Sojka spolek mladých

V ý r o č n í

z p r á v a

o b č a n s k é h o

s d r u ž e n í

Sojka – spolek mladých

z a

r o k

2002

Obsah 1. Typy aktivit.......................................................................... 3 2. Akce pro členy, otevřené akce................................................. 4 a) b) c) d) e) f) g)

Akce pro členy - obecně.......................................... 4 Zdravotní kurz v Mělníku....................................... 5 Projekt GRIMM.................................................... 6 Členské shromáždění............................................. 6 Otevřené akce – obecně........................................ 10 Ples Sojky.......................................................... 10 Sympozium ve Furth im Wald................................ 12

3 . O r g a n i zo v á n í p r á zd n i n o v ý c h t á b o r ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4. Počty účastníků.................................................................... 13 5 . P r o g r a m y č i n n o s t i , s y s t é m p ř í p r a v y , v zd ě l á v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 a) Projekt BOHDALOV............................................. 14 b) Projekt GAISTHAL................................................ 17 c) Projekt JUNIOR................................................... 21

6 . P r e ze n t a c e s d r u že n í n a v e ř e j n o s t i , p r o p a g a c e č i n n o s t i . . . . . . . . . . . . . 24 a) b) c) d)

Propagace obecně................................................. Internet............................................................... časopis Zobák dokořán.......................................... Prezentace v médiích.............................................

24 25 26 28

7 . O r g a n i za č n í s t r u k t u r a s d r u že n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Vypracovali:

2

Andrle David (bod 8), Černý Leopold (body 1 – 4, 7), Janoš Michal (bod 6), Kadleček Lukáš (bod 2), Linková Veronika (bod 5), Müllerová Magdaléna (bod 5), Pavlíček Tomáš (bod 5), Špičan Petr (bod 2), Ženíšková Monika

schváleno Radou spolku dne 20.04.2002 v Plasech u Plzně 1. Typy aktivit: Občanské sdružení Sojka - spolek mladých je organizací činnou na poli volnočasových aktivit dětí a mládeže ve věku od 8 do 26 let s důrazem na pořádání česko - německých výměnných setkání a pobytů. Ve své činnosti a k pořádání většiny akcí má spolek již od roku svého založení 1996 partnerskou organizaci ze SRN - Sudetendeutsche Jugend (Sudetoněmecká mládež - dále jen SdJ). Hlavní náplní celoroční činnosti sdružení je příprava a samotná realizace několika stěžejních, tj. minimálně čtyři dny trvajících akcí pod pracovními názvy BOHDALOV, GAISTHAL, JUNIOR, SYMPOZIUM, které jsou každá určitým způsobem zaměřena pro jiný typ cílových skupin účastníků s odlišným programem a tedy i koncepcí. Další významnou aktivitou organizace je pořádání množství akcí zejména víkendových, které jsou zčásti otevřeny nejen členům a zástupcům německé partnerské organizace SdJ, ale i zájemcům o činnost spolku zvenčí. Jejich náplní jsou organizačními týmy zvolená témata z oblastí kulturních, politicko - historických, sportovních, pedagogických, společenských a nově i z oblasti moderních technologií. K víkendovým akcím, jichž se účastní členové sdružení, přináležejí i různé ryze pracovní brigády pořádané za účelem nezbytného udržování a kultivování zejména tábořiště v Gaisthalu. Vzhledem k organizační struktuře sdružení, kdy spolek má kromě sídla v Brně ještě několik tzv. regionálních kontaktních míst v Praze, Karlových Varech, Plzni, Čelákovicích, Třebíči, Mladé Boleslavi, Ostravě a Českých Budějovicích a členové spolku pocházejí prakticky ze všech oblastí ČR, již tradičně nepatří k typům aktivit tzv. pravidelné schůzky oddílů s programem, ale volena je naopak cesta nepravidelných, zejména víkendových setkání na různých místech republiky i SRN, zejména Svobodného státu Bavorska. Z uvedeného důvodu vycházel rovněž i v roce 2002 za účelem větší a bližší komunikace mezi ústředím a členy i členy navzájem již 5. ročník občasníku "Zobák dokořán", kdy tento informuje o aktualitách a aktivitách v rámci 3

spolku a jejího výkonného orgánu rady, přináší informace, novinky a vzkazy rady spolku směřované členům i naopak podněty ze strany členské základny. K nezanedbatelné části aktivit, na kterých spolek participuje, patří rovněž účast jeho zástupců na nejrůznějších seminářích a kurzech pořádaných jinými českými či zahraničními organizacemi a státními i nestátními institucemi zabývajících se mládežnickou a zejména i česko-německou problematikou. Mezi jinými je tak možno v roce 2002 jmenovat účasti zástupců sdružení mimo jiné na tlumočnickém kurzu pořádaném Koordinačním centrem pro česko - německé výměny mládeže TANDEM v šumavském Klenčí pod Čerchovem či v historicky prvním poradním čtyřicetičlenném orgánu při Česko – německém fondu budoucnosti - česko – německém diskusním fóru mládeže. Celoročně se stejně jako v roce předchozím občanské sdružení Sojka – spolek mladých spolu s partnerskou SdJ a její střešní organizací djo - Deutsche Jugend in Europa (Německá mládež v Evropě), zemská organizace Bavorsko, velmi aktivně věnovalo projektu na rekonstrukci a přestavbu jižního křídla zámku diplomata Coudenhove - Kalergi v Poběžovicích na centrum vzdělávání a setkávání mládeže s cílem vytvoření cenově výhodného ubytování pro českou a německou mládež pro pobyty za účelem vzdělávání a setkávání mládeže. Byla to snaha ještě intenzivnější než v době předešlé a podle posledního vývoje by i snad v letech následujících měla být korunována úspěšnou realizací celého projektu, který by tak mohl být pro sdružení velkou výzvou a současně novým startem do budoucna. V neposlední řadě je v této části nutno zmínit zalecelení menšího dluhu sdružení zminula, čímž byla absense průkazů zdravotníka u velké části z vedoucích našich akcí. Toto se opravdu v masovém měřítku napravilo účastí na kurzu "Zdravotník zotavovacích akcí" pro pedagogické pracovníky u oblastního spolku ČČK Mělník, který v měsíci červnu 2002 absolvovalo hned 20 mladých vedoucích sdružení dětí a mládeže.

2. Akce pro členy, otevřené akce a) Akce pro členy - obecně

4

Stěžejními akcemi pro členy byly i v roce 2002 tradiční 4 projekty již po několik let pravidelně pořádané spolu s německým partnerem SdJ: BOHDALOV, GAISTHAL, JUNIOR a SYMPOZIUM. První dva uvedené byly podřazeny pro účely dotační politiky MŠMT ČR pod českou a německou část oficiálního recipročního projektu GABO 2002 v rámci programu ZAHRANIČÍ, přičemž velikonoční BOHDALOV se konal již popáté a srpnový GAISTHAL (obé pro 12 16-leté) ve své česko-německé podobě již potřinácté. Jednalo se opět o vlajkovou loď všech akcí sdružení, které se zúčastnilo dohromady něco přes 150 českých a německých mladých lidí. Projekt JUNIOR je tzv. druhou etapou stanového tábora Gaisthal a byl pořádán již pošesté pro děti ve věku 8 - 12 let, kdy je třeba říct, že proběhlý ročník opětovně potvrdil, že tato akce se svou náplní a programem postupně čím dál více a zřetelněji odděluje od etapy předchozí, větší. Vzhledem k nízkému věku účastníků jsou zde samozřejmě používány odlišné pedagogické postupy. Podrobnější informace o zmiňovaných projektech jsou uvedeny níže, zejména v samostatných bodech 3 - 5. b) Zdravotní kurz v Mělníku Ve dnech 28. – 30.06.2002 se ve školícím centru Českého červeného kříže, oblastní spolek ČČK Mělník, konal speciálně a výhradně pro zástupce občanského sdružení Sojka – spolek mladých kurz „Zdravotník zotavovacích akcí“ pro pedagogické pracovníky v rozsahu 40 hodin. O absolvování tohoto kurzu velká část z aktivních pracovníků s mládeží Sojky usilovala už nějakou dobu, ale doposud se to v takto masovém měřítku zrealizovat nepodařilo. Tohoto kurzu se totiž zúčastnilo celkem 20 mladých lidí – členů Sojky, kteří většinou následně vykonávali vedoucí na letních projektech v Gaisthalu. Interní dohodou v rámci rady sdružení bylo pro tento rok určeno, že zájemci o místo vedoucích na táborech v Gaisthalu musejí být držiteli průkazu zdravotníka zotavovacích akcí, a proto taková hojná účast. Nutné je však říci, že snad všichni účastníci kurzu si uvědomovali jeho užitečnost a důležitost, a tak jejich účast nebyla prakticky žádným problémem. Během tří dnů se tak zúčastnění členové Sojky již od brzkých ranních až do večerních hodin učili všechno potřebné od základních zdravotních úkonů, přes hygienická pravidla na táborech až po oživování a umělé dýchání. Kurz to byl velice intenzivní, neboť se muselo celkem 40 požadovaných hodin vměstnat do třech dnů, což chvílemi byl jak pro přednášející, tak zejména pro posluchače, úkol až nadlidský. Nicméněně pohybové pauzy venku v průběhu celého

5

dne dodávali účastníkům novou krev do žil, a tak to všichni bez sebemenší újmy psychicky i fyzicky zvládli. Kurz museli všichni účastníci ukončit teoretickou a praktickou zkouškou, kterou do jednoho absovovali úspěšně a stali se tak nositeli vysněného průkazu zdravotníka zotavovacích akcí. Většina z přítomných své nově nabyté vědomosti mohla využít záhy na letních stanových táborech Sojky v Gaisthalu, což bylo zajisté velkým kvalitativním přínosem nejen pro akci tuto, ale i pro všechny budoucí akce Sojky vůbec. c) Projekt GRIMM Akcí určenou zejména pro mládežnické pracovníky z obou partnerských organizací starších 18 let pořádanou v předchozích letech již pětkrát byl projekt GRIMM. Tato akce sloužila v dřívější době funkcionářům a mladým pracovníkům k seznámení se se strukturami státních i nevládních institucí starajících se přímo či zprostředkovaně o práci s dětmi a mládeží či o česko-německé vztahy v obou zemích. V roce 2000 se z ryze praktických důvodů uskutečnila tato akce na území ČR pro stejnou cílovou skupinu za účelem zmapování možností objektů pro setkávání a vzdělávání dětí a mládeže na straně českého příhraničí při SRN a zamýšleným cílem bylo nalezení nového objektu pro velikonoční tábor na rok 2001, což se i podařilo. Ve svých prvních ročnících projektu GRIMM se jednalo o akci, při které zástupci Sojky a SdJ navštěvovali různé instituce v Čechách a v Německu, které mají nějakou souvislost s česko-německými vztahy. Už v roce 2001 došlo k malé změně, kdy se tato akce konala na jednom místě a celý program byl založen na bázi seminářů, přednášek a prezentací. V roce 2002 akce pod uvedeným názvem a s obdobnou náplní nenašla na našem kalendáři z důvodu termínové vytíženosti místo, a tak se snad opět bude konat v roce 2003. V roce 2002 to tak bylo i z důvodu, kdy se v měsíci říjnu konalo 5. členské shromáždění občanského sdružení Sojka - spolek mladých, které nicméně ve svém programu některé rysy projektu GRIMM obsahovalo. d) Členské shromáždění

6

Stanovy, tedy základní předpis spolku, stran členského shromáždění určují, že je nejvyšším spolkovým orgánem, ve kterém má při hlasování každý řádný člen spolku jeden hlas. Řádné členské shromáždění se schází alespoň jednou za dva roky a jeho svolání je všem členům písemně oznámeno radou spolku nejméně 15 dní přede dnem konání. Do působnosti shromáždění patří: a) přijímat a měnit stanovy, b) volit a odvolávat členy rady, c) rozhodovat o záležitostech týkajících se spolku a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo, d) rozhodovat o zrušení spolku. Pro platnost usnesení členského shromářdění se vyžaduje jeho řádné svolání a souhlas většiny přítomných členů. O víkendu 11. - 13. října 2002 se konalo v pořadí již páté členské shromáždění občanského sdružení Sojka - spolek mladých. Náplň programu se proto nesla v duchu čísla 5. Shromářdění členů bylo uspořádáno na Českomoravské vrchovině v rekreačním středisku nedaleko vesnice Bohdalov u Žďáru nad Sázavou. S ubytovnou v Bohdalově jsme měli již dlouholeté zkušenosi - v dřívějších letech se zde konaly česko-německé velikonoční tábory pořádané Sojkou a v roce 2001 zde byl uspořádán projekt GRIMM. Zvláštními hosty byli zástupci německé partnerské organizace SdJ – Niederbayern/Oberpfalz a zástupci zpřáteleného občanského sdružení Slunce (občanské sdružení, které se podobně jako náš spolek zabývá česko-německými vztahy). V pátek po příjezdu členů proběhlo neformální uvítání a večerní program, ve kterém se konala malá informační schůze o průběhu shromáždění a o celkové oragnizaci akce. Samozřejmě byly připraveny i různé společenské hry pro zpestření večera. Samotná schůze členského shromáždění začalo v sobotu dopolende v předem připravené zasedací místnosti. Program byl rozdělen do tří hlavních bodů (částí). První dvě části byly ryze diskusní, ve kterých odstupující členové rady přednesli své příspěvky týkající se proběhnuvších akcí spolku. Ve třetí, závěrečné části proběhla volba nové rady spolku. Zapisovatelkou schůze byla zvolena odstupující členka rady Jitka Chmelíková. Po oficiálním přivítání členů spolku proběhla zdravice zástupců parterské organizace Sdj - Niederbayern Oberpfalz (dále jen SdJ). Pozvání přijali dva přísedící rady Sdj - Marcus Baier a Simone Herbring. Němečtí partneři ve svém příspěvku zhodnotili celkovou spolupráci našich dvou spolků, hovořili o

7

pořádání společných akcí, poreferovali o stavu jejich oragnizace a předali pozdravy od předsedkyně Sdj - Marlene Lenczyk. Na jejich výstup vzápětí reagoval toho času odstupující předseda spolku Leopold Černý svým příspěvkem v německém jazyce, ve kterém poděkoval za účast německé strany na shromáždění a stručně zhodnotil poslední dva roky spolupráce Sojky a SdJ. V dalším bodě pohovořil Lukáš Kadleček o organizaci a průběhu reprezentačního plesu Sojky v letech 2001 - pořádaný v Třebíči - a 2002, který se konal v Čelákovicích. Následujícím tématem byly uplynulé dva ročníky česko-německého velikonočního tábora (projekt BOHDALOV), které se v letech 2001 a 2002 konaly v městečku Doubrava u Aše, o nichž poreferoval hlavní vedoucí tohoto tábora Tomáš Pavlíček. První část schůze uzavřel příspěvek Magdaleny Müllerové o česko-německém letním táboře GAISTHAL KLASIK pořádaný v letech 2001 a 2002, ve kterém byla zhodnocena příprava, samotná realizace tábora a účast dětí. Po každém příspěvku byla možnost volné diskuse, každý člen spolku mohl přednést svůj subjektivní názor, kritiku a zapojit se tak do debaty. Díky tomu jsme měli možnost vyslechnout si názor přítomných mladých členů, kteří se účastnili na některém z našich táborů a v příštích letech se pokusit jim vyjít vstříc. Pro odreagování byla připravena další společenská hra a poté následoval oběd. Na odpoledne byla naplánovaná druhá část zasedání. Tu zahájil Leopold Černý se svojí zprávou o posledních dvou ročnících česko-německého letního tábora GAISTHAL JUNIOR (týdení letní tábor pro mladší děti ve věku 9-12 let). Další bod programu a další přednáška byla o projektu GRIMM - o akci určené zejména pro mládežnické pracovníky z obou partnerských organizací starších 18-ti let, sloužící k prohlubování kontaktů a česko-německých vztahů, o které pohovořil Petr Špičan. Následující příspěvek se týkal časopisu "Zobák dokořán". Zobák dokořán je občasník sloužící k informovanosti členů o veškerém dění a také ke komunikaci s nimi. Šéfredaktorka časopisu Magdalena Müllerová zhodnotila práci redakční rady, redaktorů a přispívajících členů, vyzdvihla důležitost vydávání časopisu a nechala prostor pro nové návrhy na vylepšení ze strany čtenářů. V neposlední řadě zde bylo předneseno také shrnutí organizace a průběhu Sympozia v německém městě Furth im Wald, pořádaného naším spolkem a německou organizací Sudetendeutsche Jugend - Bayern. Tuto přednášku si připravila hlavní realizátorka sympozia za českou stranu - Jitka Chmelíková. Posledními příspěvky druhé části zasedání byla závěrečná zpráva odstupujícího pokladníka Davida Andrleho, který předložil kompletní vyúčtování let 2000 a 2001, a závěrečná zpráva odstupujícího předsedy spolku, Leo-

8

polda Černého. Odstupující předseda ve své zprávě referoval o stavu Sojky na konci volebního období 2001-2002 a zhodnotil působnost spolku v minulých dvou letech. Dále zde také nastínil jeho vyhlídky do následujícího volebního období, jak by spolek měl do budoucna fungovat a na jaké věci je nutné se soustředit. Posledním bodem druhé části zasedání byl návrh na změnu stanov spolku, následná diskuse a hlasování o návrzích. Hlavním návrhem na změnu stanov, kromě jiných, menších úprav, bylo přidání nového článku (v aktuální verzi je to článek 13 o dozorčí radě. Přítomní členové spolku se shodli a bylo odhlasováno následující: Hospodaření spolku a činnost pokladníka kontroluje dozorčí rada. Dozorčí rada má 3 členy, kteří na prvním zasedání zvolí ze svých řad předsedu dozorčí rady. Předseda dozorčí rady odpovídá za řádnou a pravidelnou činnost dozorčí rady v souladu se zásadami hospodaření obsaženými v článku 11. Po další hře a večeři začala třetí část zasedání - volba rady spolku. Předsedkyní volební komise byla demokratickým hlasováním zvolen Jitka Chmelíková. V úvodu předsedkyně volební komise informovala o průběhu volby, o způsobu hlasování a vyhodnocení volebních lístků. Byli představeni uchazeči o post radního spolku, přičemž každý z nich přednesl svoji kandidátskou řeč. Poté začala samotná volba rady spolku na volební období 2002-2004. Po sečtení všech hlasů a vyhodnocení předsedkyně volební komise oznámila výsledky volby. Do rady o.s. Sojka - spolek mladých byli zvoleni: Andrle David, Černý Leopold, Janoš Michal, Kadleček Lukáš, Linková Veronika, Müllerová Magdaléna, Pavlíček Tomáš, Špičan Petr a Ženíšková Monika. Vzápětí následovalo první zasedání nově zvolené rady spolku, ve které proběhlo zvolení hlavních funkcí v radě a zvolení přísedících rady spolku. Volba dopadla následovně : předseda : Leopold Černý výkonná místopředsedkyně : Magdaléna Müllerová místopředseda : Tomáš Pavlíček pokladník : David Andrle předseda dozorčí rady: Petr Špičan členové dozorčí rady: Veronika Linková, Michal Janoš radní: Lukáš Kadleček, Monika Ženíšková

9

přísedící: Jitka Chmelíková, Jan Pavlíček, Pavel Bobek, Kristina Klapalová, Tomáš Kratochvíl, Tereza Pražská, František Tykal (později doplněno o: Koslerová Zuzana). Po oznámení výsledků vnitřních voleb rady a gratulaci nově přijatým přísedícím byla třetí a závěrečná část zasedání členského shromáždění oficiálně ukončena. Na programu byla hra BINGO a byl zde i volný prostor pro závěrečnou diskusi. V neděli ráno proběhlo shrnutí a vyhodnocení celého víkendu, byly předány ceny za účast v připravených hrách, organizátoři akce poděkovali za hojnou účast všem členům spolku a oficiálně ukončili 5. členské shromáždění o.s. Sojka - spolek mladých pro rok 2002. e) Otevřené akce – obecně Mezi akce pořádané jak pro členy, tak pro nečleny patřily v roce 2002 zejména tradiční ples Sojky v únoru, tentokráte již v Čelákovicích, a dále 9. ročník česko - německého sympozia ve Furth im Wald (SRN) od 31. října do 3. listopadu, které počtvrté Sojka - spolek mladých oficiálně pomohla spoluorganizovat na české straně, což se dle dohody s naším partnerem stalo pravidlem i do budoucna. Oběma uvedeným akcím se v další části této výroční zprávy věnují samostatné kapitoly. K otevřeným akcím patří částečně i tábory pořádané sdružením, jejichž účast se v případě nenaplnění z řad členů sdružení nabízí i mladým lidem zvenčí. Toto platí zejména pro děti projektu JUNIOR, které z důvodu věkové hranice 8 - 12 let z pochopitelných důvodů často nepocházejí z řad členů sdružení, kdy spodní věková hranice členství je upravena na 10 let. Nedílnou součástí byly tradičně i účasti zástupců sdružení na akcích typu valných shromáždění organizačních složek partnera SdJ na celoněmecké, bavorské či krajské úrovni. V souvislosti s přípravami již zmiňovaného projektu Česko - německého centra vzdělávání a setkávání mládeže CoudenhoveKalergi se rovněž uskutečnilo nespočet setkání a jednání na nejrůznějších úrovních. f) Ples SOJKY

10

Šestý ples pořádaný spolkem prodělal tímto rokem celou řadu převratných změn oproti pěti ročníkům předešlým. Změnou nejpodstatnější bylo bezesporu přestěhování celé akce z Třebíče do Čelákovic. Tento krok vyplynul z postupného vývoje a rozložení aktivních sil Sojky po republice. V Čelákovicích se za posledních pár let vybudovala poměrně slušná členská základna, takže zde byl samozřejmě i předpoklad hojnější účasti místních obyvatel. A také v neposlední řadě jako jeden z kladů je nutno uvést, že v menším městě bývá jen jedno jediné vhodné místo pro pořádání větších společenských akcí, což našim záměrům přirozeně nahrává, neboť dříve jsme pokaždé museli bojovat s přímou konkurencí jiného plesu pořádaného v ten samý večer. Ples se tedy konal v nově zrekonstruovaném čelákovickém kulturním domě, jehož pan ředitel nám vyšel maximálně vstříc, což také bezesporu napomohlo k bezproblémovému průběhu celé akce. Rovněž městský úřad vyřídil veškerá povolení bez prodlev a vzhledem k podstatě neziskové organizace sdružení jsme byli i osvobozeni od některých poplatků. Příjemnou změnou byla určitě i skutečnost, že se poprvé nemuselo z vlastních řad a zdrojů zajišťovat veškeré barové občerstvení. Přímo v kulturním domě se totiž nachází restaurace, kde si každý přišel na své. Veškerá pořadatelská služba a kompletní organizace byla již tradičně zabezpečena našimi vlastními členy. A to, ať již se jednalo o službu u vchodu, prodej tomboly anebo moderování. Co se programu samotného týče, tak začátek byl vtipně symetricky zvolen na čas 20:02, 2. 2. 2002. Ihned u vchodu dostal každý návštěvník ovocný „welcomedrink“, jakožto pozornost pořádající organizace. Dva dvorní moderátoři Leopold s Klárou uvítali přicházivší a představili program celého večera. Ten byl samozřejmě k dispozici také na každém stole v sále společně se speciálním plesovým číslem "sojčího" časopisu Zobák dokořán. Následovalo předtančení, na které byli pozváni mladí taneční profesionálové z taneční školy Zita a potom už k poslechu a hlavně k tanci hrála hudební skupina CONTO – Český Brod. Nutno podotknout, že naše bývalá "dvorní" kapela z Třebíče nasazovala laťku hodně vysoko, ale CONTO se v žádném případě nenechalo zahanbit, ba co víc, nakonec si odneslo mohutný aplaus a zasloužený obdiv všech přítomných. Co se ovšem zachovalo z let předešlých, tím byla hlavní cena tomboly - sele divočáka, které už prostě k plesu Sojky neodlučně patří.

11

Důležité bylo také, že precizně fungoval sojčí informační stánek. Zde byly k dispozici přihlášky na všechny tábory a akce sdružení, starší čísla Zobáku dokořán a ostatní propagační materiály, neboť nejdůležitějším účelem bylo, aby se o nás v novém "plesovém" městě vědělo co nejvíce. Každý přítomný člen Sojky byl také samozřejmě připraven jakémukoliv potenciálnímu zájemci naší činnost ochotně přiblížit. Návštěvníků plesu bylo nakonec nad očekávání, i když k naplnění kapacity sálu by bylo potřeba návštěvníků ještě pár desítek. Ale ve srovnání s Třebíčí si vedly Čelákovice jednoznačně lépe. Ubytování po plese bylo zajištěno v místním hotelu, který byl sice cenově přijatelný a byl nedaleko od kulturního domu, ale s kvalitou nemohl být každý spokojen. Tento hotel tak tedy byl jedinou pihou na kráse jinak velice povedeného plesu. g) Sympozium ve Furth im Wald V roce 2002 již tradičně pořádalo o.s. Sojka - spolek mladých společně s organizací Sudetendeutsche Jugend - Bayern (Sudetoněmecká mládež - Bavorsko) sympozium ve Furth im Waldu (bavorské městečko nedaleko českoněmeckých hranic). Sympozium je určeno mladým lidem z České republiky a Německa. Témata posledních osmi let se týkala společné česko-německé minulosti i plánů do budoucna. Na programu tak byly například tradičně problematické tzv. Benešovými dekrety, nuceně nasazení Češi za druhé světové války a Němci na českém území po roce 1945, historie chebských Židů, koncentrační tábory, česká a německá kultura a literatura. Navrhovali jsme rovněž plány na využití prostředků z Fondu budoucnosti a idealisticky jsme si plánovali budoucnost plnou smíření, odpuštění a porozumění. Setkali jsme se zde vždy s významnými historiky, politiky, umělci a řadou pamětníků. Ročník 2002 se konal 31. října až 2. listopadu a byl uspořádán na téma „Sudetští Němci a národní socialismus“. Přednáškám Mgr. Miroslava Breitfeldera, odborného asistenta katedry historie na Pedagogické fakultě v Plzni a německé historičky Freii Anders o historii Sudetské župy v letech 1938-1945 ze sociologického hlediska, předcházelo čtení osobních vzpomínek a záznamů paní Marie Lippertové z Chebu a deníku paní Ottilie M. z Lázní Kynžvart. Každé sympozium se vedle zajímavých historicko-společenských témat zabývá také o společnou kulturní tradici. V pátek se proto uskutečnil na radnici ve Furth im Waldu koncert věnovaný památce chebského rodáka, klavíristy Rudol-

12

fa Serkina. Koncert zároveň navázal na jedno z témat předchozího ročníku, kdy se účastníci pracovní skupiny o historii chebských Židů dozvěděli o tomto významném hudebníkovi. Koncert ve Furth im Waldu zahrál symbolicky jiný chebský rodák, mladý klavírista Radim Vojíř. Skvělý výstup, který nadchl všechny přítomné, doplnily fotografie Rudolfa Serkina, promítané během koncertu a podrobné informace o jeho životě. Tématem sudetských Němců a nacismu se bude podrobněji zabývat pravděpodobně i příští ročník sympozia.

3 . O r g a n i zo v á n í p r á zd n i n o v ý c h t á b o r ů Jakékoliv školní prázdniny jako prakticky jediná doba během roku, kdy je k dispozici větší časový prostor pro pořádání několikadenních či týdenních akcí, jsou pro občanské sdružení Sojka - spolek mladých, stejně jako i pro jiné mládežnické organizace, stěžejním obdobím. V době hlavních, letních prázdnin jsou pořádány již tradičně v prvních třech srpnových týdnech projekty GAISTHAL (04. - 17.08.2002) a JUNIOR (17. - 24.08.2002), kdy se jedná o klasické stanové tábory a účastníci včetně vedoucích tráví tyto pobyty ve velkoprostorových stanech s pevnou podlážkou. Rovněž projekt BOHDALOV (24.03. - 01.04.2002), který je pravidelně realizován v některé ze vhodných mládežnických ubytoven na území ČR, je zčásti pořádán v době velikonočních prázdnin, kdy na zbytek osmidenního pobytu si rodiče českých účastníků pro své děti musí vyžádat školní volno.

4. Počty účastníků • • • • • •

BOHDALOV: 46 GAISTHAL: 96 JUNIOR: 92 ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ: 34 ZDRAVOTNÍ KURZ: 20 SYMPOZIUM: 35

13

Víkendových akcí se účastní pravidelně dle druhu akce cca 10 - 40 účastníků.

5 . P r o g r a m y č i n n o s t i , s y s t é m p ř í p r a v y , v zd ě l á v á n í Programy jednotlivých akcí se tradičně i v roce 2002 lišily dle té které konkrétní akce. Tak jako každý rok se sdružení náplní jednotlivých akcí snažilo pokrýt pokud možno co nejširší spektrum, což úzce souvisí i s věkovou strukturou účastníků konkrétní akce. O rozmanitosti, náplni a cílech jednotlivých projektů sdružení nejlépe vypovídají programová schémata stěžejních projektů BOHDALOV, GAISTHAL a JUNIOR. a) Projekt BOHDALOV Jednalo se již o pátý ročník této velikonoční akce. Je to jediný projekt tohoto typu, který se v daném čase v České republice koná. Po úspěchu minulých ročníků byl opět vybrán stejný termín tj. velikonoční týden, což je jediný jarní týden, kdy mají české i německé děti společných několik dní prázdnin. Tábor se konal již podruhé v osvědčené Doubravě u Aše, a to hlavně kvůli její vhodné poloze. Doubrava totiž leží těsně vedle společných českoněmeckých hranic, a proto to mají účastníci z obou států zhruba stejně daleko. Účastníci jsou ubytováni ve zděné budově s veškerým potřebným vybavením. Navíc okolí tábora se nachází na území bývalé nepřístupné „železné opony“, což zvyšuje jeho atraktivitu. Příprava: Minulé ročníky byly pro organizátory jakýmsi odrazovým můstkem, a to i pro letošní přípravu, která vycházela z kladů a záporů minulých projektů. Byla snaha o poučení jak z praxe, tak z ohlasů samotných účastníků a snaha přizpůsobit program tak, aby byl atraktivní (vymýšlejí se stále nové hry, připravují se nové kostýmy a převleky, výzdoba a pomůcky ke hrám…), ale zároveň aby neztratil svou pedagogickou hodnotu (dvoujazyčné kurzy, plakáty s přeloženými frázemi i výchovné programy formou her pro snadnější chápání a zapamatování). Příprava tedy probíhala během celého roku, a to i formou

14

konzultací a pravidelných setkání s německým partnerem o tématu a myšlence samotné akce, ale i o otázkách personálního, materiálního a organizačního zabezpečení. Vyvrcholením byl přípravný víkend, který se konal od 1. do 3. ledna 2002 v Čelákovicích u Prahy. Zúčastnila se jej většina vybraných vedoucích, kteří prošli menším “výběrovým řízením“ vedeným zkušenými hlavními vedoucími. Připravoval se kompletní program, jehož jednotlivé body byly rozděleny mezi vedoucí. Do samotné přípravy jednotlivých vedoucích patřilo i obligátní seznámení se s českými a německými velikonočními tradicemi. Vedoucí si též prošli poučením o pedagogickém minimu a zásadami práce s dětmi, stejně tak i kurzem první pomoci. Hlavní otázkou byla nejen prezentace velikonočních zvyků účast níkům, ale i jejich aktivní zapojení do utváření celkové “Fantasy” atmosféry tábora, pokud možno co nejzábavněji a nejkreativněji. Znovu v návaznosti na úspěšné zkušenosti z minulých táborů byla snaha organiizátorů o zakomponování těchto informací nenásilnou formou do všech proběhnuvších programových bodů, tj. do společenských her v místnosti i venku, sportovních disciplín, videoprojekcí. V neposlední řadě se to týkalo samotné přípravy a výroby velikonočních dekorací a zvyků převedených do praxe. Cíl akce: Myšlenka seznamování se s odlišnou kulturou a tradicemi přispívá ke vzájemnému poznání, boření předsudků a staví pomyslné mosty mezi českým a německým národem. Děti se seznamují se společnou historií a popravdě se seznamují s pojmy a vzájemnými problémy obou národů, se kterými se setkávají doposud zejména v médiích. S jasným viděním věci pak bez problémů navazují mnohá i mezinárodní přátelství, která jim snad vydrží na celý život. Motto a program: Mottem tohoto projektu jsou samozřejmě Velikonoce a vše, co k nim patří. Snažíme se účastníkům přiblížit jak české, tak i německé tradice, které tyto svátky provázejí. Neopomíná se ani křesťanské vysvětlení. Toto vše probíhá osvědčeným způsobem, kdy každý den představí dvojice vedoucích ten který den počínaje Květnou nedělí a konče Velikonočním (Červeným) pon-

15

dělím. Opomenuty nezůstanou ani lidové zvyky, které jsou představeny v praxi – např. pletení pomlázek, koledování, schovávání vajíček, pečení beránků apod. Velikonoce jsou dětem prezentovány i jako svátek pohanský, tj. vítání jara, zahánění zimy. Jak je ale dobrým zvykem na akcích pořádaných Sojkou, i tento tábor měl své specifické téma. Stal se jím Svět FANTASY podle vzoru příběhů Pán Prstenu, Dračí Doupě atd., svět plný čarodějů, alchymistů, obrů, válečníků… Programové body by se daly rozdělit do několika skupin: Tvůrčí program: Jednalo se o malování, kreslení, rukodělnou činnost; obecně řečeno o velikonoční výzdobu a pomůcky ke hrám. Čeští i němečtí účastníci pod dohledem vedoucích spolupracovali na výzdobě areálu, která by navodila jak velikonoční atmosféru, tak i atmosféru v bájné říši. Veškeré činnosti odpovídali německým a českým tradicím. Tvůrčí typ programu tedy kombinoval prvky výtvarné, dramatické a rukodělné (vajíčka, dekorace, pletení pomlázek a košíků atd., dramatické dovednosti, kulisy ke scénkám, divadlo, fotoseriály, krátké etudy a pantomimy na dané téma, které mělo vždy co do činění s velikonoční a fantasy tématikou). Sportovní a zábavný program: V areálu jsou k dispozici hřiště na fotbal, na volejbal, basketbal. Ubytovna má ideální polohu vzhledem k jakémukoliv programu, nachází se u lesa na kraji vesnice. Ke sportovnímu programu patří samozřejmě i větší putovní hry po okolí se spoustou všech možných pohybových her a disciplín. Součástí zábavných disciplín jsou velmi často již zmíněné tradice a velikonoční tématika; při různých soutěžích je ověřováno, kolik se toho děti naučily, kolik si pamatují a jak jsou dovedné. K zábavnému programu dále patří řada společenských her, soutěží, zpívání, tanec, videoprojekce, vyrábění kostýmů, příprava a předvádění různých hudebních a divadelních show, stezka odvahy a mnoho dalšího. Výchovný program: Sem patří již tradiční jazykové kurzy, seznámení účastníků s česko – německou problematikou, která jim je prezentována bez emocí a pravdivě, což je cílem obou partnerských organizací, které tuto akci pořádají – tedy Sojka a SdJ. Při ročníku 2002 jsme se snažili s dětmi diskutovat a přiblížit jim společnou historii obou našich sousedních národů, co mají oba národy společné, kde jsou v současné době problémové body a tyto

16

jim bez předsudků a emocí přiblížit a osvětlit. Podle našich letitých zkušeností se řešení a na tyto body v okruhu mladých lidí hledá daleko snáze a diskuse je daleko snažší než je tomu k vidění u politiků nebo v televizi. Samozřejmostí bylo, že při všech typech programů byli účastnici rozděleni do národnostně smíšených skupin, a to za účelem prohloubení komunikačních dovedností v cizím jazyce a odstranění jazykových a národnostních bariér. Naplňovalo se tak další neméně podstatné krédo akce: nenásilně osvěžit komunikativní znalosti cizího jazyka a přitom se naučit respektu k odlišným kulturním zvyklostem. Pro dnešní multikulturní společnost je tolerance a respekt jedním z nejdůležitějších faktorů, které by ji mohly pozitivně ovlivnit.

Všeobecné informace: Českoněmecký velikonoční tábor v Doubravě u Aše se uskutečnil v termínu 24.03 – 01.04.2002 a zúčastnilo se ho 22 českých a 11 německých dětí ve věku 12 – 16 let. Většina českých vedoucích byla na místě již o dva dny předem, aby stihli připravit vše potřebné na příjezd dětí. Celkový počet vedoucích byl 13 (8 Čechů). Jak němečtí, tak čeští účastníci byli dopravováni na místo organizovaně vlakem z Chebu a potom pronajatým autobusem až na místo. I když bylo teprve brzké jaro, tak na začátku tábora byl ještě sníh, na konci jsme již běhali v krátkých kalhotách a tričku. Počasí se postupně zlepšovalo, a tak se mohly zrealizovat všechny naplánované programy, aniž by se musely měnit za náhradní tzv. „dešťový program“, který je eventualita pro případ, že se nemůže s dětmi ven (hry v místnosti). Závěrem: Tento projekt je pro Sojku stále velkou výzvou a myslíme si, že se dá hodně zlepšovat. Na druhou stranu je ovšem také vidět, že od minulých ročníků jsme pokročili o kus dál. Na příští ročník se vedoucí začali připravovat ihned po skončení ročníku tohoto. Většina z nich si povinně nechala udělat kurz první pomoci pro případ zranění na táboře a připravovány jsou i další kurzy pro vedoucí, to proto, aby byl tábor na opravdu profesionální úrovni po všech stránkách. I v roce 2002 jsme se mohli těšit z mírné přízně médií, výsledkem čehož byly reportáže v Ašských a Chebských novinách a článek v německém regionálním tisku.

17

b) Projekt GAISTHAL Příprava: Jako tradičně probíhaly přípravy během celého roku, především co se obsahové a ideové stránky týče. Té byl také věnován první přípravný víkend, který se konal na začátku května na území České republiky v prostorách Plzeňské univerzity ve vesničce Rybník. Projednalo se zde závazné personální zabezpečení, připravily se v pracovních skupinách nejdůležitější programové body tábora, za které rovněž jednotlivý zúčastnění převzali zodpovědnost a bylo určeno motto ročníku 2002, což je vždy stěžejním a také i mnohdy nejtěžším bodem celého přípravného víkendu. Zároveň byl naplánován i druhý přípravný víkend, který proběhl v červenci v Německu, přímo v místě konání tábora. Tento byl věnován více organizační stránce, technickému a materiálnímu zabezpečení. Vzhledem k náročnosti motta bylo třeba připravit i táborovou výzdobu, kulisy a doplňky pro připravované hry. Na závěr byl vyhotoven konečný program na celých čtrnáct dní srpnového tábora. Zúčastněným vedoucím bylo připomenuto pedagogické minimum a to nejen teoretickou ústní formou. Vyzkoušeli si i postup v praxi, kdy byly simulovány předpokládané problémové situace. Celou lekci vedli zkušení hlavní vedoucí. Všeobecné informace: Česko-německý stanový tábor v Gaisthalu se uskutečnil v termínu od 4. do 17. srpna 2002 a zúčastnilo se ho celkem 76 účastníků (42 českých) ve věku 13 až 16 let. Většina vedoucích byla z důvodu dokončení závěrečných příprav a zejména vybudování celého stanového tábora na místě již od 2. srpna 2002. Celkový počet vedoucích včetně osazenstva kuchyně byl 20 (9 Čechů). I tento ročník všechny české děti využily občanským sdružením Sojka spolek mladých vypravovaného sběrného autobusu. Tato služba se ukázala jako velice užitečná již v uplynulých pěti ročnících a obzvláště rodiče účastníků ji vítají jako velkou pomoc. Mimo celé řady dalších výhod má tento tzv. Sojkabus jednu výhodu opravdu velikou, o které se organizátoři přesvědčují každým rokem. A sice tu, že kolektiv českých účastníků se přirozeným způsobem stmelí již cestou do tábora a naopak při odjezdu si mohou děti své zážitky i společně „dožít“. Němečtí účastníci používají stále vlastní automobilovou dopravu.

18

Další velmi osvědčenou věcí se ukázalo být internetové on - line zpravodajství, které probíhalo přímo z tábora. Díky digitálnímu fotoaparátu a technickému zázemí – telefonickému připojení na internet v místě tábora – se podařilo společně s dětmi každý den „věšet“ na internetové stránky Sojky zprávy s fotografiemi a popisem, co se který den dělo. V roce 2001 se tento nápad všem velmi zamlouval, a proto u něj realizační tým zůstal i pro rok následující. Nejen rodiče dětí a přátelé Sojky tak měli jedinečnou možnost sledovat po celých 14 dní aktuální dění na táboře, což je svým způsobem revoluční myšlenka. Tato táborová galerie se na internetových stránkách Sojky nabízí k nahlédnutí stále a to pod odkazem gaisthal on-line. Po skončení tábora je to při dnešní dostupnosti internetu pro všechny zúčastněné děti krásná vzpomínka. Kromě toho se tato cesta komunikace s rodiči osvědčila i vzhledem k nekonečným dešťům, které tábor v roce 2002 prakticky po celou dobu provázely. Organizátoři takto mohli rodiče dětí prostřednictvím internetu hromadně oslovit a uklidnit je za situace, kdy v České republice právě probíhaly dosud nevídané a nedozírné povodně. Všechny avizované programy se podařilo i přes nepřízeň počasí uskutečnit, což je opravdu velkou zásluhou týmu zkušených vedoucích, kteří se nezalekli ani té největší potopy. Motto a program: Motto tábora znělo VODNÍ SVĚT. Kdo mohl tušit, že příroda právě v tomto ohledu opravdu „půjde na ruku“ a to doslova... Tábor se na čtrnáct dní proměnil v pirátskou loď, která s unesenými námořníky – účastníky – brázdila širé moře a oceány. Děti se na hlavní táborovou hru rozdělily do skupin, které měly pomoci získat pirátům zpět v různých oceánech poztrácené předměty, bez nichž by nebyli schopni odplout na svém korábu zpět domů. Již tradičně nezůstalo jen u her, ale dvojice vedoucích ve spojení s ostatními každý den předváděly a učily účastníky něco o mořích – konkrétně se témata týkala geografie, živočichů v moři, největších ostrovů, proudů, pří-

19

livu a odlivu, nejslavnějších mořeplavců a potopených korábů, mořských obchodních cest apod. Téma se objevilo ve všech ostatních hrách, tradičně se formou krátkých testíků zapletených do nejrůznějších zkoušek a úkolů prověřovalo, zda děti dávají pozor a vybranou sumu informací si pamatují. I s tímto tématem se stejně jako se středověkem v roce 2001 pracovalo velmi snadno, jelikož se jednalo o nesmírně bohatou škálu všech možných informací a tedy i o bohatý studijní a inspirující materiál. Exotika pirátů sehrála pro účastníky roli poutavého prvku, který ozvláštnil jakoukoliv „nutnost“ se něco naučit a něco si pamatovat... Celý tábor se tak ocitl na lodi kapitána Nema, na ostrově pokladů, na lodi Francise Drakea, účastníci se spřátelili s kapitánem Hookem, Ahabem a bílou velrybou... Stejně jako v roce předchozím jsou nejlepší vizitkou webové stránky Sojky, kde se každý ocitne alespoň na chvíli v táborovém mořském světě. Tradičně byl na programu také výlet, z finančních důvodů bohužel jen do Čech, jelikož táborový rozpočet pro tento rok nebyl z nejrůžovějších a proto se pár věcí muselo oželet, což je také případ výletu do některého z blízkých německých měst. V Čechách byla původně v plánu návštěva Kladrub, nicméně v době, kdy se tento výlet plánoval, v ČR kulminovaly záplavy, a proto se cestou musel plán přehodnotit a autobus i s celým táborem tak skončil v Domažlicích. Jako každým rokem patřil k celému běhu tábora již rovněž zavedený táborový parlament, kdy se účastníci mají možnost podílet na programu a vyjádřit svou nespokojenost, zároveň se setkávají s demokratickým principem voleb, jsou nuceni diskutovat, argumentovat a docílit společné dohody. V letošním roce se parlament zapojil i do chystané závěrečné ceremonie. Piráti vyrobili velkou truhlu, do které každý z nich (účastníci i vedoucí) poslední večer vložili jeden osobní předmět či dopis, do truhly se složila i společná pirátská vlajka, která byla po celou dobu táborovým znakem a truhla byla před zraky všech zakopána. Táborový parlament vyrobil mapu místa, kde byla truhla uložena, rozdělil ji na dvě poloviny, kdy každou polovinu dostal jeden z kapitánů lodi (německý a česká hlavní vedoucí). Všichni účastníci a vedoucí tohoto ročníku si slíbili, že přesně za deset let se na stejném místě znovu sejdou a tuto truhlu vykopou... Vzhledem k dvojjazyčnosti celé akce nebylo samozřejmě zapomínáno ani na jazykové kurzy, v tomto roce se stejně jako v roce předešlém uplatnilo i

20

rozdělení u německých dětí, tedy stejně jako Češi, kteří si vybírají ze čtyř stupňů náročnosti, si i ony mohly vybrat a to ze stupňů dvou. Kurzy již tradičně probíhaly nestandardní učebnicovou formou, nýbrž formou různých her, soutěží a živých rozhovorů. Ke vzájemné komunikaci a porozumění přispíval i fakt, že bylo dodržováno osvědčené „pravidlo skupin", kdy nejen ve stanu, ale i při jakékoliv hře je rozdělení účastníků podmíněno tím, že skupina musí být vždy složena jak z Němců, tak z Čechů. Skupiny jsou samozřejmě pro jednotlivé hry obměňovány, děti jsou samy od sebe nuceny hovořit a dorozumívat se. Závěrem: Ročník 2002 byl opravdu velmi uplakaný, tábor se na 14 dní proměnil v jeden velký rybník, nicméně organizátory a účastníky nestihl osud některých táborů v ČR – tedy nemuseli ho evakuovat a akci přerušit. Naopak i přes tuto nepřízeň počasí byl tábor velmi povedený a ani děti ani vedoucí se nedali neustálým deštěm zkrušit. Povedlo se opravdu zrealizovat vše, co bylo předsevzato, což je velké štěstí a jak již bylo uvedeno, také velká zásluha všech vedoucích. S tímto velkým nasazením souvisí takzvaný projekt LACO, který se již v době dřívější opravdu velmi osvědčil. Díky tomuto projektu se totiž snížilo riziko, že by vedoucí ve svém týmu měli někoho, kdo by příliš váhal, neuměl pracovat s dětmi a mládeží, kdo by si nebyl vědom vlastní odpovědnosti, kterou tato práce obnáší a mnoho dalšího. V rámci obou částí projektu LACO se zkušení vedoucí předešlých ročníků zaměřili na výchovu potencionálních nástupců. Proběhlo pedagogické minimum, mládežníkům byly předestřeny modelové problémové situace i s výkladem, kromě toho prošli malou prověrkou z jazyka německého, zdravotnickým minimem, workshopy na různá témata, která se týkala táborových aktivit. Projekt LACO se sestával ze dvou víkendů, jichž se zúčastnilo dohromady 40 mládežníků. I podle jejich vlastních slov a hodnocení, byl tento malý projekt velkým přínosem. Organizátoři proto hodlají v tomto nastoleném trendu pokračovat i do budoucna. c) Projekt JUNIOR Letní tábor Gaisthal Junior je jednou z akcí pořádanou občanským sdružením Sojka - spolek mladých, která má již své pevné místo. V roce 2002 se jednalo již o 6. ročník tohoto česko-německého tábora. Je určen dětem od 8 do

21

12 let. Tato věková skupina je velmi specifická tím, že děti potřebují větší péči a více porozumění za strany vedoucích. Tábor Gaisthal Junior trvá osm dní na rozdíl od staršího "bratříčka" Gaisthalu Klasik, který je přibližně dvakrát delší. Některým malým účastníkům této akce se často velmi stýská po rodičích, protože většina z nich je poprvé déle mimo domov a rovnou v zahraničí. Proto jsou zde zřízeni zvláštní vedoucí (tzv. stanoví asistenti), kteří jsou účatníkům stále po boku. Spí s dětmi ve stanu, věnují se jim ve volném čase (po obědě a večeři), hrají s nimi hry, vyslechnou jejich problémy, požadavky, popovídají si s nimi, dávají pozor, aby se nikomu nic nestalo a hlavně pomáhají odbourávat jazykové bariéry mezi dětmi. Tito vedoucí by měli být ve věku 15 – 17 let a často jsou vybíráni z řad účastníků první etapy, tedy táboru Gaisthal Klasik. Jejich výhodou tak je, že zůstávají po skončení svého tábora na místě a dokonale znají místní režim a všechny nezbytné organizační a technické záležitosti. Toto se velmi osvědčilo, neboť znají prostředí, režim tábora a také to, co se smí a nesmí v táboře a mimo něj dělat. V roce 2002 bylo zřízeno 8 stanových vedoucích, z toho 4 němečtí a 4 čeští. Velmi důležité pro tuto věkovou skupinu je zvolení správné metody výuky jazyků. Převážná většina účastníků zde poprvé přichází do kontaktu s německy (či česky) mluvícími lidmi, v daném případě zejména dětmi. Všechny děti se zde naučí velmi zábavnou formou základní fráze a obraty, které jim pomohou porozumět ostatním a ulehčí jim tak život v táboře. Rovněž stravovací návyky v České republice a Německu se nepatrně liší. Čeští účastníci i vedoucí zatím všichni nejsou zvyklí na racionální výživu a na pokrmy s malým množstvím tuku. Pro děti této věkové skupiny by tento nepatrný rozdíl stravy mohl znamenat psychický blok či dokonce odmítání stravy. Aby bylo těmto problémům zabráněno a čeští účastníci nebyli vystavováni nepříjemným situacím nejen při výdeji jídel, ale vůbec všech situacích s jídlem souvisejících, tak byli i v tomto roce do týmu v kuchyni zařazeni hned dva čeští kuchaři, kteří se měli starat o to, aby byly připravovány pokrmy jak německé, tak i české a nejlépe neutrální pro obě skupiny. Tento krok se již v letech předešlých velmi osvědčil a odboural tak problémy a předsudky českých strávníků.

22

Počet dětí na české straně v roce 2002 byl nepříznivě ovlivněn právě probíhajícími povodněmi. Mnoho rodičů se tak rozhodlo těsně před táborem, že svým dětem nedovolí odcestovat na tento stanový tábor. Proto českých účastníků přes původně přihlášených téměř 40 přijelo jen 29 a německých 35. Vedoucích bylo vzhledem ke specifické věkové skupině poměrně velké množství, a to i z výše uvedených důvodů včetně tzv. stanových asistentů. Celkem tak bylo na místě přítomno 28 členů organizačního týmu, z toho 12 českých. Vnitřně byl tým vedoucích rozdělen na 2 hlavní (1 Čech), 13 programových (5 Čechů), 8 stanových (4 Češi) + vedoucích v kuchyni (2 Češi). Na všech úrovních je snaha zachovat paritu mezi Čechy a Němci jak početní, tak i rozhodovací. Tento princip je při pořádání společných akcí s německým partnerem již pravidlem. Čeští účastníci z organizačních důvodů, kdy využili tzv. Sojkabusu jedoucího pro účastníky první etapy tábora, přijeli o den dříve a tím se jim naskytla možnost lépe se sžít s prostředím i s chodem tábora. Zpočátku tábora se zde každoročně vyskytují nepatrné jazykové bariéry, které se však vedoucí (jak čeští, tak němečtí) snaží zmenšit, či dokonce odstranit. K tomu napomáhá i samotný chod tábora. Všechny programy probíhají dvojjazyčně a odstraňují obavy dětí z neznámých lidí. Jsou to např. seznamovací večer, tanec, zpěv českých i německých písní. Účastníci si velmi rychle zvyknou na cizí řeč a snaží se jí porozumět a komunikovat s ostatními. Každý tábor potřebuje důkladně naplánovat, rozdělit úlohy vedoucím, projít s nimi tzv. pedagogické minimum atd. a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Přípravný víkend se konal přímo v místě konání v Gaisthalu o červnovém víkendu. Zde bylo zvoleno téma tábora, které znělo velmi atraktivně - CIRKUS. Toto téma se organizátorům pro tuto konkrétní věkovou skupinu účastníků velmi zamlouvalo. Bylo vybráno hned z několika důvodů. Děti milují zvířátka, rády se smějí a především slečny se rády převlékají za tanečnice, klauny a jiné cirkusové postavy. Pro děti bylo velmi snadné vžít se do cirkusového života. Do naší jedné nadané opičky se děti dokonce „zamilovaly“. Ale co se nestalo! Při jednom jejím večerním představení byla opička ukradena konkurenčním cirkusem. Celá rodina Gaisthalini byla zdrcena a poprosila děti, aby jim jí pomohli najít. Toto vše předcházelo a bylo i stěžejním motem hře zvané Geländespiel - nejdůležitější a nejdelší hře tábora. Děti pak putovaly po stopách zlodějů a plnily jejich úkoly. I tentokrát byli děti šikovné a opičku našly a zachránily.

23

Tábor však nebyl jen Geländespiel, ale také mnoho jiných her, soutěží a dalších zábavných programů. Organizátoři se však snažili dětem nabídnout i některá vážnější a pedagogická témata, celým táborem je například provázeli formou zábavných scének a divadelních kousků historií cirkusu jako takového. Z celého tábora vyrostl jeden velký cirkus rodiny Gaisthalini, které byl každý z vedoucích jedním z členů z přesně určenou rolí jako principál, klaun, kejklíř, krotitel, břišní tanečnice, plivač ohně a mnoho, mnoho dalších. Průběh celého tábora, speciálně vytvořené táborové logo a všechno podstatné včetně vitzitky jednotlivých členů rodiny Gaisthaliny byly zaznamenávány na on-line na internet, kde si mohli rodiče i přátelé Sojky vše podstané ještě týž den večer prohlédnout. Tento způsob prezentace se organizátorům a snad i rodičům velmi osvědčil a v příštích letech bude mít jistě své následovníky. Vyvrcholením táborových radovánek byl fotbalový zápas mezi vedoucími a dětmi a závěrečný večer na rozloučenou. Velmi důležitou součástí tábora představovaly ranní a večerní slavnosti, při kterých se hodnotily proběhlé a nadcházející dny, zpívaly se české a německé písničky a říkala se moudra do života. Ale jednou musí přijít konec a tak tomu bylo i na Gaisthalu Junior. Všichni byli velmi smutní a někteří dokonce skrývaly i slzy. Každý se naučil něco nového a každý si domů odvezl ranec plný zážitků a vzpomínek. Mnoho přátelství zde vzniklo a dobrodružství cirkusu Gaisthalini skončilo. Pro organizátory to byl pocit z dobře odvedené práce. Pořádání takového tábora je možností předat dětem již v tomto nízkém věku velmi cenné zkušenosti a dovednosti, které přispívají alespoň malou měrou z vylepšení česko – německých vztahů.

6 . P r e ze n t a c e s d r u že n í n a v e ř e j n o s t i , p r o p a g a c e č i n n o s t i a) Propagace obecně Rok 2002 byl opět velmi bohatý na propagaci činnosti našeho spolku. Tato propagace se samozřejmě uskutečňuje v několika rovinách. Jendou z nich je organizování veřejných projektů, jako například Reprezentační ples Sojky nebo sympozium ve Furth im Wald. Zde se měli účastníci možnost seznámit s činností a strukturou našeho spolku nejen prostřednictvím propagačních letáků a dalších informačních materiálů, ale i díky neformálním rozhovorům se

24

členy a funkcionáři spolku. Mezi tyto další informační materiály patří tradiční všeobecný informační leták, který cituje základní cíle sdužení, ale zároveň obsahuje i veškeré potřebné kontakty a například i odkaz na internetovou prezentaci. K propagačním materiálům neodmyslitelně patří i barevné kalendáře velikosti vizitky, na kterých jsou zvýrazněny důležité termíny v činnosti spolku, ať už například pořádané letní tábory, nebo i ples apod. V roce 2002 přibyly i nové hlavičkové papíry a to ve dvou podobách, barevné a černobílé, které jistě dobře zapůsobí při oficiálním styku nejen s úřady. Novinkou v této kategorii jsou psací bloky, kde je na každém listu vyobrazeno oficiální logo a na dolním okraji jsou vypsány důležité informace v podobě kontaktů, adres či bankovního spojení. S příchodem Nového roku Sojka již pravidelně rozesílá PF kartičky, tradičně s motivem od naší dvorní malířky a kreslířky Zorky Krejčí, které jsou rozesílány jak v tištěné podobě, tak i prostřednictvím sítě internet. Mezi formy propagace se řadí i časopis - občasník Zobák dokořán, kterému je věnován samostatný oddíl. Jednou z nejdůležitějších součástí propagační činnosti jsou nábory účastníků na námi pořádané česko-německé tábory. K tomuto účelu využívá sdružení nejen internetovou prezentaci, ale tištěné letáky putují k dalším organizacím, které se na podobné činnosti podílejí, např. ICN či Tandem. Informace o činnosti Sojky se tak dostanou do rukou mnoha škol a dalších institucí a organizací. b)Internet V poslední době vzniklo několik internetových projektů zabývajících se mládežnickou činností, které velkou měrou pomáhají rodičům dětí v orientaci ve velmi široké nabídce dětských táborů nejrůznějšího druhu. I Sojka - spolek mladých se zařadila do těchto databází a získává tedy spoustu nových účastníků a potencionálních nových členů. S tím samozřejmě souvisí i nárůst veřejného povědomí o činnosti našeho spolku. I počet návštěvníků internetové prezentace na adrese www.sojka.cz tomu úměrně narůstá. Jelikož se možnosti sítě internet velmi rychle rozvíjejí, musí se i prezentace sdružení tohoto druhu rozvíjet. Proto se po necelých dvou letech opět výrazně změnil celý design stránek. A nejen design, ale samozřejmě byl rozšířen obsah o několik nových sekcí a rubrik, rozšířena byla například i fotogalerie, zachycující historii česko-neměckých táborů, pořádaných jak v ČR tak v německém Bavorsku, historii plesů i dalších akcí s naší činností souvisejících. Doplněny byly rovněž

25

kompletní kontaktní údaje na členy vedení spolku, e-mailové adresy atd. Zřízena byla e-mailová adresa [email protected], ze které obdrží příchozí zprávu každý člen rady. Stačí tedy odeslat jediný e-mail a automaticky jej obdrží celá rada, což především zjednodušuje jak interní komunikaci, tak komunikaci s okolím. Na internetu si rovněž návštěvník může prolistovat všechna vydání časopisu Zobák dokořán, které jsou zde ke stažení v elektronické podobě. K nahlédnutí jsou i kompletní platné stanovy spolku a dále v rubrice „psali o nás“ jsou k nahlédnutí tiskové zprávy včetně fotografií, které v minulosti proběhly médii. V roce 2001 byla spuštěna služba on-line přihlášek, která v roce 2002 v podstatě již potlačila klasickou formu poštou posílaných přihlášek. Tento způsob je velmi výhodný nejen z ekonomického hlediska, ale především je velmi zjednodušena agenda s touto problematikou spojená. Jelikož naše činnost není omezena jen na působení v ČR, je i naše prezentace internacionální. V provozu jsou nyní i německá a anglická verze, ovšem jen ve zkrácené podobě, vybrány jsou jen důležité informační rubriky. c) časopis Zobák dokořán Jedním z důležitých prvků života občanské sdružení je již tradičně informovanost členů o veškerém dění a také komunikace s nimi. K tomuto účelu výborně sloužil již pátým rokem interní časopis „Zobák dokořán“. Redakční rada je neměnně tvořena již několik let členy Sojky, kteří pomáhají na svět každému novému číslu. Příspěvky potom sbírají od členů nebo je tvoří sami. Tímto způsobem se také profiluje obsah celého časopisu. Velký prostor zabírají informace vedení, nabídky na pobyty a další možnosti, které mohou členové využít. Další část je pak vyhrazena soutěžím a třetí díl příspěvkům, kterými čtenáři Zobáku reagují na jednotlivé akce. Několik statistických údajů za rok 2002: 14 Celkový počet čísel od počátku Celkový počet čísel v roce 2002 3 Průměrný počet stran: 28 Složení redakční rady: Šéfredaktorka: Redaktoři: Stálí spolupracovníci:

26

Magdaléna Müllerová Lukáš Kadleček Petr Špičan

Design: Grafická úprava:

David Andrle Leopold Černý Zorka Krejčí Michal Janoš

Struktura každého čísla časopisu v roce 2002 vypadala s různými drobnými obměnami zhruba následovně:

• • • • • • • • • •

Rubrika: Madlesčin úvodníček Co je nejauktuálnějšího aneb Sojka ještě za tepla Kam vás pozveme aneb Delikatesy Drby, srandičky a prostě sojčí divočina Vítání nových sojátek Co nám navařil Špigy Rozhovor se zajímavou osobností Guláš sojčího otce neboli předsedy Co se snědlo a vypilo? Soujtěž

Ačkoliv “sojčí časopis” nechce a ani nemůže konkurovat velkým časopisům, snaží se nabídnout svým čtenářům obdobný obsah, na jaký jsou zvyklí z ostatních periodik. Tradiční úvodník časopisu tvoří šéfredaktorka. To je to správné místo k pochvalám, případně povzdechům, které se týkají především nejbližšího okolí redakční rady a vlastního dění okolo vzniku každého nového čísla časopisu. Do časopisu pravidelně přispívá také dosavadní předseda občanského sdružení Sojka - spolek mladých Leopold Černý, který ve svém „guláši“, tak se tato rubrika jmenuje, probírá sojčí život z trochu vyšší perspektivy. Jeho postřehy se pak věnují nejen hodnocení jednotlivých akcí, ale také tomu, jakou odezvu měly tyto akce u účastníků, jejich rodičů, pokud se jednalo např. o tábory, ale také jak byla Sojka viděna očima úředníků, kteří se svým rozhodováním o dotacích nepřímo podílí na životě Sojky. Věnuje se i věcem nepopulárním, ale o to více důležitým, jako je například další i personální směřování Sojky atp. Při prvním pohledu na kteroukoliv tiskovinu zaujme člověka její grafická podoba. K časopisu „Zobák dokořán“ a vlastně k celé Sojce patří již po léta zcela neodmyslitelně kresby Zorky Krejčí, které originálně a neotřele

27

vytváří grafickou podobu. Také v časopise se podařilo jednotlivými grafickými logy vystihnout obsah rubrik a vtisknout jim tak vizuální podobu, která láká čtenáře k začtení se do obsahu. K roku 2002 je nutné ještě zdůraznit, že Zobák se v tomto roce vyprofiloval i co do tiskařského zpracování jako svébytná kvalitní tiskovina, to kdy po nalezení finančního krytí na jeho tisk byla navázána dlouhodobá spolupráce s brněnskou profesionální tiskárnou MJ Servis, která pravidelně prováděla kompletní tiskařské a vázací práce na Zobáku. Samozřejmostí se tak již stala barevná a na křídovém papíře vytištěná úvodní strana, stejně jako množství poměrně kvalitních fotografií uvnitř časopisu. K časopisu Zobák dokořán je na závěr potřeba zmínit, že na rok následující, tj. 2003 je ze strany redakční rady již dlouhou dobu ohlášena velká změna tohoto periodika, a to jak po grafické a obsahové stránce, tak i po stránce personální, což se jistě dotkne i stávající redakční rady, která by měla být posílena. d) Prezentace v médiích Dalším tradičním způsobem zviditelnění byla snaha dostat se do médií, kdy před každou větší akcí spolku byla kontaktována ČTK, která prostřednictvím svého servisu podávala o té které akci informaci dalším médiím. V tomto ohledu však poslední léta, a rok 2002 toho není výjimkou, nejsou tak úspěšná jako například rok 1998, čímž se potvrzují i současné tendence ve výběru témat do denního tisku, kdy víceméně kladné a bezproblémové akce mladých Čechů a Němců nejsou příliš lákavé a čtenářsky zajímavé. Otištěno bylo opět pouze několik tiskových zpráv v regionálních listech či přílohách velkých deníků, a to zejména o projektech BOHDALOV a JUNIOR. Poslední vývoj v této oblasti tak čím dál více ukazuje, že pozitivní prezentace v médiích není jednoduchá a nedá se na ni v žádném případě spoléhat jako na prezentaci nosnou. I přes tuto skutečnost však budou média zástupci sdružení nadále kontaktována za účelem zveřejnění informací o sdružení, neboť je možné, že s přibližujícím se vstupem ČR do EU se oblast mládežnických mezinárodních výměn dostane více do středu pozornosti.

7 . O r g a n i za č n í s t r u k t u r a s d r u že n í

28

Základní organizační struktura sdružení přesně kopíruje znění stanov spolku, kdy sídlo je již od roku 1996 v Brně, které je současně jedním z regionů a další regiony, ve kterých je sdružení více či méně aktivně činné, povětšinou kopíruje bydliště či působiště členů rady spolku, konkrétně se tedy jedná o Prahu, Karlovy Vary, Plzeň, Čelákovice, Třebíč, Mladou Boleslav, Ostravu a České Budějovice. Ve stavu, kdy Sojka ukončila rok 2002 stejně jako i rok předešlý s členskou základnou čítající 137 členů, se jeví stávající stav již z dlouhodobého hlediska jako dostačující a stabilizovaný a víceméně plánovitě stagnuje. Je totiž nutné podotknout, že organizace vzhledem k současným ekonomickým podmínkám a možnostech zázemí nemá ambice ani kapacity na přílišné zvětšení počtu členů s tím, že velikost organizace zhruba odpovídá velikosti partnerské organizace SdJ, Bezirk (kraj) Niederbayern/Oberpfalz, se kterou je v rámci celoněmecké SdJ pořádáno nejvíce akcí. V rámci spolku funguje několik orgánů - členské shromáždění jako vrcholný a rozhodující orgán všech členů scházející se jednou za dva roky se sešlo naposledy právě v roce 2002. O této akci je již napsáno z hlediska programového a organizařního v jednom z bodů této výroční zprávy výše. Zde je nutné zdůraznit, že na tomto řádném zasedání byly upraveny stanovy spolku víceměně pouze kosmeticky v bodě, kde se minimální perioda mezi zasedáními jednotlivých rad změnila z 6 na 8 týdnů a zásadně se stanovy pozměnily v bodě zcela novém, kde byla v rámci zakotvena tříčlenná dozorčí rada jako orgán mající na starost kontrolu a dozor nad činností pokladníka a vůbec hospodařením sdružení s finančními prostředky. Do budoucna by měl být tento orgán zcela oddělen od výkonného orgánu - rady a působit tak zcela samostatně a nezávisle vedle výkonných orgánů. Prozatím byla zavedena pouze přísná neslučitelnost členů dozorří rady s jinými funkcemi v rámci sdružení. Postup úplného osamostatnění dozorčí rady si nicméně vyžádá ještě určitý čas a vývoj v rámci sdružení. K rozšíření výkonného orgánu – rady na 9 členů došlo již na členském shromáždění v roce 2000 a nutno říci, že tato změna se velmi osvědčila s důrazem na postupný a pozvolný vývoj při personálních změnách v rámci rady, kdy mladší mohou ihned "naskočit" na místa případně odchodivších starších. Rada spolku se nově sestává ve své širší podobě z 17 členů (z toho 8 tzv. "přísedících") a ve své podobě přesně určené stanovami spolku tedy ze členů devíti. V rámci této rady funguje ještě užší minirada sestávající z předsedy, výkonného místopředsedy, místopředsedy, pokladníka a nově tedy i předsedy dozorčí rady.

29

Zejména tato "velká pětka" řeší každodenně hlavní otázky související se základním chodem organizace a rovněž vytyčuje ideovou linii a budoucí směřování sdružení. Členským shromážděním v roce 2002 tak byli zvoleni do rady spolku včetně dvou "nováčků" tito radní: Andrle David (pokladník), Černý Leopold (předseda), Janoš Michal, Kadleček Lukáš, Linková Veronika (nově zvolená radní), Müllerová Magdaléna (výkonná místopředsedkyně), Pavlíček Tomáš, Špičan Petr (předseda dozorčí rady), Ženíšková Monika (nově zvolená radní).

Veškeré finanční transakce, které naše sdružení provádí, může každý sledovat na transparentním účtu sdružení, který je zřízen u eBanky.

30