Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
SOUČASNÉ A BUDOUCÍ TRENDY V TURISTICKÉ POPTÁVCE ČESKÉHO OBYVATELSTVA Present and Future Trends of Tourism Demand In the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor: Bc. Radka SEDLÁČKOVÁ
doc. RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc.
Brno, 2015
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
Bc. SEDLÁČKOVÁ, Radka
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu (česky):
Současné a budoucí trendy v turistické poptávce českého obyvatelstva
Název tématu (anglicky):
Present and Future Trends of Tourism Demand In the Czech Republic
Zásady pro
vypracování:
Cíl práce: Analyzovat a hodnotit současné a budoucí trendy turistické poptávky českého obyvatelstva. Postup práce a použité metody: Teoreticko-metodická východiska práce (současné trendy v turistické poptávce obyvatelstva (Evropa, ČR) - sestavení anketního dotazníku - provedení anketního šetření současných a budoucích trendů turistické poptávky obyvatelstva ČR (podle odpovídající demografické, urbanistické, socioprofesní struktury obyvatelstva) - statistická a srovnávací analýza získaných výsledků šetření Obsah práce: - Úvod - Teoreticko-metodická východiska pro zpracování diplomové práce (hypotéza, cíle, metody práce) - Sestavení anketního dotazníku - Anketní šetření současných a budoucích trendů turistické poptávky obyvatelstva ČR - Diskuze, závěry a doporučení Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
60–80 stran
Seznam odborné literatury: Studie a průzkumy CzechTourism, ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003), Marketingová strategie destinace Česká republika. Czechtourism, Praha, 2012, Palatková M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Praham Grada 2012, Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR v období 2014-2020. MMR, Praha 2012, Freyer W.: Tourismus. Oldenburg 2010, Palatková M., Zichová J.: Ekonomika turismu. Praha, Grada 2011 Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc
Datum zadání diplomové práce:
8. 1. 2013
Termín odevzdání bakalářské/diplomové práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………..……………….. vedoucí katedry
V Brně dne 8. 1. 2013
………….….………………………… děkan
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Bc. Radka Sedláčková
Ná z e v di pl omové pr áce:
Současné a budoucí trendy v turistické poptávce českého obyvatelstva
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Present and Future Trends of Tourism Demand In The Czech Republic
Ka t e dr a:
Regionální ekonomie a správy
Ve doucí di pl omové pr áce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Rok obhaj oby:
2015
Anotace Diplomová práce s názvem „Současné a budoucí trendy v turistické poptávce českého obyvatelstva“ se zabývá analýzou současných a (budoucích) trendů v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na prostorové uspořádání cestování českého obyvatelstva. Cílem práce bylo popsat a analyzovat tyto trendy. První část práce je věnována teoreticko-metodickým východiskům, která měla za úkol uvést čtenáře do zkoumané problematiky. Další část popisuje vývoj cestování českého obyvatelstva v delším období. Poslední část práce se věnuje analýze současných trendů na základě provedeného dotazníkového šetření.
Annotation Diploma thesis “Present and Future Trends of Tourism Demand In the Czech Republic” deals with research of current (and future) trends in tourism focusing on geography of travelling of Czech population. The goal of this thesis was to describe and analyze these trends. The first part of this thesis is devoted to the theoretical and methodological bases, which should provide an introduction to the topic. The next part describes the development of the travelling of Czech people in the longer term. The last part is devoted to the analysis of current trends based on a questionnaire survey.
Klíčová slova cestovní ruch, poptávka, geografie, domácí cestovní ruch, výjezdový cestovní ruch, cestování, dovolená, české obyvatelstvo, dotazníkové šetření
Keywords tourism, demand, geography, domestic tourism, outbound tourism, travel, holiday, Czech population, questionnaire survey
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Současné a budoucí trendy v turistické poptávce českého obyvatelstva vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 5. ledna 2015
________________________
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky, rady a poskytnuté materiály, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Ráda bych také poděkovala těm, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku. Děkuji také svým známým, kteří mě při psaní této práce podporovali.
Obsah Úvod....................................................................................................................................... 9 1
Teoreticko-metodologická část .................................................................................... 12 1.1
Výklad pojmů ........................................................................................................ 12
1.2
Poptávka v cestovním ruchu .................................................................................. 14
1.3
Trendy a jejich vliv na trh cestovního ruchu ......................................................... 21
2
Vývoj cestovního ruchu v České republice ................................................................. 27
3
Analýza turistické poptávky českého obyvatelstva – obecná data .............................. 32
4
Analýza turistické poptávky českého obyvatelstva – anketní šetření .......................... 43
5
4.1
Metodika výzkumu ................................................................................................ 43
4.2
Struktura dotazníku ................................................................................................ 44
4.3
Základní charakteristiky cestování českého obyvatelstva ..................................... 46
4.4
Geografická analýza cestování českého obyvatelstva ........................................... 55
4.4.1
Geografická analýza domácího cestovního ruchu .......................................... 56
4.4.2
Geografická analýza výjezdového cestovního ruchu...................................... 69
Celkové shrnutí výsledků a diskuze............................................................................. 86
Závěr .................................................................................................................................... 94 Seznam pouţitých zdrojů ..................................................................................................... 98 Seznam grafů ..................................................................................................................... 102 Seznam tabulek .................................................................................................................. 103 Seznam obrázků ................................................................................................................. 104 Seznam příloh .................................................................................................................... 105
Úvod Cestovní ruch se stal jedním z nejrychleji rostoucích ekonomických sektorů na světě. Cestování je nyní neodmyslitelnou částí našich ţivotů. V průběhu let se podmínky pro cestování neustále měnily a stále mění v důsledku působení mnoha faktorů. Těmi faktory jsou např. technický vývoj, růst fondu volného času a jiné ekonomické, demografické, politické nebo sociální změny. Vývoj cestovního ruchu v České republice nejvíce ovlivnilo poválečné období související s politickými změnami. Především výjezdový cestovní ruch českého obyvatelstva během socialismu zaţíval útlum v důsledku větších bariér pro cestování do zahraničí. Vyjíţdět se mohlo pouze na speciální povolení, a to převáţně jen do socialistických států. Na úkor toho se naopak rozvíjel domácí cestovní ruch, který výrazně převyšoval ten výjezdový. Teprve po roce 1989 se českému obyvatelstvu otevřely hranice a cestování se pro nás stalo svobodomyslnou činností. Tyto okolnosti ovlivnily chování českých spotřebitelů na trhu cestovního ruchu. Hlavním cílem této práce je analýza současných (a budoucích) trendů v turistické poptávce českého obyvatelstva, zejména analýza prostorových souvislostí. Tato problematika bude zkoumána na základě historických a současných trendů, které budou zjišťovány pomocí historických dokumentů, oficiálních statistik a pomocí dotazníkového šetření. Od roku 2013 probíhá interní výzkum na KRES, v oboru Regionální rozvoj a cestovní ruch k problematice zjišťování současných a budoucích trendů v turistické poptávce českého obyvatelstva. Jako pilotní projekt byly vybrány ve školním roce 2013/14 čtyři diplomové práce na uvedené téma. V rámci výzkumu bylo společně v uvedených čtyřech diplomových pracích provedeno
anketní
šetření
se
čty řmi
hlavními
problémovými
okruhy
(geografické problémy, informační a komunikační tech nologie, demografické problémy a celkové shrnutí anketního šetření). Předloţená diplomová práce se
zabývá
následně
problematikou
jedním
geografického
z těchto uspořádání
problémových turistické
okruhů,
poptávky.
a
to
Stěţejní
otázkou tedy bude, kam, do jakých zemí české obyvatelstvo cestuje , které turistické cíle České republiky preferuje a co je k tomu motivuje.
9
První část práce vychází hlavně z teoretických poznatků, které jsou základem pro pochopení řešené problematiky. Je zde popsán systém cestovního ruchu, jeho podstata a fungování. Dále se tato část zaměřuje na definici poptávky, proč je důleţité ji zkoumat, jaké typy poptávky mohou existovat a co ji můţe ovlivnit. Tato část také naznačuje současné trendy a faktory, které ovlivňují celý systém cestovního ruchu. Výchozím zdrojem informací pro teoretickou část této práce byly převáţně odborné publikace Tourism: Principles and Practise (Cooper a kol., 2008), Marketingová strategie destinace cestovního ruchu; Mezinárodní turismus (Palatková, 2006;2014), Tourism: principles, practices, philosophies (Goeldner a Ritchie, 2012), Ekonomická a sociální geografie (Toušek, Kunc a Vystoupil, 2008) nebo dokument Evropské komise cestovního ruchu Tourism Trends for Europe (ETC, 2006). Druhá část popisuje vývoj cestovního ruchu na území České republiky do roku 1989 a nastiňuje nové trendy v cestování českého obyvatelstva po tomto roce. V této části práce se pracovalo převáţně s publikacemi zabývajícími se historickými souvislostmi. Těmi jsou např. Gegografie cestovního ruchu České republiky (Vystoupil, Šauer a kol., 2011), Kapitoly z dějin cestovního ruchu (Štemberk, 2012). Vycházelo se také z dat Historické statistické ročenky ČSSR (1985). Další část zhodnocuje obecné statistiky poptávky cestovního ruchu českého obyvatelstva pomocí dat Českého statistického úřadu, Satelitního účtu a statistické ročenky Světové organizace cestovního ruchu – Yearbook of tourism statistics (2002; 2013). Je zde zkoumán vývoj poptávky domácího a výjezdového cestovního ruchu v delším období. Poslední stěţejní část práce je věnována vyhodnocení primárního výzkumu, neboli vlastního anketního šetření, které bylo sestaveno společně pro účely všech čtyř diplomových prací. Pro tuto práci se pouţil výtah několika otázek korespondujících s tématem prostorového rozloţení poptávky. Byly to zejména následující otázky: Preferujete stále stejnou lokalitu pro dovolenou? Které turistické regiony jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v České republice v posledních 2 letech? Které turistické regiony jste v prodlouţeném víkendu (o víkendu) navštívil/a v České republice v posledních 2 letech?
10
Které zahraniční země jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v posledních 2 letech? Které zahraniční země jste v prodlouţeném víkendu (o víkendu) navštívil/a v posledních 2 letech? Jaká je nejčastější náplň vaší dovolené v ČR? Jaká je nejčastější náplň vaší dovolené v zahraničí? Co Vám brání v cestování do zahraničí? V této části je uplatněna statisticko-analytická a srovnávací metodika, kdy vlastní výsledky byly srovnávány se statistikami Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pro naplnění cíle se stanovily následující hlavní výzkumné otázky: Jaké aktivity jsou rozhodující pro dovolenou českého obyvatelstva. Kam se dlouhodobě soustřeďují výjezdy českých obyvatel a proč. Jaké současné trendy ovlivňují poptávku českého obyvatelstva. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek bude slouţit vlastní dotazníkové šetření a sběr dat ze statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Satelitního účtu cestovního ruchu (TSA).
11
1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Výklad pojmů Na úvod je vhodné definovat několik základních pojmů, které jsou pro tuto práci nezbytné. Nejprve si definujme pojem cestovní ruch, který vymezuje Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) následovně: Cestovní ruch představuje aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Následující pojmy vychází z definic a pojmů určených pro analýzu časových řad cestovního ruchu, které jsou oficiálně pouţívané v metodikách Českého statistického úřadu. Domácí cestovní ruch představuje turistiku rezidentů v domácím prostředí (zde v ČR) mimo jejich obvyklé prostředí. Výjezdový cestovní ruch představuje turistiku realizovanou rezidenty v zahraničí. Delší cesta je soukromá cesta, při které osoba alespoň čtyřikrát za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cesta je soukromá cesta, při které osoba alespoň jedenkrát a nejvíce třikrát nepřetrţitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Služební cesta je cesta sluţebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí s nejméně jedním přenocováním. Jedná se o kongresy a konference, veletrhy a výstavy, obchodní jednání a firemní mise, cesty za účelem uzavření obchodní a jiné smlouvy, montáţ a opravy technických zařízení, obchod (nákup a prodej), profesní cesty (např. kulturních a náboţenských činitelů), školení za účelem zvyšování odbornosti a kvalifikace, sluţební doprovod jiných osob apod. Počet cest – celkový počet cest uskutečněných mimo obvyklé prostředí. Průměrný počet přenocování – průměrný počet přenocování připadající na jednu cestu. Průměrné výdaje na 1 cestu – průměrné výdaje v Kč připadající na jednu cestu. Průměrné výdaje na 1 den – průměrné výdaje v Kč připadající na jeden den cesty.
12
Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Počet hostů – host v ubytovacím zařízení je kaţdá osoba (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která pouţila sluţeb zařízení k přechodnému ubytování včetně dětí. Host můţe pouţít sluţeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školicích střediscích podniku (odborových svazů) se hostem rozumí kaţdá osoba, která pouţila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodů, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. V léčebných lázních se hostem rozumí kaţdá osoba, která podstoupí lázeňskou léčbu bez ohledu na způsob hrazení léčení, komplexnost léčby apod. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které vyuţívají sluţeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání, či řádného studia (pokud doba jeho trvání překročí 1 rok). Počet přenocování – celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období.
13
1.2 Poptávka v cestovním ruchu Abychom mohli správně interpretovat turistickou poptávku, je nezbytné nejprve pochopit fungování celého systému cestovního ruchu a základních vztahů, které uvnitř tohoto systému probíhají. Systém cestovního ruchu Cestovní ruch je interdisciplinárním oborem. Lze jej chápat jako obor, který tvoří široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Právě kvůli této interdisciplinárnosti neexistuje jedna správná definice tohoto odvětví. Existuje mnoho různých přístupů, jak definovat celý systém cestovního ruchu. Pro účely této práce ale nejlépe poslouţí model, který navrhl Neil Leiper v roce 1979 (Cooper a kol., 2008). Tento model je přehledný, srozumitelný a podává názorný obraz fungování základních prvků systému cestovního ruchu. Systém cestovního ruchu, jak popisuje Cooper a kol. (2008), se skládá ze tří následujících sloţek: 1. Turisté – turisté zde vystupují jako aktivní účastníci, tedy jako subjekty celého systému cestovního ruchu a tvoří poptávku. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) turistu definuje jako osobu, která pobývá v destinaci mimo své bydliště nejméně 24 hodin a nejvýše rok, přičemţ nemá z této destinace ţádné příjmy. 2. Geografické sloţky – Leiper ve svém modelu definuje tři typy geografických sloţek: a. výchozí region (traveller-generating region) b. turistická destinace (tourist destination region) c. tranzitní region (transit route region) Výchozí region generuje turisty ven. Z tohoto regionu turisté cestují do destinace. Zde hledají informace o cestování a provádí rezervace. Ve výchozím regionu se tedy formuje poptávka a na turisty působí tzv. „push“ efekt, který „vytlačuje“ spotřebitele ven z regionu. Turistickou destinaci lze chápat jako hlavní cíl cesty turistů, kde se vytváří nabídka, tedy produkty cestovního ruchu. Je to region, který táhne turisty k sobě, působí zde tedy tzv. „pull“ efekt. Tranzitní region je území, kterým turista projíţdí z výchozího regionu do destinace. Tímto regionem nemusí turista jen projíţdět, ale můţe se v něm cestou zastavit a navštívit ho.
14
3. Odvětví cestovního ruchu – třetí sloţku tvoří celá škála podniků a organizací vytvářející produkt cestovního ruchu. Tyto organizace jsou součástí široké řady sektorů a oborů (ekonomie, psychologie, sociologie, zemědělství, ekologie, politologie, marketing, doprava, ubytování apod.). Jak na sebe všechny tři sloţky vzájemně působí je znázorněno graficky na Obr. 1. Obr. 1: Základní systém cestovního ruchu
Vyjíždějící turisté Výchozí
Tranzitní region
region
Turistická destinace
Vracející se turisté Vnější prostředí: ekonomické, psychologické, socio-kulturní, ekologické, politické, právní apod.
Pramen: Cooper a kol., 2008, s. 9
Definice a význam poptávky v cestovním ruchu Jak jiţ bylo popsáno v Leiperově modelu, poptávka v cestovním ruchu je výsledek rozhodování a aktivit turistů v tzv. výchozím regionu. Definic poptávky existuje několik. Všechny se liší podle zkoumaného oboru. Ekonomové tvrdí, ţe poptávka je mnoţství zboţí a sluţeb, které lidé chtějí koupit za určitou cenu (Mankiw, 2009). Geografové naopak popisují turistickou poptávku jako celkový počet osob, které cestují nebo chtějí cestovat za účelem vyuţití zařízení a sluţeb cestovního ruchu v místě mimo jejich bydliště či práce (Mathieson a Wall, 1982). Z ekonomického pohledu je ale jediným determinantem poptávky cena. Víme ovšem, ţe poptávku ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jako je motivace lidí, jejich příjmy, společenské postavení a zvyky. Geografický přístup zase do poptávky zahrnuje i ty osoby, které chtějí cestovat, ale z nějakého důvodu nemohou. Jak popisuje Štemberk (2012) turistická poptávka se začala formovat jiţ ve starověku a teprve aţ od poloviny 18. století se začala dynamicky rozvíjet a v dnešní době nabývá větších masovějších rozměrů. Dnes je poptávka základní oporou pro ekonomické
15
předvídání, poskytuje informace pro to, aby platila rovnováha na trhu, tedy střet poptávky s nabídkou. Pomáhá také lépe porozumět chování zákazníků a trhu cestovního ruchu. Z tohoto důvodu je potřeba ji zkoumat a analyzovat hlouběji (Cooper, 2008). Kotler v roce 1979 definoval 8 potenciálních typů poptávky. Pro kaţdý typ poptávky je také navrhnuto doporučení, jak by na jednotlivé typy měla zareagovat propagace v destinaci. (Palatková, 2006). 1. Ţádná poptávka – poptávka je na nulové úrovni. Cílem propagace by mělo být zvýšení zájmu o destinaci, aby měla poptávka vzestupný trend. 2. Latentní poptávka – poptávka po destinaci není úplná, i kdyţ má destinace dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Důvodem latentní poptávky můţe být to, ţe jiná destinace i s horšími předpoklady provádí masivnější propagační kampaň. 3. Váhavá (ochabující) poptávka – poptávka se sniţuje. Destinace by se měla snaţit udrţet určitou úroveň poptávky, nebo alespoň zmírnit pokles. 4. Plná poptávka – poptávka je na takové úrovni, ţe jiţ není ţádoucí ji nějakým způsobem zvyšovat. Další propagace není nutná, případně jejím cílem je udrţet poptávku na stávající úrovni. 5. Nadměrná poptávka – poptávka je příliš vysoká a v destinaci neúnosná. Destinace by měla propagaci nastavit s cílem sníţení návštěvnosti. 6. Nepravidelná a sezónní poptávka – poptávka je v průběhu roku nepravidelně rozloţená. Destinace by se měla snaţit o rovnoměrnější rozloţení poptávky. 7. Nezdravá poptávka – je to situace, kdy poptávka můţe být pro samotné turisty nebezpečná, například nezdravé sloţky slunečního záření v jiţních státech apod. 8. Negativní poptávka – poptávka ovlivněná např. špatnou politickou nebo ekonomickou situací ve státě destinace. Cílem propagace je zlepšení image destinace.
16
Faktory ovlivňující poptávku Jak je popsáno v předchozí kapitole, na účastníky cestovního ruchu působí tzv. push a pull efekt. Push efekt neboli faktor vytlačování představuje faktory, které návštěvníka motivují k opuštění určité lokality. Pull efekt je naopak jakási síla, která turisty táhne do destinace. Co přesně tu sílu vytváří? Jaké jsou hlavní motivační faktory poptávky? V první řadě se veškerá přání a pohnutky vytváří uvnitř člověka. Motivace by mohly být tedy prvním faktorem, který ovlivňuje naše chování, proto je potřeba nejdříve popsat spotřebitelské chování z psychologického hlediska. Ovšem psychologie je velice rozsáhlá věda, proto budeme vycházet pouze ze základních teorií. Asi nejznámějším modelem, vycházející z teorie motivace, je Maslowova pyramida lidských potřeb. Maslowem se inspiroval Pearce a kol., který popsal tzv. model cestovních potřeb (viz obr. 2). Tento model popisuje jakýsi ţebříček cestovní kariéry, který odráţí hierarchii motivů pro cestování. Stejně jako Maslow i Pearce ve svém modelu rozděluje turistické chování na pět různých stupňů. Cestovní kariéra v Pearcově modelu, jak popisuje Goeldner a Ritchie (2012), je podobná pracovní kariéře. Lidé mohou začít svou kariéru na různých pozicích, které mohou během ţivotního cyklu měnit. Stejně jako pracovní kariéra i ta cestovní je ovlivněna penězi, zdravím a lidmi, kterými je člověk obklopen. I Pearcův model zachovává Maslowovo tvrzení, ţe člověk nejdříve uspokojuje potřeby na nejniţší úrovni, aţ poté postupuje v ţebříčku výš. Proto turista, který bude cestovat s cílem utvářet vztahy umístěné na třetím stupni pyramidy, bude v destinaci vyhledávat i dobré stravování, a bezpečné ubytování, coţ jsou potřeby vyskytující se na prvním a druhém místě v ţebříčku. V modelu cestovních potřeb je kaţdá destinace chápána jako prostředí, kde lidé uspokojují různé potřeby. Motivy cestujících určují, co lidé v destinaci vyhledávají a destinace se budou lišit v jejich schopnosti poskytovat řadu rekreačních záţitků. Turista tedy nebude vyhledávat destinaci, která má běţné, obvyklé vlastnosti. Místo toho si zvolí ty nabízené aktivity a záţitky vyhovující jeho osobnostnímu profilu, jeho motivacím a potřebám. (Goeldner a Ritchie, 2012)
17
Obr. 2: Model cestovních potřeb Potřeba seberealizace sebenaplnění, prožitky
Potřeba uznání a úcty Řízené ostatními
Sebeřízené
životní úroveň,
osobní rozvoj, růst, zvídavost, dovednost,
respekt, úspěch
autorita, způsobilost, vnitřně-uspokojující chování
Potřeba sounáleţitosti Řízené ostatními
Sebeřízené
snížení strachu z
láska, náklonnost
ostatních, přátelství
Potřeba bezpečí Sebeřízené
Řízené ostatními
snížení strachu,
ochrana
předvídání, porozumění světu
Fyziologické potřeby Vnější
Vnitřní
únik, vzrušení, zábava,
sex, jídlo, pití, relaxace
zvědavost, povzbuzení
Pramen: Goeldner a Ritchie, 2012, s. 206
Jako téměř kaţdá teorie, i Pearcova teorie se setkala s kritikou. Ostatní vědci argumentují tím, ţe tento model nemusí úplně odráţet ţebříček všech lidí. Uspořádání se můţe lišit u zkušeného nebo nezkušeného turisty. Nezkušený cestovatel klade důraz na všechny motivy, zatímco zkušený cestovatel bude více vybíravý v jeho motivačním profilu. Ovšem dalo by se tvrdit, ţe hlavní páteř tohoto modelu, která je tvořena potřebou zvídavosti, relaxace a vztahů mezi lidmi, se dá aplikovat na kaţdého z nás. Ostatní potřeby se budou lišit podle našich zkušeností. (Goeldner a Ritchie, 2012)
18
Kromě psychologických faktorů je poptávka determinována i faktory, které mají vliv na atraktivitu regionů. Tato atraktivita regionů (turistický potenciál regionů) je tvořena třemi hlavními faktory: selektivní lokalizační realizační Selektivní faktory Teorií selektivních předpokladů se zabývá např. Toušek, Kunc a Vystoupil (2008, s. 313). Podle nich se tato teorie zabývá zdroji, předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy. Selektivní dopady stojí tedy u samotného vzniku realizace cestovního ruchu. V nejobecnějším slova smyslu jsou to veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a moţnosti ovlivňující zejména rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Existuje mnoho přístupů vymezení selektivních faktorů. Toušek, Kunc a Vystoupil (2008) je dělí následujícím způsobem: Demografické faktory – zahrnují rozdílné chování různých skupin obyvatelstva. Jedná se především o různé věkové skupiny, rodiny s dětmi, studenty, svobodné či starší obyvatelstvo. Urbanizační faktory – velikost sídla obyvatel také zásadně ovlivňuje rekreační aktivitu obyvatelstva. Odlišné chování bude mít venkovské obyvatelstvo oproti městskému. Obyvatelé měst například vyhledávají víkendovou rekreaci mnohem více neţ venkovské obyvatelstvo. Ekonomické faktory – stále rozvíjející se ekonomika a urbanizace způsobují změny v chování obyvatel. Lidé vyhledávají kontakt s přírodou, historií a kulturou. Sociálně-kulturní a sociálně-politické podmínky – ţivotní úroveň obyvatel a sociální politika státu je dalším faktorem určujícím podobu poptávky cestovního ruchu. Stát vytváří podmínky bydlení, vzdělání, zdravotnictví, pracovní podmínky. Chování obyvatelstva v cestovním ruchu je tedy také ovlivněno délkou pracovního času, délkou dovolených, růstu reálných mezd apod. Obecně platí, ţe s růstem ekonomické aktivity státu roste aktivita obyvatelstva v cestovním ruchu.
19
Lokalizační faktory Lokalizační faktory určují funkční vyuţití konkrétní oblasti cestovního ruchu. Jsou motivačním činitelem pro vyuţití přírodního a společenského potenciálu oblasti. Obecně se tedy dělí na přírodní a společenské faktory. Přírodní zdroje a předpoklady – jak popisuje Toušek, Kunc a Vystoupil (2008), mezi hlavní prvky přírodních faktorů můţeme zařadit reliéf krajiny, tedy velehory, vrchoviny, roviny níţiny, ale i různé typy pláţí, jeskyně či skály. Dále do těchto faktorů patří i klimatické poměry, vodstvo, rostlinstvo nebo ţivočišstvo. Kulturně-historické předpoklady – tyto faktory na rozdíl od těch přírodních vznikly činností člověka. Oproti přírodním předpokladům, které jsou uspořádány liniově, se společenské předpoklady vyznačují bodovým rozmístěním. Do kulturně-historických faktorů řadíme kulturně-historické památky, jejichţ prostřednictvím se účastníci cestovního ruchu seznamují s kulturou, historií, architekturou či technickými památkami. Dále jsou v nich obsaţeny kulturní zařízení a akce (muzea, galerie, divadla, koncerty, kongresy, …) a sportovní akce, jejichţ význam na podílu cestovního ruchu stále roste (Toušek, Kunc a Vystoupil 2008). Realizační faktory Realizační faktory umoţňují samotnou realizaci cestovního ruchu. Realizují přání a poţadavky návštěvníků v cílové destinaci a umoţňují vyuţívat cílové místo k dalšímu pobytu a aktivitám. Jsou jakýmsi spojovacím článkem mezi oblastmi zájmu cestovního ruchu (Toušek, Kunc a Vystoupil, 2008). Mariot (1983) realizační faktory dělí na: Komunikační předpoklady – tvoří je dopravní síť a prostředky, které umoţňují účastníkům cestovního ruchu přemisťovat se z výchozího regionu do destinace. Materiálně-technická základna – slouţí pro efektivní vyuţití středisek cestovního ruchu. Je charakterizována vybaveností turistického centra. To znamená, ţe materiálně-technická základna bude zahrnovat veškeré ubytování, stravování, cestovní kanceláře a agentury a spoustu doplňkových zařízení, které zabezpečují sluţby cestovního ruchu.
20
1.3 Trendy a jejich vliv na trh cestovního ruchu Některé zásadní změny na trhu cestovního ruchu jsou spojeny s měnící se nabídkou a poptávkou. V průběhu času se mění naše motivace, potřeby a poţadavky, které vedou k novým směrům. Převratné změny na trhu cestovního ruchu také způsobují vnější faktory (moderní technologie, demografie obyvatelstva, ekonomický růst apod.). Těmto změnám se musí celý trh přizpůsobit. Existuje mnoho faktorů, které utváří budoucí podobu trhu cestovního ruchu. Některé z faktorů ale trh sám nemůţe ovlivnit. Diagram na obr. 3 představuje dvě základní skupiny faktorů, které dle Coopera a kol. (2008) ovlivňují cestovní ruch 21. století. První skupinou jsou externí faktory (vnější proměnné), tzv. „megatrendy“. Druhou skupinou jsou vnitřní faktory (trţní síly) spojené s trhem cestovního ruchu. Mezi vnitřními faktory, které v dnešní době působí na systém cestovního ruchu, jsou například tzv. „noví spotřebitelé“. Nový spotřebitel je na turistickém trhu charakterizován jako zkušený, sofistikovaný, znalý zákazník vyţadující určitou kvalitu pruduktů (Cooper a kol., 2008). Dále to jsou lidské zdroje, od kterých je v dnešní době vyţadována větší profesionalita, vysoký standard znalostí, jazykových a technických dovedností apod. V rámci zachování ţivotního prostředí je systém cestovního ruchu nucen dodrţovat principy udrţitelného rozvoje. Do vnitřních faktorů neodmyslitelně patří i rozvoj informačních
technologií,
globalizace,
koncentrace
a
nutná
spolupráce
mezi
zprostředkovateli produktu cestovního ruchu. Externí faktory jsou podrobněji popsány níţe.
21
Obr. 3: Síly působící na systém cestovního ruchu
VNĚJŠÍ PROMĚNNÉ
Sociální trendy
Politika
Demografie
Ekonomické trendy
TRŢNÍ SÍLY „Nový“ spotřebitel
Legislativa a regulace
Lidské zdroje
Udržitelný rozvoj
Transport Výchozí
Globální oteplování
region
Tranzitní region
Turistická destinace
Zprostředkovatelé
Bezpečí, jistota
Informační technologie
Globalizace
Koncentrace
Doprava
Technologie
Spolupráce
Mezinárodní trh
Pramen: Cooper a kol., 2008, s. 660
Vnější síly, tak jak jsou zobrazeny na obr. 3, můţeme shrnout do šesti hlavních skupin faktorů (demografické, sociální, technologické, ekonomické, ekologické a politické). Ke kaţdému faktoru jsou popsány trendy, kterými se v současnosti vyznačuje, a které mají vliv na změny systému cestovního ruchu. Demografické faktory zvyšující se věk společnosti, tendence si zaloţit domácnost v pozdějším věku, menší počet domácností, niţší počet dětí v rodinách (moderní rodinný model 2+1), vyšší počet osamocených lidí, vyšší počet bezdětných párů, vyšší počet pracujících ţen, 22
rostoucí význam menšin. Důsledky pro cestovní ruch − zvyšující se poptávka po produktech zdravotního cestovního ruchu, − zájem o kulturní cestovní ruch a předem sestavené balíčky pro starší obyvatele, − rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti, − rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy, − rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách, − rozvoj mimosezónních produktů, − větší počet kratších dovolených, − zájem o záţitkové produkty, − rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce, − zájem o neorganizovaný cestovní ruch, individualitu (hlavně mladí lidé), − vyšší podíl ţen v sektoru cestovního ruchu, − rozvoj etnického cestovního ruchu. (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; Palatková, 2014) Sociální a kulturní faktory zkracující se pracovní doba, vyšší fond volného času, vyšší příjmy domácností, pozdější odchody do důchodu, důraz na bezpečnost, důraz na individualitu, poţadavky na zábavu, vzdělání, silné záţitky, měnící se ţivotní styl a kulturní zvyklosti, konflikt mezi identitou a modernizací v rozvojových zemích. Důsledky pro cestovní ruch − pozdější odchody do důchodu sníţí seniorský cestovní ruch, − rostoucí poptávka po produktech zahrnující záţitky a nemateriální hodnoty (wellness, duchovno, umění, kulturu a historii apod.), − tvorba produktů šitých na míru jednotlivým spotřebitelům, − rostoucí poptávka po luxusnějších destinacích. (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; MMR, 2013; Palatková, 2014)
23
Technologické a technické faktory automatizace, počítače, rozvoj telekomunikace, rozvoj dopravy a infrastruktury, růst významu nízkonákladových leteckých dopravců, větší vyuţití rychlovlaků, uţívání moderních technologií v kaţdodenním ţivotě, informační technologie – rezervace na poslední chvíli, nové technologie identifikace cestujících, vývoj technologií šetrných k ţivotnímu prostředí. Důsledky pro cestovní ruch − unifikace nabídky produktů cestovního ruchu na internetu, − zvýšení dostupnosti turistických informací zvýšení konkurence, − pokles významu autobusové dopravy, − lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení zvýšení poptávky po prodlouţených víkendech a krátkodobějších pobytech v zahraničních městech, − růst významu nízkonákladových leteckých společností, − rostoucí počet rezervací na poslední chvíli, − rostoucí
vyuţívání
chytrých
telefonů
na
cestách
navigace, …) − ušetření peněz a času turistů. (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; Palatková, 2014) Ekonomické faktory neustálý růst ekonomiky, zavedení eura, struktura platební bilance; zvyšující se rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi, finanční krize v několika zemích, liberalizace a rozvoj mezinárodního trhu, ekonomická globalizace.
24
(turistické
aplikace,
Důsledky pro cestovní ruch − nárůst poptávky po rozvojových zemích díky zlepšení jejich ekonomické situace, − potřeba „brandingu“, aby se odlišily důvěryhodné cestovní kanceláře, − tlak na cenu (větší citlivost na kvalitu). (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; Palatková, 2014) Ekologické faktory ubývající přírodní zdroje, větší uvědomování si ekologie, vládní zájem o ţivotní prostředí, rozvoj ekologických hnutí, mezinárodní spolupráce pro ochranu přírodního a kulturního bohatství. Důsledky pro cestovní ruch − zvyšující se náklady na udrţitelnost přírodních lokalit (pláţe, jezera, řeky, lyţařské oblasti), − zvyšování cen doprav a ubytování díky zvyšujícím se emisním poplatkům, − nová legislativa pro podporu udrţitelného rozvoje, − uvědomění si vytrácející přírody, zvyšující se zájem o destinace s „panenskou“ přírodou, − zvyšující se poptávka po ekoturistice, − vyšší propagace udrţitelného rozvoje. (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; Palatková, 2014) Politické faktory evropská integrace, odstraňování bariér cestování, společná evropská měna, volnost migrace, nestabilní politická situace v zemích, terorismus, vyšší potřeba bezpečí.
25
Důsledky pro cestovní ruch − na jedné straně Evropská integrace a odstraňování bariér cestování díky schengenskému prostoru, na druhé straně zvyšující se nároky na bezpečnost a zdraví při hraničních kontrolách v celosvětovém měřítku (terorismus, civilizační nemoci, …), − zjednodušení cestovních formalit (zkrácení lhůt pro vydávání víz, e-pasy, biometrické pasy, zrychlení a zjednodušení odbavení) − zvyšující se poţadavky na bezpečnost v oblíbených destinacích, − zvyšující se počet turistů ţádající o vízum, − sniţující se zájem o destinace s nestabilní politickou situací. (ETC, 2006; CzechTourism, 2013; Palatková, 2014)
26
2 Vývoj cestovního ruchu v České republice Tato kapitola charakterizuje cestovní ruch v České republice do roku 1989 a nastiňuje nové trendy spojené s cestováním po tomto roce. Byla zpracována pomocí analýzy historických pramenů a pomocí odborných publikací zabývajících se vývojem cestovního ruchu v České republice. Cílem této kapitoly je popsat charakter cestování českých obyvatel v předválečném, meziválečném a poválečném období. Tato zjištění potom poslouţí k pochopení současných trendů v cestování Čechů, popsaných v následujících kapitolách. Dějiny cestovního ruchu obecně vycházejí jiţ ze starověku. Ovšem rozvoj moderních forem cestovního ruchu je spojen hlavně s posledními dvěma stoletími, protoţe teprve společenské, hospodářské a politické změny probíhající od poloviny 18. století otevřely prostor pro cestování za zábavou, kdy se cestování stává prostředkem ne k dosaţení cíle, ale cílem samým. (Štemberk, 2012) Období do roku 1918 V předválečném období byli čeští obyvatelé, na rozdíl od turistů západních zemí, kteří měli prostředky k cestování do zahraničí, odkázáni především na domácí cestovní ruch, protoţe si cestování za hranice nemohli dovolit. Vznikala turistika, která kladla větší důraz na historický význam našich krajů. Za významný milník v předválečné historii cestovního ruchu lze povaţovat vznik Klubu českých turistů v roce 1888. Z hlavních činností klubu bylo například značkování turistických tras, budování rozhleden a turistických chat, propagace cestovního ruchu nebo zaloţení Časopisu turistů. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011) Období 1918–1948 Po 1. světové válce došlo k rozpadu Rakousko-Uherska. Zavedly se povinné cestovní doklady a víza, čímţ se omezil volný pohyb občanů za hranice Československa. Rozvíjel se opět především domácí cestovní ruch. Činnost Klubu českých turistů úspěšně pokračovala a chuť obyvatelstva k cestování se zvyšovala. V tomto období byla zaloţena cestovní kancelář ČEDOK, která měla hlavní postavení na trhu. Dominující formou cestovního ruchu byl v tomto období tramping – zakládání chatových osad kolem řek. (Štemberk, 2012)
27
Období 1948–1958 Po roce 1948 se objevují zřetelné rozdíly ve vývoji cestovního ruchu v západní a východní Evropě. Vývoj na západě se vyznačoval svobodou cestování, rozšiřujícím se vyuţitím automobilismu a letecké dopravy. Kdeţto vývoj ve střední a východní Evropě přinesl regresi cestování, a to hlavně v mezinárodním cestovním ruchu. „Cestovní ruch se 40 let přestal rozvíjet jako „svobodomyslná“ podnikatelská činnost na jedné straně, na straně druhé byla výrazně omezena ve stejném smyslu „svobodomyslnost“ rozvoje turistické poptávky.“ (Vystoupil, Šauer a kol., 2011, str. 28) Padesátá léta se v České republice vyznačovala úpadkem jak zahraničního, tak i domácího cestovního ruchu. Došlo ke znárodnění veškerých soukromých zařízení a infrastruktury cestovního ruchu včetně lázeňského sektoru, který měl nejdůleţitější postavení v cestovním ruchu u nás. K vycestování za hranice bylo nutné povolení v podobě výjezdové doloţky nebo devizového příslibu. Vyřizování těchto dokumentů byl sloţitý byrokratický proces a ne všem se podařilo toto povolení získat. Také se kompletně zrušila činnost Klubu československých turistů, jedné z nejvlivnějších organizací pro rozvoj cestovního ruchu u nás. (Štemberk, 2012; Vystoupil, Šauer a kol., 2011) Období 1958–1989 Od konce padesátých let se cestovní ruch začal rozvíjet intenzivněji. V tomto období se u nás rozvíjí všechny druhy a formy cestovního ruchu. Problematikou cestovního ruchu se začínají zabývat i státní orgány. Postupně se otevírají státní hranice, zatím ale hlavně mezi socialistickými zeměmi. Zvyšuje se fond volného času a mobilita osob spojená s rozvojem individuálního motorismu. Vznikl nový druh cestovního ruchu – vázaný cestovní ruch, kdy účastník dostává příspěvek na cestování z fondů odborů. Fenoménem se staly organizované zájezdy typu odborářské rekreace ROH. Dominantní postavení zaujímá krátkodobý domácí cestovní ruch. Byly to především domácí víkendové pobyty Čechů v podobě chataření a chalupaření. Tento druh cestovního ruchu se podílel 93 % domácího cestovního ruchu v ČSSR. (Vystoupil, 1988; Hesková, 2006). Z geografického hlediska se v tomto období převáţně jezdilo do horských oblastí Krkonoš, Jizerských hor, Jeseníků, Beskyd a Šumavy, kde se nacházela hustá koncentrace lůţkových kapacit v zařízeních ROH. Velký počet zařízení se nacházel i blízko nově vybudovaných vodních nádrţí a vodních toků – Doksy, Seč, Horní planá, Bítov, Vranov, Lipno, Slapy,
28
Orlík, ale také v lázeňských střediscích – Karlovy Vary, Mariánské lázně, Jáchymov, Františkovy lázně, Luhačovice, Janské lázně. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011) Sloţení výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel a jeho rozdělení na výjezdy do socialistických a nesocialistických států znázorňuje tab. 1. Zde je patrné, ţe od roku 1960 výrazně převaţují výjezdy českých obyvatel do socialistických států. Podíl výjezdového cestovního ruchu do socialistických států se v období šedesátých aţ osmdesátých let pohybuje kolem 90 % a v roce 1975 dosahuje aţ 96 % celkového výjezdového cestovního ruchu českého obyvatelstva. Tab. 1: Výjezdový cestovní ruch českého obyvatelstva v období 1960–1989 v mil. osob Výjezdový cestovní ruch celkem
Rok
Socialistické státy Absolutní hodnota
Nesocialistické státy
Podíl (v %)
Absolutní hodnota
Podíl (v %)
1960
0,516
0,426
82,6
0,090
17,4
1965
1,741
1,572
90,3
0,169
9,7
1970
2,061
1,873
90,9
0,188
9,1
1975
7,395
7,101
96,0
0,294
4,0
1980
10,343
9,792
94,7
0,551
5,3
1985
8,394
7,928
94,4
0,466
5,6
1989
8,569
6,248
72,9
2,321
27,1
Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR, 1985
Jaký měl charakter výjezdový cestovní ruch ČSSR z makroregionálního hlediska, můţeme pozorovat v tab. 2. Drtivá většina, tedy více jak 99 % všech zahraničních cest směřovala do Evropy. Ostatní kontinenty vykazují pouhé desetiny aţ setiny procent. Tab. 2: Makroregionální struktura výjezdového cestovního ruchu ČSSR v letech 1982 a 1983 (v %) Kontinent
1982
1983
Evropa
99,41
99,31
Amerika
0,17
0,19
Afrika
0,17
0,2
Asie
0,24
0,28
Austrálie a Oceánie
0,01
0,02
Pramen: Wokoun a Vystoupil, 1987, s. 163
29
Z tab. 3 lze jasně vyčíst, ţe největší procento výjezdového cestovního ruchu Československa v období 1965–1985 směřovalo do Maďarské lidové republiky a Německé demokratické republiky. Další oblíbenou destinací bylo Polsko a typické pobyty u moře v Bulharsku nebo Jugoslávii. Co se týče nesocialistických států, nejvíce navštěvovaná byla Německá spolková republika a Rakousko. Tab. 3: Regionální struktura výjezdového cestovního ruchu ČSSR (v %) Stát
1965–1980
1981
1982
1983
1984
1985
BLR
4,6
5,2
6,4
6,6
5,0
6,0
MLR
39,0
47,7
24,4
30,2
36,6
44,8
NDR
22,9
26,8
44,3
37,2
32,0
24,1
PLR
16,3
4,1
1,8
3,0
3,0
3,3
RSR
1,9
1,6
1,6
1,6
1,3
1,4
SFRJ
5,2
5,4
6,4
6,4
10,1
10,7
SSSR
3,3
3,8
6,2
6,7
5,3
4,1
Francie
0,3
0,3
0,4
0,3
0,3
0,3
NSR
1,7
1,7
3,0
2,7
2,4
2,0
Rakousko
1,7
1,2
2,0
1,8
1,4
1,2
V. Británie
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,1
Švédsko
0,1
0,1
0,2
0,2
0,1
0,1
Itálie
0,5
0,4
0,9
0,6
0,5
0,4
USA
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
ostatní státy
2,2
1,4
2,3
2,4
1,7
1,4
Pozn.: BLR - Bulharská lidová republika, MLR - Maďarská lidová republika, NDR - Německá demokratická republika, PLR - Polská lidová republika, RSR - Rumunská socialistická republika, SFRJ - Spolková federativní republika Jugoslávie, SSSR - Svaz sovětských socialistických republik, NSR - Německá spolková republika Pramen: Wokoun a Vystoupil, 1987, s. 164
30
Období po roce 1989 Rok 1989 znamenal pro českou ekonomiku radikální změnu. Došlo k privatizaci státního majetku, tudíţ i privatizaci materiálně-technické základny cestovního ruchu. Vytvořilo se konkurenční prostředí, čímţ se zlepšovala kvalita sluţeb. Otevřely se hranice a s tím nastala významná změna i v poptávce cestovního ruchu u nás. Zatímco v osmdesátých letech směřovalo 20 mil. účastí českého obyvatelstva do socialistických zemí a pouze 1 mil. na „západ“, v roce 2007 evidoval ČSÚ více neţ 7 mil. účastí za delšími pobyty do „západních“ zemí a do socialistických států pouze 700 tis. účastí. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). „Podle dostupných údajů MH a ČSÚ se výjezdy našich občanů do zahraničí mezi lety 1988 a 1991 zvýšily o 442,2 % a v roce 1996 dokonce o 760 %.“ (Šíp, 1999) V tomto období se dynamicky začaly zakládat cestovní kanceláře a agentury zaměřující se na výjezdový cestovní ruch. Česká legislativa na tuto změnu nebyla plně připravená a mnoho cestovních kanceláří později začalo krachovat. V roce 1997 vznikla první charterová společnost Travel Service. Díky tomu začaly cestovní kanceláře nabízet letecké zájezdy za výhodnější ceny, neţ tomu bylo v minulosti. Dalším významným okamţikem byl rok 2000, kdy cestovní kancelář ESO travel začala organizovat první charterové lety do vzdálené exotické země, a to do Thajska (ESO travel, 2014). Po vstupu ČR do Evropské unie 1. května 2004 odpadly celní kontroly na hranicích a od roku 2007, kdy jsme se stali součástí tzv. schengenského prostoru, se zrušily i hraniční kontroly. Pro cestování v rámci zemí v schengenském prostoru také odpadá povinnost cestovního pasu a stačí pouze platný občanský průkaz.
31
3 Analýza turistické poptávky českého obyvatelstva – obecná data Tato kapitola primárně vychází z dat o cestovním ruchu zveřejněných Českým statistickým úřadem počínaje rokem 2003 do nejaktuálnějšího moţného roku, pro který jsou data dostupná. Počáteční rok 2003 pro tuto analýzu je uvaţován z toho důvodu, ţe teprve od tohoto roku se statistická data cestovního ruchu v České republice zpracovávají podle mezinárodně uznatelných metod. V České republice jsou data měřena ve třech klíčových oblastech. První oblastí jsou údaje o domácím a výjezdovém cestovním ruchu českých rezidentů, které jsou zpracovány pomocí Výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR). Šetření se provádí kaţdý rok na náhodně vybraném vzorku domácností. Výslednými ukazateli šetření je počet cest, počet přenocování, průměrný počet přenocování, průměrné výdaje na jednu cestu a průměrné výdaje na jeden den cesty. Druhou oblastí je návštěvnost hromadného ubytovacího zařízení (HUZ), které se provádí podle údajů zjištěných z výkaznictví HUZ. Do roku 2002 se do šetření započítával náhodně vybraný vzorek HUZ, od roku 2003 se započítávají všechna HUZ plošně. Poslední oblast je tvořena ukazateli ekonomického významu cestovního ruchu a jeho významu z hlediska zaměstnanosti dostupných ze Satelitního účtu cestovního ruchu (ČSÚ, 4. 6. 2014). V tab. 4 jsou zobrazeny všechny cesty českých rezidentů během 10 let od roku 2003. Z nabízených statistik můţeme vyvodit, ţe domácí cestovní ruch výrazně převyšuje výjezdy českých obyvatel do zahraničí, a to v některých letech aţ více jak desetinásobně, pokud započítáváme i jednodenní návštěvníky. Kdyţ se budeme bavit o cestách s alespoň jedním přenocováním, výjezdy do zahraničí tvoří zhruba třetinu domácího cestovního ruchu. Objem domácí poptávky se pohybuje okolo 100 mil. cest za rok. Kolísá jen mírně, v posledních pěti letech vykazuje spíše pokles. Kolísavost lze vysvětlit změnami počasí nebo ekonomickou situací ve státě. Naopak výjezdový cestovní ruch si udrţuje v průběhu let větší stabilitu, činí okolo 11 mil. cest za rok. Větší stabilita výjezdového cestovního ruchu ovšem nepotvrzuje pravidlo stabilnějšího domácího cestovního ruchu. Podle MMR (2013) by měl být naopak domácí cestovní ruch odolnější vůči vnějším vlivům, a zachovat si tak větší stabilitu.
32
Rozdíl mezi poptávkou domácího a výjezdového cestovního ruchu lze spatřit i v jednodenní návštěvnosti. Čeští jednodenní návštěvníci, cestující po České republice, převyšují zhruba dvojnásobně přenocující turisty, naopak čeští jednodenní návštěvníci v zahraničí mají více jak dvojnásobně menší zastoupení neţ čeští přenocující turisté. Je to logické, protoţe jednodenní výlety do vzdálenějších zahraničních zemí by byly z finančního hlediska pro návštěvníky neefektivní. Tab. 4: Počet cest českých obyvatel v letech 2003–2012 (v tis.) Domácí cestovní ruch Rok
Jednodenní návštěvníci
Turisté
Výjezdový cestovní ruch
Návštěvníci celkem
Jednodenní návštěvníci
Turisté
Návštěvníci celkem
2012
47 109
29 220
76 328
3 054
7 936
10 990
2011
56 383
29 853
86 236
2 974
7 919
10 893
2010
66 310
27 614
93 924
3 218
8 673
11 890
2009
70 255
27 850
98 105
3 432
8 904
12 337
2008
74 870
28 010
102 880
3 048
9 665
12 713
2007
70 686
28 481
99 167
2 460
9 048
11 508
2006
70 383
31 222
101 604
2 585
8 409
10 994
2005
72 116
32 029
104 145
2 503
8 286
10 789
2004
71 904
33 222
105 127
2 951
7 894
10 845
2003
64 565
34 717
99 282
2 969
7 812
10 782
Pramen: TSA T10, 2014
V grafu 1 jsou cesty českých obyvatel rozděleny na kratší (1–3 přenocování), delší (4 a více přenocování) a sluţební cesty. Tato statistika tedy neobsahuje jednodenní návštěvníky, ale pouze návštěvníky s alespoň jedním přenocováním. Období do roku 2010 obsahuje data měřená Českým statistickým úřadem podle staré metodiky, od roku 2011 jiţ podle současné. Tato dvě období jsou v grafu 1 oddělena šedou přerušovanou čarou. V grafu 1 můţeme pozorovat, ţe počet kratších cest se pohybuje v průměru okolo 17 milionů a má spíše klesající charakter. Od roku 2011 se jejich počet zvýšil, tento skok ale můţe být dán změnou metodiky měření. Pokud bychom si tuto statistiku rozdělili na kratší cesty do ČR a kratší cesty do zahraničí, zjistili bychom, ţe čeští obyvatelé vyjíţdí sice stále méně na kratší dobu v tuzemsku, ale počet kratších cest do zahraničí se naopak stále zvyšuje.
33
Delší cesty českých obyvatel tvoří více jak polovinu cest kratších a jejich trend mírně kolísá okolo hodnoty 10 000. Sluţební cesty tvoří cca 10 % domácího i výjezdového cestovního ruchu a jejich počet jak v domácím tak i výjezdovém cestovním ruchu postupně klesá. Graf 1: Domácí a výjezdový cestovní ruch českých obyvatel v letech 2003–2010 (v tis.) 25,000 20,000 počet delších cest
15,000
počet kratších cest
10,000
počet služebních cest 5,000 0 2013
2012
34
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Pramen: ČSÚ, 2014
Domácí cestovní ruch Na grafu 2 můţeme pozorovat vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) českých rezidentů v posledních deseti letech. Zde můţeme vidět, ţe domácí cestovní ruch za posledních deset let zaţívá stagnaci. Počet českých hostů HUZ se kaţdoročně pohybuje okolo hodnoty 6 mil. Počet přenocování však stále klesá. Projevuje se tedy aktuální celosvětový trend zkracování doby pobytu. Podle ČSÚ (2014) Češi v roce 2003 na dovolených v tuzemsku trávili v průměru 3,6 nocí, v roce 2013 to bylo uţ jen 2,9 nocí. Důvodem můţe být snaha ušetřit, a dopřát si tak více dovolených za rok. Návštěvnost v HUZ ovšem nezahrnuje individuální ubytování např. na chatě, chalupě nebo u příbuzných a známých. Tyto statistiky ale byly vybrány záměrně vzhledem k měnícím se metodikám šetření Českého statistického úřadu zjišťujících celkový počet cest českých obyvatel. Výsledky by byly špatně srovnatelné. Celkový dlouhodobý trend je ale u obou typů podobný. Graf 2: Návštěvnost českých obyvatel v HUZ v ČR v letech 2003–2013 25,000 20,000 15,000 počet hostů 10,000
počet přenocování
5,000 0 2013
2012
35
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Pramen: ČSÚ, 2014
Jak vypadá čtvrtletní vývoj cestování českých rezidentů v ČR, ukazuje graf 3. V případě delších dovolených je zde patrná vysoká sezónnost v letních měsících, tedy ve třetím kvartálu. Češi tedy delší cesty v tuzemsku uskutečňují z převáţné většiny v letním období, s čímţ souvisejí určité typy cestovního ruchu (letní rekreace u vody, letní rekreace v horách či venkovský cestovní ruch (MMR, 2013). Zimní dovolenou čeští obyvatelé v ČR tráví jen minimálně. Lyţařská střediska v ČR čelí velké konkurenci z Rakouska nebo Německa, kde čeští lyţaři nacházejí vyšší standard a kvalitu sluţeb. Co se týče kratších cest, jejich rozloţení se liší oproti těm delším. Také jejich počet je mnohem vyšší neţ počet delších cest. Nejvíce krátkodobých pobytů je uskutečněno v jarních měsících, aţ poté v letním období. Tato skutečnost můţe být dána tím, ţe jaro je velmi oblíbené pro krátké výlety do okolí. Během jara a podzimu se také uskutečňuje nejvíce pobytů v rámci kongresové a incentivní turistiky. Graf 3: Čtvrtletní vývoj kratších a delších cest českých obyvatel v ČR (v tis.) 8,000 7,000 6,000 5,000 4,000
kratší cesty
3,000
delší cesty
2,000 1,000 0 Q1
Q2
Q3
2011
Q4
Q1
Q2
Q3
2012
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
2013
Pramen: ČSÚ, 2014
Vývoj cestování českých obyvatel v krajích České republiky znázorňuje tab. 5. Největší růst v počtu českých hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) od roku 2003 zaznamenal kraj Jihomoravský a Hl. m. Praha, kam se také jezdí ubytovat v současnosti nejvíce Čechů. Zatímco v roce 2003 se tyto kraje řadily na niţší příčky v počtu hostů, v roce 2013 se umisťují na první dvě místa. V případě Jihomoravského kraje to můţe být dáno růstem popularity venkovského cestovního ruchu a vinařské turistiky (Vystoupil a kol., 2010). Popularita Prahy by se dala vysvětlit rozvojem kongresové a incentivní turistiky. Praha totiţ v České republice disponuje největším počtem konferenčních zařízení (KPMG, 2011).
36
Karlovarský kraj má hned po Jihomoravském kraji a Hl. m. Praha také velkou procentní změnu od roku 2003, ale v počtu domácích hostů v HUZ se stále řadí na poslední místo. Domácí poptávka v Karlovarském kraji nehraje významnější roli, i kdyţ má pro tuto formu cestovního ruchu dostatečné předpoklady. Tento kraj se spíše zaměřuje na špičkové lázeňství, zahraniční klientelu a vyšší kvalitu ubytování s vyšší cenou, a to do určité míry omezuje typického českého turistu jako cílový segment cestovního ruchu a lázeňství. Naopak největší stagnaci ve vývoji domácí návštěvnosti krajů vykazuje Moravskoslezský kraj. Tato skutečnosti by se mohla vysvětlit slabou propagací tohoto kraje, nízkou atraktivitou nebo nedostatečnou infrastrukturou. Podle Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji (2009) domácí návštěvníci např. nejvíce postrádají příleţitosti pro zábavu a nejhůře také hodnotili čistotu ovzduší. Tab. 5: Návštěvnost českých obyvatel v HUZ podle krajů ČR v letech 2003–2013 (v tis.) Kraj
2003
2005
2007
2009
2011
2013
% změna (2013-2003)
Jihomoravský
331
689
746
693
693
922
178,25
Hl. m. Praha
376
383
476
538
691
852
126,70
Jihočeský
690
696
663
634
632
789
14,29
Královéhradecký
679
647
621
586
623
735
8,23
Středočeský
596
540
509
497
534
616
3,34
Liberecký
551
526
497
488
487
593
7,60
Moravskoslezský
539
489
511
472
461
541
0,45
Zlínský
445
418
455
389
405
495
11,11
Olomoucký
344
315
342
295
311
404
17,61
Vysočina
335
330
356
311
308
381
13,83
Plzeňský
335
314
346
335
323
372
11,00
Pardubický
254
277
325
274
277
316
24,66
Ústecký
229
218
229
231
215
279
21,90
Karlovarský
179
184
206
209
225
261
45,43
Pramen: ČSÚ, 2014
Jak se vyvíjel počet delších cest (4 a více přenocování) českých obyvatel v krajích České republiky, je zobrazeno v tab. 6. Na rozdíl od tab. 5 tyto statistiky jiţ zahrnují i individuální ubytování českých návštěvníků. V tab. 6. můţeme vidět, ţe v roce 2013 bylo nejvíce cest uskutečněno do Středočeského kraje, kam často jezdí trávit dovolenou praţská populace, kde vlastní chalupy a chaty. Od roku 2003 se počet cest do tohoto kraje stále zvyšuje. Dalším krajem, kam cestuje nejvíce Čechů, je kraj Jihočeský, který se aţ do roku 2009 drţel
37
na prvním místě. Jihočeský kraj si udrţuje popularitu jiţ od dob socialismu. Největším lákadlem je bez pochyby Národní park Šumava. Dlouhodobě oblíbeným turistickým cílem je také vodní nádrţ Lipno a vysoká atraktivita venkovské krajiny. Největší nárůst od roku 2003 zaznamenal kraj Plzeňský, coţ můţe být vysvětleno zvyšujícím se zájmem o gurmánskou dovolenou spojenou s hlavním centrem kraje, Plzní, kde se nachází proslulý pivovar. Naopak čím dál méně Čechů jezdí na delší dovolenou do Karlovarského kraje a Hl. m. Praha. Jak bylo popsáno výše, Karlovarský kraj se obecně zaměřuje na majetnější zahraniční klientelu a Čeští turisté zde zavítají spíše na krátkodobější výlety, neţ na delší dovolenou. Hl. m. Praha se také svým charakterem hodí více pro kratší pobyty za kulturou, zábavou nebo pro kongresový a incentivní cestovní ruch. Pokles v delších dovolených Čechů vykazuje i kraj Jihomoravský, který se vyznačuje nejkratší průměrnou délkou pobytu českých obyvatel, kteří sem jezdí si odpočinout na venkov za vínem. Nesmíme opomenout i Brno, jakoţto druhé největší město, které se, podobně jako Praha, hodí na kratší pobyty spojené s kongresovým cestovním ruchem. Tab. 6: Delší cesty českých obyvatel v ČR podle krajů NUTS 3 v letech 2003–2013 (v tis.) Kraj
2003
2005
2007
2009
2011
2013
% změna (2013-2003)
Středočeský
649
647
529
619
1 162
1 255
93,42
Jihočeský
803
664
692
939
832
884
10,09
Liberecký
637
571
463
563
692
676
6,21
Královéhradecký
588
588
665
703
898
668
13,62
Plzeňský
265
369
386
525
564
542
104,14
Moravskoslezský
376
243
269
425
548
453
-9,28
Ústecký
507
282
264
327
499
460
20,23
Zlínský
280
298
216
317
347
427
52,55
Olomoucký
335
265
273
350
326
404
20,60
Jihomoravský
412
443
388
322
419
374
-9,31
Vysočina
332
500
265
299
376
302
-8,85
Pardubický
252
283
182
166
264
274
8,85
Karlovarský
287
164
177
189
126
237
-17,41
Praha hl. m.
160
251
138
169
169
132
-17,45
Pramen: ČSÚ, 2014
38
Výjezdový cestovní ruch Pro výjezdový cestovní ruch českých obyvatel jsou v České republice k dispozici pouze data informující o počtu cest a počtu přenocování českých obyvatel, která byla získána pomocí šetření v českých domácnostech. Údaje o počtu hostů v zahraničních ubytovacích zařízeních Český statistický úřad nepublikuje. Taková data shromaţďuje např. statistická ročenka publikovaná Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO), ovšem ne všechny obsaţené země tyto statistiky poskytují. Ročenka UNWTO bude pouţita pro přehled dlouhodobějšího vývoje výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel do vybraných zemí. Pokud budeme sledovat celkový počet cest Čechů do zahraničí, jejich hodnota je výrazně niţší neţ počet cest českých obyvatel v rámci České republiky. Zatímco počet cest v domácím cestovním ruchu se pohybuje kolem hodnoty 30 mil za rok, počet cest do zahraničí dosahuje hodnoty 8 mil. ročně (ČSÚ, 2014). Tato skutečnost je dána výrazně vyšším počtem kratších dovolených v České republice. Údaje o počtu cest totiţ zahrnují i individuální ubytování návštěvníků ať uţ u známých/příbuzných nebo v rámci chataření a chalupaření. V domácím prostředí je tedy větší pravděpodobnost tohoto typu rekreace neţ v zahraničí. Na grafu 4 můţeme sledovat vývoj cestování a přenocování českých obyvatel v zahraničí. Počet cest si udrţuje stabilní hodnoty, zatímco délka pobytu více kolísá. Celkově ale Češi pobývají v zahraničí čím dál kratší dobu. Pouze v období roku 2006–2008 vykazoval počet přenocování rostoucí trend. Po roce 2008 ale tento vývoj prudce klesl, coţ mohlo být dáno následky ekonomické krize v tomto roce. Z dlouhodobého hlediska se ale mírně projevil aktuální celosvětový trend zkracování délky pobytu. Turisté sice tráví v destinacích kratší dobu, za to jejich frekvence cestování během roku se zvyšuje. Tento trend souvisí také s rozvojem nabídky nízkonákladových leteckých dopravců nebo také nabídkou eurovíkendů ve větších evropských městech.
39
Graf 4: Cesty a přenocování českých obyvatel v zahraničí v letech 2003–2013 60000 50000 40000 30000
počet cest
20000
počet přenocování
10000 0 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Pramen: ČSÚ, 2014
Graf 5 zobrazuje, jak čeští obyvatelé cestují do zahraničí ve čtvrtletních intervalech. Delší cesty do zahraničí mají podobný čtvrtletní vývoj jako delší cesty v rámci České republiky. Na delší pobyt do zahraničí tedy Češi nejvíce jezdí v letních měsících. V zimních měsících od ledna do března by se dal očekávat opětovný růst díky lyţařské sezóně, ale není tomu tak, zimní měsíce zůstávají výrazně pozadu. Struktura kratších cest bývá v průběhu roku poměrně vyrovnaná. Kratší cesty se zpravidla uskutečňují do bliţší vzdálenosti od bydliště. Lidé tedy nebudou jezdit na krátký pobyt daleko k moři v létě, ale spíše budou navštěvovat bliţší destinace v průběhu roku. Vysokou sezónnost v letním období také stírají kratší sluţební cesty do zahraničí, které se uskutečňují mimo sezónu na jaře nebo na podzim. Graf 5: Čtvrtletní vývoj kratších a delších cest českých obyvatel do zahraničí (v tis.) 3,000 2,500 2,000 1,500
kratší cesty delší cesty
1,000 500 0 Q1
Q2
Q3
2011
Q4
Q1
Q2
Q3
2012
Q4
Q1
Q2
Q3
2013
Pramen: ČSÚ, 2014
40
Q4
Jak se vyvíjela makroregionální struktura cest českých obyvatel do zahraničí, znázorňuje tab. 7, kde můţeme vidět podíl vybraných kontinentů v počtu cest českých obyvatel. Data z roku 1983 byla převzata z publikace Geografie cestovního ruchu a rekreace (Wokoun a Vystoupil, 1987) a zahrnují české a slovenské obyvatelstvo dohromady. Novější data byla dostupná teprve od roku 2003, kdy je začal publikovat Český statistický úřad, a obsahují cesty jen českého obyvatelstva. Vzhledem k tomu, ţe se nejedná o absolutní čísla, ale jen podíly, tato skutečnost výsledky nijak zásadně neovlivní a pro názorné srovnání tyto statistiky postačí. V tabulce můţeme pozorovat, ţe v době socialismu směřovaly výjezdy Čechů z více jak 99 % do Evropy. Nejmenší podíl ve výjezdovém cestovním ruchu Čechoslováků měla v té době Amerika. V předchozí kapitole bylo popsáno, ţe cesty za hranice před rokem 1989 směřovaly z drtivé většiny do socialistických států, spíše tedy na východ. Západní země byly jen výjimkou. Po roce 1989 české obyvatelstvo začíná objevovat nové destinace i za hranicemi Evropy. Její podíl se na úkor zvyšujícího se podílu ostatních kontinentů tedy postupně sniţuje. V roce 2003 její podíl činil téměř 92 %, v roce 2009 to bylo o 2 % méně. Největší růst v počtu výjezdů Čechů zaznamenala Afrika, coţ hlavně ovlivnily populární pobytové zájezdy typu „all inclusive“ do Egypta, Tuniska nebo Maroka. Tab. 7: Makroregionální struktura výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel v letech 1983, 2003 a 2009 (v %) Kontinent Evropa
1983
2003
2009
99,31
91,82
89,76
Afrika
0,20
4,23
6,33
Amerika
0,19
2,77
2,45
Asie
0,28
1,19
1,46
Pramen: Wokoun a Vystoupil, 1987, s. 163; ČSÚ, 2014
Tab. 8 zobrazuje dlouhodobější vývoj cestování Čechů do vybraných zahraničních zemí po roce 1989 a po vzniku samostatné České republiky. Tedy jak se vyvíjel výjezdový cestovní ruch českých obyvatel poté, co jim bylo umoţněno svobodně cestovat po světě. V tabulce můţeme pozorovat rozdíl mezi bývalými socialistickými zeměmi, kam se mohlo cestovat před rokem 1989 a ostatními státy, které jsme neměli moţnost do té doby poznat. Pokud budeme sledovat vývoj cest Čechů do Chorvatska, Slovenska, Německa nebo Bulharska, nebude mít tak výrazný nárůst jako např. u Rakouska, Turecka, Egypta nebo Číny. Najdou se tady ale také výjimky, jako je Maďarsko, u kterého můţeme pozorovat 41
výraznější nárůst od roku 2000. V době socialistické republiky mělo Maďarsko významný podíl ve výjezdovém cestovním ruchu Čechoslováků. V posledních letech ale u Čechů opět získává oblibu. Naopak na Slovensko Češi jezdí čím dál méně. Dalo by se říct, ţe mu konkuruje Rakousko. Největším lákadlem pro dovolenou na Slovensku jsou Tatry. Dříve se do Tater jezdilo v rámci odborářských zájezdů. Poté, co čeští turisté dostali moţnost svobodně cestovat i do Rakouska, vyměnili Tatry za Alpy a s tím i kvalitu sluţeb a lepší infrastrukturu, kterou Rakousko nabízí. Největší nárůst naopak zaznamenalo Turecko a Egypt, coţ jsou pro Čechy vzdálenější destinace, které jsou proslulé nabídkou převáţně pobytových zájezdů u moře typu „all inclusive“. Tento typ zájezdů byl pro Čechy po roce 1989 téměř neznámý. V současnosti se ceny do těchto destinací pohybují na nízké úrovni v porovnání s bliţšími destinacemi, jako je Řecko nebo Španělsko, proto si stále udrţují růst v počtu návštěv českých turistů. Zajímavý vývoj můţeme pozorovat i u Číny. Ještě v roce 1996 to byly pouhé stovky Čechů, které Čínu navštívily, v roce 2011 je to uţ více jak 20 000 českých návštěvníků. Musí se ale také vzít v potaz fakt, ţe první charterová letecká společnost v ČR vznikla v roce 1997 a do vzdálenějších exotických zemí se začalo létat aţ kolem roku 2007 (ESO travel, 2014). Tab. 8: Regionální struktura výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel z dlouhodobého hlediska (v tis.) Cílová destinace Chorvatsko
1996
2000
2007
% změna (2011-1996)
2011
345
711
636
638
84,69
*171
330
461
613
258,24
Rakousko
165
204
412
604
266,34
Slovensko
798
888
491
477
-40,18
Německo
166
187
264
359
116,76
Řecko
177
**175
270
309
74,53
Velká Británie
205
132
398
287
40,00
-
169
209
232
***36,97
Turecko
27
32
117
215
702,08
Maďarsko
27
37
83
179
571,62
Bulharsko
*61
97
142
176
187,12
13
18
138
106
724,17
7
-
18
29
326,96
0,4
4
18
20
5550,42
Itálie
Španělsko
Egypt Thajsko Čína
*Uvedené hodnoty platí pro následující rok z důvodu chybějících dat v tomto roce. **Uvedené hodnoty platí pro předchozí rok z důvodu chybějících dat v tomto roce. ***Procentní změna je počítána od roku 2000, z důvodu chybějících dat v roce 1996. Pramen: UNWTO, 2002; UNWTO, 2013
42
4 Analýza turistické poptávky českého obyvatelstva – anketní šetření 4.1 Metodika výzkumu Cílem šetření bylo analyzovat současné trendy v poptávce českého obyvatelstva. Celý dotazník byl sestaven pro účely všech diplomových prací na toto hlavní téma, jednotlivé části dotazníku potom slouţily ke specifickému tématu kaţdé z nich. Dotazník tedy obsahoval otázky pokrývající problematiku demografie, ICT, prostorových souvislostí a nejčastějších aktivit během dovolené. Pro tuto práci slouţily z převáţné většiny otázky, které zjišťovaly prostorové souvislosti, tedy pohyby obyvatelstva. Stěţejní otázkou tedy bylo, kam čeští rezidenti cestují a cestovali, a to jak v rámci České republiky, tak i do zahraničí. K získání dat byla pouţita metodika dotazníkového šetření, jehoţ vyhodnocení bylo zpracováno pomocí statisticko-analytických a srovnávacích metod. Srovnávány byly výsledky anketního šetření s vybranými statistikami Českého statistického úřadu (pro domácí cestovní ruch) a statistikami Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (pro výjezdový cestovní ruch), která slučuje data o cestovním ruchu jednotlivých zemí. Cílem průzkumu bylo získat odpovědi od nejširšího spektra dotazovaných k získání co nejobjektivnějšího výsledku. Dotazník byl proto určen pro respondenty ve věku od 15 let včetně bez omezení horní věkové hranice. Získáno bylo celkem 1000 respondentů. Předtím, neţ byla zahájena distribuce dotazníku, byl proveden zkušební průzkum, při kterém dotazník obdrţelo celkem 10 respondentů. Jejich připomínky pak slouţily k úpravě formulace některých otázek a odpovědí tak, aby byly srozumitelné všem dotazovaným. Zkušební průzkum byl proveden na začátku ledna roku 2014. Oficiální šetření bylo zahájeno 27. ledna a skončilo 3. dubna 2014, kdy bylo dosaţeno počtu 1000 relevantních respondentů. Dotazník byl distribuován několika způsoby – elektronickou cestou prostřednictvím internetových stránek určených pro zpracování dotazníků, elektronickou poštou a v tištěné formě. Největší část respondentů byla získána pomocí elektronických dotazníků na internetových stránkách vyplnto.cz a mojeanketa.cz
z důvodu rychlejší manipulace
pro zpracování velkého souboru dotazovaných. Prostřednictvím stránky vyplnto.cz bylo získáno 171 respondentů, pomocí stránky mojeanketa.cz se vyplnilo celkem 624 dotazníků. Elektronickou poštou se podařilo získat 55 dotazníků. Posledním způsobem bylo šíření 43
dotazníků v tištěné formě, které se uplatnilo pro dotazování starších lidí, kteří nedisponovali internetem. Tento způsob byl pouţit např. v domovech pro seniory v Hustopečích, Ţiţkova 1 a v Břeclavi, Na Pěšině 13. Touto cestou bylo získáno celkem 150 respondentů. Odpovědi získané elektronickou poštou a v tištěné formě se dále zpracovaly do elektronické podoby na stránce mojeanketa.cz, aby byla data v jednotné podobě. Další zpracování dat získaných z šetření bylo provedeno v programu Microsoft Excel 2007.
4.2 Struktura dotazníku Při sestavování dotazníku se částečně vycházelo z jiţ provedených dotazníkových šetření, a to
např.
z šetření
na portálu
CzechTourism,
Anketárního
šetření
návštěvníků
v Jihomoravském kraji prováděného Výzkumným centrem regionálního rozvoje MU nebo Šetřením návštěvnosti Jiţní Moravy od krajského úřadu JMK. Dotazník je sestaven z 37 otázek. Takto poměrně velký počet otázek byl zvolen z důvodu pokrytí všech specifických témat určených pro všechny propojené diplomové práce. Dotazník tedy obsahuje otázky pokrývající problematiku demografie, ICT, geografie a nejčastějších aktivit návštěvníků během dovolené. Pro tuto diplomovou práci byly stěţejní otázky č. 20, 22, 23, 24, 25, 28, 31 a 32, jejichţ znění je uvedeno následovně: Preferujete stále stejnou lokalitu pro dovolenou? Jaká je nejčastější náplň vaší dovolené v ČR? Jaká je nejčastější náplň vaší dovolené v zahraničí? Co Vám brání v cestování do zahraničí? Které turistické regiony jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v České republice v posledních 2 letech? Které turistické regiony jste v prodlouţeném víkendu (o víkendu) navštívil/a v České republice v posledních 2 letech? Které zahraniční země jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v posledních 2 letech? Které zahraniční země jste v prodlouţeném víkendu (o víkendu) navštívil/a v posledních 2 letech?
44
V celém dotazníku byly pouţity otázky uzavřené, polozavřené, otevřené a filtrační. Pro uzavřené otázky byly vybrány dichotomické, trichotomické, výběrové, výčtové i škálové typy odpovědí. Zodpovídat mohly osoby, které jiţ někam vycestovaly, i osoby, které necestovaly vůbec. Celý dotazník je zobrazen v příloze č. 1 této diplomové práce. Obecná charakteristika respondentů Zkoumaný soubor tvořil celkem 1000 respondentů ve věku od 15 let, kteří byli rozděleni podle pohlaví, bydliště, vzdělání a věku. Podle věku byly vytvořeny 4 kategorie. První kategorií byli dotazovaní ve věku 15–25 let reprezentující tzv. generaci Y, která se vyznačuje technologickou gramotností, dokáţe se rychleji adaptovat na nové pokroky, více se zaměřují na volný čas. Další skupinou byli respondenti ve věku 26–40 let, tedy lidé budující kariéru a rodiny s malými dětmi. Lidé, spadající do kategorie 41–55 let, kteří jiţ většinou mají vybudovanou kariéru, jsou o něco méně technologicky gramotní v porovnání s mladšími kategoriemi, vyhledávají určité pohodlí, co se týče plánování dovolené. Poslední skupinou byli respondenti 56 a více let, tedy lidé zejména uţ v důchodovém věku, senioři. Tabulka 9 znázorňuje obecnou charakteristiku dotazovaného souboru. Co se týče pohlaví respondentů, více jak 60 % tvoří ţeny. Věkové rozloţení je poměrně vyváţené, avšak nejpočetnějšími věkovými skupinami jsou respondenti ve věku 15–25 a 26–40 let, které jsou zastoupeny v přibliţně stejné míře, a to 304 dotazovaných ve věku 15–25 let a 322 respondentů ve věku 26–40 let. O něco méně početnou skupinou jsou dotazovaní ve věku 41–55 let, kterých odpovědělo celkem 209. Poslední kategorie se týká respondentů ve věku 56 a více, ta čítá celkem 165 dotazovaných. Nejvíce zastoupenou skupinu tvoří respondenti s dosaţeným vysokoškolským vzděláním, a to více jak 45 % všech dotazovaných. Druhá největší skupina s 37% podílem dosáhla středního vzdělání s maturitou. Dotazovaní se středním vzděláním bez maturity nebo s výučním listem jsou zastoupeni v počtu 124, tedy 12 %. Nejméně respondentů, necelých 5 %, dosáhlo základního vzdělání. Co se týče velikosti bydliště dotazovaného souboru, 35 % tvoří respondenti z velkých měst nad 100 000 obyvatel. Zbylé 4 velikostní typy sídel jsou zastoupeny v podobné míře, v kaţdém typu je zastoupeno 16 % respondentů.
45
Tab. 9: Obecná charakteristika respondentů (v %) Pohlaví
muži
39
ženy
61
15–25 let
30
26–40 let
32
41–55 let
21 17
Věk
Bydliště
do 5 000 obyvatel
17
56 a více let
5 001–10 000 obyvatel
14
základní
10 001–50 000 obyvatel
17
5
střední bez maturity/vyučen
12
Vzdělání 50 001–100 000 obyvatel
17
střední s maturitou
37
nad 100 000 obyvatel
35
vysokoškolské
46
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
4.3 Základní charakteristiky cestování českého obyvatelstva Respondenti, kteří cestují/necestují Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu kapitoly, dotazník počítal i s těmi respondenty, kteří necestují vůbec. Pro tento případ byla zvolena filtrační otázka, která tyto respondenty odkázala na koncové otázky dotazníku, zjišťující charakteristiku respondentů. Graf 6 znázorňuje podíl respondentů, kteří odpověděli na otázku cestování kladně nebo záporně. Na grafu můţeme pozorovat, ţe 77 % všech dotazovaných dovolenou alespoň jednou podniklo. Zbylých 23 % uvedlo, ţe doposud nikam nevycestovalo, coţ je necelá čtvrtina respondentů. Na dnešní dobu by se dalo říci, ţe je to velké procento lidí, kteří nikdy necestovali. Výsledky ale mohou být ovlivněny určitým počtem respondentů, kteří se chtěli dostat co nejdříve na konec dotazníku. Graf 6: Podíl respondentů, kteří cestují a necestují
23% Cestuji Necestuji 77%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
46
Soubor dotazovaných, kteří necestují vůbec, tvoří tedy 23 % všech dotazovaných. V této skupině, jak znázorňuje tab. 10, jsou celkem rovnoměrně zastoupeni muţi i ţeny. Velikost bydliště je téţ celkem rovnoměrně rozloţena, s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel, která vykazuje nejmenší podíl všech skupin. Jak se dalo předpokládat, tento soubor dotazovaných zahrnuje spíše starší obyvatele s věkem nad 56 let tvořící zhruba 49 % všech respondentů, kteří necestují, coţ můţe být dáno hlavně jejich finanční situací a zdravotními komplikacemi. Druhá největší věková kategorie tohoto souboru (40–55 let) je zastoupena 27 % necestujících dotazovaných. Nejméně respondentů, kteří necestují vůbec, je ve věku 15–40 let, tedy převáţně studenti, kteří často cestují v rámci studijních pobytů, rodiny s dětmi a ti, kteří započali nebo jiţ budují kariéru a mají lepší finanční prostředky neţ např. starší obyvatelstvo. Tuto skutečnost také dokazují obecné trendy Evropanů. Podle Eurostatu (2002) nejvíce cestují věkové skupiny 25–44 let, coţ je dáno ekonomickými faktory a do jisté míry i demografickou velikostí této kategorie. Tab. 10: Obecná charakteristika respondentů, kteří necestují (v %) muži
48
ženy
52
15–25 let
15
26–40 let
9
41–55 let
27
Pohlaví Věk
do 5 000 obyvatel
12
56 a více let
49
5 001–10 000 obyvatel
19
základní
17
10 001–50 000 obyvatel
25
střední bez maturity/vyučen
31
Bydliště Vzdělání 50 001–100 000 obyvatel
21
střední s maturitou
34
nad 100 000 obyvatel
22
vysokoškolské
18
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
V následující části a kapitolách bude výzkum zahrnovat pouze ty respondenty, kteří cestují nebo někdy cestovali, tedy budeme vycházet z celkového podílu 77 % dotazovaných.
47
Frekvence cestování Četnost cestování u dotazovaných zobrazuje graf 7. Můţeme vypozorovat, ţe téměř polovina cestujících respondentů vyjede na dovolenou pouze jednou za rok. Druhá největší část dotazovaných (33 %) uvedla, ţe ročně vycestuje dvakrát. Převáţná většina respondentů tedy jezdí na dovolenou jednou aţ dvakrát za rok. Odpověď tři aţ čtyřikrát za rok uvedlo 17 % respondentů a 3 %, tedy nejmenší část dotazovaných, jezdí na dovolenou pětkrát ročně a více. Graf 7: Frekvence cestování respondentů 3%
17% 1x za rok 47%
2x za rok 3–4x za rok 5x za rok a více
33%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Pro porovnání frekvence cestování v minulosti a v současnosti slouţila otázka zjišťující četnost cestování před rokem 1990. Otázka byla určena pro respondenty starší 40 let, u kterých je větší předpoklad, ţe před rokem 1990 měli jiţ nějaké zkušenosti s cestováním. Ve srovnání s výsledky uvedenými výše, lidé na dovolenou v minulosti jezdili méně často. S ohledem na politickou situaci v období po druhé světové válce by se to dalo očekávat. Pro přehlednější srovnání nám poslouţí graf 8, na kterém se sloučily odpovědi pro obě období do jednotné podoby. Tentokrát se do grafů započítali i ti respondenti, kteří necestují či necestovali vůbec. Z výsledků šetření je tedy zřejmé, ţe téměř stejné procento Čechů cestovalo v minulosti i v současnosti, v minulosti je to o pouhá 4 % méně. Co se týče četnosti cestování, jedenkrát aţ dvakrát ročně vycestovalo podobné procento respondentů v minulosti i současnosti. Větší rozdíl je vidět ve větším počtu cest za rok. Tři a vícekrát za rok v minulosti jezdila pouze zanedbatelná část Čechů, tedy pouhá 4 % respondentů. Tyto výsledky souvisí s mnohem většími bariérami v cestování pro české obyvatelstvo před rokem 1990. Toto období je podrobněji popsáno v kapitole 2.
48
Graf 8: Frekvence cestování respondentů v současnosti a před rokem 1990 Současnost
Minulost
23%
27% 1–2x za rok
15%
3 a vícekrát ra rok
4%
62%
nejezdím/nejezdil/a
69%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Preference lokality pro dovolenou Na otázku, zda se respondenti rádi vrací na stejné místo, jich nadpoloviční většina odpověděla záporně, jak zobrazuje graf 9. Zbylých 36 % stále stejnou lokalitu pro dovolenou naopak preferuje. Můţeme tedy říci, ţe většina Čechů ráda objevuje nové lokality, ale stále tu zůstává nemalé procento, které je věrné svému jednomu oblíbenému cílovému místu pro dovolenou, kam se často vrací. Graf 9: Preference stále stejné lokality pro dovolenou
36% 64%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
49
ne ano
Pokud si výše zjištěné výsledky rozdělíme podle věku dotazovaných, jak znázorňuje graf 10, vypozorujeme, ţe se zvyšujícím se věkem počet záporných odpovědí klesá. Mladší respondenti ve věku 15–25 a 26–40 let tedy spíše preferují objevovat nová místa, zhruba 70 % z nich totiţ odpovědělo záporně. Odpovědi respondentů spadající do věkové kategorie 41–55 let byly poměrně vyváţené, 53 % zvolilo odpověď „ne“. Co se týče starších lidí ve věku od 56 let, převáţná většina, 65 % stále stejnou lokalitu pro svou dovolenou preferuje. Celkově by se dalo říct, ţe lidé od 50 let v porovnání s mladšími kategoriemi začínají vyhledávat určité pohodlí, co se týče plánování dovolené. Brání se vyzkoušet nové lokality, spíše sází na minulé zkušenosti a vrací se na stejná místa. Graf 10: Vliv věku na preferenci stále stejné lokality pro dovolenou 100% 90% 80% 70% 60% 50%
ano
40%
ne
30% 20% 10% 0% 15 - 25 let
26 - 40 let
41 - 55 let
56 let a více
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Motivy pro cestování Důleţité je také zjišťovat, proč lidé cestují, jaké aktivity nebo faktory v destinacích vyhledávají. Podle Eurobarometru (1998) Evropané v destinacích nejvíce vyhledávají moře (63 %). Druhým největším vyhledávaným typem jsou hory (25 %) a města (25 %), aţ po nich Evropané jezdí na venkov (23 %). Pokud vezmeme v potaz aktuálnější data, v roce 2012 bylo téţ hlavní náplní dovolené Evropanů moře a slunce (40 %), hory a příroda (26 %) nebo města (20 %) (Eurobarometr, 2013). Vlastní anketní šetření se zaměřovalo spíše na motivy pro dovolenou z psychologického hlediska, neţ na geomorfologický charakter destinace.
50
Dotazník obsahoval dvě otázky zjišťující hlavní náplň dovolené. Jedna byla určena pro dovolenou v České republice, druhá pro zahraniční dovolenou. Respondenti mohli zaškrtnout maximálně 3 moţnosti hlavní náplně jejich dovolené. Zjišťováno bylo celkem 6 typů náplně dovolené, které byly blíţe specifikovány pro lepší představu pro dotazované. Náplň „poznání“ zahrnuje cesty za kulturou, historií, architekturou apod. „Relaxace“ je charakterizována odpočinkem, menšími procházkami, pobytem v přírodě či na pláţi. Náplní „sport“ se myslí pěší túry, cykloturistika, lyţování, vodáctví apod. Náplň „zdraví“ znamená pobyt v lázních, wellness pobyty, rehabilitace, léčení. Náplň „nákupy“ zahrnuje cestování s cílem nakupovat v dané destinaci. V grafu 11 můţeme porovnat hlavní motivy respondentů pro cestování po České republice a do zahraničních zemí. V ČR s vyrovnaným 26% podílem vyhrávají motivy sport, relaxace a poznání. Všimněme si, ţe sport Češi v jejich preferencích řadí na stejné místo jako relaxaci nebo poznání. Zábavu respondenti v ČR hledají aţ na čtvrtém místě (15 %). Nejméně pak dotazovaní jezdí kvůli zdraví a za nákupy. Do zahraničí jezdí nejvíce respondentů za poznáním (31 %) a odpočinkem (30 %). Dále to jsou s vyrovnanými podíly zábava (17 %) a sport (16 %). Všimněme si, ţe náplň sport se v případě zahraniční dovolené řadí aţ na čtvrté místo, zatímco v ČR vykazuje jeden z největších podílů. To můţe být dáno tím, ţe nedisponujeme mořem, a proto dovolenou v ČR trávíme aktivněji, např. turistikou v horách., vodáctvím, lyţováním apod. Nejméně respondentů v zahraničí vyhledává moţnost nákupů a zdraví, podobně jako tomu bylo u domácího cestovního ruchu. Graf 11: Motivy pro cestování ČR
Zahraničí
2%
4%
5% 15%
2% poznání
sport 26%
16%
relaxace
31%
poznání
26%
zábava sport
zábava 26%
relaxace
17%
nákupy
zdraví
zdraví
nákupy
30%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
51
Zajímavé také je porovnání motivů pro dovolenou u jednotlivých věkových skupin, které zobrazuje graf 12. Tentokrát se statistiky pro domácí a zahraniční dovolenou sečetly dohromady. Na grafu můţeme tedy pozorovat, ţe mladší věkové kategorie (15–40 let) preferují více poznání neţ relaxaci, zatímco věkové skupiny od 41 let jiţ relaxaci preferují nejvíce. Stejně tak sportování a turistika je oblíbenou náplní u mladších věkových skupin. Cestování za zdravím naopak více upřednostňují věkové kategorie od 41 let a výše neţ mladší lidé. U skupin od 56 let se zdraví řadí hned na třetí místo po relaxaci a poznání. Zábava je také více oblíbenou náplní pro dovolenou u mladších skupin. Pokud bychom tedy shrnuly tyto výsledky, lidé ve věku 15–40 let jezdí za poznáním, relaxací, sportem a zábavou. Věkové skupiny od 41 let nejvíce upřednostňují relaxaci, aţ poté poznání. Z této skupiny pak lidé ve středním věku ještě vyhledávají sport a zábavu. U starších lidí 56 let a více je to spíše zdraví. Graf 12: Vliv věku na motivy pro cestování 15–25 let
26–40 let
nákupy
nákupy
zábava
zábava
zdraví
zdraví
sport
sport
relaxace
relaxace
poznání
poznání 0
100
200
300
0
41–55 let nákupy
zábava
zábava
zdraví
zdraví
sport
sport
relaxace
relaxace
poznání
poznání 50
200
300
56 let a více
nákupy
0
100
100
150
0
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
52
10
20
30
40
50
Bariéry v cestování do zahraničí Co respondentům brání v cestování za hranice, zjistíme z grafu 13. V dotazníku respondenti mohli zaškrtnout jednu a více odpovědí. Nejčastější uvedenou překáţkou byla vlastní finanční situace. Tuto odpověď zmínilo 45 % dotazovaných. Je pravda, ţe většina zahraničních zemí je pro České obyvatele kvůli slabé české koruně drahou záleţitostí, jak potvrzují čísla parity kupní síly OECD (2014), proto je nedostatek financí nejčastěji zmiňovanou odpovědí. Nejdraţšími zeměmi pro české obyvatele jsou např. Francie, Německo, Rakousko a Itálie. O něco méně drahé jsou pak Slovensko nebo Chorvatsko. Levněji nakoupíme naopak v Bulharsku, Maďarsku nebo Turecku. Druhou nejčastější odpovědí byl nedostatek času. Ten můţe být spojen se studijními a pracovními povinnostmi, coţ je také často zmiňovaná odpověď v kolonce „jiné“. Pokud bychom ale porovnali nárok na placenou dovolenou v České republice a v ostatních evropských zemích, Česká republika se řadí k průměru v minimálním počtu dní zákonem dané dovolené (EURES, 2014). Malý podíl vykazují bariéry, jako čas strávený na cestě (8 %), zdravotní stav (6 %) nebo nechuť cestovat do zahraničí (4 %). 6 % respondentů uvedlo, ţe ţádné překáţky pro cestování do zahraničí nemají. Do kolonky „jiné“ respondenti nejčastěji uváděli jazykovou bariéru (hlavně starší věkové kategorie), malé děti, studium/práci, obavy z cestování letadlem nebo chybějící partner, se kterým by vycestovali. Podle Eurobarometru (1998) aţ 61 % Evropanů vyjíţdí na dovolenou primárně s partnerem, 20 % s malými dětmi. Čísla se ovšem mohly během let změnit. Podle světových trendů začíná s přibývajícími nezadanými lidmi růst poptávky po produktech zaměřených na jednotlivce (ETC, 2006). Graf 13: Bariéry v cestování do zahraničí 4% 4% vlastní finanční situace nedostatek času čas strávený na cestě nic zdravotní stav nechuť cestovat do zahraničí jiné
6% 6% 45%
8%
27%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
53
Bariéry v cestování do zahraničí v závislosti na věku respondentů znázorňuje graf 14. Zde můţeme pozorovat, ţe to jsou právě nejmladší respondenti, kterým v cestování nejvíce brání vlastní finanční situace. Finanční situace u těchto dotazovaných tvoří největší podíl ze všech bariér. U všech ostatních věkových kategorií je finanční situace aţ na druhém místě. Dalo by se to předpokládat vzhledem k tomu, ţe mladí nemají ţádný pravidelný finanční příjem oproti ostatním věkovým skupinám. Dalším faktorem, který nejčastěji brání v cestování je nedostatek času. Ten nejvíce uváděly věkové kategorie 21–40 let a 41–55 let, tedy ty skupiny, které většinou mají zaměstnání, a proto také méně volného času. Co se týče zdravotního stavu, ten je největší překáţkou pro nejstarší respondenty ve věku 56 let a více. Další hlavní bariérou je také jejich vlastní finanční situace. Tyto skupiny také vidí problém v čase stráveném na cestě. Vyhledávají tedy větší pohodlí a zdlouhavé cesty je od cestování odrazují. Graf 14: Vliv věku na bariéry v cestování do zahraničí 15–25 let
26–40 let
finanční situace
finanční situace
zdravotní stav
zdravotní stav
nedostatek času
nedostatek času
čas strávený na cestě
čas strávený na cestě
nechuť cestovat do zahraničí
nechuť cestovat do zahraničí
nic
nic
0%
20%
40%
60%
80%
0% 10% 20% 30% 40% 50%
41–55 let
56 let a více
finanční situace
finanční situace
zdravotní stav
zdravotní stav
nedostatek času
nedostatek času
čas strávený na cestě
čas strávený na cestě
nechuť cestovat do zahraničí
nechuť cestovat do zahraničí
nic
nic 0%
10%
20%
30%
0%
40%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
54
10%
20%
30%
40%
4.4 Geografická analýza cestování českého obyvatelstva Tato kapitola je zaměřena na analýzu turistické poptávky českého obyvatelstva z prostorového hlediska. Budou zde zkoumány navštěvované destinace českými obyvateli. Kapitola je rozdělena na dvě části. V první části se zaměří na poptávku v domácím cestovním ruchu, druhá bude zkoumat poptávku v rámci výjezdového cestovního ruchu. Jaké procento zaujímá počet uvedených zahraničních zemí a počet českých turistických oblastí v dotazníku, vyjadřuje graf 15. V grafu můţeme pozorovat, ţe počet cest v České republice jen mírně převyšuje cesty do zahraničí. Tyto výsledky se liší od oficiálních statistik. Podle Satelitního účtu zahraniční cesty s alespoň jedním přenocováním tvoří pouhou třetinu cest domácích, zatímco z vlastního šetření vyplývá, ţe zahraniční cesty zaujímají téměř stejné procento co domácí cestovní ruch. Je moţné, ţe málo respondentů uvádělo domácí cesty spojené s individuálním ubytováním u známých či příbuzných, které zaujímají poměrně velké procento všech cest v České republice (ČSÚ, 2014), na druhou stranu tyto výsledky také mohla ovlivnit skladba respondentů. Mladší věkové kategorie budou jezdit do zahraničí více, jak starší respondenti, kteří měli v dotazníku menší procentní zastoupení. Graf 15: Domácí a výjezdový cestovní ruch respondentů
47%
v ČR 53%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
55
do zahaničí
4.4.1 Geografická analýza domácího cestovního ruchu Pro zjištění prostorové diferenciace domácího cestovního ruchu v rámci ČR slouţily v dotazníku dvě otevřené otázky. První se zaměřovala na delší pobyty respondentů (4 a více dní) v ČR v letech 2012–2013, druhá zkoumala navštívená turistická místa ČR během prodlouţeného víkendu v letech 2012–2013. Obě otázky byly otevřené. Respondenti mohli uvádět turistické regiony nebo i konkrétní turistické cíle. Pro rozšiřující informace byly tyto otázky dále kombinovány s dalšími otázkami v dotazníku. V této kapitole nejprve budou popsány celkové cesty Čechů v rámci ČR podle anketního šetření, jejichţ výsledky budou porovnány se statistikami ČSÚ. Dále tyto cesty rozdělí dle délky pobytu, motivů nebo velikosti bydliště. Z celkového počtu cestujících respondentů jich necelých 7 % odpovědělo, ţe v ČR netráví delší dovolenou. O něco více, tedy 9 % respondentů nejezdí v rámci ČR na prodlouţené víkendy. Tyto výsledky svědčí o tom, ţe delší pobyty zaujímají v turistické poptávce respondentů větší procento neţ ty kratší, ovšem podle statistik ČSÚ (2014) jsou to právě kratší cesty, které mají většinový podíl na domácím cestovním ruchu (pokud bereme v úvahu cesty s alespoň jedním přenocováním). V porovnání se zahraničím respondenti uvedli méně záporných odpovědí. V případě zahraniční dovolené to bylo 7 %, kteří v zahraničí netráví delší dovolenou, a 36 % nejezdí na prodlouţené víkendy. Cestování českých obyvatel v tuzemsku Vzhledem k obrovské rozmanitosti odpovědí, kde respondenti uváděli kraje, obce nebo konkrétní turistické cíle, se výsledky musely uvést do ucelené podoby. Aby byly výsledky srovnatelné, byly odpovědi setříděny podle krajů České republiky (NUTS 3). Toto rozdělení standardně pouţívá i Český statistický úřad. Někdy ovšem charakter turistických cílů hranicím krajů NUTS 3 neodpovídá. V některých případech se tedy výsledky upravily. Například oblast Šumava se zhruba v polovině rozkládá v kraji Jihočeském i Plzeňském. Počet odpovědí, které obsahovaly Šumavu, se tedy rozdělil na dvě poloviny, která připadla kaţdému z krajů. Takto se postupovalo i v ostatních podobných případech. Na grafu 16 můţeme pozorovat, kam respondenti v rámci ČR jezdí. Nejvíce navštěvovaným krajem je podle anketního šetření kraj Jihomoravský. Tuto skutečnost hodně ovlivnil značný počet krátkodobých dovolených v tomto kraji, coţ také potvrzují statistiky ČSÚ (2014), podle kterých se Jihomoravský kraj vyznačuje jedním z nejmenších průměrů délky pobytu.
56
Velkou atraktivitu Jihomoravského kraje můţeme spatřovat mimo jiné i s rostoucím zájmem o vinařskou a venkovskou turistiku, jakoţto poměrně nové druhy cestovního ruchu v ČR, jejichţ rozvoj se začal významněji prosazovat aţ po roce 1990 (Vystoupil a kol., 2010). Nejčastějšími oblastmi, které respondenti uváděli, byly Pálava, Lednicko-valtický areál, Mikulov, Brno, Vranov nad Dyjí, vodní nádrţ Nové Mlýny, Moravský kras, ale i menší města a vesnice jako Velké Bílovice, Hustopeče, Strachotín apod. Druhou oblíbenou oblastí je kraj Zlínský. Jeho umístění na první příčky můţeme vysvětlit tím, ţe, podobně jako kraj Jihomoravský, disponuje poměrně větším počtem lůţek ve venkovských oblastech a s rostoucím trendem venkovské turistiky roste i počet účastí v tomto kraji. Je i velmi pravděpodobné, ţe tyto výsledky ovlivnila struktura respondentů, kteří mohou mít bydliště právě v blízkosti tohoto kraje. Dotazovaní v rámci Zlínského kraje nejčastěji uváděli oblast Beskydy, Valašsko, Roţnov pod Radhoštěm, Hostýnské vrchy, Slovácko, Luhačovice nebo Vizovice. Dalším krajem, kam respondenti nejčastěji jezdí, je Jihočeský kraj, který má hlavně díky přírodnímu, ale i kulturnímu bohatství, výrazný potenciál pro cestovní ruch. Bezpochyby nejčastěji uváděná odpověď respondentů byla Šumava, dále pak Český Krumlov, Jindřichův Hradec, nádrţ Lipno, Třeboňsko nebo Česká Kanada. Čtvrté místo obsazuje Královéhradecký kraj. Tento region je významným turistickým cílem českých obyvatel jiţ od minulosti, kdy se sem často jezdilo v rámci vázaného cestovního ruchu. Nejvýznamnějšími středisky v té době byla hlavně horská střediska Krkonoš. Královéhradecký kraj se také vyznačuje nejvyšším počtem lůţek hned po Praze. Je oblíbený v zimních i letních měsících (ČSÚ, 2014). Ovšem v letních měsících bývají zimní střediska opuštěná. V Královéhradeckém kraji respondenti nejčastěji uvedli Krkonoše, Orlické hory, Adršpašské skály, Hradec Králové, Náchodsko. V odpovědích se objevovaly i názvy menších obcí. Na pátém místě se umístil kraj Vysočina, kde se nejčastěji objevovala místa jako Telč, Jihlava, Ţďárské vrchy nebo menší vesnice. Hlavní město Praha, jakoţto turistický cíl s významným kulturně-historickým potenciálem, se v celkovém počtu cest umístila na šestém místě. Dále se umisťovaly kraje Moravskoslezský a Olomoucký, kam se nejčastěji jezdí do oblasti Jeseníků. Menší počet uvedených turistických cílů bylo zaznamenáno v kraji Libereckém, Plzeňském a Ústeckém. Nejmenší počet respondentů jezdí do Středočeského, Karlovarského nebo Pardubického kraje. Jak ukazují statistiky ČSÚ (2014), v roce 2013 57
zaznamenaly výrazný pokles v návštěvnosti HUZ kraje Středočeský, Plzeňský a Karlovarský. V případě Pardubického kraje můţe být tato skutečnost dána do jisté míry menší kapacitou lůţek HUZ. Podle statistik ČSÚ (2014) patří Pardubický kraj k regionům s menším počtem lůţek. Ovšem k těmto regionům patří i např. kraj Zlínský nebo Jihomoravský, a přesto to jsou kraje, které vykazují největší návštěvnost. Příčinou tedy můţe být skladba respondentů, kteří mohou často trávit hlavně víkendové pobyty v okolí svého bydliště. Slabá preference tohoto kraje také můţe být dána menším zastoupením hor nebo zimních středisek pro lyţování, coţ byly oblasti, které respondenti uváděli nejvíce. Karlovarský kraj se zase soustřeďuje na lázeňský cestovní ruch a svou nabídku zaměřuje na majetnější zahraniční klientelu. Graf 16: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 (v %) 16.0% 14.0% 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 2.0% 0.0%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
58
Cestování českých obyvatel v tuzemsku – porovnání anketního šetření s ČSÚ Porovnání výsledků dotazníkového šetření se statistikami Českého statistického úřadu (ČSÚ) zobrazuje tab. 11. Pokud srovnáme statistiky ČSÚ vykazující počet cest, zjistíme, ţe se výsledky oproti vlastnímu šetření velice liší. Podobnější výsledky zobrazuje aţ poslední sloupec, ve kterém jsou zobrazeny statistiky návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), které odráţí atraktivitu regionů. Je tedy moţné, ţe respondenti často spojovali svou dovolenou pouze s ubytováním v penzionech, hotelech apod. a méně často uváděli své cesty s ubytováním u známých či příbuzných. Musíme také počítat s tím, ţe výsledky šetření, byť bylo provedeno na širokém vzorku respondentů, se mohou určitou mírou vychylovat od oficiálních statistik. Pokud tedy porovnáme výsledky anketního šetření se statistikami návštěvnosti HUZ, zjistíme, ţe na prvních dvou příčkách dle anketního šetření jsou umístěny kraje Jihomoravský, Zlínský, zatímco ČSÚ na první místa řadí Jihomoravský kraj a Hl. m. Prahu. V dotazníkovém šetření první dvě místa obsazují pouze moravské kraje, kdeţto ČSÚ umísťuje na první místo Prahu, aţ poté kraj Jihomoravský. Hl. m. Praha se vţdy neumisťovala na první pozice návštěvnosti HUZ. V roce 2003 obsazovala aţ sedmé místo. Za posledních 10 let se její návštěvnost českými rezidenty zdvojnásobila (ČSÚ, 2014). Můţe to být narůstajícím trendem kongresového cestovního ruchu. Podle anketního šetření se Praha řadí aţ na šestou pozici, coţ můţe být dáno tím, ţe respondenti neuváděli cesty spojené s kongresovou a incentivní turistikou. Třetí a čtvrtou příčku v případě obou šetření obsazují kraje Jihočeský a Královéhradecký, jakoţto kraje, které se charakterizují obrovským turistickým potenciálem a podle oficiálních statistik Českého statistického úřadu si také dlouhodobě udrţují přední místa v návštěvnosti. Veliký rozdíl můţeme spatřit v případě Středočeského kraje, který anketní průzkum řadí aţ na jedenácté místo, kdeţto ve statistikách ČSÚ je umístěn uţ na místě pátém. Tato skutečnost můţe být dána menším poměrem respondentů s bydlištěm v Čechách, i kdyţ byla snaha dotazník distribuovat do všech krajů. Také kraj Vysočina se u obou statistik liší, a to o 5 příček. Podle dotazníkového šetření obsazuje místo páté, v případě ČSÚ se umisťuje na desátou příčku.
59
Tab. 11: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 – porovnání anketního šetření se statistikami ČSÚ Anketní šetření Pořadí
Cílový kraj
ČSÚ počet cest (2013)
Účasti (v %)
Cílový kraj
Účasti (v %)
ČSÚ návštěvnost HUZ (2013) Cílový kraj
Návštěvnost (v %)
1.
Jihomoravský
13,7
Hl. m. Praha
13,9
Jihomoravský
12,2
2.
Zlínský
11,7
Středočeský
12,3
Hl. m. Praha
11,3
3.
Jihočeský
10,9
Jihočeský
9,7
Jihočeský
10,4
4.
Královéhradecký
10,5
Plzeňský
7,7
Královéhradecký
9,7
5.
Vysočina
8,3
Liberecký
7,3
Středočeský
8,2
6.
Hl. m. Praha
7,5
Královéhradecký
7,2
Liberecký
7,8
7.
Moravskoslezský
6,6
Ústecký
6,7
Moravskoslezský
7,2
8.
Olomoucký
5,5
Karlovarský
6,2
Zlínský
6,5
9.
Liberecký
4,1
Pardubický
5,4
Olomoucký
5,4
10.
Plzeňský
3,8
Vysočina
5,4
Vysočina
5,0
11.
Středočeský
3,8
Jihomoravský
5,4
Plzeňský
4,9
12.
Ústecký
3,3
Olomoucký
4,9
Pardubický
4,2
13.
Karlovarský
2,3
Zlínský
4,7
Ústecký
3,7
14.
Pardubický
1,9
Moravskoslezský
3,1
Karlovarský
3,5
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření; ČSÚ, 2014
Cesty českých obyvatel v tuzemsku v závislosti na délce dovolené Jak se prostor diferencuje po jeho rozdělení na delší a kratší pobyty znázorňuje tab. 12. V odpovědích u prodlouţených víkendů se nejčastěji objevovaly menší obce, zatímco u delších pobytů to byly větší celky, jako např. Šumava, Krkonoše nebo Český ráj. To můţe být dáno tím, ţe víkendová rekreace se z velké části uskutečňuje mimo velká města, popřípadě v blízkosti aglomerací velkých měst, kde oblíbenou aktivitou Čechů je zejména chataření a chalupaření (objekty „druhého bydlení“), které jiţ v padesátých letech minulého století zaujímalo 93 % celkového domácího cestovního ruchu v ČR. (Vystoupil, 1988, s. 211). Rekreační „druhé bydlení“ má velký význam jak ve struktuře domácího cestovního ruchu, tak i v jeho objemu a kapacitách. Objekty v individuálním vlastnictví obyvatelstva se podílejí v současnosti asi 70 % na celkové lůžkové kapacitě cestovního ruchu a rekreace v ČR“ (Vystoupil a Šauer, 2010, s. 55). Velikou roli zde také hrají urbanizační procesy. Kratší pobyty v závislosti na velikosti bydliště respondentů budeme zkoumat později.
60
Jak ukazuje tab. 12, nejoblíbenějšími cíly respondentů pro delší dovolenou je kraj Zlínský, Jihočeský, Jihomoravský a Královéhradecký. U prodlouţených víkendů jednoznačně vede kraj Jihomoravský, Zlínský, a pokud přeskočíme Prahu, tak i kraj Vysočina.
Z těchto
výsledků by se dalo říci, ţe většina respondentů má bydliště v Jihomoravském kraji, i přes to, ţe byla snaha dotazník distribuovat do co nejširšího území. Cílem této práce není analýza druhého bydlení, ale především atraktivita oblastí, kam české obyvatelstvo cestuje. Pro krátkodobý pobyt Češi často volí i hlavní město Prahu, která se pro krátkodobé výlety díky svému charakteru hodí. Praha je určena hlavně pro poznávací výlety, nákupy, cesty za kulturním děním nebo se sem také krátkodobě jezdí v rámci sluţebních cest nebo školení. Nejméně respondentů v případě krátkodobého i dlouhodobého pobytu uvádělo turistické cíle nacházející se v Karlovarském nebo Pardubickém kraji, jak bylo popsáno v analýze celkové návštěvnosti. Tab. 12: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na délce dovolené Pořadí
4 dny a více Cílový kraj
Prodlouţený víkend Účasti (v %)
Cílový kraj
Účasti (v %)
1.
Zlínský
14,3
Jihomoravský
16,0
2.
Jihočeský
14,1
Zlínský
14,8
3.
Jihomoravský
13,5
Hl. m. Praha
10,4
4.
Královéhradecký
12,3
Vysočina
9,8
5.
Vysočina
8,3
Královéhradecký
9,5
6.
Moravskoslezský
6,5
Jihočeský
8,6
7.
Hl. m. Praha
6,0
Olomoucký
6,1
8.
Olomoucký
5,6
Moravskoslezský
5,3
9.
Liberecký
4,6
Liberecký
4,1
10.
Plzeňský
4,2
Plzeňský
3,9
11.
Ústecký
3,9
Středočeský
3,4
12.
Středočeský
2,6
Ústecký
3,1
13.
Karlovarský
2,5
Pardubický
2,6
14.
Pardubický
1,6
Karlovarský
2,5
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
61
Cestování českých obyvatel v tuzemsku v závislosti na motivu Tato část kapitoly bude zaměřena na hlavní motivy cestování českých obyvatel v jednotlivých krajích ČR. Z šetření v úvodu této kapitoly vyplynulo, ţe Češi doma nejraději cestují za sportem, poznáním a relaxací, a to ve stejném poměru. Teprve potom volí zábavu, a nejméně pak jezdí za zdravím nebo nákupy. Výsledky ukazující preferenci regionů podle hlavní náplně dovolené se zjistily kombinací dvou otázek v dotazníku. V první otázce byly zjišťovány hlavní motivy respondentů pro dovolenou v ČR, druhá otázka se ptala na navštívené turistické oblasti. Zjistil se tedy výběr turistických oblastí pouze podle těch respondentů, kteří uvedli např. jejich hlavní náplň dovolené „poznání“, dále se zjistil výběr turistických oblastí těch, kteří uvedli jejich hlavní náplň „relaxace“ a stejným způsobem se postupovalo dál i s ostatními motivy. Tab. 13 znázorňuje navštívené kraje ČR v závislosti na uvedeném hlavním motivu cesty respondentů. Tato tabulka je uvedena pouze pro představu, pokud bychom chtěli sledovat souhrnné výsledky. Pořadí krajů se logicky mění jen mírně. Větší rozdíly můţeme pozorovat např. u Hl. m. Prahy, která se umisťuje na vyšších příčkách u motivu poznání, zábava a nákupy. Z těchto výsledků je jasné, ţe sem nebudou turisté jezdit za odpočinkem, zdravím nebo sportem. Přehlednější srovnání vybraných krajů je zobrazeno níţe na grafu 17.
62
Tab. 13: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na motivu (v %) Poznání
Relaxace
Sport
Zlínský
14,9
Jihomoravský
18,8
Jihomoravský
14,2
Jihočeský
14,0
Zlínský
15,7
Zlínský
14,0
Jihomoravský
14,0
Vysočina
14,0
Královéhradecký
12,4
Hl. m. Praha
11,0
Královéhradecký
11,7
Jihočeský
11,3
Vysočina
10,9
Jihočeský
10,2
Vysočina
11,3
Královéhradecký
10,4
Moravskoslezský
6,0
Hl. m. Praha
7,5
Moravskoslezský
6,2
Olomoucký
5,9
Olomoucký
6,6
Olomoucký
5,6
Hl. m. Praha
5,2
Moravskoslezský
6,0
Plzeňský
3,8
Plzeňský
3,5
Plzeňský
4,6
Liberecký
2,8
Ústecký
2,2
Liberecký
3,8
Ústecký
2,0
Liberecký
2,2
Středočeský
2,9
Středočeský
1,8
Karlovarský
1,8
Ústecký
2,1
Pardubický
1,5
Pardubický
1,8
Karlovarský
1,7
Karlovarský
1,1
Středočeský
1,0
Pardubický
1,6
Zdraví
Zábava
Nákupy
Zlínský
20,4
Jihomoravský
16,3
Jihomoravský
32,6
Jihomoravský
13,4
Zlínský
14,5
Hl. m. Praha
17,4
Vysočina
12,7
Hl. m. Praha
12,4
Vysočina
14,4
Jihočeský
10,2
Královéhradecký
11,4
Královéhradecký
8,7
Královéhradecký
10,2
Jihočeský
11,2
Zlínský
6,5
Karlovarský
7,6
Vysočina
9,8
Olomoucký
5,3
Moravskoslezský
7,6
Moravskoslezský
6,4
Jihočeský
4,3
Hl. m. Praha
4,5
Olomoucký
4,8
Karlovarský
3,2
Olomoucký
4,5
Plzeňský
4,2
Moravskoslezský
3,2
Plzeňský
3,2
Ústecký
2,6
Plzeňský
2,2
Pardubický
3,2
Středočeský
2,2
Pardubický
2,2
Ústecký
1,3
Liberecký
2,0
Středočeský
0,0
Liberecký
1,3
Pardubický
1,8
Ústecký
0,0
Středočeský
0,0
Karlovarský
0,6
Liberecký
0,0
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Graf 17 zobrazuje vybrané kraje ČR s procentním vyjádřením jejich výskytu pro uvedené jednotlivé motivy respondentů. Jihomoravský kraj byl bez pochyby nejčastěji zmiňován současně s hlavní náplní nákupy. Moţné vysvětlení můţeme nalézt v hlavním centru tohoto kraje, Brně, které je jistě i kulturním a nákupním centrem v regionu. Kromě velkých obchodních center se zde nachází i významný výstavní areál Brněnské výstaviště, které nabízí velké kapacity pro výstavy, veletrhy a jiné obchodní akce. V dotazníkovém šetření bylo Brno uváděno nejčastěji studenty, tedy respondenty ve věku 15–25 let, kteří často volí i nákupy jako jejich hlavní
63
náplň cestování. Vedle nákupů sem nejvíce respondentů jezdí za relaxací a odpočinkem. Jihomoravský kraj se vyznačuje spíše venkovských charakterem s velkým potenciálem pro vinařskou turistiku. Právě tyto vlastnosti kraje umoţňují s přibývajícím trendem vinařské turistiky jeho popularitu.
Spoustu lidí zde nachází odpočinek při návštěvě menších
vesniček, vinařských sklípků, během pobytu u vody (Vranov, Nové Mlýny) nebo při návštěvě přírodních zámeckých parků v Lednicko-valtickém areálu. Jihomoravský kraj, jako jeden z mála krajů ČR, disponuje poměrně velkým podílem turistických lůţek ve venkovském prostoru (Vystoupil, Kunc a kol., 2010). Podle toho můţeme tvrdit, ţe venkovská turistika zde bude mít významný podíl na cestovním ruchu. Co se týče Zlínského kraje, sem jezdí nejvíce respondentů za zdravím, odpočinkem a poznáním. Zajímavé je, ţe sport vykazuje menší podíl, navzdory většímu terénu, který nabízí Hostýnsko-vsetínské vrchy a Beskydy, často vyuţívané i v zimním období pro lyţování a v létě pro pěší túry. Je tedy moţné, ţe většina lidí zde bude jezdit za odpočinkem na venkov a do hor, s velkou pravděpodobností i v rámci chalupaření a chataření. Největšími lákadly tedy bude venkov, příroda, lesy, folklor. Často zmiňovanými místy zde totiţ byly Beskydy, Hostýnské vrchy, Roţnov pod Radhoštěm, Slovácko, lázně Luhačovice a Uhersko-hradišťsko. Do Jihočeského kraje respondenti nejvíce jezdí za poznáním. Poté jsou to s podobnými výsledky sport, zábava, relaxace a zdraví. Jihočeský kraj obecně nabízí pestré moţnosti, je vhodný pro aktivní, poznávací i relaxační dovolenou. Mezi nejoblíbenější místa respondentů patří NP Šumava, vodní nádrţ Lipno, Třeboňsko, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, České Budějovice, Tábor, Hluboká n. Vltavou nebo Červená Lhota. Podle Strategie cestovního ruchu Jihočeského kraje (2009), má turistická návštěvnost ale silný sezónní charakter. Zimní měsíce jsou prakticky nevyuţívané, zimní lyţařská střediska čelí německé a rakouské konkurenci, protoţe nabízí kvalitnější infrastrukturu, sluţby a lyţařské podmínky. Výsledky vlastního šetření v následující kapitole potvrzují, ţe Rakousko je u českých obyvatel často vyhledávané pro sportovní dovolenou. V rakouských Alpách budou tedy vyhledávat lepší standard a kvalitu sluţeb neţ v domácím prostředí. Královéhradecký kraj je podobně jako Jihočeský kraj významným turistickým cílem Čechů jiţ od minulosti. Vyznačuje se nejvyšším počtem lůţek hned po Praze. Motivy respondentů mají v případě tohoto kraje vyváţený charakter, ovšem nejvyšší čísla vykazuje sport, relaxace a zábava. Podobně jako Jihočeský kraj i Královéhradecký kraj nabízí celou řadu moţností, jak trávit dovolenou. Největším lákadlem podle zaznamenaných odpovědí jsou 64
hory (Krkonoše, Orlické hory) v zimních měsících oblíbené pro lyţařskou dovolenou. Dále pak Adršpašské skály. Pro poznávací dovolenou se zde nachází města Hradec Králové, Trutnov, Jičín, zámek Kuks, Ratibořice nebo hrad Potštejn. Rodiny mohou děti zabavit v Zoo Dvůr Králové. Respondenti ale zmiňovali také Janské lázně, vhodné tedy i pro léčebné pobyty. Královéhradecký kraj je oblíbený v zimních i letních měsících. Ovšem v letních měsících bývají zimní střediska opuštěná. Graf 17: Profil vybraných krajů ČR podle motivů cestujících Jihomoravský
Zlínský
Nákupy
Nákupy
Zábava
Zábava
Zdraví
Zdraví
Sport
Sport
Relaxace
Relaxace
Poznání
Poznání
0.0%
10.0%
20.0%
30.0%
40.0%
0.0% 5.0% 10.0% 15.0% 20.0% 25.0%
Jihočeský
Královéhradecký
Nákupy
Nákupy
Zábava
Zábava
Zdraví
Zdraví
Sport
Sport
Relaxace
Relaxace
Poznání
Poznání
0.0%
5.0%
10.0%
15.0%
0.0%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
65
5.0%
10.0%
15.0%
Cestování českých obyvatel v tuzemsku v závislosti na věku cestujících Kam v rámci ČR nejraději cestují mladí a jaké turistické regiony preferují starší lidé, ukazuje tab. 14. Pokud se budeme dívat na vybrané regiony u všech věkových kategorií, můţeme vypozorovat, ţe celkově oblíbeným regionem je u všech skupin kraj Jihočeský. Zde nejvíce mladí respondenti ve věku 15–25 uváděli turistickou oblast Šumava, nebo také řeku Vltavu, jako vodáckou dovolenou. Častou odpovědí respondentů ve věku 26–40 let byla opět Šumava, Lipno, Český Krumlov, Novohradské hory, zámek Hluboká. Věkové skupiny 41– 55 let uváděly kromě Šumavy i více specifická místa, jako České Budějovice, Prachatice, Tábor, z čehoţ můţeme usoudit, ţe na rozdíl od mladších skupin budou vyhledávat více kulturní památky a města. V odpovědích nejstarších respondentů se objevila opět Šumava, ale i Třeboňsko nebo Sezimovo Ústí, kde se nachází mimo jiné i lázeňská střediska. Jihočeský kraj obecně nabízí velmi pestré moţnosti pro všechny věkové kategorie. Mladí zde tedy budou nejvíce vyhledávat sportovní moţnosti (cykloturistiku, lyţování, vodáctví) a zábavu, rodiny s dětmi spíše dětské atraktivity, dětské parky, dovolenou u vody. Senioři pak relaxaci v přírodě, u vody nebo v lázních. Co se týče Královéhradeckého kraje, ten se s přibývajícím věkem respondentů v jejich preferencích sniţuje. Nejvíce sem jezdí mladší věkové skupiny 15–25 let a 26–40 let, které velmi často uváděly Krkonoše, Špindlerův Mlýn, Harrachov, Orlické hory, tedy hlavně horská střediska. Respondenti ve věku 41–55 let uvedli kromě Krkonoš a Orlických hor i Adršpašské skály, Babiččino údolí, Janské lázně. Nejstarší respondenti pak opět Krkonoše nebo Náchodsko. Výběr těchto oblastí je opět dán odlišnými preferencemi a motivacemi kaţdé věkové skupiny. Kraj Vysočina se nejvýše umisťuje u nejstarších respondentů (56 let a více). Nejspíše proto, ţe je svou polohou snadno dostupná ze všech krajů a navíc se vyznačuje krásnou přírodou, ne příliš strmými kopci, venkovským prostředím. Je vhodná pro relaxaci a klidnější dovolenou na venkově, ideální pro starší a seniory. Hlavní město Praha má sice obrovský kulturně-historický potenciál, ale není vhodné pro všechny typy dovolené a tudíţ se bude lišit v preferencích různých věkových kategorií. Respondenti ve věku 15–40 let Prahu řadí na vyšší příčky neţ starší věkové kategorie. Praha je střediskem kulturního dění, je nejnavštěvovanějším regionem zahraničních návštěvníků, 66
je tu výrazný noční ţivot, stává se multikulturním městem. Pro starší kategorie to můţe být velmi rušné místo, proto ji řadí o něco níţe neţ mladší věkové skupiny. Tab. 14: Cesty Českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na věku (v %) 15–25 let
26–40 let
41–55 let
56 let a více
Jihočeský
15,9
Zlínský
14,4
Jihomoravský
14,3
Jihočeský
18,8
Jihomoravský
13,8
Jihočeský
12,3
Jihočeský
11,6
Zlínský
18,5
Královéhradecký
11,0
Královéhradecký
11,8
Zlínský
11,4
Vysočina
14,6
10,1
Jihomoravský
10,6
Zlínský
9,5
Jihomoravský
9,1
Královéhradecký
Vysočina
8,6
Olomoucký
7,5
Olomoucký
9,2
Královéhradecký
7,4
Hl. m. Praha
7,0
Hl. m. Praha
7,0
Vysočina
8,8
Plzeňský
7,2
Olomoucký
6,2
Liberecký
7,0
Moravskoslezský
8,5
Středočeský
6,9
Moravskoslezský
6,1
Vysočina
6,4
Liberecký
5,6
Moravskoslezský
3,7
Liberecký
4,8
Plzeňský
5,9
Hl. m. Praha
4,6
Karlovarský
3,3
Středočeský
4,0
Moravskoslezský
5,3
Plzeňský
5,1
Hl. m. Praha
2,7
Plzeňský
3,9
Ústecký
4,8
Středočeský
3,5
Olomoucký
2,5
Karlovarský
3,5
Středočeský
3,7
Ústecký
3,1
Liberecký
1,4
Ústecký
3,3
Karlovarský
3,2
Karlovarský
2,6
Ústecký
1,2
Pardubický
2,5
Pardubický
1,6
Pardubický
1,5
Pardubický
1,2
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Kratší cesty českých obyvatel v tuzemsku v závislosti na velikosti jejich bydliště Urbanizační faktory téţ ovlivňují rekreační aktivitu obyvatelstva, a to hlavně v případě krátkodobé rekreace. Obyvatelé měst například vyhledávají víkendovou rekreaci v okolí svého bydliště mnohem více neţ venkovské obyvatelstvo, a to v objektech tzv. druhého bydlení, jak bylo nastíněno v předešlém textu. Pro dostatečný rozdíl mezi oběma skupinami se zpracovaly odpovědi té skupiny respondentů, která uvedla velikost svého bydliště do 5000 obyvatel a těch, kteří uvedli velikost nad 100 000 obyvatel. Jaké procento městského a venkovského obyvatelstva během prodlouţeného víkendu cestuje nebo necestuje, zobrazuje graf 18. Můţeme pozorovat, ţe kratší víkendové pobyty více preferují obyvatelé velkých měst, 94 % z nich uvedlo alespoň jeden víkendový pobyt. Naprostá většina venkovského obyvatelstva také tráví v Česku prodlouţené víkendy na dovolené, ale je to cca jen o 7 % méně neţ městské obyvatelstvo.
67
Graf 18: Respondenti, kteří v rámci ČR cestují a necestují během prodlouženého víkendu v závislosti na velikosti bydliště
Do 5000 obyvatel
Nad 100 000 obyvatel 6%
13%
cestují necestují
87%
94%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Celkově by se dalo tedy říct, ţe městské obyvatelstvo má jen o malé procento větší tendenci trávit více víkendových pobytů mimo jejich bydliště neţ venkovské obyvatelstvo. Na jednu stranu to můţe být dáno sniţujícím se trendem chataření a chalupaření v důsledku změn preferencí hodnot vyuţívání volného času nebo také v důsledku finanční náročnosti výstavby těchto objektů v současnosti (Vystoupil, Kunc a kol., 2010, s. 102). Na druhou stranu tuto skutečnost můţeme vysvětlit narůstajícím trendem zkracování pobytu, a proto se stírají rozdíly venkovského a městského obyvatelstva v podnikání kratších dovolených. Tato zjištění ovšem otázku druhého bydlení jen nastiňují. Otázka druhého bydlení není hlavním cílem této diplomové práce. Pokud bychom chtěli sledovat téma druhého bydlení, muselo by se sestavit anketní šetření s otázkami, které se respondentů ptají přímo na tento specifický druh rekreace.
68
4.4.2 Geografická analýza výjezdového cestovního ruchu Tak jako u domácího cestovního ruchu, i pro zjištění současných trendů návštěvnosti zahraničních zemí českými obyvateli slouţily v dotazníku celkem dvě otázky. První se zaměřovala na delší pobyty respondentů (4 a více dní) v zahraničí v letech 2012–2013, druhá zkoumala navštívené zahraniční země během prodlouţeného víkendu v letech 2012– 2013. Tato kapitola nejprve popíše celkové cesty Čechů do zahraničí podle anketního šetření, jejichţ výsledky porovná se statistikami UNWTO. Dále tyto cesty rozdělí dle délky pobytu, motivů a věku respondentů a v poslední řadě bude výsledky zkoumat v závislosti na frekvenci cestování. Nejnavštěvovanější země Z provedeného anketního šetření lze konstatovat, ţe v první desítce nejnavštěvovanějších zemí dle českých preferencí se umísťují pouze evropské destinace, jak znázorňuje graf 19. Nejvíce cest se logicky uskutečňuje do bliţší vzdálenosti od bydliště. Většina evropských destinací má také dostatečně veliký turistický potenciál k tomu, aby mohla uspokojit hlavní motivy pro cestování (moře, hory, města). Dle zjištěných údajů byla v posledních letech nejoblíbenější destinací Itálie, čímţ překvapivě předčila Chorvatsko, které si dle běţných statistik dlouhodobě udrţovalo přední příčky ve výjezdovém cestovním ruchu Čechů. Dokonce i sousední státy, Rakousko a Slovensko, byly úspěšnější neţ Chorvatsko. Dalo by se říct, ţe Chorvatsko ztrácí význam v preferencích Čechů, kteří moţná začínají hledat destinace s pestřejší nabídkou dovolené, neţ jen moře a pláţe. Dotazníkové šetření ale nemusí dostatečně pokrývat reprezentativní vzorek respondentů, proto se ve výsledcích mohou vyskytovat určité výchylky. Velkou návštěvnost Itálie můţeme spatřovat v jejím rozmanitějším potenciálu. Nabízí nejen moře a pláţe, ale i hory a města s obrovským kulturně-historickým významem. Vysoká čísla pro Rakousko a Slovensko hodně ovlivnila otázka týkající se strávených prodlouţených víkendů v zahraničí. Tam jednoznačně v pozici nejnavštěvovanějších zemí vyhrávalo Rakousko se Slovenskem, coţ se výrazně promítlo v těchto celkových statistikách. Další nejvíce navštěvovanou zemí českých obyvatel podle anketního šetření je Velká Británie, jakoţto oblíbená destinace pro mladé a studenty, kteří měli v dotazníkovém šetření poměrně velký podíl. Po Velké Británii se umisťuje Německo a Francie. Poslední příčky obsazuje Řecko, Španělsko a Maďarsko. I kdyţ se Španělsko umisťuje na poslední příčky u českých respondentů, v celosvětovém měřítku je v počtu příjezdů čtvrtá země na světě. Pro 69
Čechy můţe hrát roli její vzdálenost. Raději volí bliţší a levnější destinace pro rekreaci u moře, jako je právě Chorvatsko nebo Itálie. Graf 19: 10 nejnavštěvovanějších zemí českými obyvateli v letech 2012–2013 (v %) 12.0% 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 2.0% 0.0%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Z vlastního šetření bylo tedy zjištěno, ţe v první desítce nejnavštěvovanějších zemí českými obyvateli se nachází pouze evropské státy. Jaké sloţení zemí má výjezdový cestovní ruch respondentů v dalších příčkách, zjistíme z grafu 20. Podle výsledků opět převaţují evropské destinace. Z mimoevropských zemí je to potom Egypt a Tunisko, Spojené státy (USA), Thajsko, Kanada, a Maroko. Z těchto zemí má největší podíl v počtu odpovědí Egypt a Tunisko, typické pro pobytové dovolené u moře. Celková návštěvnost těchto destinací také rok od roku roste. V Egyptě se Češi řadí do první desítky nejčastějších návštěvníků, i kdyţ kvůli nedávným politickým problémům, které v Egyptě nastaly, celkový počet přijíţdějících turistů klesl. Tato situace ale naopak přispěla k značnému sniţování cen dovolených v těchto destinacích, a tudíţ se pro Čechy stávají ekonomicky dostupnějšími (Petříčková, 2012). Dalším „neevropským“ státem, s největším podílem po Egyptu a Tunisku je USA. Vzhledem k většímu sloţení mladších kategorií v dotazníkovém šetření by se oblíbenost USA dala předpokládat. V posledních letech je USA, podobně jako Velká Británie, velmi propagované pro pobyty typu „Work & Travel“, tedy pracovní či au-pair pobyty pro mladé spojené s cestováním.
70
Thajsko sice nevykazuje takový podíl jako Egypt, Tunisko nebo USA, ale dle anketního šetření je více preferované neţ např. evropské státy Irsko nebo Dánsko. Podle statistik UNWTO (2013) Thajsko navštívilo v roce 2011 necelých 30 000 českých turistů, přičemţ v roce 2007 to bylo pouhých 18 000. Thajsko se u českých obyvatel v ţebříčku UNWTO řadí hned za evropské státy jako Belgie, Dánsko nebo Portugalsko. Podle Vize 2020 bude Thajsko také jedna z nejrychleji rostoucích zemí v příjezdovém cestovním ruchu, coţ ale také můţe být dáno vysokým počtem populace asijských států (Čína, Indie apod.), které v dané oblasti cestují nejvíce. Graf 20: Vybrané nejnavštěvovanější země českými obyvateli v letech 2012–2013 (v %) 2.5% 2.0% 1.5% 1.0% 0.5% 0.0%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
71
Nejnavštěvovanější země – porovnání anketního šetření se statistikami UNWTO Pokud bychom porovnali výsledky vlastního šetření se statistikami Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v tab. 15, zjistíme, ţe se ve větší míře podobají. První čtyři příčky v obou případech obsazuje Chorvatsko, Itálie, Rakousko a Slovensko. Pouze Chorvatsko se vychyluje od běţných statistik. Dle vlastního šetření je umístěno na čtvrté místo, coţ by mohlo být dáno větším podílem respondentů ve věku 15–40 let, u kterých lze předpokládat, ţe jejich cesty do zahraničí budou rozmanitější neţ u starší generace. Pátou pozici obsazuje Velká Británie, zatímco UNWTO ji řadí na místo sedmé. Vyšší pozice Anglie v anketním šetření můţe být, podobně jako u Chorvatska, dána větším podílem respondentů ve věku 15–40 let. Velká Británie je totiţ oblíbenou destinací pro jazykové, aupair a pracovní pobyty pro mladé, nabízené většinou agentur. Země, které v porovnávání vykazují větší rozdíly, jsou Francie, a Turecko. Podle dotazníkového šetření je Francie umístěna na vyšším sedmém místě v porovnání se statistikami, kde se umisťuje aţ na místě desátém. Zajímavé je také umístění Turecka v první desítce statistik UNWTO, přičemţ ve vlastním průzkumu se u respondentů řadí na místo sedmnácté. Podle statistik UNWTO od roku 1996 do roku 2011 se Turecko i Francie vyznačuje velkým nárůstem dovolených českého obyvatelstva. Turecko na rozdíl od Francie také patří mezi destinace, které jsou pro Čechy z pohledu parity kupní síly levnější. Tab. 15: 10 nejnavštěvovanějších zemí českými rezidenty – porovnání anketního šetření se statistikami UNWTO Pořadí
Anketní šetření Cílová destinace
UNWTO (2011)
Účasti (v %)
Cílová destinace
Účasti (v %)
1.
Itálie
10,9
Chorvatsko
11,8
2.
Rakousko
10,7
Itálie
11,4
3.
Slovensko
10,0
Rakousko
11,2
4.
Chorvatsko
9,2
Slovensko
8,9
5.
Velká Británie
5,7
Německo
6,7
6.
Německo
5,0
Řecko
5,7
7.
Francie
4,9
Velká Británie
5,3
8.
Řecko
3,9
Španělsko
4,3
9.
Španělsko
3,7
Turecko
4,0
10.
Maďarsko
3,5
Francie
3,7
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření; UNWTO, 2013
72
Cestování do zahraničí na dlouhodobý a krátkodobý pobyt Jaké země si respondenti vybírají pro dlouhodobější a kratší dovolené, znázorňuje tab. 16. Co se týče delších dovolených (4 dny a více), výsledky se velmi podobají běţným zveřejňovaným statistikám celkového výjezdového cestovního ruchu českých rezidentů. V počtu delších dovolených jednoznačně vyhrává Itálie s Chorvatskem. Na dalších pozicích se s podobnými výsledky umístily sousední státy Rakousko a Slovensko. Z mořských destinací se v seznamu nejnavštěvovanějších zemí objevuje Řecko, které následuje hned po Slovensku, dále Španělsko a konečně i mimoevropský stát Egypt. Z těch ostatních je to potom Velká Británie, Francie a Německo. Kratší pobyty se logicky liší. Čeští obyvatelé si pro kratší dovolenou volí bliţší destinace jako je Rakousko, Slovensko a Německo, z nichţ Rakousko a Slovensko v počtu cest jednoznačně vede. Čtvrté místo obsazuje překvapivě nám více vzdálená Velká Británie. To můţeme vysvětlit tím, ţe v poslední době se rozmohla nabídka cestovních kanceláří lákající turisty za nákupy do Londýna. Dalším vysvětlením by mohla být návštěva příbuzných a známých, kteří často tráví delší pobyty v této zemi nebo tam i ţijí. Na dalších příčkách se umisťuje opět blízké Maďarsko, Francie, Itálie a Polsko. Poslední místa první desítky obsazuje Nizozemsko a nám více vzdálené Španělsko. Výběr těchto destinací pro kratší dovolené můţe být ovlivněn nabídkou cestovních kanceláří pořádající zájezdy na prodlouţené víkendy do větších měst, jako je Budapešť, Paříţ, Řím, Barcelona nebo Amsterdam. Tab. 16: 10 nejnavštěvovanějších zemí v závislosti na délce dovolené Pořadí
4 dny a více Cílová destinace
Prodlouţený víkend Účasti (v %)
Cílová destinace
Účasti (v %)
1.
Itálie
13,0
Rakousko
19,9
2.
Chorvatsko
12,3
Slovensko
18,3
3.
Rakousko
7,0
Německo
9,4
4.
Slovensko
6,6
Velká Británie
7,9
5.
Řecko
5,2
Maďarsko
7,4
6.
Velká Británie
4,7
Francie
5,8
7.
Francie
4,5
Itálie
5,7
8.
Španělsko
4,2
Polsko
5,2
9.
Německo
3,2
Nizozemsko
2,9
Egypt
2,8
Španělsko
2,6
10.
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
73
Cestování do zahraničí v závislosti na motivu respondentů Důleţité je také zkoumat, co Češi v cílových destinacích vyhledávají. Jaké motivy u jednotlivých zemí převaţují a naopak. V úvodu této kapitoly jsme se dozvěděli, ţe Češi jezdí do zahraničí nejvíce za poznáním a odpočinkem, a to v podobném poměru. Další častou náplní je to zábava a sport, nejméně potom do zahraničí jezdí za nákupy a zdravím. Nyní budeme zkoumat, které země jsou s těmito motivy spojené. Výsledky se zjistily kombinací dvou otázek v dotazníku, stejně jako tomu bylo v domácím cestovním ruchu. První otázka zjišťovala hlavní motivy respondentů pro zahraniční dovolenou, druhá otázka se ptala na navštívené zahraniční země. Zjistil se tedy výběr zemí podle těch respondentů, kteří uvedli jejich hlavní náplň dovolené „poznání“, dále se zjistil opět výběr zemí těch, kteří uvedli jejich hlavní náplň „relaxace“ a stejným způsobem se postupovalo dál i s ostatními motivy. Tab. 17 znázorňuje deset nejnavštěvovanějších zemí v závislosti na uvedeném hlavním motivu cesty respondentů. Tato tabulka je uvedena pouze pro představu, pořadí zemí se většinou opakuje. Důleţitou roli hraje procentní podíl jednotlivých motivů u kaţdé destinace. Výběr jednotlivých zemí je zobrazen na grafu 19.
74
Tab. 17: Zahraniční země v závislosti na motivu respondentů (v %) Poznání
Relaxace
Sport
Rakousko
11,1
Chorvatsko
12,4
Rakousko
15,0
Slovensko
10,6
Slovensko
12,2
Slovensko
12,1
Itálie
9,5
Rakousko
11,4
Itálie
12,1
Chorvatsko
8,0
Itálie
11,3
Chorvatsko
6,7
Německo
5,6
Řecko
4,8
Velká Británie
5,0
Francie
4,9
Německo
4,5
Německo
4,9
Maďarsko
3,7
Velká Británie
4,5
Francie
4,4
Řecko
4,0
Francie
4,3
Řecko
3,6
Velká Británie
5,4
Maďarsko
3,8
Maďarsko
3,2
Španělsko
3,5
Španělsko
3,4
Španělsko
3,0
Zdraví
Zábava
Nákupy
Slovensko
15,5
Itálie
11,6
Rakousko
10,7
Chorvatsko
11,9
Rakousko
11,3
Itálie
9,1
Maďarsko
11,9
Slovensko
10,0
Francie
9,1
Rakousko
10,7
Chorvatsko
9,2
Slovensko
8,1
Itálie
10,7
Německo
6,6
Velká Británie
6,6
Francie
7,1
Francie
5,5
Španělsko
5,6
Německo
6,0
Velká Británie
4,8
USA
5,1
Polsko
4,8
Maďarsko
3,8
Německo
4,6
Egypt
4,8
Španělsko
3,8
Polsko
4,1
Velká Británie
2,4
Řecko
3,4
Maďarsko
3,6
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Graf 21 zobrazuje pouze výběr šesti zemí s procentním vyjádřením jejich výskytu pro uvedené jednotlivé motivy respondentů. Pokud začneme Rakouskem, jakoţto naším nejnavštěvovanějším sousedním státem, nejvyhledávanějším motivem respondentů v této destinaci je sport. Jak je popsáno v úvodu kapitoly, sport byl v dotazníku popsán jako činnost zahrnující mimo jiné i pěší túry a lyţování, coţ Rakousko splňuje díky svým přírodním podmínkám. Pro české lyţaře je také zimní dovolená v Rakousku mnohem výhodnější neţ v České republice, pokud hodnotí poměr ceny a kvality nabízených sluţeb. To svědčí o tom, ţe Češi začínají při výběru dovolených dávat důraz i na kvalitu a ne jen na finanční hledisko. Co se týče ostatních motivů pro dovolenou, ty jsou v případě Rakouska zastoupeny v podobném poměru. Na Slovensko se podle výsledků nejvíce jezdí za zdravím. Lázně nebo wellness jsou na Slovensku jedny z velkých lákadel pro turisty. Známými lázněmi, které jsou postaveny nejblíţe k českým hranicím, mohou být např. lázně v Piešťanech nebo Rajecké Teplice. Dále to jsou termální parky umístěné hlavně v okolí slovenských Tater, z nichţ můţeme jmenovat 75
jeden z nejvíce propagovaných – termální park Bešeňová. Dost se také rozmohla nabídka wellness pobytů. Další oblíbenou náplní dovolené na Slovensku je sport a relaxace. Podobně jako v Rakousku i na Slovensku jsou hlavně vyuţívané hory k pěším túrám nebo na lyţování. I v minulosti byly slovenské Tatry hlavním turistickým cílem např. v rámci odborářské rekreace ROH. Pro Chorvatsko je charakteristické moře, tudíţ do této destinaci nejvíce Čechů jezdí za odpočinkem na pláţi, coţ výsledky potvrzují. Druhým nejoblíbenějším motivem je zdraví. Zdraví prospěšná je v Chorvatsku hlavně mořská voda a mořský vzduch, který v Česku postrádáme. Nejčastějším motivem v třetím pořadí je zábava. Aţ po zábavě se umisťuje náplň poznání. Ve Velké Británii mají podle výsledků největší podíl nákupy. V Anglii je hlavně velmi levné oblečení, čehoţ vyuţívají cestovní kanceláře a agentury (Invia, Student Agency). V jejich nabídkách se totiţ začaly objevovat i např. krátkodobé pobyty do Londýna za nákupy. Po nákupech následuje náplň poznání. Zdraví se v případě Anglie umisťuje aţ na poslední místo. Itálie má oproti jiným zemím v tomto výběru nejvyváţenější charakter, co se týče hlavní náplně pro dovolenou. Nejvíce ovšem vyčnívá sport, zábava a relaxace. Itálie má také mnohem rozmanitý charakter krajiny. Turisté sem jezdí k moři, do vnitrozemí, do měst za kulturně-historickými památkami i do hor. Hory jsou navíc v Itálii vyuţívané během letní i zimní sezóny. Pokud budeme hodnotit Maďarsko, zde jednoznačně jezdí turisté za zdravím. Maďarsko totiţ zaujímá ve světovém měřítku jedno z předních míst, co se týče výskytu termálních pramenů a v rámci Evropy jde o území skutečně unikátní. Ostatní motivy vyhledávané v Maďarsku mají vyváţený poměr. Nejmenší procento z nich ale vykazuje sport.
76
Graf 21: Profil vybraných zemí podle motivů cestujících Rakousko
Slovensko
Nákupy
Nákupy
Zábava
Zábava
Zdraví
Zdraví
Sport
Sport
Relaxace
Relaxace
Poznání
Poznání
0.0%
5.0%
10.0%
15.0%
20.0%
0.0%
Chorvatsko Nákupy
Zábava
Zábava
Zdraví
Zdraví
Sport
Sport
Relaxace
Relaxace
Poznání
Poznání 5.0%
10.0%
15.0%
0.0%
Itálie
15.0%
20.0%
2.0%
4.0%
6.0%
8.0%
Maďarsko
Nákupy
Nákupy
Zábava
Zábava
Zdraví
Zdraví
Sport
Sport
Relaxace
Relaxace
Poznání 0.0%
10.0%
Velká Británie
Nákupy
0.0%
5.0%
Poznání 5.0%
10.0%
15.0%
0.0%
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
77
5.0%
10.0%
15.0%
Cestování do zahraničí v závislosti na věku respondentů Tato část bude zkoumat, jak se prostor diferencuje podle věku dotazovaných. Tedy jaké země preferují mladší věkové kategorie, a které země naopak upřednostňují starší. Tab. 18 zobrazuje prvních deset nejnavštěvovanějších zemí kaţdé věkové skupiny. Dalo by se předpokládat, ţe v tomto souboru nejnavštěvovanějších zemí se budou státy víceméně opakovat. Jejich pořadí se mění jen mírně. Budeme se tedy soustředit pouze na vybrané země. Pokud budeme sledovat Chorvatsko, jeho pořadí s přibývajícím věkem stoupá. Respondenti ve věku 15–25 let volí Chorvatsko aţ po Itálii, Rakousku a Slovensku. Navzdory tomu, jaké pestré moţnosti Chorvatsko nabízí, mladší věkové kategorie mohou brát tuto zemi jako destinaci určenou jen k odpočinku na pláţi, a proto hledají jiné destinace pro aktivnější nebo pestřejší dovolenou. Itálie naopak s přibývajícím věkem sniţuje své pořadí v ţebříčku. Zajímavé je, ţe do Itálie nejvíce jezdí nejmladší věková skupina. Starší lidé ve věku 56 let a více ji řadí aţ na páté místo. To by se dalo vysvětlit tím, ţe Itálie není jen destinací určenou pro relaxaci u moře, ale i častým turistickým cílem pro zimní dovolenou v Alpách, kterou spíše preferují mladší věkové kategorie neţ starší lidé. Jak z výsledků šetření vyplynulo, sport není hlavním motivem pro dovolenou starších lidí. Je umístěn na jedno z posledních míst. Do Velké Británie logicky nejvíce jezdí věková skupina 15–25 let, tedy studenti nebo absolventi, kteří sem často jezdí na jazykové, au-pair a pracovní pobyty. U starších dotazovaných ve věku 56 a více se Velká Británie v ţebříčku prvních deseti zemí neobjevuje vůbec, řadí se aţ na konec celkového pořadí. Mohly bychom tvrdit, ţe Velká Británie je pro seniory vzdálenou destinací, ale z výsledků je vidět, ţe se s celkem velkým podílem u starších lidí umisťují i vzdálenější země Řecko a Egypt. Dalo by se tedy předpokládat, ţe Velká Británie nebude u seniorů splňovat jejich hlavní poţadavky pro dovolenou, zatímco Egypt a Řecko, jakoţto destinace určené hlavně k relaxaci u moře, jejich poţadavky plní. Starší věkové kategorie totiţ nejčastěji uváděli odpočinek a relaxaci jako hlavní náplň dovolené, jak dokazují výsledky šetření výše.
78
Tab. 18: Zahraniční země v závislosti na věku respondentů (v %) 15–25 let
26–40 let
41–55 let
56 let a více
Itálie
11,9
Rakousko
10,7
Slovensko
12,1
Rakousko
12,3
Rakousko
10,5
Itálie
10,7
Rakousko
11,8
Chorvatsko
12,3
Slovensko
10,2
Slovensko
9,3
Chorvatsko
11,8
Řecko
12,3
Chorvatsko
9,3
Chorvatsko
8,0
Itálie
11,2
Slovensko
10,5
Německo
6,1
Francie
6,0
Španělsko
4,7
Itálie
8,8
Velká Británie
6,0
Německo
5,0
Francie
4,3
Německo
5,3
Francie
4,0
Velká Británie
5,0
Německo
4,3
Egypt
5,3
Maďarsko
3,3
Španělsko
4,0
Velká Británie
4,0
Francie
3,5
Řecko
3,3
Řecko
3,9
Maďarsko
4,0
Maďarsko
3,5
Španělsko
2,8
Maďarsko
3,6
Řecko
3,7
Tunisko
3,5
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
Zajímavější pohled potom nabízí země vyskytující se v ţebříčku níţe. Respondenti ve věku 15–25 let často pro svou dovolenou volí i méně obvyklé evropské destinace jako je Slovinsko, Portugalsko, Malta a skandinávské státy (Norsko, Švédsko, Finsko). Z exotických zemí u této skupiny vyhrává Thajsko, Maroko, s menším podílem pak Spojené arabské emiráty, Indie, Kanárské ostrovy nebo Čína. Čína zaţívá obrovský rozvoj, co se týče příjezdového cestovního ruchu. V roce 2010 se umístila na třetí příčku ve světovém ţebříčku v počtu příjezdů hned po Francii a USA (Worldbank, 2014).
Vize 2020 dokonce
předpokládá, ţe se v roce 2020 stane nejnavštěvovanější zemí světa (Palatková, 2014). Je tedy moţné, ţe se Čína stane častějším cílem dovolené i u Českých obyvatel. Věková skupina 26–40 let uvedla nejvíce zemí ze všech skupin. To můţeme vysvětlit tím, ţe lidé v této kategorii disponují uţ určitým pravidelným finančním příjmem. Spadají navíc do tzv. demografické skupiny Y, která se vyznačuje větší technickou gramotností neţ starší kategorie, tudíţ jsou aktivnější a flexibilnější, co se týče zajišťování dovolených. Ovšem i v druhé desítce nejnavštěvovanějších zemí byly hlavně běţně navštěvované evropské státy jako Bulharsko, Švýcarsko, Polsko, Nizozemsko a Belgie. Celkem nemalý podíl respondentů této věkové kategorie uvedlo i vzdálenější destinace jako je Thajsko, Kambodţa, Kanada, Brazílie, Kapverdské ostrovy nebo Dominikánská republika. Ty státy, které uvedla pouze věková skupina 26–40 let a ţádná jiná, byly např. Írán, Gruzie, Jamajka, Mauritánie či Zanzibar.
79
U respondentů ve věku 41–55 let se z evropských států v druhé desítce objevuje kromě běţně navštěvovaných států i Černá hora, čímţ se vymyká ostatním věkovým kategoriím. Z exotických destinací vykazuje největší podíl Čína, Spojené arabské emiráty, Brazílie, Maroko nebo Indie. Není zde ale jiţ umístěno Thajsko, které naopak mladší skupiny často uváděly. Více jak polovina starších respondentů spadající do věkové skupiny 56 let a více uvedla, ţe do zahraničí nejezdí, coţ můţe být dáno jejich menším finančním příjmem, zdravotním stavem nebo jazykovou bariérou, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. Ostatní nejčastěji uváděli evropské destinace. Pokud zmínili vzdálenější státy, byly to státy typické pro pobytovou dovolenou u moře. Z těchto států to byly např. Egypt, Tunisko, umístěné jiţ v první desítce nebo Dominikánská republika. Výběr těchto zemí potvrzuje fakt, ţe skupina ve věku 56 a více v dotazníku nejčastěji uváděla odpočinek a relaxaci, jako hlavní náplň jejich dovolené. Objevily se zde ale i země Mexiko a Indie, ovšem jen v minimálním počtu.
80
Cestování do zahraničí v závislosti na frekvenci cestování Dále budeme sledovat, jaké země uváděli respondenti, kteří cestují pouze jednou za rok, a které země jsou preferované respondenty, jejichţ četnost cestování je větší. Výsledky se zjistili opět kombinací dvou otázek v dotazníku, tedy stejným způsobem, jako tomu bylo v předchozích částech průzkumu. Výsledná data můţeme pozorovat v tab. 19. Podle dat v tabulce lze obecně říci, ţe země, které uváděli respondenti cestující pětkrát ročně, mají v ţebříčku rovnoměrnější procentuální rozloţení neţ země navštěvované těmi turisty, kteří vyjedou na dovolenou pouze jednou za rok. To svědčí o tom, ţe ti, kteří uskutečňují více cest za rok, budou mít pestřejší výběr zemí a mnohem častěji budou jezdit do destinací, které nejsou obvyklé. To znamená i do exotických zemí, jejichţ klima je pro Evropany vhodné v období jara nebo podzimu, tedy i mimo hlavní sezóny. Tab. 19: Zahraniční země v závislosti na frekvenci cestování (v %) 1x za rok
2x za rok
3–4x za rok
Chorvatsko
13,0
Rakousko
12,9
Rakousko
Slovensko
12,9
Itálie
12,1
Itálie
Rakousko
9,6
Slovensko
11,1
Slovensko
Itálie
9,3
Chorvatsko
10,3
Řecko
6,6
Německo
Francie
4,9
Velká Británie
5x za rok Itálie
7,6
9,8
Maďarsko
6,0
7,9
Rakousko
5,4
Německo
7,6
Německo
5,4
4,6
Velká Británie
5,9
Velká Británie
4,3
Francie
4,6
Chorvatsko
5,7
Francie
3,8
4,7
Velká Británie
4,6
Francie
5,5
Slovinsko
3,8
Německo
4,6
Řecko
3,8
Maďarsko
3,8
Španělsko
3,3
Maďarsko
3,5
Španělsko
3,3
Španělsko
3,8
Egypt
3,3
Španělsko
3,5
Polsko
3,1
Řecko
3,2
Slovensko
2,7
Tunisko
3,5
Maďarsko
3,0
USA
3,0
Portugalsko
2,7
Egypt
2,7
Egypt
1,9
Nizozemsko
2,8
Švýcarsko
2,7
Bulharsko
2,7
Nizozemsko
1,9
Slovinsko
2,6
Chorvatsko
2,2
Polsko
1,4
Turecko
1,5
Norsko
1,7
USA
2,2
Pramen: Vlastní dotazníkové šetření
81
11,5
Porovnání výjezdového cestovního ruchu českého a německého obyvatelstva Tato část kapitoly se zaměří na rozdíly v chování českých a německých spotřebitelů na trhu cestovního ruchu. Výběr Německa pro toto srovnání s Českou republikou spočívá v jeho blízké vzdálenosti, větší ekonomické vyspělosti a bohatší zkušenosti ve výjezdovém cestovním ruchu. Porovnáním s Německem můţeme říci, zda se blíţíme vyspělejšímu západu, nebo si stále udrţujeme zvyklosti cestování ovlivněné politickou situací před rokem 1989. Co se týče celkového počtu výjezdů Čechů a Němců do zahraničí, Němci jednoznačně povedou. Zatímco Němci uskuteční v průměru 80 milionů 1 cest do zahraničí s alespoň jedním přenocováním, počet cest Čechů činí v průměru 6,7 milionů1. Pokud vezmeme v potaz počet obyvatel kaţdé země, v Německu kaţdá jedna cesta připadne zhruba na jednoho obyvatele, v Česku je to jedna cesta na cca 1,6 obyvatele. Německo je také v celosvětovém měřítku dlouhodobě vedoucí evropskou zemí v počtu výjezdů, jak uvádí Eurostat (2002). Do jakých částí Evropy nejvíce cestují Češi a Němci, vyjadřuje tab. 20, kde je zobrazen podíl jednotlivých oblastí na celkovém počtu cest do zahraničí. Zde můţeme pozorovat, ţe nejvíce Němců cestuje do západních států Evropy (Francie, Nizozemsko, Velká Británie, Irsko, …) a do oblasti Středozemního moře (Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Řecko, Egypt, Tunisko). U českých obyvatel nejvíce dominuje oblast Středozemního moře, aţ poté je to západní Evropa. Ve srovnání s Němci preferujeme tedy mnohem více jezdit na jih k moři neţ na západ. Co se týče zemí východní Evropy (ČR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Ukrajina, Rusko), tam Němců zavítá malé procento, pouhých 5,5 %. Češi na východ cestují naopak více, celkem 18,6 %. Skandinávské země (Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko) jsou v obou případech nejméně preferované, ovšem němečtí turisté na sever jezdí ve srovnání s Českem více.
1
Průměr statistik UNWTO a OECD
82
Tab. 20: Výjezdový cestovní ruch Němců a Čechů ve vybraných oblastech Evropy v roce 2011 (v %) Cílová oblast
Němci
Češi
Středozemní moře
37,7%
40,2%
Západní Evropa
40,9%
28,5%
Východní Evropa
5,5%
18,6%
Skandinávie
5,2%
1,5%
Pramen: UNWTO, 2013 (vlastní výpočty)
Regionální strukturu výjezdového cestovního ruchu českého a německého obyvatelstva vyjadřuje tab. 21. Co se týče zemí s největší návštěvností, v první desítce se jak u Čechů, tak i Němců vyskytují pouze evropské destinace. Němci cestují z cca 88 % do evropských států, zbytek do států mimo Evropu. Podobně je to s výjezdy Čechů, které směřují z 90 % na evropský kontinent (vlastní výpočet dle UNWTO, 2013). Podobnost lze také spatřit ve výběru zemí. Němci nejčastěji navštěvují většinu svých sousedních států, u kterých dominuje Francie a Rakousko. Z mořských letovisek jsou to potom Itálie, Španělsko, Turecko a Řecko. Češi sice nejvíce jezdí za mořem do Chorvatska a Itálie, ale ve výjezdovém cestovním ruchu také dominují jejich sousední státy, podobně jako u Německa. Oblíbenost Chorvatska a Itálie můţeme vysvětlovat tím, ţe jsou to pro České obyvatele nejbliţší letní mořská letoviska. U německého obyvatelstva zastávají hlavní mořská letoviska (Itálie a Španělsko) aţ třetí a čtvrtou pozici. Zajímavé je, ţe Chorvatsko se u Německa řadí aţ na 12. příčku. Tab. 21: 10 nejnavštěvovanějších zemí v roce 2011 – porovnání Čechů s Němci Pořadí
Němci Cílová destinace
Češi Podíl účastí (v %)
Cílová destinace
Podíl účastí (v %)
1.
Francie
15,5
Chorvatsko
11,8
2.
Rakousko
14,6
Itálie
11,4
3.
Itálie
13,2
Rakousko
11,2
4.
Španělsko
11,1
Slovensko
8,9
5.
Turecko
6,3
Německo
6,7
6.
Velká Británie
3,9
Řecko
5,7
7.
Nizozemsko
3,7
Velká Británie
5,3
8.
Řecko
2,9
Španělsko
4,3
9.
Dánsko
2,8
Turecko
4,0
Švýcarsko
2,7
Francie
3,7
10.
Pramen: UNWTO, 2013 (vlastní výpočty)
83
Výraznější rozdíly ve výjezdovém cestovním ruchu Čechů a Němců můţeme spatřit v tab. 22, která zobrazuje jedenácté aţ dvacáté pozice nejnavštěvovanějších zemí. U českých i německých rezidentů i v druhé desítce stále dominují evropské státy. Ovšem z těchto států si Němci vybírají i severské státy Norsko a Švédsko, zatímco Češi spíše jezdí na jih. Kromě evropských zemí se u Němců objevují i Spojené státy americké (USA), Egypt a Čína. Zajímavé je, ţe Spojené státy u Němců následují hned po první desítce navštěvovaných států, aţ teprve po USA následuje Chorvatsko, Česká republika a Polsko. I kdyţ jsou Němci naší významnou skupinou přispívající do příjezdového cestovního ruchu, v počtu jejich výjezdů se umisťujeme aţ na 13. místo. Můţe to být dané nekvalitní infrastrukturou a nízkou kvalitou sluţeb, se kterou se potýkají státy střední a východní Evropy. Češi jsou naopak na tento standard stále zvyklí. Češi z mimoevropských zemí v druhé desítce nejvíce navštěvují Egypt, USA a Tunisko, z nichţ Egypt a Tunisko jsou většinou destinace určené k pobytovým zájezdům u moře. Tab. 22: Vybrané nejnavštěvovanější země v roce 2011 – porovnání Čechů s Němci Pořadí
Němci Cílová destinace
Češi Účasti (v %)
Cílová destinace
Účasti (v %)
11.
USA
2,4
Maďarsko
3,3
12.
Chorvatsko
2,3
Bulharsko
3,2
13.
Česká republika
1,9
Egypt
2,0
14.
Polsko
1,5
Polsko
1,7
15.
Egypt
1,3
USA
1,4
16.
Švédsko
1,1
Tunisko
1,3
17.
Norsko
0,9
Slovinsko
1,1
18.
Portugalsko
0,9
Ukrajina
1,0
19.
Čína
0,8
Švýcarsko
0,8
20.
Rusko
0,8
Rusko
0,8
Pramen: UNWTO, 2013
84
Pokud bychom porovnali motivy cestování českého a německého obyvatelstva, více neţ dvě třetiny Němců (67 %) vyhledává odpočinek a relaxaci. To je staví společně s Brity (66 %) k evropské špičce. Poznání nových kultur tolik jako odpočinek Němci nevyhledávají (Urlaubsbarometer, 2014). Češi jezdí za odpočinkem a poznáním v přibliţně stejném poměru, jak vyplynulo z šetření. Němci také stále více jezdí na zdravotní pobyty do lázní, wellness pobyty nebo fitness (Specht, 2002). Češi ale zdravotní pobyty tolik nepreferují jako Němci. V preferencích řadí zdraví na jedno z posledních míst. Co se týče celkových výdajů na zahraniční dovolenou, Němci se v celosvětovém měřítku vyznačují jednou z největších útrat na dovolenou. Němci v průměru utratí 1 285 amerických dolarů na jednu cestu, Češi jen 730 dolarů. Němci si díky lepší ţivotní úrovni mohou tím pádem dovolit větší výdaje na cestování. Tyto částky jsou ale pouze orientační. Data se vypočítala pomocí celkových výdajů výjezdového cestovního ruchu Česka a Německa v roce 2012 na internetových stránkách Worldbank (2014). Tyto částky se poté vydělily celkovým počtem cest do zahraničí podle UNWTO (2013).
85
5 Celkové shrnutí výsledků a diskuze V úvodu dotazníkového šetření se zjišťovalo, jaké procento českých obyvatel obecně cestuje nebo necestuje vůbec. Z výsledků vyplynulo, ţe 77 % všech dotazovaných dovolenou alespoň jednou podniklo. Zbylých 23 % uvedlo, ţe doposud nikam nevycestovalo, coţ je necelá čtvrtina respondentů. Dalo by se říct, ţe je to na dnešní dobu, kdy cestování je běţnou činností téměř kaţdého z nás, poměrně velké procento obyvatel. Musí se také vzít v potaz to, ţe někteří respondenti nemuseli odpovídat pravdivě nebo se chtěli dostat co nejrychleji ke konci dotazování, coţ mohlo výsledky ovlivnit. Na tuto skutečnost navazuje otázka, jaké faktory nejvíce brání v cestování. V dotazníku se prioritně zkoumaly bariéry v cestování do zahraničí, protoţe cestování v domácím prostředí není tolik omezeno. Výsledky naznačují, ţe největší bariérou v cestování českých obyvatel do zahraničí je vlastní finanční situace (45 %). Zjistilo se, ţe tento aspekt nejvíce brání mladým lidem ve věku 15–25 let a starší věkové kategorii 56 let a více, coţ je jistě dané niţšími důchody seniorů nebo dokonce téměř ţádnými příjmy studentů, kteří jsou většinou odkázáni na letní brigády nebo své rodiče. Také z hlediska parity kupní síly je pro nás cestování do zahraničních destinací (převáţně země západní Evropy) finančně náročnější (OECD, 2014). Více jak čtvrtina respondentů (27 %) také zmínila, ţe pro cestování do zahraničí nemá dostatek času. Tento faktor nejvíce uváděly věkové kategorie 26–40 let a 41–55 let, tedy ty skupiny, které většinou mají zaměstnání, a proto také méně volného času. Ovšem minimálním počtem dní placených dovolených se řadíme k průměru evropských zemí (EURES, 2014). Dále se zkoumalo, co je naopak motivem českých obyvatel k cestování. Motivy byly zkoumány zvlášť pro Českou republiku a pro zahraniční dovolenou. Z výsledků šetření vyplynulo, ţe čeští obyvatelé v tuzemsku nejvíce jezdí za sportem, odpočinkem a poznáním, a to s vyrovnaným poměrem. V zahraničí je na prvním místě poznání a odpočinek, sport aţ na čtvrtém místě. To můţe být dáno tím, ţe do zahraničí Češi jezdí hlavně za odpočinkem k moři a v ČR tráví naopak dovolenou aktivněji turistikou nebo lyţováním na horách, vodáctvím nebo cykloturistikou. Co se týče rozdílu počtu cest doma a v zahraničí, podle Satelitního účtu domácí cesty českých obyvatel převyšují ty zahraniční aţ trojnásobně, pokud se bavíme o cestách s alespoň jedním přenocováním. Z vlastního šetření ale vyplynulo, ţe domácí cestovní ruch zaujímá 53 % všech cest a výjezdový cestovní ruch 47 %, coţ je celkem vyrovnané 86
procento. Tato skutečnosti můţe být dána menším procentním zastoupením starších obyvatel (56 a více let) v dotazníkovém šetření, kteří zahraniční země uváděli mnohem méně neţ mladší věkové kategorie. Je moţné, ţe tyto výsledky mohly být ovlivněny i tím, ţe respondenti neuváděli cesty spojené s ubytováním u svých známých či příbuzných, přitom tento typ ubytování zaujímá poměrně velké procento všech domácích cest (ČSÚ, 2014). Charakteristika cestování v České republice Jak bylo zmíněno výše, české obyvatelstvo pro dovolenou v tuzemsku nejčastěji vyhledává sport, poznání a odpočinek, a to ve stejném poměru. V Česku tedy Češi budou trávit dovolenou aktivně na horách, odpočinkem v přírodě či na chalupě, nebo poznáním kulturního bohatství historických památek, coţ odpovídá nejčastějším uváděným turistickým cílům, kterými byly jednoznačně hory (Šumava, Krkonoše, Beskydy a Jeseníky), rekreace u vody (Lipno, Vranovská přehrada, Nové Mlýny) ale i významná města a památky (Praha, Český Krumlov, Telč, Hradec Králové, Brno, Ţďár n. Sázavou apod.) Geografická struktura cest se od doby socialismu změnila jen mírně. Jedny z nejpreferovanějších krajů pro dovolenou českých obyvatel zůstávají kraj Jihočeský a Královéhradecký. Největší růst v posledních letech ale zaznamenal kraj Jihomoravský, Hl. m. Praha a Plzeňský kraj, coţ můţeme vysvětlit s celosvětově rostoucími trendy vinařské, gurmánské nebo kongresové a incentivní turistiky. Jaké turistické oblasti volí české obyvatelstvo pro kratší a delší pobyt? Z anketního šetření vyplynulo, ţe pro dlouhodobý pobyt Češi volí obecnější turistické cíle, kde uváděli přímo celé kraje nebo méně specifické cíle. Pro kratší dovolenou naopak zmiňovali konkrétní vesnice, nebo místa. Podle výsledků nejtypičtějšími kraji pro kratší dovolenou je kraj Jihomoravský, Zlínský, Hl. m. Praha a Vysočina. Kraj Jihomoravský a Hl. m. Praha se obecně podle statistik ČSÚ vyznačují kratší průměrnou délkou pobytu. S ohledem na větší zastoupení moravských krajů by se dalo říct, ţe většina respondentů má bydliště v Jihomoravském kraji. Víkendové rekreace v podobě chataření a chalupaření totiţ zaujímají poměrně velké procento domácího cestovního ruchu. Pro delší dovolenou jsou charakteristické kraje jako Zlínský, Jihočeský a Královéhradecký. Tedy kraje, které mají rozmanitější charakter pro trávení delší dovolené. Lákavým cílem jsou v těchto destinacích pro delší dovolenou hlavně hory (Beskydy, Šumava, Krkonoše). 87
Které motivy jsou pro vybrané turistické oblasti rozhodující? Na motivy bylo lepší nahlíţet z pohledu kaţdého regionu zvlášť (z důvodu charakteru zpracování dat, který sestával z kombinací dvou otázek v dotazníku). Zkoumány byly tedy pouze vybrané destinace. Co se týče Jihomoravského kraje, čeští turisté sem nejčastěji jezdí za nákupy, relaxací a zábavou. Nákupy mohou být spojeny s hlavním centrem kraje Brnem, relaxace zase s pobytem na venkově, nebo u vody a zábava s posezením u vinaře ve sklípku. Nákupy jsou také hlavním cílem dovolené českých obyvatel v Praze. Teprve po nákupech je hlavní náplní pobytu v Praze zábava, aţ na třetím místě je to poznání. Navzdory tomu, ţe Praha má obrovský kulturně-historický potenciál, sem Češi přednostně jezdí za nákupy a zábavou. Do Zlínského kraje jezdí nejvíce respondentů za zdravím, odpočinkem a poznáním. Zajímavé je, ţe sport vykazuje menší podíl, navzdory většímu terénu, který nabízí Hostýnsko-vsetínské vrchy a Beskydy, často vyuţívané i v zimním období pro lyţování a v létě pro pěší túry. Je tedy moţné, ţe většina lidí zde bude jezdit za odpočinkem na venkov a do hor, s velkou pravděpodobností i v rámci chalupaření a chataření. Největšími lákadly tedy bude venkov, příroda, lesy, lázně, folklor. V Jihočeském kraji nejvíce českých turistů hledá poznání, poté jsou to s vyváţeným poměrem sport, zábava, relaxace a zdraví. Stejně tak Královéhradecký kraj má z hlediska druhů aktivit českých obyvatel poměrně vyváţený charakter. Tyto kraje se vyznačují pestrou nabídkou hodící se pro široké spektrum turistických aktivit (historická města, hory, lázně, vodní nádrţe, řeky). Dokáţou tedy dlouhodobě uspokojit všechny segmenty poptávky, proto si tyto kraje dlouhodobě udrţují největší návštěvnost. Pouze zimní střediska (hlavně ty na Šumavě) čelí rakouské a německé konkurenci, které nabízí lepší standard a kvalitu poskytovaných sluţeb, jak uvádí Strategie cestovního ruchu Jihočeského kraje (2009). Jaké turistické oblasti vyhledávají mladší a starší věkové kategorie? Výběr turistických destinací také souvisí s motivy jednotlivých věkových skupin. Z výzkumu vyplynulo, ţe nejmladší skupiny (15–25 let) volí hlavně aktivnější dovolenou, coţ souvisí i s nejčastěji zmiňovanými oblastmi, kterými byly spíše hory, nebo také vodácká dovolená neţ kulturně-historická města, které uváděli naopak starší věkové skupiny (26– 55 let). Nejstarší respondenti (56 let a více) často zmiňovali venkovské oblasti a lázeňská střediska.
88
Nejnavštěvovanějšími kraji mladších věkových skupin jsou kraje Jihočeský, Jihomoravský a Královéhradecký. Jsou to tedy kraje, které dostatečně pokrývají poptávku po aktivní dovolenou nebo zábavu. V porovnání se staršími lidmi volí také častěji Prahu, která je hlavním centrem kultury, zábavy a nákupů. Nejstarší věkové kategorie (56 let a více) také nejvíce navštěvují Jihočeský kraj, stejně jako mladí lidé. Zmiňované cílové oblasti ale na rozdíl od mladších věkových skupin zahrnovali i Třeboňsko, Táborsko a Sezimovo ústí, které mimo jiné nabízí léčebné pobyty pro seniory. Oblíbeným krajem této věkové skupiny je také Zlínský kraj, který je vyhledávaný hlavně pro zdraví a odpočinek, jak výsledky šetření naznačují. Jaký mají vliv urbanizační faktory na krátkodobou dovolenou českých obyvatel? V poslední řadě se zjišťoval vliv velikosti bydliště na kratší pobyty v krajích ČR. Potvrdilo se, ţe venkovské obyvatelstvo (s bydlištěm do 5000 obyvatel) tráví dovolenou v ČR o prodlouţených víkendech méně neţ obyvatelé měst (nad 100 000 obyvatel). Ovšem poměr obou skupin se o moc nelišil. Z výsledků vyplynulo, ţe víkendové pobyty tráví v Česku 87 % venkovského obyvatelstva a 94 % městského obyvatelstva. Rozdíl obou skupin je tedy pouhých 7 %. Na jednu stranu to můţe být dáno sniţujícím se trendem chataření a chalupaření městského obyvatelstva, na druhou stranu tato skutečnost můţe být dána narůstajícím celosvětovým trendem zkracování dovolené, a proto se stírají rozdíly venkovského a městského obyvatelstva v podnikání kratších dovolených. Téma druhého bydlení ale nebylo primárním cílem této práce, byla to především atraktivita oblastí pro cestování českého obyvatelstva.
89
Charakteristika cestování do zahraničí Podle výsledků šetření je stěţejním motivem pro dovolenou v zahraničí u českých obyvatel poznání a relaxace. Nejvíce tedy budou Češi v zahraničí hledat poznání nových kultur, nebo odpočinek u moře. Prostorová struktura cestování do zahraničí se na rozdíl od domácího cestovního ruchu od roku 1989 změnila o něco více.
Nejnavštěvovanějšími destinacemi zůstávají státy,
do kterých bylo povoleno cestovat v době socialistického Československa (Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Německo, Bulharsko), ale do popředí se dostaly i destinace, do kterých byl přístup přísně omezen (Itálie, Rakousko, Velká Británie, Francie, Řecko). Největší růst návštěvnosti Českých obyvatel od roku 1996 zaznamenaly i mimoevropské státy (Turecko, Egypt), které jsou typické pro dovolenou typu all inclusive u moře. Pro Čechy jsou podle parity kupní síly tyto destinace dokonce levnější neţ např. Itálie, Řecko nebo Španělsko (OECD, 2014). Francie i Španělsko, které jsou celosvětově populárními destinacemi turistů, se v případě českých obyvatel umisťují níţe. Jednak je to dáno jejich větší vzdáleností, a jednak to jsou země, které jsou pro Čechy ekonomicky méně výhodné. Ovšem v posledních letech české obyvatelstvo do těchto destinací jezdí čím dál víc. Na popularitě také získávají vzdálenější exotické země jako Thajsko, Čína nebo Dominikánská republika. Nárůst návštěvnosti vzdálenějších destinací v posledních letech také souvisí se vznikem charterových leteckých společností v roce 1997 a prvním charterovým letem do exotické země (Thajska) v roce 2007, které umoţnily, aby cestování letadlem bylo finančně dostupnější (ESO Travel, 2014). Z provedeného anketního šetření lze konstatovat, ţe v první desítce nejnavštěvovanějších zemí dle českých preferencí se umísťují pouze evropské destinace, coţ také potvrzují statistiky Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Tato skutečnost je dána tím, ţe si logicky vybíráme blízké destinace, do kterých je cestování méně finančně náročné. Evropské destinace také dokáţou dostatečně pokrýt potřeby českého obyvatelstva pro cestování, coţ je např. odpočinek u moře, aktivní dovolená na horách nebo poznávání historických měst. Na prvních čtyřech místech nejnavštěvovanějších destinací se umístila Itálie, Rakousko, Slovensko a Chorvatsko. Jsou to tedy sousední státy a nejbliţší mořské destinace. Zajímavé je umístění Chorvatska aţ na čtvrtou příčku nejnavštěvovanějších destinací, přitom oficiální statistiky (UNWTO, ČSÚ) Chorvatsko řadí na první místo. To můţe být do jisté míry
90
ovlivněno věkovou strukturou respondentů. Mladší skupiny ve věku 15–40 let si nejspíš Chorvatsko spojují s pobytem na pláţi u moře, přitom tyto věkové kategorie v poslední době vyhledávají aktivnější dovolenou. Pokud bychom shrnuly geografickou charakteristiku cestování s ohledem na délku pobytu, motivy, věk a frekvenci cestování, bude vypadat následovně: Jaké destinace volí české obyvatelstvo pro kratší a delší pobyt? Destinace pro kratší dovolenou se vyznačují blízkou vzdáleností od bydliště (Rakousko, Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko). S přibývajícím trendem zkracování pobytu si ale Češi volí i destinace vzdálenější, které jsou charakteristické nabídkou prodlouţených víkendů ve větších městech (Velká Británie – Londýn, Francie – Paříţ, Itálie – Řím, Nizozemsko – Amsterdam, Španělsko – Barcelona). Delší pobyty Češi nejvíce tráví v destinacích u moře (Itálie, Chorvatsko, Řecko, Španělsko, Egypt) a v sousedních státech (Rakousko, Slovensko, Německo). Také ale často volí Velkou Británii nebo celosvětově populární destinaci Francii. Velká Británie se v posledních letech vyznačuje také pracovními nebo studijními pobyty mladších věkových skupin. Které motivy jsou pro jednotlivé destinace rozhodující? Stejným způsobem jako u domácího cestovního ruchu se v případě motivů se zkoumaly pouze vybrané destinace. Co se týče Itálie, ta má například velmi vyváţený charakter, co se týče motivů pro dovolenou, coţ se dá vysvětlit velice rozmanitými moţnostmi, které Itálie nabízí (moře, hory, vinice, historická města). Rakousko se zase vyznačuje sportovní dovolenou českých turistů (lyţování, pěší túry v Alpách, cykloturistika). Na Slovensko Češi nejvíce jezdí za zdravím a sportem (lázně, wellness pobyty, lyţování a pěší túry v Tatrách). Maďarsko se vyznačuje zdravotními pobyty v lázních (termální prameny). Chorvatsko je u českých obyvatel typické pro odpočinek na pláţi a zdraví. Velká Británie se zase vyznačuje cestováním za nákupy, coţ by se dalo vysvětlit rostoucími nabídkami cestovních kanceláří nabízející letecké zájezdy za nákupy do Londýna. Jaké destinace vyhledávají mladší a starší věkové kategorie? Jak naznačují výsledky šetření, věkové skupiny (15–40 let) si vybírají destinace charakteristické pestřejší nabídkou pro aktivnější a zábavnější dovolenou (Itálie, Slovensko, Německo, Nizozemsko). Nejmladší věkové kategorie si také volí destinace, které se v nabídkách cestovních kanceláří objevují za účelem pracovních a studijních pobytů (Velká 91
Británie, USA, Francie). Mladí lidé také rádi objevují nové destinace a méně se vrací na jiţ navštívená místa. Proto také tato věková kategorie měla nejrozmanitější charakter navštívených destinací. Z těch méně obvyklých v celkových statistikách zmiňovali často například severské země (Finsko, Norsko, Dánsko), také ale vzdálené exotické destinace (Thajsko, Kambodţa, Spojené arabské Emiráty, Zanzibar, Čína, Indie, Mexiko). Starší věkové kategorie (41 a více let) se na rozdíl od mladších skupin rádi vrací na stejná místa. Více totiţ preferují určité pohodlí a jistotu a bojí se riskovat. Volí také spíše bliţší destinace. Dlouhé cestování a také jazyková bariéra je odrazuje od zahraniční dovolené, jak vyplynulo z šetření. Tyto věkové kategorie preferují blízké destinace jako Slovensko, Rakousko, Chorvatsko, Itálie. Ze vzdálenějších destinací pak lidé ve věku 41–55 let vybírají Kanárské ostrovy nebo Dominikánskou republiku, věkové kategorie 56 let a více volí Řecko, Egypt, Tunisko, tedy spíše destinace typické pro pobyt u moře. Jak četnost cestování ovlivňuje výběr destinací? Z výsledků vyplynulo, ţe preference lidí, kteří jezdí na dovolenou jen jednou aţ dvakrát za rok, se koncentrují na typické destinace jako je Chorvatsko a Slovensko, které vykazovaly největší podíl v porovnání s ostatními státy. Naopak ti, kteří uskuteční svou dovolenou aţ pětkrát za rok, se procentní podíl navštívených destinací vyrovnává. Nejnavštěvovanější zůstává Itálie, ale podobný procentní podíl má i Maďarsko, Rakousko, Německo. Chorvatsko se v tomto případě vyrovnává např. Spojeným státům. Slovensko zase Portugalsku nebo Švýcarsku. Dalo by se předpokládat, ţe ti, kteří jezdí pětkrát za rok, také budou cesty uskutečňovat i mimo hlavní turistické sezóny typické pro návštěvu exotických zemí, které se u tohoto typu respondentů objevovaly více neţ u těch, kteří ročně na dovolenou jezdí méně často. Jak se liší výjezdový cestovní ruch českého a německého obyvatelstva? Z výpočtů vyplynulo, ţe Němci jsou daleko aktivnějšími cestovateli neţ české obyvatelstvo. V Německu kaţdá jedna cesta připadne zhruba na jednoho obyvatele, v Česku je to jedna cesta na cca 1,6 obyvatele. Tato skutečnost můţe být dána vyšší ţivotní úrovní Němců a silnější měnou. Cestování pro Němce tedy není tolik finančně náročné jako pro České obyvatelstvo.
92
Co se týče motivů pro cestování, Němci hlavně vyhledávají odpočinek, relaxaci, zdravotní a wellness pobyty. Češi naopak volí nejvíce odpočinek a poznání, a to ve stejném poměru. České obyvatelstvo také spíše dává přednost zábavě neţ zdravotním pobytům. Jak u Čechů, tak i u Němců v cestování výrazně dominují evropské destinace. U německého obyvatelstva je to celkem 88 % všech cest. Češi podniknou celkem 90 % všech cest do zemí Evropy. V první dvacítce nejnavštěvovanějších zemí se vyskytují u obou národů většinou evropské destinace. Němci také nejvíce cestují do zemí západní Evropy a jen o malé procento méně do oblasti Středozemního moře. Výjezdy českých turistů naopak více směřují ke Středozemnímu moři. Státy „východní“ Evropy (v tomto případě všechny bývalé socialistické státy včetně Polska, ČR a Slovenska a Bulharska) více navštěvuje české obyvatelstvo neţ Němci.
93
Závěr Cílem této diplomové práce bylo analyzovat současné (a budoucí) trendy v turistické poptávce Českého obyvatelstva. V první kapitole byly popsány globální trendy, které ovlivňují cestovní ruch zejména v Evropě. Jsou to hlavně demografické trendy (stárnutí populace, menší počet dětí v rodině, větší počet osamocených lidí), měnící se ţivotní styl (větší poptávka po aktivnější dovolené se záţitky), nástup moderních technologií, uvědomování si ekologie, ekonomické faktory apod. Další část práce byla zaměřena na prostorovou analýzu, coţ bylo stěţejním cílem této práce. Nejprve byly popsány historické souvislosti, které ovlivňovaly prostorové uspořádání poptávky českého obyvatelstva, zejména v období po druhé světové válce, kdy politické faktory znemoţnily svobodně cestovat za hranice Československého socialistického státu a rozvíjel se hlavně domácí cestovní ruch. Poté byl analyzován vývoj poptávky českého obyvatelstva v posledních letech pomocí dat Českého statistického úřadu a Světové organizace cestovního ruchu. Pomocí této analýzy bylo zjištěno, ţe geografické uspořádání poptávky se v domácím cestovním ruchu změnilo mírně. Největší nárůst v návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení zaznamenaly kraje Jihomoravský a Hl. m. Praha a v počtu delších cest zase Plzeňský kraj, coţ mohl způsobit nástup trendů venkovské, vinařské, gurmánské a kongresové a incentivní turistiky. Naopak prostorové změny ve výjezdovém cestovním ruchu jsou výraznější neţ v domácím cestovním ruchu. České obyvatelstvo začíná více objevovat země mimo Evropu. V roce 1983 směřovalo zhruba 99 % všech cest na evropský kontinent, v roce 2003 to bylo kolem 92 %, a v roce 2009 uţ jen zhruba 90 % všech výjezdů (ČSÚ, 2014). Veliký nárůst naopak zaznamenala Afrika, coţ také souvisí s výrazně rostoucí oblíbeností dovolených v Egyptě, Tunisku nebo Maroku. Co se týče vývoje cestování do nejnavštěvovanějších destinací českého obyvatelstva, největší nárůst v počtu dovolených byl zjištěn u Turecka, Egypta, Rakouska a Itálie. Také exotické země (např. Čína nebo Thajsko) s nástupem cenově dostupnějších charterových leteckých linek od roku 2007 stoupl. V poslední části této práce bylo vyhodnoceno anketní šetření, které bylo porovnáno s oficiálními statistikami Českého statistického úřadu a Světové organizace cestovního ruchu. Z tohoto šetření vyplynulo, ţe podobné procento českých obyvatel tráví dovolenou doma i v zahraničí, v zahraničí pouze o 7 % procent méně. Toto zjištění ale odvrací oficiální
94
statistiky Satelitního účtu, které tvrdí ţe zahraniční cesty tvoří pouze třetinu domácích cest s alespoň jedním přenocováním. Tyto výsledky tedy mohly být ovlivněny menším podílem starších věkových kategorií (56 let a více), nebo také tím, ţe respondenti neuváděli své dovolené spojené s ubytováním u svých známých či příbuzných. Co se týče cest v domácím cestovním ruchu, statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, ţe nejnavštěvovanějšími kraji České republiky jsou kraj Jihomoravský, Hl. m. Praha, Jihočeský a Královéhradecký. Tedy ty kraje, které nabízí pestrou nabídku aktivit pro trávení dovolené pro starší i mladší věkové kategorie, a které také souvisí se rozvíjejícími současnými trendy venkovské, vinařské či kongresové turistiky. Tyto výsledky také potvrzuje vlastní anketní šetření, ovšem s tím rozdílem, ţe na prvních místech nejnavštěvovanějších krajů se také objevuje kraj Zlínský. Měli bychom ale počítat s tím, ţe anketní šetření nemusí plně pokrývat reprezentativní vzorek respondentů, i kdyţ byla snaha dotazník distribuovat do nejširšího území. Z vlastního šetření také vyplývá, ţe nejméně navštěvované kraje jsou kraje Karlovarský a Pardubický, coţ také potvrzují statistiky ČSÚ. V případě Karlovarského kraje tato skutečnost souvisí s orientací na lázeňství a zahraniční majetnější klientelu. V případě Pardubického kraje to můţe být dáno menším turistickým potenciálem (absence hor, folkloru apod.). Nejnavštěvovanějšími zahraničními destinacemi českého obyvatelstva podle výsledků šetření jsou Itálie, Rakousko, Slovensko a Chorvatsko, tedy hlavně nám blízké destinace, do kterých je cestování z finančního hlediska pro české obyvatelstvo výhodnější, a které dokáţou uspokojit jejich potřeby a motivy pro cestování. Chorvatsko se podle anketního šetření umístilo na niţší pozici, neţ vykazují oficiální statistiky, coţ můţe být dáno opět věkovým sloţením dotazovaného souboru. Také s rostoucí poptávkou po aktivnější dovolené se můţe význam Chorvatska, spojovaného pouze s pláţemi a mořem, v preferencích sniţovat. U mladších kategorií (15–40 let) jsou populární destinace s většími moţnostmi trávení aktivnější dovolené, ze vzdálenějších zemí vyniká hlavně exotické Thajsko. Starší věkové kategorie 56 let a více volí spíše odpočinek a větší pohodlí. Rádi se vrací do stejných lokalit a volí hlavně blízké destinace a destinace pro odpočinek u moře (Slovensko, Chorvatsko, Rakousko). Ze vzdálenějších zemí pak destinace nabízející hlavně pobytové zájezdy typu all inclusive (Egypt, Tunisko, Turecko). Z tohoto shrnutí vyplývá, ţe, i kdyţ se toto šetření v mnoha případech shoduje s oficiálními statistikami, ukázaly se i jisté výchylky, neboť výzkumný vzorek nemohl dostatečně pokrýt celou populaci České republiky. Výsledky vlastního šetření nám ale pomohly získat i 95
rozšiřující informace o cestování českého obyvatelstva, které naopak statistiky ČSÚ nebo UNWTO nepokrývají (např. hlavní motivy, bariéry, frekvenci cestování, věk apod.). V závěru je také věnována pozornost vyhodnocení předem stanovených výzkumných otázek, které byly uvedeny v úvodu této práce. Jaké aktivity jsou rozhodující pro dovolenou českého obyvatelstva? Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe české obyvatelstvo jezdí na dovolenou za poznáním nových kultur a odpočinkem. Pro dovolenou v tuzemsku a v zahraničí se hlavní náplň dovolené Čechů mírně liší. Obyvatelé v tuzemsku nejvíce jezdí za sportem, odpočinkem a poznáním, a to s vyrovnaným poměrem. V zahraničí je na prvním místě poznání a odpočinek, sport vykazuje menší podíl. Můţeme tedy říct, ţe do zahraničí Češi jezdí hlavně za odpočinkem k moři nebo poznáním cizích kultur, a v ČR tráví naopak dovolenou aktivněji (turistikou nebo lyţováním na horách, vodáctvím nebo cykloturistikou). Kam se dlouhodobě soustřeďují výjezdy českých obyvatel a proč? V České republice si dlouhodobé umístění nejnavštěvovanějších krajů udrţují kraje Jihočeský a Královéhradecký, které svým turistickým potenciálem dokáţou uspokojit poptávku všech demografických skupin (starší a mladí lidé, rodiny s dětmi, …). S rostoucími trendy vinařské, venkovské a kongresové turistiky v posledních letech také získávají na oblibě Jihomoravský kraj a Hl. m. Praha. V zahraničí se výjezdy českých obyvatel dlouhodobě soustřeďují na evropský kontinent do sousedních států a k moři, coţ je dáno blízkou vzdáleností, ekonomickou efektivností, a také tím, ţe tyto státy dostatečně pokrývají hlavní náplň dovolené českého obyvatelstva. Před rokem 1989 to byly bývalé socialistické státy, ze kterých si dodnes udrţelo největší návštěvnost Chorvatsko, Slovensko a (východní) Německo. Od roku 1989 si dlouhodobou největší návštěvnost udrţuje i Itálie, Rakousko nebo Řecko. Jaké hlavní současné trendy ovlivňují poptávku českého obyvatelstva? Podle výsledků šetření můţeme říct, ţe výrazným faktorem, který ovlivňuje poptávku českého obyvatelstva, je faktor ekonomický. 45 % všech dotazovaných zmínilo, ţe jim v cestování brání jejich vlastní finanční situace. Tato skutečnost brání českému obyvatelstvu vycestovat do zemí, které mají vyšší ţivotní úroveň, a jsou tudíţ pro ně finančně náročné. Podle celkových evropských trendů ETC (2006), můţeme říct, ţe dalším trendem je stárnutí populace, coţ zvyšuje poptávku po zdravotních produktech, pohodlí a bezpečnosti. Mladší 96
věkové kategorie (15–40 let) naopak vyhledávají aktivní dovolenou, touţí po záţitcích a zábavě. Z výsledků šetření bylo také zjištěno, ţe tyto věkové skupiny cestují i do rozvojových afrických nebo asijských zemí, díky trendu zlepšování ekonomické situace těchto států. Tento trend také souvisí s růstem významu charterových leteckých společností a lepšímu dopravnímu spojení do vzdálenějších destinací. Tato skutečnost také můţe být ovlivněna měnícím se ţivotním stylem, tedy s touhou poznávat nové ţivotní hodnoty a filosofii vzdálenějších kultur. Do budoucna by se nabídka v destinacích měla zaměřit na uspokojení stále větší poptávky pro záţitky, aktivní a zábavní dovolenou, kterou hlavně poptávají mladší věkové kategorie. Díky jazykové vybavenosti a touhou objevovat nová místa u mladých lidí se také bude podíl evropských destinací pomalu sniţovat. V důsledku stárnutí populace stále roste význam segmentu staršího obyvatelstva, kterým by se měla nabídka přizpůsobit hlavně z finančního hlediska a z hlediska pohodlí, které vyhledává. Největší bariérou pro cestování českého obyvatelstva pro všechny věkové kategorie je jejich špatná finanční situace. Teprve dlouhodobější růst ţivotní úrovně a ekonomiky státu bude mít pozitivní vliv na cestování českého obyvatelstva.
97
Seznam použitých zdrojů COOPER, Chris, John FLETCHER, Alan FYALL, David GILBERT a Stephen WANHILL. Tourism: Principles and Practice. 4. vyd. Harlow: Prentice-Hall, 2008, xxix, 704 s. ISBN 978-0-273-71126-1. CZECHTOURISM. Marketingová koncepce cestovního ruchu 2013-2020 [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/fa20d069-2d8b4d19-8591-b19083531b33/11_12_13_marketingova_strategie.pdf.aspx ČSÚ. Metodika – časové řady cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 4. 6. 2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch ČSÚ. Cestovní ruch – časové řady. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr ESO TRAVEL. Profil firmy. ESO travel [online]. ©2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.esotravel.cz/informace/profil-firmy/ ETC. Tourism Trends for Europe [online]. Brusel, 2006 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.hospitalitynet.org/news/4028954.html EURES: The European Job Mobility Portal. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-12-29]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?acro=living&lang=cs&countryId=CZ&catId=38&parent Id=0 EUROBAROMETR. The Europeans on Holiday. In: EUROPEAN COMMISSION. Archives [online]. 1998 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_117_en.pdf EUROBAROMETR. Flash Eurobarometer 370: Attitudes of Europeans towards Tourism. In: EUROPEAN COMMISSION. Public opinion [online]. 2013 [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_370_en.pdf EUROSTAT. Statistics in focus. Industry, trade and services: How Europeans go on a holiday. 2002. ISSN 1561-4840 98
GOELDNER, Charles R a J RITCHIE. Tourism: principles, practices, philosophies. 12th ed. Hoboken, NJ: Wiley, ©2012, xviii, 494 p., [32] p. of plates. ISBN 11-180-7177-8. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. Historická statistická ročenka ČSSR. 1. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985, 910 s. KPMG. Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu [online]. ©2011[cit. 2014-12-26]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/b0959ab5-e153-44428923-18428c7f7596/Analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentu-cesto.pdf MANKIW, N. Macroeconomics. 7th ed. New York, NY: Worth Publishers, c2009, xxxvii, 598 p. ISBN 14-292-1887-8. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983, 248 s., [16] s. obr. příloh. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009– 2013 [online]. Ostrava, 2009[cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/cr/msrcr_strategie.pdf MATHIESON, Alister a Geoffrey WALL. Tourism: economic, physical, and social impacts. New York: Longman, 1982, 208 p. ISBN 05-823-0061-4. MMR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013 [cit. 2014-10-21]. ISBN 978-8087147-40-5. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf OECD. Prices and Purchasing Power Parities: Monthly Comparative Price Levels. OECD [online]. 2014 [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/ Oecd Tourism Trends and Policies 2014. Organization for Economic, 2014. ISBN 978-9264204-188. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5. 99
PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 s. ISBN 978-80247-4862-7. PETŘÍČKOVÁ, Kateřina. Vyjádření AČCKA k obavám českých turistů ze situace v Egyptě.
In:
AČCKA
[online].
2012
[cit.
2014-12-10].
Dostupné
z:
http://www.accka.cz/article.asp?article_id=660 SPECHT, Franz. Die Deutschen und ihr Urlaub. In: Hueber [online]. ©2002 [cit. 2014-1228]. Dostupné z: https://www.hueber.de/sixcms/media.php/36/tga2L02-landeskunde.pdf Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013. In: Jihočeský kraj [online]. 2009 [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: www.kraj-jihocesky.cz ŠÍP, Jiří. Rozvoj cestovního ruchu v ČR po roce 1989. COT Business [online]. 1999, č. 3 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_03/3_statistika2.htm ŠTEMBERK, Jan. Kapitoly z dějin cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov ve spolupráci s Katedrou společenských věd Vysoké školy obchodní v Praze, 2012, 222 s. ISBN 978-807-4150-654. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144. TSA T10: Nefinanční ukazatele v cestovním ruchu v ČR. ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 7. 3. 2014 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t10_nefinancni_ukazatele_v_cestovnim_ruchu_v_ cr UNWTO. Tourism 2020 vision – Europe. Madrid: World Tourism Organization, 2000. ISBN 92-844-0380-4. UNWTO. Yearbook of Tourism Statistics: data 1996-2000. 2002 edition. Madrid: UNWTO, 2013. ISBN 92-844-0481-9. UNWTO. Yearbook of Tourism Statistics: data 2007-2011. 2013 edition. Madrid: UNWTO, 2013. ISBN 978-928-4414-888.
100
Urlaubsbarometer 2014. Presseportal [online]. 2014 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.presseportal.de/pm/52259/2734952/urlaubsbarometer-2014-deutsche-buchenurlaub-mehrheitlich-online VYSTOUPIL, Jiří. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace v ČSSR s jeho územní organizace. In: Sborník Československé geografické společnosti. Praha: ČSGS, 1988, s. 20. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. VYSTOUPIL, Jiří, Josef KUNC, Martin ŠAUER a Petr TONEV. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 -2009. Urbanismus a územní rozvoj, Brno: Ústav územního rozvoje, 2010, roč. 13, č. 5, s. 93-108. ISSN 1212-0855. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Dvacet let vývoje cestovního ruchu v České republice a jeho prostorové a funkční souvislosti. In: Město, kultura a cestovní ruch. Brno: Asociace pro urbanismus a územní plánování, 2010, s. 5. ISBN 978-80-87318-11-9. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2010/201004/30_mesto.pdf VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-807-3803-407. WOKOUN, René a Jiří VYSTOUPIL. Geografie cestovního ruchu a rekreace. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 250 s. WORLDBANK. International tourism number of arrivals. The World Bank [online]. © 2014 [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.ARVL?order=wbapi_data_value_2010+wbapi_ data_value+wbapi_data_value-first&sort=asc
101
Seznam grafů Graf 1: Domácí a výjezdový cestovní ruch českých obyvatel v letech 2003–2010 (v tis.) ................ 34 Graf 2: Návštěvnost českých obyvatel v HUZ v ČR v letech 2003–2013 .......................................... 35 Graf 3: Čtvrtletní vývoj kratších a delších cest českých obyvatel v ČR (v tis.) .................................. 36 Graf 4: Cesty a přenocování českých obyvatel v zahraničí v letech 2003–2013 ................................ 40 Graf 5: Čtvrtletní vývoj kratších a delších cest českých obyvatel do zahraničí (v tis.) ...................... 40 Graf 6: Podíl respondentů, kteří cestují a necestují ............................................................................. 46 Graf 7: Frekvence cestování respondentů ........................................................................................... 48 Graf 8: Frekvence cestování respondentů v současnosti a před rokem 1990 ...................................... 49 Graf 9: Preference stále stejné lokality pro dovolenou ....................................................................... 49 Graf 10: Vliv věku na preferenci stále stejné lokality pro dovolenou................................................. 50 Graf 11: Motivy pro cestování ............................................................................................................ 51 Graf 12: Vliv věku na motivy pro cestování ....................................................................................... 52 Graf 13: Bariéry v cestování do zahraničí ........................................................................................... 53 Graf 14: Vliv věku na bariéry v cestování do zahraničí ...................................................................... 54 Graf 15: Domácí a výjezdový cestovní ruch respondentů .................................................................. 55 Graf 16: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 (v %) ........................................................... 58 Graf 17: Profil vybraných krajů ČR podle motivů cestujících............................................................ 65 Graf 18: Respondenti, kteří v rámci ČR cestují a necestují během prodlouţeného víkendu v závislosti na velikosti bydliště ............................................................................................................................ 68 Graf 19: 10 nejnavštěvovanějších zemí českými obyvateli v letech 2012–2013 (v %) ...................... 70 Graf 20: Vybrané nejnavštěvovanější země českými obyvateli v letech 2012–2013 (v %) ............... 71 Graf 21: Profil vybraných zemí podle motivů cestujících .................................................................. 77
102
Seznam tabulek Tab. 1: Výjezdový cestovní ruch českého obyvatelstva v období 1960–1989 v mil. osob ................. 29 Tab. 2: Makroregionální struktura výjezdového cestovního ruchu ČSSR v letech 1982 a 1983 (v %) ............................................................................................................................................................. 29 Tab. 3: Regionální struktura výjezdového cestovního ruchu ČSSR (v %) ......................................... 30 Tab. 4: Počet cest českých obyvatel v letech 2003–2012 (v tis.) ........................................................ 33 Tab. 5: Návštěvnost českých obyvatel v HUZ podle krajů ČR v letech 2003–2013 (v tis.) ............... 37 Tab. 6: Delší cesty českých obyvatel v ČR podle krajů NUTS 3 v letech 2003–2013 (v tis.)............ 38 Tab. 7: Makroregionální struktura výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel v letech 1983, 2003 a 2009 (v %) ............................................................................................................................... 41 Tab. 8: Regionální struktura výjezdového cestovního ruchu českých obyvatel z dlouhodobého hlediska (v tis.) .................................................................................................................................... 42 Tab. 9: Obecná charakteristika respondentů (v %) ............................................................................. 46 Tab. 10: Obecná charakteristika respondentů, kteří necestují (v %) ................................................... 47 Tab. 11: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 – porovnání anketního šetření se statistikami ČSÚ ..................................................................................................................................................... 60 Tab. 12: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na délce dovolené .................... 61 Tab. 13: Cesty českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na motivu (v %) ....................... 63 Tab. 14: Cesty Českých obyvatel v krajích ČR NUTS 3 v závislosti na věku (v %).......................... 67 Tab. 15: 10 nejnavštěvovanějších zemí českými rezidenty – porovnání anketního šetření se statistikami UNWTO .......................................................................................................................... 72 Tab. 16: 10 nejnavštěvovanějších zemí v závislosti na délce dovolené .............................................. 73 Tab. 17: Zahraniční země v závislosti na motivu respondentů (v %) ................................................. 75 Tab. 18: Zahraniční země v závislosti na věku respondentů (v %) ..................................................... 79 Tab. 19: Zahraniční země v závislosti na frekvenci cestování (v %) .................................................. 81 Tab. 20: Výjezdový cestovní ruch Němců a Čechů ve vybraných oblastech Evropy v roce 2011 (v %) ............................................................................................................................................................. 83 Tab. 21: 10 nejnavštěvovanějších zemí v roce 2011 – porovnání Čechů s Němci ............................. 83 Tab. 22: Vybrané nejnavštěvovanější země v roce 2011 – porovnání Čechů s Němci....................... 84
103
Seznam obrázků Obr. 1: Základní systém cestovního ruchu .......................................................................................... 15 Obr. 2: Model cestovních potřeb ......................................................................................................... 18 Obr. 3: Síly působící na systém cestovního ruchu .............................................................................. 22
104
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Mapa hlavních oblastí víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu Příloha č. 3: Výjezdy českého obyvatelstva do zahraničí (Evropa) v roce 1980 Příloha č. 4: Výjezdy českého obyvatelstva do zahraničí (Evropa) v roce 2008
105
Příloha č. 1: Dotazník Váţení respondenti, dostává se Vám do rukou dotazník, pomocí kterého chci identifikovat trendy turistické poptávky českého obyvatelstva. Průzkum je určen pro osoby starší 15 let (včetně) a s trvalým či dlouhodobým pobytem v České republice. Dotazník je zcela anonymní a dobrovolný. Tento dotazník bude cenným podkladem mojí diplomové práce „Současné a budoucí trendy turistické poptávky českého obyvatelstva“. Chtěla bych Vás tímto poprosit o krátkou spolupráci prostřednictvím jeho vyplnění. Vaše účast přispěje k vyšší kvalitě a vypovídací schopnosti průzkumu.
1. a) b) c) d) e)
Jak často jezdíte na dovolenou? 5x za rok a více 3 – 4x za rok 2x za rok 1x za rok nejezdím (přejděte na otázku č. 33)
2.
Jaké dovolené z časového hlediska obvykle dáváte přednost? a) krátkodobé (prodlouţený víkend, 2– 3 dny) b) dlouhodobé (4 dny a více) c) kombinace obou podle moţností
3.
V jakém ročním období nejčastěji cestujete na dovolenou? (označte max. 2 moţnosti) a) jaro b) léto c) podzim d) zima
4.
S kým nejčastěji cestujete? a) sám/sama b) s partnerem/partnerkou c) s rodinou, s dětmi d) se známými, příbuznými
5.
Jaké jsou Vaše průměrné roční výdaje na dovolenou na osobu? a) 0 – 999 Kč b) 1 000 – 4 999 Kč c) 5 000 – 9 999 Kč d) 10 000 – 19 999 Kč e) 20 000 Kč a více
6.
Kdy se obvykle rozhodujete o Vaší dovolené? a) rok předem b) půl roku předem c) měsíc aţ dva předem d) jeden aţ dva týdny předem e) několik dní předem.
7.
Ovlivňují Vás při výběru dovolené slevové akce/nabídky? a) ano, vţdy b) někdy c) ne, nikdy
8.
Jaký typ ubytování na Vaší dovolené nejčastěji upřednostňujete? a) hotel (4 hvězdičky a více) b) hotel (do tří hvězdiček) c) penzion d) kemp (karavan, stan) e) apartmán f) ubytování u známých či příbuzných g) jiné:_________________________________
9. Oznámkujte prosím jednotlivé poloţky podle důleţitosti v souvislosti s Vaší dovolenou (1 – nedůleţitá, 5 – velmi důleţitá): kvalita sluţeb
1
2
3
4
5
cena
1
2
3
4
5
blízká vzdálenost destinace
1
2
3
4
5
kontakt s místními, konzumace místního jídla
1
2
3
4
5
10. Vyhledáváte informace o cestování na internetu? a) ano, vyuţívám především internet b) vyuţívám ve stejné míře i jiné zdroje c) internet nevyuţívám (přejděte na otázku č. 12) 11. a) b) c) d) e) f) g) h) 12.
Uveďte 3 nejčastější způsoby získávání potřebných informací při plánování cesty. internet tištěné katalogy, reklamní letáky turistická informační centra návštěva cestovní kanceláře či cestovní agentury doporučení známých a příbuzných média vlastní zkušenost jiný: ___________________________ Jaké informace o cestování přes internet nejčastěji hledáte?
a) nabídky cestovních kanceláří b) ostatní (mapy, online webkamery, recenze, počasí etc.) c) sluţby Cestovního ruchu (ubytování, letenky, jízdenky, cestovní pojištění…) 13. Vyuţíváte internet k rezervaci či nákupu sluţeb cestovního ruchu? a) ano, velmi často, pravidelně b) občas c) přes internet tyto sluţby nenakupuji (přejděte na otázku č. 15) 14. Jaké ze sluţeb nejčastěji nakupujete přes internet? a) ubytování b) dopravu (letenky, jízdenky etc.)
c) jiné (vstupenky, zapůjčení automobilu etc.)____________________ 15. Vyuţil jste někdy k nákupu sluţeb cestovního ruchu slevových portálů? a) ano, často b) párkrát c) jednou d) ne 16. Jak hodnotíte náročnost rezervace/ nákupu sluţeb cestovního ruchu přes internet? a) snadné b) komplikované, nemám důvěru c) nepřehledné 17. Jakým způsobem si organizujete dovolenou? a) vyuţívám sluţeb cestovní kanceláře b) vyhledávám a zařizuji si sluţby sám c) kombinace obojího 18. Hodnotíte zpětně vyuţité sluţby? Pokud ano, tak jakým způsobem? a) jednám přímo s poskytovatelem (CK, provozní hotelu, restaurace atd.) b) internetové diskuze, recenze, blogy c) ústně v okruhu známých d) nehodnotím 19. Kolikrát jste v posledních dvou letech vyuţil/a sluţeb nízkonákladových leteckých společností (aerolinky přepravující zpravidla do krátkých vzdáleností, tedy v rámci Evropy, většinou s nízkou cenou letenky)? a) nevyuţil/a b) 1-2x c) 3-5x d) 6 a vícekrát
20. Preferujete stále stejnou lokalitu pro Vaši dovolenou? a) ano b) ne 21. Sehrává při výběru Vaší dovolené roli faktor ekologie? (např. výběr typu dopravy, nevyváţení zbytečností – zbytečného odpadu do destinace apod.) a) rozhodně ano b) částečně ano c) spíše ne d) ne
22. Co Vám brání v častějším cestování do zahraničí) a) vlastní finanční situace b) zdravotní stav c) nemám čas d) bariéra delšího času stráveného na cestě e) nechci cestovat do zahraničí f) jiné: _______________________
23. Jaká je nejčastější náplň Vaší dovolené v České republice? (vyberte max. 3 moţnosti) a) poznání – návštěvy turistických atraktivit, kultura, historie, architektura, atd. b) relaxace – procházky, rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, atd. c) turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování, atd. d) zdraví – lázně, rehabilitace, léčení, atd. e) zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití, atd. f) nákupy g) jiná: ___________________________ h) netrávím dovolenou v ČR ( přejděte na otázku č. 28.)
24. Které turistické regiony jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v České republice v posledních 2 letech? (pokud si nejste jistí regionem, uveďte obec) _____________________________________________________________________________
25. Které turistické regiony jste v prodlouţeném víkendu/o víkendu navštívil/a v České republice v posledních 2 letech? (pokud si nejste jistí regionem, uveďte obec) ____________________________________________________________________________
26.
Které aktivity pro Vás byly atraktivní v posledních dvou letech během Vaší dovolené v České republice v zimním období? (vyberte max. 3 moţnosti) a) gurmánská dovolená, kulinářské záţitky e) kulturní akce b) lyţování a zimní sporty f) odpočinek, relaxace c) pěší turistika g) přírodní zajímavosti d) společenský ţivot a zábava h) wellness, lázně e) zimní dovolenou netrávím v ČR
27.
Které aktivity pro Vás byly atraktivní v posledních dvou letech během Vaší dovolené v České republice v letním období? (vyberte max. 3 moţnosti) a) gurmánská dovolená, kulinářské záţitky e) kulturní akce b) koupání, sporty f) odpočinek, relaxace c) pěší turistika g) přírodní zajímavosti d) společenský ţivot a zábava h) wellness, lázně e) letní dovolenou netrávím v ČR
28. Jaká je nejčastější náplň Vaší dovolené v zahraničí? (vyberte max. 3 moţnosti) a) poznání – návštěvy turistických atraktivit, kultura, historie, architektura… b) relaxace – procházky, rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, atd. c) turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování, atd. d) zdraví – lázně, rehabilitace, léčení, atd. e) zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití, atd. f) nákupy g) jiná: _________________________ h) nejezdím do zahraničí (přejděte na otázku 33) 29. Které aktivity pro Vás byly atraktivní v posledních dvou letech během Vaší dovolené v zahraničí v zimním období? (vyberte max. 3 moţnosti) a) gurmánská dovolená, kulinářské záţitky b) lyţování a zimní sporty c) pěší turistika d) společenský ţivot a zábava e) zimní dovolenou netrávím v zahraničí
f) kulturní akce g) odpočinek, relaxace h) přírodní zajímavosti i) wellness, lázně
30. Které aktivity pro Vás byly atraktivní v posledních dvou letech během Vaší dovolené v zahraničí v letním období? (vyberte max. 3 moţnosti) a) gurmánská dovolená, kulinářské záţitky b) koupání, sporty c) pěší turistika d) společenský ţivot a zábava e) letní dovolenou netrávím v zahraničí
f) g) h) i)
kulturní akce odpočinek, relaxace přírodní zajímavosti wellness, lázně
31. Které zahraniční země jste o své dovolené (4 dny a více) navštívil/a v posledních 2 letech? ________________________________________________________________________________
32. Které zahraniční země jste v prodlouţeném víkendu/o víkendu navštívil/a v posledních 2 letech? ________________________________________________________________________________
33. Váš věk: a) b) c) d)
15 – 25 let (přejděte na otázku č. 35) 26 – 40 let (přejděte na otázku č. 35) 40 – 55 let 56 a více
34. Jak často jste jezdil/a na dovolenou do zahraničí před rokem 1990? a) 3 a vícekrát za rok b) 1 – 2 krát za rok c) Méně neţ 1 krát za rok d) nejezdil/a 35. Vaše pohlaví: a) muţ b) ţena
36. Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání: a) b) c) d)
základní střední bez maturity/vyučen střední s maturitou vysokoškolské
37. Velikost obce, ve které bydlíte: a) do 5000 obyvatel b) 5001 – 10 000 obyvatel c) 10 001 – 50 000 obyvatel d) 50 001 – 100 000 obyvatel e) nad 100 000 obyvatel Děkuji za Váš čas a ochotu
Příloha č. 2: Mapa hlavních oblastí víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu
Pramen: Vystoupil, 2006
Příloha č. 3: Výjezdy českého obyvatelstva do zahraničí (Evropa) v roce 1980
Pramen: Vystoupil, Šauer a kol., 2011, s. 179
Příloha č. 4: Výjezdy českého obyvatelstva do zahraničí (Evropa) v roce 2008
Pramen: Vystoupil, Šauer a kol., 2011, s. 180
