SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBČANY MĚSTA VARNSDORF VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, VARNSDORF 5, MARIÁNSKÁ 1100

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, VARNSDORF 5, MARIÁNSKÁ 1100 Mariánská 1100 407 47 VARNSDORF tel: 412 315 022

www: vosvdf.cz e-mail: [email protected] fax: 412 372 174

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA „VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBČANY MĚSTA VARNSDORF“

Sociologická analýza „Vnímání pocitu bezpečí občany města Varnsdorf“

Výzkumnou sociologickou analýzu prováděli studenti 3. ročníku Vyšší odborné školy, oboru Informační a komunikační technologie se zaměřením na veřejnosprávní činnosti, pod vedením Mgr. Zdeňky Vajsové, zástupce ředitele VOŠ, školní psycholožky a předsedkyně komise Prevence kriminality při Radě města Varnsdorf. Konečnou fázi práce dokončila Michaela Křičenská, studentka VOŠ, jako absolventskou práci. Zpracovala i konečnou verzi pro potřeby města v rámci preventivních aktivit.

Poděkování: Děkujeme Radě města Varnsdorf za vyjádření morální a mediální podpory zapsané v usnesení č. 25/2007 na 9. schůzi RM, konané dne 15. března 2007. Děkujeme Komisi Prevence kriminality za finanční výpomoc na realizaci projektu ve výši 7.000 Kč, jež uvolnila ze svého rozpočtu navýšeného rozhodnutím RM.


OBSAH TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 5 1

ÚVOD ........................................................................................................................... 5

2

MĚSTO VARNSDORF...................................................................................................... 6

3

VARNSDORF A PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY ........................................................... 7

3.1 3.1.1 3.2

PŘEHLED DOTACÍ ZA JEDNOTLIVÉ ROKY 1999 - 2006 ................................................................7 PROJEKTY PRO MĚSTO VARNSDORF NA ROK 2007................................................................9 PROGRAM PARTNERSTVÍ .........................................................................................................9

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 10 4

ÚVOD ......................................................................................................................... 10

5

DOTAZNÍKY ................................................................................................................. 11

6

SBĚR DAT A VYHODNOCENÍ .......................................................................................... 11

7

BIOMETRICKÉ A DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ........................................................................ 16

7.1

8

STRUKTURA VZORKU DOTÁZANÝCH ....................................................................................... 16

VYHODNOCENÍ GRAFŮ ................................................................................................. 18

8.1

OTÁZKA ČÍSLO 1 .................................................................................................................. 18

8.2

OTÁZKA ČÍSLO 2 .................................................................................................................. 19

8.3

OTÁZKA ČÍSLO 3 .................................................................................................................. 20

8.4

OTÁZKA ČÍSLO 4 .................................................................................................................. 22

8.5

OTÁZKA ČÍSLO 5 .................................................................................................................. 23

8.6

OTÁZKA ČÍSLO 6 .................................................................................................................. 26

8.7

OTÁZKA ČÍSLO 7 .................................................................................................................. 28

8.8

OTÁZKA ČÍSLO 8 .................................................................................................................. 29

8.9

OTÁZKA ČÍSLO 9 .................................................................................................................. 30

8.10

OTÁZKA ČÍSLO 10 ................................................................................................................ 32

8.11

OTÁZKA ČÍSLO 11 ................................................................................................................ 34

8.12

OTÁZKA ČÍSLO 12 ................................................................................................................ 35

8.13

OTÁZKA ČÍSLO 13 ................................................................................................................ 36

8.14

OTÁZKA ČÍSLO 14 ................................................................................................................ 38

8.15

OTÁZKA ČÍSLO 15 ................................................................................................................ 39

8.16

OTÁZKA ČÍSLO 16 ................................................................................................................ 41


8.17

9

OTÁZKA ČÍSLO 17 ................................................................................................................ 45

SHRNUTÍ .................................................................................................................... 48

10 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 51 10.1

JAKÁ BY MOHLA NASTAT ZMĚNA? .......................................................................................... 51

SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 52 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 54 LITERATURA ................................................................................................................ 55


TEORETICKÁ ČÁST 1

Úvod Jak vznikaly dotazníky? Kdo dal námět nebo nápad? Jakým způsobem průzkum

probíhal? Proč se zabývat tímto druhem dotazníků? Co je cílem této práce? Co se může změnit díky vyplnění dotazníků a jejich následné analýzy? Z čeho se vycházelo při zpracování této absolventské práce? Cílem této práce je odpovědět si na předchozí otázky, vyhodnotit analýzu dotazníků a zjistit co si myslí přímo občané Varnsdorfu a okolí. Z čeho mají strach, jaké mají nápady v souvislosti s lepší bezpečností ve městě, jaký názor mají na „dnešní“ kriminalitu. Dokonce i jaké mají zkušenosti s městskou či státní policií. Hlavním cílem bylo zpracování nasbíraných, neutříděných dat studenty VOŠ a dopracování v přehlednou analýzu, která bude srozumitelná pro všechny občany. Výsledky průzkumu budou využity k přijímání dalších opatření ke snížení kriminality ve městě, čímž by se mohla zlepšit určitá část kvality života občanů ve Varnsdorfu a okolí. Analýza

taktéž

poslouží

k vypracování

dlouhodobé

koncepce

Prevence

kriminality na místní úrovni v návaznosti na dlouhodobou koncepci dané problematiky Ústeckého kraje. Tento projekt (analýza) je podporován i samotným městem Varnsdorf, viz usnesení Rady města ze dne 15. března 2007. Zpráva pro 9. schůzi Rady města ve Varnsdorfu, konané dne 15. března 2007 Věc: Sociometrický průzkum Předkládá:

František Dlask místostarosta

Zdůvodnění: Z jednání Komise prevence kriminality ze dne 30. 1. 2007 vzešel návrh, aby byl proveden ve Varnsdorfu sociometrický výzkum „Vnímání pocitu bezpečí občany města“.

5


Šetření by provedli studenti VOŠ v rámci předmětu sociologie, odborným garantem by se stala Mgr. Vajsová. Na dalším jednání KPK dne 6. 3. 2007 byli členové již seznámeni s harmonogramem fází průzkumu a s návrhy dotazníků. Během měsíce března a dubna by došlo ke sběru empirických dat, do kterého by se zapojilo asi 100 studentů VOŠ. V červenci 2007 by měl být průzkum ukončen včetně podání závěrečné zprávy. Vzhledem k tomu, že se jedná o zajímavou, jistě přínosnou, ale také časově náročnou akci v rámci celého města, je třeba podpory vedení města a to i v médiích. Proto členové Komise prevence kriminality doporučují Radě města Varnsdorf schválit návrh usnesení k této věci. Návrh usnesení č. 25/2007 RM rozhodla schválit provedení sociometrického průzkumu „Vnímání pocitu bezpečí občany města“ studenty VOŠ Varnsdorf pro potřeby města a jeho medializaci prostřednictvím Hlasu severu a webových stránek města. Poznámka: Harmonogram prací se vzhledem k náročnosti vyhodnocení posunul do roku 2008.

2

Město Varnsdorf Kde se vlastně Varnsdorf nachází? Je to město, které má zhruba 15 700

obyvatel a najdeme jej ve Šluknovském výběžku až na samotném severu Čech. Město leží v povodí řeky Mandavy, v blízkosti Lužických hor. Rozprostírá se v průměrné nadmořské výšce 332 m nad mořem. Nejvyššími body jsou vrchy Špičák a Hrádek. Území města se skládá z 3 částí (Studánka, Světliny, Varnsdorf) a zároveň je členěno na 24 urbanistických obvodů. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 bylo město rozděleno na 50 sčítacích obvodů. V době voleb se dělí na 13 volebních okrsků. Varnsdorf je největším městem v celém Šluknovském výběžku a zdá se, že by tak mohl nabízet spoustu možností pro volnočasové aktivity, kulturní vyžití apod. (více o aktivitách se dovíme v praktické části). Charakteristické pro město je to, že je ze tří stran obklopeno hranicemi s Německem, což samozřejmě nabízí i určité možnosti, jako je jazyková vybavenost obyvatel (komunikace s německy mluvícími občany), nákupy

6


v zahraničí, ale může také skrývat jistá nebezpečí, třeba v podobě zvýšené kriminality či obchodu s „bílým masem“.

3

Varnsdorf a program prevence kriminality Město Varnsdorf je zapojeno do státního programu prevence kriminality od

roku 1999 a to hlavně díky členům komise Prevence kriminality, kteří již o toto zapojení usilovali od roku 1996, ale tehdy byl tento program pouze pro města nad 20000 obyvatel. Na semináři v Olomouci 1996, kde byla přítomna i Mgr. Jitka Gjuričová, vedoucí odboru Prevence kriminality na Ministerstvu vnitra ČR, byly prezentovány preventivní aktivity města Varnsdorf a zároveň vytknuty pracovníkům MVČR podmínky pro zapojenost do projektu, které byly pouze pro zmiňovaná města nad 20000 obyvatel. Jitka Gjuričová po skončení semináře byla vstřícná a otevřená ke všem připomínkám. Jedna z hlavních rozporovala počet obyvatel a poukazovala na to, že i na menších obcích může být větší nápad trestné činnosti na jednoho obyvatele, než ve větších městech, a že se to dá velmi dobře vyjádřit koeficientem nápadu trestné činnosti. Za tři roky po proběhnuvším semináři a několika návštěvách na Ministerstvu vnitra ČR, odboru Prevence kriminality, se dočkalo i město Varnsdorf a bylo vyzváno, aby vstoupilo do Součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni. Naše město tak obdrželo od roku 1999 do roku 2006 dotace na projekty v celkové částce 4. 855. 991 Kč. Je nutné podotknout, že tato komise Prevence kriminality, jako jediná ze čtrnácti komisí Rady města, přinesla do města na základě dotačních titulů nemalé finanční prostředky. Jednotlivé projekty zpracovávali členové komise v čele s městským preventistou paní Oldřiškou Jiřištovou. 3.1

Přehled dotací za jednotlivé roky 1999 - 2006 Rok 1999 – dotace ve výši 631.000 Kč na část veřejného osvětlení v krizové části středu města (Otáhalova ul.); zabezpečení základní umělecké školy

7


napojením na pult centrální ochrany; dvě schránky důvěry a vybavení na veřejné sportovní plácky; Rok 2000 – dotace ve výši 1.990.000 Kč na městský kamerový dohlížecí systém (zatím I. etapa); vybavení veřejných hřišť a plácků; scatebordové hřiště a ruční radiostanice pro městskou policii; Rok 2001 – dotace ve výši 738.000 Kč na městský kamerový dohlížecí systém (II. etapa); CENTRUM-azylový dům, chráněné bydlení, dům na půl cesty (vybavení sociální ubytovny v ulici Lounská); Communio – počítačový klub; Rok 2002 – dotace ve výši 581.500 Kč na městský kamerový dohlížecí systém (III. etapa); CENTRUM-azylový dům, (noclehárna) a vybavení sociální ubytovny v ulici T. G. Masaryka č.p. 2470; Rok 2003 – dotace ve výši 365.540 Kč na digitální záznamové zařízení (150.000 Kč); CENTRUM-sociální areál (III. etapa 65.000 Kč); Kamarád AJAXE (I. etapa 60.000 Kč); Na Křižovatce-Nízkoprahový klub (50.000 Kč) a na centrum pro alternativní tresty (35.000 Kč); Rok

2004

–

dotace

ve

výši

469.951

Kč

na

skateboardový

areál

(IV. etapa 350.000 Kč); Kamarád AJAXE (II. etapa 49.951 Kč); uč se a poznávej (50.000 Kč); děti nejsou navíc (dětský pohled na naše okolí 20.000 Kč); Od roku 2005 se dotační politika Ministerstva vnitra České republiky změnila vyhlášením projektu PARTNERSTVÍ. V té době byla preferována spolupráce s Policií ČR a úspěšnost zařazení projektů závisela z velké části právě na ní. Pro roky 2005 – 2006 nebyl Varnsdorf vybrán, přestože se do projektu hlásil, a proto byly finance na prevenci kriminality čerpány z rozpočtu města. Celkové náklady na prevenci kriminality v letech 1999 - 2006 byly v hodnotě 7. 807. 598 Kč, z toho podíl města činil 2. 951. 607 Kč, přiděleny byly 4. 855.991 Kč.

8


3.1.1 Projekty pro město Varnsdorf na rok 2007

-

rozšíření a propojení městského kamerového dohlížecího systému (MKDS) mezi městskou policií a Policií ČR;

-

kdo si hraje, nezlobí – vzdělávání a organizování volného času jako prostředek proti kriminalitě. Projekt zahrnuje vybavení a činnost nízkoprahového centra, K-centra, ale i projekt Kamarád AJAXE, který získává u dětí stále větší oblibu.

3.2

Program partnerství Je to metodická a finanční podpora vlády České republiky městům a obcím

zatíženým vysokou mírou kriminality. Je realizována prostřednictvím Programu prevence kriminality, jeho hlavním cílem je zvyšování pocitu bezpečí občanů a snižování kriminality ve městech a obcích. Umožňuje rychle reagovat na negativní vývoj trestné činnosti. Z hlediska účinnosti jsou nejefektivnější programy prevence kriminality právě na místní úrovni. Za realizaci programů prevence kriminality nesou odpovědnost obecní zastupitelstva. Program Partnerství představuje inovaci Programu prevence kriminality na místní úrovni (původně Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni - tzv. KSP), který byl v letech 1996 - 2004 postupně realizován v 95 městech České republiky s počtem obyvatel nad 10 tisíc. V rámci programů těchto měst bylo podpořeno přes 3 tisíce projektů v celkové částce přes 550 milionů korun.

9


PRAKTICKÁ ČÁST 4

Úvod Tato práce navazuje na snahu studentů, dokončit sociologický výzkum, což

znamená, vyhodnotit všechny vyplněné dotazníky tak, aby zjištěná data fungovala jako zpětná vazba pro zastupitele města a byla jim tak k dispozici. Snahou bylo také grafy a tabulky zjednodušit natolik, aby byly srozumitelné pro každého občana. Na následujících stránkách v této praktické části, se seznámíme s podobou zmiňovaných dotazníků, a hlavně s vyhodnocením tabulek a grafů z dat, která byla k dispozici. Pro vhled do situace je potřeba znát věkovou strukturu obyvatel města Varnsdorf. Graf 1 nám zobrazuje, kolik obyvatel za každou věkovou skupinu město Varnsdorf má a kolik občanů, v tom či onom věku, nám teoreticky mohlo odpovědět. Graf 1 - kategorizace obyvatel Varnsdorfu

Počet obyvatel - Varnsdorfu k 15. 2. 2007 3825 3012

2979 2589

1021

14 - 19 let

20 - 35 let

36 - 50 let

51 - 60 let

61 - více let

Podle grafu 1 nám nejvíce odpovědí mohli poskytnout lidé ve věku 20 až 35 let (přes 3800 mužů a žen), naproti tomu nejnižší pravděpodobnost oslovených

10


respondentů bychom měli z řad „náctiletých“ (pouhých 1021). Ovšem skutečnost byla trochu jiná.

5

Dotazníky Dotazníky byly vytvořeny pro zjištění informací v rámci prevence kriminality.

Město (resp. Komise prevence kriminality) zadalo, v souvislosti s tímto projektem, návrh na vytvoření takových dotazníků, které by občané, žijící ve Varnsdorfu, byli ochotni vyplnit (dotazníky se týkaly vnímání pocitu bezpečí občany města Varnsdorf). Proč se zabývat tímto druhem dotazníků? Jistě proto, aby město vědělo, jak se inspirovat v otázce zajištění ochrany obyvatel města či jak potlačit případnou kriminalitu. Dalším důvodem je možnost srovnání vlastní bezpečné či nebezpečné situace v našem městě s jinými městy v České republice, které se rovněž zabývají problémem bezpečí občanů ve městě. V rámci výuky byli studenti VOŠ pověřeni sestavením tohoto dotazníku. Vhodné otázky a možnosti odpovědí, které vymysleli tak, aby jim všichni občané dobře rozuměli, pak musely ještě projít schválením Komise prevence kriminality. Vytvořené dotazníky jsou vlastně první veřejné dotazníky, které vypracovali studenti, a tak jako každý nový produkt, měl i tento nějaké chyby. Zřejmě proto, aby se ušetřil papír, byly otázky natištěny z obou stran, bohužel nikde nebyla poznámka značící oboustrannost dotazníku, a tak pár méně všímavých občanů vyplnilo pouze jednu stranu, což byla samozřejmě škoda. Naštěstí jich nebylo tolik, a proto nejsou odpovědi až příliš zkreslené. Z této chyby se do budoucna můžeme poučit.

6

Sběr dat a vyhodnocení Cílem sociologického průzkumu, který se uskutečnil v první polovině roku 2007,

bylo zjištění, na kolik se ve Varnsdorfu cítí jeho obyvatelé bezpečně a spokojeně. Celkový sběr dat probíhal následovně. Během průzkumu, měla téměř stovka studentů 2. a 3. ročníku Vyšší odborné školy ve Varnsdorfu oslovit bezmála 1 000

11


respondentů, ze všech částí města včetně místní části Studánka. Náhodně oslovení občané (žijící jen v lokalitách Varnsdorf a Studánka) v rozmezí věku 14 let a výše s různými stupni vzdělání, vyplňovali dotazníky, které obsahovaly více než 20 otázek, ke kterým patřily i biometrické a demografické údaje. Pro lepší představu to byly takové, jako je pohlaví a věk, podle kterých se dále data třídila do skupin, pro lepší zpracovatelnost a orientaci. Dalšími otázkami, na které bylo třeba odpovědět, byly vzdělání, bydliště a způsob bydlení. Studenti z VOŠ oslovili, v rámci sběru dat, žáky z nejvyšších ročníků základních škol a gymnázia, úředníky, učitele, spoluobčany přímo v ulicích a také nezapomněli na nejstarší kategorii obyvatel žijících např. v domě s pečovatelskou službou (DPS). Bohužel, dokonce i přes včasnou a dostatečnou informovanost o provádění sociologického výzkumu, se nakonec nepodařilo oslovit stanovený počet občanů. Studenti byli, hlavně v ulicích, mnohdy odmítáni a setkali se tak s velkým negativním ohlasem obyvatel. Část občanů nebyla ochotna spolupracovat na vyplnění dotazníků. Průzkumu vnímání pocitu bezpečí občany města se tak proto zúčastnilo necelých 400 obyvatel starších 14 let, žijících v různých částech města, od základního až po vysokoškolský

stupeň

vzdělání,

bydlící

v rodinných

či

panelových

domech.

Z takovéhoto počtu se už člověk něco doví o tom, co si opravdu jeho spoluobčané myslí. Počet respondentů je srovnatelný se vzorkem respondentů i z jiných měst naší republiky např. z Prostějova nebo z Hradce Králové. Ve zmíněných městech se počet místních obyvatel, kteří odpovídali na otázky, pohyboval taktéž kolem čtyř stovek dotázaných. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel Varnsdorfu se pohybuje kolem 16000 lidí, lze považovat provedenou studii se 400 respondenty za poměrně validní. Nejvíce odpovědí se k nám dostalo z řad těch nejmladších varnsdorfských respondentů téměř 40 %. Avšak nejméně odpovědí bylo od obyvatel, kterým již bylo 61 let a více pouhých 6 % (viz biometrické a demografické údaje v části „vyhodnocení grafů“). Následná validita těchto dotazníků se taktéž potvrdila tím, že občané vyplňovali dotazníky před studenty. Důsledkem vysoké návratnost vyplněných dotazníků, byla

12


skutečnost, že si na odpovědi studenti počkali. Ale i přesto musíme věrohodnost dotazníkové metody, na základě známých skutečností, snížit zhruba o 10 % – 20 %. V této analýze se vychází z dotazníků, které jsou k dispozici v příloze této práce. Aby bylo možno zpracovat celkový přehled všech dat, tabulek a grafů, z dotazníků, bylo potřeba všechny označené odpovědi jednotlivě spočítat, vyhodnotit a patřičně okomentovat. Struktura dotazníku je uvedena níže. Celé vyhodnocení průzkumu se dá zpracovat z více hledisek, např. z pohledu žen, mužů nebo z pohledu věkové struktury obyvatel nebo místa bydliště apod. Je spousta možností, jak zkombinovat nabízené otázky. Vzhledem k rozsáhlému množství

dat

jsou

(v části

„vyhodnocení“)

uvedeny

pouze

grafy

s celkovým

procentuelním počtem odpovědí a ke každému grafu patří dvě (místy tři) tabulky s odpověďmi rozčleněnými na pohlaví, věkovou strukturu respondentů nebo bydliště. V této

práci

jsou

zpracovány

nejzajímavější

varianty

grafů

a tabulek

s vyhodnocením odpovědí respondentů. V případě potřeby lze zpracovat i jiné varianty grafů či tabulek, které nejsou obsaženy v této práci.

13


14


15


7

Biometrické a demografické údaje

7.1

Struktura vzorku dotázaných Následující údaje jsou uvedeny v procentech z celkového počtu dotázaných.

Tabulka 1

Pohlaví

%

muži

37,3

ženy Celkem

62,7 100,0

Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51- 60 let 61 let a více Celkem

% 38,3 22,8 18,4 14,2 6,2 100,0

Vzdělání základní vyučeni v oboru střední škola vysoká škola Celkem

% 38,1 10,9 43,8 7,3 100,0

Bydliště centrum města okrajová část města Studánka Celkem

% 52,1 46,4 1,6 100,0

Tabulka 2

Tabulka 3

Tabulka 4

16


Tabulka 5

Způsob bydlení panelový dům rodinný dům dům - více jednotek Celkem

% 44,8 44,6 10,6 100,0

17


8

Vyhodnocení grafů

8.1

Otázka číslo 1 Na otázku „Cítíte se ve městě bezpečně?“ odpovědělo 100 % respondentů,

tudíž 386 obyvatel města Varnsdorfu. Většina dotázaných 43 % odpověděla kladně, ale s určitou váhavostí, což dokazuje i následující graf. Všechny grafy a tabulky jsou uvedeny v procentech. Graf 2 - k otázce 1

Cítíte se ve městě bezpečně? spíše ANO

43%

ANO

20% spíše NE

30% NE

7% Z grafu je patrné, že 43 % obyvatel města Varnsdorfu se cítí být ve městě v bezpečí, ale za zmínku stojí odpovědi třetinové části spoluobčanů, kteří uvedli, že se spíše necítí bezpečně. Další dvě tabulky dokumentují odpovědi na předchozí otázku, ale tentokrát podle biometrických údajů respondentů, resp. jak to cítí ženy, muži nebo různé věkové kategorie občanů. Z tabulek je vidět, že se většina lidí cítí spíše bezpečně. Zvýrazněná čísla značí nevyšší počet odpovědí vyjádřený v procentech. Téměř identicky 62 % vycházejí hodnoty u muţů a ţen, sečteme-li obě kladné odpovědi. Nejvíce v bezpečí se cítí nejmladší respondenti přes 72 %, ale mezi obyvateli ve věku 35 aţ 50 let převažuje 43% pesimismus.

18


Tabulka 6 - biometrické rozdělení k otázce 1

Cítíte se ve městě bezpečně? (%) spíše ANO 38,2 45,8

Pohlaví muži ženy

ANO 25,0 17,3

spíše NE 29,9 29,7

NE 6,9 7,2

Celkem 100,0 100,0

NE 4,1 8,0 11,3 3,6 16,7

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Tabulka 7- biometrické rozdělení k otázce 1

Cítíte se ve městě bezpečně? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

8.2

spíše ANO 39,9 37,5 50,7 49,1 45,8

ANO 32,4 20,5 5,6 9,1 12,5

spíše NE 23,6 34,1 32,4 38,2 25,0

Otázka číslo 2 Otázka zněla „Řekli byste, ţe okolí vašeho domu je (večer a v noci) pro váš

ţivot a ţivot vaší rodiny bezpečné?“ Jako v minulé otázce, tak i tady odpověděli úplně všichni dotázaní a odpověděli také převážně kladně. Také to uvádí tento velice podobný graf. Graf 3 – k otázce 2

Je okolí vašeho domu večer pro Váš ţivot bezpečné? ANO

spíše ANO

42%

22% spíše NE

NE

25%

11%

Všimněme si, že u této otázky odpověděla většina obyvatel spíše ano, a to až 42 %. Lze tedy usoudit, že se více jak dvě pětiny dotazovaných cítí v okolí svých obydlí v bezpečí i ve večerních a nočních hodinách.

19


Následující biometrické a demografické tabulky dokazují, že podobně, ne-li stejně odpovídali i jednotlivé věkové kategorie respondentů, za povšimnutí stojí i hodnota 56,4 %, která náleží také odpovědi spíše ano, ale u věkové struktury obyvatel 51- 60 let. Tabulka 8 - biometrické rozdělení k otázce 2

Myslíte si, ţe je okolí vašeho domu pro vás a vaši rodinu (večer a v noci) bezpečné? (%) Pohlaví muži ženy

spíše ANO 42,4 41,3

ANO 26,4 19,4

spíše NE 22,2 27,3

NE 9,0 12,0

Celkem 100,0 100,0


Myslíte si, ţe je okolí vašeho domu pro vás a vaši rodinu (večer a v noci) bezpečné? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

spíše ANO 35,8 37,5 47,9 56,4 41,7

spíše NE 25,0 20,5 31,0 29,0 20,8

ANO 29,7 25,0 12,7 11,0 16,7

NE 9,5 17,0 8,4 3,6 20,8

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Tabulka 10 - demografické rozdělení k otázce 2

Myslíte si, ţe je okolí vašeho domu pro vás a vaši rodinu (večer a v noci) bezpečné? (%) Bydliště centrum města okrajová část města Studánka 8.3

spíše ANO 43,5 40,0 33,3

spíše NE 26,0 24,4 33,4

ANO 20,0 23,9 33,3

NE 10,5 11,7 0,0

Celkem 100,0 100,0 100,0

Otázka číslo 3 Zněla „Cítíte se bezpečně“, pak samozřejmě byly na výběr odpovědi. Analýza

grafu dopadla tak, jak se dalo i předpokládat. Většina občanů označila odpověď v bytě ve dne, a to až 78,2 %, ale i ostatní odpovědi, jako v centru města nebo na okraji,

20


dopadly také pozitivně, ovšem jen v případě, pokud šlo o denní dobu. Ve večerních hodinách se obyvatelé spíše bojí, jak můžeme vidět z následujícího grafu. Graf 4 – k otázce 3

Kde se cítíte bezpečně?

78,2

61,9 47,7 39,9

14,0

9,6 2,1

byt - den

byt - noc

centrum den

centrum - okraj- den okraj- noc noc

není odpověď

Z tohoto grafu je vidět, že takřka 80 % respondentů se cítí bezpečně doma ve dne a 62 % z nich i v centru města, bohužel také v denních hodinách. Zajímavé je, že méně občanů se cítí bezpečně ve vlastním bytě v noci, než v centru města ve dne, ale zároveň se cítí méně ohroţeni v nočních hodinách u sebe doma, neţ na okraji města ve dne. Z níže uvedených tabulek je patrné, že se doma ve dne cítí bezpečněji ženy, ale na dalších místech se cítí bezpečně více muži. Když se podíváme na věkovou strukturu, je vidět, že se mladí cítí více bezpečně i v jiných místech než například starší generace.

21


Tabulka 11- biometrické rozdělení k otázce 3

Cítíte se bezpečně? (%) Pohlaví muži ženy

v bytě ve dne 70,8 82,6

v bytě v noci 52,1 45,0

v centru ve dne 63,2 61,2

v centru v noci 19,4 10,7

na okraji ve dne 46,5 35,9

na okraji v noci 14,6 6,6

na okraji ve dne 48,0 41,0 31,9 32,7 29,2

na okraji v noci 10,1 13,6 7,0 7,3 4,2


Cítíte se bezpečně? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

8.4

v bytě ve dne 76,3 80,8 81,7 78,2 71,0

v bytě v noci 49,3 52,2 46,5 40,0 41,6

v centru ve dne 66,2 66,0 57,7 56,4 45,8

v centru v noci 20,3 14,8 7,0 7,3 8,3

Otázka číslo 4 Ta zněla následovně „Stali jste se Vy nebo členové vaší domácnosti

v poslední době obětí nějakého trestného činu nebo pokusu o trestný čin na území města Varnsdorfu?“. Jak je z grafu vidět, naštěstí se téměř 3/4 respondentů nestali v poslední době obětí trestného činu nebo alespoň pokusu o něj, ale 26 % dotázaných odpovědělo ano, což je stále ještě vysoké číslo. Graf 5 – k otázce 4

Stali jste se v poslední době obětí trestného činu? není odpověď NE

74%

0% ANO

26%

22


V níže uvedených tabulkách je poměr procent takřka podobný. Jsou tu samozřejmě i výjimky, kterými jsou občané ve věku 20 - 35 let. Skoro 31 % z nich uvedlo, že se stali obětí trestného činu. Naopak je tomu v případě nejmladší věkové skupiny.


Stali jste se v poslední době ve Varnsdorfu obětí trestného činu? (%) Pohlaví muži ženy

ANO 31,9 21,9

NE 68,1 77,7

bez odpovědi Celkem 0,0 100,0 0,4 100,0


Stali jste se v poslední době ve Varnsdorfu obětí trestného činu? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více 8.5

ANO 22,3 30,7 28,2 23,6 25,0

NE 77,7 69,3 70,4 76,4 75,0

bez odpovědi Celkem 0,0 100,0 0,0 100,0 1,4 100,0 0,0 100,0 0,0 100,0

Otázka číslo 5 Byla položena následovně: „Na kterém místě se cítíte nejvíce ohroţeni?“

Znovu bylo na výběr několik možností. Avšak, velkým zklamáním bylo zjištění, že 33 respondentů na zmíněnou otázku vůbec neodpovědělo. V procentuelním vyjádření to znamená, že skoro desetina muţů a téměř 8 % ţen nechalo otázku bez povšimnutí, což je škoda. Více v níže uvedeném grafu a tabulkách.

23


Graf 6 – k otázce 5

Kde se cítíte nejvíce ohroţeni? není odpověď

8,5

bankomat

33,7

park

práce škola

48,7 6,2 7,8

discotéka

restaurace náměstí

28,2

7,0 5,2

vlakové nádraží autobusové nádraží parkoviště

32,9 12,7 10,1

Jak lze postřehnout z grafu, většina respondentů se cítí být nejvíce ohrožena v parku, u bankomatu a na vlakovém nádraţí. Zvýrazněná čísla označují nejvyšší hodnoty. Všimněme si, biometrické tabulky Pohlaví. Vyplývá z ní, že jak muţi, tak ţeny se cítí ohroženi v parku, dále se pak muţi „bojí“ na diskotéce a ţeny když vybírají peníze z bankomatu.

24



Kde se cítíte nejvíce ohroţeni? (%) Pohlaví parkoviště autobusové nádraží vlakové nádraží náměstí restaurace discotéka škola práce park bankomat BEZ ODPOVĚDI

muţi 11,1 9,0 25,0 5,6 10,4 34,0 13,2 7,6 40,3 25,7 9,7

ţeny 9,5 14,9 37,6 5,0 5,0 24,8 4,6 5,4 53,7 38,4 7,9


Kde se cítíte nejvíce ohroţeni? (%) Věk parkoviště autobusové nádraží vlakové nádraží náměstí restaurace discotéka škola práce park bankomat BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 8,1 10,1 34,5 7,4 2,0 37,2 16,2 0,0 54,7 19,6 8,1

20 - 35 13,6 13,6 28,4 5,7 8,0 45,5 2,3 10,2 52,3 37,5 4,5

36 - 50 11,3 23,9 42,2 4,2 11,2 16,9 2,8 11,2 46,5 50,7 2,8

51 - 60 61 a více 10,9 4,2 7,2 4,2 32,7 12,5 0,0 4,2 16,3 0,0 3,6 4,2 0,0 4,2 12,7 0,0 38,3 29,2 25,0 47,3 7,2 45,8

Co se týče věkových kategorií, je to podobné. Také byla záměrně označena hodnota 45,8 % u věkové kategorie 61 let a více, je to otázka, na kterou neodpovědělo 11 respondentů z celkových 24, pak dochází ke zkreslení hodnot. Dá se také pozorovat, že čím starší občan je, tím se méně obává míst, jako je diskotéka nebo škola. Je to logické, jelikož taková místa už nenavštěvuje. Něco podobného můžeme vidět i u jiných kategorií a odpověďmi souvisejícími se školou nebo prací.

25


8.6

Otázka číslo 6 Byla jednou z těch obsáhlejších. „Udělali jste nějaké opatření, posilující Vaši

bezpečnost a bezpečnost Vašeho majetku?“ Více detailů se dovíme z grafu. Graf 7 – k otázce 6

Udělali jste nějaké opatření posilující vaši bezpečnost? vyhýbám se místům

65,8

nechám se doprovodit

27,7 29,0

používám auto, taxi umím sebeobranu

9,1 9,8 8,3

nosím slzák, pepřák nosím zbraň

mám psa

18,1

mám zabezpečený dům

48,2 42,5 43,0

informujeme se navzájem znám program blízkých dohlížíme si na domy není odpověď

30,1 1,0

Necelých 66 % všech respondentů označilo odpověď „Vyhýbám se večer a v noci nebezpečným místům“. Dále ještě velké procento dotázaných (48 %) uvedlo, že mají zabezpečený dům nebo byt.

26



Udělali jste nějaké opatření, posilující Vaši bezpečnost a bezpečnost Vašeho majetku? Pohlaví vyhýbám se místům nechám se doprovodit používám auto, taxi umím sebeobranu nosím slzák, pepřák nosím zbraň mám psa mám zabezpečený dům informujeme se navzájem znám program blízkých dohlížíme si na domy BEZ ODPOVĚDI

muţi 54,9 4,2 20,1 13,8 9,0 16,6 18,0 45,1 29,8 38,8 24,3 2,8

ţeny 72,3 41,7 34,3 6,2 10,3 3,3 18,2 50,0 50,0 45,4 33,5 0,0


Udělali jste nějaké opatření, posilující Vaši bezpečnost a bezpečnost Vašeho majetku? Věk vyhýbám se místům nechám se doprovodit používám auto, taxi umím sebeobranu nosím slzák, pepřák nosím zbraň mám psa mám zabezpečený dům informujeme se navzájem znám program blízkých dohlížíme si na domy BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 56,8 29,7 19,6 14,9 8,1 10,1 20,3 52,7 31,8 29,7 18,2 2,0

20 - 35 68,2 30,7 37,5 10,2 17,0 12,5 12,5 40,9 40,9 43,2 25,0 1,3

36 - 50 73,2 32,4 42,3 2,8 9,9 4,2 26,8 53,5 54,9 62,0 46,5 0,0

51 - 60 76,4 16,4 25,5 1,8 7,3 3,6 10,9 41,8 52,7 47,3 45,5 0,0

61 a více 66,7 16,7 25,0 4,2 0,0 4,2 16,7 45,8 54,2 58,3 37,5 0,0

Výše uvedené tabulky tento graf jednoznačně potvrzují. Převážná část občanů, nehledě na věk, se vyhýbá večer nebo v noci nebezpečným místům a je úplně jedno, jestli to jsou muži nebo ženy.

27


V tabulce 13 tuto možnost označily všechny kategorie, ale jen u jedné, jejichž věk se pohyboval mezi 51. aţ 60. rokem (včetně), dosáhla nejvyšší hodnoty, a to až 76,4 %. Dalšími vyznačenými odpověďmi byly: znám denní program svých blízkých, informujeme se navzájem o místě pobytu a již zmiňovaná – mám zabezpečený dům, byt. 8.7

Otázka číslo 7 Zněla „Jaká je vaše ochota osobně ovlivnit bezpečnostní situaci

ve městě?“ Odpovědi uvedené v grafu a tabulkách jsou zkrácené. Ve skutečnosti zněly takto: budu svědčit, pokud k tomu budu vyzván; zavolám anonymně na policii; sám se přihlásím policii se svým svědectvím; nebudu si toho všímat; a poslední možností, jak odpovědět, byla jiná odpověď. Přes 55 % oslovených uvedlo, že budou svědčit, ale jen pokud k tomu budou vyzváni. Při bližším prozkoumání tabulek, by se dalo říci, že jsou občané ochotni pomoci, ale jen za určitých podmínek (jistá anonymita), evidentně kvůli obavám z možné pomsty. Graf 8 – k otázce 7

Jaká je vaše ochota ovlivnit bezpečnost ve městě?

55,7 34,7 22,3

17,6 7,0

budu svědčit

anonym

sám se přihlásím

1,6 jiná odpověď

nijak

28

není odpověď



Jaká je Vaše ochota osobně ovlivnit bezpečnost ve městě? (%) budu svědčit 52,8 53,7


sám se anonym přihlásím 34,7 23,6 35,1 21,1

nijak 12,5 3,7

jiná bez odpověď odpovědi 12,5 2,1 20,7 1,2


Jaká je Vaše ochota osobně ovlivnit bezpečnost ve městě? (%) budu svědčit 50,0 61,4 49,3 54,5 54,2

Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více 8.8

sám se přihlásím 16,9 29,5 21,1 25,5 20,8

anonym 27,0 36,4 42,3 43,6 37,5

nijak 12,2 2,3 4,2 1,8 12,5

jiná bez odpověď odpovědi 24,3 1,4 15,9 0,0 16,9 2,8 9,1 1,8 4,2 4,2

Otázka číslo 8 Otázkou, „Kolikrát jste v posledním roce přišli do kontaktu s policií?“, byly

nejspíše myšleny i možné havárie nebo přivolání policie, v nočních hodinách, za účelem vyřešení rušení nočního klidu či spáchání přestupku (rychlá jízda) apod. Z tohoto důvodu občané trochu váhali, co mají vlastně označit za odpověď. Podrobnější přehled je v níže uvedeném grafu 8 a tabulkách. Graf 9 – k otázce 8

Kolikrát za rok jste přišli do kontaktu s policií? není odpověď

ani jednou

48%

1% 7 a vícekrát

8%

2-3 krát

4-6 krát

16%

jednou

22%

5% 29



Kolikrát jste v posledním roce přišli do kontaktu s policií? (%) Pohlaví muži ženy

ani 7 bez jednou 2 - 3krát 4 - 6krát Celkem jednou a vícekrát odpovědi 21,5 18,8 9,0 9,0 0,7 41,0 100,0 22,3 14,9 2,5 6,6 1,2 52,5 100,0


Kolikrát jste v posledním roce přišli do kontaktu s policií? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

ani 7 bez jednou 2 - 3krát 4 - 6krát Celkem jednou a vícekrát odpovědi 46,6 21,6 19,6 7,4 4,7 0,0 100,0 36,4 23,9 14,8 9,1 15,9 0,0 100,0 46,5 26,8 15,5 0,0 7,0 4,2 100,0 100,0 65,5 16,4 12,7 0,0 3,6 1,8 66,7 16,7 12,5 0,0 4,2 0,0 100,0

Jak je vidět, nejčastější odpovědí bylo ani jednou, a to jak u žen a mužů, tak u všech věkových skupin. Zvýrazněná čísla v tabulce 17 tentokrát označují nejvyšší procentuelní údaj u jednotlivých odpovědí. 8.9

Otázka číslo 9 Další otázka: „O kterých konkrétních preventivních aktivitách nebo

programech městské policie víte?“ Z uvedených možností se dalo předpokládat, která z odpovědí bude tou nejčastější. Z grafu je patrné, že téměř 65 % respondentů ví o kontrolách motoristů. V tabulkách si můžeme prohlédnout, jak to vnímají třeba různé generace.

30



O kterých preventivních aktivitách Městské policie víte? 64,8

31,6

30,3 23,6

21,2

12,7

12,2

kontr. cyklistů

besedy

kontr. řídičů

hlídky

akce pro obchůzky děti

ostatní

7,0 není odpověď

Jak je vidno, kontrol řidičů si všímají více než 2/3 dotázaných, ale nesmíme také zapomínat na besedy ve školách nebo obchůzky (i ve večerních hodinách) o těch lidé také vědí. Tabulka 23 - biometrické rozdělení k otázce 9

O kterých preventivních aktivitách nebo programech Městské policie víte? (%) Pohlaví kontroly cyklistů besedy ve školách kontroly řídičů hlídky na přehodech akce pro děti obchůzky ostatní BEZ ODPOVĚDI

muţi 18,8 25,0 59,7 11,1 20,8 31,3 14,6 8,3

ţeny 22,7 33,5 67,8 12,8 25,2 31,8 11,6 6,2

31



O kterých preventivních aktivitách nebo programech Městské policie víte? (%) Věk kontroly cyklistů besedy ve školách kontroly řídičů hlídky na přehodech akce pro děti obchůzky ostatní BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 24,3 31,1 64,9 14,9 20,9 35,1 20,9 5,4

20 - 35 17,0 28,4 67,0 15,9 28,4 35,2 10,2 2,3

36 - 50 22,5 36,6 67,6 12,7 21,1 29,6 4,2 9,9

51 - 60 21,8 32,7 61,8 1,8 30,9 25,5 5,5 9,1

61 a více 12,5 8,3 54,2 4,2 12,5 16,7 12,5 20,8

Na tabulku se můžeme podívat z různých úhlů, např. tak, že se podíváme na nejvyšší uvedené procento v řádku resp. nejvyšší procento u jednotlivých odpovědí nebo i tak, jak je uvedeno právě v tabulce s číslem 19, kde jsou označeny dvě nejvyšší hodnoty u věkových skupin. Je z ní patrné, že o kontrolách řidičů ví téměř každý, v průměru 62 % dotázaných. Obchůzek (objížděk) ve večerních i nočních hodinách si více jak třetina občanů už také všimla. Besedy ve školách vnímá, jak mládež, tak lidé ve věku 36 aţ 60 let, také třetina. 8.10

Otázka číslo 10 Tato otázka společně s následující zní prakticky stejně, jen jsou zaměněny

policejní orgány, tedy „Jak jste spokojeni s tím, jak se Policie ČR stará o bezpečnost občanů v místě vašeho bydliště?“

32



Policie ČR spíše nespokojen

44% naprosto spokojen

naprosto nespokojen

spíše spokojen

2%

15%

37%

není odpověď

2%


Jak jste spokojeni s tím, jak se Policie ČR stará o bezpečnost občanů v místě Vašeho bydliště? (%) spíše naprosto spíše naprosto bez celkem spokojen spokojen nespokojen nespokojen odpovědi 2,1 33,3 22,2 2,1 40,3 100,0 34,3 2,1 10,7 2,5 50,4 100,0



Jak jste spokojeni s tím, jak se Policie ČR stará o bezpečnost občanů v místě Vašeho bydliště? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

spíše naprosto spíše naprosto bez celkem spokojen spokojen nespokojen nespokojen odpovědi 31,8 4,1 39,9 23,0 1,4 100,0 38,6 0,0 43,2 13,6 4,5 100,0 33,8 0,0 56,3 7,0 2,8 100,0 40,0 1,8 49,1 9,1 0,0 100,0 58,3 4,2 25,0 8,3 4,2 100,0

Všimněme si, že s Policií ČR je 44 % dotázaných spíše nespokojeno a 37 % dalších respondentů je spíše spokojeno. Také nic nezmění fakt, že kdybychom sečetli

33


všechny kladné odpovědi (spíše spokojen i naprosto spokojen), stále nám bude vycházet nižší procento než u záporných odpovědí. Je to patrné i z výše uvedených tabulek 20 a 21. Zvláštní je také pohled mužů či žen, každé pohlaví má jiný názor. Co teprve naše věková struktura občanů, skoro se dá říci, že míra spokojenosti stoupá s věkem. V tomto případě jsou však vyznačeny nejčetnější odpovědi k jednotlivým možnostem. 8.11

Otázka číslo 11 Jak už bylo naznačeno výše, otázky jsou podobné. „Jak jste spokojeni s tím,

jak se Městská policie stará o bezpečnost občanů v místě vašeho bydliště?“ Podobná otázka většinou skrývá i velice podobné odpovědi. V našem případě se jen jedno procento „přesunulo“ z odpovědi spíše nespokojen k možnosti naprosto spokojen, bohužel se jedná jen o zmíněné 1 %. V tabulkách se také téměř nic nezměnilo. Graf 12 – k otázce 11

Městská policie spíše nespokojen

43% naprosto spokojen

3%

naprosto nespokojen

15%

spíše spokojen

37%

není odpověď

2%

34



Jak jste spokojeni s tím, jak se Městská policie stará o bezpečnost občanů v místě Vašeho bydliště? (%) spíše naprosto spíše naprosto bez celkem spokojen spokojen nespokojen nespokojen odpovědi 2,1 34,7 20,8 2,1 40,3 100,0 35,5 2,9 11,2 2,5 47,9 100,0



Jak jste spokojeni s tím, jak se Městská policie stará o bezpečnost občanů v místě Vašeho bydliště? (%) spíše naprosto spíše naprosto bez celkem spokojen spokojen nespokojen nespokojen odpovědi 29,7 4,1 42,6 23,0 0,7 100,0 36,4 0,0 47,7 10,2 5,7 100,0 43,7 2,8 38,0 12,7 2,8 100,0 49,1 1,8 43,6 5,5 0,0 100,0 41,7 4,2 41,7 8,3 4,2 100,0

Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

8.12

Otázka číslo 12 Následující otázka souvisela s komunikací mezi občanem a policií. „Jakou

formu komunikace volíte s Policií ČR nebo Městskou policií?“ Graf 13 – k otázce 12

Jak komunikujete s policií? telefonicky

53% písemně

3%

e-mail

osobně

35%

3% není odpověď

6%

35



Jakou formu komunikace volíte s policií? (%) Pohlaví

osobně

muži ženy

38,9 39,7

písemně telefonicky e-mail 5,6 2,5

58,3 58,7

6,3 2,5

bez odpovědi 6,9 5,8


Jakou formu komunikace volíte s policií? (%) Věk

osobně

14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

38,5 51,1 38,0 25,5 37,5

písemně telefonicky e-mail 2,7 4,5 5,6 3,6 0,0

54,1 53,4 67,6 65,5 62,5

4,7 4,5 5,6 0,0 0,0

bez odpovědi 6,1 6,8 1,4 9,1 12,5

Z grafu 12 vidíme, že více než polovina dotazovaných 53 % odpověděla, komunikuji telefonicky a 35 % pro změnu osobně. Odpovědi e-mail a písemně dopadly stejně, je to patrné i z tabulek uvedených výše. Vyplývá z nich to, že občané chtějí věci řešit hned, zvednutí telefonu a zavolání je ten nejrychlejší způsob z uvedených možností. Psát dopisy nebo e-maily trvá dlouho, natož pak jejich doručení, přečtení a následná odpověď. Zřejmě i z těchto důvodu občané těchto možností skoro nebo vůbec nevyužívají. 8.13

Otázka číslo 13 Jednou z dalších otázek byla tato: „Čím by podle vašeho názoru mohla

Městská policie ve Varnsdorfu zvýšit svůj vliv při ochraně bezpečnosti občanů?“ Z níže uvedeného grafu zjistíme, že skoro 70 % respondentů by uvítalo mnohem razantnější zákroky vůči vandalům, tím by také mohla policie získat nějaký respekt. Více než polovina vzorku dotázaných 51 % bude spokojenější, když uvidí v ulicích větší počet strážníků.

36



Čím by mohla Městská policie zvýšit svůj vliv při ochraně bezpečnosti občanů? razantnější zákroky

69,9

větší počet střážníků

51,6 44,3 44,8

pěší hlídky kamerový systém

aby lidé znali policisty

19,7 22,3 18,4 15,8

lepší auta,radary větší propagace jiná možnost

není odpověď

1,8

V tabulce 26 si můžeme prohlédnout, jak odpovídali muži nebo ženy. Jejich odpovědi byli ve své podstatě stejné. Zvýrazněná čísla zde také značí nejvyšší hodnotu v procentech. Možnosti, jako rozšíření kamerového systému nebo pěší hlídky jsou, jak je vidět z grafu i tabulky, téměř vyrovnané. Tabulka 31 - biometrické rozdělení k otázce 13

Čím by podle vás mohla Městská policie ve VDF zvýšit svůj vliv při ochraně bezpečnosti občanů? (%) Pohlaví razantnější zákroky větší počet střážníků pěší hlídky kamerový systém aby lidé znali policisty lepší auta, radary větší propagace jiná možnost BEZ ODPOVĚDI

muţi 72,9 48,6 45,8 45,8 22,9 26,4 21,5 18,1 1,4

ţeny 68,2 53,3 43,4 44,2 17,8 19,8 16,5 14,5 2,1

37



Čím by podle vás mohla Městská policie ve VDF zvýšit svůj vliv při ochraně bezpečnosti občanů? (%) Věk razantnější zákroky větší počet střážníků pěší hlídky kamerový systém aby lidé znali policisty lepší auta, radary větší propagace jiná možnost BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 64,2 52,0 31,8 45,9 15,5 29,7 24,3 29,7 0,7

20 - 35 76,1 47,7 48,9 47,7 12,5 17,0 19,3 10,2 3,4

36 - 50 70,4 56,3 54,9 43,7 23,9 16,9 8,5 5,6 2,8

51 - 60 78,2 54,5 50,9 36,4 34,5 18,2 14,5 0,0 0,0

61 a více 62,5 41,7 58,3 50,0 25,0 20,8 16,7 16,7 4,2

V tabulce 27 jsou zvýrazněny nejpočetnější odpovědi různých věkových skupin, ale aby to nebylo tak jednoznačné, byly vyzdviženy i druhé nejvíce zmiňované odpovědi na tuto otázku. Všechny věkové kategorie označily, již zmíněné, razantnější zákroky v průměru 70 %, dále to byly větší počty stráţníků v ulicích a také pěší hlídky. 8.14

Otázka číslo 14 Zněla: „Domníváte se, ţe je město Varnsdorf bezpečnější, ve srovnání

s jinými městy?“ Většina dotázaných uvedla odpověď nevím 44 % z nich. Čtvrtina označila možnost spíše bezpečnější, což je jistě pozitivní zjištění. Graf 15 – k otázce 14

Je Varnsdorf bezpečnější neţ jiná města? rozhod. Nebezp.

NEVÍM

6% spíše Nebezp.

18%

44% spíš bezp.

není odpověď

25% určitě bezp.

1%

6%

38



Je Varnsdorf bezpečnější v porovnání s jinými městy? (%) Pohlaví muži ženy

spíše určitě bez spíše rozhodně Nevím Celkem bezpeč. bezpeč. Nebezpeč. Nebezpeč. odpovědi 6,3 20,1 5,6 41,7 1,4 25,0 100,0 6,2 16,5 6,2 45,9 0,8 24,4 100,0


Je Varnsdorf bezpečnější v porovnání s jinými městy? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

spíše určitě bez spíše rozhodně Nevím Celkem bezpeč. bezpeč. Nebezpeč. Nebezpeč. odpovědi 27,7 8,1 11,5 8,8 43,2 0,7 100,0 21,6 8,0 19,3 6,8 42,0 2,3 100,0 18,3 4,2 29,6 4,2 42,3 1,4 100,0 25,5 1,8 23,6 1,8 47,3 0,0 100,0 33,3 4,2 4,2 0,0 58,3 0,0 100,0

Při pohledu na výše uvedené tabulky vidíme, že více jak 40 % respondentů zaškrtlo možnost nevím, proto jsou označeny jiné a zajímavější odpovědi, třeba z pohledu věkové struktury dotázaných obyvatel. Například, respondenti v rozmezí věku 36 aţ 50 let si myslí, že je Varnsdorf spíše nebezpečnější. 8.15

Otázka číslo 15 Zajímavou otázkou byla také tato: „Myslíte si, ţe Varnsdorf nabízí dostatek

příleţitostí pro aktivní trávení volného času?“ V tomto případě bude nejzajímavější tabulka, která nám ukáže, jak odpovídali teenageři [týnejčři], lidé středního věku nebo ta nejstarší generace dotázaných, ale napřed si ukažme graf.

39



Je ve VDF dostatek příleţitostí pro volný čas? NE spíše NE

nevím

21%

12%

32% není odpověď

spíše ANO

24%

ANO

2%

9%

Při bližším prozkoumání tabulky 30 je evidentní, kdo si myslí, že Varnsdorf nenabízí moc příležitostí, v našem případě jsou to ţeny, je to až 56,2 % z oslovených (součet odpovědí spíše ne, ne). V této otázce jsou muži optimističtější nebo spíše vědí, kde trávit volný čas, jak je patrné z tabulky. Odpověď nevím, totiž označilo méně muţů než ţen (7,6 % proti 14,5 %). Tabulka 35 - biometrické rozdělení k otázce 15

Myslíte si, ţe VDF nabízí dostatek příleţitostí pro aktivní trávení volného času? (%) Pohlaví muži ženy

spíše ANO 26,4 21,9

ANO 13,2 6,2

spíše NE 29,9 34,7

40

NE

nevím

18,8 21,5

7,6 14,5

bez Celkem odpovědi 4,2 100,0 1,2 100,0



Myslíte si, ţe VDF nabízí dostatek příleţitostí pro aktivní trávení volného času? (%) Věk 14 - 19 let 20 - 35 let 36 - 50 let 51 - 60 let 61 let a více

spíše ANO 23,6 21,6 25,4 25,5 20,8

ANO 12,2 5,7 4,2 7,3 16,7

spíše NE 34,5 33,0 31,0 36,4 20,8

NE

nevím

18,9 28,4 23,9 10,9 12,5

8,8 8,0 12,7 18,2 29,2

bez Celkem odpovědi 2,0 100,0 3,4 100,0 2,8 100,0 1,8 100,0 0,0 100,0

V tabulce 31 jsou pesimističtí respondenti ve věku 20 aţ 35 let (61,4 %) a naopak je tomu u nejstarších občanů. Jak je vidět, skoro všechny skupiny se shodli na jedné odpovědi. Pokud bychom porovnali součet obou kladných odpovědí a obou záporných odpovědí, vyšlo by nám, že si občané nemyslí, že Varnsdorf nabízí dostatek příležitostí pro volný čas. 8.16

Otázka číslo 16 Velice „oblíbená“ otázka snad v každém městě. „Kterými zločiny se cítíte být

nejvíce ohroţeni?“ Také v našem městě se vyskytly velice podobné, ne-li stejné odpovědi respondentů, je samozřejmě smutné, že tomu tak je. Záměrně je označeno více odpovědí, jelikož takové hodnoty, které se zde vyskytují, nejsou zrovna zanedbatelné. Dále viz následující „ţebříček“ obav z trestných činů (top 5).

41


Graf 17 - k otázce 16

Kterými zločiny se cítíte být ohroţeni? krádeže kol vykradení auta kapesní krádeže oloupením na ulici výtržnictvím vykradení sklepa,garáže krádeže aut bytové krádeže volně pobíhající psi ublížení na zdraví loupež vandalismus zahrádek pomluva výroba,distribuce drog znásilnění organizovaný zločin vražda vydírání není odpověď

49,0 49,5

19,9 26,9 38,9 33,2 43,5 37,3 39,9 38,3 19,9

30,3 17,6 32,1 23,8

17,1 21,2 24,1 1,6

Jak si zajisté můžeme všimnout, nejvíce se lidé cítí být ohroženi vykradením auta, krádeţemi kol, dále pak ještě krádeţí aut, volně pobíhajícími psi a za zmínku stojí ještě výtrţnictví. Všeobecně jsou to tedy různé krádeže. Další odpovědi jsou celkem vyrovnané. Špatné je, že i nejméně označované odpovědi mají 17 %, což je stále ještě vysoká hodnota. Podívejme se i na tabulky. Dalo se čekat, že ženy budou odpovídat trochu jinak, než muži. V tabulce jsou zvýrazněny čtyři nejčastější odpovědi dotazovaných mužů a žen.

42



Kterými zločiny se cítíte být nejvíce ohroţeni? (%) Pohlaví krádeže kol vykradení auta kapesní krádeže oloupením na ulici výtržnictvím vykradení sklepa,garáže krádeže aut bytové krádeže volně pobíhající psi ublížení na zdraví loupež vandalismus zahrádek pomluva výroba,distribuce drog znásilnění organizovaný zločin vražda vydírání BEZ ODPOVĚDI

muţi 49,3 54,9 17,4 23,6 43,8 33,3 45,1 31,3 33,3 40,3 26,4 36,1 16,0 33,3 18,8 22,9 24,3 26,4 2,1

ţeny 48,8 46,3 21,5 28,9 36,0 33,1 42,6 40,9 43,8 37,2 16,1 26,9 18,6 31,4 26,9 13,6 19,4 22,7 1,2

Krádeţe kol a vykradení auta jsou odpovědi označované oběma skupinami nejčastěji, další nejčetnější odpovědí u muţů byla krádeţ auta 45 %. Poslední zvýrazněnou hodnotou je výtrţnictví 43,8 %. Jako třetí nejčastější zločin označily ţeny možnost volně pobíhajících psů 43,8 % a další odpovědí byly znovu krádeţe automobilů 42,6 %. Následující tabulka 33 je složitější, je nutné ji prozkoumat postupně, nejlépe podle věkových skupin. Lidé ve věku 14 aţ 19 let – nejčastěji označili možnost ublíţení na zdraví 56 %, další byla krádeţ kol 42,6 % a v neposlední řadě také volně pobíhající psi 41,2%. Věk 20 aţ 35 let – si rozdělili odpovědi mezi krádeţe kol a vykradení auta 58 % a také ještě 54,5 % uvedlo přímo krádeţ auta.

43


Věk 36 aţ 50 let – nejvíce procent dostala odpověď vykradení auta 64,8 %, dále krádeţe kol 62 % a nezapomnělo se i na krádeţe aut 57,7 %. Věk 51 aţ 60 let – jako většina věkových skupin, označili i tito respondenti, vykradení auta nejvyšším počtem procent 58,2 %. Stejně pak dopadly odpovědi, krádeţe kol a bytové krádeţe, obě mají po 47,3 %. Věk 61 a více let – staří lidé nejvíce označovali odpověď vandalismus zahrádek, a to až v 58,3 %, následovaly varianty typu bytové krádeţe, což označila polovina z nich a volně pobíhající psi 41,6 % jsou pro ně také hrozbou. Jiné odpovědi si můžete zkontrolovat také v této tabulce. Všeobecně lze říci, že všichni dotázaní se obávají nejvíce krádeží a o své zdraví (ublížení nebo nebezpeční, agresivní psi).


Kterými zločiny se cítíte být nejvíce ohroţeni? (%) Věk krádeže kol vykradení auta kapesní krádeže oloupením na ulici výtržnictvím vykradení sklepa,garáže krádeže aut bytové krádeže volně pobíhající psi ublížení na zdraví loupež vandalismus zahrádek pomluva výroba,distribuce drog znásilnění organizovaný zločin vražda vydírání BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 42,6 39,2 27,0 32,4 30,4 29,1 35,1 35,8 41,2 56,1 31,8 29,1 27,0 39,9 38,5 20,3 39,2 39,9 1,4

20 - 35 58,0 58,0 21,6 25,0 45,5 29,5 54,5 30,7 44,3 35,2 14,8 27,3 14,8 29,5 22,7 14,8 17,0 23,9 2,3

44

36 - 50 62,0 64,8 15,5 23,9 49,3 36,6 57,7 36,6 42,3 31,0 15,5 25,4 9,9 36,6 16,9 21,1 9,9 11,3 1,4

51 - 60 47,3 58,2 3,6 18,2 40,0 45,5 45,5 47,3 25,5 10,9 5,5 32,7 9,1 18,2 1,8 10,9 0,0 0,0 0,0

61 a více 20,8 16,7 20,8 29,2 33,3 33,3 8,3 50,0 41,6 25,0 12,5 58,3 12,5 12,5 8,3 8,3 8,3 20,8 4,2


8.17

Otázka číslo 17 Poslední otázka zněla: „Čím by se měla zabývat prevence kriminality?“ Je

tak záměrně položena, abychom si uvědomili, co všechno naše občany trápí a co by rádi sami změnili, ale nemohou. Vidíme, že v posledním grafu 17, bylo znovu označeno více možností. Důvod je prostý, vyskytlo se tu více odpovědí, které jistě stojí za povšimnutí. Některé možnosti v grafu i tabulkách jsou zkrácené, proto jsou na následujících řádcích uvedeny celé verze. Krádežemi a vykrádáním automobilů; krádežemi v bytech a domech; partami, vandalismem…; nedodržováním dopravních předpisů; problémem drog a alkoholismu; pouličními krádežemi; nočním klidem, opilci…; dětmi na ulicích; nepořádkem na ulicích, hlukem…; záškoláctvím dětí; problémy s parkováním; pouliční prostitucí. Nejčastěji respondenti označili odpověď partami, vandalismem, a to až 60,9 %, možnosti jako krádeţe aut, drogy a alkohol si rozdělily 54 %. Graf 18 – k otázce 17

Čím by se měla zabývat prevence kriminality? krádežemi aut krádežemi v bytech partami nedodržováním … problém… pouliční krádeže noční klid - opilci děti na ulici nepořádek, hluk záškoláctví dětí problém s … pouliční prostitucí není odpověď

54,4 43,3

60,9 28,8

54,1 25,6 38,6 23,1 28,8 24,6 13,0

46,9 2,1

45



Čím by se měla zabývat prevence kriminality? (%) Pohlaví krádežemi aut krádežemi v bytech partami nedodržováním předpisů problém drogy,alkohol pouliční krádeže noční klid - opilci děti na ulici nepořádek, hluk záškoláctví dětí problém s parkováním pouliční prostitucí BEZ ODPOVĚDI

muţi 56,3 38,2 50,7 25,0 46,5 27,8 37,5 16,7 27,8 22,2 14,6 36,1 2,8

ţeny 53,3 46,3 66,9 31,0 58,7 24,4 39,3 26,9 29,3 26,0 12,0 53,3 1,7

Při pohledu na tabulku 34, lze spatřit velice podobné odpovědi. Muţi nejvíce označovali odpovědi krádeţe aut 56,3 %, party 50,7 % a drogy, alkohol 46,5%. Ţeny měly odpovědi podobné, ale počtem procent mnohem vyšší – party téměř 67 %, drogy, alkohol 58,7 % a pouliční prostituce či krádeţe aut měly stejně 53,3 %. V další tabulce, již poslední, máme odpovědi jednotlivých věkových kategorií. Zvýrazněny jsou tři nejčastěji označované. Za kategorii 14 – 19 let to jsou tři velice procentuelně vyrovnané, a to: problém drogy, alkohol 52,7 % a pouliční prostituce, krádeţe automobilů mají po 52 %. Věk 20 – 35 let téměř 66 % získaly party, krádeţe aut označilo 63,6% respondentů a problém drog, alkoholu 59,1 %. Věk 36 – 50 let 74,6 % party, drogy a alkohol dostaly 64,8 % a poslední krádeţe aut skoro 55 %. Věk 51 – 60 let, nejvíce party 78,2 %, dále pak krádeţe aut 54,5 % a nová z odpovědí je krádeţe v bytech a domech 47,3 %.

46


Poslední kategorií jsou osoby starší 61 let včetně. Jejich nejvíce označovanou možností byly party, vandalismus ta měla až 79,2 %, ale nedivme se tomuto vysokému procentu, protože už výše jsme si mohli přečíst, že celkový počet respondentů nad 60 let byl 24. Jednou z dalších odpovědí byly krádeţe v bytech, označila ji polovina dotázaných a poslední, novou byly pouliční krádeţe, které zaškrtlo 41,7 % nejstarších občanů. Tabulka 40 - biometrické rozdělení k otázce 17

Čím by se měla zabývat prevence kriminality? (%) Věk krádežemi aut krádežemi v bytech partami nedodržováním předpisů problém drogy,alkohol pouliční krádeže noční klid - opilci děti na ulici nepořádek, hluk záškoláctví dětí problém s parkováním pouliční prostitucí BEZ ODPOVĚDI

14 - 19 52,0 41,2 41,9 26,4 52,7 27,7 38,5 16,2 25,0 24,3 12,8 52,0 1,4

20 - 35 63,6 39,8 65,9 26,1 59,1 23,9 39,8 20,5 28,4 22,7 14,8 51,1 3,4

47

36 - 50 54,9 46,5 74,6 35,2 64,8 25,4 43,7 36,6 28,2 26,8 16,9 49,3 2,8

51 - 60 54,5 47,3 78,2 29,1 43,6 16,4 32,7 23,6 34,5 23,6 5,5 30,9 0,0

61 a více 33,3 50,0 79,2 33,3 37,5 41,7 33,3 33,3 41,7 29,2 12,5 29,2 4,2


9

Shrnutí Celkem poskytlo odpovědí 242 žen a 144 mužů. Jak vyplývá z analýz výsledků

výzkumu, uskutečněného v měsících březnu a dubnu roku 2007, více než dvě třetiny obyvatel Varnsdorfu se ve městě cítí určitě nebo spíše bezpečně 63 %, naopak spíše a určitě se necítí bezpečně 37 % respondentů. V okolí svého bydliště, večer nebo v noci, se také více občanů cítí spíše bezpečně 42 %, odpovědi spíše ne a ne dohromady tentokrát označilo 36 % lidí, naproti tomu, když sečteme obě kladné odpovědi (spíše ano a ano) vyjde nám číslo 64 %. Lze tedy konstatovat, že se ve Varnsdorfu občané cítí bezpečně. Nejvíce v bezpečí se občané cítí doma a to hlavně ve dne 78 %, v bytě v noci se bezpečněji cítí muži než ženy, stejně jako na okraji města jak ve dne, tak v noci. V centru města ve dne se cítí bezpečně až dvě třetiny (62 %) respondentů. Téměř polovina dotázaných občanů se cítí ohrožena v parku, dále pak třetina obyvatel (33 %) u bankomatu a na vlakovém nádraží. Dokonce více než třetina mužů 34 % se cítí být ohrožena více na diskotéce, než v parku či vlakovém nádraží. Lze tedy usoudit, že se velká část respondentů o sebe obává v okrajových částech města nebo na neosvětlených místech, kam nedohlédne kamerový systém. Skoro tři čtvrtiny občanů 74 % uvedlo, že se nestali sami nebo jiný člen jejich domácnosti, v poslední době obětí trestného činu nebo pokus o něj na území Varnsdorfu, ale obětí trestného činu se stalo více mužů než žen. Nejvíce obětí je mezi občany ve věku 20 až 35 let (30%). Z analýzy výsledku vyplývá, že občané nejčastěji využívají k ochraně sebe nebo své rodiny preventivních opatření, například vyhýbají se večer nebezpečným místům, zabezpečili si dům dveřním alarmem nebo zámkem, informují se o místě pobytu mimo domov, znají programy svých blízkých nebo si jednoduše dohlíží se sousedy na domy. Většina obyvatel je ochotna osobně ovlivnit bezpečnost ve městě a to alespoň tím, že 55 % z dotázaných bude svědčit, pokud k tomu budou vyzváni, více jak třetina respondentů zavolá anonymně policii a pětina (22 %) se sama přihlásí se svědectvím.

48


Nejméně by svědčili občané starší věku 14 až 19 let, raději by anonymně zavolali nebo se sami přihlásili se svědectvím. Téměř polovina 47 % dotázaných občanů v posledním roce nepřišla ani jednou do kontaktu s policií. Jednou, nebo dvakrát až třikrát, přišla do kontaktu skoro pětina respondentů. Necelá desetina obyvatel přišla do styku s policisty sedm a vícekrát. Nejčastěji do kontaktu přišli dotazovaní, kterým bylo méně než 35 let. Nejčastěji si občané vybavují preventivní aktivity Městské policie, které souvisí s kontrolními akcemi řidičů 65 %, dále jsou to obchůzky nebo besedy ve školách, ty označila třetina dotázaných. Z analýzy výzkumu vyplynulo, že jsou s prací Policie ČR téměř dvě třetiny 60 % dotázaných spíše nebo naprosto nespokojeni, naproti tomu 39 % občanů projevuje naprosto nebo spíše spokojenost. Více nespokojeny jsou ženy a mladší občané. Na druhé straně občané, kterým je více než 60 let, jsou ze dvou třetin spíše nebo naprosto spokojeni. Analýza spokojenosti s prací Městské policie dopadla v podstatě stejně s rozdílem jediného procenta pro odpověď spíše nebo naprosto spokojen (40 %). Více než polovina občanů 53 % preferuje telefonickou formu komunikace, dále více jak třetina dotázaných upřednostňuje komunikaci osobní formou, písemnou nebo elektronickou volí jen 6 % respondentů. Vyšší věkové skupiny občanů nevolí vůbec písemnou ani elektronickou formu komunikace. Dotazovaní, kterým je méně než 35 let, volí osobní formu komunikace a ti starší telefonickou. Občané resp. 70 % se domnívají, že Městská policie by zvýšila svůj vliv zejména razantnějšími zákroky vůči vandalům, s větším počtem strážníků v ulicích by souhlasila polovina dotázaných, také s pěšími hlídkami (44 %) nebo dalším rozšířením městského kamerového systému (45 %) by nepohrdli. Analýza odhalila, že třetina respondentů (31 %) se domnívá, že je Varnsdorf spíše nebo určitě bezpečnější než jiná města, opak (spíše či rozhodně nebezpečnější) si myslí jen 24 % dotázaných. Avšak 44 % občanů nedokáže posoudit, jestli je město Varnsdorf bezpečnější než jiná města.

49


Více než polovina dotázaných (53 %) se domnívá, že Varnsdorf nenabízí spíše nebo určitě dostatek příležitostí pro aktivní trávení volného času obyvatel. Opačný názor má spíše nebo určitě 33 % dotázaných. Třetina nejstarších občanů nedokáže posoudit situaci, dvě třetiny 61 % osob ve věku 20 až 35 let si spíše nebo vůbec nemyslí, že město nabízí dost příležitostí pro volnočasové aktivity. Jak vyplývá z rozboru výzkumu, nejčastěji se skoro polovina obyvatel 50 %, obává vykradení automobilu, dále také krádeží kol, krádeží automobilů, volně pobíhajících psů a výtržnictví. Vykradení automobilu se nejvíce obávají muži a obyvatelé v produktivním věku (20 až 60 let). Respondenti ve věku 14 až 19 let se obávají ublížení na zdraví a nejstarší občané mají obavy z vandalismu zahrádek. Podle tří pětin 61 % obyvatelstva by se prevence kriminality měla hlavně zabývat partami a vandalismem, více než polovina dotázaných 54 % ještě poukazuje na krádeže aut či problém s drogami a alkoholem, 47 % dotázaných by se zabývalo řešením pouliční prostituce, tento stejný názor sdílí i nejmladší respondenti 52 %.

50


10

Závěr Průzkumu se zúčastnilo nejvíce žen, dotázaní se nejčastěji cítí ohroženi

v okrajových částech města, v parku a za tmy, v místech, kde se nesvítí. Občané by rádi pomohli s potlačením kriminality ve městě, ale bojí se přímo svědčit. Větší část obyvatel není spokojena s prací ani jedné policejní složky. S policií by raději komunikovali telefonicky než osobně. Obyvatelé registrují policejní kontroly řidičů i obchůzky v nočních hodinách. Ze zkušenosti, si lidé zabezpečují, (tzv. pro jistotu), různými zámky a alarmy svá obydlí. Bojí se vykradení nebo přímo krádeže svých automobilů, výtržnictví a psů bez vodítek. Večer a v noci se raději vyhýbají nebezpečným místům. Chtěli by prosadit razantnější přístup k vandalům a zvýšit počet pěších strážníků v ulicích města. Jak je patrné z teoretické i praktické části této práce, dověděli jsme se, co je to kriminalita a co si o ní lidé myslí. Při pročítání vypracovaných analýz jiných měst, se srovnáním výsledků tohoto vyhodnocení vyplynulo, že více měst má velice, ne-li stejné, problémy a zkušenosti jak s kriminalitou, tak s prácí policie nebo životní úrovní ve městě. 10.1 Jaká by mohla nastat změna? Doufejme, že analýza výsledků dobře poslouží Komisi prevence kriminality nebo Radě města a výsledky tohoto sociologické výzkumu se v budoucnu odrazí na zlepšení pocitu bezpečí ve městě a okolí, boji proti kriminalitě, obav občanů o svůj majetek či život nebo dokonce na vybudování míst pro všechny obyvatele a jejich volnočasové aktivity. Celkově lépe vypadající a bezpečnější město by jistě bylo chloubou pro města a obce v okolí. Snad budou tyto výsledky k dispozici také širší veřejnosti. Důkaz, jak si ověřit, co město podniklo pro bezpečnost, díky zveřejněným datům, se dá ověřit až za několik let. Pokud by znovu někdo vypracoval podobný dotazník a nasbíral postřehy (data) spoluobčanů – aneb jako to vidí oni o pár let později.

51


Seznam tabulek Tabulka 1....................................................................................................................... 16 Tabulka 2....................................................................................................................... 16 Tabulka 3....................................................................................................................... 16 Tabulka 4....................................................................................................................... 16 Tabulka 5....................................................................................................................... 17 Tabulka 6 - biometrické rozdělení k otázce 1 ................................................................ 19 Tabulka 7- biometrické rozdělení k otázce 1 ................................................................. 19 Tabulka 8 - biometrické rozdělení k otázce 2 ................................................................ 20 Tabulka 9 - biometrické rozdělení k otázce 2 ................................................................ 20 Tabulka 10 - demografické rozdělení k otázce 2 ........................................................... 20 Tabulka 11- biometrické rozdělení k otázce 3 ............................................................... 22 Tabulka 12 - biometrické rozdělení k otázce 3 .............................................................. 22 Tabulka 13 - biometrické rozdělení k otázce 4 .............................................................. 23 Tabulka 14 - biometrické rozdělení k otázce 4 .............................................................. 23 Tabulka 15 - biometrické rozdělení k otázce 5 .............................................................. 25 Tabulka 16 - biometrické rozdělení k otázce 5 .............................................................. 25 Tabulka 17 - biometrické rozdělení k otázce 6 .............................................................. 27 Tabulka 18 - biometrické rozdělení k otázce 6 .............................................................. 27 Tabulka 19 - biometrické rozdělení k otázce 7 .............................................................. 29 Tabulka 20 - biometrické rozdělení k otázce 7 .............................................................. 29 Tabulka 21 - biometrické rozdělení k otázce 8 .............................................................. 30 Tabulka 22 - biometrické rozdělení k otázce 8 .............................................................. 30 Tabulka 23 - biometrické rozdělení k otázce 9 .............................................................. 31

52


Tabulka 24 - biometrické rozdělení k otázce 9 .............................................................. 32 Tabulka 25 - biometrické rozdělení k otázce 10 ............................................................ 33 Tabulka 26 - biometrické rozdělení k otázce 10 ............................................................ 33 Tabulka 27 - biometrické rozdělení k otázce 11 ............................................................ 35 Tabulka 28 - biometrické rozdělení k otázce 11 ............................................................ 35 Tabulka 29 - biometrické rozdělení k otázce 12 ............................................................ 36 Tabulka 30 - biometrické rozdělení k otázce 12 ............................................................ 36 Tabulka 31 - biometrické rozdělení k otázce 13 ............................................................ 37 Tabulka 32 - biometrické rozdělení k otázce 13 ............................................................ 38 Tabulka 33 - biometrické rozdělení k otázce 14 ............................................................ 39 Tabulka 34 - biometrické rozdělení k otázce 14 ............................................................ 39 Tabulka 35 - biometrické rozdělení k otázce 15 ............................................................ 40 Tabulka 36 - biometrické rozdělení k otázce 15 ............................................................ 41 Tabulka 37 - biometrické rozdělení k otázce 16 ............................................................ 43 Tabulka 38 - biometrické rozdělení k otázce 16 ............................................................ 44 Tabulka 39 - biometrické rozdělení k otázce 17 ............................................................ 46 Tabulka 40 - biometrické rozdělení k otázce 17 ............................................................ 47

53


Seznam grafů Graf 1 - kategorizace obyvatel Varnsdorfu .................................................................... 10 Graf 2 - k otázce 1 ......................................................................................................... 18 Graf 3 – k otázce 2 ........................................................................................................ 19 Graf 4 – k otázce 3 ........................................................................................................ 21 Graf 5 – k otázce 4 ........................................................................................................ 22 Graf 6 – k otázce 5 ........................................................................................................ 24 Graf 7 – k otázce 6 ........................................................................................................ 26 Graf 8 – k otázce 7 ........................................................................................................ 28 Graf 9 – k otázce 8 ........................................................................................................ 29 Graf 10 – k otázce 9 ...................................................................................................... 31 Graf 11 – k otázce 10 .................................................................................................... 33 Graf 12 – k otázce 11 .................................................................................................... 34 Graf 13 – k otázce 12 .................................................................................................... 35 Graf 14 – k otázce 13 .................................................................................................... 37 Graf 15 – k otázce 14 .................................................................................................... 38 Graf 16 – k otázce 15 .................................................................................................... 40 Graf 17- k otázce 16 ...................................................................................................... 42 Graf 18 – k otázce 17 .................................................................................................... 45

54


Literatura Prezentace Komise prevence kriminality Varnsdorf Internetové odkazy: http://www.micr.cz/prevence/ksp/dotace08.html Ministerstvo vnitra ČR; www.mvcr.cz Město Varnsdorf; http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=847 Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění MVČR; http: //www.mvcr.cz/prevence/ksp/obcanekrimi.html Policie ČR – Ústecký kraj; www.policie.cz/usteckykraj Institut pro kriminologii a sociální prevenci; http://www.ok.cz/iksp/ Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM); http://www.nszm.cz/cb21/asp/ibrana.asp?id=1022

55

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBČANY MĚSTA VARNSDORF VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, VARNSDORF 5, MARIÁNSKÁ 1100

Recommend Documents