Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů

Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.

Vypracovala: Monika Opluštilová

Brno 2013

Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů Akademický rok: 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zpracovatelka: Studijní program: Obor:

Monika Opluštilová Regionální rozvoj Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů

Název tématu:

Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi

Zásady pro vypracování: 1. 2.

3.

4. 5.

V literární rešerši se věnujte významu kvality životního prostředí na život člověka a rozvoj regionů. V obecné části se zaměřte na popis širších územních vztahů vybraného území. Analyzujte strategické dokumenty, které se týkají zájmového území. V analytické části práce zpracujte podrobně stav jednotlivých složek životního prostředí (kvalita ovzduší, dostupnost a kvalita vodních zdrojů, typy půd apod.) a dále uveďte způsoby využití krajiny s ohledem na zhodnocení ekologické stability území. Informace o složkách ŽP doplňte o informace o dopravní infrastruktuře, zemědělství a průmyslu. Analyzujte případně potenciál cestovního ruchu. Zpracujte SWOT analýzu území z hlediska kvality ŽP a možností cestovního ruchu. Na základě analýz navrhněte možná řešení vedoucí ke zlepšení stavu složek ŽP a ke zvýšení atraktivnosti území pro obyvatele a návštěvníky.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 29. dubna 2013

_______________________

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D., za odborné vedení, rady, ochotu a trpělivost. Poděkování patří také mé rodině, která mi poskytla zázemí při psaní práce.

Abstrakt Opluštilová, M. Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu životního prostředí vybraného města. Práci tvoří několik částí. První obsahuje teoretické poznatky a celkový přehled týkající se dané problematiky. Na ni pak navazuje stručná charakteristika zvolené oblasti. Analytická část pak využívá informací, které jsou popsány v teoretické části, a poté analyzuje jednotlivé složky životního prostředí. V závěru práce je provedena SWOT analýza a jsou také navrhnuta řešení, která by mohla vést ke zlepšení situace a celkového života ve městě. Klíčová slova Životní prostředí, ovzduší, voda, půda, horninové prostředí, příroda, cestovní ruch, SWOT analýza

Abstract Opluštilová, M. Overall territorial analysis of city Breclav’s environment. Bachelor thesis. Brno: Mendel´s University, 2013. This bachelor thesis is focused on analysing of environment of selected city. The work is divided into several parts. The first one contains theoretical knowledge and general view of the theme. This is followed by a brief characteristic of selected area. Analytical part is dealing with the information which is described in the first theoretical part, moreover it analyses particular components of environment. The SWOT analysis is made in the end of this research paper. In addition some solutions possibly leading to improvement of general conditions and city life; are suggested.

Keywords Environment, atmosphere, water, soil, geological environment, nature, tourism, SWOT analysis

Obsah

6

Obsah ÚVOD

8

1

CÍL PRÁCE

2

PŘEHLED PROBLEMATIKY

9 10

2.1 Definice životního prostředí ........................................................................ 10 2.1.1 Ovzduší ................................................................................................... 10 2.1.2 Voda ........................................................................................................ 11 2.1.3 Půda ........................................................................................................ 12 2.1.4 Horninové prostředí ............................................................................. 14 2.1.5 Odpady ................................................................................................... 14 2.2 Ochrana přírody............................................................................................. 15 2.2.1 Obecná ochrana přírody a krajiny ...................................................... 15 2.2.2 Zvláště chráněná území ....................................................................... 15 2.3 3

Související koncepční dokumenty ............................................................... 17

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1

19

Město Břeclav ................................................................................................. 19

3.2 Širší územní vztahy ....................................................................................... 20 3.2.1 Biogeografické poměry......................................................................... 20 3.2.2 Geomorfologické a geologické poměry ............................................. 21 3.2.3 Klimatické poměry ................................................................................ 22 3.2.4 Hydrologické poměry........................................................................... 22 3.2.5 Pedologické poměry ............................................................................. 22 3.3 4

Rozvojové osy................................................................................................. 22

Metodika 4.1.1 4.1.2

5

Ekologická stabilita území ................................................................... 24 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny ........................... 25

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.1

24

26

Ovzduší ........................................................................................................... 26

5.2 Voda ................................................................................................................. 29 5.2.1 Zásobování pitnou vodou .................................................................... 30

Obsah

7

5.2.2

Odpadní vody ........................................................................................ 31

5.3

Půda ................................................................................................................. 31

5.4

Horninové prostředí ...................................................................................... 33

5.5 Odpady............................................................................................................ 34 5.5.1 Staré ekologické zátěže ......................................................................... 34 5.6 Příroda ............................................................................................................. 35 5.6.1 NATURA 2000 ....................................................................................... 36 5.7 Hospodářské poměry .................................................................................... 37 5.7.1 Zemědělství ............................................................................................ 37 5.7.2 Průmysl ................................................................................................... 37 5.8

Dopravní infrastruktura ............................................................................... 38

5.9 Cestovní ruch ................................................................................................. 40 5.9.1 Památky .................................................................................................. 40 5.9.2 Kultura a tradice .................................................................................... 41 5.9.3 Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky .......................................... 42 5.10 Financování životního prostředí ................................................................. 42 6

VÝSLEDKY

43

6.1

Výpočet KES ................................................................................................... 43

6.2

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ................................................... 43

6.3

SWOT analýza ................................................................................................ 45

7

DISKUZE A DOPORUČENÍ

47

8

ZÁVĚR

50

9

LITERATURA

51

10 Seznam použitých zkratek

55

Seznam obrázků

56

Seznam tabulek

57

Seznam příloh

58

ÚVOD

8

ÚVOD „Svět je krásný a stojí za to o něj bojovat.“ Ernest Hemingway

Již od samotné existence člověka, a to hlavně v důsledku jeho činností, se nenávratně změnil stav naší planety. Pokračovat touto cestou by mělo pro lidstvo katastrofální následky, a proto se v dnešní době stále více upíná pozornost na otázky kolem ochrany životního prostředí. Společnost si zkrátka uvědomila, že pro záchranu našeho prostředí je třeba radikálního řešení. I když stav životního prostředí v České republice v poslední době stagnuje, nemůžeme říci, že je situace příznivá. V některých našich známých regionech je stav z hlediska ovzduší až katastrofální. Také čím dál tím více je registrován odchod mladých rodin z měst do městských periferií nebo tzv. satelitů. Tato alternativa je vhodným kompromisem mezi městem a vesnicí. Jeden z důvodů, proč se lidé stěhují z měst, může být také ten, že v dnešní době v rámci kvality života, požadují pro sebe a svou rodinu i kvalitní prostředí. Tento trend je v České republice čím dál více propagován a v důsledku toho můžeme vidět, jak se města rozvíjejí, což přináší určité přínosy. Lidé jsou v neustálém kontaktu s městem, do kterého dojíždějí ať už do zaměstnání či za službami a děti pak mají šanci vyrůstat na „zdravém“ a do jisté míry i bezpečném místě. Na straně druhé však díky tomuto rozvoji měst dochází například k záboru zemědělské půdy, a také k závislosti na automobilu. Tato potřeba, vlastnit automobil, je podpořena právě nízkou funkčností veřejné dopravy na periferiích. Zabezpečení optimálního rozvoje životního prostředí je považováno za jeden z nejvýznamnějších úkolů naší společnosti. Tento úkol však není možné řešit bez dostatečných znalostí o stavu a dynamice rozvoje všech prvků v tomto systému.

CÍL PRÁCE

9

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je vypracovat souhrnnou analýzu jednotlivých složek životního prostředí. Jedná se zejména o tyto faktory: ovzduší, voda, horninové prostředí, odpady, a také o chráněná území, která v Břeclavi zaujímají velkou rozlohu. Smyslem práce by mělo být nalezení potencionálních kritických bodů v této oblasti a navrhnout možná řešení, která povedou ke zlepšení stavu životního prostředí a celkové kvality života ve městě. Dílčím cílem je také zpracování SWOT analýzy jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska potenciálu cestovního ruchu, která odhalí slabé stánky v rámci problematiky. Poté, na základě této analýzy, budou doporučeny změny, které mohou přispět k atraktivnosti města a mohou tak v budoucnu oslovit turisty a návštěvníky.


10

2 PŘEHLED PROBLEMATIKY 2.1

Definice životního prostředí

Existuje nepřeberné množství definic životního prostředí. Nejznámější definice, která byla navíc přijata na konferenci UNESCO v Paříži v roce 1967 zní, “životní prostředí je ta část světa, se kterou je živý organismus ve stálé interakci, to znamená, kterou používá, mění a které se musí přizpůsobovat". Norma ČSN EN ISO 14001 uvádí, že životní prostředí je takové prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnuje ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy. [27] V naší legislativě je životní prostředí definováno v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí jako: “vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie". [8] Pro tuto práci bude sloužit rozdělení jednotlivých složek životního prostředí podle knihy Lízner (2000), kde je rozdělení následující: · ovzduší, · voda, · půda, · horninové prostředí, · příroda. [9] 2.1.1

Ovzduší

Část planety, osídlená živými organismy – biosféra, má svoji plynnou složku tvořenou směsí plynů, nazývanou ovzduší. Tuto směs plynů s různými pevnými a kapalnými částicemi nazýváme vzduch. [12] Atmosféra se skládá z více než 78 % dusíku, 21 % tvoří kyslík a 1 % zbývá na ostatní plyny (CO2 tvoří 0,036 %). [4] Členit atmosféru je možné podle různých kritérií. Nejobvyklejší je na základě změny teploty v závislosti na výšce. Vertikální členění atmosféry je následující: · troposféra

do výše 8 – 15 km,

· stratosféra

asi 50 – 55 km,


11

· mezosféra

do výše 80 - 90 km,

· ionosféra

60 – 500 km,

· termosféra

do výše 800 km,

· exosféra

nad 400 km. [8]

Atmosféra má celou řadu vlastností, které jsou nezbytné pro udržení života na Zemi. Jednou z nich je tzv. skleníkový efekt. Při rovnovážném obsahu znečišťujících látek v ovzduší proniká sluneční záření na zemský povrch, kde je různě využito a nakonec vyzářeno zpět do vesmíru. [8] Nejdůležitější skleníkové plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý, chlorované a fluorované uhlovodíky, metan a oxid dusný. [4] Průměrná teplota zemského povrchu je díky skleníkovému efektu +15˚C. Kdyby atmosféra tuto vlastnost neměla, dosahovala by průměrná teplota -18˚C, což je neslučitelné s životem na naší planetě. [4] Ovšem globální oteplování může mít za následek postupné roztávání ledovců a následné zvýšení hladiny světového oceánu, změny klimatických pochodů a změnu charakteristických světových biomů. [8] EMISE Emise znečišťujících látek unikají nebo jsou přímo vypouštěny z určitého zdroje znečištění do vzduchu. Za hlavní zdroje znečištění jsou obvykle považovány tovární komíny a výfukové plyny. Emise mohou být: · plynné – oxid uhličitý (CO2), oxid uhelnatý (CO), oxid siřičitý (SO2), · kapalné – aerosoly škodlivých sloučenin, · tuhé – saze, popílek, prach. [7] IMISE Jsou to znečišťující příměsi vzduchu, které jsou rozptýleny v ovzduší a působí přímo na živé a neživé složky. Obsah látek znečišťujících ovzduší, tedy imisí, se měří ve výšce 1,5 m nad zemským povrchem, nebo nad horním okrajem vegetace. [12] 2.1.2

Voda

Země, tak jak ji vidíme z vesmíru, představuje klidný modrý svět, zahalený do bílých mraků.


12

Více než 70 % zemského povrchu je pokryto vodou, z níž většina je slaná. Z toho pouze malá část (méně než 3 %) je voda, která slouží pro všechny rostliny a živočichy. Ve skutečnosti asi jen 1 % vody na celé zemi slouží pro lidskou spotřebu. [1] H2O je jedna ze základních podmínek života na Zemi. Účastní se všech biochemických pochodů v tělech organismů. Je důležitým abiotickým faktorem pro hodnocení stanoviště. [27] Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim, upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [38] DRUHY VODY Voda se z hlediska použití člověkem dělí na tři skupiny: · pitná voda – zdravotně nezávadná, · užitková voda – bakteriologicky nezávadná, · provozní voda – slouží k provozním účelům. [4] ZNEČIŠTĚNÍ VODY Vodu znečišťují veškeré rozpustné látky, které člověk rozšiřuje, a které prosakují do podzemních a povrchových vod. Znečištěna je asi 1/5 povrchu oceánu. [7] ODPADNÍ VODY Odpadní vodou se rozumí veškerá voda, která projde jakýmkoliv výrobním procesem a je vypuštěna do povrchových nebo podzemních vod (tzv. recipientů). Odpadní voda pochází především z průmyslu, zemědělských závodů či domácností. Narušují funkci ekosystémů a jsou škodlivé, jak pro rostlinstvo a živočišstvo, tak i pro lidstvo. [7] Podle původu rozlišujeme tři typy odpadních vod: · splaškové neboli komunální odpadní vody, · průmyslové odpadní vody. [4] 2.1.3

Půda

Půda je nejsvrchnější částí zemské kůry, tvořená směsí minerálních součástí, odumřelé organické hmoty a živých organismů. Je přírodním útvarem, který se vyvinul z povrchových zvětralin zemské kúry a z organických zbytků, jehož


13

stavba a složení jsou výsledkem působení podnebí a ostatních půdotvorných činitelů organických i anorganických. [6] Dále je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. [34] Půda je především biofyzikální složkou životního prostředí, v našich podmínkách spíše častěji kulturně biofyzikální složkou životního prostředí a je zpravidla regradovou1 složkou životního prostředí. [6] V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. [19] EROZE PŮDY V celosvětovém měřítku je eroze půdy jedním z mnohdy až tragických důsledků nerozumného využívání přírodních zdrojů člověkem a současně příčinou mnohdy nevratné degradace půdy a krajiny. Obecnou příčinou obvykle bývá nerespektování přírodních charakteristik a zákonů. Eroze je přitom jevem, který se uplatňuje i bez vlivu člověka – eroze přirozená. Vinou člověka se však tento jev plošně zásadně rozšířil a současně zintenzivnil. [15] Podle knihy Půda v České republice (2009) je slovo eroze odvozeno z latinského “erodere” – rozhlodávat. Svrchní část zemského povrchu tvořeného půdním pokryvem je v našich klimatických podmínkách rozrušována především vodou a větrem. Přirozený proces eroze půd dosahoval v naší původně zalesněné krajině celkem nepatrných hodnot. Hospodaření na zemědělských půdách, zejména na orné půdě, chmelnicích či vinicích však uvolnilo cestu mnohonásobně intenzivnější erozi půd. Odhaduje se, že je dnes v České republice erozně ohrožena více než polovina ploch zemědělského půdního fondu a to zejména erozí vodní. Tu lze chápat jako proces, při kterém působením energie vody dochází k rozrušování povrchu půdy. Vodní eroze tedy probíhá jako následek intenzivních srážek. [6] Mimo vodní eroze rozlišujeme i následující druhy: · větrnou (eolickou), · mechanickou, 1

Úrodnostně, bonitně zlepšenou


14

· ledovcovou (glaciální), · sněhovou. 2.1.4

Horninové prostředí

Horninové prostředí formulovali Kukal a Reichmann (2000) jako nejsvrchnější část zemské kůry, kde se projevuje nebo může projevit lidská činnost. Je tvořena pevnými horninami, nezpevněnými zeminami, půdou a vším, co se v nich nachází, tedy nerostnými surovinami, podzemní vodou i plyny v pórech hornin a půd. [6] Těžební činnost je významným zásahem do krajiny a životního prostředí v lokálním a někdy i v regionálním měřítku. Vládou přijatý dokument Surovinová politika České republiky deklaruje zajištění trvale udržitelného rozvoje a zajišťuje adekvátní ochranu domácí surovinové základny. [38] NEOBNOVITELNÉ PŘÍRODNÍ ZDROJE Již z odvození samotného slova je jasné, že čerpání tohoto zdroje se v přírodě neobnovuje. Mezi takovéto přírodní zdroje patří rudy, nerudy, fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn) a radioaktivní suroviny. Jejich těžba, zpracování a spalování mají negativní vliv na životní prostředí. [4] OBNOVITELNÉ PŘÍRODNÍ ZDROJE Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Mezi obnovitelné zdroje patří půda, voda, vzduch, živé organismy. Dále energie vody, větru, Slunce, Země a energie biomasy. Elektřina či určitá forma energie se vyrábí šetrným způsobem vůči životnímu prostředí. [4] 2.1.5

Odpady

S odpady se setkáváme na každém kroku. Odpadem se rozumí každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má povinnost nebo úmysl se ji zbavit. [13] V naší legislativě existuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který platí pro podnikatelské subjekty. Pro fyzické osoby pak platí obecně závazné vyhlášky. Odpady lze dělit následovně: · dle skupenství – kapalné, pevné, · dle původu – odpady z těžby, průmyslové, zemědělské a komunální odpady, · dle legislativy – nebezpečné, ostatní. [13]


15

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zneškodnění odpadů se děje několika způsoby: · opětovné využití, · materiálové využití – recyklace, kompostování, · energetické využití – přímé spalování, výroba paliv, · uložení. [13]

2.2

Ochrana přírody

Právní ochrana přírody se vytvářela již ve středověku a jednalo se především o ochranu majetku, která tvořila přírodní zdroje a to včetně zvěře. Cílem zde byla právní ochrana proti pytláctví v podobě nařízení o ochraně lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby. Právní úprava ochrany přírody v moderním slova smyslu se datuje na území dnešní ČR teprve začátkem 20. století, se vznikem samostatné Československé republiky. [21] V rámci ochrany přírody a krajiny rozlišujeme dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, na ochranu územní a prvkovou, která se dále dělí na obecnou a zvláštní. [38] 2.2.1

Obecná ochrana přírody a krajiny

Tato ochrana zabezpečuje ochranu krajiny, rozmanitost druhů, přírodních hodnot, estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Již výše zmíněný zákon rozlišuje obecnou ochranu přírody a krajiny ve třech úrovních : · obecná ochrana územní, · obecná ochrana druhová, · obecná ochrana neživé části přírody a krajiny. [38] 2.2.2

Zvláště chráněná území

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se za taková území považují nejčastěji lokality s unikátní nebo reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhů, populací i společenstev. Dále území s jedinečnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu.


16

Cílem ochrany je udržení nebo zlepšení dochovaného stavu území nebo ponechání území či jeho části samovolnému vývoji. Zmíněný zákon vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: · chráněné krajinné oblasti (CHKO) - území s harmonicky utvářenou krajinou, vyvinutým reliéfem s významným podílem přirozených ekosystémů, · národní parky (NP) - rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, zaujímají přirozené ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký význam, · národní přírodní památky (NPP) - geologický či geomorfologický útvar menší rozlohy, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů národního či mezinárodního významu, · národní přírodní rezervace (NPR) - menší území mimořádných přírodních hodnot, významné ekosystémy jsou vázány na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou, · přírodní památky (PP) - přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický přírodní útvar menší rozlohy, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů regionálního významu, · přírodní rezervace (PR) – oblast, kde se soustřeďují přírodní hodnoty se zastoupením typických ekosystémů pro odpovídající geografickou oblast. [38] BIOSFÉRICKÁ REZERVACE Od tradičních rezervací se biosférické rezervace liší tím, že nejsou zaměřeny pouze na ochranu přírody, ale respektují a podporují lidskou činnost v krajině, která vede k jejímu pozitivnímu trvale udržitelnému využití a rozvoji. [26] Je vyhlašována Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra. [15] PŘÍRODNÍ PARK Území s významnými estetickými a přírodními hodnotami, které není současně chráněno jako zákonem chráněné území. Přírodní park se zřizuje z titulu ochrany krajinného rázu. [15]


17

SOUSTAVA NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené. Sestává ze dvou typů chráněných území: · ptačí oblasti - na území České republiky se celkem nachází 41 oblastí, · evropsky významné lokality – jsou shrnuty do tzv. národního seznamu, který byl jako celek schválen vládou a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 132/2005 Sb., následně novelizován nařízením č. 301/2007 Sb., pro panonskou oblast, celkem 1082 lokalit. [38] ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Tento systém definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“. Hlavním cílem ÚSES je vytvoření ekologicky stabilních území, zachování geofondu krajiny a podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev. Podle biogeografického významu rozlišujeme ÚSES na: · místní, · regionální, · nadregionální úroveň. [42]

2.3

Související koncepční dokumenty

NA NÁRODNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na našem území. Závazná část Plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a jeho platnost byla určena na deset let, tedy na roky 2003 – 2013. Cíle se vztahují k podpoře materiálového využití odpadů a omezení jejich negativního vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. [38] Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální


18

obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Účelem je, s ohledem na možnosti a předpoklady území, zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových a meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev. [47] Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 – 2013. V návaznosti na vizi a strategické cíle přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazbě na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivity v kraji. [22] Aktualizace vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, vychází z platné Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 -2016 a dále zejména z uplynulých, současných a známých budoucích příležitostí, ohrožení a změn, které měly a mají zásadní vliv na rozvoj regionu s cílem zajistit základní koncepční dokument pro kvalifikované rozhodování volených orgánů Jihomoravského kraje pro další strategický rozvoj kraje a pro tvorbu návazných projektů, aktivit, dotačních programů a dokumentů. [38] Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální. Dokument je strukturován do 5 prioritních os2. [38] NA MÍSTNÍ ÚROVNI Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Břeclav. Tyto podklady obsahují limity, hodnoty a záměry území, které je nutno v navazující územně plánovací dokumentaci respektovat. [19] Integrovaný plán rozvoje města Břeclavi, který si klade za cíl uchopit potřeby města Břeclavi jako živého vyvíjejícího se organismu a zajistit jeho vyvážený rozvoj v souladu se strategickými cíly, definovanými na celostátní a krajské úrovni. [19]

2

Společnost, člověk a zdraví, ekonomika a inovace, rozvoj území, krajina, ekosystémy a biodiverzita, stabilní a bezpečná společnost.

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

19

3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1

Město Břeclav

Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Tato oblast je charakteristická především lužními lesy, vinicemi poli a louky. Na území se nachází nepřeberné množství památek a zajímavá je i samotná historie města. [25]

Obr. 1

Katastrální území Břeclavi a jeho městských částí

Zdroj: [25]

Celková rozloha města Břeclavi je 77,17 km² a v roce 2011 zde žilo 24 987 obyvatel. Celé katastrální území Břeclavi je tvořena městskými částmi: Břeclav, Poštorná, Charvátská Nová Ves. Město se nachází 50 km jihovýchodně od Brna a disponuje s velmi dobrým dopravním napojením směrem k nedalekým hranicím do Rakouska a na Slovensko. [37] Město Břeclav leží na řece Dyji a sousedí přímo s nejvyhledávanějším turistickým cílem jižní Moravy, s Lednicko-valtickým areálem (dále jen LVA), který je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.


20

Jako největší město této oblasti poskytuje veškeré občanské a kulturní zázemí. Je proto vhodným výchozím bodem za poznáváním tohoto překrásného kraje. [46]

Obr. 2

Znak a vlajka města Břeclavi

Zdroj: [19]

Města Břeclav je navíc od roku 2011 členem Národní sítě Zdravých měst a aktivně podporuje kampaně jako je Den bez tabáku, Den Země nebo Evropský týden mobility. Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. [19]

3.2 3.2.1

Širší územní vztahy Biogeografické poměry

Biogeografický region je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Culek (1995) vymezil v ČR 91 bioregionů. Z toho 71 v rámci hercynské podprovincie, 4 v polonské podprovincii, 11 v západokarpatské podprovincii a 5 v rámci severopanonské podprovincie. [17] Území města Břeclavi spadá rovnou do dvou bioregionů. Je jím Dyjskomoravského bioregion s kódem 4.5 a Hustopečský bioregion, která má kód 4.3 DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION Dyjsko-moravský bioregion je tvořen širokými říčními nivami a jeho plocha v České republice zaujímá 605 km2. Směrem k jihu přesahuje dokonce i do Rakouska a také na Slovensko. Culek (1995) uvádí, že nejnižším bodem tohoto bioregionu je soutok Dyje a Moravy (148 m), nejvyšším je pak niva Svitavy v Brně (200 m). Pro Dyjsko-moravský bioregion je typický první a druhý vegetační stupeň, tedy dubový a bukovo-dubový. Převládají zde hlavně lužní lesy a primární bezlesí, které v současné době zaujímají takřka pětinu plochy.


21

Ve vlhkomilné a suchomilné flóře jsou zastoupeny početné druhy vázané na usazeniny říčního původu. Je to například jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), bledule letní (Leucojum aestivum) a divizna knotovkovitá (Verbascum phoeniceum). V rámci fauny bioregionu převažují lužní typy. Výraznou jednotkou je fauna řeky Moravy, která i přes úpravy koryta a silné znečištění vykazuje široké spektrum organismů černomořského povodí, jako jsou měkkýši, točenka kulovitá a velký počet druhů ryb. Řekami se nyní šíří i bobr evropský. [3] HUSTOPEČSKÝ BIOREGION Plocha bioregionu, který leží ve středu jižní Moravy, je 1045 km2. Převážně mimo les se zde mísí panonské prvky a naopak, hlavně v lese, prvky karpatské. Nejnižším bodem v tomto bioregionu je okraj nivy Dyje u Lanžhota (155 m) a nejvyšším bodem Přední kout (410 m). Procentuálně nejvíce je zde zastoupen dubový vegetační stupeň a bukovodubový, stejně, jak tomu bylo u Dyjsko-moravského bioregionu. Kromě lesů jsou pro tento bioregion typická pole, vinice, a sady. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy. Mezi nimi je přítomna celá řada mezních prvků. Jsou to druhy vyznívající z jihu až jihovýchodu, submediteránní, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus). Fauna bioregionu je součástí panonské podprovincie. Charakteristický je bezprostřední vliv sousedství nejzápadnějšího karpatského výběžku na jižní Moravě, tj. Ždánického lesa. Nejvýznamnější jsou živočišná společenstva na spraších. Dosud zde přežívá kobylka sága, kobylka Poecilimon intermedius, častá je také kudlanka nábožná či modrásek Polyommatus damon. [3] 3.2.2

Geomorfologické a geologické poměry

Studované území náleží z geomorfologického hlediska do provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev, oblasti Jihomoravská pánev. Příslušným geomorfologickým celkem je Dolnomoravský úval, přičemž město Břeclav náleží do dvou podcelků. Východní část města do podcelku Dyjskomoravská niva a západní část do podcelku Valtická pahorkatina (okrsek Poštorenská plošina). [5] Na území se nacházejí písčité sedimenty spolu s navátými písky. Typické jsou také spraše a sprašové hlíny. Pro Vídeňskou pánev je dále charakteristický výskyt ložisek ropy a zemního plynu.


3.2.3

22

Klimatické poměry

Dle Quitta (1971) se téměř celý okres Břeclav nachází v teplé klimatické oblasti T 4 (viz. tabulka č. 1). Výjimkou je pouze severní okraj ve vyšších polohách, do kterého ovšem zájmové území nespadá. Podnebí je zde tedy velmi teplé a poměrně suché. Klimatické poměry oblasti T4 dle Quitta (1971) Průměrná roční teplota Počet letní dnů Průměrná teplota v červenci Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrný roční úhrn srážek Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Zdroj: [14]

Tab. 1

3.2.4

9º – 9,3ºC 60 - 70 19º – 20ºC 100 – 110 -2º - -3ºC 600 mm 300 – 350 mm 200 – 300 mm

Hydrologické poměry

Převažující část území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, která byla vyhlášena vládním nařízení č. 85/1981 Sb. Celková rozloha této chráněné oblasti je 1041,20 km2. Pro svůj vodohospodářský význam musí být chráněna komplexem opatření pro zachování přírodních podmínek a hydrologického režimu. [19] Dalšími vodními toky na zkoumaném území jsou menší potoky, jako je Ladenská strouha a Svodnice, které ústí do řeky Dyje. [30] 3.2.5

Pedologické poměry

Na studovaném území převažuje černozem a hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách. Podél řeky Dyje, a v její těsné blízkosti, se nacházejí půdy nivní.

3.3

Rozvojové osy

Politika územního rozvoje České republiky stanovila na území města Břeclavi rozvojové osy OS10 a OS11. [19] ROZVOJOVÁ OSA OS10 (Katowice - hranice Polska)/ ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/ (Slovensko – Bratislava) je vymezena do území


23

obcí mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2 a D47, rychlostní silnice R35, R46, a R48 a železniční trať č. 250 v úseku Brno – Břeclav a č. 270 v úseku Bohumín – Lipník nad Bečvou – Olomouc. [47] ROZVOJOVÁ OSA OS11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR / Rakousko. Tato osa je vymezena do území obcí mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS10, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trati č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou – Přerov a č. 330 v úseku Přerov – Břeclav. [47] Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které zpřesňovaly rozvojové osy OS10 a OS11, byly dne 21. června 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu. [19]

Metodika

24

4 Metodika Před vypracováním bakalářské práce byla nastudována potřebná literatura, která se vztahuje k zadanému tématu. Nezbytně nutné bylo také navštívit městský úřad v Břeclavi, odbor životního prostředí, jenž poskytl cenné informace a materiály, které později sloužily k vypracování. Dále bylo využito dostupných webových stránek, statistik a ročenek. Poté byla práce rozdělena na několik kapitol a podkapitol. První část této práce zachycuje charakteristiku jednotlivých pojmů týkajících se problematiky životního prostředí. Následující kapitola udává základní informace o zájmovém území, jako je například přesná poloha, atraktivnost oblasti a další zajímavosti. Velká pozornost je věnována popisu širších územních vztahů, kde bylo čerpáno z knihy Biogeografické členění České republiky [3]. V práci je také nastíněná problematika Politiky územního rozvoje. Následně je provedena celková analýza jednotlivých složek životního prostředí, která je doplněna informacemi o dopravní infrastruktuře města, zemědělství a průmyslu. V práci je, i mimo jiné, hodnocena ekologická stabilita území metodikou dle Míchala (2003). Potenciál cestovního ruchu byl hodnocen dle Bíny (2002). 4.1.1

Ekologická stabilita území

V analytické části je použit koeficient ekologické stability (dále jen KES), pomocí něhož oceňujeme krajinu z hlediska její vyváženosti a rovnováhy. Autor tohoto koeficientu, Igor Míchal, porovnává velikost ekologicky stabilních ploch ku plochám nestabilním. Přičemž za stabilní plochy považuje lesní půdu, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice a vodní plochy a za nestabilní míní zastavěné plochy, ornou půdu a chmelnice. KES lze vyjádřit takto: KES =

lesní puda + louky + pastviny + zahrady + ovocne sady + vinice + vodni plochy (1) zastavene plochy + orna puda + chmelnice

Poté výslednou hodnotu zařadíme do odpovídající kategorie: · krajinný typ A (TVORBA) – krajina je zcela přeměněná člověkem, hodnoty do 0,39 zaznamenávají, že území je nestabilní, je nadprůměrně využíváno a jsou zde jasně porušené přírodní struktury, hodnoty v rozmezí od 0,4

Metodika

25

do 0,89 považují území za málo stabilní, kde se intenzivně využívá kulturní (zemědělská) krajina, · krajinný typ B (ÚDRŽBA) - za mírně stabilní území, kde se vyskytuje běžná kulturní krajina, a v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků, se pokládá takové území, které dosahuje hodnot od 0,9 do 2,99, · krajinný typ C (OCHRANA) – hodnoty do 3,0 a více charakterizují stabilní území s převahou přírodních a přírodě blízkých prvků. [10] Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny

4.1.2

Jednou ze zásad pro vypracování je také zhodnocení potenciálu cestovního ruchu města Břeclavi. Celé hodnocení spočívá v tom, že jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu jsou rozděleny a tvoří dva subsystémy – přírodní a kulturní. Poté je každá jednotlivá složka potenciálu umístněna do příslušného lokalizačního stupně, který je ohodnocen body. To vše je prováděno podle vlastního objektivního posouzení. Bína (2002) zavadí tři lokalizační stupně, přičemž stupeň 1 udává základní úroveň (jev je v prostoru registrovaný), stupeň 2 určuje, že podmínky jsou ve zvýšené úrovni a vysokou úroveň udává lokalizační stupeň 3. [2] Na základě součtu přidělených bodů jsou obce, v našem případě město Břeclav, roztříděny dle klasifikace (tab. č. 2) do šesti skupin [43]. Tab. 2

Klasifikace potenciálu cestovního ruchu Body 0 1 – 25 26 – 50

Definice bez potenciálu základní potenciál zvýšený potenciál

Body 51 -100 101 – 200 201 a více

Definice vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál

Zdroj: [43]

Dále je možné přidělené body spočítat zvlášť pro přírodní i kulturní subsystém a následně určit typologizaci celkového potenciálu cestovního ruchu. Typologizace dle Bíny (2002) je následující: · přírodní vyhraněný – 100 % zastoupení přírodního subsystému, · přírodní – podíl přírodního subsystému v rozmezí 80,0 až 99,9 %, · kulturní – podíl kulturního subsystému v rozmezí 60 až 79,9 %, · kulturní vyhraněný – podíl kulturního subsystému od 80 %, · smíšený – obce s nenulovou hodnotou. [2]

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

26

5 ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.1

Ovzduší

Mezi hlavní znečišťující látky vnášené do ovzduší patří tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a těkavé organické látky (VOC). Tyto látky nepříznivě ovlivňují ovzduší, působí negativně na životní prostředí a nebo také ohrožují či dokonce poškozují zdraví člověka a ostatních organismů. EMISE Čistota ovzduší závisí především na množství zdrojů znečištění, které se nacházejí na konkrétním území. Tyto zdroje jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou této databáze je ČHMÚ. Velké průmyslové podniky, které se v Břeclavi nacházejí, představují nepatrnou zátěž a to především proto, že mnohé z nich jsou již vybaveny ekologicky šetrnými technologiemi. Ve městě byla navíc před několika lety zavedena infrastruktura pro distribuci zemního plynu tzv. plynofikace. Nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který vstoupil v platnost 1. 9. 2012, mění rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vzhledem k tomu, že získané informace o stacionárních zdrojích jsou za rok 2010, stěžejní byla kategorizace podle, v té době, platné legislativy. Ta členila zdroje podle tepelného výkonu3. V roce 2010 bylo v Břeclavi evidováno celkem 5 velkých stacionárních zdrojů a 3 střední zdroje. Největším znečišťovatelem je RWE Transgas Net s.r.o., jejíž tepelný výkon je 82,8 MW. Mezi další velké zdroje patří: Energ – plynová kotelna (38,6 MW), Fosfa a.s. (32,0), Nemocnice Břeclav (12,6), KA Contracting s.r.o. (11,7 MW). Do kategorie střední zdroje znečištění náleží: Moraviapress a.s. (1,0 MW), Arens Oberflachenfullservice s.r.o. (1,0 MW), Autocentrum hm – kotelna a lakovna (0,8 MW). Do malých zdrojů pak patří lokální domovní kotelny. [24]

3

velké zdroje znečištění – s výkonem od 5 MW a více střední zdroje znečištění – s výkonem od 0,2 do 5 MW malé zdroje znečištění – s výkonem do 0,2 MW

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Tab. 3

27

Celkové emise hlavních znečišťujících látek za rok 2010

Zdroje znečištění Arens Oberflächenfullservice Autocentrum hm s.r.o Energ-plynová kotelna Fosfa Gumotex KA Contracting ČR MORAVIAPRESS Nemocnice Břeclav POLDAS RWE Transgas Net

Tuhé (TZL)

Oxid siřičitý (SO2)

Oxidy dusíku (NOx)

Oxid uhelnatý (CO)

Těkavé org.látky (VOC)

Druh paliva

0,009

0,002

0,256

4,577

0,480

ZP

0,003 0,073 7,231 x 0,000 0,084 0,038 x 0,001

0,000 0,036 0,038 x 0,000 0,000 0,018 x 0.299

0,011 4,751 9,498 0,396 4,640 3,416 3,591 x 176,450

0,008 1,168 5,481 1,322 1,163 22,077 0,002 x 27,870

0,821 x x 117,820 x 20,418 x 0,188 0,022

ZP ZP ZP+KBio x ZP ZP ZP x ZP

Zdroj: [24] Pozn.: údaje označené x nejsou k dispozici

Tabulka č. 3 ukazuje emise znečišťujících látek, a také jaké druhy paliva ze spalovacích procesů podniky využívají. Velké zdroje v Břeclavi se, v rámci okresu, podílejí cca 48 % na celkovém množství produkovaných emisí. Z toho nejvýraznější je podíl oxidy dusíku (NOx), který produkuje největší znečišťovatel v tomto katastrálním území, Jihomoravská plynárenská stanice Net, s. r. o., a to až 83 %. Střední zdroje pak mají celkový podíl znečištění, opět v rámci okresu, 47,5 %. Produkce malými zdroji znečištění za celý okres Břeclav je pro SO2 77,5 tun, pro NOx 71,2 tun a pro CO 251,2 tun. Vzhledem, k již zmiňované plynofikaci města, lze předpokládat, že se hodnoty této produkce pro samotnou Břeclav nebudou podílet tak vysokými čísly. I když se město nenachází v oblasti vysokých koncentrací ohrožující obyvatelstvo, přesto zde dochází k zhoršení kvality ovzduší, a to hlavně díky automobilové dopravě. Znečištění mobilními zdroji se provádí odhady emisí v síti čtverců 5x5 km. Za rok 2010 bylo pro okres Břeclav odhadnuto 9,2 tun oxid siřičitého (SO2), pro oxidy dusíku (NOx) 2220,5 tun, pro oxid uhelnatý (CO) 3166,7 tun a pro toxický ekvivalent (TE) 512,6 tun. Následující obrázek č. 3 srovnává, z hlediska celkové produkce oxidu siřičitého (SO2), města z okolních krajů, která co do počtu obyvatel přibližně odpovídají celkovému počtu obyvatel města Břeclavi. Toto srovnání může být zavádějící, protože není znám, jaký průmysl se v těchto lokalitách nachází. Nic méně ze


28

znázornění můžeme jasně vidět, že tvorba SO2 v Břeclav je rapidně nižší a pozvolna se odchyluje od produkce SO2 v uvedených městech.

[t]

1000 800

Břeclav

600

Chrudim Šupmerk

400

Havlíčkův Brod

200

Uherské hradiště

0 2006

2007

2008

2009

2010

Období

Obr. 3

Vyprodukovaný oxid siřičitý (SO2) v krajských městech

Zdroj: [24]

IMISE Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity4, které jsou uvedeny v příloze č. 1 této práce. V celém katastrálním území Břeclavi se nenachází žádná imisní stanice. Nejbližší stanicí je imisní stanice Mikulov-Sedlec, která je od Břeclavi vzdálena cca 10 km. Tato stanice vystupuje pod kódem BMISA a je ve vlastnictví Českého hydrometeorologického ústavu. Následující tabulky zaznamenávají naměřené imisní koncentrace stanicí Mikulov-Sedlec za období let 2009 – 2011. Imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3) Nejvyšší 19. nejvyšší Imisní stanice Období hod.imise hod.imise 2009 68,7 49,2 2010 79,6 57,4 NO2 2011 70,0 49,0 Zdroj: [24] Tab. 4

Průměrná roční imise 11,3 12,6 11,0

Hodinový limit pro znečištění ovzduší NO2 je v České republice stanoven na 200 µg/m3 (překročení tohoto limitu je tolerováno max. 18 dní v roce), roční liImisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší. 4


29

mit je pak 40 µg/m3. Z tabulky č. 4 lze vidět, že zjištěné hodnoty se pohybují pod stanoveným limitem. Bohužel informace mohou být opět zavádějící vzhledem k tomu, že imisní stanice se nachází cca 10 km od analyzované oblasti, a proto se dá předpokládat, že tyto naměřené koncentrace jsou v Břeclavi vyšší. Tabulka č. 5 pak udává koncentrace prachových částic PM10. Hodnota 98 % kvantilu denní imise stanovený limit (50 µg/m3) překračuje. Proto můžeme Břeclav řadit do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to právě z důvodu překračování maximálního denního imisního limitu pro suspendované částice PM10. Imisní koncentrace tuhých znečišťujících látek - PM10 (µg/m3) Nejvyšší 98 % kvantil 36.nejvyšší Imisní stanice Období denní imise denní imise denní imise 2009 101,4 73,0 38,7 2010 144,2 68,6 47,4 PM10 2011 116,1 76,3 45,2 Zdroj: [24] Tab. 5

5.2

Průměrná roční imise 23,2 24,6 23,5

Voda

Břeclaví protéká řeka Dyje, konkrétně její dolní tok. Tato řeka se pak dále vlévá do řeky Moravy pod městem Lanžhot. Srážky, které zaznamenala vodoměrná stanice Břeclav-Ladná, na povodí řeky Dyje, uvádí tabulka č. 6. Údaje jsou za rok 2011. Tab. 6

Srážky na povodí Dyje

Měsíc I Srážky 24,4 Zdroj: [24]

II 5,3

III 37,6

IV 29,8

V 58,3

VI 62,5

VII 94,0

VIII 54,5

IX 51,9

X 36,6

XI 1,8

XII 23,4

Rok 2011 hodnotíme jako srážkově podnormální, spadlo zde totiž celkem 480,2 mm srážek, což představuje 80 % dlouhodobého srážkového normálu (1981 - 2010). V břeclavském okolí se nachází velký počet rybníků a bezejmenných vodních ploch. Celkem zaujímají necelých 106 ha. Mezi ten největší rybník (52,4 ha) patří Mlýnský, který se nalézá na severu katastrálního území. Tento rybník je určen pro rekreaci, bohužel z důvodu špatné kvality vody, zde v letních měsících mnoho návštěvníků nenajdeme. Dalšími rybníky v okolí,


30

které slouží převážně k rybolovu, jsou například Prostřední rybník (19,8 ha), Včelínek (4,6 ha), Františkův rybník (3,8 ha) a Bruksa (1,1 ha). Pro celé území Břeclav bylo stanoveno záplavové území a to Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí, v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění. Vymezena byla jak aktivní, tak i pasivní zón kolem toku řeky Dyje. Situace není příznivá, oblast stoleté vody zabírá neuvěřitelných 3 405 ha zastavěné plochy, což představuje asi 44 % z celkové výměry města. Na stranu druhou je nutno podotknout, že město má hráz protipovodňové ochrany v celkové délce 30,2 km. Tento objekt ochrany se však musí do budoucna udržovat a zkvalitňovat. Do území zasahuje také hydrogeologický - svrchní rajon. Jde o Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje (1652). Nalézají se zde, konkrétně v Charvátské Nové Vsi, přírodní léčivé zdroje jodobromové vody, které mají stanoveno ochranné pásmo. [19] Dále je území citlivou oblastí z hlediska ochrany vod proti průniku znečištění. 5.2.1

Zásobování pitnou vodou

Hromadné zásobování obyvatel města Břeclavi je zajišťováno ze zdrojů podzemních vod. Skupinový vodovod Břeclav – Kančí obora zásobuje pitnou vodou kromě Břeclavi, i okolní obce Ladnou a Podivín. V současné době je využíván jako jediný zdroj pitné vody. Tento vodovod provozuje společnost Vodovody a kanalizace Břeclav a.s. [31] Vodní zdroje jímacího území Kančí obora (I, II, a III), kde je vytvořeno 21 hydrogeologických jímacích vrtu, se nacházejí na pravém břehu řeky Dyje. V lokalitě se vyskytují mělké průlinové podzemní vody, které jsou vázány na usazeniny spodního souvrství údolní nivy řeky Dyje. Z tohoto vodního zdroje je povolen: · průměrný odběr

95 l/s,

· maximální odběr

150 l/s,

· maximální měsíční odběr

268 tis. m3,

· roční povolený odběr

2715 tis. m3. [31]


31

Tabulka č. 7 zobrazuje rozbor pitné vody (listopad 2012) v Břeclavi, kterou na svých webových stránkách uvádí město Břeclav. Vybrané ukazatele nepřekračují dané limity, a proto kvalitu vody hodnotíme jako velmi dobrou. Tab. 7

Kvalita vody v Břeclavi Ukazatel Barva (mg/l Pt) pH Železo (mg/l) Dusičnany (mg/l) Mangan (mg/l) Vápník+hořčík (tvrdost) (mmol/l) Chloridy (mg/l) Sírany (mg/l)

Hodnota 5 8,0 0,02 3,7 0,02 2,96 57 134

Limit 20 6,5 – 9,5 0,20 50 0,05 2 – 3,5 100 250

Zdroj: [19]

Mezi další vodní zdroje, které až do roku 1987 sloužily jako zdroje pitné i užitkové vody patří jímací území Bažantnice, Široký dvůr a Nové prameniště. Tyto zdroje se nacházejí na severu města. [31] 5.2.2

Odpadní vody

Břeclav má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která odvádí odpadní vody z převážné části města do městské ČOV, která je umístěna na jižním okraji města. V minulých letech bylo nutné, z důvodu špatného technického stavu, provést rekonstrukci. Ta byla zrealizována v rámci projektu Břeclavsko, který je svým rozsahem a investičními náklady největším projektem v ČR (v oblasti vodního hospodářství). Tento projekt byl spolufinancován z Fondu soudržnosti EU a ze Státního fondu životního prostředí. Projekt přispěl ke zvýšení čistoty odpadní vody, která se vypouští do Dyje. [19] Celková délka kanalizačních sítě je nyní 60,5 km. Po rekonstrukci má stávající ČOV projektovanou kapacitu 50 543 EO a průměrný denní průtok je 10 103 m3.

5.3

Půda

Půda v okolí Břeclavi je převážně tvořena černozeměmi, hnědozeměmi, v blízkosti řeky Dyje se pak nacházejí nivní půdy. Tyto půdy patří k nejúrodnějším v České republice.


32

Zemědělská půda je zde hojně a intenzivně využívaná, zaujímá téměř 43 % z celkové výměry, která představuje 7 717 ha. Nejčastěji pěstovanými plodinami v okolí jsou obiloviny, jako je například kukuřice. Značně velký podíl mají lesní plochy, které se rozprostírají na ploše 2 878 ha. Na území nepřipadá ani jeden hektar chmelnice, jsou zde ale zastoupeny vinice o celkové výměře 113 ha. Využití území – Břeclav k 31. 12. 2011 Celková výměra (ha) Zemědělská půda - orná půda - chmelnice - vinice - zahrady - ovocné sady - trvalé travní porosty Lesní půda Vondí plocha Zastavěná plocha Ostatní plochy Zdroj: [25]

Tab. 8

7717 3277 2567 113 181 24 392 2878 367 253 943

Významným ukazatelem je také i kvalita půdy. Ta je měřena na základě BPEJ5, kde je pak dále určena třída ochrany půdy v rozmezí od 1 do 5. V Břeclavi je nejvíce zastoupena půda, která spadá do třídy ochrany 2. Více zobrazuje následující tabulka č. 9. Tab. 9

Kvalita půdy v Břeclavi (v ha) Třída ochrany Břeclav

1

2

3

4

5

749,25

2429,44

322,45

944,61

129,4

Nezjištěno 3135,48

Zdroj: [19]

Velký problém představuje větrná eroze. Ta poškozuje především půdy na mírných svazích, ohroženy mohou být však všechny půdy.

5

bonitovaných půdně ekologických jednotek


5.4

33

Horninové prostředí

Jihomoravský kraj, do něhož Břeclav náleží, je z geologického hlediska velmi zajímavou oblastí, a proto je zde výskyt nerostných surovin rozmanitý a bohatý. Na daném území se nachází výhradní ložiska hořlavého zemního plynu a ropy, čtyři chráněná ložisková území (CHLÚ), těžené i netěžené dobývací prostory (DP), které zaujímají 58,5 ha a jedna schválená prognózní plocha. [19]

Obr. 4

Přehled nerostných surovin v katastru Břeclavi

Zdroj: [23]

Nejrozsáhlejším chráněným ložiskovým územím města je CHLÚ Břeclav s výskytem lignitu. V Poštorné se nalézá částečně vytěžené ložisko žáruvzdorných jílů, bentonitu a keramické hlíny. Veškeré suroviny jsou dobývány v souladu s příslušnými zákonnými předpisy. Nachází se zde také stará důlní díla6. Jejich celkový počet v okolí Břeclavi je 31. [19] Starým důlním dílem se rozumí dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. [19] 6


5.5

34

Odpady

Další oblast, která negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí, je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. [19] Základním nástrojem pro řešení této problematiky na úrovni kraje je Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíly. V městské části Poštorná, se nachází skládka, která je určena pro nebezpečné odpady a kde jsou také skládkovány vlastní odpady firmy Fosfa a. s. V rámci zamezení znečištění podzemních vod byla v minulosti vybudována podzemní těsnící šachta. Vody, které pocházejí z odkaliště i ze závodu jsou pak monitorovány a čištěny v ČOV. Dále se v Břeclavi nachází několik výkupen druhotných surovin a také sběrný dvůr, jehož úkolem je bezpečné skladování a likvidace nebezpečného, objemného, stavebního a biodegradabilního7 odpadu. Tento sběrný dvůr v Břeclavi provozuje firma TEMPOS, která taktéž zajišťuje svoz městského odpadu a úklid celého města.

5.5.1

Staré ekologické zátěže

Na území se nalézá celkem 6 starých ekologických zátěží8 či kontaminovaných ploch. Z hlediska rizik však nepředstavují pro oblast hrozbu. Zátěž z bývalého průmyslového areálu vykazuje například areál Cukrovaru. BROWNFIELD Tímto termínem se rozumí opuštěné, nedostatečně využívané či prázdné území, které může pro okolí, ve kterém se nachází, představovat i ekologickou zátěž. V Břeclavi jsou evidovány následující brownfields: · areál Moravských naftových dolů – celková rozloha objektu je 115 369 m2 a je ve vlastnictví právnické osoby, dříve tento areál sloužil pro těžební činnost, v současné době zde nalezlo zázemí mnoho společností, · areál bývalé vojenské roty PS – prostory, které jsou ve vlastnictví Lesů ČR, se rozprostírají na ploše 23 000 m2, bohužel interiér hlavní dvoupatrové budovy je zcela zdemolován, Jedná se o jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. [13] Problémové území zatížené kontaminací půdy z průmyslu apod. Rozdělují se na větší plošné zátěže a na budovy.

7 8


35

· cukrovar Břeclav – celková rozloha tohoto objektu, který se nachází v samotném centru města je 50 000 m2, je v 100% vlastnictví obce a nyní zde prosperuje firma Racio (3 ha), 5 ha je doposud nevyužito, · zámek Břeclav – zámecký areál disponuje s 22 767 m2 a nachází se v bezprostřední blízkosti centra, aktuálně zde probíhá určitá rekonstrukce: zpevnění objektu, bohužel prostory jsou v chátrajícím stavu, pouze přízemí slouží jako vinotéka. [20]

5.6

Příroda

LESY Oblast při soutoku řeky Dyje a Moravy představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, ty zde zaujímají takřka 9,5 tis. ha lesa a pod katastrální území Břeclavi spadá 7 tis. ha lesa. Nadpoloviční podíl mají lesy zvláštního určení, zejména lesy významné pro uchování biodiverzity. [19] PŘÍRODNÍ REZEERVACE FRANTIŠKŮV RYBNÍK Rybník se nalézá v mělkém úvalovitém údolí a je obklopen břehovými porosty rákosu. Důvodem ochrany je zachování území, kde se vyskytují kriticky a silně ohrožené vodní, mokřadní a polostepní rostliny, jako je například žaberník trávovitý, kosatec žlutý nebo divizna brunátná. Dále jde o zachování významného hnízdiště zvláště chráněných silně ohrožených a ohrožených druhů ptáků. [19] NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE LEDNICKÉ RYBNÍKY Tato národní přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně hnízdiště vodních ptáků. Jedná se o soustavu šesti rybníků: Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský, Zámecký, Podzámecký a rybník Nesyt. Toto místo navíc představuje jakousi křižovatku a odpočinkovou zastávku při ptačích tazích. Rybníky jsou též chráněny jako ptačí oblast a jako lokalita mokřadů mezinárodního významu. [22]

BIOSFÉRICKÁ REZERVACE – DOLNÍ MORAVA BR Dolní Morava zahrnuje jedinečné spojení ekosystémů vápencových bradel Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Moravy a Dyje a kulturní komponované krajiny LVA. [19]


5.6.1

36

NATURA 2000

Ptačí oblast – Lednické rybníky Ptačí oblast Lednické rybníky patří k nejstarším rybničním soustavám na Moravě a od 15. století jsou trvale využívány k chovu ryb. Tvoří ji největší moravský rybník Nesyt (315 ha) rybníky Hlohovecký (104 ha), Prostřední (48,5 ha) a Mlýnský (107 ha). [45] Lednické rybníky patří, spolu s ptačí oblastí Soutok Tvrdonicko, k ornitologicky nejvýznamnějším oblastem naší republiky. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). [18] Ptačí oblast – Soutok Tvrdonicko Tato oblast se nachází na jižní Moravě, v Dolnomoravském úvalu, na soutoku Moravy a Dyje. Zasahuje k městu Břeclav, Lanžhotu a Hodonínu. Plošně členité území zaujímá 41 km na délku a 3-5 km na šířku. Celková oblast tedy disponuje s 9 575,6 ha. [41] Předmětem ochrany této oblasti je 9 druhů. A to čáp bílý (Ciconia ciconia), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus), raroh velký (Falco cherrug), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). [18] Evropsky významná lokalita – Břeclav – kaple u nádraží Tato EVL se nachází naproti železniční stanice hlavního nádraží Břeclav. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit, kde se vyskytuje letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v panonské oblasti v ČR. Celková plocha činí 0,0445 ha. [19] Evropsky významná lokalita – Niva Dyje Niva Dyje zaujímá rozsáhlé území lužních lesů převážně tvrdého luhu, který se místy střídá s kontinentálními zaplavovanými a mezofilně-ovsíkatými loukami. Celková rozloha je 3249 ha. Z mokřadní vegetace jsou hojně zastoupeny olšiny, vegetace rákosin eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic a vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Po vyschnutí periodických tůní se na jejich dně vytváří eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Na suších místech se vyskytují panonské dubohabřiny a acidofilní suché trávníky. [44]


37

Evropsky významná lokalita Soutok – Podluží Soutok – Podluží, jehož rozloha činí 9699,5 ha, je unikátní především lužními lesy. Tyto lesy spolu s kontinentálně zaplavovanými loukami, acidofilními suchými trávníky, panonskými dubohabřinami a vodními stanovišti stojatých i tekoucích vod jsou biotopem více než 200 rostlinných taxonů Červeného seznamu, z toho 50 zvláště chráněných. [44] ÚSES Rozloha ÚSES v oblasti katastru Břeclavi dosahuje asi 4 283,3 ha, což představuje 55,6 % celkové plochy. [19] Jedná se o nadregionální biocentra (NRBC): · 109 Soutok – situované v nejjižnějším cípu kraje ve společné údolní nivě kolem soutoku Moravy a Dyje, na hranicích se Slovenskem a Rakouskem – zahrnuje nivní, vodní, mezofilní hájové a luční ekosystémy, · 2011 Hlohovecké rybníky – situované v prostoru největších moravských rybníků mezi Lednicí a Valticemi, chráněných jako unikátní národní přírodní rezervace. [19] Na tyto NRBC dále navazují nadregionální biokoridory (NRBK) s vloženými regionálními biocentry (RBC)

5.7 5.7.1

Hospodářské poměry Zemědělství

Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám jde o nejúrodnější oblast naší republiky. Zemědělství má v okrese Břeclav velmi bohatou tradici. Je zaměřeno především na výrobu obilovin, okopanin, pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. [25] 5.7.2

Průmysl

Jak již bylo v práci uvedeno, zavedení železnice znamenalo v historii Břeclavi významný přelom. Město u hranic, kde většina obyvatel našla obživu v zemědělství, se postupně stávala železničním uzlem, kam směřovaly vlaky z Rakouska, Slovenska a celé Moravy. Břeclav začala vzkvétat a měnit tvář. Na jejím území se znatelně rozvíjel průmysl a rostl i počet obyvatel. Nejvíce se samozřejmě uplatňovalo zpracování potravin, a to zejména v cukrovarnictví. Mezi další významné podniky, které byly ve městě založeny, patřily: pivovar, sladovna, několik palíren, dva mlýny, pekárna a mlékárna. [19] Nejvýznamnější firmy, které v současnosti působí v Břeclavi jsou:


· · · · · ·

5.8

Alcaplast, s.r.o. Fosfa, a.s. Gumotex, a.s. Moraviapress, a.s. Otis, a.s. Racio s.r.o.

38

(výroba koupelnových doplňků) (výroba chemických prostředků, pracích prášků atd.) (výroba matrací, nafukovacích člunů apod.) (tiskárna) (výroba výtahů a eskalátorů) (výroba potravin pro zdravou výživu)

Dopravní infrastruktura

Břeclav představuje významnou křižovatku dopravních uzlů, jak v silniční dopravě, tak železniční, a to ve všech světových směrech. Po vstupu do Schengenského prostoru, se z celého území města Břeclavi stalo perspektivní hraniční pásmo. [19] SILNIČNÍ DOPRAVA Územím města Břeclavi prochází dálnice a silnice I. třídy (ty jsou v majetku ČR) a dále silnice II. a III. třídy (které jsou v majetku krajů). Trasy jsou následující: · dálnice D2

Brno – Břeclav - Bratislava

· silnice I/55

Olomouc – Uh. Hradiště – Břeclav – státní hranice

· silnice I/40

Břeclav – Mikulov

· silnice II/414

Lechovice – Mikulov – Poštorná

· silnice II/425

Rajhrad – Břeclav

· silnice III/00221

Břeclav – Ladná


Stará Břeclav


Poštorná – státní hranice


Poštorná – Charvátská N. Ves – Lednice


Poštorná – spojka

· silnice III/4245

Břeclav – Kostice

Mnohé silniční úseky byly v nedávné době opraveny, jako například silnice III. třídy z Břeclavi do Ladné. Nebo také silnice I/55, která byla o celkové délce 20 km opravována na etapy. [19] Dopravní obslužnost Břeclavi zajišťuje městská hromadná doprava na devíti pravidelných linkách. Ta je navíc napojena na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.


39

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Břeclav leží na důležité železničních křižovatce I. a II. železničního koridoru (Praha – Brno – Břeclav) a (Ostrava – Přerov – Břeclav). Přitom první zmiňovaná železniční trať je nejstarší parní železnicí ve střední Evropě, která byla uvedena do provozu v roce 1839. [28] Úsek Brno - Břeclav patří k nejvíce vytíženým u nás a je důležitý zejména pro osobní dopravu. [28] To, že město Břeclav disponuje velmi dobrou dopravní dostupností, nasvědčuje i skutečnost, že 14. prosince 2009 bylo právě Břeclavsko začleněno do tzv. integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Vzniklo tak úplně nové a historicky nejrychlejší propojení Slovácka se samotným centrem Brna. Tyto nové vlakové linky (R5) zastavují mimo jiné i na tratích Šakvice, Zaječí a Podivín.

Obr. 5

Železniční trať Brno-Břeclav

Zdroj: [25]

LETECKÁ DOPRAVA Necelé dva kilometry za Břeclaví, se nachází travnaté letiště, které provozuje Aeroklub Břeclav. Z letiště létají především větroně, které nemají negativní vliv na znečištění životního prostředí, a ani se zde neprojevuje zvýšení hluku. [28]

LODNÍ DOPRAVA Jak již bylo v práci zmíněno, Břeclav leží na řece Dyji, a proto funguje v horním úseku řeky i lodní doprava. Ta spojuje Břeclav s městem Lednice. Využít se tak dá plavby ke dvěma ze sedmnácti památek LVA, Janovu hradu a rozhledně Minaret.


5.9

40

Cestovní ruch

Zájmová lokalita se nachází v regionu, který je velmi bohatý z hlediska turistiky a má národní význam. Nachází se zde mnoho turisticky atraktivních památek. Břeclav je právem označována za vstupní bránu do LVA, jenž je jeho součástí. Z tabulky č. 10, můžeme jasně vidět, že návštěvnost turistického informačního centra v Břeclavi (TIC) každým rokem stoupá. V této statistice jsou zahrnuti jak místní obyvatelé, tak i tuzemští a zahraniční turisté. Tab. 10

Návštěvnost TIC Břeclav Rok Počet návštěvníků

2008 12 478

2009 15 697

2010 14 255

2011 16 168

2012 16 394

Zdroj: [19]

5.9.1

Památky

Přímo v centru města Břeclavi najdeme hned několik turistických zajímavostí a památek. Například Lichtenštejnský dům. Ten byl postaven v 80. letech 19. století a do roku 1923 sloužil jako židovská obecní škola. Teprve od roku 2007 slouží budova jako “Lichtenštejnský dům”, ve kterém dnes najdeme expozici historie rodu Lichtenštejnů, ale i miniatury jednotlivých staveb LVA. Ve velmi těsné blízkosti domu, se nachází židovská synagoga postavená v novorománském stylu, která po náročné rekonstrukci slouží jako výtvarná galerie, koncertní sál a dějiště společenských akcí. Za největší atrakci výstavy se považuje tóra, která pochází z nedalekého města Podivín. Další ze židovských památek je židovský hřbitov. Ten byl založen v druhé polovině 17. st. a dnes, kdy je hřbitov volně přístupný, zde najdeme asi 300 náhrobních kamenů. Kousek od autobusové zastávky se pak nachází městské muzeum a galerie, které se především zaměřují na výtvarné umění, archeologii a historii města Břeclavi. [39]


Obr. 6

Kostel sv. Václava

41

Zdroj: [33]

Za zmínku určitě stojí i moderní kostel sv. Václava, který se nachází na dnešním náměstí, a který je vyobrazen na obr. č. 6. Kostel byl postaven na místě původního barokního kostela, který byl zničen při leteckém útoku na konci druhé světové války. LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL V LVA se nachází sedmnáct památek UNESCO (viz. příloha č. 13). Na severozápadě od Břeclavi se nalézají první skvosty. Apollónův chrám a Chrám tří Grácií. Obě památky se nacházejí na červené turistické trase, bohužel interiéry ani jedné z nich nejsou přístupné veřejnosti. Asi 3 km jižně od Břeclavi, přesněji na levém břehu řeky Dyje, se pak nalézá areál Pohansko. Při cestě z Lednice do Valtic narazíme na kapli svatého Huberta. Tato kaple byla postavena v roce 1855, a proto patří k nejmladším stavbám LVA. Jihozápadně, nedaleko Valtic, se nalezneme vyhlídku, tzv. kolonáda na Reistně. Ta je veřejnosti přístupná a dokonce se k objektu dostaneme po příjezdové cestě automobilem. Snad největší pozornost na sebe poutá “islámská” rozhledna Minaret, která se tyčí v lednickém parku asi 2 km od samotného zámku. Dalšími památkami zapsanými na světový seznam kulturního dědictví UNESCO jsou zámeček Belveder, Obelisk, Rybniční zámeček, Randez-vous, zámek Valtice, Nový dvůr, Lánský a Lovecký zámeček a zámek Lednice, který je obklopen parkem. K posledním památkám LVA patří Hraniční zámeček, který dnes funguje jako luxusní hotel s restaurací a Janův hrad, který můžeme shlédnout v mnoha českých ale i zahraničních pohádkách. 5.9.2

Kultura a tradice

Kulturou určité komunity se myslí hlavně zvyklosti a symboly. To, že Břeclav žije bohatým kulturním životem, dokazují například Svatováclavské slavnosti


42

nebo folklórní festival Hudecké dny. Tyto akce se konají v podzimních měsících. Typická a zároveň důležitá pro tuto oblast je i folklórní tradice. [37] Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky

5.9.3

Vzhledem k tomu, že reliéf města Břeclavi má rovinaté okolí, má toto území ideální podmínky pro využití turistiky či cyklistiky, a to jak pro rekreační účely, tak i pro základní dopravní obslužnost. Celková délka turistický tras na celém katastrálním území činí 23,1 km. Co se týče cyklostezek, tak zvolit se dá hned z několika a to jak o různé délce, tak i s různou náročností. Město Břeclav eviduje na území délku cyklostezek v rozsahu 90,2 km. Mezi nejznámější a nejatraktivnější patří Lichtenštejnská stezka, která spojuje jednotlivé salety vybudované rodem Lichtenštejnů, která dále pokračuje do Rakouska. Samotným městem pak prochází vinařská stezka Podluží. Na Břeclavsku se nachází i několik hipoturistických tras. Konkrétně Břeclaví prochází jedna, která dosahuje přes zkoumané území 7,9 km. Podrobnější mapa je uvedena v příloze č. 14. Břeclaví prochází i cyklistický koridor EuroVela. Je to projekt Evropské cyklistické federace (ECF), který rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou 66 000 km. V současné době je zrealizovaných již 45 000 km tras.

5.10 Financování životního prostředí Oblast ochrany životního prostředí je v dnešní době aktuální téma. S tím souvisí i objem peněžních prostředků věnovaných na tuto ochranu. Následující tabulka ukazuje, že celkové výdaje na ochranu životního prostředí v okrese Břeclav každým rokem klesají. V roce 2011 to bylo 202 117 tis. Kč, přitom ještě v roce 2009 investice dosahovaly 894 255 tis. Kč. Pokles investic je zaznamenán u všech oblastí, nejvýraznější však u investic do nakládání s odpadními vodami. Tab. 11

Investice na ochranu životního prostředí (v tis. Kč)

Období

Celkem

2009 2010 2011

894 255 392 657 202 117

Zdroj: [25]

Ochrana ovzduší a klimatu i.d. 67 165 31 541

z toho Nakládání s odpadními vody 820 200 161 783 102 308

Nakládání s odpady 27 926 139 504 50 468

VÝSLEDKY

43

6 VÝSLEDKY 6.1

Výpočet KES

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy můžeme krajinu ocenit koeficientem ekologické stability (dále jen KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a o míře problémů, které se v ní vyskytují. Jak již bylo zmíněno na začátku práce, KES je poměrové číslo, které stanovuje poměr tzv. stabilních ploch a ploch nestabilních. Pro analyzované území je postup výpočtu dle Míchala (2003) následující: KES =

2878 + 392 +181 + 24 +113 + 367 =1,05 253 + 2567 + 943

Dané území je intenzivně využívané hlavně zemědělskou velkovýrobou, a proto nám kategorie jasně říkají, že KES s hodnotou 1,05 se řadí do druhé, již zmiňované. Krajinný typ B charakterizuje území jako mírně stabilní, s výskytem běžné kulturní krajiny, v níž jsou i technické objekty v souladu s přírodou. Podle Maiera (2012) obecně platí, čím vyšší KES je, tím vyšší ekostabilizační potenciál krajina vykazuje. Na druhou stranu ale dodává, že ani vysoká hodnota KES nezaručuje v krajině vysokou ekologickou stabilitu, ale spíše ukazuje na vhodné podmínky pro její vytvoření. [11]

6.2

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu

Bína (2002) uvádí, že pro to, aby se určité místo stalo z hlediska cestovního ruchu atraktivní, musí vykazovat určité předpoklady. Tyto předpoklady lze rozdělit do dvou hlavní skupin, kterými jsou lokalizační a realizační podmínky. První zmíněné podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody nebo místními kulturními hodnotami, v nejlepším případě jsou tyto sektory zastoupeny současně. Naopak podmínky realizační umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu, jako jsou například dopravní a materiálně technické. [2]

(2)

VÝSLEDKY Tab. 12

44


Subsystém

Složka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

Přírodní

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létaní Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování ptáků Kulturně historické památky a soubory

Kulturní

Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika

Celkem: 108b. (100%)

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek

0

1

2

3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

10 5 10 7 3 10 7 3 3

20 10 15 15 7 20 13 7 7

45 15 20 30 10 40 20 10 15

Přírodní subsystém: 44b. (40%)

2 2 2 2 1 10 5 5 2 10 2 2 5 5 2

25 15 15 10 20 7 4 20 10 5

50 35 35 20 40 20 10 40 25 10

Celkem 0 5 10 0 0 10 0 7 7 0 0 2 2 1 25 5 0 0 20 2 2 5 0 5

Kulturní subsystém: 64b.(60%)

Zdroj: vlastní úprava dle Bíny [2]

Je nutné ještě jednou zmínit, že celkové body, které nám tabulka uvádí, vznikly na základě subjektivního rozhodnutí, a proto by se mohly výsledné hodnoty lišit v závislosti na tom, kdo toto hodnocení provádí. Potenciál cestovního ruchu v Břeclavi tedy hodnotíme 108 body, a podle klasifikace (viz kapitola 4.1.2 této práce) má město velmi vysoký potenciál. Výsledky z tabulky č. 12 dále naznačují, že na území je procentuálně více zastoupen kulturní subsystém, který dosahuje 60 %, a to hlavně z důvodu výskytu kulturně historických památek, kterých se nejenom ve městě, ale i v celém katastrálním území nachází mnoho. Dále je velký počet bodů zaznamenán v potenciálu kulturních akcí. Podle, již už zmíněné typologizace, klasifikujeme tedy toto území jako typ kulturní.

VÝSLEDKY

6.3

45

SWOT analýza

Na základě provedené analýzy složek životního prostředí, a také po zhodnocení celkového potenciálu cestovního ruchu v Břeclavi, byly sestaveny analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, tzv. SWOT analýzy. Tab. 13

SWOT analýza z hlediska životního prostředí

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY · imisní zatížení

· relativně dobrá kvalita ovzduší

· zvýšená hluková hladina

· plynofikace města · výskyt významných podzemních zdrojů · velký počet rybníků klimatické · dobré zemědělství

podmínky

pro

· vysoká intenzita dopravy · zemědělské půdy ohrožené erozí · staré důlní díla

· významné zastoupení speciálních kultur · přítomnost ložisek zemního plynu a ropy · velký podíl chráněných území

PŘÍLEŽITOSTI · rozšíření těžby zemního plynu · revitalizace území nerušených těžbou · obchvat města

HROZBY · zvyšující se automobilová doprava · střety rozvojových záměrů s přírodou · zábor kvalitních zemědělských půd · větrná eroze zemědělské půdy

Zdroj: vlastní zpracování

VÝSLEDKY Tab. 14

46

SWOT analýza z hlediska cestovního ruchu

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

· výborná dopravní dostupnost

· zvýšená hluková hladina

· železniční síť

· vysoká intenzita dopravy

· velký podíl chráněných území

· špatný stav komunikací II. a III. třídy

· přítomnost stezek, hipostezek · cyklistický koridor EUROVELA · sportovní letiště Ladná

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

· přeshraniční spolupráce · rozvoj služeb v cestovním ruchu · využití brownfields · rozvoj vinařství · rozvoj turistiky, cykloturistiky · rozvoj a udržení folklóru

Zdroj: vlastní zpracování

· zvyšující se automobilová doprava · střety rozvojových záměrů s přírodou


47

7 DISKUZE A DOPORUČENÍ Město Břeclav lze hodnotit jako atraktivní území. Každý si zde přijde na své a vybere si z pestré nabídky služeb. Tento kraj, do kterého Břeclav náleží, je krajem vinařů. Město by se proto mohlo více zaměřit na akce tohoto typu. Inspirací by mohla být výstava vín místních vinařů a vinařů z blízkého okolí. Poznávat krásy místní přírody či památek je možné prostřednictvím cyklostezek. Těch se na území nachází hned několik, ovšem tam, kde město zaostává je samotná cyklistická doprava ve městě. V rámci snížení výfukových plynů a hlavně snížení celkového počtu motorových vozidel ve městě, by jistě bylo vhodné, aby co nejvíce lidí, převážně místních, využívalo svá jízdní kola jako každodenní dopravní prostředek. K tomu je zapotřebí vybudovat bezpečný a kvalitní prostor pro potenciální cyklisty. Nyní v Břeclavi existuje souvislý úsek cyklistických pruhů, avšak v centru města, podél tolik frekventované I/55, jsou tyto pruhy vyznačeny přímo na vozovce. To může v dopravní špičce pro cyklistu znamenat i určitou kolizi s motorovým vozidlem. Příležitosti tedy spatřuji ve vybudování tras pro cyklisty mimo silnice. K tomuto účelu lze využít existující, avšak nezpevněné cesty kolem řeky Dyje, které mimo jiné plní i funkci protipovodňových opatření (konkrétně jde o odlehčovací rameno – Stará Dyje). Tyto trasy jsou podle vedení města hojně využívány, ale bohužel jsou sjízdné pouze za příznivého počasí, a proto se domnívám, že zpevnění a zkvalitnění povrchu u těchto tras by všichni vřele uvítali. Navíc úpravou těchto hrází by došlo ke zkvalitnění ochrany proti možnému průsaku vody. Nově se chce také Břeclav pustit do revitalizace slepého ramene Dyje v lokalitě Včelínek. Tato oblast leží na území Natura 2000 (EVL – Niva Dyje). Projekt spočívá v obnově vodního toku tak, aby vznikly mokřady, jež budou mít pozitivní vliv pro územní ochranu biodiverzity přírodních systémů a krajinných hodnot. Cílem celého projektu je podpora biologické rozmanitosti a obnova ekologické hodnoty území. Město již v rámci tohoto projektu reagovalo na výzvy o dotace vypsané Ministerstvem životního prostředí a podalo žádost o finanční podporu z Operačního programu životní prostředí v celkové výši přes 5 mil. Kč. [19] Z analýzy složek životního prostředí vyplývá, že půda na Břeclavsku sice patří k nejúrodnějším v České republice bohužel, je ale také ohrožována větrnou erozí. Proto by bylo vhodné učinit jistá protierozní opatření. Významný účinek


48

proti snížení rizik před věrnou erozí je použití přirozených vegetačních zábran nebo správný návrh výsadby pěstovaných plodin. Z hlediska nakládání s bioodpady podniká samotné město kroky správným směrem. Aktuálně Břeclav získala finanční podporu z Operačního programu životní prostředí na pořízení plastových kompostérů sloužících k přípravě kvalitního kompostu z organických odpadů, o které si mohli obyvatelé Břeclavi zažádat do konce dubna 2013. Podle referentky MÚ Břeclav byl o tyto kompostéry ze strany občanů velký zájem. Nákup tohoto zařízení do domácností přinese městu výhodu z hlediska snížení nákladů na likvidaci odpadu, a také celkově přispěje k minimalizaci vzniku skládkového bioodpadu. Další významný aspektem v podobě příležitosti podle SWOT analýzy, je hojný výskyt brownfieldů. Ty sebou přináší příležitosti pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Například v areálu bývalé roty PS se nachází budova, jejíž interiér je sice zcela zničen, ale vzhledem k umístění v přírodě by se tohle místo mohlo v budoucnosti stát dokonalým odpočinkovým místem na cyklistické trase. Z hlavní budovy by tak mohlo vzniknout ubytování, restaurace či obojí. K tomuto objektu vede i zpevněná komunikace, což lze spatřovat jako výhodu pro případnou rekonstrukci a využití. Důkazem toho, že město Břeclav se snaží stále zdokonalovat svou dopravní infrastrukturu je i vybudování nového integrovaného dopravního terminálu. Ten bude stát v těsné blízkosti vlakového nádraží a lidem tak umožní pohodlný a hlavně rychlý přestup na autobus či vlak. Tuto výstavbu považuje radnice města za největší investiční akci roku 2013. Město bude pravděpodobně čerpat z fondů EU (konkrétně z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod; prioritní osa 1 – dostupnost dopravy; oblast podpory 1.2 – rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy), ještě stále se ale čeká na přepočítání uznatelných a neuznatelných nákladů, protože radnice výběrovým řízením snížila celkovou cenu projektu pod přislíbenou dotaci. Nicméně i přes všechny výše zmíněné aspekty, které by mohly přispět ke zkvalitnění života i celkového rázu města, představuje velkou přítěž, jak podle radnice, tak i samotných místních obyvatel, doprava. Je to problém číslo jedna. Ať už z hlediska zvýšené prašnosti, na kterou poukázala analýza této práce, nebo hlukové zátěže či dopravní vytíženosti.


49

To, že zvyšující se automobilová doprava představuje pro Břeclav problém, odhalila jak SWOT analýza, tak i průzkumy z minulých let. Z těch vyplývá, že hluk překračuje přípustnou hranici pro hlukovou zátěž. Konkrétně jde o silnici I/55, která prochází samotným středem města, a jako jediná spojuje Břeclav s městskými částmi Poštorná a Charvátská Nová Ves. Za 24 hodin bylo zaznamenáno 21 204 vozidel (z toho 2 948 nákladních), které projely po hlavním náměstí TGM. [28] Pro zlepšení celkové situace by nejideálnějším řešením bylo vybudování nové komunikace, tedy obchvatu, který by ze samotného centra města odklonil dopravu. Do jisté míry se počítá, že břeclavský obchvat bude součástí již dlouho plánované rychlostní silnice R52, která povede z Brna, a za Břeclaví se bude napojovat na rakouskou silniční síť. Bohužel je tato problematika projednávána více jak 10 let a důvodem, proč do dnešního dne není obchvat vybudován, je, že okolí Břeclavi je protkáno přírodními skvosty a stavbě jsou, ať už ze strany ochrany přírody či ekologů, kladeny překážky. Aktuální informace uvádějí, že v souvislosti s realizací této rychlostní silnice R52 jsou nyní ve hře dvě varianty. Mimo tu břeclavskou, již zmíněnou, se uvažuje také o „šetrnější“ variantě, a to směrem na Mikulov. Kudy R52 nakonec povede, ukáže čas, jisté ale je, že Břeclav po komunikaci, která odvede automobily z města, zoufale volá.

ZÁVĚR

50

8 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo podat základní informace o jednotlivých prvcích systému životního prostředí a analyzovat je pro město Břeclav. Podkladovými materiály byly statistické ročenky, údaje z českého hydrometeorologického ústavu, a také informace, které poskytly zaměstnanci městského úřadu Břeclav. Na základě provedené analýzy lze uvést, že životní prostředí v Břeclavi není na špatné úrovni. Území města Břeclavi a jejího blízkého okolí je ve vícero ohledech zajímavé. Vzhledem k tomu, že ve městě není zastoupen těžký průmysl, stav ovzduší je mnohem lepší než v mnoha jiných našich srovnatelných městech. Nacházejí se zde velmi významné podzemní zdroje a navíc převážná část území leží v oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy. Ve městě, ale i v celém bezprostředním okolí se nachází přírodní klenoty, které Břeclav dělají výjimečnou. Na stranu druhou však tyto rozsáhlá chráněná území představují určitou bariéru pro možný budoucí rozvoj celého území. Dílčím cílem práce bylo také sestavení SWOT analýzy cestovního ruchu. Ta odhalila, že Břeclav má skrytý potenciál v rozvoji vinařství a ve využití brownfieldů. Z výsledků SWOT analýzy mimo jiné vyplývá, že Břeclav je pro rozvoj cykloturistiky velice atraktivní. Leží v rovinatém terénu a nachází se v blízkosti Lednicko-valtického areálu. Toto jsou základní předpoklady k tomu, aby se cyklistika v této oblasti rozrůstala. Přesto se zde nacházejí problematické oblasti, které na své vyřešení teprve čekají. Mezi nejzávažnější problémy, které je nutno v nejbližší době řešit, patří frekventovaná silnice I/55. Tuto situaci by měl vyřešit až obchvat. Závěrem lze konstatovat, že tato práce zahrnuje řadu údajů a informací, které na sebe systematicky navazují a popisují území. Vzhledem k tomu, že problematika životního prostředí je velmi rozsáhlým tématem nebylo možné vše charakterizovat vyčerpávajícím způsobem. Přesto jsem přesvědčena, že práce přispěje při řešení lokálních i globálních problémů v této oblasti a povede, ať už k poznání, pochopení či zhodnocení celkového vztahu člověka k životnímu prostředí.

LITERATURA

51

9 LITERATURA LITERÁRNÍ ZDROJE [1] AGRICULTURE AND THE ENVIRONMENT. The 1991 Yearbook of Agriculture. Washington: b.n., 1991. 325 s. [2] BÍNA, JAN. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002, s. 10. ISSN 1212-0855. [3] CULEK, MARTIN. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1995, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. [4] ČERVINKA, PAVEL. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední odborné školy a učiliště. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005, 118 s. ISBN 80-86034-63-1. [5] DEMEK JAROMÍR A KOL. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd 1987, 584 s. [6] HAUPTMAN, IVO, ZDENĚK KUKAL, KAREL POŠMOURNÝ, IVAN BIČÍK A JIŘÍ CIBULKA. Půda v České republice. Praha: Pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2009, 255 s. ISBN 97880-903482-4-0. [7] JAKRLOVÁ, JANA A JAROSLAV PELIKÁN. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1999, 144 s. ISBN 80-7168-644-1. [8] KOTOVICOVÁ, JANA. Ochrana životního prostředí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, 78 s. ISBN 80-7157-749-9. [9] LÍZNER, MILOŠ. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2000: Jihomoravský kraj. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2001, 19 s. ISBN 80-7212-212-6. [10] LÖW, JIŘÍ, IGOR MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9. [11] MAIER KAREL A KOLEKTIV, Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada, 2012, 256 s. ISBN 978-80-247-4198-7. [12] OPPLOVÁ, MARTA. Životní prostředí měst a regionů. 1. vyd., přeprac. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 224 s. ISBN 80-7079-043-1. [13] PÉČE O ŽIVOTNÍ Rok 2011/2012.

PROSTŘEDÍ.

Přednášky. Garant: Ing. Hana Středová, Ph.D.

[14] QUITT, EVŽEN. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, 1971, 73 s.

LITERATURA

52

[15] SKLENIČKA, PETR. Základy krajinného plánování. Vyd. 2. Praha: Naděžda Skleničková, 2003, 321 s. ISBN 80-903206-1-9. INTERNETOVÉ ZDROJE [16] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V ČESKÉ REPUBLICE. Mapový server. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:< http://mapy.nature.cz/>. [17] BIOGEOGRAFIE. Multimediální výuková příručka. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [18] BIO MONITORING. Ptáci. Ptačí oblasti. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [19] BŘECLAV. Oficiální web města. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [20]

Brownfieldy. [online]. [cit. .

2013-04-02].

Dostupné

z:

[21] CITTADELLA. Ochrana přírody a krajiny v ČR. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [22] CYKLO JIŽNÍ MORAVA. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: < http://www.cyklo-jizni-morava.cz/>. [23] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [24] ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:. [25] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [26] DOLNÍ MORAVA. Biosférické rezervace. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [27]

ENVIWEB. Slovníky. [online]. .

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

[28] FAKULTA INFORMATIKY MASARYKOVY UNIVERZITY. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: .

LITERATURA

53

[29] IDNES. Brno a jižní Morava. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [30] INFORMAČNÍ SYSTÉM MASARYKOVY UNIVERZITY. Projekty. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [31] INFORMAČNÍ SYSTÉM MENDLOVY UNIVERZITY. Změna ochranných pásem vodních zdrojů Bažantnice, Široký dvůr a Nové prameniště. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [32] JAN MACHOVSKÝ. Mapa LVA. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [33]

JAN MIKLÍN. Fotobanka. [online]. .

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z:

[34] LAND MANAGEMENT. Ochrana životního prostředí. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [35] LEDNICE. Biosférická rezervace Dolní Morava. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . 2013-04-02].

Dostupné

z:

[36]

MAPY. [online]. [cit. .

[37]

MIKROREGION LENICKO-VALTICKÝ AREÁL. Dokumenty. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: .

[38] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [39] MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [40] NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY. [online]. [cit. 2013-0402]. Dostupné z: . [41] NATURA 2000. Ptačí oblasti. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [42] PORTÁL ÚSES. Území systém ekologické stability. Co je to ÚSES. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [43] SCHNEIDER J., FIALOVÁ J. A KOL. Krajinná rekreologie. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: .

LITERATURA

54

[44] SOUTOK LIDÍ A KRAJINY/ MORAVY A DYJE. Ochrana území. Natura 2000. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [45] THE BIRD WATCHING. Robert Doležal. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [46] TURISTIK. Jihomoravský kraj. Břeclav. Volný čas. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [47] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Politika územního rozvoje. [online]. [cit. 2013-0402]. Dostupné z: . [48] VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, A. S. Kvalita vody. Břeclav. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: . [49] WASTE. Terminologie v OH. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: < http://www.waste.cz/index.php/cs/terminologie-v-oh/20-odbornaterminologie-a-d>. ZÁKONY [50] ZÁKON Č. 201/2012 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ.

Seznam použitých zkratek

10 Seznam použitých zkratek CO – oxid uhelnatý CO2 – oxid uhličitý ČHMÚ – český hydrometeorologický úřad ČOV – čistička odpadních vod DP – dobývací prostor ECF – evropská cyklistická federace EO – ekvivalentní osoby H2O – voda CHKO – chráněná krajinná oblast CHLÚ – chráněné ložiskové území CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod KES – koeficient ekologické stability LVA – Lednicko-valtický areál NOX – oxidy dusíku NP – národní park NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace NRBC – nadregionální biocentra NRBK – neregionální biokoridor PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace RBC – regionální biocenta REZZO – registr emisí SO2 – oxid siřičitý TE – toxický ekvivalent TZL – tuhé znečišťující látky ÚSES – územní systém ekologické stability VOC – těkavé organické látky

55

Seznam obrázků

56

Seznam obrázků Obr. 1

Katastrální území Břeclavi a jeho městských částí

19

Obr. 2

Znak a vlajka města Břeclavi

20

Obr. 3

Vyprodukovaný oxid siřičitý (SO2) v krajských městech

28

Obr. 4

Přehled nerostných surovin v katastru Břeclavi

33

Obr. 5

Železniční trať Brno-Břeclav

39

Obr. 6

Kostel sv. Václava

41

Seznam tabulek

57

Seznam tabulek Tab. 1

Klimatické poměry oblasti T4 dle Quitta (1971)

22

Tab. 2

Klasifikace potenciálu cestovního ruchu

25

Tab. 3

Celkové emise hlavních znečišťujících látek za rok 2010

27

Tab. 4

Imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3)

28

Tab. 5

Imisní koncentrace tuhých znečišťujících látek - PM10 (µg/m3)

29

Tab. 6

Srážky na povodí Dyje

29

Tab. 7

Kvalita vody v Břeclavi

31

Tab. 8

Využití území – Břeclav k 31. 12. 2011

32

Tab. 9

Kvalita půdy v Břeclavi (v ha)

32

Tab. 10

Návštěvnost TIC Břeclav

40

Tab. 11

Investice na ochranu životního prostředí (v tis. Kč)

42

Tab. 12


44

Tab. 13

SWOT analýza z hlediska životního prostředí

45

Tab. 14

SWOT analýza z hlediska cestovního ruchu

46

Seznam příloh

58

Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14:

Imisní limity Mapa rozmístění brownfieldů v Břeclavi Přírodní rezervace – Františkův rybník Národní přírodní rezervace – Lednické rybníky Biosférická rezervace – Dolní Morava Ptačí oblast – Lednické rybníky Ptačí oblast – Soutok Tvrdonicko Evropsky významná lokalita – Břeclav-kaple u nádraží Evropsky významná lokalita – Niva Dyje Evropsky významná lokalita – Soutok Podluží ÚSES – nadregionální biocentrum ÚSES – osa nadregionálního biokoridoru Mapa Lednicko-valtického areálu Turistické trasy v okolí Břeclavi

Příloha č. 1 : Imisní limity

Zdroj: [50]

Příloha č. 2: Mapa rozmístění brownfieldů v Břeclavi

Zdroj: [20]

Příloha č. 3: Přírodní rezervace – Františkův rybník

Zdroj: [36]

Příloha č. 4: Národní přírodní rezervace – Lednické rybníky

Zdroj: [36]

Příloha č. 5: Biosférická rezervace – Dolní Morava

Zdroj: [35]

Příloha č. 6: Ptačí oblast – Lednické rybníky

Zdroj: [16]

Příloha č. 7: Ptačí oblast – Soutok Tvrdonicko

Zdroj: [16]

Příloha č. 8: Evropsky významná lokalita–Břeclav-kaple u nádraží

Zdroj: [16]

Příloha č. 9: Evropsky významná lokalita – Niva Dyje

Zdroj: [44]

Příloha č. 10: Evropsky významná lokalita - Soutok Podluží

Zdroj: [44]

Příloha č. 11: ÚSES – nadregionální biocentrum

Zdroj: [16]

Příloha č. 12: ÚSES – osa nadregionálního biokoridoru

Zdroj: [16]

Příloha č. 13: Mapa Lednicko-valtického areálu

Zdroj: [32]

Příloha č. 14: Turistické trasy v okolí Břeclavi

Zdroj: [19]

Souhrnná teritoriální analýza složek životního prostředí města Břeclavi

Recommend Documents