšeny příslušné vyhlášky. Dle rozhodnutí vlády Černé Hory z července 2011 bylak 31.12.2011 zrušena tzv „ekotaxa“ – daň za vstup vozidla na území Černé Hory. Na území Černé Hory lze kromě omezeného dovozu potravin bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu v množství, odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Bezcelně lze dovést na osobu starší 17 (nikoliv 18) let 200 cigaret nebo 100 doutníků či 50 cigár, 250 g tabáku, 2 l vína, 1 l tvrdého alkoholu, 50 g parfémů či 0,25 l toaletní vody. Pro fyzické osoby je zakázán dovoz omamných a psychotropních látek a jedů, nelze převážet léky v množství, které převyšuje 6 měsíční pacientovu potřebu; zbraně a munici lze dovézt jen na povolení Ministerstva hospodářství se souhlasem Ministerstva vnitra. Lovecké zbraně a munici lze dovézt jen v případě účasti na organizovaném lovu ze strany Loveckého svazu. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Dovoz a tranzit domácích zvířat je v souladu s nařízením ES č. 998/2003 možný dle Zákona o veterinářství Sb. zákonů č. 11/04 a 27/07 po předložení mezinárodního očkovacího průkazu zvířete a veterinárního potvrzení o tom, že je zvíře zdrávo a v místě jeho předchozího pobytu nebyla v uplynulém půlroce zaregistrována vzteklina. Toto potvrzení nesmí být starší 90 dnů. V případě psa staršího 3 měsíců je rovněž nutné potvrzení o očkování proti vzteklině, které musí být starší 15 dnů a nesmí být starší 6 měsíců. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje nechat pro zvíře vystavit modrý mezinárodní pas EU/ČR s fotografií očipovaného zvířete a vylepeným elektronickým čipem společně se zapsanými daty všech provedených očkování. Možné aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR; www.svscr.cz.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá a celkově ji lze přirovnat k situaci v ČR. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká. Je třeba si dávat pozor na osobní věci, neukazovat na veřejnosti větší hotovost a nenosit zbytečně drahé šperky či hodinky. Na pláži či ve stanu se nedoporučuje ponechávat věci bez dozoru, zvláště pak osobní doklady, peníze, platební karty a elektronické přístroje. Zvýšenou pozornost je dobré věnovat při výběrech z bankomatu, bankovní kartu nevydávat z ruky mimo dohled a dbát, aby ji prodavač opakovaně neprotahoval čtecím zařízením. Doporučuje se

8/49


Černá Hora

přibalit kopii pasové stránky s fotografií a osobními údaji a pořídit si rovněž kopii dokladů o pojištění, kopii či alespoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování. Pro případ ztráty mobilu se doporučuje poznamenat si předem nejdůležitější telefonní čísla. Silniční síť v Černé Hoře je navzdory dílčím zlepšením celkově horší než v ČR. V celé zemi zatím neexistují dálnice ani silnice dálničního typu. V důsledku velmi složité konfigurace terénu je navíc silniční síť v porovnání s ČR podstatně řidčí, byť převážná část vozovek je již vyasfaltována, v případě vozovek nižších kategorií často jen v jednom jízdním pruhu. Stav vozovek je rovněž všeobecně horší oproti situaci v ČR s výjimkou hlavních tahů, které jsou v dobrém vztahu a v delších stoupáních jsou postupně rozšiřovány o třetí pruh pro pomalá vozidla. Řada vozovek je rekonstruována či opravována i v průběhu turistické sezóny. Při cestách je zapotřebí dodržovat všeobecná silniční pravidla, upřednostňovat cestování za dne, v noci se v rámci možností pohybovat jen po hlavních tazích. Značení na vedlejších cestách včetně směrových ukazatelů téměř či zcela chybí, vozovky jsou obvykle velmi klikaté, nepřehledné a úzké, vhodné obvykle pouze pro jízdu v jednom směru. Nedoporučuje se rovněž zastavovat na odlehlých parkovištích, ale využívat výhradně větších terminálů, ať již u benzínových čerpadel či ubytovacích kapacit. Zvláště je třeba zvýšené opatrnosti při průjezdu kruhovými křižovatkami. Je třeba mít rovněž na zřeteli, že i hlavní silnice používají kromě motorových vozidel rovněž cyklisté, koňské a jiné neosvětlené povozy, chodci a mnozí další. Rychlostní limity pro osobní vozy na rychlostních silnicích, které však v praxi dosud neexistují, je 100 km/h, na hlavních silnicích mimo obec (převážná většina vozovek) 80 km/h, v obci 50 km/h. Velmi časté je však omezení rychlosti, a to nejen mimo obec, ale i v obci. Právě na těchto úsecích je třeba počítat nejčastěji s kontrolami dopravní policie. Na všech silnicích mimo obec činí rychlostní limit pro osobní vozy s přívěsem, pro autobusy a nákladní auta do 7,5 t 80 km/h, pro autobusy s dětmi 70 km/h a pro nákladní auta nad 7,5 t a nákladní auta s vlekem do 7,5 t 70 km/h. Většina parkovišť není hlídaná, stále rozšířenější způsob platby je vedle elektronických pokladen i odeslání SMS. Povolená hodnota alkoholu je dosud do 0,5 promile, v případě profesionálních řidičů a řidičů motocyklů však 0,0 promile! V připravované novelizaci Zákona o provozu na pozemních komunikacích se počítá se snížením hranice na 0,3 promile, přičemž u profesionálních řidičů a řidičů motocyklů zůstane na 0,0 promile. Bodový systém je zaveden jen pro občany Černé Hory a cizince s dlouhodobým/trvalým pobytem. Cizinci s dlouhodobým/trvalým pobytem jsou povinni si v případě pobytu přesahujícího 180 dnů vyměnit národní řidičský průkaz za černohorský. Pro pobyt do 6 měsíců je uznáván národní řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nutný není. Při cestě jednostopými či dvoustopými vozidly je třeba po celý rok svítit tlumenými světly po celý den. Povinné vybavení vozu je v zásadě stejné jako je tomu v ČR, vozidlo s přívěsem musí mít dva výstražné trojúhelníky, povinné jsou rezervní žárovky. Silniční poplatky se v Černé Hoře neplatí s výjimkou tunelu Sozina na E 65 (4 189 metrů dlouhý pod pohořím Rumija mezi Podgoricí/Skadarským jezerem a pobřežím/Sutomore), a trajektu KamenariLepetane, který zajišťují po celý rok 24 hodin denně dvě až čtyři plavidla. Cena průjezdu tunelem Sozina činí v jednom směru pro motocykly a osobní vozidla, případně osobní vozidla s jednoosým přívěsem 2,50 EUR, pro vozidla s dvouosým přívěsem a pro karavany a kombinovaná vozidla 5,00 EUR, pro dvouosá terénní vozidla 8,00 EUR, pro dvouosá terénní vozidla s jednoosým přívěsem, pro tříosá terénní vozidla a pro autobusy 12 EUR a pro terénní vozidla se čtyřmi a více osami 16 EUR. Trajekt Kamenari-Lepetane stojí pro motocykly 1,50 EUR, pro osobní vozy 4,00 EUR, pro osobní vozy s přívěsem, osobní či terénní kombi, minibus se 7 – 20 místy a kamion do 5 t 8,50 EUR, pro kamion nad 5 t, kombi s přívěsem a kamion do 5 t s přívěsem 11,50 EUR, pro autobus 14,50 EUR, pro autobus s přívěsem 21,00 EUR a pro speciální velká vozidla 25,00 EUR. V r. 2012 se počítá s mírným zvýšením uvedených poplatků. Řízení vozidla je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Černohorští řidiči jezdí často velice riskantně, nezřídka agresivně a dodržování dopravních předpisů často nerespektují. Kontroly dopravní policie jsou velmi časté, zvláště v turistické sezóně. Situaci na hlavních tazích sledují často i policisté v neoznačených vozech s civilními značkami. Zásadně se doporučuje respektovat výzvu policisty k zastavení a během kontroly dokladů se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Pokutu nelze uhradit na místě. Zatímco černohorský řidić dostane od policisty poukázku k úhradě pokuty a je povinen bez dodatečných sankcí ji uhradit do 8 dnů, cizinci je policista nucen v souladu se Zákonem o bezpečnosti dopravy na pozemních komunikacích z r. 2007 a prováděcím opatřením 9/49


Černá Hora

Ministerstva vnitra odebrat v případě menšího přestupku řidičský průkaz, v případě závažného přestupku i cestovní doklad (o čemž vydá řidiči potvrzení), dokud neuhradí pokutu na nejbližší poště či v bance a nepředloží policistovi potvrzení. Cestovní doklad může být řidiči zadržen v přestupkovém řízení na dobu až 48 hodin. Uvedená praxe je nepříjemná zvláště v nočních hodinách a ještě svízelnější během víkendu či v období svátků. V případě vážnějšího přestupku musí řidič navíc vyčkat na rozhodnutí přestupkového soudce a uhradit soudní výlohy. K drobným, zákonem taxativně vymezeným přestupkům, za které je finanční postih v rozmezí od 10 do 30 EUR, patří zejména použití mobilního telefonu za jízdy, jízda bez zapnutých tlumených světel či některé případy chybného parkování. Zákon zde rovněž upravuje přednost v jízdě na úzkých vozovkách, kde vyhnutí proti sobě jedoucích vozidel vyžaduje couvání jednoho z nich. Přednost má vozidlo s přívěsem, autobus před kamionem, větší vozidlo před menším, v případě vozidel stejných kubatur to, které se pohybuje podél srázu, pokud momentální charakter vozovky (např. její rozšíření pro vyhnutí vozidel) si nežádá opak. V přestupkovém řízení se výše pokuty pohybuje do 150 EUR, v případě řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění od 100 do 300 EUR. Za nejzávažnější přestupky je považováno překročení rychlosti v obci o více než 30 km/h a mimo obec o více než 50 km/h, opuštění místa dopravní nehody, řízení v opilosti a pod účinkem omamných a psychotropních látek, ohrožení chodce na přechodu předjížděním stojícího vozidla před přechodem, předjíždění či objíždění kolony vozidel, předjíždění v kopci, tunelu či v nepřehledné zatáčce. Vysoké pokuty jsou udělovány řidiči, který převáží nebezpečný materiál a přechodně neodstaví vozidlo za nepříznivých povětrnostních podmínek, nezastaví za vozidlem, z něhož vystupují děti či do kterého děti nastupují, neodstraní předměty ohrožující silniční provoz či řídí motocykl bez ochranné přílby nebo vůz se zatemněnými skly. Připravovaná novelizace Zákona o provozu na pozemních komunikacích počítá s výrazným zostřením postihů za přestupky. Každá dopravní nehoda musí být nahlášena policii. Bez protokolu o dopravní nehodě může být poškozené vozidlo zabaveno (vyloučeno z provozu) a nemůže opustit území Černé Hory. Účastníci nehody jsou povinni si vzájemně poskytnout svoje jména, příjmení a adresy bydliště. V případě nehody, která si vyžádala zraněné či úmrtí, mají právo žádat tyto údaje i od očitých svědků. Z hlediska následného vyřizování pojistné události je vhodné pořídit z dopravní nehody fotodokumentaci. Během vyšetření nehody má cizí občan právo požadovat přítomnost tlumočníka a není povinen podepisovat dokumenty, jimž nerozumí. Při vyřizování pojistné události s místní pojišťovnou získá žadatel, domáhající se úhrady za poškození vozidla, jeho odtah či náklady za sešrotování návrh Dohody o vyrovnání. Při kalkulaci odškodného se vychází nejen z rozsahu škody, ale i ze stáří vozu a přihlíží se k tomu, zda byl po havárii opravitelný. V případě nesouhlasu s návrhem žadatel může požádat tutéž pojišťovnu o přezkoumání nabídky nadřízenou instancí (drugostepena komisija). Rozhodnutí této komise je konečné. Poté se již může pouze obrátit na Agenturu pro pojišťovací dohled (Agencija za nadzor osiguranja Crne Gore, e-mail: [email protected] , adresa ul. Kralja Nikole 27a, Podgorica), která se však již nezabývá výší odškodnění, ale pouze správností pojišťovací smlouvy. Mezním řešením zůstává soudní cesta. V případě vjezdu do Černé Hory s půjčeným vozidlem v zahraničí včetně leasingu je třeba mít odpovídající ověřenou plnou moc vlastníka vozu (nejlépe s překladem do anglického jazyka), v případě firemního vozu ověřenou plnou moc vlastníka firmy (nejlépe s překladem do anglického jazyka). Zapůjčení vozu nabízí řada společností v Podgorici, Budvě, Kotoru, Tivatu, Herceg Novi, Baru a v některých dalších, turisticky atraktivních místech včetně vnitrozemí. K pronajmutí vozu je třeba identifikační průkaz, obvykle se žádá spodní věková hranice řidiče až 20 či 21 let, dále řidičský průkaz a kreditní kartu. Konzulární jednatelství v Podgorici doporučuje vždy prostudovat podmínky smlouvy, zejména ověřit rozsah pojištění (všechny zapůjčované vozy musí mít kasko), zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů a zkontrolovat množství paliva v nádrži a základní výbavu. Užitečné je mít kontaktní telefon na příslušnou firmu pro případ potíží. Leteckou dopravu provozují dvě mezinárodní letiště: Podgorica/Golubovci a Tivat v Boce kotorské. Vnitrostání letecká doprava v zemi neexistuje. Do Tivatu se v důsledku okolní konfigurace terénu létá pouze během dne. Národní letecká společnost Montenegro Airlines, člen IATA, zajišťuje pravidelnou leteckou dopravu s více než desítkou evropských měst. Během turistické sezóny obě mezinárodní letiště

10/49


Černá Hora

využívá řada zahraničních leteckých společností k charterovým letům. Pravidelné letecké spojení mezi Černou Horou a ČR neexistuje, v praxi se nejčastěji využívají spoje s přestupem ve Vídni. Jediným železničním tahem pro osobní přepravu je zatím elektrifikovaná trať spojující přístav Bar a Bělehrad. Železniční síť by měla být na podzim 2012 rozšířena o elektrifikovanou trať z Podgorice do Nikšiće. Trať z Podgorice do Škodry slouží pouze pro motorovou nákladní přepravu. Pozn. KJ Podgorica: mezi Černou Horou a sousední Albánií dosud neexistuje letecké, vlakové, autobusové ani lodní spojení s výjimkou nepravidelné linky Bar-Durres (Drač). Jedinou možností pro turisty tak zůstává cestování osobním dopravním prostředkem, taxi či pěší turistika. Autobusová přeprava spojuje všechna větší města v Černé Hoře. Řidiči autobusů staví často i na znamení. Úschovny zavazadel jsou řídkým jevem. Alternativou této přepravy je hustší síť soukromých dodávek (kombi) za přibližně stejnou cen, kterou je třeba dohodnout s řidičem před vlastní jízdou. Taxislužba, kterou zajišťují ve všech větších městech desítky firem, je v Černé Hoře rychlá, spolehlivá a v porovnání s ČR levnější. Silniční hraniční přechody: s Republikou Srbsko: Jabuka-Ranče, Čemerno, Gostun-Konatar (Dobrakovo), Mehov Krš-Dračenovac, Vuča s Republikou Kosovo: Kula-Rožaje, (Čakor byl zrušen!) s Albánskou republikou: Božaj-Hani Hotit, Sukobin-Murićani, Grnčar (Gusinje/Vermosh) s Bosnou a Hercegovinou: Sitnica, Ilino Brdo, Vračenovići, Ščepan Polje, Metaljka, Šula s Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) - Karasovići

Pravidelná říční přeprava v Černé Hoře neexistuje. Řeky nejsou splavné s dílčí výjimkou Tary, kde se s výjimkou zimního období provozuje rafting. Jeden z nejfrekventovanějších úseků je mezi částí černohorské a bosenko-hercegovské hranice (Ščepan Polje). Od sezóny 2011 černohorské pohraniční orgány vyžadují při tomto přejezdu hranice pasové a celní odbavení všech raftařů. V letní sezóně je nepravidelně provozována za účelem turistiky plavba po černohorské straně Skadarského jezera. V případě zájmu turistů o soukromou plavbu mezi Černou Horou a Albánií po Skadarském jezeře je třeba postupovat analogicky jako v případě přechodu státní hranice v místech, kde není hraniční přechod. Námořní přepravu zajišťují v Černé Hoře tři přístavy – Bar, Kotor a Zelenika. Z Baru plují trajekty do Bari a Ancony v Itálii jakož i nákladní a osobní lodě řady společností do některých dalších přístavů převážně v Evropě. Nepravidelné spojení je i s albánským Durresem. Přístav Kotor je zastávkou luxusních výletních lodí. Oblíbeným přístavem turistů je rovněž Zelenika. Námořní hraniční přechody jsou v Baru, Budvě, Kotoru a Zelenice. Velkokapacitní přístaviště megajachet se buduje v Tivatu, menší přístaviště pro jachty jsou v Kotoru a Budvě, velké přístaviště pro menší jachty v Baru. Jachtu si lze v Černé Hoře zapůjčit. Podmínky jsou výrazně složitější než v případě zapůjčení vozidla. Podrobnosti lze najít na webových stránkách www.yacht-charter-in-montenegro.com Pro plavbu soukromou lodí (jachtou) delší než3 metry nebo s motorem silnějším než 5 kW je třeba se zaregistrovat v nejbližším mezinárodním přístavu na přístavní správě. Cena je závislá na délce plavidla. Pro nocleh v přístavu je třeba zaplatit pobytovou kartu. Plavidla přivezená po pevnině lze přihlásit v kterémkoliv přístavu. Pro zapůjčení motorového člunu nebo vodního skútru je nutné mít oprávnění pro řízení malých plavidel.

11/49


Černá Hora

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Podgorici působí konzulární jednatelství ČR, které pokrývá Černou Horu široce za rámec běžné konzulární činnosti. Kompetenčně spadá do působnosti Velvyslanectví ČR v Bělehradě, jemuž je přímo podřízeno. Samostatně v Černé Hoře působí smluvní partner MZV ČR pro obchodní a ekonomickou spolupráci s Černou Horou, který je věcně podřízen OEÚ ZÚ Bělehrad. V praktické činnosti v některých aspektech spolupracuje s vedoucím KJ Podgorica. Konzulární jednatelství v Podgorici Telefon

00 382 (0) 20 281 103

Fax

00 382 (0) 20 281 103

Nouzová linka

stálá konzulární pohotovost: 00 382 (0)69 338 800

E-mail

[email protected]

[email protected]

Web:

www.mzv.cz/belgrade

www.mzv.cz/podgorica

Diplomatická působnost

konzulární pro Černou Horu

Časový posun

GTM + 1 (v porovnání s ČR 0)

Úřední hodiny pro veřejnost:

úterý a čtvrtek 09.00 - 13.00

Poznámka: rozsah působnosti KJ Podgorica je specifikován na www.mzv.cz/ podgorica v kapitole O jednatelství Velvyslanectví ČR v Bělehradě Bulevar kralja Aleksandra 22 11000 Beograd Srbsko a Černá Hora. Telefon (+381 11) 33 36 200 fax (+3381 11) 32 36 448 Konzulární pohotovost: 063 240 184 email: [email protected] ; [email protected] ; [email protected] www.mzv.cz/belgrade

12/49


Černá Hora

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Smluvní partner MZV ČR pro činnosti související s ekonomickou spoluprací s Černou Horou: Izudin Gušmirović Tel/FAX: 00382 (0) 20 230 221 e-mail: [email protected] mobil: 00382 (0) 69 334 521

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Volací předčíslí do Černé Hory: 00 382 Důležitá předčíslí: Podgorice 020; Bar 030; Bijelo Polje 050; Budva 033; Cetinje 041; Herceg Novi 041; Kolašin 020; Kotor 032; Nikšić 040; Tivat 032; Ulcinj 030; Žabljak 052; •

policie (policija) - 122, 622 222

•

hasiči (vatrogasci)- 123

•

rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć)- 124

V Černé Hoře lze nově použít i číslo integrovaného záchranného systému 112. •

pomoc při poruše vozidla - 1280

•

informace a pomoc při cestování: 234 999, [email protected]

AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore) Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: prostřednictvím rozvětvené sítě automotodružstev a jejich specializovaných firem zajišťuje technickou pomoc na cestách včetně odtahoví služby či servis ve větších městech; poskytuje informace o stavu na silnicích. Tel. kontakt ze zahraničí: +382 20 19807, +382 20 234 999, + 382 63 239 987, Fax ze zahraničí: +382 20 234 467 Tel. kontakt z Černé Hory: (020) 19807, (020) 234 999, 063 239 987 Fax: (020) 234 467 Významnější půjčovny aut RENT A CAR (Podgorica: AVIS 653 066, www.avis.co.me, Delta Car 069 040, www.rentacar-delta.com, Kompas 602 680, www.kompas-cer.com; Budva: Kompas 069 423 800, www.kompas-car.com, Meridian: 033 454 105, www.meridian-rentacar.com; Herceg Novi: Eurocar: 031 321 999, www.eurocar-rent-acar.me ; Bar: Kompas 069 070 143, www.kompas-car.com , Meridian: 030 314 000, www.meridianrentacar.com ; Ulcinj: ReakEstate 030 421 609, www.realestate-travel.com ; Kotor: Sun 069 448 600, www.sunrentacar.co.me ; Tivat: Avis 032 673 448, www.avis.co.me , Magic: 067 645 203 , www.sixt.rs ) Info linky: •

informace o telefonních číslech - 1181

•

předpověď počasí - 1325

Cestovní ruch: •

Národní turistická organizace: 020/235 155, 235 156, Call center: 1300, Fax: 020/235 159, E-mail: [email protected] ; Web site: www.montenegro.travel

•

Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti) 1300

13/49


Černá Hora

•

některé lokální turistické organizace: Herceg Novi - Telefon 031/350 820, Fax: 031/350 840, Email: [email protected], Web site: www.hercegnovi.travel, www.hercegnovi.cc ; Kotor - Telefon 032/325 947, 325 952, Fax: 032/322 886, E-mail: [email protected], [email protected], Web.site: www.tokotor.com, www.kotor.travel ; Tivat - Telefon 032/671 323, 671 324, Fax: 032/671 323, Email: [email protected] , Web site: www.tivat.travel ; Budva - Telefon: 033/402 814, Fax: 032/402 550, E-mail: [email protected], Web site: www.budva.travel ; Bar - Telefon 030/311 633, 311 969, Fax: 030/311 633, E-mail: [email protected] , Web.site: www.visitbar.org, www.bar.travel ; Ulcinj - Telefon: 030/412206, Web site: www.ulcinj.travel ; Cetinje - Telefon 041/230 250, 078 108 780, Fax: 041/230 253, E-mail: [email protected] , Web-site: www.cetinje.travel ; Podgorice : 020/667 535, 667 536, Fax: 020/667 536, E-mail: [email protected], [email protected] , Web. site: www.pgto.org, www.podgorica.travel ; Kolašin - Telefon:020/864 254, E-mail: [email protected] , Web site: www.kolasin.travel , Žabljak - Telefon 052/361 802, E-mail: [email protected], Website: www.zabljak.travel ; Plav - Telefon 051/252 888, E-mail: [email protected] , Web. site: www.plav.travel , Bjelasica - Komovi - Telefon/Kolašin 020/860 670, Fax: 020/860 672, E-mail: [email protected] , Web site www.bjelasica-komovi.co.me ; Telefon/Berane 051/237 004, Fax: 051/237 005, E-mail: [email protected] , Web site: www.bjelasica-komovi.co.

Letiště, nejvýznamnější letecké společnosti, nádraží letiště Podgorica - 020/444 222, 020/444 244, 020/444 246, fax 020/444 221, E-mail: [email protected] letiště Tivat - 032/671337, 032/670930, E-mail: [email protected] •

letecké společnosti - Montenegro Airlines 020/405 500; 020/405 501; Fax: 020/405 548, E-mail: [email protected], Web.site: www.montenegroairlines.com ; JAT Airways 020/664 740, 664 750, Fax: 020/665 330, E-mail: [email protected] ; Tivat: 032/671 237, E-mail: [email protected] ; Austrian Airlines: 020/606 170, Fax: 020/606 171, E-mail: [email protected], Web.site: www.malev.com

•

autobusové nádraží: Podgorica (0)20 620 430, Berane: (0)51 234 828, Nikšić (0)40 213 018, Pljevlja (0)52 323 114, Herceg Novi (0)31 321 225, Budva (0)33 456 000, Ulcinj (0)30 413 225, Tivat (0)32 672 620, Kotor (0)32 325 809, Bar (0)30 346 141, Rožaje (0)51 271 115, Danilovgrad (0)20 811 711, Plav (0)51 251 371

•

železniční nádraží: Podgorica (0) 20 441 211, (0) 20 441 212, Bar (0)30 301 622, (0)30 301 615, Sutomore (0)30 441 692, Nikšić (0)40 214 493, (0)40 214 480, Kolašin (0) 20 441 491, Mojkovac (0)50 472 130, Bijelo Polje (0)50 478 560 (Informace o železničním spojení v zahraničí vč. ČH poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava);

•

námořní doprava Černé Hory - Tel: +382 33 402 260, Fax: +382 33 402 261, Mob:+382 67 302 556, E-mail: [email protected]

1.18. Internetové informační zdroje Ústřední orgány •

Predsjednik Crne Gore (Prezident Černé Hory), www.predsjednik.me

•

Skupština Crne Gore (Parlament Černé Hory), www.skupstina.me

•

Vlada Crne Gore (Vláda Černé Hory), www.gov.me + ministerstva

•

predsjednik vlade (předseda vlády)

•

potpredsjednik vlade za politički sistem, unutrašnju i spoljnu politiku i ministar pravde (místopředseda vlády pro politický systém, vnitřní a zahraniční politiku, ministr spravedlnosti)

•

potpredsjednik vlade za ekonomsku politiku i finansijski sistem i ministar za informaciono društvo i telekomunikacije (místopředseda vlády pro hospodářskou politiku a finanční systém, ministr informatiky a spojů

•

Ministarstvo vanjskih poslova i evropskih integracija (Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace)

•

Ministarstvio unutrašnjih poslova (Ministerstvo vnitřních věcí)

•

Ministarstvo odbrane (Ministerstvo obrany)

•

Ministarstvo finansija (Ministerstvo financí)

14/49


Černá Hora

•

Ministarstvo ekonomije (Ministerstvo hospodářství)

•

Ministarstvo pravde (Ministerstvo spravedlnosti)

•

Ministarstvo saobračaja i pomorstva (Ministerstvo dopravy a námořnictví)

•

Ministarstvo zdravlja (Ministerstvo zdravotnictví)

•

Ministarstvo rada i socijalnog staranja (Ministerstvo práce a sociálních věcí)

•

Ministarstvo poljoprivrede i ruralnog razvoja (Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova)

•

Ministarstvo prosvjete i sporta (Ministerstvo školství a sportu)

•

Ministarstvo nauke (Ministerstvo vědy)

•

Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury)

•

Ministarstvo održivog razvoja i turizma (Ministerstvo udržitelného rozvoje a cestovního ruchu)

•

Ministarstvo za ljudska i manjinska prava (Ministerstvo pro lidská a menšinová práva)

•

Ministarstvo za informaciono društvo i telekomunikacije (Ministerstvo informací a spojů)

Vybrané státní instituce •

Privredni sud (Hospodářský soud)

•

Zavod za statistiku (Statistický úřad)

•

Agencija za prestrukturiranje privrede i strana ulaganja (Agentura pro restrukturalizaci hospodářství a zahraniční investice)

•

Fond za razvoj (Rozvojový fond)

•

Agencija Crne Gore za promociju stranih investicija (Agentura Černé Hory pro promoci zahraničních investic)

•

Fond penzijsko invalidskog osiguranja (Fond důchodově invalidního pojištění)

•

Komisija za hartije od vrijednosti (Komise cenných papírů)

•

Poreska uprava (Daňová správa)

•

Centralni registar privrednog suda (Centrální registr hospodářského soudu)

•

Službeni list (Sbírka zákonů)

•

Uprava carina Crne Gore (Celní správa Černé Hory)

•

Ustavni sud (Ústavní soud)

•

Sekretarijat za zakonodavstvo (Sekretariát pro zákonodárství)

•

Uprava za nekretine (Správa nemovitostí)

•

Uprava Policije (Správa Policie)

•

Veterinarska uprava (Veterinární správa)

•

Uprava za sprečavanje pranja novca i finansiranje terorizma (Správa pro zamezení praní peněz a financování terorismu)

•

Uprava za antikorupcijsku inicijativu (Správa pro antikorupční iniciativu)

•

Direkcija za javne nabavke (Ředitelství pro veřejné zakázky)

•

Komisija za utvrdjivanje konflikta interesa (Komise pro potvrzování konfliktu zájmů)

•

Závod za medjunarodnu naučnu,prosvjetno-kulturnu i tehničku saradnju (Institut pro mezinárodní vědeckou, osvětově-kulturní a technickou spolupráci)

•

Državni arhiv Crne Gore (Státní archiv Černé Hory)

•

Seizmološki závod (Seismologický institut)

•

Závod za metrologiju (Institut pro metrologii)

•

Hidrometeorološki závod (Hydrometeorologický institut)

•

Kancelarija za održivi razvoj (Kancelář pro udržitelný rozvoj)

•

Kancelarija nacionalnog koordinatora za borbu protiv trgovine ljudima (Kancelář národního koordinátora pro boj proti obchodu s lidmi)

•

Závod za izvršavanje krivičnih sankcija (Institut pro výkon trestníh sankcí)

•

Agencija za lijekove i medicinska sredstva (Agentura pro léky a zdravotnické prostředky)

•

Uprava za civilno vazduhoplovstvo (Správa pro civilní letectví)

15/49


Černá Hora

Odborové svazy: •

Savez Sindikata CG

•

Nezavisni sindikat novinara CG

Obchodní asociace •

Privredna komora Crne Gore (Hospodářská komora Černé Hory)

•

Unija poslodavaca Crne Gore (Unie zaměstnavatelů)

•

Zanatrsko-preduzetnička komora Crne Gore (Řemeslnicko-podnikatelská komora Černé Hory)

•

CTU-Crnogorsko turističko udruženje (Černohorské turistické sdružení)

•

Udruženje banaka Crne Gore (Sdružení bank Černé Hory)

Media: tisk •

deník Pobjeda, www.pobjeda.me

•

deník Vijesti, www.vijesti.me

•

deník Dan, www.dan.co.me

•

týdeník Monitor, www.monitor.co.me

•

čtrnáctidenník CG Ekonomist, www.cgekonomist.com

rozhlas •

Radio Crne Gore, www.rtcg.me

•

Radio Antena M, www.antenam.net

televize •

Televizija Crne Gore, www.rtcg.me

•

Televizija ATLAS, www.rtvatlas.tv

•

IN Televizija, www.rtvin.co.me

•

Televizija Montena, www.montena.me

•

Televizija Elmag, E-mail: [email protected]

•

MBC Televizija, E-mail: [email protected]

•

Televizija PINK, www.pinkm.com

•

Televizija Vijesti, E-mail: [email protected]

on-line média •

PORTAL ANALITIKA, www.portalanalitika.me

•

MNNEWS, www.mnnews.net

•

PCNEN, www.pcnen.com

•

MAMA, www.mama-cg.com

•

MONTENEGROWING, www.montenegrowing.me

tiskové agentury: •

MINA, www.mnnews.net

•

Radio Slobodna Evropa, www.slobodnaevropa.org

16/49


Černá Hora

1.19. Adresy významných institucí Významné instituce •

Centar za preduzetništvo i ekonomski razvoj www.ceed-consulting.com (Centrum pro podnikání a ekonomický rozvoj)

•

Centar za razvoj nevladinih organizacija www.crnvo.co.me (Centrum pro rozvoj nevládních organizací)

•

Centralna Banka Crne Gore www.cb-cg.org (Centrální banka Černé Hory)

•

Crveni krst Crne Gore www.ckcg.co.me (Červený kříž Černé Hory)

•

Institut za strateške studije i prognoze www.isspm.org (Institut pro strategická studia a prognózy)

•

Institut za medije www.mminstitute.org (Institut pro média)

•

Jadranski sajam Budva www.adriaticfair.co.me (Jadranský veletrh Budva)

•

Fond penzijskog i invalidskog osiguranja www.rfondpio.co.me (Fond důchodového a invalidního pojištění)

•

Fond za razvoj www.fzrcg.co.me (Rozvojový fond)

•

Komisija za hartije od vrijednosti www.scmn.co.me (Komise cenných papírů)

•

Montenegro berza www.montenegroberza.com (Burza Montenegro)

•

Montenegro Biznis Alijansa www.visit-mba.org (Obchodní aliace Montenegro)

•

Poreska uprava Crne Gore www.poreskauprava.gov.me (Daňová správa Černé Hory)

•

Pošta Crne Gore www.posta.co.me (Pošta Černé Hory)

•

Privredna komora www.pkcg.org (Hospodářská komora)

•

Službeni list www.sllrcg.co.me (Sbírka zákonů)

•

Udruženje banaka Crne Gore www.ubcg.info (Sdružení bank Černé Hory)

•

Závod za zapošljavanje www.zzzcg.org (Institut pro zaměstnanost)

Významné festivaly v Černé Hoře: •

Grad teatar Budva www.gradteatar.co.me

•

Hercegnovski filmski festival www.hercegfest.co.me

•

Pjesma Mediterana www.pjesmamediterana.com

•

Kotorski karneval www.kotorkarneval.com

•

Zlatna pahulja www.zlatnapahulja.co.me

Významné galerie a muzea v Černé Hoře: •

Crnogorska kulturna baština www.heritage.co.me

•

Centar savremene umjetnosti Crne Gore www.csucg.co.me

•

Narodni Muzej Crne Gore www.mnmuseum.org

•

Art Dulcinium www.art-dulcinium.com

Poskytovatelé internetu, Telefonní operátoři 067 T-COM, T-Mobile (Info: 1188) 069 Telenor (Info: 1500) 068 M:TEL (Info: 1600) •

Roaming existuje se všemi zeměmi Evropy i s většinou zemí světa, v případě ČR jsou uzavřeny smlouvy se všemi operátory.

•

Pro turisty je k používání mobilu nejvhodnější "Pre paid" karta, kterou lze zakoupit u operatérů mobilních sítí, na poštách a v trafikách.

17/49


Černá Hora

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Černá Hora vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti dne 3. června 2006. Ústavním názvem je Černá Hora, NIKOLIV Republika Černá Hora. Černá Hora je svým politickým systémem parlamentní demokracií. Černohorský parlament (Skupština) je jednokomorový a má 81 členů. Předsedou je Ranko Krivokapić, lídr Sociálně demokratické strany (SDP), která je menším členem současné vládnoucí koalice, vzešlé z parlamentních voleb v březnu 2009. Na základě jejich výsledků má vládnoucí koalice DPS-SDP-HGI-BS (Demokratická strana socialistů – Sociálně demokratická strana - Bosňácká strana - Chorvatská občanská iniciativa (HGI) v parlamentu celkem 48 křesel, po 1 křeslu DUA (Albánská demokratická unie společně s UDSH), Albánská koalice Perspektiva a Albánský seznam, z opozičních stran má 16 křesel Socialistická národní strana (SNP), 8 křesel Nová srbská demokracie (NOVA) a 5 Hnutí za změny. V Černé Hoře je od zavedení pluralitního systému počátkem 90. let minulého století politická scéna fakticky zakonzervována. Vládnoucí stranou je Demokratická strana socialistů (DPS) v čele s Milo Đukanovićem, který byl až do sklonku r. 2010 opakovaně ve funkci předsedy vlády a jedno období zastával funkci prezidenta. DPS vznikla transformací někdejšího Svazu komunistů Černé Hory; v r. 1997 se z ní vyčlenila Socialistická národní strana (SNP), která je dosud nejsilnější opoziční stranou. Poslední prezidentské volby se v Černé Hoře uskutečnily dne 6. 4. 2008. Hned v prvním kole v nich zvítězil kandidát vládnoucí koalice DPS/ SDP Filip Vujanović. V případě Vujanoviće jde o druhý mandát s tím, že v roce 2003 byl zvolen prezidentem tehdejší Černé Hory ještě jako součásti Srbska a Černé Hory. Další prezidentské volby se očekávají v březnu2013. F. Vujanović je místopředsedou DPS. V březnových volbách 2009 se v Černé Hoře konaly předčasné parlamentní volby, v nichž zvítězila koalice vládních stran DPS/SDP a tří výše uvedených stran etnických menšin – BS, HGI a DUA. Nejsilnějšími opozičními stranami v současné době jsou vedle SNP Nová srbská demokracie (NOVA) a Hnutí pro změny (PZP). Lídr DPS Milo Djukanović abdikoval v závěru r. 2010 na post premiéra. Zůstává však předsedou nejsilnější vládnoucí DPS. Parlament schválil 29.12.2010 vládu Igora Lukšiće (místopředseda DPS). Nová, v pořadí 39. vláda Černé Hory kromě nového předsedy a dvou místopředsedů čítá 14 ministrů, z nichž nových (všichni za DPS) je pět. Členové vlády za koaliční SDP a BS zůstali z vlády předchozí, Ministerstvo pro lidská a menšinová práva po odchodu ministra za DUA přešlo do kompetence místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident Černé Hory Filip Vujanović, místopředseda vládnoucí DPS. Dle Ústavy z r. 2007 prezident představuje Černou Horu v zemi i navenek; na základě rozhodnutí Rady pro obranu a bezpečnost velí armádě; vyhlašuje zákony; vyhlašuje volby do parlamentu; po jednání s představiteli parlamentních politických stran navrhuje parlamentu mandatáře nové vlády, předsedu a soudce Ústavního soudu a ombudsmana; na návrh vlády a s přihlédnutím k názoru parlamentního výboru pro mezinárodní vztahy jmenuje a odvolává velvyslance a vedoucí ostatních diplomatických misí Černé Hory v zahraničí; přijímá pověřovací a odvolací listiny představitelů cizích diplomatických misí; propůjčuje a uděluje vyznamenání Černé Hory, uděluje amnestii a v souladu s Ústavou a zákony vykonává i další činnost.

18/49


Černá Hora

2.3. Složení vlády předseda vlády (premiér) •

doc. Dr. Igor Lukšić (DPS)

místopředsedové vlády •

Mgr. Duško Marković (DPS) mpř. vlády pro politický systém, vnitřní a zahraniční politiku a ministr spravedlnosti

•

prof. dr. Vujica Lazović (SDP) mpř. vlády pro hospodářství a finanční systém a ministr informatiky a spojů

ministři •

Milan Roćen (DPS)

•

prof. Dr. Milica Djurišić-Pejanović (DPS)

•

Mgr. Ivan Brajović (SDP)

•

Dr. Vladimir Kavarić (DPS)

ministr hospodářství

•

prof. Dr. Andrija Lompar (SDP)

ministr dopravy a námořnictví

•

Predrag Sekulić (DPS)

•

prof. Branislav Mičunović (DPS)

•

Slavoljub Stijepović (DPS)

•

prof. Dr. Sanja Vlahović (DPS)

ministryně vědy

•

Dr. Miodrag Radunović (DPS)

ministr zdravotnictví

•

Dr. Milorad Katnić (DPS)

•

Dr. Suad Numanović (DPS)

ministr práce a sociálních věcí (etnický Bošňák)

•

Ing. Tarzan Milošević (DPS)

ministr zemědělství a venkovského rozvoje

•

Rafet Husović (BS)

19/49

ministr zahraničních věcí a evropských integrací ministryně obrany ministr vnitřních záležitostí

ministr udržitelného rozvoje a cestovního ruchu ministr kultury ministr školství a sportu

ministr financí

ministr bez portfeje


Černá Hora

3. Zahraničně-politická orientace Základem zahraničně-politické orientace Černé Hory je budoucí členství v NATO a Evropské unii. Tomu jsou fakticky podřízeny všechny kroky v zahraniční politice na multilaterální, regionální i bilaterální úrovni. Celkový počet států, které uznaly Černou Horu, v květnu r. 2012 činil158 adiplomatické vztahy s Černou Horou navázalo 157 států. V r. 2011 přiznalo nezávislost Černé Hory 19 států, diplomatické styky s ní navázalo 23 států, od počátku roku 2012 do května téhož roku nezávislost uznal jeden stát, který současně navázal s Černou Horou diplomatické styky.

Evropská unie – stav inegrace Černé Hory Dne 15. 10. 2007 podepsala Černá Hora s EU Stabilizační a asociační dohodu (SAD). Po dokončení ratifikace všemi členskými státy EU vstoupila SAD v platnost 1. 5. 2010. Dohoda předpokládá mj. vytvoření zóny volného obchodu a zesílení vztahů mezi EU a Černou Horou na základě zavedení evropských standardů a rozvíjení vzájemného dialogu a spolupráce. Dne 15. 12. 2008 podal předseda vlády Milo Đukanović přihlášku ke členství v EU. V dubnu 2009 vyzvala Rada EU Evropskou komisi k vypracování posudku černohorské přihlášky. Ve svých závěrech z prosince 2009 ocenila Rada EU pokrok, kterého Černá Hora dosáhla v mnoha oblastech a zvláště bezproblémovou implementaci Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech. Rada vyzvala Černou Horu, aby podnikla kroky ke konsolidaci právního státu včetně nezávislého soudnictví, prokázala výsledky v boji proti organizovanému zločinu a korupci, zvýšila vlastní administrativní kapacitu za účelem implementace nových zákonů a zajistila svobodu slova zvláště ve vztahu k médiím. Rada EU vyslovila souhlas s kandidátským statusem Černé Hory 17. 12. 2010. Pozitivní avis EK a udělení kandidátského statusu bylo v Černé Hoře příznivě přijato všemi parlamentními stranami. V prosinci 2011 Rada EU akceptovala pozitivní hodnocení Evropské komise ohledně plnění závazků EU Černou Horou včetně sedmi dodatečných kritérií, jimiž Evropská komise podmínila svoji podporu zahájení přístupových jednání s Černou Horou. Jednalo se o legislativní rámec voleb a zákonodárnou a dozorčí roli parlamentu, reformu veřejné správy, reformu soudnictví, boj s korupcí a s organizovaným zločinem, svobodu médií a spolupráci s občanským sektorem, budování protidiskriminačního rámce a řešení vysídlených osob. V souvislosti se záměrem Černé Hory zahájit přístupový proces v červnu 2012 však Rada EU současně rozhodla o nutnosti přezkoumat pokrok, jehož Černá Hora dosáhla při provádění reforem se zvláštním akcentem na oblast právního státu a základních práv, zejména boj proti korupci a organizovanému zločinu. Evropská komise předložila v závěru května 2012 “jarní“ hodnotící zprávu, zaměřenou přednostně na plnění sedmi dodatečných kritérií, zejména vlády práva a základních práv. Zpráva zahrnuje období od října 2011 do května 2012. Evropská komise v ní konstatuje dosažení potřebného stupně pokroku při realizaci reforem k zajištění souladu s kritérii členství a jmenovitě kodaňskými politickými kritérii, a znovu doporučuje zahájení přístupových jednání, a to kapitolami23 a 24 (soudnictví a základní práva; spravedlnost, svoboda a bezpečnost). Zavázala se, že během přístupového procesu zajistí jeho důkladný monitoring a v jeho jednotlivých fázích bude k tomu v plné míře využívat všechny dostupné prostředky. Tzv. screening (zjišťování úrovně souladu legislativy se standardy EU) probíhá ve třech fázích, poslední by měla být dokončena v červnu 2012. Po něm Černá Hora přijme komplexní akční plány, které by měly dát průchod k vytvoření benchmarks pro otevření jednotlivých kapitol. Pokud Výbor pro všeobecné záležitosti (GAC) poskytne formální souhlas s negociačním rámcem na svém zasedání v závěru června 2012, přístupová jednání ME s EU budou moci být již jen formálně zahájena koncem téhož měsíce na Mezinárodní vládní konferenci. Vláda Černé Hory vytvořila počátkem února 2012 organizační strukturu pro přístupová jednání. Tvoří ji kolegium pro jednání, státní delegace Černé Hory, vyjednávací tým, hlavní vyjednavač, pracovní skupiny pro přípravu a vedení jednání dle jednotlivých kapitol a jejich podskupiny.

20/49


Černá Hora

Hlavní vyjednavač Černé Hory pro přístupová jednání s EU A. A. Pejović vyzval členské státy EU ke sdílení svých zkušeností s černohorskými experty v rámci bilaterálních konzultací. Je si vědom omezených administrativních kapacit Černé Hory, zvláště pak pokud jde o slabé jazykové vybavení řady expertů. Na přelomu března a dubna 2012 vstoupila v platnost Dohoda mezi Černou Horou a EU o účasti v misích EU ke zvládání krizových situací, podepsaná v únoru 2011. Černá Hora se tím v případě účasti v misích a operacích EU zavázala respektovat rozhodnutí Rady EU o době trvání i rozsahu mandátu operací pro zvládání krizí, a zárověň uhradit podíl na operativních nákladech. NATO – stav integrace Černé Hory Na summitu NATO v lotyšské Rize dne 29. 11. 2006 byla Černá Hora přizvána do programu Partnerství pro mír (PfP) společně se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou. Rámcový dokument PfP Černá Hora podepsala dne 14. 12. 2006. V prosinci 2006 získala Černá Hora status pozorovatele v tzv. Jadranské chartě, jejímiž členy tehdy byly Chorvatsko, Albánie a Makedonie. Charta vznikla na summitu NATO v Praze v roce 2002 jakožto nástroj spolupráce při procesu euroatlantické integrace z iniciativy USA. Černá Hora se stala členem Jadranské charty dne 4. 12. 2008 společně s Bosnou a Hercegovinou. V dubnu 2007 Černá Hora předložila Prezentační dokument PfP. Na summitu v Bukurešti v dubnu 2008 byl Černé Hoře nabídnut Intenzifikovaný dialog (předstupeň MAPu). Černá Hora předložila IPP (Individual Partnership Program) v lednu 2008 a IPAP (Individual Partnership Action Plan) v červenci 2008. V únoru 2009 ohodnotilo NATO černohorskou implementaci IPAP velmi pozitivně. Černá Hora získala MAP (Membership Action Plan) na zasedání ministrů zahraničních věcí států NATO 4. 12. 2009. Ministerstvo obrany Černé Hory v jeho rámci předložilo I. ANP (Annual National Programme). 1. cyklus MAP byl ze strany Aliance vyhodnocen příznivě, podobně jakož i následně předložený II. ANP. Podpora členství ME v NATO v ME zaznamenala v r. 2011 trvalý růst. Podle ankety renomovaného CEDEMU se v Černé Hoře koncem r. 2011 vůbec poprvé vyjádřilo pro členství v NATO více respondentů (38 %) než pro nečlenství (36 %). 26 % respondentů se nevyjádřilo. Summit NATO v Chicagu v květnu 2012, který nebyl summitem rozšiřovacím, potvrdil platnost politiky „otevřených dveří“ a stal se fórem k prezentaci nových posunů v euroatlantické integraci Černé Hory.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN (28.6.2006), UNIDO, UNESCO, MAAE, ICAO, WIPO, WHO, ICRC, IOM, ITU, WCO, ICCROM, IPU, UPU, WMO, ILO, IMO, ITLOS, ICC, PCA, HCCH, Interpol, IMF, WB, IFC, MIGA, IBRD, IDA, EBRD, UNEP, World Tourist Organisation, FAO, OIE a WTO. Účast Černé Hory ve významnějších regionálních uskupeních OBSE, CoE (Rada Evropy), EUROFIMA, ECMT, Evropská společnost pro financování železnic (Eurocontrol), Ženevské středisko pro demokratickou kontrolu obrojených sil (DCAF), Středoevropská iniciativa (SEI), Proces spolupráce v JV Evropě (SEECP), Rada pro regionální spolupráci (RCC), Jadransko-jónská iniciativa, Unie pro Mediterán, Regionální iniciativa pro migrace, azyl a uprchlíky (MARRI), Středoevropská dohoda o svobodném obchodu (CEFTA), Iniciativa pro spolupráci v JV Evropě (SECI - Vídeň), Regionální středisko pro boj s přeshraniční kriminalitou (SECI – Bukurešť), Středisko pro bezpečnostní spolupráci (RACVIAC), Energetické společenství JV Evropy, Jadranská charta, Proces spolupráce ministrů obrany zemí JV Evropy, Dunajská komise, Proces spolupráce na Dunaji, Organizace černomořské ekonomické spoluporáce (BSEC), Regionální středisko pro kontrolu lehké výzbroje (SEESAC), Iniciativa pro pomoc zemím JV Evropy, Mezinárodní komise k ochraně Dunaje (ICPDR), Policejní spolupráce v JV Evropě, Jadranská euroregie.

21/49


Černá Hora

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Ratifikace CEFTA (28.3.2007), ratifikace Dohody mezi EU a Černou Horou o vytvoření energetického společenství (26.10.2006), ratifikace Konvence o policejní spolupráci v JV Evropě (26.12.2007), ratifikace Mezinárodní dohody o zřízení Regionální školy pro státní správu /ReSPA/ (13.10.2009), ratifikace Dohody o zřízení moderní železniční sítě v JV Evropě (12.7.2007), podpis Memoranda o porozumění Institucionálního rámce iniciativy k připravenosti a prevenci katastrof pro JV Evropu /DPPI/ (24.9.2007), podpis Charty SEECP o dobrých sousedských vztazích, stabilitě, bezpečnosti a spolupráci v JV Evropě (23.10.2008), přistoupení k Dohodě o spolupráci s cílem zamezit přeshraničním kriminalitu (6.6.2008).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V bilaterální oblasti se Černá Hora přihlásila k sukcesi do smluv uzavřených mezi ČR a soustátím Srbsko a Černá Hora. Zároveň vyvinula iniciativu ke zhodnocení smluvní základny uzavřené právními předchůdci Černé Hory a ČR. Přehled bilaterálních smluv •

Úmluva mezi ČSR a Královstvím jugoslávským o zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních (Praha, 24.02.1936, č. 24/1938 Sb.)

•

Dohoda mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké dopravě (Bělehrad, 28.02.1956, č. 25/2006 Sb.)

•

Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou ČSR a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.01.1957), č. 4/1958 Sb.)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 22.10.1962, č. 72/1963 Sb.)

•

Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy ČSSR a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělerad, 29.06.1963, č. 25/2006 Sb.);

•

Úmluva mezi vládou ČSSR a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, 05.10.1963, č. 89/1964 Sb.)

•

Smlouva mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20.01.1964, č. 207/1964 Sb.)

•

Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, 14.03.1964, č. 10/1965 Sb.)

•

Dohoda mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie (Praha, 15.02.1966, č. 112/1968 Sb.)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou ČSSR a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962 (Praha, 15.05.1980, č. 1/1980 Sb)

•

Konzulární úmluva mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Praha, 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 13.04.1989)

•

Smlouva mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha, 23.05.1989, č. 473/1990 Sb.)

•

Platební dohoda mezi vládou ČSFR a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 08.02.1991)

•

Dohoda mezi vládou ČR a federativní vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13.10.1997, č. 23/2001 Sb.)

•

Dohoda mezi vládou ČR a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 09.09.1998, č. 99/2001 Sb.)

•

Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem cestovního ruchu Republiky Černá Hora (Budva, 27.04.2001, č. 127/2004 Sb.)

22/49


Černá Hora

•

Smlouva mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Bělehrad, 17.01.2002, č. 130/2002 Sb.)

•

Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Svazové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 17.01.2002, č. 57/2002 Sb.)

•

Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Praha, 23.05.2002, č. 130/2002 Sb.)

•

Smlouva mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 11.11.2004, č. 88/2005 Sb.)

•

Ujednání mezi vládou ČR zastoupenou Ministerstvem obrany ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany (Bělehrad, 30.05.2005, č. 97/2006 Sb.)

•

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé hory (Praha, 20.07.2005, č. 17/2006 Sb.)

•

Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministertvem cestovního ruchu a životního prostředí Černé Hory (Podgorica, 08.06.2007, č. 68/2007 Sb.)

•

Protokol o spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí ČR a Černé Hory (červen 2007,Protokol podepsán ministry životního prostředí ČR a Černé Hory)

•

Smlouva mezi vládou Černé Hory a vládou ČR o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (Podgorice, 29.04.2010,vstup v platnost 01.06.2011)

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o změnách a doplňcích k Dohodě mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Podgorice, 03.06.2010, vstup v platnost 11.05.2011)

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci (Cetinje, 27.04.2011, vstup v platnost 22.09.2011)

•

Prováděcí protokol k dohodě ES o zpětném přebírání osob s nedovoleným pobytem mezi ČR a Černou Horou /Protokol k readmisní dohodě/ (podepsán v Cetinji 27.4.2011, výměna druhé z nót oznamujících ukončení vnitrostátního schvalovacího řízení provedena 21.10.2011, Prováděcí protokol vstoupil v platnost prvního dne druhého měsíce po oznámení ukončení vnitrostátního schvalovacího řízení v obou zemích smíšenému readmisnímu výboru v Bruselu)

Uzavřené smlouvy, které dosud nejsou zahrnuty do sukcedovaných dohod a jejich případné zařazení je předmětem jednání: Dohoda mezi ČSR a Jugoslávií o náhradách za válečné škody, rozdělení maďarské náhrady sjednaná výměnou nót (Praha, 22.11.1945); Dohoda mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek (Praha, 11.02.1956, č. 31/1957 Sb.) Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtě konaného 23.-26.3.1992, schválený výměnou dopisů ze dne 7. a 11.5.1992; Dohoda mezi vládou ČR a vládou Svazové republiky Jugoslávie o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót (Bělehrad, 06.08.2002, č. 99/2002 Sb.)

-

ve stadiu rozpracování •

připravuje se k podpisu Smlouva mezi ČR a Černou Horou o spolupráci v boji proti trestné činnosti /Policejní dohoda/;

•

Ministerstvo vědy Černé Hory odsouhlasilo český protinávrh k Dohodě o vědecké a technické spolupráci mezi vládou Černé Hory a vládou České republiky.

•

česká strana má zájem o rozšíření Dohody se Srbskem a Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění formou doplňujícího Protokolu, který by umožňoval výměnu informací mezi daňovými úřady obou států ve vztahu ke všem daním, uplatňovaným na území kteréhokoli z nich;

23/49


Černá Hora

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Černá Hora od roku 1997 postupně formovala vlastní, na Bělehradu nezávislou, ekonomickou politiku, včetně zavedení vlastní měny (zprvu německá marka DEM, poté EUR) a celního a daňového systému. Již před vyhlášením nezávislosti Podgorica samostatně jednala o svém členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Černá Hora se dne 30. dubna 2012 stala 154. členem WTO. Největšími riziky černohorské ekonomiky je především její nedostatečná diverzifikace, vysoký stupeň dovozní závislosti, přílišná závislost na kovoprůmyslu a cestovním ruchu, nízká konkurenceschopnost domácích výrobců, nedostatečně diverzifikovaný vývoz, převaha výrobků s nízkým podílem zpracování, pokles přílivu přímých zahraničních investic i vývozní poptávky, vysoká cena úvěrů, jejich opožděné splácení, nekvalitní aktiva, rostoucí nelikvidita celého hospodářství, růst počtu nelikvidních firem a vysoká úroveň domácí a veřejné spotřeby. Světová ekonomická recese zvrátila během r. 2009 rychlý rozvoj ekonomiky Černé Hory z let 2005-2008, kdy průměrný růst HDP činil 6 – 10 % ročně. Rok 2009 byl provázen poklesem HDP, rozpočtovým deficitem, růstem nelikvidity hospodářství, na druhou stranu ale rovněž ještě rekordním přílivem přímých zahraničních investic jakož i relativní stabilizací banovního sektoru. Obě tato pozitiva přispěla k poklesu míry inflace i deficitu platební bilance. Tradičně dominantní pozice největší firmy v zemi, Kombinátu na výrobu hliníku v Podgorici (KAP), se zrelativizovalo, neboť v důsledku dopadů globální krize došlo v roce 2009 ke snížení produkce závodu přibližně o polovinu. Nedostatek investic do modernizace výroby společně se značným přebytkem pracovní síly však znemožňují provést potřebný zvrat. Negativní dopady recese v eurozóně společně s extrémní sněhovou kalamitou v ME vyvolaly v 1. čtvrtletí 2012 pokles prakticky všech významných ekonomických ukazatelů včetně příjmů do státního rozpočtu, ať již šlo o porovnání jejich výše z ledna a února 2012 ve vztahu k letošnímu plánu či o jejich porovnání se stejným obdobím 2011. Pokles příjmů do státního rozpočtu a růst závazků státu, zejména z titulu krize v Kombinátu na výrobu hliníku (KAP), si vyžádal předložení úprav státního rozpočtu, které byly schváleny v květnu t.r. Ekonomickou situaci země komplikuje pokračující pokles přímých zahraničních investic a slabá aktivita bank. Absence reálných projektů, velké byrokratické bariéry i negativní vliv veřejnosti na aktivity vlády MR vážně snižují zájem zahraničních investorů. S cílem zajištění fiskální stability se vláda ME rozhodla zadlužit u bank. Z letos plánovaných230 mil EUR půjček vláda ME zatím uzavřela dohodu s Credit Suisse ve výši150 mil EUR, z čehož52 mil se týká refinancování stávajícího dluhu. Úrok činí 7,9 %. Rozvoj podnikatelské sféry brzdí vnitřní zadluženost, která se blíží hranici350 mil. EUR. Z celkového počtu 56 tisíc firem v zemi jsou účty téměř 15 tisíc z nich zablokovány, z toho u 12,5 tisíce firem déle než rok. Přitom je zřetelná silná koncentrace dluhu: 10 největších dlužníků dluží80 mil EUR a 50 největších dlužníků153 mil. EUR. Pro r. 2012 počítá černohorská vláda s reálným růstem HDP jen ve výši 0,5 % a nominálním ve výši 2 %. Zahraniční investice zřejmě poklesnou z 13,5 % HDP v r. 2012 na 10,5 % HDP v r. 2014. Reálnými ekonomickými cíli pro r. 2012 jsou snížení rozpočtového deficitu o 1 % HDP; snížení běžné spotřeby pod 35 % a státního dluhu na 40 % HDP; snížení relativního podílu mandatorní spotřeby; krajně restriktivní vydávání garancí a dalšího uzavírání úvěrových dohod s výjimkou financování deficitu a rozvojových projektů; udržování úrovně kapitálového rozpočtu na úrovni 4 % HDP po celé období 2012-2014. Je otázkou, do jaké míry se podaří kompenzovat nečekaně zvýšené výdaje ze státního rozpočtu. Z obav před dalším vystupňováním sociálních tenzí vláda prozatím ustoupila od zvažovaného zvýšení DPH, jakož i od snížení platů, mezd a penzijních důchodů na nezávazné doporučení MMF. Namísto

24/49


Černá Hora

toho se očekává progresivní zdanění luxusních výrobků, dodatečné zdanění obyvatel s vyššími příjmy a přijetí opatření k razantnějšímu boji s šedou ekonomikou. Kvůli ní dle odhadu ministerstva financí ME takto přichází stát ročně o 600 mil EUR. Balíček zahrnuje zvýšenou kontrolu výrobků, podléhajících spotřebním daním, vydávání fiskálních účtů, pracovního trhu a zdanění neregistrovaných zaměstnanců. Paralelně dochází k výraznému zvýšení cen, k němuž již zavdalo impuls dosud největší zdražení pohonných hmot a dalšího zboží podléhajícího spotřební dani a další impuls zavdá již dohodnutý pronikavý nárůst cen elektřiny v létě 2012.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Vybrané makroekonomické ukazatele 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 807,9

3 085,6

2 980,9

3 103,8

3 273,0

*3 405

HDP na osobu 4 484 (v EUR)

4 908

4 266

5 006

5 131

NA

Reálný růst HDP (%)

4,0

-5,7

2,5

2,5

*0,5

Inflace (av; 4,2 %) – měřená indexem životních nákladů

4,9

3,4 3,4

3,3

4,2

Nezaměstnanost 11,9 (%)

10,7

13,4

11,55

13,6

HDP (mil. EUR)

10,7

10,9

* předpoklad, jinak pro rok 2012 poslední dostupné údaje

zdroj: Monstat

Podíl nejdůležitějších odvětví na tvorbě HDP (r. 2010) •

cestovní ruch 17%

•

obchod – 12,2 %

•

doprava – 9,6 %

•

finance + nemovitosti – 8,7 %

•

státní správa – 8,23 %

•

zemědělství – 7,7 %

•

průmyslová výroba – 5,5 %

zdroj: Ministerstvo financí ČH

25/49


Černá Hora

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory V roce 2011 klesla průmyslová výroba o 10,3 %. V černohorské metropoli je nejvýznamnější podnikem Kombinát na výrobu hliníku (KAP), následuje různý zpracovatelský průmysl (tabákový průmysl a další). Druhým nejprůmyslovějším městem je Nikšić, (Železárny, pivovar „Trebjesa“ – Nikšičko pivo), třetím Pljevlja převážně s dřevozpracujícím průmyslem. Svůj význam měly i loděnice v přístavech Bijela a Tivat v Boce kotorské. Hlavními překážkami rozvoje průmyslu zůstávají pokles cen výrobků kovoprůmyslu, růst cen elektrické energie, přebytek pracovní síly, nedostatečně kvalifikovaný management, nedostatečně motivovaní zaměstnanci, prohlubování úvěrového rizika v bankovním sektoru, rizika ve fiskální sféře a nerespektování ekologických standardů. Hornictví a doly jsou v okolí Nikšiće (bauxit), Plevlje (hnědé uhlí) a Berane (hnědé uhlí a lignit). Nová naleziště hnědého uhlí a lignitu byla objevena v okolí Maoče nedaleko Pljevlji. Olovo a zinek se těžil v Mojkovci. V zemi je velké množství surovin k výrobě stavebních hmot. Páteří průmyslové výroby v zemi zůstává kovoprůmysl. Rozhodujícím způsobem jej zajišťují tři podniky: Kombinát na zpracování hliníku v Podgorici, nikšičské Doly na těžbu bauxitu a tamní Železárny. Kovoprůmysl se přitom jako celek dlouhodobě potýká s vážnými problémy, které se nepodařilo sanovat provedenou privatizací (převážně ruským partnerem). Klíčovými překážkami překonání hluboké krize v tomto odvětví je silný přebytek pracovní síly, technologická zastaralost, vysoké zadlužení, nedostatečné investice, nekonkurenceschopnost produkce a nově i drastické dopady globální finanční krize a ekonomické recese na kovoprůmysl jako takový. Kombinát na zpracování hliníku v Podgorici (KAP) byl vybudován v letech 1969 – 1971. V době kulminace výroby (do r. 2007) produkoval 120 tisíc tun hliníku ročně, což představovalo 51% celkového exportu ME. Ruská CEAC (Central European Aluminium Companies, operující v rámci En +Group), působícím v rámci EN+ skupiny s většinovým kapitálem ruského oligarchy Deripasky, převzala KAP v žalostném technickém i technologickém stavu a se značným přebytkem pracovní síly. Dědictvím bývalého státního managementu zůstává i vysoká ekologická zátěž. Vedení KAP připisuje hlavní vinu za následný podnikatelský neúspěch celého řetězce celosvětovému poklesu poptávky po hliníku a v důsledku toho i pádu cen tohoto burzovního artiklu Pro úspěšný rozvoj KAP má mimořádný význam cena elektrické energie. Její roční spotřeba v KAP činí1,9 mil. MWh, což je 39 % celostátní spotřeby (4,8 MWh). Elektrohospodářství ME (EPCG) z toho dodává KAP-u 60 % v průměru za 40 EUR za MWh, zbývajících 40 % KAP dováží ze zahraničí, v průměru za 80 EUR za MWh. Tím se náklady na spotřebu energie pohybují ve výši 42 % na celkových prvotních výrobních nákladech hliníku, zatímco u zahraniční konkurence nepřekračují 30 – 35 %. Vyhrocený spor vlády s ruským managementem vyústil ze strany jednoho ze tří věřitelů – Deutsche bank k aktivaci dluhu ve výši 22 milionů EUR. K jeho úhradě se vláda ME zavázala v Dohodě o urovnání, uzavřené v r. 2010 s ruským CEAC,. Vládě z titulu této dohody potenciálně hrozí aktivace dluhů KAP-u i ze strany dalších věřitelů - maďarské OTP banky ve výši 42 milionů EUR a ruské VTB banky ve výši 60 milionů EUR. Celkové záruky černohorské vlády včetně úroků dosahují170 mil. EUR. Celkový dluh KAPu se odhaduje na350 mil. EUR. Splátkou všech garancí by se ME přiblížila horní povolené hranici podílu státního dluhu na HDP (60%) dle maastrichtských kritérií. Doly na těžbu bauxitu v Nikšiči v době největší prosperity produkovaly ročně 650 tisíc tun vysoce kvalitní rudy, z čehož 470 tisíc tun bylo určeno ke zpracování v KAP Podgorica, zbytek pro export. Vysoká prodejní cena bauxitu (38 EUR za tunu) však nebyla příliš konkurenční a přiměla KAP k dovozu této suroviny ze zahraničí. V současnosti Doly na těžbu bauxitu uzavřely kontrakt na vývoz části produkce do Maďarska a o exportu jednají i s Bosnou a Hercegovinou a některými dalšími státy. V hluboké krizi se ocitla i Železárna v Nikšiči, kde byla postupně uzavřena většina výrobních linek, zejména pro výrobu kvalitních ocelí. Ty se vyvážely z 80 % do Itálie, tradičním odběratelem převážné části produkce železa do betonu bylo také Srbsko. K vystupňování sociálního napětí v podniku počátkem roku 2010 přispělo rozhodnutí jeho vedení přemístit většinu výrobních zařízení do analogického závodu v Subotici (Srbsko). Nevládní sektor v Černé Hoře obviňuje vedení podniku z neprůhledného financování

26/49


Černá Hora

4.4. Stavebnictví Stavebnictví v roce 2011 vzrostlo o 10,2 %. Černohorský stavební trh je velmi malý, nikoliv však zanedbatelný. Patří k dynamičtěji se rozvíjejícím sektorům ekonomiky. Na HDP se však podílí jen cca 4 %, což je méně, než činí evropský průměr (11 – 14 %). Dosud se potýká s nedostatkem domácí pracovní síly. Podíl pracovníků v tomto sektoru na celkové zaměstnanosti nepřesahuje 4 – 5 %. V r. 2007 pracovalo v tomto sektoru 13.858 zahraničních dělníků, v r. 2008 již 26.571. V letech 2005 – 2008 zaznamenalo stavebnictví v Černé Hoře velký rozmach díky příznivému investičnímu klimatu, který umožnil velký příliv přímých zahraničních investic. Stavební výroba zaznamenávala až 40% roční přírůstek. Příčinou byla profilace Černé Hory jako turisticky atraktivní destinace, což vyvolalo značný růst poptávky po bytech a kancelářských prostorech. Kořeny problémů je třeba hledat i v chybně provedené privatizaci, která nebyla dostatečně atraktivní pro zahraniční investory a z trhu odstranila renomované stavební firmy. Na černohorském stavebním trhu zůstaly jen malé a střední firmy, jimž vesměs chybí kvalifikovaná pracovní síla i moderní technické vybavení. Jejich počet vzrostl z 50 v r. 2005 na 133 v r. 2008. Černá Hora se přednstně zaměřuje na budování dopravní infrastruktury. Snaží se získat investory do privatizace zejména lukrativních částí pobřeží a výstavby hotelových komplexů i pro velmi náročnou klientelu.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Černá Hora byla v minulosti tradičně zemědělskou zemí, která však částečně mezi válkami a zvláště po druhé světové válce prošla dílčí industrializací. Nejúrodnější roviny se nacházejí v údolích řek Zeta, Morača a v okolí Skadarského jezera. Asi 2/5 území pokrývají lesy, louky a pastviny (32 %), pole a zahrady (4,3 %), ovocné sady a vinohrady (1,1 %). Neplodná půda pokrývá cca 1/5 rozlohy. V případě rybolovu je oproti mořskému významnější lov sladkovodních ryb (Skadarské jezero). Dřevozpracující průmysl (Pljevlja) může čerpat z rozsáhlých lesů zvláště v kontinentální části. Podíl zemědělství a lesnictví na tvorbě HDP tak zůstává zdaleka za potenciálními možnostmi země. K rozvoji obou sektorů přispěla v uplynulých letech rozpočtově štědřejší zemědělská politika. V případě lesnictví se osvědčuje aplikace Národního lesnického programu. Potvrzuje to i skutečnost, že právě zemědělství s lesnictvím vykázaly jako jedny z mála ekonomických sektorů růst i v r. 2009, negativně poznamenaném dopady světové finanční a ekonomické recese. Hlavními překážkami úspěšnějšího rozvoje obou sektorů jsou vysoká migrace venkovského obyvatelstva (jednostranný příliv směrem do měst a s tím související dramatické vylidňování venkova a nedostatek pracovní síly, celkově převažující migrace ze Severu směrem na Jih), nedostatečná vzdělanost, nekonkurenceschopnost produkce, převaha extenzivní výroby a malovýroby s nedostatečným technickým vybavením, eroze půdy v důsledku nadměrného kácení lesů a nadměrného používání ochranných prostředků s jejich negativními dopady na zdraví spotřebitele.

4.6. Služby V roce 2011 vzrostl počet turistů o 8,7 %. Cestovní ruch představuje nejperspektivnější část černohorské ekonomiky. Svými multiplikativními účinky působí i na rozvoj zemědělství, dopravy, telekomunikací, obchodu a jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu. Potenciální možnosti jeho rozvoje jsou nejen na pobřeží, ale i ve vnitrozemí (vysokohorská turistika - pohoří Durmitor, Bjelasica, Lovčen, zimní lyžařská střediska – Durmitor, Bjelasica, eko-turistika a další). Populární je sjíždění (rafting) řeky Tara na severu země a Morači ve střední a jižní části země. Navštěvovány jsou národní parky Lovčen, Durmitor, Biogradska Gora (Bjelasica) a Skadarské jezero. Perspektivně se má národním parkem stát i pohoří Prokletije. V porovnání s turistikou na pobřeží však jde dosud o symbolickou návštěvnost.

27/49


Černá Hora

Z 1,2 milionu registrovaných návštěvníků jich v r. 2009 pobývalo na pobřeží 1,08 milionu, zatímco v Podgorici 49 tisíc, na horách jen 41 tisíc osob a na ostatních místech 35,5 tisíce. Cestovní ruch je nosným generátorem ekonomického růstu a podílí se na tvorbě HDP ze 17 %. Černá Hora se stala z hlediska destinace příkladem tzv. regionálního trhu, jehož fundamentálním rysem je kromě orientace na krátkou letní sezόnu i obecně méně movitá klientela. Přitom teplé středozemní podnebí umožňuje až 5 měsíců trvání letní turistické sezóny. Dosud se však převážně využívá jen období od konce června do začátku září. V Černé Hoře by bylo žádoucí obnovit strukturu složení někdejší turistické klientely, která doznala v uplynulém desetiletí výrazných změn. Zatímco v sousedním Chorvatsku nadále jsou silně zastoupeni i movitější turisté z Německa, Itálie, Česka, Rakouska a Slovinska, v Černé Hoře se v tomto směru mnohem výrazněji promítly dopady dramatického rozdělení někdejší Jugoslávie a uvedenou klientelu postupně nahradili převážně turisté ze Srbska, Ruska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie. Perspektivně se očekává výraznější příliv turistů z kdysi tradičních destinací ze střední a západní Evropy, mj. po vybudování dálnice Bar-Boljare (hranice ME se Srbskem) a jadransko-jónské dálnice, směřující z Chorvatska přes Černou Horu do Albánie a Řecka, jakož i ze zámoří.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Doprava zůstává v Černé Hoře „tradičně“ méně rozvinuta. Černohorci se v minulosti bránili budování kvalitních cest z obav před snazším postupem nepřítele do vnitrozemí. Sektor dopravy se významě podílí na HDP, v letech 2001 – 2008 v průměru 10,2 %. Rozvoj dopravy přitom zaznamenával až do r. 2008 výrazný růst v řádech až několika desítek procent ročně. Od r. 2009 dochází ve všech sledovaných ukazatelích k poklesu. Dopravní infrastruktura a její přepravní kapacity jsou navzdory dílčím posunům nedostatečné. S tím souvisí i vysoká dopravní nehodovost, která odrazuje mnohé turisty. V zemi dosud zcela chybí dálnice. Páteř pozemní silniční sítě představuje tzv. Jadranská magistrála, dokončená v 70. letech 20. stol. Trasa spojuje chorvatskou hranici (Debeli Brijeg) přes Boku Kotorskou, Budvu, Petrovac a dále vnitrozemí Podgorica–Kolašin–Mojkovac–Berane–Rožaje (srbská hranice). Stavbou „století“ se má stát dálnice spojující černohorský přístav Bar se Srbskem (hranice Boljare v regionu Sandžaku). Tendry na výstavbu prvních dvou a půl z celkových pěti úseků (úsek Skadarské jezero – Mateševo v délce69 km) byl však zrušen a v roce 2012 se očekává jeho opětovné vypsání. Výhledově je v plánu rovněž projekt jadransko-jónské dálnice ve směru od chorvatského Dubrovníku k albánské Škodře. Dosavadní magistrální tah mezi Podgoricí a hranicí se Srbskem se v nejnáročnějších úsecích horského terénu postupně rozšiřuje do tří proudů. Analogicky probíhá rekonstrukce silničního tahu z Podgorice do Cetinje a Budvy. Po 20ti letém budování by měl být otevřen magistrální tah z Risanu (Boka kotorská) do Žabljaku (centrum turistického ruchu v pohoří Durmitor). K podstatnému zlepšení dopravního spojení pobřeží Černé Hory s Bosnou a Hercegovinou významně přispělo otevření42 kmspojnice mezi přímořským letoviskem Herceg Novi a Trebinjí v létě 2009. Železnice vystavené v letech 1901 až 1948 měly úzký rozchod. Hlavní současnou železniční spojnicí je trasa Bar (mezinárodní přístav) - Podgorica - srbská hranice. Tato trať byla dokončena r.1976 a je zcela elektrifikována, potřebuje však rozsáhlou rekonstrukci, kterou již černohorské Železnice a.s. v některých úsecích zahájily. Železniční trať směřující do Albánie po trase Podgorica–Skadar–Tirana sice byla na černohorské straně v létě 2006 zrekonstruována, je však dosud využívána výhradně pro nákladní dopravu. Za české účasti se dokončuje rekonstrukce trati Podgorica–Nikšić. Mezinárodní letecká přeprava je zajištěna na letištích Golubovci (Podgorica) a Tivat (Boka kotorská).

28/49


Černá Hora

Výhledově má pro Černou Horu velký význam rozvoj multimodální (kombinované) dopravy. K tomu je však zapotřebí modernizovat především černohorské přístavy. Vláda Černé Hory za tímto účelem již vypsala řadu tendrů. DOPRAVA Železnice (km)

250

Silnice (km)

7 763

Hlavní přístavy

Bar, Kotor, Zelenika, Risan

Letiště

Podgorica, Tivat

Zdroj: Monstat Název/Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2 131

2 468

1724

1839

1130

- přeprava osob 5 738 (v tisících)

5 503

5536

6209

6159

Silniční doprava - doprava zboží (v tisících t.)

Železniční doprava - doprava zboží (v tisících t.)

1 761

1 740

854

1213

1090

- přeprava osob (v tisích)

999

1 031

852

755

542

1949

1481

1759

1081

Námořní doprava - doprava zboží (v tisících t.)

2071

- vývoz

791

683

614

835

- dovoz

1 280

1 219

829

799

Letecká doprava

29/49


Černá Hora

- přepravené osoby v tisících

1 024

- doprava zboží (v t.)

1 109

1 320

1 490

956

1206

994

1478

2159

2253

Zdroj: Monstat

Telekomunikace Černá Hora zaznamenává v oblasti telekomunikací rychlý rozvoj, který však v jednotlivých segmentech nepostupuje rovnoměrně. Ve využívání internetu Černá Hora ještě v r. 2009 mírně zaostávala za evropským průměrem (počátkem r. 2010 v ní bylo 280 tisíc uživatelů internetu, tj. 42 % obyvatel země, zatímco evropský průměr činil 49 %). Internetové připojení ADSL mělo koncem r. 2009 necelých 48 tisíc uživatelů, z toho 88 % byly fyzické osoby a 12 % osoby právnické. Počet uživatelů mobilních sítí přesáhl v letech 2008-2009 jeden milion a počet používaných mobilů v současnosti převyšuje o 42 % počet obyvatel země. Drtivá většina občanů Černé Hory (přes 98 %) žije na území, které je pokryto mobilní telefoní sítí GSM. Vysokohorské oblasti zpravidla mobilním signálem pokryty nejsou, toto území je však prakticky liduprázdné. Zdaleka největším poskytovatelem pevné sítě je černohorský T-Com (někdejší Telekom). Koncem r. 2009 poskytoval 98 % veškerých linek pevné sítě v zemi, zbývající 2 % poskytuje M:Tel. 87 % uživatelů pevné sítě představují fyzické osoby, 13 % osoby právnické. Mobilní operátor Promonte (tel: 382 20 23 50 00, uživatelský servis: 382 69 11 69; e-mail: [email protected]) měl koncem r. 2009 451 526 předplatitelů, tj. 39,22 %, mobilní operátor T-Mobil (tel: 382 20 1500) 396 661 předplatitelů (34,45 %), a mobilní operátor M:Tel (mtel-cg.com , tel: 00382 268 98 68, 00382 20 16 00) 303.189 předplatitelů (26,33 %). Uvedení operátoři mají roamingové dohody s T-Mobil, O2 a Vodafone

TELEKOMUNIKACE

2007

2008

2009

- předplatitelé fixních telefonů

168 686

163 429

171 954

- předplatitelé mobilních sítí

686 060

1 011 244

1 151 376

- uživatelé Internetu

117 000

206 000

280 000

zdroj: T-Com, T-Mobil, Promonte, M:Tel.

Energetika V odvětví energetiky a rozvoje energetických zdrojů způsobila dlouhodobá absence investic vysokou amortizaci stávající infrastruktury a pokles energetické efektivnosti. Pozici energetického systému v zemi zhoršuje dominantní podíl elektrické energie ve struktuře energetické bilance. V r. 2010 Černá Hora vyprodukovala 4 022 GWh, spotřebovala 3 211 GWh, měla tedy kladnou bilanci se strmým

30/49


Černá Hora

poklesem dovozu. Jelikož se na produkci elektřiny z 68 % podílejí hydroelektrárny, dochází ke značným každoročním výkyvům. Klíčovým dokumentem energetické politiky je Strategie rozvoje energetiky do r. 2025 z r. 2007 a Akční plán k její realizaci pro období 2008 – 2012 s definovanými prioritami a projekty. Cílem je revitalizovat stávající energetické zdroje a zhodnotit zdroje nové. Překážkami rozvoje energetického systému jsou zejména vysoká investiční náročnost, poruchy přenosových sítí, obtížný výběr kvalitního strategického partnera, nedostatečný know-how, obchodní bariéry a potřeba kvalitní analýzy investičních projektů. Největším energetickým zdrojem je tepelná elektrárna Pljevlja (210 MW, uhlí) a vodní elektrárny Piva na stejnojmenné řece (342 MW) a Peručica na řece Zeta (245 MW). TE Pljevlja, která je nyní součástí místní státní energetické firmy „Elektroprivreda Crne Gore“, ročně vyrobí na 1 miliardu kWh energie, což představuje jednu třetinu černohorské výroby a 22 % celkové spotřeby. V rámci tepelných elektráren probíhá revitalizace II. fáze I. bloku termoelektrárny v Pljevlji. Vláda Černé Hory připravila Studii o rozvoji a podílu soukromého sektoru v energetickém komplexu Pljevla, počítající i s výstavbou II. bloku termoelektrárny Pljevla o výkonu 210 MW a dále termoelektrárny Maoča o výkonu 500 MW za předpokladu, že dojde k otevření přilehlých dolů na těžbu lignitu. Firma DOO “Balkan energy“ provádí průzkum nalezišť uhlí v okolí Berane, kde by případně mohla být rovněž vybudována tepelná elektrárna. Postupně probíhá rekonstrukce a modernizace hydroelektrárny “Piva“ a II. fáze revitalizace hydroelektrárny “Peručica“. Výstavba nových vodních elektráren (zájem zejména Norska) se zvažuje na řece Morača i na jiných tocích, přičemž Černá Hora má na řadě míst vhodné podmínky pro výstavbu malých vodních elektráren, o což projevují zájem i některé české firmy. V r. 2009 byla provedena dílčí privatizace a dokapitalizace Elektrohospodářství Černé Hory a.s. Nikšič. Přijetím strategických dokumentů byly vytvořeny podmínky k promoci i výstavbě objektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Zvláštní pozornost je přitom věnována využití hydroenergetického potenciálu výstavbou vodních děl na Morači. Černá Hora disponuje i dosud téměř nevyužitými alternativními zdroji energie, ať již jde o energii solární, výstavbu větrných elektráren či využití biomasy. Černá Hora jako signatář Dohody o vytvoření Energetického společenství JV Evropy usiluje o zvýšení energetické propojenosti se sousedními státy. Byl zahájen projekt na vybudování dálkového elektrického vedení 400 kW mezi Podgoricí a Tiranou a podepsán kontrakt s italským partnerem na vybudování podmořského vysokonapěťového kabelu mezi Itálií a Černou Horou. V zájmu ochrany spotřebitele černohorská vláda přijala v posledním období čtyři programy z oblasti subvencování spotřebitelů elektrické energie s cílem posílit platební morálku, eliminovat negativní sociální důsledky rostoucí ceny energie, snížit míru subvencování a dospět postupně k tržním cenám energie. V Černé Hoře není zastoupena jaderná energetika. Černá Hora je zatím zcela závislá na dovozu ropy a plynu. Řecká naftařská firma Hellenic Petroleum Group provedla průzkumné práce při hledání potencionálních ložisek ropy a plynu v okolí pobřežního šelfu u města Ulcinj. Další zdroje ropy a plynu se předpokládají v okolí Skadarského jezera.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Česká republika poskytla v rámci rozvojové pomoci vládě Černé Hory v letech 2004 - 2009 postupně celkovou částku 980 tisíc EUR jako příspěvek k projektu sanace skládky ovlavnato-zinečnatých rud v Mojkovci. Sanaci prováděla česká firma VODNÍ ZDROJE a.s. Praha ( www.vodnizdroje.cz ). Černá Hora plánuje další využívání předpřístupových fondů EU-IPA na období 2008-2013. Přísluší jí jako potenciálnímu kandidátu EU prostředky na podporu reforem a posilování institucí a na regionální a 31/49


Černá Hora

příhraniční spolupráci. V letech 2011 – 2013 bude mít v závislosti na dynamice realizace předložených projektů k dispozici ročně až 33 mil. EUR.

32/49


Černá Hora

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet (mil.EUR)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

příjmy

567,20

799,00

1.515,40

1 366,48

1 138,62

1 242,73

výdaje

532,50

769,80

1.464,50

1 472,93

1 223,20

1 429,77

saldo

+34,70

+29,20

+

- 106,45

-84,57

-136,8

50,90

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory Největším problémem a zároveň i rizikem pro černohorskou ekonomiku je dlouhodobě rostoucí nelikvidita, zhoršovaná nedostatečnou úvěrovou aktivitou bankovního sektoru. Za generátora nelikvidity jsou považovány především trh nemovitostí a sektory stavebnictví a obchodu.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

2007 Bilance běžného -550,00 účtu (mil.EUR)

2008

2009

2010

2011

-1.005,70

-896,27

-764,23

-633,78

Zdroj: Národní banka Černé Hory

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2006

2007

2008

2009

2010

504,0

462,1

474,1

699,9

911,4

Vnitřní dluh (mil 197,1 EUR)

275,1

453,9

440,3

358,3

Zahraniční dluh (mil.EUR)

Zdroj: Ministerstvo financí Černé Hory Negativním jevem černohorské ekonomiky je rostoucí veřejný dluh. V současnosti činí 1,43 mld EUR (s tendencí dalšího růstu), což představuje 46% HDP. Společně s již danými vládními zárukami ve výši 367 mil EUR a úroky z těchto záruk mohl by dosáhnout až 57 % HDP. V r. 2010 se přitom podílel na HDP 37%. Hlavním důvodem jeho růstu je emise eurodluhopisů, která však posloužila jen k úhradě 33/49


Černá Hora

části dluhů a vyrovnání kapitálového rozpočtu. K růstu veřejného dluhu do značné míry přispívá i špatná daňová disciplína. Zadlužení se zvýšilo mj. i schváleným úvěrem Světové banky ve výši 59 mil EUR, který bude ME splácet 20 let s pětiletým odkladem. Celá částka byla využita na podporu státního rozpočtu v r. 2011. Hlavní ekonomickou výzvou v zemi zůstává dle Centrální banky ME (CBSG) zajištění fiskální konsolidace.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní sektor je stabilní. Je však charakterizován nedostatečnou úvěrovou aktivitou, vyvolanou poklesem ekonomické aktivity a rostoucími riziky z titulu prohlubující se nelikvidity. Výše poskytovaných úvěrů, která dlouhodobě klesá, zaznamenala snížení v I. pololetí 2011 o 5%. Růst nekvalitních úvěrů přitom dosáhl jen v červnu 25,3 %! Depozita celkově mírně vzrostla, avšak jen díky růstu osobních vkladů. Banky: •

Centralna banka Crne Gore, www.cb-mn.org

•

Invest Banka Montenegro, www.invest-banka.com

•

NLB Montenegrobanka, www.montenegrobanka.com

•

HIPOTEKARNA banka, www.hipotekarnabanka.com

•

Podgorička banka, www.pgbanka.com

•

ATLASMONT banka, www.atlasmontbanka.co.me

•

Crnogorska komercijalna banka, www.ckb.me

•

Prva Banka Crne Gore, www.prvabankacg.com

•

ERSTE BANK AD, www.erstebank.me

•

HYPO ALPE ADRIA BANK, www.hypo-alpe-adria.co.me

•

First Financial Bank, www.ffbank.org

Kapitálový trh: •

Nova berza hartija od vrijednosti, NEX MONTENEGRO (Nová burza cenných papírů) www.nex.co.me

•

Centralna Depozitarna Agencija (Ústřední depoziční agentura) www.cda.co.me

•

Montenegro berza www.montenegroberza.com (Burza Montenegro)

•

Montenegro Biznis Alijansa www.visit-mba.org (Obchodní aliance Montenegro)

•

Poreska uprava Crne Gore www.poreskauprava.gov.me (Daňová správa Černé Hory)

•

Fond penzijskog i invalidskog osiguranja www.rfondpio.co.me (Fond důchodového a invalidního pojištění)

•

Fond za razvoj www.fzrcg.co.me (Rozvojový fond)

•

Komisija za hartije od vrijednosti www.scmn.co.me (Komise cenných papírů)

5.5. Daňový systém Daň ze zisku byla na konci roku 2004 snížena z 15 resp. 20 % na 9 %. Plátce daně ze zisku platí rovněž tzv. daň po odbití, která činí 15 % na dividendy, podíly na zisku právnické osoby, autorské honoráře, kapitálové výnosy a výnosy z pronájmu nemovitosti, které se vyplácí nerezidentní právnické osobě. Daň z úrokových výnosů činí 5 %. Daň z příjmu fyzických osob: příjem do 785 EUR (ročně): 0 %; 785 - 2.615 EUR: 15 % z příjmu nad 785 EUR; 2 615–4 577 EUR: 274 + 19 % z příjmu nad 2.615 EUR; nad 4.577 EUR: 647 + 23 % z příjmu nad 4.577 EUR.

34/49


Černá Hora

Standardní DPH činí 17 % a snížená sazba je 7 %. Osvobozeny jsou vývoz zboží, dodávky léků a zdravotnických prostředků, které se financují z Republikového fondu pro zdravotní pojištění. Sníženou 7% sazbou se zdaňují základní potravinářské výrobky (chléb, mléko, mast, jedlý olej, cukr), léky, ortotické a protetické pomůcky, knihy, učebnice a školní pomůcky atd. Spotřební daně se vztahují na alkohol, tabák, minerální oleje, produkty a substituty. Daň z převodu nemovitosti: 3 – 4 % z tržní hodnoty nemovitosti.

35/49


Černá Hora

6. Zahraniční obchod země Pozitivem roku 2011 byl velice slušný růst černohorského vývozu (o 37,5%), který rostl výrazně rychleji, než dovoz, který vzrostl o 10%.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoz (mil. EUR)

627,4

487,1

433,1

276,9

330,4

454,3

Dovoz (mil. EUR)

1 482,6

2 072,4

2 527,1

1 654,0

1657,3

1 823,1

Saldo (mil.EUR)

- 995,2

-1 585,3

-2 093,9

-1377,0

-1326,9

-1 368,8

zdroj: Monstat

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Zahraniční obchod Černé Hory v roce 2011 (zdroj Monstat) : Vývoz 2011

Dovoz 2011

Oblast

Hodnota mil €

Index

Oblast

Hodnota mil €

Index

Evropa

440 494

135,4

Evropa

159 2621

110,0

Afrika

10 028

120x

Afrika

13 696

301,6

Asie

2 956

82,7

Asie

166 031

110,8

Amerika

796

129,1

Amerika

50 419

93,6

Stát

Stát

Srbsko

79 828

106,5

Srbsko

518 470

119,8

Maďarsko

76 859

265,4

Řecko

144 115

120,0

Chorvatsko

45 891

10x

BaH

138 740

112,3

36/49


Černá Hora

Řecko

39 285

69,7

Itálie

107 307

108,3

Itálie

31 064

63,6

Německo

104 342

89,1

Slovinsko

30 293

147,3

Čína

103 036

115,9

BaH

22 412

93,0

Chorvatsko

89 988

112,3

Německo

20 507

656,4

Slovinsko

61 484

102,1

Švýcarsko

14 521

658,8

Rakousko

33 942

68,5

Turecko

11 229

224,7

Francie

31 169

115,9

Albánie

10 360

125,7

Rumunsko

27 365

128,4

Egypt

9 824

15x

Makedonie

26 981

116,2

ČR

5 570

108,5

ĆR

19 859

125,0

6.3. Komoditní struktura Vývoz/svět (r. 2011), nejvýznamnější komodity : •

Hliník a výrobky z hliníku - 185,5 mil€

•

Minerální oleje a maziva - 63,0 mil€

•

Železo a ocel - 45,0 mil€

•

Nápoje - 22,7 mil€

•

Dřevo a dřevěné výrobky - 19,0 mil€

•

Kotle a reaktory - 15,3 mil€

Dovoz/svět (r. 2011), nejvýznamnější komodity: •

Minerální oleje a maziva - 331,3 mil€

•

Kotle a rektory - 114,5 mil€

•

Elektrické a elektronické přístroje a nástroje - 100,6 mil€

•

Dopravní prostředky - 97,5 mil€

•

Neorganické chemické výroby - 64,5 mil€

•

Maso a masné výrobky - 57,0 mil€

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu V r. 2009 byla vydána v Černé Hoře rozsáhlá třídílná publikace Nové integrované celní tarify s režimy vývozu a dovozu. Vyjmenovává multilaterální a bilaterální dohody s EU, CEFTA a Ruskem, jakož i předpisy pro vývoz a dovoz, všechny celní dávky, DPH, zvláštní podmínky vývozu, dovozu a tranzitu a poskytuje i některé další užitečné informace. Kromě čtyř standardních kolonek (výše tarifu, název, jednotková míra,

37/49


Černá Hora

celní sazba) informuje o sazbách z titulu multilaterálních a bilaterálních dohod (Dočasná dohoda s EU, CEFTA, Dohoda s Ruskem), samostatné kolonky jsou vyčleněny pro EU, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedomnii, Moldavsko, Chorvatsko, Srbsko, Kosovo a Rusko, specifikuje režim vývozu a dovozu, výši DPH, ostatních dávek, akcíze a sezónních sazeb a vypovídá o režimu veterinární, fytosanitární a zdravotnické kontroly a kontroly kvality.

6.5. Ochrana domácího trhu Vyráběný sortiment v Černé Hoře je velmi omezený. Proto i převážnou část zboží široké spotřeby je tato země nucena dovážet. Především jde o zemědělskou a potravinářskou produkci, na jejíž dovoz je tak ve snaze napomoci domácím producentům uplatňována ze strany státu ochrana domácího trhu nejvýrazněji. Domácí producenti přitom žádají ochranu ještě vyšší, zejména vůči výrobkům ze sousedního Srbska.

6.6. Zóny volného obchodu Černá Hora je členem CEFTA. S Ruskou federací má Dohodu o zóně volného obchodu pro zboží, u něhož bylo alespoň 51% hodnoty vyrobeno v Černé Hoře. Dne 1.5.2010 vstoupila v platnost její Stabilizační a asociační dohoda s EU. Svobodná celní zóna je v Černé Hoře vnímána jako jeden z nástrojů na podporu přílivu zahraničních investic. Existence těchto zón sice přispívá ke zvýšení vývozu, transferu moderní technologie i větší domácí zaměstnanosti, v praxi však nejsou příliš rozšířeny. Přijatý zákon o podnicích zakládaných a působících za zvláštních podmínek umožňuje zahraničním fyzickým a právnickým subjektům zakládat firmy činné v mezinárodním obchodě, ve vývozu domácích výrobků a služeb, nabízející finanční i nefinanční služby, management či poradenské a další aktivity. V zóně nesmí působit podniky s ekologicky závadnou produkcí ani vojenské firmy. Zboží dopravené do svobodné celní zóny je osvobozeno od 9% daně ze zisku, celních dávek i DPH. Týká se to i zboží určeného k výstavbě či udržování objektů a infrastruktury uvnitř zóny. Dovoz a vývoz v ní nepodléhá kontingentům ani jiným obchodním omezením. Zákon v zóně nelimituje kapitálové vklady ani transfer zisku a akcií. Subjekty celní zóny jsou osvobozeny od placení daně z nemovitosti. Právní jistoty uživatele jsou posíleny jeho výlukou z případného zestátnění. Za pracovníky zóny je třeba hradit 6% důchodové a invalidní pojištění a 4% zdravotní pojiíštění.

38/49


Černá Hora

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna •

Platební dohoda mezi vládou ČSFR a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 08.02.1991);

•

Dohoda mezi vládou ČR a federativní vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13.10.1997, č. 23/2001 Sb.), Dohoda o její změně vstoupila v platnost dne 4.5.2011;

•

Dohoda mezi vládou ČR a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 09.09.1998, č. 99/2001 Sb.);

•

Smlouva mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 11.11.2004, č. 88/2005 Sb.);

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci (Cetinje, 27. dubna 2011) vstoupila v platnost dne 22.9.2011.

V březnu 2005 byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi hospodářskými komorami ČR a Černé Hory. Mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem zaměstnavatelů Černé Hory byla v r. 2008 podepsána Dohoda o spolupráci.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Česko-černohorská hospodářská spolupráce se může odvolávat na dlouhou tradici. Již za dob nezávislého knížectví a království Černá Hora založili Češi první pivovar v Nikšići. S ohledem na velikost trhu, vzdálenost a nevelkou průmyslovou výrobu v Černé Hoře je český vývoz do značné míry ovlivňován úspěchem českých firem ve výběrových řízeních Vzájemný obchod zbožím podle údajů ČSÚ (v tis. €) Vývoz

Dovoz

Index

2006

20 325

2007

21 139

104,0

3 366

202,9

24 505

111,5

17 773

2008

23 758

112,4

5 141

152,7

28 899

117,9

18 617

2009

11 378

47,9

950

18,5

12 328

42,7

10 428

2010

13 709

121,8

1 166

121,2

14 875

121,7

12 543

2011

17 977

131,3

818

70,2

18 795

126,4

17 159

-

Index 1 659

EUR -

Index

Saldo

EUR

39/49

EUR

Obrat

21 984

EUR -

18 666


Černá Hora

2012 I.III.

3 826

99,8

65

47,8

3 891

98,1

3 761

Černá Hora byla v r. 2011 v zahraničním obchodě ČR podle obratu na 107 místě. Nejvýznamnějším projektem je od r. 2006 působení českých firem z oblasti železniční infrastruktury, sdružených v Konsorciu OHL Železniční stavitelství Brno, AŽD - Automatizace železniční dopravy Praha, EŽ Elektrifikace železnic Praha, které realizuje elektrifikaci a rekonstrukci významného železničního tahu Podgorica – Nikšić v celkové hodnotě přes 50 mil. EUR. Na kontraktu se podílí ČEB – Česká exportní banka a EGAP. Dobré možnosti spolupráce jsou v oblasti rozvoje městské infrastruktury. Firma ZPA Trutnov projednává možnost spolupráce s městem Pljevlja na projektu řízení veřejného osvětlení. Černá Hora se nadále potýká s nedostatkem elektrické energie. Přibližně třetinu spotřeby je nucena krýt dovozem. Firma Hydropol Praha projednává možnosti své účasti v tendrech na výstavbu malých vodních elektráren. Firmy VODNÍ ZDROJE Praha a Energeus Beroun mapují možnost výstavby vodních minielektráren s využitím kapacity vodovodů v Mojkovci, Berane, Andrijevica, Rožaje a Plav.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Nejdůležitější položky českého vývozu do Černé Hory v r. 2011 (SITC 4) Kód zboží

Název zboží

Hodnota EUR (tis.)

7812

Auta a vozidla motorová pro přepravu osob

7429

3353

Smola, smolný koks

1268

7641

Telefony

1220

5542

Organické detergenty

1219

6623

Cihly žáruvzdorné

731

6715

Ostatní feroslitiny

633

7638

Přístroje na zaznamenání a reprodukci obrazu

550

7781

Baterie a akumulátory

541

6345

Dřevo zušlechtělé

390

7758

Elektrotepelné spotřebiče

287

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

40/49


Černá Hora

Nejdůležitější položky českého dovozu z Černé Hory v r. 2011 Kód zboží

Název zboží

Hodnota EUR (tis.)

2882

Šrot neželezných kovů

206

6764

Tyče a pruty ze železa

192

8913

Civilní zbraně

68

1121

Víno

64

8853

Hodinky

35

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Vedle tradičních odvětví (energetika, dopravní infrastruktura, městská hromadná doprava) se české firmy v ČH mohou uplatnit např. v oblasti dodávek zboží a zařízení do hotelů (textil, ČOV, sklo a porcelán, informační systémy). V Černé Hoře probíhá oprava letišť, Evropská unie financuje výstavbu a opravu silnic. České firmy jsou aktivní na železnici. Další možnosti se otevírají v sektoru výstavby či modernizace nemocnic.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce AŽD Praha ( www.azd.cz - dopravní signalizace a řízení provozu ) OHL ŽS Brno ( www.ohlzs.cz - dopravní systémy v železnici ) ŽE Praha ( elektrifikace železnic ) VODNÍ ZDROJE a.s. ( www.vodnizdroje.cz - oblast hydrogeologie, ekologie ) ZPA Trutnov ( www.zpa.cz - veřejné osvětlení, elektroměry, energetická účinnost) ENERGUS s.r.o. Beroun ( www.energus.cz - malé vodní elektrárny ) HYDROPOL Praha a.s. ( www.hydropol.cz - malé vodní elektrárny )

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Obchodní spolupráce ČR s Černou Horou má dlouholetou historickou tradici. Kromě zájmu o vybraný sortiment zboží české provenience (auta, strojírenské výrobky, spotřební zboží pro domácnost aj.) vítá černohorská strana české zkušenosti a know-how zejména z oblasti energetiky, vodohospodářství, ekologie a technologických celků ve výrobě potravin. Smluvní partner Ministerstva zahraničních věcí ČR pro obchodní a hospodářskou spolupráci s Černou Horou ([email protected]) působí v Černé Hoře, kde aktivně vyhledává českým firmám potenciální partnery a současně poskytuje černohorským zájemcům informace o disponibilním sortimentu českého zboží a služeb. Spolupracuje s českými firmami účastnícími se tendrů či již probíhajících projeků. Je v pravidelném kontaktu s obchodně ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Bělehradě a Konzulárním jednatelstvím ČR v Podgorici.

41/49


Černá Hora

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Usnesením vlády ČR bylo soustátí Srbsko a Černá Hora zařazeno mezi osm prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2006-2010. Po vyhlášení nezávislosti dne 3. června 2006 však Černá Hora přestala být považována za prioritní zemi české zahraničnjí rozvojové spolupráce. V Černé Hoře se dokončuje projekt „Sanace, rekultivace a revitalizace skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovo-zinečnatých rud“ ve městě Mojkovac v hodnotě cca22 mil. Kč. Realizátorem je česká firma Vodní zdroje a. s. Na podzim roku 2008 proběhlo výběrové řízení na pokračování prací na sanaci nebezpečného odpadu (olovo-zinečnatých kalů) v Mojkovaci, které vypsala vláda Černé Hory. Vítězem tendru v hodnotě4 mil. EUR byla vyhlášena táž česká firma, která tak v rekultivaci lokality Mojkovac pokračuje na komerčním základě. Z uvedené částky bude z rozpočtu Černé Hory hrazena částka3 mil. EUR a1 mil. EUR hradí UNDP.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Objem vzájemného obchodu službami není ČNB evidován. V oblasti ekologie je důležitá spolupráce firmy VODNÍ ZDROJE a.s. s černohorskými partnery v rámci projektu čistění a dekontaminace zeminy znečištěné v souvislosti s exploatací olovnato-zinečnatých rud. Černá Hora je na druhé straně čím dál tím populárnější destinací pro české turisty. Statistický úřad Černé Hory eviduje za rok 2011 171 107 přespání českých turistů. .

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Analogické jako v případě ostatních cizinců (viz. kap. 8.2.) http://www.poslodavci.org/srp/files/Zaposljavanje_i_rad_stranaca-nova_regulativa.pdf

42/49


Černá Hora

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Problémem Černé Hory je malá konkurence v obchodě, která vede k růstu cen. Malá ekonomika totiž velké firmy tolik neláká. Pro výrobce, který bez větších zvýšených nákladů dokáže pokrýt tento malý trh, se tak otevírá šance na prodejní úspěch (samozřejmě vždy je třeba vzít do úvahy malou velikost trhu a koupěschopnou poptávku).

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil V lednu 2009 byl zahájen proces přijímání zákonů a podzákonných aktů k regulaci zaměstnanávání cizinců. Novým Cizineckým zákonem a Zákonem o zaměstnávání a činnosti cizinců byla procedura s tím spojená zesouladněna se standardy EU i domácími potřebami. Nový zákon o zaměstnávání a práci cizinců (č. 22/08 Sb.Černé Hory) zrušil kategorii nerezidenta, reguluje zaměstnávání osob bez státního občanství Česné Hory s výjimkou specifických případů, definovaných Zákonem. Rozvoj černohorské ekonomiky se navzdory nezaměstnanosti, která v současnosti dosahuje 12,5 % práceschopného obyvatelstva, bez zahraniční pracovní síly neobejde. Aby však mohl být cizinec zaměstnán, musí splnit 4 základní požadavky - mít pracovní povolení, trvalý či přechodný pobyt, pracovní smlouvu a být svým zaměstnavatelem přihlášen u příslušného orgánu. Režim, stanovený Zaměstnaneckým zákonem, se netýká členů diplomatických a konzulárních misí a dalších osob požívajících imunitu na základě mezinárodního práva; realizátorů nejrůznějších aktivit na základě mezinárodních smluv; uprchlíků žijících v Černé Hoře delší než tříleté období a těch, kteří uzavřeli sňatek s černohorským státním příslušníkem či mají dítě s černohorským státním občanstvím; zakladatelů a členů správních orgánů hospodářských subjektů, vykonávajících činnost, která nemá pracovní charakter; akademických funkcionářů; členů mezinárodních misí, které se souhlasem vlády Černé Hory vykonávají výzkumnou činnost; akreditovaných dopisovatelů a korespondentů zahraničních médií; umělců a jejich manažerů, pokud nepracují v Černé Hoře déle než 30 dnů či přerušovaně nepřekročí v jednom roce pobyt v délce tří měsíců; vystavovatelů na veletrzích a výstavách; účastníků vědeckých sympózií a seminářů; podnikatelů a obchodníků; studentů a žáků na praxi na základě mezinárodní dohody; posádek lodí; církevních hodnostářů po dobu výkonu bohoslovecké činnosti; pracovníků registrovaných humanitárních organizací; pracovníků zábavných zařízení a cirkusů, pokud nepřekročí 3 měsíční dobu působení; civilních a vojenských příslušníků vlád jiných zemí působících na základě dohody o spolupráci s vládou Černé Hory. Zaměstnávání a práce cizinců v Černé Hoře jsou upraveny následujícími předpisy: •

Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců ( Sl.list Crne Gore č. 22/08);

•

Cizineckým zákonem ( Sl. list Crne Gore č. 82/08);

•

Nařízením o kritériích a postupu při potvrzování počtu pracovních povolení pro cizince (Sl. list Crne Gore č. 69/08);

•

Pravidly o způsobu vydávání pracovního povolení pro cizince (Sl.list Crne Gore č. 81/08);

•

Pravidly o postupu oznámení zahájení a ukončení práce cizince (Sl.list Crne Gore, č. 81/08);

•

Zákonem o administrativních daních (Sl. list Crne Gore č. 22/08, 77/08, 03/09).

V Černé Hoře exitují tři základní druhy pracovního povolení:

43/49


Černá Hora

- osobní pracovní povolení (umožňuje svobodný přístup na trh práce nezávisle na situaci na pracovním trhu; podmínkou je předem udělený trvalý pobyt či pokud jde o osobu se statutem tzv. dodatečné ochrany či uprchlíka, který nesplňuje některou ze základních podmínek); - povolení k zaměstnávání (povolení se vydává se na žádost zaměstnavatel, tj. právnické osoby se sídlem v Černé Hoře, s platností 1 roku a možností prodloužení celkově na 2 roky); - pracovní povolení (slouží pro sezónní práce, ke zdokonalování znalostí a schopností cizince, k poskytování dohodnutých služeb, k práci s cizinci v zahraniční společnosti poskytujícími některé služby na území Černé Hory). Jde o povolení s předem stanovenou délkou platnosti, na jehož základě zaměstnavatel, tj. právnická osoba se sídlem v Černé Hoře, uzavírá s cizincem dohodu o práci, případně občansko-právní smlouvu, pokud jde o organizační jednotku cizí společnosti, registrované v Černé Hoře). Pracovní povolení se zruší, pokud je vydáno na základě nepravdivých údajů; zaměstnavatel neoznámí zahájení práce cizince ve lhůtě do 15 dnů Institutu pro zaměstnávání; zaměstnanec vykonává činnost, pro kterou mu není vydáno pracovní povolení; zaměstnanec nemá přechodný pobyt či mu skončila jeho platnost. Kvóty pracovních povolení pro cizince stanoví vláda Černé Hory v souladu s migrační politikou, situací na pracovním trhu, a to vždy do 31. října pro následný rok. Kvóty se netýkají osob s pracovním povolením; osob, zaměstnaných v Černé Hoře na základě mezinárodní smlouvy na recipročním základě; studentů; profesionálních sportovců; členů rodiny občana s černohorským státním občanstvím; členů rodiny cizince s trvalým pobytem v Černé Hoře (manželovi/manželce a dětem do 21 let); členů rodiny uprchlíka; podnikatelům; vyslaným cizincům; poskytovatelům dohodnutých služeb. http://www.poslodavci.org/srp/files/Zaposljavanje_i_rad_stranaca-nova_regulativa.pdf

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Černá Hora má od roku 2001 zjednodušenou proceduru zakládání firem. K založení společnosti by mělo podnikateli stačit 1 euro, doba by neměla být delší než 4 pracovní dny. Bližší detaily lze získat prostřednictvím Montenegro Business Alliance (www.visit-mba.org).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Pro propagační či marketingovou kampaň zahraniční firmy v Černé Hoře se doporučuje kontaktovat některou z místních agentur. S ohledem na malý charakter černohorského trhu je však běžné se obracet přímo na média. Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů jsou průměrné. K cílovému zaměření požadované skupiny je z elektronických médií nejvhodnější využít TV IN (www.rtvin.com ).

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Řešení sporů je v gesci národních soudů s výjimkou těch, u nichž černohorská strana umožní mezinárodní arbitráž. Soudní systém se skládá ze tří úrovní: základní (15 soudů v 21 opštinách), vyšší (2 soudy – v Podgorici a Bjelom Pokji) a nejvyšší. V r. 2005 byly dále zřízeny Apelační soud a Správní soud se zvláštní jurisdikcí pro obchodní záležitosti.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Černá Hora má tuto oblast regulovánu samostatně, zákon a jednotlivé tendry jsou zveřejňovány Ředitelstvím pro veřejné zakázky (Direkcija za javne nabavke) na webových stránkách www.djn.gov.me . Některé tendry jsou vypisovány prostřednictvím ústředních deníků Pobjeda (www.pobjeda.me) či Vjesti ( www.vijesti.me ).

44/49


Černá Hora

Účastnící tendrů se mohou obracet se svými připomínkami či stížnostmi na průběh jednotlivých řízení Komisi pro ochranu práv nabízejících (Komisija za zaštitu prava ponudjača“).

8.7. Problémy a rizika místního trhu Opatrný přístup zahraničních investorů souvisí v posledních dvou letech s dopady světové finanční krize a ekonomického útlumu jakož i mnohdy problematickou platební morálkou černohorských hospodářských subjektů, přetrvávajícími složitými postupy spojenými s vydáváním nejrůznějších povolení, nadále silně rozšířenou korupcí (vztahy a vazby místních politických elit s podnikatelským sektorem) a nejasnostmi v pozemkových knihách a katastru nemovitostí.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Černá Hora zřídila v r. 2007 Agenturu pro ochranu duševního vlastnictví, která začala působit v závěru května 2008. Agentura je orgánem státní správy, do jehož kompetence spadá oblast práv průmyslového vlastnictví, depozitář a evidence autorských děl. Tímto krokem zároveň Černá Hora splnila jeden z ředy požadavků a doporučení Evropské komise z jejích výročních Zpráv o dosaženém pokroku. Bližší informace k uvedené problematice lze nalézt na www.ziscg.me .

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V Černé Hoře byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru, který se řídí standardním bankovním režimem, běžným ve vyspělých evropských zemích. Běžně funguje institut bankovních záruk. Platební morálka se však v důsledku dopadů globální finanční krize v poslední době zhoršila. Avansové platby se nedoporučujuí. Exekuční systém pro dlužníky však nadále funguje vcelku úspěšně díky poměrně solidní efektivitě hospodářských soudů.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Jadranský veletrh v Budvě 2012 Datum

Název veletržní akce

21. – 24. března

38. Veletrh potravin

4. – 8. dubna

36. Veletrh nábytku, vybavení domácností, pracovního prostoru a vnitřní dekorace

19.-21. dubna

21. Mezinárodní turistická burza a veletrh cestovního ruchu, hotelového vybavení a pohostinství - METUBES

19. – 21. dubna

7. Veletrh – “Voda, vodovody, sanitární technologie“

21. – 21. dubna

18. Veletrh ekologie

1.-6. května květen

Nauti Show – Veletrh nautiky, sportovního vybavení, kempování a rekreace

1. června– 15. září

38. Bazar spotřebního zboží

45/49


Černá Hora

20. – 26. června

6. Veletrh umění ART - EXPO

26. – 30. září

34. Veletrh stavebnictví

10. – 14. říjen

15. Veletrh automobilů

24. – 26. říjen

14. Veletrh malých a středních podniků

24. – 26. říjen

9. Veletrh obchodních služeb a investic

zdroj: Jadranski Sajam Budva 2012

46/49


Černá Hora

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) V kontextu Zprávy Světového obchodního fóra Konkurenceschopnost ekonomiky ME zaznamenala v seznamu 142 klasifikovaných zemí v loňském roce pokles z 49. místa na 60. příčku. I tak je pozice ME v tomto agregátním ukazateli lepší, než je tomu u ostatních států regionu. Na tvorbě HDP se v ME podílí ze 70% sektor služeb, neprůmyslové aktivity 14%, zemědělství 10% a průmysl 6%. Ačkoli dosažená pozitiva v ekonomickém vývoji ME jsou obecně spojována s makroekonomickými úspěchy, právě makroekonomické prostředí ME je kótováno nejhůře – ME v něm zaujala až 94. pořadí. Jako největší problémy podnikání v ME byly vyhodnoceny úvěrová nedostupnost, vysoké daně, restriktivní regulace na trhu práce, nedostatečná infrastruktura, byrokracie, slabá pracovní disciplína práceschopného obyvatelstva a jen v menší míře korupce a organizovaný zločin, jakkoli je všeobecně považována za největší problém ME. Produktivita práce v zemi je na úrovni pouhých 30% průměru produktivity dosahované v EU. S neprofesionalitou, která provází všechny druhy podnikání, rozšiřující se šedou ekonomikou a daňovou nedisciplinovaností dotváří dle premiéra Lukšiće nepříznivě obraz černohorské ekonomiky. Negativum částečně vyvažují vládní reformy z oblasti zlepšování obchodního prostředí. Byly přijaty nové předpisy, navržen nový zákoník práce, sjednoceny ceny energie pro domácnosti a ekonomické subjekty. V uplynulém půlroce vláda ustavila Fond práce, Agenturu pro řešení pracovních sporů smírem a Radu pro zlepšení obchodního prostředí. Unie zaměstnavatelů označila tato opatření za nedostatečná a obchodní prostředí považuje nadále za nelukrativní. Poukazuje na pokles zahraničních investic a vládě vytýká příliš vysoké daně, což premiér striktně odmítl. V zájmu přílivu zahraničních investic zúžila vláda Černé Hory předchozí investiční restrikce, umožnila transfer/repatriaci zisku a divident a poskytla četné investiční záruky. Za tím účelem byly přijaty dvě desítky zákonů. Nejvýznamnějšími je Zákon o zahraničních investicích, Zákon o podniku, Zákon o insolventnosti, Zákon o transferu vlastnických práv, Zákon o účetnictví, Zákon o svobodných zónách, Zákoník práce, Zákon o bezpečnosti, Koncesní zákon, Restituční zákon, a balíček zákonů z oblasti daňové politiky. Zákon o zahraničních investicích sjednocuje proceduru schvalování dohody o zahraniční investici, snižuje minimální podíl účasti zahraničního kapitálu z 51 na 25 %, rozšiřuje aktivity, v nichž může cizinec mít většinový podíl, sjednocuje postavení zahraničního investora s domácím v daňových otázkách, právní ochraně a ochraně majetku. Zaručuje právo transferu na jinou osobu jakož i repatriace zisku, zahraničnímu investorovi poskytuje ochranu před vyvlastněním majetku.V porovnání s předchozím zákonem je kratší a transparentnější. Legislativní prostředí dále upravuje přes dvacet obchodních zákonů. Nejvýznamnějšími jsou Zákon o obchodních organizacích (zjednodušil proceduru registrace podniků), Zákon o obchodní insilvenci, Zákon o účetnictví a auditu, Zákon o konkurenci, Celní zákon, Zákoník práce, Zákon o Centrální bance, Zákon o příspěvcích, Zákon o stávkách, Zákon o elektronickém podpisu a Zákon a svobodných zónách. Nově založený výrobní či zpracovatelský podnik v ekonomicky nerozvinutém regionu je osvobozen od placení daní ze zisku v průběhu prvních tří let. Daň ze zisku se při investici do základního jmění snižuje o 25 % této investice (max. však 30 % původně vypočítané daně pro daný rok). Dovozy výrobního zařízení pro zahraniční investice (ne osobní vozy a hrací automaty) jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Suroviny a náhradní díly, které se Černé Hoře nevyrábějí či nejsou vyráběny v dostatečném množství, jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Jsou-li příjemci tohoto zboží výrobní firmy, snižuje se clo na 50 % (toto ustanovení zní poněkud složitě, doporučujeme se v případě potřeby ujistit o přesném výkladu pro řešení konkrétní situace, např. v Montenegro Investment Promotion Agency (MIPA; tel.00382 20 203 140, 203 141, 202 910). Podrobné informace lze najít na www.eubusiness.com/europe/montenegro/invest

47/49


Černá Hora

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Přímé zahraniční investice činily v r 2011 celkem 387 mil. EUR, což představuje pokles v porovnání s rokem 2010 o 29,8%. Vláda tento pokles připisuje zejména dokapitalizaci bank. Největší rozmach zaznamenal příliv zahraničních investic v letech 2006-2008. V tom roce bylo v Černé Hoře registrováno 4 700 zahraničních firem. Zahraniční kapitál dominuje v Černé Hoře v pořadí velikosti z Ruska, Maďarska, Velké Británie, Švýcarska, Kypru, Rakouska, Slovinska, Německa, Srbska a USA. Tyto země se podílejí na zahraničních investicích v Černé Hoře 73%. Celkem jsou v Černé Hoře přítomni investoři ze 107 zemí, přičemž investice ze 46 zemí nepřevýšily jednotlivě jeden milion EUR. Přibližně polovina zahraničních investic je směrována na pobžeží a 44% do Podgorice a širokého okolí. 28% zahraničních investic směřuje do finančního sektoru, 22% do cestovního ruchu, 14% do stavebnictví, 11% do služeb, 5% do dopravy a 2% do zemědělství. Zatímco v letech 2006 – 2007 byl značný příliv přímých zahraničních investic (52,6%) realizován do nemovitostí, v r. 2008 se začal výrazněji směrovat do ostatních oblastí. V r. 2009 dosáhly přímé zahraniční investice rekordní úrovně ve výši 910 mil. EUR.

9.3. České investice v teritoriu V Černé Hoře nebyla dosud realizována rozsáhlá výrobní investice českých firem kromě menších investic do dceřinných společností, které zde prodávají výrobky českých firem, popř. investic do základního jmění smíšených česko-černohorských podniků. V Černé Hoře probíhá oprava železničního svršku Podgorica – Nikšič za47,5 milEUR, tuto stavbu však nelze považovat za investici v užším slova smyslu. V zemi jsou velmi aktivní některé české cestovní kanceláře, které pravděpodobně zakoupily vlastní ubytovací kapacity.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Černá Hora se definuje jako ekologicky čistá a turisticky atraktivní země. Zajímavé mohou být investice do nemovitostí na pobřeží. Rozvoj turistiky by měl dát šanci i dodavatelům hotelového, textilního a stolovacího vybavení (sklo, porcelán, příbory apod.). Nově se nabízí možnost účasti v projektech výstavby dálniční infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie (především malých vodních elektráren a větrných elektráren) a ve výrobě biopotravin.

9.5. Rizika investování v teritoriu Hlavními riziky v rámci prohlubující se nelikvidnosti černohorské ekonomiky jsou vedle přítomné korupce složité procedury nezbytné k zahájení pracovní činnosti, pomalé soudní řešení hospodářských sporů, šedá ekonomika, vysoký stupeň monopolizace trhu, velké množství a vysoká úroveň komunálních daní a poplatků, absence instituce na zlepšení likvidity ekonomiky a nerespektování zákonných předpisů. Černá Hora jako kterákoli jiná malá země je vystavena mimořádnému nebezpečí monopolního chování velkých firem. O to větší význam má promyšlená antimonopolní politika, otevření trhu ve všech segmentech, v nichž je objektivně omezena konkurence podpora investic právě v nich.

48/49


Černá Hora

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Důraz Černé Hory na rozvoj turistiky se soustředí především na prodloužení turistické sezóny a přilákání zámožnější zahraniční klientely. Vzhledem ke složitější dostupnosti Černé Hory ve srovnání např. s Chorvatskem a jen pomalu se zlepšujícímu stavu většiny vozovek jde o nesnadný úkol. Relativně vysoké ceny služeb přitom odrazují méně movitou klientelu. Turistika nicméně zůstane i nadále prioritní ekonomickou oblastí černohorské vlády. Pro vývoj ekonomiky má rozhodující význam situace v neúspěšně privatizovaných Železárnách v Nikšići (ruský investor) a v Kombinátu na výrobu hliníku v Podgorici (ruský investor). Oba tyto podniky se v Černé Hoře dříve podílely na tvorbě HDP více než 50% HDP. Rozvoj domácí ekonomiky a cestovního ruchu se neobejde bez výrazného zlepšení stavu infrastruktury. Stát tak musí sehrát roli hlavního finančníka realizace klíčových infrastrukturálních projektů při využití modelu veřejně-privátního partnerství. Pomoc státu ekonomice formou úvěrů či subvencí musí být jen omezená a více se aplikovat pouze v krizových situacích. Významnou roli si stát musí zachovat v oblastech školství, zdravotnictví, důchodového systému, veřejného pořádku a bezpečnosti, zajišťování vlastnických práv a hospodářské a společenské infrastruktury.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Dne 1. 5. 2010 vstoupila v platnost Stabilizační a asociační dohodu (SAD) mezi Černou Horou a EU. Dohodou postupně vzniká zóna volného obchodu a zesílují se vztahy mezi EU a Černou Horou na základě zavedení evropských standardů a rozvíjení vzájemného dialogu a spolupráce. To Černé Hoře zajistí stabilní rámec pro další politický, ekonomický a institucionální rozvoj.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V Černé Hoře byla dokončena privatizace části energetického sektoru (Pljevlja). ČEZ přehodnotil své strategické plány a do druhého kola tendru se již nepřihlásil. Pokračuje výstavba železniční tratě Podgorica - Nikšič, která je nyní v úseku Podgorica – Danilovgrad realizována konsorciem českých firem pod vedením OHL ŽS Brno. Turistika přitahuje zahraniční investory, hodně se investuje do staveb či oprav hotelů. Hotelové textilie, nádobí či čističky odpadních vod by tedy měly mít šanci na prodej. Vládní prioritou jsou především investice do silniční sítě. Nalézání névých příležitostí je usnadněno existencí Česko-černohorského smíšeného výboru, jehož první zasedání se uskutečnilo v Praze dne 28.3.2012. Případní zájemci o využití této možnosti podpory vzájemných obchodně-ekonomických vztahů můžkou kontaktovat ZÚ Bělehrad nebo smluvního partnera MZV I. Gušmiroviće.

49/49

Souhrnná teritoriální informace Černá Hora

Recommend Documents