Soudní znalectví ve specializaci silniních nehod

KA1 Analýza dopravních nehod a konflikt Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod

Úvod do soudního znalectví Doc. Ing. Aleš V É M O L A, Ph.D. Ústav

soudního inženýrství Vysokého u ení technického v Brn

www.usi.cz e-mail: [email protected]

1

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Úvod do soudního znalectví

Co vlastn

eší soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod?

Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h?

2

Úvod do soudního znalectví Jaký je rozdíl v rychlosti jízdy 50 nebo 60 km/h v1

v2

60 km h

1

v2

50 km h

1

str

v2

50 :

s1

60 : v1

v2 .t r

v22 2.a

??????

s2

str

v2

s1

13,9

v22 2 a s

193,2 2 6

v1

0

30 m

16,7 2 2 6 30 16,7

??? 3

1

Soudní inženýrství První definici soudního inženýrství (dále jen SI) formuloval zakladatel v deckého pojetí SI, Ing. Ji í Smr ek (1906 – 1987). Dnes je možné tuto definici interpretovat následovn :

4

Soudní inženýrství Soudní inženýrství –

je technická disciplína, zabývající se zkoumáním p í in, pr b hu a d sledk negativních technických jev všech obor a n kterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, pro ú ely ízení p ed státními orgány v ízení trestním a ob anskoprávním, p ípadn i pro pot eby správních orgán , organizací i ob an v souvislosti s jejich právními úkony. Využívá poznatk a metod r zných technických obor a p írodních v d. Takovému oboru íkáme - interdisciplinární.

5

Soudní inženýrství D ležitá v tomto kontextu je tzv. zvláštní kvalifikace znalce, odlišující znalce od experta. Výsledky práce experta jsou zpravidla ur eny subjekt m, jimž je posuzovaná problematika blízká, lidem z jeho oboru a obor návazných. Zp sob jeho práce je dán jenom jeho úvahou, podklady pro práci si m že opat ovat zp sobem, který uzná v daném p ípad za vhodné. 6

2

Soudní inženýrství zvláštní kvalifikace znalce Znalecký posudek musí problematiku ur itého oboru p etlumo it do formy, jež je pochopitelná pro orgány inné v p íslušném ízení i pro subjekty, jichž se výsledek ízení týká. Legislativa upravující znaleckou innost: zákon . 36/1967 Sb., … o znalcích a tlumo nících vyhláška . 37/1967 Sb., … k provedení zákona o znalcích a tlumo nících 7

Soudní inženýrství • Kriminalistika se liší od soudního inženýrství tím,

že shromaž uje d kazy, aby umožnila vypátrání a usv d ení pachatele trestné innosti, znalecký posudek je sám d kazem, • Soudní inženýrství - technická disciplína, zabývající se zkoumáním p í in, pr b hu a d sledk (negativních) technických jev všech obor a n kterých zákonitostí ekonomických, zejména cen majetku, objas ováním t chto jev pro ú ely ízení p ed státními orgány zejména v ízení trestním, ob anskoprávním a správním, p íp. i pro pot eby ob an a organizací v souvislosti s jejich právními úkony. 8

Soudní inženýrství Právní problematika soudního inženýrství

Obecná metodika soudního inženýrství

Speciální metodika soudního inženýrství

Práva a povinnosti znalc

Teorie znaleckých podklad

Analýza silni ních nehod

Související právní p edpisy

Prvotní znalecké úkony

Znalecká innost ve stavebnictví

Právní otázky ve znaleckém posudku

Nález znaleckého posudku Vlastní posudek, otázky a odpov di Úkony po podání posudku Teorie zp tné vazby soudního inženýrství Úvod do speciálních metodik

Oce ování majetku: - obecná metodika - motorová vozidla - nemovitosti - ostatní majetek Další podle jednotlivých obor znalecké innosti 9

3

Soudní znalectví zprost edkuje p íslušnému orgánu odborné znalosti aplikované na jev, o kterém má tento orgán rozhodovat

10

Soudní znalectví Historie Ústavu soudního inženýrství: • 3/1965 Popud rektora na z ízení ÚSI • 9/1965 Zahájení innosti, vedením byl pov en autor nám tu Ing. Ji í Smr ek, organiza n odd lení SI bylo p i rektorátu • 1966/67 První kurs TASN a OMV • 4/1970 Ústav soudního inženýrství VUT v Brn • 2007 Samostatný vysokoškolský ústav – Ing. Ji í Smr ek 1965 – 1979 – Prof. Ing. Albert Bradá , DrSc. 1979 - dosud 11

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Metoda postupu p i znaleckém zkoumání: SYSTÉMOVÝ P ÍSTUP 1. Rozd lení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy Obecný systém: • lov k •stroj •okolí (prost edí)

12

4

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod 1. Rozd lení zkoumaného systému na prvky, eventuáln subsystémy

• • • •

P íklad: st et vozidla s chodcem lov k 1: chodec lov k 2: idi stroj: vozidlo okolí (prost edí): vozovka, p ekážka

13

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod

2. Popis vlastností prvk systému

P íklad: st et vozidla s chodcem • lov k 1: chodec – stá í rychlost ch ze – momenty setrva nosti b hem pohybu p i st etu – hmotnost, rozsah a zp sob zran ní

• lov k 2:

idi

– reak ní doba (optická, psychická, svalová) – hmotnost

14



P íklad: st et vozidla s chodcem • lov k 1: chodec – stá í

rychlost ch ze (1)

15

5




rychlost ch ze (2)

16




rychlost ch ze (3)

17

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod 2. Popis vlastností prvk systému • stroj:

vozidlo

– okamžitá hmotnost, – rozchod kol, rozvor náprav, rozm ry – pneumatiky (rozm r, zna ka, dezén, tlak),

• okolí (prost edí):

vozovka

– geometrický tvar – druh povrchu, jeho okamžitý stav – zna ení aj.

18

6


3. Popis vzájemných interakcí prvk systému P íklad: st et vozidla s chodcem • vozidlo - idi : – odezva vozidla na jednání idi e (reakce, brzd ní, zatá ení)

• vozidlo - chodec: – typická zran ní chodce (od nárazníku, kapoty, elního skla) – typická poškození automobilu (na nárazníku, kapot , elním skle) 19

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod • vozidlo - vozovka: – sou initel adheze p i brzd ní a p i zatá ení

• chodec - vozovka: – sou initel adheze p i pohybu – sunutí po st etu

20

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod N které konkrétní vlastnosti prvk systému lov k:

idi

Reak ní doba (optická, psychická, svalová)

21

7

Reak ní doba • „Reak ní doba“ doba“ je as, který uplyne od za átku vjemu do uvedení uvedení brzdové brzdového systé systému v innost • Do reak ní doby lze zapo ítat i dobu odezvy vozidla (prodleva brzd, ná náb h brzd), po kterou brzdový systé é m syst ješ ješt není není 100% funk ní, ale její jejíž délka již již nezá á visí í na v li idi e nez vis 22

Obecné Obecné fáze reak ní doby • Fáze za nesní nesnížené ené viditelnosti:

• Fáze za sní snížené ené viditelnosti: – Doba na rozpozná rozpoznání* – Optická Optická reakce – Psychická Psychická reakce – Svalová Svalová reakce – Prodleva brzd – Náb h brzd

– Optická Optická reakce – Psychická Psychická reakce – Svalová Svalová reakce – Prodleva brzd – Náb h brzd

* podle v ku a kontrastu objektu pro 20 a 5050-leté leté idi e

23

Nesní Nesnížená ená viditelnost – dolní dolní mez p ímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5° od krit. objektu

0,22

0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,47 s

0,32

optická psychická svalová prodleva náb h

0,15 0,03 0,07

0,22

Celkem: 0,79 s

pohled nad 5° od krit. objektu

0,41

0,15 0,03 0,07

0,22

Celkem: 0,88 s

0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00 24

8

Nesní Nesnížená ená viditelnost – horní horní mez p ímý pohled na kritický 0,00 objekt pohled do 5° od krit. objektu

0,58

0,21 0,06

0,49 Celkem: 1,34 s

0,55

0,58

0,21 0,06

optická psychická svalová prodleva náb h

0,49

Celkem: 1,89 s


0,70

0,58

0,21 0,06

0,49

Celkem: 2,04 s

0,00

0,40

0,80

1,20

1,60

2,00

2,40 25

Sní Snížená ená viditelnost (tma) – dolní dolní mez* p ímý pohled na kritický objekt

0,33

pohled do 5° od krit. objektu

0,33

0,00 0,22

0,15 0,03 0,07 Celkem: 0,80 s

0,32

0,22

0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,12 s


0,33

0,41

0,22

rozpoznání optická psychická svalová prodleva náb h

0,15 0,03 0,07 Celkem: 1,21 s

0,00 0,20

0,40 0,60 0,80 1,00

1,20 1,40

* pro 2020-leté letého idi e a kontrastní kontrastní objekt

26

Sní Snížená ená viditelnost (tma) – horní horní mez* 0,00

p ímý pohled na kritický objekt

2,51

pohled do 5° od krit. objektu

2,51


2,51

0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 3,85 s

0,55

0,70

0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 4,40 s

rozpoznání optická psychická svalová prodleva náb h

0,58 0,21 0,49 0,06 Celkem: 4,55 s

0,00 0,60 1,20 1,80 2,40 3,00 3,60 4,20 4,80

* pro 5050-leté letého idi e a nekontrastní nekontrastní objekt

27

9

Shrnutí Shrnutí • Reak ní doba (v etn prodlevy a ná náb hu brzdové brzdového systé systému) je výrazn závislá vislá na: – Stavu, koncentraci a v ku idi e – Poloze kritické kritického objektu v zorné zorném poli idi e, resp. sm ru pohledu idi e – Viditelnosti kritické kritického objektu - kontrastu – Zkuš Zkušenosti a rozhodnosti idi e v kritických situací situacích – Stavu brzdové brzdového systé systému vozidla 28

Shrnutí Shrnutí • Podle uvedených okolností okolností m že že init rozdí rozdíl minimá minimální lních a maximá maximální lních dob ví více než než 4 s, což což p edstavuje až až 10krá 10krát delší delší reakci: reakci: – Minimum: cca 0,5 s (nesní (nesnížená ená viditelnost, p ímý pohled idi e na kritický objekt, 2020-letý idi ) – Maximum: cca 4,6 s (sní (snížená ená viditelnost, pohled idi e nad 5° 5° od kritické kritického objektu, 5050-letý idi , nekontrastní nekontrastní objekt) 29


N které konkrétní vlastnosti prvk systému Stroj:

Vozidlo

Ú innost brzd Dosvit sv tlomet na vozovku

30

10


N které konkrétní vlastnosti prvk systému

Ú innost brzd: U osobních automobil (M1): 5,8 nebo 8,5 a více m/s2 ??? 5,8 m/s2 je st ední hodnota plného brzdného zpomalení (z 80 km/h na dráze 50,7 m)

31



Ú innost brzd: interakce vozidlo - vozovka m ení XLmeterem

32



Ú innost brzd vozidla Škoda Superb na dané dané vozovce:

33

11



Ú innost brzd: kontrola výpo tem

34



Dosvit sv tlomet na vozovku: Dosvit sv tlomet na vozovku je limitován sklonem p edepsaným výrobcem pro základní nastavení sv tlomet (v rozmezí -0,5 % až -2,5 %) a to musí být zachováno pro celý rozsah zatížení vozidla – nastavení podle zatížení vozidla.

35



Dosvit sv tlomet na vozovku: Vstupní hodnoty:

h h

0.67 m -1,2 %

x=?

Vztah pro výpo et: 100 x h x 1.2

55.833 m 36

12



Dosvit sv tlomet vozidla Š Fabia na vozovku 51 m:

37


N které konkrétní vlastnosti prvk systému Dosvit sv tlomet Š Fabia, ve vzdálenosti 41 m je osv tlená postava do výše kolen:

38


N které konkrétní vlastnosti prvk systému Dosvit sv tlomet Š Fabia, diagram izolux :

39

13

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod N které konkrétní vlastnosti prvk systému Okolí (prost edí): Vozovka

Geometrický tvar Druh povrchu, jeho okamž okamžitý stav Zna ení ení aj. 40

Geometrický tvar P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie

41

Geometrický tvar

P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Pohled proti sm ru jí jízdy motocyklu z mí místa vyjetí vyjetí vozidla

42

14

Geometrický tvar

P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Pohled ve sm ru jí jízdy motocyklu

43

Geometrický tvar P í klad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie Proti sm ru jí jízdy motocyklu z mí místa vyjetí vyjetí vozidla

Ve sm ru jí jízdy motocyklu

44

Geometrický tvar

P íklad srovná srovnání zam ené ené vozovky pomocí pomocí totá totální lní stanice s plá plánky Policie

45

15

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod 4. Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém ) b hem nehodového d je Vozidlo (odvíjení od kone né polohy): • kone ná poloha • rychlost po st etu • rychlost a poloha na za átku st etu • rychlost na za átku brzdných stop • rychlost, poloha a as na za átku náb hu brzd • poloha a as v okamžiku za átku reakce idi e • poloha, as a rychlost v okamžiku možnosti spat ení chodce

46

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod 4. Odvození chování jednotlivých prvk (subsystém ) b hem nehodového d je Chodec (odvíjení od kone né polohy): • kone ná poloha • rychlost a zp sob pohybu po st etu • rychlost a poloha na za átku st etu • doba pohybu v zorném poli idi e 47


4. Sty né body jednotlivých d j (p evedení na jednotný as) Po átek sou adnic: • dráha:

místo st etu

• as:

okamžik st etu

48

16

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Další postup:

• popsat chování celého systému, • v záv ru odvodit, jak by se systém choval, kdyby jednotlivé jeho prvky nebo subsystémy m ly jiné (p edem definované nebo znalcem odvozené) vlastnosti nebo jiný zp sob jednání, tzv. možnosti odvrácení st etu - MOS. 49

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod N které soudn inženýrské metody • matice stop • matice korespondence poškození • matice korespondence zran ní • soudn inženýrská komparace

(srovnávání)

50

Matice odrazu - obecná forma: V systému o -n- prvcích zanechá prvek . -i- na prvku . -j- stopy aij, bij, cij ....atd. j= i= 1 2 i n

1

2

j

n

(a11, b11, c11,...) (a21, b21, c21,...) (ai1, bi1, ci1,...)

(a12, b12, c12,...) (a22, b22, c22,...) (ai2, bi2, ci2,...)

(a1j, b1j, c1j,...) (a2j, b2j, c2j,...) (aij, bij, cij,...)

(a1n, b1n, c1n,...) (a2n, b2n, c2n,...) (ain, bin, cin,...)

(an1, bn1, cn1,...)

(an2, bn2, cn2,...)

(anj, bnj, cnj,...)

(ann, bnn, cnn,...)

51

17

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Další soudn inženýrské metody • analýza d j

v ase a prostoru:

– všechny d je v jednotném ase – analýza prostorová intervalová, viz dále – analýza diagramem dráha – as, viz dále – sdružený diagram – sí ová analýza a harmonogram

• metoda zp tného odvíjení d je • metoda dop edného odvíjení d je • metoda zužování mezí 52

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Analýza místa st etu, st etu a pohybu vozidel po st etu a p ed st etem, P íloha ZP

„Intervalová prostorová analýza“

53

Systémové pojetí komplexního znaleckého posudku Analýza místa st etu, st etu a pohybu vozidel po st etu a p ed st etem, P íloha ZP

„Diagram dráha - as“

54

18

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Vzorový znalecký posudek:

Ú V O D (stru ný popis nehody, položené otázky) 1. N Á L E Z 1.1 Spisový materiál 1.1.1 Protokol o nehod 1.1.2 Plánek místa nehody 1.1.3 Fotodokumentace 1.1.4 Výpov di 1.1.4.1 idi ka vozidla Mitsubishi 1.1.4.2 idi vozidla Ford 1.2 Prohlídka místa nehody zpracovatelem 1.3 Technická data vozidel 1.4 Literatura 55

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod Vzorový znalecký posudek:

2. POSUDEK 2.1 Vzájemná korespondence poškození vozidel, zp sob a místo st etu 2.2 Výpo et pohybu vozidel 2.2.1 Výpo et po íta ovou simulací 2.2.2 Výpo et st etu a vzájemného pohybu vozidel 2.3 Možnosti odvrácení nehody 2.3.1 idi em vozidla Ford 2.3.2 idi kou vozidla Mitsubishi 2.4 Pr b h nehody 2.5 Odpov di na otázky P ílohy:

Znalecká doložka:

Vzorový znalecký posudek 56

Soudní znalectví ve specializaci silni ních nehod D kuji za pozornost – diskuse OTÁ OTÁZKY ? Doc. Ing. Aleš Aleš Vémola, Ph.D. Ústav soudní soudního inž inženýrství enýrství VUT v Brn : +420 543 211 571 +420 543 245 188 +420 541 146 004 www.usi.cz e-mail: ales.vemola @usi.vutbr.cz 57 www.usi.cz ales.vemola@

19

Soudní znalectví ve specializaci silniních nehod

Recommend Documents