Souhrnná teritoriální informace Eritrea

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Eritrea

Souhrnná teritoriální informace Eritrea Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nairobi (Keňa) ke dni 02.10.2007

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/22

© Zastupitelský úřad Nairobi (Keňa)


Eritrea

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

česky: Stát Eritrea (Eritrejský stát)

•

tigrejsky: Hagere Ertra

•

anglicky: State of Eritrea

1.2. Rozloha 2

•

cca 124 tis. km

•

Stát ve východní Africe na pobřeží Rudého moře a na řadě malých ostrovů, z nichž největší a nejznámější je Dahlacké souostroví (Dahlak Islands)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel 4,5 mil. (odhad 2005)

•

Hustota zalidnění 36,3 obyvatel/km2

•

Mimo hranice Eritreje žije odhadem téměř jeden milion Eritrejců.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

2,5 % (odhad 2005)

•

Demografické složení

•

•

ženy 50,1 %

•

muži 49,9 %

Věková struktura •

0–14 let 44,8 %

•

15–64 let 51,9 %

•

65 a více let 3,3 %

1.5. Národnostní složení Devět etnických skupin. Nejpočetnější jsou Tigrejci (50 %) a Tigre (34 %), hovořící příbuznými jazyky. Další významnou skupinou jsou Afaři (v Eritreji 300 tis., žijí též v Etiopii a Džibuti) a arabskojazyčný kmen Rashaida.

1.6. Náboženské složení Zhruba polovina obyvatelstva se hlásí ke křesťanství; z nich naprostá většina přísluší k eritrejské ortodoxní církvi. Druhá polovina obyvatelstva vyznává islám.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

2/22

Úřední jazyky: tigrejština (tigrinya), arabština, angličtina



Eritrea

•

V praxi se mluví tigrejsky na vysočině a arabsky na pobřeží a při hranicích se Súdánem. Angličtina je široce rozšířena mezi vzdělanější populací a ve městech.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Od dubna 1996 šest nových regionů, které nejsou založené na národnostním principu: •

Anseba – středisko Keren

•

Debub (Southern) – středisko Mendefera

•

Debubawi Keyih Bahri (South Red Sea) – středisko Assab

•

Semenawi Keyih Bahri (North Red Sea) – středisko Massawa

•

Gash-Barka – středisko Barentu

•

Maakel (Central) – středisko Asmara

Hlavní město: Asmara 500 tis. obyvatel (odhad 2002) Další velká města: •

Keren 70 tis.

•

Massawa (přístav) 30 tis.

•

Assab (přístav) 30 tis.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

Peněžní jednotka: 1 eritrejská nakfa (Nfa, mezinárodní kód ERN) = 100 centů

•

V mezinárodním bankovním styku je používán prakticky výhradně USD

•

Oficiální kurs (25.9. 2007):

1 USD = 14,96 ERN

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Veřejné svátky (dny volna) •

1. ledna Nový rok

•

7. ledna ortodoxní Vánoce

•

19. ledna Křest Ježíše Krista (Epiphany)

•

8. března Mezinárodní den žen

•

1. května Svátek práce

•

24. května státní svátek – Den osvobození (Liberation Day, 1991)

•

20. června Den mučedníků (Martyrs´ Day)

•

1. září Zahájení ozbrojeného odboje (Launching of the Armed Struggle,1961)

•

11. září ortodoxní Nový rok

•

27. září Meskel (Nalezení Pravého Kříže)

•

25. prosince gregoriánské Vánoce

Dále se slaví pohyblivé svátky •

dva křesťanské o (ortodoxních) Velikonocích – Velký pátek a Hod Boží velikonoční

•

tři muslimské – ukončení ramadánu (Id al-Fitr), ukončení pouti do Mekky (Id al-Adha) a narozeniny proroka Mohameda (Mawlid)

3/22



Eritrea

Čas GMT + 3 hodiny

Nařízená pracovní doba úřadů •

v Asmaře pondělí-pátek 7:00-12:00, 14:00-18:00

•

v Massawě a Assabu

•

•

•

•

v období veder (červen-září) pondělí-pátek 6:00-14:30

•

v ostatních měsících pondělí-pátek 8:00-12:00, 14:00-18:30

Banky •

pondělí–pátek 8:00–11:00, 14:00–16:00

•

sobota 8:00–12:30

Obchody •

pondělí–pátek 8:00–12:00, 14:00–18:00

•

sobota většinou jen dopoledne

v Massawě a Assabu 6:00–12:00, 15:00–18:00

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Oblečením, jídlem i zvyky a písmem jsou Eritrejci velmi podobní obyvatelům Etiopie, zejména její amharsko-tigrejské části. I v Eritreji je nejdůležitějším a jediným relevantním údajem v poštovní adrese číslo poštovní schránky (P.O.Box), jakkoli na rozdíl od Etiopie ulice nosí svoje názvy. Ani Eritrejci, stejně jako obyvatelé Etiopie, nemají příjmení. Druhé jméno je křestní jméno otce (případné třetí bylo křestní jméno dědovo), ale ve společenském styku se slyší výhradně na první, vlastní křestní jméno, kterým je tedy nutno osobu titulovat. Oproti etiopskému hlavnímu městu není problém procházet se po ulicích Asmary ve dne i v noci, prakticky bez nebezpečí obtěžování žebráky nebo kapesními zloději.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Povinné je očkování proti žluté zimnici. Doporučuje se i očkování proti břišnímu tyfu, meningokokové meningitidě, tetanu a žloutence A a při delším pobytu i B. Malárie se vyskytuje ve vnitrozemských nížinách, zejména v období dešťů od června do září, a na pobřeží celoročně, doporučují se proto antimalarika a repelenty, případně moskytiera. Nebezpečí výškové nemoci může hrozit i při počátcích pobytu v hlavním městě Asmaře, jehož nadmořská výška (2400 metrů) může být příčinou i jiných zdravotních komplikací (bolesti hlavy). S vodou souvisí i nebezpečí bilharziózy – je prakticky vyloučeno koupání v přírodních sladkých vodách. Úroveň místních zdravotnických zařízení není ZÚ známa z vlastních zkušeností, ale patrně není příliš dobrá, snad s výjimkou dvou nemocnic v Asmaře: italské Hospidem-Ospedale Italiano Ente Morale a největší Mekane Hiwet Hospital. V případě vážnějších obtíží se doporučuje odletět ze země. Při ošetření se vyžaduje platba v hotovosti. Nezbytné je cestovní pojištění zahrnující zdravotní rizika. Při zamýšleném delším pobytu je výhodné seznámit se se situací v zemi i z literatury (např. Vladimír Šerý – Lexikon cestovní medicíny).

4/22



Eritrea

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Všichni cizinci s výjimkou občanů Keni a Ugandy potřebují eritrejská vstupní víza, která vydávají zastupitelské úřady a konzuláty Eritreje v zahraničí. Pro ČR je příslušné eritrejské velvyslanectví v Berlíně: Embassy of the State of Eritrea Stavangerstrasse 18, D-10439 Berlin, Germany Tel.: +49 30 44674620; Fax: +49 30 44674621 E-mail: [email protected] V případě návštěv i jiných zemí než Eritreje je patrně jednodušší získat vízum tam (Keňa, Džibuti, Súdán, Egypt, Jemen, Spojené arabské emiráty) než v Evropě; v žádném případě však nelze získat eritrejské vízum v Etiopii.

Požadované doklady •

platný pas

•

mezinárodní očkovací průkaz (s vyznačeným očkováním proti žluté zimnici)

•

zpáteční letenka

•

fotografie

•

zřejmě i důkaz solventnosti (cca 40 USD/den).

Vydávají se jednorázová turistická víza na 30 dní za cca 30 USD a obchodní víza jednorázová na 30 dní za 60 USD a vícenásobná na 90 dnů za 75 USD; pro vydání obchodního víza se navíc požaduje dopis potvrzující účel cesty. Víza lze případně prodloužit na Department of Immigration v Asmaře, až dvakrát po 30 dnech, pokaždé za 35 USD. Je povolen bezcelní dovoz 1 litru alkoholu a 200 kusů cigaret. Registrovat při příletu se musí elektronika, jako videokamery, notebooky, drahé fotoaparáty apod. Dovoz valut není omezen, je však zakázáno vyvážet ze země větší množství místní měny.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Kapesní krádeže a pouliční loupeže nejsou vyloučeny, je však možné jim předejít nezbytnou opatrností. Zvýšené riziko hrozí též v pohraničních regionech země (Etiopie, Súdán) a v pouštních oblastech u Rudého moře.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá v Eritreji diplomatické zastoupení, teritoriálně příslušný úřad se nachází v keňském Nairobi. Adresa ZÚ:

Embassy of the Czech Republic Jumuia Place, Lenana Road P. O. Box 48785, 00100 Nairobi, Kenya

5/22

Tel.:

(+254 20) 273 1010, -11, -12

Fax:

(+254 20) 273 1013



Eritrea

E-mail: Mobil po pracovní době:

[email protected] (+254) 722 517161 (konzul)

Popis spojení z letiště a z centra města: Z mezinárodního letiště Jomo Kenyatta International Airport se po hlavní třídě Mombasa Road, která ve městě přechází v Uhuru Highway, dosáhne po cca patnácti km jízdy centra Nairobi. Zde pak na kruhovém objezdu Uhuru Higway / Kenyatta Avenue odbočíme doleva a po cca osmi stech metrech na první světelné křižovatce zahneme vpravo na State House Avenue. Po zhruba dalším kilometru jízdy poté, co mineme prezidentský palác (State House) zabočíme doleva na Ralph Bunche Road, ze které pak odbočíme na první křižovatce doprava na Lenana Road. Velvyslanectví se nachází cca osm set metrů od této křižovatky na levé straně v třípatrovém objektu Jumuia Place. Je možné použít místní taxislužby, cesta z letiště stojí cca 1.500 KES, z centra města cca 500 KES.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Eritreji není zastoupena žádná další česká instituce na podporu obchodu či investic.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Aktuální telefonní čísla nejsou ZÚ Nairobi známy.

1.18. Internetové informační zdroje •

www.eritoday.com (obchod, info, odkazy!!!; anglicky)

•

www.ertra.com (odkazy, informace; angl.)

•

www.shabait.com (Ministry of Information; angl.)

•

www.dehai.org (info, zajímavosti, diskusní fórum, odkazy!!!; angl.)

•

www.shaebia.org (zprávy, info; angl., arab., tigrej.)

•

www.eri24.com (zprávy, info; angl.)

•

www.eritreapost.com (noviny, zprávy, info; angl.)

•

www.asmarino.com (info; angl., tigrej.)

•

www.awate.com (opozice, politika; angl., arab., tigrej.)

•

www.meskerem.net (opozice, politika, odkazy; angl., arab., tigrej.)

•

eritreatrade.com (obchod, info; angl.)

•

asmara.eritrea.intercontinental.com (hotel; angl.)

•

eritreanyellowpages.net (telefon. seznam, odkazy!!!; angl.)

•

www.eritree.com (kanadská rozvoj. a humanit. spolupráce; angl.)

Jednou z mála oficiálních stránek o Africe (a Eritreji) v češtině je: www.afrikaonline.cz Českou stránkou věnovanou přímo Eritreji je: //sweb.cz/trailin/eritriya/eritriya.html Českou stránkou věnovanou pomoci Africe je: www.humanitasafrika.cz

1.19. Adresy významných institucí Adresy významných obchodních a hospodářských komor Eritrean Chamber of Commerce POB 856, Asmara, Eritrea Tel.: +291 1 121388; Fax: +291 1 120138 6/22



Eritrea

E-mail: [email protected] Vznikla reorganizací z bývalé Asmara Chamber of Commerce. Členství je nepovinné, ale zřejmě jde o prestižní záležitost. Komora vydala Business Directory 1999–2000, první svého druhu v historii země, a měsíčně vydává trojjazyčný ENCC Newsletter, kde lze publikovat i nabídky a poptávky.

7/22



Eritrea

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Eritrea je prezidentskou republikou s jednokomorovým parlamentem, který podle ústavy z roku 1997 má 150 poslanců. Jako součást Etiopie využívala Eritrea svých demokratických tradic, získaných za britské nadvlády po osvobození od Italů, zejména v období Federace Etiopie a Eritreje (1952–62), která podle OSN měla znamenat vlastní správu vnitřních záležitostí. Pro feudální Etiopii s vládou císaře a církve však Eritrea představovala vnitřní nebezpečí, a proto byly demokratické instituce postupně odbourávány, až nakonec eritrejský parlament "dobrovolně" odhlasoval návrh na úplné sjednocení. Eritrea se v roce 1962 stala jednou z etiopských čtrnácti provincií. Ozbrojený boj za nezávislost, který trval následujících třicet let však vedl k osvobození Asmary 24. května 1991. Vůdčí silou odboje se stala Eritrean People´s Liberation Front (EPLF), která se spojila s tigrejskými silami bojujícími proti etiopskému diktátorovi Mengistu, a za to se jí dostalo uznání nároku na nezávislost Eritreje ze strany Etiopie (květen 1993). Na přechodné období, které mělo skončit regulérními volbami (termín se již ale několikrát odložil), se ujala vlády osvobozenecká fronta EPLF. Koncem ledna 2002 byl Přechodným národním shromážděním ratifikován nový volební zákon, následně bude stanoven nový termín voleb. Válka s Etiopií vypukla v květnu 1998, kdy Eritrea vojensky obsadila část sporných pohraničních území. Válka skončila podpisem mírové smlouvy v prosinci 2000. V letech 2003–4 se připravovalo nové vymezení hranic mezinárodní demarkační komisí v Haagu pod hlavičkou OSN; zatím nerealizováno. Sporné území kolem městečka Badme má připadnout Eritreji.

Politické strany Vládnoucí hnutí People´s Front for Democracy and Justice (PFDJ); bývalá EPLF, je zatím jediným legálním politickým subjektem, ačkoliv ústava mluví o politickém pluralismu. Několik málo ilegálních opozičních politických stran působí z exilu.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

Isaias Afewerki – prezident, předseda vlády, předseda parlamentu a vrchní velitel ozbrojených sil

2.3. Složení vlády Ministr obrany Ministr zahraničních věcí Ministr obchodu a průmyslu

generál Sebhat Ephrem Osman Saleh Muhammad Giorgis Teklemikael

Ministr financí a rozvoje

Berhane Abrehe

Ministr energetiky a dolů

Tesfai Gebreselassie

Ministr veřejných prací Ministr dopravy a spojů Ministr turistiky Ministr zemědělství

8/22

Abraha Asfaha Woldenkiel Abraham Amna Nur Husayn Arefaine Berhe



Eritrea

Ministr rybolovu Ministr pro půdu, vodu a životní prostředí Ministr informací Ministr školství Ministryně spravedlnosti Ministr zdravotnictví Ministryně práce a sociálních věcí Ministr národního rozvoje

9/22

Ahmed Haji Ali Weldemikael Gebremariam Ali Abdu Ahmed Semere Russom Saleh Muhammad (Ms.) Fawzia Hashim Saleh Meki (Ms.) Askalu Menkerios Woldai Futur



Eritrea

3. Zahraničně-politická orientace Eritrea se začala vymezovat vůči okolí záhy po oficiálním získání nezávislosti v roce 1993. K normalizaci vztahů se Súdánem došlo až díky zprostředkování Kataru v roce 1999 a velvyslanectví v obou městech byla znovuotevřena na jaře 2000. V roce 1995 eritrejská armáda obsadila strategické Hanišské ostrovy, na které si činily nárok Eritrea i Jemen. Zprostředkování konfliktu se ujala Francie a rozhodnutím bylo, že ostrovy patří Jemenu, ale Eritrea může rybařit v jejich vodách.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •

OSN (od roku 1993), UNESCO, UNIDO, UNCTAD, FAO, WHO, ILO, IMF

•

Africká unie (AU), Ekonomická komise pro Afriku (ECA), African Development Bank, COMESA

•

Organizace sahelských zemí (Community of the Sahel-Sahara States) = založena 1997 v Libyi, členy jsou kromě Libye a Eritreje dále Burkina Faso, Čad, Džibuti, Egypt, Gambie, Mali, Niger, Senegal, Súdán a Tunisko (ne tedy Etiopie)

•

IGAD (Intergovernmental Authority on Development) = východoafrická regionální organizace se sídlem v Džibuti; členy jsou Džibuti, Etiopie, Eritrea, Keňa, Uganda, Somálsko a Súdán; cílem je rozvoj regionu a řešení konfliktů

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Eritrea je členem Hnutí nezúčastněných zemí (Nonaligned Movement, NAM). Patří do společenství ACP (africké, karibské a tichomořské země), skupiny 77 zemí se speciálními vztahy s EU, jež se v posledních letech řídí dohodou podepsanou v červnu 2000 v Cotonou (Benin). Je členem organizace COMESA (Common Market for Eastern and Southern Africa), která má dvacet členů a cíl dosáhnout jiho-východo-africké celní unie do roku 2004.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Smluvní základna neexistuje. Česká republika uznala nový eritrejský stát ke dni oficiálního vyhlášení jeho nezávislosti, 24. května 1993 (též datum navázání diplomatických styků).

10/22



Eritrea

4. Ekonomická charakteristika země Eritrea patří mezi nejchudší země světa a je silně závislá na zahraniční rozvojové a humanitární pomoci. Na velmi špatný stav ekonomiky měly vliv především válka za nezávislost (do roku 1991), válka s Etiopií (1998–2000) a nedávné katastrofální sucho.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Eritrea přišla válkou o odbyt své produkce v Etiopii i o příjmy z přístavů Massawa a Assab, včetně většiny výnosů z assabské rafinérie. Po uzavření mírové smlouvy však opět přichází mezinárodní rozvojová pomoc. Momentální prioritou je výstavba silnic. V delším období se Eritrea zaměří na rybářství, turistiku i těžbu ropy u pobřeží. Především se ale musí vypořádat s negramotností, nedostatečnou podporou soukromého sektoru a slabou atraktivitou pro zahraniční investice. Katastrofální sucho a potravinová krize ovlivní negativně růst ekonomiky v letech 2003–4.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Ukazatel HDP (mld. USD) Růst HDP (%) Míra inflace (růst spotřeb. cen, %) Směnný kurs (ERN/1 USD)

2002 0,63 1,8 17,4

2003 0,75 2,0 12,3

2004 0,92 1,8 18,2

2005 0,96 2,0 15,0

2006 x 1,1 2,0 14,2

14,0

13,9

13,8

13,5

13,5

Zdroj: EIU; x = odhad

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Eritrejský průmysl přispívá podle odhadů do HDP zhruba 25 %. Země má relativně velké, avšak málo využívané nerostné bohatství. Nadějně se jeví zásoby ropy pod mořem. Velkým bohatstvím země je zlato, jehož zásoby se odhadují na 17 tun. Dalšími těžitelnými nerosty jsou kaolin, azbest a kvalitní mramor. Dobrou úroveň má zpracovatelský průmysl, vybudovaný pod italskou nadvládou (v hlavním městě). Stále se vyrábí nábytek, cigarety, nápoje, textilní a kožené výrobky, obuv, stavební materiály (cementárna), lahve a jiné skleněné výrobky. Zastoupen je i chemický průmysl (výroba mýdla) a tiskařský průmysl.

4.4. Stavebnictví 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Eritrea je především zemědělskou zemí. Zemědělství, pastevectví a rybolov zaměstnávají na osmdesát procent obyvatelstva, i když podle odhadů přispívají k tvorbě HDP jen 12 %. Z celkové rozlohy je odhadem 12 % orné půdy a obdělávána jsou pouze zhruba tři procenta. Půdní eroze a nedostatek přirozené vláhy i zavlažování jsou největšími překážkami rozvoje zemědělství. Hlavními produkty jsou obilniny (proso - teff), luštěniny a zelenina. V průběhu italské nadvlády bylo ve vhodných oblastech úspěšně zavedeno experimentální pěstování kávy, bavlny a tabáku.

11/22



Eritrea

Pastviny tvoří skoro 50 % rozlohy země a lze na nich najít početná stáda skotu, ovcí, koz a velbloudů. Užíváním dřeva na palivo se prohlubuje deforestace. Nyní pokrývají lesy jen 6 % území Eritreje, a podle jiných pramenů dokonce méně než 1 %; před sto lety to bylo 30 %. Rybářství v Rudém moři představuje velký hospodářský potenciál, ale z odhadované kapacity kolem 80 tis. tun ročních úlovků se ve skutečnosti loví jen zlomek (cca 2 tis. tun). Rybolov a zpracování ryb v Eritreji je předmětem řady projektů donorských zemí.

4.6. Služby Podle odhadů tvoří 63 % HDP, ale jako v mnoha jiných afrických zemích nejsou na vysoké úrovni. Obchod je v podstatě privátní; stal se doménou muslimů. Turistiku pokládá i Eritrea za jeden z pilířů své budoucí prosperity. Nechybějí přírodní atrakce, jako Dahlacké ostrovy s údajně nejlepšími možnostmi potápění v celém Rudém moři. Hlavní město Asmara, někdy zvaná Piccola Roma, je rezervací italské architektury. Vinou válek se nedostatečně vyvinula turistická infrastruktura. První eritrejský pětihvězdičkový hotel, Inter-Continental Asmara, byl otevřen v lednu 2000. Podle oficiálních statistik navštívilo Eritreu v roce 1999 jen 57 tisíc turistů ze zahraničí, zatímco v roce 1997 410 tis. Příjmy z turistiky dosahovaly 70 mil. USD ročně.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Silniční doprava Ze 4010 kilometrů silnic je 874 km asfaltovaných. Nejdůležitější silnice spojují hlavní město s Massawou a Kerenem. Do přístavu Assab žádná silnice z Asmary nevede.

Železniční doprava Italové začali stavět nejstarší železniční trať ve východní Africe po roce 1890. Celkem 317 kilometrů úzkokolejné trati z Agordatu přes Asmaru (byla připojena v roce 1911) do Massawy bylo dokončeno v roce 1928, ale železnice přestala jezdit v roce 1975 (poškozena válkou za nezávislost). Po získání nezávislosti bylo rozhodnuto o znovuzprovoznění železnice. V roce 1999 byl otevřen první úsek, 81 kilometrů z Massawy do Embatkaly, na pokračování do hlavního města se pracuje.

Letecká doprava Státní letecká společnost Eritrean Airlines. Mezinárodní letiště je v Asmaře, staví se v Massawě. Pravidelné spojení s Evropou obstarává Lufthansa a do dalších směrů jsou k dispozici aerolinie Saúdské Arábie, Jemenu a Egypta. V roce 1998 vznikly Red Sea Air, v roce 2001 Eri-Air.

Námořní doprava V Eritreji jsou dva velké přístavy. Massawa byla za války za nezávislost těžce poškozena, protože ji mnohokrát bombardovalo etiopské letectvo. Assab obsluhoval hlavně Etiopii (kam existuje jeho jediné slušné spojení po souši), ale v současnosti úplně ztratil na významu. Eritrejské obchodní námořnictvo má 10 lodí o celkovém výtlaku 16 tis. BRT.

Telekomunikace V Eritreji je 24 tis. telefonních a faxových linek (v Asmaře). Státní společnost Telecommunications Services of Eritrea hledá zahraničního strategického partnera. V roce 2001 vláda přidělila licence čtyřem internetovým providerům a zároveň se rozbíhá zkušební provoz mobilní telefonie (Ericel).

12/22



Eritrea

Energetika Eritrea produkuje cca 190 mil. kWh (z dovážené ropy). Připravuje se průzkum využití geotermální energie. Ve výstavbě je elektrárna v Hirgigo s výkonem 88 MW. K elektřině má přístup 10 % obyvatelstva. Energetika je oblastí, kam zaměřují pozornost velcí zahraniční donoři a investoři.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Eritrea nemá největšího stabilního donora. Z multilaterálních donorů poskytuje velkou pomoc především Evropská unie, Světová banka, World Food Programme a Africká rozvojová banka.

Zdroj Bilaterální – z toho: Itálie USA Multilaterální Celkem

1999

Oficiální rozvojová pomoc (mil. USD) 2000 2001 80,5 111,9 151,4

30,3 11,5 49,7 148,8

18,6 39,5 54,9 176,0

57,3 28,9 126,9 280,9

2002 120,7

2003 185,5

8,9 44,9 96,9 230,4

10,3 91,7 121,8 307,3

Zdroj: EIU

13/22



Eritrea

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (mil. USD) Příjmy Výdaje Bilance

1998

1999 228 570 - 342

2000 197 570 - 373

2001 x 207 406 - 199

2002 x

144 329 - 185

163 367 - 204

Zdroj: EIU; x = odhady

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) (mil. USD) Obchodní bilance Bilance běžného účtu

2000 - 434

2001 - 516

2002 - 483

2003 - 552

2004 x - 614

- 105

- 149

- 131

- 152

- 236

Zdroj: EIU; x = odhady

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba (mil. USD) Dlouhodobý dluh Krátkodobý dluh Celkový vnější dluh Celková dluhová služba (=splátky/ rok)

1999

2000

2001

2002

2003

253

298

395

489

605

0,2 253

13 311

19 414

31 520

29 635

3

3

7

9

12

Zdroj: EIU

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka (Bank of Eritrea) guvernér Tekie Beyene Komerční (státní) banky: •

Commercial Bank of Eritrea

•

Eritrean Development and Investment Bank

•

Housing and Commerce Bank of Eritrea

Státní (zatím monopolní) pojišťovna: •

National Insurance Corporation of Eritrea (NICE)

14/22



Eritrea

5.5. Daňový systém Daně z příjmu osob se vybírají ve výši 2–38 %, příjem z nájmu je zdaněn 1–48 %, daně ze zisku společností jsou 25–35 %. Vzhledem k nedostatečné dostupnosti nejsou informace bohužel úplné.

15/22



Eritrea

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoz FOB Dovoz FOB Saldo

2001 20 536 - 516

2002 50 533 - 483

2003 36 588 - 552

2004 34 648 - 614

2005 x 19,1 606 - 586,9

Zdroj: EIU; x = odhad

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Údaje z roku 2004 (%) Vývoz Súdán Itálie Džibuti Německo

Dovoz 83,0 Spoj. arab. emiráty 5,0 Saúdská Arábie 2,0 Itálie

17,3 14,7 14,2

1,0 Německo

4,0

6.3. Komoditní struktura Údaje z roku 2004 (%) Vývoz potraviny a živá zvířata suroviny

Dovoz 73,0 stroje a dopravní prostředky 11,0 potraviny a živá zvířata

základní spotřební zboží

10,0 základní spotřební zboží

30,0 26,0 23,0

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Zakázány jsou dovozy slonoviny, denaturovaného alkoholu, narkotik, starého a použitého ošacení a stavebních materiálů s obsahem azbestu. Monopolizován je dovoz tabákových výrobků a zápalek. Dovoz automobilů podléhá předchozímu schválení ministerstva dopravy a spojů. Importér musí mít dovozní licenci, kterou vydává Business Licensing Office (BLO) pod ministerstvem obchodu a průmyslu, a to pouze Eritrejcům. Další požadované dokumenty při dovozu – faktura, nákladní list, osvědčení o původu zboží. Zakázány jsou dovozy slonoviny, denaturovaného alkoholu, narkotik, starého a použitého ošacení a stavebních materiálů s obsahem azbestu. Monopolizován je dovoz tabákových výrobků a zápalek. Dovoz automobilů podléhá předchozímu schválení ministerstva dopravy a spojů.

16/22



Eritrea

Importér musí mít dovozní licenci, kterou vydává Business Licensing Office (BLO) pod ministerstvem obchodu a průmyslu, a to pouze Eritrejcům. Další požadované dokumenty při dovozu – faktura, nákladní list, osvědčení o původu zboží.

6.5. Ochrana domácího trhu Domácí trh chrání dovozní cla. Nominální cla se pohybují od 2 % (suroviny, zařízení pro investice, náhradní díly) až do 50–200 % (luxusní zboží, automobily, elektronika, alkohol, tabák, průmyslové zboží konkurující domácí výrobě).

6.6. Zóny volného obchodu Zatím neexistují, ale s koncem války s Etiopií budou nepochybně oživeny plány na přetvoření Massawy na svobodný přístav. Uvažuje se i o zóně volného obchodu na Dahlackých ostrovech.

17/22



Eritrea

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Od vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) se vůči Eritreji v obchodní oblasti aplikuje smluvní základna EU dohoda z Cotonou.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vývoz (z ČR) Dovoz (do ČR) Saldo

2002 87 229 - 142

2003 186 0 186

2004 69 19 50

2005 180 1 179

2006 151 8 143

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V roce 2006 (%) Vývoz přístroje el. záznamu zvuku kaučuk fototechnika

Dovoz 40,0 reaktory

100,0

33,0 12,,0

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Například zavlažovací systémy, ponorné pumpy, malá civilní letadla, nákladní i osobní automobily, léčiva, diesel agregáty, rozvodny a transmisní stanice (participace na elektrifikaci), pesticidy, stavební stroje, drtiče kamení (pro obnovu infrastruktury), textilní stroje apod.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Česko-eritrejské společné podniky ani poptávky po českém zboží nejsou ZÚ známy.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Rozvojová pomoc nebyla Eritreji poskytnuta. V roce 2000 poskytla ČR Eritreji humanitární pomoc: na podzim bylo přiděleno celkem 45 tis. USD Etiopii a Eritreji (z toho Eritreji 25 tis. USD) pro uprchlíky, kteří trpí následky válečného konfliktu.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 18/22



Eritrea

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej OEÚ ZÚ Addis Abeba má k dispozici již poměrně zastaralý Eritrea Business Directory 1999–2000. V současné době je však vyloučené z Etiopie navázat spojení s Eritreou, takže najít spolehlivého partnera je značně problematické.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Je preferováno zaměstnávání Eritrejců. Investoři mohou zaměstnávat zahraniční pracovníky v případě nedostatku místních expertů (místa technická i manažerská), ale musí zaškolovat místní občany a těmi pak cizince nahradit.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Vyřizuje Business Licensing Office v Asmaře.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Nezbytné jsou prospekty v angličtině, event. v arabštině. Marketing a reklama je v Eritreji teprve v začátcích. Nejvýznamnějšími prostředky jsou: letáčky a inzerce v novinách, rádiu a televizi. Kvalita kampaní je různá i vzhledem k často nízkému rozpočtu klienta.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V obchodních kontraktech, které nutno precizně ošetřit (hlavně platební podmínku a způsob platby), uvádět parity dle INCOTERMS a případné spory se snažit převést na mezinárodní půdu.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Vláda občas inzeruje v tisku, rozhlase i televizi nabídky tendrů na dodávky pro veřejný sektor, některé jsou údajně jen pro místní firmy, jiné i pro zahraniční účastníky, ale žádné z nich nedorazí na ZÚ Addis Abeba, protože mezi Etiopií a Eritreou neexistuje poštovní ani jiné oficiální spojení.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Vzhledem k obtížné dostupnosti potřebných informací neznalost prostředí (cla, daně) i procedur místní státní správy, obtížné navázání kontaktu s distributory, slabá kupní síla obyvatelstva.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Doporučené platební podmínky: neodvolatelný potvrzený akreditiv (L/C), splatný ihned proti dokumentům; nebo platba předem. Ani eritrejská platební morálka se neliší od afrických zvyklostí: může být sporná, a proto důvěryhodní místní zástupci, zaštítění navíc (rovněž místními) právníky, jsou nezastupitelní. 19/22



Eritrea

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Jakkoli má Eritrea v Asmaře slušné výstaviště (Expo Ground), zatím nepořádá mezinárodní výstavy (s výjimkou takových, které host zorganizuje sám, jako např. Egypt nebo Itálie).

20/22



Eritrea

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Právo na soukromý majetek je nedotknutelné. Vlastnictví půdy zahraničními investory je vyloučeno, pronájem je možný. Investičními pobídkami se v eritrejském případě rozumí nízké clo na dovoz zařízení a surovin a možnost přesunout ztráty z prvních dvou let do dalších tří let.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Ke konci roku 1998 bylo registrováno za 234,8 mil. USD zahraničních investic. Údaje o odvětvové a teritoriální struktuře bohužel neexistují.

9.3. České investice v teritoriu Nejsou známy.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Dá se říci, že nejperspektivnějšími odvětvími pro investice v budoucnu jsou výstavba infrastruktury, turistika, těžební průmysl, energetika, zemědělství a rybářství. O konkrétních a aktuálních rozvojových a privatizačních programech není ZÚ nic známo.

9.5. Rizika investování v teritoriu •

viz 8.5., 8.7.

21/22



Eritrea

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země •

Viz 4.1.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. V souvislosti s ukončením válečného konfliktu s Etiopií a obnoveným přísunem mezinárodní pomoci se odhaduje růst HDP v letech 2006-2007 na 2-3% ročně. Bude posilována spolupráce s arabskými zeměmi. V nedávné době byla podepsána dohoda s Libyí a Džibuti, v nejbližším období se očekává otevření hranice se Súdánem. I přes další zvýšení spolupráce s nejspolehlivějšími partneři na mezinárodní úrovni jako jsou Pákistán a Čína, bude nadále narůstat deficit obchodní výměny. Eritrea v současností jedná v rámci bloku ESA (východní a jižní Afriky) s EU o přijetí dohody EPA od začátku příštího roku. Vzhledem k využívání výhod režimu " všechno kromě zbraní", na které má Eritrea zařazená mezi nejméně rozvinuté země zatím nárok je ovšem její zájem na přijetí EPA minimální.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR •

Viz 7.4., 9.4.

22/22


Souhrnná teritoriální informace Eritrea

Recommend Documents