Sonda do vysokoškolského vzdělávání knihovníků KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2015 8. – 10. 9. 2015 Olomouc
Výuka SP ISK na SU v Opavě • Oddělení knihovnictví vzniklo v roce 1994 (FPF ÚBK), dvacet let se věnujeme vzdělávání knihovníků, za tuto dobu jsme vzdělali celkem 1075 absolventů. V současné době u nás studuje 143 studentů v kombinované i prezenční formě. Adresa: http://www.slu.cz/fpf/cz/ustavbohemistiky-a-knihovnictvi. • Specializujeme se na teoretické a praktické knihovnictví – na jeho jádro - získávání, zpracovávání, uchovávání a zprostředkovávání knihovních fondů – na komplexní služby knihoven v reálném i digitálním prostoru.
Výuka SP ISK na SU v Opavě pokračování • V České republice jsme jediní, kteří realizují magisterský studijní obor: Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu. Výuku knihovnictví nabízíme dále v těchto oborech: Knihovnictví, Knihovnictví v kombinaci s jiným oborem. Podali jsme žádost o doktorskou akreditaci (Ph.D.) – obor Knihovnictví. • Od roku 2004 organizujeme ve spolupráci se SKIP 10 knihovnické konference „Kniha ve 21. století.“ Adresa: http://k21.fpf.slu.cz/.
Vize • „Budujeme oddělení knihovnictví, které připraví studenty pro uplatnění se v praktickém i běžném životě a do kterého studenti i učitelé chodí rádi.“ • Ústav bohemistiky a knihovnictví tvoří tato oddělení: oddělení literatury, knihovnictví, lingvistiky a nově oddělení kulturní dramaturgie a audiovizuální tvorby. • Portál studentů knihovnictví: http://portal.fpf.slu.cz. • Studujte na ÚBK
Sonda mezi studenty (36) • Až na jednu výjimku se vyslovili respondenti o tom, že studovat dálkově obor, ve kterém pracují, je jednoznačně výhodné. Polovina respondentů zdůraznila, že studovat při práci je velmi náročné. • Někteří (6) si stěžovali na zaměstnavatele, že je nepodporovali, a studium v osobním volnu bylo problematické. • Všichni respondenti se shodli, že by uvítali více praxe.
Sonda mezi studenty (36) • Studijní plány všem osloveným vyhovovaly. Doplnili by předměty z psychologie, pedagogiky a rešeršní strategie. Volili by méně předmětů za více kreditů. Uvítali by více praktických předmětů zaměřených na zpracování informačního fondu atd. • Organizace výuky kombinovaného studia (sudé – liché středy) všem osloveným rovněž vyhovovala. • Všichni respondenti se vyslovili, že nabyté vědomosti uplatili v praxi. • Na adresu vyučujících se vyslovili vesměs kladně. • Osmadvacet respondentů považuje úroveň vysokoškolského vzdělávání knihovníků za dobrou, pouze osm respondentů se vyslovilo, že je průměrná.
Příběh studentky
• Motivy ke studiu…. • Studium na SU v Opavě…… • Setkání s praxí…….
? • Studenti požadují více praxe ve vzdělávání, jak to změnit? • Chtějí více odborných předmětů (např. katalogizace), které by vyučovali odborníci z praxe, jak to změnit? • Ke kvalitě vzdělávání se vyslovili, že záleží na motivaci studenta, jak to změnit? • Studenti požadovali vyšší náročnost studia, jak to změnit?
Sonda mezi vedoucími knihoven (26) • Jednadvacet vedoucích odpovědělo, že pokud mají možnost vybrat si knihovníka s vysokoškolským vzděláním a pokud splňuje i ostatní podmínky pro přijetí, dávají mu přednost. Absolventa jiné vysoké školy volí v případě speciálních pracovních pozic, jako marketéra, PR pracovníka, ekonoma, grafika, systémového knihovníka, správce digitální knihovny atd. • U otázky, zda má mít knihovník vysokoškolské vzdělání, se názory respondentů různí. Sedm se domnívá, že není potřeba, deset, že rozhodně ano. Ostatní se domnívají, že vysokou školu by měl mít knihovník na speciální pracovní pozici ředitel, vedoucí, katalogizátor, metodik, akviziční pracovník, referenční a rešeršní pracovník apod.
Sonda mezi vedoucími knihoven (26) • Na otázku, co by uvítali od vysokých škol, odpověděli, že diskusi. • Vesměs si vedoucí stěžovali na nízkou propojenost vzdělávání s praxí. • O další vzdělávání zaměstnanců na univerzitě mají zájem všichni oslovení. Uvítali by postgraduální studium, eLearningové kurzy, blokové přednášky, speciální kurzy ad.
Sonda mezi vedoucími knihoven (26) • Co by pomohlo zvýšit prestiž knihovnické profese? • „Aby se zaměstnavatelé (knihovny) chovali tak, že knihovnická profese existuje. Zaměstnávání neknihovníků jen proto, že jsou „šikovní“, profesi degraduje. • „Kdyby se uzákonilo (jako ve školství), že v knihovnách nemůže pracovat každý, ale jen odborník s patřičným vysokoškolským knihovnickým vzděláním. Velmi by to pozvedlo úroveň knihovnictví a tím i image knihovnické profese. Zatím to vypadá, že v knihovně může pracovat každý (mnohdy i bez maturity, s jiným vystudovaným oborem apod.), a to poškozuje všechny ostatní profesionální knihovníky.“
Sonda mezi vedoucími knihoven (26) • Většina respondentů odpověděla, že prestiž knihovnické profese pozvednou finance, lepší platy, větší uznání ze strany zřizovatele apod. Vzdělaní knihovníci, certifikáty kvality, PROPAGACE, vzorné chování knihovníků, vštěpování úcty k profesi už na vysoké škole.
• Jedna paní ředitelka napsala, že když si budeme vážit sami sebe, své profese, budou si nás vážit i druzí. Medializace, medializace a zase medializace. Dostat se do oficiálních vládních dokumentů jako vzdělávací instituce. Cílená práce na legislativních předpisech. Patřičné sebevědomí knihovníků ad. Byli i tací, kteří odpověděli, že skutečně netuší, co by pomohlo zvýšit prestiž knihovnické profese.
Sonda mezi vedoucími knihoven (26) • Měly by vysoké školy inovovat obsah a název knihovnického studia? Nebo se mají držet tématu: získávání, zpracování, uchovávání a zprostředkování fondů a informačních zdrojů? • Odpovědi se rozdělily na dvě poloviny. Jedna se domnívá, že rozhodně ano, a druhá, že rozhodně ne. Ševče, drž se svého kopyta, tvrdí respondenti, kteří se přiklání k názoru, že inovace oboru není potřeba. Objevil se i názor, abychom zavedli nové profese Knihovník specialista pro vzdělávání dospělých nebo že by se mohly zavést půlobory knihovník – ekonom, knihovník – psycholog, knihovník – pedagog ad. Ozvaly se i hlasy, že bychom měli více předmětů zaměřit na výchovu ke čtení, na práci s literaturou, na komunikaci s klienty apod. Vedoucí volají po možnosti ovlivnit kurikulum vysokých škol SP ISK tak, aby předměty lépe vyhovovaly praxi.
? • Mají mít knihovníci vysokoškolské vzdělání? • Jak rozdělit profesionálního knihovníka a pomocného knihovníka? Jak definovat profesionálního knihovníka? • Vedoucí knihoven by uvítali od vysokých škol diskusi, jak ji realizovat? • Vesměs si vedoucí stěžovali na nízkou propojenost vzdělávání s praxí, jak to změnit? • O další vzdělávání zaměstnanců mají zájem všichni oslovení, jak realizovat CŽV v knihovnách? • Měly by vysoké školy inovovat obsah a název knihovnického studia?
Sonda mezi pedagogy VŠ v Opavě (10) • Pedagogové se domnívají, že by všichni knihovníci měli mít vysokoškolské vzdělání, i když kategorizace prací rozlišuje pro knihovníky středoškolské i vysokoškolské vzdělání. V případě vyšších kategorií s požadavkem vysokoškolského vzdělání by se nemělo tento požadavek promíjet nebo obcházet. • Již více než století se hovoří o knihovnictví jako vědním oboru (Bibliothekswissenschaft), a to je bez vysoké školy nemyslitelné. Snad by stačilo, kdyby nejméně polovina systemizovaných míst v knihovně byla obsazena zaměstnanci s vysokoškolským knihovnickým vzděláním. Domnívají se, že propojenost vzdělávání s praxí je dostatečná. Diskusi se zaměstnavateli neodmítají.
? • Jak změnit kategorizaci prací v knihovnách, aby byla alespoň polovina systematizovaných míst v knihovně obsazena knihovníky s vysokoškolským vzděláním? • Co uděláme proto, aby se stalo knihovnictví vědním oborem? • Vyučující by rovněž uvítali od knihoven diskusi, jak ji realizovat?
Děkujeme vám za pozornost. PhDr. Libuše Foberová, Ph.D. Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě Mobil: +420 607 755 899 E-mail:
[email protected] a
Mgr. Denisa Illíková Univerzitní knihovna Ostravské univerzity FF OU v Ostravě Mobil: +420 720 330 855 E-mail:
[email protected]
