Soudobá společnost a nezaměstnanost

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Soudobá společnost a nezaměstnanost Bakalářská práce

Autor:

Helena Kepprová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. Vladimír Dubský, CSc.

Duben, 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 2. 4. 2009

Helena Kepprová

2

Poděkování

Děkuji vedoucímu práce PhDr. Vladimíru Dubskému, CSc. za podporu, pomoc a odborné vedení při zpracování bakalářské práce.

3

Anotace práce

Práce se věnuje vývoji společnosti, charakteristice soudobé společnosti, významu práce pro člověka a faktory vlivu fyzického prostředí, díky nímž dochází ke změnám v moderní době. Vzhledem k tomu, že je nezaměstnanost pro společnost velmi významný jev, pojednává se zde ze sociologického pohledu o jejím vývoji, charakteristice, příčinách a důsledcích. Není zde zapomenuto ani na nejrizikovější skupiny lidí, u nichž je ztráta práce a následné neuplatnění se na trhu práce po delší dobu nejvíce pravděpodobná. Důraz je zde kladen na problematiku handicapovaných a jejich možnosti uplatnění se na trhu práce. Velký vliv na míru nezaměstnanosti má i v současné době probíhající celosvětová ekonomická krize.V závěru se práce zabývá možnostmi jak omezit nezaměstnanost a navrhuje možná řešení.

Annotation

This work is dedicated to the development of society, the characteristics of contemporary society, the importance of work to man and the factors influence the physical environment that leads to changes in modern times. Given that unemployment is very important for the phenomenon discussed here from the sociological poin of view of its evolution, characteristics, causes and consequences. There is even the most forgotten group of people for which there is loss of work and the subsequent non-aplication of the labor market over time most likely. Emphasis is placed here on problems of disabled and their application possibilities in the labor market. Major impact on the unemployment rate is also currently ongoing global economic crisis. In the conclusion of the work deals with the possibilities of reducing unemployment and suggests possible solutions.

4

Obsah: 1

Charakteristika společnosti ............................................................................................. 7 1.1 Průmyslová revoluce ............................................................................................. 8 1.2 Práce jako sociální proces ................................................................................... 12 2 Charakteristika nezaměstnanosti.................................................................................. 16 2.1 Vymezení nezaměstnanosti ................................................................................. 16 2.2 Příčiny nezaměstnanosti ...................................................................................... 18 2.3 Dělení nezaměstnanosti ....................................................................................... 23 2.3.1 Frikční nezaměstnanost ................................................................................... 26 2.3.2 Strukturální nezaměstnanost ............................................................................ 26 2.3.3 Cyklická nezaměstnanost ................................................................................ 28 2.3.4 Skrytá nezaměstnanost .................................................................................... 28 2.3.5 Neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a job stagnation .............. 29 2.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných...................................................................... 30 3 Soudobá společnost a nezaměstnanost.......................................................................... 31 3.1 Změny v soudobé společnosti ............................................................................. 31 3.2 Banky a nezaměstnanost...................................................................................... 32 3.3 Nezaměstnanost jako jev současnosti .................................................................. 34 3.4 Osoby se zdravotním postižením......................................................................... 41 4 Důsledky nezaměstnanosti a možnosti jejího řešení, včetně handicapovaných ........ 44 4.1 Změny v chování dle délky nezaměstnanosti ...................................................... 44 4.1.1 Střednědobá nezaměstnanost po dobu 3 až 6 měsíců ...................................... 45 4.1.2 Nezaměstnanost po dobu 6 až 9 měsíců .......................................................... 45 4.1.3 Nezaměstnanost po dobu delší než jeden rok .................................................. 46 4.2 Možnosti řešení nezaměstnanosti ........................................................................ 47 4.2.1 Investiční pobídky ........................................................................................... 48 4.2.2 Expanzivní měnová politika ............................................................................ 48 4.2.3 Hledání zaměstnání.......................................................................................... 48 4.2.4 Sebevzdělávání ................................................................................................ 49 4.2.5 Rekvalifikace ................................................................................................... 49 4.2.6 Podnikání ......................................................................................................... 49 4.2.7 Mobilita pracovních sil .................................................................................... 50 4.2.8 Práce v šedé ekonomice ................................................................................... 50 4.3 Možnost uplatnění handicapovaných .................................................................. 51 Závěry a doporučení............................................................................................................... 59

5

Úvod Jedním velice aktuálním a závažným jevem sužující soudobou společnost vzhledem ke svým sociálním, ekonomickým a politickým důsledkům je problém nezaměstnanosti. Souvisí to s tím, že práce je první a základní podmínkou existence člověka. Při její ztrátě přirozeně následují dopady na nezaměstnaného jedince, které negativně ovlivňují přímo jeho samého v různých oblastech, a to finanční, fyzické, ale i psychické. Nezaměstnanost je spojena s existencí trhu práce a jejím důsledkem dochází k projevu nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny populace a její chování souvisí s délkou nezaměstnanosti. Případ frikční nezaměstnanosti, kdy osoba zůstává krátce bez práce, do získání nového zaměstnání, není pro jedince ani pro společnost zásadní problém. Pokud se však tato doba prodlužuje a případů nezaměstnanosti se zvyšuje a stává se dokonce masovou, pak je to problém nejen těch, kteří práci ztratili, ale i celé společnosti včetně jejích státních a politických institucí. Vyplývá z toho spousta problémů majících vliv na celou společnost v širokém spektru oblastí. Může dojít k novému rozdělení společnosti, ke změně základních hodnot společnosti a tím i k jinému stylu života. Může také dojít i ke ztrátám životních perspektiv části populace a v konečném důsledku se sem připojují i sociálně patologické jevy, jako nárůst chudoby, zvýšení nemocnosti, krize ve společenském a rodinném životě, nárůst kriminality a dalších. Toto vše je již nutné řešit na úrovni státní a politické. Nejsou to však jevy, které by jen spočívaly se sníženou ekonomickou efektivitou, neefektivním využitím lidských zdrojů nebo s rostoucími státními deficity. S nimi bývá nezaměstnanost dost často spojována. Problém nezaměstnanosti také mimo jiné souvisí se zdravotním postižením, kde tato část populace má velké problémy s nalezením odpovídajícího uplatnění. Pro dopady všech těchto nepříjemných vlivů na společnost jsem se rozhodla uvedenému tématu věnovat podrobněji ve své práci. Cílem je popis a analýza zkoumaného problému, analýza nezaměstnanosti, pokus o formulování příčin a následků tohoto aktuálního společenského jevu.

6

1 Charakteristika společnosti

Dnes žijeme ve světě, který je v mnohém znepokojivý, ale zároveň před námi otevírá netušené perspektivy. Je to svět procházející nesčetnými změnami, poznamenaný hlubokými konflikty, napětím a sociálními rozdíly právě tak jako ničivým dopadem moderní techniky na životní prostředí. Současně však máme takové možnosti rozhodovat o vlastním osudu a utvářet své životy k lepšímu, jak si předchozí generace nedokázaly ani představit1.

Podle shodného vyjádření většiny sociologů patří společnost k pojmům, které jsou nejspornější, nejméně jednoznačně definované. Existuje mnoho definic společnosti, uvádím nejznámější.

„Společnost je v nejširším slova smyslu synonymum pro lidstvo jako celek, lidský rod, pro vnější → společenskou skupinu, k níž jedinec může náležet (A. W. Green), → sociální agregát osob obou pohlaví a různých věkových skupin spojených v soběstačné uskupení, jež si vytvořilo vlastní instituce, které respektuje, a kulturu, kterou sdílí; v nejužším smyslu soubor osob žijících ve skupinách, jež jsou vzájemně propojeny, na společném, vymezeném a ohraničeném teritoriu kontrolovaném polit. mocí, sdílejících zákl. společné → hodnoty, řídících se týmiž zákl. → normami a chovajících se podle ustálených → kulturních vzorů. V prvním případě, kdy se pojem společnost kryje s pojmem lidstva, nemá prakticky žádnou označovací a výkladovou hodnotu (ačkoliv toto pojetí odpovídá běžnému jazykovému úzu). V druhém případě se pojetí společnosti blíží pojmu → státu, zejm. → moderního národního státu, nemá však platnost pro vzdálenější hist. období2“.

Podle Antony Giddense „Společnost je jedním ze základních sociologických pojmů. Tímto termínem označujeme skupinu lidí, kteří žijí na určitém území, podléhají témuž systému politické autority a uvědomují si, že mají jinou identitu než ostatní skupiny žijící v jejich

1 2

Giddens, A.: Sociologie, in [4] Petrusek, M; Winkler, J.: Velký sociologický slovník, s. 1194, in [7]

7

sousedství. Některé společnosti, například u lovců a sběračů, jsou velmi malé. Jiné jsou velmi početné, mnohamiliónové. Moderní čínskou společnost například tvoří více než miliarda jedinců“3.

Ve vývoji společnosti se projevují nejen obecné, nýbrž i specifické zákonitosti, které vyjadřují mechanismus fungování jednotlivých sfér života společnosti. Potřeby řízení směřující k optimálnímu fungování těchto oblastí a k řešení konkrétních problémů společenské praxe předpokládají nutnost poznání specifických projevů obecných zákonitostí v konkrétních podmínkách a v konkrétních situacích4.

Velkou část rozhodujících vývojových tendencí můžeme zjednodušeně popsat v termínech modernizace a jejích problémů. Jde o transformace od tradičních

společenství

k moderním společnostem, od společenství s relativně stabilními strukturami, normami a hodnotami ke společnostem proměnlivým, dynamickým, od společenství osobních kontaktů a přehledných vztahů ke společnostem s převládajícími neosobními vztahy rolí, racionální organizace, funkcionální diferenciace, od všeobecné platnosti obecně uznávaných hodnot a cílů ke společnostem s mnoha koexistujícími zájmy, cíli a hodnotami, od společenství uzavřených k otevřeným, od askripce k výkonu, od integrace pod tlakem společenství ke snížení sociální kontroly, k oddělení členství a úloh v různých strukturách, od chudoby k relativnímu materiálnímu bohatství. Modernizace prolíná v mnoha formách život celých společností, jednotlivých skupin i individuí. Základní kostrou tohoto vývoje jsou zejména industrializace a technologický rozvoj.

1.1 Průmyslová revoluce Za připomenutí stojí zkušenost z doby, kdy se jako „nová ekonomika“ rodila ekonomika současná, tj. období průmyslové revoluce. Ta radikálně změnila tvář společnosti, ale i přírody, která nás obklopuje. Z hlediska toho, o co v současné době jde, v průběhu 17. a 18. století v Anglii a následně dalších zemích došlo k situaci, kterou lze popsat takto: 3 4

Giddens, A.: Sociologie, s. 553, in [4] Nový, I.; Durynek, A.a kolektiv: Sociologie pro ekonomy a manažery, in [6]

8

•

Řemesla se začala měnit v zárodky průmyslové výroby.

•

Rozhodujícím výrobním faktorem byla půda a rozhodující část vytvořeného přebytku si přivlastňovali vlastníci půdy (v Anglii landlordi). Ti ovšem nebyli schopni tento přebytek použít produktivně, sloužil jim k neproduktivní spotřebě, demonstrování výsad.

•

Růst produktivity práce v rodícím se průmyslovém sektoru byl v důsledku konkurence doprovázen poklesem cen průmyslové produkce oproti cenám zemědělské produkce. Vedl sice ke zvyšování přebytku, ale ten se v nově vznikajícím sektoru neudržel a prostřednictvím poměrného zvyšování cen zemědělské produkce přecházel ve prospěch vlastníků půdy.

•

Zlom nastal ve chvíli, kdy:
Došlo ke zvýšení intenzity technologických a výrobkových inovací. Dokud se inovace nerozšířila, zůstával přebytek v rukou těch, co s inovací přišli, resp. si ji jako první dokázali osvojit.
Intenzita a rychlost šíření inovací vedla k prudkému nárůstu produktivity práce.
Sektor průmyslu začal svými výstupy vstupovat do oblasti zemědělství a zvyšoval produktivitu práce v zemědělství i produktivitu využití půdy. Současně umožnil rozšíření mezinárodního obchodu. Byla zlomena ekonomická moc vlastníků půdy. Poměrné ceny zemědělské produkce vůči průmyslové začaly prudce klesat. Půda se z nedostatkového výrobního faktoru stala přebytkovým výrobním faktorem.
Podstatná část průmyslové produkce vstupovala zpětně do oblasti průmyslu, sloužila ke zdokonalování průmyslové výroby, k inovacím v této oblasti a tomu odpovídajícímu růstu produktivity práce i rozšíření spektra průmyslových výrobků sloužících k uspokojování potřeb obyvatelstva. Přebytky vznikající v sektoru průmyslu byly z podstatné části akumulovány v samotném sektoru průmyslu.
Stále se rozšiřující oblast potřeb obyvatelstva byla uspokojována průmyslovou produkcí5.

5

http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/me/me_p13.htm ze dne 12. 11. 2008

9

Nynější ekonomika, která může být nazvána ekonomikou postindustriální (většinu produkce poskytují služby ležící vně sektoru průmyslu), ještě není "novou ekonomikou", pokud za měřítko "nové ekonomiky" bereme základní charakteristiky období, kdy touto "novou ekonomikou" byl sektor průmyslu. A to bez ohledu na to, jaký podíl v ní zaujímají služby. Novou ekonomikou se může stát teprve tehdy, kdy: •

Výstupy sektoru služeb budou rozhodujícím způsobem přispívat ke zvýšení produktivity využití dominantního výrobního faktoru, kterým je kapitál; kapitál se tak stane z nedostatkového výrobního faktoru přebytkovým.

•

V oblasti produktivních služeb dojde k vytvoření podmínek pro akumulaci přebytků, kdy v této oblasti dojde k radikálnímu zvýšení intenzity inovací a jejich dynamickému šíření.

•

Spektrum lidských potřeb se bude rozšiřovat zejména pod vlivem výstupů nového sektoru - sektoru produktivních služeb, kdy rozhodující část lidských potřeb budou představovat nikoli potřeby "výrobkové", ale "schopnostní" (potřeby spojené s nabýváním produktivních schopností).

V současné době tak jde o to, aby se "nad" ekonomikou produkující "normální" kapitál (kapitál ve fyzické podobě zrozené průmyslovou revolucí, kapitál v podobě technologií, a to i včetně informačních technologií) zrodil sektor založený na produkci kapitálu v podobě lidských schopností (lidský kapitál). Jde o to, aby se největší inovační intenzitou a dynamikou šíření inovací vyznačovaly ty oblasti ekonomiky, které jsou spojeny s nabýváním lidských schopností. To je především a zejména oblast vzdělání. Oblast, která se u nás i ve vyspělých zemích vyznačuje spíše inovační rigiditou. Rigiditou, která ne neoprávněně připomíná období před průmyslovou revolucí, kdy zárodky průmyslu existovaly v podobě cechovně-řemeslné výroby. Období, po které typickým "nezemědělským" či "praprůmyslovým" vstupem do zemědělské výroby bylo kování podkov, bylo mnohonásobně delší než období, ve kterém je průmyslovým vstupem do zemědělské výroby výroba traktorů, kombajnů apod. "Praprůmyslový" vstup (spojený s řemeslnou výrobou) se vyznačoval velmi nízkou, prakticky nepozorovatelnou hustotou inovací. Teprve dynamika inovací a s ní spojená vnitřní dynamika průmyslu mu dala možnost, aby se projevil jako nikoli sterilní, ale produktivní odvětví. Podobně současné vzdělávání jako prapůvod budoucího svébytného odvětví dnes vykazuje minimální dynamiku, pokud se týká "technologií" spojených s 10

nabýváním lidských schopností. Jsme tak někde ve stádiu cechovní výroby, kdy vztahy panující v této oblasti konzervují současný stav. Ekonomické "zviditelnění" odvětví nabývání lidského kapitálu, včetně jeho pozice v rozdělování, předpokládá především zabezpečení jeho financování prostřednictvím trhu kapitálu a tudíž i příslušný vývoj kapitálového trhu. Teprve v podmínkách, kdy k takovému financování došlo, začaly být vnímány a využívány investiční příležitosti v této oblasti a začala se prosazovat a projevovat dostatečná dynamika inovací v této oblasti. Bez vazby na kapitálový trh totiž v této oblasti dochází k identifikaci, ordinaci (uspořádání) a selekci investičních příležitostí. Naopak, se prosazují vztahy determinované společenskou pozicí, při zabezpečení které má rozhodující roli monopolní vlastnictví omezeného zdroje či vstupu, kterým jsou v tomto případě finanční prostředky. Prostředky, kterými disponují jen někteří, zatímco většina ostatních naráží na bariéru rozpočtového omezení domácností. Ekonomická teorie, která končí "užitkem" (ve smyslu konečného cíle ekonomického procesu), neumožňuje rozlišit produktivní a neproduktivní osobní spotřebu, čímž zastírá skutečné příčiny prakticky neexistující konkurence v oblasti nabývání lidských schopností, kdy investování do společenské pozice (dobývané a upevňované právě těmi formami osobní spotřeby, které nevedou k nabývání lidských schopností) umožňují udržení společenské pozice či společenský vzestup nezávisle na skutečných schopnostech člověka6. V 18. a 19. století průmyslová revoluce zakládá industriální, průmyslovou civilizaci s odpovídající změnou sociální struktury a hodnotového systému. Dochází k masovým přesunům ze zemědělství do průmyslu a později do služeb, formují se nové podnikatelské vrstvy, svobodní rolníci a farmáři (jejichž počet ovšem poté výrazně klesá), dělnická třída a skupiny zaměstnanců, odborníků a inteligence. Posledně jmenované skupiny tvoří jádro tzv. nových středních tříd a vrstev. Rozvoj tržní ekonomiky, politické změny a transformace hodnotového systému urychlují odbourávání stavovských privilegií a přehrad. Ty byly koneckonců již zpochybněny reformací a osvícenstvím. Na druhé straně rostou na novém základě sociální nerovnosti, což vede k sociálním konfliktům, v nichž se tvoří mohutné dělnické hnutí včetně jeho marxistické větve. Současně však jsou tyto nerovnosti, rozpory a zápasy dalšími faktory dynamizace technologického a ekonomického vývoje. Přes krizové výkyvy dlouhodobě roste výroba a spotřeba, celkově se zvyšuje

6

http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/me/me_p13.htm ze dne 12. 11. 2008

11

materiální bohatství, vzdělanostní a kulturní úroveň v zemích, které těmito procesy procházejí. Tento růst je ovšem dále provázen nerovnostmi, spory a střety o rozdělování a přístup k vytvořeným zdrojům. Industrializace má vliv na neustálou změnu odvětvové, profesní i kvalifikační struktury. Pokračující aplikace nových objevů vědy a techniky (tzv. 2. a 3. průmyslová revoluce, vědeckotechnická revoluce) otevírají prostor dalším zásadním změnám technologií (automatizace, nové materiály, výpočetní technika, informace), jiné kvalifikace a profese zanikají ustupují do pozadí. S tím (a s rozvojem sociálního státu po druhé světové válce) se dále zásadně proměňují profesně kvalifikační a vzdělanostní struktury a také výrazně roste masová spotřeba jak hmotných, tak duchovních statků. Se zvětšenou intenzitou pokračují přesuny ze zemědělství, ale zároveň i ze zpracovatelského průmyslu do oblasti služeb pro výrobu i pro obyvatelstvo. Roste podíl a význam zaměstnanců, odborníků a inteligence, vědeckých a univerzitních institucí, vynikajících manažerů, stojících v čele korporací. Současně pak dále probíhající změny vedou k růstu významu určitých profesních skupin, v současnosti např. spjatých s informačními technologiemi nebo k oslabení pozic jiných (např. s ústupem sociálního státu skupin profesně jeho funkce garantujících). Dochází k rozšiřování sféry mimopracovní doby i volného času, tj. času zbývajícího k svobodné dispozici po uskutečnění všech nezbytných činností (například dopravy, sebeobsluhy, rekvalifikací a dalších). Rostou ovšem i problémy, které jsou spjaty se snižováním spotřeby pracovní síly (diferencovaně v profesně kvalifikační a věkové struktuře), a tedy vlastně i s nežádoucími důsledky, jakými jsou nezaměstnanost a nucená částečná zaměstnanost, a tak dále. Řadu otázek a diskusí vyvolává i využívání volného času, „průmysl volného času“ s jeho často nízkou kulturní úrovní, sociálně patologické jevy zvláště mezi mládeží a podobně.

1.2 Práce jako sociální proces Práce má své místo v systému společenských hodnot a má skupinový charakter nikoliv individuální. Je první a základní podmínkou existence člověka jako společenské bytosti. Na jejím základě se člověk vyčlenil z živočišné říše, naučil se ovládat a využívat přírodní síly, naučil se vyrábět pracovní prostředky a mohl rozvinout své fyzické i duševní

12

schopnosti. Člověk tedy v procesu práce přetváří nejen přírodu, ale současně vyjadřuje i sám sebe, svou subjektivitu ve světě, který ho obklopuje7. Pracovní činnost lidí je vždy uskutečňována v určitém společenském prostředí. Vzhledem k tomu, že do ní lidé vstupují prostřednictvím různých sociálních skupin a institucí, a k tomu, že se práce rozhodujícím způsobem podílí na formování jejich postavení ve společnosti, je chápaná jako sociální proces a je nutně i předmětem zájmu sociologie. Práce má řadu sociálních aspektů a souvislostí: •

Probíhá v určitém společenském prostředí – v určité historicky konkrétní společnosti, v jejímž rámci člověk prostřednictvím pracovní činnosti reprodukuje materiální podmínky svého života a svůj život vůbec.

•

Prostřednictvím práce lidé uspokojují nejen své základní biologické potřeby, ale i potřeby sociální – potřeby seberealizace, společenského styku, poznání nového, uznání ze strany ostatních apod. Míra možností pro uspokojení těchto potřeb se výrazně promítá do pracovní činnosti lidí i do jejich výsledků. Tyto potřeby jsou rovněž společensky podmíněny – daná společnost určuje jejich hierarchii, vytváří určitý prostor pro jejich uspokojování a také toto uspokojování reguluje a kontroluje.

•

Materiální prostředky, tj. stroje, nástroje, materiál, polotovary, které člověk ve své práci používá, jsou ve většině případů výsledkem pracovní činnosti druhých lidí. Například pracovní nástroje, jimiž člověk působí na předměty přírody, v sobě ztělesňují nahromaděné pracovní dovednosti a zkušenosti předcházejících generací účastníků pracovního procesu. V práci se tedy svým způsobem spojuje minulost s přítomností, osudy stávající generace s životem a osudy generací předchozích.

•

Lidská práce není činností izolovanou. Pracovní činnosti jednotlivých pracovníků se navzájem doplňují a vážou, jejich úspěšný průběh předpokládá a vyžaduje jejich vzájemnou spolupráci. Zpravidla platí, že čím je tato spolupráce harmoničtější, čím vyšší je míra tohoto vzájemného doplňování, tím lepší jsou i dosahované pracovní výsledky.

•

Práce sama o sobě představuje významnou společenskou hodnotu. Společnost silně ovlivňuje postoje a chování svých členů jakožto pracovníků tím, jaký význam

7

Nový, I.; Durynek, A.a kolektiv: Sociologie pro ekonomy a manažery, in [6]

13

přikládá pracovní činnosti člověka a jejím výsledkům pro vzájemné oceňování a hodnocení lidí. Například společenské prostředí zlehčující význam práce jako měřítka individuální hodnoty člověka bude bezpochyby působit negativně na její průběh i dosahované výsledky. Naopak tam, kde v psychice lidí vystupuje práce výrazně jako základ vzájemného oceňování a hodnocení lidí, budou mít lidé skon navzájem soutěžit o dosažení vyššího výkonu. •

Sám pracující člověk je v převážné míře společenským produktem. Jeho osobnost byla zformována prostředím, ve kterém vyrůstal a které mu zprostředkovalo určité vzdělání, kvalifikaci, potřeby, zájmy a aspirace. Jeho možnosti uspokojovat vlastní potřeby a zájmy a realizovat své aspirace jsou determinovány ve značné míře podmínkami tohoto prostředí. Jeho vztah k práci se vytváří po vlivem převládajících názorů a vzorů chování, které jsou typické pro prostředí, v němž žije a pracuje, a s nimiž se ztotožňuje8.

Většina z nás tráví prací nejvíce času než jakýmkoli jiným typem činnosti. Pod pojmem „práce“ se v našich představách často spojuje slovo „dřina“. Není to jen dřina, práce má i své přitažlivé stránky.

V moderní společnosti hraje zaměstnání důležitou roli pro udržení sebeúcty. Dokonce i tehdy, když je pracovní náplň nezajímavá a odehrává se v málo příjemném prostředí, mívá zaměstnání určující vliv na psychologický stav jedince a jeho každodenní cyklus činností. Uplatňuje se přitom několik faktorů: 1. Peníze. Pro mnoho lidí představuje mzda či plat za práci hlavní zdroj obživy. Pokud tento příjem ztratí, začnou mít daleko větší obavy, že si neporadí s každodenními životními problémy. 2. Míra aktivity. Práce obvykle poskytuje lidem šanci osvojit si a používat určité znalosti a schopnosti. I stereotypní práce představuje strukturované prostředí, které usměrňuje a odčerpává energii jedince. Kdo zůstane bez zaměstnání, ten často ztrácí šanci své znalosti a schopnosti nějak uplatnit. 3. Změna. Práce umožňuje člověku poznat nové prostředí, které se liší od domácího. Mnohé lidi těší už to, že dělají něco jiného než doma, i když sama jejich práce není příliš stimulující. 8

Nový, I.; Durynek, A.a kolektiv: Sociologie pro ekonomy a manažery, in [6]

14

4. Strukturovaný čas. U osob pracujících na plný úvazek se struktura dne obvykle řídí podle rytmu práce. Ten sice může představovat určitou zátěž, ale současně dává celému dni řád, který osobám bez práce často chybí. Pro nezaměstnané bývá velkým problémem nuda. Přestávají si všímat toho, jak čas běží, a stávají se apatickými. 5. Sociální kontakty. V pracovním prostředí

si lidé často nacházejí přátele a

příležitost podílet se na společných činnostech. Po ztrátě zaměstnání se okruh potenciálních přátel a známých obvykle zmenšuje. 6. Osobní identita. Pracovníkovi poskytuje jeho zaměstnání pocit pevné sociální identity, který je pro něj velmi cenný. Zvláště u mužů bývá sebeúcta spojena s tím, jaký je jejich ekonomický přínos do chodu domácnosti.

Je snadné pochopit při pohledu na tento seznam důvodů, proč si při ztrátě zaměstnání přestáváme být jisti, že máme pro společnost nějakou cenu9.

9

Giddens, A.: Sociologie, in [4]

15

2 Charakteristika nezaměstnanosti

Nezaměstnanost patří k jevům, kterým je v moderní ekonomii věnována zvýšená pozornost. Je popisována různými způsoby a představuje historicky i v současnosti jednu z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. O jejím významu svědčí i to, že od třicátých let 20. století je nezaměstnanost jedním z prioritních témat, na které se orientuje hospodářská politika. Současně je nutno upozornit na skutečnost, že tomuto jevu je přiznávána různá váha v závislosti na tom, o který směr ekonomické teorie se jedná. Mezi kořeny nezaměstnanosti a ekonomie existuje velmi blízký vztah. Je to dáno tím, že tytéž proměny, které se podílely na vzniku samostatné vědy o hospodářství, vyústily po několika dalších desetiletích do stadia, které je charakteristické existencí nezaměstnanosti. V poměrně ranném stadiu svého vývoje byla ekonomie nucena reagovat na existenci nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však oním původním jevem, který poutal pozornost, nebyla nezaměstnanost, ale zhoršování sociálních podmínek širokých vrstev a rostoucí bída, tedy jevy, které provázely průmyslovou revoluci, resp. zavádění strojů do výroby. Těmito změnami se dostal pod silný tlak trh práce, který sehrává v tržním hospodářství nezastupitelnou a klíčovou roli10.

2.1 Vymezení nezaměstnanosti Velký sociologický slovník definuje nezaměstnanost jako „výskyt osob bez placeného zaměstnání, které chtějí a aktivně hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obživy. Je to ekonomický a →sociální jev moderních společností spojený s →industrializací a tržní dynamikou, který může nabývat povahy →sociálního problému, zejména pokud se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou a masovou. Nezaměstnanost je předmětem zájmu různých vědních oborů11“.

10 11

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2] Petrusek, M; Winkler, J.: Velký sociologický slovník, s. 688, in [7]

16

Ve Slovníku ekonomie a sociálních věd je nezaměstnanost definována jako „situace, kdy jedinec nebo část pracovní síly nějaké země nepracuje, ale aktivně se o práci uchází; nezaměstnaní se nepočítají do ekonomicky aktivní populace. Nezaměstnanost může být úplná nebo částečná (zkrácená pracovní doba)“12.

Paul A. Samuelson v Ekonomii uvádí: „Nezaměstnanost 1) V ekonomickém smyslu dochází k nedobrovolné nezaměstnanosti, jestliže existují způsobilí pracovníci, kteří by byli ochotni při existující úrovni mezd pracovat, ale nemohou nalézt práci. 2) Podle oficiální definice (stanovené U. S. Burelu of Labor Statistics) je nezaměstnaný ten: a) kdo nepracuje b) kdo buď čeká, že bude po dočasném vysazení z práce znovu zavolán do zaměstnání, nebo si aktivně hledal v posledních čtyřech týdnech práci“13.

Nezaměstnanost je považována jako sociálně ekonomický jev, kdy část ekonomicky aktivní populace nemůže uplatnit svou pracovní sílu. Trvalý charakter má nezaměstnanost v hospodářsky vyspělých zemích14. Bývá také popisována jako ekonomický jev, který je projevem poruch na trhu práce. Obecně představuje sociální i politický problém. Jedním z cílů hospodářské politiky je dosáhnout tzv. přirozené míry nezaměstnanosti, která odpovídá míře nezaměstnanosti v podmínkách, kdy ekonomika dosahuje optimálního výkonu15. V makroekonomii nezaměstnanost působí jako protipól inflace. O kolik se sníží inflace, o tolik se zvýší nezaměstnanost a uvádí se v procentech. Jedná se o závažný problém ekonomický, sociální, politický i psychologický. Je známo, že při nezaměstnanosti se společnost radikalizuje (ultranacionalistické, fašistické směry). Nezaměstnanost okolo 15 % je kritická16.

12

Echaudemaison, C. D. a kolektiv: Slovník ekonomie a sociálních věd, s. 202, in [3] Samuelson, P., A.; Nordhaus, W., D.: Ekonomie, s. 975, in [8] 14 http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/75162-nezamestnanost ze dne 12. 12. 2008 15 http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/122645-nezamestnanost ze dne 12. 12. 2008 16 http://baner.unas.cz/ ze dne 12. 12. 2008 13

17

2.2 Příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost jako taková je nedílnou součástí tržního hospodářství. Za feudalismu mohli nevolníci pracovat, protože měli přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky zahálet. Centrálně řízené ekonomiky poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. Nezaměstnanost oficiálně neexistovala, veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo muselo být zaměstnané. V Československé socialistické republice existovala zákonná pracovní povinnost a trestný čin příživnictví trestal osoby „soustavně se vyhýbající se práci“.

V České republice se s nezaměstnaností setkáváme až počátkem 90. let, kdy dochází k přechodu od centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Nová ekonomika musela čelit mimo jiné nezaměstnanosti, se kterou do té doby nebyly větší zkušenosti. Situace na trhu práce v České republice byla do roku 1997 hodnocena jako „český zázrak“ Bylo to především díky přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti, která neměla v ostatních postkomunistických zemích obdoby. V roce 1997 došlo v České republice k růstu nezaměstnanosti s příchodem měnové krize, následné recese a probíhající transformace a restrukturalizace. V tomto roce mělo také na růst nezaměstnanosti vliv přijetí vládních balíčků restriktivních opatření, díky kterým došlo k omezování výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Po předchozím růstu ekonomiky přináší rok 1997 a 1998 opětovný pokles HDP. Na míru nezaměstnanosti měla však spíš vliv právě probíhající transformace a oddálená restrukturalizace ekonomiky. V podnicích byla často pod státním vlivem udržována přezaměstnanost. Noví vlastníci podniků se snažili díky rostoucím tržním tlakům přezaměstnanost omezovat. Tyto skutečnosti měly vliv na pokles zaměstnanosti a růst nezaměstnanosti. Zároveň také docházelo k růstu produktivity práce, to způsobilo v roce 1999 výrazný převis nabídky nad poptávkou na trhu práce, který trval více méně až do roku 2004. Následně začala poptávka po práci mírně růst.

18

Graf č. 1 Vývoj nabídky a poptávky po práci

5 300

tis. osob

5 200 5 100 5 000 4 900 4 800 4 700 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 nabídka

poptávka

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc ze dne 23. 2. 2009

Z uvedeného grafu je zřejmý vývoj nabídky a poptávky po práci v letech 1993 až 2006. Nabídka práce v první fázi roste, protože nastupují silné ročníky populace. Sociální faktory (zejména růst počtu vysokoškoláků a tehdy ještě všeobecný odchod žen do důchodu před šedesátým rokem jejich věku) tento růst pouze oslabovaly. Po roce 1999 vykazovala nabídka práce tendenci k poklesu. Demografický vývoj byl korigován sociálními faktory (zejména pozdějším odchodem do důchodu). Sociální faktory naopak přispěly k tomu, že v letech 2004 až 2006 nabídka práce především díky cizincům, opět roste, takže v roce 2006 se již přiblížila úrovni předchozího vrcholu v roce 1999.

Poptávka po práci stejně jako nabídka práce v první fázi roste. Protože roste domácí produkt (HDP). Od roku 1996 poptávka prudce klesá, takže v roce 1999 je o více než 100 tisíc osob nižší než v roce 1993. A to nejen proto, že HDP v tomto období poklesl. Jedná s zároveň o období „racionalizace“ v druhé etapě transformace, kdy se snižuje neefektivní zaměstnanost (přezaměstnanost) a roste produktivita práce. V poslední fázi růstu HDP, tzn. od roku 2000, poptávka po pracovní síle nejdříve nevykazovala žádný trend, neboť růst HDP je kompenzován růstem produktivity práce, takže poptávka nepřevyšuje úroveň roku 1996. Až po roce 2004 začala poptávka opět růst.

Nezaměstnanost ovlivňuje vývoj nabídky a poptávky po pracovní síle a jejich faktorů. V první fázi se ještě udržuje relativně nízká nezaměstnanost, protože ekonomika stačí

19

absorbovat příliv silnějších ročníků obyvatelstva. Zatímco nabídka pracovní síly stále roste (v roce 1999 je cca o 100 tisíc osob vyšší než ve výchozím roce), poptávka prudce klesá (během tří let o cca 250 tisíc osob), takže nezaměstnanost rychle roste na maximum v roce 1999. Po roce 2000 nastává obrat a nezaměstnanost se v absolutním vyjádření začíná snižovat jako důsledek pozvolného snižování nabídky při víceméně stagnující poptávce (relativně, jako míra nezaměstnanosti ovšem klesá zřetelněji). Pozoruhodné je, že ani růst poptávky v posledních dvou letech na tom nic nezměnil, neboť ta především absorbovala růst počtu zaměstnaných cizinců17.

Od druhé poloviny 90. let dochází v české ekonomice k rychlému nárůstu nezaměstnanosti. Zejména od již zmíněného roku 1997 se výrazně zhoršila situace na trhu práce, docházelo ke stále většímu růstu nezaměstnanosti a omezování zaměstnanosti. Ani oživení ekonomiky po roce 1999 nepřineslo snížení nezaměstnanosti. Nárůst nezaměstnanosti byl způsoben18: •

strukturálními změnami ekonomiky a opožděnou restrukturalizací

•

zvyšováním konkurence

•

růstem produktivity práce

•

demografickou situací

•

vzdělanostní strukturou

•

regulací na trhu práce

•

růstem šedé ekonomiky

•

malým počtem volných pracovních míst

•

vysokými náklady na pracovní sílu

•

výší sociálních dávek a minimální mzdy

Strukturální změny ekonomiky a opožděná restrukturalizace Strukturální ekonomiky spočívaly v omezování zaměstnanosti v primárním a také sekundárním sektoru a naopak zvyšování počtu zaměstnaných v sektoru terciárním. V některých odvětvích ekonomiky docházelo k růstu zaměstnanosti se změnou struktury poptávky po výrobních statcích na trhu práce. Naopak např. těžební průmysl se potýkal s úpadkem. V rámci transformace probíhala v české ekonomice restrukturalizace, která

17 18

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc ze dne 23. 2. 2009 Žídek L., Transformace české ekonomiky 1989 – 2004, 2. vydání, 2006, s. 125 – 126, in [9]

20

měla výraznější dopad na trh práce až ve druhé polovině 90. let. Díky privatizaci byly restrukturalizovány především vlastnické vztahy a došlo k převodu majetku do soukromého vlastnictví. Noví vlastníci vstupující do českých podniků byli nuceni pod tlakem konkurence ke snižování nákladů včetně mzdových.

Zvyšování konkurence S postupným vytvářením vhodného prostředí pro tržní ekonomiku, klesala schopnost vlády zasahovat do situace v ekonomice. V české ekonomice, v rámci transformace, probíhala řada změn, mezi které patřila například liberalizace cen a zahraničního obchodu. Tyto změny vedly ke zvýšení konkurence a způsobovaly tak tlak na růst konkurenceschopnosti české ekonomiky. Docházelo k velkému propouštění pracovníků v důsledku organizačních změn, které sebou přinesla privatizace a vstup nových vlastníků do podniků. Ti proto pod cenovým tlakem konkurence snižovali náklady včetně mzdových. Díky snižování nákladů byla odstraňována přezaměstnanost, která se v podnicích udržovala ještě v počátku transformace. Po rozpadu trhu východního bloku a v důsledku růstu konkurence na domácím trhu se řada domácích výrobců dostala do odbytových potíží. Firmy byly pak nuceny snižovat náklady a přispěly tak k růstu nezaměstnanosti. Propouštění se projevovalo především u velkých podniků.

Růst produktivity práce Díky růstu produktivity práce vykonalo méně pracovníků stejnou práci a nebylo tedy již nutné zaměstnávat takové množství pracovníků jako dříve19. Vzrůstající nezaměstnanost byla tedy podpořena omezováním počtu pracovníků právě díky růstu produktivity práce.

Demografická situace Na trh práce ve druhé polovině 90. let nastupovaly demograficky silné ročníky, docházelo tedy k nárůstu počtu osob na trhu práce. Jednak díky nově příchozím, ale také díky menšímu počtu pracovníků, kteří z trhu práce odcházeli.

19

Nejvyšší růst produktivity práce nastal v roce 1995.

21

Vzdělanostní struktura Na růst nezaměstnanosti měla také vliv vzdělanostní struktura propuštěných a nově příchozích pracovníků na trh práce. V tomto období na úřadech práce narostl podíl uchazečů se základním vzděláním nebo vyučených. Tito nezaměstnaní jen obtížně hledali zaměstnání a výrazně se podíleli na dlouhodobé nezaměstnanosti20.

Regulace na trhu práce V České republice se uskutečňovaly rozsáhlé zásahy do vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Zákoník práce obsahoval mnoho omezení, jejichž cílem bylo zamezit svévolnému rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Mezi ně například patří výpovědní lhůta, která neumožňuje propustit zaměstnance okamžitě. Patří sem také příplatky za práci v noci, které zvyšují zaměstnavatelům náklady a brání tak zaměstnavateli v přijetí dalších zaměstnanců. Také nepružnost na trhu práce měla za následek růst nezaměstnanosti.

Růst šedé ekonomiky V České republice docházelo díky vysokému daňovému a odvodovému zatížení k růstu „černé ekonomiky“. Nelegální zaměstnávání je tak výhodné pro zaměstnavatele (nemusí platit zdravotní a sociální pojištění) tak i pro zaměstnance (více nezdaněných peněz, než kdyby byl zaměstnán legálně). K nelegální práci se často uchylují nezaměstnaní vedení na úřadech práce, protože stát za ně platí sociální a zdravotní pojištění.

Malý počet volných pracovních míst Ve druhé polovině 90. let došlo ke snížení hospodářského růstu a tím k nedostatečné tvorbě nových pracovních míst. Vládní balíček restriktivních opatření schválený v roce 1997 přinesl pak navíc omezení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti klesly na pouhých 14 % celkových výdajů na politiku zaměstnanosti a nárůst nezaměstnanosti v tomto období byl doprovázen poklesem počtu pracovních míst. Tento pokles zhoršoval možnost nezaměstnaného získat pro sebe vhodné zaměstnání.

20

Počet dlouhodobě nezaměstnaných tvořil v roce 2000 56,2 % podíl z celkového počtu nezaměstnaných.

22

Vysoké náklady na pracovní sílu Firmy byly a jsou i dnes vystaveny vysokým nákladům spojeným se zaměstnáváním pracovníků, které zahrnují nejen vyplácení hrubé mzdy, ale také odvody sociálního a zdravotního pojištění. Z úsporných důvodů zaměstnavatelé tak nevytvářejí nová pracovní místa a naopak omezují počty již zaměstnaných pracovníků ve svých podnicích. Rozšiřoval se také takzvaný „Švarc systém“, kdy firma propuštěné zaměstnance opět najala ovšem na vlastní živnostenský list (zaměstnanec živnostník si platí sám sociální a zdravotní odvody) a také zaměstnávání na „černo“ (zaměstnavatel neodvádí žádné sociální ani zdravotní pojištění) , což je pro ni z finančního hlediska výhodnější.

Výše sociálních dávek a minimální mzdy Mnoho nezaměstnaných upřednostnilo raději pobírání sociálních dávek, které byly často jen o něco málo nižší než minimální mzda, za kterou mohli najít práci. Tento vývoj můžeme sledovat na zvyšující se dlouhodobé nezaměstnanosti. Upozorňuje na něj také vyšší příliv zaměstnanců ze zahraničí, především z východních zemí. Ti v České republice vykonávají především práci za minimální mzdu, kterou čeští nezaměstnaní odmítají. Na zvyšování nezaměstnanosti se také mohlo projevit zvyšování minimální mzdy21. Zvyšováním minimální mzdy vlády argumentují snahou o snížení chudoby. Vysoká minimální mzda však znemožňuje vstup na trh práce lidem, jejichž práce nemá hodnotu minimální mzdy. Růstem minimální mzdy dochází k nárůstu nákladů podniků a ty se ve snaze ušetřit následně mohou rozhodnout k propouštění pracovníků.

2.3 Dělení nezaměstnanosti V naší centrálně plánované ekonomice do roku 1990 byli všichni ekonomicky aktivní zaměstnáni, tzn. měli pracovní místo a pobírali mzdu. V pojetí statistiky nezaměstnanost neexistovala. Z ekonomického hlediska lze ovšem těžko tvrdit, že by všichni zaměstnaní pracovníci vytvářeli takový mezní produkt práce, který by se rovnal jejich mzdové sazbě. 21

Minimální mzda v roce 1997 činila 2 500 Kč a podílela se 23,4 % na průměrné mzdě. Do roku 2003 pak minimální mzda stoupla na 6 200 Kč a její podíl na průměrné mzdě se zvýšil na 36,6 %. Minimální mzda v roce 2008 činila 8 000 Kč. Data dostupná na WWW: http://www.euroekonom.cz/grafydata.php?type=cesko-minimalni-mzda-rok ze dne 27.12. 2008.

23

Mnozí z nich dostávali mzdu za práci, která by v tržních podmínkách podobné ohodnocení nezískala. Fakticky šlo o skrytou nezaměstnanost. Přechod k tržní alokaci zdrojů byl pak po zahájení ekonomických reforem doprovázen uzavíráním nepotřebných a neefektivních výrob. Přestože byly postupně otevírány nové aktivity, došlo k poklesu produkce a poklesu zaměstnanosti. Nová ekonomická infrastruktura dala prostor dřív potlačované individuální iniciativě a podnikavosti. Jak se postupně utvářel soukromý sektor (akciové společnosti z velkých státních podniků či menší firmy drobného podnikání), začalo docházet k přesunům pracovníků mezi firmami, profesemi i sektory. S postupným utvářením trhu práce rostla mobilita pracovníků: profesní, meziodvětvová i prostorová. Jistotu zaměstnance vystřídala nejistota trhu práce. Součástí života naší společnosti se stala otevřená nezaměstnanost22. Zaměstnaný je ten, kdo vykonává jakékoliv placené zaměstnání nebo sebezaměstnání. Zaměstnaní jsou rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují, např. jsou nemocní, na dovolené či stávkují.

Nezaměstnaný je ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten během určité doby (např. 14 dní) do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho hledá. Patří sem rovněž ti, kteří byli z práce uvolněni a čekají na výzvu k návratu do práce, nebo čekají na nástup do nového pracovního místa. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je zaregistrování na úřadu práce, jehož prostřednictvím práci hledají.

Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu). Lidé, kteří nepatří ani do jedné z těchto skupin, např. studenti, důchodci či ženy v domácnosti jsou ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

Míra nezaměstnanosti K měření nezaměstnanosti se standardně užívá ukazatel míry nezaměstnanosti, který poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce:

22

Brožová, D.: Společenské souvislosti trhu práce, in [1]

24

U u = ___________ x 100 L+U

kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U je počet nezaměstnaných L je počet zaměstnaných

Míru nezaměstnanosti u nás propočítává Český statistický úřad. Jde o tzv. registrovanou nezaměstnanost. Ta se může od té skutečné lišit. Nezahrnuje pracovníky, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek. Celá řada krátkodobě nezaměstnaných se na úřadech práce vůbec nehlásí a zároveň úřad vyřazuje z evidence ty dlouhodobě nezaměstnané, kteří již nárok na podporu v nezaměstnanosti ztratili. Evidováni nejsou také ti, kteří ztratili naději, že práci najdou, a přestali ji hledat. Skutečná nezaměstnanost proto může být vyšší než ta registrovaná. Naopak se na úřadech registrují i ti, kteří vlastně práci vůbec nehledají, nabízená místa odmítají a raději žijí z podpory. Tito lidé zase výši registrované nezaměstnanosti nadhodnocují23.

Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří po dlouhá desetiletí ke sledovaným problémům a její pojetí se vyvíjí. Neoklasická ekonomie dospěla k teorii dobrovolné nezaměstnanosti, která vychází z následujících bodů: •

z chápání nabídky práce a poptávky po práci;

•

subjekt nabízející práci je v pozici volby mezi vynakládáním práce a volným časem;

•

na rozhodování subjektů má vliv reálná mzdová sazba24

Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že je upřednostněn volný čas před konáním práce. Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, např. lépe placené místo. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, pak by utváření rovnováhy dospělo k řešení, kdy nezaměstnanost by byla pouze dobrovolná, neboť rovnováha trhu (vyrovnání nabídky s poptávkou) nastává v situaci, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaná. Budeme-li přesně interpretovat 23 24

Brožová, D.: Společenské souvislosti trhu práce, in [1] Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

25

nabídkovou křivku, pak ale platí, že jsou to ti, kteří jsou ochotni pracovat (proto tvoří nabídku práce), ale pouze při vyšší mzdě. Dobrovolně upřednostňují volný čas před prací, která je oceněna mzdou, za kterou nejsou ochotni podstoupit vynakládání práce.

Analýza trhu práce v neoklasické ekonomii byla prováděna pro dlouhé období, což bylo doprovázeno předpokladem, že mzdové sazby jsou pružné. Za uvedených předpokladů sice fungoval tržní přizpůsobovací mechanismus. Ten, ale nevylučoval, že na trhu mohou existovat ti, jejichž pozice není dobrovolnou nezaměstnaností vysvětlena. Proto při vysvětlování příčin vzniku nezaměstnanosti bylo již v neoklasické ekonomii rozlišováno několik typů nezaměstnaností25.

2.3.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Vždy existují na trhu ti, kteří byli propuštěni v důsledku skutečnosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým změnám, organizačním změnám, které mohou vést k likvidaci pracovišť. Do této skupiny patří i ti, kteří dobrovolně opustili pracovní místo a hledají jinou, zpravidla lépe placenou práci. Lidé opouštějí místo i z důvodu stěhování a hledají pracovní příležitost v novém bydlišti. Do této skupiny je možno zařadit i ty, kteří hledají první zaměstnání. Z výše uvedených důvodů však také vznikají nová pracovní místa. Svou roli zde hraje i nedostatečná informovanost osob hledajících práci o nabídce vhodných pracovních příležitostí. Frikční nezaměstnanost však není vnímána jako závažný problém, neboť po určité době nezaměstnaní nalézají uplatnění. V případě frikční nezaměstnanosti se předpokládá, že jak profesní orientace, tak regionální rozmístění je na straně poptávky a nabídky v souladu. Frikční nezaměstnanost se považuje za nezaměstnanost dobrovolnou.

2.3.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje některá odvětví či výroby a je vyvolávána nedostatečnou (klesající) poptávkou po určité produkci statků. 25

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

26

Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Útlum jedněch odvětví či výrob je doprovázen růstem výrob v jiných odvětvích či výrobách. Nezaměstnanost, která vzniká v důsledku útlumu některých výrob je však charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nalézá na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech vyžadující jinou kvalifikaci.

Ovšem projít rekvalifikací, změnit profesi a nově si zvykat, není pro člověka nikterak jednoduché. Většinou se změna dotkne celého jeho života i života jeho rodiny. A to platí zejména pro starší pracovníky, pro něž je změna kvalifikace zcela novým prvkem v životě. A vyžaduje určitý čas. Strukturální změny probíhají v ekonomice neustále, neboť opak by vedl k jejímu zaostávání. V důsledku toho se neustále mění struktura poptávky po práci. Rekvalifikace a změna profese je proto přirozený proces, který nějakou dobu trvá, a proto bývá krátkodobá strukturální nezaměstnanost součástí každé životaschopné ekonomiky.

Nová rychle se rozvíjející odvětví (např. obory vyrábějící a užívající elektronické součásti nebo telekomunikace) se většinou opírají o vysoce vzdělanou a kvalifikovanou práci a jsou produktivnější než zmenšující se odvětví s málo kvalifikovanou a málo produktivní pracovní silou. Výsledkem je dlouhodobá tendence růstu poptávky po kvalifikované práci. Tato poptávka roste rychleji než poptávka v méně kvalifikovaných oborech. Proto také nezaměstnanost postihuje ve větší míře méně kvalifikované pracovníky, zatímco nejnižší míra je u pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Přestože v ekonomice může být počet těch, kteří práci hledají, shodný s počtem pracovních míst, znamená strukturální nezaměstnanost nerovnováhu regionálních trhů práce. Strukturální nezaměstnanost může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly (dopravní omezení, bydlení atd.) a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce.

Do přirozené míry nezaměstnanosti náleží vedle frikční a krátkodobé strukturální nezaměstnanosti také ti, kteří vědomě preferují volný čas a dávají mu přednost před prací (jsou dobrovolně nezaměstnaní)26.

26

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

27

2.3.3 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato složka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky je potlačována. Vznik cyklické nezaměstnanosti je spjat s poklesem agregátní (celkové) poptávky

v ekonomice.

V neoklasické

ekonomii

ani

cyklická

nezaměstnanost

nepředstavuje závažný problém, ale konfrontace výkladu založeného na předpokladu pružných mezd a cen v ekonomice s realitou ukazovala, že nezaměstnanost, zejména ve fázích hospodářské recese, není možno vysvětlovat pouze jako dobrovolnou.

Vedle uvedených vlivů je možno vymezit i některé další, např. sezónní práce působící na vývoj nezaměstnanosti a růst nabídky práce v určitých časových obdobích.

2.3.4 Skrytá nezaměstnanost Existuje i tzv. skrytá (hidden) nezaměstnanost. V této souvislosti se někdy hovoří i o tzv. skryté pracovní síle (hidden labour force), čili o fakticky nezaměstnaných, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrováni, i když zaměstnání nemají a při dostatečné nabídce by je přijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a i se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ženy a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly (eventuálně proto, že unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, studia apod.), nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím že z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.). Jde často svým rozsahem o významné počty osob. Podněty k tomu, aby se zaměstnaní registrovali na pracovních úřadech, jsou totiž jen omezené (ani požadavek této registrace jako podmínka vzniku oprávnění k pobírání podpory v nezaměstnanosti není ve všech zemích universální). O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací či vysokým věkem (či jiným handicapem), které zůstávají pro tyto své charakteristiky neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce (patří sem například

28

předčasné odchody do důchodu). V této souvislosti je třeba připomenout i benevolenci zaměstnavatelů k absencím pro nemoc a benevolenci v přesunech takovýchto pracovníků do invalidního důchodu. Tento jev byl koncem 80. let markantní například v Nizozemí, takže se pro něj vžilo označení „holandská nemoc“.

2.3.5 Neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a job stagnation Vedle nezaměstnanosti existuje i to, co někteří autoři nazývají neúplná zaměstnanost (under-employment). Totiž existence pracovníků , kteří musejí akceptovat práci na snížený úvazek či práce nevyužívající plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Tento typ neúplné zaměstnanosti se paradoxně rozšiřuje mimo jiné jako jeden ze způsobů, kterými se společnost snaží čelit masové nezaměstnanosti. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a příjem z něho) dělí dvě osoby. Práce na zkrácený pracovní úvazek a sdílení pracovního místa neznamená jen více umístěných osob, ale pro zaměstnavatele také snížení mzdových nákladů (vyloučením ze sociálního pojištění a zaměstnaneckých výhod) a větší flexibilitu (větší volnost propouštění a najímání pracovníků) při organizačních a technických změnách.

Hovoříme-li o nezaměstnanosti, musíme se dotknout i tzv. nepravé nezaměstnanosti. Jde o osoby, které jsou sice nezaměstnanými, ale ani tak nehledají práci (eventuálně přijmout práci odmítají), jako se spíše snaží vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Patří sem i osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. Je třeba zmínit se též o jevu, který s nezaměstnaností souvisí. Totiž o tzv. job stagnation, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální i prostorovou mobilitu. I lidé nespokojení se svojí prací nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného pracovního místa a setrvávají ve svém často frustrujícím zaměstnání27.

27

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

29

2.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině). Ty vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Uplatnění nacházejí spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny populace, což potvrzuje zkušenost téměř všech průmyslově vyspělých zemích.

U nás mezi nejohroženější skupiny lidí, u kterých nezaměstnanost hrozí, patří:

28

-

pracovníci s nízkou kvalifikací

-

příliš vysoká kvalifikace nebo nevhodná kvalifikace

-

handicapovaní pracovníci

-

problémové skupiny – bývalí trestanci, lidé z výchovných zařízení

-

lidé starší nad 45-50 let nebo mladí absolventi škol (20 % mládeže)

-

ženy, zejména mladé a s malými dětmi

-

cizinci

-

Romové – etnické menšiny – nízká kvalifikace, subkulturní rysy28

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

30

3 Soudobá společnost a nezaměstnanost

Vysoká nezaměstnanost způsobovala vždy k napětí, které vedlo k revolucím, konfliktům, válkám i ke zvýšené migraci. V době vysoké nezaměstnanosti také nacházely živnou půdu extrémní politické názory, které určovaly tvář světa na několik desítek let dopředu.

Faktory vlivu fyzického prostředí bychom mohli v této analýze rozdělit do obecnějších kategorií a to ekonomických, politických a kulturních vlivů. Jejich důsledkem se v moderním období v průběhu posledních dvou set let podstatně zvýšilo tempo společenských změn.

3.1 Změny v soudobé společnosti Největší vliv v oblasti ekonomiky má působení průmyslového kapitalismu. Kapitalismus se podstatně liší od dřívějších výrobních systémů, protože přináší trvalý růst výroby a stále rostoucí akumulaci bohatství. V tradičních výrobních systémech se úroveň výroby příliš neměnila, protože odpovídala obvyklým, navyklým potřebám. Kapitalistický rozvoj vyvolává neustálé změny ve výrobních technologiích. Do výrobního procesu se stále více zapojuje věda. Inovace technologií postupuje v moderním průmyslu nesrovnatelně rychleji než v kterémkoli předchozím typu ekonomického řádu. Rozvoj průmyslové výroby od začátku změnil způsob života lidí. Na příklad v moderních společnostech žije většina lidí spíš ve městech než v zemědělských komunitách a pracuje v továrnách a úřadech, ne v zemědělské výrobě.

Druhým hlavním faktorem působícím na změny v moderním období je politický vývoj. V moderních politických systémech činnost předních politiků a vládních činitelů neustále ovlivňuje život celé populace. Politická rozhodnutí stimulují a usměrňují společenské změny v dané zemi i mimo ni daleko více, než tomu bylo v předchozích obdobích. Politický vývoj posledních dvou až tří století zcela určitě ovlivnil ekonomické změny,

31

právě tak jako ony ovlivnily politiku. Vlády dnes hrají velkou roli při stimulaci ekonomického růstu.

Mezi kulturní vlivy, které se uplatnily v procesu společenských změn moderní doby, patří přední místo rozvoji vědy a sekularizaci myšlení. Oba tyto procesy přispěly ke kritickému a novátorskému charakteru moderního světového názoru. V dnešní době už se nedomníváme, že by nějaké zvyky nebo obyčeje byly přijatelné jen proto, že se opírají o autoritu a tradice. Náš způsob života naopak stále více požaduje „racionální“ základy. Změnil se nejen způsob našeho uvažování, ale i obsah myšlenek. Ideály rozvoje jedince, svobody, rovnosti a demokratické participace jsou produktem minulých dvou nebo tří století. Tyto ideály povzbudily vznik dalekosáhlých procesů společenských a politických změn, revoluce nevyjímaje. Ani tyto myšlenky nevycházejí z tradice, ale svědčí spíše o stálém převratném způsobu života ve snaze o jeho zlepšení. I když vznikly původně na Západě, staly se tyto ideály skutečně univerzálními a vedly ke změnám ve většině oblastí světa29.

V soudobé společnosti vždy existuje určitá skupina lidí, kteří jsou schopni pracovat, ale nemohou svou práci uplatnit a tím se stávají nezaměstnanými. Vysoká nezaměstnanost má pro společnost neblahé účinky. Je prokázána zátěž pro státní rozpočet, zátěž na psychiku jedince, zvyšuje se kriminalita a klesá životní úroveň takto postižených. Ti lidé, kteří se rozhodnou pro dobrovolnou nezaměstnanost z důvodu finanční zajištěnosti, většinou nezatěžují příliš společnost. Bohužel se však tato dobrovolná nezaměstnanost neustále rozšiřuje o lidi parazitující na podpoře. Tito pro společnost představují velký problém, který bude třeba do budoucna řešit nejlépe motivací k výkonu určitého povolání.

3.2 Banky a nezaměstnanost Zaměstnanost šla téměř vždy ruku v ruce se stavem bank. Pokud se dařilo udržovat vysokou zaměstnanost, dařilo se dobře i bankám, když prudce rostly řady nezaměstnaných, banky ve zvýšené míře krachovaly. Náhlé krátkodobé výkyvy v nezaměstnanosti i krachy

29

Giddens, A.: Sociologie, in [4]

32

bank lze v historii velmi často připsat stejným bezprostředním příčinám, obecné hospodářské nestabilitě nebo recesi. Nízká nezaměstnanost znamená lepší využívání tzv. lidského kapitálu v ekonomice, vyšší ekonomickou efektivnost, a to ne jen na trhu práce. Umožňuje nižší míru zdanění nejen v bankách (není třeba tolik přerozdělovat ve prospěch těch, kteří práci nemají). Rigidní a přeregulovaný trh práce a výsledná vysoká nezaměstnanost má však na banky další dopady. Klient, který práci nemůže sehnat, není subjektem vhodným pro úvěr a nebude mít ani vysoké vklady na svých účtech, nebude vůbec nebo ve velmi malé míře kupovat cenné papíry. Jedna z prvních položek, kterou škrtne v případě finanční nouze, může být výdaj za vedení běžného účtu. Klient, který má práci, ale může o ni přijít, bude v zemi s vysokou nezaměstnaností rizikovějším klientem. Naopak klient v zemi s nízkou nezaměstnaností bude pro banku větší jistotou. Bank se rovněž týká vliv nezaměstnanosti na kriminalitu. S vyšší nezaměstnaností rostou deprese lidí s pocity své neužitečnosti pro společnost a zvyšují se důvody pro bankovní loupeže. Rovněž extrémní politické proudy, často právě podporují nezaměstnanost, bývají stejně nepřátelské vůči demokracii a tržní ekonomice, jako vůči bankám a penězům vůbec. Banky se stávají první obětí násilných revolucí. Banky jsou ovlivňovány také, stejně jako jiné podniky, funkčností a pružností pracovního trhu a legislativou.

Centrální banka řídí monetární politiku státu, k čemuž má dostatek nástrojů. Nejvýznamnějšími z nich jsou nabídka peněz a ovlivňování ceny peněz, tj. výše úrokových sazeb. Tím se centrální banka přímo podílí na hospodářské politice. Pokud centrální banka tyto nástroje nepoužívá zodpovědně a obezřetně, může dojít: -

v případě rychlého růstu množství peněz v oběhu k vyšší než očekávané míře inflace, která vedle toho, že zvyšuje ceny např. znehodnocuje úspory střadatelům, zhoršuje podmínky pro rozhodování investorů atd.

-

v případě umělého držení vysokých úrokových sazeb činí úvěry obtížně dostupnými, čímž omezuje investiční aktivity podnikatelů, ale také přístup domácností k půjčkám, důsledek je snížení úrovně poptávky. Klesající poptávka způsobuje podnikům odbytové potíže a snižuje se jejich schopnost splácet již poskytnuté úvěry. Tím se mění dobré úvěry ve špatné a zhoršuje se portfolio bank, oslabuje jejich pozici na finančním trhu. Ta se projeví dalším zvýšením úrokových 33

sazeb, což zdražuje investiční peníze. Investoři na to reagují omezováním investičních aktivit a to se mimo jiné projevuje růstem nezaměstnanosti ve společnosti.

Centrální banka tak do určité míry rozhoduje o hodnotě peněz, které lidé za svoji práci dostanou, o hodnotě jejich úspor, ale také nepřímo prostřednictvím peněžní emise a regulace úrokových sazeb o reálných ekonomických veličinách, jako jsou hospodářský růst a míra nezaměstnanosti. Centrální banka tak svou činností může přispívat k růstu blahobytu občanů, ale může také přispívat k poklesu jejich bohatství. Je to banka nezávislá. Její nezávislost se v tržních ekonomikách zdůvodňuje potřebou ochrany peněžního oběhu před nebezpečím zneužití emisního monopolu státu politickými silami.

3.3 Nezaměstnanost jako jev současnosti Nezaměstnanost je v České republice fenoménem poměrně mladým. Důvodem je čtyřicet let centrálně plánované hospodářství, kdy pracovních míst, i když uměle vytvořených a neefektivních, bylo dostatek pro všechny. Rok 1989 představuje pro českou společnost významný mezník. Po sametové revoluci došlo k bezpočtu společenských změn. Nejvýznamnější změnou byl přechod na tržní hospodářství a s ním logicky nástup nezaměstnanosti. Jde ve své podstatě o přirozený jev, ale je samozřejmě nutné, aby míra nezaměstnanosti byla udržena na určité úrovni.To se do roku 1996 až 1997 dařilo poměrně dobře (4 %). Přestože propuštěných ze zemědělství bylo poměrně hodně, dokázali se integrovat do nových rozvíjejících se odvětví. Roku 1997 nastala recese a s ní nárůst nezaměstnanosti (9 %). Od roku 2003 se změnila metodika vypočítávání míry nezaměstnanosti, která hodnotu snižuje asi o jedno procento proti metodě předchozí. V posledních několika letech se české ekonomice velmi dařilo a míra nezaměstnanosti pomalu a jistě klesala. V roce 2008 se dostala na výborná čísla k hranici 4,5 %, což ale díky „světové hospodářské krizi", dnes už neplatí. Zatímco celková nezaměstnanost v ČR je ve srovnání s EU pod průměrem, v dlouhodobé nezaměstnanosti jsme na tom mnohem hůře. Přes zlepšující se trend, kdy nezaměstnanost činila kolem zmiňovaných 5 %, podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl více jak 50 %.

34

Následující graf ukazuje situaci v lednu 2009.

Graf č. 2 - Nezaměstnanost ČR – Skutečnost a předpověď

Zdroj: http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html ze dne 27. 12. 2008

Předpokládaný vývoj v tomto grafu byl pouze dohadován a má na něj vliv právě již zmíněná současná ekonomická krize. Ta má za následek, že nezaměstnanost od poloviny roku 2008 má stoupající tendenci.

Současnou ekonomickou krizi jenom potvrzuje prudký nárůst nezaměstnanosti během ledna 2009 viz následující článek:

„Nezaměstnanost v lednu skokově narostla, pracovní místa mizí ve velkém 9. 2. 2009 Nezaměstnanost za leden překvapila vysokým nárůstem. Lidí bez práce přibylo 46 tisíc na celkových 398 tisíc. Míra nezaměstnanosti spolu s tím vyskočila na 6,8 z prosincových 6 35

procent. Leden kvůli sezónním faktorům pravidelně přináší nárůst počtu nezaměstnaných, přelom roku je typickým obdobím rozvazování pracovních poměrů, změn zaměstnání a podobně. Letošek je však opravdu mimořádný a změny na trhu práce nelze vysvětlit jen sezónností. I po odečtení sezónních vlivů by totiž nezaměstnanost výrazně stoupla – na 6,2 procenta, ve srovnání s prosincem o půl procentního bodu.

Čísla tak z trhu práce tak ukazují, že dopad světové krize na českou ekonomiku je rychlý a prudký. Skokový propad zahraniční poptávky a úbytek zakázek vede rušení pracovních míst ve velkém. Na úřadech práce přibylo 88 tisíc nově hlášených uchazečů, nejvíce v historii ČR. Při minulé recesi v roce 1988 se čísla této hodnotě jen blížila. Práce rychle mizí, volných pracovních míst bylo v lednu 68 tisíc, což v historickém kontextu ještě není nijak nízké číslo. Trend je však velmi negativní, volných míst je nyní ani ne polovina ve srovnání s prvním pololetím 2008 a další pokles nás čeká.

Česká ekonomika se s velkou pravděpodobností nachází v recesi, poslední pochybnosti mizí. V dalších měsících by měl být nárůst nezaměstnanosti mírnější než na přelomu roku. Na náš předchozí cíl 7,5 procenta se ale zřejmě dostaneme dříve než na konci roku. Růst nezaměstnanosti bude samozřejmě zvyšovat zátěž pro státní rozpočet. Vyplácené podpory letos automaticky vtáhnou ze státní kas dodatečné stamiliony, výraznější efekt však bude mít výpadek příjmů kvůli poklesu ekonomiky. Tomáš Vlk, Patria Finance30“.

Následující graf nám zobrazuje vliv nezaměstnanosti na počet uchazečů o zaměstnání a volná pracovní místa v letech 2007 – 2009.

30

http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1358207/nezamestnanost-v-lednu-skokove-narostla-pracovni-mistamizi-ve-velkem.html ze dne 12. 2. 2009

36

Graf č. 3

Nezaměstnanost a volná pracovní místa v letech 2007-2009 500 450

počet uchazečů o zaměstnání

400 350 v tis.osob, míst 300 250

volná pracovní místa

200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 27. 12. 2008

Míra nezaměstnanosti má klesající tendenci až do poloviny roku 2008, kdy začala postupně stoupat, zejména v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí. Odrazilo se to i v celorepublikovém zvýšení nezaměstnanosti. S tím souvisí i počet uchazečů o zaměstnání, který má stejný průběh. Naopak počet volných pracovních míst se od druhé poloviny roku 2008 snižuje. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na internetové adrese http://portal.mpsv.cz/sz/stat.

Lidé, kteří jsou nedobrovolně nezaměstnaní, práci hledají a nenacházejí, jsou registrovaní na úřadech práce a aktivně tedy sami vyhledávají pracovní příležitosti. V příloze č. 1 je v tabulce uveden počet uchazečů a volných pracovních míst k 31. 1. 2009 v celé ČR. „K 31. 1. 2009 evidovaly úřady práce celkem 398 061 osob, což je o 45 811 osob více než ke konci předchozího měsíce. V srovnání se stejným obdobím roku 2008 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 33 517. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je

37

383 842 dosažitelných uchazečů o zaměstnání31, což je o 48 817 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je počet dosažitelných uchazečů vyšší o 43 406 osob. V průběhu ledna bylo na úřadech práce nově zaevidováno 87 876 osob. Je to o 25 455 nově evidovaných uchazečů více než v předchozím měsíci a o 24 722 více než v lednu 2008. Z evidence na úřadech práce v lednu odešlo celkem 42 065 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Je to o 11 595 uchazečů více než v předchozím měsíci a o 11 423 méně než v lednu 2008. V průběhu ledna nastoupilo do nového zaměstnání 25 492 osob, což je o 9 496 osob více než v předchozím měsíci a o 8 437 osob méně než v lednu 2008, 16 573 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 úřadů práce, nejvyšší nárůst byl v okresech Jindřichův Hradec (o 29,8 %), Náchod (o 29,3 %), Česká Lípa (o 28,4 %), Nový Jičín (o 24,2 %), Pelhřimov (o 23,4 %) a Český Krumlov (o 21,2 %)“32.

Z přílohy č. 2 vyplývá, že ke konci ledna registrovaly úřady práce 198 267 žen, což tvoří 49,8 % z celkového počtu nezaměstnaných, a o 63 303 osob se zdravotním postižením, což tvoří 15,9 % z celkového počtu nezaměstnaných. „K 31. 1. 2009 bylo registrováno 25 217 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, je to o 583 osob více než v minulém měsíci a o 3 258 osob více než v lednu 2008. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 6,3 % (prosinec 2008 – 7,0 %, leden 2008 – 6,0 %).

Podporu v nezaměstnanosti poskytovaly v lednu 2009 úřady práce 164 833 uchazečům o zaměstnání, tj. 41,4 % všech osob vedených v evidenci (prosinec 2008 – 39,3 %, leden 2008 – 34,0 %)“33.

31

Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 32 http://www.mpsv.cz/files/clanky/6249/09022009opr.pdf ze dne 23. 3. 2009 33 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/mpsv-nezamestnanost-leden09-6-8procenta/1000604/52259/ ze dne 23. 3. 2009

38

Na následující mapě je vidět, které části republiky mají nejvyšší nezaměstnanost k 31. lednu 2009.

Obrázek č. 1 M ÍR A N E Z A M Ě S T N A N O S T I V O K R E S E C H Č E S K É R E P U B L IK Y k 3 1. le d n u 2 0 0 9 M í r a n e z a m ě s t n a n o s t i (% ) 0 - 4 .9 9 5 - 9 .9 9 1 0 - 1 4 .9 9 1 5 a v íc e

DC MO

SO

LB

UL

TP

SM

LT LN

KV

JN

CL

CV

TU MB

ME

CH

JC NB

HK

AB PS TC

BE

RO

PA UO

KH PB

PJ

ST

BR

SU

CR

BN

OP

SY

HB

KT

JE

RK KO

PY

PZ

PM DO

NA

KL

RA

OT OL

PI

PE

TA

ZR JI

PR

PV

VS

JH

PT

KA

NJ FM

BK

TR

CB

BO

BM

VY

KM ZL UH

ZN

CK

HO BV

MPS V - V EŘ 0

100

200

300

km

Z h o to v e n o v o d d . 1 4 3 M P S V D a tu m z h o to v e n í 6 .2 . 2 0 0 9

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 14. 2. 2009

„Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 1. 2009 činila 6,8 % (prosinec 2008 – 6,0 %, leden 2008 – 6,1 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 45 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (14,1 %), Jeseník )13,6 %), Karviná a Znojmo (shodně 12,6 %), Bruntál a Děčín (shodně 12,4 %) a Hodonín (12,3 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okresech Praha-východ (2,0 %), Praha-západ (2,2 %), Praha (2,3 %) a Mladá Boleslav (3,1 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 7,9 % a mužů 6,0 %“34.

„Úřady práce evidovaly k 31. 1. 2009 celkem 68 494 volných pracovních míst. Je to o 22 695 míst méně než v předchozím měsíci a o 77 427 míst měně než v lednu 2008. Za měsíc leden bylo na úřadech práce nově nahlášeno nebo uvolněno 26 144 pracovních míst a 48 839 volných pracovních míst bylo nově obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 5,8 uchazeče, z toho nejvíce v okresech

34

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/mpsv-nezamestnanost-leden09-6-8procenta/1000604/52259/ ze dne 23. 3. 2009

39

Jeseník (54,8), Prostějov (37,7), Bruntál a Děčín (shodně 25,7), Teplice (23,6) a Karviná (22,7). K tomuto datu evidovaly úřady práce 2 905 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné pracovní místo připadalo 21,8 osob se ZP. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 10 926, najedno volné pracovní místo připadalo 2,3 uchazečů – absolventů a mladistvých“35.

Český statistický úřad dále zveřejnil data za únor 2009, jak si Česká republika vede v ekonomické krizi. Kromě toho, že inflace klesla na dvě procenta a vrátila se tak na loňské hodnoty před krizí, platy rostly nejrychleji v tomto tisíciletí, tak nezaměstnaných lidí přibylo více, než analytici čekali, jejich počet se blíží k půl miliónu. Nezaměstnanost potvrdila, že je Česká republika v recesi. Míra nezaměstnanosti v únoru 2009 vzrostla na 7,4 % z lednových 6,8 %. Počet lidí, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání se zvýšil na 416 621. Je to o 32 779 lidí více než ke konci předchozího měsíce. Analytici přitom předpokládali zvýšení nezaměstnanosti jen na 6,9 % až 7,1 %. Na následující mapě je vidět, které části republiky mají nejvyšší nezaměstnanost k 28. únoru 2009.

Obrázek č. 2

M ÍR A N E Z A M Ě S T N A N O S T I V O K R E S E C H Č E S K É R E P U B L IK Y k 2 8 . ú n o ru 2 0 0 9 M í r a n e z a m ě s t n a n o s t i (% ) 0 - 4 .9 9 5 - 9 .9 9 1 0 - 1 4 .9 9 1 5 a v íc e

DC MO

UL

TP

SM

LT LN

KV

JN

CL

CV SO

LB

TU MB

ME

CH

JC NB

HK

AB PS TC

BE

RO

PA UO

KH PB

PJ

ST

BR

SU

CR

BN

OP

SY

HB

KT

JE

RK KO

PY

PZ

PM DO

NA

KL

RA

OT OL

PI

PE

TA

ZR

PR

PV

VS

JH

PT

FM

BK

JI

KA

NJ

TR

CB

BO

BM

VY

KM ZL UH

ZN

CK

HO BV

MPS V - V EŘ 0

100

200

300

km

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 5. 3. 2009 35

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 5. 3. 2009

40

Z h o to v e n o v o d d . 1 4 3 M P S V D a tu m z h o to v e n í 9 .3 . 2 0 0 9

Vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr k 28. 2. 2009 vykázalo 46 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most se 14,7 % a Jeseník se 14,5 %. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce byl v okresech Praha-východ s 2,2 %, Praha a Praha-západ, shodně se 2,4 %36.

3.4 Osoby se zdravotním postižením Nezaměstnanost se v soudobé společnosti nejblíže týká starších lidí, lidí s nižším či nevhodným vzděláním, mladých rodin s dětmi, etnických menšin nebo zdravotně postižených lidí. V roce 1993 Česká republika přijala podobně jako ostatní členské státy OSN Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, která nejsou závazná, ale znamenají morální a politický závazek členských států OSN přijmout vlastní opatření pro vyrovnání příležitostí. V roce 1993 byl poté přijat "Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, který se snaží více podporovat aktivitu zdravotně postižených. Řada problémů však nebyla doposud vyřešena37. Lidé se zdravotním postižením mají výrazné problémy s nalezením odpovídajícího uplatnění. Je nutno zdůraznit, že jde o skupinu, která je z hlediska charakteru postižení (fyzického či psychického, genetického či získaného v důsledku nemoci či úrazu) značně heterogenní. S přechodem na tržní ekonomiku se jejich možnosti zapojení do pracovního procesu podstatně zhoršily. V minulosti existovaly specializované firmy, zaměstnávající některé z těchto skupin pracujících, pro které otázky hospodářské rentability nebyly rozhodující. V průběhu první poloviny 90. let byla ovšem většina z nich nucena ekonomických důvodů omezit či ukončit svoji činnost. Tím se také výrazně omezily pracovní příležitosti pro zdravotně postižené, což následně vedlo k růstu jejich nezaměstnanosti. Na druhé straně se významně změnilo samotné pojímání situace zdravotně postižených. Dřívější praxe zdůrazňovala spíše medicínské souvislosti (příčiny postižení, způsoby léčení, rehabilitace) s cílem vrátit postižené zpět do majoritní společnosti. Z toho vyplývá silná pozice státu v péči o ně, která měla ovšem také odvrácenou tvář. Tou bylo „uzavření“ 36

http://www.lidovky.cz/nezamestnanost-potvrdila-recesi-dq1/ln_ekonomika.asp?c=A090309_101317_ln_ekonomika_abc z 23. 3. 2009 37 http://mapy.vkol.cz/refer003.htm#kap8 z 23. 3. 2009

41

této skupiny do nejrůznějších ochranných institucí a tím její vymizení z reálného společenského života. Většinová tzv. zdravá část populace se s nimi setkávala jen ve velmi omezené míře a neměla tak možnost se s nimi naučit žít. Naproti tomu současná praxe vychází z konceptu zdravotního postižení jako souhrnu sociálních bariér znemožňujících uplatnění takto postižených ve společnosti. Cílem je proto pomoci začlenit zdravotně postižené do společnosti a využít tak jejich pracovního i sociálního potenciálu38

V České republice žije v současnosti přibližně 1 200 000 občanů se zdravotním postižením. Nejlepší cestou je poskytnout zdravotně handicapovaným příležitost vést pokud možno samostatný život bez závislosti na ostatních. Je třeba jim poskytnout takové individuální zdroje a sociální služby, umožňující přístup ke stejným sociálním, politickým a kulturním příležitostem jako občanům nepostiženým. Prostředky k tomu jsou sociální rehabilitace, speciální výchova, enkulturace a vzdělávání, psychologické působení a pracovní uplatnění. Integrace některých skupin postižení výrazně podporují rehabilitační, kompenzační a reedukční pomůcky a také odstraňování technických, organizačních a jiných bariér. Pro postižené osoby je důležité středoškolské a vysokoškolské vzdělávání jako příprava na budoucí povolání a uplatnění ve společnosti. Je potřeba zpřístupnit jim toto vzdělávání.

U lidí se zdravotním postižením je seberealizace a s ní velmi úzce související uplatnění na trhu práce daleko obtížnější, protože předpokladem jejich úspěšnosti je správná lokalizace, podchycení i programové rozvinutí vloh a schopností handicapovaného člověka, které nejsou omezeny nebo deformovány defektem, nemocí či úrazem.

Vedle rodin, škol, upravených či chráněných pracovišť, ústavů sociální péče a dalších zařízení se problém seberealizace týká především tlaku společnosti na vztah zaměstnavatelů k zaměstnávání spoluobčanů se zdravotním handicapem. Ti, kteří se rozhodnou nabídnout pracovní uplatnění zdravotně postiženým občanům a budou 38

Kuchař, P.: Trh práce sociologická analýza, in [5]

42

investovat do stavebních úprav, nákupu pomůcek, strojů i přístrojového vybavení, jsou podpořeni státem a náklady na zřízení i provoz společensky žádoucích pracovních míst jsou z části hrazeny ze státních či obecních prostředků39.

Chráněné pracovní místo je místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě a úřad práce může na toto místo poskytovat příspěvek, což je hlavní motivační činitel pro zaměstnavatele.

Chráněná pracovní dílna je zaměstnavatelem vymezené pracoviště, které vyplývá z dohody s úřadem práce a je přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. I chráněná pracovní dílna musí být provozována nejméně dva roky ode dne sjednaného v dohodě. I zde může úřad práce poskytnout příspěvek40.

Výše příspěvku na jedno pracovní místo může být maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až čtvrté čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením41.

39 40 41

http://mapy.vkol.cz/refer003.htm#kap8 ze dne 23. 3. 2009 http://portal.mpsv.cz/sz/local/do_info/ostatniinformace/chpm_chpd ze dne 23. 3. 2009 http://portal.mpsv.cz/sz/local/do_info/ostatniinformace/chpm_chpd ze dne 23. 3. 2009

43

4 Důsledky nezaměstnanosti a možnosti jejího řešení, včetně handicapovaných

Dlouhodobá nezaměstnanost má velký vliv na psychiku lidí. Důležitá, z hlediska návratu člověka do pracovního procesu, je právě délka nezaměstnanosti. Opětovné zařazení dlouhodobě nezaměstnaných vyžaduje vyšší náklady než zprostředkování práce osobám, pro které je nezaměstnanost jen krátkou epizodou. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena i

s velkým výskytem období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry

jedince. Proces restrukturalizace postihl zejména nekvalifikované občany, kteří spolu s mladistvými, zdravotně postiženými, národnostními menšinami (zejména Romy), ženami s malými dětmi a dále pak lidmi staršího věku (nad 50let), tvoří skupinu dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných.

4.1 Změny v chování dle délky nezaměstnanosti Nezaměstnanost jako jeden z nejsledovnanějších jevů tržního hospodářství sebou nese velkou zátěž pro stát, rodinu i samotného člověka. Nezaměstnaní zatěžují ekonomiku tím, že využívají pomoci státu ve formě podpory v nezaměstnanosti. Další velké výdaje jsou vynakládány na rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Na tyto programy přispívá každý občan tak, že příspěvek je zahrnutý do sociálního pojištění, které platíme. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácí svou kvalifikaci a odbornost a navíc neprodukují žádné hodnoty. Existují však další důsledky nezaměstnanosti a jejich vliv na společnost. Vzrůstá kriminalita, protože lidé se snaží přijít k penězům nelegální cestou. Častěji také „životní ztroskotanci“ propadají různým druhům závislostí a také se zvětšují rozdíly v životní úrovni lidí, což zapříčiňuje negativní napětí ve společnosti. Ztráta zaměstnání je pro většinu lidí nepříjemnou událostí: znamená totiž pokles životní úrovně, ekonomickou nejistotu do budoucnosti, mizí odměna jako hlavní zdroj 44

uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrž i smysluplnou činností naplňující část jejich životního času, ničí se obvyklé časové rozvržení pracovního dne, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků a dovedností. Vytrácejí se aktivity, které byly pravidelnou součástí denního pracovního rytmu člověka. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří i jako zpochybnění

svých vlastních

schopností uplatnit se ve složitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným členem společnosti. Znamená ztrátu vztahů a kontaktů, dochází k omezení sociálních kontaktů s přáteli a spolupracovníky. Člověk, který přijde o zaměstnání, prochází společenským propadem. Ztrácí status, ekonomické zdroje, hrozí mu ztráta kvalifikace, pokud je vysoce kvalifikovaný. Téměř každý nezaměstnaný prožívá nejen šok, ale i pocity nejistoty a obviňování druhých i sebe a své neschopnosti. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí smysl života, nastává postupný rozklad integrity osobnosti. Proto ztratit práci ve společnosti, kde je placená práce stále ještě spojována s vysokou společenskou i osobní hodnotou a kde je zaměstnání klíčem k životním aspiracím i zdrojem identity a sebeúcty člověka, přináší stresující životní událost. Navíc je tento subjektivně stresující zážitek okolím stále ještě vnímán jako znamení životního selhání jedince42.

4.1.1 Střednědobá nezaměstnanost po dobu 3 až 6 měsíců Zajímavý je vývoj pocitů nezaměstnaných středně dlouhou dobu (okolo tří až šesti měsíců). Tehdy se paradoxně dostavuje pocit úlevy, dotyčný začíná aktivně hledat práci, zároveň prožívá pocity radosti z dostatku volného času a tím možnost věnovat se svým koníčkům. Toto období je charakterizováno očekáváními.

4.1.2 Nezaměstnanost po dobu 6 až 9 měsíců

42

Buchotvá, B. a kolektiv: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, in [2]

45

Nezaměstnaný delší dobu než šest měsíců se však ocitá ve vrcholné fázi nezaměstnanosti, kdy dochází k jeho sociálnímu vyloučení. Nejen, že mu začíná chybět pravidelný rytmus dne, kdy ztrácí přehled o čase, ale dostavují se velmi často problémy v rodině (pokud se jedná o muže, velmi často dochází k manželským hádkám, často to vyplývá ze zažitého stereotypu, že muž se má postarat o rodinu a v takovém případě finančně zabezpečuje domácnost žena; také může dojít ke ztrátě autority u vlastních dětí), postupně je sociálně izolován od přátel a známých, dochází k růstu beznaděje s hledáním viny v sobě a komplexem méněcennosti.

4.1.3 Nezaměstnanost po dobu delší než jeden rok Nezaměstnanost roční a delší je spojena s propadáním beznaději, fatalismem, depresí a dokonce sebepoškozováním (může docházet i k sebevraždám). Je dokázáno, že nezaměstnanost je jedním z nejvýznamnějších faktorů při vzniku stresu.

Přehled stresorů: 1. ztráta blízkého, úmrtí v rodině 2. rozvod a rozchod s partnerem 3. vězení 4. úraz, vážná nemoc 5. svatba 6. ztráta zaměstnání

Náhlá, neočekávaná ztráta práce je v naší kultuře velkým zásahem do života lidí, je dokonce

traumatizujícím

existenciálním

zážitkem.

Je

tomu

tak

i

přesto,

že

nezaměstnanému odpadají „zatěžující“ faktory práce, že mu přibývá množství volného času, že vzniká nová šance pro soužití s partnerem, se členy rodiny a s přáteli a že se objevuje i naděje na nový začátek pracovní kariéry. Dlouhodobá nezaměstnanost znamená vyřazení z pracovního procesu, a tento fakt s sebou přináší řadů problémů jako ztrátu pracovních návyků, kvalifikace a sociální izolaci. Naprostá většina lidí nebere práci jen jako nutný životní úděl, s nímž je potřebné se smířit, ale pracuje s jistou samozřejmostí, která přináší radost a uspokojení. Skutečnou hodnotu práce člověk poznává, až když ji

46

ztratí. Nedobrovolné vyřazení práce z osobního života člověka má podle našich i zahraničních poznatků průkazné negativní sociální, psychologické, ale i zdravotní důsledky. Řada těchto lidí se tak ocitá na okraji společnosti a stává se prakticky nezaměstnatelnou skupinou osob. Je tedy zřejmé, že v tomto stádiu se nacházejí řešení velmi těžko a rozhodně mezi ně nepatří štědrý sociální systém. Nezaměstnanosti je třeba zejména předcházet.

4.2

Možnosti řešení nezaměstnanosti

Masová nezaměstnanost je součástí dnešního světa a není důvodu se domnívat, že nebude součástí našeho života. Od ledna 2008 je v platnosti novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který zajišťuje nezaměstnaným právo na zprostředkování vhodného zaměstnání a na podporu v nezaměstnanosti při splnění určitých podmínek. Důležitá je především spolupráce uchazeče s úřadem práce. V rámci evidence na úřadě práce má uchazeč nárok na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Nárok ale vzniká pouze v případě, že zájemce během posledních třech let alespoň 12 měsíců pracoval. Do této doby se také započítává invalidní důchod, péče o dítě do 4 let věku, osobní péče o jinou osobu nebo studium. Doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti se liší dle věku uchazeče o zaměstnání. Do 50 let věku je vyplácena dávka 6 měsíců, ve věku 50 až 55 let po dobu 9 měsíců a ve vyšším věku po dobu jednoho roku. Jak vývoj ukazuje, budoucí společnost bude klást stále větší důraz na individualitu a schopnost jedince postarat se sám o sebe. Současná politika se odklání od štědrého plošného rozdávání dávek a stát se zříká své úlohy garanta těchto služeb. Důvodem je nedostatek financí a velká zadluženost státu. Jednou z hlavních příčin představují demografické změny ve společnosti, stárnutí obyvatelstva. Je tedy velice důležité si svou práci udržet a v případě nezaměstnaných ji aktivně hledat43. Jako řešení tohoto problému se nabízí několik možností:

43

http://www.meredit.cz/content/view/101/ ze dne 26. 3. 2009

47

4.2.1 Investiční pobídky Jednou z možností řešení nezaměstnanosti je forma investičních pobídek. Je to nástroj hospodářské politiky, ekonomicky výhodný, pokud překonává existující tržní selhání. Například přilákáním investorů do míst, kde by bylo investování výhodné, ale investoři to tak nevyhodnotili. Příkladem může být nerozvinutá dopravní infrastruktura, která je často bariérou investování. Pobídka může přilákat investory. Důsledkem je růst počtu nových pracovních míst, pokles míry nezaměstnanosti, ozdravění veřejných financí díky přírůstku plateb sociálního a důchodového pojištění a pokles objemu vyplacených podpor v nezaměstnanosti.

4.2.2 Expanzivní měnová politika Centrální banka může ovlivnit míru nezaměstnanosti prováděním expanzivní měnové politiky. Ta zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru. Tím dosáhne snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace a zlepšení obchodní bilance. Firmám se vyplatí brát si úvěry a zaměstnávat nové lidi.

4.2.3 Hledání zaměstnání Další možností řešení nezaměstnanosti je hledání nového zaměstnání. Nezaměstnaní mají několik možností, jak se o daném místě dozvědět. Nejčastější hledání práce je přes úřady práce a prostřednictvím inzerátů. Velké množství nezaměstnaných využívá také služeb personálních agentur. Obzvlášť mladí lidé dávají přednost internetu, kde si mohou vyhledat specializované portály, např. www.sprace.cz, www.job.cz, www.jobdnes.cz, www.prace.cz a podobně. Portály nabízejí všeobecný přehled o aktuální situaci na trhu práce a spolupráci s personálními agenturami. Mají také kromě široké nabídky zaměstnání další výhody. Naleznete zde často užitečné rady, například jak se vyvarovat chyb při sestavování životopisu nebo jak psát motivační dopis. Také si zde můžete „pověsit“ svůj životopis a čekat, až vás nějaká firma osloví.

48

Dalšími způsoby, jak hledat zaměstnání je telefonický kontakt či osobní návštěva potenciálních zaměstnavatelů, získání informací od rodinných příslušníků a známých, a podobně.

4.2.4 Sebevzdělávání Sebevzdělávání je jako jedna z

dalších z možností, jak se vypořádat s dlouhodobou

nezaměstnaností. Nevýhoda tohoto způsobu řešení je, že vede pouze ke zvýšení šancí na získání zaměstnání, ale ne přímo k jeho získání. Nezaměstnaní považují sebevzdělávání jako možnost zlepšení postavení na trhu práce. I v této oblasti je však možno nalézt určité bariéry jako například nedostatek informací, nedostatečná motivace, vysoký věk, nedostatek finančních prostředků potřebných na získání vyššího vzdělání nebo na rozšíření vlastních znalostí a dovedností jinými způsoby a podobně.

4.2.5 Rekvalifikace Někteří nezaměstnaní upřednostňují z důvodu právě již zmíněného nedostatku finančních prostředků místo sebevzdělávání rekvalifikaci. Ta je ve většině případech bezplatná na rozdíl od jiných placených kurzů. Zároveň však platí, že zaměstnavatelé upřednostňují před rekvalifikací přímo vzdělání v daném oboru nebo praxi.

4.2.6 Podnikání Jako určité východisko pro řešení dlouhodobé nezaměstnanosti se jeví možnost sebezaměstnání, to znamená založení vlastní firmy, podnikání. Je to však spíše možnost teoretická. O tento způsob řešení nemá zájem větší množství nezaměstnaných z důvodu celé řady rizik. Patří mezi ně například vysoké počáteční náklady, ne příliš jisté příjmy, zejména z počátku.

49

4.2.7 Mobilita pracovních sil Další z možností, jak mohou nezaměstnaní řešit svou situaci, je hledání práce mimo své bydliště, takzvaná mobilita pracovních sil. Tou rozumíme dojíždění nebo stěhování obyvatelstva za prací. V České republice je všeobecně známo, že ochota ke stěhování za prací je u nás velmi nízká. Hlavní příčinou tohoto negativního přístupu je především skutečnost, že nezaměstnaní nechtějí opustit své rodiny, přátele a známé prostředí. Dalšími důvody jsou vysoké finanční náklady spojené se stěhováním a v případě starších nezaměstnaných je to právě jejich věk. Ochota dojíždět do zaměstnání se odvíjí od vzdálenosti mezi bydlištěm a místem zaměstnání. Vnímání této vzdálenosti je do značné míry subjektivní záležitostí, obvykle se uvádí zhruba jedna hodina cesty, popřípadě maximálně padesátikilometrová vzdálenost. Ochota dojíždět také závisí na dostupnosti dopravního spojení do potenciálního zaměstnání, na výši nákladů s pojených s dojížděním či na časové ztrátě vzniklé v důsledku dojíždění. Dalším důvodem neochoty k přijetí zaměstnání mimo bydliště je, jedná-li se o nezaměstnané s malými dětmi.

4.2.8 Práce v šedé ekonomice Také za určitý způsob řešení nepříznivé situace dlouhodobě nezaměstnaných můžeme považovat práci v šedé ekonomice. Je to ale činnost, která není zcela v souladu s právními předpisy. Konkrétně se jedná o takové aktivity, které se vyhýbají například daňovým povinnostem, nezaměstnaní porušují zákony neoprávněným pobíráním sociálních dávek. K přijetí práce v šedé ekonomice mohou také přispívat právě nízké sociální dávky, které nestačí k pokrytí potřeb a proto se je nezaměstnaní snaží doplnit určitými dodatečnými příjmy, které se mnohem snadněji získávají právě těmito činnostmi.

50

4.3 Možnost uplatnění handicapovaných Zdravotně postižení lidé potřebují pomoc celé společnosti. Stát jim vychází vstříc vytvářením potřebného legislativního prostředí. Počátkem 90. let 20. století se začala rozvíjet česká legislativa týkající se sociálního zabezpečení osob se zdravotním postižením. Ukotvení problematiky postavení těchto lidí ve společnosti a jejich sociálního zabezpečení však bylo nesourodé. Tato neudržitelná legislativní situace a nespokojenost osob se zdravotním postižením, ale i osob a organizací zabývajících se postavením této znevýhodněné skupiny, vyústila v roce 2006 v přijetí nového zákona o sociálních službách, zákon č. 108/2006 Sb.

Pro přehled uvádím sociálně právní předpisy týkající se legislativy handicapovaných: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.

nemocenské pojištění: Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců Zákon č. 143/1965 Sb. o poskytování dávek v nemocenském pojištění

pojistné na sociální zabezpečení: Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Vyhláška č. 161/1998 Sb. o promíjení penále správami sociálního zabezpečení

důchodové pojištění: Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění Nařízení vlády č. 415/2005 o zvýšení důchodu v r. 2006

státní sociální podpora: Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Zákon č. 463/1991 Sb. o životním minimu

51

Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory sociální péče Zákon č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení Vyhláška č. 308 /2003 Sb., kterou se stanoví částky, o které se pro účely soc. potřebnosti navyšuje životní minimum osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování Vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Vyhláška č. 82/1993 Sb. o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Nařízení vlády č. 303/1995 Sb. o minimální mzdě

zákoník práce a navazující předpisy: Zákon č. 65/1965 Sb. - zákoník práce Zákon č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony nařízení vlády č. 67/2005 Sb. o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů za výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.

předpisy o zaměstnanosti: Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon 435/2004 Sb.

Vyhláška č. 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců44

44

http://www.paraple.cz/Default.aspx?tabid=149 ze dne 15.12. 2008

52

Zákon o sociálním zabezpečení a jeho prováděcí předpisy mají pro osoby se zdravotním postižením velký význam, přestože zaměstnávání těchto osob primárně řeší jiné právní úpravy,. Ať už se to týká vzniku termínu „osobní asistence“ nebo zavedení příspěvku na péči, který slouží těmto lidem jako prostředek k zaplacení právě výše uvedené osobní asistence a dalších sociálních služeb. Inovace v sociální sféře (spolu se zavedením povinného registru poskytovatelů sociálních služeb) by mohly zapříčinit změny v postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce. V opačném případě, mohly by mít alespoň určité vedlejší účinky na jejich postavení ve společnosti nebo na jejich aktivitu a snahu se do společnosti začlenit. Z vlastní zkušenosti, mám dceru po úraze páteře a již třetí rok se pohybuje pouze na invalidním vozíku, cítím i vzhledem k ostatním osobám se zdravotním postižením určitou nespokojenost se zákonem o sociálních službách.. Každý den jsem v pozici poskytovatele osobní asistence své dcery. Nespokojenost se týká především výše poskytovaného příspěvku na péči a nesnází s koordinací jednotlivých osobních asistentů. Zde si ze položit otázku, zda osoby se zdravotním postižením považují uvedený zákon spíše za přínosný či zda v něm vidí určitou překážku v jejich uplatnění ve společnosti, a tím i na pracovním trhu.

Existuje však celá řada dalších problémů, které takto znevýhodněným osobám ve společnosti mnohdy zbytečně znesnadňují život. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením je v České republice velmi neuspokojivé. Od počátku roku 2002 se nejen zvýšil počet uchazečů o zaměstnání této skupiny občanů, ale výrazně se snížil počet pracovních míst pro tuto skupinu lidí. To má za následek podstatný nárůst počtu uchazečů, připadajících na jedno pracovní místo45.

„Tento nepříznivý vývoj pokračuje přesto, že zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností podporují mimo jiné povinné kvóty, které stanoví zákon č. 1/1991 Sb. Tento zákon ukládá zaměstnavatelům s 25 a více zaměstnanci zaměstnat 4% osob se změněnou pracovní schopností. Zaměstnavatel má přitom na výběr tři možnosti, jak splnit povinnost zaměstnat handicapované spoluobčany: může je zaměstnat přímo, a nebo odebírat výrobky či služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než polovinu osob se změněnou pracovní schopností. Nabízí se také možnost odvodů do státního rozpočtu, jehož výše činí

45

http://www.jobpilot.cz/content/service/jobjournal/handicap/zamestnavani.html ze dne 31. 3. 2009

53

1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za prvních 9 měsíců kalendářního roku, v němž má být povinnost splněna. Tyto tři možnosti lze i kombinovat, což také mnozí zaměstnavatelé využívají. Protože hlavním cílem legislativní úpravy je dosáhnout, aby se zvýšil počet zaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností, jsou zaměstnavatelé motivováni k přímému zaměstnání i dalšími formami. Na prvním místě jsou to daňové úlevy poskytované formou snížení daně. Paragraf 35 zákona č. 586/1992 Sb. stanoví, že za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností se daň snižuje o 18 tisíc korun ročně a o poměrnou část této sumy, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo. V případě, že jde o zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, snižuje se daň o 60 tisíc korun ročně a o poměrnou část této sumy, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

Daňová úleva však není jediným nástrojem, jímž jsou zaměstnavatelé stimulováni k vytváření pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností. Pokud se rozhodnou tyto osoby zaměstnat, mohou pro ně zřizovat chráněná pracoviště či místa v chráněných dílnách. Na jejich zřízení pak mohou obdržet od úřadu práce příspěvek až 100 tisíc korun na jedno místo. Tento příspěvek se poskytuje i zálohově a zúčtuje se do šesti měsíců. Dohodu o zřízení chráněného pracoviště či místa v chráněné dílně včetně výše úhrady a závazku zaměstnavatele, že chráněné místo bude provozovat nejméně po dobu dvou let, je třeba uzavřít ještě před přijetím zaměstnance do pracovního poměru. Kromě toho může úřad práce poskytovat zaměstnavatelům příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů chráněné dílny nebo chráněného pracoviště až do výše 40 tisíc korun ročně na jednoho pracovníka se změněnou pracovní schopností. Pokud budeme vycházet ze situace zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci, pak pro něj může znamenat zaměstnání jednoho člověka se změněnou pracovní schopností s využitím institutu chráněného pracoviště v období 2 let, na které se smlouva s úřadem práce uzavírá, nemalý ekonomický přínos, jak ukazuje následující přehled:

54

Úspora na dani z příjmu

36 000 Kč

Úspora na odvodu do státního rozpočtu

48 963 Kč

Příspěvek na zřízení chráněného pracoviště (50%)

50 000 Kč

Příspěvek na provoz chráněného pracoviště (50%)

40 000 Kč

Celkem

174 963 Kč

Pokud by šlo o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, vypadala by situace přibližně takto: Úspora na dani z příjmu

120 000 Kč

Úspora na odvodu do státního rozpočtu

48 963 Kč

Příspěvek na zřízení chráněného pracoviště (80%)

80 000 Kč

Příspěvek na provoz chráněného pracoviště (80%)

64 000 Kč

Celkem

321 963 Kč

Jak je vidět, může být tato forma zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností spojena se zajímavým ekonomickým přínosem i pro zaměstnavatele, na které se povinná kvóta nevztahuje. V tomto případě nezískává zaměstnavatel položku uvedenou jako úspora na odvodu do státního rozpočtu. Ti však ani v loňském roce nevyužili možnost zřizovat chráněná místa a tím vylepšit ekonomiku své firmy46“.

Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob zdravotně postižených není však příliš vysoká. Raději platí odvod do státního rozpočtu, než aby zaměstnávali povinný podíl 4% z celkového počtu zaměstnanců (u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci) těchto osob.

V dnešní době je spousta organizací, které se snaží zlepšit situaci v oblasti zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Uvědomujeme si, že většina lidí chce být užitečná, prospěšná a v neposlední řadě finančně soběstačná. U osob se zdravotním postižením toto 46

http://www.jobpilot.cz/content/service/jobjournal/handicap/zamestnavani.html ze dne 31. 3. 2009

55

tvrzení platí také, ne-li ještě více. Prostřednictvím zaměstnání se značná část osob se zdravotním postižením sociálně integruje, není uzavřená se svým handicapem doma mezi čtyřmi stěnami. Je to také cíl Národní rady osob se zdravotním postižením, která se snaží o zlepšení postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce.

Další organizace, Svaz paraplegiků, občanské sdružení lidí ochrnutých po poranění míchy, byl založen v roce 1990. Působí na území České republiky. Hájí zájmy lidí s tímto zdravotním postižením a pomáhá jim vrátit se po úrazu co nejrychleji do běžného života. V roce 1994 otevřel s pomocí pana Zdeňka Svěráka Centrum Praple.

V České republice zasáhne úraz s poraněním míchy každý týden do života čtyř lidí. Musí začít znovu, jinak, na vozíku. Centrum Paraple jim pomáhá najít cestu dál, vyrovnat se s novou životní situací, zlepšit fyzický a psychický stav, dosáhnout co největší soběstačnosti a nezávislosti, vrátit se k rodině, přátelům, do školy, do zaměstnání, ke sportu. Nabízí pomoc a podporu lidem z celé republiky v prvním složitém období po úrazu i v průběhu dalšího života. Přímá pomoc Centra Paraple lidem po poranění míchy: -

vyhledává nové občany po úrazu s poraněním míchy z celé České republiky a pomáhá jim aktivně se vyrovnat s novou situací.

-

Udržuje dlouhodobý kontakt s vozíčkáři po poranění míchy a pomáhá jim v dalších letech po úrazu.

-

Poskytuje informační servis – linku pomoci. Pomáhá orientovat se v předpisech a nařízeních, která usnadňují návrat do normálního života. Poskytuje poradenství a konzultace při řešení sociálně-právních a zdravotních problémů, při vytváření dlouhodobého rehabilitačního programu, při přestavbě bytu, úpravě automobilu na ruční ovládání, získání řidičského oprávnění a při hledání zaměstnání. Půjčuje k vyzkoušení rehabilitační a kompenzační pomůcky, radí při jejich výběru a získávání.

-

Nabízí rehabilitaci zaměřenou na zlepšení fyzické a psychické kondice a na nácvik soběstačnosti.

-

Intenzivní sociálně-rehabilitační program s opakovanými 1-3 týdenními pobyty v Centru Paraple je určen novým klientům po úrazu.

-

Ambulantní sociálně-rehabilitační program s možností zajištění dopravy do Centra Paraple mohou využít klienti z Prahy a okolí. 56

-

Rehabilitační, rekondiční a sportovní pobyty s různým zaměřením jsou pořádány pro paraplegiky a tetraplegiky v dalších letech po úrazu.

-

Sportovní program umožňuje vyzkoušet např. plavání, stolní tenis, bocciu, florbal, volejbal, lukostřelbu, potápění, letní vodácký kurz, zimní lyžařský kurz na monoski. Zájemcům předáváme kontakty na organizace a sportovní kluby, které sportovní činnost provozují47.

Realizuje se zde také spousta projektů, jako Běh pro Paraple, S vozíkem na cestách, Kavárna pod Parapletem, Večery pod Parapletem, Ubytování v Centru Paraple. Projekt David pořádá Centrum Paraple ve spolupráci s ČVUT v Praze a s Kontem Bariéry Nadace Charty 77 kurzy práce s počítačem a softwarovým vybavením pro vozíčkáře. Kurzy jsou týdenní, s možností ubytování. Cílem je uplatnění vozíčkářů na trhu práce48.

Finanční prostředky na činnost Centra Paraple získává Svaz paraplegiků z grantů Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Magistrátu hlavního města Prahy. Významnou část tvoří příspěvky dlouhodobých partnerů Centra Paraple a jednorázové i opakovaně poskytované příspěvky firem a občanů. Svaz paraplegiků založil pro finanční zajištění přestavby a vybavení budovy Centra a zejména pro jeho činnost Konto Paraple. V pořadu České televize nazvaném Dobročinná akademie žádá každoročně Zdeněk Svěrák veřejnost o podporu této činnosti. Zdeněk Svěrák je současně prezidentem Správní rady konta Paraple, která kontroluje využití darovaných finančních prostředků. Celé složení správní rady je uvedeno na internetových stránkách Centra Paraple www.paraple.cz. Svaz paraplegiků nechává každý rok provést kontrolu svého finančního hospodaření . Výsledný audit je zveřejňován na internetových stránkách Centra. Pomoc Centra Paraple vyhledá osobně, telefonicky, písemně nebo prostřednictvím e-mailu každý rok asi 1000 lidí49.

Burza práce je novým projektem Konta Bariéry, který má přispět k lepšímu uplatnění handicapovaných na trhu práce. Na portálu http://www.bariery.cz/burzaprace/ naleznete

47

http://www.paraple.cz/tabid/57/Default.aspx ze dne 15.11.2008 http://www.paraple.cz/tabid/57/Default.aspx ze dne 15.11.2008 49 http://www.paraple.cz/tabid/57/Default.aspx ze dne 15.11.2008 48

57

databázi pracovních nabídek, ty aktuální můžete dostávat i na svůj mail. Dozvíte se důležité informace, najdete praktické rady, třeba jak správně napsat životopis50.

Dalším zajímavým projektem se zabývalo v předchozích dvou letech Centrum pro zdravotně postižené kraje Praha. Jednalo se o projekt EU s názvem Komplexní služby napomáhající integraci osob se zdravotním postižením do společnosti. Tento projekt byl podpořen z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hl. m. Prahy. Projekt tedy podporoval zdravotně postižené nezaměstnané občany České republiky. Nejen že nabízel sociální poradenství, osobní asistence při docházce do různých druhů kurzů, ale zejména výuku anglického jazyka, kurzy pro zvýšení počítačové gramotnosti, široké spektrum rekvalifikačních kurzů. Dále také zprostředkování kontaktů s potencionálním zaměstnavatelem a přepravu osob na kurzy51.

Lidem, kteří se ocitli v různých krizových životních situacích pomáhají mimo jiných subjektů také nadace. Několik nejznámějších je uvedeno v příloze č. 3. Každá je zaměřená určitým

směrem pomoci v řešení neobyčejně složitých sociálních, zdravotních a

ekonomických problémů, včetně přispění k lepšímu uplatnění na trhu práce.

50 51

http://www.paraple.cz/tabid/57/Default.aspx ze dne 15.11.2008 www.czppraha.cz ze dne 10. 1. 2009

58

Závěry a doporučení Tato práce se zabývá společností, která prochází odjakživa určitým tempem společenských změn. Existují zde faktory vlivu fyzického prostředí, které bychom si mohli rozdělit do obecnějších kategorií a to ekonomických, politických a kulturních vlivů. Jejich důsledkem dochází v současné době ke změnám. K jednomu velmi výraznému radikálnímu zlomu ve společnosti došlo v období průmyslové revoluce, kdy dochází k rozvoji tržní ekonomiky a politickým změnám. Roste výroba a spotřeba, dochází k celkovému zvýšení materiálního bohatství, vzdělanostní a kulturní úrovně. Velice významná je pro člověka práce. Plní důležitou roli důstojné existence, která přináší jedinci nejen materiální prospěch, ale zároveň další její rolí je udržení sebeúcty, přínosu pocitu seberealizace a společenské užitečnosti. Její ztráta je velmi nepříjemným obdobím pro každého člověka, kdy se stává nezaměstnaným. Nezaměstnanost obecně historicky i v současnosti patří bezesporu k nejvýznamnějším, nejsledovanějším a nejdiskutovanějším jevům a zároveň problémům tržního hospodářství. Má četné negativní sociálněekonomické důsledky, a to jak pro bezprostředně postižené jednotlivce či jejich rodiny a domácnosti, tak i pro jejich okolí a stejně tak pro celou společnost, která musí nést přímé i nepřímé náklady vázané na nezaměstnanost a její překonávání. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost patří k faktorům, které výrazně přispívají ke vzniku a šíření řady sociálně patologických jevů ve společnosti. Má velký vliv na psychiku lidí a důležitá, z hlediska návratu člověka do pracovního procesu, je délka nezaměstnanosti. Ta má také vliv na výši nákladů k opětovnému zařazení nezaměstnaných do pracovního procesu. Z analýzy vyplývá, že pro řešení nezaměstnanosti je v první řadě nezbytný aktivní přístup nezaměstnaného. Velký důraz společnosti je kladen na individualitu jedince a jeho schopnosti postarat se sám o sebe při ztrátě zaměstnání. Řešením je hledání nového zaměstnání, sebevzdělávání, rekvalifikace, podnikání, ochota dojíždění za zaměstnáním atd. Velmi významnou roli zde hraje politika zaměstnanosti, jako důležitá součást sociální politiky, jejímž úkolem je zejména přispívat k podpoře dynamické rovnováhy na trhu práce a ke snižování nezaměstnanosti ve společnosti.

59

Mezi nejrizikovější skupiny lidí, u kterých nezaměstnanost hrozí jsou pracovníci s nízkou kvalifikací, problémové skupiny, lidé starší nad 45 let, mladí absolventi škol, ženy s malými dětmi, cizinci, handicapovaní a další. Právě osobám se zdravotním postižením a jejich problémům s nalezením odpovídajícího uplatnění se analýza zabývá. Jako jedna z možností, jak by se mohl zdravotně postižený člověk seberealizovat, je chráněné pracoviště. Jde zejména o to, aby se osobám se zdravotním postižením zlepšilo postavení ve společnosti a bez problémů se začlenili na trhu práce. Stát jim vychází vstříc vytvářením potřebného legislativního prostředí. Také k tomu napomáhá projekt Evropské unie s názvem Komplexní služby jehož cílem je integrace osob se zdravotním postižením do společnosti. V České republice se v současné době touto otázkou zabývá mnohem více různých subjektů než tomu bylo v minulosti. Jsou to například Národní rada osob se zdravotním postižením, Svaz paraplegiků, Centrum Paraple, Konto bariéry různé nadace a spousta dalších organizací pomáhající lidem, kteří se dostali do krizových životních situací. Důležitá je i motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob zdravotně postižených. Z analýzy vyplývá, že tato motivace není příliš vysoká. Zaměstnavatelé nemají příliš zájem zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přestože jim to ukládá zákon. U zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci je povinnost zaměstnat 4% osob se změněnou pracovní schopností. Zaměstnavatelé volí raději další možnou variantu, při nesplnění této podmínky, kterou jim zákon umožňuje, a to jsou odvody do státního rozpočtu. Navrhovala bych zvýšit povinný podíl, případně by mohl být zaměstnavatelům zvýšen odvod do státního rozpočtu. Na druhé straně však zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby zdravotně postižené nebo je hodlají zaměstnat, měla by být poskytována větší finanční podpora, např. formou větších daňových úlev. Také by mělo být umožněno zaměstnavateli zaměstnat osobu zdravotně postiženou i v případě, kdy pracoviště nevyhovuje některému z požadavků bezbariérovosti či jiných povinností vyplývajících ze zákona, Zákoník práce § 134, pokud se tato osoba vyjádří, že ji tato okolnost nikterak nevadí. Souhlas s tímto faktem by měl být písemný s vyjasněním práv a povinností obou stran.

60

Seznam použité literatury Tištěné monografie: [1]

Brožová, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 144 s. ISBN 80-86429-16-4.

[2]

Buchtová, Božena a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, vydání 1. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. 240 s. ISBN 80247-9006-8.

[3]

Echaudemaison, C. – D. a kolektiv. Slovník ekonomie a sociálních věd, 1. vydání. Praha: E. W. A. Edition, s. r. o., 1995. 420 s. ISBN 80-85764-13-X.

[4]

Giddens, Antony. Sociologie. Praha: Agro, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.

[5]

Kuchař, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. 175 s. ISBN 987-80-246-1383-3.

[6]

Nový, Ivan; Durynek, Alois. Sociologie pro ekonomy a manažery, 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 281 s. ISBN 80-247-17050

[7]

Petrusek, Miloslav; Winkler Jiří. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-164-1

[8]

Samuelson, Paul A.; Nordhaus, William D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

[9]

Žídek, L. Transformace české ekonomiky 1989 – 2004, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 304 s ISBN 80-7179-922-X

61

Internetové zdroje: [1]

http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/me/me_p13.htm ze dne 12. 11. 2008

[2]

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/75162-nezamestnanost ze dne 12. 12. 2008

[3]

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/122645-nezamestnanost ze dne 12. 12. 2008

[4]

http://baner.unas.cz/ ze dne 12. 12. 2008

[5]

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc ze dne 23. 2. 2009

[6]

http://www.euroekonom.cz/grafy-data.php?type=cesko-minimalni-mzda-rok ze dne 27. 12. 2008

[7]

http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html ze dne 27. 12. 2008

[8]

http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1358207/nezamestnanost-v-lednu-skokovenarostla-pracovni-mista-mizi-ve-velkem.html ze dne 12. 2. 2009

[9]

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 27. 12. 2008

[10]

http://portal.mpsv.cz/sz/stat ze dne 27. 12. 2008

[11]

http://www.mpsv.cz/files/clanky/6249/09022009opr.pdf ze dne 23. 3. 2009

[12]

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi-v-cr/mpsvnezamestnanost-leden09-6-8-procenta/1000604/52259/ ze dne 23. 3. 2009

[13]

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 14. 2. 2009

62

[14]

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes ze dne 5. 3. 2009

[15]

http://www.lidovky.cz/nezamestnanost-potvrdila-recesi-dq1/ln_ekonomika.asp?c=A090309_101317_ln_ekonomika_abc ze dne 23. 3. 2009

[16]

http://mapy.vkol.cz/refer003.htm#kap8 ze dne 23. 3. 2009

[17]

http://portal.mpsv.cz/sz/local/do_info/ostatniinformace/chpm_chpd ze dne 23. 3. 2009

[18]

http://www.meredit.cz/content/view/101/ ze dne 26. 3. 2009

[19]

http://www.paraple.cz/Default.aspx?tabid=149 ze dne 15.12. 2008

[20]

http://www.jobpilot.cz/content/service/jobjournal/handicap/zamestnavani.html

ze

dne 31. 3. 2009

[21]

http://www.paraple.cz/tabid/57/Default.aspx ze dne 15.11.2008

[22]

www.czppraha.cz ze dne 10. 1. 2009

[23]

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/?_piref37_240420_37_240419_2 40419.statse=2000000000011&_piref37_240420_37_240419_240419.statsk=2000 000000017&_piref37_240420_37_240419_240419.send=send&_piref37_240420_ 37_240419_240419.stat=2000000000018&_piref37_240420_37_240419_240419.o bdobi=A&_piref37_240420_37_240419_240419.uzemi=1000&ok=Vyber ze dne 2. 2. 2009

63

Seznam příloh: Příloha č. 1: Uchazeči a volná místa (od r. 2004) v celé ČR Příloha č. 2: Strukturovaný počet uchazečů (od 1. 7. 2004) v celé ČR Příloha č. 3: Seznam nadací

64

Příloha č. 1

Uchazeči a volná místa (od 2004) v celé ČR Období

Uchazeči

Volná místa Míra nezam.

01/2009

398 061

68 494

6,8 %

12/2008

352 250

91 189

6,0 %

11/2008

320 299

111 307

5,3 %

10/2008

311 705

130 124

5,2 %

09/2008

314 558

139 557

5,3 %

08/2008

312 333

150 907

5,3 %

07/2008

310 058

150 240

5,3 %

06/2008

297 880

151 881

5,0 %

05/2008

302 507

151 344

5,0 %

04/2008

316 118

152 267

5,2 %

03/2008

336 297

151 311

5,6 %

02/2008

355 033

150 328

5,9 %

01/2008

364 544

145 921

6,1 %

12/2007

354 878

141 343

6,0 %

11/2007

341 438

141 371

5,6 %

10/2007

348 842

143 571

5,8 %

09/2007

364 978

137 528

6,2 %

08/2007

372 759

133 492

6,4 %

07/2007

376 608

124 034

6,4 %

06/2007

370 791

123 334

6,3 %

05/2007

382 599

119 552

6,4 %

04/2007

402 932

113 958

6,8 %

03/2007

430 474

107 763

7,3 %

02/2007

454 737

104 910

7,7 %

01/2007

465 458

97 961

7,9 %

12/2006

448 545

93 489

7,7 %

11/2006

432 573

99 064

7,3 %

10/2006

439 788

101 228

7,4 %

09/2006

454 180

97 582

7,8 %

08/2006

458 729

94 265

7,9 %

07/2006

458 270

88 269

7,9 %

65

Období

Uchazeči

06/2006

451 106

86 001

7,7 %

05/2006

463 042

80 914

7,9 %

04/2006

486 163

74 128

8,3 %

03/2006

514 759

70 485

8,8 %

02/2006

528 154

66 498

9,1 %

01/2006

531 235

59 408

9,2 %

12/2005

510 416

52 162

8,9 %

11/2005

490 779

52 994

8,4 %

10/2005

491 878

55 121

8,5 %

09/2005

503 396

55 801

8,8 %

08/2005

505 254

59 285

8,9 %

07/2005

500 325

56 790

8,8 %

06/2005

489 744

56 994

8,6 %

05/2005

494 576

57 250

8,6 %

04/2005

512 557

55 864

8,9 %

03/2005

540 456

55 941

9,4 %

02/2005

555 046

56 068

9,6 %

01/2005

561 662

54 217

9,8 %

12/2004

541 762

52 850

9,5 %

Volná místa Míra nezam.

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/?_piref37_240420_37_240419_240419.s tatse=2000000000011&_piref37_240420_37_240419_240419.statsk=2000000000017&_p iref37_240420_37_240419_240419.send=send&_piref37_240420_37_240419_240419.sta t=2000000000018&_piref37_240420_37_240419_240419.obdobi=A&_piref37_240420_3 7_240419_240419.uzemi=1000&ok=Vyber ze dne 2. 2. 2009

66

Příloha č. 2

Strukturovaný počet uchazečů (od 1.7. 2004) v celé ČR Období

Celkem

Z toho

Z toho

Z toho

Z toho

nezaměstnaných

mužů

žen

OZP

absolventů

01/2009

398 061

199 794

198 267

63 303

19 967

12/2008

352 250

168 611

183 639

61 136

19 716

11/2008

320 299

146 825

173 474

58 984

19 701

10/2008

311 705

139 731

171 974

58 430

21 953

09/2008

314 558

139 271

175 287

58 759

24 554

08/2008

312 333

134 870

177 463

59 907

15 033

07/2008

310 058

134 213

175 845

60 276

12 061

06/2008

297 880

131 342

166 538

60 126

9 774

05/2008

302 507

135 049

167 458

61 084

11 324

04/2008

316 118

143 069

173 049

62 312

13 733

03/2008

336 297

156 270

180 027

64 072

15 166

02/2008

355 033

167 465

187 568

65 258

16 169

01/2008

364 544

172 533

192 011

65 870

16 768

12/2007

354 878

163 728

191 150

65 216

17 792

11/2007

341 438

153 246

188 192

64 306

18 870

10/2007

348 842

154 900

193 942

64 637

23 066

09/2007

364 978

161 412

203 566

65 798

26 728

08/2007

372 759

161 614

211 145

66 862

17 966

07/2007

376 608

164 608

212 000

67 514

14 553

06/2007

370 791

165 310

205 481

67 701

12 677

05/2007

382 599

173 237

209 362

68 581

15 497

04/2007

402 932

185 709

217 223

69 787

19 206

03/2007

430 474

203 912

226 562

71 327

21 846

67

Období

Celkem

Z toho

Z toho

Z toho

Z toho

nezaměstnaných

mužů

žen

OZP

absolventů

02/2007

454 737

217 975

236 762

72 303

24 055

01/2007

465 458

222 567

242 891

72 756

25 569

12/2006

448 545

209 832

238 713

71 318

26 864

11/2006

432 573

197 288

235 285

70 371

28 381

10/2006

439 788

199 028

240 760

70 590

33 105

09/2006

454 180

205 214

248 966

71 151

37 056

08/2006

458 729

205 047

253 682

72 319

27 331

07/2006

458 270

206 608

251 662

72 882

21 777

06/2006

451 106

207 438

243 668

72 852

19 142

05/2006

463 042

217 209

245 833

73 985

22 998

04/2006

486 163

233 811

252 352

74 996

27 183

03/2006

514 759

254 221

260 538

76 324

29 995

02/2006

528 154

262 479

265 675

76 522

31 699

01/2006

531 235

262 485

268 750

76 526

32 483

12/2005

510 416

244 785

265 631

75 316

33 288

11/2005

490 779

229 013

261 766

74 128

34 333

10/2005

491 878

226 854

265 024

73 791

38 400

09/2005

503 396

231 231

272 165

74 258

42 264

08/2005

505 254

230 547

274 707

74 829

31 917

07/2005

500 325

230 010

270 315

74 666

24 992

06/2005

489 744

229 301

260 443

74 307

22 506

05/2005

494 576

234 828

259 748

74 383

26 408

04/2005

512 557

248 451

264 106

75 000

31 157

03/2005

540 456

269 242

271 214

76 345

34 639

02/2005

555 046

278 056

276 990

76 427

37 229

01/2005

561 662

280 702

280 960

76 452

39 484

12/2004

541 762

265 461

276 301

74 689

41 502

11/2004

517 726

246 709

271 017

72 877

42 294

10/2004

517 812

244 925

272 887

72 323

47 381

09/2004

530 239

251 083

279 156

72 882

52 916

08/2004

536 012

251 852

284 160

73 587

45 152

07/2004

532 128

251 729

280 399

73 258

38 089

68

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/?_piref37_240420_37_240419_240419.s tatse=2000000000011&_piref37_240420_37_240419_240419.statsk=2000000000017&_p iref37_240420_37_240419_240419.send=send&_piref37_240420_37_240419_240419.sta t=2000000000017&_piref37_240420_37_240419_240419.obdobi=A&_piref37_240420_3 7_240419_240419.uzemi=1000&ok=Vyber ze dne 2. 2. 2009

69

Příloha č. 3

Seznam nadací Nadace Charty 77 – Konto Bariéry Melantrichova 5 110 00 Praha 1 tel.: 224 214 452 [email protected] www.bariery.cz

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Senovážné nám. 2 111 21 Praha 1 tel.: 224 216 883 [email protected] www.vdv.cz

Nadace Dagmar a Václava Havlových - Vize 97 Voršilská 10 110 00 Praha 1 tel.: 234 097 811 [email protected] www.vize.cz

Nadační fond Václava Klause Politických vězňů 10 110 00 Praha 1 tel.: 222 192 409

Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových 119 08 Praha 1 – Hrad tel.: 224 373 701

70

[email protected] www.nadacnifondklausovych.cz

Nadace Pro Futuro Washingtonova 1599/17 110 00 Praha 1 telefon není zaveden

Píšťalka o.s. Libická 15 130 00 Praha 3 tel.: 271 734 602 [email protected] www.pistalka.cz - pro osoby se získaným postižením do 35 let.

Fond drobného dárcovství - Český Telecom, a.s. Olšanská 5 130 00 Praha 3 tel.: 800 123 456 www.telecom.cz

Nadace Syner Rumunská 655/9 460 01 Liberec 4 tel.: 486 123 111 www.nadacesyner.cz 9

Zdroj: http://www.paraple.cz/Default.aspx?tabid=184 ze dne 15. 11. 2008

71