Součást dlouhodobého projektu Život našich předků

Součást dlouhodobého projektu Život našich předků ZŠ HLUK 2015

Projekt sklizeň 1.A – Jablíčka a obilí V naší třídě se vše točilo hlavně kolem jablek. Na podzim jsme byli na výstavě ovoce a zeleniny, kde jsme si prohlédli různé odrůdy jablek. Ve výtvarné výchově jsme si jablíčka namalovali. Velmi jsme si oblíbili písničku Koulelo se, koulelo červené jablíčko, kterou také používáme před psaním při uvolňovacích cvicích. Výborná byla ochutnávka jídel z jablíček, móóóc jsme si pochutnali. A už také víme, co jsou to křížaly.

A co to obilí? Jak se dříve pracovalo na poli a sklízelo obilí , nám přišel do školy povyprávět pan Uhlíř, který měl také spoustu fotografií a opravdový cep na obilí. Moc jsme si to užili.

2

Sklizeň V měsíci březnu se žáci 1.B účastnili projektu s názvem Sklizeň, který byl pro ně připraven, aby se seznámili s historickým vývojem sklizně ovoce, zeleniny a obilovin. V úvodu projektové výuky jsme společně zhlédli prezentaci, která byla zaměřena na sklizeň švestek. Žáci se tak dozvěděli, že se v minulosti ovoce sbíralo ručně a vkládalo do proutěných košíků. V současné době se ke sklizni švestek používají stroje tzv. setřasače, které velmi zjednodušují práci v ovocných sadech. Poté jsme si se žáky vyprávěli, jakým způsobem lze švestky zpracovat. Po ukončení prezentace „zavařovali“ žáci švestkový kompot. V rámci již zmiňovaného projektu se žáci také účastnili besedy s panem Uhlířem, který měl připravené vyprávění o sklizni obilí v minulosti. Pan Uhlíř si pro žáky připravil velmi poutavé vyprávění, které bylo doplněno prezentací a fotografiemi, které posloužily jako názorné ukázky. Žáci také mohli zhlédnout obilné klasy, ale i obříslo, které se používalo ke svazování snopů z posekaného obilí. Žákům se projektová výuka velmi líbila a odnesli si mnoho cenných poznatků. Eva Kubišová a žáci 1.B

3

Projekt sklizeň ve 2.A Každoročně na podzim navštěvujeme výstavu ovoce, zeleniny, bylinek a všeho, co jen hlučtí zahrádkáři umí vypěstovat. V prvouce jsme na vycházce sledovali sklizená, pooraná pole a postřehy z přírody jsme zúročili ve výtvarné výchově. Které nástroje používaly naše prababičky a jak se co jmenuje, jsme typovali v pracovních listech ze slováckého muzea. O tom, jak se nám dostane na stůl chleba a rohlíky, jsme shlédli Moudronosův televizní pořad pro děti. Nejvíc jsme si užili březnové téma, kdy jsme si uspořádali výstavu všeho, co maminky, babičky a dědečkové na podzim zavařili. Ti nejodvážnější testovali chuťové bunky i poslepu:

Švestkový týden ve 2. B V rámci projektu „Sklizeň“ jsme se celý týden věnovali švestkám, a proto se jmenoval „švestkový“. V pondělí jsme si společně udělali brainstorming a dali dohromady všechno, co k tomuto ovoci patří nebo se z něho dá vyrobit. V úterý jsme si vystavili přinesené vzorky povidel, sušených švestek a kompotů a ve středu jsme ve výtvarné výchově „zavařovali“ švestky vystřižené z papíru. Celí modří jsme přišli ve čtvrtek (napočítali jsme 125 kusů oblečení a doplňků) a v pátek byla hodina slohu ve znamení receptů a veršování. Maminky a babičky nám na závěr týdne napekly se švestkami a povidly buchty, vdolky, bublaninu, lívance, sladkou rýži, mrkváče a koblížky. Na konec jsme si všichni pochutnali na švestkách s mandlemi v čokoládě.

4

5

Projekt ,,Jak žili naši předkové – Sklizeň“ ve 4.A Náš projekt jsme začali v hudební výchově, kde jsme zpívali písně zaměřené na téma sklizně. Například Hop hej, cibuláři nebo Ach synku, synku. V matematice jsme zase počítali slovní úlohy týkající se sklizně. Potom jsme šli na exkurzi do památkových domků v Hluku. Paní Jelénková nás přivítala v malé světničce, kde jsme viděli, jak dříve žili prostí lidé. Dále jsme pokračovali do kuchyně, předsíně a zahrádky, kde nám paní ukazovala různé druhy nářadí našich předků, jak se uchovávalo maso v komíně, kde se pekl chleba, a taky nám vysvětlila, jak se vyrábí povidla. Ochutnali jsme i výborné povidlové a ořechové mrkváče. Potěšilo nás, že nás paní Jelénková pochválila, že jsme nejhodnější třída, kterou v domcích měla. No, nevíme, jestli je to pravda. Ale jak jinak, samozřejmě jsme nejhodnější  O týden později jsme ve výtvarné výchově vyráběli s třídou nářadí, které jsme viděli na památkových domcích a říkali jsme si, k čemu co sloužilo. V pracovních činnostech jsme zhotovili koně, který se připojil k povozu třídy 5.B, který to naše nářadí vezl. Na závěr jsme si pouštěli na internetu video o mlýně z pořadu Jídlo s.r.o., abychom se dozvěděli, jak se mele mouka. Napsaly: Esti Sochorcová, Nikola Šimčíková, Anna Bartoníčková

6

Návštěva na památkových domcích S naší třídou jsme navštívili památkové domky. Když jsme dorazili, čekala na nás Anežčina babička, která se stala naší průvodkyní. Nejdřív jsme šli do nejstarších domků – tam byla černá kuchyň a místnost, ve které žili naši předkové. V malé světnici spalo dost lidí (děti i dospělí). Ještě jsme viděli staré nástroje, jako třeba máselnice, a také velmi staré nářadí, které používal švec. Nahlíželi jsme i do komína, který byl v černé kuchyni, a viděli jsme pec, kde se pekl chleba. Na dvorku jsme viděli další staré věci a nástroje – cep, hrábě, valchu, váhu decimálku. Paní Jelénková nám ukázala i stoličku, na které sedávali a krmili husy šlíšky. Potom jsme šli do nových domků, kde byla připravena ochutnávka starodávného jídla (mrkváčky plněné povidly a ořechy) a teplý čaj. Dostali jsme ochutnat i pravá švestková povidla, která tam na podzim uvařili. Nakonec jsme se šli podívat tam, kde se povidla vaří. Moc se nám tam líbilo a rádi se tam podíváme znovu.

Sušení jablek ve třídě Rozhodli jsme se vyzkoušet sušení jablek. V pondělí jsme si do školy přinesli jablíčka. Potom jsme dostali od paní učitelky talíř, nůž a nejdřív jsme vykrojili jádřinec. Potom jsme si nakrájeli jablka na tenké měsíčky. Ustřihli jsme pečící papír a každý na něho položil svá jablíčka. Pak jsme je dali vysušit na topení a na lavici vedle topení. Počkali jsme tři dny. Někdo to ale nevydržel a jedl je už druhý den. Překvapilo nás, že udělat sušená jablíčka je jednoduché a rychlé. Jak se nám povedly, můžete vidět na fotkách. Třída 4. B

7

Návštěva vinařství Cícha Ve středu 18. 3. 2015 navštívila třída 5. A Vinařství Cícha v Blatnici pod sv. Antonínkem. Tatínek naší spolužačky Lucie nám pověděl a ukázal mnoho zajímavostí nejprve ve vinohradě, pak i ve vinném sklepě. Dověděli jsme se, co všechno se musí dělat, že existuje 60 odrůd a že na vinicích, které patří tomuto vinařství, dozrává 13 odrůd. Zde na jihu Moravy se pěstuje hlavně bílé víno. Exkurze byla opravdu zajímavá. Jak hodnotili někteří žáci tento projekt? Bylo to lepší než ve škole. Aleš Byl to výborný výlet. Chtěla bych to prožít ještě jednou. Tereza Bylo to dobré. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme byli ve starém domečku. /vinný sklep/ Veronika Ve škole děti kreslily vinnou révu ve výtvarné výchově, vytvářely nádherné hrozny v pracovních činnostech, četly také pranostiky, přísloví a pořekadla o víně. Poslechli jsme si několik písní. Obohatili jsme si i slovní zásobu v angličtině.

8

Projekt Sklizeň V.B Žáci V.B se do projektu zapojili chutí a se zájmem. Téma jejich projektu bylo: Sklizeň brambor. Každý z nich vypracoval prezentaci, která se týkala této plodiny. Dozvěděli se tak o tom, že brambory patří do čeledi lilkovitých, seznámili se s částmi této rostliny, odrůdami, pěstováním, skladováním, zpracováním, typy brambor a také o tom, jak se brambory dostaly do naší země. Někteří přinesli zajímavé recepty na chutná jídla z brambor. Největší pozornost byla ovšem zaměřena na sklizeň. Navštívili prarodiče jedné z žákyň Míškovy. Tam se dozvěděli, jak se sklízí brambory v současnosti. Pan Míšek jim ukázal naklíčené brambory, sklep, ve kterém jsou uskladněny, nástroje, které se používají k sázení, pěstování a sklízení brambor. Nejvíce se jim líbil traktůrek, protože si ho mohli nastartovat. Zážitky žáci zpracovali ve slohové práci. Se sklizní v minulosti se žáci seznámili v prezentaci, která byla vytvořena na počítači. Byla plná dobových fotografií, na kterých byly způsoby sázení, pěstování a hlavně sklízení brambor v první polovině minulého století. Jeden z žáků přinesl květináč s naklíčenými bramborami, které nám již rostou. Někteří žáci se zapojili do výroby povozu, který je vystaven na chodbě. Nakonec všichni toto téma výtvarně zpracovali a své práce, včetně prezentací, si vystavili ve třídě.

9

ZPRÁVA O PROJEKTU „SKLIZEŇ“ ZE TŘÍDY 6.A Tématu SKLIZEŇ se žáci věnovali v několika předmětech. Jako první jsme navštívili společně se třídou 6.B hluckou pálenici, kde nás její vedoucí seznámil s procesem pálení, historií pálenice a jejím provozem. Sledovali jsme především výklad o procesu pálení, protože nás čekal úkol v českém jazyce, a to popis pracovního postupu. Exkurze se nám líbila, i když produkt pálenice zatím ještě ochutnat nemůžeme.

V dějepisu jsme dostali dlouhodobý úkol do skupinek, které jsme si vytvořili. Zabývali jsme se zemědělským životem našich dávných předků. Každá skupinka vytvořila obrázek o zemědělství v starověkém Egyptě, Řecku, Římě, Palestině, Číně nebo Indii.

Ve VKO jsme hledali básničky k zadanému tématu a hry, které děti hrávaly v průběhu sklizně. Ve výtvarné výchově jsme kreslili zemědělské stroje, ovoce, zeleninu.

10

PŘÍPRAVA KVASU 1. Ovoce a jeho sběr_ ovoce je vhodné pro kvašení a následné pálení? Nejčastěji jsou to švestky, hrušky, jablka, blumy, třešně, meruňky, broskve či hroznové víno. Plody je vhodné ponechat na stromě až do úplné zralosti (u stopek se začínají svrašťovat). Sbírá se jen ovoce dobře vyzrálé, či přezrálé, zdravé (nesmí být nahnilé nebo plesnivé, může být červivé), čisté, bez listí, stopek, trávy, hlíny a jiných nečistot. Kvalitní ovoce má největší obsah zkvasi-telných cukrů, lehce se rozpadá a dobře kvasí. 2. Úprava ovoce a založení kvasu Aby se z ovoce získalo co nejvíce pálenky, je nutno jej před uložením do kvasné nádoby v jiné nádobě jemně pomačkat tupým, plochým předmětem, u peckovitého ovoce dbát na to, aby nebyly zbytečně rozdrceny pecky. Ty by nepříznivě ovlivnily hořko-mandlovou příchutí vypálený destilát. Pomačkáním ovoce se docílí rychlého uvolnění šťávy a zabrání růstu bakterií, které by odebíraly kvasinkám zkvasitelné cukry. Upravené ovoce se ukládá do kvasných nádob, které se plní pokud možno maximálně do dvou třetin objemu, jenž by měl být alespoň 50 a více litrů. Nádoby mohou být dřevěné či plastové, ne kovové. Vždy stačí jen vymýt horkou vodou a zbavit je případných zaschlých nečistot. Někdy se doporučuje vysířit je zapálením plátkové síry. 3.Kvašení Naplněné bečky se lehce přikryjí víkem nebo igelitovou folií a umístí se do prostor, kde nedochází k větším výkyvům teplot (do 20 °C). Ideální je okolo 12 °C, klesne-li pod 10 °C, kvašení se zastavuje. Bečky je dobré postavit na dřevěný rošt z důvodů úniku tepla – kvašení je pak pomalejší a celý proces probíhá samovolně. Nedoporučuje se přidávat žádné cukernaté ani škrobnaté látky jako cukr, melasu, med, obilí či mouku. Po několika dnech lihového kvašení, kdy uniká oxid uhličitý, se na povrchu vytvoří tzv. „deka“, která se nesmí narušit, neboť tvoří přirozenou ochranu proti infekci a zabraňuje úniku alkoholu. Po celou dobu se kvasem nemíchá a bečkou nehýbe. Letní ovoce kvasí 2 až 3 týdny, pozdní ovoce (švestky, hrušky, jablka) kvasí 8 až 12 týdnů, vždy to závisí na teplotě. Kvašení je ukončeno, když už neuniká oxid uhličitý a deka se začíná propadat. Je potřeba ji zachytit a odstranit. Po vykvašení ovoce se nádoby uzavřou, aby neunikaly lihové páry a také, aby se zabránilo infekci hmyzem a nenastalo octové kvašení. Vyzrálý kvas má zdravou vůni, šťáva není sladká, nesmí být cítit kyselinou octovou, ani hnilobným pachem. V tomto okamžiku se pěstitel objednává na pálení. 4. Případné uskladnění Některé ovoce se destiluje pokud možno brzy po proběhlém hlavním kvašení, např. maliny, třešně, višně, meruňky, broskve. Mají choulostivé aroma, jež by mohlo být v průběhu dlouhého ležení již prokvašeného kvasu znehodnoceno. Jiné druhy, jako švestky, slívy, mirabelky, rovněž kvasy ze šťáv jablek, je možné uskladnit i několik týdnů (jsou-li termíny v pálenici obsazené). Podmínkou ale je, že kvas bude uložen v chladu a musí být zamezen přístup vzduchu (nejlépe přes kvasnou zátku). Mra-zem se kvas nepoškodí. 6.B, zdroj: internet (upraveno) 11

HLUCKÁ PÁLENICE Pěstitelská pálenice v Hluku se nachází v Antonínské ulici. Byla postavena už v roce 1932 a v roce 2014 prošla rekon-strukcí za 2 200 000 Kč. Teď má žlutou barvu fasády a opra-venou střechu z červených tašek. Na přední straně této středně velké budovy jsou dvě menší okna a dvoje dveře. Za jedněmi je nalévárna, za druhými hlavní místnost pálenice a vedou k nim krátké schody chráněné hnědým zábradlím. V nalévárně jsou na pravé straně bečky, do kterých zákaz-ník přiveze kvas. Ten se přečerpá čerpadlem do nerezové nálevky v levém zadním rohu místnosti. Ta už vede do samotné pálenice a kvas se z ní přepouští do surovinového kotle, kde začíná proces pálení. Po vstupu do hlavní místnosti vidíme bílé zdi obložené béžovými kach-ličkami. Napravo jsou dvě umyvadla, zásobník na dřevo a v zadním rohu zmíněný velký kotel, z něhož vede měděná trubka do prvního chladiče. Ten má tvar asi metr vysokého válce a sousedí s ním ještě jeden stejný. Oba jsou zavěšené na stěně naproti dveřím a pod nimi se nachází spletitý systém plastových a kovových trubek. Jedna z nich vede do válcovité přepouštěcí nádrže, která leží na kovové konstrukci opodál a je další trubkou připojená k druhému, menšímu kotli v pálenici. Ten je umístěný v levém zadním rohu terénně sníženého prostoru místnosti, čímž je v Jihomoravském kraji unikátní. Stoupá z něj dlouhá trubka, která ústí do druhého chladiče. Vedle čtyř schůdků, po kterých se ke kotli schází, je opět zásobník se dře-vem k topení a také stolička s měděným trychtýřem a konvicí. V samotném středu místnosti stojí zelený válcovitý měřič s nekonečným počitadlem litrů napojený na druhý chladič. Tento přístroj byl vyvinut již v roce 1953 a nikdy se nemůže vynulovat kvůli speciálnímu uspořádání ciferníkových ručiček. Pod měřičem je velký hrnec, který má objem 115 litrů. Do něj teče vypálená slivovice. Z hlavní místnosti vedou v levé části dvoje dveře – jedny do malé, účelně vybavené kanceláře a další ostatním provoz-ním místnostem, kterými jsou toalety, malá šatnička a sklad. Tudy se také dostaneme na dvorek za pálenicí, kde je pod pří-střeškem naskládaná hromada dřeva k topení. K přemisťování nasekaného dříví se používá žlutý bagr – nakladač. Za dvorem se rozprostírá dlouhý sad, podél kterého vede cesta na pole. Budova pálenice působí moderním dojmem, přestože sys-tém přístrojů v ní je starší, avšak vcelku bezpečný. Kotle mají totiž bezpečnostní dno a víko pro případ výbuchu, kdy horká tekutina zůstane v ohništi a neohrozí tak lidi uvnitř.

12

PROCES PÁLENÍ SLIVOVICE Pálení slivovice je na Slovácku tradiční způsob zpracování trnek. Zákazník přiveze do pěstitelské pálenice kvas z trnek nebo jiného ovoce, v nalévárně se čerpadlem přečerpá nejdříve do beček a potom postupně do nerezové nálevky. Odtud se přepouští do surovinového kotle, kde nastává proces vaření. Kotel má objem 250 litrů, ale plní se pouze na 200 litrů, protože zahříváním objem ovoce roste. K pálení se místo uhlí používá dřevo, přepalování je díky tomu pomalejší a nepraskají žárem pecky. Jejich jádro totiž obsahuje velmi hořký protein, který by ovlivnil kvalitu slivovice. Napuštěný kvas se ohřeje na bod varu a začne se z něj odpařovat tzv. lajtr – 22 až 24% alkohol. Z 200 litrů kvasu nateče 45 až 50 litrů lajtru. Ten stoupá trubkou do jednoho z chladičů, ve kterých neustále protéká voda čerpaná z potoka. Tam se lajtr ochlazuje na tekutinu a začne protékat přes lihoměr, který ukáže jeho sílu a kvalitu. Na začátku je to kolem 60 %. Kvas se vaří jen určitou dobu, pak se kotel vypustí a odstaví, jinak by lajtr obsahoval nežádoucí látky. Lajtr dále nateče do nádrže, odkud se přepustí do rektifi-kačního neboli přepalovacího kotle, který má pouze 120 litrů kvůli bezpečnému zachycení metylalkoholu. Tam se zase zahřívá na bod varu a pak už se začne odpařovat samotný destilát, který stoupá trubkou, jejíž délka je velmi důležitá, opět do chladiče, kde se znovu zchladí na tekutinu a přes trubku jde do měřiče. V něm je buben, který má dvě litrové kapsy. Jakmile se jedna naplní, váhou se vylije do hrnce a počitadlo každý vypálený litr zaznamená. V hrnci o objemu 115 litrů má slivovice sílu 58 %. Když se lajtr přepouští, tak má 22 až 24 % alkoholu a další destilací se zdvojnásobí, skoro ztrojnásobí. Potom nastává proces ředění, na který jsou speciální tabulky a státní lihoměry. Destilát se změří, spočítá se přesně, kolik vody je potřeba přilít, aby měl 50 až 52 %, zamíchá se to a je hotovo. Zákazník zaplatí a odváží si slivovici domů. Období pálení trvá od listopadu přibližně 3 měsíce, podle úrody. Pálí se šest dní v týdnu. Zápis zájemců probíhá v dolní hospodě v Hluku druhý týden v říjnu ZAJÍMAVOSTI Z HLUCKÉ PÁLENICE  Někteří zákazníci přivezou 200 litrů kvasu, ale i 3000 litrů a více.  Největší suma za vypálení byla 38 500 Kč – pálilo se 36 hodin v kuse.  Absolutní litry jsou na desetinná místa (haléře), ale celková částka se zaokrouhluje.  Cena za 1 litr absolutního alkoholu je aktuálně 236 Kč.  Největší vypálená dávka za období pálení byla 69 000 litrů pro 4 300 obyvatel Hluku.  V roce 2013 byla celková tržba 1 112 000 Kč, z toho stát si vzal na dani 720 000 Kč. 13

Příběh o nejbělejším mrkváčku Jednou se jedna dívka rozhodla upéct mrkváče. Nachystala si vajíčko, polovinu prášku do pečiva, mrkve a hladkou mouku. Když měla těsto hotové a přidávala tam nastrouhané mrkve, jeden kousek se jí nezdál… Byl strašně lepkavý a ani mouka nepomáhala. Chtěla ho vyhodit, ale protože to byl velký kus, tak jí ho bylo líto. Nakonec ho na plech dala… Když plech po 10 minutách vytáhla, všechny mrkváčky byly krásné. Až na toho lepkavého. Ostatní mrkváčky se mu smály, jak je škaredý, a on byl smutný. Když je dívka dala na balkon, aby vychladly, přikráčel tam veliký kocour. Dívka si ho nevšímala až do té doby, než shodil plech. Když tam doběhla, bylo už pozdě. Zbyl tam jen lepkavý mrkváč a polovina druhého.Lepkavý mrkváč se druhému ale nesmál, bylo mu ho líto, snažil se mu povidla, co mu vytekla, vrátit zpět. Dívka oba vzala a obalila je v cukru… Potom byly nejlepší kamarádi, dokud je dívka nesnědla.

O PŘIPÁLENÉM MRKVANCU Bylo jedno město a to město se jmenovalo Hluk a v tom měste žila holčička, holčička Terezka. Terezka jednoho dne jedla brambůrky, když v tom babička na ni: ,,Terezko, furt jíš enom ty mastné erteple. Poď za mnú, já ťa naučím, co jsem já furt jedla v tvojém věku.“ ,,Tak jo,“ řekla Terezka a šla za babičkou. Babička nachystala mouku, nastrouhala mrkev, kypřící prášek, kvasnice. ,,Ták děvenko, eště tak 5-10 minut a možem to dat do trúby.“ Babička naplnila šátečky povidly a daly to do trouby. Po 5ti minutách to vytáhly z trouby A teď se ze světa lidského přesunem do světa potravinového, to znamená, že zjistíme, co si mezi sebou povídají právě mrkváče. Na plechu mezi ostatními (bílými) byl taky jeden připálený (černý). Babičce a Terezce se ten jeden moc nepovedl. Černý vypadal připáleně, ale připálený byl jen z vnější strany, protože měl city a velké srdce. Za to ty druhé vypadaly dobře, ale ty zase byly připálené zevnitř. Vypadaly krásně, ale city neměly, srdce taky ne a pozor - byly dokonce rasisti! Smály se černému, že ho nikdo nebude jíst, že ho jen vyhodí do koše a nikdo ho nesní. Bohužel, byla to pravda. Babička řekla: ,,Terezko, tento sa nám připékl, jest ho nebudem!“ Babička mrkváček vyhodila.Terezka a babička pak snedly celý pekáč krásných mrkváčů a bylo jim špatně. Kdyby jenom babička snědla ten černý a nemyslela si, že je připeklý… Jenže babička si neuvědomila, že zrovna na ten jeden použila kakaové těsto a že kakao je zdravé.Kdyby si na to vzpomněla, tak by jim nebylo špatně a neměly by průjem. A tak chudáka kakajíka už nikdo nesní. A co z toho plyne? Nesuď knihu a mrkváče podle obalu…Bude ti blbě! Roman Martiš 2015

14

Pohádka o šesti zapomenutých jabkách Jednou viselo na jabloni tucet jablek, ale nebyla ještě zelená a strašně se nudila. Chtěla spadnout z mámy jabloně, ale nešlo to, jelikož ještě nebyla zralá a pevně držela. Asi po dvou měsících uzrála pěkně do červena, ale neustále nemohla spadnout. Za nějakou dobu z maminky jabloně spadla. Bohužel nemohla odejít, jelikož neměla nožičky a ručičky. Tak pod mámou jabloní sedělo šest jablek jménem Šťopka, Jedno jádro, Cukřík, Červenka. Barvička a Růženka. Konečně jim narostly nohy a mohla se dát na útěk. Když se zvedla a chtěla jít, ocitl se problém – neuměla chodit.Tak se tam pod maminkou jabloní učila chodit. Mezi tím, co se učila chodit, stala se hrozná věc! V domě přicházeli o život tři mandarinky nakrájené pěkně na kostičky, dva banány nakrájené na kolečka a dvě kiwi nakrájená na kostičky. Ta paní, co dělala salát, si vzpomněla, že jí tam chybí šest jablek. Tak šla na zahradu. HURÁ!!! Už se naše jablka naučila chodit. Dala se na útěk od maminky jabloně. Když byla uprostřed zahrady, všimla si jich ta paní a řekla si: „To jsou přesně ta jablka, která hledám.“ Tak je vzala do misky a nesla domů. Doma je ta paní umyla a položila na prkýnko. Tam se však stalo něco hrozného. Ta paní všechna jablka zabila a rozkrájela pěkně na malé kousky. Úplně v klidu je hodila do salátu a bylo jí úplně jedno, že ze světa zmizelo šest životů. Konečně byl salát hotový. Paní ten salát nesla dolů, kde byla oslava.

MRKVÁČOVÁ POHÁDKA Jednoho dne roku 1976 se začala sklízet pole. Začaly se vyorávat brambory a řepa. Na další den se měla vykopávat mrkev. Dospělí sedláci vykopávali a jejich děti sbíraly a nakládaly na vůz. V poledne, když bylo všechno hotovo, tak všichni odjeli, ale na poli zůstala jedna mrkvička. Když zjistila, že je na poli sama, tak si řekla, že dojde do vesnice. Ale po chvíli ji začaly bolet nohy, tak se po poli kutálela. Když se dokutálela na pole, kde bylo sklizené obilí, tak se potkala s nějakými zapomenutými klásky obilí. Mrkvička se zeptala obilí, jestli by nechtělo jít s ní do vesnice. Obilí se moc nechtělo, ale nakonec šlo. Cestou se domluvili, že ze sebe upečou mrkváče. A už mířili na cestu ke statku za slepičkou a kravičkou. Od slepičky si vzali vajíčko a od kravičky trochu mléka. Pak šli všichni pro trnku a pak už jenom čekali, než tetička půjde do kostela na mši svatou. Hned jak byla tetička za rohem, všichni utíkali k ní do kuchyně a mrkvička se na struhadle nastrouhala, vajíčko se rozbilo, obilí se namlelo a pak už se jenom švestka uvařila a byly z ní povidla. Pak se všichni dohromady smíchaly v misce a šly do trouby... a tetička si moc pochutnala. Autoři pohádek jsou ze třídy 7.A

15

Projekt sklizeň očima žáků 7.B Projekt sklizeň v českém jazyce S paní učitelkou Šimčíkovou měli žáci za úkol vybrat rolnické pranostiky. Vybírali si je podle měsíců, ve kterých se narodili. Rozdělili se do skupin. Každý ze skupinky měl najít pranostiky a pro zapomnětlivé měla paní učitlka knihu Velkých pranostik. Pranostiky žáci vypracovali na výkres s tématickým obrázkem pro konkrétní měsíc. Všem žákům se tento projekt vydařil. Projekt sklizeň ve vaření V rámci projektu sklizeň žáci ve vaření upekli mňamozní mrkvové hvězdičky. Už z názvu je znatelné, že nepůjde o nějaké obyčejné cukroví. Do těsta totiž přidali nastouhanou mrkev. Po vyhnětění a vyválení těsta a vykrajování malých hvězdiček, nevěřili, že by jim to mohlo chutnat. Když bylo upečeno, namazali hvězdičky povidly a marmeládou a po dvou je slepili k sobě. Pak už došlo na koštování. Po dvou minutách se po mrkvových hvězdičkách jen zaprášilo. Dokonce je snědli tak rychle, že jim paní učitelka Hudáková zapomněla říct, že si je mají pocukrovat.  Projekt sklizeň v dějepise V hodinách dějepisu byl žákům zadán úkol, aby vypracovali projekt s názvem Středověké zemědělství. Žáci se ve skupinkách domluvili, po škole si sedli a na daném úkolu zapracovali. Výsledkem jejich snažení byly velmi podařené projekty, které jsou k vidění v jejich třídě. Projekt sklizeň v hudební a výtvarné výchově Lidová píseň je bezedná pokladnice života našich předků, kteří do ní pečlivě ukládali vše, co utvářelo jejich životy od kolébky až po smrt. Své radosti, starosti i zkušenosti. Proto se dnes nemůžeme divit, že velká část lidových písní je logicky věnována právě dobrému jídlu, pití a plodinám, z nichž se vše připravovalo. V hudební výchově si žáci z lidových písní vybrali písně U panského dvora a Já mám doma trnku a Ach synku, synku. K textům písní pak namalovali ve výtvarné výchově krásné ilustrace. Díla žáků zdobí nástěnku v jejich třídě a chodbu školy.

16

Projekt „Sklizeň úrody“ V letošním roce se celá naše škola zapojila do projektu Sklizeň úrody, který je součástí projektu Život našich předků. Pracovali jsme na něm hned v několika vyučovacích předmětech. Začali jsme v hudební výchově. Paní učitelka Hájková nám řekla, že máme najít ve zpěvnících co nejvíce písniček s tematikou sklizně. S nimi jsme dále pracovali ve výtvarné výchově s paní učitelkou Hudákovou. Každý z nás si měl vybrat některou z těchto písní, nalepit ji na výkres a namalovat k ní ilustraci dle vlastní fantazie a libovolnou technikou. Další předmět, ve kterém jsme na projektu pracovali, byl dějepis. Nejprve jsme si měli vytvořit skupinky a domluvit se na datu odevzdání naší společné práce. Potom jsme od paní učitelky Jančíkové obdrželi materiály, ze kterých jsme čerpali informace o tom, jak se sklízela úroda a jak se jedlo ve středověku a v novověku. Na projektu jsme dále pracovali doma, vyhledávali jsme jak v podkladech od paní učitelky, tak na internetu. Dali jsme hlavy dohromady a dílo bylo brzy hotovo. Myslíme si, že tento úkol nás měl naučit spolupracovat a být zodpovědní. Poslední zadání jsme dostali ve slohu, měli jsme se zeptat našich prarodičů nebo i jiných starších lidí, jak se dříve obhospodařovalo pole, jak se sklízela úroda, co se při sklizni jedlo, jak se lidé při této příležitosti oblékali a na další různé zajímavosti. Potom jsme si o tom ve slohu vyprávěli, prohlédli jsme si i fotografie, které přinesla spolužačka. Povídání s našimi babičkami a dědečky bylo příjemné a také přínosné. Dozvěděli jsme se mnoho nového, co by nás ani nenapadlo. Zaujalo nás například, co jedna prababička vyprávěla o dožínkách. Dále nás velmi překvapilo, že si lidé nosili na pole k pití vodu s octem a cukrem. Tento projekt nás bavil a jsme moc rádi, že jsme se mohli dovědět tolik zajímavého o životě našich předků. Žáci 8.A

Práce žáků 7.B 17

Třída 8.B se věnovala projektu sklizeň v těchto předmětech: Dějepis: -v dějepise jsme vypracovali projekt o novověkém zemědělství, jídle, plodinách a také zemědělských nástrojích. Hudební výchova: -do hudební výchovy jsme dostali za úkol vybrat si jednu ze tří lidových písní a zpracovat k nim prezentaci a přidat obrázky. Výtvarná výchova: -ve výtvarné výchově jsme si mohli vybrat také nějakou lidovou píseň a nakreslit děj té písně. Český jazyk: -v Českém jazyce jsme dělali prezentaci o sklizni a výrobě medu, vína, slivovice, moštu, zavařování meruněk a také recepty mnoha jídel, které byly uvedeny také v pohádkách. Skupina tří žáků (Martin Mitáček, Kristýna Prajzová a Jan Kovář) vytvořila film o výrobě medu. Podstatnou část filmu tvoří jejich vlastní animace a menší část použili anglickou verzi, kterou sestříhali a předabovali do českého jazyka. Byla to práce velmi náročná. Věnovali jí tři týdny svého volného času. Odkaz:https://www.youtube.com/watch?v=ZBEq0kLd7zU Tohoto projektu se zúčastnila celá naše třída 8.B. Moc se nám spolupráce líbila a už se těšíme na další projekt.

18

Projekt Sklizeň Letos naše škola uspořádala projekt zaměřený na tradiční pěstování a zpracování plodin s názvem Sklizeň. V rámci některých předmětů nám učitelé zadali na toto téma různé úkoly, které jsme potom většinou ve skupinkách zpracovávali. Tak například do chemie jsme měli zjistit, jak se vyrábí pivo, víno a mýdlo. V zeměpise jsme vypracovali krátký referát o různých plodinách, jejich výskytu, původu a době sklízení. V českém jazyce jsme si rozdělili různé druhy plodin a měli jsme zjistit, jak a kdy se sází, jak se pěstují a zpracovávají a co víme o jejich pěstování v minulosti. V hudební výchově jsme se zaměřili na lidové písně s touto tematikou a v angličtině jsme se naučili nová slovíčka. Ve slohu jsme se ještě formou úvahy zamýšleli nad tím, jak by fungoval svět, kdyby z nějaké příčiny přestalo fungovat zásobování potravinami tak, jak jsme zvyklí. Jako doplnění k tomuto projektu jsme ve výtvarné výchově malovali ovoce, zeleninu a jiné plodiny. Do tohoto projektu jsme zapojili také naše rodiče i babičky a dědečky, kteří nám radili a vyprávěli, jak se pěstovalo a hospodařilo dříve. Na závěr je možno říci, že nás tato činnost stála nějakou námahu a čas, ale odměnou nám byly různé zajímavosti, které jsme se dozvěděli, i kladné hodnocení učitelů. Žáci 9.A

V březnu letošního roku jsme dostali za úkol vytvořit práce na téma ,,Sklizeň“. Na projektu jsme pracovali v předmětech: český jazyk, chemie, hudební výchova a výtvarná výchova. V českém jazyce jsme hledali básničky, které jsme napsali na papír a vytvořili k nim ilustraci. Zajímavá práce byla v hudební výchově, kde nám paní učitelka zadala čtyři lidové písně a naším úkolem bylo najít k textu obrázky a vytvořit prezentaci. V chemii jsme zjišťovali, jak se vyrábí pivo, víno a mýdlo. A nakonec ve výtvarné výchově jsme malovali zátiší - mísu s ovocem. Z prací jsme vytvořili nástěnku v naší třídě. Celý projekt byl velmi zajímavý, protože jsme se něco nového dozvěděli a užili jsme si to. Třída 9.B

Práce žáků 7.B 19

Ukázka práce žáků devátých tříd

20